A.
TEXTOVÁ
ČÁST
„Územní studie Fulnek, Za klášterem – PLOCHA Z01“
ING. ARCH. DAN DUŠEK
ČKA 3834
ARCHITEKT ATELIÉR MALÁ LHOTA č.e. 4, 757 01 VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ WWW.DD-A.CZ, E-MAIL:
[email protected] TEL. / FAX + 42 0 571 638 002 MOB. + 42 0 604 706 009 IČ : 76442942
05 / 2014
1
A)
TEXTOVÁ ČÁST OBSAH :
1
ÚVOD 1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.2 ZADÁNÍ (CÍL A ÚČEL US) 1.3 PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ
2
CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 2.1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, CHARAKTER, ŠIRŠÍ VZTAHY 2.2 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNÍHO PLÁNU 2.3 OCHRANNÁ PÁSMA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, PROBLÉMY A OKRUHY K ŘEŠENÍ APOD. 2.4 MAJETKOPRÁVNÍ VZTAHY
3
URBANISTICKO - ARCHITEKTONICKÁ KONCEPCE 3.1 PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ ÚZEMÍ, OCHRANU HODNOT A CHARAKTER ÚZEMÍ
4
NÁVRH ŘEŠENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
5
NÁVRH ŘEŠENÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
6
FOTODOKUMENTACE ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
B)
GRAFICKÁ ČÁST OBSAH :
1. HLAVNÍ VÝKRES 2. VÝKRES INFEASTRUKTURY 3. ŠIRŠÍ VZTAHY
C)
1 : 1 000 1 : 1 000 1 : 1 000
DOKLADOVÁ ČÁST :
STANOVISKA VLASTNIKŮ DOPR. A TECH. INFRASTRUKTURY, DOTČENÝCH ORGÁNŮ
D)
ODŮVODNĚNÍ
1
ÚDAJE O POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE
2
VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍ STUDIE S PLATNÝM ÚZEMNÍ PLÁNEM
3
ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE
4
KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ
5
VYHODNOCENÍ SOULADU S PŘEDPOKLÁDANÝM ZÁBOREM PŮDNÍHO FONDU VYMEZENÉHO ÚZEMNÍM PLÁNEM
6
VYHODNOCENÍ SOULADU SE STAVEBNÍM ZÁKONEM A OBECNÝMI POŽADAVKY NA UŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ
7
VYHODNOCENÍ SOULADU SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ, SPRÁVCŮ TECHN. INFRASTRUKTURY APOD.
2
1
ÚVOD
1.1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Název akce : „Územní studie Fulnek, Za klášterem – PLOCHA Z01“ Stupeň : Územní studie Objednatel:
Zhotovitel:
Město Fulnek Nám. Komenského 12 742 45 Fulnek
ING. ARCH. DAN DUŠEK
ČKA 3834
ARCHITEKT ATELIÉR MALÁ LHOTA č.e. 4, 757 01 VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ WWW.DD-A.CZ, E-MAIL:
[email protected] TEL. / FAX + 42 0 571 638 002 MOB. + 42 0 604 706 009 IČ : 76442942
Datum : 05 / 2014
1.2
ZADÁNÍ (CÍL A ÚČEL US)
Účelem územní studie je prověření a navržení funkčního uspořádání v lokalitě Fulnek, Za klášterem v plochách označených územním plánem Z01, v souladu s vydaným ÚP Fulnek. Cílem územní studie je její využití jako podmínky pro rozhodování v území. Územní studie stanovuje podmínky pro rozhodování v území, zejména vymezení ploch a jejich využití, umístění a prostorové uspořádání staveb, řešení veřejné infrastruktury (dopravní a technické infrastruktury, veřejného prostranství) a řešení zeleně. Územní studie bude po schválení možnosti jejího využití pořizovatelem a vložení do evidence územně plánovací činnosti sloužit jako podklad pro rozhodování v daném území, k pořízení změny územně plánovací dokumentace v případě jejího pořizování. Zadání a způsob zpracování územní studie byly specifikovány ve smlouvě o dílo.
