Územní plán města Mnichovice PRŮZKUMY A ROZBORY / TEXTOVÁ ČÁST 01/2010
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
1
Identifikační údaje
Objednatel:
MĚSTO MNICHOVICE zastoupené starostou Ing. Petrem Schneiderem Masarykovo náměstí 83 251 64 Mnichovice
Pořizovatel:
MĚSTO ŘÍČANY Odbor ÚPaRR Městského úřadu Říčany Ing. Čestmíra Šťastná Masarykovo náměstí 53 251 01 Říčany
Zpracovatel:
Ing. arch. Pavel Hnilička, Dipl. NDS ETHZ in Architektur hnilička ‐ císler – architekti Cukrovarnická 46 162 00 Praha 6 T: +420 233 344 575 F: +420 233 344 505 M: +420 777 123 581 E:
[email protected] W: www.hca.cz Autorský kolektiv: Ing. arch. Pavel Hnilička, Dipl. NDS ETHZ in Architektur/ koordinace, urbanismus Ing. arch. Marek Řehoř / urbanismus Ing. arch. Veronika Šindlerová / urbanismus Ing. Jan Šteflíček / přírodní podmínky, životní prostředí Ing. Jiří Tomášek / doprava Ing. Jitka Thomasová / technická vybavenost
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
2
Obsah 1 Úvod..............................................................................................................................................5 1.1 Vymezení řešeného území.............................................................................................................................................................5 1.2 Širší vztahy řešeného území..........................................................................................................................................................5 1.3 Základní charakteristika řešeného území....................................................................................................................................6 1.3.1 Přírodní rámec a krajina........................................................................................................................................................................................................................6 1.3.2 Fragmentace území..............................................................................................................................................................................................................................7 1.3.3 Lidé.......................................................................................................................................................................................................................................................7
1.4 Vazba na nadřazené ÚPP a ÚPD a rozvojové dokumenty..........................................................................................................7 1.4.1 Politika územního rozvoje České republiky............................................................................................................................................................................................7 1.4.2 Územní plán velkého územního celku Pražského regionu.....................................................................................................................................................................9 1.4.3 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje – návrh zadání ...........................................................................................................................................................9 1.4.4 Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Říčany...............................................................................................................................................................9 1.4.5 Strategický plán DSO Ladův kraj.........................................................................................................................................................................................................10 1.4.6 Plán rozvoje města Mnichovice v letech 2007 - 2013...........................................................................................................................................................................11
1.5 Stávající územní plán....................................................................................................................................................................11
2 Město / urbanismus...................................................................................................................12 2.1 Stavební vývoj města...................................................................................................................................................................12 2.2 Hranice města / zastavitelné, nezastavitelné území..................................................................................................................15 2.3 Urbánní struktura a veřejná prostranství...................................................................................................................................18 2.4 Hustota osídlení............................................................................................................................................................................19 2.5 Funkce v území.............................................................................................................................................................................22 2.6 Nemovité kulturní památky..........................................................................................................................................................24 2.7 Další vybrané urbanistické hodnoty...........................................................................................................................................24 2.8 Urbanistické závady.....................................................................................................................................................................24 2.9 Vybrané statistické ukazatele......................................................................................................................................................25 2.9.1 Souhrnné statistické ukazatele za obec Mnichovice ...........................................................................................................................................................................25 2.9.2 Sledované jevy v ÚAP podle přílohy 1 části B vyhlášky č. 500/2006 Sb. ..........................................................................................................................................28 2.9.3 Územní charakteristika obce v letech 2000 až 2006............................................................................................................................................................................29 2.9.4 Základní demografické ukazatele 1991 – 2008....................................................................................................................................................................................30 2.9.5 Vývoj počtu obyvatel 2000 - 2008........................................................................................................................................................................................................30 2.9.6 Aktuální evidence obyvatel a domů k 9. 12. 2009................................................................................................................................................................................30
3 Příroda a krajina, životní prostředí...........................................................................................31 3.1 Přírodní podmínky........................................................................................................................................................................31 3.1.1 Geologické poměry, geomorfologie.....................................................................................................................................................................................................31 3.1.2 Klima...................................................................................................................................................................................................................................................31 3.1.3 Pedologie............................................................................................................................................................................................................................................31 3.1.4 Fytogeografie a geobotanika...............................................................................................................................................................................................................32 3.1.5 Hydrologie...........................................................................................................................................................................................................................................33 3.1.6 Lesy....................................................................................................................................................................................................................................................33 3.1.7 Zemědělství.........................................................................................................................................................................................................................................33 3.1.8 Krajinná zeleň......................................................................................................................................................................................................................................33 3.1.9 Sídelní zeleň.......................................................................................................................................................................................................................................33
3.2 Ochrana přírody ...........................................................................................................................................................................34 3.2.1 Zvláště chráněná území......................................................................................................................................................................................................................34 3.2.2 Významné krajinné prvky....................................................................................................................................................................................................................34 3.2.3 Památné stromy..................................................................................................................................................................................................................................34
3.3 Územní systém ekologické stability...........................................................................................................................................35 3.3.1 Území NATURA 2000..........................................................................................................................................................................................................................35 3.3.2 Území systém ekologické stability (ÚSES)..........................................................................................................................................................................................35
3.4 Ochrana životního prostředí........................................................................................................................................................37 3.4.1 Radon z geologického podloží.............................................................................................................................................................................................................37 3.4.2 Ovzduší...............................................................................................................................................................................................................................................38 3.4.3 Ochrana nerostného bohatství............................................................................................................................................................................................................38
3.5 Další přírodní hodnoty..................................................................................................................................................................38 3.6 Závady v užívání přírody a krajiny..............................................................................................................................................38
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
3
4 Doprava.......................................................................................................................................39 4.1 Širší dopravní vztahy a výhled dopravní obslužnosti...............................................................................................................39 4.2 Komunikační síť ...........................................................................................................................................................................41 4.2.1 Silnice a dálnice..................................................................................................................................................................................................................................41 4.2.2 Místní a účelové komunikace..............................................................................................................................................................................................................42
4.3 Železnice........................................................................................................................................................................................43 4.4 MHD – autobusová doprava.........................................................................................................................................................44 4.5 Doprava v klidu a dopravní vybavenost.....................................................................................................................................44 4.6 Pěší.................................................................................................................................................................................................44 4.6.1 Značené turistické trasy.......................................................................................................................................................................................................................44
4.7 Cyklistická doprava......................................................................................................................................................................44 4.7.1 Značené cyklotrasy.............................................................................................................................................................................................................................45
4.8 Hluk z automobilové dopravy......................................................................................................................................................45 4.9 Dopravní závady............................................................................................................................................................................45
5 Technická vybavenost...............................................................................................................46 5.1 Zásobování vodou........................................................................................................................................................................46 5.1.1 Zdroj pitné vody...................................................................................................................................................................................................................................46 5.1.2 Vodovodní síť......................................................................................................................................................................................................................................47 5.1.3 Náměty na zapracování do územního plánu........................................................................................................................................................................................48
5.2 Kanalizace......................................................................................................................................................................................48 5.2.1 Čistírna odpadních vod........................................................................................................................................................................................................................48 5.2.2 Kanalizační síť.....................................................................................................................................................................................................................................49 5.2.3 Dešťové vody......................................................................................................................................................................................................................................50 5.2.4 Náměty na zapracování do územního plánu........................................................................................................................................................................................50
5.3 Vodní toky a vodní plochy............................................................................................................................................................50 5.3.1 Struhařovský potok..............................................................................................................................................................................................................................50 5.3.2 Mnichovka...........................................................................................................................................................................................................................................51 5.3.3 Křiváček..............................................................................................................................................................................................................................................51 5.3.4 Myšlínský potok...................................................................................................................................................................................................................................51 5.3.5 Kunický potok......................................................................................................................................................................................................................................52 5.3.6 Vodní plochy........................................................................................................................................................................................................................................52 5.3.7 Zátopová území...................................................................................................................................................................................................................................53 5.3.8 Náměty na zapracování do územního plánu........................................................................................................................................................................................53
5.4 Zásobování plynem......................................................................................................................................................................53 5.4.1 Náměty pro zpracování návrhu územního plánu..................................................................................................................................................................................54
5.5 Zásobování elektrickou energií...................................................................................................................................................54 5.5.1 Napájecí systém 22 kV........................................................................................................................................................................................................................54 5.5.2 Distribuční systém 0,4 kV....................................................................................................................................................................................................................55 5.5.3 Ochranná pásma ................................................................................................................................................................................................................................55 5.5.4 Náměty pro zapracování do územního plánu......................................................................................................................................................................................56
5.6 Telekomunikace............................................................................................................................................................................56 5.6.1 Telefonní síť.........................................................................................................................................................................................................................................56 5.6.2 Dálkové kabely....................................................................................................................................................................................................................................56
5.7 Radiokomunikace.........................................................................................................................................................................56 5.7.1 Náměty pro zpracování návrhu územního plánu..................................................................................................................................................................................56
6 Seznam literatury a podkladů...................................................................................................57
Příloha A.........................................................................................................................................58 Fotodokumentace – hodnoty
Příloha B.........................................................................................................................................64 Fotodokumentace – závady
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
4
1 Úvod 1.1 Vymezení řešeného území Řešené území pro zpracování průzkumů a rozborů je vymezeno celým administrativně správním územím obce Mnichovice, které se skládá ze tří katastrálních území (k.ú.): • k.ú. Mnichovice u Říčan (612,6412 ha) • k.ú. Božkov u Mnichovic (90,6791 ha) • k.ú. Myšlín (127,9745 ha) Celková rozloha řešeného území je 831,2948 ha.
Obr. 1: Přehledné schéma katastrálních území s vyznačením řešeného území (vyšrafované)
1.2 Širší vztahy řešeného území Město Mnichovice se nachází ve Středočeském kraji, přibližně 25 km vzdušnou čarou jihovýchodně od centra Prahy. Mnichovice jsou součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Říčany. Přirozeným centrem území ORP Říčany je samotné město Říčany, kde je soustředěna vetšina ekonomických aktivit a občanské vybavenosti území. Mnichovice spolu s městem Kostelec nad Černými Lesy představují jedno z nejvýznamnějších center osídlení tohoto správního obvodu. V rámci sídelní struktury representují Mnichovice typický „obytný satelit“ příměstského území hlavního města Prahy. Přestože přirozeným lokálním zázemím Mnichovic je město Říčany, skutečným spádovým sídlem je právě hlavní město Praha. Mezi Mnichovicemi a Prahou tak vznikají dlouhodobé každodenní sociálně‐ekonomické vazby. Praha uspokojuje především požadavky na pracovní místa (z údajů SLBD 2001 vyplývá, že podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících z Mnichovic do Prahy za prací se pohybuje v rozmezí 40‐49% a tento trend stále roste) a disponuje také kompletním spektrem občanské vybavennosti. Mnichovice naproti tomu představují jednak významné centrum trvalého bydlení v těsném zázemí Prahy, ale jsou také oblíbeným místem rekreace, a to především v podobě vyhledávaných chatových oblastí a zahrádkářských kolonií. Obousměrné intenzivní vazby mezi Mnichovicemi a Prahou vyplývají jednak z velmi dobré vzájemné dopravní dostupnosti obou sídel (jak individuální, tak městskou hromadnou dopravou, především pak regionálními vlaky) a zároveň z polohy Mnichovic ve velmi atraktivním přírodním prostředí. Podél jihozápadní hranice řešeného území probíhá dálnice D1, s níž jsou Mnichovice spojeny prostřednictvím
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
5
silnice II/508 (přes EXIT 21 v Mirošovicích). S okolními obcemi jsou Mnichovice spojeny dále silnicí II/335, silnicemi III/11319, III/1012 a III/1014 a sítí místních komunikací. Mnichovice leží na železničním koridoru č. 221 Praha – Benešov, který zabezpečuje především rychlé spojení s hlavním městem. Mnichovice jsou dále obsluhovány několika příměstkými autobusovými linkami, které jsou součástí Pražské integrované dopravy (PID). Mnichovice jsou součástí Mikroregionu Ladův kraj, který jako svazek obcí vznikl na základě smlouvy starostů 24 obcí 23. 11. 2000. Cílem mikroregionu je společný rozvoj cestovního ruchu, kultury a propagace.
