ÚZEMNÍ PLÁN OBCE T E L N I C E A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST B. ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA. AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 29, Brno

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

TELNICE

A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST B. ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA

Pořizovatel: Zpracovatel:

Obec Telnice AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno

Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Číslo zakázky: 279 00 Datum zpracování: 11/2001 Autorský kolektiv: Ing. arch. Milan Hučík Ing.arch. Klára Arivukkannan Mgr. Viktor Jaroš Autorský kolektiv děkuje představitelům obce a občanům, kteří se podíleli - ať už radami nebo informacemi - na zpracování územního plánu.

OBSAH DOKUMENTACE • • •

• • • •

Textová a tabulková část, fotodokumentace (charakteristika souč.stavu a návrh urbanistického rozvoje) Vyhodnocení záborů ZPF a LPF (v textové části) Výkresová část 1. Širší územní vztahy (začlenění obce do systému osídlení) 1:25.000 2. Hlavní výkres (celé katastrální území) 1:5.000 3. Hlavní výkres (zastavitelné území) 1:2.000 4. Technické infrastruktura - vodní hospodářství 1:2.000 5. Technické infrastruktura - energetika a spoje 1:2.000 6. Zemědělská příloha 1:5.000 7. Návrh dopravy 1:2.000 8. Veřejně prospěšné stavby 1:2.000 Schéma etapizace výstavby (v textové části) Schéma hlavního výkresu územního plánu Vyhláška o závazných částech ÚPO (Regulativy pro územní rozvoj) Registrační list

TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST, SCHEMATA, FOTODOKUMENTACE 1.

HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, DŮVODY PRO ZPRACOVÁNÍ UZEMNÍHO PLÁNU ___________5

2.

ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD, SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ, PŮVOD DAT, PŘESNOST DIGITÁLNÍHO ZPRACOVÁNÍ ___________________________________5 2.1. Zhodnocení dříve zpracované ÚPD, soulad s ÚPD VÚC _________________________5 2.2. Seznam použitých podkladů a dokumentace, původ digitálních dat _________________6 2.3. Přesnost digitálního zpracování _____________________________________________6

3.

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA KE KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ________________________________________________________________7

4.

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ________________________________________________12

5.

ČASOVÝ HORIZONT ÚZEMNÍHO PLÁNU_______________________________________12

6.

ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT V ÚZEMÍ ___________________________________________________________________12 6.1. Klimatické poměry ______________________________________________________13 6.2. Geologie a geomorfologie ________________________________________________13 6.3. Hydrologie, vodní a větrná eroze ___________________________________________14 6.4. Stav krajiny, ochrana přírody, ekologie ______________________________________16 6.4.1. Biogeografické členění řešeného území ______________________________________ 17 6.4.2. Charakteristika územního systému ekologické stability __________________________ 17

6.5. 6.6. 6.7. 6.8.

Pedologie _____________________________________________________________20 Rekreační hodnota řešeného území _________________________________________20 Postavení obce ve struktuře osídlení ________________________________________21 Historie obce, ochrana kulturních hodnot ____________________________________21 6.8.1. Historie obce ___________________________________________________________ 21 6.8.2. Nemovité kulturní památky ________________________________________________ 22 6.8.3. Archeologické zájmy_____________________________________________________ 25

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 29, 627 00, Brno Tel./Fax.: 05-4521 7035 Tel.: 05-4521 7004

Územní plán obce Telnice, okr. Brno-venkov TEXTOVÁ ČÁST Strana: 2

6.9.

Obyvatelstvo, demografický vývoj, vyjížďka a dojížďka do zaměstnání, trh práce ____27

7.

NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE __________________________________________32

8.

ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY, PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ ______33 8.1. Bydlení _______________________________________________________________33 8.1.1. Bydlení trvalé __________________________________________________________ 33 8.1.2. Bydlení přechodné, rekreace, cestovní ruch ___________________________________ 37

8.2. 8.3.

Občanská vybavenost, kulturní a sportovní vyžití obyvatel_______________________38 Zemědělská a průmyslová výroba __________________________________________39 8.3.1. Zemědělská velkovýroba __________________________________________________ 39 8.3.2. Zemědělská malovýroba, soukromá zemědělská hospodářství ____________________ 40 8.3.3. Průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní služby _____________________________ 40

8.4. 9.

Veřejná prostranství a zeleň _______________________________________________41

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ ___________________________________41 9.1. Ochranná pásma a pásma hygienické ochrany ________________________________41 9.1.1. Ochranná pásma vyplývající ze zákona_______________________________________ 42 9.1.2. Ochranná pásma ________________________________________________________ 44

9.2. 9.3.

Zátopová území ________________________________________________________45 Ostatní limity __________________________________________________________45

10. DOPRAVA, TECHNICKÁ VYBAVENOST, ODPADY ______________________________46 10.1. Doprava ______________________________________________________________46 10.1.1. Doprava motorová, silniční síť, účelové komunikace ____________________________ 10.1.2. Objekty dopravní vybavenosti______________________________________________ 10.1.3. Veřejná doprava, zastávky hromadné dopravy _________________________________ 10.1.4. Místní komunikace, obytné ulice____________________________________________ 10.1.5. Doprava v klidu (odstavná stání)____________________________________________ 10.1.6. Železniční doprava ______________________________________________________ 10.1.7. Cyklistická a pěší doprava _________________________________________________ 10.1.8. Ochranná pásma silnic, požadavky civilní obrany ______________________________ 10.1.9. Hluk ze silniční dopravy __________________________________________________ 10.1.10. Hluk ze železniční dopravy_____________________________________________ 10.1.11. Zemědělská doprava __________________________________________________ 10.1.12. Ostatní druhy doprav__________________________________________________

46 47 47 48 48 51 51 51 51 54 57 57

10.2. Technická infrastruktura, likvidace TKO_____________________________________57 10.2.1. Zásobování vodou _______________________________________________________ 10.2.2. Odkanalizování a čištění odpadních vod ______________________________________ 10.2.3. Zásobování elektrickou energií _____________________________________________ 10.2.4. Zásobování plynem ______________________________________________________ 10.2.5. Přenos informací ________________________________________________________ 10.2.6. Ropovody a produktovody ________________________________________________ 10.2.7. Veřejné osvětlení ________________________________________________________ 10.2.8. Odpadové hospodářství ___________________________________________________ 10.2.9. Zásobování teplem_______________________________________________________

57 60 64 66 67 68 68 68 69

11. LOŽISKA SUROVIN __________________________________________________________70 11.1. Ochrana ložisek nerostných surovin_________________________________________70 11.2. Vymezení ploch pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění ____70 12. OBRAZ VESNICE ____________________________________________________________71 12.1. Obraz vesnice __________________________________________________________71 12.2. Architektonické a regulační zásady _________________________________________72 13. NÁVRH VYMEZENÍ PLOCH VEŘ. PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV 74 13.1. Veřejně prospěšné stavby _________________________________________________74

PROJEKT, s.r.o.



13.2. Asanační úpravy ________________________________________________________74 13.3. Stavební uzávěry _______________________________________________________74 14. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY ______________________________75 15. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ________________77 15.1. Ochrana a tvorba životního prostředí ________________________________________77 15.1.1. Celková hygienická situace, zdravotní stav obyvatelstva _________________________ 15.1.2. Ovzduší _______________________________________________________________ 15.1.3. Voda _________________________________________________________________ 15.1.4. Hluk __________________________________________________________________ 15.1.5. Radon_________________________________________________________________

77 77 77 78 78

16. DŮSLEDKY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ___________________________________79 16.1. Textová část___________________________________________________________79 16.1.1. Úvod _________________________________________________________________ 16.1.2. Výchozí podklady _______________________________________________________ 16.1.3. Charakteristika katastrálního území__________________________________________ 16.1.4. Zemědělská výroba v řešeném území ________________________________________ 16.1.5. Uspořádání ZPF v území, hydrologické a odtokové poměry ______________________ 16.1.6. Investice do půdy________________________________________________________ 16.1.7. Zdůvodnění navrhovaného odnětí zemědělské půdy_____________________________ 16.1.8. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení nejvýhodnější ___________________________ 16.1.9. Odnětí zemědělské půdy a ostatních pozemkù - zdůvodnění ______________________

79 79 79 80 80 81 81 81 82

16.2. Tabulková část _________________________________________________________86 17. DŮSLEDKY NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA____________________87 18. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU ______________________________87 19. NÁVRH ETAPIZACE VÝSTAVBY ______________________________________________87 20. VYMEZENÍ ZÁVAZNÝCH ČÁSTÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - REGULATIVY _____________88 21. DOKLADOVÁ ČÁST _________________________________________________________89 22. FOTODOKUMENTACE _______________________________________________________90

PROJEKT, s.r.o.



1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, DŮVODY PRO ZPRACOVÁNÍ UZEMNÍHO PLÁNU Pořízení nového ÚPN obce zajišťuje na žádost obce v souladu s §14 b) SZ referát regionálního rozvoje Okresního úřadu Brno - venkov. Zpracováním územního plánu byla pověřena společnost AR projekt s.r.o. Brno. Územní plán byl zpracován podle smlouvy o dílo uzavřené mezi zpracovatelem a objednatelem (obcí Telnice). Hlavní cíle řešení územního plánu: •

návrh rozvoje obce pro vytvoření nejvhodnější urbanistické a organizační skladby funkčních zón s ohledem na identitu, tradici a historii obce a nové společensko–ekonomické podmínky

•

prověření možností obsluhy výhledového rozvoje obce (dopravní a technická infrastruktura)

•

zhodnocení podmínek životního a přírodního prostředí a návrh úprav a změn

•

vyhodnocení možností sportovně rekreačních

•

zpracování územního plánu pro návrhové období do roku 2015 s výhledem do roku 2025

•

zvláštní důraz měl být kladen na návrh dostatečně kapacitních ploch pro novou obytnou výstavbu, vzhledem k blízkosti města Brna, dobrému dopravnímu spojení za prací a dobrým výchozím podmínkám pro výstavbu

2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD, SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ, PŮVOD DAT, PŘESNOST DIGITÁLNÍHO ZPRACOVÁNÍ

2.1.

ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD, SOULAD S ÚPD VÚC

Územní plán sídelního útvaru Telnice, který byl schválen 5.10.1995, byl podroben aktualizaci a bylo přijato obecním zastupitelstvem rozhodnutí, že je nutno zpracovat nový územní plán. Tento územní plán bude odpovídat požadavkům vyplývajícím zejména z novely stavebního zákona č.83/1998 Sb. platné od 1.7.1998, t.zn. že bude zpracován územní plán obce Telnice, v němž bude dořešeno celé katastrální území obce. Rovněž potřeby obce na rozvoj území jsou takového rozsahu, že je nelze řešit formou změn. Území bylo řešeno nadřazenou ÚPD - ÚPN velkého územního celku Brněnské regionální aglomerace (Terplan,a.s., Praha, schválený 04/85).

PROJEKT, s.r.o.



2.2.

SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ A DOKUMENTACE, PŮVOD DIGITÁLNÍCH DAT

Při zpracování byly dále využity tyto materiály: • Státní seznam nemovitých kulturních památek (Památkový úřad v Brně) • Sčítání lidu, domů a bytů provedené ČSÚ v r. 1991 (KS ČSÚ) • Retrospektivní lexikon obcí 1850 - 1970 • Digitální mapové podklady a zaměření zapůjčené Okresním úřadem Brno-venkov: digitalizovaná katastrální mapa 1:2 000 digitalizovaný výškopis • Zásady a pravidla územního plánování (VÚVA Praha) • Struktura osídlení v Jihomoravském kraji (JmKNV, 1985) • Obnova venkovské krajiny (časopis ochránců přírody Veronica, zvláštní vydání, 1994) • Bonitace zemědělských půd a směr jejich využití, III. díl (MZVŽ, 1989) • Podnebí Československé socialistické republiky, tabulky (HMÚ Praha, 1961) • Okrasné dřeviny (Vaněk - Böhm, SZN 1981) • Obytná krajina (Ladislav Žák, Svoboda 1947) • Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy (ČK VTIR, VÚVA Praha, 1991) • Ing.arch. Mundil: K systematice územního a regulačního plánování (Územní plánování a urbanismus, 1/91) • Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Brno-venkov (AQUATIS, Brno, a.s. 1998) • ÚPN VÚC Brněnské SRA (Terplan Praha, a.s.) • 750 let Telnice, 1244-1994 (František Čermák, Obecní úřad v Telnici, 1994) • Vírský oblastní vodovod II. etapa (Aquatis, 1998) • Telnice-vodovod projekt pro územní řízení (Vodárenská akciová společnost, a.s., 1999) • Zlepšení kvality vody na dolním toku řeky Svratky, studie (Hydroprojekt a.s., 1999) • Kanalizační řád Telnice (VAS Brno-venkov, a.s., 1997) • Kanalizace Sokolnice, Telnice – nádražní čtvrť, DÚR (Ing. Jiří Švestka, Troubsko 06/2001) • vodovodní řad Telnice, nádražní čtvrť (VHS atelier, VI/2000) • Místní program obnovy vesnice (Obecní úřad Telnice, 1991) • VUSS v Brně (vojenské sdělovací kabely) • Telefonní kabely • NN kabely • Elektrizace trati Nezamyslice – Brno (Elektrizace železnic Praha a.s.) • Referát ŽP Brno – venkov (oznámení o registraci významných krajinných prvků)

2.3.

PŘESNOST DIGITÁLNÍHO ZPRACOVÁNÍ

Přesnost použitých podkladů: ♦ Vodovody: poloha vodovodního přivaděče převzata z digitálního zaměření, zásobovací vodovody jsou již zrealizovány

PROJEKT, s.r.o.



♦ Kanalizace: převzata z digitálního zaměření inženýrských sítí, některé větve však nebyly zaměřeny a byly proto doplněny podle schematického zákresu poskytnutého Vodárenskou akciovou společností, a.s., Brno), doplněna Nádražní čtvrť – překresleno, nepřesné (Ing. Jiří Švestka, Troubsko, 06/2001) ♦ Elektřina: poskytnuto schema vedení VN, velmi nepřesné, doplněno orientačním průzkumem v terénu ♦ Sdělovací kabely: poskytnuto digitální zaměření většiny kabelů MTS ♦ Vojenské sdělovací kabely: překresleno, nepřesné ♦ Telefonní kabely: překresleno, nepřesné ♦ NN kabely: překresleno, nepřesné ♦ Dálkový kabel: část dálkových kabelů byla převzata z digitálního zaměření uličních prostorů, ostatní překresleny z podkladů SDK Českého Telecomu, a.s., nepřesné ♦ Plynovody: správcem sítí bylo poskytnuto digitální zaměření stávajících VTL plynovodů, NTL plynovody převzaty z digitálního zaměření uličních prostorů. Přesné. Přesnost digitálního zpracování je negativně ovlivněna neaktuálností digitalizovaných mapových podkladů KM. Při zpracování průzkumů jsme proto provedli aktualizaci základních polohopisných dat (zákres nových objektů do územního plánu, nikoliv však do mapy – některé objekty byly převzaty z výše uvedené digitální účelové mapy, ostatní byly zakresleny jen orientačně). Největší nepřesnosti mohly vzniknout v extravilánu mimo současně zastavěné území obce. Parcelace zakreslená v digitalizované mapě v mnoha případech neodpovídala skutečnému využití území.

3. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA KE KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Územní plán byl vypracován na základě požadavků a potřeb, které vyplynuly při osobních konzultacích územně plánovací problematiky s představiteli obce, občany a s dotčenými orgány státní správy. Podkladem pro vypracování konceptu ÚPO Telnice bylo zadání územního plánu, které bylo projednáno a schváleno obecním zastupitelstvem dne 5.6.2000. Koncept územního plánu obce byl projednán s dotčenými orgány státní správy od 24.1.2001 – 15.4.2001, veřejné projednání se uskutečnilo dne 15.3.2001. S veřejností byl koncept územního plánu projednán od 24.1.2001 – 15.4.2001, veřejné projednání se uskutečnilo dne 15.3.2001. Projednávání bylo ukončeno 28.6.2001. Závazným podkladem pro zpracování návrhu územního plánu bylo souborné stanovisko ke konceptu územního plánu obce Telnice, vypracované pořizovatelem územního plánu, referátem regionálního rozvoje OkÚ Brno-venkov. Toto souborné stanovisko bylo schváleno obecním zastupitelstvem dne 20.8.2001. V souborném stanovisku ke konceptu územního plánu byly obsaženy následující požadavky: Obsah požadavku

Řešení v územním plánu

OkÚ BRNO-VENKOV, RRR, odd. kultury, památková péče Vzato na vědomí. Investor je povinen oznámit v dostatečném předstihu zahájení výkopových prací Archeologickému ústavu ČAV Brno - § 22 z.č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

PROJEKT, s.r.o.



ZEMĚDĚLSKÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ SPRÁVA, ÚP Brno-venkov 1. V k.ú. Telnice se nachází zařízení ve správě ZVHS: - tok Dunávka - HMZ (meliorační kanál) Telnice „01“ 2. Současně upozorňujeme na existenci odvodnění a závlahových zařízení. 3. U toků ve správě ZVHS požadujeme dodržení OP (zákres do výkresů a uvést v tex.části). OkÚ BRNO-VENKOV, referát obrany Bez připomínek OkÚ BRNO-VENKOV, Živnostenský úřad Bez připomínek. ČESKÁ POŠTA, s.p., odštěpný závod Jižní Morava Pošta se nachází v budově obecního úřadu. Vyhovuje i pro výhled. Bez připomínek. MERO ČR, a.s., Kralupy nad Vltavou V uvedené oblasti nedochází ke střetu s naším zařízením. OkÚ BRNO-VENKOV, referát zdravotnictví Bez připomínek. ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE, a.s., Praha Bez připomínek. STÁTNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV v Brně Koncept ÚP je přípustný za podmínek: -nemovité kulturní památky nacházející se v obci budou uvedeny v mapové a textové části ÚPD, kde bude zohledněno i jejich prostředí. Budou zaznamenány veškeré drobné sakrální stavby a zachované charakteristické usedlosti, vypovídající o způsobu místního lidového stavitelství. Vypracované regulativy pro obnovy a novostavby budou obsahovat zásady korespondující s tradiční vesnickou zástavbou, zejména pak dodržení historického urbanismu, siluety obce, sklonu střech a používání klasických přírodních materiálů. -při jakýchkoliv zásazích do terénu je třeba respektovat, že jde o území s archeologickými nálezy ve smyslu §22 odst. 2 z.č.20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Stavebník má povinnost oznámit v dostatečném předstihu zahájení výkopových prací Archeologickému ústavu ČAV Brno a umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu některé z oprávněných organizací. V návrhu ÚPN obce budou respektovány ty požadavky, které odpovídají rozsahu a obsahu územního plánu obce. ČEPRO a.s., Praha 1 Bez připomínek. ČEPRO a.s., Klobouky u Brna Bez připomínek. JIHOMORAVSKÁ PLYNÁRENSKÁ, a.s. Brno Obec je od r. 1988 plynofikována. Žádáme o respektování již vybudovaného plynárenského zařízení. Jiné připomínky nemáme. ČEPS, a.s., Praha 1. Z hlediska rozvoje přenosové soustavy vvn 400 a 220 kV nemáme žádné připomínky. V předmětné lokalitě neplánujeme výstavbu nových vedení těchto napěťových hladin. 2. U stávajících zařízení vvn požadujeme respektování ochranných pásem dle Energetického zákona č. 458/2000 Sb. Ve smyslu §98 odst.2 tohoto zákona zůstává u těchto našich zařízení zachována původně stanovená

PROJEKT, s.r.o.


1. Vzato na vědomí 2. Vzato na vědomí 3. Akceptováno.

Vzato na vědomí. Vzato na vědomí. Vzato na vědomí. Vzato na vědomí. Vzato na vědomí. Vzato na vědomí. Vzato na vědomí.

Vzato na vědomí. Vzato na vědomí. Akceptováno.

1. Vzato na vědomí. 2. Akceptováno.


šíře ochranných pásem. OkÚ BRNO-VENKOV, Okresní pozemkový úřad V k.ú. Telnice jsou prováděny jednoduché pozemkové úpravy. Těmito úpravami se vlastníkům vrací pozemky do užívání. Komplexní pozemkové úpravy nebyly doposud vyhlášeny. Bez připomínek. ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ, Praha Bez připomínek. STÁTNÍ PAMÁTKOVÝ ÚŘAD v Brně – archeologie Koncept ÚP je přípustný bez omezujících podmínek. OBVODNÍ BÁŇSKÝ ÚŘAD v Brně Podle evidence dobývacích prostorů vedeném zdejším úřadem v souladu s ustanovením §29 odst.3 zákona č.44/1988 Sb. O ochraně a využití nerostného bohatství, v platném znění, v k.ú. Telnice není evidován žádný dobývací prostor. Toto stanovisko lze považovat za dohodu ve smyslu §21 odst.5 zákona č.83/1998 Sb.., kterým se doplňuje zákon č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. ČESKÁ INSPEKCE ŽP, oblastní inspektorát Brno Bez připomínek. SLOANE PARK PROPERTY TRUST, a.s. Praha Bez připomínek. HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR Brněnského kraje, územní odbor Brno – venkov Z hlediska PO nemá námitek. LESY ČR, s.p., LS Bučovice Z hlediska výkonu funkce odborného lesního hospodáře požadujeme zachování stávajícího rozsahu pozemků určených k plnění funkcí lesa, rovněž nesmí dojít k jejich omezení ve využívání. VÍRSKÝ OBLASTNÍ VODOVOD, s.m.o. V územním plánu je navrženo napojení na VOV odbočkou DIN 100, dl. 217m. Zprovoznění VOV se předpokládá v polovině r. 2001. Bez připomínek. HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR Brněnského kraje Bez připomínek. ČESKÁ POŠTA, s.p., obvod Brno Bez připomínek. MŽP ČR, pracoviště Brno V k.ú. obce Telnice nejsou vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózní zdroj a nejsou zde stanovena chráněná ložisková území. V k.ú. Telnice nejsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb. Bez připomínek. ČESKÉ DRÁHY, Olomouc Řešené území leží mimo bezprostřední dosah železniční dopravy. Nejbližší ŽS ČD Sokolnice je umístěna v docházkové vzdálenosti cca 2km z obce. Řešení ÚP se nedotýká zájmů ČD. Bez připomínek. OkÚ BRNO-VENKOV, referát soc. věcí Bez připomínek. ČESKÝ TELECOM, a.s., oblast Morava, Olomouc Bez připomínek. POVODÍ MORAVY, s.p., Brno Z hlediska směrného vodohospodářského plánu sdělujeme: 1. V textové části str. 44, kap. 8.2.-správné č.j.vyhlášeného zátopového

PROJEKT, s.r.o.


Vzato na vědomí.

Vzato na vědomí. Vzato na vědomí. Vzato na vědomí.

Vzato na vědomí. Vzato na vědomí. Vzato na vědomí. Vzato na vědomí.

Vzato na vědomí.

Vzato na vědomí. Vzato na vědomí. Vzato na vědomí.

Vzato na vědomí.

Vzato na vědomí. Vzato na vědomí. 1. Opraveno. 2. Akceptováno.


území je ŽP/3516/93Tr. 2. Realizaci nově navržené zástavby podmiňujeme řádným odkanalizováním do vod povrchových v souladu s požadavky Nařízení vlády č. 82/99 Sb. 3. V grafické části – výkresy M 1:2000 chybí popis toku a barevné odlišení toků a ploch. ČEZ, a.s., Praha Řešeným územím prochází RR spoj ČEZ, a.s. Kozí Horka – Babí lom, který, vč. jeho ochranného pásma, požadujeme zachovat. Bez připomínek. ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR, závod Brno 1. K.ú. obce procházejí silnice II.a III. třídy, které jsou stabilizovány a budou upravovány v dnešních trasách s odstraněním dopravních závad – projednat současně se zástupci odboru dopravy OkÚ Brno-venkov a zástupci obce. 2. V textové části 9.1.1. na str. 53 doplnit číselný návrh odpovídajících kategorií a funkčních tříd průjezdových úseků silnic zastavěným územím obce dle zásad ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“. 3. Návrh účelové zejména zemědělské dopravy vedené mimo trasy silniční sítě projednejte s provozovateli této dopravy a zástupci obce. 4. Eliminaci negativních účinků dopravy – hluková hygienická pásma projednejte i se zástupci hygienika a obce. ČESKÉ DRÁHY s.o. – DDC, odbor investiční, Praha Požadujeme respektovat v ÚP trasu železniční trati č.300 Brno – Přerov vč. Železniční infrastruktury a ochranného pásma. OkÚ BRNO – VENKOV, referát školství Bez připomínek. OkÚ BRNO – VENKOV, referát dopravy 1. V textové části v kap. 9.1. – Doprava: silnice III/4182 není na k.ú. Telnice. 2. Ve vyhlášce – Regulativy – v čl. 9 nutno opravit u silničního ochranného pásma: místní komunikace I. a II. třídy (ne III. třídy). 3. V grafické příloze č. 2 – Komplexní urbanistický návrh nutno v legendě opravit název ochranná pásma dopravy na silniční ochranné pásmo. 4. V grafické příloze č.2,3 – Komplexní urbanistický návrh a č. 7 – Návrh dopravy je chybně vyznačeno u silnic II/380 a II/418 v některých úsecích silniční ochranné pásmo a dále správný název III/41610 zní: Telnice-Otmarov-Rajhradice. OkÚ BRNO – VENKOV, RŽP K obsahu máme následující připomínky: Vodní hospodářství: 1. V části 9.2.2. Odkanalizování a čištění odpadních vod je třeba aktualizovat informaci v tom smyslu, že rozhodnutí o vypouštění odpadních vod ze dne 8.7.1994 č.j.-Hr bylo nahrazeno novým ze dne 20.12.1999 č.j.ŽP 9755/99Vo Ochrana ZPF: 2. V textové části, bod 15.1.9. chybí zejména vyhodnocení lokality V5. Jelikož se jedná o rozsáhlou lokalitu k podnikání a výrobě v I. třídě ochrany ZPF, je nezbytné vyhodnocení doplnit do návrhové etapy. 3. Při zpracování dokumentace v dalším stupni požadujeme provedení konzultace na zdejším pracovišti ochrany ZPF. 4. Jednu kopii zemědělské přílohy návrhové etapy předejte pro potřeby zdej-

PROJEKT, s.r.o.


3. Doplněno.

Akceptováno.

1. Vzato na vědomí.

2. Je obsaženo v kapitole 9.1.4. 3. Vzato na vědomí. 4. Vzato na vědomí.

Vzato na vědomí, akceptováno. Vzato na vědomí. 1. Vzato na vědomí 2. Vzato na vědomí 3. Vzato na vědomí. 4. Vzato na vědomí.

