ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOBRONÍN ODŮVODNĚNÍ. ARCHITEKT Ondřej Tuček

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOBRONÍN ODŮVODNĚNÍ

ARCHITEKT Ondřej Tuček PRAHA, ČERVEN 2016

ÚZEMNÍ PLÁN DOBRONÍN - ODŮVODNĚNÍ

OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU DOBRONÍN Odůvodnění I.

Textová část

OBSAH OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU DOBRONÍN ............................................................................ 2 A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ........................... 3 A.1 A.2 A.3 A.4 A.5 A.6 A.7

Širší vztahy .......................................................................................................................................................... 3 Soulad územního plánu s nadřazenou územně plánovací dokumentací ...................................... 3 Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů...................................... 10 Splnění požadavků na rozvoj území obce dle Zadání územního plánu....................................... 11 Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv ........................................................... 28 Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací ........................................................................................................................................................... 28 Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci ........................................................................................................................................ 28

B. VYHODNOCENÍ PROJEDNÁNÍ NÁVRHU ............................................................................................... 30 B.1 B.2 B.3 B.4

Požadavky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů a krajského úřadu ........................... 30 Požadavky vyplývající z akceptovaných připomínek veřejnosti a obce..................................... 30 Požadavky vyplývající z akceptovaných námitek oprávněných osob ........................................ 30 Požadavky pořizovatele vyplývající ze stavebního zákona a metodických pokynů MMR ... 30

C. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ................................................................................... 31 C.1 C.2 C.3 C.4 C.5 C.6 C.7 C.8 C.9 C.10 C.11 C.12 C.13

Širší vztahy ....................................................................................................................................................... 31 Historický a stavební vývoj obce............................................................................................................ 31 Dnešní stav ...................................................................................................................................................... 32 Obyvatelstvo ................................................................................................................................................... 33 Hospodářství ................................................................................................................................................... 34 Členění území podle zastavitelnosti ....................................................................................................... 34 Urbánní struktura a veřejná prostranství ............................................................................................. 35 Nemovité kulturní památky, významné stavby a dominanty ........................................................ 37 Ochranná pásma staveb ............................................................................................................................. 38 Doprava ............................................................................................................................................................. 39 Veřejná technická infrastruktura ............................................................................................................. 45 Příroda a krajina, životní prostředí ........................................................................................................... 52 Etapizace........................................................................................................................................................... 56

D. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ................................................................... 57 D.1 D.2

Vlivy navržených opatření na ZPF ........................................................................................................... 57 Vyhodnocení vlivu návrhu na pozemky určené k plnění funkcí lesa ........................................... 59

E. SEZNAM LITERATURY A PODKLADŮ .................................................................................................... 60 F. TABULKY ................................................................................................................................................... 60

Územní plán obce Dobronín -Odůvodnění

-2-


II. Grafická část O.1 O.2 O.3 O.4 O.5

koordinační výkres výkres širších vztahů výkres předpokládaných záborů půdního fondu urbanistická rozvaha nad vymezením veřejného prostoru a řešením zastavitelných ploch pro bydlení schemata jednotlivých funkcí sídla

1:5000 1:25000 1:5000 1:5000 1:5000

Úvod Obec Dobronín má platný územní plán schválený v roce 2006. Z důvodu nových ekonomických a společenských požadavků na územní rozvoj obce a požadavků na řešení koncepce rozvoje území, potřeby digitalizace územně plánovací dokumentace a uvedení do souladu s platnou legislativou, bylo zastupitelstvem obce rozhodnuto na 29. zasedání konaném dne 16. 12. 2013 o pořízení nového ÚP obce Dobronín. Určeným zastupitelem obce Dobronín, spolupracujícím s pořizovatelem byl jmenován pan Ivan Sehnal, starosta obce. Výchozím podkladem pro zpracování územního plánu je zadání územního plánu, které zpracovala Ing. Arch. Barbora Zemanová Brossová. Zadání bylo schváleno usnesením zastupitelstva obce Dobronín ze dne 15. 12. 2014. Zadání sumarizuje požadavky zakotvené v nadřazených územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Návrh územního plánu konkretizuje požadavky ze zadání a přináší i nové impulzy pro budoucí rozvoj sídla.

A.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

A.1

Širší vztahy

Dobronín leží téměř v geografickém středu Českomoravské vrchoviny, v mírně zvlněné, převážně zemědělsky využívané krajině. Život obce je významně ovlivněn blízkostí dvou přirozených center – města Polná s veškerou základní vybaveností a především krajského města Jihlavy, která je vzdálena necelých 15km a je dobře dostupná i po železnici či autobusem. Většina pracovních příležitostí, možností vyššího vzdělávání, odborné lékařské péče nebo třeba obchodních možností je dostupná v těchto sousedních sídlech. Krajinný ráz typický pro Hornosázavskou pahorkatinu dotváří zejména koryto Zlatého potoka, který sbírá vodu z ostatních vodotečí – potoka Ždíreckého, Mlýnského, Zvonějovského a Filipovského. Tyto potoky napájejí četné místní rybníky. Zalesněné plochy v okolí se podél vodních toků přibližují k jádru obce. Okolní krajina je intenzivně využívaná, především zemědělsky (rostlinnou i živočišnou výrobou), lesy jsou využívány jako zdroj dřeva.

A.2

Soulad územního plánu s nadřazenou územně plánovací dokumentací

Územní plán sleduje vazbu na následující nadřazené územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci, konkrétně pak naplňuje záměry, cíle a požadavky těchto dokumentů vztahující se k řešenému území:   

Politika územního rozvoje České republiky (PÚR 2008, aktualizace č.1 – 04.2015) Zásady územního rozvoje kraje Vysočina (listopad 2008, aktualizace 10. 2012) Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností (ÚAP ORP Jihlava)


-3-


A.2.1 Politika územního rozvoje České republiky Politika územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR 2008) jako nástroj územního plánování byla schválena usnesením vlády č. 929 dne 20. července 2009. Aktualizace č.1 byla schválena 15.4.2015. PUR ČR určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování a tím poskytuje rámec pro konsensuální obecně prospěšný rozvoj hodnot území ČR. Dále stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. Řešeného území se na úrovni územního plánu v obecnější rovině dotýkají především některé z republikových priorit územního plánování pro zajištění trvalé udržitelnosti území, uvedené v kapitole 2: 

    



  





   

ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, ochranu těchto hodnot a území provázat s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje, bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů, při změnách nebo vytváření urbánního prostředí předcházet prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel, v územním plánování upřednostňovat komplexní řešení před jednostrannými požadavky, při ochraně hodnot území zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území, vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury, vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost, vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. Brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu), hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace, rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a podporovat případná kompenzační opatření, pokud možno respektovat ochranu hodnot ve veřejném zájmu (biologická rozmanitost, kvalita životního prostředí), a to zejména důslednou ochranou zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), nerostného bohatství, zemědělského a lesního půdního fondu (ZPF, PUPFL), vytvářet územní podmínky pro vytváření a ochranu územních systémů ekologické stability (ÚSES) a udržování či zvyšování ekologické stability území obecně, tj. jak ve volné krajině, tak ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěném území, vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajin, v rozvojových oblastech a rozvojových osách vymezovat a chránit před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy), umožňující prostupnost krajiny, její rekreační využití (nenáročná krátkodobá rekreace) a zachování či rozvoj lesních porostů v bezprostředním okolí velkých měst, vytvářet podmínky pro rozvoj a využití potenciálu území pro různé formy cestovního ruchu při zachování a rozvoji hodnot území, podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, při umisťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny a za tím účelem pokud možno umisťovat různé infrastrukturní záměry do společných koridorů, zlepšovat dostupnost území, a to zejména v rozvojových oblastech a osách, rozšiřováním a zkvalitňováním sítě veřejné hromadné dopravy šetrné k životnímu prostředí a veřejnému zdraví, novou výstavbu posuzovat s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy, vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy a ochrany obyvatel před hlukem a emisemi z dopravy, vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.), a to územní ochranou ploch vhodných pro umístění staveb a opatření na ochranu před povodněmi, ochranou území určených k řízeným rozlivům povodní a vytvářením podmínek pro zvyšování přirozené retence krajiny, v zastavěných a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod, vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech, koordinovaným umisťováním veřejné infrastruktury a jejího rozvoje podporovat její účelné využívání, vytvářet podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti měst, které jsou přirozenými regionálními centry v území, zohledňovat nároky dalšího vývoje území, tj. navrhovat komplexní řešení v dlouhodobých souvislostech, vč. nároků na veřejnou infrastrukturu, zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy, vytvářet podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému zabezpečujícího rovné možnosti mobility a dosažitelnosti území,


-4-


  

úroveň technické infrastruktury, zejm. dodávku vody a zpracování odpadních vod, koncipovat s ohledem na zajištění kvality života v současnosti i v budoucnu, vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, vymezovat plochy přestavby ve znevýhodněných městských částech s malou kvalitou bytového fondu.

Řešené území spadá do rozvojové oblasti OB 11 Jihlava. Území je ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Jihlavy. Jedná se o relativně silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam. Podporujícím faktorem rozvoje je poloha na dálnici D1. Navržený rozvoj Dobronína odpovídá čl. 3.1 – východiska – při stanovení rozvojových oblastí: „V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot“.

Politikou územního rozvoje z roku 2008 je vymezeno vedení koridoru VRT, který je navržen severně od obce a zasahuje svým ochranným pásmem do jejího intravilánu. V urbanistické koncepci územního plánu vycházíme ze stávajícího daného stavu, který spíše drobnými zásahy upravujeme a nastavujeme tak, aby se sídlo stavebně lépe vyvíjelo. Nepočítáme s další rozsáhlou plošnou expanzí a zastavováním volné krajiny. Navrhujeme sídlo kompaktní a zelené. Rozvoj plánujeme ve stávajících mezích, kde je mnoho nevyužitých pozemků a proluk. Činíme tak v souladu s politikou nadřazených dokumentů, které zavazují k udržitelnému rozvoji území, k ochraně krajiny jako podstatné složky prostředí života obyvatel a v neposlední řadě k hospodárnému využívání zastavěného území. Jsme si vědomi důležitosti zachování identity sídla včetně stop jeho historického vývoje a zároveň potřeby nové definice vztahu sídla a krajiny. Jako prioritní úkoly vnímáme zlepšení vnitřního fungování obce, včetně nového využití ploch uvnitř sídla. V ÚP je stabilizováno nezastavitelné – nezastavěné území, rozvoj se však nikdy nevyhne zásahům do volné krajiny, snahou je však minimalizace její fragmentace a rozvojové plochy jsou tak navrhovány zásadně v návaznosti na současnou kompaktní zástavbu. Obdobně je přistupováno k přírodním hodnotám ve smyslu střetu s přírodními limity využití území, tj. zejména lokality soustavy Natura 2000 aj., kde je do těchto hodnot zasahováno minimálně a pokud, tak pouze v rámci preference urbanistické koncepce. Zachovány jsou i plochy veřejné zeleně, která je silně podporována „zobytňováním“ a vytvářením prostoru pro tvorbu uličních profilů, a to jak v současné, tak i v navrhované zástavbě. Prevence a ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, posilování retence – řešené území je charakteristické pro výskyt mnoha vodních prvků a toků, území samotné je velmi vodnaté. ÚP nenavrhuje v aktivní zóně žádný rozvoj. V rozdílném funkčním způsobu využití ploch i zákonný předpoklad prioritního zasakování dešťových vod na pozemcích. V území je dále pro podporu retence navržena nová vodní plocha. Rekreační potenciál krajiny není v dnešní době zcela využit, proto navrhujeme obnovit síť polních a lesních cest i novou cyklostezku.


-5-


A.2.2 Zásady územního rozvoje (ZÚR) kraje Vysočina

Zásady územního rozvoje kraje Vysočina byly schváleny zastupitelstvem kraje Vysočina dne 16. 9. 2008 (nabyly účinnosti 22. 11. 2008). Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina byla schválena zastupitelstvem kraje Vysočina dne 18. 9. 2012 a návrh územního plánu je v souladu s aktualizovanou verzi ZÚR. Z dokumentu vyplývají zejména tyto obecné požadavky, které jsou obsahem článku I. - STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE VYSOČINA PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ: (01)

(02) (04)

(05)

(06)

Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Kraje Vysočina založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů obcí, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území. Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje z roku 2008 (dále jen „PÚR 2008“) a současně vymezených v ZÚR Kraje Vysočina. Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou, zejména: a) posilovat význam krajského města Jihlava v sídelní struktuře České republiky; b) posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP; c) podporovat funkční vztahy mezi městy a venkovským osídlením. Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: a) krajského města Jihlava na krajská města sousedních krajů; b) významných center osídlení ke krajskému městu Jihlava; c) ostatních center osídlení k významným regionálním centrům Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou. Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a negativních zásahů do pozemků určených k plnění funkcí lesa; c) ochranu pozitivních znaků utvářejících území a lokality s vysokou hodnotou krajinného rázu a území, v nichž se pozitivní působení znaků krajinného rázu vizuálně a funkčně uplatňuje; d) ochranu kvality životního prostředí, včetně ochrany kvality podzemních a povrchových vod; e) snižování potenciálních rizik a přírodních katastrof v území a zvyšování přirozené retence srážkových vod; f) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a omezit fragmentaci krajiny.


-6-


(07)

Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel a v souvislosti s tím zajišťovat plnohodnotné využití plocha objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace včetně rozšiřování sítě pěších a cyklistických tras; d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) uplatnění mimoprodukční funkce zemědělské krajiny, tedy zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny, pozitivně působících na vzhled krajiny a eliminujících erozní poškození; f) uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, likvidace odpadních vod a soustav zásobování vodou a energiemi včetně využívání energie z alternativních zdrojů a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje. Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifických oblastech kraje při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v území specifických oblastí takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot. Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje (odstraňování administrativních bariér).

(08)

(09)

Dobronín je dle ZÚR součástí rozvojové oblasti OB11. Veškeré zásady, platné pro návrh tohoto Územního plánu, jsou součástí textu Zadání. Zde následuje souhrn požadavků, které jsou relevantní pro konkrétní území Dobronína:        

logistické a výrobní areály lokalizovat ve vazbě na silniční sít nadmístního významu tak, aby jejich vazby neměly negativní důsledky na centra sídel a obytná území rozvoj bydlení soustředit do lokalit s možností kvalitní veřejné autobusové i železniční dopravy respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability ověřit možnosti homogenizace stávajícího tahu silnice II/352, II/348 a II/351 v úseku Jihlava – Polná – Přibyslav na technické parametry silnice I. třídy ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny prověřit možnosti zlepšení silniční sítě v prostoru Štoky, Dobronín, Polná, Střítež ve vazbách na silniční síť nadmístního významu sledovanou v ZÚR upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES - regionální biokoridory 455 Vysoký kámen - Dobronín a 456 Dobronín - Borky, regionální biocentra 701 Dobronín

ZÚR dále vymezují:   

jako územní rezervu koridor pro prověření budoucího umístění stavby vysokorychlostní trati v šířce 600 m popř. užším dle vymezení v územních plánech REGIONÁLNÍ BIOKORIDORY 455 Vysoký kámen – Dobronín 456 Dobronín - Borky (tento biokoridor nezasahuje do řešeného území, leží ale na jeho hranici, a proto návrh ÚP zajistí funkční návaznost tohoto prvku USES) REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM 701 Dobronín

Pro návrh Územního plánu považujeme za nejpodstatnější podmínku nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a omezit fragmentaci krajiny a zároveň zajistit dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny včetně intenzivnějšího rekreačního a turistického využívání území. To jsou přesně otázky, kterými bychom se zabývali bez ohledu na ZÚR, a které považujeme v případě Dobronína za zcela zásadní.


-7-


V rámci návrhu územního plánu jsou v maximální možné míře omezeny zásahy do pozemků s funkcí lesa v zájmu ochrany přírody. Zábor zemědělského půdního fondu je ve srovnání s dosud platným územním plánem zredukován. Zábor ZPF je navržen pouze v návaznosti na stávající zastavěné území jako přirozené rozšíření sídel. Krajinný ráz řešeného území je ochráněn před negativními vlivy rozvoje území. Návrh územního plánu respektuje požadavky z hlediska ochrany kvality podzemních a povrchových vod, jsou respektována záplavová území a je navrhována retence dešťových ploch zejména v rozvojových územích. Rozvoj sídla odpovídá stávajícímu charakteru zástavby, rozvojové plochy vyplňují stávající proluky v území, nebo navazují přímo na zastavěné území. V území jsou v souladu s ÚAP a ZÚR kraje Vysočina vymezeny prvky ÚSES. Územím obce, při jejím jižním okraji, dle ZÚR kraje Vysočina, prochází nadregionální biokoridor 455 Vysoký kámen – Dobronín a nepatrně do řešeného území od jihovýchodu zasahuje regionální biocentrum 701 Dobronín. Na území obce jsou v souladu s požadavky na prostorové parametry ÚSES vymezena v tři vložená lokální biokcentra DB 14, DB 15 a DB 16. Dále je na území obce vymezeno 13 lokálních biocenter, která jsou spolu a s dalšími prvky ÚSES i mimo řešené území propojeny lokálními biokoridory. Prvky ÚSES jsou lokalizovány v souladu s ÚAP, platným územním plánem obce. Vymezení prvků ÚSES na řešeném území navazuje na vymezení ÚSES na územích sousedních obcí v souladu s jejich ÚPD. V rámci návrhu územního plánu je prověřena homogenizace silničního tahu Jihlava – Polná – Přibyslav. Nové rozvojové lokality v území jsou napojeny na stávající technickou infrastrukturu v území o dostatečné kapacitě. Rovněž jsou respektovány limity pro rozvoj území, a to zejména z hlediska ochrany přírody. Stávající dopravní infrastruktura v řešeném území je prověřena a doplněna s ohledem na záměr zvýšení kapacity a bezpečnosti provozu. Řešené území je definováno jako lokální centrum osídlení, ve kterém mají být zajištěny dostatečné obslužné funkce na lokální úrovni s cílem stabilizace osídlení, mají být zlepšeny dopravní napojení a obslužnost mezi centry a jejich spádovým územím a mají být chráněny a využity pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu kulturní a přírodní hodnoty území. Ochrana přírodních hodnot území je zajištěna v co možná největší míře, zejména respektováním a zpřesněním vymezení ÚSES, vč. lokálního ÚSES, koordinací rozvoje s ochrannými podmínkami území soustavy Natura 2000 – Zlatý potok, stabilizací veřejné zeleně v zastavěném i nezastavěném území atd. Požadavek na homogenizaci silnic II. tříd se týká trasy Jihlava-Polná-Přibyslav a v tomto úseku neprochází přes katastrální území Dobronína, jak je patrné z výkresu širších vztahů. Trasa vysokorychlostní trati dle platné dokumentace je vedena severovýchodně od řešeného území a nezasahuje do něj. V návrhu územního plánu je vymezeno její ochranné pásmo. V rámci širších územních vztahů je územní plán navázán na územně plánovací dokumentaci sousedních obcí, zejména u ploch s rozdílným způsobem využití, dopravního řešení, technické infrastruktury a krajinných systémů.


-8-


A.2.3 Územně analytické podklady ORP Jihlava

Dobronín byl zařazen mezi obce ve východní části území ORP, které byly v rámci posouzení územních podmínek pro příznivé životní prostředí vyhodnoceny v rámci aktualizace ÚAP jako oslabené a měly by zde být sledovány možnosti poskytování podpory. Problémy k řešení v ÚPD: a) Demografický vývoj - v rozvojových záměrech obce zohlednit vývoj demografické situace v obci, aktualizovat prognózu demografického vývoje pro další období. b) ZÚR kraje Vysočina - Respektovat a zpřesnit koridor pro dopravní návrh DK18 (silnice II/352), dále respektovat a zpřesnit skladebné části ÚSES U124 a U232 vymezené v ZÚR kraje Vysočina jako veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. Respektovat koridor pro Vysokorychlostní železniční trať vymezený v ZÚR jako územní rezerva. c) Urbanistická problematika - Při řešení koncepce rozvoje obce zohlednit jeho polohu v rozvojové oblasti (republikového významu) Jihlava OB11, vymezené v PÚR ČR a upřesněné v ZÚR kraje Vysočina. Rozhodujícími rozvojovými impulsy pro OB11 jsou zejména rozvojová dynamika krajského města a poloha na dálnici D1.Sledovat možnost zlepšení podmínek dopravní obsluhy obce, která je spojena s náměty na modernizaci železniční trati č. 225 Havlíčkův Brod – Jihlava – (Veselí nad Lužnicí – České Budějovice). Současný stav tratě neumožňuje zajistit potřebnou úroveň, kvalitu přepravy ani jízdní dobu, konkurenceschopnou silniční dopravě. ÚAP kraje Vysočina 2008 doporučuje a zdůvodňuje zpracování studie modernizace železniční tratě č. 225 v úseku Havlíčkův Brod– Jihlava-Veselí nad Lužnicí, ve vnitrokrajské úrovni s prověřením podmínek začlenění přepravního ramene Jihlava– Havlíčkův Brod do systému příměstské integrované dopravy. d) Využití tělesa železniční trati Dobronín - Polná se zastavenou osobní dopravou e) Řešit vodohospodářskou problematiku rozvoje obce - pokračování rekonstrukce, rozšíření a propojení vodovodní sítě, dobudování části splaškové kanalizace, doplnění čistící technologie v ČOV, doplňkově ponechat individuální jímání a čištění odpadních vod. f) Krajinářská problematika - Respektovat opatření k ochraně krajinného rázu dle Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina. g) Poznámka - Součástí výčtu problémů a úkolů k řešení v ÚPD je výřez z problémového výkresu ÚAP ORP Jihlava zobrazující problematiku administrativního území obce včetně širších vazeb.

Demografický vývoj v obci je nepřímo závislý na pracovních příležitostech, dopravním napojení i kvalitě života v obci, tedy její celkové atraktivitě. Potenciál vidíme především v posledním z těchto bodů, který je reálně dosažitelný.


-9-


A.3 Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Úkoly územního plánování jsou do územního plánu přeneseny schváleným Zadáním územního plánu i strukturou a požadovaným obsahem Návrhu územního plánu. Úkoly ad § 19, odst. 1 a) zajišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na charakter a hodnoty území f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci) g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečných ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to v přírodě blízkým způsobem h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitu bydlení j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů, před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je taky vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.

Základní urbanistická koncepce obce odpovídá přiměřeně všem sledovaným úkolům. V průběhu Zadání ani zpracování Návrhu územního plánu nebyla zjištěna zásadní rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí ani geologickou stavbu území. Na úrovni územního plánu je stabilizována pozice sídla v krajině, hierarchie a uspořádání vnitřního prostoru zastavěného území z hlediska druhu zástavby i vymezeného veřejného prostoru. Uspořádání a řešení staveb je metodikou územního plánování omezeno v odůvodněných případech na stanovení koeficientu míry využití území a výškovou hladinu zástavby, jak je uvedeno ve vymezení ploch s rozdílným způsobem využitím území. Sledována je především celistvost urbanizovaného území jednotlivých místních částí. Rozvoj území je přiměřený vůči stavu dopravní a technické infrastruktury. Kvalitní bydlení v řešeném území je součtem vlivu přírodního prostředí, pracovních příležitostí, umístění obce v regionu – jeho polohou vůči krajskému městu, Havlíčkovu Brodu a ostatním sídlům. Zastavitelné plochy jsou umístěny tak, aby byl eliminován negativní vliv dopravy na zdraví obyvatelstva, posílen je veřejný prostor s vymezením ploch pro denní rekreaci obyvatel – umístěn je mimo potenciální hlukovou zátěž území. Stávající plochy původně určené pro průmyslovou výrobu, které již neslouží svému původnímu účelu, jsou tzv. brownfields, které možno využít jiným způsobem – odlišné funkční využití. V řešeném území nejsou lokality, které jsou z hlediska přírodních katastrof nestabilní a není třeba navrhovat opatření se specifickým územním nárokem. Na území obce bude nutno dokončit transformaci území, která již neslouží svému původnímu účelu, a kde je možné zjistit ekologickou zátěž. Nefunkční areály (sklárna) jsou navrženy jako přestavbová území, kde budoucí investor musí počítat se sanačními pracemi.


- 10 -


Území je exponováno rizikem záplav podél Zlatého potoka, v záplavovém území nejsou nové stavby zřizovány. Etapizace je ve variantách návrhu rozvoje řešena vymezením ploch územních rezerv. Vyhodnocení z hlediska požadavků §53 odst. 5a Stavebního zákona Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53, odst. 4 bude doplněn v další fázi zpracování ÚP. Vyhodnocení z hlediska požadavků vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecně technických požadavcích na využívání území Názvosloví a význam ploch s rozdílným způsobem využití je navrženo v obecném souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecně technických požadavcích na využívání území. Názvosloví je upraveno pro potřeby konkrétní situace. Podrobné vymezení ploch s rozdílným způsobem využití je předmětem samostatné kapitoly, včetně odkazu na ustanovení předmětné Vyhlášky. Důvodem zpřesnění je potřeba přesného vyjádření podmínek přípustného a nepřípustného využití území a podmínek prostorového uspořádání území pro jednotlivé typy zástavby s ohledem na charakter zastavěného území, charakter krajiny, urbanistickou koncepci a cílový stav území z hlediska návrhu územního plánu.

