Územní plán Světice. ODŮVODNĚNÍ - Stav ke společnému jednání. Vypracoval Ing. Jindřich Bareš. Hlavní 52, Neratovice Mlékojedy

Územní plán Světice ODŮVODNĚNÍ - Stav ke společnému jednání

Vypracoval Ing. Jindřich Bareš Hlavní 52, 277 11 Neratovice – Mlékojedy Srpen/2015

Územní plán obce Světice – odůvodnění

Obsah textové části Základní identifikační údaje ........................................................................................................... 6 Identifikační údaje obce ............................................................................................................. 6 Identifikační údaje objednatele ................................................................................................. 6 Identifikační údaje pořizovatele................................................................................................. 6 Identifikační údaje zpracovatele ................................................................................................ 6 Odborný garant: Spolupráce:

Ing. arch. Jan Storch, autorizovaný architekt, ČKA 01159........................... 6 Ing. Hana Běželová, Ing. arch. Tomáš Henel ................................................. 6

Nadřízený orgán územního plánování ....................................................................................... 7 PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO ÚP PLATNÉ V DOBĚ ZPRACOVÁNÍ ÚP: ................................................. 7 POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ....................................................................................... 7 a. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem................................................................................ 8 a.1 Soulad s politikou územního rozvoje ...................................................................................... 8 a.2 Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací .......................................................... 8 a.3 Širší vztahy ............................................................................................................................. 10 b. Vyhodnocení splnění požadavků zadání .......................................................................................... 11 c. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje ...................................... 13 c.1 Vymezení řešeného území ..................................................................................................... 13 c.2 Východiska koncepce rozvoje obce ....................................................................................... 14 c.2.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území .......................................................... 14 c.2.2 Demografické předpoklady............................................................................................... 21 c.2.3 Urbanistická struktura ...................................................................................................... 26 c.2.4 Historický vývoj osídlení................................................................................................... 27 c.2.5 Odůvodnění řešení urbanistické koncepce...................................................................... 29 c.3 Ochrana kulturních, historických a přírodních hodnot .......................................................... 30 c.3.1 Ochrana kulturních památek ........................................................................................... 30 c.3.2 Archeologické památky.................................................................................................... 30 c.3.3 Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................ 31 c.3.4 Územní systém ekologické stability ................................................................................. 32 2


c.3.5 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................................................................... 34 Viz kapitola e.5 v odůvodnění. .................................................................................................. 34 c.3.6 Vodní plochy a toky.......................................................................................................... 34 Viz kapitola c.5.5 v odůvodnění. ................................................................................................ 34 c.3.7 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky ................. 34 c.3.8 Rekreace .......................................................................................................................... 35 c.4 Východiska návrhu koncepce dopravní a technické infrastruktury................................................ 36 c.4.1 Doprava ............................................................................................................................ 36 c.4.2 Zásobování pitnou vodou ................................................................................................ 39 c.4.3 Kanalizace a čištění odpadních vod ................................................................................. 40 c.4.4 Zásobování elektrickou energií ........................................................................................ 40 c.4.5 Datové, elektronické sítě, telekomunikace...................................................................... 42 c.4.6 Zásobování plynem a teplem ........................................................................................... 42 c.4.7 Občanské vybavení .......................................................................................................... 43 c.4.8 Veřejná prostranství ........................................................................................................ 43 c.4.9 Sídelní zeleň ..................................................................................................................... 44 c.5 Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny ...................................................................................... 44 c.5.1 Geografická poloha .......................................................................................................... 44 c.5.2 Geologické podmínky ...................................................................................................... 46 c.5.3 Geomorfologické podmínky ............................................................................................ 47 c.5.5 Hydrologické podmínky ................................................................................................... 48 c.5.6 Pedologické podmínky ..................................................................................................... 51 c.5.7 Fytogeografické podmínky............................................................................................... 52 c.5.8 Chráněná území a významné krajinné prvky ................................................................... 52 c.5.9 Charakter krajiny.............................................................................................................. 52 c.5.10 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................................................................. 53 c.5.11 Zemědělský půdní fond.................................................................................................. 54 c.5.11 Ložiska, poddolovaná a sesuvná území, radonové riziko .............................................. 55 3


V území nejsou evidována poddolovaná ani sesuvná území. ................................................... 55 c.5.12 Navržené řešení ............................................................................................................. 57 d. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informacemi, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, případně zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno ......................................................................... 59 e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa .................................................................................................. 59 e.1 Zemědělský půdní fond .......................................................................................................... 59 e.2 Bonitované půdně ekologické jednotky ................................................................................ 60 e.3 Důsledky navrženého řešení na ZPF....................................................................................... 61 e.4 Přehled odnětí půdního fondu ............................................................................................... 61 e.4.1 Opatření k zajištění ekologické stability ........................................................................... 64 e.4.2 Investice do půdy.............................................................................................................. 64 e.4.3 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám ................................. 64 e.5 Pozemky určené k plnění funkce lesa............................................................................................. 65 f. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části.................... 66 f.1 Obsah návrhu ÚP Světice ........................................................................................................ 66 f.2 Obsah odůvodnění ÚP Světice ................................................................................................ 66

Seznam používaných zkratek BPEJ CO EIA EVL CHLÚ MPZ NKP NPÚ OP ORP PO PUPFL PÚR RP SEA ÚAP

Bonitované půdně ekologické jednotky Civilní obrana Vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. Evropsky významné lokality Chráněné ložiskové území Městská památková zóna Národní kulturní památka Národní památkový ústav Ochranná pásma Obec s rozšířenou působností Ptačí oblasti Pozemky určené k plnění funkce lesa Politika územního rozvoje Regulační plán Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. Územní analytické podklady 4


ÚP ÚPD ÚPO URÚ ÚS ÚSES VKP VVN/VN ZPF ZÚR

Územní plán Územně plánovací dokumentace Územní plán obce Udržitelný rozvoj území Územní studie Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek Velmi vysoké napětí/Vysoké napětí Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů = dále též „stavební zákon“.

5


Základní identifikační údaje Identifikační údaje obce Kraj (NUTS3): Okres (NUTS4): Obec s rozšířenou působností: Pověřený obecní úřad: Stavební úřad: Obec: Statut: ZUJ (kód obce) ID obce: Počet částí: Katastrální území - kód: Katastrální výměra: Nadmořská výška: Počet obyvatel: Členská obec:

Středočeský (CZ020) Praha-východ (CZ0209) Říčany Říčany Říčany Světice Obec 538841§ 16039 1 Světice - 760391 117 ha 370 m. n. m. 1066 (k 31. 12. 2011, zdroj ČSÚ) MAS Říčansko, Svazek obcí Region Jih, Mikroregion Ladův kraj

Identifikační údaje objednatele Název obce: Adresa: IČ: Zástupce: Tel.: Fax: E-mail: Web:

OBEC SVĚTICE Obecní úřad Světice, U Hřiště 151, 251 01 Světice 00240826 Ing. Tomáš Broukal, starosta obce +420 323 601 888 +420 323 602 069 [email protected] www.obecsvetice.cz

Identifikační údaje pořizovatele Název: Adresa:

Městský úřad ŘÍČANY Masarykovo náměstí 53/40, 251 01 Říčany

Identifikační údaje zpracovatele Projektant: Sídlo: IČ: Tel.: E-mail:

Ing. Jindřich Bareš Hlavní 52, 277 11 Neratovice – Mlékojedy 76355390 +420 602 349520 [email protected]

Odborný garant:

Ing. arch. Jan Storch, autorizovaný architekt, ČKA 01159

Spolupráce:

Ing. Hana Běželová, Ing. arch. Tomáš Henel

6


Nadřízený orgán územního plánování Název: Odbor: Sídlo:

Krajský úřad Středočeského kraje Odbor regionálního rozvoje Zborovská 11, 150 21 Praha 5

PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO ÚP PLATNÉ V DOBĚ ZPRACOVÁNÍ ÚP: Právní předpisy upravující oblast územního plánování v červenci 2014: -

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále i „stavební zákon“), ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů

POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Původní územní plán obce zpracovala v roce 1999 Ing. arch. Zuzana Krčmářová. Pořízení nového strategického dokumentu obce, odpovídajícího současně platné legislativě, bylo schváleno Zastupitelstvem obce Usnesením č. 3 ze dne 15. 10. 2012 v intencích stavebního zákona. Pořizovatelem územního plánu je Úřad územního plánování MěÚ v Říčanech. Na základě územně plánovacích podkladů byl pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem vypracován návrh zadání, který byl projednání podle § 47 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Návrh zadání byl jednotlivě zaslán krajskému úřadu, dotčeným orgánů a sousedním obcím. Veřejnosti bylo projednávání zadání včetně poučení o lhůtách, ve kterých je možné podávat k návrhu zadání připomínky, oznámeno veřejnou vyhláškou. Návrh zadání byl vystaven k veřejnému nahlížení v tištěné podobě po dobu 30 dnů na obecním úřadu, v elektronické podobě na internetových stránkách obce. Po uplynutí lhůt k podání připomínek veřejností, požadavků a stanovisek dotčených orgánů a podnětů sousedních obcí byl návrh zadání pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem upraven podle výsledku projednání. Upravený návrh zadání byl v souladu s § 47 odst. 4 stavebního zákona předložen Zastupitelstvu obce, které jej svým usnesením č. ……… ze dne ………….. schválilo. Na základě schváleného zadání byl vypracován návrh územního plánu.

Tato kapitola bude doplněna na základě projednání návrhu územního plánu.

7


a. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a.1 Soulad s politikou územního rozvoje Z Politiky územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č.1 schválené vládou 15.4.2015 vyplývají pro územní plán Světice tyto požadavky: • zohlednit dotčení řešeného území rozvojovou oblastí OB 1 – Metropolitní rozvojová oblast Praha Území je ovlivněno rozvojovou dynamikou hlavního města Prahy při spolupůsobení vedlejších center. Jedná se o nejsilnější koncentraci obyvatelstva v ČR, jakož i soustředění kulturních a ekonomických aktivit, které mají z velké části i mezinárodní význam. Zásadním rozvojovým předpokladem je připojení na dálnice, rychlostní silnice, dokončení Silničního okruhu kolem Prahy – dále SOKP (Pražský okruh), připojení na tranzitní železniční koridory a vysokorychlostní síť železnice a efektivní propojení jednotlivých druhů dopravy včetně letecké a vytvoření efektivního systému integrované veřejné dopravy. ÚP obce Světice chrání a rozvíjí ÚP přírodní, civilizační a kulturní hodnoty a zachovává strukturu osídlení v krajině (odst. 14 PÚR ČR), na kterou navazují rozvojové lokality. Pro zlepšení soužití obyvatel a proti segregaci (odst. 15) je navržen rozvoj kvalitního obytného prostředí s veřejnými prostorami a veřejnou zelení a občanskou vybaveností. Veřejné sportovní a rekreační plochy jsou dostatečné. To souvisí v ÚP s komplexním řešením území (odst. 16) a zvýšením životní úrovně. V areálu bývalé ZEA Světice pak vznikl předpoklad pro využití tohoto areálu a zabránění vzniku brownfields. (odst. 19) V ÚP jsou zachovány maximální možné míře volné plochy krajiny včetně lesu a ploch ZPF, veškerá zástavba je soustředěna do proluk stávajícího sídla či do předchozím ÚP určených oblastí pro zastavění (odst. 20). Prostupnost území zachováváme stávajícími pěšími, turistickými a cyklistickými trasami, přičemž ÚP podporuje vytváření nových tras. (odst. 22 a 29). ÚP vytvořením koridoru pro obchvat města vytváří podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky tomu zlepšovaly podmínky pro rozvoj Světic a došlo i ke zklidnění jejich centra (odst.27).

a.2 Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací Obec Světice je zahrnuta v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. Tento dokument ZÚR Středočeského kraje byl vydán Zastupitelstvem kraje usnesením č. 420/2011/ZK dne 19. 12. 2011 podle § 41 stavebního zákona. V ZÚR SK je potvrzen význam rozvojové oblasti OB 1 dle PÚR ČR a jsou stanoveny priority pro územní plánování z hlediska zajištění udržitelného rozvoje území. Podle těchto priorit 8


vztažených na řešené území ÚP Světic jsou řešeny podmínky pro zachování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území: -