1.3 Základní charakteristika řešeného území 1.3.1 Přírodní rámec a krajina Mnichovice leží ve velmi členité krajině pod zlomem ploché Pražské (Říčanské) plošiny směrem k Sázavě. Přírodní rámec řešeného území je tvořen ve směru severojižním rozšířeným údolím Mnichovky, na které se od severovýchodu napojují údolí Struhařovského potoka, údolí potoka Křiváček a údolí Myšlínského potoka. Centrální část současného města Mnichovice, jeho historické jádro a navazující historická uliční síť jsou přirozeně koncentrovány v oblasti soutoku Mnichovky a Struhařovského potoka a na přilehlých svazích. Další části města se pak rozkládají na božkovské a myšlínské plošině. Nadmořská výška řešeného území se pohybuje od 332 do 484 m n. m., nejvyšším bodem řešeného území je „Myšlínská hůrka“ nad statkem v Myšlíně, nejnižším bodem je potom dno Mnichovky v místě, kde na jihu opouští řešené území. Severně od centra města se zvedá kopec Budíkov (442 m n. m.). Terén je výrazně členitý.
Obr. 2: Letecký snímek centra Mnichovic, pohled od východu (foto BemoAir ©2006) Zdroj: www.rajce.net, 7. 1. 2010
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
6
1.3.2 Fragmentace území Osu řešeného území tvoří ve směru sever – jih silnice III/1012 od Říčan a na ní dále na jih navazující komunikace II/508 na Mirošovice, resp. II/335 ve směru na Ondřejov. Ve směru západ – východ tvoří osu území komunikace II/508 na Struhařov, resp. III/11319 přes Myšlín dále na Třemblat. Kolem těchto komunikací je soustředěna souvislá zástavba, nejkompaktnější v historickém jádru města, na křížení silnic II/508 a III/1012. Významnou prostorovou bariéru území tvoří v severojižním směru dále těleso železniční trati Praha ‐ Benešov. Železniční trať spolu s výrazným terénním zlomem vymezuje zastavěné území Mnichovic a odděluje od něho území Božkova, který se rozkládá jihozápadně za železniční tratí. Božkov je urbanisticky velmi nesourodá část města, složená z jednotlivých rozptýlených celků. Obdobně nesourodý charakter má část Myšlín, ve východní části řešeného území po obou stranách silnice III/11319.
1.3.3 Lidé V Mnichovicích je podle evidence obyvatel městského úřadu trvale hlášeno 2960 obyvatel (prosinec 2009). V letních měsících však tento počet vzrůstá, a to díky velkému podílu zástavby pro rekreaci (chatové osady, zahrádkářské kolonie) běžně až na 6700 lidí.
1.4 Vazba na nadřazené ÚPP a ÚPD a rozvojové dokumenty Průzkumy a rozbory nového územního plánu města Mnichovice sledují vazbu na následující nadřazené územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci, konkrétně pak sledují záměry, cíle a požadavky těchto dokumentů vztahující se k řešenému území a implementovatelné do územního plánu města Mnichovice: • Politika územního rozvoje České republiky (Brno, Ústav územního rovoje, 2008) • Územní plán velkého územního celku Pražského regionu (AURS spol. s r.o., 2006) • Zásady územního rozvoje Středočeského kraje – návrh zadání (duben 2008) • Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Říčany (Praha, DHV CR, spol. s r.o., listopad 2008) Dále průzkumy a rozbory sledují záměry, cíle a požadavky následujících strategických dokumentů: Strategický plán DSO Ladův kraj (27. 1. 2004) Plán rozvoje města Mnichovice v letech 2007 ‐ 2013 (23. 3. 2007)
• •
1.4.1 Politika územního rozvoje České republiky Politika územního rozvoje ČR z roku 2008 (PÚR 2008) určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování a tím poskytuje rámec pro konsensuální obecně prospěšný rozvoj hodnot území ČR. Dále stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. Řešeného území se na úrovni územního plánu v obecnější rovině dotýkají především některé z republikových priorit územního plánování pro zajištění trvalé udržitenosti území, uvedené v kapitole 2 PÚR 2008: • •
Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
7
•
•
• • •
• •
Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest.
Z hlediska územního plánování je dále důležité, že západní část území Obce s rozšířenou působností Říčany je v PÚR 2008 zahrnuto do rozvojové oblasti republikového významu OB1 ‐ Rozvojová oblast Praha, přičemž Mnichovice leží na samé vnější hranici této rozvojové oblasti. Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou v PÚR vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. Rozvojová oblast OB1 představuje území s nejsilnější koncentrací obyvatelstva v ČR, kde se soustředí kulturní a ekonomické aktivity, které mají z velké části mezinárodní významový přesah. Jedná se o území ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního města Prahy, při spolupůsobení vedlejších center, zejména Kladna a Berouna. Zřetelným rozvojovým předpokladem je připojení na dálnice, rychlostní silnice a tranzitní železniční koridory. Zázemí rozvojové oblasti se tak namísto vlastního území hlavního města postupně stává areálem s přírůstky počtu bydlících obyvatel. Politikou územního rozvoje z roku 2008 je dále vymezena železniční trať č. 221 Praha – Benešov, která prochází Mnichovicemi, jako součást Koridoru konvenční železniční dopravy C‐E551. Účelem vymezení koridorů dopravy v PÚR je ochrana ploch pro umístění např. pozemních komunikací, drah, vodních cest a letišť, které mají vliv na rozvoj území České republiky, svým významem přesahují území jednoho kraje a umožní propojení základní sítě dopravních cest na území České republiky a se sousedními státy. Řešené území není dle PÚR 2008 vymezeno jako součást žádné specifické oblasti ani rozvojové osy.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
8
1.4.2 Územní plán velkého územního celku Pražského regionu Územní plán velkého územeního celku (ÚP VÚC) je především plánem koordinačním, který vytváří předpoklady rozvoje regionálních a nadregionálních systémů dopravní i jiné technické infrastruktury při minimalizaci kolizí s přírodními a kulturními hodnotami území a při minimalizaci možných negativních vlivů na obyvatelstvo. V tomto ohledu z tohoto dokumentu nevyplývají pro řešené území žádné konkrétní požadavky. Z hlediska funkčního uspořádání území tj. hlavních aktivit v jednotlivých zónách vymezuje ÚP VÚC Pražského regionu zóny, kde lze uplatnit regulační zásady, které na jedné straně znamenají preferenci vybraných typů aktivit a na straně druhé mohou pomoci vyloučit či zmírnit možné územní střety. Mnichovice jsou v tomto funkčním uspořádání územím s rozvojem obytné funkce.
1.4.3 Zásady územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje – návrh zadání Zásady územního rozvoje jsou novým typem územně plánovací dokumentace, která vychází z nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Tato dokumentace po zpracování a schválení nahradí dosud existující územní plány velkých územních celků. V současné době Krajský úřad Středočeského kraje zásady územního rozvoje (ZÚR) pořizuje na základě zadání schváleného Zastupitelstvem kraje dne 18.6.2008. Ze zadání ZÚR Středočeského kraje nevyplývají pro řešené území žádné konkrétní požadavky.
1.4.4 Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Říčany V rámci Územně analytických podkladů pro správní obvod Obce s rozšířenou působností Říčany bylo na základě analýz údajů o území, zjištení z průzkumů území a dalších informací provedeno vymezení problémů k řešení. V souladu s ustanovením § 4 odst. 3 vyhlášky c. 500/2006 Sb., byly sledovány zejména urbanistické závady, dopravní závady, střety záměrů na provedení změn v území s hodnotami, limity využití území a vzájemné střety záměrů. Identifikovány byly též obecné problémy související s rozvojem území ORP a jednotlivých obcí. Problémy jsou v ÚAP rozděleny do dvou skupin: • problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území •
střety záměrů s hodnotami, limity a vzájemné střety záměrů
Přehled problémů k řešení v územním plánu vyplývajících z rozboru udržitelného rozvoje území a týkajících se řešeného území Mnichovic je uveden v následující tabulce: Popis problému
Způsob řešení v územním plánu
PROBLÉMY V OBLASTI ROZVOJE ÚZEMÍ Nedostatečná nabídka služeb v cestovním ruchu
Vymezit plochy pro umístění zařízení cestovního ruchu a případně (současně) stanovit regulativy využití stávajících objektů nebo ploch, kde bude možné zařízení služeb umístit.
URBANISTICKÉ ZÁVADY A PROBLÉMY Nedostatečné, nevyjasněné nebo nevhodné využití zemědělských areálů
Vymezit nové využití areálů zejména s ohledem na jejich lokalizaci v rámci obce. Nově vymezit ochranná pásma v návaznosti na využití menší rozlohy areálu.
Živelná suburbanizace
Věnovat větší pozornost proporčnímu rozvoji obcí, a to i ve
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
9
vzájemné návaznosti území obcí. DOPRAVNÍ ZÁVADY, PROBLÉMY V OBLASTI DOPRAVY Dopravní závady na komunikacích Hluková zátěž z dopravy Neodpovídající plochy určené pro přestup v rámci linek IDS, mj. s ohledem na bezpečnost cestujících
Navrhnout řešení dopravních závad a jejich zapracování do ÚP, např. veřejně prospěšné stavby. Vymezit v ÚPD území pro realizaci protihlukových opatření. Vymezit plochy pro terminály, resp. přestupní body.
Tab. 1: Přehled problémů vyplývajících z rozboru trvalé udržitelnosti a určených k řešení v územním plánu Zdroj: Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Říčany (2008), Textová část, tabulka č. 69
Střety záměrů s hodnotami, limity a vzájemné střety záměrů na území města Mnichovice jsou obsahem Územně analytických podkladů pro správní obvod ORP Říčany (2008), Textová část, tabulka č. 89.
1.4.5 Strategický plán DSO Ladův kraj Strategický plán rozvoje DSO Ladův kraj vymezuje hlavní směry dlouhodobého rozvoje mikroregionu. Dokument byl projednán a schválen Shromážděním starostů dne 27. ledna 2004. Strategický plán DSO Ladův kraj stanovuje strategické cíle, které představují základní vývojové tendence dlouhodobého rozvoje mikroregionu směřující k naplnění vize. Dále pak vymezuje 4 problémové okruhy (oblasti vnitřně souvisejících problémů), jejichž řešení je významné pro dlouhodobý rozvoj mikroregionu a vyžaduje soustředěnou pozornost. Každý problémový okruh obsahuje vlastní strategické cíle, tj. hlavní dlouhodobé cíle v daném problémovém okruhu, jejichž plněním se bude mikroregion postupně přibližovat naplňování vize. Vybrané strategické cíle jednotlivých problémových okruhů týkající se řešeného území a implementovatelné do územního plánu města Mnichovice jsou: A) Cestovní ruch a kultura • Rozvíjet cestovní ruch a rekreaci využívající a zároveň respektující přírodní ráz a kulturní dědictví regionu • Uchovávat historický odkaz a prostřednictvím propagace historických památek a zajímavostí rozvíjet cestovní ruch • Vytvořit síť kvalitních ubytovacích a stravovacích zařízení • Vytvořit obyvatelům a návštěvníkům podmínky pro aktivní společenské, kulturní a sportovní vyžití B) Technická, dopravní a správní infrastruktura • Zlepšit kvalitu, úroveň života a kvalitu životního prostředí, zvýšit spokojenost obyvatel • Podpořit trvalé bydlení v mikroregionu • Spoluvytvářet lepší podmínky pro drobné podnikání zejména v oblasti obchodu, služeb a zemědělské výroby • Vybudovat kvalitní technickou a dopravní infrastrukturu C) Životní prostředí • Chránit a zlepšovat životní prostředí • Snižovat dopady zemědělské výroby na životní prostředí a spoluvytvářet krajinný ráz mikroregionu • Optimalizovat strukturu a rozlohu lesních porostů a rozptýlené zeleně • Zvýšení retenční schopnosti krajiny • Spoluvytvářet prostředí pro zdravý život D) Občanská vybavenost • Zlepšovat životní podmínky, kvalitu a úrovně života a spokojenosti obyvatel • Vytvoření podmínek pro vzdělávání a informovanost obyvatel mikroregionu • Zajistit dostupnost všech služeb pro obyvatele i návštěvníky
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
10
1.4.6 Plán rozvoje města Mnichovice v letech 2007 ‐ 2013 Plán rozvoje města Mnichovice je vrcholovým strategickým dokumentem města, krerý vymezuje hlavní směry dlouhodobého rozvoje města Mnichovice a stanovuje rovojové priority pro období 2007 – 2013. Tento dokument přímo navazuje na strategický plán DSO Ladův kraj.