3
1.3
PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ
•
•
zadávací dokumentace a podklady (kat. mapa, úz. plán) poskytnuty odborem stavebního řádu, investic a životního prostředí Městského úřadu ve Fulneku platný Územní plán Fulneku, vydaný a schválený Zastupitelstvem města prohlídka, průzkumy a fotodokumentace území konzultace s vedoucím odboru stavebního řádu, investic a životního prostředí Ing. et Ing. Petrem Skácelem a místostarostou Mgr. Jiřím Kvitou konzultace a vyjádření správců technické, dopravní infrastruktury, dotčené orgány státní správy konzultace s majiteli pozemků
2
CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
2.1
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, CHARAKTER, ŠIRŠÍ VZTAHY, HISTORIE
2.1.1
Vymezení řešené území
• • • •
Území řešené územní studií je vymezeno v platné územně plánovací dokumentaci jako plocha Z01 – BD, plochy pro bydlení v rodinných domech s potřebou zpracování podrobnější dokumentace. Jedná se o území v k.ú. Fulnek, které se nachází na severozápadním okraji města. Z jihovýchodní strany je ohraničeno ulicemi U sýpky, Za klášterem, Česká, ze severní strany cestou směr obec Vrchy, ze západní strany volným prostranstvím. Území navazuje na stávající zástavbu města Fulnek a je vymezeno pozemky s parcelními čísly (KN) : 1680, 1677/49, 1677/1 (část), 1678 (část), 1677/92, 1677/47, 1677/48, 1677/88, 1677/91, 1677/86, 1677/89. Celková rozloha řešeného území je přibližně 8.35 ha. Pozemky jsou převážně v soukromém vlastnictví či ve vlastnictví města. 2.1.2
Charakter území
Vymezené území nepravidelného charakteru leží na okraji místní urbánní struktury Fulneku. Území je rozděleno na dvě části významným krajinným prvkem - VKP s vodotečí (meliorace). Poměrně svažitý terén obou stran se svažuje směrem k východu do pomyslného úžlabí – vodoteče a neklade překážky ve využití území. Území jsou dnes zemědělsky obdělávané pozemky s příslušnou ochranou, otevírající se směrem k západu do volné krajiny. 2.1.3
Širší vztahy
Město Fulnek se nachází v severovýchodní části Česka, v jižní části Moravskoslezského kraje (cca 38 km jihozápadně od Ostravy). Ve Fulneku žije necelých 6.000 obyvatel, rozlohu má spolu s deseti obcemi okolo 10 000 ha ve výšce 284 m.n.m. Fulnek bývá často nazýván barokní perlou Moravského Kravařska, pro své bohaté kulturní a historické památky. První písemná doložená zmínka o městě je z roku 1293. Dominantní je osazení zámku a města pod ním v krajině, zámek 4
významně ovlivňuje krajinný ráz celé oblasti. Fulnek jako přirozené centrum osídlení má největší předpoklady pro územní rozvoj, je vybaven veškerou technickou infrastrukturou, na velmi dobré úrovni je vybaven občanskou vybaveností, jsou zde i pracovní příležitosti, nezaostává ani v kvalitě životního prostředí. Bytový fond má z hlediska stáří příznivou strukturu. Celé správní území města Fulnek je základním krajinným typem 5M2 – tj. pozdně středověkou krajinou Hercynica, lesozemědělskou krajinou, krajinou vrchovin Hercynica. Tento typ se řadí mezi „běžné“ typy krajin. Město Fulnek se nachází ve Fulnecké kotlině, jenž je obklopena vrchovinami okraje Nízkého Jeseníku. Většina území má složitý členitý reliéf a spadá do celku Nízký Jeseník, který je součástí Hercynských pohoří. Městem protéká Husí potok. Pro oblast Fulnecka je charakteristická soustředěná zástavba a značné využívání zemědělských pozemků. Vyšší podíl lesů je především v jižní a jihozápadní části území. Území severně a východně Fulneku je více méně intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinou. Fulnek je kulturním střediskem celého regionu. V centru města je vyhlášena městská památková zóna. Ve městě se nachází občanská vybavenost veřejné knihovny, kino, muzeum, další kulturní zařízení, sakrální stavby, hřbitov, divadlo, přírodní amfiteátr, MŠ, ZŠ, sportovní hřiště, zdravotnická zařízení, pošta, hotel, penzion, obchody, sloužby apod. Území je součástí rozvojové osy OS10. Fulnek leží na severu Moravy v místě křížení silnice I/57 Nový Jičín a silnicí I/647 Opava směr Ostrava – Olomouc. Dosažitelnost města Fulnek je v rámci silnice autobusovým spojením, železniční dopravou (zastávka Fulnek, železniční trať č. 277) a přibližně 23 km od Fulneku je situováno letiště Leoše Janáčka. Jihovýchodně prochází dálnice D47. Technická vybavenost města je na střední úrovni. Ve městě se nachází veřejný vodovod, kanalizace s napojením na ČOV, požární hydranty, plynofikace, SDH obce, policie. Na území města se vyskytují cyklostezky a turistické trasy. Doprava v klidu - obyvatelé odstavují osobní automobily zpravidla v jednotlivých garážích na svých pozemcích nebo v řadových garážích v garážových dvorech apod. Zájmové území se nachází severozápadně od centra města a jeho napojení je možné ve třech místech na silnici č. 647, ul. Říční a to ulicí Palackého, U Sýpky a Kapucínská. Doporučeno vzhledem k parametrům a kvalitě koridoru je ulicí U Sýpky. Jedná se o místní komunikace sk. C – obslužné komunikace. V blízkosti řešené lokality se nachází obytná zástavba volně stojících a řadových rodinných domů. V docházkové vzdálenosti je základní škola se sportovním areálem, mateřská škola, supermarket a drobné služby, centrum města, autobusová zastávka.
2.1.4
Majetkoprávní vztahy
Pozemky jsou převážně v soukromém vlastnictví či ve vlastnictví města. Předpokladem úspěšné přípravy území je vyřešení majetkoprávních vztahů a případných směn části soukromých pozemků tak, aby bylo možno vytvořit základní dopravní skelet s ulicemi v navržené etapizaci území.