-

-

zachování historické zástavby a kulturní krajiny s posílením její stability ochrana pozitivních znaků krajinného rázu (lesy, drobné přírodní plochy v území, obnova vodních ploch a toků v území – Říčanského potoka) rozvoj zástavby navazuje na stávající sídlo s respektováním přírodních a architektonických dominant (původní zvonička, nový kulturní dům jako nové centrum obce) posílení kvality života obyvatel vhodným urbanistickým řešením sídel se zachováním stávající zástavby, řešením veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, zabezpečení prostupnosti krajiny intenzivní rozvoj cestovního ruchu, turistiky a rekreace (sportovní plochy u kulturního domu, pěší a cyklistické trasy a stezky - kocoura Mikeše) rozvoj dopravní a technické infrastruktury (koridoru pro umístění stavby D173 – silnice II/335: úsek Lipany – Světice, doplnění chodníků) ÚP prověřuje kapacitu všech zastavitelných ploch a stanovuje jejich rozvojové možnosti; výrobní a skladové plochy využívají ploch bývalého zemědělského areálu nově jsou stanoveny protierozní opatření na zemědělských plochách a to ve formě způsobu hospodaření ÚP plně respektuje všechny stávající trasy nadřazených technických sítí ÚP zapracovává do území koridor pro umístění stavby D173 v plném rozsahu, protože nebyly shledány žádné zásadní potřeby omezení

ÚP řeší problémy evidované v ÚAP ORP Říčany 2012 v těchto oblastech: V návrhu ÚP budou respektovány a v maximální míře chráněny hodnoty území evidované v ÚAP ORP Říčany. V ÚP Světic budou vymezena urbanisticky hodnotná území a bude navržena jejich ochrana (podmínkami využití území a prostorového uspořádání). Dále ÚP vymezí plochy hodnotné zeleně a jejich doplnění v rámci koncepce uspořádání území. -

Zlepšení rozvoje vybavenosti – v návrhu jsou řešeny plochy přestavby občanské vybavenosti umožňující výstavbu školských zařízení

-

Zkvalitnění pěší dostupnosti podél komunikací – návrh počítá s úpravou šíře komunikací a výstavbou chodníků

-

Vysoká intenzita dopravy a nedostatečná kapacita silnice II.třídy. a problém HZ20 – silnice II.třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území – návrh řeší koridorem pro umístění stavby D173 – silnice II/335: úsek Lipany – Světice a podporou cyklistické a pěší dopravy

-

Zvážit možnost plynofikace v obci. Její absence je jedním z důvodů zhoršení kvality ovzduší v souvislosti s vytápěním – z hlediska vytápění je možné najít ekologičtější alternativy a to za pomoci využívání vytápění z obnovitelných zdrojů

-

S výskytem zdrojů pitné vody souvisí vymezení zranitelných oblastí. V těchto oblastech bude limitováno využívání hnojiv. – obec je v současnosti napojena na dálkový

9


vodovod z Želivky a vlastní studny nevyužívá. Ty jsou navíc umístěny v intravilánu, kde nehrozí nadužívání umělých hnojiv. -

Zjištění možnosti revitalizace vodních toků k zajištění vyšší retenční a akumulační schopnosti území – návrh počítá s revitalizací Říčanského potoka.

-

Zamezení rozrůstání suburbánních celků a průmyslových zón v oblastech zemědělské půdy - návrh nové zástavby spojuje jednotlivé části stávající zástavby a využívá proluky

-

Zamezení rozšiřování zastavěných ploch na úkor ZPF a PUPFL – návrh ÚP nepočítá se záborem ploch PUPFL. Plochy ZPF jsou pak dodtčeny jen minimálně.

-

Pokusit se zlepšit poměrně nízkou ekologickou stabilitu území – to řeší návrh novými alejemi a obnovou břehových porostů. Dále počítá s revitalizací Říčanského potoka a upřesňuje prvky VKP.

-

Ohrožení přírody a krajiny vlivem rostoucí automobilové dopravy – pokusit se posílit roli MHD a kolejové dopravy – obec je napojena na PID a hlavní železniční tah. Na lokální úrovni pak návrh řeší propojení obce Světice a Tehov novou cyklo a pěší stezkou.

a.3 Širší vztahy Řešené území (katastrální území Světice u Říčan) se nachází v jižní části Středočeského kraje, v jižní části okresu Praha-východ. Vazby řešeného území na okolí z hlediska hierarchie větších sídel jsou směrovány především na 24 km vzdálené hl. město Prahu. Zázemí pro obyvatele obce v nabídce pracovních příležitostí i zařízení vyšší občanské vybavenosti představuje jak Praha, tak i 3 km vzdálené město Říčany (Světice patří pod obec s rozšířenou působností Říčany). Kromě Říčan sousedí Světice s těmito obcemi: Tehov (2,2 km), Strančice (3,4 km) a Všestary (2,2 km). Poloha obce v blízkosti hlavního města Prahy, dálnice D1 spojující Prahu s Brnem a obcí procházející železniční koridor spojující Prahu s Českými Budějovicemi jsou předpokladem pro její intenzivnější rozvoj. Do budoucna je pro udržitelný rozvoj území žádoucí zejména stabilita sídla, posílení funkce veřejných prostranství, občanské vybavenosti, technické infrastruktury a zeleně. Obec je členskou obcí Místní akční skupiny Říčansko, Svazku obcí Region Jih a turistického Mikroregionu Ladův kraj. Řešeným územím neprochází žádné prvky ÚSES nadregionálního, regionálního či lokálního významu či jiná území vyžadující zvláštní ochranu z hlediska širších vztahů. Využití správního území obce Světice je v souladu s PÚR ČR a ZÚR SK rozvíjeno jako nejintenzivněji urbanizovaný prostor ČR značený jako oblast OB 1.

10


Do ÚP je zapracován dopravní koridor pro D173 – silnice II/335: úsek Lipany – Světice v šíři 180 m dle ZÚR SK. Hlavní dopravní trasy – silnice II. třídy č. II/107 Říčany-Velké Popovice, dále pak silnice III. tříd č. III/1011 směr Tehov a III/1012 směr Všestary jsou plně zachovány včetně napojení na okolní katastrální území. To také platí o IV.železničním koridoru spojující severní a jižní hranice ČR. Stávající nadřazené inženýrské sítě jsou plně respektovány.

b. Vyhodnocení splnění požadavků zadání Zadání ÚP Světice bylo zpracováváno a projednáváno zimě roku 2013. Dne 17. 2 2014 bylo zastupitelstvem obce Světice schváleno zadání územního plánu, které je územním plánem respektováno. Návrh ÚP Světice včetně odůvodnění byl zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 a jeho prováděcími vyhláškami. Krajský úřad Středočeského kraje, Orgán posuzování vlivů na životní prostředí příslušný dle § 20 písm. b) a § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, na základě ust. § 10i odst. 3 zákona a kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona k předloženému návrhu zadání nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu Světice na životní prostředí (tzv. SEA). 1. Požadavky na základní koncepci rozvoje

Vyhodnocení části Zadání „Požadavky vyplývající z PÚR ČR“, „Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace kraje“ a „Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů“ viz samostatná kap. a Odůvodnění. Požadavky na urbanistickou koncepci Územní plán rozvíjí komplexně funkce sídla ve formě obytné zástavby, občanské vybavenosti veřejné infrastruktury i komerční výroby a ploch a zařízení pro rekreaci a sport. Využívá hlavně původní rozvojové plochy ÚPO, další plochy jsou upraveny nebo doplněny dle podnětů občanů a záměrů obce. Součástí urbanistického řešení je návrh dvou veřejných prostranství a zachování stávající veřejné zeleně v plném rozsahu. Pro rozvoj pracovních příležitostí je navržen stávající částečně nevyužitý zemědělský areál (různé možnosti výroby). ÚP respektuje požadavky na ochranu kulturních, přírodních a civilizačních hodnot území. Součástí ÚP je návrh funkční a prostorové regulace území. 11


Územní plán navrhuje 15 zastavitelných a 3 přestavbové území.

Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury Likvidace splaškových vod zůstává zachována. Systém zásobování pitnou vodou a el. energií zůstává zachován, je rozšířen a doplněn stejně jako komunikační a datové rozvody pouze v rámci zastavitelných ploch. S rozvojem zastavitelných ploch je navržen rozvoj místních komunikací a parkování. Pro zlepšení ochrany před dešťovými přívalovými vodami a pro retenci dešťových vod je navržena revitalizace Říčanského potoku. ÚP respektuje a zahrnuje do řešení území dopravní koridor pro D173 – silnice II/335: úsek Lipany – Světice a navrhuje koridor pro stezku pro cyklisty a pěší mezi Světicemi a Tehovem. Požadavky na koncepci uspořádání krajiny V rámci ÚP je specifikován systém VKP. Nově jsou do ÚP doplněny aleje, porosty lesního typu a liniové prvky. Pro zvýšení průchodnosti je v území doplněna pěší a cyklistické trasa, která navazuje na stávající systém a propojuje obec s Tehovem. ÚP z důvodu retence vod v území navrhuje revitalizaci Říčanského potoka. 2. Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv

V ÚP nejsou navrženy koridory rezerv pro cyklistické a pěší spojení s obcí Tehov, pro revitalizaci Říčanského potoku a silniční korid D173, převzatého ze ZÚR SK. 3. Požadavky na vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací

ÚP vymezuje potřebné veřejné prospěšné stavby, koridory a plochy pro dopravu a samostatné koridory pro jednotlivé sítě technické infrastruktury. V ÚP jsou vymezeny veřejně prospěšná opatření pro zvyšování retenčních schopností a protizáplavová opatření i pro územní systém ekologické stability.

12


Plochy a koridory s možností předkupního práva jsou vymezeny pro veřejná prostranství, veřejnou zeleň a občanské vybavení veřejné infrastruktury. Plochy pro asanace nejsou vymezeny. 4. Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách podmíněno

Územní plán nevymezuje plochy s podmínkou zpracování regulačního plánu nebo s podmínkou parcelace, protože nebyly nárokovány obcí ani nevyplynuly ze zpracování územního plánu. Územní plán určuje zpracování územních studií pro 3 lokality. 5. Požadavky na zpracování variant řešení

Návrh ÚP neobsahuje variantní řešení. 6. Požadavky na uspořádání obsahu územní plánu

Požadavky na obsah textové a grafické části byly splněny. 7. Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území

Požadavky na vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí (SEA), vlivu na systém NATURA ani požadavky na vyhodnocení vlivu územního plánu na trvale udržitelný rozvoj dle stavebního zákona nebyly podmínkou zpracování ÚP.

c. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje Navržené řešení vychází z potřeb a požadavků obce Světice a jejích občanů. Řešení bylo konzultováno se zástupci obce Světice, následně byl návrh vypracován podle požadavků zadání a nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a prováděcích vyhlášek. Všechny jevy, limity využití území a další prvky udržitelného rozvoje jsou respektovány v navrženém řešení a koncepce rozvoje sídla z nich vychází. c.1 Vymezení řešeného území Územní plán je zpracován v rozsahu administrativního území obce Světice. Administrativní území obce Světice tvoří jedno katastrální území Světice u Říčan (kód 760391) o rozloze 117ha. Řešené území se nachází v jižní části okresu Praha-východ. 13