1.5 Stávající územní plán Stávající územní plán byl vypracován společností Archteam a schválen zastupitelstem města Mnichovice dne 20.6.2002. Plán byl navržen na dobu 15 let do roku 2017 s aktualizací každé 3 roky. Usnesením ZM Mnichovice bylo dne 28.6.2006 schváleno zadání změny č. 1 územního plánu města Mnichovice a následně dne 12.10.2006 scháleno vydání závazné části změny č. 1 územního plánu města Mnichovice formou obecně závazné vyhlášky města Mnichovice. Změna č. 1 však byla se zpětnou platností zrušena, protože proces pořizování této změny neproběhl správně. K dnešnímu dni je tedy platný územní plán z roku 2002. Vzhledem k nabití účinnosti nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., bylo zastupitelstem města Mnichovice rozhodnuto o pořízení nového územního plánu ve smyslu tohoto zákona.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
11
2 Město / urbanismus 2.1 Stavební vývoj města Jako u celé řady obcí a měst, ani u Mnichovic nelze jejich vznik a velmi raný vývoj jednoznačně doložit. O nejstarším osídlení se nedochovaly v podstatě žádné písemnosti a ani fyzické doklady. Značná část historie osady nazývané Mnichovice je však prokazatelně spjata se vznikem a existencí Sázavského kláštera založeného v 11. století, který byl v době svého rozkvětu ve 12. století významným kulturním střediskem. Není tedy náhodou, že první zmínka o Mnichovicích se nalézá v kronice „Mnicha Sázavského“. V kronice se píše, že původně uhlířská osada připadla na počátku 12. století právě Sázavskému klášteru. Území Mnichovic mělo pro klášter mimořádný hospodářský význam, procházela tudy totiž důležitá poutní a obchodní stezska mezi Sázavou a Prahou. Proto se klášter rozhodl vystavět v místě dnešního města vesnici s odpočívadlem pro poutníky (hospicem) a za opata Silvestra (1134‐1161) zde byl vystavěn kostel sv. Michala. Rok 1134 je tak díky této události považován za rok založení obce. Mnichovice se pak nejpozději ve 14. století vyvinuly v hospodářské středisko severozápadní části klášterního panství a někdy před rokem 1383 byly povýšeny na městečko. Jeho základem se stalo velké lichoběžníkové náměstí, jehož dolní stranou prochází cesta od Sázavy k Říčanům a od této cesty pak náměstí stoupá, zužuje se a v horním čele stojí kostel. Východně pod kostelem pak pokračuje cesta na černokostelecko.
Obr. 3: Müllerova mapa Čech z roku 1720 ve vydání z roku 1790 (výřez mapového listu č. 13) Zdroj: oldmaps.geolab.cz, 7.1.2010
Vetší rozvoj zaznamenaly Mnichovice až v 16. století. Do třicetileté války se městečko rozrostlo na nejméně 51 domů, které však byly všechny zničeny v roce 1631 požárem. Městečko bylo potom obnoveno již celé v barokním stylu. Barokně byl přestavěn také kostel, jehož podélná strana do náměstí byla záměrně komponována jako vstupní. Až do poloviny 19. století však Mnichovice postihlo hned několik dalších požárů a město do té doby stavebně zcela stagnovalo.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
12
Obr. 4: Stabilní katastr, 1841 Zdroj: ČÚZK
Dalším impulsem pro rozvoj Mnichovic byla v roce 1871 dokončená železnice Praha – Vídeň. Nicméně tím, že zastávka byla v Mnichovicích zřízena až několik let po zprovoznění trati, začal novodobý rozvoj Mnichovic až v 90. letech 19. století. K rozvoji přispěla také skutečnost, že se Mnichovice rychle staly oblíbeným rekreačním zázemím Prahy na okraji posázavské rekreační oblasti a obyvateli Prahy byly hojně navštěvovány nejen v létě, ale také v zimě. Do roku 1921 se více než zdvojnásobil počet domů a to až na 207, přičemž počet obyvatel se zvýšil na 1223. Mnichovice se rozrůstaly především podél hlavní silnice a jednak ve svazích na obou stranách údolí potoka Mnichovky, kde vyrůstaly nejen vilové čtvrti, ale hlavně skupiny chat. Obdobný vývoj probíhal také na území sousedních osad Božkov a Myšlín, které získaly typický rekreační charakter v zázemí Prahy. V roce 1928 byl v dominantní poloze severně od centra při hlavní silnici na Říčany postaven Husův sbor a v roce 1931 byla otevřena Masarykova měsťanská škola nedaleko od náměstí.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
13
Obr. 5: I. vojenské mapování – josefské, 1764‐1768 (výřez mapového listu č. 125) Zdroj: oldmaps.geolab.cz, 7.1.2010
Obr. 6: II. vojenské mapování – františkovo, 1836‐1852 (výřez mapového listu O_9_III) Zdroj: oldmaps.geolab.cz, 7.1.2010
Obr. 7: III. vojenské mapování – františko‐josefské, 1877‐1880 (výřez mapového listu 4053_2) Zdroj: oldmaps.geolab.cz, 7.1.2010
Ve 2. polovině 20. století městečko Mnichovice již nerostlo, na okolních svazích se však dále rozvíjely chatové osady. V 60. letech 20. století, v souvislosti s novým územním uspořádáním, byly k Mnichovicím připojeny obce Myšlín a Božkov. Obě osady si dodnes udržely charakter spíše chatových osad, které se však postupně mění ve čtvrti rodinných domků. V 80. letech bylo na dolním konci severozápadní strany náměstí postaveno nákupní středisko.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
14
Obr. 8: Topografická mapa 1:25 000, 50. léta 20. století Zdroj: Kuča 2000, s. 72
Po roce 1989 se začala na celém území Mnichovic živelně rozvíjet vilová výstavba, především na jihovýchodním okraji směrem k Hrusicím a výrazně pak na území Božkova a Myšlína, který v podstatě již srůstá s centrem Mnichovic. Mnohé louky a pole se tak postupně mění na stavební parcely. K rozvoji trendu bydlení na venkově přispívá atraktivní přírodní prostředí Mnichovic, lákající především stavebníky z Prahy.
2.2 Hranice města / zastavitelné, nezastavitelné území Hledání hranice města je v době drancování volné krajiny a rapidního nárůstu zastavěných ploch nelehkým úkolem. Hranice mezi sídlem a volnou krajinou bývají nečitelné a někdy zástavba pokračuje tak, že se sídla mezi sebou navzájem spojují. Určit, kde se má stavět a kde už nikoli (tj. vymezení zastavitelného území) je zásadním a nejdůležitějším rozhodnutím územního plánu. Architekt Roman Koucký tuto hranici nazývá ve své teorii elementárního urbanismu „první čarou urbanismu“.
Obr. 9: srovnání současných zastavěných ploch (černé) a zastavitelných ploch* (šedé)
*včetně „nevyužitých rezerv v zastavěném území“ (celkem 28 ha)
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
15
Obr. 10: Využití ploch celého katastru Mnichovic s vyznačením rezerv
Obr. 11: Využití ploch celého katastru Mnichovic s vyznačením žádostí o převod do zastavitelného území
Zastavitelné území podle hranic platného územního plánu z roku 2002 (dále jen zastavitelné území) tvoří v součtu 371 ha. Při terénních průzkumech jsme zkoumali skutečnou hranici zastavěného území, kterou jsme zanesli do výkresové dokumentace. Naším cílem bylo vést tuto hranici přehledně, jednoduše a kompaktně. Pokud se v obci nachází nezastavěný pozemek, který je obklopen zástavbou a často je i vybaven technickou infrastrukturou, zahrnuli jsme jej do rámce zastavěného území, i když se na něm fyzicky nenachází žádná nadzemní stavba. V rámci zastavěného území jsou tyto pozemky evidovány pod položkou „nevyužité rezervy v zastavěném území“ (28 ha). V době zpracování těchto průzkumů bylo v Mnichovicích zastavěno celkem cca 289 ha plochy obce včetně 29 ha nevyužitých rezerv v zastavěném území. Za zastavěné území tedy považujeme území o rozloze 289 + 29 = 318 ha. Nezastavěné pozemky ležící na okraji zástavby, avšak na území zastavitelném, jsme evidovali pod položkou „rezervy mimo zastavěné území“ (53 ha). Podle současného územního plánu je v Mnichovicích celkem 82 ha rezerv, což činí cca 9,9% plochy celého katastru města. K datu zpracování průzkumů a rozborů byl od města předán seznam žádostí o změnu územního plánu města. Žádosti o převod z nezastavitelného do zastavitelného území pokrývají celkem 101 ha, což činí 12,2% plochy celého katastru města. Ze součtu rezerv je patrné, že žádosti o další rozšíření zastavitelného území převyšují rezervy pouze o cca 20 ha, a že by jejich zpracování mělo být pečlivě zváženo. V §55 odst. 3 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů je stanoveno:
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
16
„Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.“
město Mnichovice
k.ú.
celkem
Mnichovice
Božkov
Myšlín
plocha k.ú.
831 ha
612 ha
91 ha
128 ha
zastavěné území *
318 ha
220 ha
60 ha
38 ha
( 38,3% )
( 35,9% )
( 66,1% )
( 29,8% )
371 ha
262 ha
61 ha
48 ha
( 44,6% )
( 42,7% )
( 67,4% )
( 37,8% )
%z celkové plochy katastru zastavitelné území %z celkové plochy katastru
Poznámky: * včetně „nevyužitých rezerv v zastavěném území“ (celkem 28 ha) Tab. 2: Bilance zastavění území obce
město Mnichovice registrované žádosti celkem mimo zastavitelné území % z celkové plochy katastru uvnitř zastavitelného území
k.ú.