A.4 Splnění požadavků na rozvoj území obce dle Zadání územního plánu Výchozím podkladem pro zpracování územního plánu je schválené Zadání územního plánu. Návrh územního plánu konkretizuje požadavky ze zadání a přináší i nové impulzy pro budoucí rozvoj sídla. Zadání Územního plánu Dobronína je podrobný komplexní dokument, rozdělený do několika kapitol:

A.4.1 Požadavky na urbanistickou koncepci    

Vymezení zastavitelných ploch všech funkčních využití bude podmíněno prověřením kapacit a návrhem koncepcí řešení veřejné infrastruktury. Celkový rozsah řešených zastavitelných ploch není jednoznačně určen pouze podněty vlastníků a obce, ale vyplyne z navržené koncepce rozvoje území zpracovatelem územního plánu. Územní plán bude dále koordinován se strategickým dokumentem rozvoje území ORP Jihlava. Stabilizovat všechny funkce sídla.

A.4.1.1 Urbanistická koncepce sídla    

ÚP navrhne koncepci sídelní a krajinné zeleně a detailně definuje koncepci zeleně veřejných prostranství. Specifikuje hierarchii jednotlivých ploch veřejných prostranství, jejich funkci a charakter. Navrhnout vymezení nových ploch parkové a doprovodné zeleně, případně včetně hřišť nebo jen prvků hřišť a zapojení krajinné zeleně do vymezených zastavitelných ploch. Navrhnout vymezení nových ploch parkové a doprovodné zeleně včetně hřišť a zapojení krajinné zeleně do vymezených zastavitelných ploch. Vymezit zastavěné území.

A.4.1.2 Požadavky na ochranu a definování podmínek prostorového a plošného uspořádání zastavěného území   

  



Respektovat tradiční prostorové uspořádání sídla a jeho zasazení do krajinného rámce. Respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídla. Při návrhu regulativů respektovat převažující podlažnost, orientaci, umístění stavebních objektů daného typu, jejich proporce a členění hmot, charakter veřejných prostorů. Řešení centrální části sídla starý Dobronín s převahou dochovaných tradičních objektů v tradičním prostorovém uspořádání v odůvodněném případě podmínit zpracováním regulačního plánu. Vymezit jasnou koncepci rozvoje území, která bude chápána především jako zlepšování stavu, nikoli jako expanze. Definovat veřejný prostor a navrhnout regulativy vedoucí ke stabilizaci a posílení urbanistické hodnoty veřejného prostoru. ÚP prověří a vymezí konkrétní koncepci a návrh veřejného prostoru, který bude směřován do stanovení prostorových a plošných požadavků především na průchod komunikace II/348, která představuje hlavní osu obce. Na tuto páteř tvořenou ulicemi Nádražní, Štocká a Polenská nakomponovat dramaturgii veřejných prostorů s důrazem na vymezení centrálního veřejného prostoru sídla, směřovaného do okolí kulturního domu. ÚP prověří možnost vymezení jiné plochy pro umístění technického dvora.


- 11 -


A.4.1.3 Vymezené zastavitelné plochy pro bydlení 

Ověřit rozsah zastavitelných ploch a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity dopravní a technické infrastruktury, limity rozvoje území a ochranu krajiny. Nový územní plán by měl prověřit a navrhnout možnosti konkrétního urbanistického uchopení významných zastavitelných ploch pro bydlení v lokalitě U Hřbitova a v lokalitě V Zahrádkách. Dále by měl prověřit a případně podmínit změny v území zpracováním regulačního plánu nebo územní studie s důrazem na maximální snahu o architektonickou a urbanistickou kvalitu ploch. Nový územní plán prověří rozsah zastavitelné plochy U Hřbitova a v souladu s projednáním s dotčenými orgány rozšíří zastavitelné území v souladu se zpracovanou urbanistickou studií v této lokalitě. V rámci konkrétního urbanistického řešení lokality by měl být kladen důraz na zakomponování zástavby do okolní krajiny.  přizpůsobit velikost a orientaci parcel s ohledem na krajinný ráz místa  přizpůsobení orientaci hřebene morfologii terénu  zachovat vesnický charakter celé lokality, především s ohledem k objemům objektu  definovat maximální možnou zastavitelnost parcel  propojit zeleň urbanistického celku výstavby se zelení krajinou  propojit celek pěšími komunikacemi s okolní krajinou a strukturou sídla. Nevytvářet uzavřené neprůchodné celky, bez návaznosti na okolí. navrhnout vymezení nových ploch parkové zeleně včetně hřišť a zapojení krajinné zeleně Prověřit a navrhnout ideální parametry dopravních komunikací, především pak dopravní strukturu mezi stávajícím sídlem a zastavitelnými plochami. Oproti stávajícímu územnímu plánu prověřit možnost vymezení parkovacích ploch v rámci struktury veřejného prostoru ulice. Prověřit a navrhnout prostorové a plošné uspořádání veřejného prostoru, vymezit dostatečné plochy veřejného prostoru úměrné k rozsahu zastavitelných ploch. Územní plán prověří možnosti doplnění stávající sídelní struktury o rozvojové plochy pro bydlení. Dále prověří doplnění proluk. Prověřit a vymezit plochy pro realizaci bydlení pro seniory a plochy pro realizaci občanské vybavenosti pro seniory. Ověřit dostatečný rozsah zastavitelných ploch a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny. ÚP prověří možnost vymezení nových zastavitelných ploch pro bydlení v plochách požadavků soukromých vlastníků. Rozvoj sídla směřovat mimo území za železnicí směrem na Štoky. Tyto plochy vnímat pouze jako rezervu v případě významného rozvoje sídla a potřeby nových rozvojových ploch. V případě odůvodněné potřeby vymezení zastavitelných ploch v tomto území, bude územní plán řešit tyto plochy jako větší celek. Navrhne ucelenou urbanistickou strukturu a jasně definovaným veřejným prostorem, dostatečným množstvím ploch veřejné zeleně a ploch drobné rekreace. Nový územní plán by v žádném případě neměl toto území rozšiřovat postupným přilepováním pásů parcel bez jednotné koncepce, ale nastínit jasnou vizi tohoto území.



 

        

A.4.1.4 Výroba     



ÚP prověří a navrhne plochy pro drobné podnikatelské záměry v rámci sídla, případně odůvodněné rozšíření zastavitelných ploch pro výrobu. ÚP prověří kapacity a možnosti rozvoje průmyslové zóny v místní části Cihelna a územní rezervy pro případný rozvoj průmyslové výroby v sídle. Územní plán bude směřovat vznik nových ploch výroby a přesun výrobních činností do této části řešeného území. ÚP prověří a navrhne regulativy ploch zemědělské výroby v sídle vedoucí k ochraně kvality bydlení v okolních plochách. Prověřit a vymezit opatření snižující možný negativní dopad bioplynové stanice. Prověřit a navrhnout regulativy usměrňující provoz a činnosti na plochách průmyslu v zastavěném území, především na plochách bývalých skláren v centrální části sídla. V rámci navržených regulativů vyloučit realizaci provozu, který by negativně ovlivňoval plochy pro bydlení v blízkém okolí a znehodnocoval tak převažující funkci sídla bydlení. Prověřit a navrhnout případnou změnu funkce využití ploch. Prověřit možnosti využití průchodu železnice sídlem, především v souvislosti s plochami bývalých skláren a s koncepcí ORP či kraje Vysočina.


- 12 -


Principy návrhu nového územního plánu V návrhu územního plánu směřujeme rozvoj obce směrem dovnitř, k lepšímu využití příležitostí, které urbánní území nabízí. Rozvoj „uvnitř“ sídla se snažíme posílit v jednotlivých lokálních centrech při zachování jejich svébytné struktury. Za stěžejní část návrhu považujeme posílení propojení jednotlivých částí, které tvoří původní Dobronín, původní Šicndorf se sklárnou a centrální zóna. Vymezujeme jednoznačné hranice sídla. Nové zastavitelné plochy jsou navrženy převážně v lokalitách určených předchozím územním plánem; tj. zastavitelné území obce není významně rozšířeno, je naopak navržena jeho mírná redukce a konsolidace na hranici s okolní přírodou. Předchozí územní plán z roku 2006 značně předimenzoval rozvojové plochy, které neodpovídaly odhadům počtu obyvatel. V roce 2013 zde žilo 1887 obyvatel. Tento počet dlouhodobě stagnuje a proto není navrženo další rozšiřování území, naopak řešíme posílení infrastruktury, která v současnosti limituje další rozvoj města. Největší překážkou rozvoje je nyní nejasná budoucnost sklárny, která byla pro Dobronín strategickým zaměstnavatelem. Koncepce rozvoje obce Dobronín a jeho správního území akceptuje přírodní, civilizační, urbanistické, architektonické a historické hodnoty při respektování dalších limitů využití území, a je zajišťována zejména relevantními právními předpisy či správními opatřeními. Koncepce rozvoje stabilizuje zastavěné území a vymezuje jeho další rozvoj s cílem stabilizace osídlení v zemědělské krajině jako přirozeného historického sídla kraje Vysočina. Koncept Návrh nového územního plánu je veden několika základními koncepčními principy, které lze formulovat v následujících odstavcích:  Jasné vymezení hranic sídla  Pojmenování urbanistických charakteristik, a následné odpovídající rozdělení funkčních ploch  Posílení přirozených center  Využití vnitřních rezerv  Vymezení nových rozvojových ploch  Zlepšení prostupnosti  Propojení s krajinou a péče o městskou zeleň  Podpora hromadné dopravy, cyklistů a pěších Jasné vymezení hranic sídla Cílem je regulovat nekontrolované rozrůstání sídelní struktury do volné krajiny a vytvoření čitelného rozhraní mezi obcí a krajinou. Dnešní hranice sídla (resp. jeho zastavěného území) jsou nově návrhem doplněny o nové rozvojové plochy menšího měřítka, pěší cesty, stromořadí a krajinné prvky tak, aby se vnější obrys sídla co nejvíce scelil a sjednotil. Pojmenování urbanistických charakteristik, a následné odpovídající rozdělení funkčních ploch Za stěžejní část návrhu považujeme udržení a posílení odlišného charakteru jednotlivých lokalit obce, s jasným pojmenováním jejich hodnot i problémů, urbanistických charakteristik a možností dalšího rozvoje. Základními kameny urbanistické koncepce je rozčlenění města na tři hlavní svébytné lokality – tak, jak je dáno historickým vývojem: starý Dobronín, Šicndorf a poválečná centrální zóna. Starý Dobronín kolem Návesního rybníka má dosud původní vesnický charakter. Původní Šicndorf podél Zlatého potoka byl později ovlivněn výstavbou železniční trati a sklárny. Rozvoj sklářské výroby byl impulzem k výstavbě nové centrální zóny ve 2.polovině 20. století, která má výrazně městský charakter.


- 13 -


Posílení přirozených center Dobronín nemá historicky rostlé centrum, proto se snažíme vznik nového centra podpořit v těžišti obce, která má již městský charakter, avšak bez adekvátního veřejného prostranství a občanské vybavenosti. V koncepci územního plánu klademe důraz na kvalitu veřejných prostranství. Veřejné prostory jako náměstí, náves, ale i parky apod. jsou důležitými prvky orientace v prostoru. Jejich vytvoření, včetně podpory jedinečného charakteru různých lokalit území, výrazně zlepší kvalitu života v obci, a to zejména v nově zastavěných částech. Veřejné prostory, které budou mít svůj nezaměnitelný charakter oproti jiným, zavedou řád do roztroušené a chaotické zástavby. Každá lokalita má v konceptu svoje lokální centrum, svoje těžiště, ke kterému se vztahují okraje. Největší zásah předpokládáme v centrální zóně, která má potenciál na vznik hlavního centra s veřejným prostranstvím, jež dosud v celém Dobroníně chybí. Ve starém Dobroníně potvrzujeme náves a u sklárny vytváříme novou rezidenční zástavbu a adekvátní veřejný prostor. Nástroji územního plánu tyto ohniska posilujeme a podporujeme.

Centrum Dobronín nemá historicky rostlé centrum, proto se snažíme jeho vznik podpořit v centrální zóně, která má již městský charakter, avšak bez adekvátního veřejného prostranství a občanské vybavenosti. V návrhu počítáme s vytvořením malého náměstí v přímé vazbě na budovu Obecního úřadu, které je vymezeno jak stávajícími, tak nově navrženými stavbami. Náves Původní zástavba kolem Návesního rybníka si dosud zachovala vesnický charakter. Zástavba však netvoří ucelenou figuru a není zejména v západní a východní části jasně ukončená. Proto navrhujeme prostor jednoznačněji vymezit několika novými rodinnými domy v tradičních formách a měřítku původní zástavby. Sklárna Přirozená dominanta průmyslového areálu vytváří ve vazbě na původní hlavní vstup přirozenou rozptylovou veřejnou plochu poměrně velkého měřítka, se zastávkou autobusu a křížením jak pěších, tak silničních tras. Toto místo je ohniskem, jehož potenciál je nyní nevyužit, ale s případným rozvojem jak vlastních skláren, tak přilehlých ploch získá na významu. Územní plán obce Dobronín -Odůvodnění

- 14 -


Využití vnitřních rezerv V urbanistické koncepci územního plánu nepočítáme s další významnou plošnou expanzí a zastavováním volné krajiny. Rozvoj obce směřujeme směrem dovnitř, k lepšímu využití příležitostí, které urbánní území nabízí. Vycházíme ze stávajícího daného stavu, který spíše drobnými zásahy upravujeme a nastavujeme tak, aby se město stavebně lépe vyvíjelo. Navrhujeme město kompaktní a zelené. Rozvoj plánujeme ve stávajících mezích, kde je mnoho nevyužitých pozemků a proluk. Činíme tak v souladu s ustanoveními stavebního zákona, který zavazuje město k udržitelnému rozvoji území, k ochraně krajiny jako podstatné složky prostředí života obyvatel a základu jejich totožnosti. A v neposlední řadě k hospodárnému využívání zastavěného území. Rozvoj „uvnitř“ sídla se snažíme posílit v jednotlivých lokálních centrech. Za stěžejní část návrhu považujeme posílení odlišného charakteru jednotlivých částí, které tvoří původní Dobronín, původní Šicndorf se sklárnou a centrální zóna. Součástí návrhu je vytvoření čitelné struktury těchto lokalit a vymezení jednoznačných hranic sídla. Velký rozvojový potenciál má lokalita Na Praze v sousedství bývalé sklárny. Předpokládaná konverze sklárny zde umožní vznik nové rezidenční lokality s kompaktními formami rodinného bydlení a menších bytových domů včetně např. bydlení pro seniory. Původní zástavba kolem Návesního rybníka si dosud zachovala vesnický charakter. Zástavba není ani zde ukončená a proto navrhujeme prostor jednoznačněji vymezit několika novými rodinnými domy v tradičních formách a měřítku původní zástavby. Další prostorové rezervy, které jsou relativně snadno využitelné pro využití se nachází v prostoru návsi, kde lze doplnit uliční frontu, využít stávající dopravní a technickou infrastrukturu a dokončit formálně strukturu zástavby. Vymezení nových rozvojových ploch Limitním faktorem pro rozvoj v okrajových částech obce je zejména ekonomická náročnost výstavby technické infrastruktury. Urbanistický koncept směřuje zástavbu nejprve do centrálních oblastí a teprve po jejich vyčerpání je možný další rozvoj v okrajových částech. Z těchto důvodů není v návrhu uvažováno s rozvojovými plochami pro bydlení podél silnice na Štoky.


- 15 -


Zastavitelné plochy jsou navrženy převážně v plochách navržených předchozím územním plánem; tj. zastavitelné území obce není významně rozšířeno, je naopak navržena jeho mírná redukce a konsolidace na hranici s okolní přírodou. Limitním faktorem pro rozvoj v okrajových částech obce je zejména ekonomická náročnost výstavby technické infrastruktury, která není obhajitelná i vzhledem k dlouhodobě stagnujícímu počtu obyvatel. Lokalita U hřbitova nabízí v souladu s předchozím územním plánem a následnou územní studií plochy pro individuální rodinnou výstavbu. Plocha je v návrhu zmenšena tak, aby svým vnějším okrajem navazovala na stávající rozhraní sídla s extravilánem. Lokalita jižně od Ždíreckého potoka, je určena pro rodinné bydlení. Její dimenze je proti současnému územnímu plánu redukována co do hloubky tak, aby navazovala svým okrajem na stávající zástavbu. Ozeleněné koryto s biokoridorem vytváří zároveň rekreační zázemí stávající i nové zástavby. Zlepšení prostupnosti Zajímavým fenoménem Dobronína, který pramení z jeho historického vývoje, je fakt, že středem zastavěného území od jihu na sever prochází významná vodoteč Zlatého potoka, včetně celkem 3 přítoků menšího významu. Břehy toků tvoří přirozené zelené osy, jejichž potenciál jako pěší propojení, případně pro rekreační využití není zcela využit. Proto navrhujeme systém pěších propojení, který využívá právě těchto přírodních cezur v území. Propojení s krajinou a péče o městskou zeleň Paralelně s rozvojem zástavby sledujeme v návrhu propojení sídla a krajiny. Historické cesty byly v souvislosti s rozvojem zemědělství zrušeny, což přispělo k izolaci sídla od rekreačního a turistického potenciálu okolní krajiny – lesů, luk a rybníků. Proto v návrhu počítáme s obnovením řady cest, vybudováním nových a vytvoření ucelené sítě pěších propojení. Návrh operuje s vytvořením 3 turistických okruhů v krajině, na které navazují dálkové trasy k okolním obcím. Podpora hromadné dopravy a cyklistů Obyvatelé Dobronína jsou do značné míry závislí na dopravě do okolních obcí či do Jihlavy. V souladu s obecnými zásadami udržitelného rozvoje je v návrhu přednostně věnována péče hromadné dopravě. Stávající železniční napojení zůstane v provozu, stejně jako se počítá s výhledovým obnovením provozu na lokální trati do Polné. Z tohoto důvodu zůstává tato trať vymezená pro dopravní účely. Z hlediska autobusové dopravy navrhujeme zřízení nové zastávky v prostoru návsi. Z hlediska cyklodopravy navrhujeme přeložku části cyklotrasy 4336 mimo silnici II. třídy. Novou cyklostezku navrhujeme jako propojení s Filipovskými chaloupkami.


- 16 -


A.4.2 Požadavky na koncepci veřejné dopravní a technické infrastruktury A.4.2.1 Dopravní infrastruktura   

  

Prověřit možnosti využití průchodu železnice sídlem, především v souvislosti s plochami bývalých skláren a s koncepcí ORP či kaje Vysočina. Prověřit vymezení vedení koridoru VRT s ohledem na jeho zásah do zastavěného území. Prověřit a navrhnout základní koncepci dopravní infrastruktury zahrnující i koncepci propojení jednotlivých částí sídla pěšími komunikacemi. Definovat veřejný prostor základní komunikační struktury ulic. Navrhnout a ukotvit prostorové a plošné parametry těchto komunikací a doplnit je o plochy sídelní zeleně a plochy veřejných prostranství a plochy dopravy v klidu. Prověřit širší koncepci propojení silniční a železniční dopravy a přesunu nákladní dopravy na železnici. Prověřit možnosti využití navazujících ploch na železniční zastávku. Tuto koncepci koordinovat s koncepcí krajskou a celorepublikovou. Prověřit a navrhnout ideální parametry dopravních komunikací, především pak dopravní strukturu zastavitelných ploch. Prověřit a navrhnut prostorové a plošné parametry hlavní komunikační osy území, která zároveň představuje veřejný prostor tvořený ulicemi Nádražní, Štocká a Polenská.

ÚČELOVÉ KOMUNIKACE / PĚŠÍ KOMUNIKACE / ZPRŮCHODNĚNÍ KRAJINY  Prověřit a navrhnout možnosti zprůchodnění krajiny. Navrhnout nové účelové nebo pouze pěší komunikace v trasách zaniklých cest. Definovat prostorové a plošné požadavky na tyto plochy, především charakter doprovodné zeleně. Vyčlenit plochy vhodné pro obnovu remízů, ploch pro výsadbu liniové zeleně, případně zeleně s jinými specifickými parametry.  Prověřit možnosti vedení nových turistických, cyklistických tras a hipotras, které by doplnily stávající sít a zpřístupnily území.  Prověřit a navrhnout cyklostezku a pěší cestu doplněnou liniovou zelení propojující rekreační oblast nově navržené vodní plochy rybníku U mlýnu, sportovní plochy fotbalových hřišť, území údolní nivy Filipovského potoka a náves starého Dobronína. PARKOVACÍ PLOCHY  Prověřit a navrhnout plochy pro parkování v rámci veřejného prostoru návsi. Tyto plochy navrhovat v souladu s požadavky na ochranu hodnot urbanisticky významného prostoru návsi.  Prověřit a navrhnout parkovací plochy v rámci nových zastavitelných ploch. Zakomponovat tyto plochy do ploch sídelní zeleně, ploch veřejných prostranství. Udržet měřítko krajiny a zástavby urbanisticky významné části sídla, návsi.  Prověřit a navrhnout dostatečně kapacitní parkovací plochy v rámci veřejného prostoru centrální části sídla.

Železnice Dobronínem prochází železniční trať č. číslo 225 spojující Havlíčkův Brod s Jihlavou. Železniční stanice se nachází v blízkosti skláren. I po jejich uzavření a budoucí konverzi bude stanice důležitým cílem a ohniskem rozvoje nejbližšího okolí. Trať bude i nadále plnit funkci příměstské železnice. Nevyužívané drážní plochy navrhujeme po dohodě se SŽDC redukovat a využít jako plochy PV (podnikání a průmyslová výroba). Vlečka do areálu sklárny je navržena k odstranění. Průchod železnice sídlem je historickou daností, která kromě pozitivního efektu dobré dopravní obsluhy přináší i negativa, ve formě hlukové zátěže a prostorové bariéry. Vlečka do skláren je již zrušena, což ÚP reflektuje a stopu využívá pro pěší propojení. Lokální trať Dobronín–Polná dlouhá 6 km byla v provozu od roku 1904, pravidelný provoz na byl ukončen v roce 1982. Trať je v havarijním stavu a Správa železniční dopravní cesty ji nabízí novým přepravcům. Trať může sloužit pro nákladní dopravu do průmyslového areálu Cihelna a také s ní počítá územní plán Polné. Z těchto důvodů ji ponecháváme i v návrhu ÚP pro Dobronín. Zároveň se ale jedná o rezervní dopravní koridor pro obsluhu lokality Cihelna i s ohledem na její průmyslový charakter. Koridor pro VRT byl ze strany ČD i SŽDC potvrzen (05/2016) jako územní rezerva. O definitivní trase nebylo dosud rozhodnuto. Koridor VRT je respektován tak, jak jej definuje nadřazená územně plánovací dokumentace. Další plochy podél tělesa ČD jsou v centru obce po dohodě s vlastníkem využity pro komunikační propojení.


- 17 -


Obslužné komunikace Všechny v územním plánu navrhované rozvojové plochy jsou situovány s vazbou na stávající síť místních komunikací, na které bude napojena nová síť jednotlivých rozvojových ploch. Mimo rozvojové plochy jsou nové místní obslužné komunikace navrhovány minimálně. Jedná se o propojení slepého konce ul. Ke Staré Poště a ul. Nádražní v místě stávající otočky autobusů. Další nová místní obslužná komunikace je navrhována podél východního okraje Návesního rybníka, kde propojuje ul. Polenskou a ul. Ždírecká. Parkovací plochy Nová výstavba na jednotlivých rozvojových plochách bude řešena s plným zajištěním nároků na dopravu v klidu. U rodinných a řadových domů bude zajištěna plně na vlastních pozemcích, u bytové výstavby v hromadných garážích v suterénech v počtech dle platné metodiky. Také nově navrhované objekty občanské vybavenosti budou mít zajištěnu dopravu v klidu dle platné metodiky a to formou nových stání na vlastním pozemku. V rámci územního plánu jsou vytipovány plochy s dostatečnou prostorovou kapacitou a vhodnou polohou pro vybudování nových povrchových odstavných stání. Účelové komunikace / pěší komunikace / zprůchodnění krajiny Pěší komunikace budou doplněny novou severojižní pěší osou vedenou od nového centra ke sportovnímu areálu a údolí Zlatého potoka. Prostupnost zástavby je doplněna řadou lokálních propojení. V souvislosti s posílením rekreačních zelených pásů vedených z volné krajiny podél potoků celým sídlem budou nově doplněny i pěší a cyklistické trasy. Ve volné krajině obnovuje ÚP řadu původních polních cest, které zpřístupní širší okolí sídla. MHD Navrhujeme posílit veřejnou dopravu a zlepšit vazby mezi jednotlivými druhy dopravy. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Polnou, Měřín, Přibyslav a Žďár nad Sázavou. Důležitou částí návrhu ÚP je úprava příjezdu k nádraží s přímým přestupem na vlak z linkových autobusů i individuální automobilové dopravy (IAD). Je navrženo doplnění systému autobusové dopravy:  Přesunutí autobusové zastávky ke Kulturnímu domu a nově navrženému náměstí.  Posílení přímého přestupu z vlaku na autobus u železniční stanice včetně možností parkování.  Nová zastávka autobusu na návsi u hasičské zbrojnice Uliční síť V Dobroníně navrhujeme doplnění uliční sítě, které sleduje cíl zlepšení prostupnosti města. Navrhujeme posílit roli nádraží a jeho lepší vazbu na centrum. V centrální části přesunujeme zastávku autobusů před kulturní dům k novému náměstí. V centrální části s nejkapacitnější bytovou zástavbou navrhujeme novou organizaci parkování. Pěší komunikace Navrhujeme zlepšení sítě pěších a cyklistických cest, zejména v centru a podél zelených pásů. Mimo zastavitelné území navrhujeme vytvoření sítě cest, které zpřístupňují krajinu v okolí Dobronína a zvyšují její rekreační potenciál. Cyklistika Obcí prochází cyklistické trasy č. 4336 přes Polnou do Nížkova, č. 4335 přes Kamennou do Přibyslavi a č. 5215 okolo Luk nad Jihlavou ze Ždírce do Štoků. Stávající trasy po profilech společných s automobilovou dopravou jsou z hlediska cyklistiky nevýhodné a nebezpečné. Při snaze o maximální separaci je v návrhu ÚP navrhováno vedení cyklotras v maximální míře po samostatných cyklostezkách, popř. společných se stezkami pro pěší. Základem je odklonění Územní plán obce Dobronín -Odůvodnění

- 18 -


cyklotrasy č.4336 v lokalitě Cihelna severním směrem a vedení cyklostezky v linii stávající polní cesty na stávající přejezd přes trať ČD č.242 a dále novou stopou v ochranném pásmu této trati mimo stávající i výhledovou zástavbu obce. Teprve v západní části obce Střelecká po lávce přes Zlatý potok je svedena dnešní stopa cyklotras na II/348. Z navržené cyklostezky lze odbočit stávajícími nebo navrhovanými místními komunikacemi jižním směrem do souběžné zástavby obce.