5
2.2
POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNÍHO PLÁNU
Územní plán stanovuje pro zájmovou oblast Z01 řešené územní studií – plochu ozn. (BR) funkční využití: Bydlení v rodinných domech. Plochou prochází vodoteč, která je zařazena do plochy vodní a vodohospodářské, NV vodní plochy a toky. Hlavní využití: pozemky staveb pro bydlení v rodinných domech Přípustné využití: místní a účelové komunikace, veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně, dětská hřiště, související technická infrastruktura, občanské vybavení místního významu, parkoviště pro osobní automobily o velikosti do 10 parkovacích míst, řadové garáže o úhrnné kapacitě do 10 míst. Nepřípustné využití: bydlení v bytových domech, ubytovací zařízení kromě penzionů, veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez hygienické limity, veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, občanské vybavení vyššího významu, dopravní terminály a centra dopravních služeb, malé i velké stavby odpadového hospodářství. Podmíněně přípustné využití: podmíněně přípustné jsou stavby pro rodinnou rekreaci při splnění alespoň jedné z těchto podmínek: nejedná se o katastrální území, které je součástí rozvojové osy OS 10 vymezené platnými Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje, jedná se o přeměnu objektu původní zástavby na rekreační chalupu. Podmínky prostorového uspořádání: připouští se objekty o výšce do 2 nadzemních podlaží. U objektů v souvislé uliční zástavbě musí výška objektů (římsy) zohlednit výšku okolních staveb, aby nebyla narušena architektonická jednota ulice jako celku. Koeficient zastavění plochy se stanovuje na KZP=0,5, Koeficientem zastavění plochy (KZP) je poměr mezi součtem výměr zastavěných částí ploch (nadzemní stavby, zpevněné plochy) k celkové výměře ploch. Vyjadřuje nejvýše přípustný podíl zastavění plochy. Nezastavěný zbytek plochy bude využit pro výsadbu izolační, okrasné a užitkové zeleně. Důvodem k regulaci intenzity zastavění plochy je ochrana krajinného rázu a životního (pracovního) prostředí, tj. zajištění optimální hustoty zastavění v zemědělské krajině a zajištění dostatečných volných ploch kolem výrobních staveb. Poznámka: do zastavěných ploch se započítávají i všechny zpevněné plochy (komunikace, parkoviště, nádvoří), kromě komunikací veřejných (místních komunikací).
6
Charakteristika plochy Z01: Umístění lokality: Severozápadní okraj města, lokalita Za klášterem, k.ú. Fulnek Orientační počet RD: 56 Vhodný typ zástavby: vohiě stojící RD Odůvodnění, hodnocení lokality, technická připravenost: Východní svah, lokalita navazuje na zastavěné území, lokalita je dopravně dostupná ze stávající komunikace (ul. U sýpky a Za klášterem). Inženýrské sítě na hranici pozemku. Počet RD je orientační (tzn. maximální ve smyslu bilancí), slouží zejména k dimenzování veřejné infrastruktury na základě připravovaných záměrů, možností území a reálných odhadů. Uzemní plán Fulnek vymezuje ve výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací na plochu Z01 navazující veřejně prospěšné stavby, pro které je možné vyvlastnit práva k pozemkům pro technickou a dopravní infrastrukturu: DT36 , DT 37, DT38.T19 : Veřejná dopravní a technická infrastruktura Místní komunikace a inženýrské sítě pro veřejnou potřebu podmiňující využití zastavitelné plochy Z01 určené pro bydlení v rodinných domech. Jedná se o nápojné místo, polohu veřejné dopravní a technické infrastruktury v samotné ploše určí navazující územní studie. Opatření a specifické koncepční podmínky pro využití plochy Z 01 BR - Plochy bydlení v rodinných domech (lokalita Za klášterem, k.ú. Fulnek): II. Etapa výstavby. Územní studie upřesní polohu veřejných prostranství (§7 odst.2 vylil.č. 501/2006 Sb. ve znění vyhl.č. 269/2009 Sb.) o úhrnné výměře nejméně 4200 m2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace. Další požadavky na územní studii: v zastavitelné ploše bude respektován stávající dřevinný porost údolnice VKP 33104 Valtéřovská cesta bude respektováno ovlivnění retenční (zasakovací) kapacity ploch bude kompenzováno retenčními nádržemi, vsakovacími systémy apod., přičemž je nutné dbát na důsledné předčištění vsakovaných vod tak, aby nemohlo docházet ke kontaminaci podzemních vod pro minimalizaci negativního vlivu na krajinný ráz volit takové architektonické řešení budov a jejich rozmístění v ploše, které výrazně nevybočuje ze stávajících poměrů klást důraz na maximální možné ozelenění plochy V navazujícím řízení budou respektovány: -
pásmo užívání pozemků sousedících s koryty vodních toků, u drobných vodních toků 6 m od břehové čáry interakční prvek podél vodního toku ochranné pásmo el. vedení VN
7
2.3
OCHRANNÁ PÁSMA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, PROBLÉMY A OKRUHY K ŘEŠENÍ APOD.
Řešené území je klidná lokalita vhodná pro zástavbu rodinnými domy včetně navazující dopravní a technické infrastruktury. Tato výstavba je limitována stávajícími inženýrskými sítěmi v řešeném území, které výstavbu i parcelaci území limitují. Do části řešené lokality zasahují ochranná pásma technické infrastruktury. Jedná se zejména o vedení vysokého napětí 22 kV – vedení č. 143 (ochr. pásmo 10 m na každou stranu od krajního vodiče), ochr. pásmo stávající trafostanice č. NJ_6434 (do 250kV, ochr. pásmo 10 m ) ve správě společnosti ČEZ Distribuce, a. s. Dalším limitem pro využití území je dle ÚP interakční prvek, odvodňovací příkop, dřevinný porost, významný krajinný prvek č. 33104, 6m pásmo užívání pozemků sousedících s koryty vodních toků. V rámci ÚP byly stanoveny pro zájmovou lokalitu veřejně prospěšné stavby pro možné přístupy do území - dopravní a technickou infrastrukturu a to DT36, DT 37, DT38, DT19, pro které je možno vyvlastnit práva. Z průzkumů území se jeví jako vhodný přístup do území ul. U sýpky a Za klášterem. Problematické by mohlo být využití přístupu DT 36, které vede dnes přes soukromou zahradu RD. DT 37 jako dopravní přístup do území se jeví jako neekonomický vzhledem k vedení a ochr. pásmům VN a ev. přeložení. V rámci celého území a v souv. s jednáním se správci technické infrastruktury by mohlo být problematické napojení celého území na zásobování vodou. Dle požadavku SmVAK je nutno celé území napojit na vodovodní řád DN 150 situovaný na ul. Říční. Nejkratší a nejekonomičtější připojení vede částečně přes pozemky města a poté přes soukromé parcely viz výkres B2 Infrastruktura bod napojení ozn. V1. Dalším problém k řešení je požadavek města : „Umožňovat zástavbu plochy bez etapizace, tj. navržené pozemky napojitelné na stávající dopravní a technickou infrastrukturu mohou být jednotlivě zastavěny bez podmínky vybudování nové infrastruktury“. Tento požadavek se jeví jako ne moc reálný, vzhledem k jednání se správci sítí a jejich stanovisku k reálnému napojování jednotlivých objektů viz jednotlivá vyjádření a v rámci napojení celého území na technickou infrastrukturu.
