Územní plán TÝN NAD VLTAVOU DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY

Územní plán TÝN NAD VLTAVOU DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST

vypracoval atelier M.A.A.T. březen 2012

Obsah vybraných jevů dle klasifikace vyhlášky OBSAH: Seznam použitých zkratek

str. 3

______________________________________________________________

1

Základní okruhy informací o území

str. 4

1.A

Vymezení a základní charakteristiky řešeného území

str. 4

1.B

Geografie a historie území

str. 4

1.B.1 1.B.2

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Historie území

str. 4-5 str. 5-7

1.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

str. 7

1.C.1 1.C.2 1.C.3 1.C.4 1.C.5

Obyvatelstvo podle věku Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Vyjíždějící obyvatelstvo do zaměstnání a škol Porovnání vývoje podle počtu obyvatel a počtu domů

str. str. str. str. str.

1.C.5.a 1.C.5.b 1.C.5.c

Porovnání vývoje podle počtu obyvatel a domů v jednotlivých sídlech Porovnání vývoje podle počtu obyvatel a domů celkem Srovnání vývoje podle počtu obyvatel a domů – Týn nad Vltavou a ČB

str. 11-18 str. 19 str. 20

1.D

Urbanistická kompozice

str. 21

1.D.1 1.D.2 1.D.3 1.D.4 1.D.5 1.D.6 1.D.7 1.D.8 1.D.9 1.D.10 1.D.11

Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

1.E

Uspořádání krajiny

str. 24

1.E.1 1.E.2 1.E.3

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Přírodní památky, hodnotná přírodní území Vodní režim krajiny

str. 24 str. 25 str. 25

1.F

Dopravní vazby

str. 25

1.F.1 1.F.2 1.F.3

Silniční doprava Železniční doprava Hromadná osobní doprava

str. 25 str. 25 str. 25

kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice

Týn nad Vltavou Koloděje nad Lužnicí Vesce Netěchovice Nuzice Jarošovice Předčice Hněvkovice – levý břeh Hněvkovice – pravý břeh Hněvkovice - Břehy – další kompozice

7 8 9 10 11

21 22 22 22 22 23 23 23 23 23 24

______________________________________________________________

2

Výsledky průzkumu názorů veřejnosti

str. 26

2.A 2.B

Výsledky vyhodnocení pracovních map Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou

str. 26-30 str. 31-33

______________________________________________________________

3

Rozbor udržitelného rozvoje území

str. 34 2

3.A 3.A.1 3.A.2 3.A.3 3.A.4 3.A.5 3.A.6 3.A.7 3.A.8 3.A.9 3.A.10

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Veřejná, dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

3.B 3.B.1 3.B.2

Závěr rozboru udržitelného rozvoje území Vztah Týna nad Vltavou a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území Závěrečná SWOT analýza

str. 39 str. 39 str. 39

3.B.2.a

Charakteristika Týna nad Vltavou – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky) Charakteristika Týna nad Vltavou – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) Šance Týna nad Vltavou (příležitosti) Rizika Týna nad Vltavou (hrozby)

3.B.2.b 3.B.2.c 3.B.2.d

34 34 34 35 35 36 36 36-37 37 37-38 38

str. 39 str. 39 str. 39 str. 39-40

______________________________________________________________

4

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

str. 40

4.A 4.B

Priority Týna nad Vltavou v územně plánovací činnosti Problémy k řešení města Týn nad Vltavou

str. 40 str. 40-46

__________________________________________________________

5

Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy

3

str. 47

1

Základní okruhy informací o území

1.A

Vymezení a základní charakteristiky řešeného území

Město Týn nad Vltavou leží v Jihočeském kraji na řece Vltavě, přibližně 27 km severně od krajského města České Budějovice a 29 km jihozápadně od města Tábor. Z hlediska správního členění působí Týn nad Vltavou zároveň jako ORP a pověřená obec a spadá pod okres České Budějovice. Rozsah území řešeného ÚP města je dán správním územím obce, jež čítá v současné době šest katastrálních území o celkové výměře 4303 ha a to Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Týn nad Vltavou a Předčice. Dále se obec skládá z osmi místních částí (Hněvkovice na levém břehu Vltavy, Koloděje nad Lužnicí, Malá Strana, Netěchovice, Nuzice, Týn nad Vltavou, Předčice, Vesce). Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 1. 1. 2011 je 8 344.

1.B

Geografie a historie území

1.B.1

Místopisné souvislosti a přírodní podmínky

Město Týn nad Vltavou, se svými místními částmi, se dle geomorfologických jednotek ČR nachází v provincii České vysočiny (neboli Český masív), dále spadá do Česko-moravské subprovincie, v oblasti Středočeské pahorkatiny do celku Táborské pahorkatiny a podcelku Písecké pahorkatiny. V rámci okrsků se řešené území nachází na rozhraní Týnské pahorkatiny zahrnující části Hněvkovice na levém břehu Vltavy, Předčice a Týn nad Vltavou, hranice mezi tímto okrskem a okrskem Bechyňským protíná severovýchodní část města Týn nad Vltavou, dále kříží obec Koloděje nad Lužnicí a zasahuje do Netěchovic a Nuzic. Reliéf daného území protíná řeka Vltava ve směru severozápad – jihovýchod s mírným říčním údolím a nadmořská výška zde stoupá přibližně od 350 do 479 m n. m. Nejvýše položený bod Červený vrch (479 m n. m.) se nachází v západní části katastrálního území Týna nad Vltavou, naopak nejnižší nadmořskou výšku dosahuje řeka Vltava a to přibližně 350 metrů. Průměrná nadmořská výška v řešeném území je tedy 415 m. Z geologického hlediska jsou na území zastoupeny převážně moldanubické metamorfované horniny pararuly z období prvohor. Podél Vltavy jsou od středu města k jihovýchodu uložené říční sedimenty (písek a štěrkopísek) z období kvartéru, podél kterých se ze stejného období táhnou naváté sedimenty (spraš, sprašová hlína). Dále je v území hojně, avšak roztroušeně zastoupen migmatit, v severovýchodní části se vyskytují pískovce, slepence a jílovce. Regionálně geologický význam má zde přírodní památka – údolí potoka Židova strouha, nacházející se v katastrálním území Nuzice. Toto chráněné území kaňonovitého údolí se skalními stěnami se rozprostírá přibližně 0,8 km severovýchodně až jihovýchodně od obce Nuzice. Charakteristická horninová podloží tvoří muskovit – biotitická tzv. bechyňská ortorula (moldanubikum), niva potoka je vyplněna fluviálními hlínami a hlinitými písky z období holocénu (čtvrtohor). Skalní stěny zaříznutého údolí jsou v nárazových březích vodním proudem erodované, tudíž místy tvoří převisy nad korytem potoka. Dále se na skalách objevují reliktní bory, významné lišejníkové a mechové společenstva s řadou významných rostlinných a živočišných druhů. Z půdního pokryvu v daném území převažují kambizemě, podél vodních toků nalezneme gleje a fluvizemě. Od severozápadní hranice obce Předčice přes Netěchovice po jižní hranici Nuzic se táhne pásmo pseudoglejí. Expozice svahů je převážně bez rozlišení, v ojedinělých případech se vyskytuje jihozápadní až jihovýchodní. Území je součástí Bechyňského bioregionu 1.21, který spadá do hercynské podprovincie, provincie středoevropských listnatých lesů, vegetační stupeň bukový. 4

Dle klimatického členění ČR se na území vyskytují klimatické regiony MT9 a MT10, které jsou charakterizovány jako mírně teplé, mírně vlhké klima. Nejstudenějším měsícem je leden s průměrnou roční teplotou -3 až -4 °C, nejteplejším měsícem je naopak červen (17 až 18 °C). Roční úhrn srážek se pohybuje v průměru od 550 do 650 mm.

1.B.2. Historie území Nejstarší sídlo na jihu Čech se podle historických pramenů označovalo jako Thein, Teyn, Tin super Multavia, Moldautein, Vltavotýn a v mnoha dalších podobách. Ze všech názvů, přemodulovaných řečí staletí, zaznívá staročeské slovo „týn“, příbuzné s latinským „dunum“, německým „Zaun“ či anglickým „town“. Označovalo hrazené, „otýněné“ místo či pevnost. O pravěkém osídlení Vltavotýnska svědčí archeologické nálezy přímo ze samotného Týna a okolních obcí. Již na počátku 11. století území, nacházející se mezi Lužnicí a Vltavou, bylo v majetku pražského biskupství a v jeho středu vyrostla týnská osada. Díky své strategicky výhodné poloze v blízkosti řeky se osada stala významným ekonomickým i obchodním střediskem. V blízkém okolí se postupně koncentrovalo další osídlení. V polovině 11. století je doloženo první centrum s románským kostelem zasvěceným nejprve Panně Marii a později sv. Kateřině. Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Týně je z roku 1229, kdy pražský biskup Jan II. navštívil město kvůli církevním sporům. Tento rok je považován za počátek města Týna nad Vltavou. V druhé polovině 13. století došlo k rozvoji města. Biskup Tobiáš z Bechyně založil na západním okraji osady nové městské centrum, tzv. Nový Týn, soustředěný kolem kostela sv. Christofora, postaveného roku 1251. Na vltavském toku byly vybudovány čtyři mlýny a tři jezy pro regulaci řeky. Díky záplavám byl také postaven dřevený most, tou dobou jediný přes Vltavu od Budějic po Prahu. První zmínka o Týnu jako městě je doložena až v roce 1327. Po smrti krále Přemysla Otakara II. bylo město vypáleno. Na konci 14. století měl Týn nad Vltavou 132 domů, na Malé Straně bylo 33 vlastníků domů spolu s 9 podsedláky. Ve městě tou dobou bylo 6 pivovarů a 43 hospod. Husitství se na ději města nikterak významně nepodílelo, pouze jednou byl vypálen kostel sv. Christofora při menších nepokojích. V roce 1461 vymanil Jiří z Poděbrad vltavotýnské panství z katolických vlivů a zastavil je synovi svého zemřelého přítele a spolubojovníka Jana I. Čabelického, Janu II. Pod jeho vládou prožil Týn složité období náboženských sporů a válek. Díky náboženské orientaci nové vrchnosti mohl v Týně nad Vltavou vzniknout sbor Jednoty bratrské, který se stal záhy ústředním pro celý kraj. Jednota bratrská získala značný počet přívrženců a z jejích řad vyšlo v budoucnu několik slavných osobností historie. Za vlády Prokopa II. prodělalo město období velikých změn. V roce 1564 postihlo město ničivý požár, při kterém lehla popelem většina domů na náměstí včetně kostela sv. Christofora, který následně v 80. letech nechal Prokop obnovit, rozšířit a posvětit na sv. Jakuba. Náměstí získalo po požáru novou podobu díky řadě domů s pozdně gotickými a ranou renesancí ovlivněnými průčelími. Dominantní stavbou se stala městská radnice. Na počátku 17. století se na dobu 9 let dostalo město, hrad s pivovarem, mlýnem, pilou, třemi poplužními dvorci a 27 poddanskými vesnicemi do nájmu Rudolfa II. Po konci devítiletého nájmu, požádala prosperující týnská obec o pronájem panství natrvalo. Dne 8. srpna 1609 bylo žádosti vyhověno a císař Rudolf II. povýšil Týn na město královské. Po bitvě na bílé hoře r. 1620 byla městu veškerá privilegia odňata a Týn klesl mezi města poddanská v družbě arcibiskupa Loheliuse. Během třicetileté války zažil Týn mnoho vojenských vpádů a byl téměř ze dvou třetin zničen. V posledním roce války bylo téměř celé město obráceno v ruiny švédskými vojsky a následoval úpadek města. V roce 1721 bylo město již téměř obnoveno do podoby před třicetiletou válkou, především díky rozvíjející se síti silnic. Vedla zde Norimbersko – Vídeňská obchodní cesta. 5

