ÚZEMNÍ PLÁN. Obec Pasohlávky. okr. Brno-venkov

ÚZEMNÍ PLÁN

Pasohlávky okr. Brno-venkov

Průzkumy a rozbory

I. TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel:

Městský úřad Pohořelice, odbor územního plánování a stavební úřad Obec Pasohlávky

Projektant: Tel/Fax: E-mail: Web.

AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno 545217035, Tel. 545217004 [email protected] www.arprojekt.cz

Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Číslo zakázky: 615 Datum zpracování: 4/2008 Autorský kolektiv: Ing. arch. Milan Hučík Ing. arch. Pavel Klein

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]

Územní plán obce Pasohlávky, průzkumy a rozbory TEXTOVÁ ČÁST Strana: 1

OBSAH DOKUMENTACE I. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST II. GRAFICKÁ ČÁST 01 Výkres hodnot území 02 Výkres limitů využití území 03a Výkres záměrů na provedení změn v území 03b Výkres záměrů na provedení změn v území 04 Problémový výkres

1 : 10.000 1 : 10.000 1 : 10.000 1 : 5.000 1 : 10.000

TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST 1.

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ____________________ 5 1.1. Stav a vývoj území ______________________________________________________ 5 1.1.1. 1.1.2. 1.1.3. 1.1.4. 1.1.5.

1.2.

Zastavěné území (jev č. 1) ________________________________________________ Plochy výroby (jev č. 2) __________________________________________________ Plochy občanského vybavení (jev č. 3)_______________________________________ Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (jev č.4) _________ Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku (jev č. 116) ______________________

6 6 6 7 8

Hodnoty území _________________________________________________________ 8 1.2.1. 1.2.2. 1.2.3. 1.2.4. 1.2.5. 1.2.6. 1.2.7. 1.2.8. 1.2.9. 1.2.10. 1.2.11. 1.2.12. 1.2.13. 1.2.14. 1.2.15. 1.2.16. 1.2.17. 1.2.18. 1.2.19. 1.2.20. 1.2.21. 1.2.22. 1.2.23. 1.2.24. 1.2.25. 1.2.26. 1.2.27. 1.2.28. 1.2.29. 1.2.30.

PROJEKT, s.r.o.

Památková rezervace včetně ochranného pásma (jev č.5) ________________________ 8 Památková zóna včetně ochranného pásma (jev č.6) ____________________________ 8 Krajinná památková zóna (jev č.7) __________________________________________ 8 Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.8) ____ 8 Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.9) 9 Památka UNESCO včetně ochranného pásma (jev č.10) _________________________ 9 Urbanistické hodnoty (jev č.11) ____________________________________________ 9 Region lidové architektury (jev č.12) _______________________________________ 13 Historicky významné stavby, soubory (jev č.13) ______________________________ 13 Architektonicky cenné stavby, soubory (jev č.14) _____________________________ 13 Významné stavební dominanty (jev č.15)____________________________________ 13 Území s archeologickými nálezy (jev č.16) __________________________________ 13 Oblast krajinného rázu a její charakteristika (jev č.17) _________________________ 14 Místo krajinného rázu a jeho charakteristika (jev č.18) _________________________ 15 Místo významné události (jev č.19) ________________________________________ 17 Významný vyhlídkový bod (jev č.20)_______________________________________ 17 Územní systém ekologické stability (jev č.21) ________________________________ 17 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.22) 22 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.23) _ 22 Přechodně chráněná plocha (jev č.24) ______________________________________ 22 Národní park včetně zón a ochranného pásma (jev č.25) ________________________ 22 Chráněná krajinná oblast včetně zón (jev č.26) _______________________________ 22 Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.27)__________________ 22 Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.28)_________________________ 22 Národní přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.29)___________________ 22 Přírodní park (jev č.30) _________________________________________________ 23 Přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.31) _________________________ 23 Památný strom včetně ochranného pásma (jev č.32) ___________________________ 23 Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO (jev č.33)___________________ 23 NATURA 2000 - evropsky významné lokality (jev č.34) _______________________ 23 Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]


1.2.31. NATURA 2000 - ptačí oblasti (jev č.35) ____________________________________ 23 1.2.32. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (jev 24

č.36)

1.3.

Limity využití území____________________________________________________ 24 1.3.1. 1.3.2. 1.3.3. 1.3.4. 1.3.5. 1.3.6. 1.3.7. 1.3.8. 1.3.9. 1.3.10. 1.3.11. 1.3.12. 1.3.13. 1.3.14. 1.3.15. 1.3.16. 1.3.17. 1.3.18. 1.3.19. 1.3.20. 1.3.21. 1.3.22. 1.3.23. 1.3.24. 1.3.25. 1.3.26. 1.3.27. 1.3.28. 1.3.29. 1.3.30. 1.3.31. 1.3.32. 1.3.33. 1.3.34. 1.3.35. 1.3.36. 1.3.37. 1.3.38.

č.74) 1.3.39. 1.3.40. 1.3.41. 1.3.42. 1.3.43. 1.3.44. 1.3.45. 1.3.46. 1.3.47. 1.3.48. 1.3.49. 1.3.50. 1.3.51. 1.3.52.

PROJEKT, s.r.o.

Lesy ochranné (jev č.37) ________________________________________________ 24 Lesy zvláštního určení (jev č.38) __________________________________________ 25 Lesy hospodářské (jev č.39) ______________________________________________ 26 Vzdálenost 50 m od okraje lesa (jev č.40) ___________________________________ 26 Bonitovaná půdně ekologická jednotka 41) __________________________________ 26 Biogeografické členění řešeného území, hranice biochor (jev č.42) _______________ 26 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (jev č.43)__________________ 27 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem (jev č.44)________ 27 Chráněná oblast přirozené akumulace vod (jev č.45) ___________________________ 27 Zranitelná oblast (jev č.46)_______________________________________________ 27 Vodní útvar povrchových, podzemních vod (jev č.47)__________________________ 27 Vodní nádrž (jev č.48) __________________________________________________ 28 Povodí vodního toku, rozvodnice (jev č.49)__________________________________ 28 Záplavové území (jev č.50) ______________________________________________ 29 Aktivní zóna záplavového území (jev č.51) __________________________________ 29 Území určené k rozlivům povodní (jev č.52) _________________________________ 30 Území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev č.53) __________________________ 30 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (jev č.54) ____________________________ 30 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem (jev č.55)30 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa (jev č.56)________________ 30 Dobývací prostor (jev č.57) ______________________________________________ 31 Chráněné ložiskové území (jev č.58) _______________________________________ 31 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (jev č.59)___________________ 31 Ložisko nerostných surovin (jev č.60) ______________________________________ 31 Poddolované území (jev č.61) ____________________________________________ 31 Sesuvné území a území jiných geologických rizik (jev č.62) _____________________ 31 Staré důlní dílo (jev č.63) ________________________________________________ 31 Staré zátěže území a kontaminované plochy (jev č.64) _________________________ 31 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev č.65) ______________________________ 31 Odval, výsypka, odkaliště, halda (jev č.66) __________________________________ 31 Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma (jev č.67) _______ 31 Vodovodní síť včetně ochranného pásma (jev č.68)____________________________ 32 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma (jev č.69) 33 Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma (jev č.70)______________________ 33 Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma (jev č.71) _________________________ 34 Elektrická stanice včetně ochranného pásma (jev č.72) _________________________ 34 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma (jev č.73)34 Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev 35 Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev č.75) __________ 36 Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma (jev č.76) 36 Ropovod včetně ochranného pásma (jev č.77) ________________________________ 36 Produktovod včetně ochranného pásma (jev č.78) _____________________________ 36 Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma (jev č.79)_______ 37 Teplovod včetně ochranného pásma (jev č.80) _______________________________ 37 Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma (jev č.81)____________ 37 Komunikační vedení včetně ochranného pásma (jev č.82)_______________________ 37 Jaderné zařízení (jev č.83) _______________________________________________ 37 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B (s nebezpečnými látkami) (jev č.84)37 Skládka včetně ochranného pásma (jev č.85) _________________________________ 37 Spalovna včetně ochranného pásma (jev č.86) ________________________________ 37 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma (jev č.87) _ 38 Dálnice včetně ochranného pásma (jev č.88) _________________________________ 38



1.3.53. 1.3.54. 1.3.55. 1.3.56. 1.3.57. 1.3.58. 1.3.59. 1.3.60. 1.3.61. 1.3.62. 1.3.63. 1.3.64. 1.3.65. 1.3.66. 1.3.67. 1.3.68. 1.3.69. 1.3.70. 1.3.71. 1.3.72. 1.3.73. 1.3.74. 1.3.75. 1.3.76. 1.3.77. 1.3.78. 1.3.79. 1.3.80. 1.3.81. 1.3.82. 1.3.83.

2.

38 38 39 40 40 40 40 40 40 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 42 42 42 42 42 42 42 43 43 43 45 45

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ___________________________________ 46 2.1. SWOT analýza ________________________________________________________ 46 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.1.5. 2.1.6. 2.1.7. 2.1.8. 2.1.9. 2.1.10.

2.2.

Horninové prostředí a geologie ___________________________________________ Vodní režim __________________________________________________________ Hygiena životního prostředí ______________________________________________ Ochrana přírody a krajiny________________________________________________ Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa __________________ Veřejná dopravní a technická infrastruktura__________________________________ Sociodemografické podmínky ____________________________________________ Bydlení ______________________________________________________________ Rekreace _____________________________________________________________ Hospodářské podmínky _________________________________________________

47 47 48 48 49 50 50 57 58 59

Závěrečné vyhodnocení _________________________________________________ 61 2.2.1. 2.2.2. 2.2.3.

3.

Rychlostní silnice včetně ochranného pásma (jev č.89) _________________________ Silnice I. třídy včetně ochranného pásma (jev č.90) ____________________________ Silnice II. a III.třídy včetně ochranného pásma (jev č.91) _______________________ Objekty dopravní vybavenosti ____________________________________________ Doprava v klidu _______________________________________________________ Místní a účelové komunikace (jev č.93) _____________________________________ Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma (jev č.94) __________________ Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma (jev č.95) _________________ Koridor vysokorychlostní železniční trati (jev č.96) ___________________________ Vlečka včetně ochranného pásma (jev č.97)__________________________________ Lanová dráha včetně ochranného pásma (jev č.98) ____________________________ Speciální dráha včetně ochranného pásma (jev č.99) ___________________________ Tramvajová dráha včetně ochranného pásma (jev č.100)________________________ Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma (jev č.101) _______________________ Letiště včetně ochranných pásem (jev č.102) _________________________________ Letecká stavba včetně ochranných pásem (jev č.103) __________________________ Vodní cesta (jev č.104)__________________________________________________ Hraniční přechod (jev č.105) _____________________________________________ Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka (jev č.106) ________________ Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma (jev č.107)_____________ Vojenský újezd (jev č.108)_______________________________________________ Vymezené zóny havarijního plánování (jev č.109)_____________________________ Objekt civilní ochrany (jev č.110) _________________________________________ Objekt požární ochrany (jev č.111) ________________________________________ Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky (jev č.112) ______________ Ochranné pásmo hřbitova, krematoria (jev č.113) _____________________________ Jiná ochranná pásma (jev č.114)___________________________________________ Ostatní veřejná infrastruktura (jev č.115) ____________________________________ Zastavitelné plochy (jev č.117)____________________________________________ Jiné záměry (jev č.118)__________________________________________________ Další dostupné informace (jev č.119) _______________________________________

Územní podmínky pro příznivé životní prostředí (environmentální pilíř) ___________ 61 Územní podmínky pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř) ___________________ 61 Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území (sociální pilíř) _____ 62

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD ________________________________________ 3.1. Urbanistické, dopravní a hygienické závady _________________________________ 3.2. Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území __________________________ 3.3. Ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy _________________ 3.4. Alternativy územního rozvoje obce ________________________________________

PROJEKT, s.r.o.


62 62 64 66 67


1. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

1.1. STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PASOHLÁVKY 1 1 1 2 3 6 8 11 18 18 22 23 24 27 28 29 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 37 37 37 37

kód obce

Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%) Počet dokončených bytů Počet lázeňských léčeben Počet lůžek v lázeňských léčebnách Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%) Orná půda - rozloha (ha) Chmelnice - rozloha (ha) Vinice - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha) Ovocné sady - rozloha (ha) Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Lesní půda - rozloha (ha) Vodní plochy - rozloha (ha) Zastavěné plochy - rozloha (ha) Ostatní plochy - rozloha (ha) Koeficient ekologické stability Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí

58476 2 726 7 -5 16,1 9,9 1 14,8 2 0 0 53,8 74,1 1,5 6,3 28,6 11,3 1 061 150 11 187 22 300 761 16 150 1,17 10 3 5 10

(zdroj: ČSÚ 2008, údaje za rok 2006)

PROJEKT, s.r.o.



1.1.1. Zastavěné území (jev č. 1) Zastavěné území bylo vymezeno podle § 58 zákona č.183/2006 Sb. k datu 1.1.2008. Je zobrazeno v grafické části průzkumů územního plánu. Zastavěné území je tvořeno zastavěným územím samotné obce Pasohlávky, zastavěným územím kempu Merkur a přilehlých rekreačních objektů a několika dalšími územně oddělenými zastavěnými územími. Územně oddělené jsou tři čerpací stanice pohonných hmot a jedno restaurační zařízení v severní části k.ú. Pasohlávky při komunikaci I/52. V k.ú. Pasohlávky se dále nachází územně oddělené ZÚ chatová lokalita a myslivna za komunikací III/39613. Dále se jedná o objekty technické infrastruktury na březích vodní nádrže. V k.ú. Mušov jsou územně odděleny tři areály: areál ČOV, areál Rybníkářství Pohořelice – zpracovna ryb Mušov a areál fy. Zappa beton v jižní části k.ú..

1.1.2. Plochy výroby (jev č. 2) Největší plochu výroby v obci zaujímá areál firmy VINOFRUKT a.s., který se nachází na levé straně při příjezdu do obce Pasohlávky od města Pohořelice. Firma se zabývá pěstováním a prodejem moštových a stolních odrůd vinné révy, prodejem broskví pro přímý konzum a pro konzervárenské účely. Na severním okraji obce se nachází zdevastovaný zemědělský areál, který je navržen k přestavbě. V jižní části k.ú. Mušov se nachází provozovna Zappa beton (momentálně mimo provoz) a Rybníkářství Pohořelice – zpracovna ryb Mušov.

1.1.3. Plochy občanského vybavení (jev č. 3) Základní občanská vybavenost se nachází v centru obce, ostatní občanská vybavenost je rozptýlena po obci a v kempu MERKUR. Kostel sv. Anny Obecní úřad Jednota Mikulov - potraviny Kadeřnictví Tržnice Základní škola Mateřská škola Informační centrum Fotbalové hřiště Kulturní dům veřejná plocha - slavnosti Penzion, pizzerie, bar LUCIANOS RZ TURIST UNIMO - turistická ubytovna, bazén, hospoda Ubytování v soukromí Horáček Ubytování u Adamíků autobusová zastávka, PNS Restaurace Laguna + ubytování obec Pasohlávky víceúčelové hřiště Přístaviště Uzenářství, řeznictví Kemp u Zápeců Vinárna u Zápeců Las trade international s.r.o. - realitní činnost Penzion + květiny

PROJEKT, s.r.o.



Prodej medu Bistro pod břízami Restaurace u Lasa Penzion Restaurace Velký Dvůr Závodní kuchyně (Vinofrukt) YACHT CLUB Penzion u Liptáka Ubytování v soukromí Minicamp Cukrárna Malíř Fitness Pošta Pálava s.r.o. – ubytování hřbitov sezónní ubytovna VINOFRUKT Hotel TERMÁL, Restaurace u jezera KEMP MERKUR Správní budova Stálá archeologická výstava Pizzerie u ŘÍMANA Rybářská bašta - restaurace Smíšené zboží Restaurace u Laguny Restaurace u Pavouka Restaurace u Tlusťocha Restaurace s jídelnou a smíšeným zbožím letní kino Restaurace u Mušketýra Občerstvení Citron Bar u Šišky Minigolf Škola surfu Půjčovna šlapadel a loděk 2x Tenisový kurt Hřiště na plážový volejbal 2x Kolotoče Penzion a restaurace Vrkoč

1.1.4. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (jev č.4) V severní části obce za obecním úřadem se nachází zchátralý zemědělský areál. Tento areál je navržen k obnově. V této části obce jsou uvažovány návrhové plochy pro rozvoj služeb a rekreace s vazbou na centrum obce. Další výrobní areál k obnově se nachází na západním okraji ÚP. Tento areál byl již ve schválené změně č.1 ÚP navržen k obnově pro funkci smíšenou obytnou.

PROJEKT, s.r.o.



Další objekt k obnově je navržen naproti bistru u Břízy, jedná se o zemědělský statek. Během průzkumů a rozborů probíhala rekonstrukce těchto objektů. Vhodným areálem k obnově je také areál fy. Vinofrukt a.s., který leží na severovýchoním okraji obce. V k.ú. Mušov po levé straně při vjezdu do kempu ATC Merkur se nachází nevyúživaná zemědělská stavba. Tato stavba bude v ÚP navržena k asanaci a na této ploše bude navrženo parkoviště pro navrhovaný aquapark.

1.1.5. Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku (jev č. 116) Počet dokončených bytů v období 2000-2006: Rok Počet bytů

dokončených

2000 *

2001 *

2002 *

2003 *

2004 *

2005 *

2006 2

Celkem *

* nezjištěno

1.2. HODNOTY ÚZEMÍ 1.2.1. Památková rezervace včetně ochranného pásma (jev č.5) V řešeném území se nenachází.

1.2.2. Památková zóna včetně ochranného pásma (jev č.6) V řešeném území se nenachází.

1.2.3. Krajinná památková zóna (jev č.7) V řešeném území se nenachází.

1.2.4. Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.8) V k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov se nacházejí tyto prohlášené nemovité kulturní památky evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky: 29717 / 7-1611 venkovská usedlost č.p.7 17403 / 7-1608 kostel sv. Anny 19006 / 7-1578 socha sv. Floriána (přemístěna z k.ú. Mušov ke kostelu sv. Anny) Na k.ú. Mušov se nacházejí tyto prohlášené nemovité kulturní památky evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky: 15909 / 7-1582 římský vojenský tábor, archeologické stopy 21157 / 7-1580 boží muka 33459 / 7-1577 kaple

PROJEKT, s.r.o.



33250 / 7-1576 kostel sv. Linharta 7-1581boží muka – nenalezena poznámka: v jižní části k.ú. |Mušov se nachází stavba kapličky, která nemá památkovou ochranu.

1.2.5. Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.9) V řešeném území se nenachází.