3
URBANISTICKO ARCHITEKTONICKÁ KONCEPCE
Řešení urbanistické koncepce rozvojové lokality Z01 ve Fulneku bylo vedeno snahou o nalezení optimální polohy mezi potřebami rozvoje a přiměřeného využití potenciálu lokality, existujícími vztahy a determinanty v území. Celkový urbanistický návrh řešení je zobrazen na výkresu č. B1 – Hlavní výkres. Vychází ze zadání Odboru stavebního řádu, MÚ Odry. Územní plán umožňuje zástavbu lokality rodinnými domy. Urbanistické řešení zástavby je navrženo jako rozptýlená zástavba v rodinných domech městského typu převážně samostatně stojících, v maximálním možném využití plochy v souladu se zadáním územní studie. Nově vzniklý urbanistický celek navazuje na prostorovou 8
strukturu svého okolí, samostatně stojících a řadových rodinných domů na severozápadním okraji města. Prostorové podmínky pro stavbu RD vycházejí z ustanovení vyhlášky č. 501/2006 Sb. - stavby pro bydlení. § Rodinný dům,ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Plošné výměry jednotlivých pozemků jsou min. 427 m2, většinou 700 – 1500 m2. vyjímečně více. Výjimkou jsou pouze pozemky, kde stávající parcelace či limity využití území neumožňují ideální parcelaci. Navrhovaná parcelace území respektuje v maximální možné míře stávající pozemky. Územní studií je stanovena stavební čára zástavby, která stanovuje min. vzdálenost průčelí stavby RD od hrany veřejného prostranství – uliční čáry, tato vzdálenost činí min. 6,0 m. Na pozemku každého domu jsou navržena dvě odstavná stání pro osobní vozidla. Celkem bylo navrženo 61 parcel a zakresleno schématicky optimální umístění 50 rodinných domů typově samostatně stojících a 11 rodinných domů v řadové výstavbě. Tyto řadově domy navazují urbánně na stávající strukturu řadových rodinných domů a tvoří z ekonomického hlediska méně náročnější výstavbu s pozitivy i negativy jako jednu z možností v území. Mezi zahradami těchto domů je možno situovat pojízdný chodník na hranici řešeného území pro lepší obsluhu jednotlivých zahrad. Alternativně místo řadové zástavby lze situovat i samostatně stojící rodinné domy. Bilance počtu obyvatel 244. Na základě průzkumů a rozborů, jednání se správci technické infrastruktury a jednotlivých možností, celé území je navrženo k postupné výstavbě v rámci etapizace I – III. Toto je vyznačeno v grafické části. Do volné krajiny jsou ponechány v rámci území - návrhu dvě rezervy – prostupnosti v území pro ev. budoucí rozvoj a rozšíření možných zastavitelných ploch, ač nyní není dle ÚP vymezeno. Veřejná prostranství jsou navrženy na základě vyhlášky č. 501/2006 Sb. a následných novelizací č. 269/2009 Sb. Tato prostranství jsou určena pro volnočasové aktivity, park apod. dle potřeb města a obyvatel. Urbanistické řešení významným způsobem nenarušuje stávající krajinný charakter, svou nízkopodlažní rozvolněnou zástavbou s maximalizací zeleně ve veřejných prostranství se otevírá do krajiny. Plocha je pohledově exponovaná při příjezdu ze severu, z okolí zámku a ze svahů jižně od Fulneku. Viditelnost plochy při příjezdu po stávající místní komunikaci je omezena plochou smíšenou obytnou a stávající krajinnou zelení. Snížení vlivu na krajinný ráz je dosaženo zejména maximálním možným ozeleněním plochy. Nově vzrostlá zeleň je navržena s malolistými kultivary a úsporným kořenovým systémem. Zelení je doporučeno odclonit vlastnické hranice pozemků, hrany koridorů. Živé ploty je vhodné umisťovat k vlastnickým hranicím pozemků, keře nesmí přesáhnout v. 2 m. Veřejná zeleň je navržena v ploše veřejného prostranství.
9
V místě výsadby vzrostlé zeleně je případné křižující inž. sítě nutno uložit do chráničky. Doporučená orientační vzdálenost kmene stromu od nechráněného podzemního vedení inž. sítě. 2.0 m. Alternativním řešením je výsadba do kořenové ochranné (studnové) skruže. 3.1. Podmínky pro využití v území (funkce, provoz, prostor), ochranu hodnot a charakter území Výkres č. B1 - Hlavní výkres – urbanistická koncepce stanovuje podmínky pro využití území. Ve výkrese je zakresleno členění ploch na veřejné (veřejná prostranství) a neveřejné (pozemky rodinných domů). Dále je navržena skladba veřejných prostranství – šířky a počet dopravních pruhů komunikací, chodníky a zelené pásy s případnými odstavnýmí pásy pro parkování a pro umístění navrhovaných inženýrských sítí. Orientačně je navržena parcelace neveřejných ploch na jednotlivé pozemky budoucích RD včetně orientačního umístění RD, která respektuje limity v řešeném území. Na navržený počet RD je dimenzována technická a dopravní infrastruktura.