1. Vzato na vědomí. 2. Vzato na vědomí. 3. Vzato na vědomí. 4. Vzato na vědomí.


šího RŽP. OÚ SOKOLNICE, stavební úřad I. stupně S návrhem souhlasíme s těmito připomínkami: 1. Je třeba přesněji specifikovat, které druhy staveb a činností jsou v jednotlivých zónách přípustné a které zakázány. Obecný popis typu výrobní služby je nekonkrétní. 2. Nesouhlasíme s návrhem, aby v ploše bydlení venkovského typu byly možné objekty autoopraven, autodopravy, drobné výroby a řemesel, výrobních služeb klempířských, zámečnických provozoven, zemědělských staveb, atd., tedy staveb, které svým užíváním přinášejí do zón bydlení vyšší zátěž hlukovou, emisní, odpadovou. 3. V zónách občanské vybavenosti není rozumné povolovat stavby rodinných domů. 4. Výše uvedené principy doporučujeme aplikovat i na ostatní zóny. VOJENSKÁ UBYTOVACÍ A STAVEBNÍ SPRÁVA, Brno Upozorňujeme na podzemní sítě, které evidujeme v zájmovém území. Bez připomínek. OKRESNÍ HYGIENIK okresu Brno – venkov Souhlasí s konceptem územního plánu. V souladu s §21 odst.2 zákona č.50/1976 Sb.se souhlas váže na splnění takto stanovené podmínky: 1. V návrhu ÚPN SÚ zakreslete izofony nejvyšších přípustných ekvivalentních hladin akustického tlaku u komunikace a železnice, které musí být vypočteny a stanoveny dle vládního zařízení č.802/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 2. V hlukových pásmech komunikace a železnice nenavrhujte objekty hygienické ochrany. Netolický Jiří, Telnice 333 1. Nesouhlasím s vyústěním silnice na mé parcele č. 988 (dříve 474,5). 2. Dále navrhuji rozšíření zástavbového plánu … Doležal Jan, Doležalová Vlasta, Doležalová Marie Námitka ve věci vybudování místní komunikace na pozemku p.č. 1080. Koláček Lubomír a Jaromíra, Za Sokolovnou 364, Telnice Podáváme námitku a nesouhlasíme tímto, aby přes naši parcelu č. 987/4 vedla komunikace.

1. Vzato na vědomí. 2. Vzato na vědomí. 3. Vzato na vědomí. 4. Vzato na vědomí. Vzato na vědomí. 1. Vzato na vědomí. 1. Akceptováno. 2. Akceptováno.

1. Akceptováno. 2. Akceptována. Akceptováno. Komunikace zrušena, dětské hřiště umístěno jižněji.

Zahradnictví – Hrozek Jan, V dědině 67, Telnice Akceptováno. Zásadně nesouhlasím, aby přes parcely č. 959, 960, 961 vedla vozovka. Vymazal Oldřich, V dědině 70, Telnice Akceptováno. Po zhlédnutí konceptu ÚP nesouhlasím s návrhem, aby přes parcelu č. 954 vedla navrhovaná cesta.

PROJEKT, s.r.o.



4. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Koncept územního plánu řeší celé katastrální území obce. Je vypracován nad digitálními katastrálními mapami 1:2.000 a vyplotrován v měřítku: 3.1. Zájmové (katastrální) území v měřítku 1:5.000. 3.2. Sídelně využité území vymezené zastavěnou částí sídla a navazujících území v měřítku 1:2.000

5. ČASOVÝ HORIZONT ÚZEMNÍHO PLÁNU

Územní plán je vypracován pro návrhové období do roku 2015, s výhledem do roku 2020.

6. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT V ÚZEMÍ Obec Telnice leží v okrese Brno-venkov. Katastrální území má výměru 607 ha, obec leží v průměrné nadmořské výšce 195 m n.m. Údaje o využití území: Rozloha katastrálního území Z toho Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Zemědělská půda Z toho Orná půda Zahrady Ovocné sady Louky Pastviny

PROJEKT, s.r.o.


607 ha 5 ha 7 ha 16 ha 51 ha 528 ha 492,5 ha 27,1 ha 5,6 ha 1,4 ha 1,4 ha


Výměra (%) 100 90

87

80 70 60 50 40 30 20 10

8,4

0,8

1,2

2,6

lesní půda

vodní plochy

zastavěné plochy

0 zemědělská půda

ostatní plochy

Z grafu je zřejmý silně zemědělský charakter katastrálního území Telnice a naprostý nedostatek zalesněných ploch.

6.1.

KLIMATICKÉ POMĚRY

Dle Quitta leží téměř celý bioregion v teplé oblasti T 4, která je v ČR nejteplejší. Pouze vyšší okraje, kam spadá i katastr Telnice, leží v T 2. Podnebí je výrazně teplé a nejsušší na Moravě, neboť se zde uplatňuje srážkový stín Českomoravské vrchoviny: Lechovice 528 mm, Miroslav 505 mm, Pohořelice 499 mm, Drnholec 9,3 °C a 495 mm. Vzhledem k plochému reliéfu je celá oblast vystavena převážně západnímu proudění. Významné jsou též jihovýchodní větry, přinášející v zimě déšť a v létě sucho a bouřky. Chráněných míst s odlišnými místními poměry je málo. Klimatická oblast T 4 má dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Z mezoklimatických charakteristik je důležitý častý výskyt místních inverzních situací v údolích Říčky a Dunávky, zejména za jasného a klidného počasí. Kvalit ovzduší je negativně ovlivněna lokálními topeništi, silniční dopravou, prašností z polí a vozovek a organoleptickými emisemi z živočišné výroby. Charakteristiky klimatu: Průměrná roční teplota vzduchu …………………….9 °C Nejteplejší měsíc………………………….červenec 19 °C Nejchladnější měsíc………………….…….leden –2,5 °C Roční srážkový úhrn……………………………...500 mm Nejvodnatější měsíc……………...………červenec 70 mm Nejsušší měsíc…………………………...…březen 20 mm Převládající proudění vzduchu………….………..SZ směr

6.2.

GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE

Horninné podloží tvoří nezpevněné sedimenty mořského neogénu – jíly, písky, štěrky, místy pevněji stmelené a v různé míře vápnité. Jsou však většinou pohřbeny pod pleistocénními terasovými štěrkopísky. Oba typy hornin jsou pak z převážné části kryty zpravidla málo mocnými vrstvami spraše. Starší pevné skalní podloží vystupuje jen okrajově jako různě velké ostrůvky, zejména podél Dyje pod Znojmem a na

PROJEKT, s.r.o.



okraji brněnského masívu. Jsou většinou tvořeny granodiority a příbuznými horninami, východně od Brna jurskými vápenci a kulmskými sedimenty. V bioregionu se místy uplatňují mladé sedimenty nivní. Provincie Západní Karpaty Soustava Vněkarpatské sníženiny Podsoustava Západní Vněkarpatské sníženiny Celek Dyjskosvratecký úval Rozpětí nadmořských výšek se pohybuje od 188 m do 215 m. Geologickým základem reliéfem jsou v řešeném území miocénní vápnité jíly, případně písky. Tyto sedimenty jsou většinou překryté čtvrtohorními sprašemi, případně fluviálními a deluviofluviálními sedimenty – štěrky, písky a hlínami. Reliéf katastru má ráz nížinné pahorkatiny s plochými, zaoblenými hřbety a mělkými, široce otevřenými údolími. Na modelaci reliéfu se výrazně podepsalo období pleistocénních zalednění, kdy se vytvořily četné prvky dnešního reliéfu – suchá údolí, úpady, náplavové kužely, báze údolních niv.

6.3.

HYDROLOGIE, VODNÍ A VĚTRNÁ EROZE

Řešené území přísluší do povodí Litavy. Katastrálním územím obce i samotným zastavěným územím protéká řeka Říčka, která je ve správě Povodí Moravy, a.s. Přímým správcem je provoz Brno-Svratka. Říčka je od soutoků s Rokytnicí zvaná též Zlatý potok a tvoří osu území. Roční průtok v Říčce při ústí do Litavy (u Měnína) činí 0,26 m3/s. Hydrologické údaje Říčky: Hydrologické číslo povodí Říčky … … 0,056 m3/s Q355 … 35,0 m3/s Q100 BSK5 … 4,5 mg/l

4-15-03-104

Koryto Říčky je v katastru po celé délce regulované (napřímené a zahloubené). Necitlivé úpravy koryta, které ale byly opodstatněné častými záplavami, se projevují ve snížení samočisticí schopnosti toku. Na znečištění toku se nejvíce podílel sokolnický cukrovar, který v posledních letech nevyrábí a tudíž ani neznečišťuje. Na území katastru bývaly v minulosti rybníky, které však byly v minulém století vypuštěny, aby se získala další orná půda, především pro pěstování cukrovky. V obci tak zůstal jeden rybníček a v nivě Říčky nad Měnínem je vybudovaná závlahová nádrž. V územním plánu navrhujeme výstavbu rybníka na severozápadním okraji obce. Ohrožení kvality vod spočívá zejména v odkanalizování splaškových vod do vodoteče a ve splachu a průsaku agrochemikálií a organických látek ze zemědělsky obhospodařovaných pozemků a objektů živočišné výroby. Veškeré vodní toky jsou významným krajinným prvkem ze zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Protierozní opatření pro jednotlivé hydrotypy: 1. Organizační - dotýkají se vždy celých ploch řešených pozemků. Lze uvažovat tato konkrétní opatření: - zatravnění - zalesnění - protierozní osevní postupy - pásové střídání plodin (s řádkováním po vrstevnicích) - změna velikosti a tvaru pozemků (i jako důsledek stavebně-technických opatření)

PROJEKT, s.r.o.



2. Agrotechnická a vegetační - i ona se dotýkají vždy celých ploch, a proto jsou tato opatření navrhována vždy společně s opatřeními organizačními: - vrstevnicová orba - výsev do ochranné plodiny - důlkování, hrázkování, brázdování - dlátování, hloubkové kypření - organizace pastvy - obnova drnu - mulčování 3. Stavebně - technická - se dotýkají buď konkrétních kritických ploch, nebo pomocí liniových zařízení nedovolují koncentraci povrchového odtoku vody: - terénní urovnávky - terasy - průlehy (s ozeleněním jako základ budoucích mezí) - nádrže a suché poldry - příkopy - případně společně se zpevněnými cestami - zasakovací drény - ochranné hrázky Při aplikaci protierozních opatření jednoznačně preferujeme ta, která odstraňují příčiny eroze a zvyšují odolnost půdy proti erozi. Opatření odstraňující nebo eliminující škody způsobené erozní činností doporučujeme použít až v případě nedostatečnosti opatření proti příčinám. Pro jednotlivé hydrotypy se doporučují aplikace těchto opatření: a) Návrší a hřebeny zemědělsky obdělávaných ploch - plošná opatření, a tedy organizační, agrotechnická a vegetační. b) Svahy koncentrující odtok - umožňují použít všechny druhy protierozních opatření. Důraz bude nutné klást na zařízení umožňující zachycení a v maximální možné míře zasáknutí vody. Zachycení vody je zdůrazněno s ohledem na škodlivost koncentrace povrchového odtoku vody, zasáknutí vzhledem k extrémnímu nedostatku vody v krajině a potřebě obohacovat podzemní zdroje vody. c) Svahy rozdělující odtok - protierozní opatření budou stejná jako v předcházejícím případě. Jediný rozdíl je v tom, že není nutné řešit koncentrovaný odtok. d) Skloněné údolnice - většinou nevyžadují tak vysokou ochranu proti erozi jako předcházející hydrotypy. Jejich klíčový význam - vzhledem k naší snaze zadržet vodu v krajině - spočívá v tom, že jsou to místa koncentrovaného odtoku povrchových vod. K dispozici jsou všechna tři uvedená opatření. Na některých okrajích obce je třeba řešit problematiku ochrany obce před přívaly vod. Pokud nestačí opatření v povodí, využíváme stavebně-technických opatření. e) Nejnižší místa skloněných údolnic - se vyznačují rýhovou erozí způsobenou intenzivním koncentrovaným odtokem srážkových vod. Návrh opatření bude spočívat jednak v preventivních opatřeních v mikropovodí položeném nad řešenou občasnou vodotečí a jednak v přímých opatřeních na postižených liniích. V prvním případě jsou použitelná všechna výše uvedená opatření, v druhém případě bude nutno uplatnit zejména organizační opatření (zatravnění) a nebo stavebně-technická opatření. f) Nejnižší místa pozemků - jsou místa koncentrace i nesených látek, ať už nerozpuštěných nebo rozpuštěných. Na významu nabývá možnost zachycení výše uvedených látek. Látky rozpuštěné lze ovlivnit velmi těžko, a tak zbývají opět preventivní opatření v celém povodí jako ochrana vodních zdrojů před znečištěním chemickými látkami. Splachy ornice znamenají většinou vysokou úrodnost těchto půd a v některých případech lze uvažovat i občasnou těžbu ornice a její odvoz na erozí postižené pozemky. Tato možnost je použitelná zejména zpočátku, než začnou účinkovat protierozní opatření. g) Občasné vodoteče - plní většinou funkci svodnou.Úpravou podélného sklonu a preferencí vegetačních způsobů opevnění lze dosáhnout vyšší intenzity zasakování, a tedy i obohacování podzemních vod, a zvýšení ekologických a estetických hodnot krajiny.

PROJEKT, s.r.o.



h) Trvalé vodoteče - i pro ně platí doporučení uvedená v předcházejícím případě. Navíc přibývá ve většině případů problematika znečištění komunálními odpadními vodami. Urychlená realizace čistíren se jeví jako imperativ stejně vysoké priority jako je realizace komplexně pojatých protierozních opatření. Protierozní opatření by měla být rozpracována a upřesněna v rámci zpracování souhrnných pozemkových úprav. V souladu se záměry obce uvažujeme zalesnění některých obecních pozemků, které již dnes nejsou zemědělsky využívány a většinou jsou již více či méně zalesněny přirozeným náletem.

6.4.

STAV KRAJINY, OCHRANA PŘÍRODY, EKOLOGIE

Charakteristika současného stavu: Osídlení je velmi staré, kontinuální od neolitu. Zejména východní a jihovýchodní okraje bioregionu byly souvisle odlesněny ještě v prehistorických dobách a dnes jsou bez přirozené lesní vegetace (pouze s ostrůvky akátin nebo kulturních borů). Přirozená náhradní vegetace se dnes vyskytuje téměř výhradně jen ne tvrdých podkladech. Charakteristickým jevem jsou rozsáhlá pole, sady, místy i vinice. Značná kultivovanost bioregionu se odráží též v ochraně přírody. Chráněných území je dosud vyhlášeno relativně málo. Významnějšími územími v jihozápadní části bioregionu jsou PP Pustý kopec a Pp Skalka, které chrání nejxerotermnější acidofilní vegetaci na území ČR. Ojedinělě zachovalou lesní biotu chrání PR Karlov. Ve střední a severní části bioregionu je biota chráněna v PR Na Kocourkách. Větší počet chráněných území byl vyhlášen v okolí Brna. Jsou to např. NPP Stránská skála, PP Bílá hora, PP Santon, PP Velatická slepencová stráň a PP Velké Družďavy. Referát životního prostředí okresního úřadu Brno-venkov registruje v katastrálním území Telnice tyto významné krajinné prvky: Nad loučkami Údolní niva Říčky v nadmořské výšce 195 m s keřovými a stromovými porosty. Útočiště drobné zvěře, hnízdiště ptactva. Pro uchování této lokality je třeba zachovat maloplošné způsoby hospodaření. Před mlýnem Údolní niva Říčky. Lužní porost jasanů s příměsí topolů, vrb olší, jilmů a dalších dřevin pod tělesem bývalého náhonu. Bohaté bylinné patro. Zásady péče: likvidace akátu a javoru jasanolistého. Merecký Údolní niva Říčky. Lužní lesík podél regulovaného toku Říčky.Hnízdiště ptactva, útočiště drobných obratlovců. Zásady péče: likvidace akátu a javoru jasanolistého. Plaňavy Příkrý, východně orientovaný svah údolí Litavy s agrárními terasami. Porosty trnovníku akátu, výskyt suchomilných a teplomilných druhů, hnízdiště ptactva. Zásady péče: likvidace akátu a nevypalování trávy. Významné krajinné prvky jsou ze zákona chráněny před poškozováním a ničením. Lze je využívat pouze tak , aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jeho ekologickostabilizační funkce. Ten kdo takové zásahy zamýšlí, si musí opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky i všechny lesy, vodní toky a rybníky, jezera a údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením dle § 4 odst. (2) citovaného zákona.

PROJEKT, s.r.o.



6.4.1.

Biogeografické členění řešeného území

Katastrální území Telnice patří do Lechovického bioregionu, jenž leží ve středu jižní Moravy a zasahuje podstatnou částí do Rakouska. Zabírá geomorfologický celek Dyjsko-Svratecký úval, ale bez širokých niv a bez území východně od Židlochovic a Dunajovických vrchů. Na západě zahrnuje okraj Jevišovické pahorkatin. Bioregion se skládá ze dvou částí oddělených nivami, plocha v ČR je 1085 km2. Bioregion je tvořen štěrkopískovými terasami s pokryvy spraší a ostrůvky krystalinika. Převažuje zde 1. dubový vegetační stupeň, na severních svazích pak 2. bukovo-dubový stupeň. Potencionální vegetaci tvoří dubohabrové háje a teplomilné doubravy. V bioregionu dnes dominují pole, travinobylinná lada jsou vzácná, lesíky jsou téměř výhradně akátové, v luzích vrbové a topolové. Reliéf je z velké části jednotvárný rovinný, místy, zvláště při okraji vrchovin, přechází do pahorkatiny. Významným prvkem jsou dlouhá a poměrně přímá, 1 - 4 km široká a jen 20 - 40 m hluboká údolí tranzitních toků. Pouze průlomy toků přes výchozy tvrdých hornin při okrajích bioregionu jsou úzké, skalnaté, až 60 m hluboké. Dle výškové členitosti má reliéf charakter ploché pahorkatiny s členitostí 30 - 75 m, v plochých sníženinách až roviny s členitostí do 30 m. Při okrajích okolních pahorkatin členitost roste až na 130 m a reliéf má ráz členité pahorkatiny. Nejnižším bodem je okraj nivy Svratky u Ivaně – asi 170 m, nejvyšším vrch Pustina u Miroslavi – 344 m, Typická nadmořská výška bioregionu je 190 – 280 m. V řešeném území je zastoupen jediný sosiekoregion Dyjsko-svratecký úval. V našem území je tento členěn celkem do tří typů. Biochora širokých říčních niv (zaujímá údolní nivu Říčky pod Telnicí). Biochora velmi teplých členitých pahorkatin s černozeměmi (východní část katastru) Biochora velmi teplých plochých pahorkatin s písky (území západně a jižně od obce) Skupiny typů geobiocénů jsou ekologicko-cenologické jednotky sdružující segmenty přírody podle vzájemně podobných ekologických podmínek a vzájemné podobné potenciální vegetace. Jsou nazvány a charakterizovány dle skladby a struktury nejzachovalejších zbytků přírodních a přrozených geobiocenóz. Biochora je typologická ekologicky heterogenní prostorová jednotka tvořená typickou prostorovou kombinací skupin typů geobiocénů, kterých sdružuje zpravidla 5 až 12. Je účelovou pomocnou územní jednotkou pro projektování ÚSES Bioregion je individuální jednotkou biogeografického členění krajiny na regionální úrovni. V jeho rámci se vyskytuje identická vegetační stupňovitost. V rámci jednoho bioregionu se nachází zpravidla 5až 12 typů biochor.

6.4.2.

Charakteristika územního systému ekologické stability

Krajina představuje soubor ekosystémů, které se v ní historicky vytvořily. Jedná se jednak o ekosystémy původní, jednak o ekosystémy umělé, vzniklé větším či menším přičiněním člověka. Člověk přírodní pochody, interakce a vazby usměrňuje, ruší a zakládá nové. V našich podmínkách tyto nové druhotné ekosystémy a tzv. „kulturní krajina“ převládají. Vyznačují se monokulturním způsobem využívání a obhospodařování krajiny (maximálním zorněním zemědělské půdy, zaváděním monokultur v lesních porostech). Každá monokultura je ovšem závislá na neustálých energomateriálových vkladech člověka, není schopna samostatné existence. Je silně ohrožená škodlivými činiteli všeho druhu - chorobami, škůdci, nepříznivými dopady klimatu. K posílení ekologické stability je třeba zachovat, doplnit či nově vytvořit síť záchytných bodů (BIOCENTER) a jejich spojnic (BIOKORIDORŮ), která by zajišťovala spojení mezi stabilními zónami. Těmito biocentry a biokoridory jsou takové ekosystémy, které jsou druhotně a skladebně bohaté; bude se tedy jednat zejména o lesy, trvalé drnové formace (louky, pastviny, úhory) a trvalou zeleň rostou-

PROJEKT, s.r.o.



cí mimo les, vodní toky a nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, rašeliniště, mokřady a chráněná území přírody. Dohromady tvoří KOSTRU EKOLOGICKÉ STABILITY. Má-li však tato kostra optimálně plnit svůj účel, je třeba ji doplnit do fungujícího systému o chybějící biocentra a biokoridory. Takto vzniklý systém se nazývá ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY, který má zejména následující funkce: - uchovává přírodní genofond krajiny - příznivě působí na okolní, ekologicky méně stabilní území - umožňuje polyfunkční využívání krajiny Předkládaný návrh plánu ÚSES je jedním z kroků, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení SES dává však pouze předpoklad k realizaci biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty vod atd. Naznačené předpoklady zvyšující stabilitu území bude tedy třeba rozvíjet a realizovat. Znamená to, že po vymezení územního systému ekologické stability plánem, po jeho schválení v rámci ÚPD, se tento dokument stává závazným a budou z něho vycházet další oborové dokumenty. Předpokladem k realizaci bude nutné i zapracování skladebných částí ÚSES do komplexních pozemkových úprav (pokud se jich bude týkat), dále do lesního hospodářského plánu a nic již nebrání tomu, aby byl postupně realizován do funkční podoby. V nejbližší době, než dojde k výše zmíněným a nezbytným projekčním, administrativním a organizačním krokům, je nutné zajistit alespoň ochranu stávajícím ekologicky významným segmentům krajiny, protože i na jejich základě je založen návrh ÚSES. V řešeném území byly provedeny terénní průzkumy, vyhodnocena ekologická stabilita a na jejich základě vymezena kostra ekologické stability. Kostra má v řešeném území pět ekologicky významných krajinných segmentů.

1. U rozvodny k.ú.: Telnice charakteristika: místní biocentrum, znečištěný vodní tok v napřímeném a zahloubeném korytě, jehož svahy jsou porostlé ruderalizovanou travobylinnou vegetací. rozloha: 3 ha (návrh) stupeň ekologické stability: 1 až 2 návrh opatření: provést revitalizaci vodního toku, zalesnit navrhovanou plochu, zabránit nadměrné eutrofizaci a zaplevelení. 2. Hlavy k.ú.: Telnice charakteristika: místní biocentrum, jádrovou část tvoří myslivecký remíz, východní část remízu se skládá z výsadeb keřů a mladých stromků, následuje březový háj s podrostem habru, jasanojavoru aj. Hlavní část jsou akátiny s podrostem bezu černého. rozloha: 3 ha stupeň ekologické stability: 2 až 3 návrh opatření:změnit dřevinnou skladbu remízu (odstranit akáty)a nahradit je dubem zimním. 3. Pod dráty k.ú.: Telnice

PROJEKT, s.r.o.



charakteristika: Znečištěný tok Říčky v napřímeném a zahloubeném korytě, bez souvislých břehových porostů.V přilehlé části nivy jsou zahrádky a drobné pozemky orné půdy. rozloha: 4 ha stupeň ekologické stability: 2 až 3 návrh opatření: provést revitalizaci vodního toku,vysázet alespoň jednostranný břehový porost z vrb a olší. Likvidovat akát, jasanojavor a nahradit je dubem, jilmem, brslenem aj. 4. Za mlýnem k.ú.: Telnice charakteristika: Znečištěný tok Říčky v napřímeném a zahloubeném korytě,lemovaný takřka souvislými břehovými porosty akátu a jasanojavoru. rozloha: 3 ha stupeň ekologické stability: 1-2 návrh opatření: provést revitalizaci vodního toku,vysázet alespoň jednostranný břehový porost z vrb a olší. Likvidovat akát, jasanojavor a nahradit je dubem, jilmem, brslenem aj. Zabránit nadměrné eutrofizaci a zaplevenění 5. Merecký k.ú.: Telnice charakteristika: Znečištěný tok Říčky v napřímeném a zahloubeném korytě,lemovaný souvislými břehovými porosty akátu a jasanojavoru.V nivě nad levým břehem je lužní lesík s většinou nepříliš vhodnou dřevinnou skladbou. rozloha: 3 ha stupeň ekologické stability: 3-4 návrh opatření: Provést revitalizaci vodního toku. Likvidovat akát, jasanojavor a nahradit je dubem, jilmem, brslenem aj. Zabránit nadměrné eutrofizaci a zaplevenění Koncepce návrhu místního ÚSES Návrh generelu místního územního systému ekologické stability v telnickém katastru je přizpůsoben potřebám začlenění do územního plánu. Skladebné části ÚSES jsou proto rozděleny na závazné a směrné. Závaznými skladebními částmi jsou všechna navržená biocentra, všechny navržené biokoridory, interakční prvky navržené v místě vymezených ekologicky významných segmentů krajiny.Směrnými skladebnými částmi ÚSES jsou všechny zbývající interakční prvky. Problematika interakčních prvků Všechny existující ekologicky významné krajinné segmenty tvoří kostru ekologické stability krajiny. Některé jsou svou polohou a charakterem vhodné pro vymezení biocentra nebo biokoridoru, jiné plní funkci interakčního prvku. V další fázi návrhu vznikne potřeba doplnit územní systém ekologické stability o další stabilizační, přírodě blízká společenstva. Funkci interakčního prvku může plnit doprovodná vegetace vodotečí, komunikací, protierozní meze, travnaté průlehy a další přírodě blízké formace. Návrh vymezuje pouze nezbytné interakční prvky, které je možno realizovat bez dalších stupňů projektů formou např. náhradních výsadeb aj. Ostatní, rovněž důležité prvky pro zachování krajinných hodnot v území, je nutné navrhovat při řešení komplexních pozemkových úprav, kdy projektant zná rozvržení půdní držby, nutná protierozní opatření aj. Všechny interakční prvky v území byly navrženy podél existujících polních cest, silnic, vodních toků.

PROJEKT, s.r.o.



Jsou navrženy ve třech kategoriích: • zapojená liniová společenstva přirozených dřevin a keřů nebo stromořadí přirozených dřevin • stromořadí ovocných dřevin • bylinná společenstva, místy s dřevinami a keři. Přirozené dřeviny a křoviny musí odpovídat danému STG. U ovocných stromořadí je nutno zvolit vysokokmenné odolné odrůdy vhodné do volné krajiny. Bylinná společenstva je nutno chránit před eutrofizací a ruderalizací. Předpokládaná šířka interakčních prvků je minimálně 1 až 2 m.

6.5.