1.2.6. Památka UNESCO včetně ochranného pásma (jev č.10) V řešeném území se nenachází.

1.2.7. Urbanistické hodnoty (jev č.11) Obec Pasohlávky má charakteristickou zástavbu ulicového typu. Orientace hlavní komunikace je po vrstevnici ve směru východ-západ, uprostřed obce se stáčí k severu. Jádro obce je tvořeno 1 hlavní ulicí z níž vedou odbočky do ostatních novějších částí obce. Původní struktura obce tvořená zemědělskými usedlostmi již není v současnosti téměř čitelná. Urbanisticky hodnotné je centrum obce a nově zrealizované nábřeží, které umožňuje korzování místních obyvatel a návštěvníků s výhledem na Pálavu. Vesnice byla pravděpodobně kolonizačního původu a její osu tvořila komunikace, která se ve východní části rozšiřovala v náves, na níž stávala kaple. Východně od obce, v k.ú. Mušov na nejvyšším místě nad kempem Merkur (220 m.n.m) se nachází Hradisko - archeologické naleziště. Na počátku 2. století n.l. zde stával vojenský tábor X.římské legie císaře Marka Aurelia s množstvím zděných staveb. V k.ú. Mušov jako jediný pozůstatek obce Mušov stojí na ostrově románský kostel sv. Linharta. Názvy dnešních tratí: Hády, Prostřední pole, Krušné pole, U Křižovatky, Hradisko, Na Dlouhých Historické názvy obce:. Uherčice na Bílém břehu, Weisstätten, Auerčice, Charváty, Pasohlávky Obec Pasohlávky neovlivňuje významně krajinný ráz, neboť se málo uplatňuje v dálkových pohledech.

PROJEKT, s.r.o.



I. vojenské mapování – Josefské, 1764-68, 1780-83 (rektifikace), měřítko 1: 28 800

© 1st Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna

PROJEKT, s.r.o.



II. vojenské mapování - Františkovo, 1836-1852, měřítko 1 : 28 800

III. vojenské mapování - Františko-josefské, 1876-1878 (Morava), měřítko 1 : 75 000

© 1st Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © 3nd Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz

PROJEKT, s.r.o.



Mapa stabilního katastru z roku 1825 (ze sbírek Moravského zemského muzea v Brně):

Urbanistická struktura obce v roce 2007:

Jak vyplývá z výše uvedené mapy a schéma struktury stávající zástavby Pasohlávek, urbanistický tvar obce se od roku 1825 významně změnil. Je patrná také změna struktury charakteristických zemědělských usedlostí, které byly během druhé světové války zničeny. Původní obyvatelstvo bylo tvořeno 93,6% obyvatel německého původu. Nejvyššího počtu dosáhlo zdejší obyvatelstvo v roce 1930, kdy tu bydlelo 1 021 osob. Z té doby je patrný rozvoj obce severním, jižním a východním směrem.

PROJEKT, s.r.o.



1.2.8. Region lidové architektury (jev č.12) V řešeném území se nenachází.

1.2.9. Historicky významné stavby, soubory (jev č.13) Kostel sv. Anny v centru obce z roku 1675 a románský Mušovský kostel na ostrově v k.ú. Mušov.

1.2.10. Architektonicky cenné stavby, soubory (jev č.14) Obecní úřad, vila na návsi, kostel sv.Anny, areál vinných sklepů na západním okraji obce. V k.ú. Mušov je to především kostel sv. Linharta.

1.2.11. Významné stavební dominanty (jev č.15) Kostel sv. Anny v centru obce z roku 1675, Obecní úřad, vila na návsi a románský Mušovský kostel na ostrově v k.ú. Mušov.

1.2.12. Území s archeologickými nálezy (jev č.16) Dle Národního památkového ústavu jsou v řešeném území evidovány následující archeologické lokality: číslo 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83

Poř. č. SAS 34-12-19/25 34-12-19/9 34-12-19/8 34-12-19/19 34-12-19/24 34-12-19/20 34-12-19/7 34-12-19/23 34-12-19/4 34-12-19/5 34-12-19/17 34-12-19/26 34-12-19/6 34-12-19/21 34-12-19/11 34-12-19/14 34-12-19/27 34-12-19/12 34-12-19/10 34-12-19/18 34-12-19/22 34-12-19/3 34-12-19/28 34-12-19/15

PROJEKT, s.r.o.

Typ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Název lokality Neurissen, U státní silnice Muschaner Feld, Na Mušovsku Lopota Neurissen, Neurissäkern Rosstauscher Hradisko, Burgstall, Zeiselberg Padielken, Za stanicí, Padělky Neurissen Ve dvoře Muschener Feld U betléma, Ivaňsko, Kohlstadt Zeiselberg, U Pasohlávek Nový hřbitov Kohlstatt, Na ivaňské, Zelnisko Thaya Feld ? Areál, Za Tuchnou, Obenausfeldren, Obenaus Tuchet, Tuchnet, Tuchna, Mokřidla,Duchna Nový hřbitov Za kravínem, Thaya Feld Za tuchnou, Mokřidla, Laguny Mušov- areál U vodárny JJZ od Římského kopce Tabor, Taborgraben v trati (Tuchet), Duchna



84 85 86 87 88 89 90 91 92 93

34-12-20/17 34-12-19/16 34-12-20/18 34-12-19/13 34-12-24/8 34-12-24/7 34-12-24/6 34-12-25/17 34-12-24/10 34-12-24/9

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

kostel sv. Leonarda Mühläcker, U dunajovických luk U soutoku Untere Mühläcker, U mlýna, Na dílcích, Svobodnický Waldl,Mühlächer,Na pískách,U Dunajov.luk, Bründeläker, U lávky, U sv. Jana, U Svatoján.jezír štěrkovna Bruckäcker,Brückäcker,Záhumenky u Dyje,U Dyje U kravína Waldl Mühläcker,Saubründllüss,Prostřed.hon u mlýna

1.2.13. Oblast krajinného rázu a její charakteristika (jev č.17) Krajinný ráz je definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Tvoří jej tedy soubor přírodních podmínek a znaků společně se znaky a hodnotami vytvořenými činností člověka v krajině, které lidé vnímají a jejich prostřednictvím identifikují a vnímají určitý prostor. Oblast krajinného rázu je rozsáhlé území s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, která se výrazně liší od jiné oblasti ve všech charakteristikách či v některé z nich, a která zahrnuje více míst krajinného rázu (I. Míchal, AOPK, 1999). Výměra obvykle dosahuje tisíce hektarů. Jedná se tedy o souvislá území s podobnými charakteristikami krajinného rázu uvnitř téhož bioregionu (Culek a kol. 1995). Dominantu krajinného úzu tvoří vodní nádrž Nové Mlýny I a II s Pavlovskými vrchy (Pálavou) na horizontu. Pálava byla zahrnuta do chráněných krajinných oblastí. Stavebními pohledovými dominantami jsou zříceniny hradů Děvím a Dívčí hrady. Novomlýnské nádrže jsou nejvýznamnějším vodním dílem na Moravě. Jejich poloha v překrásném přírodním prostředí pod Pálavou, navíc v blízkosti státní hranice s Rakouskem ještě umocňuje jejich turistický a rekreační význam, a to i přesto, že kvalita vody dosud neumožňuje jejich plné využití ke koupání. Chráněná krajinná oblast Pálava byla zřízena výnosem MK ČSR č.j. 5790/1976 ze dne 19. 3. 1976. Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, což umožňuje jak pěstování vinné révy, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje jako krasová lesostep. Na plošinách Milovického lesa převládají rozvolněné sprašové doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem, na severně orientovaných svazích a v údolích je nahrazují panonské dubohabřiny. V okolí Křivého jezera v nivě Dyje zůstaly zachovány porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým a nevelké plochy zaplavovaných luk. Na západním břehu rybníka Nesytu u Sedlce dosud přežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených pastvinách jižní Moravy téměř běžná. Katastrální území Pasohlávky a k.ú. Mušov je velmi intenzivně přeměněno a využíváno člověkem. Stabilizační lesní a luční porosty (včetně pastvin) vyšších stupňů ekologické stability (5 a 4) tvoří velmi malou část místní krajiny. Intenzivně zalesněné území lužních lesů se nachází v k.ú. Mušov tzv. Dolní Mušovský luh. Vymezen je z jihozápadu silnicí I/52, ze severovýchodu řekou Jihlavou, z jihovýchodu Střední nádrží Věstonickou a ze severu rybníkem Vrkoč. Ostatní drobné lesní celky jsou v území rozmístěny v rozptylu a v podstatě se omezují jen na doprovod vodních toků. Z hlediska typologie české krajiny spadá řešené území do:

PROJEKT, s.r.o.



-

-

typ krajiny podle využití území – západní a severozápadní část řešeného území do zemědělské krajiny, severovýchodní část řešeného území do lesní krajiny a jižní část k.ú. náleží do rybničních krajin. typ sídelních krajin - celé řešené území patří mezi staré sídelní typy Pannonika, typ krajin podle reliéfu – západní a severozápadní část řešeného území do krajiny plošin a pahorkatin, jihovýchodní část řešeného území do krajiny širokých říčních niv.

V rámci územního plánu bylo vymezeno sedm základních oblastí krajinného rázu: A – Drnholecké kopce B – Dyjskosvratecká niva C – Pasohlávecká pahorkatina D – Pasohlávecký úval E – Sníženiny úvalů F – Římský vrch G – Dolní Mušovský luh Řešeného území se týká sedmi oblastí krajinného rázu. Každá oblast krajinného rázu je dále rozdělena na místa krajinného rázu.

1.2.14. Místo krajinného rázu a jeho charakteristika (jev č.18) Místo krajinného rázu je specifickým menším krajinným prostorem uvnitř oblasti krajinného rázu s určujícími charakteristikami. Jedná se tedy o část relativně homogenní krajiny z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot. Obvykle jde o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti (I. Míchal, AOPK, 1999). Výšková analýza území byla jedním ze základních podkladů pro vymezení oblastí a míst krajinného rázu. Výrazným prvkem je zde plocha vodních nádrží Nové Mlýny I a II (Dyjskosvratecká niva) a dále navazující Pasohlávecká niva a pahorkatina. Hranicemi pro vymezování jednotlivých míst krajinného rázu byly především okraje souvislých lesních porostů, břehové porosty a doprovodné porosty vodních ploch a toků, výrazné hranice rozdělující způsob využití území (rozsáhlé hony orné půdy a pod.) a horizonty tvořené terénními vyvýšeninami. V k.ú. Pasohlávky a Mušov byly vymezeny následující místa krajinného rázu: A. Drnholecké kopce – oblast krajinného rázu místa krajinného rázu: A1 – polní krajina 1 - kulturní plochy zemědělské půdy zaujímají rozlehlé plochy orné půdy v rovinatém terénu. Téměř bez rozptýlené zeleně. A2 – polní krajina 2 - kulturní plochy zemědělské půdy zaujímají rozlehlé plochy orné půdy v rovinatém terénu. Téměř bez rozptýlené zeleně. A3 – Velký žleb – krajina v západní části řešeného území, prameniště bezejmenných toků s doprovodnou zelení, zatravněnými a zemědělsky obdělávanými pozemky. A4 – Malý žleb – krajina v západní části řešeného území, prameniště bezejmenných toků s doprovodnou zelení, zatravněnými a zemědělsky obdělávanými pozemky.

PROJEKT, s.r.o.



B. Dyjskosvratecká niva – oblast krajinného rázu místa krajinného rázu: B.1 podmáčené sníženiny – krajina nad horní nádrží, zemědělsky obhospořadované pozemky se zbytky lužních porostů a odvodňovacích vodních toků B.2 horní nádrž - rozsáhlá uměle vytvořená vodní plocha sloužící pro závlahy a rekreaci B.3 střední nádrž - rozsáhlá uměle vytvořená vodní plocha, přírodě blízká, hnízdiště ptactva. Požívá značné ochrany – Ptačí oblast Natura 2000, PR Věstonická nádrž C – Pasohlávecká pahorkatina – oblast krajinného rázu místa krajinného rázu: C1 – polní krajina 1 - svažité a velmi svažité plochy charakteru zemědělské půdy (malé vinice, orná půda a rozptýlená zeleň), doprovodná zeleň podél cest a vodních toků. C2 – polní krajina 2 - svažité a velmi svažité plochy charakteru zemědělské půdy (malé vinice, orná půda a rozptýlená zeleň), doprovodná zeleň podél cest a vodních toků. C3 – viniční krajina - svažité a velmi svažité plochy charakteru zemědělské půdy (malé vinice, orná půda), v této lokalitě jsou vyhlášeny viniční tratě.

D. Pasohlávecký úval – oblast krajinného rázu místa krajinného rázu: D.1 polní krajina 1 - kulturní plochy zemědělské půdy zaujímají rozlehlé plochy orné půdy v rovinatém terénu. Téměř bez rozptýlené zeleně. D.2 polní krajina 2 - kulturní plochy zemědělské půdy zaujímají rozlehlé plochy orné půdy v rovinatém terénu. Téměř bez rozptýlené zeleně. D3 – zastavěné území - souvislá venkovská zástavba s výraznou dominantou kostela obce Pasohlávky a kempu Merkur. Součástí kempu jsou dvě oddělené laguny (malá a velká), které mají travnato- písčité pláže a slouží k rekreačním účelům. E – Sníženiny úvalů – oblast krajinného rázu místa krajinného rázu: E.1 polní krajina - kulturní plochy zemědělské půdy zaujímají rozlehlé plochy orné půdy v rovinatém terénu. Doprovodná zeleň podél břehů vodních nádrží. F. Římský vrch – oblast krajinného rázu místa krajinného rázu: F.1 polní krajina - svažité plochy charakteru zemědělské půdy (malé vinice, orná půda a rozptýlená zeleň), doprovodná zeleň podél cest. F.2 hradisko – dominanta a nejvyšší místo v řešeném území, významné archeologické naleziště. Charakter je zemědělská krajina )orná půda, vinice) s doprovodnou zelení. G. Dolní Mušovský luh – oblast krajinného rázu místa krajinného rázu: G.1 lesní krajina – smíšené jasanovo – olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, nížinné až horské vodní toky s chráněnými druhy živočichů. Tato lokalita požívá značné ochrany – Evropsky významná lokalita Mušovský luh – Natura 2000.

PROJEKT, s.r.o.



G.1 polní krajina – kulturní plochy zemědělské půdy, krajinné zeleně a bažin .Tato lokalita požívá značné ochrany – Evropsky významná lokalita Mušovský luh – Natura 2000 a Přírodní památka Betlém. Názvy byly voleny tak, aby vystihovaly umístění i základní vlastnosti míst krajinného rázu.

1.2.15. Místo významné události (jev č.19) Nevyskytují se v řešeném území.

1.2.16. Významný vyhlídkový bod (jev č.20) Z vrchu Hradisko (220 m n.m.) východně od obce se otvírají zajímavé pohledy na obec i Novomlýnské nádrže. Pěkné pohledy na Pálavskou vrchovinu se také otvírají z levého nábřeží vodních nádrží. Další zajímavé výhledy jsou ze zemědělské krajiny v severozápadní části k.ú. Pasohlávky.

1.2.17. Územní systém ekologické stability (jev č.21) V řešeném území se nachází následující prvky územního systému ekologické stability: Nadregionální ÚSES Nadregionální biocentra: V řešeném území se nenachází. Nadregionální biokoridory: NRBK č.161 – dlouhý biokoridor vedený údolím řeky Dyje v jižní části kraje (okresy Znojmo a Břeclav) s drobnými přesahy do Rakouska. Nadregionální biokoridor vychází z NRBC 109 Soutok (řeky Moravy a Dyje) v k.ú. Lanžhot, od kterého směřuje údolím řeky Dyje k severozápadu, k novomlýnským nádržím, kde se postupně stáčí k jihozápadu okolo Drnholce směrem ke státní hranici s Rakouskem a dále v souběhu s hranicí směrem ke Znojmu, kde je zaústěno do NRBC 28 Údolí Dyje. Biokoridor prochází pouze okrajovou jižní částí území po pravém břehu horní a střední vodní nádrže. V celém průběhu v okrese Břeclav má dvě osy. Jednu s cílovými vodními a druhou s cílovými nivními ekosystémy. V západní části (okr. Znojmo) v návaznosti na NRBC 28 Údolí Dyje však krátce s cílovými mezofilními hájovými ekosystémy. Do os NRBK je vloženo několik regionálních biocenter. Regionální ÚSES Regionální biocentra: RBC 342 Vrkoč – rozkládá se na ploše cca 50ha, pouze část RBC se nachází v k.ú. Mušov. Jedná se o lužní les, vegetaci tvoří směs dřevin lužního typu dubového vegetačního stupně zamokřené hydrické řady. RBC bude nutno z důvodu výstavby rychlostní komunikace R 52 zmenšit na jihovýchodním okraji až po navrženou komunikaci. Regionální biokoridory: RBK 140 N – propojuje RBC 342 Vrkoč s regionálním biocentrem RBC 44 Na Pískách (k.ú. Dolní Věstonice) a prochází po východní hranici řešeného území v k.ú. Mušov.

PROJEKT, s.r.o.



Místní ÚSES: Návrh ÚSES vychází z Generelu ÚSES k.ú. Mušov (VH atelier, spol. s r. o. Brno, 1994) a Generelu ÚSES k.ú. Pasohlávky (VH atelier, spol. s r.o. Brno, 1994) a jsou dány do souladu s nadregionálním a regionálním územním systémem ekologické stability. Zároveň je upřesněno umístění a rozlohy jednotlivých prvků ÚSES. Místní USES můžeme pro zjednodušení rozdělit do třech částí podle polohy: 1. ÚSES ležící západně od zastavěného území Pasohlávek (k.ú. Pasohlávky) 2. ÚSES ležící severovýchodně od zastavěného území Pasohlávek (k.ú. Pasohlávky, k.ú. Mušov) 3. ÚSES ležící v jižní části k.ú. Mušov 1. V západní části řešeného území je tvořen ÚSES třemi stávajícími biocentry a jedním navrženým biocentrem. LBC Velký žleb u ovčárny k.ú.: Pasohlávky Rozloha: 16 ha Význam: místní Funkce: funkční biocentrum Geobiocenologická typizace: nezjištěna Charakteristika lokality: úhory, louky a pastviny s doprovodnou zelení místního vodního toku Návrh opatření: Ponechat přirozenému vývoj i, popř. doplnit přirozenou skladbu podle STG. LBC Malý žleb k.ú.: Pasohlávky Rozloha: 3 ha

PROJEKT, s.r.o.



Význam: místní Funkce: funkční biocentrum Geobiocenologická typizace: nezjištěna Charakteristika lokality: louky a pastviny s doprovodnou zelení místního vodního toku Návrh opatření: Ponechat přirozenému vývoj i, popř. doplnit přirozenou skladbu podle STG. LBC Nový luh k.ú.: Pasohlávky Rozloha: 3 ha Význam: místní Funkce: funkční biocentrum Geobiocenologická typizace: 1CD4, 1BC3 Charakteristika lokality: Lužní les s druhovým složením charakteristickým pro nádržemi zatopené luhy. Převažuje topol černý, dále vrba, místy jilm a javor jasanolistý. V podrostu dominuje svízel přítula a kopřiva. Návrh opatření: Ponechat přirozenému vývoj i, popř. doplnit přirozenou skladbu podle STG. LBC U větrolamu k.ú.: Pasohlávky Rozloha: původně neurčena, nyní stanovena na nejmenší možnou rozlohu 3 ha Význam: místní Funkce: výhledové biocentrum Geobiocenologická typizace: 1BD3 Charakteristika lokality: Lokalita se nachází mezi větrolamem a závěrem terénní rýhy s křovitým a stromovým lemováním. Větrolam je tvořen především topolem černým a javorem jasanolistým. Terénní rýha je obklopena bezem černým, třešní mahalebkou a švestkami. Je nejvhodnějším místem pro existenci typického geosystému v katastrálním území obce. Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG a postupné plošné rozšiřování na min. 3 ha.