Závazné podmínky pro využití území jsou stanoveny územní studií: - návrh funkčního využití území - návrh veřejných prostranství pro komunikace, pro koridory stávajících inženýrských sítí a pro veřejnou zeleň (respektující limity v řešeném území) - dopravní napojení lokality na stávající komunikace - uliční a stavební čára - graficky stanoveny a zakótovány ve výkresu č. B2 Infrastruktura Vzdálenost objektů od hranic pozemků směrem k ulici 6 m – tzv. regulační čára, která je zde i stavební čarou. Na tuto čáru musí být umístěna hrana části objektu nebo vlastní objekt, není-li ve výkresové části upřesněno jinak. - procento zastavění pozemku domem, garáží, vedl. objekty, zpev. plochami, bazénem – max. 50 % - výška zástavby max. dvě nadzemní podlaží + obytné podkroví, max. výška hřebene 12 m - tvar střech sedlová, plochá, valbová, polovalba, pultová - sklon 25° - 45°. Nepřipouští se mansardová. - materiálová charakteristika : nepovolena výstavba roubenek, srubů apod. Je možná výstavba moderních současných dřevostaveb - doporučeno použití fasádních přirozených barev lomených odstínů. - oplocení do ulice řešit s podezdívkou s výplní dřevo,ocel, pletivo apod. Není možno do ulice jako trvalé oplocení použít celoplošné plné zdivo. Výška oplocení do ulice max. 1.5 m. - krytá stání mohou být vybudována i jako součást oplocení před stavební čárou domů, musí se však jednat jen o přístřešky bez uzavření ze všech čtyř stran. - každý pozemek bude mít dvě odstavná stání - podíl zeleně na jednotlivých pozemích rodinných domů min. 50%
10
4
NÁVRH ŘEŠENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
Dopravní řešení je patrno z výkresu č. B2 Infrastruktura Dopravní napojení rozvojové lokality Z01 je navrženo ve třech místech a to z ulice Palackého pro etapu I. v návaznosti na ÚP a rezervu drženou v rámci možnosti VPS – DT 38. Etapa II. a III. jsou dopravě napojeny z ulice Za klášterem (napojení dle ÚP, VPS – DT 36) a z ul. Kapucínská, která by ve výhledu snesla revitalizaci. Tato místa jsou hlavním přístupovým bodem do území. Naskýtá se možnost i napojení území v místě křížení silnic U sýpky a Za klášterem, ale toto napojení a dle projednávání se zástupci města, vlastníků pozemků je komplikované z pohledu soukromého vlastnictví parcel stávajících RD, VKP apod. Výsledkem je doporučeno držet se rezerv daných ÚP. Na tyto body se dále napojují obslužné komunikace skupiny C, které vymezují určitou dopravní kostru v území. Dopravní omezení rychlosti je stanoveno na 30 km / hod, š. koridorů jsou stanoveny ve var. A na 9.7 m (0.5 m + 2 x 2.75m komunikace obousměrná + 2.2m odstavná stání, zelený pás + 1.5 m chodník) va var. B na 8.5 m (0.5 m + 2 x 2.75m komunikace obousměrná + 1m zelený pás + 1.5 m chodník). Jednotlivé koridory, vymezené pro komunikace, chodníky, parkovací stání by měly být doplněny vzrostlými stromy, drobným parkovým mobiliářem, osvětlením, odpadovým hospodářstvím. Komunikace jsou navrženy jako obousměrné. Z ekonomického hlediska nelze využít dopravní napojení lokality v rámci VPS – DT37 a to v souvislosti s ochr. pásmy a vedením VN. Proto je pouze v tomto místě navržen propojovací chodník. Doprava v klidu – parkovací a odstavná stání V řešené lokalitě se vychází výhledově plošně ze stupně automobilizace 1: 2.5 V území bude vybudováno 61 nových bytů v nových rodinných domech. Pro účely výpočtu se dle ČSN 736110 rozumí: § parkovacím stáním plocha, která slouží k parkování vozidla např. po dobu nákupu, návštěvy, zaměstnání, naložení nebo vyložení nákladu, § odstavným stáním plocha, která slouží k odstavení vozidla v místě bydliště nebo v místě sídla provozovatele vozidla po dobu, kdy se vozidlo nepoužívá. Z těchto údajů vychází výpočet dle ČSN potřeby odstavných stání na min. požadovanou hodnotu 61 stání, která musí být realizována na pozemcích rodinných domů. Dále z těchto údajů vychází výpočet potřeby parkovacích stání na min. 13 stání. V územní studii je stanoveno, že každá stavba rodinného domu bude obsahovat prostor pro odstavení minimálně 2 osobních vozidel na vlastním pozemku (122 parkovacích stání). Řešení komunikační sítě umožní vytvoření dalších přibližně 29 pohotovostních stání podél komunikací, z toho dvě pro tělesně postižené. Dopravní značení bude provedeno v souladu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb. a jeho prováděcí vyhláškou č. 30/2001 Sb. Podrobné řešení a rozmístění dopravního značení bude součástí dalších stupňů projektové dokumentace. 11
Veřejná doprava Pro obsluhu lokalit Z01 je v docházkové vzdálenosti cca 600 m situována stávající autobusová zastávka s pravidelnou linkou „Fulnek, náměstí a Fulnek, bufet“. Pěší a cyklistická doprava V prostoru navržených koridorů se předpokládá s vybudování chodníku šíře 1.5 m. Tento chodník dané šíře počítá s využitím pro handicapované občany. Podél jihovýchodní části území vedou cyklistické a pěší trasy v rámci stávající dopravní infrastruktury.
