Územní soudržnost venkova a zaměstnanost

Územní soudržnost venkova a zaměstnanost Ing. Martin Pělucha, Ph.D. Ing. Zuzana Bednaříková, Ph.D. VŠE Praha, Národohospodářská fakulta Katedra Regionálních studií Jednání Vědecké rady ÚZEI 31. října 2012 1

Struktura prezentace • Obecný kontext územní soudržnosti a rozvoje venkova • Zemědělská dimenze politiky rozvoje venkova a územní soudržnost • Strukturální dimenze politiky rozvoje venkova a zaměstnanost podnikatelská struktura venkova • Případová studie – Kraj Vysočina – dynamika zaměstnanosti – analýza dopadů politiky rozvoje venkova na regionální zaměstnanost

2

Obecný kontext územní soudržnosti a rozvoje venkova

3

4

Bludný kruh rozvoje venkova

.....ale neplatí to vždy 5 Zdroj: OECD (2006), str. 32

Konceptuální rámec probíhajících změn na venkově

6 Zdroj: převzato a upraveno dle Akgun (2011), str. 1211

Nové paradigma venkova Starý přístup Cíle

Rovnoměrné rozdělení, příjmy zemědělců, konkurenceschopnost zemědělství

Nový přístup Konkurenceschopnost venkovských oblastí, zhodnocení místních aktiv, využití nevyužívaných zdrojů

Hlavní cílové sektory

Zemědělství

Různé sektory venkovské ekonomiky (např. venkovská turistika, zpracovatelský průmysl, ICT)

Nástroje

Podpory (subvence)

Investice

Národní vlády, zemědělci

Všechny úrovně veřejné správy (nadnárodní, národní, regionální a místní), různí místní aktéři z veřejného i soukromého sektoru

Klíčoví aktéři

7 Zdroj: OECD (2006), str. 60

Jak se změnil venkov ČR podle posledního SLDB 2011???

8

Základní statistické údaje na národní úrovni

9 Zdroj: volně převzato z prezentace Hany Bednářové (2012), Jak se změnil venkov za 10 let?, seminář Venkov 2012, Univerzita Karlova

Trendy a změny ve velikostních kategoriích obcí

10 Zdroj: volně převzato z prezentace Hany Bednářové (2012), Jak se změnil venkov za 10 let?, seminář Venkov 2012, Univerzita Karlova

Trendy – venkov vs. město – 2001 xxx 2011

11 Zdroj: volně převzato z prezentace Hany Bednářové (2012), Jak se změnil venkov za 10 let?, seminář Venkov 2012, Univerzita Karlova

Synergie - součinnost, spolupráce, spolupůsobení (Slovník cizích slov on-line, http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/synergie)

Koexistence a synergie vztahu město – venkov = součinnost, spolupráce, spolupůsobení městských a venkovských oblastí v území

Z výzkumných studií v rámci ESPON vyplývá rozdílnost a diverzita, ale také doplňkovost a komplementarita vzájemných vazeb město-venkov.

12

13 Zdroj: Program rozvoje venkova 2007-2013, přílohy, on-line http://eagri.cz/public/web/file/130928/prv_prilohy_srpen2011.pdf

I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E

V Z D Ě L Á V Á N Í

Vymezení venkova - zásadní problém nebo „neverending story“ • Ovlivňuje i využití nástrojů na posílení vzájemných reálných vazeb městovenkov v území • Role měst pro rozvoj území (v ČR zejména malých a středních měst)

14

…paradigma technoekonomického vývoje

15 Zdroj: http://ces.vse.cz/portal/?page=view_chapter&kap=108

…paradigma technoekonomického vývoje

16 Zdroj: http://ces.vse.cz/portal/?page=view_chapter&kap=108

Zemědělská dimenze politiky rozvoje venkova v rámci SZP EU

17

produktivita konkurenceschopnost udržitelnost POČÁTKY

KRIZE

•Nadprodukce •Produkce potravin •Stabilizace trhu •Podpora příjmů

•Produkce pro produkci

McSharry 1992

•Redukce nadprodukce •Životní prostředí

•Mezinárodní napětí

•Stabilizace příjmů

•Strukturální opatření

•Stabilizace rozpočtu

AGENDA 2000

REFORMA 2003 •Tržní orientace

•Prohloubení reformy

•Potřeby spotřebitelů

•Konkurenceschopnost

•Zajištění příjmu

•Rozvoj venkova

•Venkovský rozvoj •Životní prostředí

Health Check 2008/2009

Návrhy pro 2014+

• Lepší cílení podpor SZP EU

Budoucí výzvy •životaschopná produkce potravin;