celkem
Mnichovice
Božkov
Myšlín
155 ha
92 ha
8 ha
55 ha
101 ha ( 12,2% )
52 ha ( 8,5% )
3 ha ( 3,4% )
46 ha ( 35,8% )
54 ha
40 ha
5 ha
9 ha
Tab. 3: Bilance žádostí o změnu území obce
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
17
2.3 Urbánní struktura a veřejná prostranství
Obr. 12: Obtisk zastavěné plochy domů na bílém pozadí – tzv. Schwarzplan
Současná struktura města je nejlépe čitelná z tzv. Schwarzplanu – černém obtisku zastavěné plochy domů na bílém pozadí. Odfiltrováním ostatních vrstev dostaneme výkres, který je esencí města. Výkres, který vypovídá o kvalitě veřejných prostor ulic a náměstí. Na obtisku současných Mnichovic čteme na první pohled Masarykovo náměstí, úsek Ondřejovské ulice v centru, Pražskou ulici, spodní část Jiráskovy ulice a několik málo dalších ulic v centru. Tím ovšem čtení obtisku končí, protože struktura se dále rozpadá do nahodilé směsi solitérních staveb. Z obtisku zastavěné plochy jasně vidíme, že veřejné prostory města strukturu postrádají, že jsou nečitelné, tedy, že neexistují. V těchto souvislostech se nelze zbavit dotěrné otázky, zdali jsou Mnichovice opravdu městem? Odpověď zní ano, jenže pouze na cca 33 ha, které mají městskou strukturu – tj. pouze na cca 9% plochy ze zastavitelného území města (viz. Obr. 15). Ostatních 91% plochy sídla tvoří zástavba neměstská ve formě „sídelní kaše“ neboli „urban sprawl“¹ (především rodinné domy, chaty, viz obr. 15). Přitom se zdá, že nechybí mnoho a rozptýlená řídká zástavba může pokrýt celé katastrální území města, jak se tomu často v okolí Prahy děje. ¹Poprvé v lidské historii dnes žije většina obyvatel ve městech a na předměstích. V Evropě bude v příštích desetiletích takto žít dokonce 80 až 90 % populace. Sídelní kaše, kde se nové přírůstky odehrávají, již zasáhla i Českou republiku a postupně zaplavuje okraje všech měst. Jedná se o velmi řídkou zástavbou, která se nekompromisně rozlévá do krajiny. Volných míst ubývá a nové osídlení zabírá stále rozlehlejší plochy předměstí větších i menších měst, jejichž historická centra se v ploše obce stávají jen malou tečkou uprostřed beztvaré záplavy hypermarketů, překladišť, kolonií rodinných domků, dopravních staveb, drátěných plotů a zpustlých území nikoho. Přibývá rozbitých ploch bez života, jež nejsou městem ani vesnicí, natož volnou krajinou. Sídelní kaše pokrývá okolí evropských měst takovým způsobem, že je navzájem souvisle spojuje do jednolité zastavěné plochy. Trend pokračuje, přestože se tempo populačního růstu téměř zastavilo. V severní Americe, kde se sídelní kaší nejvíce rozlila se tomuto problematickému jevu říká „urban sprawl“. Neuměřená spotřeba ploch pro výstavbu je oprávněně spojována především s otázkami ekologickými. Podle odhadů je více než 60 % celkové světové vyrobené energie spotřebováno na výstavbu a údržbu lidských sídel. Z možných způsobů zastavění je sídelní kaše bezesporu tím materiálně a energeticky nejnáročnějším a je v příkrém rozporu s principy trvale udržitelného rozvoje. Už jen hlediska výstavby a fungování veřejné infrastruktury a dopravy. Čím je plocha města větší, tím rostou jeho stavební a provozní náklady dopravních cest, veřejných prostranství, zeleně a veškeré technické infrastruktury. Sídelní kaše segreguje sociální skupiny, je nespravedlivá v rozdělování veřejných rozpočtů, ohrožuje zdraví obyvatel, způsobuje dopravní problémy, ničí veřejné prostory a v neposlední řadě ztěžuje až téměř znemožňuje tvorbu místa. Rozvoj sídelní kaše má pravděpodobně vliv na klimatické změny a způsobuje závislost na automobilu jako jediném možném dopravním prostředku.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
18
Základním prvkem pro orientaci v prostorách města je Masarykovo náměstí ležící na křižovatce cest významných pro město a jeho okolí. Na něj navazuje základní komunikační osa vedená údolím (Pražská, Ondřejovská ulice po Jánské náměstí) a Husova ulice spojující centrum města s Myšlínem. Poměrně vyzrálou městskou strukturu, jež by byla hodna následování najdeme ve starším vymezení ulic blízko od náměstí (dnešní Sokolská, Fučíkova, Bezručova, Na Zahrádkách). Tato lokace ulic spolu se způsobem stavění budov přímo na rozhraní veřejné prostoru ulice a soukromé parcely vytváří dnes již zapomínané kvality. Podobně dobrou strukturu zástavby najdeme kolem parku J. F. Holíka, který je mimochodem jediným městským parkem, nepočítáme‐li stromořadí na Masarykově náměstí a roztroušené památné stromy. Dalším výrazným místem, z hlediska významu, nikoli však architektonického ztvárnění, je křižovatka Nádražní a Pražské ulice, která napojuje centrum na nádraží a dále do relativně samostatného světa „za dráhou“ – na Božkov. Na Božkově se strukturálně uplatňuje hřebenová cesta – ulice Nádražní od památných lip po původní starou náves, na druhou stranu pak ulice Zámecká. Místy se odtud otevírají pěkné panoramatické pohledy na centrum města a okolní dramaticky tvarovanou krajinu. Je škoda, že tato osa nemá odpovídající ztvárnění a že nepokračuje po celé délce hřebene. Myšlín je také do jisté míry odděleným světem, který ale kromě hotelu nemá žádnou občanskou vybavenost ani centrum, pokud bychom tím nenazvali průtah silnice III/11319 na Třemblat. Původně samostatná chatařská osada postupně prorůstá s centrem města. Nicméně jedinou zpevněnou přístupovou cestu tvoří výše zmíněná silnice.
2.4 Hustota osídlení Ačkoli je hustota osídlení² údaj kvantitativní, podstatným způsobem se dotýká kvality bydlení zejména na okrajích měst v rozvolněné zástavbě. V tzv. sídelní kaši (urban sprawl) řídká zastavěnost kvalitu bydlení výrazně zhoršuje. Brzdí celkovou životaschopnost území a zabraňuje vzniku kvalitních veřejných prostranství. Bylo by ovšem přehnané a příliš jednoduché tvrdit, že větší hustota osídlení automaticky znamená kvalitnější bydlení. Jakkoli je nutno považovat hustotu osídlení za důležitý faktor urbanistického plánování, není samozřejmě faktorem jediným. Hustota osídlení však jednoznačně patří k základní definici města. Prostorová blízkost mezi domy vytváří městský charakter. Bez určité hustoty zastavění není možno vytvořit kvalitní městský prostor. Komise EU uvádí v dokumentu „The Green Paper of the urban environment“ z roku 1990: „Rozvoj předměstí je vnímán jako hrozba fungujících měst a spokojeného života v nich. Vzhledem k absenci veřejného života, nízkému počtu kulturních aktivit, vizuální jednotvárnosti a časovým ztrátám při dojíždění je periferie vnímána jako neúspěch.”. Zahušťování sídelní kaše může zlepšit současná předměstí, vrátit život veřejným prostranstvím, připravit podmínky pro zdravý rozvoj kompaktních čtvrtí s dostatkem parků a zeleně, kde se mohou vedle sebe prolínat různorodé aktivity. Mohou tak vzniknout místa, kde lidé mohou zároveň bydlet, pracovat a trávit volný čas, místa, která jsou pro budoucí generace trvale udržitelná. Zahuštěním lze nabídnout kvality rodinného domu a zároveň nabídnout kvality městského prostředí, kde je v dosahu pěší chůze většina
²Hustotu osídlení považujeme zejména za hodnotu kvalitativní, jako předpoklad kvality městského bydlení. Hustotu osídlení městské struktury chápeme spíše jako „hustotu života města“ v protikladu vůči prázdnotě a monotonii periférie. Přestože je možné určité nebezpečí manipulace s čísly vytrženými z kontextu, je obecná debata o hustotě osídlení ve spojitosti s kvalitami bydlení nadmíru potřebná. Potřebná především proto, že kvalita bydlení, o kterou je v poslední době usilováno, je do vysoké míry určena právními normami, které hustotu osídlení přímo či nepřímo předepisují, resp. zakazují. Jsou‐li stavební zákony, územní plány a další zákonné nástroje nastaveny na nevhodnou úroveň, nelze pak jednotlivým projektem dosáhnout lepších kvalit. Proto je nutné tyto často nepřímé podmínky, ale především jejich působení v reálné výstavbě, zkoumat s ohledem na to, jaký mají vliv na výslednou hustotu osídlení. Jinak totiž jednotlivé normy, ač původně zaváděné s jasným účelem zvyšování kvality bydlení, začínají ve svém součtu zamýšlenou kvalitu výrazně omezovat. Zhuštění zástavby znamená rozumnější využití půdy, se kterou nelze v žádném případě zacházet jako s bezedným zdrojem. Hranice současných měst by měly zůstat zachovány. Další výstavba by neměla donekonečna pokračovat za jejich okraje, ale naopak směrem dovnitř: při vymezení a ochránění parkových ploch zástavbou “území nikoho”, vyplňováním prázdných míst, přestavbami a zhušťováním. Postupným přetvářením předměstkého prostoru na městský. Program výstavby měst musí probíhat na principu zhušťování a zintenzivňování.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
19
denních potřeb, kde se dobře jezdí na kole a děti si mohou venku bezpečně hrát. Zahuštění sídelní kaše dovolí rozvinout systém veřejné dopravy a zpřístupní volnou krajinu za městem. Pojmem hustota osídlení se rozumí poměr mezi počtem obyvatel (ob.) a velikostí území (v ha), na kterém tito lidé bydlí, vyjádřeno jako ob./ha. Tento údaj určuje ovšem pouze tzv. „noční“ hustotu, tedy počet lidí, kteří na daném území nocují. Oproti tzv. hustotě „denní“, která vypovídá o všech lidech vyskytujících se na daném místě v dané chvíli. Toto množství je však jen velmi obtížně zachytitelné. Tato „denní“ hustota je velmi proměnlivá především v centrech měst, která často vykazují relativně nízkou hustotu osídlení, ač by se možná intuitivně očekával opak. Pro posuzování okrajů měst je však přesnější uvádět tzv. „noční“ hustotu osídlení, která více odpovídá úvahám o kvalitě městského bydlení. Jedním z faktorů ovlivňujících měření hustoty osídlení je měřítko vybírané oblasti a způsob jejího ohraničení. Obecně platí, že čím větší oblast je vybrána, tím je měřená hustota osídlení menší. Bereme‐li v potaz celé město, přibývají tak plochy pracovních míst, parků, veřejných budov, dopravních staveb atd., které se zpravidla do výpočtu hustoty osídlení menších celků nezahrnují. Pro vzájemné posuzování hustoty osídlení je proto nutné předem přesně určit, kde se nachází hranice posuzovaného území. Budeme‐li vycházet z administrativních hranic, mohou dvě oblasti stejné plochy vykazovat stejnou hustotu osídlení, ač jedna je přitom hustší, než druhá. Jedna oblast může být částečně hustě zastavěna na jednom místě, s významným zastoupením parkových ploch, a druhá oblast pak zastavěna řídce po celé své ploše. Proto jsme pro výpočet provedli rozdělení ploch do okrsků se stejným charakterem zástavby a k nim pak spočítali příslušnou hustotu. Okrsky zahrnují pouze zastavěné území obce. Hustoty osídlení jsou v Mnichovicích velice nízké a ani v centrální části nedosahují hodnoty 30 obyvatel/ha, což strukturálně odpovídá velmi rozptýlené zástavbě rodinných domů. Při zhuštěné řadové zástavbě rodinnými domy s vlastní zahradou na menších parcelách lze docílit hustoty osídlení cca 60 ‐ 80 ob./ha. O skutečné městské zástavbě lze hovořit až od hustoty osídlení cca 100 ob./ha výše. Pro srovnání můžeme uvést příklad městské blokové zástavby pražských Vinohrad, kde je hustota osídlení cca 330 ob./ha. Obecně platí, že nízká hustota osídlení cca 30 ob./ha vytváří závislost na používání osobního automobilu jako jediného smysluplného dopravního prostředku. Od hustoty cca 50 ob./ha začíná dobře fungovat veřejná doprava (vzhledem k rentabilitě a četnosti spojů) a při hustotách nad 100 ob./ha začnou ve městě hrát významnější roli pěší vazby.³ V Mnichovicích je jasně vidět, že v řídce osídleném Božkově a Myšlíně se obchodu a službám vůbec nedaří, v centru fungují spoře a to ještě díky tomu, že leží ve spádové oblasti širšího okolí přístupné automobily. Nízká hustota osídlení v Mnichovicích vypovídá o tom, že jsou spíše obytnou a rekreační zónou pražského regionu, přístupnou po železnici a dálnici D1, než samostatným městem. Z výpočtů hustot osídlení jasně vyplývá, že ve stávajícím zastavěném území jsou velké rezervy a zábor volné krajiny by měl být minimální.