A.4.2.2 Technická infrastruktura Rozvoj technické infrastruktury řešit ve vazbě na předpokládaný rozsah urbanizace. Ukotvit v územně plánovací dokumentaci reálný stav TI. ENERGETIKA V rámci územního plánu ukotvit stávající a navrhované vedení a objekty elektrické sítě. ZÁSOBENÍ PITNOU VODOU V rámci koncepce technické infrastruktury zapracovat změnu vodního zdroje sídla a prověřit jeho kapacity v souvislosti s navrhovaným rozvojem sídla. KANALIZACE A ČOV Respektovat limity stávajícího vedení kanalizačních stok. Prověřit kapacity stávajících kanalizačních vedení a ČOV v souvislosti s navrhovanými zastavitelnými plochami. ZÁSOBENÍ ZEMNÍM PLYNEM Respektovat limity stávajícího vedení plynovodu a regulační stanice plynu. OSTATNÍ PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ÚP prověří možnost vymezení jiné plochy pro umístění technického dvora. Prověřit vymezení plochy pro uskladnění a další využití biologického odpadu vzniklého jak zemědělskou činností, tak údržbou zeleně v sídle. Ideálně zakomponovat do plochy nového technického dvora.

Návrh respektuje veškeré prvky technické infrastruktury. Jedinou výjimku tvoří nutná přeložka části vzdušného vedení VN, které je v kolizi s rozvojovou plochou Z04. Rozvojové plochy a plochy přestaveb s funkcí bydlení jsou nově napojeny na stávající rozvody veřejné infrastruktury, jak je podrobně popsáno v příslušné kapitole. Technické služby navrhujeme přemístit ze současného místa v centrální zóně za kulturním domem do areálu Dobrosev, kde je pro tento provoz vhodnější umístění a dostatečná prostorová rezerva.

A.4.2.3 Občanská vybavenost          

Prověření a navržení drobných ploch pro občanskou vybavenost a plochy relaxace a každodenní rekreace, především v návaznosti na navržené zastavitelné plochy. Prověřit a vymezit plochy pro realizaci bydlení pro seniory a plochy pro realizaci občanské vybavenosti pro seniory. Prověřit možnost a nutnost vymezení drobných ploch pro veřejnou vybavenost. REKREACE A SPORT Prověření a vymezení komplexního návrhu sportovních ploch a nezbytné vybavenosti v oblasti fotbalových hřišť. Navrhnout ucelenou koncepci rekreace území. Tato koncepce bude obsahovat vymezení základní struktury rekreace propojující oblasti každodenní rekreace a rekreace víkendové a nadmístní. Tuto koncepci koordinovat s koncepcí rekreace širšího území. Koncepce řešení rekreace, která bude maximálně dbát a hledat opatření vedoucí k posílení kvality životního prostředí v rekreačních oblastech na celém katastrálním území. Prověřit vymezení pěší cesty, po které by byla vedena turistická stezka údolím Zlatého potoka, propojující Kamennou, Dobronín a Střítež. Navrhnout revitalizaci průchodu Zlatého potoka zastavěným územím. Zatraktivnění průchodu. Prověřit vymezení peších cest, především v místech zaniklých cest a navrhnout trasy severojižního a východozápadního propojení řešeného území s širším územím. Prověřit a navrhnout dostatečné množství ploch každodenní rekreace ve vymezených zastavitelných plochách. Prověřit a navrhnout obnovení zaniklých rybníků i pro rekreační funkci, především v území U mlýnu a na tuto plochu nakomponovat osu rekreačních ploch zahrnujících fotbalové hřiště, území revitalizace Filipovského potoka a urbanisticky významnou plochu návsi starého Dobronína.


- 19 -


  





Prověřit a navrhnout cyklostezku a pěší cestu doplněnou liniovou zelení propojující rekreační oblast nově navržené vodní plochy rybníku U mlýnu, sportovní plochy fotbalových hřišť, území údolní nivy Filipovského potoka a náves starého Dobronína. V této rekreační ose prověřit a navrhnout cyklostezku a pěší cestu doplněnou liniovou zelení spojující rekreační oblast u nově navrhovaného rybníka U mlýnu a centrální část starého Dobronína. Prověřit a navrhnout pokračování této cyklostezky a pěší cesty až do Polné mimo stávající silniční síť. Prověřit vymezení peších cest, především v místech zaniklých cest, navrhnout doplnění těchto cest o liniovou zeleň a segmenty drobných krajinných prvků zeleně. Tuto síť cest navrhnout s ohledem ke snaze zprůchodnění krajiny a propojení významných kulturních, přírodních a civilizačních míst a propojení jednotlivých sídel jinak než po stávajících silnicích. Posílení atraktivity cyklistické dopravy postupným budováním samostatné infrastruktury a dosažením její segregace od dopravy motorové se zajištěním bezpečného provozu. Prověřit vedení páteřních a doplňkových koridorů cyklistických stezek vedených odděleně od motorové dopravy s využitím pro každodenní i rekreační dopravu. Cyklistickou dopravu řešit v širším kontextu jako nadmístní zájem. Prověřit možnost vymezení cyklostezky v prostoru a trasování stávající železnice vedoucí do Polné.

Občanská vybavenost Dobronín má vzhledem ke své velikosti dobře dimenzovanou občanskou vybavenost. Je zde základní škola, školka, kulturní dům, sportovní areál, několik menších obchodů a služeb. Díky historickému vývoji zde však chybí přirozené soustředění vybavenosti v centru. Doplnění občanské vybavenosti je proto navrženo především zde, v logickém těžišti obce. Naproti kulturnímu domu by mělo vzniknout nově koncipované centrum s náměstím a pestrou polyfunkční náplní a adekvátně dimenzovanou občanskou vybaveností. Předpokládáme v parteru menší obchody, služby, díky kterým nové centrum získá potřebnou atraktivitu pro každodenní pobyt. Další občanskou vybavenost nevymezujeme v samostatných monofunkčních plochách, ale umožňujeme ji zřizovat i v ostatních funkčních plochách při splnění příslušných limitů. Sport a rekreace Dobronín má velkoryse založený sportovní areál u Zlatého potoka se dvěma hřišti na kopanou a rezervou pro vybudování dalších hřišť. Další sportovní plochy jsou v areálu základní školy, poblíž sklárny je samostatný tenisový klub. Specifickou funkci má upravená plocha u Návesního rybníka, která slouží primárně jako cvičiště hasičů. Tuto plochu navrhujeme mírně zredukovat ve prospěch doplnění zástavby kolem rybníka. Místní sportovní a rekreační plochy je možné doplňovat v jednotlivých lokalitách. Třebaže Dobronínem protéká několik potoků a jsou zde dva velké rybníky, není zde možnost koupání. V rámci návrhu ÚP doporučujeme vytvořit podmínky pro přírodní koupání v navrženém Novém rybníce na Mlýnském potoce. Liniové rekreační trasy úzce souvisí dopravním řešením a koncepcí krajiny, její prostupností a propojením s intravilánem. Řadu původních polních cest obnovujeme a využíváme pro pěší a cyklistické trasy. Na ně navazuje systém rekreačních okruhů, které nabídnou další možnost rekreačního využití krajiny.

A.4.3 Požadavky na řešení dalších problémů v území Respektovat podmínky ochrany poddolovaných území. ÚP vydefinuje podmínky využití území a opatření vedoucí ke snížení ekologických rizik skládky bývalých skláren.

Výroba Pro Dobronín byla strategickým podnikem sklárna Bohemia, která však zřejmě definitivně skončila svoji činnost. Areál sklárny je brownfieldem uprostřed sídla. Vzhledem k tomu, že není dosud znám konkrétní záměr na jeho další využití, tak návrh ÚP ponechává jeho větší část jako funkční plochu PV (podnikání a průmyslová výroba). Navržené regulativy vylučují provoz, který by negativně ovlivňoval životní prostředí v okolí.


- 20 -


V místní části Cihelna, která je mimo vlastní sídlo je navrženo zachování výroby a územní rezerva pro možnost dalšího rozvoje průmyslové výroby. Areál podniku Dobrosev v obci je z větší části využit a zůstává i nadále ve funkční ploše PZ (podnikání – zemědělská výroba). V jeho jihozápadní části při Střítežské ulici je navrženo nové umístění veřejných komunálních služeb. Velkokapacitní farma živočišné výroby v jižní části katastrálního území směrem na Ždírec má možnost dalšího rozvoje s předpokladem vybudování bioplynové stanice. Speciální areál Ministerstva obrany Areál ministerstva obrany je situován západně od obce a jedná se o uzavřený areál se zvláštním bezpečnostním režimem. Územní plán počítá s jeho zachováním i do budoucna. Skládka Plocha zrušené skládky je vymezena samostatnou plochou. Skládku je třeba rekultivovat před případným novým využitím této plochy.

A.4.4 Požadavky na koncepci uspořádání krajiny          

 

Nový územní plán definuje koncepci uspořádání krajiny, které povede ke zvýšení ekologické stability krajiny, k revitalizaci krajiny, k ochraně a rozvoji hodnot krajiny Definovat plochy, ve kterých je vhodné vyloučit umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona. Posílit mimoprodukční funkci lesa. Prověřit a navrhnout plochy vhodné k vymezení trvalých travních porostů. V rámci koncepce uspořádání krajiny vymezit místa krajinného rázu v řešeném území, charakterizovat tato místa a stanovit podmínky k zajištění ochrany přírodních hodnot. Tato koncepce navrhne opatření vedoucí k navrácení měřítka krajiny (rázu krajiny) obnovou krajinotvorných prvků Koncepce řešení rekreace, která bude maximálně dbát a hledat opatření vedoucí k posílení kvality životního prostředí v celém řešeném území. Ochrana typické struktury sídla a jejího obvyklého začlenění do krajinného rámce (obraz sídla v krajině). Prověřit a navrhnout plochy pro realizaci vodních ploch k retenci a akumulaci vody v řešeném území. V rámci koncepce uspořádání krajiny vymezit prostory ochrany typických pohledových os na dominanty přírodní i kulturní. Zabránit nevhodnému zastavění významných pohledových os na dominantu. Zabránit vzniku nevhodné zástavby v pohledově exponovaných partiích na dominantu. Nezastavovat případné důležité pohledové partie z vyhlídkových míst v okolí dominanty nevhodnými objekty rušícími krajinnou scenérii. Zakomponování prvků ÚSES a interakčním prvků do celkové koncepce zeleně v katastru. Prověření a navržení doplnění této sítě, především interakčními prvky a definování jejich parametrů a podmínek pro užívání území. Prověřit a navrhnout plochy vhodné k doplnění chybějících významných krajinotvorných prvků jako jsou drobné lesíky, meze s převážně keřovými porosty a doprovodná liniová zeleň pěších a účelových cest.

A.4.4.1 Ochrana životního prostředí  

     

Prověřit a navrhnout podmínky pro průchod zastavěným územím ekologicky významné osy zeleně vlhkých luk podél Filipovského a Ždíreckého potoka. Definovat prvky ochrany a podmínky využití území s ohledem na maximální stabilizaci přírodní hodnoty území. Prověřit a případně navrhnout plochy pro vymezení vodních ploch. Zakomponování podmínky postupného řešení náhrady nepůvodní vegetace za autochtonní. Upřesnění hranice udolní nivy a definování podmínek využití území vymezené údolní nivy. Zpřesnit vymezení regionálních a neregionálních biocenter a biokoridorů v souladu s metodikou ÚSES tak, aby byly dodrženy jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost. Prověřit konkrétní trasování prvků USES, případně doplnit tak, aby vytvářely ucelený fungující celek. Definování podmínek využití území ploch prvků USES. Respektovat podmínky ochrany ploch poddolovaných území. Respektovat podmínky ochrany ploch NATURA 2000. Posílit mimoprodukční funkci lesa. Územní plán navrhne plochy pro asanaci melioračních zařízení, především v místech údolních niv navrhovaných k revitalizaci a posílení retenční funkce území.


- 21 -


Příroda a krajina Pro Dobronín je charakteristická členitá krajina s lesy a plochami zemědělské půdy. Zástavba je situována v mělkém údolí, nová část je na mírném návrší s výhledy směrem do údolí a protějších svahů. V návrhu územního plánu je přírodní krajina „zatažena“ do blízkosti sídla zelenými „klíny“, navazujícími na okolní přírodu, které pomáhají členit zástavbu na menší celky a posilují ekologickou stabilitu krajiny. Zohlednění přírodních hodnot, jejichž ochrana a rozvoj je jednou z priorit územního plánování stanovených Zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina, se v koncepci rozvoje města projevuje stabilizací stávajících ploch zeleně, tj. vč. zeleně veřejných prostranství v zastavěném území, dále respektováním významných krajinných prvků (VKP) ze zákona i registrovaných, památných stromů, i vymezených území evropského významu – území soustavy Natura 2000. Jejich ochrana je na úrovni územního plánu zajištěna vymezením vhodných funkčních ploch přírodního charakteru a stanovením adekvátních regulativů využití ploch (hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití). Opatřením k zajištění ekologické stability území obecně je vymezení územního systému ekologické stability, ten je návrhem ÚP zpřesněn v měřítku katastrální mapy a stabilizován v celém řešeném území, i ve všech přítomných úrovních ÚSES (nadregionální a lokální). Krajinné hodnoty a její ráz jsou chráněny a rozvíjeny vymezením ploch s rozdílným způsobem využití pro území krajinné a jasným vedením čáry zastavitelnosti.Koncepce uspořádání krajiny vychází z její fyzickogeografické charakteristiky. Katastrem obce protékají čtyři potoky: Zlatý, Ždírecký, Mlýnský a Zvonějovský. V obci jsou tři rybníky: Valchař, Návesní a Cubertův, rybník Holotympl, vzdálený 1 km jižně, je vyhledávaný rybáři. Kaskáda rybníků (např. Na Hrázi, Horní a Trnovka) je na Zvonějovském potoce 1 až 2 km západním směrem. Specifické hodnoty krajiny a významné krajinné prvky plně respektujeme, v návrhu je chráníme a podporujeme jejich další rozvoj. Návrh územního plánu rozšiřuje zastavitelné území v minimální míře oproti původnímu platnému územnímu plánu, pro některé rozvojové plochy je navržena etapizace. Podél vodotečí vymezujeme pásy zeleně a chráníme oblasti pramenišť vodních toků. Systém ÚSES je nově zpřesněn. Snažíme se jasně vymezit hranici mezi sídlem a volnou krajinou. V oblasti životního prostředí jsou respektovány priority PÚR i ZÚR Kraje Vysočina. Koncepční ochrana přírodních hodnot území s provázáním na ostatním pilíře udržitelného rozvoje jsou základním úkolem územního plánu, který toto respektuje a zohledňuje. V ÚP je stabilizováno nezastavitelné – nezastavěné území, rozvoj se však nikdy nevyhne zásahům do volné krajiny, snahou je však minimalizace její fragmentace a rozvojové plochy jsou tak navrhovány zásadně v návaznosti na současnou kompaktní zástavbu. Obdobně je přistupováno k přírodním hodnotám ve smyslu střetu s přírodními limity využití území, tj. ZCHÚ, lokality soustavy Natura 2000, VKP, památné stromy aj., kde je do těchto hodnot zasahováno minimálně a pokud, tak pouze v rámci preference urbanistické koncepce. Zachovány jsou i plochy veřejné zeleně, která je silně podporována „zobytňováním“ a vytvářením prostoru pro tvorbu uličních profilů, a to jak v současné, tak i v navrhované zástavbě. Výraznější zásah představuje navržené posílení propojení krajinných pásů podél potoků a jejich zakomponování do městské zeleně. Dopravní stavby jako takové nejsou v ÚP řešeny do technického detailu, avšak plošnými průměty se ponejvíce drží stávajících dopravních tras a vazeb, v případě rozvojových ploch využívají i místní obslužné i účelové komunikace tak, aby nevytvářely nové liniové prvky a malé segmenty území. V území není zásadní problém s hlučností způsobenou dopravou, jedná se zde spíše o problematiku vlastních technických dopravních závad v území (prostorové uspořádání, průjezdnost, obslužnost apod.), z hlediska ochrany veřejného zdraví před emisní zátěží způsobovanou dopravou je rozšiřován uliční prostor, je dbáno na oddělování rozdílných funkcí z hlediska produkce hluku a ochrany před hlukem (tj. funkce bydlení od výrobních apod.). Územní plán obce Dobronín -Odůvodnění

- 22 -


Prevence a ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, posilování retence – řešené území je velmi charakteristické pro výskyt mnoha vodních prvků a toků, území samotné je velmi vodnaté. ÚP nenavrhuje v aktivní zóně žádný rozvoj, v záplavovém území dovoluje pouze plochy s nezastavitelnou funkcí – např. pokud je zde navrženo bydlení, na ploše záplavy musí být pouze soukromá zeleň, dále je v rozdílném funkčním způsobu využití ploch i zákonný předpoklad prioritního zasakování dešťových vod na pozemcích. V území jsou dále pro podporu retence navrženy nové vodní plochy. Veřejná zeleň je stabilizována a dále do ní není zasahováno, naopak je v rámci rozvojových ploch navržena a dále se bude významně uplatňovat v nové koncepci pojetí komunikační sítě města jakožto výhradních ploch veřejných prostranství – VP, kde je preferováno větší zastoupení a zohlednění i veřejné zeleně, stromořadí, parkových a sadových úprav nežli u ploch čistě dopravních – DS. Rekreační potenciál krajiny je propojen do uceleného systému navzájem propojených pásů prostupujících celým sídlem. Navrhované prvky a opatření  krajinná zeleň podél vodotečí,  úpravu břehů a podél Zlatého potoka i dalších místních potoků,  revitalizace rybníků, a obnova nového rybníka za železničním náspem,  aleje a doprovodnou liniovou zeleň (břehy, meze) podél cest Pro stavby v blízkosti Zlatého potoka i ostatních potoků bude chráněn vodní tok. Při realizaci i užívání stezek a cyklostezek bude zamezeno devastování koryta vodního toku. Dobronín a městská zeleň Každá z lokalit má i odlišný charakter městské zeleně. Původní Dobronín, organizovaný kolem návesního rybníka, je charakterizován vodní plochou a přírodními břehy s travním porostem, na rybník navazuje nezastavěná louka s tůněmi, sloužící jako rekreační plocha. Ta je v návrhu částečně navržena k zastavění, protože její velikost není v příznivém poměru k okolním plochám. Proti tomu původní Šicndorf příliš městské zeleně nemá, jeho zástavba je hustá a intenzivní. Navazuje však na zelenou osu podél Zlatého potoka a dále na rekreační prstenec se sportovišti. Nejnovější střední část Dobronína má sídlištní charakter, s rozsáhlými plochami veřejně přístupné zeleně, která však nevykazuje příliš vysokou kvalitu. V návrhu počítáme s kultivací zelených ploch a prvků a jejich jasnější identifikací a funkčním využitím. Součástí systému zeleně jsou navržené stromořadí podél cest, meze a břehové porosty.

A.4.4.2 Vodní režim      

Prověřit a navrhnout opatření vedoucí ke snížení rizika záplav u soutoku Zlatého a Mlýnského potoka. Především prověřit a případně navrhnout revitalizaci napřímeného koryta Mlýnského potoka a vymezení plochy pro realizaci rybníku či retenční nádrže. Upřesnění hranice údolní nivy, případně vymezení ploch údolních niv i na ostatních vodotečích v řešeném území a definování podmínek pro činnost v těchto plochách. Navržení opatření vedoucí k obnově retenčních vlastností ploch údolních niv. Prověřit a navrhnout funkční využití území údolní nivy, které by nebylo z rozporu s vymezeným záplavovým územím a respektovalo požadavek na průtok velké vody. Definovat jaké činnosti jsou v území přípustné a za jakých podmínek a jaké naopak nepřípustné. Prověřit a navrhnout opatření vedoucí k obnovení údolní nivy a území určeného pro rozliv Mlýnského potoka a bezejmenného pravostranného přítoku Zlatého potoka. Navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení kvality povrchových vod, především navrhovaného rybníku U Mlýna, vedoucí ke zvýšení ekologického a rekreačního využití vodních ploch. Prověřit a navrhnout nové soustavy rybníků a vodních nádrží k retenci a akumulaci vody v řešeném území a vodní plochy pro obnovení zaniklých rybníků. Navrhnout vodní plochy pro rekreační funkci, především v území U mlýnu.


- 23 -


Vodní plochy a toky Území obce patří k úmoří Severního moře. Dobronínem protéká několik potoků. Do Zlatého potoka, který na území Dobronína vstupuje z jihu, nejprve nedaleko rybníka Valchař z pravé strany vtéká Ždírecký potok, dále pak v zatáčce naproti budovám bývalých skláren se do Zlatého potoka vlévá z levé strany Mlýnský, do něhož se na východním okraji Dobronína nedaleko vojenského prostoru vlévá Zvonějovský potok. Nedaleko železničního viaduktu do Zlatého potoku z pravé strany vtéká Filipovský potok. V obci se nachází několik rybníků, na Filipovském potoce na ulici Polenská leží Návesní rybník, největší rybník obce, Valchař, se nachází na Zlatém potoce nedaleko železniční trati. Kilometr jižně od obce se na okraji lesa Holotympl nachází stejnojmenný rybník. Na Zvonějovském potoce u vojenského prostoru leží kaskáda tří rybníků s názvy Trnovka, Horní rybník a Na Hrázi. Současné bleskové povodně poukazují na nutnost dbát na zachycení srážkových vod v nezastavěném území. Navrhujeme revitalizaci toků a obnovu původního rybníka za náspem trati, který bude částečně schopen zachytit přívalové vody. Koryto Zlatého potoka v zastavěném území navrhujeme kultivovat, tedy zprostupnit řečiště, vysekat náletovou zeleň a vybudovat pěší cestu. Obecně je nutné rovněž zlepšit údržbu ostatních koryt vodních toků.

Vodní režim řady toků je ovlivněn melioracemi. Do těchto meliorovaných ploch zasahují některé rozvojové oblasti, kde byla zástavba navržena již předchozím územním plánem. Při povolování nové výstavby je nutno klást důraz na hydrogeologický průzkum, který by prokázal, že stavba negativně neovlivňuje hydrologický režim v oblastech. V nové zástavbě musí být kladen důraz na likvidaci dešťových vod na pozemcích objektů a odvádět vody pouze z veřejných zpevněných ploch. Lokální likvidace dešťových vod v místě vzniku přispívá k zachování spodní vody v půdním horizontu. Základním recipientem srážkových vod budou stávající vodní toky. Je třeba zajistit vodohospodářskou rovnováhu, aby odtok do vodních toků byl rovnoměrný a to zřizováním retencí a postupným odpouštěním dešťových vod do toků. Na zpoždění odtoku mají vliv i zalesněné plochy a dostatečné množství zelených ploch, kam je možné vyvést dešťové vody z veřejných zpevněných ploch ke vsakování.


- 24 -


A.4.4.3 Zpřístupnění území     

V komplexních pozemkových úpravách dořešit navrhované zlepšení prostupnosti krajiny doplněním sítě polních cest. Využití a obnovení zaniklých a stávajících cestních sítí a atraktivních krajinných pohledů a dominant. Cestní síť bude doplněna o liniovou zeleň nebo zeleň remízů, a tak posílí hodnotu krajinné kompozice, krajinného rázu místa a vytváří podmínky pro vznik typických biotopů. Prověřit a navrhnout parametry hlavních propojení rekreačních oblastí. Prověřit a navrhnout vedení nových cyklistických tras, turistických tras a stezek, případně hipostezek. Využití a obnovení zaniklých a stávajících cestních sítí a atraktivních krajinných pohledů a dominant Navrhnout koncepci ochrany a využití rekreačního potenciálu krajiny.