Těžká období nastala v době vlády Marie Terezie, která čtyřicet let své vlády bojovala o hranice své země. Památkou na množství bitev v okolí Týna jsou dodnes Boží muka a název městské čtvrti u starého mostu Bojiště. Povinná školní docházka zavedená roku 1780 pro děti od 6 do 12 let přinesla městu zvýšení počtu žáků nejen z Týna, ale i z blízkých vesnic a vojenské posádky. Díky rozvoji výnosného solního obchodu pokračovaly práce na splavňování vltavského řečiště, v roce 1777 byly upraveny jezy mezi Týnem a Prahou. Závěr 18. století přinesl konec klidu díky Napoleonským válkám, vojska zde přecházela vltavský most a na jaře roku 1796 postihl Týn nad Vltavou největší požár v celé historii. 148 domů do základu shořelo - s nimi i zámek, radnice, škola, děkanství, mlýny, špitál a částečně také kostel. V roce 1831 nastala ve městě epidemie cholery. Během 19. století došlo k obnovení silniční infrastruktury, opraven byl i most přes Vltavu a bylo zřízené pravidelné dostavníkové spojení z Týna přes Písek do Prahy a o rok později osobní doprava poštovní správy z Týna do Veselí. V tomto období rapidně vzrůstal počet obyvatel. Známkou rozkvětu města byl i nárůst stavební činnosti. Na Malé Straně vznikla první cihelna, kolem rostla nová čtvrť, přibývaly domky v Podskalí a při silnici na Tábor. 1. ledna 1850 vstoupila v platnost nová organizace státní správy. Nejvyššími zemskými úřady se stala místodržitelství, nejnižším okresní hejtmanství, která spolu s okresními soudy nahradila vrchnostenské úřady. V poslední třetině 19. století upadlo město v hospodářskou stagnaci. V Týně nevznikaly nové podniky, neexistoval zde žádný průmysl. Vyhnula se mu i důležitá dráha z Plzně do Českých Budějovic, budovaná od roku 1857. Odloučenost města vedla k vystěhovalectví do Německa, Rakouska, ale i do Ameriky. Koncem 19. století se objevovaly snahy o zavedení železnice, trať měla vést z Protivína přes Týn k Dolnímu Bukovsku a odtud pokračovat přes Veselí nad Lužnicí do Jihlavy. Od r. 1877 se pokoušela také Bechyně o protažení zamýšlené trati přes své území do Tábora, ale ani jeden plán nevyšel. Až v roce 1895 schválila Říšská rada železniční spojení Týna a Číčenic, první vlak vyjel v roce 1898. V roce 1888 založil židovský podnikatel Alexandr Pleschner dílnu na obrábění dřeva, z které se poté stala první jihočeská továrna na dřevěné výrobky. Při povodni v březnu r. 1891 byl poškozen dřevěný most a město se rozhodlo pro stavbu odolnější ocelové konstrukce. V roce 1909 byly ve městě založeny dva průmyslové podniky, kruhové cihelny na Malé Straně. Nadcházející světová válka přerušila jakékoliv snahy o městský rozvoj. Více než sto obyvatel padlo na válečných frontách, mnozí již po oficiálním konci války jako legionáři. Po válce v roce 1921 byla ve městě zřízená Hospodářská škola, kterou navštěvovali žáci z celých jižních Čech. O tři roky později vyrostla budova Sokolovny s restaurací a třemi sály, nové kulturní centrum města. Druhá světová válka zasáhla město mnohem silněji. Při okupaci města roku 1939 byli hned na začátku války zatčeni přední představitelé města a následně deportovány do koncentračních táborů. V roce 1942 pokračovaly transporty židovských obyvatel z celého Vltavotýnska. Poválečná léta signalizovala vlnu rozvoje. Do kasáren nastoupil nový útvar československé armády, v roce 1947 byla postavena nová budova školy na Malé Straně. V roce 1948 bylo na Vltavotýnsku v 27 obcích napočteno 24 140 obyvatel. 25. února přišlo znárodnění, drobní živnostníci ztratili své obchody, průmyslové podniky přešly do rukou státu. Ve městě začaly vznikat nové národní podniky, v r. 1949 pobočka píseckého Jitexu, poté n. p. Stavokonstrukce. V roce 1960 zanikl okres Týn nad Vltavou a území získaly okresy sousední. Na jihu České Budějovice, na severu Tábor a na západě Písek. Město Týn nad Vltavou připadlo okresu České Budějovice. Další změna nastala dostavbou vodního díla Orlík. Vzdutí Vltavy dosáhlo až k Týnu a domy ležící v zátopové oblasti musely být demolovány. Od roku 1962 fungovala pravidelná lodní doprava mezi Orlíkem a Týnem. Koncem roku 1964 vznikla pobočka příbramských Rudných dolů na zpracování grafitu z nedalekého ložiska u Kolodějí nad Lužnicí. V letech 1967 – 69 byl na místě bývalé kruhové cihelny na Malé Straně vybudován nový moderní cihlářský závod. V tom samém roce získala Vltava v místech původního starého brodu pod hradem nový most, který během okupace prošel zatěžkávací zkouškou sovětské tanky. Táborská silnice, vedoucí původně přes náměstí, byla odkloněna přes most a domy v jejím pásmu byly zdemolovány. 6

Starší železný most se stal pěší zónou. V letech 1974 – 75 byl v areálu bývalého pivovaru a jeho blízkosti vybudován další velký závod Mikrotechna. V prosinci roku 1976 byly k Týnu nad Vltavou přičleněny spádové obce Břehy, Hněvkovice na levém břehu Vltavy, Předčice, Netěchovice, Nuzice a Koloděje nad Lužnicí, čímž vzrostl počet obyvatel na 5 271. Nejvýznamnějším zásahem do vzhledu města i okolí se stala stavba Jaderné elektrárny Temelín, zahájená v roce 1980. Pro potřeby elektrárny byla zřízena dvě vodní díla, nad Týnem přehrada Hněvkovice a pod Týnem Kořensko. Nové vzdmutí hladiny Vltavy způsobilo zánik týnských jezů. V okolí byly zdemolovány vesnice Knín, Temelínec, Březí, Podhájí a Křtěnov. Stavba hněvkovické přehrady vyžadovala likvidaci vesnice Jaroslavice. Pro zaměstnance elektrárny bylo vybudováno nové sídliště nad městem, nesoucí název původního naleziště a zdroje místních hrnčířů – Hlinky (dnes sídliště Hlinecká). Změnilo se i městské centrum. Od severozápadního rohu náměstí směrem k Hornímu Branšovu byla zbořena stará zástavba a místo ní vyrostl nový obchodní dům a parkoviště. V roce 1983 bylo v městském parku, na místě bývalého hradu, vybudováno otočné hlediště. V roce 1988 byla postavena nová poliklinika a lékárna.

1.C

Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

1.C.1

Obyvatelstvo podle věku

počet obyvatel

Obyvatelstvo podle věku (rok 2001) 1600

0-4

1400

5 – 14 15 - 19

1200

20 - 29 30 - 39

1000 800

40 - 49 50 - 59

600 400

60 - 64 65 - 74 75 + nezjištěno

200 0

věk

V ěk P očet obyvatel 0-4 448 5 – 14 1300 15 - 19 535 20 - 29 1424 30 - 39 1345 40 - 49 1085 50 - 59 873 60 - 64 273 65 - 74 541 75 + nezjištěno 319

Věková struktura obyvatel Týna nad Vltavou vykazuje velký podíl dětské složky ve věku 5 až 14 let. Velký počet obyvatel se také nachází v reprodukční složce, která však s přibývajícím věkem klesá. Počet post-reprodukční složky je nejnižší. Demografická skladba obyvatel Týna nad Vltavou je velmi příznivá. 7

1.C.2

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (rok 2001) 3000

bez vzdělání základní vč. neukončeného

počet obyvatel

2500 2000

vyučení a SOU bez maturity

1500

úplné střední s maturitou

1000

VOŠ a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

500 0

vzdělání

V zdělání Počet obyvatel bez vzdělání 6 základní vč. neukončeného 1322 vyučení a SOU bez maturity 2593 úplné střední s maturitou 1741 VOŠ a nástavbové 218 vysokoškolské 450 nezjištěné vzdělání 65

Hodnoty grafu poukazují na výši vzdělání místních obyvatel. Ve většině případů jde o vyučené nebo absolventy středního odborného učiliště bez maturity. Četné zastoupení má zde úplné střední vzdělání s maturitou. Vysokoškolské vzdělání je zde zastoupeno ve velmi malém množství a tvoří určitou slabinu této oblasti.

8

1.C.3

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (rok 2001) 4500 4000

počet obyvatel

3500

zaměstnaní (+prac. důchodci, ženy na mateřské)

3000 2500

nezaměstnaní

2000 1500

nepracující důchodci

1000

žáci, studenti, učni

500

nezjištěná ekonomická aktivita

0

ekonomická aktivita

Ekonomi cká akti vi ta zaměstnaní (+prac. důchodci, ženy na mateřské) nezaměstnaní nepracující důchodci žáci, studenti, učni nezjištěná ekonomická aktivita

Počet obyvatel 3943 261 1351 1651 49

Z hlediska ekonomické aktivity převažuje početnější skupina ekonomicky aktivních obyvatel. Z ekonomicky neaktivních převládají žáci či studenti. Podíl nezaměstnaných obyvatel je ve správním území velmi malý.

9

1.C.4

Vyjíždějící obyvatelstvo do zaměstnání a škol Vyjíždějící do zaměstnání a škol (rok 2001) 4000

počet obyvatel

3500

vyjíždějící do zaměstnání

3000

v rámci obce

2500

v rámci okresu 2000

v rámci kraje

1500

do jiného kraje

1000

vyjíždějící do zam. denně mimo obec Žáci vyjíždějící denně mimo obec

500 0

vyjíždějící

V yj ížděj ící vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce v rámci okresu z toho v rámci kraje do jiného kraje vyjíždějící do zam. denně mimo obec Žáci vyjíždějící denně mimo obec

Počet obyvatel 3624 1944 1248 191 119 1299 274

Závěr: Město Týn nad Vltavou se v rámci věkové struktury obyvatel lehce liší od celkového průměru České Republiky. Co se týče vzdělanosti obyvatel je město mírně podprůměrné a nezaměstnanost zde dosahuje přibližně 3,6 %, což je ve srovnání celorepublikové nezaměstnanosti velmi nízká hodnota. Dojížďka do zaměstnání je poměrně vysoká, téměř třetina místních obyvatel vyjíždí do zaměstnání, avšak v rámci obce či okresu. Dojíždějících žáků denně mimo obec je přibližně 15%.

10

1.C.5

Porovnání vývoje podle počtu obyvatel a počtu domů

1.C.5.a Porovnání vývoje podle počtu obyvatel a domů v jednotlivých sídlech

počet obyvatel

Vývoj počtu obyvatel - Hněvkovice na levém břehu Vltavy 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

počet obyvatel

1869

rok počet obyvatel

1880

1869 123

1890

1880 164

1900

1890 146

1910

1921

1930

1900 1910 147 149

1950

1921 137

1961

1930 154

1970

1950 188

1980

1961 155

1991

2001

1970 121

1980 101

1991 56

2001 67

Vývoj počtu domů - Hněvkovice na levém břehu Vltavy 40 35

počet domů

30 25 20

počet domů

15 10 5 0 1869

rok počet domů

1880

1869 20

1890

1880 21

1900

1890 22

1910

1921

1930

1900 1910 23 23

1950

1921 23

1961

1970

1930 1950 25 28

1980

1961 /

1991

2001

1970 27

1980 24

1991 35

2001 35

V místní části města - obci Hněvkovice na levém břehu Vltavy se počet obyvatel pohyboval v průměrných hodnotách kolem 150 obyvatel až do roku 1950, kdy došlo k růstu a následnému pozvolnému pádu počtu obyvatel. Počet domů má rostoucí tendenci. Data za rok 1961 chybí z důvodu přičtení domů z obce k městu Týn nad Vltavou.