³Newman, Peter; Kenworthy, Jeffrey: Cities and automobile dependence. Aldershot 1989
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
20
Obr. 13: Hustota osídlení podle vybraných okrsků
oblast plocha (ha)
počet ob.
hustota (ob. /ha)
HPP (m2)
počet domů
01
35,2
333
9
119
02
30,2
252
8
90
03
35,4
36
1
13
04
25,1
549
22
05 06
29,3 11,7
805 56
28 5
07
37,5
353
9
126
08
19,7
81
4
29
09
22,6
154
7
55
10
7,4
17
2
6
11 12
5,8 3,7
98 34
17 9
7 12
13
23,4
112
5
40
14
1,2
3
2
1
15
5,1
6
1
2
16
32,5
185
6
66
17
8,3
20
2
7
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
154
bytové domy (počet bytů)
42
56362 20
28
21
Poznámky: ‐ v rozptýlené zástavbě použit koeficient 2,8 obyvatele / 1 dům (byt) ‐ pro výpočet v centrální části obce použita metodika dle výměry hrubé podlažní plochy: koeficient 70 m2 / obyvatel Tab. 4: Hustota osídlení
2.5 Funkce v území Době funkčního zónování, zdá se, již pomalu odeznívá. Systém oddělování funkcí na hlavní funkce: práci, bydlení a rekreaci, mezi nimiž se vytváří funkce dopravní, se ukazuje z mnoha důvodů jako problematický a je kritizován již od šedesátých let minulého století. Důvod vzniku funkčního zónování pramenil z problému čadících a hlučných továren uprostřed města – proto se vymýšlely cesty, jak je vymezit do oddělených lokalit. Dále ovšem funkční zónování postrádá adekvátnost. Vymezování rozsáhlých oblastí například pouze pro bydlení vytvořilo místa, kam lidé jezdí pouze přespávat a ty se nikoli neprávem nazývají „sídlištními noclehárnami“ s nedostatečnou vybaveností. Mnichovice mají k tomuto stavu výrazně nakročeno. Po provedení terénních průzkumů jsme vypozorovali určité převažující funkce na jednotlivých pozemcích. Drtivá většina pozemků je využívána monofunkčně a jen velmi malá část, kterou nazýváme „jádrové území města“ má funkce městsky promíchané a lze ji tudíž jako jedinou označit za městskou. Na této ploše, která činí jen 8,9% plochy zastavitelného území se odehrává bydlení i práce dohromady, jsou zde kostely, školy, obchody, služby, administrativa a další funkce. Největší podíl v zastavitelném území zabírá „bydlení typ A ‐ bydlení v rozvolněné zástavbě“ (25,8%) a „bydlení typ B ‐ chaty a zahrádkářské kolonie“ (27,2%). Tyto dva způsoby využití pozemků na trvalé a rekreační bydlení celkem zabírají přes 50% zastavitelného území na celkem 197 ha. Ostatní funkce po odečtení veřejných prostranství a rezerv ze zastavitelného území zabírají pouze 50 ha. To znamená, že tyto dvě funkce (bydlení) mají čtyřnásobnou převahu nad ostatními funkcemi.
Obr. 14: Obtisk zastavěných pozemků, jež jsou dále rozděleny podle využití (funkcí)
Rozdíl mezi funkcemi „bydlení typ A ‐bydlení v rozvolněné zástavbě“ a „bydlení typ B ‐ chaty a zahrádkářské kolonie“ byl stanoven při terénních průzkumech s ohledem na velikost staveb na předmětných pozemcích. Do první kategorie byly zařazeny rodinné domy. A to bez ohledu na to, mají‐li číslo popisné či evidenční, protože i v objektu s číslem evidenčním lze mít nahlášen trvalý pobyt. Přestože se z průzkumů
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
22
prováděných v zimním období, tj. při topné sezóně, ukázalo, že i řada chat je pravděpodobně trvale obydlená, byly do první kategorie zařazeny pouze větší objekty s charakterem rodinného domu. U těchto staveb se místy vedle bydlení vyskytují další funkce jako například ordinace lékařů, autoopravny apod. Jejich výskyt je žádoucí a nijak zásadně popisované jevy nemění. V druhé kategorii se vyskytují chaty a příbytky zahrádkových kolonií. Obě kategorie trvalého a rekreačního bydlení jsou navzájem velmi promíchané a jen výjimečně utvářejí ucelené okrsky. V chatových oblastech, které byly dříve určeny pouze pro rekreaci, se chaty postupně přestavují na rodinné domy, aniž by se tomu přizpůsobil stav komunikací a veřejné vybavenosti. Vezmeme‐li v úvahu, že v roce 2002 se uváděl počet rekreantů 4500 oproti 2100 stálým obyvatelům, je jasné, že stojíme před jedním z důležitých úkolů nového územního plánu. Ostatní funkce mimo výše popsané jádro města a navazujících obou kategorií bydlení zastupují v obci minoritní postavení. Průmysl a technická vybavenost zaujímá 3,2% a sport 1,3% plochy zastavitelného území města. Je s podivem, že v Mnichovicích není ani jedna zemědělská usedlost, která by obhospodařovala okolní polnosti. obec Mnichovice celkem
k.ú. Mnichovice
Božkov
Myšlín
počet obyvatel
2960
čísla popisná (domy)
1229
874
204
151
čísla evidenční (chaty)
1020
676
176
168
Tab. 5: Srovnání číse popisných a evidenčních Zdroj: evidence Městské úřadu v Mnichovicích, prosinec 2009
plocha
zastavitelné*
katastr**
jádrové území města
33 ha
8,9%
4,0%
bydlení v rozvolněné zástavbě (typ A)
96 ha
25,8%
11,5%
chaty a zahrádkářské kolonie (typ B)
101 ha
27,2%
12,1%
sport
5 ha
1,3%
0,6%
průmysl a technická vybavenost
12 ha
3,2%
1,4%
veřejný prostor a doprava rezervy/ nevyužité pozemky
43 ha 82 ha
11,5% 22,1%
5,1% 9,9%
ÚZEMNÍ REZERVY
82 ha
22,1%
9,9%
A – rezervy v zastavěném území
53 ha
14,3%
6,4%
B – mimo zastavěné území
29 ha
7,9%
3,5%
Poznámky: ‐ jedná se o převažující funkce * % z plochy zastavitelného území, tj. 371 ha ** % z celkové plochy katastru obce, tj. 831 ha Tab. 6: Bilance využití zastavitelného území obce (371 ha) a celkové plochy katastru (831 ha)
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
23
Obr. 15: Využití zastavitelného území obce (371 ha)
2.6 Nemovité kulturní památky Dle výpisu z ústředního seznamu kulturních památek ČR, vedeného Národním památkovým ústavem, se na řešeném území nacházejí tyto chráněné objekty a území, které podléhají zvláštnímu režimu ochrany: číslo rejstříku ÚSKP
název památky
část obce
umístění
34541 / 2‐2107
kostel Narození P. Marie
Mnichovice
Masarykovo náměstí
19143 / 2‐2108
fara
Mnichovice
Masarykovo náměstí
25126 / 2‐4135
tvrz, archeologické stopy
Myšlín
při dvoře Myšlín
11433 / 2‐4339
vodní mlýn
Mnichovice
severně od centra, u potoka
29938 / 2‐2110 32246 / 2‐2109
socha sv. Jana Nepomuckého sloup se sochou P. Marie Svatohorské
Mnichovice Mnichovice
Jánské náměstí Masarykovo náměstí
Tab 7: Výpis nemovitých kulturních památek v řešeném území, dle ústředního seznamu kulturních památek ČR Zdroj: monumnet.npu.cz, 11.12.2009
2.7 Další vybrané urbanistické hodnoty Další vybrané urbanistické hodnoty a jejich popis viz PŘÍLOHA A.
2.8 Urbanistické závady Vybrané urbanistické závady a jejich podrobný popis viz PŘÍLOHA B.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
24
2.9 Vybrané statistické ukazatele 2.9.1 Souhrnné statistické ukazatele za obec Mnichovice Obecná charakteristika
Druhy pozemků
831 [2]
Katastrální plocha (ha) Počet katastrů
3 [2]
Počet územně technických jednotek
3 [2]
Počet částí obce
3 [2]
Celková výměra pozemku (ha)
831 [2]
Orná půda (ha)
205 [2]
Chmelnice (ha)
‐ [2]
Vinice (ha)
‐ [2] 226 [2] 5 [2]
Zahrady (ha) Ovocné sady (ha)
81 [2]
Trvalé travní porosty (ha) Zemědělská půda (ha)
518 [2]
Lesní půda (ha)
161 [2] 8 [2]
Vodní plochy (ha)
Hospodářská činnost
Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)
35 [2] 109 [2]
Počet podnikatelských subjektů celkem
821 [2]
Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl
11 [2] 115 [2]
Stavebnictví
108 [2] 38 [2]
Doprava a spoje podle převažující činnosti
Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství
215 [2]
Ostatní obchodní služby
218 [2] 3 [2]
Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění
podle právní formy
Školství a zdravotnictví
32 [2]
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Státní organizace
81 [2] 3 [2] 5 [2]
Akciové společnosti Obchodní společnosti
77 [2]
Družstevní organizace
3 [2]
Peněžní organizace ‐ počet subjektů
‐ [2] 637 [2] 6 [2]
Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci
34 [2]
Svobodná povolání
‐ [2]
Zemědělští podnikatelé
56 [2]
Ostatní právní formy Kultura
Veřejná knihovna vč. poboček
1 [3]
Stálá kina
1 [4]
Multikino
‐
Divadlo
‐
Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků)
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
1
25
[3]
Galerie (vč. poboček a výstavních síní)
‐
Kulturní zařízení ostatní
1
Středisko pro volný čas dětí a mládeže
‐
Zoologická zahrada
‐ [3]
Sakrální stavba Hřbitov
Lázně
Školství
2 1 [3]
Krematorium
‐
Smuteční síň
‐ ‐ [6]
Lázeňske léčebny
[1]
Sociální oblast
Sport
Mateřská škola
1
Základní škola ‐ nižší stupeň (1 ‐ 5. ročník) Základní škola ‐ vyšší stupeň (1.‐9. ročník)
‐ 1
Střední odborné učiliště
‐
Gymnázium
‐
Střední odborná škola (vč.zdravotnické)
‐
Škola speciální
‐
Základní umělecká škola Vysoká škola‐počet
‐ ‐
Jazyková škola
‐
Vyšší odborná škola
‐
Ústavy sociální péče pro dospělé
‐
Ústavy sociální péče pro mládež
‐
Domy s pečovatelskou službou
‐
Domovy důchodců
‐
Domov‐penzion pro důchodce
‐
Úřad práce ‐ počet úřadoven Domy pro přechodný pobyt s pečovatelskou službou a zařízení obdobného charakteru
‐ ‐
Koupaliště a bazény
‐
‐ z toho kryté bazény Hřiště (s provozovatelem nebo správcem)
‐ 3
Tělocvičny (vč. školních)
1 [3]
[3]
Stadiony otevřené
‐
Stadiony kryté
‐
Zimní stadiony kryté i otevřené Zdravotnictví
[5]
‐ [3]
Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem)
1
Sdružená ambulantní zařízení
1 [3]
Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení
‐ [6]
Ambulantní zařízení
‐ [6]
Detašované pracoviště ambulantního zařízení
‐ [6]
Nemocnice
‐ [6]
Detašované pracoviště nemocnice
‐ [6]
Odborné léčebné ústavy (mimo léčeben dlouhodobě nemocných)
‐ [6]
Léčebna pro dlouhodobě nemocné Ostatní lůžková zařízení
‐ [6] ‐ [6]
Detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení
‐ [6]
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
26
Obyvatelstvo
Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé
2 [6]
Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé
‐ [6]
Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost
‐ [6]
Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost
2 [6]
Samostatná ordinace praktického lékaře ‐ stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře ‐ stomatologa
2 [6] ‐ [6]
Samostatná ordinace praktického lékaře ‐ gynekologa
‐ [6]
Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře ‐ gynekologa
1 [6]
Samostatná ordinace lékaře specialisty
‐ [6]
Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty
‐ [6]
Ostatní samostatná zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení
1 [6] ‐ [6]
Zařízení lékárenské péče
1 [6]
Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče
‐ [6]
Jesle
‐ [6]
Další dětská zařízení
‐ [6]
Středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci
‐ [6] ‐ [6]
Okresní zdravotní ústav
‐ [6]
Transfusní stanice
‐ [6] 43 [7]
Živě narození celkem muži
26 [7]
ženy
17 [7] 19 [7]
Zemřelí celkem
10 [7]
muži
9 [7] 24 [7]
ženy Přirozený přírůstek celkem muži
16 [7]
ženy
8 [7] 356 [7]
Přistěhovalí celkem
203 [7]
muži
153 [7] 73 [7]
ženy Vystěhovalí celkem muži
40 [7]
ženy
33 [7] 283 [7]
Saldo migrace celkem