PEDOLOGIE

Půdní pokryv se vytvořil zejména v závislosti na místních geologických a klimatických podmínkách. Z hlediska zastoupení půdních typů je území poměrně málo pestré. V celém území převládají různé formy černozemí na spraších, vápnitých jílech a píscích. Na terasových písčitých štěrcích se vytvořily půdní typy na pomezí černozemí a hnědých půd. V údolních nivách jsou typické karbonátové i nekarbonátové lužní půdy (černice). Vodní eroze Pro řešení organizace zemědělského půdního fondu je důležitým činitelem vodní eroze půdy. Vodní eroze má přímou závislost na klimatických podmínkách, na množství a intenzitě srážek, na geologických vlastnostech podloží a půdního pokryvu, na expozici svahů ke světovým stranám, na délce svahu a na jeho strmosti. Vodní erozi nejvíce ovlivňuje tvar a délka svahu. Díky málo svažité terénní konfiguraci není katastrální území Telnice náchylné k vodní erozi. Větrné erozi podléhají snadno hlavně suché, lehké (písčité) půdy. Zemědělské pozemky v k.ú. Telnice jsou vzhledem k jejich rozloze ohrožené větrnou erozí. Ke snížení větrné eroze poslouží navrhované interakční prvky, z nichž některé by bylo vhodné založit jako větrolamy. Dobrá účinnost větrolamů vyžaduje, aby byly založeny v organické soustavě. O účinku větrolamů na zeslabení účinků větru rozhoduje konstrukce (šířka a výška) a vzájemná vzdálenost pásů. Z důvodů minimalizace záboru zemědělské půdy uvažujeme 3 a 5-ti řadové výsadby, t.j. polopropustné, aerodynamicky homogenní pásy o celkové šířce 12 m. Měly by být složeny z 10 - 20 % z rychlerostoucích dřevin (např. rajonizovaný výpěstek topolu), ze 30 - 40 % z vedlejších dlouhověkých dřevin a ze 40 - 60 % z husté přízemní vrstvy keřů. Před vlastní výsadbou doporučujeme zpracování návrhu konkrétní dřevinné skladby, zohledňující půdní a stanovištní podmínky jednotlivých lokalit. Vzájemná vzdálenost větrolamů by měla být optimálně 500 m, maximálně 1000 m. Při větší vzdálenosti je již protierozní vliv prakticky zanedbatelný.

6.6.

REKREAČNÍ HODNOTA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Rekreační hodnota katastrálního území je malá. Značnou část katastrálního území obce zaujímá orná půda, což spolu s neexistencí kulturně historických zajímavostí v obci a okolí nevytváří příznivé možnosti pro rekreaci. Z kulturně historických památek však musíme vyzdvihnout fakt, že obcí vede hranice bojiště bitvy u Slavkova.

PROJEKT, s.r.o.



V současné době nejsou v obci žádné ubytovací kapacity pro volný cestovní ruch. Jsou zde ale velmi dobré podmínky pro organizovanou sportovní činnost, působí zde 2 tělovýchovné jednoty – Orel a Sokol. Kulturní vyžití obyvatel se orientuje na Brno.

6.7.

POSTAVENÍ OBCE VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ

V letech 1971-72 byla u nás zavedena středisková soustava osídlení. Jejím cílem bylo racionálně koncentrovat obyvatelstvo, bytový fond, občanské vybavení a výrobní síly. Středisková soustava osídlení je dnes dosti odsuzována, neboť přispěla k neúměrné koncentraci občanské vybavenosti do střediskových obcí a k sociální a kulturní degradaci malých venkovských sídel. V sídlech, která byla zařazena mezi nestředisková (zejména mezi tzv. nestředisková sídla ostatní), byla značně umrtvena iniciativa občanů i funkcionářů tehdejších národních výborů. Na druhé straně vznik střediskové soustavy osídlení měl zcela racionální důvod spočívající v okolnosti, že v podmínkách netržního hospodářství řízeného státním byrokratickým aparátem, byla odůvodněná potřeba směřovat nedostatkové investiční prostředky do těch sídel, která skýtala jistou záruku jejich účelného využití. Svou roli sehrála i zkušenost z 50. a 60. let, kdy se pod heslem vyrovnání města a venkova stavěly i v malých venkovských obcích rozsáhlé a nákladné stavby občanské vybavenosti, neodpovídající svou dimenzí velikosti sídla ani jeho skutečným potřebám. Středisková soustava osídlení byla v průběhu 70. a 80. let upravována a zpřesňována, takže dnes odráží dosti věrně územně plánovací předpoklady rozvoje jednotlivých sídel a jejich vzájemné postavení v soustavě osídlení. Nepovažujeme proto za rozumné ji zcela zavrhovat, ale pouze změnit její pojetí, z nástroje byrokratického prosazování a řízení urbanizace by se měl stát výchozí pracovní podklad pro obecní, městská a okresní zastupitelstva, která budou ekonomickými podmínkami objektivně přinucena navzájem koordinovat svou činnost v území. Ve střediskové soustavě byla Telnice zařazena mezi nestředisková sídla trvalá. Střediskem osídlení místního významu byl Újezd u Brna-Sokolnice, střediskem osídlení obvodního významu bylo Brno. Obec Telnice je samostatnou obcí se sídlem obecního úřadu, správní území je shodné s katastrálním územím (k.ú. Telnice). Stavební úřad je v Sokolnicích.

6.8. 6.8.1.

HISTORIE OBCE, OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT

Historie obce

První písemné zprávy o Telnici jsou z roku 1239 a 1244. V roce 1239 daroval brněnský měšťan Ulricus Niger (Oldřich Nový) nově založenému klášteru Matky v Brně (Jezuitská ulice) mimo jiné dva lány polí v Telnici, dále vinici, dvůr a mlýn s vodním náhonem. Toto darování potvrdil král Václav I. listinou vydanou na Křivoklátě 13. února 1244. To jsou ale první písemné zprávy o obci. Telnice existovala již mnohem dříve, v době darování měla již 26 domů. Život obyvatel vesnice byl vždy těsně spjat s říčkou, která obcí protéká. Břehy tohoto potoka byly vždy porostlé různým stromovím, nejčastěji vrbami. Staročeský název jednoho druhu vrby je vetla, přídavné jméno od tohoto slova znělo ve starších dobách vtelný. Ze spojení vtelná řeka pak vznikl tvar Vtelnice a tento název přešel i na osadu, která vznikala na levém břehu vtelné říčky. Počáteční písmeno „v“ v názvu obce časem splynulo s předložkou „v“ – v Vtelnici bylo zjednodušeno na v Telnici. V minulých staletích se počet obyvatelstva jen málo zvyšoval. Vliv na populaci měly časté války, vpády nepřátelských vojsk, nemoci. V 19. století se zdravotní poměry značně zlepšily. V době největšího rozmachu římské říše pronikal vliv Říma i na Jižní Moravu. V době úpadku římské říše pronikaly do střed-

PROJEKT, s.r.o.



ní Evropy mongolské kmeny z Asie – Hunové, Avaři, Maďaři a Kumáni – usazovali se v Uherské nížině, odkud podnikaly časté loupeživé nájezdy na Jižní Moravu. Roku 1241 pronikli na Moravu Tataři. Je známo, že vyplenili rajhradský klášter. Roku 1253 na přání uherského krále Bely IV. vpadli na Moravu divocí Kumáni. Uherský král se chtěl pomstít za to, že v Rakousku byl přijat za vládce český princ Přemysl II. Celá jižní Morava byla tehdy popleněna, Rajhrad znovu vypálen, Roku 1278 po pádu Přemysla II. Táhla krajem vojska Rudolfova, došlo znovu na rajhradský klášter a okolí, kde se usadilo asi 500 loupežníků. V roce 1286 učinil konec této loupeživé bandy Záviš z Falkenstejna. Roku 1303 – nový vpád Kumánů, které najal Albrecht Rakouský, který toužil po stříbrných dolech v Kutné Hoře. Kumáni opět poplenili celou jižní Moravu až k Brnu. Za vlády Jana Lucemburského směřovaly na Moravu časté vpády vojska Matúše Čáka Trenčianského. Husitské války se odehrávaly většinou v Čechách, ale přece se dotkly Moravy. Roku 1428 přitáhli husité k Brnu pod vedením Velka Koudelníka a u Šlapanic svedli bitvu s nepřáteli kalicha. Roku 1468 – 70 byly války Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem, na konci bojů byl hlavní tábor vojska Jiřího u Rajhradu. Tehdy byl mimo jiné zpustošen dvůr a mlýn v Telnici patřící pannám Herburským. Za třicetileté války (1618 – 1648) vpadla roku 1623 na Moravu vojska sedmihradského vévody Gabora Bethlema. Mnoho vesnic bylo vypáleno a stovky lidí byly odvlečeny do otroctví do Turecka. Roku 1645 byl hlavní švédský tábor mezi Telnicí a Měnínem. Ve švédském vojsku vypukla epidemie moru, která měla mnoho obětí mezi civilním obyvatelstvem. Za této války zemřela více než polovina lidí na Moravě. Dne 5. září 1663 vpadlo na Moravu asi 10 000 Tatarů a Turků. Úplně byl zpustošen Rajhrad a Měnín, ani Telnice nebyla ušetřena. Za války slezské roku 1742 obléhali Brno Prusové a Sasíci. Roku 1866 táhlo i Telnicí vítězné pruské vojsko směrem na Vídeň, kradli potraviny a koně, zavlekli choleru. Obyvatelstvo: r. 1790 bylo 358 osob a 51 domů, r. 1834 bylo 443 osob a 59 domů, r. 1880 bylo 673 osob a 95 domů, r.1900 bylo824 osob a 140 bytů, r. 1921 880 osob a 173 bytů, r. 1950 bylo 1197 osob a 295 bytů, r. 1981 bylo 1309 osob a 402 bytů, r. 1993 bylo 1250 osob a 423 bytů.

6.8.2.

Nemovité kulturní památky

(pozn. téměř všechny evidenční listy nemovitých kulturních památek jsou z roku 1965, nelze tudíž vyloučit některé nesrovnalosti u parcel a vlastníků nemovitostí) 1) Farní kostel sv.Jana Křtitele s areálem, poř.číslo 1012 Umístění: parc.č.10 Vlastník: římskokatolická církev Ochranné pásmo: areál kostela Popis: Jednolodní orientovaná stavba s příčnou lodí s půlkruhovým závěrem kněžiště s představenou čtyřbokou věží v průčelí . Loď členěna oběžnými zalamovanými lesénami, nároží zkoseno, loď prolomena 2 okenními osami redukovaného kasulového tvaru, s dvojitým klenákem ve vrcholu. Na jižní straně představená malá předsíň se zkoseným nárožím, segmentově tvarovaným vchodem, završena zaobleným štítem. Příčná loď prolomena 1 okenní osou redukovaného kasulového tvaru. Kněžiště prolomeno 2 půlkruhově zaklenutými okenními osami, fasáda členěna lesénami. K jižní straně lodi přistavena sakristie, prolomena oválnou okenní osou v přízemí a 1 okenní osou pravoúhlou v 1.patře. Vchod pravoúhlý. Věž prolomena na osu pravoúhlým vchodem, nad ním dvě malá obdélníková okénka pravoúhlá střílnového tvaru. Na nároží věže ve výšce parapetu zvonicového patra zbytky profilovaných říms s maskou. Zvonicové patro prolomeno okenní osou půlkruhově zaklenutou s klenákem ve vrcholu. Nad oknem probíhá kordonová římsa, na nároží zaoblená, nad ní atikový nástavec s válcovými věžemi na rozích a s kruhovým ciferníkem uprostřed. Věž zastřešena šestibokým stanem – jehlanem. Věž završena makovicí s křížem. Podstřešní profilovaná římsa nese střechu sedlovou nad závěrem a příčnou lodí zvalbenou. Materiál: kámen, cihla, omítnuto, krytina-taška, věž-zděná. Časové slohové a autorské určení: kolem 1726-1734, baroko. Zhodnocení a kulturně politický význam: barokní stavba značných uměleckých kvalit z let 1726-1734, dominanta obce. Stav: omítky zvětralé, oprýskané, nutná oprava.

PROJEKT, s.r.o.



Součástí areálu kostela jsou následující památkově chráněné objekty: r.č.1012/1 – kostel sv. Jana Křtitele r.č.1012/2 – kaple r.č.1012/3 – brána r.č.1012/4 - pamětní kříž z roku 1830 2) Kaple s branou, poř. č 1013 Umístění: u kostela, parc.č.97 Vlastník: římskokatolická církev Ochranné pásmo: areál kostela Popis: Drobná architektura čtvercového půdorysu patřící do areálu kostela. Hladká fasáda členěna pilastry s římsovou hlavicí, v průčelí prolomena vchodem s půlkruhovým záklenkem. V závěru kaple oválný okenní otvor. Jednoduchá podstřešní římsa nese střechu sedlovou. Místnost zaklenuta plackou. Ohradní zeď s branou s patníky, segmentově zaklenuta, ve vrcholu s klenákem. Brána završena volutovým štítem s malou soškou sv.Floriána rustikálního pojetí. Materiál: kámen, cihla, omítnuto, krytina-taška. Časové slohové a autorské určení: druhá polovina 18. století Zhodnocení a kulturně politický význam: součást areálu kostela 3) Kříž z roku 1830, poř. č 1014 Umístění: u kostela, parc.č.97 Vlastník: římskokatolická církev Ochranné pásmo: areál kostela Popis: Na čtvercové podnoži hranolový sokl, na přední straně s obdélnou deskou pravoúhlou s miniskulním nápisem: Pán bůh miloval svět že syna svého jednorozeného dal, aby žádný kdo v něho věří nezahynul ale život měl věčný! Jan 3.16 Sokl ukončen vyloženou římsou, na přední straně volutově stočenou. Pod ní plastická mušle. Na sokl nasedá čtyřboký pilon s rytým vpadlým rámem, v něm relief pletence a závěsy hroznů. U paty pylonu relief kalicha. Pylon ukončen římsovou hlavicí s reliefem kosti. Na něm kříž, jehož břevna jsou ukončena růžicemi. Kristus na kříži prověšen ve tvaru Y, hlava skloněna k levému rameni, nad hlavou nápisová blána I N. Bederní rouška převázána u pravého boku. RI Materiál: kámen, litina. Časové slohové a autorské určení: 1830 Zhodnocení a kulturně politický význam: součást areálu kostela Stav: sokl značně otlučen, vyspravován cementem 4) Socha sv. Jana Nepomuckého, poř. č 1015 Umístění: u farní zdi, parc.č.1358/1 Vlastník: obec Popis: Na čtvercové základně tříboký jednoduše tvarovaný podstavec v horní třetině se zužující. Nároží podstavce zkoseno. Stěny členěny jednoduchými rytými rámy. Podstavec ukončen jednoduchou římsou. Na oblačné podnoži dvě okřídlené andílčí hlavičky u nohou světce. Světec přikleká na levé koleno, je oděn v kanovnické roucho s biretem na hlavě. V pravé ruce drží kříž s korpusem, levice přidržuje břevno, Hlava skloněna k pravému rameni s pohledem k Ukřižovanému. Tělem probíhá silný esovitý pohyb. Materiál: kámen, mušlový vápenec, sokl: cement.

PROJEKT, s.r.o.



Časové slohové a autorské určení: r. 1740, baroko Zhodnocení a kulturně politický význam: sochařská práce z roku 1740 na architektonicky zajímavě utvářeném soklu. Stav: kříž v horní části poškozen, socha místy otlučena. Socha restaurována v roce 1953 – akad. sochař Vavruša. 5) Boží muka, poř. č 1016 Umístění: Růžová ul., parc.č.1354/1 Vlastník: obec Popis: Na trojúhelníkovém půdorysu trojboká boží muka členěna v horní části průběžnou profilovanou kordonovou římsou. Spodní část členěna nárožními pilastry a římsovou hlavicí, horní část nárožními lesénami, nesoucí podstřešní profilovanou římsu. Stěny prolomeny nikami s ustupujícím půlkruhovým záklenkem. Ve výklenku obraz na plechu – nejsv. Trojice. Střecha stanová, ve vrcholu dvojitý kříž. Materiál: cihla, omítka, krytina - taška. Časové slohové a autorské určení: kolem r. 1810, klasicismus Zhodnocení a kulturně politický význam: klasicistní stavba z doby kolem roku 1810 postavená na místě veřejného pohřebiště, drobný napoleonský památník. Stav: dobrý 6) Boží muka u Sokolnic, poř. č 1017 Umístění: směrem k Sokolnicím, parc.č.45/6 Uživatel: Václav Čech, Telnice čp.89, obec Popis: Na čtvercové základně hranolová boží muka s podstřešní římsou nesoucí stanovou střechu, ve vrcholu dvojitý kříž. Na přední straně výklenek s půlkruhovým záklenkem uzavřeným kovovou mříží. Materiál: cihla, omítka, železo, krytina - taška. Časové slohové a autorské určení: po r. 1750, slohově nevýrazné Zhodnocení a kulturně politický význam: Pozdně barokní boží muka, výrazný architektonický objekt v rovinaté krajině a důležitý orientační bod. Stav: poškozena omítka a krytina 7) Boží muka, poř. č 1018 Umístění: u silnice k Újezdu, parc.č.1329/1 a další Vlastník: obec Popis: Na čtvercové podnoži hranolová boží muka, členěna průběžnou zalomenou římsou. V horní části výklenek ze tří stran otevřený. Profilovaná podstřešní římsa nese zděnou stanovou střechu, ve vrcholu kříž s paprsky. Materiál: cihla, omítka. Časové slohové a autorské určení: po r. 1750, slohově nevýrazné Zhodnocení a kulturně politický význam: Barokní boží muka, architektonický objekt v krajině a důležitý orientační bod. Stav: omítka místy zvětrala 8) Hraniční kámen, poř. č 1019 Umístění: parc.č.1358/1 Vlastník: obec Popis: Před kostelní branou zasazeny tři hraniční kameny převezené z původních míst u potoka na území JZD. Kámen cca 40x50x20 cm. Kámen v horní části uražený, hrany nerovné, časem zvětralý. Na přední straně rytý erb, v něm znak rozpůleného kruhu – podtržen. Materiál: kámen. Časové slohové a autorské určení: 18. století ? Zhodnocení a kulturně politický význam: Hraniční kámen s erbem z 18. století (?), kulturně historická památka místního významu Stav: kámen místy poškozen i povětrnostními vlivy, částečně zvětralý.

PROJEKT, s.r.o.



9) Hraniční kámen, poř. č 1020 Umístění: parc.č.1358/1 Vlastník: obec Popis: Před kostelní branou zasazeny tři hraniční kameny převezené z původních míst u potoka na území JZD. Kámen cca 50x60x20 cm, hranatého tvaru v horní části se mírně rozšiřující, patrný tvar obdélné desky se zakulacenými rohy. V zadní části ke středu zesílen. Na přední straně bohatě tvarovaný erb, v něm znak rozpůleného kruhu – podtržen. Materiál: kámen. Časové slohové a autorské určení: 18. století ? Zhodnocení a kulturně politický význam: Hraniční kámen s erbem z 18. století (?), kulturně historická památka místního významu Stav: kámen místy poškozen i povětrnostními vlivy, částečně zvětralý. 10) Hraniční kámen, poř. č 1021 Umístění: parc.č.1358/1 Vlastník: obec Popis: Před kostelní branou zasazeny tři hraniční kameny převezené z původních míst u potoka na území JZD. Kámen cca 40x50x30 cm. Povrch kamene časem zvětralý, místy vydrobený, drobně poškozený. Na přední straně erb s rytým pruhem, přepůlený a podtržený. Materiál: kámen. Časové slohové a autorské určení: 18. století ? Zhodnocení a kulturně politický význam: Hraniční kámen s erbem z 18. století (?), kulturně historická památka místního významu Stav: kámen místy poškozen i povětrnostními vlivy, částečně zvětralý.

6.8.3.

Archeologické zájmy

Součástí kulturních a civilizačních hodnot daného území jsou i ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY. Vzhledem k jejich kulturně historické a vědecké hodnotě a k jejich bezprostřednímu ohrožení v souvislosti s celkovým využíváním území, především stavební a hospodářskou činností, má zahrnovat zpracovávaná územně plánovací dokumentace i vytyčení území archeologického zájmu. Území obce i sousedních vesnic s úrodnou půdou a vyhovujícím podnebím bylo odedávna osídleno. Systematický archeologický průzkum nebyl dosud prováděn, jenom jednotlivé náhodné nálezy dokazují, že území bylo souvisle a trvale obýváno již od doby neolitické (mladší doby kamenné). Nejvíce nálezů se nachází v bývalých cihelnách v trati za kostelem, blíže ke Zlatému potoku. Tam stávala jistě předhistorická osada. Při orbě je možno na tomto poli objevit nářadí a nástroje pravěkých lidí. První obyvatelé známí jménem byli Keltové, po nich Germáni a po jejich odchodu Slované. Smíšením příchozích Slovanů s rolnickým lidem lužických popelnicových polí vznikly na našem území české kmeny. Telnice je stará slovanská osada, patří k nejstarším na Moravě, leží v sídelním prostoru obydleném již před mnoha staletími. První písemné zprávy o Telnici jsou z roku 1239 a 1244. V roce 1966 při orbě byl v bývalé Mrkvicově cihelně nalezen únětovický hrob a střepy z pěti nídob. V roce 1959 při průkopu pro kanalizaci v ulici Hliníky byly zachyceny předhistorické jámy. Pro velkou hloubku východní části průkopu mohli archeologové provést výzkum jen pěti jam na západním okraji svahu. V jamách se vyskytly zbytky lidských kostí, střepy, kousky mazanice, kamenná sekyrka, menší tenkostěnné nádobky, … . Sídlištní jámy patří k rozsáhlému únětickému sídlišti, známému ze sběrů j. Kniese v Králově cihelně jižně od železniční tratě. Vzhledem k velkému množství archeologických nálezů a předpokladu existence dalších pozůstatků historického osídlení je třeba celé katastrální území Telnice považovat za území archeologického zájmu. Z tohoto faktu vyplývá povinnost stavebníka již v době přípravy stavby oznámit stavební záměr Archeologickému ústavu AV ČR v Brně a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na daném území provádět jiná činnost,

PROJEKT, s.r.o.



kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů (§ 22, odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů).

PROJEKT, s.r.o.



6.9.

OBYVATELSTVO, DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ, VYJÍŽĎKA A DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ, TRH PRÁCE

Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve spádovém území obce Telnice v období 1869-2000: SÍDLO

KATEGORIE

Telnice

SOMV

1880 673

1890 737

1900 801

Počet obyvatel k roku 1910 1921 1930 824 888 1190

1950 1200

1961 1379

1970 1343

1980 1305

1991 1227

2000 1254

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí, SLDB 1991

Graf vývoje počtu obyvatel obce Telnice 1500 1400

počty obyvatel

1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2000

roky sčítání

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí, SLDB 1991

Z tabulky je zřejmé, že počet obyvatel v obci stabilně rostl až do konce šedesátých let, přičemž největší nárůst byl zaznamenán v průběhu dvacátých a třicátých let. Po mírném poklesu je nyní opět patrný mírný nárůst počtu obyvatel, takže k 1.1 2000 obec vykazovala 1254 obyvatel, z toho v nádražní čtvrti 237 obyvatel. Z těchto údajů i z počtu žádostí o výstavbu rodinných domů lze důvodně předpokládat vyšší potřebu ploch určených pro obytnou výstavbu, která bude vázána na majetkoprávní vztahy. Tab. č.2: Věkové složení obyvatelstva v obci Telnice (1998)

PROJEKT, s.r.o.



Věkové složení obyvatelstva 0-14 let produktivní věk poproduktivní věk celkem index stáří *)

Telnice abs. 229 790 223 1242 97,3

% 18,4 63,6 18 100,0

okres Brno-venkov (1991) abs. % 31252 20,2 89793 57,9 33959 21,9 155004 100,0 108,6

Pramen: Obce v číslech, okres Brno-venkov, ČSÚ, 1991

Věkový index (předproduktivní věk/ poproduktivní věk × 100) je 102,6. Pro hodnocení dalšího vývoje obyvatelstva se často používá ukazatele "Index stáří". Hodnota vyšší než 100 signalizuje, že v dalším vývoji nastane v takovýchto obcích úbytek obyvatelstva přirozenou měnou (úmrtím). Je zřejmé, že situace je v tomto směru v obci Telnice velmi vyrovnaná. Index stáří = (poproduktivní obyv./předproduktivní obyv.)*100 [%] • pro ČR = 95 • pro Telnici = 97,3 Z tabulky je zřejmé, že Telnice má poměrně dobrý předpoklad svého rozvoje, neboť má více obyvatel v předproduktivním a méně v poproduktivním věku, než je okresní průměr. Vývoj počtu obyvatel ČR do roku 2020: v roce 1994 se narodilo v ČR nejméně dětí od roku 1785, poprvé se také narodilo méně lidí (107.000) než jich zemřelo (117.000). Tento negativní trend pokračuje i v dalších letech. Podle údajů ČSÚ se v roce 1996 narodilo pouze 90.000 dětí, zemřelo přes 110.000 lidí. Problém nízké porodnosti se vyskytuje ve většině zemí Evropy. Má velmi negativní dopad na národní hospodářství a stabilitu důchodového systému. Odhady budoucího vývoje jsou velmi obtížné. Někteří odborníci očekávají pokračování uvedeného trendu, jiní naopak doufají, že snížení porodnosti je jen dočasné a že na přelomu tisíciletí by mohl nastat „baby-boom“. Statistický úřad však ve svých prognózách s růstem porodnosti nepočítá. Prognóza vývoje počtu obyvatel podle ČSÚ:

Počet obyvatel v tis. / Rok optimistická varianta pesimistická varianta

PROJEKT, s.r.o.

1995 10322 10322

2000 10278 10266


2005 10208 10165

2010 10107 10001

2015 9989 9781

2020 9851 9505


11000 10800 10600 10400

10322

10278

10200

10322

10266

10208

10107

9989

10165

10000

9851

10001

9800 9600

9781

9400

9505

9200 9000 1995

2000

2005

2010

2015

2020

optimistická varianta pesimistická varianta

Tendence vývoje počtu obyvatelstva na venkově Přirozený přírůstek obyvatelstva (rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých) býval na venkově vždy nižší než ve městech. Přesto i na venkově míval až do konce 70. let kladné hodnoty, tj. obyvatelstva přibývalo přirozenou měrou. Od té doby nastalo v naší zemi období s přirozeným úbytkem obyvatelstva v obcích do 2 tisíc obyvatel (hodnota přirozeného přírůstku v roce 1975 byla ještě 4,45 na 1000 obyv., pro rok 1990 už byla –2,53). Od začátku 70. let se udržovala nižší míra přistěhování na venkov (rel. na 1000 obyv.), a i když se od konce 80. let tento ukazatel poněkud zvýšil, ani zdaleka nedosahuje úrovně ze 60. let. Přibližně od téže doby (začátek 70. let) však venkov méně ztrácí vystěhováním. Stěhování z venkova do měst a míra stěhování z měst na venkov se navzájem přiblížily, což ukazuje i následující tabulka absolutních rozdílů přistěhovalých a vystěhovalých (tzv. migračního salda): Tab.: Vývoj přírůstku a úbytku obyvatel České republiky stěhováním (pro obce do 2 tisíc obyvatel) Rok M igr.saldo Rok M igr.saldo

1981

1982

1983

1984

-23451

-20556

-17047

-15119

1986

1987

1988

1989

-16232

-11595

-12068

-12530

Věková struktura našeho obyvatelstva se vyznačuje zvýšeným podílem obyvatelstva poproduktivního věku a sníženým podílem obyvatelstva produktivního věku. Je tomu tak nejen na venkově, ale i ve velkoměstech, což ukazuje následující tabulka:

PROJEKT, s.r.o.