11

počet obyvatel

Vývoj počtu obyvatel - Koloděje nad Lužnicí 1000 900 800 700 600 500 400

počet obyvatel

300 200 100 0 1869

rok počet obyvatel

1880

1869 942

1890

1880 950

1900

1890 816

1910

1921

1930

1900 1910 700 584

1950

1921 640

1961

1970

1930 1950 562 441

1980

1961 445

1991

2001

1970 365

1980 273

1991 196

2001 161

Vývoj počtu domů - Koloděje nad Lužnicí 180 160

počet domů

140 120 100

počet domů

80 60 40 20 0 1869

rok počet domů

1880

1869 155

1890

1880 154

1900

1890 159

1910

1921

1930

1900 1910 147 135

1950

1921 130

1961

1970

1930 1950 131 131

1980

1961 138

1991

2001

1970 100

1980 91

1991 103

2001 118

Počet obyvatel v Kolodějích nad Lužnicí plynule ubývá na rozdíl od počtu domů, kde k poklesu došlo až od roku 1970 – 1980, s následným mírným vzestupem.

12

Vývoj počtu obyvatel - Malá Strana 4000

počet obyvatel

3500 3000 2500

počet obyvatel

2000 1500 1000 500 0 1869

rok počet obyvatel

1880

1869 /

1890

1880 1313

1900

1890 1140

1910

1921

1930

1900 1910 1158 1148

1950

1921 /

1961

1970

1930 1950 1510 /

1980

1961 /

1991

2001

1970 1980 2309 2983

1991 3413

2001 3257

Vývoj počtu domů - Malá Strana 600

počet domů

500 400

počet domů

300 200 100 0 1869

rok počet domů

1880

1869 /

1890

1880 148

1900

1890 156

1910

1921

1930

1900 1910 159 167

1950

1921 178

1961

1970

1930 1950 226 /

1980

1961 /

1991

2001

1970 383

1980 389

1991 481

2001 500

Počet obyvatel i počet domů Malé Strany vykazuje průběžný pozvolný růst. Vynechaná křivka vyjadřující vývoj v roce 1950 až 1961 je zapříčiněná přičteným datům k Týnu nad Vltavou jako městu. Dnes je Malá strana součástí Týna nad Vltavou.

13

Vývoj počtu obyvatel - Netěchovice 350

počet obyvatel

300 250 200

počet obyvatel 150 100 50 0 1869

rok počet obyvatel

1880

1869 255

1890

1880 286

1900

1890 282

1910

1921

1930

1900 1910 255 250

1950

1921 238

1961

1970

1930 1950 219 176

1980

1961 183

1991

2001

1970 152

1980 136

1991 116

2001 101

Vývoj počtu domů - Netěchovice 60

počet domů

50 40

počet domů

30 20 10 0 1869

rok počet domů

1880

1890

1869 38

1880 41

1900

1890 42

1910

1921

1930

1900 1910 41 41

1950

1921 42

1961

1970

1930 1950 46 49

1980

1961 44

1991

2001

1970 40

1980 34

1991 43

2001 45

Počet obyvatel Netěchovic pozvolna klesá avšak počet domů, až na rok 1970 až 1980, kdy došlo k poklesu, narůstá.

14

Vývoj počtu obyvatel - Nuzice 350

počet obyvatel

300 250 200

počet obyvatel 150 100 50 0 1869

rok počet obyvatel

1880

1869 277

1890

1880 248

1900

1890 263

1910

1921

1930

1900 1910 294 271

1950

1921 240

1961

1970

1930 1950 240 169

1980

1961 168

1991

2001

1970 145

1980 125

1991 121

2001 113

Vývoj počtu domů - Nuzice 60

počet domů

50 40

počet domů

30 20 10 0 1869

rok počet domů

1880

1890

1869 38

1880 39

1900

1890 41

1910

1921

1930

1900 1910 43 45

1950

1921 47

1961

1970

1930 1950 47 50

1980

1961 49

1991

2001

1970 41

1980 37

1991 53

2001 55

Počet obyvatel v obci Nuzice zpočátku jevil rostoucí tendenci, od počátku 20. století se tato tendence obrátila v klesající charakter. Vývoj počtů domů zde pozvolna roste až na období od roku 1961 až 1980, kdy došlo k poklesu.

15

Vývoj počtu obyvatel - Předčice 180 160

počet obyvatel

140 120 100

počet obyvatel

80 60 40 20 0 1869

rok počet obyvatel

1880

1869 152

1890

1880 156

1900

1890 151

1910

1921

1930

1900 1910 134 139

1950

1921 140

1961

1970

1980

1930 1950 127 101

1961 118

1991

2001

1970 89

1980 80

1991 63

2001 67

Vývoj počtu domů - Předčice 30

počet domů

25 20

počet domů

15 10 5 0 1869

rok počet domů

1880

1890

1869 24

1880 24

1900

1890 24

1910

1921

1930

1900 1910 24 25

1950

1921 25

1961

1970

1930 1950 25 27

1980

1961 27

1991

2001

1970 26

1980 23

1991 26

2001 28

Obyvatelstvo v Předčicích pozvolna ubývá a má dlouhodobě klesající tendenci. V poslední dekádě však došlo k mírně opačnému trendu. Počet domů se jeví spíše jako stagnující, v posledních letech s lehkým nárůstem.

16

Vývoj počtu obyvatel - Týn nad Vltavou 5000

počet obyvatel

4500 4000 3500 3000 2500

počet obyvatel

2000 1500 1000 500 0 1869

rok počet obyvatel

1880

1869 4176

1890

1880 3178

1900

1890 2922

1910

1921

1930

1900 1910 2892 2701

1950

1961

1970

1980

1991

2001

1921 1930 1950 1961 1970 1980 3850 2597 3882 4299 2030 1946

1991 2001 2803 4330

Vývoj počtu domů - Týn nad Vltavou

počet domů

1000 900 800 700 600

počet domů

500 400 300 200 100 0 1869

rok počet domů

1880

1869 523

1890

1880 388

1900

1890 391

1910

1921

1930

1900 1910 391 389

1950

1921 414

1961

1970

1930 1950 456 791

1980

1961 866

1991

2001

1970 476

1980 503

1991 678

2001 676

Vývoj počtu obyvatel v Týně nad Vltavou můžeme do roku 1980 považovat za klesající, při čemž první i druhý výkyv zřetelný v grafu je díky přičtení dat obyvatelstva z Malé Strany. Od roku 1980 počet obyvatel rychle narůstá. Počty domů zde pozvolna narůstaly, v předposlední dekádě můžeme zaznamenat tento nárůst rychlejší a následnou stagnaci. Výkyv z let 1950 až 1961 je způsoben sečtením domů z okolních obcí k Týnu.

17

Vývoj počtu obyvatel - Vesce 250

počet obyvatel

200 150

počet obyvatel 100 50 0 1869

rok počet obyvatel

1880

1869 203

1890

1880 173

1900

1890 153

1910

1921

1930

1900 1910 142 148

1950

1921 147

1961

1970

1930 1950 135 93

1980

1961 83

1991

2001

1970 88

1980 67

1991 63

2001 47

Vývoj počtu domů - Vesce 40 35

počet domů

30 25

počet domů

20 15 10 5 0 1869

rok počet domů

1880

1890

1869 33

1880 34

1900

1890 34

1910

1921

1930

1900 1910 31 28

1950

1921 27

1961

1970

1930 1950 27 26

1980

1961 /

1991

2001

1970 23

1980 25

1991 27

2001 27

Vývoj počtu obyvatel i domů v obci má klesající tendenci, co se týče obyvatelstva je znatelně rychlejší. Absence dat z roku 1961 u vývoje počtu domů je díky sečtení těchto domů k samotnému Týnu nad Vltavou.

18

1.C.5.b Porovnání vývoje podle počtu obyvatel a domů celkem Vývoj počtu obyvatel - Týn nad Vltavou (celkem) 9000 8000

počet obyvatel

7000 6000 5000

počet obyvatel

4000 3000 2000 1000 0 1869

rok počet obyvatel

1880

1869 6128

1890

1900

1880 1890 6468 5873

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1900 1910 1921 1930 1950 5722 5390 5392 5544 5050

1980

1961 5451

1991

2001

1970 1980 5299 5711

1991 6831

2001 8143

Vývoj počtu domů - Týn nad Vltavou (celkem) 1600 1400

počet domů

1200 1000 800

počet domů

600 400 200 0 1869

rok počet domů

1880

1869 831

1890

1880 849

1900

1890 869

1910

1921

1930

1900 1910 859 953

1950

1921 886

1961

1970

1930 1950 983 1102

1980

1961 1124

1991

2001

1970 1116

1980 1126

1991 1446

2001 1484

Celkově se město Týn nad Vltavou ve vývoji počtu obyvatel jeví pozitivně, v posledních dvou dekádách dochází k rychlému nárůstu. Počet domů zde postupně narůstá.

19

1.C.5.c Srovnání vývoje podle počtu obyvatel a domů – Týn nad Vltavou a České Budějovice

Porovnání vývoje počtu obyvatel - Týn n. V. a Č. Budějovice 120000

počet obyvatel

100000 80000 Týn nad Vltavou České B udějovice

60000 40000 20000 0 1869

rok Týn n.V. ČB

1869 6128 19232

1880 6468 26039

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1890 1900 1910 1921 5873 5722 5390 5392 32134 45524 54786 57557

1950

1961

1930 1950 5544 5050 59079 55709

1970

1980

1991

2001

1961 1970 1980 1991 2001 5451 5299 5711 6831 8143 64661 76699 88448 97243 97339

Porovnání vývoje počtu domů - Týn n. V. a Č. Budějovice

počet domů

10000 9000 8000 7000 6000 5000

Týn n.V. ČB

4000 3000 2000 1000 0 1869

rok Týn n.V. ČB

1869 831 1374

1880 849 1638

1880

1890

1890 869 1901

1900

1900 859 2441

1910

1910 953 2930

1921

1930

1921 886 3435

1950

1930 983 4952

1961

1950 1102 6392

1970

1980

1961 1124 7140

1991

1970 1116 7565

2001

1980 1126 8384

1991 1446 9061

2001 1484 9412

Při srovnání vývoje počtu obyvatel a počtu domů Týna nad Vltavou s Českými Budějovicemi, se vývoj v Týně nad Vltavou jeví spíše jako stagnující křivka, v posledních dvaceti letech mírně narůstající a to na rozdíl od Českých Budějovic, který má téměř plynulý nárůst. Všechna sídla mají, krom Týna nad Vltavou, dlouhodobě demograficky klesající tendenci, přestože se v poslední dekádě trend u některých sídel obrátil (Předčice, Hněvkovice na levém břehu Vltavy) nebo spíše stagnuje.