163 [7]
muži
120 [7] 307 [7]
ženy Přírůstek/úbytek celkem muži
179 [7]
ženy
128 [7]
Počet bydlících obyvatel k 31.12. muži ženy Počet obyvatel ve věku 0‐14 let celkem
3 043 [2] 1 514 [2] 1 529 [2] 541 [2] 267 [2]
muži
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
27
274 [2]
ženy
2 126 [2]
Počet obyvatel ve věku 15‐64 let celkem muži
1 096 [2]
ženy
1 030 [2] 376 [2] 151 [2]
Počet obyvatel ve věku 65 a více let celkem muži
225 [2]
ženy Poznámky: [1] školní rok 2005/2006, [2] období: 31.12.2008, [3] období: 31.12.2006, [4] období: 31.12.2003, [5] období: 31.12.2004, [6] období: 31.12.2007, [7] období: rok 2008 Tab. 8: Vybrané statistické údaje za obec Mnichovice (kód obce: 538 493) Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz, 1. 12. 2009
2.9.2 Sledované jevy v ÚAP podle přílohy 1 části B vyhlášky č. 500/2006 Sb. Sledovaný jev [1]
Aktuální údaj 3043 [2]
1
Počet obyvatel
1 1
Přirozený přírůstek Saldo migrace
24 [3] 283 [3]
2
Podíl obyvatel ve věku 0 ‐ 14 let na celkovém počtu obyvatel (%)
17,8 [2]
2
Počet obyvatel ve věku 0 ‐ 14 let
541 [2]
3
Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%)
12,4 [2]
3
Počet obyvatel ve věku 65 let a více
376 [2]
6 8
Počet částí obce Míra nezaměstnanosti ‐ dosažitelní (%)
3 [2] 2,5 [2]
8
Počet uchazečů o zaměstnání ‐ dosažitelní
29 [2]
8
Počet uchazečů o zaměstnání
30 [2]
8
Počet uchazečů ‐ absolventů
1 [2]
8
Počet uchazečů ‐ evidence nad 12 měsíců
4 [2]
11 11
Počet dokončených bytů Počet dokončených bytů v rodinných domech
17
Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem
1 [2]
18
Počet lázeňských léčeben
‐ [4]
18
Počet lůžek v lázeňských léčebnách
‐ [4]
22
Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)
62,3 [2]
23 24
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)
39,6 [2] 15,7 [2]
27
Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)
17,4 [2]
28
Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)
29
Podíl lesů z celkové výměry (%)
19,4 [2]
30
Orná půda ‐ rozloha (ha)
205 [2]
30 30
Chmelnice ‐ rozloha (ha) Vinice ‐ rozloha (ha)
‐ [2] ‐ [2]
30
Zahrady ‐ rozloha (ha)
30
Ovocné sady ‐ rozloha (ha)
30
Trvalé travní porosty ‐ rozloha (ha)
30
Lesní půda ‐ rozloha (ha)
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
35 [3] 35 [3]
0,9 [2]
226 [2] 5 [2] 81 [2] 161 [2]
28
8 [2]
30
Vodní plochy ‐ rozloha (ha)
30
Zastavěné plochy ‐ rozloha (ha)
30
Ostatní plochy ‐ rozloha (ha)
109 [2]
30
Zemědělská půda ‐ rozloha (ha)
518 [2]
30 30
Celková výměra (ha) Koeficient ekologické stability
831 [2] 1,38 [2]
37
Živě narození
43 [3]
37
Zemřelí
19 [3]
37
Přistěhovalí
356 [3]
37
Vystěhovalí
73 [3]
37 37
Průměrný věk Počet obyvatel ve věku 15 ‐ 64 let
35 [2]
38,4 [2] 2 126 [2]
Poznámky: [1] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [2] období: 31.12.2008 [3] období: rok 2008 [4] období: 31.12.2007 Tab. 9: Sledované jevy v ÚAP podle přílohy 1 části B vyhlášky č. 500/2006 Sb. Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz, 1. 12. 2009
2.9.3 Územní charakteristika obce v letech 2000 až 2006 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2147
2189
2256
2340
2491
2628
Počet katastrálních území
3
3
3
3
3
3
Počet územně technických jednotek
3
3
3
3
3
3
Počet částí obce Celková výměra (ha)
3 831,29
3 831,30
3 831,27
3 831,27
3 831,27
3 831,27
z toho (v ha)
523,91
523,58
523,51
522,50
521,06
520,68
orná půda
208,89
208,92
208,92
206,82
206,79
206,11
zahrady
222,37
223,12
223,32
225,03
224,04
225,58
8,14
7,15
6,89
6,58
6,40
5,64
‐ ‐
‐ ‐
‐ ‐
‐ ‐
‐ ‐
‐ ‐
Počet obyvatel
zemědělská půda
z toho:
sady chmelnice vinice louky
lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy
84,52
84,40
84,38
84,07
83,83
83,34
161,20
161,25
161,16
161,16
161,16
161,16
5,97
5,97
5,97
5,97
5,97
5,97
32,51
32,93
33,21
33,71
34,35
34,83
107,70
107,57
107,42
107,94
108,75
108,64
Tab. 10: Územní charakteristika obce v letech 2000 – 2006, stav k 31. 12. 2006 Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz, 1. 12. 2009
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
29
2.9.4 Základní demografické ukazatele 1991 – 2008
Obr. 16: Základní demografické ukazatele 1991‐2008 Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz, 1. 12. 2009
2.9.5 Vývoj počtu obyvatel 2000 ‐ 2008
Obr. 17: Vývoj počtu obyvatel v letech 2000 až 2008 Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz, 1. 12. 2009
2.9.6 Aktuální evidence obyvatel a domů k 9. 12. 2009 Počet hlášených obyvatel trvale bydlících
2960
Počet domů (č. p.) celkem
1229
Z toho:
Mnichovice Myšlín
874 151
Božkov
204
Počet chat (č. ev.) celkem Mnichovice Z toho:
1020 676
Myšlín
168
Božkov
176
Tab. 11: Aktuální evidence obyvatel a domů k 9. 12. 2009 Zdroj: evidence MÚ Mnichovice, 9. 12. 2009
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
30
3 Příroda a krajina, životní prostředí 3.1 Přírodní podmínky 3.1.1 Geologické poměry, geomorfologie Řešené území leží v centru velké geologické jednotky – Českého masívu a rozkládá se na dvou regionálních geologických jednotkách. Větší část území leží na geologické jednotce středočeský pluton, tvořené komplexem hlubinných vyvřelin. Další část se označuje jako tonalit sázavského typu s průniky říčanské žuly. Menší část řešeného území se potom rozkládá na jednotce tehovský metamorfovaný ostrov, který je tvořen kontaktními rohovci, které vznikly metamorfózou břidličnatých a drobových hornin. Dle Zeměpisného lexikonu ČR – Hory a nížiny leží řešené území v geomorfologickém celku Benešovská pahorkatina, v okrscích: • Konopišťská pahorkatina ‐ členitá pahorkatina v povodí Sázavy, na granitoidech, granitodioritech až křemenných dioritech středočeského plutonu sázavského typu; rozčleněný erozně denudační povrch se strukturními hřbety, suky, s hluboce zaříznutým údolím Sázavy a jejích přítoků. •
Jevanská pahorkatina (na SV) ‐ členitá pahorkatina v povodí Sázavy a Labe (při jejich rozvodí), na porfyrické biotitické žule říčanského typu, méně na drobnozrnné biotititické žule Jevanského typu středočeského plutonu. Rozčleněný strukturně denudační reliéf s žulovými vrchy se skalními tvary zvětrávání a odnosu, nivační sníženiny, se zbytky sníženin, diferencovaně vyzdvižené holoroviny.
•
Stránčická pahorkatina (na SZ) ‐ členitá pahorkatina v povodí Vltavy a Sázavy, při jejich rozvodí, na kontaktně metamorfovaných proterozoických a staropaleozoických prachovcích, břidlicích, drobách, kvarcitech a rohovcích tehovského ostrova s tufy, ryolitu, dacitu a bazaltu. Slabě rozčleněný erozně denudační reliéf v oblasti plochého meaantoklinálního vyklenutí, porušený příčnými zlomy SZ‐JV, s nevýraznými strukturními hřbety a suky a denudačními plošinami.
Podle Geologické mapy ČR (zdroj CENIA ) leží řešené území na žulách granitové řady (SV), paleozoických horninách metamorfovaných (břidlice, droby, křemence ‐ SZ), granodiorytech a diorytech (J), na západním okraji úzkém pásu vulkanických hornin.
3.1.2 Klima Dle Quittovy klasifikace je na řešeném území mírné klima a spadá do oblasti MT10. Průměrná roční teplota je zde 8,3°C, přičemž průměrná teplota v nejteplejším měsíci červenci se pohybuje v rozmězí 17 až 18°C a v nejchladnějším lednu pak v rozmezí ‐2 až ‐3°C. Počet letních dnů je 40 až 50, počet dnů se sněhem 50 až 60 a počet jasných dnů 40 až 50. Průměrné roční srážky jsou 590‐610 mm, ve vegetačním období 400‐450 mm a v zimním období 200‐250 mm. Vegetační období zde trvá asi 160 dnů. Na řešeném území výrazně převažují západní větry.
3.1.3 Pedologie V území se vyskytují skupiny půdních typů hnědých půd, silně svažitých půd, nivních půd v údolí Mnichovky a přítoků, méně oglejených půd, ojediněle mělkých a nevyvinutých půd. Ve střední části území se vyskytují půdy s nadprůměrnou produkční schopností (třída ochrany 2), plošně obdobné zastoupení mají velmi málo produkční půdy (třída ochrany 5). Bonitně nejcenější půdy (třída
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
31
ochrany 1) jsou v nivních polohách údolí Mnichovky. Půdy s průměrnou (třída ochrany 3) a podprůměrnou (třída ochtrany 4) produkční schopnosti jsou zastoupeny méně.
BPEJ
třída ochrany
5.26.11
II.
5.26.51
IV.
5.29.01
II.
5.29.04
III.
5.29.11
II.
5.29.14
III.
5.29.41
IV.
5.29.44
V.
5.29.51
IV.
5.29.54
V.
5.32.11
IV.
5.32.14
V.
5.32.44
V.
5.32.54
V.
5.37.15
V.
5.37.16
V.
5.40.68
V.
5.40.77
V.
5.40.78
V.
5.40.99
V.
5.50.01
III.
5.50.11
III.
5.58.00
I.
5.68.11
V.
5.78.69
V.
Tab. 12: Tabulka BPEJ a tříd ochrany ZPF
3.1.4 Fytogeografie a geobotanika Území leží ve fytogeografickém okresu 64b ‐ Jevanská plošina. Podle mapy původní přirozené vegetace (zdroj CENIA) byly původními společenstvy černýšové dubohabřiny Melampyro nemorosi ‐ carpinetum a bikové / jedlové doubravy Luzulo albidae ‐ Qzercetum petraea / Abieti ‐ Quercetum. Podle Geobotanické mapy ČSR byly původními společenstvy v nivě Mnichovky a jejích přítoků luhy a olšiny, v níže položených částech dubohabrové háje, ve výše položených částech acidofilní doubravy. Území leží v bioregionu 1.22 ‐ posázavském. Vyskytují se zde biochory • 3PR ‐ pahorkatiny na kyselých plutonitech 3. vegetačního stupně • 3BM ‐ Erodované plošiny na drobách 3. vegetačního stupně • 4PR ‐ pahorkatiny na kyselých plutonotech 4. veg. Stupně Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
32
•
4BR ‐ erodované plošiny na kyselých pluronitech 4. veg. stupně.
3.1.5 Hydrologie Celé území leží v povodí Sázavy, rozvodí s Labem je S a SV od řešeného území, rozvodí Vltavy SZ od řešeného území. Dílčí povodí jsou • 1‐09‐03‐126 Mnichovka (Myšlínský potok) • 1‐09‐03‐124 Mnichovka (Všestarský a Stránčický potok) • 1‐09‐03‐125 Struhařovský potok • 1‐09‐03‐131 Hrusický potok (okrajově) • 1‐09‐03‐127 Kunický potok (k.ú. Božkov) • 1‐09‐03‐109 Zvánovický potok (okrajově) V S části k.ú. Mnichovice v poloze Budíkov se nachází vodní zdroj s pásmem hygienické ochrany 1., 2a. a 2b. Stupně. Na ZPF jsou ve značném rozsahu provedeny meliorace (zakresleno ve výkrese č. 3). Blíže viz kapitola 5.3 – Vodní tok a vodní plochy
3.1.6 Lesy Řešené území se nachází v přírodní lesní oblasti 10 ‐ Středočeská pahorkatina. Je středně zalesněné, lesní porosty se vyskytují na výše položených částech svahů a na svazích s větším sklonem. Souvislejší lesní porost je na JV území a v lokalitě Budíkov. SV od řešeného území, avšak bez přímé souvislosti, se nachází lesní komplex Voděradské bučiny. Lesy jsou v kategorii hospodářských lesů, na nepříznivých stanovištích se vyskytují v omezeném rozsahu lesy ochranné. Dle typologické mapy se vyskytují lesní typy svěží a obohacené dubové bučiny, ojediněle jedlodubové bučiny, svěží a obohacené bukové doubravy, vysychavé bukové doubravy, bohaté dubové bučiny, javorbukové doubravy, lipodubové bučiny, kamenité kyselé dubové bučiny, topolové luhy, jasanové olšiny. V současnosti mají velký podíl smrkové porosty. Stupeň ohrožení v celé oblasti je D ‐ dožití 60 let a více (nejnižší ohrožení).