Světice náleží v rámci Středočeského kraje do správního obvodu ORP Říčany, Říčany jsou zároveň obcí s pověřeným obecním úřadem. K 1. 1. 2011 v obci žilo 1076 obyvatel. Správní území obce Světice sousedí s následujícími katastrálními územími sousedních obcí: Říčany u Prahy Voděrádky Otice u Svojšovic Všestary u Říčan Tehov u Říčan c.2 Východiska koncepce rozvoje obce c.2.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území V rámci návrhu územního plánu bylo zhodnoceno účelné využití zastavěného území. Stávající zastavěné území obce je zcela využito mimo některých původně navržených ploch pro bydlení vymezených územním plánem schváleným v roce 2000. Tyto pak tento územní plán respektuje a v případě, že nebyly zastavěny je nadále hodnotí jako návrhové plochy. Tyto navržené plochy však dotváří homogenitu území a uzavírají proluky, které byly v zastavěném území. Z toho důvodu je také naprostá většina návrhových ploch již rozparcelovaná a zasíťovaná. Stávající rozvojové lokality jsou vymezeny tak, aby vhodně doplňovaly urbanistickou strukturu obce a vyvažovaly plošný rozvoj sídla v řešeném území při zachování stávajícího měřítka obce a nedocházelo k jeho rozrůstání o další plochy než které byly vedeny jako návrhové v původním územním plánu. Pro nově navrženou občanskou vybavenost připadají rozvojové lokality (plochy Z a P) o celkové ploše 1,45 ha. Tato je pak navržena tak, aby zaplňovala proluky případně nahradila stávající objekty a jejich plochy, které již ztratily své opodstatnění. Vezmeme-li v potaz přírůstek počtu obyvatel od roku 1991 do roku 2011, kdy se obyvatelstvo obce zdvojnásobilo (za 20 let přibylo 557 obyvatel) a to s minimální občanskou vybaveností. V současnosti obec pracuje na rozšíření školy a zvětšení kapacit mateřské školy. Pokračují jednání na výstavbu soukromého lycea. Plánovaný obchvat obce tak ještě danou lokalitu dále zatraktivní a dá se tak očekávat o migraci do obce obdobný zájem. V návrhu ÚP se počítá s rozvojovými lokalitami (plochy Z a P) a zastavěním proluk v intravilánu v celkové ploše 12,13 ha umožňujícími stavbu přibližně 140 RD, tj. zhruba pro 350 obyvatel. To znamená, že je zde možnost, že v průběhu následujícího výhledu 20ti let

14


se tyto kapacity zcela vyčerpají a to i v případě, že bychom byli konzervativní až skeptičtí a počítali jen s 60% nárůstem obyvatel oproti předchozím rokům. Navržené řešení vychází z potřeb obce definovaných v zadání ÚP a projednaných na jednáních v obci. Variantní řešení nebylo v zadání požadováno. Řešení navazuje na průzkumy a rozbory z roku 2013. Odůvodnění jednotlivých lokalit: Z1 Druh plochy s rozdílným způsobem využití:

OV – občanské vybavení

Výměra:

0,27 ha

Charakteristika:

Plocha s možností výstavby jak sportovního zařízení, tak i školy či školky v návaznosti na stabilizované plochy pro sport a občanské vybavenosti v severní části obce

Odůvodnění:

Lokalita zasíťována. Navazuje na vedlejší sportoviště a multifunkční objekt obecního úřadu a školy. Lokalita má ambice stát se novým centrem obce.

Z2 Druh plochy s rozdílným způsobem využití:

OV– občanské vybavení

Výměra:

0,12 ha

Charakteristika:

Obecní či soukromé zařízení s možností výstavby rodinného domu (např. základní či specielní škola, sportovní zařízení, administrativní budova)

Odůvodnění:



BI – bydlení v rodinných domech

15


Výměra:

2,28 ha

Charakteristika:

Lokalita pro výstavbu rodinných domů rozšiřující zastavěné území v severní části obce.

Odůvodnění:

Přímá návaznost na nové centrum obce. Lokalita částečně zasíťována a vymezena předchozím ÚP.



Výměra:

0,72 ha

Charakteristika:

Lokalita pro výstavbu rodinných domů zahušťující zástavbu ve středu obce.

Odůvodnění:

Jedná se o největší proluku v centru obce, která ještě není rozparcelována, přestože svou polohou a návazností na okolní sítě a systém ulic k zástavbě rodinnými domy vybízí. Lokalita byla, jako všechny ostatní, vymezena předchozím ÚP.


SV – smíšené obytné – venkovské

Výměra:

0,92 ha

Charakteristika:

Lokalita pro výstavbu rodinných domů rozšiřující zastavěné území v jižní části obce.

Odůvodnění:

Tato lokalita navazuje na areál ZEA Světice, kterou odděluje pás zeleně a z druhé strany na již rozvolněnou zástavbu obytných domů, kterou doplňuje. Lokalita byla vymezena předchozím ÚP.

16




Výměra:

0,87 ha

Charakteristika:


Odůvodnění:

Tato lokalita navazuje na již rozvolněnou zástavbu obytných domů, kterou doplňuje. Lokalita byla vymezena předchozím ÚP. Vlivem přímé návaznosti na okolní zástavbu je zasíťována.



Výměra:

0,55 ha

Charakteristika:

Lokalita pro výstavbu rodinných domů rozšiřující zastavěné území ve východní části obce.

Odůvodnění:

Doplnění staveb RD podél komunikace III/1011. Lokalita byla vymezena předchozím ÚP. Vlivem přímé návaznosti na okolní zástavbu je částečně zasíťována.



Výměra:

1,38 ha

Charakteristika:


Odůvodnění:

Lokalita je částečně rozparcelována a zasíťována. Doplňuje tak uliční čáru silnice III/1012. Lokalita byla vymezena předchozím ÚP. 17




Výměra:

0,49 ha

Charakteristika:


Odůvodnění:

Jedná se o druhou etapu výstavby v tomto území. Díky tomu je zde vytvořena jasná parcelace a pozemky zasíťovány. Lokalita byla vymezena předchozím ÚP.



Výměra:

0,47 ha

Charakteristika:


Odůvodnění:

Jedná se o druhou etapu výstavby v tomto území. Díky tomu je zde vytvořena jasná parcelace a pozemky zasíťovány. Lokalita byla vymezena předchozím ÚP.



Výměra:

1,31 ha

Charakteristika:


Odůvodnění:

Pokračování jižní rozvolněné části obce. Lokalita původně součástí jednoho projektu (SV2). V současnosti se tak jedná spíše o proluku. Lokalita byla vymezena předchozím ÚP. 18




Výměra:

0,39 ha

Charakteristika:


Odůvodnění:

Lokalita navazuje na poměrně hustě zastavěnou východní část obce, čemuž odpovídají i velikosti pozemků. Lokalita je již rozparcelována a částečně zasíťována. Lokalita byla vymezena předchozím ÚP.



Výměra:

1,66 ha

Charakteristika:


Odůvodnění:

Plošně největší lokalita a také proluka téměř v srdci obce. Okolní zástavba RD a blízká mateřská škola s rozšířenou kapacitou, tak dělají z této rozparcelované a zasíťované plochy ideální místo k výstavbě.



Výměra:

0,30 ha

Charakteristika:


Odůvodnění:

Lokalita je částečně rozparcelována a zasíťována. Doplňuje tak uliční čáru silnice III/1012. Lokalita 19


byla vymezena předchozím ÚP.



Výměra:

0,11 ha

Charakteristika:

Obecní či soukromé zařízení s možností výstavby rodinného domu (např. základní či specielní škola, sportovní zařízení, administrativní budova)

Odůvodnění:


P1 Druh plochy s rozdílným způsobem využití:

OV – občanské vybavení

Výměra:

0,85 ha Plocha brownfield

Charakteristika:

Odůvodnění:

Lokalita pro obecní či soukromé zařízení bez možnosti výstavby rodinných domů (např. základní či specielní škola, sportovní zařízení, dětské hřiště) je vymezen na nevyužívaných plochách obytné zástavby. Využití brownfield pro potřebnou OV. Vlivem umístění na kraji obce však neruší okolní zástavbu a je naopak částečně od obce separována železničním koridorem.

20




Výměra:

0,09 ha

Charakteristika:

Obecní či soukromé zařízení s možností výstavby či přestavby na rodinný dům (např. základní či specielní škola, sportovní zařízení, administrativní budova, hasičská zbrojnice)

Odůvodnění:

Stávající zástavba této plochy hmotově doplňuje okolní zástavbu původních statků. Zároveň však doplňuje OV v centru obce a dotváří funkci navazujícího veřejného prostranství.



Výměra:

0,10 ha

Charakteristika:

Plocha zahrad navazující ze tří stran na okolní zástavbu RD a uzavírající vedením železničního koridoru.

Odůvodnění:

Jedná se o proluku mezi stávajícími RD. Přirozeně tak doplňuje charakter okolní zástavby.

c.2.2 Demografické předpoklady Odůvodnění koncepce rozvoje obce Obec Světice leží v atraktivní venkovské oblasti, s dobrou dostupností do hlavního města Prahy (24km) i nedalekých Říčan (3km), což má za následek výrazný nárůst obyvatelstva v posledních letech. Demografické předpoklady: Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel

1869 141 1950 377

1880 181 1961 437

1890 186 1970 449

1900 191 1980 503 21

1910 262 1991 509

1921 263 2001 701

1930 275 2011 1066


Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel obce Světice v letech 1869- 2011, podle výsledků sčítání od roku 1869 (zdroj: Český statický úřad)

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel obce světice v letech 1869-2011, podle výsledků sčítání od roku 1869 (zdroj: Český statistický úřad)

Počet obyvatel obce, od počátku sběru dat v roce 1869, neustále narůstá. Od roku 1991 do současnosti vzrostl počet obyvatel dvojnásobně. Kladný přírůstek obyvatel je zapříčiněn především výhodnou polohou sídla vzhledem k dojíždění za prací a příznivou věkovou strukturou obyvatelstva. Hlavní podíl na nárůstu počtu obyvatel tak nemá přirozený přírůstek, ale spíše kladný migrační přírůstek, kdy je výrazně vyšší počet přistěhovaných, než odstěhovaných obyvatel. V současné době mají Světice 1088 obyvatel (zdrojem všech níže uvedených statistických údajů jsou data z veřejné databáze ČSÚ z roku 2013).

Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel

1993 533

1994 551

1995 547

1996 550

1997 566

1998 582

1999 598

2000 618

2001 701

2002 708

2003 717

2004 742

2005 770

2006 812

2007 900

2008 934

2009 1000

2010 1028

2011 1066

2012 1076

2013 1088

Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel obce Světice v letech 2000-2013, podle průběžné evidence (zdroj: Český statistický úřad)

22


1200 1000 800 600 400 200

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13

0

Graf 2: Vývoj počtu obyvatel obce Světice v letech 1992-2011, podle průběžné evidence (zdroj: Český statistický úřad)

Na tomto vývoji se výrazněji podílela především migrace (viz tab. 3). Přirozený přírůstek (resp. úbytek) se po celou dobu pohybuje kolem nuly. Nelze hovořit o zvýšené porodnosti, která se v posledních několika letech projevila i v menších obcích České republiky a které se říká malý babyboom. Avšak intenzita migrace roste, přičemž převládá složka přistěhování nad vystěhováním. To může nasvědčovat o začínajícím suburbanizačním procesu v této obci.

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Narození

Zemřelí

4 9 3 4 8 8 5 5 11 18

5 5 7 3 5 4 7 6 4 5

Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek 32 15 -1 19 7 4 34 10 -4 32 3 1 34 30 3 28 23 4 42 15 -2 41 12 -1 53 18 7 93 18 13 23

Migrační přírůstek 17 12 24 29 4 5 27 29 35 75

Celkový přírůstek 16 16 20 30 7 9 25 28 42 88


2008 2009 2010 2011 2012 2013

8 17 10 19 13 11

7 11 7 8 11 7

58 72 42 28 44 42

25 12 17 30 36 34

1 6 3 11 2 4

33 60 25 -2 8 8

34 66 28 9 10 12

Tab. 3: Demografické ukazatele obce Světice v letech 1998-2013, podle průběžné evidence (zdroj: Český statistický úřad)

100 80 60 40 20 0 -20

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Přírůstek přirozený

Přírůstek migrační

Přírůstek celkový

Graf 3: Demografické ukazatele obce Světice v letech 1998-2013, podle průběžné evidence (zdroj: Český statistický úřad)

Obec Světice má v současném kontextu zvláštní vývoj demografického ukazatele průměrný věk obyvatel, který slouží k posuzování vývoje věkové struktury. Průměrný věk je prakticky shodný, zajímavý je přitom vývoj průměrného věku žen a mužů, který byl ještě v roce 2003 prakticky shodný, dnes je průměrný věk mužů 35,6 a průměrný věk žen 39,9. V průměru je ovšem obec Světice demograficky mladší v porovnání s celorepublikovým průměrem. Demografické rozložení obyvatelstva je příznivé. Silné jsou jak populační ročníky produktivního věku, tak i předproduktivní složky. Pro obec je to dobrý předpoklad budoucího rozvoje, sociální soudržnosti.