20

1.D

Urbanistická kompozice

1.D.1 Urbanistická kompozice Týn nad Vltavou Původní osídlení Čtvercové náměstí s kolmo umístěními domy převážně okapové orientace a vícepodlažního uspořádání. Parcely protáhlé, na severní straně zceleny do jednoho stavebního souboru bývalého zámku, provázaného s bývalou zámeckou zahradou. Jižní a jihozápadní partie umístěna do pravidelného rastru ulic, převažuje okapová orientace, kompozičně nevhodný monoblok stavby obchodního centra a volného prostranství navazujícího parkoviště. Celková kompozice malebná, hodnotná. Původní osídlení – východní partie Shluk převážně okapových orientací dvoupodlažních objektů s úzkými parcelami, ohraničenými nábřežím řeky Vltavy. Centrální partie se svahovitým náměstím a pouze oboustrannou zástavbou. Zástavba drobnějších měřítek v kopcovitém reliéfu, ohraničena zalesněným vrchem. Celková kompozice malebná, hodnotná. Zástavba 19. a 20. století - pod sídlištěm (severovýchod) Organicky rozmístěná zástavba drobných objektů s malými plochami pozemků. Celková kompozice malebná, hodnotná. Zástavba 19. a 20. století – Malá Strana, východní partie u silničního mostu Převážně ulicové uspořádání domů o štítových partiích zástavby drobnějších měřítek s úzkými parcelami v zadních traktech Celková kompozice malebná, hodnotná. Zástavba 19. a 20. století – Malá Strana, partie u mostu pro pěší Převážně ulicové uspořádání domů o štítových partiích zástavby drobnějších měřítek s úzkými parcelami v zadních traktech (nábřeží řeky Vltavy) nebo bez vazby na jednotlivé pozemky (jihovýchod). Zástavba 20. a 21. století - svahy pod Semencem (jih, východ) Pravidelný rastr ulic, podřízen strmému svahu, tedy trasován převážně po vrstevnicích, spojovací ulice po spádnicích. Zástavba příměstského charakteru, převážně nízkopodlažní. Zástavba 20. století - sídliště (severovýchod) Bloková struktura vysokopodlažních domů rozmístěná na pravidelném rastru ulic. Centrální partie není adekvátně řešena, přirozený střed okrsku chybí. Zástavba 20. století - Malá strana, sídliště středněpodlažních a vysokopodlažních domů Solitérní uspořádání jednotlivých bloků, obklopených převážně zelení s centrální osou komunikace. Centrální partie veřejného prostoru není dotvořena. Průmyslové areály, kasárna (jihozápad, jihovýchod) Převážně velké hmoty skladových a výrobních provozů, kompozičně neovlivňující dálkové pohledy v panoramatu města. Určitý negativní vliv je patrný od řeky Vltavy.

21

1.D.2 Urbanistická kompozice Koloděje nad Lužnicí Původní sídlo – levý břeh Radiální půdorys převážně obdélníkových staveb o štítovém uspořádání, rozmístěných kolem nevelké původní (později zastavované) návsi. Při uliční čáře, podél řeky Lužnice, rozmístění objektů o okapovém a štítovém uspořádání. Původní sídlo – pravý břeh Nevýrazná křídelní dispozice barokního zámku s lemem hospodářských budov podél obdélníkového půdorysu a shluky organicky posazených objektů převážně obdélných půdorysů v návrší, nad zámkem. Zástavba 20. a 21. století - levý břeh Stavby převážně obdélných půdorysů posazených organicky podél komunikací, východní partie sídla má pak charakter rekreační osady bez výraznějších stavebních hmot. Zástavba 20. a 21. století - pravý břeh Hustě vymezená kompozice solitérně stojících domů, jednostranně orientovaných podél komunikace. Zástavba drobných měřítek převážně rekreačních objektů podél osy řeky Lužnice.

1.D.3 Urbanistická kompozice Vesce Organicky podél komunikace ale patrná. Jádro Kompozice

rozmístěné uspořádání převážně obdélných půdorysů jednotlivých usedlostí, umístěných a tedy i kolmo na spádnice svahu. Převažuje okapová orientace, uliční čára je rozvolněná, vsi je ve východní, spodní části. malebná, připomíná charakter vsí v pohorských oblastech.

1.D.4 Urbanistická kompozice Netěchovice Původní sídlo Okrouhlice tvořená shluky dvorcových, uzavřených usedlostí s dominantou velkého statku v severovýchodní části. Pozdější patrné zahuštění jihovýchodní části. Fragmenty lánových plužin patrné v severozápadní části. Jádrová kompozice hodnotná. Dostavby 19. a 20. století Umístěny převážně podél hlavní komunikace s partiemi domů o okapové a štítové orientaci.

1.D.5 Urbanistická kompozice Nuzice Kapkově tvarovaná náves s domy o štítových i okapových orientacích, umístěných podél návesní fronty. Náves rozsáhlá, s nevhodnou regulací rybníka. Východní partie zčásti nezastavěna (vodní tok). Kompozice malebná, hodnotná. Dostavby Organické uspořádání jednotlivých objektů převážně protáhlých půdorysů v jižní a jihovýchodní části sídla. Dostavby dlouhých hmot v severovýchodní partii, excentricky ležící mimo sídlo, bez rušivých vlivů na samotné jádro vsi. 22

1.D.6 Urbanistická kompozice Jarošovice Původně rozsáhlý zemědělský dvorec a uskupení organicky posazených chalup o malých hmotách v jeho předpolí. Pozdější dostavby zemědělských staveb velkých, protáhlých hmot a bez jednotící urbanistické kompozice.

1.D.7 Urbanistická kompozice Předčice Původní sídlo Rozsáhlá, nálevkově tvarovaná náves, s převážně štítovými partiemi dvorcových, velkých usedlostí a fragmenty širokých lánových plužin v zadních traktech. Půdorysná struktura bližší k okrouhlici. Kompozice až na výjimky celistvá, malebná, hodnotná. Dostavby Nevhodné solitéry ve východní části návsi, stejně tak dostavby uvnitř. Hmoty zemědělského areálu v jihovýchodní části doplňují organický půdorys, bez rušivých vlivů kompozice na sídlo.

1.D.8 Urbanistická kompozice Hněvkovice - levý břeh Původní sídlo Hustá ulicová kompozice s úzkou uliční strukturou a proměnlivou štítovou a okapovou orientací. Objekty převážně protáhlé, forem I, L. Dostavby Ve střední části patrná zástavba solitérní, charakterem příměstské architektury a v jižní pak charakteru chatových osad s drobnými stavbami.

1.D.9 Urbanistická kompozice Hněvkovice - pravý břeh Původní sídlo Původní zástavba tvořena velkým dvorcem a dvěma o menších hmotách, všechny organicky posazené s menšími odstupovými vzdálenostmi. Dostavby Komplex pavilónově uspořádané zástavby se solitérní dominantou středně podlažní budovy. Vše s negativními vlivy na krajinný ráz a původní sídla.

1.D.10 Urbanistická kompozice Hněvkovice - Břehy Původní sídlo Organicky rozmístěná, hustá zástavba s převažující kompozicí staveb typu L, I. V Dostavby V severní části chatová osada s drobnými hmotami na malých plochách zahrad. V jižní části dostavby velkých hmot, solitérně stojících objektů.

23

1.D.11 Urbanistická kompozice – další kompozice Pro správní území Týna nad Vltavou jsou typické řady samostatně stojících dvorců, původně hájoven, zemědělských usedlostí, ale i staveb s průmyslovou historií. Jedná se o dvorce jako například Velký depot, Cihelny, Malá Varta, Širočiny, apod.

1.E

Uspořádání krajiny

1.E.1

Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků

Z hlediska geomorfologického členění se město Týn nad Vltavou se svými přilehlými sídly nachází v provincii Český masív, která se dále člení na Česko-moravskou subprovincii a spadá do oblasti Středočeská pahorkatina. Řešené území leží v celku Táborské pahorkatiny, podcelku Písecké pahorkatiny a na rozhraní okrsků Týnecké a Bechyňské pahorkatiny. Správní území města Týna nad Vlt. disponuje poměrně velkým rozsahem zemědělské půdy (2 362 ha), z nichž je 1 922 ha půda orná, která představuje z celkové rozlohy 4 303 ha přibližně 45%, většinou se jedná o mírnou pahorkatinu. Lesní plocha přestavuje téměř 30% daného území, rozprostírající se většinou při hranicích katastrálních území kolem zastavěných sídel. V nejsevernějším katastru Nuzic je nejrozsáhlejší les Výskok podél potoka Židova strouha, podél Lužnice les Výřice, přecházející v Semenec, kde se zároveň nachází rozhledna. Po soutoku Vltavy a Lužnice následuje nepojmenovaná lesní plocha s nejvýše položeným Červeným vrchem 479 m n. m. V nejjižnějším katastrálním území Hněvkovic leží na levém břehu Vltavy Čihovický les, na pravém dominuje Bedrník.

Druhy pozemků v ha (rok 2010) Druhy pozemků v ha k 31. 12. 2010 orná půda chmelnice vinice zahrady

2500

hektary

2000

ovocné sady trvalé travní porosty lesní půda vodní plochy

1500 1000

zastavěné plochy ostatní plochy

500 0 druh pozemku Druhy pozemku orná půda chmelnice vinice zahrady ovocné sady trvalé travní porosty lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

V ýměra v ha 1922 0 0 105 2 333 1211 133 102 495

24

1.E.2

Přírodní památky, hodnotná přírodní území - Židova strouha – přírodní památka – chráněné kaňonové údolí potoka, skalní stěny - přítok Lužnice – Evropsky významná lokalita, NATURA 2000

1.E.3

Vodní režim krajiny

Řešeným územím prochází dva velké vodní toky, Vltava a Lužnice odtékající do Severního moře, tvořící dominantu krajiny. Vltava, protékající Týnem od jihovýchodu k severozápadu a Lužnice přitékající severovýchodně, jejichž soutok se nachází přibližně 2,5 km severozápadně od centra města Týna nad Vltavou. Do Vltavy vtéká velké množství drobných toků např. Palečkův potok, Děkanský potok, Bedrník, Račina a Hlinský potok se soustavou menších vodních nádrží. Přítoky Lužnice tvoří většinou nejmenné vodní toky s vodními nádržemi.

1.F

Dopravní vazby

1.F.1

Silniční doprava

Hlavní komunikační kostru území tvoří silnice II. třídy č. 105 směr České Budějovice – Milevsko, na kterou na jihu navazuje silnice II. třídy č. 141 směr Temelín, Vodňany. V severní části města se na hlavní tah dále připojuje silnice II. třídy č. 122 směr Bechyně, č. 147 směr Veselí nad Lužnicí a č. 159 směr Písek Dráchov.

1.F.2

Železniční doprava Řešeným územím prochází jedna železniční trať Týn nad Vltavou – Číčenice.

1.F.3

Hromadná osobní doprava

Je zabezpečována linkami dálkových autobusů ČSAD JIHOTRANS a.s., COMETT PLUS, spol. s r.o., ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s.

25

2

Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti

2.A Výsledky vyhodnocení pracovních map Krajinná opatření

Hněvkovice - Levý břeh    

prověřit vymezení ploch krajinné zeleně v západní části, nad sídlem Hněvkovice prověřit vymezení ploch k zatravnění v západní části nad sídlem Hněvkovice prověřit pás krajinné zeleně podél účelové komunikace na západní straně, od sídla Hněvkovice prověřit pásy krajinné zeleně podél komunikace na západní straně a také v pásech na orné půdě a to severně od sídla Hněvkovice

Jarošovice  

prověřit vymezení ploch k zatravnění v severní a severovýchodní části nad sídlem Jarošovice prověřit plochy krajinné zeleně v jižní části pod zemědělským areálem sídla Jarošovice

Koloděje nad Lužnicí     

prověřit plochy k zatravnění v jihovýchodní části na svahových partiích nad sídlem prověřit plochy krajinné zeleně a plochy vodní v nivě jižní části sídla, oboustranně podél vodoteče prověřit plochy k zatravnění v západní a východní části sídla Cihelny prověřit plochy k zatravnění v severozápadní části sídla Koloděje prověřit plochy k zatravnění a pásy krajinné zeleně v západní části sídla s cílem zmírnit erozní splachy a to nad oběma stranami vodoteče a údolní nivy

Malá Strana - severozápad   

prověřit plochy k odclonění průmyslového areálu v jihozápadní části zmírnit erozní splachy svahů nad samotami Fišerák odclonit plochy

Malá Strana - jihovýchod   

odclonit plochy výrobních zón od jižních částí katastru odclonit plochy zemědělského družstva plochami krajinné zeleně prověřit pásy krajinné zeleně na svahových partiích pod areálem zemědělského družstva