Tab.: Podíly hlavních věkových skupin obyvatelstva podle velikostních skupin obcí v České republice (v roce 1991, v %)

velikostní skupina obcí

0-14 let

produktivní věk

poproduktivní věk

do 1999 obyv.

21,4

55,8

22,8

2000-4999 obyv.

22,4

57,9

19,7

5000-9999 obyv.

22,6

58,8

18,6

10000-19999 obyv.

23,1

59,5

17,4

20000-49999 obyv.

23,5

59,5

17,0

50000-99999 obyv.

21,6

60,1

18,3

100000 obyv. a více

20,0

57,7

22,3

ČR celkem

21,7

58,0

20,3

V současné době probíhá jisté oživování venkova kolem velkých měst související s touhou obyvatelstva po klidnějším a z hlediska přírodních podmínek příznivějším prostředím pro bydlení. Kontakt s městem si přesto nadále uchovávají. K masivnímu „útěku z měst“ však nedochází a v nejbližší budoucnosti zřejmě ani nedojde. Při prognózování dalšího vývoje počtu obyvatel v řešené obci vycházíme z výše uvedeného dosavadního demografického vývoje, ale především z územně technických podmínek sídla a urbanistických sídelních vazeb. Přihlíží se i k současným rostoucím problémům se získáváním bytu či jiného druhu bydlení ve městech, což zbrzdí trend stěhování do měst a vylidňování venkova. Naopak lze očekávat růst zájmu o bydlení v příměstských oblastech, zejména v obcích s dobrým dopravním spojením do města, kvalitním životním prostředím a v těch obcích, které mohou nabídnout obyvatelům komfort bydlení srovnatelný s městem. Telnice jako poměrně velká obec – počet obyvatel se blíží k 1500 – s dobrým zázemím jak v technické infrastruktuře, tak i v občanské vybavenosti a pracovních příležitostech má zřejmě předpoklady k růstu počtu obyvatel. Na základě všech uvedených skutečností a s ohledem na předpokládaný vývoj obyvatelstva (Projekce obyvatelstva ČR do roku 2020, ČSÚ 1993, 1995) lze očekávat, že počet trvale bydlících obyvatel obce bude dosahovat: • v roce 2015 očekáváme 1330 osob • ve výhledu v roce 2020 předpokládáme 1380 obyvatel Při výpočtu okresní projekce nabylo uvažováno s migrací (pro její obtížnou stanovitelnost). Projekce se opírala pouze o plodnost a koeficienty dožití.V období 2000-2005 je počítáno s růstem úhrnné plodnosti, a poté-v období vstupu početně slabých populačních ročníků žen do věku nejvyšší plodnosti-s jejím dalším růstem v roce 2010.Rovněž se počítá se zvýšením střední délky života mužů na 73,8 roku v roce 2010, v roce 2020 na 75,9 roku. U žen je situace obdobná (79,8let v roce 2010 a 81,3let v roce 2020).Uvedené hodnoty naděje na dožití odpovídají současné úrovni nejvyspělejších evropských zemí. Celkový počet EA obyvatelstva byl k 3.3.1991 celkem 436 osob a z tohoto počtu činí 43,3 % ženy a 56,7 % muži.). Strukturu EA obyvatel ukazuje následující tabulka:

PROJEKT, s.r.o.



Tab. č. 6: Struktura EA obyvatelstva v obci Telnice v roce 1991 odvětví zemědělství, les. a vod. hosp. průmysl stavebnictví doprava a spoje ostatní celkem EA

1991 abs. 91 222 60 19 258 650

1991 rel. 14,0 34,1 9,2 3,0 39,7 100

Pramen: SLDB Brno-venkov, ČSÚ, 1991

Nejvýznamnější skupinu EA tvořili pracovníci v průmyslu, jedna šestina EA byla zaměstnána v zemědělství. Více než třetina obyvatel byla ekonomicky aktivní v ostatních odvětvích – služby apod. Vzhledem k tomu že od posledního sčítání obyvatel uplynula již značná doba a zároveň se v jejím průběhu rapidně změnila společenská a ekonomická situace, je třeba vycházet nejen z těchto oficiálních pramenů, ale také zohlednit stávající situaci v obci. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání Hlavní směry pravidelného pohybu obyvatelstva, čili dojížďky a vyjížďky do zaměstnání jsou následující: Směr dojížďka do Telnice

Σ 188

vyjížďka z Telnice

508

1. nejsilnější směr nejvýzn. odvětví z Brna 41 z toho 29 do dopravy a spojů do Brna 348 z toho 209 do průmyslu

2. nejsilnější směr nejvýzn. odvětví z Újezdu u Brna. 28 z toho 25 do dopravy a spojů do Sokolnic 73 z toho 29 do průmyslu

Pramen: Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol-okres Brno-venkov, FSÚ, 1992

Vyjížďka za prací z Telnice se realizuje především do Brna, at´ již pro jeho dopravní dostupnost (většina dojíždějících se do Brna dostane v intervalu mezi 20-30 minutami, přímá vzdálenost po silnici do středu města je 10 km), tak pro pracovní příležitosti. Doba vyjížďky do Sokolnic se pohybuje nejčastěji mezi 15-29 minutami, silniční spojeni činí 2 km. Pravděpodobnými cíly jsou Zemědělské družstvo Sokolnice, firma Petr Hirschner-doprava a mechanizace, nebo Mipa, s.r.o.-velkoobchod s nerostnými a příbuznými produkty. Ekonomické subjekty Telnic jsou uvedeny v kapitole zemědělská a průmyslová výroba. Trh práce Míra nezaměstnanosti okresu Brno-venkov je trvale nad celostátním průměrem. K této příznivé situaci přispívá do značné míry též těsné sousedství s městem Brnem. Někdy dokonce vykazuje nižší míru nezaměstnanosti než samotné Brno. Mikroregionální diferenciace je při nízké hodnotě míry nezaměstnanosti nevýznamná. V okrese převládá poptávka po kvalifikovaných dělnických profesích, zvláště v poslední době, kdy se brněnskému magistrátu podařilo realizovat některé záměry v rozvojové, průmyslové zóně Černovické terasy. Dlouhodobě se nedaří obsazovat neatraktivní dělnické profese v zemědělství, textilní výrobě, výrobě obuvi a potravinářství. Tato poptávka byla částečně uspokojována zaměstnáváním cizinců (Ukrajinci), a přesčasovou prací. K 30.6.2000 dosáhla míra nezaměstnanosti v ČR hodnoty 8,7 %, Brněnský kraj (tvořen okresy Brnoměsto, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo) 9,1 %, okres Brno-venkov 6,7 %, mikroregion Brněnsko, jehož součástí je obec Telnice, má 5,3 % nezaměstnanost a konečně samotná obec 4,3 %.

PROJEKT, s.r.o.



7. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Telnice je obec s převažující sídelní funkcí doplněnou funkcí zemědělské výroby na drobné výroby. Katastrální území má zemědělský charakter. Malá část obyvatelstva je zaměstnána v místě bydliště (v zemědělství a objektech občanské vybavenosti), převážná část vyjíždí za prací do blízkých i vzdálenějších míst, především do Brna. Výchozím hlediskem koncepčního přístupu k řešení územního plánu a rozvojové urbanizace obce je zajištění optimálního životního a pracovního prostředí pro obyvatelstvo, úměrné usměrnění rozvoje zařízení pro sport, rekreaci a cestovní ruch, bez násilného narušení historických i stávajících urbanistických struktur a architektonických hodnot a především bez narušení kulturních, památkově chráněných hodnot, zanechaných předchozími generacemi. Prostorové uspořádání Při formování urbanistické koncepce rozvoje je zohledněno původní prostorově – funkční uspořádání, jehož hlavní kompoziční osu tvoří silnice II. třídy Brno-Hodonín, procházející napříč obcí, a k ní kolmé ulice vedoucí do nádražní čtvrti (a Sokolnic) a k zemědělskému družstvu. Kolem těchto os jsou situovány původní rodinné a malé zemědělské usedlosti s bydlením u komunikace. Převažující orientace domů do ulice byla okapem rovnoběžným s ulicí. Zastavěná plocha obce (intravilán) je obklopena intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou. Významnějším přírodním prvkem je pouze řeka Říčka (zvaná též Zlatý potok), která však byla z důvodů nebezpečí záplav stroze technicky upravena. Při řešení návrhu územního plánu byly respektovány současné stabilní přírodní a umělé prvky: konfigurace terénu vodní tok řeky Říčky chráněná zemědělská půda stávající nadmístní komunikační síť Urbanistická koncepce je založena na těchto principech a cílech: • zlepšit přírodní a krajinné prostředí, které je dnes silně poznamenáno velkovýrobními formami zemědělské rostlinné výroby a malým až zanedbatelným podílem lesů (zemědělská půda 87 %, lesní půda 0,8% plochy katastrálního území). Za tím účelem byl do územního plánu zapracován systém ekologické stability krajiny, včetně umístění lesních biocenter u Říčky na obou okrajích obce, • zvýšit obytný charakter krajiny a omezit větrnou erozi zemědělských pozemků: byly navrženy interakční prvky (stromořadí, meze a větrolamy) kolem polních cest a vodních toků, dále byly navrženy turistické a cykloturistické trasy, • obytnou výstavbu situovat do území s dobrými docházkovými vzdálenostmi na zastávky hromadné dopravy a k občanské vybavenosti, • zajistit optimální pěší propojení zdrojů a cílů dopravy (příčné propojení mezi obytnými plochami a centrem obce a ostatními plochami občanské vybavenosti), • vytvořit podmínky pro neorganizovanou sportovní činnost obyvatel, sportovní vyžití malých dětí a mládeže: v lokalitách nové obytné výstavby bylo pamatováno na dětská hřiště pro nejmenší děti, v nádražní čtvrti bylo navrženo malé hřiště pro míčové hry (v konceptu řešeno variantně, na projednání zvolena varianta č. 1 - za bytovkami), na severozápadním okraji obce byl navržen nový sportovně-rekreační areál včetně rybníka s možností koupání, • koncentrovat plochy pro výrobu na okraj obce s cílem omezení nežádoucích dopadů na životní prostředí.

PROJEKT, s.r.o.



8. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY, PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ

8.1. 8.1.1.

BYDLENÍ

Bydlení trvalé

K okamžiku sčítání v roce 1991 bylo v obci Telnice 362 trvale obydlených domů, z toho 353 rodinných domů. Domovní fond oproti předchozímu sčítání jen mírně vzrostl – v roce 1980 zde bylo 355 trvale obydlených domů. V roce 1991 bylo v obci registrováno 380 trvale obydlených bytů. Obytná výstavba v obci není v současné době příliš silná, v posledních letech se postavilo poměrně málo nových rodinných domů, velké množství domů však prošlo rekonstrukcí. Tab. č.1: Vývoj počtu domů v Telnici v období 1869-1991 Vývoj počtu domů v Telnici Rok 1970 Počet domů v 121 Telnici

1980

1991

121

127

Stav bytového fondu v obci Telnice (1991) Počet domů celkem Z toho trvale obydlených Počet bytů celkem Z toho trvale obydlených Neobydlených domů Z toho v nevyčleněných chalupách Stáří bytového fondu : do roku 1919 1920 - 1970 1971- 1991

Na jeden obydlený byt připadá: trvale žijících osob m2 obytné plochy obytných místností nad 8 m2 m2 obyt. plochy na 1 osobu

PROJEKT, s.r.o.


402 362 423 380 40 4 116 180 84

celkem 3,23 61,8 3,58 19,1


Vybavení trvale obydlených bytů: počet bytů vybavených

- vodovodem - koupelnou - splachovacím záchodem - etáž. topením - kamny

314 323 288 301 79

Rozvojové předpoklady a záměry: Obec má dobré předpoklady pro další územní rozvoj. Leží v blízkosti významného centra osídlení města Brna, je zapojena do regionálního sdružení obcí, v okolí je relativní dostatek pracovních příležitostí. Obec je dobře vybavena občanskou po rekonstrukci elektrické a vodovodní sítě i technickou vybaveností. Výhodou je i poměrně dobré životní prostředí. Návrh nových rodinných domků do r. 2015 Pro stanovení celkové potřeby počtu nových rodinných domů je třeba vzít v úvahu stáří a kvalitu stávajícího bytového fondu, velikost cenzové domácnosti, předpoklad asanací rodinných domů a další aspekty.

PROGNÓZA BYTOVÉ VÝSTAVBY pokrytí přírůstku počtu obyvatel (3,0 ob./byt v r. 2015, 2,8 ob/byt v r. 2025) snížení obložnosti byt. fondu na 3,0 ob./byt v r.2015 a 2,8 ob/byt v r. 2025 odpad byt. fondu z důvodu stavebního stavu z důvodu urbanistického řešení celkem bytů celkem domů (5% dvoubytových) z toho na původ. dříve zastavěných parcelách (po demolici) využití části neobydlených bytů zbývá + rezerva 10 % celková potřeba nových stavebních parcel

návrh do r. 2015 25 38 10 0 73 70 7 13 50 5 55

výhled po r. 2015 18 30 8 0 56 53 5 3 45 4 49

Potřeby bydlení budou uspokojovány v rodinných domech venkovského typu, zájem o výstavbu malých rodinných zemědělských farem s obytnou částí ani bytových domů se neočekává. Vedle toho výstavba bytových domů není v obci vhodná ani z architektonických důvodů. Při výběru a návrhu ploch pro novou výstavbu byly zvažovány požadavky a nároky obce i předpokládaných budoucích stavebníků. Ty se budou pravděpodobně dosti lišit od dřívějších požadavků. Předpokládá se, že: - bude zájem o RD volně stojící, dvojdomy, ale i řadové domy - nároky na velikost pozemků (stav.parcel, včetně zahrady): u rodinných domů bude za optimální považována velikost pozemku 700-2000 m2. Nezbytné podmínky pro umožnění výstavby:

PROJEKT, s.r.o.



- technická připravenost, t.j. zejména odkanalizování území a zabezpečení čištění odpadních vod a zásobování vodou - ujasnění majetkoprávních vztahů k pozemkům a vytvoření legislativních a finančních (daňových) podmínek pro převod pozemků Vlastní zastavěné území je dnes v centru poměrně souvisle zastavěno rodinnými domy, s několika prolukami a volnými zainvestovanými pozemky vhodnými pro výstavbu.. Značně kompaktní charakter zástavby intravilánu obce vyvolal nutnost hledat pro novou obytnou výstavbu i vhodné pozemky mimo intravilán.

Přehled a hodnocení navrhovaných lokalit obytné výstavby: Pozn.: číselné označení lokalit odpovídá vloženému schema

PROJEKT, s.r.o.



OrientačOzn.

Umístění lokality

centrum obce, u Sokolovny

2

Doporu-čené Hodnocení lokality, technická připravenost

ní počet RD

1

Typ zástavby,

období

max. podlažnost

výstavby Částečně zainvestované území, výborná izolované RD, dopravní dostupnost. Soukromé zahrady. I.etapa dvojdomy

2

centrum obce, u Sokolovny

4

Částečně zainvestované území, výborná izolované RD, dopravní dostupnost. Soukromé zahrady. I.etapa dvojdomy

3

zahrady u Zlatého potoka

12

území bez infrastruktury, dobrá dopravní izolované RD, dostupnost. Navazuje na současně I.etapa dvojdomy zastavěné území obce.

4

severní okraj obce, mimo zastavěné území (k.ú. Sokolnice)

5

izolované RD, zainvestované území, intravilán obce, I.etapa dvojdomy navazuje na stávající zástavbu

5

v centru obce

5

6

jižní okraj obce

3

7

jihovýchodní okraj obce

2

8

blízko centra Zlatého potoka

9

pozemky u Zlatého potoka

4

10

na jihozápadním obce

6

11

severozápadní okraj obce

12

12

severozápadní okraj obce

20

13

jihovýchodní okraj obce

30

14

nádražní čtvrť

8

15

nádražní čtvrť

4

16

západní část obce

2

17

U mlýna

2

obce,

u

okraji

CELKEM v návrhovém období

18

135

proluka v zástavbě, zainvestované území v I. et. výst. intravilánu částečně zainvestované území, navazuje na izolovaný RD I. et. výst. intravilán obce řadové RD

izolované RD, zainvestované území, intravilán obce I. et. výst. dvojdomy řadové RD, území bez infrastruktury, dobrá dopravní dvojdomy, dostupnost. Navazuje na současně II. et. výst. volně stojící zastavěné území obce. izolované RD, částečně zainvestované území, navazuje na dvojdomy intravilán obce řadové RD, nezainvestované území, navazuje na dvojdomy, intravilán obce volně stojící izolované RD, nezainvestované území, dvojdomy izolované RD, nezainvestované území, dvojdomy řadové RD, území bez infrastruktury, dobrá dopravní dvojdomy, dostupnost. Navazuje na současně volně stojící zastavěné území obce.

II. et. výst. II. et. výst. II. et. výst. II. et. výst. II. et. výst.

zainvestované území, navazuje intravilán I. et. výst. obce území bez infrastruktury, dobrá dopravní izolované RD, dostupnost. Navazuje na současně II. et. výst. dvojdomy zastavěné území obce. řadové RD

zainvestované území, navazuje intravilán I. et. výst. obce území bez infrastruktury, dobrá dopravní izolované RD, dostupnost. Navazuje na současně II. et. výst. dvojdům zastavěné území obce. řadové RD

pozemků

Lokality navrhované k výstavbě s rezervou pokryjí předpokládanou potřebu obce do roku 2015 i ve výhledu po roce 2015 do r. 2025. Ve výhledu jsou uvažovány územní rezervy v rozsahu cca 33 stavebních pozemků pro rodinné domy.

PROJEKT, s.r.o.



8.1.2.

Bydlení přechodné, rekreace, cestovní ruch

Z hlediska délky rekreace rozlišujeme rekreaci každodenní, krátkodobou (jednodenní a vícedenní) a rekreaci dlouhodobou. Pro tyto druhy rekreace jsou stanoveny přibližné maximální dojížďkové vzdálenosti: rekreace každodenní do 10 km rekreace krátkodobá - jednodenní do 30 km - 2-3 denní do 50 km rekreace dlouhodobá bez omezení Rekreace každodenní: tato forma rekreace je součástí denního režimu a slouží ke krátkodobému zotavení obyvatel po skončení zaměstnání a školní výuky. Převažující náplní každodenní rekreace by měl být pobyt ve vhodném přírodním prostředí mimo vlastní obydlí, spojený pokud možno s procházkami, sportem, koupáním, sluněním, zahrádkařením a pěstováním různých zálib.Tato rekreace se odbývá převážně v příměstské zóně. Rekreace krátkodobá: jedná se o formu krátkodobého zotavení, která je součástí režimu pracovního týdne a náplní dnů pracovního volna. Nároky na rekreaci tohoto druhu rostou. Rekreačním místem je jak vlastní příměstská zóna, tak i další rekreační území dobře dostupné ze sídelního útvaru. Vyhledávána jsou zejména území s převahou lesních porostů, s vodními plochami, kulturními aktivitami a území vhodná pro zimní sporty. Krátkodobá rekreace vyvolává silný tlak na dopravu. Současný stav: Přestože obec leží v dosahu jednodenní rekreace pro obyvatele Brna, stojí zatím z hlediska rekreace stranou jejich zájmu. Důvodem jsou špatné přírodní podmínky pro rekreaci (pouze 0,8% ploch lesů v katastrálním území, nejsou také podmínky pro rekreaci u vody). V obci nejsou evidovány žádné objekty pro individuální rekreaci. Rozestavěn je hotel Santon, termín jeho uvedení do provozu je však velmi neurčitý, stejně jako skutečné využití tohoto objektu (není vyloučena jiná funkce). Návrh: S ohledem na nepříliš vysokou rekreační hodnotu řešeného území nepředpokládáme masový rozvoj cestovního ruchu. Realizace záměrů územního plánu přinese zlepšení podmínek pro cykloturistiku. Výhodně by také bylo možno v cestovním ruchu využít kulturně.historických zajímavostí v okolním území (např. území bitvy 3 císařů). V případě dostavby hotelu Santon může obec uspokojovat svojí ubytovací kapacitou návštěvníky slavkovského bojiště a posilovat lůžkovou kapacitu brněnských hotelů v době výstav a veletrhů. V omezeném rozsahu bude možný také rozvoj tzv. „MĚKKÉ TURISTIKY“, která je mnohem šetrnější k přírodnímu prostředí než její masové formy. Měkká turistika je založena na zcela novém vztahu mezi turistou - hostem a ubytovatelem - hostitelem. Jedná se především o agroturistiku a ubytování v soukromí. Je spojena s navazováním užších kontaktů mezi turisty a obyvateli, umožňuje rekreantům lépe poznat život v místě jejich rekreace, je spojena s nárůstem ekologického vědomí turistů. V neposlední řadě se navíc jedná o aktivní způsob trávení dovolené, který umožňuje lepší regeneraci duševních sil. Hostitelům umožňuje využívat cestovního ruchu jako důležité součásti zabezpečení své existence v jinak chudé oblasti. Vedle toho je také vhodnou alternativou využití početných neobydlených objektů nebo jejich částí (může se jednat například o pronájem rekreačního bytu v podkroví, ve dvorním křídle apod.). Vzhledem k blízkosti města Brna by byl reálný zájem např. o vyjížďky na koni (popř. i s možností ubytování). Ubytování v soukromí bude možné prakticky v celém zastavěném území obce. Chov zvířectva včetně koní podléhá posouzení orgánů hygienické služby – malé chovy 1 až 2 koní budou možné i v obytném území.

PROJEKT, s.r.o.



8.2.

OBČANSKÁ VYBAVENOST, KULTURNÍ A SPORTOVNÍ VYŽITÍ OBYVATEL

Z průzkumů a rozborů vyplynulo, že je obec vybavena těmito typy zařízení občanské vybavenosti přehled občanského vybavení stávajícího: Správa: obecní úřad Školství: mateřská škola: kapacita 60 dětí, není plně využita, v současné době zde dochází 32 dětí. MŠ byla rekonstruována. Je zde kuchyně a jídelna. Tělocvična není, využívá se Orlovna. základní škola: dvoutřídní, kapacita 60 dětí, skutečnost 50 dětí. Druhý stupeň dojíždí do ˇUjezdu a u Brna. Stav vyhovuje. Ve škole není kuchyně, jídelna ani tělocvična (využívá se Orlovna). Případné rozšíření školy bude možné za objektem. Zdravotnictví: ordinace praktického lékaře v budově MŠ. Kultura: Orlovna knihovna: v budově ZŠ klubovna myslivců letní amfiteátr pro kulturní a společenské akce Prodejny: potraviny nákupní středisko - smíšené zboží drogerie potraviny Večerka smíšené zboží prodejna textilu zahradnictví Stravovací a ubytovací objekty: pohostinství U Laštůvků vinárna Šatlava hotel Santon (ve výstavbě) Sport: v obci jsou 2 hřiště na házenou (1 s umělým povrchem), tenisový kurt, hřiště na odbíjenou sportovní hřiště TJ Sokol Telnice: zde se uvažuje výstavba sportovní haly hřiště v areálu Orlovny Hasičská zbrojnice: v centru obce Kostel, hřbitov, fara, Kardis s.r.o. : v obci Kostel sv. Jana Křtitele, hřbitov,fara, Kardis s.r.o.– karmelitánská distribuce Služby a drobná výroba: hřbitov prodej a servis zem. techniky Kaber BČS Bentel s.r.o. česká umělecká kovárna dřevoobráběcí stroje a nástroje Carlo s.r.o. okrasné dřeviny kadeřnictví Katka

PROJEKT, s.r.o.



hasiči + plynoslužba stolařství pokrývačství mandlovna, čistírna, sběrna prádla autoservis Husák ČSAD autoopravna

NÁVRH: V návrhovém období se nepočítá s výrazným posílením aktivit obchodu, služeb, občerstvení a řemesel z hlediska potřeb trvale žijících obyvatel a turistů. Rozvoj občanské vybavenosti bude v budoucnu svázán s rozvojem podnikatelské činnosti v obci. Územní plán proto pouze stanovuje limity pro využití území. V daném případě je možná např. výstavba objektů obchodu a služeb téměř v celém zastavěném území sídla, včetně rekonstrukcí částí nebo celých rodinných domů pro tyto účely, doporučujeme však koncentrovat občanskou vybavenost do centra obce, především z důvodů příznivých docházkových vzdáleností. Na severozápadním okraji Telnice navrhujeme výstavbu sportovně-rekreačního areálu spojeného i s koupáním v navrženém rybníku. V nádražní čtvrti je navrženo vybudování dětského hřiště pro míčové hry. V této souvislosti ale je třeba upozornit na záměr obce Sokolnice vybudovat rozsáhlý sportovní areál v blízkosti nádražní čtvrti, v přijatelné docházkové vzdálenosti. Doporučujeme proto oba záměry koordinovat. Na území obce je navrženo několik dětských hřišť pro nejmenší děti. Na jihovýchodním okraji obce je na svažité extenzivní zahradě navržena výsadba lesa. Předpokládá se i možnost využití navrženého lesa k rekreaci dětí a mládeže (robinzonádní hřiště apod.). V územním plánu navrhujeme rovněž postupné přemístění hřbitova do vzdálenější polohy od obce. Důvodem je nevyhovující ochranné pásmo hřbitova, které zasahuje základní školu, přilehlé rodinné domy a areál Orlovny. V první fázi předpokládáme rozšíření hřbitova severním směrem a postupné uzavírání hrobů v přední části hřbitova. Ve směru od kostela tak bude vznikat park, hřbitov bude odsouván do vzdálenější polohy.

8.3.

8.3.1.

ZEMĚDĚLSKÁ A PRŮMYSLOVÁ VÝROBA

Zemědělská velkovýroba

V katastrálním území obce hospodaří Zemědělské družstvo Sokolnice, středisko Telnice. Družstvo působí rovněž v katastrálních územích dalších 7 obcí. Předmět činnosti: rostlinná a živočišná výroba.

PROJEKT, s.r.o.



V katastrálním území Telnice obhospodařuje družstvo 273 ha půdy. Jedná se výhradně o ornou půdu. Pěstuje se převážně obilí, v malém rozsahu i jeteliny. Družstvo zaměstnává 15 zaměstnanců. Na jižním okraji obce je umístěna farma Zemědělského družstva Sokolnice. V areálu farmy se nachází: - stáj pro prasnice 80 ks - stáj pro prasnice 30 ks - kravín 95 ks - odchovna mladého dobytka 160 ks - kravín 15 ks (salaš) - skleník, sklady, dílny V současné době je kapacita objektů pro živočišnou výrobu využita jen částečně. V budoucnu se nevylučuje naplnění objektů na plný stav. V roce 1992 bylo vyhlášeno OP ZD (168 m z emisního středu). Pásmo nezasahuje žádné objekty hygienické ochrany. ZD Sokolnice, farma Telnice - technická infrastruktura: Elektřina je odebírána z vlastní trafostanice 100 kVA, tento stav vyhovuje (odběr C) Plyn – je zájem o napojení, je dotažen ke středisku Voda – vlastní zdroj (studna v areálu, vyhovuje), v budoucnu zájem o napojení na veřejný zdroj (VOV) Odpady ze stájí jsou vyváženy na pole Rozvojové záměry: žádné Na okraji katastrálního území na hranici s katastrem Měnín leží farma Měnín VKK a VKT. Na farmě v současné době hospodaří soukromě hospodařící rolník Miloslav Navrátil. Majitel Soukromé farmy Navrátil požádal o rekonstrukci Farmy Měnín na 7300 ks prasat na hluboké podestýlce. Byla zpracována dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Ještě před ukončením řízení majitel však bez ohledu na jeho výsledek a bez stavebního povolení 3 roky uvedený chov prasat v areálu provozoval. Obyvatelé a orgány samosprávy Měnína, Telnice a Otmarova s realizací záměru nesouhlasili a poukazují na nadměrné pachové zatížení obcí ze strany stávajícího chovu. Na základě výsledku projednání EIA vydal OkÚ Brno-venkov k záměru negativní stanovisko. V územním plánu Telnice je uvažováno využití farmy pro živočišnou výrobu a stanoveny maximální pásma hygienické ochrany tak, aby nezasáhla obytné území Telnice.