Viz A.3.1

A.4.5 Požadavky na ochranu hodnot území A.4.5.1 Urbanistické a architektonické hodnoty    

Zachovat stávající historický půdorys návsi a s charakteristickým venkovským prostředím. ÚP bude respektovat vymezenou nemovitou památku a zakomponuje principy ochrany do regulativů území a celkové koncepce řešení veřejného prostoru ÚP prověří a případně vymezení plochu návsi jako plochu, ve které rozhodování o změnách v území, výstavbě a rekonstrukci musí předcházet vydání regulačního plánu a vymezení základních regulačních principů. ÚP vydefinuje veřejný prostor a navrhne regulativy vedoucí ke stabilizaci a posílení urbanistické hodnoty veřejného prostoru.

Návrh respektuje historické stopy zástavby a kde je to možné je doplňuje a zpřesňuje. Jako významné veřejné prostory kromě návsi vnímáme i budoucí náměstí a předprostor skláren. Vzhledem k legislativním okolnostem navrhujeme pro tyto významné prostory povinnost zpracování územních studií.

A.4.5.2 Historické a kulturní hodnoty  

ÚP plán bude respektovat limity archeologických lokalit. ÚP bude respektovat významná místa v území a snažit se je zakomponovat do celkové koncepce řešení území.

Významná místa, dominanty, stavby i prostory jsou v územním plánu definována. Zpracovateli nejsou známy žádné archeologicky cenné lokality. Archeologické průzkumy při výstavbě nových budov či jiných staveb se řídí platnou legislativou.

A.4.5.3 Ochrana krajinného rázu ÚP bude respektovat podmínky ochrany dané dokumentem Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina.  Zohlední význam a cennost údolních prostorů.  ÚP navrhne ochranu vegetačních prvků liniové zeleně podél komunikací, vodních toků a vodních plochjakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot.  Zachová měřítko a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové výstavby v polohách mimo kontakt s cennou lidovou architekturou.  Dbát na zachování historických krajinných úprav a na strukturu kulturní krajiny.  V rámci koncepce uspořádání krajiny vymezit místa krajinného rázu v řešeném území, charakterizovat tato místa a stanovit ochranné podmínky k zajištění ochrany pozitivních hodnot krajinného rázu daného místa.  Zachováním významných krajinných os spojujících prvky územního prostoru  Ochrana typické struktury sídel a jejich obvyklého začlenění do krajinného rámce (obraz sídla v krajině).  Ochrana kulturních dominant, významných krajinných prvků a zvláště chráněných území a harmonických vztahů a harmonického měřítka v krajině.  Zajistit ochranu obrazu sídla v krajině, dochovaného prostorového uspořádání a jeho pozitivních vztahů s krajinou před nevhodnou výstavbou objektů vizuálně se uplatňujících v cenných krajinných scenériích nebo narušujících obraz sídla v krajině či jeho siluetu stanovením vhodných regulativů a vhodným rozmístěním funkčních ploch.  Zajistit ochranu pozitivních znaků krajiny a ochranu historických krajinných struktur (plužina, meze, remízky, kamenice, kamenné zídky).

Ochrana krajinného rázu spočívá v základním vymezení zastavitelných ploch a dopravních koridorů. Návrh počítá se zlepšením členění krajiny pomocí nových cest, vroubených alejemi. Navržené


- 25 -


charaktery zástavby jsou vtěleny do regulativů pro jednotlivé rozvojové plochy. Veškeré přírodní prvky jsou zachovány.

A.4.5.4 Hygiena životního prostředí 











V případě vzájemného ovlivňování ploch či dopravních staveb z hlediska hluku či imisí, které může způsobit negativní ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva, bude nová plocha zařazena mezi plochy s podmíněně přípustným využitím. V rámci následujících řízení dle stavebního zákona bude dokladováno, že předpokládané využití nebude mít negativní vliv na lidské zdraví a pro objekty chráněné (definované právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví na úseku hluku a vibrací) nebudou překračovány hygienické limity hluku. Návrh ÚP bude respektovat podmínky uvedené v rozhodnutích o vyhlášení OP (ochranných pásem) v oblastech dotýkajících se zájmů ochrany veřejného zdraví. V případě, že je předpokládané využití v rozporu s podmínkami pro OP a dotýká se zájmů ochrany veřejného zdraví, je předpokládané využití podmíněno revizí nebo zrušením vyhlášeného OP. V případě umístění staveb pro podnikatelskou činnost do ploch pro bydlení KHS KV požaduje respektovat stávající i navrhované nebo v územním plánu vymezené chráněné prostory (definované právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví na úseku hluku a vibrací). Veškerá opatření pro dosažení souladu s legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví budou závazná. V případě umístění staveb zařízení a jiných opatření na nezastavěném území KHS KV požaduje respektovat stávající i navrhované nebo v územním plánu vymezené chráněné prostory (definované právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví na úseku hluku a vibrací). Veškerá opatření pro dosažení souladu s legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví budou závazná. Nově vymezené chráněné prostory, lze umístit pouze do lokality v níž celková hluková zátěž, (včetně zátěže ze stavebně či územně povolených, ale dosud nerealizovaných záměrů) nepřekračuje hodnoty stanovených hygienických limitů pro tyto prostory, což bude dokladováno nejpozději v dalších řízeních dle stavebního zákona. Při umisťování nových zdrojů hluku, musí být respektovány stávající i navrhované nebo v územním plánu vymezené chráněné prostory (definované právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví na úseku hluku a vibrací). Veškerá opatření pro dosažení souladu s legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví budou závazná.

Principem návrhu funkčního využití je vysoká variabilita funkcí v rámci jednotlivých ploch. Důvodem je především podpora občanského života, pospolitosti a podnikavosti obyvatel, které považujeme za zcela zásadní pro zdravý rozvoj. Ochranná pásma návrh respektuje, s drobnými výjimkami:  OP vysokorychlostní trati (šířka 2x300m) zasahuje mírně novou rozvojovou plochu Z02. Její tvar a umístění však respektuje logiku území, které doplňuje a uzavírá.  OP hřbitova (obvykle 100m), jehož vyhlášení je plně v kompetenci Obce, je lokálně zmenšeno na 25m.

A.4.6 Požadavky na prověření místních a nadmístních záměrů Místní záměry, které byly součástí Zadání územního plánu, a následné požadavky, zaslané Zadavatelem následně, byly všechny v průběhu zpracování prověřeny a podle možností implementovány do návrhu. Následuje jejich přehledný výčet:

nadmístní záměry ozn

popis

VRT

Rezervní plocha pro případný koridor VRT, vysokorychlostní trať.

VPO

Vedení regionálního biocentra a biokoridoru

VSD

Veřejně prospěšná stavba homogenizace komunikace II/352


střety záměru

vyhodnocení zpracovatele

Se zastavěným územím obce

Trasa pro VRT včetně ochranného pásma převzata z nadřazené úzuemně-plánovací dokumentace a potvrzena konzultací se SŽDC

Předpokládaná homogenizace se nachází až za hranicí řešeného území

- 26 -


záměry ozn

popis

střety záměru

vyhodnocení zpracovatele

Z.1

Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch orné půdy na plochy zastavitelné pro bydlení.

S vymezenou územní rezervou pro vedení vysokorychlostní tratě Záměr byl zapracován do návrhu ÚP i přes železnice VRT a se mírnou kolizi s OP VRT. stávajícím melioračním opatřením, investice v půdě.

Z.2

Vymezení pozemků pro výstavbu nové požární zbrojnice.

Záměr byl zapracován do návrhu ÚP.

Z.4

Žádost o změnu funkčního využití ploch výroby a podnikání na plochy pro bydlení.


Z.5

Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch orné půdy na plochy zastavitelné pro bydlení.

Ve střetu s ochranou ZPF, záměr zasahuje do půd I. třídy ochrany. Ve střetu s ochranným pásmem celostátní železnice.

Z.6

Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch trvalý travní porost na plochy zastavitelné pro bydlení.

V rozporu s §55 odstavec 4 platného znění zákona č. Záměr nebyl zapracován do návrhu ÚP z 183/2006 Sb. Se důvodu zamezení záboru krajiny. stávajícím melioračním opatřením, investice v půdě.

Z.7


V rozporu s §55 odstavec 4 platného znění zákona č. 183/2006 Sb. Se stávajícím melioračním opatřením, investice v půdě.

Záměr byl zapracován částečně do návrhu ÚP, větší část pozemku zůstává nezasavitelná z důvodu zamezení záboru krajiny

Z.8


Ve střetu s ochranným pásmem regionální železnice. S vymezenou územní rezervou pro vedení vysokorychlostní tratě železnice VRT

Záměr byl zapracován částečně do návrhu ÚP, pozemky tvoří část územní rezervy R02

Z.9

Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch orné půdy na plochy zastavitelné pro bydlení, příp. rekreaci

Ve střetu s ochranným pásmem regionální železnice.

Záměr byl zapracován do návrhu ÚP jako plocha CH - chaty a zahrádky

Z.10

Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch orné půdy na plochy zastavitelné pro bydlení



Z.11


S vymezeným interakčním prvkem USES


Z.12




Z.13



Záměr byl zapracován do návrhu ÚP, OP železnice nezasahuje celý pozemek.


- 27 -


A.5 Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv ÚP prověří možnosti územních rezerv především pro funkci bydlení, výroby a veřejné infrastruktury.

Návrh definuje dvě plochy mimo zastavitelné území jako územní rezervy pod ozn. R-01 a R-02. Tyto rezervy navazují na strukturu sídla jak funkčně, tak dopravně i možností napojení na veřejnou infrastrukturu. Tyto rezervy je možné uvažovat pro novou výstavbu až po vyčerpání ostatních možností výstavby v obci, nebo na základě vážného důvodu, proč tyto plochy využít nelze. Rozhodnutí o umožnění využití rezerv je plně v kompetenci obecní samosprávy.

A.6 Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací  

ÚP prověří a případně vymezí plochy pro dopravní stavby. ÚP prověří a vymezí základní strukturu veřejné infrastruktury a v případě potřeby vymezí VPS, VPO, asanace. Především bude vymezovat VPS,VPO a asanace v oblasti dopravní infrastruktury, veřejných prostor a občanské vybavenosti.

Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby (VPS) pro výstavbu dopravní a technické infrastruktury a veřejně prospěšná opatření (VPO) pro zlepšení nebo obnovení krajinných funkcí, zejéna ÚSES. Navržené veřejně prospěšné stavby a opatření jsou navrženy ve veřejném zájmu, s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, za tím účelem zvýšení společenského a hospodářského potenciálu území. Asanace na území Dobronína je navržena v lokalitě Na Praze, kde navrhujeme odstranit nevyhovující dělnické domy a řadové garáže. Asanované území je ideálním prostorem pro novou rezidenční zónu. Dále navrhujeme odstranění přízemních hromadných garáží v centru nové části a uvolnění ploch pro výstavbu celoobecního významu.

A.7 Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci  

ÚP prověří možnosti a důvody vymezení ploch, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu nebo zpracováním územní studie, především ve vymezené ploše urbanisticky významné část sídla, návsi starého Dobronína. ÚP prověří vymezení těchto ploch v zastavitelných plochách určených pro bydlení.

Návrh ÚP vymezuje plochy pro zpracování podrobnější dokumentace pro rozhodování v území. Územní studie jsou požadovány na rozvojová dosud nezastavěná území jako prověření možností další výstavby s ohledem na napojení na stávající zástavbu a posouzení nově plánované výstavby v širších souvislostech a vazbách. Jedině tak lze naplnit požadavek daný Politikou územního rozvoje: „Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území.“ Území studie vymezí pozemky pro funkce v souladu s územním plánem. Dále vymezí bloky, plochy veřejných prostranství a parky a jejich využití. Studie prověří navržené uspořádání v podrobnějším měřítku a stanoví základní prostorové uspořádání území. Ve studiích budou stanoveny uliční a stavební čáry včetně výškové a objemové regulace staveb – tj. to, co nelze z povahy věci řešit v dané podrobnosti v plánu územním.


- 28 -


Jedná se o urbanisticky významné lokality: pro plochy

rozloha (m2)

funkční využití

Z01 a R01

40 449

VS - VJ - VP

Významná rozvojová lokalita s celoobecním významem, určená k individuálnímu bydlení. Úkolem ÚS bude navrhnout podrobný návrh využití území v souladu s regulativy funkčních ploch a charakterem navazujícího území.

bydlení (VJ)

Rozvojová lokalita s celoobecním významem, určená k individuálnímu bydlení. Úkolem ÚS bude navrhnout podrobný návrh využití území v souladu s regulativy funkčních ploch a charakterem navazujícího území.

PV

Rozsáhlé území, navazující na průmyslový areál "Cihelna", je součástí zastavitelných ploch podle dnešního platného územního plánu. Úkolem ÚS bude především prověřit předpokládané využití z hlediska regulativů funkční plochy, ale i přiměřeného měřítka a architektonického charakteru.

VJ - MZ - VP

Rozšíření osady Filipovské chaloupky je logické z hlediska jejich neukončené struktury, ale nesmírně zodpovědné z hlediska udržení koloritu a charakteru této lokality. Úkolem ÚS bude především stanovení regulativů pro individuální zástavbu, návrh parcelace, úpravy veřejného prostranství a řešení technické a dopravní infrastruktury.

VJ - MZ - VP - V

Dostavba návsi je velmi citlivým úkolem vzhledem k urbánní roli, kterou toto místo hraje v celém organismu obce. Zároveň se jedná a technicky složitější úkol vzhledem k blízkosti vodní plochy a složitým hydrogeologickým podmínkám. Úkolem ÚS bude všechny tyto aspekty skloubit.

MC - OV - VP

Vyřešení prostoru centrálního náměstí je klíčovým úkolem celoobecního významu. Úzce souvisí i s dostavbou nových budov. Úkolem ÚS bude jak návrh veřejného prostranství, jeho zapojení do struktury zástavby, tak i vazba na hlavní obecní komunikaci a návrh veřejné zeleně.

PV - MC - ZM MZ - VP

Lokalita Na Praze / sklárna je největší a nejvýznamnější plochou přestavby v Dobroníně. Vzhledem k nejasnosti budoucnosti sklárny jsou nejasné i možnosti rozvoje přilehlých ploch, zajištění prostupnosti územím apod. Úkolem ÚS tedy bude všechny tyto otázky vzájemně vyřešit.

R02

Z11

Z12

P02

P03

P06

17 395

93 760

12 325

13 729

10 596

35 247


popis, úkoly k vyřešení

- 29 -


B.

VYHODNOCENÍ PROJEDNÁNÍ NÁVRHU

B.1 Požadavky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů a krajského úřadu Bude doplněno na základě projednání.

B.2 Požadavky vyplývající z akceptovaných připomínek veřejnosti a obce Návrh územního plánu byl v průběhu zpracování opakovaně konzultován se zástupci Zadavatele. Dne 20.4.2016 proběhlo z iniciativy Zpracovatele neformální veřejné představení koncepce návrhu, včetně průzkumu priorit občanů ve formě dotazníkového šetření. Výsledky prezentace a následné debaty byly do návrhu zapracovány. Další připomínky, které vzejdou z dalšího projednávání budou doplněny.

B.3 Požadavky vyplývající z akceptovaných námitek oprávněných osob Bude doplněno na základě projednání.

B.4 Požadavky pořizovatele vyplývající ze stavebního zákona a metodických pokynů MMR Bude doplněno na základě projednání.


- 30 -


C. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ C.1 Širší vztahy Dobronín leží téměř v geografickém středu Českomoravské vrchoviny, v mírně zvlněné, převážně zemědělsky využívané krajině. Život obce je významně ovlivněn blízkostí dvou přirozených center – města Polná s veškerou základní vybaveností a především krajského města Jihlavy, která je vzdálena necelých 15km a je dobře dostupná i po železnici či autobusem. Většina pracovních příležitostí, možností vyššího vzdělávání, odborné lékařské péče nebo třeba obchodních možností je dostupná v těchto sousedních sídlech. Krajinný ráz typický pro Hornosázavskou pahorkatinu dotváří zejména koryto Zlatého potoka, který sbírá vodu z ostatních vodotečí – potoka Ždíreckého, Mlýnského, Zvonějovského a Filipovského. Tyto potoky napájejí četné místní rybníky. Zalesněné plochy v okolí se podél vodních toků přibližují k jádru obce. Okolní krajina je intenzivně využívaná, především zemědělsky (rostlinnou i živočišnou výrobou), lesy jsou využívány jako zdroj dřeva.

C.2 Historický a stavební vývoj obce Dobronín vznikl netypicky sloučením dvou dříve samostatných vesnic. Starší zemědělská osada Dobronín (něm. Dobrentz) byla založena ve 14. století kolem Návesního rybníka (první zmínka je z roku 1351). Mladší osada Německý Šicndorf (něm. Deutsch Schützendorf) s převahou německy mluvícího obyvatelstva byla původně samostatnou menší rybářskou osadou a začala se rozvíjet až s vybudováním železnice (1871) a zejména potom po roce 1876, kdy byla vybudována místní sklárna a brusírna skla. Tou dobou byla rovněž založena samostatná osada Cihelna s několika obytnými domy, kde byla rovněž zprovozněna parostrojní cihelna. Od roku 1904 byla v provozu lokální železniční trať Dobronín-Polná, která zároveň obsluhovala i Cihelnu. Další samostatnou enklávou jsou Filipovské chaloupky, založené roku 1733. Nachází se v polích východně od Dobronína a zachovaly si dodnes unikátní urbanistickou strukturu.

Po osvobození Dobronína Rudou armádou v druhé polovině května 1945 se na poli nad Dobronínem odehrála masová vražda celkem třinácti československých obyvatel německé národnosti. Obě části obce (Dobronín a Šicendorf) byly spojeny teprve v roce 1948 pod názvem Svobodín, který byl následně roku 1950 pojmenován na Dobronín-Střelecká a v roce 1960 na Dobronín. V té době také došlo k výstavbě rodinných domů a později i obytných domů městského měřítka na


- 31 -


vyvýšeném ostrohu mezi oběma historickými částmi. Z roku 1951 je i místní hřbitov. Roku 1954 byl v lese Obora zřízen rozsáhlý muniční sklad. V centrální zóně obce založené v 50. letech se nachází většina občanské vybavenosti (obecní úřad, kulturní dům, základní i mateřská škola, obchody), avšak chybí jí jasně definované centrální prostranství. Zástavba z let po roce 1990 se často chaoticky a bezkoncepčně rozšiřuje a zabírá zemědělskou půdu v okolí obce; hustota zastavění obce je nízká a v rámci zastavěného území je velké množství nevyužitých ploch. Historické odlišnosti původního osídlení jsou patrné do současnosti a vytváří tak specifický charakter obce.

C.3 Dnešní stav Dnes obec tvoří jedna místní část s názvem Dobronín, dvě katastrální území pojmenované Dobronín a Střelecká (bývalý Německý Šicndorf) a tři základní sídelní jednotky (Dobronín, Střelecká a Filipovské Chaloupky. Dobronín je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a Místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

V současné struktuře sídla jsou jasně patrné různé historické vrstvy osídlení. Původní venkovská zástavba je soustředěná kolem Návesního rybníka a Zlatého potoka, poválečná zástavba bytových domů má již městský charakter. Současná výstavba rodinných domů doplňuje strukturu v několika částech obce. Nové rozvolněné enklávy jsou zastavěny architektonicky zcela individuálně řešenými objekty bez podrobnější regulace. Drobnému měřítku se, kromě výškového bytového domu v centru, vymykají objekty sklárny i další halové objekty. Veřejné prostory také postrádají jasnou strukturu, jsou nečitelné a neurbanizované. Charakter Dobronína osciluje mezi vesnicí a městem. Díky bytové i občanské výstavbě v centrální zóně má tendenci stát se příjemným malým městem s výhodami klidného a zdravého životního prostředí. Územní plán obce Dobronín -Odůvodnění

- 32 -


celková bilance ploch rozloha katastru obce orná půda krajinná zeleň louky lesní půda vodní plochy zastavěné plochy

13,7 7,1 0,6 0,9 3,6 0,2 1,2

km2 km2 km2 km2 km2 km2 km2

C.4 Obyvatelstvo Dle posledního sčítání lidu v roce 2011 žilo v Dobroníně trvale 1872 osob, z toho 938 žen. Celkem 1190 občanů se hlásilo k české národnosti, 25 k moravské, 19 ke slovenské, 2 k německé a ukrajinské a po jednom k romské a polské. Vývoj osídlení za posledních cca 150 let je patrný z následující tabulky: demografický vývoj rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

počet obyvatel 708 942 1193 1254 1169 1376 1526 1257 1437 1502 1608 1757 1905 1872

počet domů 97 110 116 145 151 166 213 235 239 245 297 310 355 389

Vyplývá z ní průměrný přírůstek cca 8 obyvatel a 2 domů ročně. Jedná se o důležitý statistický parametr i pro návrh nového Územního plánu – při předpokládané době účinnosti cca 10 let lze odhadovat reálnou potřebu výstavby cca 20 domů (nebo ekvivalentní kapacity v domech bytových) pro cca 80 nových obyvatel. Vzhledem k tomu, že předchozí územní plán vymezil dostatek zastavitelných ploch, které jsou jen z části vyčerpané, nepočítáme v urbanistické koncepci územního plánu s další plošnou expanzí a zastavováním volné krajiny. Rozvoj plánujeme ve stávajících mezích, činíme tak v souladu s ustanoveními stavebního zákona, který zavazuje město k udržitelnému rozvoji území, k ochraně krajiny jako podstatné složky prostředí života obyvatel a základu jejich totožnosti a v neposlední řadě k hospodárnému využívání zastavěného území.


- 33 -


C.5 Hospodářství Dobronín byl donedávna průmyslovou obcí díky místním sklárnám. Jihlavské sklárny Bohemia a.s., se zabývaly výrobou broušeného českého olovnatého křišťálu. Po jejich uzavření roku 2007 se počet pracovních příležitostí dramaticky snížil a charakter obce se změnil na převážně rezidenční. V Dobroníně působí několik obchodních společností a drobných podnikatelů. Zemědělské pozemky obhospodařují soukromí rolníci, Zemědělské družstvo Dobronín a akciová společnost Dobrosev, kde bylo k únoru 2013 zaměstnáno 75 lidí. Dobrosev provozuje bioplynovou stanici a mléčnou farmu. Agropodnik Jihlava vyrábí bionaftu v osadě Cihelna. Ranč Ztracená podkova se věnuje chovu koní a od července 2013 provozuje naučnou stezku O koních. Z výrobních společností zde sídlí Novatop, který se zabývá výrobou a prodejem ekologických paliv, Machstav, jenž se specializuje na izolace budov, společnost Magry, nabízející krby a kachlová kamna, a minipivovar Dědkovo pivo. V souvislosti se sklárnami zde sídlily dvě kartonážky a firma Iros, s r.o., která sídlí v areálu Agropodniku Jihlava v Cihelně. V Cihelně své sídlo má i autodopravce Refit 95. Své živnosti zde provozují řezník, truhlář, dvě autoopravny, zámečnictví, čalouník, provozovatel dodávkové autodopravy, výrobce uměleckého skla, 2 instalatéři, taxikář, 2 kosmetičky, kadeřnictví, manikúra, relaxační masáže a pedikúra. Sídlí zde firma poskytující stavební práce, internetový obchod se stavebnicemi a prodejce stínící a garážové techniky. Sídlí zde dva obchody s potravinami a jeden s textilem. V roce 2011 zde bylo šest restauračních zařízení - hospoda Na Zatáčce, restaurace U Milušky, SNACK Sedláček, Hospoda Na tahu, Hospoda U Lípy a sport-bar TJ Jiskra. Od roku 1971 v budově bývalé školy v Německém Šicndorfu sídlila pobočka Domova důchodců Ždírec s 28 lůžky, po zrušení v roce 2010 obec budovu odkoupila a rozhodla se zde vybudovat byty. V budově zdravotního střediska, kde služby poskytují všeobecný, dětský a zubní lékař, sídlí také úřadovna České pošty. Ve vojenském prostoru v lese Obora se nachází zásobovací středisko Základny munice Armády České republiky Týniště nad Orlicí, to zde bylo zřízeno jako muniční sklad 52. dělostřelecké základny v roce 1954. V obci sídlí mateřská a základní škola. Mateřská škola má kapacitu 75 dětí, základní školu z roku 1973 navštěvuje okolo 350 dětí. Ve školní budově sídlí veřejná a školní knihovna. Vedle obecního úřadu se nachází kulturní dům. Působí zde několik spolků. Ke sportovnímu vyžití slouží tělocvična základní školy, dvě fotbalová hřiště (asfaltové a zatravněné), pět kurtů pro tenis a volejbal a hřiště pro plážový volejbal v zahradě základní školy.