Netěchovice    

prověřit pásy krajinné zeleně podél účelových veřejných komunikací (jihozápad, západ, severovýchod, východ) prověřit pásy krajinné zeleně podél krajské komunikace vedoucí skrz sídlo prověřit plochy k zatravnění severně a jižně nad sídlem Netěchovice prověřit plochy krajinné zeleně v severozápadní části nad sídlem, v mělké údolní nivě

Nuzice    

prověřit prověřit prověřit prověřit

pásy krajinné zeleně podél účelových veřejných komunikací (jihozápad, západ, východ, jih) pásy krajinné zeleně podél krajské komunikace vedoucí skrz sídlo plochy krajinné zeleně v severozápadní části nad sídlem, v mělké údolní nivě pásy krajinné zeleně ke zmírnění erozí a to v severní části nad sídlem 26

Předčice    

prověřit pásy krajinné zeleně podél účelových veřejných komunikací (sever, jihovýchod, jih, západ) prověřit plochy k zatravnění v jižní a severní části prověřit plochy vodní v jižní části prověřit pásy krajinné zeleně v severní části nad sídlem (nad krajskou komunikací) s cílem snížit erozní splachy

Týn nad Vltavou     

prověřit prověřit prověřit prověřit prověřit

plochy k zatravnění a plochy krajinné zeleně ve východní části pásy krajinné zeleně podél místní komunikace vedoucí do Předčic plochy krajinné zeleně v jihovýchodní části, ochrana svažitých partií pásy krajinné zeleně v severovýchodní části na obou stranách nad Hlineckým potokem plochy k zatravnění v severní části

prověřit prověřit prověřit prověřit

plochy k zatravnění v severní části pásy krajinné zeleně podél místní komunikace vedoucí k Bilinskému potoku pásy krajinné zeleně v západní a severní části nad sídlem plochy vodní v západní části nad sídlem

Vesce    

Komunikace

Hněvkovice - Levý břeh   

prověřit dopravní spojení chatové osady jih a účelové komunikace v západní části nad sídlem prověřit trasování místních komunikací zejména v západní záhumenní partii sídla prověřit trasování účelové komunikace podél břehové partie Vltavy, směr Malá Strana

Jarošovice  

prověřit propojení účelovou komunikací osu Jarošovice - Týn, severovýchod prověřit trasování místních komunikací zejména v severní partii sídla

Koloděje nad Lužnicí  

prověřit propojení účelovou komunikací osu Týn nad Vltavou, sever – Cihelny - Koloděje prověřit trasování místních komunikací zejména ve východní partii sídla

Malá Strana - severozápad  prověřit trasování účelových komunikací v severozápadní části v ose výrobní areál - Bohunická Hájovna  prověřit trasování místní komunikace ve výrobním areálu  prověřit trasování účelové komunikace podél břehové partie Vltavy Malá Strana - jihovýchod  prověřit plochy pro umístění přemostění přes řeku Vltavu  prověřit trasování místních komunikací v jižní partii výrobní zóny s propojením na krajskou komunikaci  prověřit trasování účelové komunikace podél břehové partie Vltavy

Netěchovice  

prověřit propojení účelovou komunikací osu Netěchovice - Nuzice prověřit trasování místních komunikací v jihozápadní a severovýchodní části 27

Nuzice  

prověřit trasování místních komunikací v severní části prověřit trasování účelové komunikace v ose Nuzice - Netěchovice

Předčice   

prověřit trasování místních komunikací v severní části prověřit trasování místní komunikace v jižní části sídla prověřit trasování jižní komunikace účelové v jižní části od sídla

Týn nad Vltavou       

prověřit trasování účelové komunikace ve východní části sídla Týn prověřit trasování místní komunikace v jihovýchodní části sídla Týn prověřit plochy pro vymezení kruhových objezdů v centrální části sídla prověřit plochy pro trasování účelové komunikace v severovýchodní části sídla Týn (pod sídlištěm Hliňánky) prověřit trasování místní komunikace v severní části sídla Týn (nad osou potoka Hlinského) prověřit propojení účelovou komunikací Severovýchod Týna - Jarošovice, sever Týna - Cihelny prověřit trasování účelové komunikace podél břehové partie Vltavy, směrem k soutoku

Bydlení

Břehy 

prověřit plochy bydlení venkovského funkční transformací rekreačních zahrádek podél komunikace

Hněvkovice - Levý břeh 

prověřit plochy bydlení venkovského a to v převážně jednostranně orientované zástavbě v západní části

Jarošovice 

prověřit plochy bydlení venkovského oboustranně orientované v severní části, excentricky od areálu zemědělského družstva

Koloděje nad Lužnicí   

prověřit plochy pro bydlení venkovské jednostranné, v jižní části a plochy bydlení v jihovýchodní části sídla prověřit plochy pro bydlení v severovýchodní části sídla (Pod Myslivnou) prověřit plochy pro bydlení v severní části, oboustranně podél komunikace vedoucí do Vesců

Malá Strana - severozápad  pro drobné samoty umožnit rozšíření ploch převážně bydlení venkovského smíšeného (Červený vrch, Na Kohoutě, apod.) Malá Strana - jihovýchod 

vymezit plochy pro bydlení městského typu a bydlení individuální v areálu bývalých kasáren

28

Netěchovice   

prověřit plochy pro vymezení oboustranné zástavby bydlení venkovského v jihozápadní části prověřit plochy pro vymezení oboustranné zástavby bydlení venkovského v severozápadní části prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského v severní části

Nuzice   

prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského v severní části prověřit plochy pro vymezení oboustranné zástavby bydlení venkovského v západní části prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského v jižní části

Předčice   

prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského v severní části prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského ve východní části prověřit plochy pro vymezení jednostranné a oboustranné zástavby bydlení venkovského v západní části

Týn nad Vltavou  

prověřit větší plochy pro bydlení individuální v severní části sídla prověřit větší plochy pro bydlení individuální v jihovýchodní části sídla prověřit plochy bydlení venkovského v lokalitě U Masáka



prověřit plochy pro bydlení venkovské, jednostranně orientovaného v severní části sídla



Vesce

Rekreace, sport

Hněvkovice - Levý břeh 

prověřit plochy pro hromadnou rekreaci v jižní části sídla

Koloděje nad Lužnicí 

prověřit plochy pro občanskou vybavenost- sport v severní části, podél místní komunikace

Malá Strana - severozápad 

prověřit plochy pro hromadnou rekreaci podél řeky Vltavy

Malá Strana - jihovýchod  prověřit plochy pro hromadnou rekreaci (lokalita U Bulků)  prověřit plochy pro hromadnou rekreaci (nad areálem zemědělského družstva)

Nuzice 

prověřit plochy pro občanskou vybavenost- sport v severní části, pod místní komunikací

Týn nad Vltavou  

prověřit plochy pro individuální rekreaci v jihovýchodní části prověřit plochy pro občanskou vybavenost - sport v severní části, podél místní komunikace, nad retenční nádrží Hliňánky

29

Občanská vybavenost

Hněvkovice - Levý břeh 

prověřit plochy pro občanskou vybavenost v centrální partii sídla

Koloděje nad Lužnicí  

prověřit plochy pro občanskou vybavenost v severní části sídla, při komunikaci vedoucí na Vesce prověřit plochy pro občanskou vybavenost, sport v severní části sídla, při komunikaci vedoucí na Vesce

Malá Strana - jihovýchod 

vymezit plochy pro občanskou vybavenost v areálu bývalých kasáren



prověřit plochy pro občanskou vybavenost, sport v severní části sídla, pod komunikací

Nuzice

Týn nad Vltavou     

prověřit plochy pro občanskou vybavenost v severovýchodní části sídla prověřit plochy pro veřejná prostranství na plochách bydlení individuálního v severní části sídla prověřit plochy pro funkční transformaci na občanskou vybavenost u Husova sboru v centrální části prověřit plochy pro veřejná prostranství na plochách bydlení individuálního v jihovýchodní části sídla prověřit plochy k funkční transformaci parkovacích ploch na občanskou vybavenost, s možností parkování - sídliště Hliňánky

Výroba, další podnikání

Hněvkovice - Levý břeh 

prověřit plochy k funkční transformaci zemědělského družstva na nerušící výrobu

Malá Strana - severozápad  pro drobné samoty umožnit rozšíření ploch převážně bydlení venkovského smíšeného (Červený vrch, Na Kohoutě, apod.)  prověřit plochy pro překladiště materiálu v severozápadní části, při řece Vltavě Malá Strana - jihovýchod  prověřit plochy výrobu v jižní části  prověřit plochy pro výrobu ve východní části areálu kasárna

Nuzice 

prověřit plochy pro nerušící výrobu jako funkční transformaci v severovýchodní části sídla

Předčice 

prověřit plochy pro výrobu /zemědělskou/ v jižní části sídla

Týn nad Vltavou 

prověřit plochy pro výrobu v jihovýchodní části sídla 30

2.B

Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou

Celkem bylo dotazováno 401 osob z celkem 8 344 obyvatel. To je 4,8%, což je pro relevanci vzorku respondentů vyhovující. Samostatný průzkum je věnován mládeži a dětem - zejména proto je zde procento oslovených tak malé. Město V intravilánu města Týn nad Vltavou bylo dotazováno celkem 106 obyvatel, z toho více převažovali ženy nad muži (57,5%), jelikož ženy byly více ochotné odpovídat na dotazníky. Z hlediska původu obyvatel v současné době, je lehce přes polovinu dotazovaných zde narozených a třetina přistěhovaných. Nejmenší zastoupení má zde obyvatelstvo přiženěné, případně přivdané. V zastoupení věkových skupin dotazovaných kopíruje věkovou strukturu ČR, převládá věková složka od 31 do 50 let, nejmladší generace zde zastoupena není, jelikož je samostatnou součástí vyhodnocení. Lidé jsou ve městě převážně spokojeni a jen malému procentu obyvatel zde leccos nevyhovuje. Téměř 10% dotazovaných přemýšlí o přestěhování, nebo k tomu budou nuceni především z důvodu práce, či studia. Drtivé většině obyvatel se ve městě pracuje bez problémů, jen menšině nevyhovují finanční podmínky. Migrace za prací se zde neprojevuje, což je dobrým aspektem do budoucnosti. Pokud by si obyvatelé mohli zvolit širší volbu nákupů, preferovali by spíše supermarkety nad menšími specializovanými obchody. Nové průmyslové zóny by uvítalo 60% dotazovaných. Většina obyvatel je pro rozšíření krajiny za účelem rekreace, nejvíce se přiklánějí k přírodnímu koupališti či plaveckému bazénu, naučné stezce, případně cyklostezkám a v neposlední řadě přístavu a rekreaci podél Vltavy. Na otázku ohledně redukce magistrály vedoucí městem ve prospěch rozšíření zeleně se většina dotázaných vyjádřila negativně s ohledem na potřebnější řešení aspektů ve městě. Případné rozšíření výstavby domů by obyvatelé uvítali, případně se přiklánějí k revitalizaci kasáren. Vztahy k ostatním spoluobčanům jsou kladné či neutrální. K akcím či aktivitám pořádaným ve městě se příliš dotázaných nevyjádřilo, pokud byly nějaké zmíněny, jednalo se o slavnosti, trhy, vánoční akce či sportovní akce pořádané společností ČEZ. Převážná většina obyvatel města tráví svůj volný čas doma. Práce a činnosti vedení města se obyvatelům nelíbí a jsou s ní nespokojeni. Dle názorů obyvatel se podnikatelé do života ve městě příliš nezapojují a neprojevují se, přičemž k této problematice se početná skupina nevyjádřila. Hodnocení podmínek podnikání ve městě příliš mnoho občanů nehodnotilo, případně měli rozporuplné odpovědi. Zdrojem novinek a zpráv ohledně místního dění lidé čerpají převážně z místního listu, internetu nebo televize. S přístupem k internetovému připojení ve městě není problém. Hromadou dopravu ve městě využívá jen minimální skupina obyvatel nebo není využívána vůbec. Ze zajímavostí města bylo nejčastěji zmiňováno samotné centrum a náměstí Týna nad Vltavou s galerií, muzeem, kostelem a otáčivým hledištěm, na které jsou místní velmi pyšní. Občané Týna nad Vltavou ve svém městě nejvíce postrádají plavecký bazén, vyžití a aktivity pro mladé v podobě různých sportovních hřišť, skate-parků nebo music klubů. Dále ve městě postrádají odpadkové koše na psí exkrementy a plochy na venčení a volný pohyb psů. Obyvatelům se nelíbí přemíra non-stopů, ve kterých tráví mladiství svůj volný čas, neudržované chodníky a upřednostnění menšin. Lidé by uvítali hlídky policie kvůli bezpečnosti především ve večerních a nočních hodinách z důvodu vandalismu, opilých mladistvých a nedodržování nočního klidu. Další přání občanů bylo zlepšit vzájemnou komunikaci při rozhodování o městě, zvážit změnu časů dopravních spojů či opravy památek.