Popis místních biokoridorů: Místní biocentra Malý a Velký žleb jsou propojeny místním fungujícím biokoridorem LBK 1, který vede po obou stranách místního vodního toku. Fungující biokoridor LBK 2 propojuje LBC Malý Žleb a LBC Nový luh. Nový biokoridor LBK 3 je navržen jako odbočka ze stávajícího LBC Nový luh a směřuje podél vodního toku jihozápadně do k.ú. Drnholec. Nový biokoridor LBK 4 je navržen ze stávajícího LBC Nový luh severním směrem k navrženému LBC U Větrolamu. Navržený biokoridor LBK 5 propojuje stávající biocentrum LBC Malý žleb s navrženým LBC U Větrolamu. Tento místní ÚSES pokračuje severním směrem navrženým místním biokoridorem LBK 6 do LBC Na Krušném. Západní a východní ÚSES je propojen pomocí stávajících a navržených interakčních prvků, které jsou navrženy po levém břehu horní vodní nádže.

2. V severovýchodní části řešeného území je navrženo pět místních biocenter, které pomocí navržených biokoridorů jsou propojeny se stávajícím významným regionálním biocentrem RBC 342 Vrkoč. LBC Vrbiny k.ú.: Pasohlávky Rozloha: původně 1 ha, nyní stanovena na nejmenší možnou rozlohu 3 ha Význam: místní Funkce: jádro výhledového biocentra

PROJEKT, s.r.o.



Geobiocenologická typizace: 1BD3-4 Charakteristika lokality: Meliorované koryto potoka, lemované nesouvislým porostem vrb a bezu černého je nejvhodnějším místem pro existenci typického geosystému v katastrálním území obce. Při průzkumech v červnu 2001 bylo pozorováno hnízdění dravců. Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG a postupné plošné rozšiřování na minimálně 3 ha. LBC Pobřežní háj, p.č.1 k.ú.: Mušov Rozloha: 3,5 ha Význam: místní Funkce: jádro výhledového biocentra Geobiocenologická typizace: 1BD2. 1BD3, (1B5) Charakteristika lokality: Společné biocentrum společenstev pobřežního luhu, stepních lad, xerotermních strání a akátových houštin. Ve vlhkém, stabilizovaném údolním luhu z dřevin převažují ve stromovém patře vrby y v keřovém bez černý. Bylinné patro je tvořeno především svízelem přítulou a kopřivou. Polokulturní louky přecházejí ve stepní lada, obsahující bohaté bylinné xerotermní společenstvo včetně druhů vzácných a chráněných. Roztroušeně se vyskytují keře hlohu, trnky a růže. Pro akátiny je charakteristický doprovodný výskyt nitrofilních a ruderálních druhů. Okraje lokalit jsou ohroženy šířením polních plevelů. Návrh opatření: Posilování přirozené skladby podle STG, zabránit šíření akátu a omezit hnojení na přilehlých polích. Do BC zahrnout i těžbou štěrku poškozené plochy po jejich rekultivaci. LBC Mušovské hradisko k.ú.: Mušov Rozloha: původně 1 ha, nyní stanovena na nejmenší možnou rozlohu 3 ha Význam: místní Funkce: jádro výhledového biocentra Geobiocenologická typizace: nezjištěna Charakteristika lokality: Svažité pozemky mezi vinnými sklepy a hradiskem. Část pozemku cca 1ha je porostlý břehovou zelení. Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG a postupné plošné rozšiřování na minimálně 3 ha. LBC U Silnice k.ú.: Pasohlávky Rozloha: původně neurčena, nyní stanovena na nejmenší možnou rozlohu 3,2 ha Význam: místní Funkce: výhledové biocentrum Geobiocenologická typizace: nezjištěna Charakteristika lokality: Lokalita se nachází u silnice III/39614. Jádro biocentra tvoří stávající lesní remízek - větrolam. Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG a postupné plošné rozšiřování na min. 3 ha. LBC Na Krušném k.ú.: Pasohlávky Rozloha: původně 2ha, nyní stanovena na nejmenší možnou rozlohu 3 ha Význam: místní Funkce: výhledové biocentrum Geobiocenologická typizace: nezjištěna Charakteristika lokality: Lokalita se nachází severně od obce Pasohlávky. Jádro biocentra tvoří stávající lesní remízek.

PROJEKT, s.r.o.



Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG a postupné plošné rozšiřování na min. 3 ha.

Popis místních biokoridorů: Místní biokoridor LBK 7 spojuje LBC Pobřežní háj a LBC Vrbiny. LBK 6 je veden po břehu vodní nádrže NM I, jeho délka je cca 400 m. LBC 8 propojuje LBC Vrbiny s LBC Mušovské Hradisko a je veden zemědělskou krajinou, jeho délka je cca 1,9 km . LBK 9 je krátký biokoridor který propojuje LBC Mušovské Hradisko s RBC 342 Vrkoč, tento biokoridor bude muset podchodem podejít rychlostní komunikaci R52. Z LBC Mušovské Hradisko vychází dálší biokoridor LBK 10 do LBC U Silnice. LBK je tvořen stávajícím větrolamem a měří cca 800m. Z LBC U Silnice pokračuje LBK 11 do LBC Na Krušném. Je veden stávajícím větrolamem a měří cca 1km. 3. V jižní části řešeného území je navrženo sedm biocenter. Další tři biocentra navazují na NRBK 161 nivní, který prochází po pravém pobřeží VN NM I. LBC MU 1-5 k.ú.: Mušov Rozloha: jedná se o soustavu biocenter různé velikosti Význam: místní Funkce: výhledové biocentrum Geobiocenologická typizace: nezjištěna Charakteristika lokality: Soustava biocenter se nachází na prostřední vodní nádrži Nové Mlýny II. Biocentra jsou tvořeny stávajícími ostrůvky a břehovými porosty. Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG LBC MU 6 k.ú.: Mušov Rozloha: 10 ha zahrnuje i vodní hladinu, břehové porosty cca 5ha Význam: místní Funkce: výhledové biocentrum Geobiocenologická typizace: nezjištěna Charakteristika lokality: Lokalita se nachází v jižní části řešeného území k.ú. Mušov. Jádro biocentra tvoří stávající břehové porosty. Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG LBC MU 7 k.ú.: Mušov Rozloha: 5 ha zahrnuje i vodní hladinu, břehové porosty cca 4ha Význam: místní Funkce: výhledové biocentrum Geobiocenologická typizace: nezjištěna Charakteristika lokality: Lokalita se nachází v jižní části řešeného území k.ú. Mušov. Jádro biocentra tvoří stávající břehové porosty. Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG

Popis místních biokoridorů: Místní biokoridor LBK 12 vodní vede z RBC 342 Vrkoč jižním směrem do LBC MU 1. Z LBC MU 1 vedou dva vodní biokoridory LBC 13 vede do LBC MU 2 a LBK 16 vede do LBC MU 4. Východním směrem pokračuje z LBC MU2 biokoridor LBK 14 do LBC MU3 a dále pokračuje LBK 15 do k.ú. Dolní Věstonice. LBK 17 propojuje dvě pobřežní biocentra LBC MU 4 a LBC MU 5.

PROJEKT, s.r.o.



LBK 18 vede z LBC MU6 podél Dunajovického potoka jižním směrem do k.ú. Dolní Dujanovice. LBK 19 vede z LBC MU7 taktéž jižním směrem do k.ú. Dolní Dujanovice. Interakční prvky zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní až nestabilní krajinu. Vytvářejí existenční podmínky rostlinám a živočichům, kteří mohou působit stabilizačně v kulturní krajině. V interakčních prvcích nacházejí prostředí pro život opylovači kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců. Interakčními prvky jsou například ekotonová společenstva lesních okrajů, remízy, skupiny i solitery stromů. Jako velmi pozitivně působící plošný interakční prvek jsou travinobylinná společenstva, která ve formě lučních porostů by měla být uplatňována zejména v údolních nivách potoků a řek.

1.2.18. Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.22) V k.ú. Pasohlávky nebyl vyhlášen žádný významný krajinný prvek

1.2.19. Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.23) Dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky také všechny lesy, vodní toky a rybníky, jezera a údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením dle § 4 odst. (2) citovaného zákona.

1.2.20. Přechodně chráněná plocha (jev č.24) Nevyskytuje se v k.ú. Pasohlávky.

1.2.21. Národní park včetně zón a ochranného pásma (jev č.25) Nevyskytuje se v k.ú. Pasohlávky.

1.2.22. Chráněná krajinná oblast včetně zón (jev č.26) Nevyskytuje se v k.ú. Pasohlávky.

1.2.23. Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.27) Nevyskytuje se v k.ú. Pasohlávky.

1.2.24. Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.28) Jihovýchodně od obce Pasohlávky leží PR Věstonická nádrž. Předmětem ochrany je umělá přehradní nádrž se soustavami ostrůvků, bohaté hnízdiště a shromáždiště vodních ptáků. Rozloha v k.ú. Mušov je cca 480 ha. V území dojde ke střetu liniového záměru výstavby R52 se zvlášť chráněným územím PR Věstonická nádrž.

1.2.25. Národní přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.29) Nevyskytuje se v k.ú. Pasohlávky.

PROJEKT, s.r.o.



1.2.26. Přírodní park (jev č.30) Nevyskytuje se v k.ú. Pasohlávky.

1.2.27. Přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.31) Východně od obce Pasohlávky leží PP Betlém. Chráněné území leží v k.ú. Mušov, jeho rozloha je cca 10,8 ha, jedná se o bažinu s bohatým výskytem obojžívelníků.

1.2.28. Památný strom včetně ochranného pásma (jev č.32) Nevyskytuje se v k.ú. Pasohlávky.

1.2.29. Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO (jev č.33) Nevyskytuje se v k.ú. Pasohlávky.

1.2.30. NATURA 2000 - evropsky významné lokality (jev č.34) V území Pasohlávky a Mušov byla vymezena Evropsky významná lokalita Mušovský luh (CZ0624103). Lokalita Mušovský luh ležící podél dolního toku řeky Jihlavy mezi obcí Přibice a střední nádrží vodního díla Nové Mlýny, představuje komplex smíšených jasanovo-olšových lužních lesů temperátní a boreální Evropy, nížinných až horských vodních toků a lokalitu chráněných druhů živočichů s celkovou rozlohou 557,4511 ha. Dominantním společenstvem jsou tvrdé luhy nížinných řek, maloplošně se vyskytují měkké luhy a fragmentálně v tůních slepých ramenech a kanálech i mokřadní vegetace rákosin a vodní vegetace. V jižní části přiléhající ke střední nádrži VD Nové Mlýny se nalézá v lokalitě Betlém zbytek porostů suchého trávníku na hrúdu a mokřad s výskytem řady druhů obojživelníků. Lokalita představuje významné refugium xylofágního hmyzu s výskytem roháče obecného. Z vodních savců se zde vyskytuje vydra říční. V rámci celého území jsou vyhlášena ZCHÚ - PP Mušovský Dolní luh a PP Betlém. Lokalita představuje jeden z posledních dochovalých zbytků lužního lesa po vybudování střední novomlýnské nádrže. Vyskytují se zde minimálně dva druhy významné z hlediska Natury 2000 - roháč velký (Lucanus cervus) a vydra říční (Lutra lutra).

1.2.31. NATURA 2000 - ptačí oblasti (jev č.35) V rámci soustavy Natura 2000 byla v katastrálním území Mušov vymezena Ptačí oblast CZ0621030 Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny. Území se nachází na jižní Moravě a leží mezi obcemi Pasohlávky, Strachotín a Dolní Věstonice. Ptačí oblast má rozlohu 1047,457 ha, na délku zaujímá 4,6 km, na šířku 3,3 km. Jedná se o velmi cenné území, které hostí např. populace orla mořského, rybáka obecného, husy velké, husy polní, husy běločelé, a vodních ptáků v počtu vyšším než 20 000 jedinců a jejich biotopy.

PROJEKT, s.r.o.



1.2.32. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (jev č.36) V k.ú. Pasohlávky a v k.ú. Mušov se vyskytuje velké množství zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Výskyt a ochrana těchto rostlin a živočichů je zahrnut do lokalit uvedených výše. (viz. Natura 2000, maloplošná zvláště chráněné území)

1.3. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1.3.1. Lesy ochranné (jev č.37) Kategorizace lesů je definována zákonem 289/1995 Sb., o lesích. Klasifikuje lesy podle převažujících funkcí do tří kategorií 1) lesy ochranné (§ 7 zákona) 2) lesy zvláštního určení (§ 8 zákona) 3) lesy hospodářské (§ 9 zákona). (1) Do kategorie lesů ochranných se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.2. Lesy zvláštního určení (jev č.38) 2) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Lesy zvláštního určení jsou ve třech případech umístěny v rozporu se stávajícím funkčním využitím. Dva lesy umístěné západně od obce Pasohlávky jsou zakresleny na ploše orné půdy. Les zvláštního určení pod Římským vrchem je zakreslen na účelové komunikaci. Na polesí Pasohlávky náleží do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst.1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. následující lesy zvláštního určení.

Jednotka rozdělení lesa C5j D5a D5a

902

901 D5b

Výměra (ha)

Na ČUZK jako dobývací prostor Na ČUZK jako dobývací prostor

D5c D5d B5a B5a B5b

Výměra nebo plocha v LHP (ha)

Katastrální území Pasohlávky Pasohlávky Pasohlávky

B5c

4664/2

2992

Pasohlávky Pasohlávky

4663 4730/1 4819/1 4819/2 4820 4699 4701

7980 2369 3182 3042 5861 3075 2405

4575 3165/2 3165/5 3164/185 4569 4575

12701 3359 1647 1868

Pasohlávky

Mušov, Pasohlávky

PROJEKT, s.r.o.

Výměra (dle KN - ha) 7483 10201 3968

Pasohlávky

Pasohlávky Pasohlávky Pasohlávky Pasohlávky Na ČUZK jako orná

Parcela číslo (nové - původní) 4723 5151 (ČÚZK) 4727 4729



244 A 5b

Pasohlávky

244 A 5c

Pasohlávky Mušov

4821 4822 4823 4824 4825 4826 4827 3192/22

Mušov Mušov

3210/2 3210/3

2155 3033 2913 11993 3381 3176 5185 12848 jen část 241830 5040

Lesy zvláštního určení jsou zakresleny v grafické části územního plánu – kód plochy NU

1.3.3. Lesy hospodářské (jev č.39) V řešeném území se hospodářské lesy nevyskytují.

1.3.4. Vzdálenost 50 m od okraje lesa (jev č.40) Ochranné pásmo lesa 50m bylo zakresleno ve výkrese č.02 Výkres limitů využití území.

1.3.5. Bonitovaná půdně ekologická jednotka 41) BPEJ jsou zakresleny v grafické části průzkumů a rozborů. Převážná část zastavěného území obce Pasohlávky leží v BPEJ 0.01.00, tj. v I. třídě ochrany ZPF. Kemp Merkur v k.ú. Mušov leží v BPEJ 0.05.01, tj. v III.třídě ochrany ZPF. V řešeném území se vyskytují půdy I. třídy ochrany (0.01.00, 0.60.00, 0.06.00, 0.56.00), v okolí obce se dále vyskytují půdy III. třídy ochrany (0.05.01, 0.08.10), IV třídy ( 0.21.10, 0.04.01, 0.08.50, 0.63.00) a V.třídy (0.21.12, 0.41.77, 0.40.67).

1.3.6. Biogeografické členění řešeného území, hranice biochor (jev č.42) Řešené území patří do bioregionu 4.1. – Lechovický, 4.2. – Mikulovský a 4.5. – Dyjsko - moravský V rámci bioregionu Lechovickém se v zájmovém území vyskytují biochory: - 1PB - Pahorkatiny na slínech 1. vegatačního stupně - 1RN Plošiny na zahliněných štěrkopíscích 1. vegatačního stupně - 1RB - Plošiny na slínech 1. vegatačního stupně - 1RE - Plošiny na spraších 1. vegatačního stupně V rámci bioregionu Mikulovském se v zájmovém území vyskytují biochory: - 1RN Plošiny na zahliněných štěrkopíscích 1. vegatačního stupně - 1RB - Plošiny na slínech 1. vegatačního stupně - 1Db - Podmáčené sníženiny na bazických zeminách 1. vegatačního stupně V rámci bioregionu Dyjsko – moravském se v zájmovém území vyskytují biochory: - 1Le - Širší hlinité nivy s hrúdy 1. vegatačního stupně

PROJEKT, s.r.o.



Biochory jsou zakresleny v grafické části průzkumů a rozborů.

1.3.7. Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (jev č.43) Investice do půdy – zúrodňovací opatření jsou zakresleny v grafické části průzkumů a rozborů.

1.3.8. Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem (jev č.44) Řešeného území se nedotýkají.

1.3.9. Chráněná oblast přirozené akumulace vod (jev č.45) V řešeném území se nenachází.

1.3.10. Zranitelná oblast (jev č.46) V řešeném území se nenachází.

1.3.11. Vodní útvar povrchových, podzemních vod (jev č.47) (Definice dle zákona 254/2001 O vodách - Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.) V řešeném území se nacházejí dva útvary povrchových vod: ID útvaru

Název útvaru nádrž Nové Mlýny I. - horní nádrž Nové Mlýny II. - střední Zdroj: http://voda.gov.cz/portal/cz/ 414030740002 417010010006

Kmenový vodní tok Dyje Dyje

Kategorie útvaru stojaté stojaté

Vodní toky: V řešeném území se nachází několik významných vodních toků. Jejich přehled je uveden v následující tabulce. Všechny vodní toky jsou zakresleny v grafické části ÚP. Červeně označené názvy toků jsou převzaty ze serveru http://voda.gov.cz/portal/cz/ ze záložky vodní útvary. ID toku 412760400100 412760500200 412760400800 412760500300 412760500600 419230000100 419370000800 419370000400

PROJEKT, s.r.o.