C.6 Členění území podle zastavitelnosti Stavební zákon vymezuje v § 2 odst. 1 písm. d) zastavěné území1 , v písm. f) nezastavěné území2 a v písm. j) zastavitelné plochy3. Způsob vymezení zastavěného území je dále podrobněji definován v § 58 stavebního zákona. Území zastavěné tak definuje území, které lidé svým sídlem již zastavěli, a plochy zastavitelné definují plochy, s jejichž zástavbou se do budoucna počítá. Vše ostatní mimo tyto dvě množiny, tvoří nezastavěné území. Čáry, kterými jsou tyto dvě množiny (území zastavěné + zastavitelné plochy) vymezeny vůči nezastavěnému území, však mají v územním plánování nesrovnatelně větší důležitost, než čára, která tvoří jejich vzájemný předěl. Je evidentní, že čára tvořící hranici mezi územím zastavěným a zastavitelnými plochami se z logiky věci bude každou novou stavbou umístěnou do zastavitelných ploch posouvat a měnit v průběhu času. Je tedy nestálá a do určité míry i nahodilá, protože reaguje na aktuální stav v území, zatímco čára vymezující zastavěné území a zastavitelné plochy vůči území nezastavěnému v žádném případě nestálá nebo nahodilá být nesmí. Proto je v návrhu územního plánu doplněna čára zastavitelnosti, která spojuje dvě podmnožiny (území zastavěné a Územní plán obce Dobronín -Odůvodnění

- 34 -


zastavitelné plochy) do jedné množiny kterou je území urbánní. Vzniká tak jasné členění na území urbánní a území krajinné. Vyčlenění území urbánního a krajinného je vedeno snahou jasněji vymezit hranici města vůči volné krajině. Po období, ve kterém se tato hranice spíše rozmazávala a její kontura se rozlézáním města do volné krajiny nebezpečně ztrácela, je vhodné jí vrátit zpět její důležitost. Pro účelné vymezení zastavěného území a zastavitelných ploch se k nezastavěnému území dále doplňují tzv. nezastavitelné plochy. Jedná se o plochy návrhové, které se vymezují v územně plánovací dokumentaci podobným způsobem jako zastavitelné plochy. Zastavitelné plochy se vymezují na plochách nezastavěného území jako plochy rozvoje města. Ve stejném principu by mělo být možné navrhnout nezastavitelné plochy na území zastavěném jako rozvojové plochy krajiny. Celkově je tedy území zastavěné a nezastavěné a plochy jsou zastavitelné a nezastavitelné. Zastavěné území a zastavitelné plochy. Zastavěné území je vyznačeno v grafické části územního plánu. Hranice zastavěného území je vymezena v souladu s §58 zákona 183/2006 Sb. a zachycuje stav k datu 05/2016. Jedná se celkem o plochu 128,5 ha. Územní plán vymezuje zastavitelné plochy celkem 18,2 ha.

C.7 Urbánní struktura a veřejná prostranství Jednotlivé stavební epochy se na tváři Dobronína významně projevily. Díky historickému vývoji obec nemá jedno čitelné centrum, ale hned tři přirozená ohniska života a rozvoje. Každé z historických sídel má navíc svébytný architektonicko-urbanistický charakter, který je třeba správně pojmenovat a určit parametry, které stojí za to chránit a rozvíjet. Proto jsme obec zjednodušeně rozdělili na několik hlavních lokalit, charakterizovaných společnou sídlení strukturou. Z následujícího výčtu je patrné, že Dobronín obsahuje charakteristické znaky typické jak pro vesnici, tak pro město: Dobronín – původní ves, založená plánovitě kolem návesního rybníka, s pravidelnou obdélnou návsí, která je lemována hospodářskými statky, jejichž štíty dokreslovaly malebný charakter. Historická podoba budov je pomalu překrývána novodobým tvaroslovím a typologií, nicméně základní urbánní kostra je zcela jasně čitelná.  Hlavní hodnotu tvoří prostor návsi, způsob vesnické zástavby a jeho měřítko  Rizikem do budoucnosti se může stát narušení charakteru veřejného prostranství nevhodnou zástavbou  Příležitostí do budoucnosti se může stát doplnění struktury návsi při východním a západním okraji Šicendorf / Střelecká – historická osada, založená na břehu Zlatého potoka, tvořená vlastně jednou ulicí, s křivolakým malebným průběhem, lemovaná opět vesnickými usedlostmi. Po vybudování lokální trati do Polné a jejího náspu se ulice stala slepou a po otevření skláren se těžiště života přesunulo sem.  Hlavní hodnotu tvoří struktura zástavby a několik historických budov  Rizikem do budoucnosti se může stát narušení charakteru nevhodnou výstavbou „Nový Dobronín“ – zástavba střední části – městská zástavba, vytvořená bytovými domy v převážně řádkové struktuře, budovaná od 50. do 90. let.  Hlavní hodnotou je pevná uliční struktura, městské měřítko a poloha uprostřed obce s dobrou dostupností dopravy i vybavenosti  Příležitostí do budoucnosti se může stát doplnění městské struktury, která není dokončená, lepší péče o veřejný prostor a doplnění komunikačních propojení Územní plán obce Dobronín -Odůvodnění

- 35 -


Na Praze – nedokončená enkláva, ze severu vymezená areálem skláren a ze západu Nádražní ulicí. Je charakterizována zástavbou městského charakteru a většího měřítka, a to bytovými domy či většími rodinnými domy. Částečně se zde nachází zbytky staveb, původně sloužících pro ubytování sklárenských dělníků (dnes již za hranicí životnosti) a rozsáhlé volné plochy.  Hlavní hodnotou je dobrá poloha na vyvýšené planině, s dobrou dostupností do centra i na nádraží  Příležitostí do budoucnosti je doplnění zcela nové svébytné struktury, využití potenciálu místa a oživení širšího středu obce  Rizikem je ponechání lokality svému osudu Filipovské chaloupky – malebná osada malého měřítka, tvořená vlastně jednou ulicí s tradičními chalupami po jedné straně a nekoncepční individuální zástavbou naproti. Ulice je vymezena zvoničkou na jedné a božími muky na druhé straně.  Hlavní hodnotou je zachovalý unikátní charakter osady  Příležitostí do budoucnosti je zlepšení dopravního napojení pro MHD, pěší a cyklisty a citlivé doplnění původní struktury, s využitím potenciálu genia loci a nutností práce s veřejným prostranstvím  Rizikem je nekoncepční výstavba, hrozící zcela překrýt historické kvality místa V rámci katastru obce se nachází další monofunkční areály či enklávy: Sklárna – původně výrobní areál, který však již téměř 10 let chátrá. Skládá se z řady různorodých budov různého stáří, kvality i technického stavu. Nedá se předpokládat obnova výroby v původním rozsahu. Díky ekologické zátěži je ale zároveň těžké nalézt nové využití.  Dílčí hodnotu může znamenat dobrá dostupnost, ucelenost areálu a univerzalita či adaptabilita některých budov pro případné podnikatelské využití. Poloha v centrální části obce je hodnotou sama o sobě pro jakékoliv alternativní využití včetně bytového, v případě že dojde k dílčí či totální asanaci.  Příležitostí do budoucnosti je vytvoření nových pracovních příležitostí nebo kapacit pro bydlení – vždy ale s vědomím městotvorného potenciálu a nutnosti citlivého přístupu při stavebních zásazích  Rizikem je ponechání lokality svému osudu Dobrosev – jde o rozsáhlý uzavřený podnikatelský areál v jižní části obce. Jde o významného lokálního zaměstnavatele. Nepředpokládá se významná změna v režimu jeho fungování.  Urbanisticky se nejedná o hodnotu v území  Příležitostí do budoucnosti by mohlo být větší otevření či částečné zprostupnění areálu, dále možnost jeho využití i pro obecní účely, např. umístění zařízení městských služeb, sběrného dvora apod.  Rizikem je další rozšiřování areálu, ke kterému by nemělo za žádnou cenu docházet Kravín – izolovaná enkláva mimo zastavěné území obce, pohledově krytá hradbou lesa, přístupná pouze samostatnou odbočkou ze silnice na Ždírec. Na základě požadavku majitele, spol. Dobrosev a.s., je v návrhu ÚP počítáno s rozšířením plochy pro vybudování bioplynové stanice.  Urbanisticky se nejedná o specifickou hodnotu v území Cihelna – původní osada s parostrojní cihelnou změnila v průběhu dob svou rozlohu i funkční využití. Nyní je zde několik obytných stavení a 2 samostatně využitelné průmyslové atreály, z nichž jeden má přímou vazbu na lokální železniční trať do Polné. V souladu s původním ÚP se počítá s rozšířením průmyslového areálu.


- 36 -


 Urbanisticky se nejedná o hodnotu v území  Příležitostí do budoucnosti by mohlo být větší příležitost pro podnikatelské aktivity  Rizikem je příliš intenzivní využití území, neodpovídající měřítko nových budov a dopravní zátěž v případě další výstavby Areál muničních skladů (částečně v k.ú. Štoky) – veřejnosti nepřístupná oblast v lese západně od Dobronína, plně v jurisdikci Armády ČR. Významná veřejná prostranství: Dobronín má nyní celkem tři základní hlavní veřejná prostranství:  Náves s rybníkem s typickou vesnickou pravidelnou zástavbou, kapličkou a hasičskou zbrojnicí  Prostor před obecním úřadem jako městské centrum, s potenciálem dalšího růstu a významu  Prostranství před vstupem do skláren - dříve živé místo s čilým ruchem, nyní čekající na nový impuls Mezi další významné prostory patří:  Hlavní obecní ulice Štocká, resp. Polenská, s městským intravilánovým profilem včetně chodníku a stromořadí  Nádražní ulice se svým městským intravilánovým profilem v malebném terénním zářezu  Zelený pás od rybníka Valcháře a dále podél Zlatého potoka, který v rámci zastavěného území pokračuje pásem rekreačních a sportovních ploch až k návsi, částečně špatně čitelný a neudržovaný Navrhování nových veřejných prostranství je vyžadováno vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území v §7 odst. 2, kde je uvedeno, že „pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1 000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace.“ V centru vymezujeme plochu o velikosti 1 800 m2 (mimo pozemní komunikace). Plocha je skromná s ohledem na prostorové vnímání i možnosti města.

C.8 Nemovité kulturní památky, významné stavby a dominanty  Obecní úřad – čtyřpodlažní stavba z 60. let se sídlem samosprávy a Kulturním domem  Nádraží – historická důstojná budova železniční stanice se symetrickou kompozicí a dřevěnou podkrovní mansardou  Sklárna – je komplexem budov různého stáří, tvořící kompoziční dominantu, která se uplatňuje z mnoha úhlů pohledů. Jde zejména o dvojici zděných komínů, vysokou železobetonovou sklářskou halu a další účelové budovy poměrně velkého měřítka  Věžový bytový dům – sídlištní stavba ze 70.let s 9 nadzemními podlažími je nejviditelnější dominantou obce. Architektonicky se nejedná o nijak hodnotnou či výjimečnou stavbu, je však zdaleka nejvyšší.  Hasičská zbrojnice je prostou technickou účelovou stavbou, dříve s věžičkou ve štítu. Existuje plán na její rozšíření. Její umístění na návsi na břehu rybníka je historickým neuváženým precedentem a je třeba při přípravě stavby postupovat velmi obezřetně s ohledem na celkovou vedutu návsi  Zvonička na návsi – stojí hned vedle hasičské zbrojnice. Jde o drobnou věžovitou stavbičku.


- 37 -


 Kaple v polích stojí mezi dvěma stromy na levé straně silnice druhé třídy č. 348 na Štoky. Stavba není datována, ale je o ní zmínka ve farní kronice obce Ždírec z roku 1836 s obrazy a sochou Panny Marie. Kulturní památkou od roku 1988.  Mariánská kaplička se nachází v ulici Ždírecká na levé straně komunikace č. 3526 do Ždírce. Je o ní zmínka ve farní kronice obce Ždírec z roku 1836. Drobná barokizující lidová stavba stojí na vyšším soklu v okolní zeleni. V interiéru se nachází obrazy a socha Panny Marie.  Dřevěná zvonička a boží muka ve Filipovských chaloupkách  Památník u hřbitova – zbudovaný na paměť padlých v 1.sv.válce  Věžová trafostanice v sousedství obecního úřadu je dodnes funkční technickou stavbou, jejíž význam není veliký, přesto své okolí dotváří a dodává mu zajímavé měřítko Urbanistické hodnoty jsou chráněny a rozvíjeny vymezením ploch s rozdílným způsobem využití a k nim vztaženým regulativům. Pro stavby vymezené v grafické části územního plánu jako architektonicky nebo urbanisticky významné, musí architektonickou část projektové dokumentace pro územní řízení, stavební povolení a ohlášení staveb zpracovávat jen autorizovaný architekt dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě:  jako architektonicky a urbanisticky významné se stanovují všechny stavby kolem veřejných prostranství značených jako „Hodnotný veřejný prostor“ v grafické části; všechny nemovité kulturní památky na území obce.

C.9 Ochranná pásma staveb Ochranné pásmo hřbitova je ve vzdálenosti 100 (10) m od hranice pozemku hřbitova. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny a činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. S ohledem na charakter sídla i jeho prostorové možnosti navrhujeme hranu rozvojové plochy „Z01 - U hřbitova“ ve vzdálenosti 25m od hřbitovní ohrady. Tato plocha je navržena jako louka, která tvoří přirozené oddělení budoucích zahrad od hřbitova.


- 38 -


C.10 Doprava C.10.1 Širší dopravní vztahy a výhled dopravní obslužnosti Dobronín se nachází v dobré pozici vůči důležitým osám regionální dopravy a je relativně dobře dopravně obsloužen jak pro individuální automobilovou, tak pro hromadnou dopravu.

C.10.2 Komunikační síť Silnice a dálnice Územní plán obce Dobronín z hlediska širších dopravních vztahů vychází z předchozích koncepcí řešení dopravy v rámci vyššího územního celku, ostatních plánovacích dokumentací a stávajících nadřazených dopravních staveb. Nadřazená silniční síť v regionu je tvořena zejména dálnicí D1 Praha-Brno, která je vedena ve směru od severozápadu k jihovýchodu jižně od sousední obce Střítež. Zde je v jejím 112. km mimoúrovňová křižovatka s další významnou silniční trasou – silnicí I/38 Jihlava-Havlíčkův Brod ve směru jih-sever. Z ní se v obci Štoky odpojuje východním směrem silnice II/348 na Polnou, která tvoří hlavní dopravní osu Dobronína. Na východní straně nadřazenou dopravní silniční síť uzavírá silnice II/352 z Jihlavy do Polné, která ve směru od jihozápadu k severovýchodu kopíruje hranici zájmového území. Uvedená nadřazená silniční síť je stabilizována a zajišťuje kapacitní napojení obce do všech směrů v širších souvislostech. Prostor mezi popsanými komunikacemi je doplněn sítí silnic III.třídy, propojující jednotlivé sousední sídelní útvary. Základní komunikační (silnice II. a III.třídy) V řešeném území katastru obce Dobronín neleží silnice I.třídy. Silnice II/348 je hlavní dopravní osou obce Dobronín, propojující ve směru západ-východ formou průtahu těžištěm zástavby obce. Komunikace propojuje dvojici historických částí zástavby na západě Střelecká (býv. Německý Šicndorf) a Dobronín na východě, které byly v minulém století doplněny mezilehlou propojující sjednocující zástavbou. K silnici II/348 jsou směrovány všechny Územní plán obce Dobronín -Odůvodnění

- 39 -


stávající místní obslužné komunikace a silnice III.třídy. Jedná se dvoupruhovou, směrově nedělenou komunikaci s vyhovujícím příčným profilem. Silnice II/348 vstupuje do zástavby obce od Štoků ze severozápadu a nadjezdem přechází společně železniční tratě č.225 a 242. Komunikace ve svém profilu situačně i výškově kopíruje historickou stopu, v zástavbě kopíruje průběh stávající zástavby. V historické zástavbě části Střelecká se stáčí k jihu a následně u areálu skláren se stáčí východním směrem, v němž pokračuje podél celé novodobé výstavby. Následně je vedena k severu po hrázi Návesního rybníka a následně zpětně k východu na Polnou mimo zástavbu Dobronína. Za východním okrajem zástavby silnice kříží úrovňově přejezd za železniční tratí a dále ve směru do Polné je na ni napojen od jihu stykovou křižovatkou a kapacitním vjezdem hospodářský areál Cihelna a následně samostatnými vjezdy lokální zástavba několika rodinných domů. V zástavbě obce Dobronín je silnici II/348 možno charakterizovat podle zákona o pozemních komunikacích jako místní komunikaci II.třídy. V západní části obce je v zastavěném území vedena jako ul. Štocká, ve východní části ul. Polenská. Dle celostátního sčítání dopravy je na profilu II/348 v obci roční průměr denních intenzit na hodnotě cca 2000 pojezdů všech vozidel za 24hod. Z tohoto množství činí podíl těžkých vozidel cca 18%. Z výsledků vyplývá, že stávající komunikace vyhovuje s dostatečnou rezervou. Stopa silnice II/348 je situačně stabilizována. Případné úpravy (úpravy příčného uspořádání, úpravy poloměrů v napojení, zřízení nových přechodů v místech větší frekvence chodců atd.) budou prováděny v souladu s platnými normami, zejména dle ČSN 736101, ČSN 736102 a ČSN 736110 mimo dopad na ÚP obce. Ochranné pásmo silnice II.třídy mimo zastavěné území je oboustranně 15m od osy vozovky. Stopa výše popsané silnice II.třídy je situačně stabilizována, není navrhován zásah do její polohy, který by řešil územní plán obce. V případě obnovy regionální trati bude nezbytná rekonstrukce železničního přejezdu z hlediska bezpečnosti (osazení SSZ). Silnice III.třídy, převážné v historických stopách, dotvářejí s výše uvedenými nadřazenými silničními tahy na území obce základní síť komunikací s vazbou na sídelní útvary v okolí. Vzhledem k historickému vývoji, kdy severní a západní okraj zástavby je ohraničen tělesy železničních tratí, jsou stávající silnice III.třídy většinou v jižní části řešeného území. Dvojice zpevněných silnic severním směrem vně západní a východní hranice zástavby obce Dobronín jsou bez číselného kódu silnic III.třídy a propojují silnici II/348 na obou stranách obce s paralelní silnicí III/34817 (Pozovice-Kamenná-Nové Dvory-Polná) na severu. Na západní straně se silnice napojuje v Kamenné, na východní straně v Nových Dvorech III/34819 – je silnicí III.třídy jejíž část je v řešeném území. Ve směru k jihozápadu se odpojuje ve východní části zastavěného území (ul. Střítežská) od silnice II/348 na níž je napojena stykovou úrovňovou křižovatkou ve směrovém oblouku na hráz Návesního rybníka. Silnice pokračuje do sousední obce Střítež, kde se napojuje na silnici III/3525, která se napojuje cca 1km východním směrem světelně signalizovanou průsečnou křižovatkou na silnici I/38 v místě Logistického centra Jihlava. Silnice III/3526 – je silnicí v řešeném území. Odpojuje se v kolmé stykové úrovňové křižovatce na hrázi Návesního rybníka od silnice II/348 východním směrem (v zastavěném území obce ul. Ždírecká) a mimo zastavěné území pokračuje k jihovýchodu do sídelního útvaru Ždírec, kde se napojuje na silnici II/352. Stopy výše popsaných silnic III.třídy jsou situačně stabilizovány, v územním plánu obce není navrhován zásah do jejich poloh, který by tento řešil. Ochranné pásmo silnic III.třídy mimo zastavěné území je oboustranně 15m od osy vozovky. Místní a účelové komunikace Všechny výše popsané silnice II.-III.třídy v intravilánu města tvoří kostru komunikační sítě, jsou charakterizovány jako komunikace sběrné funkční úrovně B., tj.místní komunikace II.třídy. Jedná se


- 40 -


o komunikace v linii hlavní stopy II/348, tj. ulice Štocká a Polenská, komunikace v linii III/34819 tj. ul. Střítežská a v linii III/3526, tj. ul. Ždírecká. Všechny ostatní komunikace v zástavbě města jsou komunikacemi místními obslužnými funkčních úrovní C popř.D1 (komunikace dopravně zklidněné)v uličních čarách města a na ně navazující komunikace účelové, zajišťující přístup k jednotlivým objektům, zejména v koncových úsecích uliční sítě. Situační poloha těchto komunikací ve stávající zástavbě je stabilizována ve stávajících uličních čarách. Případné úpravy (úpravy příčného uspořádání, úpravy poloměrů v napojení, zřízení zvýšených komunikací pro pěší podél stávajících pojížděných pěších, návrh zklidněných komunkací apodd.) budou prováděny v souladu s platnými normami, zejména dle ČSN 736101, ČSN 736102 a ČSN 736110 mimo dopad na ÚP obce. Všechny v územním plánu navrhované rozvojové plochy jsou situovány s vazbou na stávající síť a místních komunikací, na které bude napojena nová komunikační síť jednotlivých rozvojových ploch. Její situační řešení bude součástí samostatných územních studií zpracovaných na jednotlivé rozvojové plochy obce. Mimo rozvojové plochy jsou nové místní obslužné komunikace navrhovány minimálně. Jedná se o propojení slepého konce ul. Ke Staré Poště a ul. Nádražní v místě stávající otočky autobusů. Další nová místní obslužná komunikace je navrhována podél východního okraje Návesního rybníka, kde propojuje ul. Polenskou a ul. Ždírecká. Všechny nové veřejné uliční prostory v rozvojových lokalitách i samostatné ulice budou řešeny v požadovaných územních studiích.

C.10.3 Doprava v klidu Je jedním z faktorů při návrhu dopravní části územně plánovací dokumentace. Návrh parkovacích a odstavných ploch v zastavěném území přináší vždy problémy, zejména s bouřlivým nárůstem stupně automobilizace. Odstavování vozidel obyvatel města je odvislé od charakteru zástavby. V lokalitách rodinných domů je doprava v klidu řešena na vlastních pozemcích s velkým procentem odstavu v samostatných garážích. V lokalitách výstavby bytových domů, zejména ve střední části zástavby, jsou vozidla odstavována na přilehlých přístupových komunikacích formou podélných, šikmých a kolmých odstavných a parkovacích stání. Část rezidentů si vybudovala různě po teritoriu obce odstavování v drobných lokalitách řadových garáží. Tyto plochy řadových garáží jsou v návrhu územního plánu obce zahrnuty do rozvojových území a výhledově se počítá s jejich demolicí. Úbytek bude kryt rozšířením odstavu podél stávajících místních obslužných komunikací, kde je dostatek místa pro nová odstavná a parkovací stání, zejména pak formou rozšíření stávajících kolmých stání, popř. včetně přístřešků. Stávající objekty občanské vybavenosti a průmyslové závody a provozovny mají většinou pro zajištění svých potřeb parkování vlastní povrchová parkoviště. Nová výstavba na jednotlivých rozvojových plochách bude řešena s plným zajištěním nároků na dopravu v klidu. U rodinných a řadových domů bude zajištěna plně na vlastních pozemcích, u bytové výstavby v hromadných garážích v suterénech v počtech dle platné metodiky. Také nově navrhované objekty občanské vybavenosti budou mít zajištěnu dopravu v klidu dle platné metodiky a to formou nových stání na vlastním pozemku. Realizace nových odstavných a parkovacích stání bude dle platných ČSN 736056 a 736058. Vše bude vždy řešeno samostatnými studiemi mimo územní plán obce. V rámci územního plánu jsou vytipovány plochy s dostatečnou prostorovou kapacitou a vhodnou polohou pro vybudování nových povrchových odstavných stání.

C.10.4 Železnice Územím obce, na okraji zástavby na západní straně, prochází ve směru od jihu k severu jednokolejná elektrizovaná regionální trať ČD číslo 225 Veselí nad Lužnicí – Havlíčkův Brod. V úseku Jihlava-Havlíčkův Brod se jedná o součást bývalé rakouské Severozápadní dráhy budované jako nejkratší spojnice Vídně s Berlínem. Trať je využívána pro osobní i nákladní Územní plán obce Dobronín -Odůvodnění

- 41 -


dopravu. Na území obce je železniční stanice Dobronín s kolejištěm 5-ti samostatných kolejí. Historická budova nádraží není ve stávajícím stavu bezbariérová pro handicapované spoluobčany. V budově je vnitrostátní pokladní přepážka včetně výdeje In-karet, čekárna a prostory pro cestující a půjčovna kol. Informační systém INISS je dálkově řízen z Jihlavy. Na trati jezdí, dle jízdního řádu stanice Dobronín, 43vlaků/24hod. v obou směrech. Pravidelná nákladová doprava čítá 8 vlaků v obou směrech za 24hod. K tomu je nutno zahrnout manipulační vlaky a nepravidelné nákladové vlaky soukromých dopravců v počtu jednotek. Celkově jezdí po trati cca 55vlaků/24hod. v obou směrech. Stanice má výpravní oprávnění pro oblast přepravy vozových zásilek ve vnitrostátní i mezinárodní přepravě a výpravní oprávnění pro podej a výdej vozových zásilek na vlečkách a složištích. Ve stanici se jedná o smluvní místo u krajní koleje s boční rampou. Z nádraží se obloukem do východního směru odpojuje stopa bývalé lokální trati č.242 do Polné v délky cca 6km. Na trati byla zastavena pravidelná osobní doprava v r.1982, od roku 2010 žádný osobní vlak na dráhu nevyjel. V současné době je provozována pouze nákladová doprava do km3.400 Polná-zastávka, z níž je vlečkou napojen a obsluhován areál bývalé cihelny. Zbývající úsek do nádraží v Polné je v současné době v havarijním stavu. Z nádraží Dobronín se navíc odpojuje obloukem vlečka k severozápadu do přilehlého vojenského prostoru, ležícího v jihozápadním okraji katastru obce. Z hlediska kapacitního je uvedená síť dostatečná pro stávající nároky i výhledové nároky na objemy přepravy po železnici, stopy jsou stabilizovány s ochrannými pásmy 60m oboustranně od osy koleje u vleček 30m od osy koleje. Vzhledem ke snahám o obnovu provozu na lokální trati do Polné je v ÚP zachováno ochranné pásmo i pro tuto, v současnosti neprovozovanou trať. Případné modernizace železničních tratí, ke zlepšení stavebně technického stavu, budou bez územních nároků. ÚP nepovažuje za nutné vstupovat do existujícího režimu železničních tratí. V ÚP navrhovaná zástavba rozvojových ploch obce v okolí nádraží (na pozemcích odprodávaných Českými drahami a tudíž v jejím ochranném pásmu) budou podléhat souhlasu ČD. Všechna křížení trati číslo 225 se silnicemi a místními komunikacemi obce jsou mimoúrovňová, všechny komunikace jsou vedeny jednotlivými nadjezdy (2x) nad tratí železnice a jedenkrát podjezdem pod tratí železnice. Křížení regionální trati v první místní obslužnou komunikací po vyjetí z nádraží Dobronín je dalším samostatným nadjezdem komunikace nad tratí, všechna ostatní křížení jsou úrovňovými přejezdy. Na severní straně zástavby obce křižuje trasu trati č.242 stávající nezpevněná místní komunikace a stávající polní cesty, na východní straně je úrovňový přejezd silnice II/348. Osobní doprava osob po železnici (viz.též.1.1.1. Železniční doprava) zajišťuje pravidelné spojení dle jízdního řádu z nádraží Dobronín zejména do větších sídelních celků regionu na samotné trati 225 – Jihlavy, Havlíčkova Brodu, Jihlávky, Horní Cerekve, Počátků-Žirovnice, některé spoje i do vzdálenějších stanic na navazujících tratích - Tábora, Čáslavi, Pelhřimova, Třebíč e Slavonic. Docházková vzdálenost 1000m z nádraží pokrývá většinu zástavby obce, u nádraží je zastávka autobusů s obratištěm, zajišťující návaznost. Připravovaná výstavba I. koridoru tratí vysokých rychlostí RS (dříve VVR) Praha – Brno není v úseku mezi Benešovem a Jihlavou k r.2016 situačně stabilizována. Návrh trasy je zpracován v několika variantách a podvariantách. V současné době jsou preferovány varianty mimo katastr řešeného území, zejména pak varianty navrhované v maximální míře v souběhu se stopou dnešní dálnice D1 – severní V7 a jižní H4. Na ploše řešeného ÚP obce Dobronín je naopak stopa doposud platné trasy VRT, jejíž koridor je v aktuálních ZÚR regionu. Koridor v šíři 600m (2x300m) je ve velkém levostranném směrovém oblouku trasován podél východního okraje stávající zástavby obce a lokalitou areálu bývalé cihelny. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je nutno do územního plánu obce Dobronín tento koridor zahrnout.