8.3.2.

Zemědělská malovýroba, soukromá zemědělská hospodářství

V katastru obce Telnice působí několik samostatně hospodařících rolníků, z nichž žádný neobhospodařuje více než 10 ha půdy. Tito rolníci se zaměřují na rostlinnou výrobu, pěstování zeleniny.

8.3.3.

Průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní služby

V současné době není v obci žádná významnější průmyslová výroba. Podle registru ekonomických subjektů prakticky jediným výrobním podnikem je firma IGL, s.r.o.,zabývající se výrobu nástrojů a nářadí a zaměstnávající přibližně 15 osob.Větším, avšak nevýrobním podnikem v obci je ČSAD Telnice, a.s. Tato společnost se zabývá nákladní autodopravou a opravárenskou činností a je zde zaměstnáno přes 100 osob. Autodopravou se rovněž zabývá „živnostník“ Jan Jenit. Po levé straně silnice na Hodonín je umístěna Česká umělecká kovárna, na protější straně silnice pak společnost Carlo SCM, s.r.o., vyrábějící dřevoobráběcí stroje, nástroje, nářadí.

PROJEKT, s.r.o.



Dalším z drobnějších podnikatelů je František Hostěradský, vyrábějící radiové a televizní zařízení (vysílače). Výčet malých firem působících v Telnici uzavírá firma BENTEL, s.r.o. (maloobchod se smíšeným zbožím, čerpací stanice), a pohostinství Rudolfa Laštůvky. Výhledové podnikatelské aktivity charakteru řemeslné výroby a služeb, ale i méně rozsáhlé průmyslové výroby je možno umisťovat na rozvojové plochy na jižním okraji Telnice a u železnice (vedle autoservisu Husák). Nerušící provozovny a řemeslné provozovny bez negativního ovlivnění okolí (specifikace viz Regulativy) je možno vyjímečně, z podmínky kladného stanoviska hygienické služby, umisťovat i v obytné zóně, popř. v rekonstruovaných rodinných domech.

8.4.

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A ZELEŇ

Obec leží v zemědělské krajině. Územní plán doporučuje rozšíření ploch krajinné zeleně a propojení vnitrosídelní a krajinné zeleně. K tomu budou sloužit jednak navrhovaná stromořadí a další interakční prvky uvažované především kolem cest, jednak navrhovaný územní systém ekologické stability (viz kapitola Charakteristika_ÚSES). I v samotné obci je nedostatek zeleně. Realizací územního systému ekologické stability dojde i zde ke zlepšení. Přínosem bude zejména ozelenění břehů Říčky. Vedle toho je v územním plánu navrženo založení několika parků v samotné obci a na jejím okraji. Koncepce zeleně byla navržena tak, aby krajinná a sídlení zeleň tvořila ucelenou navzájem provázanou organickou soustavu. Důraz nutno klást na použití původních domácích druhů dřevin. Vhodnými dřevinami jsou listnaté stromy a keře, lesní i okrasné. Doporučujeme nepoužívat stromy jehličnaté, které nepůsobí v intravilánu venkovských sídel příliš estetickým dojmem, stejně jako exotické dřeviny (s barevným olistěním apod.). Zásadně nevysazovat stromy s nepříznivými účinky na alergiky (topoly, břízy).

9. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ

9.1.

OCHRANNÁ PÁSMA A PÁSMA HYGIENICKÉ OCHRANY

PROJEKT, s.r.o.



9.1.1.

Ochranná pásma vyplývající ze zákona

A) ochranná pásma elektrických vedení Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31.12.1994 upravuje vládní nařízení č.80/1957 • ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí: 1. u venkovního vedení velmi vysokého napětí od krajního vodiče vedení na každou stranu: od 60 kV do 110 kV včetně – 15 m 110-220 kV včetně - 20 m 220-380 kV - 25 m 2. u venkovního vedení vysokého napětí od krajního vodiče na každou stranu – 10 m 3. u trafostanic VN/NN - 10 m 4. u kabelových vedení všech druhů napětí (včetně ovládacích, signálních a sdělovacích) od krajního kabelu na každou stranu – 1 m 5. - OP venkovních vedení NN se nestanovuje • ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice. Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000 dle zákona 222/1994 Sb. • ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu 1. u napětí od 1 kV do 35 kV včetně 7 m (dtto trafostanice VN/NN) 2. OP velmi vysokého napětí 35-110 kV včetně 12 m 110-220 kV včetně 15 m 220-400 kV včetně 20 m nad 400 kV 30 m 3. - OP venkovních vedení NN se nestanovuje Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.2001 dle zákona č. 458/2000 Sb ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany 1. u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně a) pro vodiče bez izolace 7 m b) pro vodiče s izolací základní 2 m c) pro závěsná kabelová vedení 1 m 2. u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m 3. OP venkovních vedení NN se nestanovuje 4. u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence činí Op 1 m • ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu • ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 1. u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva. 2. u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m 3. u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m 4. u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění •

PROJEKT, s.r.o.



B) Ochranná pásma produktovodů a plynovodů B1) Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 222/1994 Sb.vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře činí na každou stranu: u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm včetně 4m u plynovodů a přípojek 200-500 mm 8m u plynovodů a přípojek nad 500 mm 12m u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce 1m u technologických objektů 4m ve zvl. případech (v blízkosti těžebních objektů, vodních děl) může ministerstvo stanovit rozsah OP až na 200 m Stavební činnost a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele příslušného plynárenského zařízení. C) Ochranná pásma vodovodů jsou dle ČSN 2 m od okraje potrubí D) Ochranná pásma kanalizace jsou dle ČSN 3 m od okraje potrubí E) Ochranná pásma silnic Silniční ochranná pásma se zřizují podle zákona o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěná nebo k souvislému zastavění určená. Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti: od osy vozovky silnic II. a III. třídy (viz výkres)

15 m

V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení silničního správního úřadu a za podmínek v povolení uvedených: • provádět stavby, které vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu • provádět terénní úpravy. Povolení se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové osobní dopravy, telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů. V silničních ochranných pásmech lze povolit zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch jen pokud nemohou být zaměněny s dopravními značkami nebo dopravními zařízeními nebo pokud nemohou oslnit uživatele komunikace. Povolení vydává příslušný silniční správní úřad. V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Tato podmínka neplatí pro lesní porosty. Rozhledové trojúhelníky křižovatek mimo zastavěné území obce: strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 na silnici hlavní a 55 m na silnici označené jako vedlejší. V zastavěném území obce závisí velikost rozhledových trojúhelníků na návrhové rychlosti. Rozhledové trojúhelníky jsou zakresleny ve výkrese dopravy. F) Ochranná pásma železnic činí dle zákona 60 m od osy krajní koleje, železnice prochází severní částí katastru Telnice.

PROJEKT, s.r.o.



G) Ochranná pásma podzemních dálkových kabelů jsou 2 m po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy). H) Manipulační pásma vodních toků: podle § 49 zákona o vodách a o změně některých zákonů č. 254/2001 Sb. mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku užívat pozemků sousedících s korytem vodního u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. I) Ochranná pásma lesů činí dle zákona č. 289/95 Sb. 50 m od okraje lesní parcely.

9.1.2.

Ochranná pásma

A) Ochranná pásma vodních zdrojů: Hlavní zdroj vody, využívaný pro Telnici, se nachází mimo katastrální území této obce (jedná se o VOV). Obcí rovněž neprotéká žádný vodárenský vodní tok. Na jihozápadním okraji katastrálního území Telnice byla vyhlášena ochranná pásma vodních zdrojů (studní) STS Měnín. Jsou zakreslena ve výkresové části územního plánu. B) OP čistírny odpadních vod má poloměr 100 metrů. Nedotýká se stávající ani navrhované zástavby. C) OP hřbitova činí podle zákona o pohřebnictví 100 m. D) OP chovů zvířat: 1. farma Zemědělského družstva Sokolnice, středisko Telnice, jihozápadně obce. V areálu farmy se nachází: - stáj pro prasnice 80 ks - stáj pro prasnice 30 ks - kravín 95 ks - odchovna mladého dobytka 160 ks - kravín 15 ks (salaš)

V roce 1992 bylo rozhodnutím stavebního úřadu OÚ Sokolnice č.j. 679/92-SÚ vyhlášeno OP o poloměru 168 m z emisního středu. Středisko živočišné výroby je umístěno v dostatečné vzdálenosti od zastavěného území sídla. Ochranné pásmo nezasahuje při současném stavu chovu žádný objekt hygienické ochrany. Existuje navíc rezerva umožňující další územní rozvoj a případné rozšíření chovu. Územní plán připouští rozšíření tohoto OP na cca 260 m, přičemž ještě nedochází k zasažení žádných objektů hygienické ochrany. 2. Farma Navrátil Měnín: leží na okraji katastrálního území na hranici s katastrem Měnín. Jedná se o velkokapacitní kravín a velkokapacitní teletník. Na farmě v současné době hospodaří soukromě hospodařící rolník Miloslav Navrátil, který zde bez stavebního povolení již 3 roky provozuje chov prasat. Majitel Soukromé farmy Navrátil požádal o rekonstrukci Farmy Měnín na 7300 ks prasat na hluboké podestýlce. Byla zpracována dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). V následném správním řízení bylo vydáno nesouhlasné stanovisko s tímto záměrem. Rozsah chovu bude proto nutno volit tak, aby ochranné pásmo odpovídalo maximálně přípustným OP stanoveným v územních plánech obcí Měnín a Telnice.

PROJEKT, s.r.o.



E) OP a stavební uzávěra kolem Šrotiště Gebeshuber Sokolnice: rozhodnutím OÚ Sokolnice, stavebního úřadu ze dne 18.5.1999 č.j. 289/97-SÚ bylo vyhlášeno OP Šrotiště Gebeshuber Sokolnice. OP je zakresleno ve výkresové části ÚPO. F) OP (náletové kužely) letiště Tuřany: do katastrálního území Telnice zasahuje OP letiště Brno-Tuřany. Je zakresleno ve výkresové části dokumentace. Z ochranného pásma vyplývá výškové omezení pro nadzemní stavby – jejich výška nesmí přesahovat 374 m nadmořské výšky. Uvedenou podmínku není problémem splnit, neboť nadmořská výška terénu v k.ú. Telnice se pohybuje kolem 200 m n.m. G) OP zařízení armády: zasahuje do západní části katastrálního území Telnice. H) Katastrálním územím procházejí RR spoj Kozí Horka-Babí Lom, který je zakreslen ve výkresech. Podle vyjádření společnosti CEZTel, a.s. je spodní hrana vertikálního OP RR spoje u obce ve výšce cca 350 m n.m, tedy cca 150 m nad terénem.

9.2.

ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ

Dle sdělení Povodí Moravy a.s. v Brně bylo pro řeku Říčku stanoveno vodohospodářským orgánem Okresního úřadu Brno-venkov v červnu 1993 zátopové území na průtok Q100, rozhodnutím č.j. ŽP/3516/93Tr. Koryto Říčky bylo upraveno v severní části řešeného území na Q=26 m3/s, v úseku procházejícím obcí Telnice a v jižní části řešeného území na Q100=35 m3/s. Podle studie „Zátopové území Říčky, km 0,00-31,00“ vypracované Povodím Moravy, a.s., v roce 1991 bylo odborným odhadem stanoveny rozsahy předpokládaných rozlivů Říčky. V katastrálním území Telnice se jedná o 2 rozlivy mimo zastavěné území, a to severně a jižně obce. Samotná obec by záplavami neměla být ohrožena. Obec nemá vypracován povodňový plán. Po regulaci Říčky (tj. cca od roku 1975) již k záplavám nedošlo a obec se jimi necítí být ohrožena.

9.3.

OSTATNÍ LIMITY

Území archeologického zájmu Telnice je stará slovanská osada, patří k nejstarším na Moravě, leží v sídelním prostoru obydleném již před mnoha staletími. První písemné zprávy o Telnici jsou z roku 1239 a 1244. Část k.ú. Telnice ležící východně od silnice II/380 leží v památkové zóně Bitvy tří císařů, kde je nutno věnovat zvýšenou pozornost při tvorbě regulativů pro funkční využití území. Je nutné regulovat důsledně zejména výškovou hladinu nově navrhované zástavby se stanovením požadavků na doplňkovou zeleň při důsledném dodržení skladby původních dřevin. Vzhledem k velkému množství archeologických nálezů a předpokladu existence dalších pozůstatků historického osídlení je třeba celé katastrální území Telnice považovat za území archeologického zájmu. Z tohoto faktu vyplývá povinnost stavebníka již v době přípravy stavby oznámit stavební záměr Archeologickému ústavu AV ČR v Brně a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na daném území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů (§ 22, odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů).

PROJEKT, s.r.o.



Významné krajinné prvky Referát životního prostředí okresního úřadu Brno-venkov registruje v katastrálním území Telnice tyto významné krajinné prvky: • Nad loučkami • Před mlýnem • Merecký • Plaňavy Významné krajinné prvky jsou ze zákona chráněny před poškozováním a ničením. Lze je využívat pouze tak , aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jeho ekologickostabilizační funkce. Ten kdo takové zásahy zamýšlí, si musí opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky i všechny lesy, vodní toky a rybníky, jezera a údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením dle § 4 odst. (2) citovaného zákona. Ze zákona (§3 písm. b) dále vyplývá, že významnými krajinnými prvky jsou všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Památkově chráněné objekty • • • • • • • • • •

Farní kostel sv.Jana Křtitele s areálem, poř.číslo 1012 Kaple s branou, poř. č 1013 Kříž z roku 1830, poř. č 1014 Socha sv. Jana Nepomuckého, poř. č 1015 Boží muka, poř. č 1016 Boží muka u Sokolnic, poř. č 1017 Boží muka, poř. č 1018 Hraniční kámen, poř. č 1019 Hraniční kámen, poř. č 1020 Hraniční kámen, poř. č 1021

10. DOPRAVA, TECHNICKÁ VYBAVENOST, ODPADY

10.1. DOPRAVA 10.1.1.

Doprava motorová, silniční síť, účelové komunikace Katastrálním územím obce procházejí tyto silnice : • •

II/380 II/418

•

III/4184

PROJEKT, s.r.o.

Brno – Hodonín Sokolnice – Otnice – Krumvíř (prochází východním okrajem katastrálního území) Telnice – Sokolnice Hviezdoslavova 29, 627 00, Brno Tel./Fax.: 05-4521 7035 Tel.: 05-4521 7004


• •

III/4185 III/41610

Sokolnice – příjezdná k osobnímu nádraží Telnice – Otmarov – Rajhradice

Silnice II. i III. třídy jsou stabilizovány, předpokládá se odstranění dopravních závad. Úpravy silničních úseků mimo zastavěné území obce budou prováděny dle ČSN 736101 ”Projektování silnic a dálnic” v kategoriích: II/380 S 9,5/80 II/418 S 7,5/60 sil. III.tř.. S 7,5/50 ( 60 ) V rámci širších vztahů je respektována vyhledávací studii silnice I/51 (nyní II/380) v úseku Rajhrad – Blučina – Moutnice – Borkovany (zpracována 04/94 – Dopravoprojekt, ing. Ficner). Na silnici II/380 a na silnici III/41610 je v obci několik dopravních závad, nepřehledných křižovatek s místními komunikacemi. Za účelem odstranění těchto dopravních závad je v územním plánu navrženo osazení dopravních značek „Stůj, dej přednost v jízdě“. Za významné považujeme ponechání všech stávajících komunikací v krajině. Mají funkce nejen jako zemědělské účelové komunikace popřípadě lesní komunikace, ale mají i význam pro turistiku a cykloturistiku. Z důvodu zabezpečení lepší obslužnosti zemědělských pozemků navrhujeme zejména v západní části katastru Telnice zřízení nebo obnovu polních cest.

10.1.2.

Objekty dopravní vybavenosti

V katastru obce u silnice II/380 leží v současné době čerpací stanice pohonných hmot. V blízkosti nádraží je umístěn autoservis Husák a areál ČSAD Telnice, a.s.. Žádné další objekty dopravní vybavenosti nenavrhujeme.

10.1.3.

Veřejná doprava, zastávky hromadné dopravy

Doprava je v obci zajišťována dopravou autobusovou a železniční. Autobusová doprava je představována linkou (uvádíme počet spojů ve všední den / o víkendu, stav v létě 2000): • 720 140 Brno-Kobylí 11/0 • 720 145 Brno-Krumvíř 14/5 • 720 148 Brno-Otmarov 10/0 • 730 650 Brno-Těšany 10/0 • 750 350 Brno-Hodonín 1/1 (ostatní spoje této linky v Telnici nestaví) • 740 415 Klobouky-Brno 16/5 V nádražní čtvrti je doprava zajišťována těmito linkami: • 720 130 Brno-Sokolnice-Násedlovice 9/4 • 740 147 Brno-Velké Hostěrádky Zastávky autobusů jsou umístěny při silnici II/418 v centru obce a v nádražní čtvrti u areálu ČSAO. U autobusových zastávek jsou kryté čekárny. Doporučujeme umožnit zastavování všech spojů linky 750 350 na znamení. Jinak je autobusová doprava vyhovující.

PROJEKT, s.r.o.



10.1.4.

Místní komunikace, obytné ulice

Úpravy silnic a komunikací v zastavěném a k zastavění určeném území budou upravovány v odpovídajících kategoriích a funkčních třídách dle zásad ČSN 736110 ”Projektování místních komunikací”. Dopravní osu místních komunikací tvoří stávající státní silnice II. a III. třídy. Silnice II. třídy zařazujeme v jejich průchodech obcí dle ČSN 73 6110 do funkční třídy B2 (MS 9/50), tj. sběrná komunikace bez odstavných pruhů. Silnice III. třídy jsou v průchodu obcí zařazeny do funkční třídy B2 (MS 9/50), tj. sběrné komunikace bez odstavných pruhů, pouze silnici III/41610 zařazujeme do třídy C2 (MO 8/40), neboť slouží bezprostřední obsluze domů a nemá sběrný charakter. Do funkční třídy C3 (MO 8/40) obslužné komunikace bez odstavných pruhů jsou zařazeny komunikace v širokých uličních prostorech. Většina stávajících obslužných komunikací však nesplňuje, co se týče šířky těles, požadavky ČSN 73 6110 na obousměrné dvoupruhové obslužné komunikace a uliční profily většinou ani neumožňují jejich rozšíření. Zařazujeme je proto do komunikací charakteru dopravně zklidněné komunikace třídy D1, a to: D1 6,5/30 … umožňuje míjení i dvou nákladních automobilů D1 5,5/30 … umožňuje míjení i dvou nákladních automobilů D1 4,75/20 … umožňuje těsné vyhnutí osobního a nákladního automobilu Všechny místní komunikace budou zpevněny. Smyslem dopravně zklidněných komunikací (obytných ulic) je dopravní zklidnění ulice (která má dopravní význam jen v místním měřítku) a vytvoření podmínek pro zkvalitnění životního prostředí. Obytné ulice (dopravně zklidněné komunikace) se již řadu let hojně užívají v Holandsku, Belgii, Švédsku, Finsku, SRN, Francii a dalších zemích. Jsou založeny na principu zvýhodnění pěší dopravy, rekreačních a obytných funkcí na úkor dopravy motorové. V obytné ulici smějí chodci užívat silnici v celé její šířce (chodníky pro pěší se pak nezřizují), je na ní povolena hra dětí. Do obytné ulice je povolen vjezd všech vozidel, jejichž celková hmotnost nepřesahuje 6000 kg. Maximální rychlost je omezena na 20 km/hod., přičemž řidiči musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit. Chodci naopak nesmí svévolně znemožňovat jízdu vozidel. Snížení rychlosti vozidel na 20 km/hod. je dosahováno nejen dopravní značkou, ale i fyzickými stavebními prvky (viz obr. na následující straně): A - zpomalovací prahy B - malou šířkou komunikace (4.00-5.00 m) C - směrovým vedením komunikace, osami křižovatek, řešením dopravy v klidu D - umístění stromů, kamenných patníků, veřejného osvětlení apod. Z estetických důvodů navrhujeme všechny obytné ulice s povrchem z barevné betonové dlažby, event. s krajnicemi ze zatravňovacích dlaždic.

10.1.5.

Doprava v klidu (odstavná stání)

K odstavování vozidel obyvatel slouží garáže v rodinných domech nebo volně stojící garáže, vyjímečně auta parkují i na ulicích před domem..

PROJEKT, s.r.o.



Posouzení potřeb ploch pro odstavné a parkovací plochy a garáže je řešen pro výhledový stupeň automobilizace 1:3.5 dle dle ČSN 736110 a upraven podle místních podmínek (poloha vůči bydlišti, význam zařízení - místní, nadmístní apod.). Výhledová potřeba odstavných stání v intravilánu Telnice je následující: 1330 ob. No = Oo * Ka = ------------ * 1.0 = 380 míst 3.5 N ..... celkový počet odstavných stání Oo ..... základní počet stání Ka ..... součinitel odpovídající stupni automobilizace Rostoucí nároky na krytá stání je třeba řešit dostavbou individuálních garáží u starých rodinných domků, u nových se předpokládá 100 % odstavení v objektu domku. TAB. Přehled výhledových potřeb parkovacích stání v intravilánu sídla Druh zařízení

Základní potřeba Krátkodobých Dlouhodobých

Upravená potřeba Krátkodobých Dlouhodobých

Kostel

25

0

10

0

Hřbitov

7

0

7

0

ZŠ

1

2

1

2

Orlovna

40

2

40

2

MŠ

1

1

1

1

hotel Santon

5

11

5

11

pohostinství u Laštůvků

9

4

4

1

Smíšení zboží

3

1

3

1

Obecní úřad Telnice

2

0

2

0

vinárna Šatlava

8

4

2

1

PROJEKT, s.r.o.


Umístění víceúčelové parkoviště u Orlovny (20 míst) víceúčelové parkoviště u Orlovny (20 míst) víceúčelové parkoviště u Orlovny (20 míst) víceúčelové parkoviště u Orlovny (20 míst), parkoviště u nákupního střediska (8 míst), stání podél komunikací víceúčelové parkoviště u Orlovny (20 míst) nutno řešit na pozemku hotelu parkoviště u nákupního střediska (8 míst) parkoviště u nákupního střediska (8 míst) parkoviště u nákupního střediska (8 míst) parkoviště u nákupního střediska (8 míst) a podél ulice Růžové


Sokol

15

3

10

1

Drogerie

1

1

1

0

zahradnictví

2

1

1

1

Okrasné dřeviny (školka)

8

3

5

2

0

3

1

3

2

4

1

3

8

4

6

2

2

8

2

8

0

2

2

2

0

2

2

2

0

1

1

1

nádraží ČD Sokolnice

0

2

4

2

Smíšené zboží

1

1

1

0

potraviny Večerka

1

1

1

0

stolařství

1

1

1

0

ČSAD drobné objekty obchodů a služeb (rozptyl)

0

15

3

15

13

5

13

5

ZD Sokolnice, středisko Telnice Kaber-prodej zem.techniky Bentel Carlo Česká umělecká kovárna Autoservis Husák autoopravna

navrhované podélné stání na Brněnské – odstavný pruh (11 míst) podélná stání na ulici V dědině podélná stání na ulici V dědině stání podél obslužné komunikace a v areálu školky parkoviště v areálu (4 místa) v areálu firmy v areálu firmy v areálu firmy (10 míst) v areálu firmy v areálu firmy v areálu firmy parkoviště před nádražím (10 míst) parkoviště před nádražím (10 míst) parkoviště před nádražím (10 míst) podélná stání na ulici Na vilách v areálu firmy podél obslužných komunikací

Základní potřeba: pro automobilizaci 1:3.5 Upravená potřeba: vynásobení základní potřeby koeficienty kv ....součinitel velikosti sídla(0,4) kp ... součinitel vlivu polohy (obytná zóna 0.6) popř. dále upravená podle konkrétních místních podmínek Počty míst na jednotlivých parkovištích jsou uvedeny ve výkresech. Kapacita nevyhovuje budoucím potřebám, navrhujeme vybudování dalšího parkoviště u Sokolovny, rovněž u všech živnostenských objektů je nutno řešit parkování (na vlastních pozemcích).

PROJEKT, s.r.o.



Stávající parkoviště v centru obce u Orlovny a u nákupního střediska považujeme za víceúčelové – vzhledem k odlišnému časovému využití poslouží více objektům občanské vybavenosti.

10.1.6.

Železniční doprava

Severní částí katastrálního území Telnice prochází železniční trať č.300 Brno-Přerov. V nádražní čtvrti je na železnici umístěna zastávka Sokolnice. Železnice je územně stabilizována. České dráhy požadovaly respektovat ochranné pásmo dráhy 60 m od osy koleje - akceptováno.

10.1.7.

Cyklistická a pěší doprava

Obcí neprochází žádné značené turistické trasy. V územním plánu navrhujeme turistickou trasu v souběhu se stávající cyklistickou trasou vedenou podél Říčky. Řešeným územím prochází 3 cyklistické trasy: • Otmarov-Telnice-Sokolnice (červená č. 473) • Měnín-Telnice (zelená č. 5063) • Telnice-Žatčany-Nesvačilka (oranžová č. 5064) Tyto cyklistické stezky jsou vedeny po zpevněných i nezpevněných účelových komunikacích. Některé nezpevněné komunikace doporučujeme zpevnit.

10.1.8.

Ochranná pásma silnic, požadavky civilní obrany

Silniční ochranná pásma se zřizují při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěná nebo k souvislému zastavění určená. Podrobněji viz kapitola LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ. Podle směrnic pro technická opatření civilní obrany musí dopravní síť ve městech (a vesnicích) zaručovat nezavalitelnost tras pro průjezd hlavními směry, popřípadě po obvodě města. Tato problematika je řešena v kapitole NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY.

10.1.9.

Hluk ze silniční dopravy

V zastavěném území obcí je nutno respektovat požadavky Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., jež stanovují nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve stavbách výrobních, ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanské vybavenosti a ve venkovním prostoru. Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku ALAeq,T . V denní době (07-21 hod) se stanoví pro osm nejhlučnějších hodin, v noční době (21-07 hod) pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou L dvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ln.

PROJEKT, s.r.o.