24


40 39,5 39 38,5 38 37,5 37 36,5 36 35,5 35 2001

2002

2003

2004

Průměrný věk žen

2005

2006

2007

Průměrný věk mužů

2008

2009

2010

2011

2012

Průměrný věk žijících celkem

Graf 4: Průměrný věk Světice 2001-2012 (zdroj: Český statistický úřad)

Graf 5: Věkové složení obyvatel Světic (zdroj: Český statistický úřad)

Odhad budoucího demografického vývoje: Pro takto malé území nelze vytvářet klasickou projekci počtu obyvatel založenou na úmrtnostních tabulkách a plodnosti podle věkových kategorií. Přesto se lze pokusit odhadnout, jakým směrem se bude vyvíjet počet obyvatel. Podle „Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065“, kterou vydal Český statistický úřad v lednu 2010, dojde ve všech krajích k růstu plodnosti (počtu dětí připadajících na jednu ženu v jejím reprodukčním období), který však nepřesáhne hranici prosté reprodukce pro přirozenou obnovu populace. Zároveň se bude zvyšovat věk matek při porodu. Projekce dále předpokládá snižování intenzity úmrtnosti (tedy zvyšování naděje dožití) a vysokou míru zahraniční migrace. Do druhé poloviny druhého desetiletí dvacátého prvního století by podle projekce měl trvat kladný přirozený přírůstek. Populace však bude výrazně stárnout. Díky vysoké míře zahraniční migrace bude ale počet obyvatel růst až do počátku let třicátých. 25


Vzhledem k poloze obce a vývoji v předchozích letech je pravděpodobný další nárůst populace díky vysokému migračnímu přírůstku. Kladná migrace obyvatel do této obce za posledních 10 let způsobila 50% nárůst počtu obyvatel. Vliv zahraniční migrace na tuto obec nelze určit. Ale vzhledem k narůstající intenzitě migrace v rámci České republiky a vhodné poloze obce vůči hlavnímu městu lze předpokládat, že tento trend může nastat i zde. Nárůst se bude pohybovat v řádech až několika málo desítek. c.2.3 Urbanistická struktura

Sídelní struktura tohoto území je velice ovlivněna blízkostí hlavního města Prahy a dostupností na dálnici D1. Díky tomu došlo k prudkému rozvoji původně malých obcí. Obec Světice byla z hlediska geneze urbanistické struktury zemědělskou shlukovou osadou. Jádro tvořili dva statky. Převážně hospodářské, ale i drobnější obytné stavby byly situovány neuspořádaně okolo obou statků. V současnosti se obec rozkládá na dvou protilehlých svazích, přičemž především na severním svahu najdeme velké plochy chatových domků a na jižním pak rozrůstající se zástavbu suburbánního typu. V půdorysu vesnice zůstaly zachovány původní urbanistické rysy, které je nutno zachovat a chránit.

Obrázek 1: Výřez z mapy II. Vojenského (Františkova) mapování (1851), (zdroj: www.archivnimapy.cuzk.cz)

26


Obrázek 2: Výřez z map císařských otisků stabilního katastru (1841), (zdroj: www.archivnimapy.cuzk.cz)

c.2.4 Historický vývoj osídlení

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. V té době je ve Světicích zmiňováno zemanství se sídlem Diviše ze Světic (1318 – 1323). V pozdější době byla ves příslušenstvím statku hradu Tehova. Původ názvu obce není znám. Po několik staletí tvořily ves Světice (dříve taktéž Swietitz, Zwietitz nebo Swietitum) pouze dva statky. Menší ze statků stával v mírném svahu na pravém břehu Světického potoka v místech dnešních čísel popisných 1 a 8. Větší ze statků stával při zemské cestě, s největší pravděpodobností v místech dnešního statku č. p. 6 (U Susů). Mezi lety 1513 – 1543 patřily Světice k Černokosteleckému panství, které držel rod Slavatů z Chlumu u Košumberka. Za účast na stavovském povstání roku 1547 musel Diviš Slavata některá svá panství postoupit králi Ferdinandovi I, který toto panství, bohaté na lesy a honitbu, prodal Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic. Rod Smiřických postupně vymíral a mnohé spory o vlastnictví Černokosteleckého panství ukončil roku 1620 válečný dobrodruh Albrecht z Valdštejna (z rodu Smiřických pocházela jeho matka), který panství prodal roku 1622 Karlu knížeti z Lichtenštejna. Rodu Lichtenštejnů patřilo i sousední panství Uhříněves. Světice byly nejzápadnější výspou Černokosteleckého panství. V držení tohoto rodu zůstalo Černokostelecké panství až do konce feudalismu. Během třicetileté války potkal Světice obdobný osud, jako mnoho podobných vesniček, vesnic a samot. Zpustly a zanikly. Pak se připomínají Světice ještě v roce 1682. Až 27


počátkem 18. století se vrátil do vsi život. Od druhé čtvrtiny 18. století začíná počet světických usedlostí výrazně rozrůstat. Nejprve dělením obou gruntů, kolem roku 1800 pak vznikem domkářských usedlostí na obecní a zádušní půdě. Na konci 18. století tak tvořilo obec 7 čísel popisných, v roce 1861 již 17 čísel popisných a na přelomu 19. a 20. století 34 čísel popisných. Jednou z velmi významných událostí v obci bylo vyzdvižení světického zvonku na klekání v roce 1814, zasvěceného sv. Linhartovi, patronu sedláků a čeledínů. Před zhotovením zvoničky visel zvonek od roku 1808 na stromě. Tento zvonek přežil obě světové války a na návsi stojí dodnes, přestože prý byl během 2. světové války ukryt v bahně rybníka. Za první republiky náležely Světice poštou a farou k Říčanům, školou a celkovou správou pod Všestary. Ve dvacátých letech se Světice osamostatnily. V obci již bylo kolem 50 čísel popisných, 2 obchody a jeden hostinec (v roce 1932 přibyl hostinec druhý). V roce 1929 byla povolena stavba železniční zastávky Světice. V poválečné době se o Světicích mluvilo jako o místě bohatém na vltavíny. Dnes jsou již tyto vzácné kameny vysbírány, ale v lesích kolem obce jsou dodnes patrné „nory“ od jejich hledačů. Po únoru 1948 se velmi intenzivně začala budovat infrastruktura, většinou svépomocí. Do roku 1975 tak bylo postaveno např. veřejné osvětlení, kanalizace, vodovod, 5 studní zajišťujících až donedávna pitnou vodu pro celou obec, mateřská škola, kulturní dům, prodejna potravin, požární nádrže a obecní vodojem, fotbalové hřiště se správcovským domkem. V osmdesátých letech pak byla postavena i nová hasičská zbrojnice. V obci fungovalo jednotné zemědělské družstvo „Mír“, které na okrese Praha-východ patřilo mezi ta větší. Vzhledem ke skutečnosti, že místní národní výbor poskytoval stavební parcely občanům, kteří neměli kde bydlet, a zároveň pomáhal se zajištěním administrativy, rozrůstala se v obci více zástavba rodinných než bytových domů. Ve Světicích je taktéž velké množství rekreačních chat. Ty vyrůstaly většinou v prolukách mezi stávajícími rodinnými domy. Nyní se již nové chaty nestaví. V polistopadové době byla vystavěna čistírna odpadních vod a spolu zakladatelství svazku obcí Region Jih přineslo Světicím i zajištění pitné vody z Želivky. Dále byly budovány základní větve kanalizace a modernizoval se a dále rozvíjel obecní vodovod. Od záměru plynofikace obce bylo však upuštěno. V roce 2008 byla v souvislosti s rekonstrukcí železniční trati Praha – České Budějovice zrekonstruována i vlaková zastávka Světice a vybudován podchod pro pěší. Z dobrovolné sbírky se podařilo zrekonstruovat a modernizovat areál SK Světice. V roce 2012 byla modernizací místní ČOV rozšířena kapacita z 600 na 1600 obyvatel. Začala rekonstrukce místního kulturního domu, který bude nově využíván jako tzv. Společenský dům. Kromě multifunkčního sálu (vhodný pro cvičení menších skupin, 28


pořádání kroužků, přednášek) a velkého sálu (pro sportovně relaxační účely – badminton, stolní tenis, taneční zábavy) zde je i stálé sídlo Obecního úřadu Světice. Suterén je plně vybaven sociálním zařízením (šatny, sprchy, toalety). V prostoru bývalé restaurace byla zřízena třída základní školy, výdejna jídel a ředitelna školy. V prostoru bytu byly zřízeny další dvě třídy základní školy. V na přelomu roku 2012 a 2013 byly z dotačních zdrojů vybudovány chodníky kolem ul. Hlavní od křižovatky k budově čerpací stanice. Od 1.9.2014 byla navýšena kapacita mateřské školy, na kterou obec získala dotaci. Součástí projektu byly i terénní úpravy okolí školky a nová parkovací místa.

c.2.5 Odůvodnění řešení urbanistické koncepce Obec Světice se nachází na jih od Říčan, na uzlu dopravních os silnic II. a III. třídy s dobrou dostupností na dálnici D1. Perspektivy rozvoje obce Světice budou především orientovány na rozvoj podnikání a obytné složky území a s tím související orientace na zlepšení životních podmínek v obci – na kvalitativní stránku rozvoje obce, zejména sítí technické a dopravní infrastruktury. Bydlení zde budou vyhledávat především obyvatelé, kteří budou mít zájem bydlet v rodinných domech s dobrou dostupností do blízkých Říčan a Prahy. Obec je vybavena občanskou vybaveností pouze částečně, za chybějící vyšší vybaveností dojíždějí obyvatelé obce do blízkých Říčan či hlavního města Prahy. Zastavěné území ztratilo vlivem silné suburbanizace venkovský charakter, který můžeme dohledat již jen v centru obce. Z funkcí převládá obytná složka, v jižní části obce je umístěn podnikatelský areál výroby a skladování, nabízející možnost pracovních příležitostí. V obci Světice jsou dobré podmínky pro další rozvoj, obec je místem příznivým pro trvalé bydlení. V budoucnu je nutno se zaměřit na zlepšování úrovně technické infrastruktury, využít existující kvality obce a krajinného prostředí, posílit pocit sounáležitosti obyvatel s obcí. Koncepce rozvoje obce vychází z výše uvedené charakteristiky a odráží se v urbanistickém návrhu územního plánu. Základní principy rozvoje: důraz na obytnou složku řešeného území, vymezení rozvojových lokalit umožňujících rozvoj obytné výstavby a dalších souvisejících funkcí podpora kvalitativní stránky života v obci, zejména doplnění občanské vybavenosti a chodníků 29


optimální členění funkcí urbanizovaného území, přednostní využití volných ploch v zastavěném území obce vytváření předpokladů pro trvalou stabilizaci sociálního složení obyvatelstva ochrana a zachování veřejných ploch (ploch veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně) zachování původního venkovského charakteru obce, zachování a rozvoj stávajících urbanistických, historických a kulturních hodnot, zachování a rozvoj přírodních hodnot napojení obce na vyšší cykloturistickou síť řešení pěší dopravy – umožnit přirozené propojení zastavěného území a krajiny, posilovat krajinné zázemí obce a vytvářet předpoklady pro zachování krajinného rázu např. formou obnovy některých cest a vodních ploch, revitalizací vodotečí a břehových porostů, realizací dalších interakčních prvků plošné vymezení zastavitelných ploch vychází z doplnění stávající urbanistické struktury a zarovnání současné hranice zastavěného území veškeré plochy pro rozvoj bydlení respektují původní územní plán. Z důvodů ochrany krajinného rázu je doporučeno po okrajích rozvojových ploch pro bydlení vysadit izolační zeleň ve formě interakčních prvků či pásu izolační zeleně s funkcí protierozní plocha přestavby P1 mění nevyužívanou plochu RD a umožňuje tento pozemek využít pro výstavbu občanské vybavenosti. Plocha přestavby P2 pak pouze upravuje možnosti využití hasičské zbrojnice Při návrhu všech rozvojových ploch bylo přihlíženo k tomu, aby nevznikaly zbytkové plochy zemědělské půdy nebo plochy špatně zemědělsky obhospodařovatelné, dále na stávající inženýrské sítě, dopravní řešení a to vše s ohledem na ochranu stávajících hodnot území.

c.3 Ochrana kulturních, historických a přírodních hodnot c.3.1 Ochrana kulturních památek Na území obce se nenacházejí objekty zapsané do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

c.3.2 Archeologické památky Katastrální území obce Světice lze považovat za „území s archeologickými nálezy“ ve smyslu § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Řešené území se nachází v území archeologických nálezů kategorie II. Databáze Státního archeologického seznamu České republiky Praha blíže nespecifikuje konkrétní archeologickou lokalitu.