- 42 -


C.10.5 MHD – autobusová doprava Hromadná autobusová doprava na území obce Dobronín je zajišťována regionálními linkami dopravců ICOM Transport a.s., prov. Jihlava a ZDAR a.s., prov. Žďár nad Sázavou. Ve stavu k r.2016 se jedná o celkem sedm linek. Linky propojující centrum regionu Jihlavu přes Polnou se vzdálenějšími sídelními celky na severní a východní straně regionu s konci linek v Přibyslavi, Žďáru nad Sázavou a Měříně jsou trasovány po silnici II/352 východně od zástavby Dobronína, kde zastavují pouze ve stanici Dobronín-Filipovské Chaloupky na hranici řešeného území obce. Zbývající čtveřice linek propojuje Dobronín se sousedními sídelními útvary – převážně východním směrem s Polnou a jižním směrem přes Střítež nebo Ždírec s Jihlavou. Některé spoje propojují zástavbu obce i západním směrem na Štoky a severním na Kamennou. Dle tras jednotlivých spojů na linkách jsou potom obsluhovány příslušné stanice autobusů v zastavěném území obce Dobronín. U areálu bývalé sklárny, v oblouku u II/348, je stávající zastávka linek autobusů „Dobronín-otočka“, přímo na II/348 u základní školy je v oboustranných autobusových zálivech stávající zastávka autobusů „Dobronín-škola“. V přednádražním prostoru je stávající zastávka s obratištěm „Dobronín-žel.st.“ kam zajíždí jediná linka po místních komunikacích ulic „Na Praze“ a „Nádražní“. Poslední autobusovou zastávkou je „Dobronín-cihelna“ na II/348 u hospodářských areálů směrem na Polnou. Docházkové vzdálenosti 650m pokrývají většinu stávající zástavby obce, je žádoucí zlepšení stavu na východním okraji stávající zástavby. Proto je v návrhu ÚP navrhování nové zastávky na II/348 cca 500m východním směrem u zbrojnice hasičského sboru obce. Zastávka bude realizována oboustranně v autobusových zálivech mimo pojížděný profil silnice. Vzhledem k odlehlosti stávající zastávky „Dobronín-Filipovské Chaloupky“ od vlastní zástavby a vzhledem k většímu rozvojovému území, které je zde navrhováno v rámci územního plánu, se počítá s kvalitním propojením satelitu pro cyklisty a chodce. Zastávku s příslušným vybavením (uzamykatelné stojany na kola apod.) bude moci využívat větší počet rezidentů, obráceně obyvatelé Filipovských Chaloupek získají lepší dopravní vazbu k těžišti zástavby sídelního útvaru. Poloha stávajících zastávek a navrhované zastávky je dokladována v dopravní situaci.

C.10.6 Pěší doprava Hlavní stávající pěší provozy ve vnitřní zástavbě jsou soustředěny podél hlavní dopravní tepny obce tj.silnice II/348, zejména pak v místech u základní školy, obecního úřadu, kulturního domu a ostatní občanské vybavenosti. Významné je i pěší propojení mezi nádražím ČD v Dobroníně a prostorem zastávky „Dobronín-otočka“. Ve stávajícím stavu na katastru obce je minimum pěších tras v širším okolí zástavby sloužící k rekreaci a oddechu. Na severní straně jsou to pouze stopy stávajících polních cest směrem na Kamennou a podél Cihelenského potoka. Navrhované trasy komunikaci pro pěší jsou navrhovány zejména na severu severovýchodě mezi dnešní zástavbou a obloukem trati ČD č.242 do Polné, kde jsou vedle rozvojových ploch pro bydlení plochy pro rekreaci a sport. Hlavní trasy jsou navrhovány převážně ve směru západvýchod s příčnými vazbami na stávající zástavbu. Předpokládá se i sdružená společná cesta pro pěší a cyklostezka mezi prostorem Cihelny a historickou zástavbou části Střelecká. Navrhované trasy pro pěší jsou vytaženy severně a východně vně za linii trati do Polné. Trasy jsou ve stopách dnešních polních cest a překonávají trať (2x)v místech stávajících křížení beze změn. Nově navrhovaná trasa pro pěší je navrhována severozápadním směrem podél toku Zlatého potoka, tekoucího zde paralelně po východní straně trati ČD. Stopa pěší trasy překonává násep oblouku trati č.242 v místě mostku přes vodoteč tohoto potoka. V Územním plánu obce se navrhují komunikace pro pěší podél přírodně zajímavých lokalit. Na západní straně se jedná o okružní trasu rybníků Nový a Mlýnský za tratí ČD č.225. Navržen je zde i chodník z ul. „Za tratí“ k areálu vojenského útvaru k jihozápadu. Jediný přístup pod tratí je z ul. „Ke Staré poště“ stávajícím přemostěním Mlýnského potoka. Z druhé strany železniční trati č.225 Územní plán obce Dobronín -Odůvodnění

- 43 -


jsou samostatné komunikace pro pěší navrhovány podél východního břehu rybníku „Valchař“ a dále k jihu proti toku Zlatého potoka. Nové samostatné komunikace pro pěší jsou navrhovány na rozvojové ploše na východním okraji rybníku „Návesný“ a je prodlužována pěší komunikace jižním směrem podél východního břehu rybníku „Holotympl“. Rozvojové území, které je navrhováno v rámci územního plánu v satelitní lokalitě obce „Filipovské Chaloupky“ bude propojeno komunikací pro pěší společnou i pro pojezd cyklistů v nové stopě s napojením na zástavbu obce v ulici „Východní“. Obyvatelé Filipovských Chaloupek získají lepší dopravní vazbu k těžišti zástavby sídelního útvaru, obráceně vzroste pro samotnou obec význam zde situované zastávky autobusů. Tahy pro pěší v nové zástavbě rozvojových ploch budou řešeny výškově odděleny od souběžných pojížděných ploch komunikací v šířkových parametrech, podélných a příčných sklonech dle ČSN nebo budou vedeny po společných profilech v zónách dopravně zklidněných. Případné nové značené přechody přes významné komunikace (zde pouze II/348) budovat jako chráněné přechody s osvětlením. Navrhované pěší komunikace budou řešeny v plném rozsahu jako bezbariérové pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Nové pěší komunikace na jednotlivých rozvojových plochách, jejich skutečná poloha a návaznosti budou stanoveny samostatnými studiemi těchto ploch.

C.10.7 Značené turistické trasy, cesty v krajině Na řešeném území obce Dobronín nejsou žádné značené turistické trasy. Tyto nejsou běžné ani v nejbližším okolí. Nejblíže je modrá značená turistická trasa mezi Štoky na severozápadě od řešeného území a trasa stejné barvy na východě mezi Polnou a Jihlavou podél říčky Šlapanka. V části „Pěší doprava“ jsou navrhované stezky pro pěší (2x) vedeny severním směrem k hranici katastru se snahou pro přiblížení k silnici III/34817 v úseku Kamenná-Polná a tím i ke značené turistické trase. Definitivní řešení je možné koordinací pěších tras v rámci ÚP sousední Kamenné a Nových Dvorů. Propojení východním směrem lze z koncového úseku komunikací pro pěší v místní části „Filipovské Chaloupky“ v současné době pouze po stávajících polních cestách směrem k říčce Šlapance, propojení na značenou turistickou trasu lze řešit koordinací se sousedním ÚP Polné popř. Vězničky. Na jižní straně lze navrhovanou stezku pro pěší proti proudu napojit na stávající polní cestu a následně silnici III/34819 do Stříteže a navrhovanou stezku pro pěší podél rybníku Holotympl opět na stávající lesní a polní cesty na Střítež a Ždírec. Propojení na komunikace pro pěší obou sídelních útvarů opět formou koordinace jejich ÚP.

C.10.8 Cyklistická doprava Na řešeném území jsou stabilizovány stávající značené cyklotrasy: Cyklotrasa č.5215 (Štoky-Vyskytná nad Jihlavou-Vilanec-Luka nad Jihlavou-Ždírec-Štoky. Jedná se o okružní, středně náročnou trasu IV.třídy délky 66km. V obci Dobronín je vedena po asfaltových površích silnice III/3526 od Ždírce a zejména po II/348 dále na Štoky. Cyklotrasa č.4336 (Nižkov-Polná-Dobronín)- je cyklotrasa IV.třídy lehké náročnosti délky 16km. V celém profilu je vedena po asfaltových površích, na katastru Dobronína je vedena pouze po profilu silnice II/348. Cyklotrasa č.4335 (Dobronín-Kamenná-Šachotín-Přibyslav) – je cyklotrasa IV.třídy lehké náročnosti délky 19km. V Dobroníně je vedena po II/348 směrem na Štoky a vně zastavěného území odbočuje na naznačenou zpevněnou komunikaci k severu na Kamennou. Trasování je plně po asfaltových površích.


- 44 -


Stávající trasy po profilech společných s automobilovou dopravou jsou z hlediska cyklistiky nevýhodné a nebezpečné. Při snaze o maximální separaci je v návrhu ÚP plánu je navrhováno vedení cyklotras v maximální míře po samostatných cyklostezkách, popř. společných se stezkami pro pěší. Základem je odklonění cyklotrasy č.4336 v lokalitě Cihelna severním směrem a vedení cyklostezky v linii stávající polní cesty na stávající přejezd přes trať ČD č.242 a dále novou stopou v ochranném pásmu této trati mimo stávající i výhledovou zástavbu obce. Teprve v západní části obce Střelecká po lávce přes Zlatý potok je svedena dnešní stopa cyklotras na II/348. Z navržené cyklostezky lze odbočit stávajícími nebo navrhovanými místními komunikacemi jižním směrem do souběžné zástavby obce. Na navrhovanou novou stopu samostatné cyklistické komunikace je trasováno i propojení stávající stopy cyklotrasy č.5215 od Ždírce. Ze silnice III/3526 (ul. Ždírecká) je trasa odkloněna na místní obslužnou komunikaci funkční úrovně C. Následně pouze krátkou pasáží (á 50m) je vedena po II/348 a podél východního okraje zástavby po nové nemotoristické komunikaci na stopu výše popsané cyklostezky. Na západní straně je stopa trasy č. 5215 (platí i pro trasu č.4335) po překonání Zlatého potoka napojena krátkým peážním úsekem (cca 150m) na silnici II/348. Po odbočení západním směrem na klidné místní komunikace funkční úrovně C v ul. „Spojovací“ a „Ke Mlýnu“ překoná stávajícím nadjezdem trať č.242 a stávajícím podjezdem v ul.“Střelecká“ trať ČD č.225. Nový úsek samostatné cyklostezky je následně veden ve stopě stávající polní cesta až odbočené bezejmenné silnice na Kamennou. Cyklotrasa č.5215 pokračuje dále po stávající stopě silnice II/348 západním směrem na Štoky, trasa č.4335 po stávající stopě v tělese neznačené komunikace k severu směrem na Kamennou. Nově je navrhována cyklostezka propojující nové rozvojové území v satelitní lokalitě obce „Filipovské Chaloupky“ se zástavbou samotné obce na jejím východním okraji. Cyklostezka, společná se stezkou pro pěší, bude vedena novou samostatnou stopou, využívající stávající polní cestu, paralelně v odstupu podél severní strany Filipovského potoka. Napojení je na slepý konec místní oblužné komunikace v ul. „Východní“ a po ní do ul. „Jasmínová“ s napojením na výše uvedený systém cyklistických komunikací. Výše uvedený návrh cyklistických komunikací řeší pohyb cyklistů zejména širších turistických cest. Vzhledem k příznivé výškové konfiguraci podél silnice II/348 a vzhledem k zde situovaným objektům občanské vybavenosti a služeb lze předpokládat zejména pojezdy místních obyvatel částečně i výhledově po stopách s převažující automobilovou dopravou.

C.10.9 Další dopravní infrastruktura Objekty dopravní vybavenosti v zájmovém území slouží celému spádovému území. Jedná se podnikatelské subjekty:  autodopravce Refit 95, který má své sídlo V Cihelně  dvě autoopravny  obecní taxikář

C.11 Veřejná technická infrastruktura Dobronín jako druhá největší obec mikroregionu se nachází 12 km severovýchodně od krajského města Jihlavy a 5 km západně od Polné na silnici II. třídy č. 348. Místní železniční stanice je důležitou zastávkou na trati Praha - Havlíčkův Brod - Jihlava - Znojmo. Průměrná nadmořská výška obce je 475 m. Rozloha katastrálního území je 1373 ha. Částí obce jsou Filipovské Chaloupky a Cihelna. Počet obyvatel ke konci roku 2014 byl 1895.


- 45 -


Urbanistický návrh rozvoje předpokládá v řešeném území možnost výstavby až 106 rodinných domů a 44 bytů. Většina této rozvojové kapacity je situována v obci a na okrajích stávající zástavby. Pro účely bilancí se v nové zástavbě města počítá se 3 obyvateli na 1 RD/b.j., tj. s celkovým přírůstkem max. 450 obyvatel jako s limitní hodnotou při naplnění záměrů rozvoje v časovém horizontu ÚP, včetně ploch územních rezerv. Je však evidentní, že se jedná o maximální a v reálu těžko dosažitelné hodnoty, veškeré bilance tak mají velikou rezervu.

C.11.1 Vodní hospodářství Základní údaje jsou převzaty z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací 04/2015.

C.11.1.1Zásobování vodou Současný stav Obec Dobronín má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Jihlava Polná - Dobronín. Pitná voda je dodávána ze skupinového vodovodu Jihlava přivaděčem TO DN 200 a PVC D 220 z VDJ Lesnov 2 x 400 m3 (557,78/553,01 m n.m.) do VDJ Polná –Nový 2 x 900 m3 (526,15/520,60 m n.m.). Obec Dobronín je vodou z VDJ zásobena gravitačně. Vodní zdroj Jamenský potok včetně ÚV Polná slouží jako záložní zdroj. Stávající vodovodní síť byla vybudována v letech 1978 (litina DN 200), 1983–1984 a 1995-1999 (PE, PVC DN 80-100) a v letech 20022014 (PE, PVC DN 80–100). Veřejným vodovodem jsou zásobována i sídla Cihelna a Filipovské Chaloupky. Návrh řešení Údržba a výstavba vodovodní sítě a zařízení bude postupovat dle záměrů obce a provozovatele. Stav sítě a zařízení odpovídá stáří a použitému materiálu. Realizace záměrů je závislá na finančním zajištění. Stávající vodovodní síť, vodní zdroje a akumulace vody vyhovují stávajícím potřebám sídla v zásobování vodou a mají i dostatečnou kapacitní rezervu pro další zástavbu. Dožívající a slabě dimenzované zbývající části původní vodovodní sítě budou postupně rekonstruovány na potrubí větších profilů s ohledem na požární zabezpečení zástavby. Nové rozvojové lokality pro výstavbu rodinných domů a plochy přestavby budou zásobovány buď ze stávajících vodovodů nebo novými vodovodními řady, napojenými v nejbližších místech na stávající vodovodní síť. PRVK doporučuje rekonstrukci ocelového úseku přívodního řadu DN 200 do obce v délce cca 2565 m. Bilance přírůstku potřeby vody je uvedena v přložené tabulce. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních studní, z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Zdrojem požární vody je veřejná vodovodní síť - požární hydranty a stávající malé vodní nádrže v obci.

C.11.1.2

Kanalizace

Popis současného stavu Obec má vybudovanou jednotnou a splaškovou kanalizační síť v celkové délce cca 13 km. V roce 2006 byla zřízena do lokality Cihelna splašková kanalizace gravitační v délce 1068 m a splašková kanalizace tlaková v délce 670 m. Dále byla ve východní části obce realizována splašková kanalizace v délce 104 m. V roce 2008 bylo provedeno prodloužení splaškové kanalizace v délce 1086 m v rámci IV.etapy „Kanalizace a ČOV". V roce 2010 byla pro část Filipovské Chaloupky zprovozněna splašková kanalizace v celkové délce 2429 m včetně 2 ks čerpacích stanic.


- 46 -


V obci je vybudována ČOV mechanicko – biologická linka s oběhovou nízkozátěžovou aktivací, s nitrifikací a denitrifikací a aerobní stabilizací kalu. Technologická linka se skládá z:  Mechanického čištění: strojní jemné česle a vírový lapák písku  Biologické čištění: oběhové aktivační nádrže s jemnobublinnou aerací a dosazovací nádrže  Kalové hospodářství: aerobní stabilizace kalu a odvodňování kalu  Pomocné provozy: dávkování chemikálií a protizápachový biofiltr Stávající kapacita ČOV činí 2 500 EO a postačí i pro navržený rozvoj obce. Návrh řešení Obec nepředpokládá změny stávající kanalizační sítě. Realizace nových záměrů je závislá na finančním zajištění akce. Součástí ÚP je i návrh způsobu odvádění odpadních vod ze stávající zástavby a nově navržených rozvojových ploch. Předpokládá se zachování stávající kanalizace pro dešťové odvodnění obce. Splaškové vody by měly být důsledně odděleny a z nových ploch pro výstavbu rodinných domů odváděny samostatně novou splaškovou kanalizací. V některých úsecích bude nutno rekonstruovat stoky nevyhovující. Dále bude probíhat výměna - rekonstrukce dožívajících úseků kanalizace a běžná údržba. Stoková síť bude postupně doplněna v plochách podle urbanistického návrhu rozvoje města. V objektech, které nebude možno z jakéhokoli důvodu na veřejnou kanalizaci připojit, zůstane ve funkci individuální likvidace odpadních vod na vlastních nemovitostech. Výhledově lze domy (chaty) vybavit některým z progresivních způsobů čištění splaškových vod – např. domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod. Zásadně nebudou u nových domů povolovány septiky s přepadem. Pro odvádění a likvidaci splaškových vod z návrhových ploch v zásadě platí, že do doby výstavby splaškové kanalizace budou u nových objektů zřizovány buď akumulační žumpy k vyvážení do ČOV nebo taková čistící zařízení, na jejichž odtoku do povrchových vod budou splněny podmínky nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Taková zařízení budou muset být po výstavbě splaškové kanalizace na ni přepojena. Stanovení množství odpadních vod (viz bilance v samostatné příloze). Dalším předmětem návrhu je řešení odvádění dešťových vod, které může přinést problémy zejména v recipientech, což se týká zejména větších rozvojových ploch se soustředěnou výstavbou rodinných domů. Základním předpokladem je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území by nemělo za deště docházet k výraznému zhoršení průtokových poměrů v toku. S ohledem na ustanovení vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území musí být stavební pozemky vždy vymezeny tak, aby na nich bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití ; přitom musí být řešeno: 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.


- 47 -


Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách budou respektovány tyto zásady : 1) V případě, že pro zpoždění odtoku neznečištěných dešťových vod bude navrženo vsakování těchto vod na vlastním pozemku, musí být doloženo návrhem způsobu vsakování a výpočtem vsakovaného množství na základě hydrogeologického průzkumu, s posudkem reálné možnosti infiltrace výpočtového množství na předmětném pozemku. 2) Konkrétní případy bude nutno posoudit hydrotechnickými výpočty v rámci navazující projektové dokumentace, po zpracování urbanisticko-architektonického návrhu parcelace předmětné lokality. Součástí návrhu bude řešení způsobu oddílného odvádění odpadních vod ve vazbě na kapacitní možnosti stávající kanalizace. V některých případech tak bude nutno oddělit čisté vody ze střech objektů (jímání, vsakování, povrchové odvádění do recipientů) od znečistěných vod z komunikací a jiných zpevněných ploch. Další alternativou je výstavba dešťových retenčních a usazovacích nádrží a osazení lapačů ropných produktů před přímým vyústěním do toku. 3) Rozvojové lokality mohou být napojeny na stávající kanalizaci až po realizaci příslušného opatření dle odst.1 a 2 za předpokladu, že odtokové množství neznečištěných dešťových vod z jednotlivých parcel (zastavěných ploch) bude minimalizováno. Pro tento účel lze stanovit závazný regulativ v podobě výstavby akumulační dešťové jímky s bezpečnostním přelivem pro zachycení přívalových dešťových vod ze střech a zastavěných nebo zpevněných ploch na každé nemovitosti. Orientační stanovení celkového množství dešťových vod v jednotlivých lokalit: (viz bilanční tabulka v příloze) Qd = . S . q (l/s) = koeficient odtoku S – odvodňovaná plocha (ha) q – intenzita směrodatného deště, q = 163 l/s.ha (t = 10 min, p = 1)

C.11.1.3

Vodní toky a nádrže

Katastrem obce protékají potoky Zlatý, Ždírecký, Filipovský, Mlýnský a Zvonějovský. V obci jsou tři rybníky: Valchař, Návesní a Cubertův, rybník Holotympl, vzdálený 1 km jižně od obce. Kaskáda rybníků (Na Hrázi, Horní a Trnovka) je na Zvonějovském potoce 1 až 2 km západním směrem. Hlavním tokem celého řešeného území a recipientem je Zlatý potok (významný vodní tok ve správě Povodí Vltavy), číslo hydrologického pořadí 1-09-01-053 identifikátor VT 10100359, který je přítokem Šlapanky, vlévající se do Sázavy v Havlíčkově Brodu. Záplavová území tohoto vodního toku byla stanovena vyhláškou Krajského úřadu kraje Vysočina, OLVHZ, čj. KUJI 58424/2006 ze dne 9.8.2006. Hladiny povodní a aktivní zóna jsou vyznačeny v grafické části ÚP. Vymezené záplavové území potoka je navrhovanou zástavbou respektováno - nejsou v něm umístěny žádné rozvojové plochy. V seznamu objektů ohrožených povodní podle Povodňového plánu kraje Vysočina je v obci zapsán objekt bývalých skláren (kartonážka) a přilehlá obytná zástavba. Zásahy do současného stavu vodních toků nejsou Územním plánem navrženy. Bude prováděno čištění koryt (od skládkového nebo naplaveného materiálu apod.) a koryta drobných vodních toků budou výhledově přizpůsobována přírodnímu charakteru. Zpevnění břehů bude prováděno v případě nutnosti přírodními úpravami (osázení vegetací, max. kamenný zához). Podél ostatních drobných vodních toků bez vyhlášených záplavových území nebude umístěna žádná nová zástavba do vzdálenosti min. 8m. Návrh protipovodňových opatření v záplavovém území Zlatého potoka vyžaduje zpracování oborové vodohospodářské studie, která svou podrobností přesahuje možnosti Územního plánu, Po jejím vyhotovení může být do Územního plánu zahrnuta v podobě Změny ÚP.