Nejvyšší přípustné dlouhodobé ekvivalentní hladiny L dvn a Ln se číselně rovnají nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku LAeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem: • základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB • a korekcí pro denní a noční dobu, které činí: • a) denní doba o nemocnice (objekty) 0 dB o stavby pro bydlení, nemocnice – území, lázně, školy základní korekce + 5 dB korekce pro hluk z provozoven (továrny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní zařízení) - 5 dB v okolí hlavních komunikací a v ochranném pásmu drah se použije další korekce + 5 dB v případě hluku z dopravy způsobeného „starou zátěží“ z pozemní dopravy je možné použít další korekci + 12 dB o

výrobní zóny bez bydlení

+ 20 dB

b) noční doba: stejné korekce jako ad a) a dále o pro hluk ze železnice použije další korekce - 5 dB o u ostatních zdrojů hluku se pro noční dobu použije korekce - 10 dB Obcí Telnice prochází silnice II. třídy č. 380 Brno-Hodonín. Na této silnici je umístěno sčítací stanoviště intenzity dopravy č. 6-2360. Při výpočtu hluku z dopravy se vychází z předpokladu, že dopravní zátěž je konstantní pro celý úsek silnice v zastavěném území sídla. Podle výše uvedených hygienických předpisů uvažujeme k základní hladině hluku LAeq,T = 50 dB použití následujících korekcí: • základní hladina hluku LAeq,T = 50 dB • korekce pro denní a noční dobu, které činí: a) denní doba (dB) základní korekce pro stavby pro bydlení +5 dB v okolí hlavních komunikací a v OP drah +5 dB korekce celkem +10 dB přípustná hodnota hluku v denní době CELKEM 60 dB Poznámka: pro hluk z dopravy způsobený starou zátěží by bylo možné použít ještě korekci + 12 dB b) noční doba: ostatní zdroje hluku (dB) základní korekce pro stavby pro bydlení +5 dB korekce pro noční dobu - 10 dB v okolí hlavních komunikací a v OP drah +5 dB korekce celkem +0 dB přípustná hodnota hluku v noční době CELKEM 50 dB Poznámka: pro hluk z dopravy způsobený starou zátěží by bylo možné použít ještě korekci + 12 dB Posouzení hluku z dopravy na silnici II/380:

PROJEKT, s.r.o.



Číslo státní silnice: Sčítací stanoviště:

II/380 6-2360 Telnice Stav

- těžká vozidla - osobní automobily - motocykly CELKEM vozidel

910 2856 28 3794

S=

návrh k r. 2010 výhled k r. 2020 1356 1565 4255 4912 42 48 5653 6526 (koef. 1,49 sil. II.tř.) (koef. 1,72 sil. II.tř.)

Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 5426,94 - průměrná denní hodinová intenzita nd 339,18 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 23,99 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0,5000 - průměrná denní intenzita osobních automobilů 4099 Hodinová intenzita (nOAd)= 256,169 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 1328 Hodinová intenzita (nNAd)= 83,014 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 45 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,00075451 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,00223607 - hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = 24405499,18 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nNAd x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 29530654,00 y = 10log x -10,1 = 64,60 dB (A) Izofona 60 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 dB(A): U= 4,60 10 umocněno U/8,78 3,34 pro výšku H = 2m

Vzdálenost izofony 60 dB(A) d =

17,36 m

a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn - průměrná noční hodinová intenzita nn - průměrná noční intenzita osobních automobilů 198,45 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 27,67 - výpočtová rychlost vn 50 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) - faktory (dle grafu) F1 = 1291730,077 F2 = dle tabulky 1,21 F3 = dle tabulky 1

226,12 28,27 Hodinová intenzita (nOAn)= Hodinová intenzita (nNAn)= 0,00082086 0,00212132 (pro sklon 3-4% - z grafu) (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba)

x = F1*F2*F3 1562993,39 y = 10log x -10,1 = 51,84 dB (A) Izofona 50 dB(A) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 dB(A): 1,84 10 umocněno U/8,78

Vzdálenost izofony 50 dB(A) d =

PROJEKT, s.r.o.


24,806 3,459

1,62

12,44 m


Závěr: hlukem z motorové dopravy jsou zasaženy některé rodinné domy situované v blízkosti silnice II/380. Podle hygienických předpisů lze použít pro starou zátěž ještě další korekci + 12 dB. Při využití této korekce vyhovuje hluk z dopravy uvedeným předpisům. Na silnicích III. třídy nebylo prováděno celostátní sčítání dopravy a proto nelze stanovit výhledové intenzity na této komunikaci ani vypočítat hluk z dopravy. Dopravní zátěž na těchto silnicích je však velmi nízká, silnice mají víceméně obslužný význam. Hlukové izofony jsou zakresleny v grafické části územního plánu, ve výkrese dopravy.

10.1.10. Hluk ze železniční dopravy Severovýchodní částí katastru vede železniční trať č. 300 Brno-Přerov. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se podle nařízení vlády č. 502/2000 Sb. stanoví součtem: • základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB • a korekcí pro denní a noční dobu – viz kapitola Hluk_ze_silniční_dopravy a) denní doba (dB) základní korekce pro stavby pro bydlení v okolí hlavních komunikací a v OP drah stará zátěž korekce celkem přípustná hodnota hluku CELKEM

+5 dB +5 dB +12 dB +22 dB 72 dB

b) noční doba: hluk ze železnice základní korekce pro stavby pro bydlení v okolí hlavních komunikací a v OP drah stará zátěž korekce na noční dobu pro hluk ze železnice korekce celkem přípustná hodnota hluku CELKEM

+5 dB +5 dB +12 dB -5 dB +17 dB 67 dB

PROJEKT, s.r.o.



Hlukové izofony železnice v ochranném pásmu – denní doba: uváděny jen vlaky ve dne 07 – 21 hod.

č. 300 Brno-Přerov Telnice

Železniční trať: Úsek: - průměrný počet osobních vlaků - průměrný počet nákladních vlaků - průměrný počet vozů "- počet a skladba vlaků za hodinu (m) Trakce: Okamžitá rychlost km/hod: Průměrný počet vozidel ve vlaku

30 1 7 15 16,071 faktor F4 (z tabulky): faktor F5 faktor F6

"- osobní vlaky "- nákladní vlaky elektrická 90 7,26

0,65 2,09 0,77

Výpočet ekvivalentní hladiny hluku ve vzdálenosti v=7,5 m od osy kolejí: Y = 10*log X + 40 hodnota X: X= 140 * F4 * F5 * F6 * m Y = 10*log X + 40 Izofona 72 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy železnice: 72 dB(A) potřebný útlum na : 10 umocněno U/8,78: Vzdálenost izofony v metrech d =

2363,19 73,73 dB (A)

1,73 1,58 10,44

Hlukové izofony železnice v ochranném pásmu – noční doba: vlaky v době 21-07 hod. Železniční trať: Úsek:

Brno - Přerov Telnice

- průměrný počet osobních vlaků - průměrný počet nákladních vlaků - průměrný počet vozů "- počet a skladba vlaků za hodinu (m) Trakce: Okamžitá rychlost km/hod: Průměrný počet vozidel ve vlaku



0,65 2,09 0,79

Výpočet ekvivalentní hladiny hluku ve vzdálenosti v=7,5 m od osy kolejí: Y = 10*log X + 40 X= 140 * F4 * F5 * F6 * m Y = 10*log X + 40 Izofona 67dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy železnice: potřebný útlum na : 67 dB(A) 10 umocněno U/8,78: Vzdálenost izofony v metrech d = hodnota X:

PROJEKT, s.r.o.


1257,85 71,00 dB (A)

4,00 2,85 14,75


Hlukové izofony železnice mimo ochranné pásmo – denní doba: nepoužívá se korekce + 5 dB platná jen pro hluk v ochranném pásmu železnice Železniční trať: č. 300 Brno-Přerov Úsek: Telnice - průměrný počet osobních vlaků - průměrný počet nákladních vlaků - průměrný počet vozů "- počet a skladba vlaků za hodinu (m) Trakce: Okamžitá rychlost km/hod: Průměrný počet vozidel ve vlaku



0,65 2,09 0,77

Výpočet ekvivalentní hladiny hluku ve vzdálenosti v=7,5 m od osy kolejí: Y = 10*log X + 40 2363,19 X= 140 * F4 * F5 * F6 * m Y = 10*log X + 40 73,73 dB (A) Izofona 67dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy železnice: 67 dB(A) 6,73 potřebný útlum na : 10 umocněno U/8,78: 5,85 Vzdálenost izofony v metrech d = 21,73 Vypočtená izofona leží v ochranném pásmu železnice, výpočet proto nemá žádný význam. hodnota X:

Hlukové izofony železnice mimo ochranné pásmo – noční doba: nepoužívá se korekce + 5 dB platná jen pro hluk v ochranném pásmu železnice č. 300 Brno - Přerov Telnice

Železniční trať: Úsek: - průměrný počet osobních vlaků - průměrný počet nákladních vlaků - průměrný počet vozů "- počet a skladba vlaků za hodinu (m) Trakce: Okamžitá rychlost km/hod: Průměrný počet vozidel ve vlaku



0,65 2,09 0,79

Výpočet ekvivalentní hladiny hluku ve vzdálenosti v=7,5 m od osy kolejí: Y = 10*log X + 40 X= 140 * F4 * F5 * F6 * m Y = 10*log X + 40 Izofona 65 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy železnice: potřebný útlum na : 62 dB(A) 10 umocněno U/8,78: Vzdálenost izofony v metrech d = hodnota X:

1257,85 71,00 dB (A)

9,00 10,58 29,57

Vypočtená izofona leží v ochranném pásmu železnice, výpočet proto nemá žádný význam.

PROJEKT, s.r.o.



Trasování železnice z hlediska hluku z dopravy vyhovuje. V území zasaženém hlukem z dopravy nad přípustnou míru stanovenou hygienickými předpisy není navrhována žádná výstavba obytných objektů nebo občanské vybavenosti.

10.1.11. Zemědělská doprava Zemědělská doprava využívá stávající síť polních cest a státní silnice II. i III. třídy. Územní plán studie ponechává všechny stávající zemědělské účelové komunikace (polní cesty). Nové účelové komunikace se nenavrhují, pouze zpevnění některých stávajících cest. Podél některých polních cest se doporučuje vysázet stromořadí, popřípadě i větrolamy. Jedná se o interakční prvky, které budou mít význam estetický (zobytnění krajiny) i ekologický (snížení větrné a vodní eroze).

10.1.12. Ostatní druhy doprav Do řešeného území zasahují ochranná pásma (náletové kužely) letiště Brno-Tuřany. Zájmy vodní dopravy nejsou dotčeny, řešeným územím nevedou žádné sledované vodní cesty.

10.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA, LIKVIDACE TKO 10.2.1.

Zásobování vodou

SOUČASNÝ STAV: V katastrálním území obce Telnice se nacházejí pásma hygienické ochrany ani ochranná pásma vodních zdrojů – viz kapitola LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ. V současné době jsou obyvatelé zásobováni vodou z vlastních zdrojů (studní). Vydatnost studní je většinou malá a má dle pozorování obyvatelstva klesající tendenci. Kvalita vody vesměs nevyhovuje požadavkům ČSN 757111 – Pitná voda, pro zvýšený obsah železa, manganu a dusičnanů. Požární voda je zajištěna z požární nádrže na jihozápadním okraji obce. Oblast obcí mezi Rajhradem a Újezdem u Brna nemá vlastní vodní zdroje, které by kvalitou vyhovovaly pro veřejné zásobování. Telnice patří do oblasti tzv. hořkých vod. V současné době je zrealizován přivaděč. Územní plán se opírá o dokumentaci „Vírský oblastní vodovod II. etapa (Aquatis, 1998)“ a „Telnice-vodovod projekt pro územní řízení (Vodárenská akciová společnost, a.s., 1999)“. Navrhovaný Vírský oblastní vodovod – II. etapa, rozvádí vodu ze základního páteřního systému VOV do oblastí: • Újezd, Sokolnice, Otmarov, Rajhradice • Popovice • Telnice • Žatčany • Nesvačilka • Měnín • Moutnice • Těšany

PROJEKT, s.r.o.



Vodovodní řad DN 350 mm, který přivádí vodu z vodojemu Rajhrad 2x450/280 do vodojemu Rajhrad 2x1000/255 Rajhrad byl vybudován v rámci I. etapy. Na tento řad je napojen přívodní řad RajhradSokolnice vybudovaný v rámci II. etapy. Napojení Telnice řeší krátká odbočka dl. cca 230 m z řadu Rajhrad-Sokolnice, která již rovněž byla vybudována. Obec bude napojena na vodovodní přivaděč pod tlakem hladiny vodojemu Rajhrad přes redukční šachtu umístěnou na jihozápadním okraji obce. Celý řad je napojen na systém s maximální úrovní hydrostatického tlaku na kótě 280,00. Vypracovaná projektová dokumentace počítá v Telnici s odběrem Qm = 3,2 l/s. Potřeba vody v roce 2015: Potřeba vody je stanovena s přihlédnutím k předpokládanému počtu obyvatel v návrhovém období územního plánu v roce 2015. Vzhledem k tomu, že hodnoty specifické potřeby vody uváděné jak ve směrnici č. 9/73, tak i hodnoty používané v tzv. Trendové metodě se v praxi ukazují jako značně nadhodnocené a vzhledem ke stoupající ceně vody má spotřeba trvale klesající trend, bylo použito hodnoty specifické potřeby vody ve výši 150 l/os/den (včetně započítaných ztrát ve výši 20 %), potřeby zemědělských a výrobních závodů pro hygienické účely a potřeby občanské vybavenosti byly zahrnuty paušálním navýšením o 20%. Jedná se tedy o vodu vyrobenou při 100 % napojení obyvatel (směrnice doporučuje uvažovat pro výhled s množstvím maximálně 150-200 l/os/den). Výpočet je proveden zvlášť pro centrální část Telnice a zvlášť pro nádražní čtvrť, která bude napojena na vodovodní síť obce Sokolnice (zdrojem je rovněž VOV): a) Telnice – centrální část Počet obyvatel (návrh):

1077

Podíl na občanskou vybavenost a výrobu (+20%)

215,4

Potřeba vody Specifická potřeba vody Qd Nerovnoměrnost potřeby:

- max.denní potřeba Qm=Qd*1,5 - hodinové maximum Qh=Qm*1,8

l/os/den m3/den 150 193,860 290,790

l/s 2,244 3,366 6,058

l/os/den m3/den 150 45,540 68,310

l/s 0,527 0,791 1,423

b) Telnice – nádražní čtvrť Počet obyvatel (návrh):

253

Podíl na občanskou vybavenost a výrobu (+20%)

50,6

Potřeba vody Specifická potřeba vody Qd Nerovnoměrnost potřeby:

- max.denní potřeba Qm=Qd*1,5 - hodinové maximum Qh=Qm*1,8

Vypočtená potřeba vody bude pokryta ze stávajícího Vírského oblastního vodovodu.

PROJEKT, s.r.o.



NÁVRH: Jak již bylo uvedeno, územní plán se opírá o dokumentaci „Vírský oblastní vodovod II. etapa (Aquatis, 1998)“ a „Telnice-vodovod projekt pro územní řízení (Vodárenská akciová společnost, a.s., 1999)“. V územním plánu je navrženo doplnění rozvodné sítě tak, aby bylo umožněno i zásobování rozvojových ploch. Tlakové poměry: max. hydrostatický tlak Dle projektu Telnice-vodovod (VAS a.s. Brno) je vstupní hydrodynamický tlak (po redukci) pro obec Telnice na kótě 242,30 m n.m. 242,30 vstupní hydrodynamický tlak 192,00 min. kóta zástavby 50,30 max. hydrostatický tlak Hydrostatický tlak nepřesahuje 60 m vodního sloupce - vyhovuje. Posouzení nejvýše umístěné zástavby: 242,30 214,00 28,30

vstupní hydrodynamický tlak max. kóta zástavby min. hydrostatický tlak

15 m – požadovaný min. hydrostatický tlak – vyhovuje

Posouzení akumulace: Telnice bude zásobována z VOV, z vodojemu Rajhrad. Vzhledem k rozsáhlosti území zásobovaného z tohoto vodojemu nelze v rámci územního plánu obce posoudit velikost akumulace. Požární voda: Požární voda je v současné době zajištěna z požární nádrže na jihozápadním okraji obce. Navržený vodovodní systém musí vyhovovat ČSN 73 0873 „Zásobování požární vodou“. Uvedená norma udává m.j. nejmenší dimenze potrubí, vzdálenosti hydrantů a stanovuje hodnoty odběru vody a obsahu požární nádrže. Nové vodovodní řady, pokud na nich budou umisťovány požární hydranty, doporučujeme navrhovat o dimenzi minimálně DN 100. Dimenze DN 100 vyhoví jako zdroj požární vody pro nevýrobní objekty o ploše 120-1500 m2 a výrobní objekty a sklady do plochy 500 m2. Potřeba požární vody: • ryze obytná území: vodovody by měly být dimenzovány na položku č. 2 tabulky tabulky č. 2 výše uvedené ČSN, tj. na nevýrobní objekty o ploše 120-1500 m2. Odběr pro v=0,8 m/s činí Q=6 l/s, pro v=1,5 m/s (s požárním čerpadlem) je Q=12 l/s, obsah nádrže požární vody min. 22 m3. • výrobní areály na jižním okraji obce a na severním okraji nádražní čtvrti (ČSAD) včetně přívodních vodovodních řadů k těmto areálům na položku č. 3 tabulky č. 2 výše uvedené ČSN, tj. na nevýrobní objekty o ploše nad do 1500 m2 a výrobní objekty o ploše 500-1500 m2 a otevřená technologická zařízení o ploše do 1500 m2. Odběr pro v=0,8 m/s činí Q=9,5 l/s, pro v=1,5 m/s (s požárním čerpadlem) je Q=18 l/s, obsah nádrže požární vody min. 35 m3.

PROJEKT, s.r.o.



10.2.2.

Odkanalizování a čištění odpadních vod

SOUČASNÝ STAV: V obci je vybudována kombinovaná kanalizační soustava. Historická níže položená část Telnice je odkanalizována oddílnou kanalizací, přičemž splašková část kanalizace je napojena výtlakem do jednotné kanalizace. Nová část obce je odkanalizována jednotnou kanalizací. Kanalizace byla vybudována převážně v letech 1996-1997. Nádražní čtvrť není odkanalizována, je zde pouze několik jednotlivých stok dešťové kanalizace. Odpadní vody z domů jsou shromažďovány v jímkách na vyvážení. Páteřní sběrač A kanalizace v Telnici je veden podél Říčky po jejím pravém břehu. Do tohoto sběrače jsou zaústěny stoky: • AB – odvádí vody z jižní a jihovýchodní části obce • AD – odvádí vody ze severní části obce • C, B – odvádí vody z centra obce, ústí do čerpací stanice • V1 – výtlak z ČS na jednotnou kanalizaci Kanalizace je vybudována převážně z trub kameninových a betonových armovaných. Čistírna odpadních vod: V obci je vybudována mechanicko-biologická čistírna odpadních vod pro 1400 EO, která byla dokončena v roce 1996. Čistírna je v dobrém technickém stavu. Splaškové vody jsou na ČOV čerpány dvěma ponornými čerpadly, dešťové vody do 80 l/s jsou čerpány do průtočné dešťové zdrže. Dešťové vody na 80 l/s jsou odváděny na odtok. Projektové parametry ČOV: Q24 … 3,06 l/s 264 m3/d Qmax … 8,32 l/s 29,7 m3/d Denní zatížení … 75 kg BSK5/d Recipientem je řeka Říčka, číslo hydrologického pořadí 4-15-03-104, průtok Q355 = 0,056 m3/s, znečištění BSK5 = 4,5 mg/l. RŽP OkÚ Brno-venkov vydal vodoprávní rozhodnutí č.j. 9755/99-vo ze dne 20.12.1999 na vypouštění odpadních vod z ČOV Telnice v množství Qmax=4,1 l/s, Qbil = 96 900 m3/rok, s těmito hodnotami zbytkového znečištění: CHSK-Cr BSK5 NL N-NH4 mg/l mg/l mg/l mg/l p m p m p m p m 100 150 25 40 30 45 15 25 Vysvětlivky: p … přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštěných odpadních vod m … maximálně přípustná koncentrací pro rozbory prostých vzorků odp. vod Skutečné zatížení ČOV v letech: BSK5 CHSK NL N-NH4

1998 12,4 32,8 46,4 2,0

1999 13,8 t/r 38,5 t/r 39,7 t/r 2,2 t/r

Stávající problémy a nedostatky stokové sítě: z rozboru situace odkanalizování obce je patrné, že je nutno • dořešit systém odvedení splaškových vod z nádražní čtvrti • zahrnout do návrhu přivedení splaškových vod ze Sokolnic na ČOV Telnice • vyřešit odkanalizování rozvojových ploch

PROJEKT, s.r.o.



•

intenzifikovat čistírnu odpadních vod

Splašková kanalizace: Hydrotechnické údaje: Pro potřeby bilancí v územním plánu byly specifické produkce odpadních vod a znečištění stanoveny následovně: produkce splaškových vod: obec do 150 obyv. 40 - 100 l/os./d 150 - 500 obyv. 60 - 130 l/os./d 500 - 1500 obyv. 90 - 150 l/os./d nad 1500 obyv120 - 180 l/os./d produkce znečištění 60 g /EO/d - BSK5 - NL 55 g /EO/d - CHSK 110 g /EO/d - Ncelk. 8 g /EO/d - N-NH4 5 g /EO/d - N-NO3 3 g /EO/d 2 g /os./d - Pcelk Telnice - množství odpadních vod a produkce znečištění: produkce

jednotka

2000 1254 0

0,15 0,15 0,03

m3/den m3/den m3/den m3/den m3/den

188,1 0,0 37,6 225,7 22,572

199,5 0,0 39,9 239,4 23,94

207,0 0,0 41,4 248,4 24,84

m3/den l/s

248,3 2,87

263,3 3,05

273,2 3,16

Bilance znečištění odpadních vod na přítoku na čistírnu odp. vod: - BSK5 0,06/ob. kg/den - NL 0,055/ob. kg/den - CHSK 0,110/ob. kg/den

75,24 68,97 137,94

79,80 73,15 146,3

82,80 75,9 151,8

Počet obyvatel Počet rekreantů Produkce odp.vod m3/den: - obyvatelstvo (150 l/os/den) - rekreanti (150 l/os/den) - občanská vybavenost (30 l/os/den) Celkem odpadní vody balastní (10%) CELKEM přítok na ČOV (m3/den) CELKEM přítok na ČOV (l/s)

2015 1330 0

2025 1380 0

Protože budou na ČOV Telnice přiváděny i odpadní vody ze Sokolnice, uvádíme dále i množství odpadních vod a produkce znečištění z Telnice a Sokolnice dohromady: do výpočtu byly převzaty údaje o předpokládaném počtu obyvatel v obci Sokolnice z rozpracovaného ÚPO Sokolnice (Atelier Projektis), a to: • počet obyvatel stávající 1730 • návrh 2015 2561 • výhled 2025 2909

PROJEKT, s.r.o.



Počet obyvatel Počet rekreantů Produkce odp.vod m3/den: - obyvatelstvo (150 l/os/den) - rekreanti (150 l/os/den) - občanská vybavenost (30 l/os/den) Celkem odpadní vody balastní (10%) CELKEM přítok na ČOV (m3/den) CELKEM přítok na ČOV (l/s)

produkce

jednotka

2000 2984 0

0,15 0,15 0,03

m3/den m3/den m3/den m3/den m3/den

447,6 583,7 643,4 0,0 0,0 0,0 89,5 116,7 128,7 537,1 700,4 772,0 53,712 70,038 77,202

m3/den l/s

Bilance znečištění odpadních vod na přítoku na čistírnu odp. vod: - BSK5 0,06/ob. kg/den - NL 0,055/ob. kg/den - CHSK 0,110/ob. kg/den

590,8 6,84

2015 3891 0

770,4 8,92

2025 4289 0

849,2 9,83

179,04 233,46 257,34 164,12 214,01 235,9 328,24 428,01 471,79

NÁVRH: Odkanalizování je řešeno na principu kombinované, jednotné i oddílné kanalizace. Odvod dešťových vod ze zastavěného území obce je dnes řešen jednotnou kanalizací, dešťovou kanalizací i rigoly vedenými podél komunikací a vsakováním. Podle sdělení představitelů obce tento systém vyhovuje a nepůsobí problémy. Odkanalizování nádražní čtvrti je řešeno oddílnou kanalizací, s využitím stávajících řadů dešťové kanalizace. Splašková kanalizace z nádražní čtvrti bude zaústěna do splaškové kanalizace v obci Sokolnice. Vzhledem k terénní konfiguraci bylo nutné umístit na ulici kolmé k ulici Hliníky čerpací stanici a odpadní vody přečerpávat. Napojení stávajícího autoservisu Husák a přilehlé rozvojové plochy je řešeno tlakovou kanalizací. Předpokládáme vybudování vlastních čerpacích stanic např. typu Presskan, nebo čerpací stanice společné. Rozvojové plochy v centrální části obce jsou většinou odkanalizovány navrhovanou jednotnou kanalizací. Na centrální čistírnu odpadních vod v Telnici se navrhuje odkanalizovat nejen Telnici, ale i Sokolnice. Kanalizační sběrač oddílné splaškové kanalizace ze Sokolnic křižuje železniční trať a vede v souběhu s Říčkou k obci Telnice, kde je zaústěn do stávajícího sběrače „A“ jednotné kanalizace. Čistírna odpadních vod: V územním plánu se navrhuje napojení obce Sokolnice na ČOV Telnice, což si vyžádá její rozšíření a intenzifikaci. Předpokládané množství a znečištění odpadních vod v návrhovém období, po napojení obce Sokolnice (převzato ze studie „Zlepšení kvality vody na dolním toku řeky Svratky, Hydroprojekt a.s., 1999):

PROJEKT, s.r.o.



Množství a znečištění odpadních vod Průměrný denní přítok

Značka

Hodnota

Q24

520 m3/d 22 m3/h 6 l/s

Maximální denní přítok

Qd

30 m3/h 8 l/s

Organické znečištění

BSK5

180 kg/d

CHSK

360 kg/d

Nerozpuštěné látky

NL

160 kg/d

Celkový dusík

Nc

30 kg/d

Celkový fosfor

Pc

5,5 kg/d

Posouzení vlivu na recipient: recipientem je řeka Říčka, průtok Q355 = 0,056 m3/s, znečištění BSK5 = 4,5 mg/l. Při vypouštění odpadních vod z ČOV do recipientu musí být dodrženy ukazatele dle Nařízení vlády 82/1999 Sb. Velikost CHSK-Cr BSK5 NL N-NH4 Nanorg Pc zdroje znemg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l čištění (EO) p m p m p m p m p m P m do 500 *) 501-5000 120 170 30 70 30 70 20 40 5001-25000 100 150 25 50 25 50 15 30 25 40 Vysvětlivky: p … přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštěných odpadních vod m … maximálně přípustná koncentrací pro rozbory prostých vzorků odp. vod Nanorg … celkový anorganický dusík EO … ekvivalentní obyvatel, definován produkcí znečištění 60 g BSK5 za 1 den *) … ukazatele a jejich hodnoty stanoví vodohospodářský orgán na základě technického řešení čištění odpadních vod, maximálně do úrovně těchto hodnot stanovených pro velikosti zdroje znečištění 501-5000 EO Výpočet znečištění podle směšovací rovnice: Recipient odtok z ČOV Výsledné znečištění recipientu

Q355 (m3/s) 0,056 x

přítok (l/s ) 56,00 6,00

BSK5 (mg/l) 4,50 15,00

x

x

5,52

Rozhodující ukazatele imisní, platné pro ostatní povrchové vody (tj. pro nevodárenské toky): Ukazatel Mg/l

BSK5 8

CHSK-Cr 50

N-NH4 2,5

A-NO3 11

Pcelk 0,4

Ukazatelé imisí jsou směrné, posuzují se výpočtem pomocí směšovací rovnice. Říčka není vodárenský tok. Výsledná hodnota splňuje zákonné požadavky na imisní hodnoty v tocích.