Název útvaru Odvodňovací příkop Pasohlávky 32A Pasohlávky O11 HMZ Od Pasohlávek Mlýnský náhon Odpad Ivaň od Pasohlávek Bezejmenný přítok do Mlýnského

Správce Povodí Moravy s.p. ZVHS Břeclav ZVHS Břeclav ostatní ZVHS Břeclav Povodí Moravy s.p. ZVHS Břeclav


neurčeno

Poloha jihozápadní okraj k.ú. Pasohlávky západní okraj k.ú. Pasohlávky jihozápadní okraj k.ú. Pasohlávky Protéká obcí Severní okraj k.ú. Pasohlávky Mezi silnicí I/52 a III/41621 směr Ivaň Severní okraj k.ú. Pasohlávky


419210003400 412780300200 412780300300 412780300400 412780300200 412780300600 412770000100 419480001400

náhonu řeka Jihlava Občasný tok VT mušovský luh I VT mušovský luh II Občasný tok Dunajovický potok

Povodí Moravy s.p. Povodí Moravy s.p. Povodí Moravy s.p. Povodí Moravy s.p. Povodí Moravy s.p.

Severní okraj k.ú. Mušov Severní okraj k.ú. Mušov Mušovský luh Mušovský luh Severní okraj vodní nádrže NM II

ZVHS Břeclav Povodí Moravy s.p.

Jižní okraj k.ú. Mušov Jižní okraj k.ú. Mušov, tok od Rybníkářství Pohořelice směrem na východ

Zdroj: http://voda.gov.cz/portal/cz/ Názvy vodních toků byly převzaty z Vodohospodářského informačního portálu Ministerstva zemědělství (www.voda.gov.cz)

1.3.12. Vodní nádrž (jev č.48) V k.ú. Pasohlávky se nachází Vodní nádrž Nové Mlýny I. – horní a Vodní nádrž Nové Mlýny II. střední, kategorie útvar povrchových vod je stojaté, kmenovým vodním tokem je řeka Dyje.

1.3.13. Povodí vodního toku, rozvodnice (jev č.49) Řešené území spadá do oblasti povodí Dyje. Hydrogeologický rajón Fluviální sedimenty v povodí Dyje č.164.

PROJEKT, s.r.o.



Užívání pozemků sousedících s koryty vodních toků: podle § 49 zákona o vodách a o změně některých zákonů č. 254/2001 Sb. mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku: a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry. Takový vodní tok se v řešeném území nevyskytuje. b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry. c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Mezi drobné vodní toky patří všechny ostatní vodní toky v řešeném území.

1.3.14. Záplavové území (jev č.50) Přes řešené území protéká významný vodní tok Jihlava. Správcem Jihlavy je Povodí Moravy s.p., Brno, závod Dyje, provoz Dolní Věstonice. Řeka Jihlava má vyhlášeno záplavové území Q100. Záplavové území se nachází východně od obce Pasohlávky za silnicí I/52. Část záplavového území zasahuje do k.ú. Pasohlávky k restauraci u silnice I/52 a rozlévá se na obě strany komunikace III/41621 směr Ivaň. V k.ú. Mušov záplavové území Q 100 zaplavuje stávající lužní les Dolní Mušovský luh. Záplavové území je zakresleno v grafické části územního plánu.

1.3.15. Aktivní zóna záplavového území (jev č.51) Řeka Jihlava má vyhlášeno záplavové území Q100, a má vymezenu aktivní zónu Q20. Aktivní zóna se nachází východně od obce Pasohlávky za silnicí I/52 a její rozliv je téměř stejný jako záplavové území.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.16. Území určené k rozlivům povodní (jev č.52) Nebylo stanoveno.

1.3.17. Území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev č.53) V grafické části průzkumů a rozborů ÚP byly zakresleny následující území zvláštní povodně pod vodním dílem: - zvláštní povodeň 1 Mostiště - zvláštní povodeň 1 Z Dalešic - zvláštní povodeň 1 Z Mohelna překlopení - zvláštní povodeň 2 Z Mohelna - zvláštní povodeň 3 Z Mohelna - zvláštní povodeň – prázdnění 170 m3

Všechny zvláštní povodně se nacházejí východně od obce za silnicí I/52. Pouze Území zvláštní povodně Z Dalešic mírně zasahuje za silnici I/52 směrem k obci.

1.3.18. Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (jev č.54) Vodní nádrže Nové Mlýny byly vybudovány v letech 1975 – 1988 na řece Dyji, jako ochrana proti povodním, na využití energie i kvůli zavlažování. Významná ochranná hráz je vybudována na levém břehu vodní nádrže NM I mezi obcí Pasohlávky a hranicí s k.ú. Drnholec. Další významná hráz se nachází na severní straně VN NM II. Významnou funkci plní také Dolní Mušovský luh, který funguje jako poldr (lužní les). Objekty protipovodňové ochrany jsou zakresleny v grafické části ÚP.

1.3.19. Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem (jev č.55) V území se nacházejí dva zdroje přírodní minerální vody, vrty Mušov-3G a Pasohlávky-2G. Voda z vrtů je Na-Cl typu, obsahující sulfan, vykazuje velmi příznivé parametry a lze ji hodnotit jako zdroj termy, který je možné exploatovat pro balneologické i rekreační účely. Vrt Mušov-3(G) má osvědčení přírodního léčivého zdroje, pro vrt Pasohlávky-2(G) toto osvědčení dosud nebylo vydáno. Kolem obou vrtů byla stanovena ochranná pásma I. stupně přírodních léčivých zdrojů. Na základě hydrogeologického šetření bylo vymezeno toto OP kruhem o poloměru 25m. Téměř celé řešené území vyjma Vodní nádrže Nové Mlýny II a jižního cípu k.ú. Mušov spadá do OP II.stupně přírodních léčivých zdrojů Pasohlávky.

1.3.20. Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa (jev č.56) Léčebné lázně vhodně doplňují strukturu nabídky pro cestovní ruch u významné turistické lokality Nové mlýny s rozvojovými možnostmi rekreačních prostorů. Lázeňská oblast je vymezena na poloostrově nad Pobřežním hájem.Oblast zaručuje dostatečný prostor pro realizaci uceleného lázeňského komplexu se všemi náležitostmi včetně zeleně i klidovou polohu v ekologicky příznivém prostředí. Nabízí možnosti využití léčebných zařízení rekreanty ubytovaných v Pasohlávkách, resp. Dalších částech rekreačního území. Jedním z cílů je nabídnout služby, které umožní prodloužení turistické sezóny. Předpoklady úspěšné realizace záměru posiluje velmi dobrá dopravní dostupnost (rychlostní silnice R

PROJEKT, s.r.o.



52), a i skutečnost, že území je součástí Vídeňské urbanizační osy. Realizace záměru podstatně rozšíří nabídku služeb v oblasti cestovního ruchu, vytvoří stálá pracovní místa a podnítí další rozvoj turistické infrastruktury v LVA.

1.3.21. Dobývací prostor (jev č.57) V řešeném území se nenachází.

1.3.22. Chráněné ložiskové území (jev č.58) V řešeném území nejsou stanovena chráněná ložisková území.

1.3.23. Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (jev č.59) V řešeném území se nenachází.

1.3.24. Ložisko nerostných surovin (jev č.60) V řešeném území nejsou vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózní zdroj. Západně od obce se nachází nevýhradní ložisko, které je zakresleno v grafické části ÚP.

1.3.25. Poddolované území (jev č.61) V řešeném území nejsou evidována poddolovaná území.

1.3.26. Sesuvné území a území jiných geologických rizik (jev č.62) Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv „Mušov“, klíč 2279. (zdroj Česká geologická služba – GEOFOND)

1.3.27. Staré důlní dílo (jev č.63) V řešeném území se nenachází.

1.3.28. Staré zátěže území a kontaminované plochy (jev č.64) V řešeném území se nenachází.

1.3.29. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev č.65) V řešeném území se nenachází.

1.3.30. Odval, výsypka, odkaliště, halda (jev č.66) V řešeném území se nenachází.

1.3.31. Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma (jev č.67) Kromě dvou zdrojů přírodních minerálních vod, vrty Mušov-3G a Pasohlávky-2G se v řešeném území další technologické objekty nevyskytují.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.32. Vodovodní síť včetně ochranného pásma (jev č.68) http://www.aquatis.cz/prvkjm/default.htm Obec Pasohlávky je zásobena vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Obec je připojena na Skupinový vodovod Hustopeče, který zásobuje celkem 19 měst a obcí nebo jejich administrativních částí (Borkovany, Hustopeče, Ivaň, Křepice, Kurdějov, Nikolčice, Pasohlávky, Pohořelice –Nová Ves, Popice, Pouzdřany, Přibice, Starovice, Strachotín, Štibořice, Uherčice, Velké Němčice, Vlastatice, Vranovice, Nosislav). Zdrojem skupinového vodovodu jsou tři samostatná jímací území: Jímací území (JU) Nová Ves tvoří soustava vrtaných studní, z nichž je voda jímána pomocí násoskových řadů do sběrné studny a dále přes aerační zařízení čerpána do akumulace upravené vody. Celková vydatnost JÚ je v současné době cca 35 l/s. Z JÚ Nová Ves je voda čerpána do řídícího vodojemu Pasohlávky 2 x 900 m3 (219/213,5). Jímací území Vranovice I (vydatnost 17,0 l/s) a Vranovice II (vydatnost 28,0 l/s) tvoří rovněž soustava vrtaných studní, z nichž je podzemní voda jímána pomocí násosek a následným čerpáním dopravována do řídícího vodojemu Uherčice 2 x 250 m3 (240,6/237,1), který je navržen k rozšíření o další komoru 1.000 m3.m. Vzhledem ke zhoršující se kvalitě jímané vody, která již dnes neodpovídá požadavkům vyhlášky MZdr.č.252/2004 Sb, je ve výhledu (rok 2005) uvažováno s výstavbou úpravny vody v prameništi na Q = 45,0 l/s a s rekonstrukcí pramenišť a ČS v nich. Jímací území Ivaň (vydatnost 15,0 l/s) tvoří vrtané studny. Toto jímací území je v současné době mimo provoz. Všechna uvedená jímací území mají řádně vyhlášena pásma hygienické ochrany. Skupinový vodovod Hustopeče je dotován vodou dle potřeby ze skupinového vodovodu Velké Pavlovice, ze zdroje JÚ Zaječí. Tato dotace vody může být i obrácená, to znamená ze SV Hustopeče do SV Velké Pavlovice. Ochranná pásma vodovodů jsou dle zák. č. 274/2001 Sb., v platném znění, 1,5 m od okraje potrubí na obě strany při průměru potrubí do 500 mm včetně, 2,5 m při průměru potrubí nad 500 mm. U vodovodních řadů o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Při předběžném posuzování rozsáhlých záměrů mezi obcí a kempem se zjistilo, že nebude postačovat kapacita vodních zdrojů v Nové Vsi, z kterých je zásobována obec. V úvahu připadají následující varianty řešení: - využití zdroje Ivaň: vybudování úpravny vody, popř. podle potřeby posílení tohoto zdroje o další vrty. Nevýhodou je špatná kvalita vody a nejistota co do celkové kapacity zdroje (bylo by nutné provést hydrogeologický průzkum), - napojením SV Hustopeče na Vírský oblastní vodovod (z touto variantou počítá i Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje). Přívod do SV Hustopeče bude napojen na přivaděč Rajhrad – Židlochovice (Brno – venkov) a ukončen v prameništi Vranovice propojením na dnešní výtlačné řady z prameniště do vdj. Uherčice a Pouzdřany. Po položení přivaděče Rajhrad – SV Hustopeče bude vodojem Židlochovice umístěn na odbočce z tohoto řadu. Druhá odbočka je navržena k zásobování obcí Velké Němčice, Nosislav, Křepice, Nikolčice, Šitbořice a Borkovany a je na současný systém napojena u čerpací stanice Boudky, - odpojení Pasohlávek ze SV Hustopeče a přivedení vody z Vírského oblastního vodovodu. Všechny tyto alternativy přesahují územní plán obce a nelze je v rámci územního plánu Pasohlávky řešit. Územní plán posoudí výhledovou potřebu vody, tlakové poměry a akumulaci. Dále bude územní plán řešit rozvoj vodovodní sítě v navržených zastavitelných plochách. Bude přitom kladen důraz na potřebu zaokruhování vodovodní sítě.

PROJEKT, s.r.o.



Nouzové zásobování vodou za krizových situací: Nouzové zásobení obyvatelstva za krizové situace je zajištěno tím, že jsou propojeny skupinové vodovody navzájem, a tím vzniká možnost při výpadku některého zdroje nebo části řadů, zásobení z jiného JÚ nebo směru. V případě odstavení více uvedených zdrojů z provozu bude nutno na pití a vaření dovážet balenou vodu nebo vodu v cisternách. Za krizové situace se bude voda pro veřejnou potřebu (na pití a vaření) dovážet ze zdroje NZV-VZ Nová Ves, nacházející se ve vzdálenosti cca 10 km, v blízkosti obce Nová Ves. Při nouzovém zásobování se budou rovněž využívat místní zdroje - studny, jako zdroje užitkové vody. Jestliže by tento stav byl dlouhodobějšího rázu, nebo by to byl stav trvalý, bylo by nutno hledat náhradní řešení.

1.3.33. Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma (jev č.69) V řešeném území se nachází čistírna odpadních vod s navrženou rekonstrukcí v r. 2012. ČOV se nachází v k.ú. Mušov v Dolním Mušovském luhu za silnicí I/52. ČOV je zakreslena v grafické části ÚP včetně 100m ochranného pásma.

1.3.34. Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma (jev č.70) Obec Pasohlávky má vybudovanou kanalizační síť a v k.ú. Mušov se nachází fungující čistírna odpadních vod. Základní údaje.: Položka

2000

2004

2015

Počet trvale bydlících napojených na kanalizaci

obyvatel

obyv.

738

736

732

Počet trvale bydlících napojených na ČOV

obyvatel

obyv.

738

736

732

obyv.

738

736

4065

Produkce odpadních vod

m3/den

88.56

88.32

587.84

BSK5

kg/den

44.28

44.16

243.92

NL

kg/den

40.59

40.48

223.59

CHSK

kg/den

88.56

88.32

487.84

Počet EO

V obci je v současné době nově vybudována splašková kanalizace z trub DN 300-400 v celkové délce 5,68 km. Touto kanalizací jsou splaškové odpadní vody za pomoci 5-ti čerpacích stanic s výtlaky DN 80 dl. 0,15 km a DN 100 – dl. 0,09 km odvedeny a zaústěny do stávající stoky vedoucí rekreační oblastí na ČOV Pasohlávky. Čistírna odpadních vod byla v roce 2003 zrekonstruována, je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 4000 EO. Recipient : Novomlýnské nádrže-Dyje. V současnosti je ČOV Pasohlávky ve zkušebním provozu, uvedení do trvalého provozu se předpokládá v roce 2004.

PROJEKT, s.r.o.



Rozvoj lázeňství a rekreace mezi obcí Pasohlávky a kempem ATC Merkur si vyžádá rozšíření a rekonstrukci stávající ČOV. ÚP vymezí plochu rozšíření ČOV. Ochranná pásma kanalizace jsou dle zák. č. 274/2001 Sb., v platném znění, 1,5 m od okraje potrubí na obě strany při průměru potrubí do 500 mm včetně, 2,5 m při průměru potrubí nad 500 mm. U kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

1.3.35. Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma (jev č.71) V řešeném území se nenachází.

1.3.36. Elektrická stanice včetně ochranného pásma (jev č.72) Obec je zásobována el. energií z rozvodné sítě EON, vzdušným VN vedením 22/0,4 kV. Pro obec slouží 8 trafostanic. Dalších 9 trafostanic je rozmístěno po řešeném území, především podél silnice I/52.

A1) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31.12.1994 upravuje vládní nařízení č.80/1957. Ochranné pásmo trafostanic VN/NN – 10 m Ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice. A2) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000 dle zákona 222/1994 Sb. Ochranné pásmo trafostanic VN/NN 7m OP venkovních vedení NN se nestanovuje Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice A3) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.2001 dle zákona č. 458/2000 Sb. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti U venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva. U stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m U kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m U vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění

1.3.37. Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma (jev č.73) Obec je zásobována el. vedením VN vzdušným. Vedení je přivedeno k obci z k.ú. Drnholec a od kempu ATC Merkur. Hlavní el. vedení VN vzdušné je vedeno v souběhu se silnicí I/52 od Pohořelic směrem k Mikulovu. V místě hráze mezi vodní nádrží I. a II. je vedení kabelizované. Toto vedení má několik odboček, včetně odpočky na kemp ATC Merkur a obec Pasohlávky. V okolí obce je 8 trafostanic VN/NN 22/0,4 kV. Dalších 9 stávajících trafostanic je umístěno mimo zastavěné území obce Pasohlávky.

PROJEKT, s.r.o.



A1) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31.12.1994 upravuje vládní nařízení č.80/1957. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí: u venkovního vedení velmi vysokého napětí od krajního vodiče vedení na každou stranu: od 60 kV do 110 kV včetně – 15 m 110-220 kV včetně – 20 m 220-380 kV – 25 m u venkovního vedení vysokého napětí od krajního vodiče na každou stranu – 10 m u trafostanic VN/NN – 10 m u kabelových vedení všech druhů napětí (včetně ovládacích, signálních a sdělovacích) od krajního kabelu na každou stranu –1m OP venkovních vedení NN se nestanovuje Ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice. A2) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000 dle zákona 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu u napětí od 1 kV do 35 kV včetně 7 m (dtto trafostanice VN/NN) OP velmi vysokého napětí 35-110 kV včetně 12 m 110-220 kV včetně 15 m 220-400 kV včetně 20 m nad 400 kV 30 m OP venkovních vedení NN se nestanovuje Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice A3) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.2001 dle zákona č. 458/2000 Sb. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně a) pro vodiče bez izolace 7m b) pro vodiče s izolací základní 2m c) pro závěsná kabelová vedení 1m u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m OP venkovních vedení NN se nestanovuje u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence činí OP 1 m Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

1.3.38. Technologický objekt zásobování bezpečnostního pásma (jev č.74)

plynem

včetně

ochranného

a

Obec není v současné době plynofikována. V návrhu územního plánu bude uvažováno s plynofikací obce, nápojné místo bude v Nové Vsi.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.39. Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev č.75) Nejjižnějším cípem k.ú. Mušov prochází VVTL plynovod s ochranným pásmem širokým 200 m. Obec není v současné době plynofikována. V návrhu územního plánu bude uvažováno s plynofikací obce, nápojné místo bude v Nové Vsi. B1) Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb.vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře činí na každou stranu: u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce 1m u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4m u technologických objektů 4m ve zvl. případech (v blízkosti těžebních objektů, vodních děl) může ministerstvo stanovit rozsah OP až na 200 m Stavební činnost a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele příslušného plynárenského zařízení. Ochranná pásma Stanice katodické ochrany (SKAO), OP kabelů 1 m, OP stanice 2,5 m, OP anody v zemi 50-150 m. B2) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií a k ochraně života, zdraví a majetku osob dle zákona č.458/2000 Sb. Bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu je: při průměru do 300 mm včetně … 100 m kolmo na obě strany plynovodu při průměru 100-500 mm včetně … 150 m kolmo na obě strany plynovodu při průměru nad 500 mm … 200 m kolmo na obě strany plynovodu. regulační stanice VVTL … 20 m Každý zásah do bezpečnostního pásma VVTL plynovodu musí být projednán se správcem plynovodu. Bezpečnostní pásma regulačních stanic a VTL plynovodů, nestanoví-li provozovatel jinak, činí: regulační stanice VTL 10 m VTL plynovody do DN 100 15 m VTL plynovody do DN 250 20 m VTL plynovody nad DN 250 40 m

1.3.40. Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma (jev č.76) V řešeném území se nenachází.