- 48 -


C.11.2 Zásobování plynem a teplem Podél jižního okraje zástavby obce je veden VTL plynovod, z nějž jsou přípojkami napojeny dvě VTL regulační stanice – jedna pro vlastní obec, druhá pro místní část Cihelna. Z VTL-RS jsou dále vedeny středotlaké plynovody, které jsou dále rgulovány v STL-RS na plynovody nízkotlaké. Z těchto sítí je pak zásobována plynem obytná zástavba a další objekty výroby a vybavenosti. Z VTL-RS pro místní část Cihelna je středotlakým plynovodem zásobována i místní část Filipovské Chaloupky. VTL plynovod je na východním okraji katastrálního území obce opatřen katodickou ochranou. Ochranná ani bezpečnostní pásma VTL plynovodů, přípojek a RS nejsou navrženým rozvojem území dotčena. Distribuční plynovody jsou uloženy převážně do komunikací nebo jsou vedeny v souběhu s nimi. Návrh řešení Středotlaké a nízkotlaké rozvody plynu jsou v poměrně dobrém stavu. V budoucnu je možno uvažovat s dalším napojováním objektů, které v současné době využívají k vytápění a přípravě TUV pevná paliva, případně LTO s ohledem na technický stav a kapacitu plynovodů. Dojde dle potřeby k prodloužení plynovodní sítě i do nových rozvojových lokalit. Kapacita VTL regulační stanice je dle dostupných podkladů pro současné potřeby odběratelů i pro navržený rozvoj v území dostatečná. Výhledově se dá předpokládat, že plynofikace v obci bude dále pokračovat. Dobronín včetně sídel, které jsou zahrnuty do jeho spádového území, nemá vybudován centrální zdroj tepla (CZT), systém jejich zástavby tomuto typu zdroje neodpovídá. Pro rozsáhlejší objekty jsou využívány kotelny domovní, blokové, areálové, průmyslové a individuální objektové. Větší kotelny jsou již z větší části provozovány na bázi zemního plynu (ZP). Ostatní kotelny menších a malých výkonů jsou rovněž postupně plynofikovány. Zbývající kotelny využívají k výrobě tepla tuhá paliva případně LTO. Také odběratelé v kategorii obyvatelstvo s lokálním vytápěním přecházejí postupně z pevných paliv na plyn. Návrh vytápění je proto v ÚP orientován na využití zemního plynu.

C.11.3 Zásobování elektrickou energií Současný stav Nadřazené soustavy V řešeném území neprocházejí trasy nadřazených energetických soustav venkovního vedení VVN. Napájecí soustava Řešená oblast je napájena nadzemním vedením VN. V sídlech jsou osazeny transformační stanice převážně venkovního provedení. Provozovatelem sítě a dodavatelem elektrické energie je společnost E.ON a.s. Návrh řešení Pro zajištění příkonu pro obytnou výstavbu v rozvojových lokalitách podle urbanistického návrhu rozvoje a posílení distribuce je navrženo jediné kabelové vedení sítě VN s novou trafostanicí pro plochu přestavby P06 a její okolí. Ostatní rozvojové lokality budou pokryty ze stávajících trafostanic sítí NN. V souladu s vývojem požadavků na zajištění příkonu v sídlech obdobného charakteru se v návrhu ÚPN již nepředpokládá výhledová maximální elektrizace všech objektů se zajištěním elektrického vytápění. Zásobování teplem v objektech trvalého bydlení se bude i v časovém horizontu ÚPN orientovat na využití zemního plynu i dalších zdrojů tepla – v případě řešeného území by se jednalo o zkapalněné topné plyny, případně dřevoplyn a v menším množství Územní plán obce Dobronín -Odůvodnění

- 49 -


LTO náhradou za tepelné zdroje na pevná paliva. To znamená, že se ve výhledu neočekávají výrazné požadavky na zvýšení příkonu ve stávající zástavbě. U navrhovaných nových domů se rovněž nepředpokládá komplexní elektrizace s vytápěním. V návrhu jde tedy spíše o optimalizaci využití stávající sítě VN s doplněním nových zařízení soustavy NN pro nové rozvojové plochy. Současně je třeba počítat podle provozních potřeb s postupnou rekonstrukcí sekunderní sítě NN a s jejím posílením zejména tam, kde bude možno pokrýt zvýšení příkonu v nových lokalitách z rezervy ve výkonu stávajících trafostanic. Po jejím vyčerpání bude možno zvýšit výkon stávajících TS výměnou transformátoru, případně bude nutno počítat s rekonstrukcí TS. Tyto činnosti budou probíhat postupně v čase podle skutečných požadavků na zajištění příkonu. Na základě urbanistického návrhu rozvoje obce byla zpracována předběžná bilance pro zajištění příkonu, která je vyčíslena v samostatné příloze jako přírůstek k současnému stavu pro rozhodující oblasti, soustřeďující plošně jednotlivé lokality návrhu. Stávající trafostanice většinou zajistí zásobování elektrickou energií nových rozvojových lokalit včetně posílení stávající zástavby. Výkonově vyčerpané trafostanice budou v případě požadavků na zvýšení příkonu rekonstruovány. V rozvojových lokalitách bude zřízena nová kabelová síť NN. V některých oblastech současné zástavby bude stávající síť NN rekonstruována. Konkrétní požadavky na zajištění příkonu budou projednány s dodavatelem energie a provozovatelem energetických zařízení E.ON a.s. Vyhlášená ochranná pásma stávajících energetických zařízení budou při navrhovaném rozvoji respektována. Návrh stupně elektrizace v časovém horizontu ÚPN : návrh dostavby RD a b.j. V bilancích jsou použita následující měrná zatížení na úrovni DTS :

stupeň A B1 B2 C1 C2

měrné zatížení % domů kW/bj podíl plynofikovaná oblast 1,26 0,50 2,02 1,00 60 2,67 0,50 30 10,30 0,17 5 16,80 1,00 5 100

průměrné zatížení TS kW/bj

2,540

Celková energetická bilance přírůstku příkonu – zatížení na úrovni DTS (viz tabulka v příloze).

Navrženým rozvojem území budou dotčena ochranná pásma stávajícího nadzemního vedení VN v některých lokalitách, určených zejména pro individuální výstavbu RD. V návrhu ÚP se předpokládá, že plošné využití území v těchto lokalitách (budoucí parcelace ve vazbě na urbanistické členění ploch) bude průběhu ochranného pásma přizpůsobeno, tzn., že vyhlášená ochranná pásma stávajících energetických zařízení budou respektována. Z toho důvodu nejsou navrhovány investičně náročné přeložky nadzemního vedení VN. Pokud bude v jednotlivých případech budoucími investory posouzeno a zjištěno, že hodnota dotčené lokality vyváží investiční náklady spojené s přeložkami vedení (bez účasti dodavatele energie a provozovatele energetických zařízení), bude s ním konkrétní projektové řešení projednáno a odsouhlaseno. V každém případě bude vždy nutno řešit dotčenou lokalitu jako celek s potřebnou spoluúčastí všech stavebníků. Činnosti v ochranném pásmu vedení a zařízení sítě VN podléhají odsouhlasení dodavatelem energie a provozovatelem energetických zařízení.


- 50 -


C.11.4 Telekomunikace Současný stav Síť elektronických komunikací Řešené území je připojeno do telekomunikačního obvodu ÚTO Jihlava. V řešeném území jsou provedeny poměrně nové telekomunikační rozvody, které splňují požadavky na 200% telefonizaci území. Telefonizace je provedena kabelovými rozvody, místně v malé míře i vzdušným vedením. Dálkové kabely Řešeným územím prochází trasa dálkových kabelů správce sítě Telefónica O2. Radioreléové trasy Radioreléové trasy a jejich ochranná pásma jsou v ÚP dokumentována a nebudou navrženým rozvojem nízkopodlažní zástavby venkovského typu dotčena. Ochranná pásma podzemních sítí elektronických komunikací je nutno při navrhovaném rozvoji obce respektovat. Ochranná pásma telekomunikačních zařízení podle § 92 zákona č.151/2000 Sb. o telekomunikacích. K ochraně telekomunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno :  provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce,  zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu,  vysazovat trvalé porosty. Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Účastníkem územního řízení o ochranném pásmu je Úřad. Ochranné pásmo nadzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení. Návrh řešení Síť elektronických komunikací je poměrně nová a proto v dobrém technickém stavu. Postupně bude rozšiřována dle záměrů a potřeb provozovatele i uživatelů. Bude probíhat běžná údržba a modernizace zařízení. Požadavky na zajištění dalších telefonních linek v nových rozvojových plochách budou O2 a.s. a jiní provozovatelé řešit individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů v jednotlivých lokalitách, s využitím ponechaných rezerv v kabelové SEK, s použitím vysokofrekvenčních technologií atp. V příloze Odůvodnění jsou tabulky bilancí všech sítí technické infrastruktury.


- 51 -


C.12

Příroda a krajina, životní prostředí

C.12.1 Krajina Řešené území spadá do dvou geomorfologických celků. Západní část území je součástí celku Štocký stupeň, a východní část je součástí celku Dobronínská pánev. Reliéf území tvořený na západě členitou pahorkatinou s ukloněným erozně denudačním povrchem rozčleněným mělkými širokými údolími, přechází na východ v plochou pahorkatinu, tvořící relief dna sníženiny s rozsáhlými plošinami zarovnaného povrchu a s pozůstatky sedimentů rozvětvené neogenní říční a jezerní sítě. Zdejší krajina se vyznačuje podprůměrným zastoupením lesa (25,49 %). Ploché mírné svahy jsou zemědělsky obhospodařované, s vysokým zastoupením orné půdy. Územní plán se záměrem zachování a zvýšení ekologické stability krajiny a estetických i přírodních hodnot krajiny vymezuje v území prvky ÚSES. Realizace těchto ploch trvalé vegetace bude mít za výsledek posílení přírodních hodnot zdejší krajiny. Pro výsadby krajinné zeleně je nutné použít výhradně původní přirozené druhy dřevin, odpovídající potenciální přirozené vegetaci. V daném území se jedná o následující jednotky potenciální přirozené vegetace (dle Neuhäuslové a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Praha 1998): bikové bučiny (LuzuloFagetum). Jedná se především o následující druhy: buk lesní (Fagus sylvatica), dále dub zimní, řidčeji letní (Quercus petraea, Q. robur), popř. lípa srdčitá (Tilia cordata) jeřáb (Sorbus aucuparia). Územní plán ctí hodnoty krajiny v řešeném území, především lesní i krajinnou zeleň. Územní plán zachovává hodnotnou strukturu drobných lesních porostů, remízů, rozptýlené zeleně a doprovodné zeleně podél vodních toků a komunikací v území. Pro zachování a posílení vysoké Územní plán obce Dobronín -Odůvodnění

- 52 -


krajinářské hodnoty zájmového území je nutná ochrana veškeré stávající krajinné zeleně a doplňování liniové zeleně podél komunikací a vodotečí. Důležitá je ochrana všech významných krajinných prvků a jejich doplňování. Území obce Dobronín je dle ZÚR kraje Vysočina zařazeno do typu krajiny: krajina s předpokládanou vyšší mírou urbanizace. Pro krajinu s předpokládanou vyšší mírou urbanizace stanovují ZÚR hlavní cílové využití krajiny pro: a) b) c) d)

intenzivní zemědělskou výrobu a s ní spojené ekonomické aktivity; bydlení; místní a nadmístní veřejnou vybavenost; místní a nadmístní ekonomické aktivity.

Dále pro tuto krajinu stanovují ZÚR tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) dbát na ochranu a hospodárné využívání zemědělského půdního fondu; b) v rozvojových oblastech a osách soustřeďovat aktivity republikového a krajského významu a tím příspívat k zachování charakteru a k ochraně krajinných hodnot v ostatních oblastech; c) preferovat využití územních rezerv a nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných ploch v zastavitelném území (brownfields); d) vymezit a chránit před zastavěním pozemky, nezbytné pro vytvoření souvislých ploch krajinné zeleně (zelené pásy), zajišťující prostupnost krajiny, plochy pro rekreaci, podmínky pro vznik a rozvoj lesních porostů a zvýšení ekologické stability; e) zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním alejí a rozptýlené zeleně. Územní plán Dobronín stanovené cíle využití krajiny a stanovené zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území respektuje a zachovává. Zastavitelné plochy navrhované územním plánem se nacházejí v těsné návaznosti na zastavěné území obce a je povětšinou převzato z platné ÚPD obce. Územní plán nemění současné ani cílové využití krajiny pro zemědělské a lesní hospodářství. Rozvojem ploch pro zemědělské hospodaření je posíleno zemědělské využití krajiny a spolu s navrhovaným rozvojem ploch pro průmyslovou výrobu jsou posíleny i místní ekonomické aktivity. Rozvoj ploch pro bydlení je též v souladu s hlavními cíli využití krajiny. Územní plán využívá pro rozvoj obce přednostně plochy v zastavěném území a plochy brownfields. Územní plán zachovává v nejvyšší možné míře stávající typ využívání lesních a zemědělských pozemků. ÚP respektuje urbanistické znaky sídel a doplňuje je hmotově a tvarově vhodnými stavbami a zachovává harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny, zejména podíl zahrad a trvalých travních porostů. Plochy změn dle územního plánu nezasahují nevhodně do ploch zemědělských a nenarušují organizaci zemědělské půdy. Územní plán nenavrhuje v území plochy pro intenzivní chatové lokality, ani jiné hromadné kapacitní rekreační zařízen.

C.12.2 Krajinný ráz Dle aktualizace 1 ZÚR kraje Vysočina spadá území obce do oblasti krajinného rázu CZ0610-OB001 Havlíčkobrodsko. CZ0610-OB001 Havlíčkobrodsko - zemědělská intenzivně obdělávaná krajina zarovnaných povrchů podřízena výrazné přírodní ose řeky Sázavy s drobnými údolími, překvapivě malebnými prostory a s mnoha sídly venkovského typu dochovanými v původní urbanistické struktuře. Havlíčkobrodsko zaujímá severní část kraje Vysočina zasahující do středu území a zahrnuje zemědělskou krajinu s charakterem intenzivně obdělávaných ploch orné půdy s hospodářskými lesy položenou podél významné přírodní osy řeky Sázavy. Základní strukturu krajiny tvoři nevelké Územní plán obce Dobronín -Odůvodnění

- 53 -


lesní komplexy a zemědělské plochy s lesíky ve svažitých částech mnoha údolí umístěné do prostoru pahorkatiny s rozsáhlými zarovnanými povrchy podél významné osy řeky Sázavy. Území je rozděleno osou řeky Sázavy na dvě časti. Obec Dobronín leží v jižní části oblasti s významným prostorem v okolí Polné a menšími prostory zejm. mezi Lipou a Havlíčkovým Brodem, utvářeny především krajinou otevřených náhorních prostorů mezi Šlapankou a Sázavou a v okolí Dobronína a Štok. Sídelní struktura je statická, středisková, osídleni je soustředěné. Převažuji sídla venkovského charakteru umístěna v závěrech údolí nebo při v ústi přítoků tvořících rozšířené údolní prostory. Sídelní struktura pochází především z období vrcholně středověké kolonizace území. I přes charakter krajiny změněné v důsledku zemědělské intenzifikace lze spatřit dochované obrazy sídel, mnoho sídel si stále ponechává původní prostorové uspořádání, trpí však četnými nevhodnými přestavbami a dostavbami ze 70. let min. stol. Typickými pozitivními prvky krajiny Havlíčkobrodska dotvářejícími celkový charakter dílčích obrazů jsou především drobné přírodě blízké prostory v okolí rybníků, přírodní partie údolí (rokle, kaňony se skalními útvary), stromořadí lemující silnice a komunikace, zeleň v sídlech a jejich okrajích, dochované drobné prostory utvářené fragmenty původní drobné struktury krajiny. Venkovská sídla s dochovanou nenarušenou strukturou prostorového uspořádaní objektů a dochovanými objekty lidové architektury, spolu s historickými jádry měst jsou důležitým znakem zvyšujícím estetickou hodnotu krajinného rázu oblasti. Důležitým pozitivně vnímaným znakem krajiny jsou kulturní dominanty kostelních věži, zejména pak tvoři-li typicky obraz. Celkovou hodnotu krajinného rázu snižuje především převažující hospodářsky charakter s viditelnými znaky intenzifikace zemědělské výroby (geometrizace, přítomnost velkých ploch bez dalšího členěni, viditelné znaky odvodněni a technických uprav vodních toků, technické úpravy krajiny), monotónnost lesních porostů a jejich geometrické okraje tvořící často hranice s ornou, četné zemědělské areály v okrajích sídel a ve volné krajině, dominanty komínů – ty však lze chápat rovněž jako svědky pomalu mizející industriální éry. ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB001 Havlíčkobrodsko pro činnost v území a rozhodování o změnách v území specifickou zásadu věnovat pozornost ochraně krajinného rázu při umísťování staveb a technických zařízení s výškou přesahující dvojnásobek obvyklé výšky lesního porostu na exponovaných horizontech, jimiž jsou hřbety Vraního vrchu, Lhotského vrchu, Spáleného vrchu. Územní plán nevymezuje žádné plochy změn, jež by umožňovaly umísťování výškových staveb. Návrh územního plánu dodržuje a uplatňuje specifické zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území, stanovené ZÚR. Územní plán v území nevytváří podmínky pro umisťování staveb a technických zařízení s výškou přesahující dvojnásobek obvyklé výšky lesního porostu do exponovaných průhledů. Veškeré zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území a jejich navržené využití a regulativy zachovávají prvky historického členění krajiny. Územní plán vymezuje v souladu se ZÚR regionální biocentrum, regionální biokoridor a vložená lokální biocentra.

C.12.3 Zeleň v sídle V rámci územního plánu nejsou vymezeny nové plochy pro městskou zeleň, plochy zeleně jsou dány procentem zastoupení zeleně pro plochy s rozdílným způsobem využití. Veškerá stávající sídelní zeleň je územním plánem zachovávána a ctěna.


- 54 -


C.12.4 Územní systém ekologické stability Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Dobronín poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985). Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území je 0,62 Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999):  Kes < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy  0.10 < Kes < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy  0.30 < Kes < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou výrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie  < Kes < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů  Kes > 3,00: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur Z výše uvedeného vyplývá, že na území obce Dobronín se jedná o krajinu intenzivně využívanou, zejména zemědělskou výrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Zpracování Plánu SES vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR" a z učebnice „Metodické postupy projektování lokálního ÚSES“ Petr Maděra, Eliška Zimová (eds.), Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno Jako podklady pro zpracování plánu ÚSES byly použity údaje z ÚAP a ZÚR kraje Vysočina.


- 55 -


V rámci návrhu plánu ÚSES bylo změněno původní číslování prvků ÚSES. Důvodem změny označení prvků je potřeba jednoznačnosti číslování s ohledem na území obce, v níž jsou prvky vymezovány. Kód každého biocentra obsahuje označení obce (DB) a pořadové číslo v řešeném území. Kód biokoridorů označuje, která biocentra (prvky ÚSES) jsou biokoridorem propojena. Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Uměle není možné přirozený porost vytvořit. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů.    

1 - 4 roky - společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna 8 - 15 let - vegetace eutrofních stojatých vod 10 - 15 let - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů desetiletí - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou druhovou garniturou  staletí - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin  tisíciletí - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině

Předkládaný plán místního územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd.

C.13 Etapizace Etapizace rozvoje území je do návrhu územního plánu vtělena zahrnutím rozvojových ploch a ploch přestavby, jejichž využívání může být projednáváno hned po nabytí účinnosti územního plánu – to je první etapa. Druhou etapu tvoří územní rezervy, které mohou být z rozhodnutí samosprávy obce využity po vyčerpání možností 1.etapy.


- 56 -


D. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA D.1 Vlivy navržených opatření na ZPF Územní plán Dobronín předpokládá zábor zemědělské půdy 16,9748 ha . Z toho v k.ú. Dobronín 16,3917 ha a v k.ú. Střelecká 0,5831 ha. Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy.

Rozvojem obce plánovaným v rámci územního plánu Dobronín jsou postiženy půdy těchto BPEJ: 7.15.10 7.29.01 7.29.11 7.29.14 7.46.00 7.46.10 7.47.00 7.47.10 7.68.11

Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatického regionu 7 – klimatický region MT4 – mírně teplý, vlhký Charakteristiky hlavních půdních jednotek 15 – Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením. 29 – Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry. 46 – Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 47 – Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 68 – Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim.


- 57 -


Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí 1 – mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 0 – bezskeletovitá, s příměsí, hluboká 1 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká 2 – slabě skeletovitá, hluboká 3 – středně skeletovitá, hluboká 4 – středně skeletovitá, hluboká, středně hluboká Půdy jsou podle BPEJ dle vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Půdy uvažované v územním plánu k rozvoji obce jsou tvořeny půdami v I., II., III. a V. třídě ochrany. Záborem jsou postiženy především půdy III.třídy ochrany 11,4853 ha (67,66%) a V. třídy ochrany 2,4065 ha (14,18%), dále půdy I. třídy ochrany 1,9393 ha (11,42 %) a nejméně půdy II. třídy ochrany 1,1437 ha (6,74 %). Je nutné uvést, že územním plánem uvažovaných záborů je 0,7728 ha (4,55 %) plánováno pro plochy městské zeleně. Tento zábor sice znamená ztrátu půdy pro zemědělské hospodaření, nikoli však skutečnou trvalou ztrátu půdy. Půda pod porosty zeleně zůstane zachována. Řešené území náleží do povodí 3. řádu Sázava po Želivku (č.h.p.1-09-01). Území je odvodňováno Zlatým potokem. Navrhovaný rozvoj města bude znamenat samozřejmě rozšíření zpevněných ploch, což může mít negativní důsledky na retenci vody v území. Proto je nutné v maximální míře využívat v území zasakování srážkových vod do půdy. Většina rozvojových ploch a tím i záborů zemědělské půdy těsně navazuje na zastavěné území města či se v zastavěném území nachází. Návrh územního plánu postihuje 10,8539 ha odvodněných ploch, což činí 63,94 % z celkového záboru zemědělské půdy. Plochy záborů odvodněných ploch mohou mít významný vliv na odtokové poměry v území a způsobit zamokření výše položených ploch zemědělské půdy. Při realizaci rozvojových aktivit na odvodněných plochách, musí být provedena taková opatření, aby nedošlo k znehodnocení odvodnění na sousedních pozemcích. Navrhované funkční využití území nezvyšuje erozní ohrožení půd Funkční využití a vymezení rozvojových ploch je odůvodněno urbanistickým návrhem územního plánu a vychází z projednaného a schváleného zadání územního plánu. Podkladem pro návrh ploch ÚSES jsou: ZÚR kraje Vysočina, ÚAP a platné územní plány. Územní systém ekologické stability je zakreslen v grafické části územního plánu a popsán v textové části návrhu územního plánu. Při zpracování územního plánu byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění a vyhlášky MŽP č.13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Vyhodnocení záboru ZPF je zpracováno dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR a Ústavem


- 58 -


územního rozvoje 2011. Dle tohoto metodického pokynu se v zastavěném území nevyhodnocuje zábor do výměry 2 000 m2 a plochy pro bydlení. Vyhodnocovány nejsou též plochy přestavby. Zábory ZPF jsou vyznačeny v grafické části, kde je též zakreslena hranice současně zastavěného území, která vymezuje hranici zastavěného území obce podle platných předpisů. Způsob využití rozvojových ploch vyvolávajících zábor zemědělské půdy: Plochy pro bydlení: (VS) vnější sídlo (VJ) vesnické jádro Dále: (PV) podnikání - průmyslová výroba (PZ) podnikání - zemědělská výroba (CH) chaty a zahrádky (MZ) městská zeleň V území jsou vymezeny též plochy pro ÚSES. Tyto plochy nejsou vyhodnocovány jako zábory ZPF.

D.2 Vyhodnocení vlivu návrhu na pozemky určené k plnění funkcí lesa Zájmové území obce Dobronín leží v přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Českomoravská vrchovina je největší PLO českých zemí s rozlohou lesní půdy 2 564 km2. Jsou do ní pojaty Jihlavské a Žďárské vrchy a hřeben Železných hor. Převládají tu mírně zvlněné tvary s rozlehlými plošinami a plochými hřbety. Nejvyšší polohy jsou ve střední části, kde tvoří nesouvislou horskou podoblast. Nejvyšší části si zachovaly rozsáhlé komplexy lesů, v nižších polohách obstál les na svazích, kamenitých nebo zamokřených půdách a je tu daleko více rozdroben. Převažujícím lesním vegetačním stupněm je stupeň jedlobukový, který tvoří 64 % celé rozlohy lesů; převládá kyselá, méně svěží a bohatá jedlová bučina. Na území obce je podprůměrné zastoupení lesa a to 25,49 %. V území převládá soubor lesních typů: 5K - kyselá jedlová bučina (Abieto - Fagetum acidophilum) a 6P - Kyselá smrková jedlina (Piceeto - Abietum variohumidum acidophilum). Územní plán Dobronín nepředpokládá zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa.


- 59 -


E. SEZNAM LITERATURY A PODKLADŮ  Zadání územního plánu Dobronín (ing.arch. Barbora Zemanová Brossová, 2014)  Zásady územního rozvoje Kraje vysočina, ve znění Aktualizace č.2 (HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o.,2016)  Územně-analytické podklady ORP Jihlava, aktualizace prosine 2012 (úřad územního plánování Jihlava)  Územní plán Dobronín, včetně Změny č.2 (2006-2007)  Aktuální platná legislativa

F. TABULKY Krajinná bilance ÚSES Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond Bilance technické infrastruktury      

Bilance přírůstku potřeby vody Bilance přírůstku potřeby splaškových vod Bilance přírůstku potřeby dešťových vod Bilance přírůstku příkony elektrické energie Bilance přírůstku příkony tepelné energie Bilance přírůstku odběrného Množství plynu


- 60 -

Krajinná bilance

Vymezená regionální biocentra Kód

k.ú.