•Posílení tržní orientace zemědělců

•udržitelné hospodaření s přírodními zdroji •opatření v oblasti klimatu

• Upřesnění pravidel CC (zjednodušení) • vyvážený územní 18 rozvoj

Politika rozvoje venkova v rámci SZP EU Deklarovaná rovnováha mezi pilíři SZP EU První pilíř

Druhý pilíř

politika podpory trhu podpora příjmů

produkce potravin

politika rozvoje venkova veřejné statky

environmentální funkce

soběstačný venkov

Zdroj: European Communities (2004)

Reálná podoba SZP EU se dvěma pilíři a pojetí rozvoje venkova s důrazem na jeho zemědělskou dimenzi v podobě multifunkcionality

Rozvoj venkova

I. pilíř Zemědělství

II. pilíř

Multifunkční zemědělství

19 Zdroj: vlastní zpracování

Dosavadní přístupy k hodnocení územní soudržnosti Z teoreticko-metodologické analýzy vyplývá, že problematikou hodnocení územní dimenze politiky rozvoje venkova se zabývala řada autorů většinou pouze z vybraných úhlů pohledu, např.: • vymezení venkova (např. Blunden et al., 1998; Perlín, 2003; Maříková, 2005; Müller, 2005), • vazby město-venkov v polycentrickém rozvoji (např. Slepička, 1981; Musil 1977, 2002; Caffyn et al., 2005), • role zemědělství v rozvoji venkova (např. Bureau, 2002; Dwyer et al., 2007; Marsden, 2002; Wilson, 2007), • faktory ovlivňující venkovský prostor (např. Johnson, 2001; Malecki 1996; Sugden, 2003; Majerová, 2005) apod. Problematikou hodnocení územní soudržnosti na venkově prostřednictvím mj. i indikátoru nezaměstnanosti se zabýval prof. Shucksmith et al. (2005): The CAP and the Regions: the Territorial Impact of the Common Agricultural Policy. Shucksmith et al. vytvořili statistické korelační analýzy plateb II. Pilíře SZP EU, plateb agroenvironmentálních opatření (dále jen AEO) a plateb pro méně příznivé oblasti (dále jen LFA) za rok 2003 u všech regionů NUTS 3 v EU-15 (přepočet na UAA a AWU). Korelace provedli s vybranými socioekonomickými indikátory: HDP/obyv., míra nezaměstnanosti, relativní změna populace Překvapivý výsledek Shucksmithe et al.: podpora II. pilíře SZP EU není konzistentní s cíli územní soudržnosti na regionální úrovni (NUTS 3). Vyšší platby jsou spojeny s nižší mírou nezaměstnanosti, opatření AEO dokonce má tendenci směřovat do bohatších regionů. 20

Rozvoj venkova v novém rámci období 2014 - 2020

Evropa 2020 Společný strategický rámec (SSR) – zahrnuje EAFRD, ERDF, ESF, Kohezní fond a EMFF, a odráží EU2020 pomocí společných tematických cílů, které jsou dosaženy klíčovými akcemi pro každý fond

Smlouvy o partnerství – národní dokument popisující zamýšlené využití fondů se zaměřením na cíle EU 2020

Politika rozvoje venkova: EAFRD

Ostatní SSR fondy (ERDF, ESF, Kohezní fond, EMFF)

Priority

Inovace, ŽP a změna klimatu jako základní témata

Podpora výměny znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a venkovských oblastech

Podpora konkurenceschopnosti všech typů zemědělství a životaschopnosti farem

Podpora organizacím potrav. řetězce a řízení rizik v zemědělství

Obnovení, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví

Podpora efektivního využití zdrojů a přechodu na nízkouhlíkové ekonomiky odolné změnám klimatu v zemědělství, potravinářství a lesnictví

Podpora sociálního zařazení, snížení chudoby a ekonomický rozvoj venkova

Programy rozvoje venkova Zdroj: Pospíšil, M. (2011), Přímé platby a jejich kontrola od 1.1.2014, powerpointová prezentace, dostupná on-line: http://www.svazvlastnikupudy.cz/cs/aktuality-ze-svazu/navrh-reformy-szp-po-roce-2013.html