1.3.41. Ropovod včetně ochranného pásma (jev č.77) V řešeném území se nenachází.

1.3.42. Produktovod včetně ochranného pásma (jev č.78) V řešeném území se nenachází.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.43. Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma (jev č.79) V řešeném území se nenachází.

1.3.44. Teplovod včetně ochranného pásma (jev č.80) V řešeném území se nenachází.

1.3.45. Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma (jev č.81) Přes řešené území vedou následující radioreleové trasy: RS Děvín – RS Manuli (České radiokomunikace a.s.) RS Děvín – TVP Dobřínsko (České radiokomunikace a.s.) RS Děvín – RS Klučovská hora (České radiokomunikace a.s.) RR trasa (Armády ČR) RR trasa (bez bližší specifikace)

Dálkový kabel nebo optický kabel – prochází územím od Drnholce k Nové Vsi.

1.3.46. Komunikační vedení včetně ochranného pásma (jev č.82) Řešeným územím prochází dálkový optický kabel. Do řešeného území vstupuje z k.ú. Drnholec a vede po levé straně komunikace III/39613, na křižovatce s III/39614 se stáčí doprava k obci Pasohlávky, prochází celou obcí až na křižovatku s I/52. Odtud vede v souběhu s I/52 do Nové Vsi. Dálkový kabel je zakreslen v grafické části ÚP. Ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení jsou 1,5 m, dle zákona č. 151/2000 Sb., po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy).

1.3.47. Jaderné zařízení (jev č.83) V řešeném území se nenachází.

1.3.48. Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B (s nebezpečnými látkami) (jev č.84) V řešeném území se nenachází.

1.3.49. Skládka včetně ochranného pásma (jev č.85) V řešeném území se nenachází.

1.3.50. Spalovna včetně ochranného pásma (jev č.86) V řešeném území se nenachází.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.51. Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma (jev č.87) V řešeném území se nenachází.

1.3.52. Dálnice včetně ochranného pásma (jev č.88) V řešeném území se nenachází.

1.3.53. Rychlostní silnice včetně ochranného pásma (jev č.89) R 52 Pohořelice – Mikulov. Plánovaný úsek Pohořelice – Rakousko (19 km) je připravován k zahájení stavby v roce 2010. Na základě odborného posudku byla z možných variant vybrána varianta “1x“, která zhruba kopíruje stávající silnici I/52. Varianta vedoucí západně kolem nádrží VD Nové Mlýny byla zamítnuta.

1.3.54. Silnice I. třídy včetně ochranného pásma (jev č.90) Řešeným územím prochází silnice I/52 Pohořelice – Mikulov. Do řešeného území je silnice I.třídy přivedena ze severu od města Pohořelice (vstupuje do k.ú. Pasohlávky), pokračuje směrem k jihovýchodu k.ú. Mušov, kde prochází po hrází mezi vodní nádrží Nové Mlýny I. a II. dále silnice pokračuje do k.ú. Horní Věstonice směrem k Mikulovu.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.55. Silnice II. a III.třídy včetně ochranného pásma (jev č.91) Přehled silnic v řešeném území: III/39613 Nová Ves u Pohořelic - Drnholec III/39614 Pasohlávky - Drnholec III/39615 Pasohlávky – Brod nad Dyjí - Drnholec III/41621 Žabčice – Vranovice -Pasohlávky Hlavní komunikací v řešeném území je silnice I.třídy č.52 (Pohořelice - Mikulov). Silnice III/41621 přichází do k.ú. z východu od obce Ivaň a napojuje se na I/52. Silnice III/39613 vede západně od obce z Nové Vsi u Pohořelic k Drnholci. Silnice III/39614 se napojuje na východě na silnici I/52, prochází obcí Pasohlávky a pokračuje západním směrem, kde se napojuje na silnici III/39613. Silnice III/39615 je odbočkou z III/39614 a vede západně od zastavěného území k Brodu nad Dyjí. Intenzity dopravy – stav v roce 2005 č. silnice 52 52 39615

Sčítací úsek 6-2150 6-2170 6-6710

T

O

M

S

Začátek úseku

Konec úseku

3097 2650 357

7036 6443 631

43 46 12

10176 9139 1000

zaús. 396 x se 39614 a 41621 vyús. ze 39614

x se 39614 a 41621 Zaúst. 420 zaús.do 414

Silniční ochranná pásma se zřizují podle zákona o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěná nebo k souvislému zastavění určená. Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti: od osy vozovky silnice I.třídy od osy vozovky silnic III. třídy (viz výkres)

50m 15 m

V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení silničního správního úřadu a za podmínek v povolení uvedených: provádět stavby, které vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu provádět terénní úpravy. Povolení se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové osobní dopravy, telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů. V silničních ochranných pásmech lze povolit zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch jen pokud nemohou být zaměněny s dopravními značkami nebo dopravními zařízeními nebo pokud nemohou oslnit uživatele komunikace. Povolení vydává příslušný silniční správní úřad. V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Tato podmínka neplatí pro lesní porosty. Rozhledové trojúhelníky křižovatek mimo zastavěné území obce: strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m na silnici hlavní a 55 m na silnici označené jako vedlejší. V zastavěném území obce závisí velikost rozhledových trojúhelníků na návrhové rychlosti. Rozhledové trojúhelníky jsou zakresleny ve výkrese dopravy.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.56. Objekty dopravní vybavenosti Při komunikaci I/52 jsou umístěny dvě čerpací stanice pohonných hmot s motorestem. Další čerpací stanice pohonných hmot je umístěna při silnici III/39614 , která vede do obce Pasohlávky. Při plánované rychlostní komunikaci R52 jsou v jižní části k.ú. Mušov po obou stranách R52 navrženy dvě odstavné plochy pro správu a údžbu rychlostní komunikace.

1.3.57. Doprava v klidu V obci je několik parkovišť převážně u staveb občanské vybavenosti a rekreačních zařízení. Název občanského nebo rekreačního zařízení Restaurace Velký Dvůr Restaurace u Lasa Potraviny u mateřské školy Obecní úřad Penzion, pizzerie, bar LUCIANOS Rekreační zařízení Laguna Přístaviště obec Pasohlávky Penzion a restaurace VRKOČ Kemp ATC Merkur Správní budova kempu

Hotel Termál a Restaurace u Jezera

Orientační počet Poznámka parkovacích míst 10 8 6 6 12 36 9 10 U silnice I/52 220 10 V areálu kempu je u každého ubytovacího zařízení další parkoviště pro ubytované návštěvníky. 200

Další parkovací plochy jsou umístěny v lokalitách s obytnou řadovou zástavbou.

1.3.58. Místní a účelové komunikace (jev č.93) Dopravní osu místních komunikací tvoří stávající silnice III. třídy. Tyto silnice zajišťují v průchodu obcí přímou dopravní obsluhu okolních objektů s částečným omezením. Tato hlavní dopravní kostra je zahuštěna o místní komunikace v obci. Obsluha zemědělských a lesních pozemků je zajištěna stabilizovanými účelovými komunikacemi. Územní plán bude řešit zařazení místních a účelových komunikací do funkčních tříd, dle zásad ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ z ledna 2006.

1.3.59. Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma (jev č.94) V řešeném území se nenachází.

1.3.60. Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma (jev č.95) V řešeném území se nenachází.

1.3.61. Koridor vysokorychlostní železniční trati (jev č.96) V řešeném území se nenachází.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.62. Vlečka včetně ochranného pásma (jev č.97) V řešeném území se nenachází.

1.3.63. Lanová dráha včetně ochranného pásma (jev č.98) V řešeném území se nenachází.

1.3.64. Speciální dráha včetně ochranného pásma (jev č.99) V řešeném území se nenachází.

1.3.65. Tramvajová dráha včetně ochranného pásma (jev č.100) V řešeném území se nenachází.

1.3.66. Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma (jev č.101) V řešeném území se nenachází.

1.3.67. Letiště včetně ochranných pásem (jev č.102) V řešeném území se nenachází.

1.3.68. Letecká stavba včetně ochranných pásem (jev č.103) V řešeném území se nenachází.

1.3.69. Vodní cesta (jev č.104) V řešeném území je v provozu sezónní lodní doprava po vodní nádrži Nové Mlýny I (Horní nádrž). Dva přístavy jsou v obci Pasohlávky a jeden přístav je v blízkosti vstupní budovy kempu ATC Merkur.

1.3.70. Hraniční přechod (jev č.105) V řešeném území se nenachází.

1.3.71. Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka (jev č.106) Přes katastrální území Pasohlávky prochází dálková cyklotrasa Jantarová stezka č.4. “Jantarová stezka“ vede od hraničního přechodu Hať s Polskou republikou celou Moravou a končí v Novém Přerově, kde navazuje na cyklistickou trasu „Greenways Praha – Wien“ Přes řešené území vede směrem od Iváně k Brodu nad Dyjí po komunikacích III/41621, III/39614 a III/39615.

PROJEKT, s.r.o.



„Mikulovská vinařská stezka“ je součástí vinařských cyklistických stezek, jejichž základním tahem je Moravská vinná stezka. Na ni „Mikulovská vinařská stezka“ navazuje mezi obcemi Novosedly a Brod nad Dyjí a Drnholec. Vede po silnici III/39614 v souběhu s Jantarovou stezkou až do Pasohlávek. Na severním okraji obce se od ní odděluje a pokračuje po účelových komunikacích, kolem archeologické lokality Hradisko, k silnici I/52 a dál po levém břehu vodní nádrže Nové Mlýny II do Strachotína. Tady opět navazuje na Moravskou vinnou stezku, po hrázi mezi vodními nádržemi Nové Mlýny II a Nové Mlýny III přejde na pravý břeh Dyje .Zde propojuje delší trasou (přes Lednici, Hlohovec a Valtice) Pavlov a Mikulov na Moravské vinné trase. Dále se zde nachází značené cyklotrasy kolem kempu ATC Merkur, které jsou vedeny kolem horní a střední vodní nádže Novomlýnských nádrží. Cyklotrasa č.5174 prochází z ATC Merkur po komunikacích I/52 a III/39614 do Pasohlávek a odsud pokračuje po silnici III/39615 do Brodu nad Dyjí a přes Dolní Věstonice se vrací zpět do ATC Merkur. Cyklotrasa č.8407 z Mikulova do Lednice prochází k.ú. z Ivaně podél řeky Jihlavy do ATC Merkur, přes vrch Hradisko do Pasohlávek a odtud po komunikaci III/39615 do Brodu nad Dyjí.

1.3.72. Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma (jev č.107) Dle podkladu Ministerstva obrany VUSS Brno přes řešené území prochází komunikační vedení včetně ochranného pásma. Toto ochranné pásmo je téměř nad celým řešeným územím, vyjma chatové lokality v západní části katastru. Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo letiště a ochranné pásmo objektu důležitého pro obranu státu. Tyto ochranné pásma zahrnují téměř celé řešené území vyjma jihozápadní části k.ú. Pasohlávky (lokalita Velký žleb). Všechny ochranné pásma jsou zakresleny v grafické části ÚP.

1.3.73. Vojenský újezd (jev č.108) V řešeném území se nenachází.

1.3.74. Vymezené zóny havarijního plánování (jev č.109) Obec Pasohlávky se nenachází v zóně havarijního plánování.

1.3.75. Objekt civilní ochrany (jev č.110) V řešeném území nejsou dislokovány objekty civilní ochrany.

1.3.76. Objekt požární ochrany (jev č.111) V obci se nenachází požární zbrojnice. Územní plán vymezí plochu pro umístění požární zbrojnice.

1.3.77. Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky (jev č.112) V řešeném území se nenachází.

1.3.78. Ochranné pásmo hřbitova, krematoria (jev č.113) Na východním okraji obce je umístěn hřbitov. Ochranná pásma hřbitovů jsou dle zákona o pohřebnictví 100 m.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.79. Jiná ochranná pásma (jev č.114) V řešeném území se nenachází.

1.3.80. Ostatní veřejná infrastruktura (jev č.115) Žádná.

1.3.81. Zastavitelné plochy (jev č.117) Při formování urbanistické koncepce rozvoje je zohledněno původní prostorově – funkční uspořádání obce, jehož hlavní kompoziční osu tvoří státní silnice III. třídy. V centru obce kolem kostela jsou situovány původní zemědělské usedlosti s bydlením u silnice. Zastavěné území obce je obklopeno intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou (poli, sady a vinicemi). Na katastrálním území Mušova je mezi státní silnicí I/52 a vodní nádrží rekreační areál s restaurací a apartmány, který dále pokračuje obecním kempem ATC Merkur podél Velké a Malé Laguny.

• • • • • • • •

Návrh územního plánu vychází ze tří základních požadavků na územní rozvoj v řešeném území: vytvoření vhodných podmínek pro život občanů Pasohlávek vytvoření podmínek pro vznik a rozvoj sportovně rekreačních aktivit a zařízení v obci vytvoření podmínek pro rozvoj lázeňství a rekreace na severním břehu vodní nádrže Nové Mlýny I nepřipouštět rekreaci a jakýkoliv rozvoj na jižním břehu vodní nádrže Nové Mlýny I při návrhu území mezi obcí a kempem zohledňit kompoziční a pohledové osy, které budou sloužit k dobré prostorové oriaentaci a kvalitě rekreačního prostředí. navrhnout golfový areál severně od hlavních rozvojových ploch s vazbou na lázně. Golfový areál bude vytvořen jako lesopark. navrhnout plochy zeleně tak, aby bylo vytvořeno kvalitní lázeňské prostředí v rozvojové lokalitě nepřipouštět rozvoj a návrh nových výrobních a zemědělských areálů.

Hlavní rozvoj lázeňství a rekreace je směřován mezi obec a stávající kemp ATC Merkur.V současné době je obec a rekreační oblast oddělena především dopravně. Rekreační část území je dopravně napojena ze silnice I/52, obec je napojena silnicí III/39614 od Brna. V současné době je vyprojektovaná páteřní komunikace tohoto rozvojového území a je vydané územní rozhodnutí. Páteřní komunikace propojuje obec s kempem ATC Merkur a napojuje se na silnici I/52. Funkční program, který je v lokalitě navrhován, vychází z přírodních podmínek v této oblasti. Jsou to zejména ideální podmínky pro rozvoj lázeňství, wellness, rekreace u vody a golfu. Kromě koupání zde bude možné provozovat také vodní sporty, rybolov, pěší turistiku, cykloturistiku, myslivost, jezdectví. Vhodné prostory jsou zde pro vybudování sportovních zařízení jako je např. aquapark, tenisový klub. Je zde proslulé vinařství a návštěva vinných sklepů patří k významným atraktivitám území. Základní koncepce urbanistického návrhu je založena na organizaci území určených pro rekreaci, lázeňství, služby a bydlení v provozně čistých a urbanisticky logických vazbách. Návrh je chápán jako maximalistický, tzn. že prověřuje možnost využití všech ploch bez ohledu na současně vlastnické vztahy, avšak s respektováním všech limitů využití území. Rekreačně-lázeňský komplex je navrhován podle následujících principů:

PROJEKT, s.r.o.



Beze změn jsou v maximální míře ponechávána stávající stabilizované funkce území. Týká se to především kempu Merkur, ale i stávajících funkčních území v obci. V klidném území ve východní části poloostrova nad Pobřežním hájem je (v souladu s požadavky ČILZ) navrženo umístění plochy pro rozvoj léčebného lázeňství. Území pro individuální rekreaci je navrženo dle již zpracované urbanistické studie se zohledněním vyprojektované a schválené trasy kanalizace. Území mezi východním okrajem obce a lázeňským územím je určeno pro rozvoj individuální rekreace podél vodní nádrže a ve vzdálenější poloze jsou navrhovány plochy pro umístění bydlení v rodinných domech (rezidenční bydlení) s doplňkovým rekreačním ubytováním. Území mezi lázeňským územím a silnicí I/52, severně od stávajícího kempu, je navrhováno pro hlavní rozvoj rekreace. Od lázeňského území je odděleno plochami zeleně. Východně od lázeňského území je opět území klidné rekreace v apartmánech, doplněné plochami pro umístění restaurací a sportovními plochami. Na severním okraji stávajícího kempu je, východně od ploch lázeňství, nejprve plocha pro umístění hotelů a penzionů, plochy pro rekreaci v apartmánech a dále, až ke stávajícímu areálu „U jezera“ sportovní plocha, určená pro umístění aquaparku. Tato plocha byla ve fázi průzkumů a rozborů řešena alternativně. Na severním okraji navrhovaného aquaparku až po římský vrch je navržena plocha pro umístění hotelů, penzionů a rezidenčního bydlení. V nejsevernější poloze, v místě archeologické lokality je navržena plocha občanské vybavenosti, určená pro prezentaci archeologických nálezů a dalších kulturních zajímavostí v oblasti tzv. ARCHEOPARK. V zastavěném území obce je situováno plocha občanského vybavení u geotermálního vrtu označeného jako Pasohlávky-2G, v prostoru bývalého státního statku. Hlavní pozornost je přitom kladena na klidovou polohu, dostatek parkovacích ploch na okraji a ploch pro relaxaci (zeleň).

V grafické části ÚP byly vymezeny návrhové plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, lázeňství a rekreaci. Návrhové plochy byly ve fázi průzkumů a rozborů řešeny ve třech variantách. Jednotlivé varianty budou v navazující dokumentaci vyhodnoceny a bude vybrána jedna varianta k dopracování.. Podrobněji viz. kapitola 3.4 Alternativy územního rozvoje obce.

PROJEKT, s.r.o.



Varianta 1 - rozvoj lázeňství a rekreace je soustředěn mezi obec a kemp ATC Merkur, v centrální části rozvojového území „na tzv. poloostrově jsou navrženy plochy lázeňství a velkorysé propojení nábřeží a Římského vrchu krajinnou zelení. Aquapark je navržen při vjezdu do areálu kempu při páteřní komunikaci. V severní části výřezu je navržen golfový areál, který bude řešen formou lesoparku.

Pro bydlení přímo v obci bylo vymezeno několik menších ploch přímo v centru obce. Jedna větší plocha byla vymezena na severozápadním okraji obce. V této části obce byla navržena také plocha k návrhu vinných sklepů. V obci je také navrženo několik ploch občanskou vybavenost. Ve vazbě na areál fy. VINOFRUKT je navržena plocha smíšená obytná. Při komunikaci III/41621 je navržena menší plocha občanské vybavenosti. Obdobná plocha občanského vybavení je navržena po pravé straně silnice III/39614 za stávající čerpací stanicí pohonných hmot.