31

Sídliště Hlinecká Na sídlišti bylo dotázáno 82 osob v převážném zastoupení žen a to ze 75%, díky malé ochotě mužů odpovídat na otázky. Polovina dotazovaných tvoří lidé v produktivním věku a to 31 až 50 let. Nejmladší generace je opět samostatnou součástí vyhodnocení. 50% jsou přistěhovalci a jen třetina rodáků z Týna nad Vltavou. Lidé jsou na sídlišti jak spokojeni, tak jím leccos nevyhovuje. 10% obyvatel uvažuje o přestěhování. Při hodnocení aspektů na sídlišti dosáhlo nejlepšího ohodnocení dostupnost do centra, obchody s restauracemi a dětská hřiště. Naopak nejhoršího ohodnocení dosáhlo parkování, stav chodníků a silnic a stav veřejných prostranství. Kdyby měli obyvatelé možnost výběru širšího nákupu, 75% by bylo pro supermarkety než pro specializované obchody. Polovina dotazovaných lidí souhlasí s redukcí zelených ploch ve prospěch dětských a seniorských hřišť, druhá je proti. Betonový prostor by nejčastěji lidé využili pro rozšíření zeleně, případně parkoviště. Více než polovina obyvatel sídliště jsou místo výstavby domů na zelené louce pro revitalizaci kasáren, téměř 40% ale výstavbu doporučuje. Jen minimální část dotázaných souhlasí, ale obává se zvýšení kriminality, dopravy a romských přistěhovalců. Mezilidské vztahy na sídlišti jsou rozporuplné, ale spíše převažují kladné vztahy. Objevují se zde ale problémy s rušením nočního klidu atd. Mezi postrádané akce a aktivity na sídlišti byly zmiňovány tyto činnosti pro děti a mládež. Za nejvíce nebezpečná místa považují místní obyvatelé okolí nákupního centra/kulturního domu, barů a non-stopů. Dále se bezpečně necítí ani v jižní části sídliště, kde se nacházejí vybydlené domy a na parkovištích, které nejsou osvětlené a mimo dohled. Z oblíbených míst sídliště byla nejčastěji zmiňována okolní příroda s lesem a alejí nebo dětská hřiště. Svůj volný čas tráví obyvatelé sídliště především doma, sportem nebo v přírodě. Názory na vedení města jsou zde rozporuplné. Velká část občanů si myslí, že dělají, co je v jejich silách, avšak čtvrtina dotázaných je s prací města spíše nespokojena. Novinky a zprávy lidé čerpají nejčastěji z internetu, místního listu a televize a s přístupem k internetu není zde problém. Hromadná doprava je využívána jen ve výjimečných případech nebo nikoliv. Obyvatelé sídliště nejvíce postrádají vyžití a aktivity pro mládež, sportovní plochy jako např. bazén, bowling či zimní stadion, revitalizace sídliště a zeleně. Ze služeb zde chybí pobočka bank nebo bankomat, pošta, obchod a stanice policie ČR s pravidelnými hlídkami. Za nejvíce nežádoucí jevy na sídlišti byly označeny: nedodržování nočního klidu s projevy vandalismu, lidé pod vlivem alkoholických a omamných látek, velké množství non-stopů, heren a nevyužitý prostor KD, hotelu a jeho okolí. Mezi další nevyhovující aspekty lidé zmínili: špatnou orientaci na sídlišti, zvýhodňování menšin, absence obchodu s potravinami či supermarketu, absence služeb, bankomatu a policejní stanice s pravidelnými hlídkami. Nevyhovujícím se zdá být špatné řešení parkování a nepořádku v ulicích díky nedostatku odpadkových košů. Přilehlá sídla V Hněvkovicích na levém břehu Vltavy, Kolodějích nad Lužnicí, Netěchovicích, Nuzicích, Předčicích a ve Vescích bylo celkem dotazováno 80 občanů v téměř vyrovnaném poměrovém zastoupení pohlaví. Tři čtvrtiny dotázaných jsou rodáci, nejméně početná skupina jsou přistěhovalci. Převážná část obyvatel je produktivního věku a nejvíce je zastoupená věková složka od 31 do 50 let. Místní obyvatelé jsou v sídle, kde žijí spokojeni nebo jim nevyhovují jen nějaké nedostatky, ale o přestěhování neuvažují. Vztahy k chatařům, chalupářům a mezi sousedské vztahy jsou převážně kladné. 32

K nejčastějším aktivitám v obcích patří činnosti spojené s hasičským spolkem, sportovní či dětské akce. Dotazovaní obyvatelé by byli ochotni se podílet při rozvoji obci na údržbě obce, výstavbě sportovního hřiště či vodovodu. Svůj volný čas tráví většina místních obyvatel doma případně v přírodě Obyvatelé těchto sídel mají rozporuplné názory na vedení obce/města. Podmínky pro podnikání v přilehlých sídlech jsou dle názoru místních spíše nevyhovující. Víc než polovina má přístup k internetu z domova. Automobil využívají dotazovaní denně nebo několikrát týdně. Do práce dojíždí přibližně tři čtvrtiny dotázaných, nejčastějším cílem je město Týn nad Lužnicí a České Budějovice. Využití hromadné dopravy je proměnlivé, nejčastěji několika týdenní. Ze zajímavostí by lidé ukázali nejčastěji okolní přírodu, řeku či přehradu Občanům z přilehlých sídel chybí kulturní vyžití či kulturní zařízení. Uvítali by výstavbu vodovodu, restaurace, obchodů a jsou proti rušení autobusových linek nebo se jim nelíbí nevyhovující dopravní dostupnost či obslužnost.

Děti a mládež Celkem bylo dotazováno 133 dětí, s téměř vyrovnaným poměrem pohlaví. Nejvíce dotázaných dětí navštěvuje II. stupeň základní školy, případně školu střední. Svůj volný čas tráví děti nejčastěji doma (40%), venku nebo sportováním. Většině dětí se v okolí, kde žijí, líbí. Hlavními důvody byly buďto kamarádi nebo poklidný ráz města, přesto 20% dětí je opačného názoru díky národnostním menšinám. Děti nejvíce postrádají kulturní zařízení a sportovní vyžití formou plaveckého bazénu nebo zimního stadionu. Pokud by děti měly možnost opustit město či obci, kde žijí, tuto možnost by využila téměř polovina dotázaných. Nejméně početná skupina dětí by zde zůstala, pokud by se zlepšila bezpečnost ve městě, zmírnila kriminalita a zvýšilo sportovní vyžití Svým kamarádům by děti nejčastěji ukázali sportovní a kulturní zařízení nebo přírodu a pěkné okolí. Více než polovina dětí souhlasí s výstavbou nových domů či bytů z důvodu přílivu nových lidí a kamarádů. Přibližně 11% dotázaných nesouhlasí. Z nedostatků ve městě bylo zmíněno: nedostatečné sportovní plochy, plavecký bazén, zimní stadion, bowling. Pro zlepšení bezpečnosti by děti zavedly kamerový systém a hlídky policie. Dále děti upozorňují na absenci prostoru k volnému pohybu a venčení psů, chybějící koše na exkrementy. Děti by rády využívaly sokolovnu, která dle jejich názorů není použitelná a byla by potřeba rekonstrukce.

Dílčí doporučení plynoucí z dotazníkového průzkumu pro ÚPD: 

vymezit plochy pro rekreaci hromadného charakteru s možností koupání, sídliště Hliňánky



provázanost propojení pro cyklisty a pěší podél druhého břehu Vltavy a propojení Týna s Jarošovicemi, Břehy a Koloději



nerozšiřovat nabídky nových průmyslových zón nad rámec platného územního plánu a jeho změn



nepreferovat další rozšiřování ploch pro individuální rekreaci



pro sídliště Hliňánky umožnit další plochy občanské vybavenosti s parkováním



pro sídliště Hliňánky umožnit další koridory propojení s městem pro pěší a cyklo

33

3

Rozbor udržitelného rozvoje území

3.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT 3.A.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky  stabilní horninové podloží  jedinečný terénní reliéf Slabé stránky  absence nerostných surovin důležitého významu Příležitosti  turistický ruch díky kaňonům řek Lužnice a Vltava Hrozby  rizika sesuvů půdy svahových partií a ohrožení nemovitého majetku

3.A.2 Vodní režim Silné stránky  osy několika menších vodotečí  osy významných větších vodotečí  velká retence dešťových srážek v lesních masivech  vysoký podíl lesních a lučních ploch s vysokou retencí Slabé stránky  absence retenčních nádrží na vodních tocích  rizika povodní  značně svažité partie  rizika erozí při nekoncepčním odlesnění  velké plochy erozní orné půdy Příležitosti  maximální eliminace negativních vlivů vody na člověka a krajinu samotnou – dosažitelná formou realizace účinných krajinných opatření (zalesňování, zatravňování, revitalizace vodních toků, ostatní protipovodňová opatření)  udržení kvality vodních zdrojů  ochrana drobných vodních toků – zpomalení odtoku a přirozené čištění vody  vznik nových vodních ploch  ochrana břehových partií vodních toků vůči zastavění Hrozby  lokální záplavy  veliké záplavy (Vltava, Lužnice)  nestabilní svahy

34

3.A.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky  celkově malá sídelní hustota bydlení  velké plochy s vysokou absorpcí emisí (voda, lesy) Slabé stránky  emise z lokálních vytápěcích zdrojů na tuhá paliva  průtah městem Příležitosti  využívání ekologicky čistých energií, rozšíření netradičních zdrojů energií (tepelná čerpadla, využ. solární energie, využ. biomasy, kogenerační jednotky na bioplyn, větrná energie apod.)  zlepšení podmínek pro cyklo a pěší v rámci správního území a minimalizovat tak individuální automobilovou dopravu Hrozby  další používání nekvalitních tuhých paliv v důsledku rostoucích cen energií  ohrožení bezpečnosti a kvality ovzduší z dopravy

3.A.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky  zajímavé kopcovité dominanty, dálkové pohledy  významné území kaňonu řek Lužnice a Vltavy  chráněná ložisková území  významný krajinný prvek  vysoký podíl lesních a travnatých ploch Slabé stránky  vysoký podíl nečleněné orné půdy  chybí čistírna odpadních vod pro řadu sídel  tlak zástavby směrem k údolním tokům  staré zátěže v území (kasárna, část cihelny, průmyslová zóna - severozápad) Příležitosti  zvyšování ekologické stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby)  realizací opatření na udržení vody v krajině zvyšovat její rozmanitost a vitalitu  obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny  využívání ekologicky čistých energií  založení nových společenstev po ukončení těžby (cihelna)  transformace nefunkčních areálů Hrozby  ohrožení stability lesních porostů holosečným způsobem těžby  kontaminace vodních zdrojů díky chybějícím ČOV  pusté areály bez využití nebudou preferovány vůči zástavbě na zelené louce