21

Územní soudržnost venkova a zaměstnanost Případová studie Kraj Vysočina Zuzana Bednaříková

Jednání Vědecké rady ÚZEI 31. října 2012 22

Struktura prezentace • Podnikatelská struktura venkova • Případová studie – Kraj Vysočina – dynamika zaměstnanosti – analýza dopadů politiky rozvoje venkova na regionální zaměstnanost

Podnikatelská struktura venkova • Jeden z hlavních problémů venkova – vyšší míra nezaměstnanosti. • Malé podnikání – nedílná součást regionální ekonomiky (Meccheri a Pelloni, 2006) – významný zdroj pracovních míst (Meccheri a Pelloni, 2006) – významný faktor regionálního rozvoje (Skuras, 2006)

Ekonomické subjekty se sídlem v ČR podle počtu zaměstnanců

Zdroj: ČSÚ, 2012

Počet mikropodniků na 1000 obyv. podle převažující činnosti v roce 2010

Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2011

Počet mikropodniků na 1000 obyv. v krajích ČR, 2010

Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2011

Kraj Vysočina Vysočina

ČR

1997

2010

1997

2010

Hustota (obyv./km2)

75,5

75,7

130,6

133

Zaměstnanost (tis.)

229

238

4865,7

4885,2

Míra nezaměstnanosti (%)

5,6

10,7

6

9,8

% primární sektor

12

7

5,3

3,1

% sekundární sektor

47

45

41

38

% terciální sektor

41

48

53,7

58,9

Odvětvová struktura v kraji Vysočina v letech 2000 – 2010

Zdroj: Profil kraje Vysočina 2010

Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kraji Vysočina a ČR, 2000–2010

Zdroj: Profil kraje Vysočina 2011

Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v kraji Vysočina a ČR v letech 1991 – 2011

Zdroj: Profil kraje Vysočina 2011

Vývoj základních ukazatelů trhu práce v kraji Vysočina, 2000-2011

Období

Uchazeči o zaměstnání

2000 2002 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: Profil kraje Vysočina 2011

19 402 21 548 24 531 22 814 20 060 16 202 17 874 28 566 29 410 25 605

Volná místa

2 638 2 267 1 273 1 913 4 071 5 764 2 414 762 916 921

Počet uchazečů na 1 volné místo

7,4 9,5 19,3 11,9 4,9 2,8 7,4 37,5 32,1 27,8

Míra nezaměstnanosti (v %)

7,5 8,3 8,8 8,2 7,1 5,6 6,3 10,3 10,7 9,4

Hlavní závěry ke stavu zaměstnanosti v kraji Vysočina • V období od konce roku 2008 až do března 2009 proběhl v kraji Vysočina nejintenzivnější nárůst uchazečů o volná pracovní místa ze všech krajů ČR. • Počet uchazečů za toto období se v kraji zvýšil o 68% (9,5 tis. uchazečů), zatímco v ČR se zvýšil o 44%. • Důvodem pro takto vysoký nárůst bylo zejména: – zrušení výroby ve Sklárnách Bohemia ve Světlé nad Sázavou, jednoho z největších zaměstnavatelů v kraji Vysočina,

– a rovněž probíhající finanční krize, která výrazně negativně zasáhla do výroby komponentů pro automobilový průmysl (Bosch Diesel, s.r.o.).

• Od roku 2008 se tak nezaměstnanost v kraji Vysočina stala velkým a dlouhodobým problémem.

Analýza dopadů politiky rozvoje venkova na regionální zaměstnanost v Kraji Vysočina • Leontiefova input-output analýza

• Dopady opatření podporujících tvorbu pracovních míst v rámci Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013 na regionální zaměstnanost v kraji Vysočina. – opatření v rámci Osy 3, Pilíře 2 SZP EU, podporující tvorbu pracovních míst prostřednictvím diverzifikace zemědělských činností (opatření 311), rozvoje mikropodnikání (opatření 312) a cestovního ruchu (opatření 313).