1.3.82. Jiné záměry (jev č.118) V územním plánu je vzhledem k velkému rozvoji navrženo rozšíření ČOV.

1.3.83. Další dostupné informace (jev č.119) Podle dostupných zdrojů jsou nyní v nabídce realitních kanceláří následující ceny srovnatelných pozemků: - prodej zemědělského pozemku 4600 m2 u rekreačního areálu Mušov … cca 550,.- Kč/m2 (Finreka RE group, Brno) - prodej zemědělského pozemku 33000 m2 u Mušovské přehrady … cca 250,.- Kč/m2 (Finreka RE group, Brno) - prodej zemědělského pozemku 4200 m2 u Mušovské přehrady … cca 440,.- Kč/m2 (Finreka RE group, Brno) - prodej samostatně stojící chaty 3+kk cca 3 000 000 Kč (reality OSKAR s.r.o. - Brno)

PROJEKT, s.r.o.



2. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

2.1. SWOT ANALÝZA Analýza SWOT je metodou využívanou v rámci územního plánování pro rozbor územního potenciálu. SWOT analýzy slouží ke specifikaci cílů a způsobů jejich dosažení. Jedná se o komplexní metodu kvalitativního vyhodnocení různých stránek území (popř. problémů, řešení, projektů atd.) a jeho současného stavu. Je silným nástrojem pro celkovou analýzu vnitřních i vnějších činitelů a v podstatě zahrnuje postupy technik strategické analýzy přehlednou a srozumitelnou metodou. Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 základních skupin. Jedná se o faktory vyjadřující silné nebo slabé vnitřní stránky jevů v území (S-W) a faktory vyjadřující příležitosti a nebezpečí jako vlastnosti vnějšího prostředí (O-T). SWOT je zkratkou odpovídajících slov z angličtiny: S - Strengths (přednosti = silné stránky), W - Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), O - Opportunities (příležitosti), T - Threats (hrozby, nebezpečí). Analýzou vzájemné interakce jednotlivých faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. Analýza SWOT je pro tvůrce rozboru užitečná v mnoha směrech: - poskytuje rámec pro hodnocení současné a budoucí pozice jejich obce, ORP; kraje - z tohoto hodnocení mohou zpracovatelé usoudit na strategické alternativy; - může být prováděna periodicky, aby zpracovatele informovala o tom, které interní nebo externí oblasti nabyly nebo naopak ztratily na významu (sledování indikátorů trvale udržitelného rozvoje, které charakterizují slabé stránky) - vede ke zlepšení standardní kvality práce územního plánování SWOT analýza tedy představuje kombinaci dvou analýz, a to analýzy vnitřního prostředí (S– W) a analýzy vnějšího prostředí (O – T). Analýza SWOT vychází z předpokladu, že území dosáhne trvale udržitelného rozvoje ochranou předností a příležitostí a návrhem na odstranění nedostatků a hrozeb. V rozboru území je třeba hlavně rozpoznat jeho vnitřní prostředí, tedy silné a slabé stránky. Toto hodnocení zpravidla provádí ORP, kraj nebo obec, která vyhodnocuje územní faktory. Tyto faktory jsou posuzovány podle intenzity jejich vlivu (rozhodující silná stránka, marginální silná stránka, neutrální faktor, rozhodující slabá stránka, marginální slabá stránka) a podle jejich důležitosti (vysoká, střední, nízká). Slabá stránka, závada, nedostatek je sdělením, co je třeba v území revitalizovat, podporovat, navrhnout. Je třeba sledovat rozhodující stránky makroprostředí (krajské ÚAP, PÚR, politika kraje, dotační politika kraje, státu, EU, stránky demografické, ekonomické, technologické, politické, legislativní, sociální a kulturní), které ovlivňují rozvoj a.prostředky na realizaci předpokladů trvale udržitelného rozvoje. Vnější prostředí – makroprostředí – je v čase dosti proměnné. Je proto třeba vytvořit určitý systém pro sledování a vyhodnocování důležitých vývojových trendů. Hlavní důvodem sledování vývojových trendů je včasné rozpoznání příležitostí a hrozeb. Analýza příležitostí a hrozeb pak umožňuje rozlišit atraktivní příležitosti, které mohou území přinést rozvoj. Současně také vede k zamyšlení nad problémy, se kterými se může území setkat při realizaci záměrů. Příležitostí rozumíme oblast potřeb obyvatel, jejichž uspokojování může území přinést rozvoj.

PROJEKT, s.r.o.



Příležitosti by měly být posuzovány z hlediska jejich atraktivnosti, resp. přitažlivosti a pravděpodobnosti úspěchu. Hrozba může být definována jako výzva vzniklá na základě nepříznivého vývojového trendu ve vnějším prostředí, která by mohla v případě absence účelných aktivit vést k ohrožení rozvoje a ochrany území. Hrozby jsou klasifikovány z hlediska závažnosti a pravděpodobnosti jejich výskytu. Do hrozeb lze zařadit i přírodní katastrofy, které lze předvídat, např. povodně, eroze.

2.1.1. Horninové prostředí a geologie Západní část k.ú. Pasohlávky, území kolem vrchu Hradisko a nejjižnější část k.ú. Mušov tvoří tercierní horniny (písky a jíly). Zbytek území zaujímá kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky). Geomorfologicky se jedná o provincii Západní Karpaty, subprovincii Vněkarpatské sníženiny, oblast Západní vněkarpatské sníženin, celek Dyjsko-svratecký úval. Zastavěné území obce a severní část k.ú. Mušov spadá do podcelku Dyjsko-svratecká niva. Severozápadní část k.ú. Pasohlávky náleží k podcelku Drnholecká pahorkatina, okrsku Olbramovická pahorkatina. Jižní část k.ú. Mušov se nalézá v podcelku Dunajovické vrchy, okrsku Dunajovická sníženina. Nejvyšší bod v území je vrch Hradisko ve výšce 220,9 m n.m., východně od obce. Nejnižším bodem zájmového území je hladina Střední zdrže Novomlýnských nádrží s průměrnou kótou ve 169,5 m n.m. Z hlediska radonového zatížení leží zastavěné území obce Pasohlávky v oblasti s převažujícím radonovým indexem nízkým (přechodným), obdobná je situace i v okolí obce. V oblasti vrchu Hradisko a západně od obce je radonové riziko nízké. (zdroj.:http://www.geology.cz/demo/CD_RADON50/3412/3412.htm).

Silné stránky

-

V řešeném území se nenachází poddolovaná území ani stará důlní díla V k.ú. Pasohlávky je pouze jeden potenciální sesuv, ale mimo zastavěné území a v takové vzdálenosti od obce, že je málo pravděpodobné, že by mohl limitovat územní rozvoj. Územní rozvoj rovněž není limitován ochranou ložisek nerostných surovin. V území není významný problém s radonovým rizikem. terénní konfigurace v zamýšlených rozvojových lokalitách je příznivá. žádné

-

žádné žádné

-

Slabé stránky Příležitosti Hrozby

2.1.2. Vodní režim Severní část katastrálního území je odvodňována do Svratky většinou umělými rýhami. Většina katastrálního území Pasohlávek i Mušova náleží přímo do povodí Dyje, avšak i zde jde o převážně umělé vodoteče se sezónní průtokem. Území je součástí povodí Dunaje. Hlavní vodotečí v území je řeka Dyje, na níž zde leží vodní nádrž Nové Mlýny I. V sousedním katastrálním území Ivaň se vlévají do vodní nádrže Nové Mlýny II řeky Jihlava a Svratka. Nádrže mají charakter velké vodní nádrže vzniklé v nedávném období. Velká část pobřeží je tvořena hrázemi, vodní hladina je většinou nad úrovní terénu a základní pohledová rovina je tak převýšena nad okolním terénem. Nádrže mají i funkci akumulační. Vzhledem k rozlehlosti vodních ploch je na nich velké vlnobití, které vyžaduje zpevněné břehy a znemožňuje masivní vznik přirozených břehů. Mělčiny na střední nádrži naopak umožňují vznik přirozených břehů sedimentací velkého množství splavenin. Jižní břehy nádrží jsou vyhrazeny pro náhradní biokoridory regionálního a vyššího významu.

PROJEKT, s.r.o.



Silné stránky

-

Slabé stránky

-

Příležitosti

-

-

Hrozby

-

Jsou eliminovány problémy se záplavami Rozsáhlé vodní nádrže jsou magnetem pro rozvoj turistického ruchu a skýtají výborné podmínky zejména pro rybolov dva zdroje přírodní minerální vody Pasohlávky-2G a Mušov-3G budou využity k lázeňským účelům časté vlnobití vyžaduje zpevněné břehy a ztěžuje vznik přirozených ekosystémů na břehu VN Nové Mlýny I, v místě nejsou kvalitní vodní zdroje, obec je odkázána na zásobování vodou ze vzdálenějších oblastí. (Nová Ves) nedostatečná kapacita vodních zdrojů v Nové Vsi znečištění vody ve VN Nové Mlýny I, II zhoršuje podmínky pro cestovní ruch. za silnicí I/52, část katastrálního území Mušov leží v záplavovém území, aktivní zóně a v území zvláštních povodní pod vodními díly zvažují se alternativy pro přivedení vody pro veřejnou potřebu z jiných zdrojů, pro zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro navrhované území. Tento záměr přesahuje územní plán a nelze ho v ÚP řešit programy na zvýšení čistoty vody v Dyji (omezení splachů hnojiv a jiných zemědělských postřiků do vodotečí) povedou ke zlepšení kvality vody ve vodních nádržích kolísání vodní hladiny VN Nové Mlýny I a II v důsledku přetrvávajících sporů vodohospodářů s ekology

2.1.3. Hygiena životního prostředí Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti Hrozby

-

-

-

zvyšující se environmentální povědomí obyvatelstva splaškové vody jsou likvidovany v ČOV, která se nachází v k.ú. Mušov nebyly zjištěny žádné staré zátěže v období turistické sezony silná dopravní zátěž na silnicích procházejících zastavěným územím Pasohlávky – hluk, prach, exhalace, ohrožení chodců a cyklistů znečištění VN Nové Mlýny III zhoršuje podmínky pro rekreaci u vody obec není plynofikována přivedení plynového vedení do obce Pasohlávky, z obce Nová Ves programy na vyčištění vodních toků (Dyje) v případě živelného rozvoje rekreace u VN Nové Mlýny I a II bude docházet k narušování životního prostředí závadným ukládáním odpadů (vznik černých skládek, neřešená likvidace tekutých odpadů) riziko výskytu extrémních klimatických jevů při růstu cen energií odklon obyvatel k levnějším, ale z hlediska životního prostředí méně vhodným zdrojům (spalování uhlí)

2.1.4. Ochrana přírody a krajiny Silné stránky

Slabé stránky

-

Příležitosti

-

PROJEKT, s.r.o.

Natura 2000 – Ptačí oblast Střední nádrž VD Nové Mlýny Natura 2000 – EVL Mušovský luh Přírodní rezervace Věstonická nádrž PP Betlém Živelný rozvoj rodinné rekreace, i když zatím převážně pouze ve formě mobilních zařízení – znehodnocování přírodních hodnot i krajinného rázu Tvrdé technické řešení zpevnění břehů VN Nové Mlýny II Posílení ekologické stability území realizací nadregionálního a místního ÚSES Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]


-

Hrozby

-

Prohloubení programů revitalizace krajiny a jejich integrace s tvorbou ÚSES, využití dotací na zakládání územního systému ekologické stability Spojení péče o krajinu s jinými aktivitami (rozvoj vinařské turistiky) Pokračování živelného rozvoje rekreace rozvoj rekreace, byť řízený, může také překročit rekreačně únosnou kapacitu krajiny narušení krajinného rázu výstavbou objektů v nevhodných polohách nebo o příliš velkém objemu, ruderalizací území vlivem úpadku zemědělské výroby a odklonu od zemědělského obhospodařování krajiny,

2.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Řešené území leží prakticky celé v oblasti Dyjskosvratecké nivy. Dyjskosvratecký úval je sosioregion, který patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti ČR., s vegetační dobou delší než 180 dní a srážkami 500 – 650 mm za rok. Dle užívané Quittovy mezoklimatické regionalizace republiky náleží území do teplé klimatické oblasti T4, která proniká do regionu od Jihovýchodu z Panonské pánve. Je charakterizována velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem, přechodná období jsou velmi krátká, jaro a podzim jsou teplé a zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Údaje o využití katastrálních území: orná půda vinice sady zahrady louky pastviny les vodní plochy zástavba ostatní plochy

36,4 % 2,5 % 18,1 % 0,3 % 1,6 % 1,0 % 11,5 % 20,9 % 0,7 % 7,0 %

zemědělská půda

59,9 %

les

11,5 %

nezemědělská půda

28,6 %

BPEJ jsou zakresleny v grafické části průzkumů a rozborů. Převážná část zastavěného území obce Pasohlávky leží v BPEJ 0.01.00, tj. v I. třídě ochrany ZPF. Kemp Merkur v k.ú. Mušov leží v BPEJ 0.05.01, tj. v III.třídě ochrany ZPF. V řešeném území se vyskytují půdy I. třídy ochrany (0.01.00, 0.60.00, 0.06.00, 0.56.00), v okolí obce se dále vyskytují půdy III. třídy ochrany (0.05.01, 0.08.10), IV třídy ( 0.21.10, 0.04.01, 0.08.50, 0.63.00) a V.třídy (0.21.12, 0.41.77, 0.40.67). Silné stránky Slabé stránky Příležitosti

Hrozby

-

PROJEKT, s.r.o.

Kvalitní ZPF v západní části řešeného území Půdy a podmínky vhodné pro rozvoj vinařství Nízký až zanedbatelný podíl lesů v k.ú. Pasohlávky lužní les v k.ú. Mušov Rozvoj vinařství a cestovního ruchu orientovaného na vinařství Zrušení zemědělské výroby v obci (obtěžování zápachem, dopravní zátěž Realizace opatření k omezení vodní eroze Konkurence dovozu levných vín ze zahraničí může způsobit úpadek vinařství Snižování zájmu o péči o krajinu Extrémní tlaky na rozvoj rekreace mohou vést k neúměrnému záboru kvalitní Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]


zemědělské půdy.

2.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky

-

Slabé stránky

Příležitosti

-

Hrozby

-

kvalitní silniční síť velmi dobrá dopravní dostupnost, komunikace I/52 odkanalizování obce i kempu na stávající ČOV dva zdroje přírodní minerální vody Pasohlávky-2G a Mušov-3G budou využity k lázeňským účelům dostatečná síť elektrických rozvodů území je součástí hlavní urbanizační osy Brno - Vídeň absence železniční dopravy obec není plynofikovaná nedostatečná kapacita vodních zdrojů v Nové Vsi nefungující dopravní propojení mezi obcí a kempem ATC Merkur přivedení plynového vedení do obce Pasohlávky, z obce Nová Ves realizace páteřní komunikace (propojení obce a stávajícího kempu), včetně inženýrských sítí (dokumentace pro ÚŘ) realizace rychlostní komunikace R52 zvažují se alternativy pro přivedení vody pro veřejnou potřebu z jiných zdrojů, pro zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro navrhované území. Tento záměr přesahuje územní plán a nelze ho v ÚP řešit pro navržený rozvoj území lze rozřířit stávající ČOV nedostatek vlastních finančních prostředků, omezené veřejné zdroje (obce, kraje) na investice do infrastruktury živelná nekoordinovaná výstavba nadměrnými objekty

2.1.7. Sociodemografické podmínky Obyvatelstvo Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. V době posledního sčítání lidí, domů a bytů v březnu 2006 trvale bydlelo v Pasohlávkách 726 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel Obec Pasohlávky měla nejvíce obyvatel kolem roku 1921 (1762 obyvatel). Největší pokles byl zaznamenán v roce 1950, to znamená při prvním sčítání lidu po odsunu obyvatelstva německé národnosti. Od roku 1950 je zřetelný mírný, ale stabilní nárůst počtu obyvatel.

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v Pasohlávkách 1574 – 2001

PROJEKT, s.r.o.



2000

1800

1600

Počet obyvatel

1400

1200

1000

800

600

400

200

20 01

19 91

19 61

19 50

19 30

19 21

19 10

19 00

18 90

18 80

18 69

17 63

17 00

15 74

0

R o k s č ítá n í P a s o h lá v k y

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí, SLDB 2001

Tab.: Vývoj počtu obyvatel v Pasohlávkách a v Mušově 1574 – 2001 1574 1700 1763 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1991 2001 Pasohlávky (Mušov) 33 48 397 1354 1507 1668 1624 1735 1762 1751 841 982 672 735 Pramen: Retrospektivní lexikon obcí, SLDB 2001

Věková struktura obyvatelstva Věková struktura obyvatelstva je poznamenána vývojem obce po 2. světové válce. Zatímco početné ročníky dvaceti až třicetiletých jsou důsledkem propopulačních opatření tehdejší vlády, jsou nadprůměrné počty obyvatel ve věku 40 - 55 let do jisté míry důsledkem poválečné imigrační vlny, která vznikla v důsledku odsunu většiny německého obyvatelstva. Díky tomu je ještě i dnes věková struktura obyvatelstva města poměrně progresivní. V předproduktivním věku je totiž 22,7 % obyvatel, v produktivním (15-59) 65,3 % a poproduktivním 12 % populace. Věková pyramida se v nejbližších letech nebude dramaticky měnit, protože generace dvaceti a třicetiletých je výrazně silnější než obyvatelstvo o generaci starší. Ze sčítání v r. 2001 vyplynulo, že Pasohlávky byly s průměrným věkem 33,5 let obcí s nejmladším obyvatelstvem v okrese Břeclav. Pro hodnocení dalšího vývoje obyvatelstva se často používá ukazatele "Index stáří". Hodnota vyšší než 100 signalizuje, že v dalším vývoji nastane v takovýchto obcích úbytek obyvatelstva přirozenou mírou (úmrtím). Index stáří pro Pasohlávky (poproduktivní obyv./předproduktivní obyv. v %) dosahuje hodnoty 52,7 %. Pro porovnání - index stáří pro ČR = 95. V Pasohlávkách se proto dá předpokládat mírný nárůst počtu obyvatel.

PROJEKT, s.r.o.



Tab.:Věková struktura obyvatelstva Věkové složení Pasohlávky obyvatel abs. % 0-14 let 167 22,72 produktivní věk 480 65,31 poproduktivní věk 88 11,97

JM kraj celkem % 16,0 65,1 19,0

Kraj abs 180138 733602 213978

Pramen: SLDB 2001

Ze srovnání s krajským průměrem vyplývá, že Pasohlávky mají poněkud příznivější věkové složení obyvatelstva než je krajský průměr. Tab.: Věková pyramida obyvatelstva Pasohlávek v r. 2001 735

0-4

41

5-14

126

15-19

55

20-29

131

30-39

112

40-49

99

50-59

83

60-64

33

65-74

37

75+nezj.

18

v tom ve věku

Celkem obyvatel

Pramen: SLDB 2001

PROJEKT, s.r.o.