3.1.7 Zemědělství Orná půda je soustředěna na bonitnějších pozemcích v severním sektoru k.ú. Mnichovice a v menších enklávách na okraji území v k.ú. Myšlín. Na těchto pozemcích probíhá intenzivní zemědělská činnost. Vzhledem k velkému rozsahu zastavěného území je velké zastoupení zahrad, většinou obytných a rekreačních. Drobnější enklávy orné půdy prostupují zastavěné území na nezastavěných plochách a na nepřevedených parcelách se zástavbou. Trvalé travní porosty se vyskytují ostrůvkovitě po celém území na méně bonitních pozemcích. Údaje o BPEJ a třídách ochrany jsou uvedeny v kapitole 3.1.3 ‐ Pedologie.
3.1.8 Krajinná zeleň Mimo lesní porosty se vyskytují ve značném rozsahu porosty mimolesní zeleně na pozemcích trvalých travních porostů, na okrajích pozemků orné půdy (zpravidla v návaznosti na lesní porosty), na pozemcích ostatních a neplodných půd. Jedná se o různá stadia postupného zarůstání neobdělávaných ploch od řídkých náletů stromů a keřů po porosty lesního chrakteru. Souvislý pás mimolesní zeleně tvoří porosty na svazích tělesa železniční dráhy. Břehové porosty, místy rozšířené do porostů lužního charakteru, lemují vodní toky. V polích severně od Budíkova se nachází soustava protierozních mezí.
3.1.9 Sídelní zeleň Charakteru venkovského sídla s velkým zastoupením rekreační zástavby odpovídá velké zastoupení zahrad, které dohromady tvoří souvislou plochu funkční zeleně. Převažují zahrady na odpovídajícím druhu pozemku, zčásti jsou obytné a rekreační zahrady na jiných pozemcích, které nebyly na zahrady po zástavbě
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
33
převedeny (orná půda, trvalé travní porosty) nebo na pozemcích ostatních a zastavěných. Veřejná zeleň je zastoupena parkem na Masarykově náměstí, parkem J. Holíka (ul. Švermova), úpravou návsi v Božkově se skupinou památných stromů a méně významnými plochami uliční zeleně.
3.2 Ochrana přírody 3.2.1 Zvláště chráněná území Zvláště chráněná území přírody se v území nevyskytují (PP Božkovské jezirko je již v k.ú Mirošovice).
3.2.2 Významné krajinné prvky Registrované VKP se v území nevyskytují. Podle § 3 zák. 114/92 jsou významnými prvky všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy.
3.2.3 Památné stromy kód
103609
kategorie
jednotlivý strom
název
Jasan v Mnichovicích
druh výška m
Fraxinus excelsior 19
obvod kmene cm
291
popis
na hrázi u rybníčka
kat. území
Mnichovice u Říčan
p.p.č.
480
kód
103608
kategorie
skupina stromů
název
Lípy u nové školy
druh
Tilia cordata
výška m obvod kmene cm popis kat. území
Mnichovice u Říčan
p.p.č.
68/3
kód
103610
kategorie
jednotlivý strom
název
Topol v Mnichovicích
druh
Populus nigra
výška m obvod kmene cm popis
557 U stavebnin v zatáčce silnice Mnichovice ‐ Mirošovice, mohutná koruna bez terminálu, částečně prořezaná, nutno ošetřit
kat. území
Mnichovice u Říčan
p.p.č.
1704/1
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
34
kód
103617
kategorie
skupina stromů
název
Lípy v Božkově
druh výška m
Tiulia cordata
obvod kmene cm popis
u křížku na návsi
kat. území
Božkov u Mnichovic
p.p.č.
1930/1
kód
103604
kategorie
jednotlivý strom
název
Žižkův dub v Myšlíně
druh
Quercus robur
výška m obvod kmene cm
16 692
popis
velká dutina v kmeni zakrytá mříží, terminál je dutý a téměř suchý, koruna redukovaná. Strom je ošetřený, olistěný jen ve spodní části koruny.
kat. území
Myšlín
p.p.č.
512/4
Tab. 13: Tabulka památných stromů na území města Mnichovice
3.3 Územní systém ekologické stability 3.3.1 Území NATURA 2000 Území Natura 2000 se v území nevyskytuje. 3.3.2 Území systém ekologické stability (ÚSES) Nadregionální a regionální ÚSES do řešeného území nezasahuje. Podkladem pro lokální ÚSES je Generel lokálního ÚSES (Ing. Šteflíček, Ateliér zahrada, 1994). Lokální ÚSES tvoří lokální biokoridory Mnichovka, Struhařovský potok a Myšlínký potok, na JZ se hranice k.ú. Božkov dotýká biokoridoru Kunického potoka. V lokálních biokoridorech jsou umístěna lokální biocentra dle aktuálního stavu krajiny a dle prostorových parametrů vymezování ÚSES. Biokoridory v nivách vodních toků jsou klasifikovány vesměs jako funkční, při průchodu zastavěným územím Mnichovic jako nefunkční z důvodu úpravy koryta a zúžení pod hranici prostorových parametrů. kód
1
název
U dálnice
prvek,vymezení
LBC funkční
kat. území geobiocenologická typizace (STG)
Božkov a sousední 3BC4‐5
velikost ha
3,8
charakteristika
Vlhké louky zarůstající nálety vysoké zeleně. Meliorace, pravděpodobně nefunkční.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
35
kód
2
název
Struhařovský potok
prvek,vymezení
LBC funkční
kat. území
Mnichovice
geobiocenologická typizace (STG) velikost ha
3BC4‐5 3,26
charakteristika
Potoční niva s porosty vysoké zeleně. Strž s vysokou zelení. Část v PHO 1,2a,2b
kód
3
název
Mnichovka
prvek,vymezení
LBC funkční
kat. území
Mnichovice
geobiocenologická typizace (STG)
3B3, 3BC3, 3BC4‐5
velikost ha charakteristika
3,06 Lužní porost v potoční nivě, sušší lesní porost na stráni, část extenzivní louka
kód
4
název
Pod křížem
prvek,vymezení
LBC funkční
kat. území
Mnichovice, Klokočná, Struhařov
geobiocenologická typizace (STG) velikost ha
3BC4‐5 4,5
charakteristika
Údolní niva s vyvinutými břehovými porosty, nálety keřů, rákos
kód
7
název prvek,vymezení
Husínek LBC funkční
kat. území
Mnichovice
geobiocenologická typizace (STG)
3BC4‐5
velikost ha
3,43
charakteristika
Břehový porost s vysokou zelení, vlhké louky
kód
8
název
Pod Myšlínem
prvek,vymezení
LBC funkční
kat. území
Mnichovice, Myšlín
geobiocenologická typizace (STG) velikost ha
B3, 3BD3, 3BC4 4,39
charakteristika
Lesní porost na stráni nad vodotečí, břehový porost
kód
23
název prvek,vymezení
Struhařovský potok LBK funkční, v zast. území Mnichovic nefunkční
kat. území
Mnichovice, Klokočná, Struhařov
geobiocenologická typizace (STG)
3BC4‐5, 3BC3, 4BC4
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
36
délka m
1290 (dva úseky)
charakteristika
Potoční niva s břehovými porosty, rákos, zástavba
kód název
24 Struhařovský potok ‐ dolní tok
prvek,vymezení
LBK částečně funkční
kat. území
Mnichovice, Struhařov, Zvánovice
geobiocenologická typizace (STG)
3BC4‐5, 3BC3, 4BC4, 4B4
délka m
125 (v řešeném území)
charakteristika
Břehové porosty v údolní nivě
kód
26
název
Mnichovka
prvek,vymezení
LBK funkční, v zast. území nefunkční
kat. území geobiocenologická typizace (STG)
Mnichovice 3BC4‐5, 3BC4, 3C4
délka m
2000 + 680
charakteristika
Zástavba (nefunkční), břehové porosty, lesní úsek
kód název
27 Myšlínský potok
prvek,vymezení
LBK funkční
kat. území
Mnichovice, Myšlín, Struhařov
geobiocenologická typizace (STG)
4AB3, 3AB3, 3BC3‐4, 3BC4
délka m
1730
charakteristika
Louky, lesíky, břehové porosty různé kvality
kód
28
název
Nad Třemblatem
prvek,vymezení
LBK funkční
kat. území geobiocenologická typizace (STG)
Myšlín, Třemblat 3BD3, 3BC4‐5, 3AB3, 3B4
délka m
1430 (v řešeném území)
charakteristika
Les a břehový porost potoka s loukou, rybník, vlhké šťovíkové louky
Tab. 14: Tabulka prvků ÚSES
3.4 Ochrana životního prostředí 3.4.1 Radon z geologického podloží K základnímu stanovení pravděpodobné rizikovosti území z hlediska výskytu přírodního radonu z podloží⁴ jsou využívány Mapy radonového indexu geologického podloží 1:50 000 (Česká geologická služba – ČGS). ⁴Přírodní radionuklidy jsou jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Jsou přítomny ve všech horninách, avšak velmi diferencovaně. Jedním z přírodních radionuklidů je uran 238. Z uranu v procesu radioaktivní přeměny vzniká radium 226 a dále radon 222. Radon je plyn, který má dceřinné produkty kovového charakteru – izotopy polonia a vizmutu. Ty se vážou na aerosolové částice v ovzduší a s nimi jsou člověkem vdechovány do plic. Z přibližně 55 % se podílejí na tzv. vnitřním ozáření organizmu. Kriterium přítomnosti radionuklidů je proto uplatňováno především v rámci posouzení hygienické kvality bydlení. Aktivita radonu proniká do obytných prostor ze tří základních zdrojů: z geologického podloží, ze stavebních materiálů, z vody. Zpravidla nejvýznamnějším zdrojem je právě geologické podloží.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
37
4 Doprava 4.1 Širší dopravní vztahy a výhled dopravní obslužnosti V silniční dopravě je řešené území Mnichovic přímo napojeno na síť silnic II. a III. třídy, konkrétně na silnici II/508, napojující od jihu město Mnichovice prostřednictvím silnice I/3 v Mirošovicích na dálnici D1. Silnice II/508 vytváří severojižní páteř řešeného území, severním směrem v napojení na silnici II/113 (I/12 Mukařov – II/335 směr Ondřejov) ve Struhařově. Silnice II/335 od Stříbrné Skalice, Sázavy a Ondřejova vstupuje do Mnichovic od východu. Ve směru na Prahu pokračuje hlavní silniční tah z Mnichovic jako stávající silnice III/1012 a III/1014 ve směru na Strančice a Všechromy (II/107, D1). Silnice III/1012 pokračuje z Mnichovic ve směru na Světice, tj. na silnici II/107 do Říčan k silnici II/101 a I/2. V rámci řešeného území Mnichovic tvoří silnice III/11319 sběrnou osu přes Myšlín ve spojení od silnice II/508 na silnici II/113 (Třemblat). Silnice III/11315 spojuje silnici III/1012 od severozápadního okraje řešeného území (Menčice) přes Klokočnou na silnici III/113 (Svojetice).