Podíl přiznané podpory a podíl projektů ze sledovaných opatření Osy III Programu rozvoje venkova ČR, 2007-2010

Zdroj: SZIF, 2011

Přehled schválených finančních prostředků na jednotlivé investiční záměry opatření 311, 312 a 313 Osy 3 PRV v období 2007 - 2010, v Kč

615 743 297

nezemědělské činnosti (opravárenství, truhlářství, výrobní činnosti atd.), výstavba bioplynové stanice, výstavba kotelny na biomasu, výroba biopaliv a využití biomasy

Opatření 312

190 992 430

zakládání a rozvoj stávajících mikropodniků především v oblasti zpracování a výroby včetně řemeslné a tradiční výroby, výstavba bioplynové stanice, výstavba kotelny na biomasu, výroba biopaliv a využití biomasy

Opatření 313

118 057 033

pěší trasy, vinařské stezky a hippostezky, ubytování, sport

Opatření 311

Zdroj: SZIF, 2011

Dopady vybraných opatření PRV na zaměstnanost v Kraji Vysočina (1)

Zdroj: vlastní výpočty

Dopady vybraných opatření PRV na zaměstnanost v Kraji Vysočina (2)

Zdroj: vlastní výpočty

Závěry v širším kontextu rozvoje venkova a zaměstnanosti v Kraji Vysočina Regionální příčiny malých dopadů PRV: – jednostranné zaměření investičních záměrů na výstavbu bioplynových stanic; – malé investice do cestovního ruchu; – skutečnost, že investice ze sledovaných opatření nejsou zaměřeny na všechna odvětví, která na základě již provedených analýz mají zásadní význam pro regionální ekonomiku. – malý objem výdajů v rámci Pilíře 2 v porovnání s Pilířem 1 a v porovnání s dalšími národními a EU politikami ovlivňujícími venkovské oblasti

Faktory vedoucí k posílení regionální ekonomiky kraje Vysočina: – rozvoj odvětví Cestovní ruch – nezanedbatelný význam odvětví Zemědělství – převod finančních prostředků z Pilíře 1 do Pilíře 2 – rozvoj malého podnikání v odvětvích Stroje a zařízení, Stavebnictví a Základní kovy, Cestovní ruch a Potravinářství

Použité zdroje a literatura 

Agroweb (2010): Potlesk pro kandidáta na komisaře, článek sestavený Alterovou, L., [cit. 2010-01-26]. Dostupný na WWW: http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/Potlesk-pro-kandidata__s43x45205.html



DG Agri (2008): Rural development in the European union: statistical and economic information report 2008, Directorate - General for Agriculture and Rural Development, December 2008



European Communities (2004): New Perspectives for EU rural development, European Communities



HOFFMAN-Loriz Josefine (2007): Rural Development Policy, Directorate General Agriculture and Rural Development, powerpointová prezentace, 11 October – „Open Days 2007“, Brusel



IREAS (2008): Souhrn poznámek z odborného kulatého stolu s tématem Budoucnost SZP EU, českého venkova a zemědělství v ČR po roce 2013, poznámky sestavili Pělucha, M. a Machálek, E.; červen 2008.



Meccheri N., Pelloni G. (2006): Rural entrepreneurs and institutional assistance: an empirical study from mountainous Italy. Entrepreneurship and Regional Development, Vol. 18, No. 5, s. 371–392



OECD (2006): The New Rural Paradigm – Policies and Governance, OECD Rural Policy Reviews, Organisation for Economic Cooperation and Development, ISBN 92-64-02390-9



OECD (2008): Agriculture and Food Statistics - PSE/CSE/MPS, [cit. 2008-08-23]. Dostupný na WWW:



Pělucha (2009): Politika rozvoje venkova v rámci SZP EU: kritická analýza z hlediska územní soudržnosti na úrovni ČR, doktorská disertační práce, VŠE Praha, Národohospodářská fakulta, Katedra Regionálních studií



Pělucha, M., Bednaříková, D., Viktorová, D., Možnosti nastavení efektivní politiky rozvoje venkova EU, Acta Oeconomica Pragensia, 05/2009, ISSN 0572-3043



Skuras D., Meccheri N., Moreira M. B., Rosell J., Stathopoulou S. (2005): Entrepreneurial human capital accumulation and the growth of rural businesses: a four-country survey in mountainous and lagging areas of the European Union. Journal of Rural Studies, Vol. 21, s. 67–79 40

• Děkujeme za pozornost.

Ing. Martin Pělucha, Ph.D. VŠE Praha, Národohospodářská fakulta Katedra regionálních studií [email protected]

Ing. Zuzana Bednaříková, Ph.D. Ústav zemědělské ekonomiky a informací Odbor rozvoje venkova Tel.: +420 222 000 507 [email protected]