30


Území s archeologickými nálezy (UAN) je definováno metodikou, kterou vypracoval Národní památkový ústav (ústřední pracoviště) pro „Státní archeologický seznam (SAS)“. Jedná se o území, na němž se primárně vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem, nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy. Kategorie UAN I. představuje území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. Kategorie UAN II. představuje území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují, nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je 51–100 % (např. svědectví písemných pramenů, výsledky geofyzikálního průzkumu, letecké prospekce apod.). Na řešené území je tedy nutno nahlížet jako na území s určitou pravděpodobností archeologických nálezů především v zastavěných územích a to v rozsahu daném jejich plochou na tzv. prvním vojenském mapování. Vzhledem k prokázané přítomnosti archeologického dědictví je nutné, aby v souladu s platnými právními předpisy vlastníci nemovitostí, resp. stavebníci (obecně investoři) tuto skutečnost zohlednili a nejpozději ve fázi přípravy projektu zkontaktovali organizaci oprávněnou provádět v tomto území archeologické výzkumy.

c.3.3 Ochrana přírody a krajiny

V řešeném území se nachází dva významné krajinné prvky dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a dva evidované.

VKP Říčanský les (L112) – ze zákona - Popis: Převážně rovinatý les na SV katastru, navazující na les v katastru Říčany - Funkce: krajinotvorná, stabilizační, biologická, ekonomická, rekreační - Význam: jako útočiště lesních druhů živočichů, v lese se nachází terénní stanice ochránců přírody - Specifické využívání: Turistika, cykloturistika a hippoturistika, sběr hub a lesních plodů, lesnické hospodaření, myslivost - Specifické ohrožení: Eutrofizace, zavlékání nepůvodních a invazních organismů, zástavba, požáry, přímé hubení vzácnějších organismů - Péče: Standardní lesnické hospodaření s upřednostněním dřevin přirozené potenciální vegetace. Ošetření význačných jedinců stromů, vyvěšování budek pro ptáky a netopýry, instalace bidýlek pro sovy a dravce na vhodných otevřených místech. Pozitivní ovlivňování turistické a rekreační činnosti, vyloučení pohybu motorových vozidel vyjma vlastníků, hospodařících subjektů a správců. 31


VKP V Slatinách (L113) – ze zákona - Popis: dvě vzájemně oddělené malé lesní plochy, v souběhu s vodními toky na východě katastru, převážně antropicky silně ovlivněné, zčásti udržované - Funkce: stabilizační, krajinotvorná, biologická; vodohospodářská - Význam: mají přírodní biotopy jasano-olšových luhů a dubohabřin - Specifické využívání: Rekreace, zčásti myslivost, velmi omezeně lesnické hospodaření - Specifické ohrožení: Negativním využíváním je ukládání odpadů a nepovolené terénní úpravy, původem z chatové kolonie v bezprostřední blízkosti VKP. Drobná vodoteč na dně rokliny je recipientem nepovolených vývodů splaškových vod z této kolonie - Péče: Standardní lesnické hospodaření s upřednostněním dřevin přirozené potenciální vegetace, ošetření význačných stromů, vyvěšování budek pro ptáky a netopýry, instalace bidýlek pro sovy a dravce na otevřených místech. Pozitivní ovlivňování turistické a rekreační činnosti, vyloučení pohybu motorových vozidel vyjma vlastníků, hospodařících subjektů a správců, vyloučení nepovolených terénních úprav a náprava již vzniklého stavu (skládky). VKP Říčanský potok ve Světicích (153) - evidovaný - Popis: Říčanský potok a jeho údolní niva s vlhkými až mezofilními loukami, do značné míry parkově upravená nebo zastavěná - Funkce: Funkce biologická, stabilizační, krajinotvorná; vodohospodářská - Význam: jako zachovalé biotopy psárkových luk - Specifické využívání: Lukaření pro seno, příp. sečení bez využití travní hmoty, rekreace - Specifické ohrožení: Zarůstání vlivem absence údržby, terénní úpravy, zástavba nebo jiné nevratné změny. Kdysi provedená tzv. vodohospodářská úprava potoka zhoršuje jeho hydrodynamické vlastnosti a snižuje možnosti existence bioty. - Péče: Pravidelná jednoroční seč luk, případně pomocí dosetí zvýšení diverzity lučních porostů. Vhodné jsou cílené revitalizační zásahy na Říčanském potoce (úprava profilu, laterální tůně, dřevo v toku aj.), nutný je monitoring stavu vod (složení) a vyloučení nepříznivých vlivů (vypouštění komunálních splašků apod. Zvýšení retence toku, odstranění nevhodných objektů.

c.3.4 Územní systém ekologické stability

Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů.

32


Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Světice poskytuje koeficient ekologické stability KES, tj. podíl výměry ploch relativně stabilních k výměře ploch relativně nestabilních (Míchal, 1985).

Koeficient ekologické stability KES v zájmovém území k.ú. Světice je 0,58.

Tab. 4: Klasifikace koeficientů KES (zdroj: Lipský, 1999)

Z výše uvedeného vyplývá, že území obce Světice tvoří území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§ 2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z 33


„předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Vzhledem k absenci prvků ÚSES v katastru obce Světice a to i v okolních katastrech nebyly tyto prvky navrženy a zůstanou zachovány pouze původní VKP. Pro návrh prvků ÚSES doporučujeme zpracování komplexní studie na úrovni ORP Říčany, tak aby došlo k vytvoření funkční sítě ÚSES. c.3.5 Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Viz kapitola e.5 v odůvodnění.

c.3.6 Vodní plochy a toky

Viz kapitola c.5.5 v odůvodnění. c.3.7 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky

Zóny havarijního plánování Obec Světice nezasahuje do žádné vnější zóny havarijního plánování. V řešeném území se nenacházejí žádné objekty či areály, kde by hrozilo riziko vzniku mimořádné události. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V obci nebyl vybudován žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít improvizované úkryty, většinou sklepní prostory stávající zástavby. Návrhem územního plánu není vymezena plocha pro zřízení stálého úkrytu. Varování obyvatelstva Při řešení technické vybavenosti zastavěných i zastavitelných území, v souladu s § 15 odst. 2 písm. c) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro oblast varování obyvatelstva: •

Pro varování obyvatelstva je využívána elektrická siréna umístěna v centru obce

•

Pro vyrozumění obyvatelstva bude zabezpečena dostatečná slyšitelnost místního rozhlasu v celém zastavěném území i zastavitelných plochách obce

Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Jako shromaždiště obyvatel v případě mimořádné události budou sloužit místa určená krizovým štábem. K nouzovému ubytování obyvatel budou sloužit vhodné objekty a zařízení mimo řešené území, v obci se nevyskytuje pro příjem evakuovaných osob vhodný objekt.

34


Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V řešeném území se nenachází žádný stálý sklad materiálu civilní obrany. Dočasné skladování je možné v objektu obecního úřadu, kde lze zřídit i sběrné místo humanitární pomoci. V případě nutnosti budou určena další místa pro skladování a výdej, například budovy restauračních zařízení. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V obci se nevyskytuje provozovna se skladováním nebezpečných látek. V případě úniku nebezpečných látek budou odvezeny mimo řešené území, kde se objekty či plochy vhodné pro jejich uskladnění nacházejí. Svoz nebezpečných látek zajišťuje obec několikrát do roka mobilním sběrem, na základě smluvního vztahu. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích budou podílet právnické osoby a podnikající fyzické osoby dle charakteru mimořádné události (dle výpisu z havarijního plánu Středočeského kraje). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Obec bude zásobována pitnou vodou z cisteren. Množství vody bude doplňováno dovozem balené vody. Užitkovou vodou bude obec zásobována z veřejných i soukromých studní. Pro zásobování elektrickou energií bude na určené objekty připojen mobilní náhradní zdroj energie. Požární ochrana Jako zdroj požární vody bude použito požární nádrže v centru obce na návsi a u autobusové zastávky (u silnice II/107), dále je jako zdroj možné použít Říčanský potok a vodovodní rozvody pitné vody s hydranty. Minimální profil vodovodního potrubí umožňujícího odběr požární vody je DN 80. V roce 1976 byla sborem dobrovolných hasičů v dobrovolné akci vybudována hasičská nádrž, která leží uprostřed návsi, na toku Říčanského potoka.

c.3.8 Rekreace Světice v současnosti nejsou typickou rekreační obcí. Za dob socialismu zde vyrostlo, vzhledem k blízkosti obce hlavnímu městu a příjemné lesnaté krajině, mnoho rekreačních chat. Chaty byly často zasazovány do proluk mezi stávající zástavbu rodinných domů, takže nevznikalo mnoho typických chatových kolonií. Nyní je v obci evidováno cca 78 rekreačních objektů, některé z nich jsou využívány k trvalému bydlení. V současnosti je pozastavena možnost výstavby nových rekreačních objektů. 35


V obci se nachází Restaurace a penzion Touha s kapacitou 13 lůžek. Obcí prochází Naučná stezka „Cesta kocoura Mikeše“. c.4 Východiska návrhu koncepce dopravní a technické infrastruktury c.4.1 Doprava Silniční síť Řešeným územím prochází silnice II. třídy č. II/107 Říčany-Velké Popovice, dále pak silnice III. tříd č. III/1011 směr Tehov a III/1012 směr Všestary (resp. Mnichovice). Dálnice D1 Praha – Brno je od obce Světice vzdálena 3 km. Silniční síť je vázána na železniční podjezd na severozápadní hranici katastru Světice, který byl nově zbudován při výstavbě železničního koridoru. Vzhledem k rozsáhlé výstavbě rodinných domů v posledních 20 letech jsou místní a účelové komunikace z velké většiny ve špatném stavu. Často se jedná o komunikace, které jsou ve spoluvlastnickém podílu majitelů nemovitostí, které daná komunikace obsluhuje. Chodníky se budují postupně, v některých lokalitách úplně chybí, tam je pak navrženo jejich doplnění. Intenzity dopravy Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy a místních komunikací. Zde pak bylo provedeno na silnici č. II/107, kde byla naměřena intenzita 5001-7000 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce. Kategorizace silnic a funkční třídy Veškeré komunikace v obci Světice budou navrženy dle předpokládaného dopravního zatížení dle TP170. Je nutné počítat s plánovaným obchvatem, který by měl pomoci odlehčit dopravnímu zatížení průjezdu obcí. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční třídě určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle této ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové obousměrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných případech lze dle ČSN šířku snížit na 1,25 m. Průtahy silnic mají úroveň C2, ostatní (místní) komunikace C2 a C3, zklidněné komunikace v obytných zónách D1. Případné neprůjezdné komunikace v lokalitě budou splňovat požadavek na možnost otáčení požární techniky dle vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb 36


(příl. č. 3, bod 3. – neprůjezdná jednopruhová komunikace delší než 50 m), příp. dle ČSN 73 6110 (pol. 14.2.1 – slepá komunikace delší než 100 m).

Doprava v klidu Centrální parkovací plochy jsou vymezeny v blízkosti železnice (kapacita je cca 26 osobních automobilů), u Pensionu Baby (kapacita cca 4 osobní automobily) a u kulturního domu (kapacita cca 17 osobních automobilů). Kromě výše zmiňovaných hlavních parkovacích ploch jsou využívány místní komunikace k podélnému stání. Vzhledem k menším kapacitám občanské vybavenosti není potřeba dalších ploch výrazná. Hromadná doprava Řešené území je napojeno na své okolí Pražskou integrovanou dopravou. Autobusová doprava V obci mají zastávku autobusové linky Strančice – Říčany – Březí (v pracovních dnech 7 spojů) a Strančice – Tehov – Říčany (v pracovních dnech 6 spojů).