PROJEKT, s.r.o.



Likvidace odpadů z ČOV: - vyhnilý kal, kategorie zvláštní odpad: bude využíván v tekutém stavu k zemědělským účelům – nutno zajistit smluvně. Nutno sledovat složení čistírenských kalů a provádět odběr a analýzu vzorků půdy. Zákaz aplikace na půdu určenou k pěstování ovoce a zeleniny a zákaz aplikace tři týdny před sklizní nebo pastvou. - shrabky z česlí, kategorie zvláštní odpad: odvoz na skládku TKO nebo likvidace ve spalovně - odpad z lapáku písku, kategorie zvláštní odpad: odvoz na skládku TKO nebo likvidace ve spalovně Extravilánové vody: Podle informací obecního úřadu není přítok extravilánových vod do obce velký a nepůsobí žádné problémy.

10.2.3.

Zásobování elektrickou energií

V blízkosti katastrálního území obce Telnice se nachází rozvodna nadřazené energetické soustavy rozvodna Sokolnice. Katastrem obce pak procházejí nadzemní vedení velmi vysokého napětí tří napěťových hladin. Vzhledem k charakteru těchto vedení nepřipadá v úvahu jakákoliv stavební činnost v jejich ochranném pásmu (šíře ochranných pásem viz kapitola Limity_využití_území). Obec Telnice je zásobována elektrickou energií venkovním vedením VN č. 4 o provozním napětí 22 kV. Toto vedení je v dobrém stavu a má dostatečnou přenosovou kapacitu. Stěžejním problémem v kvalitě zajištění dodávky elektrické energie je skutečnost, že celá historická část obce je napájena z jediného vedení VN 4. V případě výpadku tohoto vedení, ať už z titulu poruchy na tomto vedení, či například mechanické poruchy či rekonstrukce vedení nadřazené soustavy, která vedení VN 4 křižuje (VN 513, 517, 535, 536), nelze v současné sobě zajistit náhradní napájení obce. Nádražní čtvrť Telnice je také napájena z vedení VN č. 821. Distribuční síť nn je provedena jako venkovní na betonových stožárech, stav sítě je po mechanické i elektrické stránce dobrý. Menší úseky nn jsou kabelizovány - viz zákres ve výkresové části územního plánu. Distribuční síť je napájena z těchto trafostanic:

Název trafostanice Za sokolovnou U mostu U samoobsluhy

Číslo trafostanice 9135 9136 9137

Druh BTS 22/0.4 kV BTS 22/0.4 kV BTS 22/0.4 kV

Výkon kVA Provedení Osazení 400 400 400 400 630 630 1430 1430

Využití distribuční distribuční distribuční kVA

Nádražní čtvrť Telnice je také napájena z trafostanice ležící u mostu mimo katastr obce - ZTS 630/250. Dále jsou v obci ještě trafostanice odběratelské, ve vlastnictví fyzických či právnických osob:

PROJEKT, s.r.o.



Název trafostanice ČSAD Telnice ZD Carlo Signet

Číslo trafostanice 9415 9416 9079

Druh BTS 22/0.4 kV příhradová 22/0.4 kV BTS 22/0.4 kV BTS 22/0.4 kV

Výkon kVA Provedení Osazení 400 250 100 400 160 50 650 710

Využití cizí v majetku JME cizí cizí kVA

Předpokládaný odběr k roku 2015: výpočet je proveden podle směrnice č. 13/98, kterou vydaly JME, a.s. Směrnice slouží pro vypracování technických návrhů distribučních sítí NN a návrhů distribučních sítí na úrovni vstupních studií pro územní plánování. Určuje orientační zatížení bytových odběrů dle stupně elektrifikace domácností a charakteru zástavby. Dále umožňuje určit orientační hodnoty zatížení základních nebytových odběrů. Stupeň elektrizace bytů: Sazba BBS B BN BV BP BH

Maximální zatížení Odpovídající stupeň elektriza- Druh odběru el.energie Pmaxb (kW) doba ce základní (osvětlení, drobné spotřebiče, bez A 0,7 dopoledne vytápění ) B1 dtto A + příprava pokrmů elektricky 1,5 dopoledne B2 osvětlení, vaření a ohřev TUV 3 v noci C1 akumulační vytápění 15 v noci dtto B2 + přímotopné vytápění elektrickou C2 15 dopoledne energií C3 smíšené 7,5 v noci Orientační návrh počtu transformačních stanic:

Typ obce: VENKOVSKÁ, typ zástavby: VENKOVSKÁ Vzhledem k plynofikaci obce uvažujeme se stupněm elektrifikace: "B1" u 50 % bytového fondu, "B2" u 20 % bytového fondu "C1" u 20 % bytového fondu "C2" u 10 % bytového fondu Orientační návrh počtu transformačních stanic pro účely územního plánu: venkovská obec, výpočet proveden dle tab.č. 3 a tab. č. 15

PROJEKT, s.r.o.



Měrné Podíl odběrů na zatížení 1 BJ max.zatížení v hlavních Bytů % na úrovni TS časových pásmech dne (2015) VN/NN (kW) dopol. večer noc Celkový počet bytů v roce 2015: 100 443 - z toho kategorie "A" 0 0 0,83 0,50 1,00 0,29 - z toho kategorie "B1" 50 221,5 1,50 1,00 0,73 0,13 - z toho kategorie "B2" 20 88,6 2,10 0,50 0,37 1,00 - z toho kategorie "C1" 20 88,6 9,70 0,17 0,20 1,00 - z toho kategorie "C2" 10 44,3 15,00 0,35 0,35 1,00 - z toho kategorie "C3" 0 0 6,00 0,80 0,90 1,00 Podíl nebytového odběru (dle tab. "Parametry odběru elektřiny" pro venkovské obce)

0,35

Zatížení CELKEM (kW): Potřebný počet transformátorů Si=400 kVA, využití max. 80%, účiník v síti 0,95

Zatížení TS VN/NN v r.2015 celkem (kW) dopol.

večer

noc

0,00 0,00 332,25 242,54 93,03 68,84 146,10 171,88 232,58 232,58 0,00 0,00

0,00 43,19 186,06 859,42 664,50 0,00

155,05 155,05

155,05

959,01 870,89 1908,22 3,15 2,86 6,28

Obec je obsluhována 3 trafostanicemi o celkovém výkonu 1430 kVA. Nevyhovuje, navrhujeme umístění 2 nových trafostanic v místech soustředění nové obytné výstavby. Předpokládáme, že i ve výhledu bude přenos požadovaného výkonu zajišťován z venkovního vedení VN č. 4 (Telnice obce) a VN č. 821 (nádražní čtvrť) a že bez podstatných změn zůstane i základní konfigurace sítě nn. V lokalitách nové obytné výstavby jsou uvažovány rozvody nn v kabelovém provedení, v původní zástavbě se doporučuje rozvody nn rovněž postupně kabelizovat. Pro obsluhu rozvojových výrobních ploch jsou v územním plánu navrženy 3 nové trafostanice, dvě v obci na jejím jižním okraji, jedna v nádražní čtvrti u železnice.

10.2.4.

Zásobování plynem

Řešeným územím neprochází žádné VVTL plynovody. Obec je plynofikována. Napojení je provedeno VTL přivaděčem DN 100, PN 40. Obec je zásobována ze dvou regulačních stanic VTL/STL. Jedna z nich je umístěna za nákupním střediskem na východním okraji obce, druhá mimo řešené území v k.ú. Sokolnice (zásobuje nádražní čtvrť). Místní rozvodná síť je středotlaká o provozním tlaku 0,3 Mpa a nízkotlaká. Jsou na ni napojeni odběratelé všech kategorií. Uvažovaná potřeba plynu v roce 2015: výpočet potřeby plynu je proveden dle směrnice pro zpracování generelů v působnosti JMP z roku 1987. Uvažujeme 100 % zásobení obyvatelstva plynem ve 3 spotřebitelských kategoriích. A- 10 % příprava pokrmů (odběr 0,7 m3/h, 200 m3/rok) B - 5 % příprava pokrmů + ohřev TUV (1,8 m3/h, 750 m3/rok) C - 85 % příprava pokrmů + ohřev TUV + otop (2,6 m3/h, 3000 m3/rok)

PROJEKT, s.r.o.



Bytů

Odběr na 1 Odběr na 1

Odběr celkem

Odběr celkem

m3/hod

m3/rok

% Celkový počet bytů v roce 2015: - z toho kategorie "A" - z toho kategorie "B" - z toho kategorie "C" Obyvatelstvo celkem:

100 10 5 85

(2015) BJ m3/hod BJ m3/rok 478 48 0,7 200 24 1,8 750 406 2,6 3000

33,46 43,02 1056,38 1133

9560 17925 1218900 1246385

1133

1246385

CELKEM

Výhledové odběry velkoodběratelů: Název odběru Orlovna ZD Česká umělecká kovárna ČSAD autoservis Husák Hotel Santon celkem

předpoklad m3/hod 25 35 60 100 20 40 280 m3/hod

odběr plynu tis. m3/rok 90 125 155 270 75 120 835 tis. m3/rok

předpoklad m3/hod 17 14 3 15 19 20 7 9 8 6 13 15 11 20 177 m3/hod

odběr plynu tis. m3/rok 55 32 6 30 38 55 15 20 17 12 27 50 22 49 428 tis. m3/rok

Výhledové odběry maloodběratelů: Název odběru ZŠ MŠ Smíšené zboží SOKOL OÚ + kadeřnictví Katka Pohostinství U Laštůvků Kostel Drogerie vinárna Šatlava Potraviny Carlo Bentel Potraviny Večerka drobné podnikatelské aktivity (rozptyl) CELKEM

10.2.5.

Přenos informací

Řešeným územím prochází několik dálkových kabelů, které jsou zakresleny ve výkresové části územního plánu. Kabely jsou většinou položeny v souběhu se silnicemi nebo železnicí. Přehled DK: • DK Sokolnice-Ořechov • DK Brno-Hustopeče • DOK Telnice-Sokolnice rozvodna

PROJEKT, s.r.o.



• • •

DOK Újezd-Sokolnice DOK RSU Sokolnice-ACR Sokolnice DK Brno-Hodonín 2x

Trasy dálkových kabelů jsou stabilizovány, neuvažuje se s položením dalších kabelů. Dálkový kabel Sokolnice-Ořechov koliduje se záměrem obce na obytnou výstavbu na západním okraji obce. Situace je řešena alternativně: 1. Přeložením dálkového kabelu Sokolnice-Ořechov v úseku nové obytné výstavby, 2. Rozšířením navrhovaného uličního prostoru a ponecháním dálkového kabelu i připoloženého sdělovacího kabelu ve stávající trase (oba kabely se dostanou do uličního prostoru) Při projednání konceptu územního plánu bude třeba dohodnout jednu z uvedených variant (v návrhu ÚPO by již tato problematika neměla být řešena alternativně). Poštovní služby zajišťuje dodávací pošta III. kategorie umístěná přímo v obci, v budově Obecního úřadu Telnice. Obec Telnice je součástí UTO Brno, je napojena na digitální telefonní ústřednu Újezd u Brna. Místní telefonní síť byla rekonstruována a umožňuje 100 % napojení bytových telefonních stanic i podnikatelských stanic. Katastrálním územím procházejí RR spoj Kozí Horka-Babí Lom, který je zakreslen ve výkresech.Podle vyjádření společnosti CEZTel, a.s. je spodní hrana vertikálního OP RR spoje u obce ve výšce cca 350 m n.m, tedy cca 150 m nad terénem. Distribuce televizního signálu je zajišťována TV vysílačem Brno-Kojál pracujícím na 9. kanále (NOVA), 29. kanále (ČT 1), a 46. kanále (ČT 2), TV vysílačem Mikulov-Děvín pracujícím na 26 kanále (ČT 1) a TV vysílačem Hodonín-Babí lom pracujícím na 33 kanále (ČT 1) a 50. kanále (Prima). V obci Telnice je položen kabel pro datový přenos a kabelovou televizi. Kabel kopíruje trasy sdělovacích vedení. Podél silnice Sokolnice-Telnice a pak napříč obcí je položen vojenský sdělovací kabel. V současné době připravuje firma SELF servis spol. s r.o., Brno kabelové propojení Sokolnice – Těšany. Jedná se o kabel pro kabelovou televizi, Internet popř. pro přenos i jiných dat. Navrhovaný kabel byl převzat do územního plánu. Doporučujeme pouze při upřesňování jeho trasy brát zřetel na potřebu rozšíření čistírny odpadních vod Telnice v souvislosti s připojením Sokolnic a na bezkolizní průběh v úseku dotyku s navrhovanou výrobní zónou.

10.2.6.

Ropovody a produktovody V řešeném území neprochází žádný dálkový produktovod nebo ropovod.

10.2.7.

Veřejné osvětlení

V obci je vybudováno veřejné osvětlení. Územní plán doporučuje VO plně kabelizovat a zavést veřejné osvětlení i do lokalit nové výstavby.

10.2.8.

Odpadové hospodářství

Od 1.ledna 1998 vstoupil v platnost nový zákon č. 125/1997 o odpadech, společně se čtyřmi novými prováděcími vyhláškami č. 337/1997 až č. 340/1997 Sb.

PROJEKT, s.r.o.



Obec je podle zákona původcem odpadů produkovaných obyvateli obce a odpadů vznikajících při činnosti organizací, jejichž je provozovatelem. Nový zákon zrušil zpracování Programů odpadového hospodářství. Zákon ukládá obcím tyto hlavní povinnosti: odděleně podchycovat nebezpečné složky komunálního odpadu snižovat množství směsného odpadu ukládaného na skládky a odděleným sběrem získávat více využitelných složek Systém nakládání s komunálním, ale i stavebním odpadem na území obce obec ve své samostatné působnosti stanovila Obecně závaznou vyhláškou č. 01/2000. Vyhláška stanovila systém sběru, třídění, využití a zneškodňování komunálních odpadů vznikající na území obce. Dále určuje místa k ukládání odpadu a stanovuje výši poplatku za komunální odpad. Způsob sběru vytříděného odpadu (druhotných surovin, zvláštních a nebezpečných odpadů): • sklo bílé, sklo barevné, plasty: kontejnery ve sběrném dvoře, nádražní čtvrť mobilní svoz • železo: mobilní svoz nejméně 1x ročně • akumulátory, zbytky barev, výbojky, zářivky, zbytky spotřební chemie, upotřebené oleje, baterie kapesních svítilen: mobilní svoz nejméně 1x ročně • léky: kontejner na léky ve sběrném dvoře, nádražní čtvrť – mobilní svoz • zbytkový směsný komunální odpad: popelnice • stavební odpad: velkoobjemové kontejnery • odpad z čištění komunikací, údržby zeleně a hřbitovů: odvoz na skládku v Martinicích Sběrný dvůr je umístěn poměrně nevhodně v centru obce u vinárny „Šatlava“. Vhodnější umístění by bylo na plochách VZ, VP nebo SM. Mobilní svoz tříděného odpadu z nádražní čtvrti je prováděn pracovníky obecního úřadu 2x týdně. Stanoviště sběrného vozidla – malotraktoru – je vedle železniční vlečky. Odvoz odpadů provádí pověřená osoba na základě smlouvy. Likvidace odpadů z ČOV: viz kapitola Odkanalizováni.

10.2.9.

Zásobování teplem

Většina objektů v obci je vytápěna lokálními topidly včetně ústředního vytápění. Centrální zásobování teplem není uvažováno.

PROJEKT, s.r.o.



11. LOŽISKA SUROVIN

11.1. OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Podle významu a stupně osvojení se územní ochrana zdrojů nerostných surovin realizuje v těchto formách: - Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Stanovení dobývacího prostoru má charakter rozhodnutí o využití ve smyslu stavebního zákona. -

•

•

Chráněné ložiskové území se stanovuje proti znemožnění nebo ztížení dobývání ložiska. Vyhlášení CHLÚ má charakter rozhodnutí o chráněném území. Horní zákon uvádí dvojí vlastnictví ložisek nerostů: Státní – představované ložisky vyhrazených nerostů (§3 horního zákona, sem patří většina nerostů) a ložisky nevyhrazených nerostů, o kterých bylo do 20.12.1991 rozhodnuto, že jsou vhodná k průmyslovému dobývání pro potřeby národního hospodářství. Tato ložiska jsou označována jako „výhradní“ a jsou podle § 5 horního zákona majetkem ČR. Nelze je tedy zcizovat, privatizovat ani jinak měnit jejich vlastnictví, Soukromé – představované ložisky nevyhrazených nerostů (především stavebního kamene, štěrkopísku, cihlářské suroviny). Tato ložiska jsou součástí pozemku (§ 7 horního zákona) a patří tedy vlastníkovi pozemku. Pokud je pozemek ve vlastnictví státu, jsou státní, ale na rozdíl od ložisek výhradních je při prodeji pozemku prodáváno i ložisko.

V katastrálním území Telnice se nenachází žádná výhradní ložiska nerostných surovin nebo jejich prognózní zdroje ani žádná chráněná ložisková území. V západní části katastrálního území Telnice jsou evidována 2 nevýhradní ložiska surovin – viz zákres ve výkresové části územního plánu. V k.ú. Telnice nejsou žádná ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod.

11.2. VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ OBÚ v Brně neeviduje podle ustanovení § 29 odst.3 zákona č. 44/1988 ve znění zákona č. 542/1991 Sb. v řešeném území žádné dobývací prostory pro organizace, které provádějí hornickou činnost na lokalitách výhradních ložisek nerostných surovin. V návrhovém období územního plánu není s žádnou těžbou v k.ú. Telnice uvažováno.

PROJEKT, s.r.o.



12. OBRAZ VESNICE

12.1. OBRAZ VESNICE Obraz vesnice, t.j. výsledný dojem, jež vesnice zanechá ve vědomí návštěvníka, se vytváří prostřednictvím zejména zrakových vjemů. Rozhodující jsou přitom ty prostory, kde dochází k větší koncentraci lidí, t.j. prostory frekventované (návsi, průtahy státních silnic, místa soustředění občanské vybavenosti) a objekty nápadné svou architekturou (ať už zdařilou či nezdařilou), nebo svou polohou (kupř. umístěné v osách komunikací, na vrcholu kopce apod.). Takovými objekty v obci jsou: • Farní kostel sv.Jana Křtitele • Základní škola • budova Obecního úřadu Telnice • vinárna vedle obecního úřadu • Orlovna • drobný, leč architektonicky výrazný objekt čekárny u autobusové zastávky Centrální prostor obce: Není přesně hmotově vymezen, je dán spíše provozem administrativních a komerčních aktivit (obecní úřad, nákupní středisko, hostinec), kulturních a církevních zařízení (kostel) a základní a mateřskou školou. Všechny tyto objekty spojuje linie státní silnice, nazývaná v této části ulice Brněnská. Obec Telnice se skládá ze 2 územně oddělených částí – vlastní Telnice a nádražní čtvrti. Díky barieře elektrických vedení oddělujících tyto části obce je i do budoucna vyloučeno spojení obce do jednoho útvaru. Obě části obce mají urbanisticky rozvětvený půdorys. Z hlediska urbanistické struktury je třeba zachovat charakter a proporce stávajících prostorů, ulic, návsi. Nově budované stavební útvary je nutné vhodně začlenit do původního urbanistického charakteru obce. Z hlediska objemově prostorové struktury je nutné ctít původní charakter historicky vzniklého prostředí. Závazné jsou uliční čáry (ve stávajícím stavu dané, pro novou výstavbu navržené), výšková hladina navržené stavby a šikmý tvar střech. Rekonstrukce a modernizace je nutno provádět v duchu stávajícího prostředí a místního tvarosloví. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat památkově chráněným objektům, drobné architektuře (sakrální a civilní skulptury) a barevnému řešení fasád. Z hlediska životního prostředí – viz jiná část původní zprávy. Bydlení Bydlení je rovnoměrně rozloženo podél popsaných komunikačních linií. Objekty stávajícího bydlení jsou převážně řadové, venkovského charakteru obytných budov se dvorem a malým domácím hospodářstvím, pokračujícím užitkovými zahradami. Místy se vyskytují drobné provozovny a služby, nerušící funkci bydlení. V případě rekonstrukce, dostavby či nové výstavby je nutné zachovat proporce a charakter odpovídající místnímu tvarosloví.

PROJEKT, s.r.o.



Plochy navrhovaného bydlení jsou určeny k čistému bydlení (podíl hrubé podlažní plochy větší než 80 %). Vyjímečně mohou být přípustné nerušící provozovny služeb a soukromá ubytovací zařízení. Velmi nedobře působí na vesnici ploché střechy, ať už se jedná o občanskou vybavenost nebo o rodinné domy. Pozornost bude třeba věnovat zejména dořešení rozhodujících urbanistických prostorů, t.j. návsi a ulic, jimiž prochází státní silnice. Dosáhne se tak nejvyššího účinku na kvalitu obrazu vesnice, t.j. zkrášlení obce. Zvláštní důraz je nutno klást rovněž na úroveň architektonického výrazu nově stavěných nebo rekonstruovaných budov ležících podél státní silnice. V územním plánu byly vymezeny architektonické regulativy pro novou výstavbu i přestavbu a rekonstrukce stávajících objektů.

12.2. ARCHITEKTONICKÉ A REGULAČNÍ ZÁSADY Základní architektonické a regulační zásady jsou stanoveny v Hlavním výkrese. Základní regulační zásady: ty požadavky, které rozhodující měrou ovlivňují architektonický výraz jednotlivých staveb, urbanistických prostorů (ulic, návsí) i celého sídla. Jde především o : vymezení stavebních čar objektů stanovení výšky objektů (maximální podlažnosti) stanovení druhu zastřešení (tvar střechy - v jednotlivých částech obce jsou přípustné sedlové střechy s okapem rovnoběžným s ulicí. U přístaveb a vedlejších staveb se připouští i střecha pultová.) stanovení funkčního využití ploch a přípustnosti využití území (v tabulce na výkrese) Vedle toho se dále stanovují tyto doplňkové regulační zásady:

výška osazení objektů: úroveň podlahy 1.NP (+-0,00) by se měla pohybovat v rozmezí 0,3-0,9 m oproti okolnímu upravenému terénu sklon střech: by se měl pohybovat v rozmezí 40-47o. U menších přístaveb může být i menší než 40o. materiál a barva střešní krytiny: doporučuje se krytina keramická pálená nebo betonová v barvě červené či odstínech hnědé. výplně otvorů se doporučuje volit pravoúhlé. Celosvětovým trendem je ústup od velkých okenních otvorů a prosklených stěn, které zapříčiňují v zimě značné tepelné ztráty a v létě přehřívání bytů. Vhodnými materiály pro okna i dveře je dřevo a nyní i plastické hmoty, v suterénu jsou možná i ocelová okna. Zcela nevhodná jsou okna a dveře z hliníku - týká se i výkladců obchodů. Architektonicky nevyhovující jsou i plechová vrata garáží, průjezdů a plotů. Rozšířila se díky svým užitným vlastnostem a cenové dostupnosti, vesnickou zástavbu však nekrášlí. Doporučujeme proto jejich postupnou náhradu vraty dřevěnými. Barva objektů a jejich povrchová úprava: nutné je dodržovat následující 2 principy: - jedná-li se o skupinu nebo řadu stejných nebo téměř stejných domků, je možné je BARVOU ODLIŠIT. Použité materiály, tj. druhy omítek, obkladů, střešních krytin atd. by však měly být podobné. - v rámci jednoho objektu není vhodné příliš hýřit barvami a materiály na fasádě - nepoužívat více než 1 druh obkladu a 1 barvu omítky. Vhodné jsou barvy bílá, zemité odstíny (písková, béžová, okrová, hnědá) a žlutá, pro přízemní objekty i světle modrá a zelená. Břízolitové omítky se na vesnici příliš nehodí, nejvýše snad v bílé barvě a bez lesklých slídových příměsí. Lépe je však použít klasické štukové omítky, nebo trvanlivější nástřikové umělé podmínky. - domy postrádající jednotný architektonický výraz (což je převládající stav) nutno BARVOU SJEDNOTIT. Výběr vhodných barev je obdobný jako předchozím odstavci. Barvu okenních rámů a dveří: bílá, hnědá, popř. i pastelové barvy (žlutá, červená - nutno však posoudit a sladit s barvou vnějších povrchů). Barva a materiál oplocení předzahrádek:

PROJEKT, s.r.o.



Ploty je nutno chápat jako doplněk staveb, který má oddělit předzahrádky od veřejného pozemku. Zpravidla se doporučuje neoplocovat pozemky vůbec, nebo použít jen nízký symbolický plot, neboť vysoké ploty jsou obvykle nevzhledné a před zloději stejně neochrání. Plot by měl být nepříliš nápadný, neměl by konkurovat stavbám, jež oplocuje a měl by být materiálově i barevně sjednocen se stavbou i s ploty v sousedství. Jestliže tedy má soused kovový plot, nebývá vhodné stavět plot dřevěný atd. To se týká i barvy. Ploty ba měly být zásadně jednobarevné, natřít např. kovový plot dvěma barvami je zcela nevhodné! Ploty kovové: vhodné jsou s nízkou betonovou podezdívkou a s vlastním plotem tvořeným: drátěným pletivem v rámech, celková výška plotu max. 140 cm kovovými svislými sloupky v rámech, jednoduchých tvarů, bez ozdob, v celkové výšce do 110 cm. Barva: zelená, bílá, černá - přizpůsobit sousedovi nebo barvě oken či zábradlí balkónů. Ploty dřevěné: svislé latě s nízkou betonovou nebo kamennou podezdívkou. Jednoduché tvary, ne vyřezávané ap. Barva: bezbarvý lak, hnědý lak (Luxol), bílá Živé ploty: vhodné jsou všechny druhy s výjimkou plotů stříhaných na pravidelné tvary. Může se jednat o keře nebo popínavé dřeviny na konstrukcích. Ploty zděné: jsou vhodné pouze tam, kde mají nahradit stavební čáru (tj. kde mají vymezit ulici). Nejsou příliš vhodné bílé cihly, přijatelnější je omítnutá zídka s pilířky a nejlépe s malou stříškou ze střešních tašek. Zeleň: při vegetačních úpravách používat pouze domácích druhů dřevin.

PROJEKT, s.r.o.