5
NÁVRH ŘEŠENÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
Schéma návrhu řešení technické infrastruktury je zobrazeno ve výkresu č.B2. Vodovod Řešená lokalita je zásobována z VDJ Fulnek - HGL činí 350,83 m.n.m a stávající infrastruktura je ve vlastnictví SmVaK Ostrava a.s. Zásobování novostaveb rodinných domů pitnou vodou je možno řešit prodloužením vodovodního řadu do zájmové lokality, zokruhováním vodovodních řadů a následně samostatnými vodovodními přípojkami pro jednotlivé RD. Nové vodovodní řády jsou situovány do veřejného prostranství. Rodinné domy v lokalitě budou napojeny výstavbou nových vodovodních řadů napojených na stávající vodovod pro veřejnou potřebu DN 150 PVC na ulici Říční, bod napojení V1. Bez tohoto napojení není možné lokalitu zásobovat vodou. Nové vodovodní řady jsou navrženy tak, aby došlo k jejich zaokruhování a ty dále budou napojeny na křížení ulice Za klášterem, Česká – bod napojení V2 na ukončení stávajícího vodovodního řadu DN 100 GG a křížení ulice Za klášterem a U sýpky – bod napojení V3 - napojením na vodovodní řad DN 100 GG v místě umístění sekčního uzávěru. Materiál prodloužení vodovodu PE 100 RC (pro umístění mimo komunikaci), případně tvárnou litinu (pro umístěni v komunikaci). V místě napojení na vodovod bude umístěno šoupátko. Pro ukončení vodovodu (DN 80 a více), případné pro odkalení a odvzdušnění, bude použit podzemní hydrant s dvojčinným uzávěrem DN 80. V případě návrhu prodloužení vodovodu PE 100 RC DN 50 bude případné odkalení nebo odvzdušnění řešeno: elektrospojka 63 mm SDR 11 PN 16, přechod závitový PE x mosazný závit vnější 63x2", ventil domovní přípojky s vypouštěním č. 2491 se zemní soupravou, přechod závitový Pe x mosazný závit vnější 63x2", elektrokoleno 63 mm 90°, potrubí PE D 63 potřebné délky, přechodová vložka se závitem z mosazi, přechodka na požární hadice typu C se zaslepovacím víčkem hydrantový poklop (typ dle místa uložení). Přípojky pro jednotlivé nemovitosti nebudou součástí PD vodovodu. V opačném případě SmVaK požaduje, aby přípojky byly navrženy samostatně pro každou připojovanou nemovitost a byly ukončeny na hranicích pozemků investorů vodoměrnou šachtou bez vstupu obsluhy (tzv. tubusovou šachtou). V případě použití 12
přípojkové plastové šachty bez vstupu obsluhy musí být vodoměr v dosahu pod poklopem šachty a zvolený typ šachty musí umožňovat montáž vodoměrů se stavební délkou 190 mm. (např. vodoměmá šachta MODULO). Pokud se v řešené lokalitě nachází vysoká hladina spodní vody (na úrovni vodoměru) nutno použít vždy vodoměrnou šachtu se vstupem obsluhy (monolitickou z vodostavebního železobetonu, plastovou s obetonováním a kotvením vnějších stěn a dna do betonu, příp. železobetonovou s vyvložkováním vnitřních stěn deskami z PP nebo plastovou kruhového půdorysu). Z vodovodního řádu budou dále napojeny hydranty dle platných předpisů a ČSN. Lokalita není situována v blízkosti vodního zdroje a v ochranném pásmu vodního zdroje.
Podmínky pro připojení na nově řešený vodovod vodovodní přípojkou: • Každá připojená nemovitost bude mít samostatnou vodovodní přípojku. • Připojení bude provedeno: napojení na vodovod z tvárné litiny: pomocí navrtávacího pásu HAWLE - systém bajonetových spojů „ZAK", šoupátka se zákopovou soupravou a spojky ISO - vše v dimenzi DN 25 nebo DN 50. napojení na vodovod z PE 100 RC: pomocí elektrotvarovky pro navrtávku, šoupátka se zákopovou soupravou a spojky ISO. • Materiál vodovodní přípojky požadujeme PE 100 RC (DN dle návrhu přípojky). • Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky (navrtávací pas, uzávěr vodovodní přípojky, zemní zákopová souprava, poklop a betonový podklad) hradí vlastník vodovodu. • Vodovodní přípojku požadujeme ukončit ve vodoměrné šachtě, která bude osazena ve vzdálenosti od 1,5 m do 5,0 m od místa napojení na veřejném prostranství. Výpočet potřeby vody: 61 RD max. 4 osoby celkem 244 obyvatel x 35 m3rok-1 (dle vyhlášky 120/2011Sb, příloha 12) celková roční spotřeba =8.540 m3rok-1 = 23,39 m3den-1 = 0,270 l s-1. Max. denní spotřeba Qm = 0,270 x 1,5 = 0,405 l s-1 Max. hodinová spotřeba Qh = 0,405 x 2,1 = 0,850 l s-1 Kdyby nastal souběh u všech 61 domů Výpočtový průtok pro dimenzování potrubí je stanoven dle ČSN 73 6655 „Výpočet vnitřních vodovodů“, čl. 11.a, ve kterém je uveden vztah pro výpočet průtoku vody v potrubí pro provoz v obytných domech, stanovený dle počtu zařizovacích předmětů vztahem : m Qn =
(qi2 x ni)
i=1 q ………… jmenovitý výtok l/s, n … počet výtokových armatur stejného druhu Umyvadla …………………………. 61 ks - 0,2 Dřezy ………………………………. 61 ks – 0,2 13
WC ……………………………….. Vana………………………………..