Železniční doprava Řešeným územím obce Světice prochází 1 železniční trať celostátního významu. Jedná se o dvoukolejnou elektrifikovanou trať č. 221 spojující Prahu s Benešovem u Prahy. Intenzita spojení na trati v době špičkových a nešpičkových hodin je přibližně stejná. Na trati č. 221 jezdí vlaky pravidelně každou půlhodinu v době od 5 do 20 h. Večerní a noční spoje jezdí v hodinovém intervalu v čase od 20h do 1h ranní. Vlaková stanice je situována na západním okraji obce mimo její centrum a nejhustěji obydlené části. Z tohoto důvodu je nutno k celkovému cestovnímu času brát v úvahu docházkový pěší čas k vlakové stanici. V současnosti probíhá stavba IV. železničního koridoru, který bude spojovat severní a jižní hranice České republiky. V důsledku stavby koridoru byla v roce 2008 dokončena modernizace úseku Praha, Hostivař – Strančice, jehož součástí je i železniční zastávka Světice a protihluková stěna přes celé zastavěné území obce. Po trati 221 vedou linky S9 (Praha, hlavní nádraží – Benešov u Prahy) a S29 (Praha Vysočany – Strančice) v rámci pražského systému Esko. Železniční zastávku Světice obsluhuje denně velké množství osobních vlaků, rychlíky zde pouze projíždějí.

37


Letecká doprava V území se nenachází plocha letiště ani sem nezasahuje ochranné pásmo letiště. Cesty pro pěší a cyklisty Na hranici katastru obce jsou cyklostezky č. 0020 a č.0021, které přímo do obce nevede. Z toho důvodu bylo navrženo propojení pro pěší a cyklisty mezi obcemi Světice a Tehov. Vznikne tak možnost přejezdu mezi dvěma cyklotrasami a současně to zvýší turistický ruch v obci. Přes řešené území prochází i Naučná stezka „Cesta kocoura Mikeše“, přímo v obci pak najdeme její 11 zastavení – „Starostovic Mícinka“. Přímo na návsi, vedle světického zvonku, je umístěna naučná tabule se základními informacemi o Světicích. Ochranná pásma Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. Železničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 100 m od osy krajní koleje. V těchto pásmech je povolena stavební činnost pouze se souhlasem příslušného správního silničního orgánu a za podmínek v povolení uvedených. V zastavěném území se stanovují hygienická pásma s ohledem na hlukové poměry způsobené pozemní dopravou a nejvyššími přípustnými hlukovými hladinami pro konkrétní druh zástavby. Navrhované řešení V rámci koncepce dopravy jsou v územním plánu navrženy následující úpravy: V rámci jednotlivých nově navržených rozvojových lokalit, které jsou napojeny na silniční síť, případně místní komunikace, budou zřízeny, resp. prodlouženy, místní komunikace, které navazují na stávající dopravní systém. Podrobnější dopravní řešení v rámci rozvojových lokalit bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících stupních jednotlivých projektových dokumentací. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí o minimální šířce 9 m mezi oploceními. Při návrhu je též nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. 38


Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a ukončená nejdále 50 m od stavby. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. c.4.2 Zásobování pitnou vodou Obec Světice je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu. V předrevoluční době zajišťovalo zásobování obce pitnou vodou 5 studní, které byly situovány po toku Říčanského potoka. Po revoluci se obec Světice stala zakládajícím členem spolku obcí Region Jih, z kterého vzešlo napojení obce na zdroj pitné vody z Želivky. Pouze jedna původní studna zůstala funkční, která doplňuje ztráty vodovodu. V současnosti je zásobování vodou dostatečné. Vodárna je nově rekonstruovaná a nachází se na nejvyšším bodě katastru obce Světice v jeho východní části.

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou v krizových situacích Obec bude zásobována pitnou vodou z cisteren. Množství vody bude doplňováno dovozem balené vody. Užitkovou vodou bude obec zásobována z veřejných i soukromých studní.

Ochranná pásma Vodní zdroje: Ochranné pásmo I. stupně je dáno u studní oplocením. Průběh ochranného pásma II. stupně je zakreslen v grafické části ÚP. Ochranné pásmo vodojemu je také vyhrazeno oplocením.

39


Ochranná pásma vodovodní a kanalizační sítě: Ochranná pásma jsou vymezena, dle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně ... 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm ...... 2,5 m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad.

c.4.3 Kanalizace a čištění odpadních vod Čistírna odpadních vod byla vybudována v roce 2001 s kapacitou pro 600 obyvatel. Je situována v katastru obce Říčany na pozemku obce Světice. Jedná se o mechanicko– biologickou ČOV s aerobní stabilizací kalu. Kapacita ČOV byla v roce 2013 rozšířena na 1600 obyvatel. Nové technologie snižují jednotkové náklady na čištění splaškové vody a zároveň výrazně zlepšují čistotu vody vypouštěné do Říčanského potoka. Vzhledem ke skutečnosti, že obec má v současné době téměř 1100 obyvatel, je prozatím pro budoucí výstavbu rezerva ČOV dostačující. Ochranná pásma Podzemní vedení: Ochranná pásma jsou vymezena, dle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně ... 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm ...... 2,5 m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. c.4.4 Zásobování elektrickou energií Provozovatelem elektrické sítě je společnost ČEZ, a.s. V řešeném území se nenachází žádný zdroj na výrobu elektrické energie, vyjma malé soukromé fotovoltaické elektrárny, která leží na jižním okraji obce. Celkem je v obci instalováno 11 trafostanic, z nichž 8 má instalovaný výkon 400 kVA a 2 mají instalovaný výkon 160 kVA. Trafa v trafostanicích jsou v současnosti provozována na 70% celkového výkonu. 40


Navržené lokality budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících trafostanic, které budou v případě potřeby posíleny Umístění trafostanic je zakresleno ve výkresu technické infrastruktury. Seznam trafostanic 22/0,4kV napájejících řešené území: Název trafostanice

typ

Instalovaný výkon

Světice - RD

stožárová

400

Světice - obec

stožárová

400

Světice - K Tehovu

stožárová

400

Světice - MŠ

stožárová

400

Světice - za benzinou

stožárová

400

Světice - GOLOC

stožárová

160

Světice - Za tratí

kiosková

400

Světice - Ke školce

kiosková

400

Světice - ZD

stožárová

400

Světice - u hřiště

kiosková

160

Tab. 5: Seznam trafostanic 22/0,4 kV napájejících řešené území (zdroj: ČEZ a.s.)

Návrh řešení Nová zástavba bude připojována vrchním nebo kabelovým sekundérním vedením (dle místních podmínek ČEZ Distribuce, a.s.). Stávající vrchní rozvodná síť bude podle možnosti a požadavků na výkon postupně kabelizována. Ochranná pásma (dle Sbírky zákonů č. 458/2000) V rámci zástavby budou respektována ochranná pásma elektrických vedení. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče na obě jeho strany: 41


Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 2000 a po 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: a) Vrchní primérní vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení) b) Vrchní primérní vedení do 110 kV – 12 m od krajních vodičů c) Vrchní primérní vedení do 220 kV – 15 m od krajních vodičů d) Vrchní primérní vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů e) Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV f) Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 20 m od obvodové zdi g) Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: a) Vrchní primérní vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení) b) Vrchní primérní vedení do 110 kV – 15 m od krajních vodičů c) Vrchní primérní vedení do 220 kV – 20 m od krajních vodičů d) Vrchní primérní vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů e) Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV f) Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 30 m od obvodové zdi g) Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu c.4.5 Datové, elektronické sítě, telekomunikace Řešeným územím prochází dálkový telekomunikační kabel a mikrovlnný paprsek AČR. Nevyskytuje se zde vysílač žádného z mobilních operátorů. Telefonní síť provozuje Telefónica O2 Czech Republic. Telefonní rozvody jsou kabelové. Síť je v relativně dobrém technickém stavu a její kapacita je dostačující. K ochraně stávajících telekomunikačních vedení a zařízení je nutno před jakoukoliv stavební činností si vyžádat stanovisko technické dokumentace Telefonica O2, a.s. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Ochranné pásmo telekomunikačního kabelového podzemního vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního kabelu.

c.4.6 Zásobování plynem a teplem Řešené území není plynofikováno.

42


Od realizace plynofikace dle původní projektové dokumentace na zásobení obce plynem („Plynofikace obcí Regionu jih a Hrusic“), kterou zpracovala Projekční a inženýrská kancelář GASING Praha s.r.o. v roce 1998-1999), bylo upuštěno. Světice dosud nemají centrální zásobování teplem. Hlavními zdroji tepla jsou elektřina a lokální topeniště na tuhá paliva. S centralizací není ani v budoucnu počítáno. Způsob vytápění bude i do budoucna řešen individuálně s preferencí technicky vyspělejších a ekologicky šetrnějších způsobů spalování (dřevo, biomasa, tepelná čerpadla, solární systémy, propanbutan ze zásobníků). Řešeným územím nejsou vedeny trasy VTL ani VVTL plynovodů. c.4.7 Občanské vybavení Plochy občanského vybavení specifikované v § 2 odst. 1 písm. k Stavebního zákona a vyhláškou č. 501/2006 (§ 6 odst. 2) jsou v návrhu územního plánu členěny podrobněji na: Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva (§ 2, odst. 1, písm. k zákona č. 183/2006 Sb.). Do této kategorie v obci Světice spadá budova obecního úřadu, hasičské zbrojnice, prodejna potravin, mateřská škola a železniční zastávka. Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) – plochy pro tělovýchovu a sport. V řešeném území se nachází fotbalové hřiště se zázemím. Drobná zařízení a stavby občanské vybavenosti jsou přípustná v nových objektech v rámci bydlení venkovského charakteru – území smíšené obytné – venkovské SV (ordinace lékařů, učebny pro soukromé učitele, kanceláře, pokoje pro ubytování, malé prodejny, restaurace apod.) viz kapitola f 1.1 v návrhové části ÚP.

c.4.8 Veřejná prostranství Veřejná prostranství jsou v územním plánu vymezena jako samostatná plocha s rozdílným způsobem využití. V rámci specifikace ploch veřejných prostranství jsou v územním plánu vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využití: - dopravní infrastruktura – silniční - veřejná prostranství – veřejná zeleň Veřejná prostranství jsou v souladu se zák. 183/206 Sb., resp. vyhlášky 501/2006 Sb. součástí následujících ploch s rozdílným způsobem využití: - občanské vybavení – veřejná infrastruktura - občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení - zeleň – ochranná a izolační 43


-

smíšené obytné – venkovské výroba a skladování – zemědělská výroba

Veřejná prostranství jsou nezastavitelnými (nebo zcela výjimečně zastavitelnými) plochami v zastavěném území. Jejich součástí je úprava parteru a zpevnění povrchů, vybavení mobiliářem a prvky drobné architektury, doprovodné a mobilní zeleně apod. c.4.9 Sídelní zeleň Sídelní zeleň je v návrhu územního plánu členěna na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Zeleň soukromá a vyhrazená – ZS: specifickou součástí systému sídelní zeleně jsou funkčně i prostorově izolované plochy zahrad a sadů. Zeleň ochranná a izolační – ZO: vymezená v místech kolize ploch s rozdílným způsobem využití. Návrhová plocha doprovází plochu výrobního a skladovacího areálu. c.5 Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny Uspořádání krajiny je primárně určeno přírodními podmínkami, sekundárně způsobem a intenzitou jejího využívání. Nezanedbatelnou roli, která spoluurčuje přírodní podmínky i využívání krajiny, je geografická poloha. c.5.1 Geografická poloha Obec Světice leží (viz obr.3, 4 a 5) ve Středočeském kraji v okrese Praha-východ, přibližně 24 km od hlavního města Prahy. Světice se nachází jižně od města Říčany, které je vzdáleno necelé 3 km, na jihu sousedí s obcí Strančice a k nim náležícím obcím Svojšice a Otice, na východ od Světic leží obec Tehov. Z urbanistického hlediska leží obec Světice v atraktivní lokalitě v těsné blízkosti Říčan (3 km severním směrem) a v blízkém okolí hlavního města Prahy (24 km severozápadním směrem). Doprava do hlavního města je zajištěna těsnou blízkostí dálnice D1 (nájezd ve vzdálenosti cca 3,5km z centra obce).