13. NÁVRH VYMEZENÍ PLOCH VEŘ. PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV

13.1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Vymezení ploch pro nově navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Za veřejně prospěšné stavby jsou považovány tyto investice zakreslené ve výkrese „Veřejně prospěšné stavby“ (parcelní čísla uváděny podle katastrální mapy): • • • • •

navrhované uliční prostory a komunikace pro motorová vozidla nové komunikace pro pěší (chodníky) stavby (trasy) veřejných inženýrských sítí ve stávající i nové zástavbě a doprovodných technických zařízení (např. vodoměrných šachet, čerpacích stanic kanalizace) přístavba (rozšíření) čistírny odpadních vod přesunutí hřbitova

Přehled plošných veřejně prospěšných staveb: • p.č. 1088, 1085, 1087, 1086, 1023 rozšíření ČOV • p.č. 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 55, 59, 62 přesunutí hřbitova • p.č. 1282,1422 hřiště • p.č. 835,986,1138 dětská hřiště Veřejně prospěšná opatření: • návrh místního územního systému ekologické stability (místní biocentra a místní biokoridory)

13.2. ASANAČNÍ ÚPRAVY Územní plán nevyvolává žádné asanační úpravy.

13.3.

STAVEBNÍ UZÁVĚRY

V severní části k.ú. Telnice je vyhlášeno rozhodnutím OÚ Sokolnice, stavebního úřadu ze dne 18.5.1999 č.j. 289/97-SÚ ochranné pásmo a stavební uzávěra kolem Šrotiště Gebeshuber Sokolnice.

PROJEKT, s.r.o.



V tomto území je zakázáno provádět stavby bytové, školské, tělovýchovné, rekreační, zdravotnické a ty objekty, které tyto účely využití obsahují i jen doplňkově. Územní plán nenavrhuje vyhlášení žádné další stavební uzávěry.

14. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY Dle zadání územního plánu obce Telnice není požadováno vypracování doložky CO. V územním plánu nicméně řešíme výběr dvouúčelově využitelných objektů pro civilní ochranu ve prospěch: a) zabezpečení kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím b) individuální ochrany obyvatelstva c) evakuace d) usnadnění záchranných prací a) zabezpečení kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím V současné době je v obci možnost ukrytí v následujících protiradiačních úkrytech budovaných svépomocí. Jejich současná kapacita je uvedena v následující tabulce ( požadovaná kapacita je přibližně 1.5 m2 na osobu) :

Obec

ukrývá se

počet osob

Telnice

obyvatelstvo

1254

ukrytí obyvatelstva v protiradiačním úkrytu % ukrytých umístění úkrytů kapacita osob osob sklepy v rod.domech

nezjištěno

žactvo

ZŠ 50

sklep v ZŠ

40

(ZŠ, MŠ)

MŠ 32

sklep pod OÚ

60

nezjištěno 122

V Telnici je možné využít pro ukrytí obyvatelstva také protiradiační úkryty v suterénech rodinných domů. Tyto protiradiační úkryty bude nutné v případě situace ohrožení podle potřeby upravit tak, aby vyhovovaly příslušným předpisům. Jejich počet vyhovuje současným potřebám i výhledovému počtu obyvatel. Budování dalších úkrytů není nutné, doporučujeme nicméně řešit všechny podsklepené objekty tak, aby vyhovovaly podmínkám kladeným na protiradiační úkryty. b) individuální ochrana obyvatelstva Sklad prostředků individuální ochrany (PIO) se nachází v budově mateřské školy. Výměra skladu je 15 m2, což vyhovuje požadavku 10 m2 skladovacích prostor na 1000 obyvatel. Kapacita vyhoví rovněž v návrhovém období územního plánu.

PROJEKT, s.r.o.



c) evakuace obyvatelstva Pro případnou evakuaci osob by nejvíce vyhovovaly prostory: 1) Hotel Santon (po dobudování, kapacita 50 osob popř. i více) 2) Orlovna (tělocvičny) 3) Sokolovna (tělocvična) 4) Středisko ZD - bývalá ubytovna (20 lůžek)

d) usnadnění záchranných prací Jedná se o opatření v urbanistických řešeních zástavby, komunikacích a inženýrských sítích na vytvoření základních podmínek pro snížení následků mimořádných opatření. • výrobní zóna je od obytné oddělena pruhem izolační zeleně širokým přibližně 40 m, který má účel hygienický a bezpečnostní (protipožární atd.), pro blíže umístěnou výrobu jsou stanoveny regulace tak, aby odpovídaly bezpečnostním požadavkům. • sítě technické infrastruktury: - vodovody jsou podle možností zakruhovány. Zdrojem požární vody budou nadzemní hydranty umístěné na veřejném vodovodu. Náhradním zdrojem bude vodní nádrž na jižním okraji obce. • doprava:

Podle směrnic pro technická opatření civilní obrany musí dopravní síť ve městech a obcích zaručovat nezavalitelnost tras pro průjezd hlavními směry, popřípadě po obvodě města. Šířka ulic musí být minimálně (V1 + V2) :2 + 6 m, kde V1 a V2 jsou průměrné výšky budov po hlavní římsu v metrech na každé straně ulice. Šířka hlavních průjezdních tras, tj. silnic II. třídy, by tedy měla být nejméně: - při oboustranné jednopodlažní zástavbě (5+5):2+6 = 11 m - při oboustranné dvoupodlažní zástavbě (8+8):2+6 = 14 m - při zástavbě jednopodlažní (jedna strana) a dvoupodlažní (druhá strana ul.) (5+8):2+6 = 12,5 m - při zástavbě třípodlažní (jedna strana) a dvoupodlažní (druhá strana ulice) (11+8):2+6 = 15,5 m Uvedeným požadavkům civilní obrany průtahy státních silnic vyhovují.

PROJEKT, s.r.o.



15. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

15.1. OCHRANA A TVORBA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Problematika zlepšení životního prostředí je řešena či zohledněna ve většině předchozích problémových okruhů. Jedná se především o: - zlepšení obytných a rekreačních hodnot sídla (ozelenění, zklidnění dopravy apod.) - snížení prašnosti, zejména z důvodů větrné eroze z pozemků (větrolamy, odclonění obce rozsáhlejšími záhumenky) - opatření k omezení vodní eroze - kladení důrazu na odborné posouzení a projednání všech podnikatelských záměrů na úseku průmyslové a zemědělské (živočišné) výroby a výrobních služeb. - respektování všech PHO a ochranných pásem - minimalizace záborů kvalitního zemědělského půdního fondu - bezpečná a účinná likvidace všech druhů odpadů

15.1.1.

Celková hygienická situace, zdravotní stav obyvatelstva

Telnice je situována v území, které není v rozsáhlejším měřítku postihovaného znečištěným ovzduším jako hlavním negativním faktorem při posuzování celkové situace ŽP. Negativním faktorem je hluk železnice, částečně zmírněný zářezem tělesa železnice. Tento aspekt byl respektován při návrhu řešení urbanistické studie. Další negativní faktor je živočišná výroba ZD. Zdravotní stav obyvatelstva není systematicky sledován, obec se nenachází v oblasti významných zdrojů znečištění.

15.1.2.

Ovzduší Obec je plynofikována, což přispělo ke zlepšení čistoty ovzduší.

15.1.3.

Voda

Obec bude v blízké době zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu. Hlavní zdroj vody, využívaný pro Telnici, se nachází mimo k.ú. Telnice (Vírský oblastní vodovod). Pásmo hygienické ochrany hlavního vodního zdroje nezasahuje do řešeného území. Důsledným odkanalizováním obce a vybudováním ČOV jsou odstraněny zdroje znečištění podzemních vod a půdy. V budoucnu bude třeba dořešit odkanalizování nádražní čtvrti.

PROJEKT, s.r.o.



15.1.4.

Hluk

Nejvýznamnějším zdrojem hluku je hluk z dopravy, neboť obcí vede železniční trať. Tato problematika je rozvedena podrobně v kapitole doprava a silnice II. třídy Brno-Hodonín.

15.1.5.

Radon

V pobytové místnosti nemá ekvivalentní objemová aktivita radonu v průměru za rok přestoupit 100 Bq.m-3. Tento požadavek je možno považovat za splněný, je-li budova postavena na území s nízkým radonovým rizikem, ze stavebních materiálů s hmotnostní aktivitou Ra 226 menší než 120 Bq.kg-1 a je-li zásobována vodou s objemovou aktivitou radonu menší než 50 Bq.m-3. Doporučuje se v návaznosti na zpracovaný územní plán provést průzkum lokalit navrhovaných k nové výstavbě.

PROJEKT, s.r.o.



16. DŮSLEDKY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

16.1. 16.1.1.

TEXTOVÁ ČÁST

Úvod

Zemědělská příloha byla zpracována jako součást územního plánu se zřetelem k zákonu ČNR č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Zemědělská příloha obsahuje textovou, tabulkovou a grafickou část v měřítku 1:5000 s vyznačením jednotlivých lokalit odnětí ZPF. Lokality nové výstavby, které nevyvolávají nutnost záboru ZPF (tj. které leží na nezemědělské půdě), byly rovněž na výkrese zakresleny a vyhodnoceny v tabulkové části.

16.1.2. • • • • • •

Výchozí podklady

Zákon č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu Mapa evidence nemovitostí obce se zakreslením hranice zastavěného území obce Bonitace zemědělských půd a směr jejich využití, III. díl (MZVŽ, 1989) Plán MÚSES obce Telnice Podnebí Československé socialistické republiky, tabulky (HMÚ Praha, 1961) Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1.10.1996 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č 334/1992 Sb., s účinností od 1.1.1997

16.1.3.

Charakteristika katastrálního území

Katastrální území má výměru 607 ha, obec leží v průměrné nadmořské výšce 195 m n.m. Údaje o využití území: Rozloha katastrálního území Z toho Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Zemědělská půda

607 ha 5 ha 7 ha 16 ha 51 ha 528 ha

Dle Quitta leží téměř celý bioregion v teplé oblasti T 4, která je v ČR nejteplejší. Pouze vyšší okraje, kam spadá i katastr Telnice, leží v T 2.

PROJEKT, s.r.o.



16.1.4.

Zemědělská výroba v řešeném území

Z celkové výměry zemědělské půdy 528 ha zaujímá: Orná půda 492,5 ha Zahrady 27,1 ha Ovocné sady 5,6 ha Louky 1,4 ha Pastviny 1,4 ha V katastrálním území obce hospodaří Zemědělské družstvo Sokolnice, středisko Telnice. Družstvo působí rovněž v katastrálních územích dalších 7 obcí. Předmět činnosti: rostlinná a živočišná výroba. V katastrálním území Telnice obhospodařuje družstvo 273 ha půdy. Jedná se výhradně o ornou půdu. Pěstuje se převážně obilí, v malém rozsahu i jeteliny.

16.1.5.

Uspořádání ZPF v území, hydrologické a odtokové poměry

Půdní pokryv se vytvořil zejména v závislosti na místních geologických a klimatických podmínkách. Z hlediska zastoupení půdních typů je území poměrně málo pestré. V celém území převládají různé formy černozemí na spraších, vápnitých jílech a píscích. Na terasových písčitých štěrcích se vytvořily půdní typy na pomezí černozemí a hnědých půd. V údolních nivách jsou typické karbonátové i nekarbonátové lužní půdy (černice). Zemědělské pozemky v k.ú. Telnice jsou vzhledem k jejich rozloze ohrožené větrnou erozí. Území je extrémě suché, specifický odtok patří k nejnižším v České republice. Navíc většina vody odteče z oblasti při jarním tání a srážkových přívalech vod v létě. Koncem léta trpí vodní toky katastrofálním nedostatkem vody, v suchých letech i na delší dobu zcela vysychají. Celé území leží v černozemní oblasti. Dle charakteristik jednotek se jedná: • v jižní části obce jsou převážně velmi kvalitní půdy I. a II. třídy ochrany – černozemě na spraši a na píscích, středně těžké až lehké, středně výsušné (2.61.00, 2.01.00, 2.05.01) • v jihovýchodní části k.ú. černozemě na spraši, erodované, středně těžké - pozemky II. třídy ochrany (2.08.00) • ve střední části katastrálního území pozemky I. až III. třídy ochrany – černozemě na spraších, středně těžké až těžké, některých případech ve vyšší svažitosti a erodované (2.06.10, 2.08.00, 2.01.00) • v severní části k.ú. pak černozemě na spraši, středně těžké, pozemky I. třídy ochrany (2.01.00)

Bonitu půdy je třeba považovat za dynamickou veličinu, která vyjadřuje přirozenou i antropicky ovlivněnou půdní úrodnost, projevující se určitým produkčním potenciálem. Při jejím stanovení vycházíme ze soustavy bonitních půdně ekologických jednotek (BPEJ), které byly vyčleněny na základě podrobného hodnocení vlastností klimatu, morfogenetických vlastností půd, charakteristických půdotvorných substrátů a jejich skupin, svažitosti pozemků, jejich expozice ke světovým stranám, skeletovitosti a hloubky půdního profilu aj. Konkrétní vlastnosti bonitovaných půdně ekologických jednotek jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo kódu BPEJ vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu, druhé a třetí stanoví příslušnost k určité půdní jednotce. Následující čtvrté číslo je kombinací sklonitosti a expozice vůči světovým stranám a páté číslo představuje kombinaci hloubky půdy a skeletovitosti.

PROJEKT, s.r.o.



16.1.6.

Investice do půdy

V katastru obce je evidováno velké množství zavlažovaných pozemků v užívání vlastníků, příp. nájemců těchto pozemků.

16.1.7.

Zdůvodnění navrhovaného odnětí zemědělské půdy

Obec měla při posledním statistickém sčítání v roce 1991 celkem 1227 obyvatel. Do roku 2000 vzrostl počet obyvatel na 1254. Vzhledem k blízkosti Brna lze předpokládat další růst počtu obyvatel. Vedle toho existuje v Telnici poměrně vysoká obložnost bytů. Oba tyto faktory budou vyvolávat tlak na novou obytnou výstavbu. Do konce návrhového období (v roce 2015) očekáváme nárůst obyvatelstva přibližně na 1330 osob. Ve výhledu v roce 2025 pak předpokládáme 1380 obyvatel. Je proto třeba vytvořit podmínky pro zlepšení životního prostředí, zkvalitnění života a vytvoření pracovních příležitostí pro bydlící obyvatelstvo. V územním plánu bylo třeba navrhnout plochy nejméně v rozsahu uspokojení potřeb výše uvedených počtů obyvatel. Dále územní plán usiluje o vytvoření podmínek pro zvyšování zaměstnanosti přímo v sídle. S tím souvisí návrh rozvojových ploch na jižním okraji obce a u železnice.

16.1.8.

Zdůvodnění, proč je navrhované řešení nejvýhodnější

Při zpracování územního plánu bylo projektantem v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 334/92 Sb. alternativně posuzováno uspokojení rozvojových potřeb sídla. Hledáno bylo řešení, které by bylo nejvýhodnější jak z hlediska ochrany ZPF, tak i z hlediska ostatních obecných zájmů. Při zpracování územního plánu byly k zástavbě přednostně navrhovány plochy nezemědělské půdy, proluky v zástavbě a plochy v zastavěném území sídla. Koncept územního plánu byl v rozpracovanosti 2x projednán s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu. Předložený návrh respektuje požadavky orgánu ZPF vznesené při uvedených jednáních.

PROJEKT, s.r.o.



16.1.9.

Odnětí zemědělské půdy a ostatních pozemkù - zdůvodnění

V územním plánu byly pro návrhové období vytipovány tyto lokality vhodné pro výstavbu: NÁVRHOVÉ OBDOBÍ: Ozn. B1 B2 B3 B4 B5 B7

B8

B9

B10

B11 B16 B17

Zdůvodnění záborů Území zahrnuté do plánu zástavby již v předchozím územním plánu. Území zahrnuté do plánu zástavby již v předchozím územním plánu. Území zahrnuté do plánu zástavby již v předchozím územním plánu. Území zahrnuté do plánu zástavby již v předchozím územním plánu. Území zahrnuté do plánu zástavby již v předchozím územním plánu. Obytná výstavba na severozápadním okraji obce. Výhody: • navazuje na současně zastavěné území • rozsáhlá lokalita, oboustranná zastavěnost • převážně obecní pozemky – výhodné z hlediska jejich dostupnosti • jde prakticky o nejhorší půdu v okolí obce – III. třída ochrany Nevýhody: • leží mimo současně zastavěné území • nezainvestované území • převážně III. třída ochrany Obytná výstavba. Lokalita leží v k.ú. Sokolnice, ale navazuje na současně zastavěné území obce Telnice. Výhody: • zainvestované území • návaznost na současně zastavěné území Nevýhody: • neleží v současně zastavěném území ani v katastru obce • III. třída ochrany Obytná výstavba na jihovýchodním okraji obce. Bez akceptování této lokality by nebylo možné zajistit územní rozvoj obce v předpokládaném rozsahu. Výhody: • navazuje na současně zastavěné území • výhodné docházkové vzdálenosti Nevýhody: • nezainvestované území • neleží v zastavěném území obce • II. třída ochrany Obytná výstavba v nádražní čtvrti. Výhody: • zainvestované území • výhodné docházkové vzdálenosti Nevýhody: • neleží v zastavěném území obce • I. třída ochrany Obytná výstavba navržená již v předchozím schváleném územním plánu. Obytná výstavba ve východní části obce, která byla schválena již v předchozím územním plánu. Obytná výstavba na východě obce. Výhody: • dobrá dopravní dostupnost

PROJEKT, s.r.o.



D1 D2 D3 D4 D5 D6 D7

• částečně zainvestované území Nevýhody: • neleží v zastavěném území obce • II. třída ochrany Obytná výstavba na východě obce. Výhody: • dobrá dopravní dostupnost Nevýhody: • nezainvestované území • neleží v zastavěném území obce • II. třída ochrany Byla obsažena již v předchozím schváleném územním plánu obce. Navazuje na SM1, bude sloužit jako nárazníková zóna mezi územím výroby a územím bydlení. S ohledem na možnosti zainvestování území, dopravní dostupnost a hlediska životního prostředí nelze řešit jinde. Výhody: • dobrá dopravní dostupnost • možnosti rozvoje – rozsáhlá lokalita Nevýhody: • nezainvestované území • neleží v zastavěném území • převážně III. třída ochrany Nevelká smíšená zóna v nádražní čtvrti, na zemědělsky nevýznamných svažitých pozemcích. Výhody: • velmi dobrá dopravní dostupnost • částečně zainvestované území • zemědělsky nevýznamné svažité pozemky Nevýhody: • neleží v zastavěném území • pozemky II. třídy ochrany Výrobní zóna navržená již v předchozím schváleném územním plánu obce. Výrobní zóna navržená již v předchozím schváleném územním plánu obce. Výrobní zóna navržená již v předchozím schváleném územním plánu obce. Výrobní zóna navržená již v předchozím schváleném územním plánu obce. Výrobní zóna u nádražní čtvrti. Výhody: • výhodná dopravní dostupnost • zainvestované území Nevýhody: • neleží v zastavěném území obce • pozemky I. třídy ochrany Přístupová komunikace k záborům obytné výstavby B1, B2, B17. Přístupová komunikace k záborům obytné výstavby B5. Komunikace, zábor převážně nezemědělských pozemků. Komunikace, zábor převážně nezemědělských pozemků. Přístupová komunikace k záborům obytné výstavby B4, B18. Přístupová komunikace k obytné zástavbě, převážně nezemědělských pozemků. Návrh parkoviště u výrobní zóny V5.

Ozn.

Zdůvodnění záborů

B18

SM1 SM2

SM3

V1 V2 V3 V4 V5

PROJEKT, s.r.o.



J

S1

S2

S3

TK

Ozn. Z1

Z2

Z4

Rybník s chovným i rekreačním významem. Návrh je motivován snahou o zlepšení krajinných a estetických hodnot území a zlepšení mikroklimatu. Důvody záboru: • v Telnici nejsou žádné možnosti rekreace u vody • v minulosti bylo v k.ú. Telnice několik rybníků • převážně v záplavovém území Nevýhody: • III. třída ochrany • neleží v zastavěném území Návrh sportovně rekreačního areálu na okraji obce. Důvody záboru: • nedostatek ploch pro neorganizovanou tělovýchovu • úplná absence možnosti rekreace u vody • převážně v záplavovém území Nevýhody: • III. třída ochrany • neleží v zastavěném území Návrh plochy pro sportování dětí v nádražní čtvrti. Návrh vybrán ze 3 alternativ. Důvody záboru: • v nádražní čtvrti nejsou v současné době žádná dětská hřiště Nevýhody: • neleží v zastavěném území • I. třída ochrany Návrh sportoviště v zastavěném území obce ve východní části z důvodu malého počtu dětských hřišť. Důvody záboru: • malý počet dětských hřišť ve východní části obce • leží v zastavěném území Nevýhody: • II. třída ochrany Návrh rozšíření čistírny odpadních vod. Důvody záboru: • nelze řešit jinde Nevýhody: • II. třída ochrany Zdůvodnění záborů Návrh sídelní zeleně v současně zastavěném území obce. Důvody záboru: • zlepšení životního prostředí v obci • leží v zastavěném území Nevýhody: • III. třída ochrany Návrh sídelní zeleně v nové obytné lokalitě. Důvody záboru: • propojení sídelní a krajinné zeleně a vytvoření příznivějšího životního prostředí Nevýhody: • II. třída ochrany Návrh krajinné zeleně na okraji nové obytné lokality. Důvody záboru: • vzhledem k velmi nízkému podílu lesů v k.ú. Telnice (pouze 0,8 % výměry katastrálního

PROJEKT, s.r.o.



Z5

Z6

Z7

Z9

území) je návrh důležitý z mikroklimatického hlediska a hlediska životního prostředí, lokalita je navíc cenná i s přihlédnutím k poloze na okraji obce a možnosti využití navrženého lesa k rekreaci dětí a mládeže (robinzonádní hřiště apod.). • jedná se o velmi svažitý pozemek, extenzivní, neudržovanou zahradu Nevýhody: • II. třída ochrany Návrh založení parku v blízkosti centra obce. Důvody záboru: • převážně nezemědělské pozemky • v ochranném pásmu plynovodů a el. vedení Nevýhody: • II. třída ochrany Návrh sídlení zeleně ve výrobní zóně. Důvody záboru: • mikroklimatický a hygienický význam Nevýhody: • III. třída ochrany Sídlení zeleň v navržené obytné lokalitě. Důvody záboru: • nízký podíl zeleně Nevýhody: • I. třída ochrany • neleží v zastavěném území Návrh přemístění hřbitova. Důvody záboru: • nelze řešit jinde Nevýhody: • I. třída ochrany • neleží v zastavěném území

VÝHLED PO ROCE 2015: B12

Obytná výstavba na jihovýchodním okraji obce, navazuje na současně zastavěné území. Nezainvestované území. Výhodné docházkové vzdálenosti. Bez akceptování této lokality by nebylo možné zajistit územní rozvoj obce v předpokládaném rozsahu (viz kapitola 15.1.7.) B13-15 Obytná výstavba v nádražní čtvrti, nezainvestované území. Výhodné docházkové vzdálenosti. Jedná se o špatně udržované samostatné zahrady. Bez akceptování této lokality by po roce 2015 nebylo možné zajistit územní rozvoj obce v předpokládaném rozsahu (viz kapitola 15.1.7.) V6a,b Výrobní zóna. S ohledem na možnosti zainvestování území, dopravní dostupnost a hlediska životního prostředí nelze řešit na méně kvalitních pozemcích. Původně uvažována již v návrhovém období, na žádost ochrany ZPF přesunuta do výhledu po roce 2015. V případě naléhavé potřeby výstavby na této lokalitě bude nutno zpracovat změnu územního plánu. Z8 Krajinná zeleň, vzhledem k velmi nízkému podílu lesů v k.ú. Telnice (pouze 0,8 % výměry katastrálního území) je návrh důležitý z mikroklimatického hlediska a hlediska životního prostředí. Lokalita je navíc cenná i s přihlédnutím k záměru propojení sídlení a krajinné zeleně do organické soustavy.

PROJEKT, s.r.o.



16.2. TABULKOVÁ ČÁST VYHODNOCENÍ

ZÁBORŮ

ZPF

V NÁVRHOVÉM OBDOBÍ

Legenda použitých kódů (ve sloupci KULTURA):

2 4 5 6 7 8 10 12 13 14

PROJEKT, s.r.o.


orná půda vinice zahrady ovocné sady louky pastviny lesy ost. vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy


17. DŮSLEDKY NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

Návrh územního plánu nevyvolává nároky na zábor pozemků určených k plnění funkce lesa.

18. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU Naplňování územního plánu doporučujeme kontrolovat ve tříletých intervalech. Podle výsledků prověření pak zvážit nutnost pořízení změny územního plánu. Bez ohledu na výsledky těchto prověrek doporučujeme územní plán aktualizovat v následujících termínech: - v roce 2010 - v roce 2013 Aktualizace by se měla zaměřit na ověření správnosti koncepce urbanistického vývoje a na aplikování nových zákonných předpisů, týkajících se např. limitů využití území (kupř. šířky ochranných pásem apod.).

19. NÁVRH ETAPIZACE VÝSTAVBY Doporučená etapizace výstavby vychází především ze stupně zainvestování jednotlivých stavebních pozemků a z kvality zemědělského půdního fondu. Jedná se tedy o víceméně ideální postup zástavby, který však bude v praxi značně ovlivněn ochotou majitelů pozemků tyto pozemky odprodat nebo na nich sami stavět. Návrh etapizace je proveden ve vloženém schema. Souběžně se zástavbou jednotlivých lokalit bude nutné provádět i výstavbu podmiňující technické infrastruktury.

PROJEKT, s.r.o.



20. VYMEZENÍ ZÁVAZNÝCH ČÁSTÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU REGULATIVY

ZÁVAZNOST ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE : Závazné části územního plánu vymezují základní zásady (koncepci) stabilizace a územního rozvoje obce Telnice. Jsou stanoveny v Regulativech využití území, které jsou samostatnou částí územního plánu obce. Změny územního plánu obce se řídí ustanovením § 17 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zák.č. 43/1994 Sb., zák.č. 19/97 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb.

SMĚRNÉ ZÁSADY PRO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ Směrné prostorové a architektonické regulativy: - DRUH ZÁSTAVBY RD řadové, dvojdomy, izolované domy - podle regulací uvedených ve výkresech - SKLON STŘECH má být v rozpětí 40 až 47 stupňů. U menších přístaveb a dostaveb může být i nižší než 40 stupňů - KRYTINA budov keramická pálená nebo betonové tašky v barvě červené, hnědé nebo béžové, vyjímečně jsou přípustné i barevné lepenkové šindely. - BALKONY A LODŽIE jsou na uliční straně nepřípustné - VÝPLNĚ OTVORŮ volit pravoúhlé. Výjimkou mohou být okna do sklepů a hospodářských místností. Hliníková a kovová okna a výkladce nejsou přípustné (kromě oken sklepních) - FASÁDY domů vápenné hladké nebo umělé nástřikové. Břizolit není přípustný - ZELEŇ - při vegetačních úpravách používat výhradně domácí druhy dřevin Dle § 35 vyhlášky č. 84/76 Sb. ve znění vyhl. 377/1992 Sb. je oprávněn provádět úpravy směrných částí územního plánu jeho pořizovatel.

PROJEKT, s.r.o.



21. DOKLADOVÁ ČÁST

1. Souborné stanovisko ke konceptu územního plánu obce Telnice 2. Vyjádření společnosti CEZTel, a.s.

PROJEKT, s.r.o.



22. FOTODOKUMENTACE

PROJEKT, s.r.o.



ÚZEMNÍ PLÁN OBCE T E L N I C E A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST B. ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA. AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 29, Brno

Recommend Documents