Výměra [ha]

Stav

701

Dobronín, Ždírec

0,45 na řešeném území

RC částečně funkční

Návrh

Vymezené regionální biokoridory Kód

k.ú.

Délka (m)

Stav

Návrh

455

Na řešeném území Dobronín

Max. 736 m, celkem 2 280 m (v řeš. území)

LK částečně nefunkční

stav

Vymezená lokální biocentra Kód

k.ú.

Výměra [ha]

Stav

Návrh

DB 01 DB 02 DB 03 DB 04 DB 05 DB 06 DB 07 DB 08 DB 09 DB 10 DB 11 DB 12 DB 13 455/DB 14 455/DB 15 455/DB 16

Střelecká, Kamenná Střelecká Dobronín Dobronín Dobronín Dobronín, Ždírec Střelecká Štoky Střelecká Střelecká, Dobronín Dobronín Dobronín Střelecká Dobronín, Štoky Dobronín, Štoky Dobronín Dobronín

3,19 (v řeš. území) 4,32 7,80 4,33 7,06 5,22 (v řeš. území) 4,02 (v řeš. území) 3,38 4,66 3,07 3,53 3,01 1,60 (v řeš. území) 6,79 (v řeš. území) 4,48 3,37

LC částečně funkční LC částečně funkční LC částečně funkční LC částečně funkční LC částečně funkční LC částečně funkční LC nefunkční LC nefunkční LC částečně funkční LC nefunkční LC nefunkční LC částečně funkční LC nefunkční LC částečně funkční, vložené LC částečně funkční, vložené LC částečně funkční, vložené

navržené navržené navržené navržené navržené navržené navržené navržené navržené navržené navržené navržené navržené navržené navržené navržené

Vymezené lokální biokoridory Kód

k.ú.

Délka (m)

Stav

Návrh

Střelecká Štoky

Dobronín

600 (v řeš. území) 2929 (v řeš. území) 506 480 (v řeš. území) 1 780

navržené navržené navržené navržené navržené

DB04-DB05 DB05-DB06 DB07-DB08

Dobronín Dobronín Střelecká, Štoky

620 1 322 1 910 (v řeš. území)

DB08-DB09

Střelecká, Dobronín

1 616

DB08-DB11 DB11-704 DB09-KA01

Střelecká, Dobronín

1 583 462 1 370 (v řeš. území)

LK funkční LK funkční LK funkční LK funkční LK částečně funkční, část nefunkční LK nefunkční LK nefunkční LK částečně funkční, část nefunkční LK částečně funkční, část nefunkční LK nefunkční LK funkční LK částečně funkční LK částečně funkční, část nefunkční LK funkční LK částečně funkční, část nefunkční LK částečně funkční, část nefunkční LK funkční

navržené

DB01-ST17 DB01-DB02 DB01-DB12 DB02-DB03 DB03-DB04

Střelecká, Kamenná Střelecká

Střelecká, Kamenná

Dobronín

DB09-DB10

Střelecká, Dobronín, Kamenná Střelecká, Dobronín,

1 874

DB10-ST02 DB12-DB13

Dobronín, Štoky Střelecká, Dobronín

1 910 (v řeš. území) 1 125

DB08-DB13

Dobronín

764

DB13-DB14

Dobronín

298

navržené navržené navržené navržené navržené navržené navržené

navržené navržené navržené navržené

Plochy bydlení - (VJ) vesnické jádro

Plochy bydlení - (VS) vnější sídlo




Plochy bydlení - (VJ) vesnické jádro


Z02

Z03

Z04

Z05

Z12

Z13

(PV) podnikání - průmyslová výroba

(PZ) podnikání - zemědělská výroba

(CH) chaty a zahrádky

16,3917 100,00

ZÁBOR ZPF CELKEM

%

0,0000

0,1388

69,31

11,3615

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

1,5180

1,5180

8,3691

8,3691

1,4744

0,0000

0,0449

0,2948

0,0000

0,0000

0,2144

0,0000

0,9203

orná půda

0,6340

0,1373

0,1373

1,5180

1,5180

8,3691

8,3691

5,5945

0,1623

0,9304

0,2948

1,9282

0,5606

0,2144

0,7728

(MZ) městská zeleň

Z12

1,0362 0,4676

Plochy městské zeleně celkem

(MZ) městská zeleň

Z04

Chaty a zahrádky celkem

Z03

Plochy podnikání - zemědělské výroby celkem

Z10

Plochy podnikání - průmyslové výroby celkem

Z11

Plochy bydlení celkem


Z01

Způsob využití plochy

Z01

Katastrální území: 1

číslo lokality

Celkový zábor ZPF [ha]

0,00

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

chmelnic e

0,00

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

vinice

0,75

0,1222

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,1222

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,1222

0,0000

0,0000

0,0000

zahrady

0,00

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

ovocné sady

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha]

29,94

4,9080

0,7728

0,1388

0,6340

0,1373

0,1373

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

3,9979

0,1623

0,8855

0,0000

1,9282

0,4384

0,0000

0,4676

0,1159

trvalé travní porosty

11,83

1,9393

0,0059

0,0059

0,0000

0,0000

0,0000

1,5180

1,5180

0,0000

0,0000

0,4154

0,0000

0,1206

0,2948

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

I.

6,98

1,1437

0,1145

0,1145

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,4561

0,4561

0,5731

0,0000

0,1826

0,0000

0,3905

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

II.

66,57

10,9124

0,0184

0,0184

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

7,9130

7,9130

2,9810

0,1623

0,6272

0,0000

0,2220

0,2513

0,2144

0,4676

1,0362

III.

0,00

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

IV.

Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha]

Tabulky "Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond"

14,62

2,3963

0,6340

0,0000

0,6340

0,1373

0,1373

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

1,6250

0,0000

0,0000

0,0000

1,3157

0,3093

0,0000

0,0000

0,0000

V.

65,50

10,7367

0,6712

0,0609

0,6103

0,0541

0,0541

0,3104

0,3104

7,0016

7,0016

2,6994

0,0000

0,5476

0,0000

1,8461

0,2232

0,0825

0,0000

0,0000

Investice do půdy

100,00

4,71

0,85

3,87

0,84

0,84

9,26

9,26

51,06

51,06

34,13

0,99

5,68

1,80

11,76

3,42

1,31

2,85

6,32

%



orná půda


0,0000 8,3691

8,3691 0,0000 8,3691


k.ú. Dobronín

k.ú. Střelecká

k.ú. Střelecká

0,7728 0,0000 0,7728 16,9748 100,00

k.ú. Střelecká

Plochy městské zeleně celkem

ZÁBOR ZPF CELKEM

%

69,09

11,7275

0,0000

0,0000

0,0000

0,2323

0,2323

0,4494 0,5867

k.ú. Dobronín


0,0000

1,5180

0,1373

1,5180

k.ú. Dobronín

Plochy podnikání - zemědělské výroby celkem

0,0000

0,0000

k.ú. Střelecká

1,5180

1,5180

k.ú. Dobronín

Plochy podnikání - průmyslové výroby celkem

1,6081 8,3691

0,1337

0,1337 5,7282

1,4744

k.ú. Střelecká

5,5945

k.ú. Dobronín

Obec Dobronín celkem


62,77

100,00

%

0,3660

0,2323

0,0000

0,2323

0,5831

0,0799

0,2323 0,4494


Z09

0,0000

0,1337

0,1337

ZÁBOR ZPF CELKEM


Z08

0,1372

0,1337

0,1337

orná půda



Z07


Z06

Katastrální území: Střelecká

číslo lokality


0,00

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

vinice

13,70

0,0799

0,0799

0,0799

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

zahrady

0,00

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

chmelnic e

0,00

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

vinice

1,19

0,2021

0,0000

0,0000

0,0000

0,0799

0,0799

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,1222

0,0000

0,1222

zahrady

0,00

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

ovocné sady

0,00

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

ovocné sady


0,00

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

chmelnic e


29,72

5,0452

0,7728

0,0000

0,7728

0,2745

0,1372

0,1373

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

3,9979

0,0000

3,9979


23,53

0,1372

0,1372

0,0000

0,0000

0,1372

0,0000

0,0000


11,42

1,9393

0,0059

0,0000

0,0059

0,0000

0,0000

0,0000

1,5180

0,0000

1,5180

0,0000

0,0000

0,0000

0,4154

0,0000

0,4154

I.

0,00

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

I.

98,25

0,5729

0,4392

0,0799

0,2323

0,1270

0,1337

0,1337

III.

0,00

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

IV.

6,74

1,1437

0,1145

0,0000

0,1145

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,4561

0,0000

0,4561

0,5731

0,0000

0,5731

II.

67,66

11,4853

0,0184

0,0000

0,0184

0,4392

0,4392

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

7,9130

0,0000

7,9130

3,1147

0,1337

2,9810

III.

0,00

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

IV.


0,00

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

II.


14,18

2,4065

0,6340

0,0000

0,6340

0,1475

0,0102

0,1373

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

1,6250

0,0000

1,6250

V.

1,75

0,0102

0,0102

0,0000

0,0000

0,0102

0,0000

0,0000

V.

4,55

0,00

4,55

3,46

2,65

0,81

8,94

0,00

8,94

49,30

0,00

49,30

33,75

0,79

32,96

%

100,00

77,07

13,70

39,84

23,53

22,93

22,93

%

63,94

10,8539 100,00

0,6712

0,0000

0,6712

0,0541

0,0000

0,0541

0,3104

0,0000

0,3104

7,0016

0,0000

7,0016

2,8166

0,1172

2,6994

Investice do půdy

20,10

0,1172

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,1172

0,1172

Investice do půdy

VJ - Vesnické jádro VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo celkem Plochy přestaveb VS - Vnější sídlo VJ - Vesnické jádro MC - Městské centrum MC - Městské centrum MC - Městské centrum MC - Městské centrum VS - Vnější sídlo celkem Plochy územních rezerv Rezerva pro stavbu RD Rezerva pro stavbu RD celkem

funkční využití

Zastavitelné plochy

lokalita stav návrh celkem

funkční využití

CELKOVÁ BILANCE POTŘEBY VODY

R 01 R 02

P 01 P 02 P 03 P 04 P 05 P 06 P 09

Z 01 Z 02 Z 03 Z 04 Z 05 Z 06 Z 12 Z 13

lokalita

BILANCE PŘÍRŮSTKU POTŘEBY VODY

ÚZEMNÍ PLÁN DOBRONÍN

plocha /m2/

20 171 13 426 33 597

2 995 3 415 2 088 1 440 2 577 12 701 1 050 26 266

13 078 2 156 4 316 16 932 3 047 1 560 12 352 1 624 55 065

plocha /m2/

b.j. 44

124

44

8 12 24

6 000

6 000

6 000

obyvatel 1895 504 2 399

150 150

150 150 80 150 150 150 150

150 150 150 150 150 150 150 150

6,30 5,40 11,70

0,90 2,70 4,80 3,60 5,40 28,80 0,45 46,65

5,40 0,90 2,25 8,55 0,90 0,45 3,15 0,45 22,05

9,45 8,10 17,55

1,35 4,05 7,20 5,40 8,10 43,20 0,68 69,98

8,10 1,35 3,38 12,83 1,35 0,68 4,73 0,68 33,08

q l/os.den Qp m3/den Qd m3/den

kd=1,4

q l/os.den Qp m3/den Qd m3/den 150 284,25 426,38 60 150 80,40 120,60 364,65 546,98

PP, Os

0 0

42 36 78

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 60 0 0 0 0 60

PP, Os

6 18 0 24 36 192 3 279

36 6 15 57 6 3 21 3 147

b.j. HUP m2 obyvatel

RD

14 12 26

40 1 49

2 6

12 2 5 19 2 1 7 1 49

RD

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

1512 1296 2808

216 648 2160 864 1296 6912 108 12204

1296 216 540 2052 216 108 756 108 5292

Qr m3/rok

Qh l/s Qr m3/rok 9,87 68 220 2,79 20 304 12,66 88 524

0,22 0,19 0,41

0,03 0,09 0,17 0,13 0,19 1,00 0,02 1,62

0,19 0,03 0,08 0,30 0,03 0,02 0,11 0,02 0,77

Qh l/s

kh=2,0

zásobování vodou veřejný vodovod veřejný vodovod

veřejný vodovod veřejný vodovod

veřejný vodovod veřejný vodovod veřejný vodovod veřejný vodovod veřejný vodovod veřejný vodovod veřejný vodovod

veřejný vodovod veřejný vodovod veřejný vodovod veřejný vodovod veřejný vodovod veřejný vodovod veřejný vodovod veřejný vodovod

návrh zásobování vodou

06/2016

VJ - Vesnické jádro VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo celkem Plochy přestaveb VS - Vnější sídlo VJ - Vesnické jádro MC - Městské centrum MC - Městské centrum MC - Městské centrum MC - Městské centrum, VS - Vnější sídlo celkem Plochy územních rezerv Rezerva pro stavbu RD Rezerva pro stavbu RD celkem

funkční využití

Zastavitelné území

20 171 13 426 33 597

2 995 3 325 2 088 1 440 2 577 12 435 1 050 25 910

15 765 2 156 4 316 16 932 3 047 1 560 19 081 1 624 64 481

plocha /m2/

lokalita stav návrh celkem

funkční využití

plocha /m2/

CELKOVÁ BILANCE PRŮTOKU SPLAŠKOVÝCH VOD

R 01 R 02

P 01 P 02 P 03 P 04 P 05 P 06 P 09

Z 01 Z 02 Z 03 Z 04 Z 05 Z 06 Z 12 Z 13

lokalita

BILANCE PŘÍRŮSTKU PRŮTOKU SPLAŠKOVÝCH VOD


b.j. 44

127

44

8 12 24 6 000

6 000

b.j. HUP m2

RD

14 12 26

40 1 49

2 6

12 2 5 19 2 1 10 1 52

RD

obyvatel 1895 513 2 408

42 36 78

6 18 0 24 36 192 3 279

36 6 15 57 6 3 30 3 156

0 0 0

0 0 60 0 0 0 0 60

0 0 0 0 0 0 0 0

obyvatel PP, Os

kh=2,1

6,30 5,40 11,70

0,90 2,70 9,00 3,60 5,40 28,80 0,45 50,85

5,40 0,90 2,25 8,55 0,90 0,45 4,50 0,45 23,40

0,97 0,83 1,80

0,14 0,42 1,39 0,56 0,83 4,44 0,07 7,84

0,47 0,14 0,35 1,32 0,14 0,07 0,69 0,07 3,25

q l/os.den Qs m3/den Qm m3/h 150 284,25 43,82 150 85,95 12,89 370,20 56,71

150 150

150 150 150 150 150 150 150

150 150 150 150 150 150 150 150

q l/os.den Qs m3/den Qm m3/h


1 512 1 296 2 808

216 648 2 160 864 1 296 6 912 108 12 204

1 296 216 540 2 052 216 108 1 080 108 5 616

Qr m3/rok

Qm l/s Qr m3/rok 12,17 68 220 3,58 20 628 15,75 88 848

0,27 0,23 0,50

0,04 0,12 0,39 0,15 0,23 1,23 0,02 2,18

0,13 0,04 0,10 0,37 0,04 0,02 0,19 0,02 0,90

Qm l/s

veřejná kanalizace + ČOV




návrh likvidace odp. vod

06/2016

R 01 R 02

P 01 P 02 P 03 P 04 P 05 P - 06 P 09

lokalita Z 01 Z 02 Z 03 Z 04 Z 05 Z 06 Z12 Z13

20 171 13 426 33 597 64 481 25 910 33 597 123 988

Zastavitelné plochy Plochy přestaveb Plochy územních rezerv celkem

2 995 3 325 2 088 1 440 2 577 12 435 1 050 25 910

plocha /m2/ 15 765 2 156 4 316 16 932 3 047 1 560 19 081 1 624 64 481

Zastavitelné území funkční využití VJ - Vesnické jádro VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo celkem Plochy přestaveb VS - Vnější sídlo VJ - Vesnické jádro MC - Městské centrum MC - Městské centrum MC - Městské centrum MC - Městské centrum, VS - Vnější sídlo celkem Plochy územních rezerv Rezerva pro stavbu RD Rezerva pro stavbu RD celkem

BILANCE PŘÍRŮSTKU PRŮTOKU DEŠŤOVÝCH VOD


52 49 26 127

14 12 26

40 1 49

2 6

RD 12 2 5 19 2 1 10 1 52

44

44

8 12 24

b.j.

PP

ZP m2 1440 240 600 2280 240 120 1200 120 6240 240 720 6000 640 960 1920 0 10480 1680 1440 3120 6240 10480 3120 19840

obyvatel 36 6 15 57 6 3 30 3 156 6 18 0 24 36 192 3 279 42 36 78 156 279 78 513

148 148

148 148 148 148 148 148 148

q l/s.ha 148 148 148 148 148 148 148 148

0,5 0,5

0,35 0,35 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

koef.odt. 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35

q = 148 l/s.ha (p=1,0 t=10)


2,26 1,20 1,68 5,14

1,01 0,67 1,68

0,10 0,12 0,10 0,07 0,13 0,62 0,05 1,20

Sred ha 0,55 0,08 0,15 0,59 0,11 0,05 0,67 0,06 2,26

334,01 177,70 248,62 760,33

149,27 99,35 248,62

15,51 17,22 15,45 10,66 19,07 92,02 7,77 177,70

Qd l/s 81,66 11,17 22,36 87,71 15,78 8,08 98,84 8,41 334,01

124,80 209,60 62,40 396,80

33,60 28,80 62,40

4,80 14,40 120,00 12,80 19,20 38,40 0,00 209,60

Vz m3 28,80 4,80 12,00 45,60 4,80 2,40 24,00 2,40 124,80

Vz - retenční objem

06/2016

R 01 R 02

P 01 P 02 P 03 P 04 P 05 P 06 P 09

Z 01 Z 02 Z 03 Z 04 Z 05 Z 06 Z 12 Z 13

lokalita

14 12 26 52 49 26 127

64 481 25 910 33 597 123 988


40 1 49

2 6

12 2 5 19 2 1 10 1 52

RD

20 171 13 426 33 597

2 995 3 325 2 088 1 440 2 577 12 435 1 050 25 910

15 765 2 156 4 316 16 932 3 047 1 560 19 081 1 624 64 481

plocha /m2/

VJ - Vesnické jádro VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo celkem Plochy přestaveb VS - Vnější sídlo VJ - Vesnické jádro MC - Městské centrum MC - Městské centrum MC - Městské centrum MC - Městské centrum, VS - Vnější sídlo celkem Plochy územních rezerv Rezerva pro stavbu RD Rezerva pro stavbu RD celkem

funkční využití

Zastavitelné území

BILANCE PŘÍRŮSTKU PŘÍKONU ELEKTRICKÉ ENERGIE


0 44 0 44

44

8 12 24

b.j.

6 000

6 000

6 000

6 000

156 279 78 513

42 36 78

6 18 0 24 36 192 3 279

36 6 15 57 6 3 30 3 156

HUP m2 obyvatel

6240 5880 H28 12120

1680 1440 3120

240 720 0 0 0 4800 120 5880

1440 240 600 2280 240 120 1200 120 6240

ZP m2

2,54 2,54

2,54 2,54 0,50 2,54 2,54 2,54 2,54

2,54 2,54 2,54 2,54 2,54 2,54 2,54 2,54

P kW/m.j.

132,1 204,6 66,0 402,7

35,6 30,5 66,0

5,1 15,2 30,0 20,3 30,5 101,0 2,5 204,6

30,5 5,1 12,7 48,3 5,1 2,5 25,4 2,5 132,1

P kW

0,5kW/100m2 HUP

stávající TS stávající TS stávající TS stávající TS

+ síť NN + síť NN + síť NN + síť NN

stávající TS + síť NN stávající TS + síť NN stávající TS + síť NN

stávající TS + síť NN stávající TS + síť NN stávající TS + síť NN stávající TS + síť NN stávající TS + síť NN kabelová přípojka VN + nová TS + síť NN stávající TS + síť NN

stávající TS + síť NN stávající TS + síť NN stávající TS + síť NN stávající TS + síť NN (nutná přeložka VN) stávající TS + síť NN stávající TS + síť NN stávající TS + síť NN stávající TS + síť NN stávající TS + síť NN

návrh zásobování el.energií

měrné zatížení na úrovni DTS : 2,54 kW/RD(bj)

06/2016

VS - Vnější sídlo







Z 03

Z 04

Z 05

Z 06

Z12

Z13

VJ - Vesnické jádro

MC - Městské centrum



MC - Městské centrum,


P 02

P 03

P 04

P 05

P - 06

P 09

52

64 481

123 988

33 597

Plochy územních rezerv

celkem

25 910

Plochy přestaveb


26

33 597

celkem

127

26

49

12

13 426

Rezerva pro stavbu RD

R 02

14

49

1

40

6

2

52

1

10

1

2

19

5

2

12

RD

Rezerva pro stavbu RD

20 171

25 910

1 050

12 435

2 577

1 440

2 088

3 325

2 995

64 481

1 624

19 081

1 560

3 047

16 932

4 316

2 156

15 765

plocha /m2/

R 01

Plochy územních rezerv

celkem


P 01

Plochy přestaveb

celkem

VJ - Vesnické jádro

Z 01

funkční využití


Z 02

lokalita

BILANCE PŘÍRŮSTKU POTŘEBY TEPELNÉ ENERGIE


44

44

44

24

12

8

b.j.

6 000

6 000

6 000

6 000

513

78

279

156

78

36

42

279

3

192

36

24

0

18

6

156

3

30

3

6

57

15

6

36

HUP m2 obyvatel

15240

3120

5880

6240

3120

1440

1680

5880

120

4800

0

0

0

720

240

6240

120

1200

120

240

2280

600

240

1440

20

20

20

5

5

5

0,04

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

ZP m2 Q kW/m.j.


2 200,0

520,0

640,0

1 040,0

520,0

240,0

280,0

640,0

20,0

120,0

60,0

40,0

240,0

120,0

40,0

1 040,0

20,0

200,0

20,0

40,0

380,0

100,0

40,0

240,0

Q kW

Q = 5 kW/b.j.

4 664,0

1 102,4

1 356,8

2 204,8

1 102,4

508,8

593,6

1 356,8

42,4

254,4

127,2

84,8

508,8

254,4

84,8

2 204,8

42,4

424,0

42,4

84,8

805,6

212,0

84,8

508,8

MWh/rok

1 296,6

306,5

377,2

612,9

306,5

141,4

165,0

377,2

11,8

70,7

35,4

23,6

141,4

70,7

23,6

612,9

11,8

117,9

11,8

23,6

224,0

58,9

23,6

141,4

zemní plyn

zemní plyn

zemní plyn

zemní plyn

zdroj tepelné energie

4 kW/100m2 HUP

GJ/rok

20 kW/RD

06/2016

R 01 R 02

P 01 P 02 P 03 P 04 P 05 P 06 P 06 P 09

lokalita Z 01 Z 02 Z 03 Z 04 Z 05 Z 06 Z 12 Z 13

52 49 26 127

64 481 25 910 33 597 123 988


1 49

1 050 25 910 14 12 26

40

2 6

20 171 13 426 33 597

RD 12 2 5 19 2 1 10 1 52

2 995 3 325 2 088 1 440 2 577 12 435

plocha /m2/ 15 765 2 156 4 316 16 932 3 047 1 560 19 081 1 624 64 481

Zastavitelné plochy funkční využití VJ - Vesnické jádro VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo VS - Vnější sídlo celkem Plochy přestaveb VS - Vnější sídlo VJ - Vesnické jádro MC - Městské centrum MC - Městské centrum MC - Městské centrum MC - Městské centrum, MC - Městské centrum, VS - Vnější sídlo celkem Plochy územních rezerv Rezerva pro stavbu RD Rezerva pro stavbu RD celkem

BILANCE PŘÍRŮSTKU ODBĚRNÉHO MNOŽSTVÍ PLYNU


6 000 6 000

44

6 000

6 000

44

44

24

8 12

b.j. HUP m2

156 279 78 513

42 36 78

6 18 0 24 36 120 72 3 279

obyvatel 36 6 15 57 6 3 30 3 156

6240 5880 3120 15240

1680 1440 3120

240 720 0 0 0 4800 0 120 5880

ZP m2 1440 240 600 2280 240 120 1200 120 6240

240

Q kW


52,0 94,6 25,5 172,0

13,58 11,88 25,5

10,31 8,31 11,88 32,79 21,47 1,16 94,6

2,28 6,41

Q v+tuv 11,88 2,28 5,42 17,64 2,28 1,16 10,13 1,16 52,0

103,9 153,7 49,5 307,1

26,39 23,15 49,5

15,47 11,08 15,33 64,40 26,69 2,80 153,7

5,05 12,84

Qt 23,15 5,05 11,00 34,21 5,05 2,80 19,82 2,80 103,9

54 645 18 400 27 600 162 000 55 200 4 050 354 295,1

8 100 24 300

155,8 248,3 75,0 479,1

210 600,0 354 295,1 105 300,0 670 195,1

39,97 56 700 35,03 48 600 75,0 105 300,0

25,78 19,39 27,21 97,20 48,16 3,96 248,3

7,33 19,25

Qh m3/h Qr m3/rok 35,03 48 600 7,33 8 100 16,42 20 250 51,84 76 950 7,33 8 100 3,96 4 050 29,95 40 500 3,96 4 050 155,8 210 600,0

06/2016

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOBRONÍN ODŮVODNĚNÍ. ARCHITEKT Ondřej Tuček

Recommend Documents