35

3.A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky  relativně vysoký podíl lesních ploch  vysoký podíl zemědělského půdního fondu Slabé stránky  vysoká degradace orné půdy ze zemědělských splachů Příležitosti  možné využití vytipovaných ploch pro mimoprodukční zemědělství (pěstování energetických plodin a biomasy) s cílem využívání ekologicky čistých energií  rozvoj extenzívního způsobu hospodaření, vznik biofarem a s tím související nabídka pracovních příležitostí Hrozby  nevratná degradace orné půdy erozními splachy

3.A.6 Veřejná, dopravní a technická infrastruktura Silné stránky  komplexní vybavení infrastrukturou (Týn nad Vltavou)  přirozené centrum oblasti Slabé stránky  absence další vybavenosti v některých sídlech (ČOV, jednací místnost, apod.) Příležitosti  realizace ČOV v menších sídlech  realizace další občanské vybavenosti v dalších sídlech (hřiště, jednací místnosti) Hrozby  nebezpečí znečišťování vodních zdrojů  menší atraktivita menších sídel z hlediska nabídky vybavenosti

3.A.7 Sociodemografické podmínky Silné stránky  silný podíl produktivní a předproduktivní generace  spokojenost obyvatel s místem  nízká vzdělanost  nabídky stavebních parcel  nízká nezaměstnanost Slabé stránky  pracovní příležitosti zejména mimo  malá aktivita veřejnosti pro společenské akce  spíše neaktivní společenský život 36

Příležitosti  udržení mladé generace - zatraktivnění obce např. různými kulturními a společenskými akcemi  rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport v dalších sídlech  podpora rozvoje služeb a drobného podnikání  nabídky rozvojových ploch  investiční výstavba Temelína  nabídky bytů, stavebních parcel Hrozby  možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, odliv mladé generace (nedostatek kvalifikovaných pracovních míst, nedostatek možností volnočasových aktivit, atd.)  další trendy ohrožující populační stabilitu (vývoj počtu obyvatel) a stárnutí populace  chátrající průmyslové areály bez využití

3.A.8 Bydlení Silné stránky  převážně čisté přírodní prostředí  zajímavé přírodní a vodní scenérie  nabídky stavebních parcel, bytů Slabé stránky  chátrající parter sídliště Hliňánky  nabídka stavebních parcel za vyšší cenu Příležitosti  rozmach sportovně rekreačních aktivit  pracovní příležitosti v průmyslu  výstavba další části Temelína, nové obyvatelstvo  pozitivní vztah obyvatel Hliňánek ke svému bydlišti Hrozby  odchod mladých rodin  ohrožení venkovského rázu výstavbou nových satelitů  chátrající stavební fond a odchod schopnějších na sídlišti Hliňánky

3.A.9 Rekreace Silné stránky  dobrý stav životního prostředí  atraktivní zázemí  dobré dopravní spojení  záměr golfového areálu  možnosti ubytování a stravování  vodní toky Lužnice a Vltava Slabé stránky  nedostatečně přístupné koridory kolem řeky a ve volné krajině pro pěší a cyklisty  absence koupališť a to i přírodních 37

Příležitosti  obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny  uchování a ochrana krajinných hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch  rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport  rozvoj ubytování různých forem  výstavba retenčních nádrží  splavnění Vltavy Hrozby  názorové rozpory na výstavbu golfového areálu  degradace a nezájem o krajinu  zastavění břehových partií řek Lužnice a Vltava

3.A.10 Hospodářské podmínky Silné stránky  průmyslové areály  občanská vybavenost, služby  atraktivita vodní cesty  blízkost Temelína Slabé stránky  pracovní příležitosti převážně mimo  řada výrobních areálů není zcela využitých Příležitosti  nabídka adekvátních ploch pro rozvoj drobného průmyslu a výroby  hlubší využití cestovního ruchu (potenciál přírody, zajímavých sídel v okolí, vodní cesta)  rozvoj dalších služeb /pracovní příležitosti v Temelíně/ Hrozby  možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel

38

3.B

Závěr rozboru udržitelného rozvoje území

3.B.1

Vztah Týna nad Vltavou a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území

Území lze charakterizovat jako pozvolna se rozvíjející a to z hlediska bydlení, investic do veřejné infrastruktury. Hospodářská profilace je zaměřená zejména na výrobu, služby, řada podnikatelských ploch však zůstává neadekvátně využita. Město disponuje komplexní občanskou vybaveností (snad s výjimkou plaveckého centra) a stejné to je i s technickou a dopravní infrastrukturou (krom jednotlivých sídel mimo město). Významným stimulem pro rozvoj je Temelín, vysokou prioritou by měla zůstat transformace bývalých kasáren před otevřením ploch pro bydlení na zelené louce. V oblasti rekreačního potenciálu se nabízí využití služeb navázaných na vodní cestu.

3.B.2 Závěrečná SWOT analýza 3.B.2.a Charakteristika Týna nad Vltavou – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky) Silné stránky  existující hodnotné přírodní enklávy, kaňony a nivy Lužnice a Vltavy, Hlinského potoka, Kraví Hory  dobré dopravní spojení  komplexní technická a veřejná infrastruktura /město/  kvalitní demografická skladba  elektrárna Temelín a její rozvoj - nabídka pracovních příležitostí

3.B.3.b Charakteristika Týna nad Vltavou – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) Slabé stránky  absence občanské vybavenosti v menších sídlech  chátrání některých průmyslových areálů  pracovní příležitosti zejména mimo obec

3.B.2.c Šance Týna nad Vltavou (= příležitosti) Příležitosti     

rozvoj cestovního ruchu nejen díky vodní cestě aktivity pro mladou generaci nabídky nových pracovních příležitostí - rozvoj průmyslových areálů uchování a ochrana přírodních hodnotných enkláv, jejich využití pro turistický ruch konverze kasárna na moderní čtvrť

3.B.2.d Rizika Týna nad Vltavou (= hrozby) Hrozby    

postoje mladých obyvatel k odchodu jinam podcenění investic do parteru sídliště Hliňánky, odchod schopnějších lidí stagnace jednotlivých sídel vzhledem k omezeným investicím do veřejné infrastruktury nevratné poškození krajinného rázu nekoncepční výstavbou 39

 

4

oslabení investiční činnosti v areálu bývalých kasáren díky rozmachu zástavby na zelené louce chátrání průmyslových areálů s celkově nedostatečnou nabídkou pracovních příležitostí

Problémy k řešení v územně plánovací činnosti

4.A Priority Týna nad Vltavou v územně plánovací činnosti       

udržet charakter hodnotných přírodních lokalit nerozšiřováním dalších ploch zástavby (zejména podél vodních toků a niv) velké plochy pro zástavbu podmiňovat zpracováním územních studií a zabránit tak nekoncepčnímu rozmachu na úkor revitalizace existujících areálů (Týn nad Vltavou) zlepšit kritická uzlová místa dopravních tahů – Týn nad Vltavou prověřit reálnost požadavků problematických záměrů stavebníků zapracovat a zpřesnit záměry ZÚR stanovit hranice maximálních negativních vlivů u výrobních zón rušících a zón zemědělské výroby řešit funkční transformace nevyhovujících funkcí

4.B Problémy k řešení města Týn nad Vltavou Krajinná opatření Hněvkovice - Levý břeh  prověřit vymezení ploch krajinné zeleně v západní části, nad sídlem Hněvkovice  prověřit vymezení ploch k zatravnění v západní části nad sídlem Hněvkovice  prověřit pás krajinné zeleně podél účelové komunikace na západní straně, od sídla Hněvkovice  prověřit pásy krajinné zeleně podél komunikace na západní straně a také v pásech na orné půdě a to severně od sídla Hněvkovice  na podporu ÚSES, případně interakčních prvků prověřit plochy k zalesnění v západní části (spojnice lesních masivů) a držet plochy zelených pásů podél břehové partie vodního toku (platí i pro Pravý břeh) Jarošovice   

prověřit vymezení ploch k zatravnění v severní a severovýchodní části nad sídlem Jarošovice prověřit plochy krajinné zeleně v jižní části pod zemědělským areálem sídla Jarošovice na podporu ÚSES, případně interakčních prvků prověřit plochy k vymezení krajinné zeleně v osách vodotečí Jarošovice jih - Cihelny, Jarošovice – sever, Koloděje - jih

Koloděje nad Lužnicí  prověřit plochy k zatravnění v jihovýchodní části na svahových partiích nad sídlem  prověřit plochy krajinné zeleně a plochy vodní v nivě jižní části sídla, oboustranně podél vodoteče  prověřit plochy k zatravnění v západní a východní části sídla Cihelny  prověřit plochy k zatravnění v severozápadní části sídla Koloděje  prověřit plochy k zatravnění a pásy krajinné zeleně v západní části sídla s cílem zmírnit erozní splachy a to nad oběma stranami vodoteče a údolní nivy  na podporu ÚSES, případně interakčních prvků udržet plochy krajinné zeleně podél břehových 40



partií řeky Lužnice na podporu ÚSES, případně interakčních prvků posílit dalšími plochami krajinné zeleně plochy lesa v údolní nivě Hosteckého potoka

Malá Strana - severozápad  prověřit plochy k odclonění průmyslového areálu v jihozápadní části  zmírnit erozní splachy svahů nad samotami Fišerák  na podporu ÚSES, případně interakčních prvků udržet plochy krajinné zeleně podél břehových partií řeky Vltava Malá Strana - jihovýchod  odclonit plochy výrobních zón od jižních částí katastru  odclonit plochy zemědělského družstva plochami krajinné zeleně  prověřit pásy krajinné zeleně na svahových partiích pod areálem zemědělského družstva  na podporu ÚSES, případně interakčních prvků udržet plochy krajinné zeleně podél břehových partií řeky Vltava a v mělké údolní nivě pod zemědělským areálem Netěchovice  prověřit pásy krajinné zeleně podél účelových veřejných komunikací (jihozápad, západ, severovýchod, východ)  prověřit pásy krajinné zeleně podél krajské komunikace vedoucí skrz sídlo  prověřit plochy k zatravnění severně a jižně nad sídlem Netěchovice  prověřit plochy krajinné zeleně v severozápadní části nad sídlem, v mělké údolní nivě Nuzice     

prověřit pásy krajinné zeleně podél účelových veřejných komunikací (jihozápad, západ, východ, jih) prověřit pásy krajinné zeleně podél krajské komunikace vedoucí skrz sídlo prověřit plochy krajinné zeleně v severozápadní části nad sídlem, v mělké údolní nivě prověřit pásy krajinné zeleně ke zmírnění erozí a to v severní části nad sídlem uchovat hodnotu horizontu mezi Nuzicemi a Předčicemi a případně na podporu ÚSES či interakčního prvku vymezit plochy lesní a krajinné zeleně

Předčice     

prověřit pásy krajinné zeleně podél účelových veřejných komunikací (sever, jihovýchod, jih, západ) prověřit plochy k zatravnění v jižní a severní části prověřit plochy vodní v jižní části prověřit pásy krajinné zeleně v severní části nad sídlem (nad krajskou komunikací) s cílem snížit erozní splachy prověřit plochy krajinné zeleně v jižní části, pod sídlem

Týn nad Vltavou  prověřit plochy k zatravnění a plochy krajinné zeleně ve východní části  prověřit pásy krajinné zeleně podél místní komunikace vedoucí do Předčic  prověřit plochy krajinné zeleně v jihovýchodní části, ochrana svažitých partií  prověřit pásy krajinné zeleně v severovýchodní části na obou stranách nad Hlineckým potokem  prověřit plochy k zatravnění v severní části  na podporu ÚSES, případně interakčních prvků vymezit plochy krajinné zeleně ve východní části, směrem k ose potoka Hlineckého  uchovat hodnotu údolní nivy Hlineckého potoka Vesce 

prověřit plochy k zatravnění v severní části 41

  

prověřit pásy krajinné zeleně podél místní komunikace vedoucí k Bílinskému potoku prověřit pásy krajinné zeleně v západní a severní části nad sídlem prověřit plochy vodní v západní části nad sídlem