44


Obrázek 3: Poloha obce Světice (zdroj: http://www.mapy.cz)

Obrázek 4: Poloha obce Světice (zdroj: http://www.mapy.cz)

45


Obrázek 5: Poloha obce Světice (zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/)

c.5.2 Geologické podmínky Geologicky je katastr Světic na jihovýchodě tvořen ordovickými břidlicemi, v severnější části katastru prostřídanými svrchnoproterozoickými kontaktně metamorfovanými prachovci, droby a břidlicemi, spolu se silicity a stlačenými bazickými horninami. Na zbylé části území se nacházejí mocné pokryvy pleistocénních sprašových hlín. V údolích vodních toků převažují holocénní deluviofluviální, převážně písčitohlinité sedimenty, níže po proudu holocénní fluviální, převážně písčitohlinité sedimenty v nivách.

46


Obrázek 6: Geologické podmínky v obci Světice, měřítko 1:25000, Legenda: 6: hlína, písek, štěrk; 7: sediment smíšený; 12: písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment; 19: sprašová hlína; 566: břidlice,metadroba, konglomerát; 569: droba, slepenec; 743: prachovec, břidlice, droba; 745: droba, prachovec, břidlice; 751: silicit; 763: bazalt, andezitobazalt; (zdroj: http://www.geology.cz)

c.5.3 Geomorfologické podmínky Dle geomorfologického členění (CZUDEK a kol., 1972), leží Světice v Českomoravské subprovincii a náleží do celku Benešovská pahorkatina, podcelku Dobříšská pahorkatina. Reliéf řešeného území se rozkládá v nadmořských výškách 366-417 m.n.m. Řešené území má charakter slabě zvlněného povrchu, který rozčleňují mělké nivy dvou vodních toků, Říčanského potoka a jeho levostranného přítoku. Vyznačuje se nevýrazně členěným erozně denudačním reliéfem s neogenními zarovnanými povrchy a sprašovými pokryvy. Systém Subsystém Provincie Soustava (subprovincie) Podsoustava (oblast) Celek Podcelek

Hercynský Hercynská pohoří Česká vysočina Česko-moravská soustava Středočeská pahorkatina Benešovská pahorkatina Dobříšská pahorkatina

Graf 6: Geomorfologické členění obce Světice (zdroj: http://geoportal.cenia.cz)

47


c.5.4 Klimatické podmínky

Klimatická oblast Nadmořská výška katastru [m.n.m.] Průměrná teplota v lednu [°C] Průměrná teplota v dubnu [°C] Průměrná teplota v červenci [°C] Průměrná teplota v říjnu [°C] Počet letních dnů okolo 25 0C Počet mrazivých dnů ročně Počet dnů se sněhovou pokrývkou Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] Srážkový úhrn v zimním období [mm] Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Převládající větry

MT 9 366 – 414 -3 až -4 +6 až +7 +17 až +18 +7 až +8 40 – 50 110 - 160 60 - 80 400 – 450 250 – 300 120 – 150 40 – 50 L – JZ, JV; Z – SV, S, SZ

Tab. 6: Klimatické podmínky v obci Světice (zdroj: Zelený svět 2011)

c.5.5 Hydrologické podmínky Přes celou obec od východu k západu protéká Říčanský potok (hydrologické pořadí 1-12-01029), ke kterému se v blízkosti návsi připojuje levostranný přítok. V centrální části obce je Říčanský potok místy zatrubněn, případně je jeho tok vodohospodářsky upraven. Z vodních ploch jsou v obci pouze dvě malé hasičské nádrže.

ŘÁD 1. 2. 3. 4.

NÁZEV Labe Vltava Rokytka Říčanský potok

HYDROLOGICKÉ POŘADÍ 1 1-12 1-12-01 1-12-01-029/0

Tab. 7: Hydrologické podmínky (zdroj: Hydrologický informační systém VÚV T.G.M.)

48


Obrázek 7: Hydrologické podmínky v obci Světice, měřítko 1:25000 (zdroj: http://heis.vuv.cz)

Záplavové území pro Říčanský potok je stanoveno pro pětiletou vodu – Q5 (viz. schéma na další straně). Rozsah záplavového území se týká pouze současně zastavěného území obce. Žádná z návrhových lokalit tak není tímto dotčena.

49


Obrázek 8: Záplavové území pro Říčanský potok Q5.

50


c.5.6 Pedologické podmínky Na území obce Světice se vyskytují převážně modální luvizemě doplněné v menší míře o fluvické gleje (viz obr. 9). Luvizemě vznikají z prachovic, polygenetických hlín i lehčích substrátů v rovinatém a mírně zvlněném terénu pahorkatin; podnebí je již značně humidnější. Zrnitostně jde o středně těžké a těžší půdy (těžší zejména ve spodinách). Obsah humusu je střední a jeho kvalita je méně příznivá. Fyzikální vlastnosti (zejména ve zhutnělém luvickém horizontu) jsou značně nepříznivé (malé provzdušnění). Původní vegetací jsou kyselé doubravy a lučiny. Hlavním půdotvorným procesem je výrazná illimerizace. Gleje jsou neúrodné vlhké půdy , které se v řešené obci vyskytují v okolí říčanského potoka a jeho levostraného nepojmenovaného přítoku, tomu nasvědčuje i místní název na Slatinách. Ze všech půdotvorných činitelů převládá u glejů nejvíce působení mělce pod povrchem ležící podzemní vody (horní hranice podzemní vody je v hloubce 40 až 80 cm). Vzlínající podzemní voda podmiňuje v glejích nedostatek vzdušného kyslíku, a proto dochází v půdním profilu k redukčním pochodům, při nichž se sloučeniny trojmocného železa redukují na sloučeniny železa dvojmocného. (zdroj: http://www.zemepis.com/klaspud.php)

Obrázek 9: Pedologické podmínky v obci Světice, Legenda: LUm: Luvizem modální; KAm: Kambizem modální ; GLf: Glej fluvický ; HNm: Hnědozem modální (zdroj: http://geoportal.gov.cz)

51


c.5.7 Fytogeografické podmínky Zkoumaná oblast leží na okraji Českomoravského Mezofytika na rozhraní okrsků Průhonická plošina a Jevanská plošina. Mezofytikum je charakteristické rozvojem nahosemenných rostlin, především jehličnanů, a představuje přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou. Obec Světice se nachází ve 3. vegetačním stupni (dubobukovém). Díky geologickým podmínkám je přirozenou potenciální vegetací černýšová dubohabřina a buková/jedlová doubrava.

c.5.8 Chráněná území a významné krajinné prvky V řešeném území se nachází čtyři významné krajinné prvky dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. V rámci ÚSES se zde pak nevyskytují žádná biocentra ani biokoridory. Interakční prvky jsou pak nově navrhovány podél komunikací a vodotečí.

c.5.9 Charakter krajiny Charakter krajiny se v současné době popisuje typologickým členěním krajin ČR (Löw & spol., s.r.o., Typologie české krajiny. Výzkumný úkol MŽP ČR VaV/640/1/03, 2003–2005). Podle této typologie, která se skládá ze tří částí (typy sídelních krajin, využití a reliéfu krajin), se většina katastru obce Světice nachází na rozhraní kategorií 3Z2, 3M2 a na západě okrajově i 1Z1 (viz obr.10) Podle sídelního typu se dá krajina v okolí obce popsat jako stará sídelní krajina Hercynica a Polonica (v kódech jí přísluší číslo 1), až vrcholně středověká sídelní krajina Hercynika (v kódech jí přísluší číslo 3). Obec leží na rozhraní těchto dvou velkých celků, přičemž krajina Hercynica a Polonica je nepřetržitě osídlena od neolitu, typické vesnice jsou ve velké většině tvořeny návesními ulicovkami a vesnicemi návesními s nepravými traťovými plužinami. Oproti tomu vrcholně středověká sídelní krajina Hercynika, v které leží převážná část obce, je oblast nepřetržitě osídlena až od vrcholného středověku (13.–14. st.), kde jsou vesnice návesní s pravou traťovou plužinou v pahorkatinném reliéfu. Pro tyto oblasti je typickou stavbou lidový typ českého a moravského roubeného domu. Druhá část kódu (zde písmeno M,Z) charakterizuje využití krajiny. V tomto případě se jedná se o lesozemědělskou (M) a zemědělskou (Z), převážně otevřenou krajinu. Pro území obce je charakteristický přechodný typ mezi lesní a zemědělskou krajinou, kde zastoupení lesních porostů výrazně kolísá. Podle typu reliéfu (třetí a čtvrté místo kódu) se drtivá většina území obce nachází v České republice velmi rozšířeném typu krajiny vrchovin Hercynica.

52


Obrázek 10: Typologie krajiny obce Světice (zdroj: http://geoportal.gov.cz) Legenda: 1 - stará sídelní krajina Hercynica a Polonica; 3 - krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynica; 5 - krajiny pozdní středověké kolonizace Z - zemědělské krajiny; M - lesozemědělské krajiny; L - lesní krajiny; R - rybniční krajiny; 0 - krajiny bez vymezeného reliéfu; 1- krajiny plošin a pahorkatin; 2 - krajiny vrchovin Hercynica; 4 - krajiny rovin; 5 - krajiny rozřezaných tabulí; 9 - krajiny vátých písků; 11 - krajiny širokých říčních niv; 12 - krasové krajiny; 13 - krajiny výrazných svahů a skal horských hřbetů; 15 - krajiny zaříznutých údolí; 16 - krajiny izolovaných kuželů; 19 - krajiny skalních měst

c.5.10 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Katastr obce Světice leží v přírodní lesní oblasti Středočeská pahorkatina, ale výrazná část je odlesněna. Lesní půda zaujímá 12 ha (viz tab. 8), což představuje 10,26 % celkové výměry. Nachází se v severní části a je součástí rozsáhlého lesního celku na území katastru obcí Říčany, Tehov, Mukařov a další, o celkové výměře 2070 ha. Ve světické části se vyskytují svěží dubové jedliny, vlhké bučiny a hlinité bukové bučiny, na severu ještě navíc svěží dubové bučiny a úzký pás jasanových olšin (viz obr. 11). Tyto lesní typy náleží do 3. vegetačního stupně (dubobukový).

53


Obrázek 11: Lesní typy a územní systém ekologické stability obce světice, měřítko 1:15000 (zdroj: http://geoportal.uhul.cz) Legenda: 2C: VYSÝCHAVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA; 2D: OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA; 2K: KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA; 2L: POTOČNÍ LUH PAHORKATINNÝ; 2S: SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA; 3H: HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA; 3K: KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA; 3L: JASANOVÁ OLŠINA; 3S: SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA; 4O: SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA; 4V: VLHKÁ BUČINA

c.5.11 Zemědělský půdní fond V obci Světice zaujímá zemědělská půda 68,38 % plochy. Z ní velkou část představuje orná půda (viz tab. 8), která je na 41,88 % území obce, která se však často nachází také v intravilánu, kde nemůže být obdělávána ani jinak využita k zemědělským účelům. Dále jsou významněji využívány zahrady (20,51% území obce) a trvalé travní porosty (4,27 % území obce).

54


Druh pozemku Zemědělská půda Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé trávní porosty Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Celková výměra

Výměra (ha) 80 49 24 1 5 12 0 9 16 117

Výměra (%) 68,38 41,88 20,51 0,85 4,27 10,26 0 7,69 1,68 100

Tab. 8: Zastoupení druhu pozemků v obci (zdroj: Český statistický úřad 2013)

c.5.11 Ložiska, poddolovaná a sesuvná území, radonové riziko V území nejsou evidována poddolovaná ani sesuvná území. V řešeném území se nenachází žádná významná geologická lokalita. Dle ÚAP ORP Říčany do řešeného území zasahují tato ložiska nerostných surovin: -

METAMORFOVANÉ OSTROVY – Zlatonosná ruda Říčany-Tehov-Světice - Surovina bóru Tehov - Cín-wolframová ruda

Nejbližší významnou geologickou lokalitou je dosud činný lom Menčice u Strančic, k. ú. Všestary (cca 3,5 km jihovýchodně od Světic) s těžbou břidlic. Další významnou geologickou lokalitou s ochranou přírodní rezervace je meandrující údolí Rokytky s přirozenými i umělými výchozy břidlic (cca 4,5 km severovýchodně od Světic).