61 ks – 0,1 61 ks – 0,3
Dle výše uvedeného vztahu je Qmax pro lokalitu celkem 3,39 l s-1. Pro potřeby požární vody je použita hodnota podle tabulky č. 2 ČSN 73 0873 číslo položky 1 – Rodinné domy do zastavěné plochy 200 m2 je maximální odběr vody 7,5 l s-1 hlavní profil DN 100 je postačující.
Kanalizace Odvedení splaškových vod ze zájmové lokality je navrženo řešit stavbou gravitační splaškové kanalizace a následně jednotlivými splaškovými kanalizačními přípojkami. Splaškové vody z novostaveb rodinných domů je možno napojit do jednotné kanalizace DN 250, DN 400 BE, nebo DN 600 BE v ulici Za klášterem, která je v majetku Města Fulnek, v provozování SmVaK Ostrava a.s. na základě uzavřené smlouvy o provozování vodního díla č. 57SOP/NJ/2007. Napojené body KS1 a KS2 viz výkres č.B2 Infrastruktura. Kanalizaci se doporučuje řešit z materiálu PP Ultra-Rib 2 v profilu min. DN 250 na nových splaškových kanalizačních řadech budou vysazeny odbočky (provedené navrtávkou) s osazením příslušné odbočné tvarovky pro možnost napojení splaškových kanalizačních přípojek pro uvažované jednotlivé nemovitosti. Pro každou uvažovanou nemovitost bude vysazena samostatná splašková kanalizační přípojka ukončená revizní šachtou umístěnou v místě vstupu na stavební parcele jednotlivých uvažovaných RD. Kanalizační šachty na stoce se doporučují navrhnout o DN 1000. Vzdálenost mezi jednotlivými kanalizačními šachtami nepřesáhne 50m. Odpadní vody jsou dále odváděny na mechanicko – biologickou ČOV Fulnek. Kanalizační přípojkou je možno vypouštět pouze odpadní vody splaškové. Svod a likvidaci dešťových vod jsou řešeny jiným způsobem viz odstavec likvidace dešťových vod. Splašky – produkce je totožná se spotřebou vody = 23,39 m3den-1. BSk5 = 244 x 60g / ob. / den = 14,64 kg BSK5 / den = 5,344 t BSK5/rok. NL = 23,39 m3den-1 x 600 g NL m-3 = 14,03 kg NL den-1 = 5121 kg rok-1 Dešťové vody ze stavebních pozemků budou přednostně likvidovány vsakováním v rámci těchto pozemků s přebytkem odváděným děšťovou kanalizací. Dešťové vody z veřejných komunikací a prostor veřejného prostranství budou svedeny dešťovou kanalizací do retenční nádrže, předčištěny a s regulovaným odtokem budou svedeny do stávající dešťové kanalizace v majetku města Fulnek, nacházející se na rozhraní ulic Za klášterem, U sýpky, bod napojení KD1.
14
Pro výpočet dešťových vod bylo použito koeficientů odtoků a návrh retence dešťových vod ČSN 75 9010, dle TNV 7590111 je doporučená hodnota regulovaného odtoku 0,5 l s-1. Vzhledem k tomu, že provozovatel kanalizace neuvedl povolené množství vody vypouštěné do kanalizace, návrh retence používá dvojnásobnou hodnotu = 1 l s-1. Z přiloženého výpočtu část C) Dokladová část je patrný retenční objem 375 m3. Vzhledem k rozložení zástavby po obou stranách vodoteče, bude v dalším stupni PD provedeno poměrné rozdělení na dvě nádrže v poměru zastavěnosti území. V rámci dalšího stupně PD bude proveden hydrogeologický průzkum s ohledem na možnosti zasakování jímaných vod. Pokud by toto bylo proveditelné, zmenšil by se objem nádrží a zlepšilo by se využití dešťových vod v lokalitě. Celková plocha území je 8,35 ha. Podle požadavků správce povodí je uvažován retenční objem pro déšť o periodicitě 0,2 a době trvání min. 30 minut. Pro návrh retenční nádrže jsou použity tyto plochy : Celková plocha : 8.35 ha Celková plocha veř. prostr. = 13378 m2 (zpevněných – asfalt, dlažba 8365 m2 + z toho zelených 5013 m2) Zastavěné plochy RD orient. : 7320 m2 Řešená lokalita je odvodněna stávajícím podpovrchovým melioračním systémem z let 1986 – 1988. V rámci navržené územní studie se nepočítá s využitím tohoto systému, je doporučeno zrušení alt. v navazujících stupních PD posoudit stav systému a navrhnout adekvátní opatření. Zásobování teplem a plynem Zásobování teplem se v dané lokalitě neuvažuje. Pro napojení řešené lokality plynem je nutno provést následující. Lokalita je plynofikována středotlakem STL DN 200 ID 1480611 a STL DN 80 ID 1480614. Tato plynárenská zařízení, včetně jejich příslušenství, jsou součástí distribuční soustavy plynu RWE. Zájmové území, kde je uvažováno s budoucí výstavbou cca 61 RD, je možno napojit na stávající STL síť v této lokalitě. Nový plynovod je navržen v D63 zaokruhování, body napojení na stávající síť – STL 1,2,3 viz výkres č. B2 Infrastruktura. V rozvojové ploše se uvažuje v maximální míře s využíváním alternativní zdrojů energie (tepelná čerpadla, sluneční energie apod.). Některé samostatně stojící objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny, pelety). Elektro U navrhovaných nových domů se předpokládá el. příprava TUV, vaření. Vytápění alternativními energiemi – (tepelná čerpadla, sluneční energie, biologická paliva, alt. plyn apod.) Napojení jednotlivých rodinných domů bude provedeno zemním kabelovým vedením. Pojistkové skříně budou umístěny na hranici pozemků odběratelů, např. v pilířcích v oplocení. Vždy pro dva domy společné.