Graf 2 : Věková pyramida obyvatelstva Pasohlávek v r. 2001

Věkové skupiny

POČET OBYVATEL 75+

18

65-74

37

60-64

33

50-59

83

40-49

99

30-39

112

20-29

131

15-19

55

5-14

126

0-4

41 0

20

40

60

80

100

120

140

Pramen: ČSÚ, SLDB 2001

Prognóza vývoje počtu obyvatel do roku 2020 (2050) V roce 1994 se narodilo v ČR nejméně dětí od roku 1785, poprvé se také narodilo méně lidí (107.000) než jich zemřelo (117.000). Tento negativní trend pokračuje i v dalších letech. Podle údajů ČSÚ se v roce 1996 narodilo pouze 90.000 dětí, zemřelo přes 110.000 lidí. Počet živě narozených dětí v roce 2003 proti roku 2002 se zvýšil o více než 2 tisíce a dosáhl nejvyšší úrovně od roku 1995. To však nic nemění na skutečnosti, že porodnost v České republice je z dlouhodobého hlediska i z hlediska mezinárodního porovnání nadále velmi nízká. Odvozený ukazatel úhrnné plodnosti (počet živě narozených dětí na jednu ženu ve věku 15-49 let) je pro rok 2003 odhadován na 1,18 (v roce 2002 činil 1,17), tj. na jednu z nejnižších hodnot v Evropě i ve světě. Pokračoval rovněž vzestup průměrného věku matek při porodu až na 28 let (v roce 2002 byl 27,8 let), podíl dětí narozených mimo manželství dosáhl v uplynulém roce 28,4 % (25,3 v roce 2002). Podle statistické bilance přibylo v roce 2003 v České republice 8,1 tisíc obyvatel. K 31. 12. 2003 činil celkový počet obyvatel České republiky 10 211 tisíc, z toho bylo 5 237 tisíc žen. Přírůstek byl umožněn kladným saldem migrace; do České republiky se přistěhovalo o 26 tisíc více osob než kolik se vystěhovalo. Proti roku 2002 byl migrační zisk více než dvojnásobný. Úhrnná plodnost v roce 2004 byla 1,23, v r. 2005 1,28, a v roce 2006 dokonce 1,33. Počet živě narozených dětí se od roku 2003 zvýšil o 12 000 (105 831). Současný vzestupný trend je možné vysvětlit plodností silných ročníku ze sedmdesátých let. V letech 2004 a 2005 se celkový přírůstek zvedl z 9 tisíc

PROJEKT, s.r.o.



na 30 tisíc. V roce 2006 byl poprvé od roku 1994 také kladný přirozený přírůstek, narodilo se více lidí, než jich zemřelo (+1390). Celkový přírůstek za rok 2006 dosáhl díky kladeném saldu migrace dosáhl 36110. Problém nízké porodnosti se vyskytuje ve většině zemí Evropy. Má velmi negativní dopad na národní hospodářství a stabilitu důchodového systému. Odhady budoucího vývoje počtu obyvatel jsou velmi obtížné. Statistický úřad ve svých prognózách ve střední a vysoké variantě počítá s rostoucím počtem obyvatel asi do roku 2020. Růst počtu obyvatel bude převážně způsoben vlivem rostoucí zahraniční migrace. Prognóza vývoje počtu obyvatel podle ČSÚ:

Počet obyvatel v tis. / Rok optimistická varianta střední varianta pesimistická varianta

2002 10203 10203 10203

2005 10273 10235 10200

2010 10432 10283 10141

2015 10578 10301 10033

2020 10700 10283 9874

2035 2050 10837 10830 9957 9438 9080 8066

11000

10837 10700

10800 10600 10400

10432 10273 10203

10200 10000

10830

10578

10203

10235

10283

10301

10283

9800

9957

9600 9438

9400 9200 9000 2002

2005

2010

2015

2020

2035

2050

optimistická varianta střední varianta pesimistická varianta Zdroj: ČSÚ, Populační prognóza ČR do r. 2050, zveřejněno 11.6.2004

Očekávaný počet obyvatel je zpracován v tradičních třech variantách: nízké (pesimistická), střední, a vysoké (optimistická). Pro pracovní účely byla spočtena ještě střední varianta bez uvažování vlivu zahraniční migrace. Název variant zároveň odráží rozdíly v předpokládaném vývoji jednotlivých složek populačního vývoje. Znamená to, že v nízké variantě bylo zakomponováno nejmenší očekávané zvýšení úrovně plodnosti, nejméně výrazné zlepšení úmrtnosti a nejnižší zisk zahraniční migrace. Pro vysokou

PROJEKT, s.r.o.



variantu to pak platilo přesně obráceně. Nicméně i když je střední varianta považována a prezentovaná jako ta nejpravděpodobnější, je třeba výsledky interpretovat spíše ve smyslu vymezení očekávaného vývoje daného extrémními variantami. Hlavní závěry projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050 jsou následující: celkový počet obyvatel se pravděpodobně mírně sníží. předpokládané je zvýšení úrovně plodnosti, její úrovně před rokem 1989 by ale již dosaženo být nemělo. Relativně nízká porodnost tak bude hlavním faktorem snížení početního stavu obyvatel a přispěje k jeho významnému populačnímu stárnutí. Česká republika zůstane imigrační zemí, bude získávat obyvatele zahraniční migrací. Úmrtnostní poměry se zlepší, poroste naděje dožití mužů i žen. Obyvatelstvo České republiky výrazně zestárne. Podíl osob ve věku nad 65 let by se mohl v roce 2050 přiblížit k jedné třetině, což by znamenalo zdvojnásobení současného podílu. Nejrychleji bude přibývat osob v nejvyšším věku – počet obyvatel starších 85 let by se měl do roku 2050 zpětinásobit Za první tři čtvrtletí roku 2007 činil přirozený přírůstek téměř 10 tisíc a celkový 62 tisíc, což zatím ukazuje spíše na optimistickou variantu vývoje obyvatelstva. Tendence vývoje počtu obyvatelstva na venkově Přirozený přírůstek obyvatelstva (rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých) býval na venkově vždy nižší než ve městech. Přesto i na venkově míval až do konce 70. let kladné hodnoty, tj. obyvatelstva přibývalo přirozenou měrou. Od té doby nastalo v naší zemi období s přirozeným úbytkem obyvatelstva v obcích do 2 tisíc obyvatel (hodnota přirozeného přírůstku v roce 1975 byla ještě 4,45 na 1000 obyv., pro rok 1990 už byla –2,53). Od začátku 70. let se udržovala nižší míra přistěhování na venkov (rel. na 1000 obyv.), a i když se od konce 80. let tento ukazatel poněkud zvýšil, ani zdaleka nedosahuje úrovně ze 60. let. Přibližně od téže doby (začátek 70. let) však venkov méně ztrácí vystěhováním. Stěhování z venkova do měst a míra stěhování z měst na venkov se navzájem přiblížily, což ukazuje i následující tabulka absolutních rozdílů přistěhovalých a vystěhovalých (tzv. migračního salda): Tab.: Vývoj přírůstku a úbytku obyvatel České republiky stěhováním (pro obce do 2 tisíc obyvatel) Rok M igr.saldo Rok M igr.saldo

1981

1982

1983

1984

-23451

-20556

-17047

-15119

1986

1987

1988

1989

-16232

-11595

-12068

-12530

V současné době probíhá jisté oživování venkova kolem velkých měst související s touhou obyvatelstva po klidnějším a z hlediska přírodních podmínek příznivějším prostředím pro bydlení. Kontakt s městem si přesto nadále uchovávají. K masivnímu „útěku z měst“ však nedochází a v nejbližší budoucnosti zřejmě ani nedojde. Při prognózování dalšího vývoje počtu obyvatel v řešené obci vycházíme z výše uvedeného dosavadního demografického vývoje, ale především z územně technických podmínek sídla a urbanistických sídelních vazeb. Přihlíží se i k současným rostoucím problémům se získáváním bytu či jiného druhu bydlení ve městech, což zbrzdí trend stěhování do měst a vylidňování venkova. Naopak lze očekávat růst zájmu o bydlení v příměstských oblastech, zejména v obcích s dobrým dopravním spojením do města, kvalitním životním prostředím a v těch obcích, které mohou nabídnout obyvatelům komfort bydlení srovnatelný s městem. Podle schváleného územního plánu VÚC Břeclavska, části C.b, Modelu rozmístění obyvatelstva, se u obce Pasohlávky předpokládá:

PROJEKT, s.r.o.



Obec Pasohlávky

Obec v urbanizační ose hlavní D

Poloha ve struktuře osídlení D

Počet obyvatel 2001 2030 735 800

Na základě všech uvedených skutečností a s ohledem na předpokládaný vývoj obyvatelstva (Projekce obyvatelstva ČR do roku 2020, ČSÚ 2003) lze očekávat, že počet trvale bydlících obyvatel obce bude stoupat na cca 800 obyvatel. Po realizaci rekreačně lázeňského areálu lze předpokládat výraznější nárůst počtu trvale bydlících obyvatel. Uvažovaný vývoj počtu obyvatel je opodstatněn faktory fyzickogeografickými, technickoekonomickými i faktory demografickými. Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura v Pasohlávkách je méně příznivá. Základní a neukončené vzdělání mělo 174 osob. Učňovské a střední odborné vzdělání mělo 273 obyvatel, maturitou zakončilo své vzdělání 80 osob, vyšší odborné vzdělání mělo 6 osob a vysokoškolské vzdělání mělo 13 obyvatel. Vyskytovalo se i 7 osob bez školního vzdělání, u 15 obyvatel nebylo vzdělání zjištěno. Graf: Struktura obyvatel Pasohlávek podle vzdělání 2001

bez vzdělání základní odborné úplné střední vyšší odborné vysokoškolské nezjištěno

Pramen: ČSÚ, SLDB 2001

Tab.: Obyvatelstvo podle stupně vzdělání, srovnání s Jihomoravským krajem:

Obyvatelstvo 15leté a starší v tom podle stupně vzdělání

PROJEKT, s.r.o.

bez vzdělání

Pasohlávky (abs.)

Pasohlávky (%)

568

100

JMK (%)

7

1,2323

0,3

základní vč. neukončeného

174

30,6338

23,3

vyučení a stř. odborné bez mat.

273

48,0633

37,1



úplné střední s maturitou

80

14,0845

24,6

vyšší odborné a nástavbové

6

1,0563

3,4

Vysokoškolské + vědecká příprava

13

2,2887

10,3

nezjištěné vzdělání

15

2,6408

0,9

Zdroj: ČSÚ

SWOT analýza: Silné stránky Slabé stránky Příležitosti

Hrozby

-

progresivní věková struktura obyvatelstva obce relativně příznivý podíl počtu nezaměstnaných obyvatel nízká úroveň vzdělání a kvalifikace pracovníků

-

programy celoživotního vzdělávání přiliv obyvatelstva využívající rekreačně lázeňké zařízení vznik nových pracovních míst rozvoj rekreace vznik vzdělávacích a školících programů v rekreačním areálu pokračující stárnutí obyvatelstva obce a s ním spojené rostoucí náklady na zdravotní a sociální péči, migrace kvalifikovaného obyvatelstva do velkých měst, Odchod vzdělaných obyvatel z kraje z důvodu absence kvalifikovaných pracovních míst zhoršování zdravotního stavu obyvatel a růst nákladů na zdravotní péči jako následek nedostatečné zdravotní prevence

-

2.1.8. Bydlení Tab.: Základní údaje o domovním fondu (SLDB 2001, ČSÚ): Domy úhrnem

186

z toho domy obydlené

175

z úhrnu obydlených domů

rodinné domy

172

bytové domy

3

domy podle vlastnictví

domy postavené

soukromých osob

167

obce, státu

2

SBD

2

do roku 1919

5

1920-1945

16

1946-1980

109

1981-2001

44

Tab.Údaje o bytovém fondu (SLDB 2001, ČSÚ): úhrnem v tom

PROJEKT, s.r.o.

219 byty obydlené


201


v rodin. domech

190

v bytov. domech

11

byty neobydlené v obydl. domech

7

z toho

byty neobydlené v neobydl.domech z toho podle důvodu

Silné stránky

Slabé stránky Příležitosti

-

slouží k rekreaci

3 2

bydlení v kvalitním a klidném prostředí sociální vazby mezi obyvateli, díky malé velikosti obce (obyvatelé se navzájem znají) převažující typ bydlení v rodinném domě se zahradou zájem o stavební parcely v obci i mimo obec nedořešená technická infrastruktura rozvojových lokalit využití dotací a silných investorů k nastartování lázeňských a rekreačních aktivit využití atraktivity území, tj. přírodních a kulturních hodnot, k rozvoji cestovního ruchu a bydlení spekulace s pozemky a vyčkávání na nejlepší cenu a s tím související blokace pozemků k rozvoji

-

Hrozby

obydl. přechodně

11

-

2.1.9. Rekreace Z hlediska rekreace je řešené území v oblasti cestovního ruchu č. 43 – Pavlovské vrchy, podoblasti Pálava – Nové Mlýny. Bezprostřední sousedství vodních nádrží dává po vyřešení všech souvisejících faktorů velké možnosti pro rekreaci. Obec sama o sobě je svými architektonickými památkami, archeologickými nálezy a přírodními hodnotami místem, které by nemělo chybět na seznamu návštěvních míst jižní Moravy. Silné stránky

-

Slabé stránky

-

Příležitosti

-

PROJEKT, s.r.o.

obec leží ve významné rekreační oblasti, u vodní nádrže Nové Mlýny I obec a rozvojové plochy leží v blízkosti CHKO Pálava, přírodní hodnoty jsou z hlediska cestovního ruchu významným potenciálem rozvoje síť cyklostezek a značených turistických tras existence dvou geotermálních vrtů a jejich kvality stávající fungující rekreační zařízení o rozloze 41,5 ha, z toho vodní plocha je 23 ha a je tvořena dvěmi oddělenými lagunami dostatečná kapacita ubytovacích zařízení středního standartu stávající sportovní areály (minigolf, tenisové kurty, hřiště pro plážový volejbal, tobogán, škola surfu a další) informační centrum, letní kino a další území je součástí hlavní urbanizační osy Brno - Vídeň živelný rozvoj rodinné rekreace absence ubytovacích zařízení vyššího standartu výrazná sezónnost cestovního ruchu v kraji s převahou letní turistiky, malá nabídka aktivit pro pobytovou zimní rekreaci a cestovní ruch možnosti většiny okresů Jihomoravského kraje využít k podpoře rozvoje cestovního ruchu přeshraniční programy EU výstavbou lázní dojde ke zvýšení zájmu o lázeňskou turistiku a prodlouží se turistická sezóna podpora projektů podporující atraktivitu oblasti (archeopark, golfový areál Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]


-

Hrozby

-

aquapark apod.) Vytvoření efektivní organizační struktury cestovního ruchu, propojující krajskou úroveň s lokálními a mikroregionálními sdruženími, Možnosti rozvoje konjukturálních forem cestovního ruchu a programů poznávací a kulturní turistika, UNESCO turistika, vinařská turistika, gastroturistika, Realizace jednotného informačního a rezervačního turistického systému, nejlépe v rámci mikroregionu (ORP) Snižování konkurenceschopnosti cestovního ruchu v kraji se zahraničím i jinými kraji ČR Omezování komerčního využívání kulturních památek v cestovním ruchu Znečišťování vodních ploch využívaných k rekreaci

2.1.10. Hospodářské podmínky Tab.: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Obyvatelstvo celkem

735

Ekonomicky aktivní celkem

358

zaměstnaní v tom

z toho

306 pracuj. důchodci

3

ženy na mat. dovolené

6

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem z toho

52 370

nepracuj. důchodci

126

žáci, studenti, učni

156

Osoby s nezjištěnou ekonom. aktivitou

7

Zdroj: ČSÚ, SLBD 2001

Pozoruhodný je vysoký podíl nezaměstnaných – 14,5 % z práceschopného obyvatelstva. Za prací vyjíždělo v rámci okresu 85 pracujících, v rámci kraje 93 pracujících, do jiného kraje 12 pracujících. Za studiem vyjíždělo 91 žáků, studentů a učňů. Podle schváleného územního plánu VÚC Břeclavska, části C.b, Modelu rozmístění obyvatelstva, se u obce Pasohlávky předpokládá: Obec Obec v Poloha Počet obyvatel Význam Pracovní místa hodnocení urbaniz ve sídla významu ační ose struktuře z hlediska 2001 2030 2001 2030 hlavní osídlení prac.míst Pasohlávky D D 735 800 1,5 5 171 119 Obec Pasohlávky leží v hlavní urbanizační ose a dle předpokladu ÚP VÚC Břeclavska bude počet obyvatel stoupat k = 1,09. Dá se předpokládat, že obec Pasohlávky a navazující území má předpoklady k rozvoji lázeňství a rekreace. Z tohoto důvodu byly verlkoryse zakresleny rozvojové záměry mezi obcí a stávajícím kempem ATC Merkur. Charakter obce je především ubytovací a rekreační zaměřený na vinařství, cykloturistiku a rybolov v horní Novomlýnské nádrži. Obec Pasohlávky leží 18 km od města Mikulov a 10 km od města Pohořelice. Z Pasohlávek je dobře dostupná silnice I/52. Obec je vybavena základní občanskou vybaveností V obci bylo evidováno v r.2001 52 nezaměstnaných, což je 14,5%. Obec Pasohlávky je zásobována vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a má vybudovanou kanalizační síť a ČOV. Obec

PROJEKT, s.r.o.



není plynofikována. Okolí obce nabízí velmi kvalitní životní prostředí a nabízí dostatek možností pro rekreaci. V obci z výše uvedených skutečností je zájem o novou výstavbu a dá se předpokládat, že tento zájem poroste.

Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomicky aktivních bylo při sčítání 358 osob, z toho 52 nezaměstnaných. Ekonomicky neaktivních obyvatel bylo 370, především důchodců a dětí. Nepracujících důchodců bylo 126. V zemědělství, lesnictví a rybolovu bylo zaměstnáno 12,8 % ekonomicky činných osob. Ve zpracovatelském průmyslu pracuje 16,5 % osob, ve stavebnictví 16,8 %. Ve službách jako ekonomickém sektoru pracuje 21 % ekonomicky aktivních obyvatel Pasohlávek. V obci v roce 2001 byla nezaměstnanost 14,5 %.