55


Obrázek 12: Výřez výkresu limitů využití území vyznačující plochu ložisek nerostných surovin (zdroj: ÚAP pro SO ORP Říčany)

Pro území je zpracována mapa radonového rizika a posudek. V území se uplatňují dva stupně rizika (přechodný a střední). Zastavěné části sídel v řešeném území se nacházejí převážně v oblasti přechodného stupně rizika výskytu radonu.

Stupeň rizika: 2 - přechodná - rozsah z plochy vybraného území: 84% - omezení využití území a doporučení: možnost zvýšené koncentrace radonu v podloží. Doporučeno odborné změření koncentrace radonu v podloží v místě plánované stavby, příp. změření radonu ve stávajícím objektu. Při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely se doporučuje analýza podzemní vody na radioaktivní prvky

Stupeň rizika: 3 - střední - rozsah z plochy vybraného území: 12% - omezení využití území a doporučení: doporučeno věnovat zvýšenou pozornost protiradonovým opatřením ve stávajících budovách nebo při výstavbě nových. Případná 56


výstavba je podmíněna podrobným radonovým průzkumem. Při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely se doporučuje analýza podzemní vody na radioaktivní prvky; je pravděpodobná potřeba technologických úprav

Obrázek 13: Mapa radonového rizika (zdroj: http://www.geology.cz)

c.5.12 Navržené řešení Dle charakteru krajiny lze nezastavěné území členit na následující plochy s rozdílným způsobem využití: - plochy přírodní – plochy, kde se uplatňují formy ochrany přírody, v řešeném území se jedná o VKP - plochy lesní – jedná se výhradně o pozemky PUPFL bez jejich další specifikace - plochy zemědělské – zemědělské pozemky s výjimkou prvků ÚSES - plochy vodní a vodohospodářské – jedná se o pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití Koncepce řešení krajiny je založena na ochraně krajinného rázu v oblasti Středočeské pahorkatiny, vymezení významných krajinných prvků, řešení revitalizace vodního toku Říčanského potoka a doplnění interakčních prvků.

57


Územní plán vymezuje VKP a doplňuje interakční prvky – t.j. především aleje nejen podél polních cest ale i podél místních komunikací a doprovodné zeleně vodotečí a přípotočních niv. Stabilizace obrazu krajiny a ochrana krajinného rázu je zajištěna vymezením ploch nezastavěného území (zejména pak ploch přírodních a smíšených nezastavěného území s převažující funkcí přírodní) a stanovením podmínek jejich využití. Návrh revitalizace vodního toku Říčanského potoka KR1 Revitalizace spočívá především v : • obnově vodních nádrží, vybudování bočních tůní a mikrotůní • příčném a podélném rozdělení nivelety toku, • rozvlnění břehové čáry a hloubení mikrotůní v korytě toku atd. • Část koridoru, která nebude využita pro revitalizaci vodního toku, bude dále ponechána v ploše s rozdílným zp. využití dle hlavního výkresu Protierozní opatření Žádná zvláštní protierozní opatření nejsou navrhována. V případě zemědělských ploch je doporučeno obnovení původních remízů a více tak zemědělsky využívané plochy diverzifikovat. Krajina je v návrhu územního plánu členěna na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy vodní a vodohospodářské – W: zahrnují vodní toky a plochy (pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití) v zastavěném i nezastavěném území. Jejich funkce v řešeném území je především ekologicko-stabilizační a estetická. Vodní toky jsou často součástí chráněných přírodních ploch (ÚSES, evidované lokality ochrany přírody). Návrh vytváří podmínky pro jejich obnovu a ochranu formou stanovení podmínek pro jejich využívání. Plochy zemědělské – NZ: zemědělské pozemky s výjimkou prvků ÚSES a ploch přírodních Plochy lesní – PL: zahrnují veškeré pozemky určené k plnění funkce lesa bez jejich další specifikace využití. Jediná větší lesní plocha se rozkládá v severní části. Plochy přírodní – NP: plochy, kde se uplatňují formy ochrany přírody, vymezeny za účelem vytvoření podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Tyto plochy jsou v řešeném území tvořeny prvky VKP.

58


d. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informacemi, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, případně zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Orgán posuzování vlivů na životní prostředí příslušný dle § 20 písm. b) a § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, na základě ust. § 10i odst. 3 zákona a kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona k předloženému návrhu zadání nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu Světice na životní prostředí (tzv. SEA). Zároveň Krajský úřad Středočeského kraje ve svém stanovisku (č.j. 001378/2014/KUSK, 6.1.2014) k návrhu zadání UP Světice dle §45i zák.č.114/1992 Sb. vyloučil významný vliv UP samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Z výše uvedeného vyplývá, že se nepředpokládá vyhodnocení vlivů územního plánu na trvale udržitelný rozvoj území.

e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa e.1 Zemědělský půdní fond V obci Světice zaujímá zemědělská půda 68,38 % plochy. Z ní velkou část představuje orná půda (viz tab. 8 a 9 ), která je na 41,88 % území obce. Dále jsou významněji využívány zahrady (20,51% území obce) a trvalé travní porosty (4,27 % území obce). Druh pozemku Zemědělská půda Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé trávní porosty Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Celková výměra

Výměra (ha) 80 49 24 1 5 12 0 9 16 117

Výměra (%) 68,38 41,88 20,51 0,85 4,27 10,26 0 7,69 1,68 100

Tab. 9: Zastoupení druhu pozemků v obci (zdroj: Český statistický úřad 2013)

59


e.2 Bonitované půdně ekologické jednotky BPEJ jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující dvě číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední dvě číslice). Dle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí ze dne 12. 6. 1996 je stanoveno 5 tříd ochrany (I. až V.). Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF jen výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost a jde tedy o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno využít pro případnou výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci jednotlivých klimatických regionů, jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností. Většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. V řešeném území není zaznamenán vysoký výskyt ploch ve vysokém stupni ochrany ZPF (I. a II. třída). Nejčastěji se zde vyskytují půdy ve III., IV. a V. třídě ochrany. V řešeném území jsou evidovány následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ): Třída ochrany I. II. III. IV. V.

Zastoupení BPEJ 5.11.00 5.58.00 5.26.01 5.26.04 5.68.11

5.26.11 5.26.14 5.77.09

5.26.01

5.48.11

Tab. 10: Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) v obci Světice

60


e.3 Důsledky navrženého řešení na ZPF Zábory ZPF jsou lokalizovány výhradně na půdách s nižší třídou ochrany (III., IV. a V.). Nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Veškeré návrhy lokalit určených k zastavění vycházejí z původního ÚP a nové nejsou navrhovány. Pro zástavbu budou především využity proluky v intravilánu obce. Půdy všech tříd ochrany jsou vyznačeny v grafické části odůvodnění. Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k příslušnému dílčímu povodí k ovlivnění odtokových poměrů v území (např. převodem dešťových vod z jednoho dílčího povodí do druhého). Všechny lokality jsou v jednom dílčím povodí. Charakteristika hydrologických podmínek je uvedena v kapitole c.5.5.

e.4 Přehled odnětí půdního fondu Viz další strany.

61


62 Obrázek 14: Přehled odnětí půdního fondu v obci Světice – část 1


Obrázek 15: Přehled odnětí půdního fondu v obci Světice – část 2

63


Pozemkové úpravy V řešeném území nebyly započaty pozemkové úpravy.

e.4.1 Opatření k zajištění ekologické stability Územním plánem nejsou vymezeny žádné prvky systému ekologické stability kromě významných krajinných prvků. Jedná se převážně o břehové partie vodního toku, luční společenstva, lesní společenstva na lesních pozemcích a další prvky zeleně liniového charakteru. Z toho důvodu se ani nepředpokládá zábor zemědělské půdy pro prvky ÚSES.

e.4.2 Investice do půdy V řešeném území se nacházejí odvodněné zemědělské pozemky. Meliorační zařízení je částečně funkční a ve většině případů není využíváno. Pro řešené území však není na Povodí Vltavy žádná dokumentace, která by jejich umístění blíže specifikovala. Při realizaci zástavby je tak nutno postupovat opatrně a dbát na zachování funkčnosti odvodňovacích zařízení.

e.4.3 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám Návrh vychází z možností řešeného území daných stávající urbanistickou strukturou zastavěného území sídla, terénními podmínkami, limity využití území a výhledovými předpoklady obce pro další rozvoj. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce v návrhovém období. Obec Světice nabízí potenciálním obyvatelům atraktivní prostředí pro klidné bydlení v krajině s přírodně rekreačním zázemím v denní dojezdové vzdálenosti od Říčan (3 km) a Prahy (24km). Soustředění zastavitelných ploch výhradně podél stávající zástavby a podél stávajících komunikací vychází z předpokladu zajištění obsluhy území základními složkami veřejné infrastruktury. Koncepce vymezení zastavitelných ploch respektuje základní urbanistické založení jádra obce a vhodně sídlo rozvíjí. Většina rozvojových lokalit je vymezena pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru a také pro rozvoj občanské vybavenosti území. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/92 Sb. a vyhl. 13/94 Sb. v platném znění. 64


e.5 Pozemky určené k plnění funkce lesa Pozemky určené k plnění funkce lesa nejsou návrhem územního plánu dotčeny. Pouze u změny funkčních ploch Z1 dojde k zásahu do pásma 50m od hranice lesa. Pásmo 50 m od hranice lesa zasahuje do zastavěného území. Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle zák. 289/1995 Sb., § 14 odst. 2). Katastr obce Světice leží v přírodní lesní oblasti Středočeská pahorkatina, ale výrazná část je odlesněna. Lesní půda zaujímá 12 ha (viz tab. 8), což představuje 10,26 % celkové výměry. Nachází se v severní části a je součástí rozsáhlého lesního celku na území katastru obcí Říčany, Tehov, Mukařov a další, o celkové výměře 2070 ha. Ve světické části se vyskytují svěží dubové jedliny, vlhké bučiny a hlinité bukové bučiny, na severu ještě navíc svěží dubové bučiny a úzký pás jasanových olšin (viz obr. 11). Tyto lesní typy náleží do 3. vegetačního stupně (dubobukový).

Obrázek 16: Lesní typy a územní systém ekologické stability obce světice, měřítko 1:15000 (zdroj: http://geoportal.uhul.cz) Legenda: 2C: VYSÝCHAVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA; 2D: OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA; 2K: KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA; 2L: POTOČNÍ LUH PAHORKATINNÝ; 2S: SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA; 3H: HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA; 3K: KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA; 3L: JASANOVÁ OLŠINA; 3S: SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA; 4O: SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA; 4V: VLHKÁ BUČINA

65


Navrhovaná opatření Územním plánem není navržena žádná zastavitelná plocha ani veřejně prospěšná stavba na pozemcích určených k plnění funkce lesa. Zábory PUPFL nejsou v návrhu územního plánu navrženy. V návrhu územního plánu se nepočítá se zalesňováním nových pozemků a to z důvodu absence vhodných ploch. Většina území je již zastavěna a nebo zemědělsky využívána. Ekostabilizačními prvky v území pak jsou především VKP. Pásmo 50 m od hranice lesa zasahuje do zastavěného území v místech, kde se zastavěné území blíží významným krajinným prvkům – což je především na severu a východě řešeného území. Jedná se však již o územně stabilizované lokality a nepředpokládá se zde další rozvoj. Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle zák. 289/1995 Sb., § 14 odst. 2).

f. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části f.1 Obsah návrhu ÚP Světice

Textová část - 36 stran Obsah grafické části ÚP: 1. 2. 3. 4.

Výkres základního členění území Hlavní výkres Výkres veřejně prospěšných staveb Koncepce veřejné infrastruktury

f.2 Obsah odůvodnění ÚP Světice

Textová část - 66 stran Obsah grafické části odůvodnění ÚP: 1. Koordinační výkres 2. Výkres širších vztahů 3. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

66

Územní plán Světice. ODŮVODNĚNÍ - Stav ke společnému jednání. Vypracoval Ing. Jindřich Bareš. Hlavní 52, Neratovice Mlékojedy

Recommend Documents