15
Pro zásobování celého území bude využita stávající trafostanice č. NJ_5776 ozn. TS1 (400 kVA) a dále bude v severozápadní části postavena nová venkovní kiosková betonová trafostanice ozn. TS 2 do 1x400 kVA, která bude napojena kabelovou podzemní VN přípojkou AXEKUCE 3x1x120 ze stožáru č.38 linky č. VN143 (22KV). Trafostanice TS 1 je umístěna v II.etapě a slouží pro zásobování el. energií pro etapu II. Trafostanice TS2 pokrývá etapu I. a III., je umístěna v etapě I. Pro její vybudování je požadováno zrealizovat celou etapu I. Rozvody NN budou provedeny kabelovými rozvody v zemi NN 3x 120+70 AYKY ev. 3x 240 + 120 AYKY v rámci jednotlivých koridorů, uličních profilů pro zásobování jednotlivých RD. Obě trafostanice TS1 a TS 2 budou na straně NN vzájemně propojeny. Trafostanice jsou navrženy na pozemcích 5x5m s ochranným pásmem 1m. Spotřeba el. energie v soudobosti na RD 6-10 kW, do 400 kW na lokalitu. Sdělovací vedení a optické vedení Pro připojení RD a napojení na síť elektronických komunikací (SEK) společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. využít napojovací místo traťový rozvaděč č.1.: rozvaděč SIS1 parc.č.1677/84 (kabel –TCEPKPFLE 75xn0,4), rozvaděč č.2.: rozvaděč SIS1 parc.č. 1673/4 (kabel –TCEPKPFLE 15xn0,4). Přípojky pro jednotlivé rodinné domky vést kabelem TCEPKPFLE 3xn0,4 , tyto přípojky svést do účastnického rozvaděče (maximálně však 10 přípojek do jednoho účastnického rozvaděče, délka přípojky do rozvaděče by neměl být delší než 250m.) Doporučuje se uložit kabely do chrániček HGR průměr 40mm- přípojky, HGR průměr 110mmpáteřní trasy. Optika se nachází na rozhraní pozemků 709/1 a 743, územní studie neuvažuje a nebyl ani vznesen požadavek ze strany zadavatele s napojením pro danou lokalitu. Kabelová televize Neuvažuje se pro danou lokalitu. Veřejné osvětlení Veřejné osvětlení je navrženo pro všechny komunikace. Osvětlovací tělesa by měla být sjednocena pro celou obec na jednom úporném typu. Rozmístění ve vzdálenostech dle výšky a charakteristik konkrétních svítidel. Napojení veřejného osvětlení v lokalitě je nutné řešit současně s výstavbou ostatní technické infrastruktury. Lokalita je rozdělena na 3. etapy výstavby. Stávající osvětlení v blízkosti této lokality, je napájeno z rozvaděčů RVO9 na ulici U sýpky, parcela č. 696 a rozvaděče RVO 10 na ulici Palackého, parcela č. 1704/1. Napojení veřejného osvětlení pro I. etapu je možné provést z podpěrného bodu se svítidlem č. 10/4. Napojení kabelu se provede na izolované vedení AES, přes rozpojovací jistící skřínku instalovanou na stožáru. Dále bude pokračovat kabel zemním výkopem k prvnímu stožáru veřejného osvětlení v plánované zástavbě. Pro etapu II. a III. je plánovaná výstavba nové trafostanice pro rozvody NN v této lokalitě. Napojení rozvodů VO pro tyto etapy není možné řešit ze stávajícího rozvodu VO. Proto je navrženo pro tyto etapy, instalaci nového rozvaděče RVO1 v blízkosti nové trafostanice. Napájecí soustava : 3PEN, 400 V, vedení AYKY J4 x 16, horní sítě 1x16 či 25.
16
Odpadové hospodářství V řešené lokalitě jsou navrženy tři místa TDO pro umístění nádob na tříděný komunální odpad. Každé místo 4 ks kontejnerů o objemu na papír (1100 l), sklo (1500 l), plast (1100 l) a BIO (700 l). Místa pro umístění nádob na směsný komunální odpad budou řešena na pozemcích u RD. Vedení technické infrastruktury budou řešena v souladu s ČSN 736005 (Prostorové uspořádání sítí technického vybavení). Umisťování jednotlivých vedení doporučeno řešit mimo silnici pod chodníkem, odstavným parkovacím pruhem apod. Umisťování poklopů inž. sítí řešit tak, aby byly mimo dopravní prostor. Stejným způsobem řešit i vpustě pro odvodnění komunikace - podobrubníkové.
Vypracoval : Ing. arch.. Dan Dušek 05 / 2014
17
6
FOTODOKUMENTACE ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
etapa I
etapa III část A
18
etapa III část B
etapa II
19