Silné stránky

-

Slabé stránky

Příležitosti

-

-

Hrozby

-

-

-

PROJEKT, s.r.o.

obec Pasohlávky je obklopena zemědělskou krajinou obec Pasohlávky je dobře dopravně dostupná z I/52, obec leží v rekreační oblasti Horní Novomlýnské nádrže a v blízkosti CHKO Pálava. obec a pobřeží Horní Novomlýnské nádrže nabízí různé formy ubytování a rekreace (kempy, penziony, hotel ...). Možnost navazovat na již nastartovaný rekreační potenciál. předpoklady pro rozvoj lázeňství zemědělství je charakterizováno nízkou efektivitou využití zdrojů, která spočívá v jeho nízké produktivitě a částečně i v nevhodných přírodních podmínkách. Tato situace se negativně odráží v sociálně - ekonomickém i životním prostředí venkovských oblastí. dá se předpokládat posilování zaměstnanosti v obchodě a službách na úkor zemědělství a výroby rozvoj lázeňství vyvolá nárůst přidružených podnikatelských aktivit a služeb diverzifikace ekonomické aktivity zemědělců, rozvoj podnikatelské aktivity a cestovního ruchu rozšiřování ekonomické podpory zemědělství ze strany EU a státu využití finančních zdrojů z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) k realizaci politiky integrovaného rozvoje zemědělství a venkova podpora využití obnovitelných zdrojů energie, zejména využitím nepotravinářské zemědělské produkce vytváření místních akčních skupin jako formy spolupráce veřejného i soukromého sektoru při rozvoji území nedokončená restrukturalizace zemědělství, pokles zemědělské výroby, který omezí možnosti systémového řešení rozvoje venkovských území snižování konkurenceschopnosti zemědělství a ztráta zájmu o zemědělské obhospodařování půdy a zemědělskou výrobu vůbec, vzhledem k rostoucí konkurenci dovozů levných zemědělských produktů ze zahraničí prohlubující se projevy marginalizace v území (nedostatek pracovních příležitostí, nižší vzdělanost obyvatelstva, nedostatek příležitostí ke kulturnímu vyžití apod.) neschopnost zajistit zvyšování míry zaměstnanosti obyvatelstva koncentrace maloobchodní sítě do velkých nákupních center může vést ke snížení dostupnosti obchodů pro obyvatelstvo Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]


-

Centralizace školství do větších měst, ohrožení existence škol ve venkovských oblastech Silná koncentrace ekonomických aktivit v Brně a okolí vzhledem k ostatním částem kraje Omezení dotací ze Strukturálních fondů v rámci Cíle 1 poté, co region Jihovýchod dosáhne 75 % úrovně HDP Evropské unie

2.2. ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území

2.2.1. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí (environmentální pilíř) Obec Pasohlávky se nachází severně od údolní nádrže Nové Mlýny I., nejvyšší kótou území je Hradisko – 220 m n. m. Řešené území náleží k Dyjskosvrateckému úvalu. Dyjskosvratecký úval je sosioregion, který patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti ČR, s vegetační dobou delší než 180 dní a srážkami 500 - 650 mm. Geologickým podkladem jsou kvartérní a starší třetihorní sedimenty. Podnebí je zde velmi teplé, poměrně suché. Zima je krátká s krátkým trváním sněhové pokrývky. Dle Quittovy klasifikace náleží území do velmi teplé oblasti T4. Katastrální území je velmi intenzivně přeměněno a využíváno člověkem. Stabilizační lesní a luční porosty (včetně pastvin) vyšších stupňů ekologické stability (5 a 4) tvoří velmi malou část místní krajiny. Většinou drobné lesní celky jsou v území rozmístěny poměrně nekoncentrovaně a v podstatě se omezují jen na doprovod vodních toků a břehů vodních nádrží. Jediný větší lesní celek se nachází ve východní části k.ú. Mušov – lužní les Dolní Mušovský luh. I tak však výrazně přispívají ke stabilizaci území. V okolí obce je absence „příměstských“ lesů, které by vytvářely podmínky pro každodenní rekreaci obyvatel a spoluvytvářely příznivější mikroklima. Stálé vodní toky se v území téměř nevyskytují. Zasahují pouze do okrajových částí katastrálního území. Téměř třetinu katastru zaujímají vodní plochy Novomlýnských nádrží (horní a střední nádrž). Z uvedeného je zřejmé, že podmínky pro život obyvatel a pro rekreaci jsou příznivé. Území je rovněž relativně ekologicky stabilní. Rozvoj lázeňství a navazujících služeb si vyžádá rozsáhlé rozvojové plochy. Rozvoj bude soustředěn mezi obec a stávající kemp ATC Merkur. Obec Pasohlávky leží v hlavní urbanizační ose Brno – Vídeň. V tomto rozvojovém území je uvažováno s výstavbou archeoparku, golfového areál, aquapark apod., které přispějí k zatraktivnění území.

2.2.2. Územní podmínky pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř) Vhodné by bylo podporovat zvýšení zaměstnanosti, zejména využitím podmínek pro rozvoj cestovní ruchu (lázeňství, rekreace, golf, vodní sporty, vinařství – ubytování ve vinných sklepech, cykloturistika a rybolov). Nedoporučuje se podporovat rozvoj výroby průmyslové ani výroby drobné – pro tyto činnosti nejsou v území vhodné podmínky (konflikty s rozvojem cestovního ruchu, ochranou přírody a krajiny, ochranou obrazu obce).

PROJEKT, s.r.o.



2.2.3. Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území (sociální pilíř) V roce 2006 bylo v obci Pasohlávky 726 obyvatel (v roce 2001 to bylo 735ob.). Dá se předpokládat nárůst obyvatel na cca 800. V případě rozvoje lázeňství a souvisejících služeb i více. V obci se každoročně konají Anenské krojované hody a masopust (tradiční pochod masek). Pro sportovní vyžití obyvatel slouží sportovní areál, který je umístěn v centru obce. Pořádají se zde fotbalové turnaje. V obci se koná také Dyjský pohár – střelecká soutěž. Pro setkávání obyvatel slouží větší množství restauračních zařízení a vinných sklepů. V březnu se zde organizuje výstavy vín. V obci je registrováno několik organizací: Červený kříž, Český svaz žen, Český zahrádkářský svaz, myslivecké sdružení, TJ Zetor a komise Programu obnovy venkova (POV).

3. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD

3.1. URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY Obec Pasohlávky má charakteristickou zástavbu ulicového typu. V obci jsou upraveny centrální veřejné plochy (prostor před obecním úřadem, okolí kostela, hřiště, přístaviště). Podél silnice III/39614 je vybudována cyklostezka a chodníky pro pěší. Nově je vystavěna nábřežní promenádní cyklistickopěší komunikace. V započaté obnově je třeba pokračovat do dalších částí obce (např. příjezd do obce od Pohořelic, lokalita vinných sklepů, atp.). Doporučujeme rekonstrukce fasád dalších objektů v centru – kulturní dům a vila vedle OÚ, potraviny, atd). Na úseku dopravy je třeba pokračovat v nábřežní komunikaci na obě strany, směrem k Drnholci a směrem ke kempu ATC Merkur. Vybudovat samostatnou cyklostezku do kempu ATC Merkur a podél silnice III/39614. Na úseku dopravy bude v ÚP zakreslen návrh rychlostní komunikace R/52, který změní organizaci dopravy ve východní části řešeného území. Tato realizace zkapacitní stávající silnici I/52 a odstraní dopravní závady na stávajících křižovatkách. Projektově je připravená také páteřní komunikace mezi obcí a kempem ATC Merkur, která je strategická z hlediska dalšího rozvoje v tomto území. Plochy zemědělské výroby v severní části obce mají charakter tzv. brownfields. Územní plán posoudí jejich další možné využití. Jedná se o nevyužívaný zemědělský areál. Hygienické závady spočívají především v absenci plynového vedení a v nedostačující kapacitě vodních zdrojů SV Hustopečsko. Dalším zdrojem hygienických závad je živelný rozvoj rekreace na březích vodních nádrží a silný rybolov. V důsledku toho vznikají problémy s likvidací odpadů všeho druhu. Druh závady Urbanistické závady

Brownfields

Závady v řešeném území Nevyužitý zemědělský areál v S části obce plochy, Zchátralý zemědělská stavba při založené příjezdu do kempu ATC Merkur

Devastované nekoncepčně plochy Nevyužité plochy Jiné urbanistické problémy

PROJEKT, s.r.o.


Opatření 1 2

0 0 Územní plán obce Pasohlávky, průzkumy a rozbory TEXTOVÁ ČÁST Strana: 62

Dopravní závady

Přetížené dopravní tepny Nevhodně trasované silnice (liniové dopravní závady) Bodové dopravní závady Doprava v klidu Absence komunikací pro pěší Absence cyklistických komunikací Jiné dopravní problémy

Hygienické závady

Doprava silniční Doprava železniční Výroba a sklady

Vodní toky a plochy Kanalizace, ČOV

Zásobování vodou

Zásobování plynem Jiné hygienické závady

I/52 0

3

Křižovatka I/52 s III/39614 Centrum obce a hřbitov Mezi obcí a kempem ATC Merkur

3 4 5

Mezi obcí a kempem ATC Merkur, chybí cyklosteska z obce Pasohlávky směr Ivaň Absence dopravního propojení mezi obcí a kempem ATC Merkur Okolí silnice I/52 a III/39614 0 Při příjezdu do obce Pasohlávky po silnici III/39614 zemědělský areál fy. FRUTA a.s. 0 Při realizaci některých záměrů souvisejících s rekreací se dá předpokládat, že nebude postačovat kapacita stávající ČOV Při posuzování rozsáhlých záměrů mezi obcí a kempem se zjistilo, že nebude postačovat kapacita vodních zdrojů v Nové Vsi z kterých je zásobována obec. Obec není plynofikována

5

6 7 8

9

10

11

Doporučovaná opatření: 1 Posoudit využití areálu pro nevýrobní účely (plocha přestavby) 2 Posoudit a podle výsledku zařadit do ploch přestavby nebo ploch k asanaci 3 Řešeno výstavbou rychlostní komunikace R52 – projektově připravený záměr 4 Řešeno návrhovou plochou před hřbitovem 5 V ÚP bude navrženo doplňující trasování chybějících pěších a cyklistických komunikací 6 Řešeno výstavbou páteřní komunikace – projektově připravený záměr 7 Řešeno výsadbou izolační zeleně podél komunikací 8 před areálem je navržena plocha smíšená obytná, která bude eliminovat optické působení zemědělského areálu 9 V ÚP je navrženo rozšíření stávající ČOV 10 V úvahu připadají následující varianty řešení: - využití zdroje Ivaň: vybudování úpravny vody, popř. podle potřeby posílení tohoto zdroje o další vrty. Nevýhodou je špatná kvalita vody a nejistota co do celkové kapacity zdroje (bylo by nutné provést hydrogeologický průzkum), - napojením SV Hustopeče na Vírský oblastní vodovod (z touto variantou počítá i Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje). Přívod do SV Hustopeče bude napojen na přivaděč Rajhrad – Židlochovice (Brno – venkov) a ukončen v prameništi Vranovice propojením na dnešní výtlačné řady z prameniště do vdj. Uherčice a Pouzdřany. Po položení přivaděče Rajhrad – SV Hustopeče bude vodojem Židlochovice umístěn na odbočce z tohoto řadu. Druhá odbočka je navržena k zásobování obcí Velké Němčice, Nosislav, Křepice,

PROJEKT, s.r.o.



Nikolčice, Šitbořice a Borkovany a je na současný systém napojena u čerpací stanice Boudky, - odpojení Pasohlávek ze SV Hustopeče a přivedení vody z Vírského oblastního vodovodu. Všechny tyto alternativy přesahují územní plán obce a nelze je v rámci územního plánu Pasohlávky řešit. 11 V ÚP bude navržen způsob přivedení plynových vedení do obce včetně rozvodu v samotné obci a v rozvojových plochách

3.2. VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A STŘETY TĚCHTO ZÁMĚRŮ S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Záměry na provedení změn v území jsou poměrně jednoznačné a nejsou ve vzájemném střetu. Některé záměry kolidují s přírodními či technickými limity využití území, tyto kolize jsou však vcelku jednoduše řešitelné. Všechny návrhové plochy leží v ochranném pásmu II.stupně přírodních léčivých zdrojů. Před realizací záměrů bude požadováno souhlasné stanovisko Ministerstva zdravotnictví, dle §37 zákona 164/2001 Sb. Téměř celé řešené území leží v OP komunikačního vedení, v OP objektu důležitého pro obranu státu a v OP letiště. (VUSS Brno). Značení záměrů je zobrazeno ve výkrese „Schéma hlavních rozvojových záměrů“, který je vložený do textové části ÚP. Ozn. Druh záměru Kolize Hodnocení, možná opatření BR 1 - Objekty budou situovány - OP el. vedení VN vzdušné Plochy bydlení mimo OP el. vedení - OP lesa v rodinných domech - OP lesa bude respektováno - Objekty budou situovány BR 2 - OP el. vedení VN vzdušné mimo OP el. vedení Plochy bydlení - Silniční OP (III/39614) - Silniční OP bude v rodinných domech - OP lesa respektováno - OP lesa bude respektováno BR 3 - Objekty budou situovány mimo OP el. vedení BR 4 - OP el. vedení VN vzdušné Plochy bydlení - zástavba bude od hřbitova - OP hřbitova 100m v rodinných domech odcloněna navrženou izolační BR 5 zelení OV 6

Plochy občanského vybavení

-

OP lesa OP I.stupně přírodních léčivých zdrojů vodní toky – užívání pozemků sousedícími s koryty vodních toků

-

OV 7

OV 8

Plochy občanského vybavení

-

Silniční OP (III/39614) OP vodovodního přivaděče

-

Plochy občanského

-

Silniční OP (III/39614)

-

PROJEKT, s.r.o.


OP lesa bude respektováno OP I.stupně bude respektováno OP bude respektováno Silniční OP bude respektováno OP vodovodního přivaděče bude respektováno Silniční OP bude


vybavení

-

OP vodovodního přivaděče OP el. vedení VN vzdušné část plochy leží v záplavovém území

-

OA 9

-

-

OP el. vedení VN vzdušné území archeologického zájmu I.stupně nemovitá kulturní památka Římský vrh OP lesa vodní toky – užívání pozemků sousedícími s koryty vodních toků Silniční OP (III/39614) OP el. vedení VN vzdušné

-

OP lesa Silniční OP (III/39614) OP el. vedení VN vzdušné

Plochy archeoparku SS 10

Plochy smíšené vinné sklepy

SO 11 Plochy smíšené obytné OL 12

RC 13

DP 14

Plochy lázeňství Plocha o velikosti cca 38,5 ha pro rozvoj lázeňství. Součástí této plochy budou plochy pro lázně, hotely a parkovou zeleň atp. Plochy rekreace – v tomto území budou navrženy plochy pro hotely, penziony, rezidenční bydlení a aquapark

DS 17

-

OP el. vedení VN vzdušné území archeologického zájmu I.stupně

OP el. vedení VN vzdušné území archeologického zájmu I.stupně

Plochy záchytných parkovišť

-

OP lesa OP el. vedení VN vzdušné

Plochy záchytných parkovišť

-

OP hřbitova OP el. vedení VN vzdušné

Plochy záchytných parkovišť Plochy silniční dopravy

-

OP I.stupně přírodních léčivých zdrojů

-

OP el. vedení VN vzdušné Silniční OP (I/52)

Plochy silniční dopravy

PROJEKT, s.r.o.

-

-

Objekty budou situovány mimo OP el. vedení bude zohledněno při realizaci záměru OP lesa bude respektováno OP bude respektováno Silniční OP bude respektováno Objekty budou situovány mimo OP el. vedení OP lesa bude respektováno Silniční OP bude respektováno Objekty budou situovány mimo OP el. vedení Objekty budou situovány mimo OP el. vedení před zahájením jakýchkoliv zemních staveb musí stavebník tuto činnost oznámit Archeologickému ústavu AV ČR

Objekty budou situovány mimo OP el. vedení - před zahájením jakýchkoliv zemních staveb musí stavebník tuto činnost oznámit Archeologickému ústavu AV ČR - parkoviště bude umístěno v OP lesa za silnicí - el. vedení bude přeloženo - parkoviště bude sloužit také pro návštěvníky hřbitova - OP el. vedení bude respektováno - OP I.stupně bude respektováno - OP el. vedení bude respektováno - plocha bude sloužit jako odstavná plocha pro správu a údržbu rychlostní komunikace R52 -

-

DS 18

-

-

DP 15

DP 16

-

respektováno OP vodovodního přivaděče OP bude respektováno Objekty budou situovány mimo OP el. vedení objekty budou umístěny mimo záplavové objekty



OT 19

-

Golfový areál

OP vodovodního přivaděče OP el. vedení VN vzdušné OP lesa

-

TI 20 -

Technická infrastruktura

HV 21

-

Vodní plocha Plocha bude vytěžena a zemina použita na výstavbu rozšíření komunikace R52. Po vytěžení bude plocha zatopena

Silniční OP (III/39614) OP vodovodního přivaděče OP el. vedení VN vzdušné část plochy leží v záplavovém území

-

-

území archeologického zájmu I.stupně

OP vodovodního přivaděče OP bude respektováno Objekty budou situovány mimo OP el. vedení OP lesa bude respektováno Silniční OP bude respektováno OP vodovodního přivaděče OP bude respektováno Objekty budou situovány mimo OP el. vedení objekty budou umístěny mimo záplavové objekty před zahájením jakýchkoliv zemních staveb musí stavebník tuto činnost oznámit Archeologickému ústavu AV ČR

3.3. OHROŽENÍ ÚZEMÍ POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY V severní části řešeného území (lužní les Mušovský luh) za silnicí I/52 je vyhlášeno záplavové území s aktivní zónou. V této části řešeného území nejsou navrženy rozvojové plochy, kromě liniových záměrů výstavby rychlostní komunikace R52.

PROJEKT, s.r.o.



3.4. ALTERNATIVY ÚZEMNÍHO ROZVOJE OBCE

V grafické části ÚP byly vymezeny návrhové plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, lázeňství a rekreaci. Návrhové plochy byly ve fázi průzkumů a rozborů řešeny ve třech variantách. Jednotlivé varianty budou v navazující dokumentaci vyhodnoceny a bude vybrána jedna varianta k dopracování.

Varianta 1 - rozvoj lázeňství a rekreace je soustředěn mezi obec a kemp ATC Merkur, v centrální části rozvojového území „na tzv. poloostrově jsou navrženy plochy lázeňství a velkorysé propojení nábřeží a Římského vrchu krajinnou zelení. Aquapark je navržen při vjezdu do areálu kempu při páteřní komunikaci. V severní části výřezu je navržen golfový areál, který bude řešen formou lesoparku.

Varianta 2 - změna polohy aquaparku oproti variantě 1.

PROJEKT, s.r.o.



Varianta 3 - Velikost ploch navržené zeleně v rozvojovém lázeňském území je zmenšena oproti variantě 1, plochy aquaparku a přilehlých ploch jsou aktualizovány podle územní studie pro tuto část řešeného území.

Pro bydlení přímo v obci bylo vymezeno několik menších ploch přímo v centru obce. Jedna větší plocha byla vymezena na severozápadním okraji obce. V této části obce byla navržena také plocha k návrhu vinných sklepů. V obci je také navrženo několik ploch občanskou vybavenost. Ve vazbě na areál fy. VINOFRUKT je navržena plocha smíšená obytná. Při komunikaci III/41621 je navržena menší plocha občanské vybavenosti. Obdobná plocha občanského vybavení je navržena po pravé straně silnice III/39614 za stávající čerpací stanicí pohonných hmot.

PROJEKT, s.r.o.



ÚZEMNÍ PLÁN. Obec Pasohlávky. okr. Brno-venkov

Recommend Documents