Komunikace Hněvkovice - Levý břeh  prověřit dopravní spojení chatové osady jih a účelové komunikace v západní části nad sídlem  prověřit trasování místních komunikací zejména v západní záhumenní partii sídla  prověřit trasování účelové komunikace podél břehové partie Vltavy, směr Malá Strana Jarošovice  

prověřit propojení účelovou komunikací osu Jarošovice - Týn, severovýchod prověřit trasování místních komunikací zejména v severní partii sídla

Koloděje nad Lužnicí  prověřit propojení účelovou komunikací osu Týn nad Vltavou sever – Cihelny - Koloděje  prověřit trasování místních komunikací zejména ve východní partii sídla Malá Strana - severozápad  prověřit trasování účelových komunikací v severozápadní části v ose výrobní areál- Bohunická Hájovna  prověřit trasování místní komunikace ve výrobním areálu  prověřit trasování účelové komunikace podél břehové partie Vltavy Malá Strana - jihovýchod  prověřit plochy pro umístění přemostění přes řeku Vltavu  prověřit trasování místních komunikací v jižní partii výrobní zóny s propojením na krajskou komunikaci  prověřit trasování účelové komunikace podél břehové partie Vltavy Netěchovice  prověřit propojení účelovou komunikací osu Netěchovice - Nuzice  prověřit trasování místních komunikací v jihozápadní a severovýchodní části Nuzice  

prověřit trasování místních komunikací v severní části prověřit trasování účelové komunikace v ose Nuzice - Netěchovice

Předčice   

prověřit trasování místních komunikací v severní části prověřit trasování místní komunikace v jižní části sídla prověřit trasování jižní komunikace účelové v jižní části od sídla

Týn nad Vltavou  prověřit trasování účelové komunikace ve východní části sídla Týn  prověřit trasování místní komunikace v jihovýchodní části sídla Týn  prověřit plochy pro vymezení kruhových objezdů v centrální části sídla  prověřit plochy pro trasování účelové komunikace v severovýchodní části sídla Týn (pod sídlištěm Hliňánky)  prověřit trasování místní komunikace v severní části sídla Týn (nad osou potoka Hlinského) 42

 

prověřit propojení účelovou komunikací severovýchod Týna - Jarošovice, sever Týna - Cihelny prověřit trasování účelové komunikace podél břehové partie Vltavy, směrem k soutoku

Bydlení Břehy 

prověřit plochy bydlení venkovského funkční transformací rekreačních zahrádek podél komunikace

Hněvkovice - Levý břeh  prověřit plochy bydlení venkovského a to v převážně jednostranně orientované zástavbě v západní části Jarošovice 

prověřit plochy bydlení venkovského oboustranně orientované v severní části, excentricky od areálu zemědělského družstva

Koloděje nad Lužnicí  prověřit plochy části sídla  prověřit plochy  prověřit plochy  prověřit plochy

pro bydlení venkovské jednostranné, v jižní části a plochy bydlení v jihovýchodní pro bydlení v severovýchodní části sídla (Pod Myslivnou) bydlení v severozápadní části, nad zámkem pro bydlení v severní části, oboustranně podél komunikace vedoucí do Vesců

Malá Strana - severozápad  pro drobné samoty umožnit rozšíření ploch převážně bydlení venkovského smíšeného (Červený vrch, Na Kohoutě, apod.) Malá Strana - jihovýchod 

vymezit plochy pro bydlení městského typu a bydlení individuální v areálu bývalých kasárna

Netěchovice  prověřit plochy pro vymezení oboustranné zástavby bydlení venkovského v jihozápadní části  prověřit plochy pro vymezení oboustranné zástavby bydlení venkovského v severozápadní části  prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského v severní části Nuzice   

prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského v severní části prověřit plochy pro vymezení oboustranné zástavby bydlení venkovského v západní části prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského v jižní části

Předčice   

prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského v severní části prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského ve východní části prověřit plochy pro vymezení jednostranné a oboustranné zástavby bydlení venkovského v západní části

Týn nad Vltavou  prověřit větší plochy pro bydlení individuální v severní části sídla 43

 

prověřit větší plochy pro bydlení individuální v jihovýchodní části sídla prověřit plochy bydlení venkovského v lokalitě U Masáka prověřit plochy k bydlení v jihovýchodní části, pod svahovými partiemi



prověřit plochy pro bydlení venkovské, jednostranně orientovaného v severní části sídla



Vesce

Rekreace, sport Hněvkovice - Levý břeh  prověřit plochy pro hromadnou rekreaci v jižní části sídla Koloděje nad Lužnicí  prověřit plochy pro občanskou vybavenost - sport v severní části, podél místní komunikace Malá Strana - severozápad  prověřit plochy pro hromadnou rekreaci podél řeky Vltavy Malá Strana - jihovýchod  prověřit plochy pro hromadnou rekreaci (lokalita U Bulků)  prověřit plochy pro hromadnou rekreaci (nad areálem zemědělského družstva) Nuzice 

prověřit plochy pro občanskou vybavenost- sport v severní části, pod místní komunikací

Týn nad Vltavou  prověřit plochy pro individuální rekreaci v jihovýchodní části  prověřit plochy pro občanskou vybavenost - sport v severní části, podél místní komunikace, nad retenční nádrží Hliňánky

Občanská vybavenost Hněvkovice - Levý břeh  prověřit plochy pro občanskou vybavenost v centrální partii sídla Koloděje nad Lužnicí  prověřit plochy pro občanskou vybavenost v severní části sídla, při komunikaci vedoucí na Vesce  prověřit plochy pro občanskou vybavenost, sport v severní části sídla, při komunikaci vedoucí na Vesce Malá Strana - jihovýchod  vymezit plochy pro občanskou vybavenost v areálu bývalých kasárna Nuzice 

prověřit plochy pro občanskou vybavenost, sport v severní části sídla, pod komunikaci

Týn nad Vltavou  prověřit plochy pro občanskou vybavenost v severovýchodní části sídla  prověřit plochy pro veřejná prostranství na plochách bydlení individuálního v severní části sídla 44

   

prověřit plochy pro funkční transformaci na občanskou vybavenost u Husova sboru v centrální části prověřit plochy pro veřejná prostranství na plochách bydlení individuálního v jihovýchodní části sídla prověřit plochy k funkční transformaci parkovacích ploch na občanskou vybavenost, s možností parkování - sídliště Hliňánky prověřit plochy pro rozšíření hřbitova

Výroba, další podnikání Hněvkovice - Levý břeh  prověřit plochy k funkční transformaci zemědělského družstva na nerušící výrobu Malá Strana - severozápad  pro drobné samoty umožnit rozšíření ploch převážně bydlení venkovského smíšeného (Červený vrch, Na Kohoutě, apod.)  prověřit plochy pro překladiště materiálu v severozápadní části, při řece Vltavě Malá Strana - jihovýchod  prověřit plochy výrobu v jižní části  prověřit plochy pro výrobu ve východní části areálu kasárna Nuzice 

prověřit plochy pro nerušící výrobu jako funkční transformaci v severovýchodní části sídla

Předčice 

prověřit plochy pro výrobu /zemědělskou/ v jižní části sídla

Týn nad Vltavou  prověřit plochy pro výrobu v jihovýchodní části sídla

Ochrana hodnot Uchovat a podpořit hodnoty dle výkresu hodnot: KULTURNÍ HODNOTY: H1 - náves Předčice H2 - Bedřichovy sady s točnou divadla H3 - jádrové území náměstí v Týně H4 - parková plocha u hřbitova H5 - Zámek Koloděje H6 - náves Nuzice PŘÍRODNÍ HODNOTY: H7 - údolní niva Vltavy H8 - údolí Hlinského potoka H9 - údolní niva Jarošovice - Koloděje nad Lužnicí H10 - údolní niva Kraví hora H11 - údolní niva řeky Lužnice H12 - horizont Pod kopci - Výskok 45

CIVILIZAČNÍ HODNOTY: H13 - plocha vodního toku Vltavy jako plocha pro realizaci splavnění Vltavy H14 - plocha areálu Kasárna jako zainvestovaný pozemek pro funkční transformaci v atraktivní lokalitě H15 - hlavní komunikační tah Týnem H16 - plocha železnice H17 - silniční most Týn H18 - most pro pěší Týn H19 - silniční most Koloděje

Ochrana ZPF 

řešit střet s ochranou ZPF u rozvojových ploch na půdách I. tř. BPEJ

Funkční konverze Dle výkresu změn prověřit funkční transformaci: P.TNV.1 - VT-S --> VD-N P.TNV.2 - OX-S --> BH-N P.TNV.3 - OX-S --> BI-N P.TNV.4 - VT-S --> VL-N P.TNV.5 - OX-S --> OV-N P.TNV.6 - OX-S --> VL-N( P.TNV.7 - OX-S --> VL-N P.TNV.8 - VL-S --> SC-N P.TNV.9 - RI-S --> BV-N P.TNV.10 - RI-S --> BV-N P.TNV.11 - BH-S --> DS-N P.TNV.12 - VD-S --> BI-N P.TNV.13 - VZ-S --> VL-N

(výroba těžká, rušící na výrobu dílenskou, nerušící) (specifické území kasárna na bydlení hromadné v bytových domech) (specifické území kasárna na bydlení individuální) (výroba těžká, rušící na výrobu lehkou, nerušící) (specifické území kasárna na občanskou vybavenost) (specifické území kasárna na výrobu lehkou, nerušící) (specifické území kasárna na výrobu lehkou, nerušící) (výroba lehká nerušící na smíšení komerční území) (rekreace individuální na bydlení venkovské) (rekreace individuální na bydlení venkovské) (bydlení hromadné na dopravní infrastruktura) (výroba dílenská, nerušící na bydlení individuální) (výroba zemědělská na výrobu lehkou, nerušící)

P. HN.1. - BV-S --> VD-N P. HN.2- RI-S --> BV-N P. HN.3,4- RI-S --> BV-N

(bydlení venkovské na výrobu dílenskou nerušící) (rekreace individuální na bydlení venkovské) (rekreace individuální na bydlení venkovské)

P. NU. 1. - VZ-S --> VL-N

(výroba zemědělská na výrobu lehkou, nerušící)

46

5 Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy Zpracovatel na základě územně analytických podkladů, s přihlédnutím především k výsledkům Rozboru udržitelného rozvoje území a vyhodnocení názorů veřejnosti, upozorňuje na problémy, které nelze bezprostředně řešit nástroji územního plánování. V rámci územně plánovací činnosti lze pouze připravit podmínky pro ta řešení, která mají územní průmět. Doporučujeme: 

navrhnout scénáře vytváření podmínek pro:  aktivní vyhledávání investorů pro dostatečně nevyužité průmyslové areály  regulace tlaku zástavby pro bydlení na plochách zelených luk před transformacemi areálu bývalých kasárna  revitalizace sídliště Hliňánky



pro posílení turistiky a cestovního ruchu:  podporovat cykloturistiku a turistiku - zajistit instalace informačních systémů a zlepšit tak celkovou propagaci území a dotační podmínky pro plánované cyklotrasy a cyklostezky  podpořit dotační politikou vznik sportovně rekreačních ploch, možnosti koupání, cyklostezky a stezky pro pěší podél Vltavy a Lužnice  turistické produkty a služby budoucí vodní cesty



pro optimalizaci vodního režimu krajiny:  zajistit důslednou kontrolu dodržování podmínek ochrany vodních zdrojů  řešit znečištění povrchových vod dotažením odkanalizování území  posílit retenci území novými vodními plochami  dotačně podpořit výsadbu protierozních pásů

47