Obr. 19: Širší dopravní vztahy
Z hlediska širších dopravních vztahů je pro město Mnichovice důležité především převedení silničních radiálních vztahů ve směru na Prahu. Využitelnost dálnice D1 je na vstupu do Prahy kapacitně limitována nejvíce od Mirošovic. Tuto situaci v budoucnu zlepší zprovoznění Silničního okruhu, dále druhého vstupu dálnice D3 a dovybavení sítě silnic II. třídy na Říčansku, v bezprostředním dopravně exponovaném okolí Prahy. Dovybavení silniční sítě směrem na Prahu se týká prodloužení silnice II/335. Ta je koncipována pro první stavbu v přeložce kolem Říčan od silničního okruhu po Světice (zpracovaná dokumentace pro územní rozhodnutí – obsahuje Územní plán velkého územního celku Pražského regionu (ÚP VÚC PR)) a umožňuje úbytek intenzit dopravy pro město Říčany ze silnice I/2 a stává se využitelnější pro Mnichovice ve vztahu k aglomeračnímu okruhu silice II/101 a k silničnímu okruhu. Další vedení této výhledové silnice II/335 k Mnichovicím je námětem studijního prověřování s důrazem na přeložky mimo zástavbu.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
39
Dalším významným návrhovým prvkem silniční sítě, umožňujícím optimální distribuci vztahů, je tzv. prodloužení silnice II/104, vedené dle schváleného ÚP VÚC PR v propojení silnice I/2 – D1 (dále pak dle ÚP VÚC PR jižně do oblasti Jílovska a severně k výhledovému koncipovanému propojení silnice I/2 a silnice II/101). Toto silniční propojení silnice II/104, sloužící zároveň jako východní obchvat Říčan, rozdělí radiální tlak v území a i pro město Mnichovice rozšíří distribuci vztahů směrem na Prahu. Hlavní distribuce těchto vztahů bude realizována v mimoúrovňové křižovatce Kuří na silniční okruh, přeložka silnice II/335 ve stopě bývalé solné stezky je pak koncipována do oblasti Praha – Pitkovice, Uhříněves, Petrovice.
Obr. 20: Širší dopravní vztahy a výhled dopravní obslužnosti v pražské aglomeraci
Autobusovou dopravu v rámci Mnichovicka a v rámci širšího okolí Prahy obsluhují příměstské autobusové linky číselné řady začínající 4, přičemž tyto linky nezajíždějí na území hlavního města Prahy (na území Prahy zajíždějí linky číselné řady 3). Příměstské linky navazují na základní kolejovou síť a obsluhují zejména obce bez možnosti železničního spojení. Příměstské autobusové linky jsou součástí dopravního systému Pražské integrované dopravy (PID). Železniční doprava je zastoupena železniční zastávkou Mnichovice na hlavní dvojkolejné elektrifikované železniční trati č. 221 Praha – Benešov u Prahy. V současné době byla pro tento úsek dokončena optimalizace železniční trati jako úseku IV. železničního koridoru z Prahy do Českých Budějovic. Pro železniční spojení vysokorychlostního typu (VRT) jsou v ÚP VÚC PR koncipovány 2 varianty výhledové trasy, vedené v relaci Říčany – Benešov, od Všechrom západně od dálnice D1. Cyklistická doprava je zastoupena ve vztahu k řešenému území poměrně hustou síťí cyklistických tras, převážně rekreačního charakteru do navazujících přírodně atraktivních oblastí Říčanska, Velkopopovicka, Jevanska (Voděradské bučiny) a Posázaví. Značené turistické trasy, podobně jako cyklistické, jsou směrovány do výše uvedených navazujících oblastí Říčanska, Velkopopovicka a Posázaví, v některých úsecích v souběhu s cyklistickými trasami.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
40
4.2 Komunikační síť
Obr. 21: Schéma komunikační sítě
4.2.1 Silnice a dálnice Při průchodu řešeným územím má největší dopravní význam silnice II/508, která je na jih ve směru na Mirošovice napojena prostřednictvím silice I/3 na exit Mirošovice na dálnici D1. Dopravní zátěže, zjištěné dle výsledků celostátního sčítání dopravy na dálniční a silniční síti ŘSD ČR v r. 2005, v průchodu Mirošovicemi, tedy srovnatelně pro úsek silnice II/508 v ulici Mirošovické v Mnichovicích, činily celkem 3 617 vozidel za 24 h, z toho 589 tvořila těžká vozidla. Na Masarykově náměstí pak představovaly dopravní zátěže na silnici II/508 celkem 2 992 vozidel za 24 hodin a z toho 438 těžkých.
Obr. 22: Výsledky celostátního sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2005 – kraj Středočeský (výřez) Zdroj: www.scitani2005.rsd.cz, 11. 1. 2010
Samotná dálnice D1 se nenachází na řešeném území, je vedena po jeho jihozápadním hranici. Její poloha a uspořádání, včetně nadjezdu přes účelovou komunikaci mezi Božkovem a Všešímy jsou stabilizovány. Další významnou komunikací je silnice II/335 ve směru na Ondřejov a dále na Sázavu, která ve směru na jih navazuje na silnici II/508. Na okraji Mnichovic, v ulici Ondřejovské, představovala v roce 2005 dopravní zátěž 1 679 vozidel za 24 hodin, z toho 260 těžkých.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
41
Na silnici II/508 navazuje v centru Mnichovic v severojižním směru silnice III/1012, spojující řešené území přes Všestary a dále prostřednictvím silnice II/107 do Říčan. Další alternativní spojení řešeného území s dálnicí D1 zajišťuje silnice III/1014 přes Strančice na exit Všechromy. Místní dopravní význam představuje dále silnice III/11319 na východ před Myšlín a Třemblat dále na Zvánovice, Jevansko až do Kostelce nad Černými lesy. Po dobudování a dovybavení sítě silnic II. třídy (jak je popsáno v předcházející kapitole Širší dopravní vztahy a výhled dopravní obslužnosti) dojde k přerozdělení dopravních zátěží v širším území, zejména ve větším významu silnice II/335 a jejího pokračování k prodloužené silnici II/104 (Všestary) a dalšího průběhu jižním obchvatem Říčan k aglomeračnímu okruhu a silničnímu okruhu Prahy.
4.2.2 Místní a účelové komunikace K hlavní průjezdné komunikační síti, kterou tvoří výše posané silnice II. a III. třídy a na níž je přenášena většina dopravní zátěže ve městě a jsou po ní vedeny veškeré linky příměstské autobusové dopravy, náleží dále sběrné komunikace funkční skupiny B a obslužné komunikace funkční skupiny C a v neposlední řadě účelové komunikace (polní a lesní cesty) a hlavní pěší komunikace (dle ČSN 73 61 10 Projektování místních komunikací). Komunikační síť byla v části Mnichovic založena ještě s určitou pravidelností, především pak v návaznosti na historické jádro a podél koridoru původní obchodní stezky – dnes silnice II/335. Další rozvoj nad železnicí na území Božkova a také na protilehlé straně v Myšlíně je pak již ovlivněn nepříznivými výškovými poměry a typem chatové zástavby. Tato do značné míry živelně koncipovaná komunikační síť se stává problémem při transformaci a rozvoji těchto lokalit na trvalé bydlení, mj. i pro celkově špatnou orientaci v území způsobenou především špatnou průjezdností a množstvím slepých ulic (celkem 126 výskytů). V rámci dopravní části územního plánu bude nezbytné vytipovat srozumitelnou průjezdnou síť sběrných či obslužných spojovacích komunikací s maximálním využitím stávajících cest a v návaznosti na předpokládaný rozvoj. Specifickým rysem komunikační sítě je její celková stísněnost, především ve svažitém terénu. Velmi často není splněno ustanovení ČSN 736110, bod 14.2.1 Projektování místních komunikací pro maximální délku 100 m slepé obslužné komunikace bez obratiště. V rámci konceptu územního plánu by měly být vytipovány lokality vhodné pro návrh obratišť, popř. bude nutné navrhnout novou navazující komunikační síť s odstraněním slepých obslužných komunikací delších nežli 100 m. Úsporný typ jednopruhové obousměrné komunikace se může dle ČSN 73 61 10 Projektování místních komunikací navrhovat při intenzitě dopravy menší než 500 vozidel za 24h v obou směrech. Jedná se o typy jednopruhových obousměrných místních komunikací funkční skupiny C s krajnicemi a výhybnami (ty mohou být slučovány s prostorem pro vjezdy do staveb a na pozemky při vzájemné vzdálenosti 80 – 100 m), minimální šířka prostoru místní komunikace tak může být b – PMK 3,50 m mezi pevnými překážkami v uliční čáře pro typ M01K 3,5/3,5/30. Největší podélný sklon místních komunikací nesmí dle ČSN 736110 přestoupit pro C – obslužné komunikace: • běžně: 9 % • v odůvodněných případech: 12 % • v mimořádných případech (pro úseky do délky 50 m): 15 % Při terénních průzkumech jsme zjistili, že stávající stav veřejných prostranství je na mnoha místech v rozporu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů (vyhl. č. 269/2009 Sb.). Zejména se jedná o tato ustanovení:
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
42
§ 20 odst. 7 Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace3) široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. § 22 odst. 2 Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Dalším specifikem komunikační sítě Mnichovic je bariéra železnice mezi jeho centrální částí a částí Božkov. Jediný železniční přejezd se nachází v ul. Nádražní a to se značným stoupáním. Dále je možno železnici podjet třemi podjezdy pro osobní auta (3,5 t) a podejít třemi podchody pro pěší resp. Cyklisty. Bezprostřední bariéra dálnice D 1 mezi Božkovem a sousední obcí Všešímy je překonávána podjezdem účelové komunikace (ul. Svahová) pod dálnicí D1. Na komunikační síti jsou vyznačena některá omezení tonáže pro nákladní vozidla (nad 6 t pro centrum, 3,5 t do obytných částí a podjezdů železnice).
4.3 Železnice Řešeným územím prochází železniční dvojkolejná elektrifikovaná trať č. 221 Praha – Benešov, kde proběhla optimalizace v rámci IV. železničního koridoru Praha – České Budějovice. Přes železniční zastávku Mnichovice jsou zajišťována vlaková spojení příměstské dopravy v relaci Praha hl.nádraží – Čerčany, označovaná v rámci PID jako S 9 v intervalu 30 min.Izochrona dostupnosti železniční zastávky 15 min (cca 1 000 m ve členitém terénu) pokrývá převážnou část jádrového území Mnichovic a téměř celou část Božkov. Část Myšlín leží mimo docházkovou vzdálenost železnice. V rámci prací na novém územním plánu by měla být ověřena možnost přiblížení zastávky autobusu k železniční zastávce, příp. navýšení parkovacích kapacit v okolí železniční zastávky. Bariera železnice je překonávána mimoúrovňově třemi podjezdy pro komunikace (osobní auta a nákladní do 3,5 t) a třemi podchody pro pěší příp. cyklisty. V blízkosti železniční zastávky je úrovňový železniční přejezd chráněný závorami a SSZ v ulici Nádražní (prudké stoupání) jako nejvýznamnější spojnici mezi Mnichovicemi a Božkovem. Přístup pro pěší pod železnicí k žel. zastávce je původním podchodem v pokračování ul. Sportovní a novým podchodem vedle železničního přejezdu v ulici Nádražní.
Obr. 23: Izochrony dostupnosti železniční zastávky (tmavá) a autobusových zastávek (světlá)
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
43
4.4 MHD – autobusová doprava V rámci řešeného území Mnichovicka jsou provozovány příměstské autobusové linky PID (Pražské integrované dopravy) Dopravního podniku hl.m.Prahy: • 489 Strančice, žel. stanice – Mukařov, škola • 490 Strančice, žel. stanice – Stříbrná Skalice, náměstí • 495 Strančice, žel. stanice – Černé Voděrady Plošná obsluha řešeného území je zajišťována prostřednictvím následujících autobusových zastávek: • Mnichovice, bytovky • Mnichovice, hotel Myšlín • Mnichovice, Myšlín • Mnichovice, náměstí • Mnichovice, požární dům • Mnichovice, U hřbitova • Mnichovice, U křížku • Mnichovice, Závěrka; • Mnichovice, zdravotní středisko. Izochrony dostupnosti autobusových zastávek 10 minut (600 m) pokrývají většinu zastavěného území Mnichovic. Nevýhodou je delší přestupní vazba (cca 500 m) mezi zastávkou autobusů Mnichovice, požární dům a železniční zastávkou Mnichovice, vedená ve strmém stoupání. Pro lepší komfort této přestupní vazby i větší výkonnost a efektivitu PID by bylo vhodné umožnit autobusům projíždět kolem železniční zastávky, případně zde umožnit otáčení autobusů.
4.5 Doprava v klidu a dopravní vybavenost Parkování a odstavování vozidel se dle místních podmínek odehrává v rámci komunikací, převážně však na jednotlivých pozemcích rodinných domů a chat. Parkování je rovněž zajišťováno souvislými (veřejnými) parkovacími plochami. Čerpací stanice pohonných hmot se nachází při silnici III/11319 (Myšlín, Třemblat) v Husově ulici poblíž křižovatky se silnici II/508 na Struhařov.
4.6 Pěší Hlavní pěší trasy se nacházejí v centrální části města, především ve vazbě na Masarykovo náměstí a jeho okolí, hlavní ulici Pražskou a Ondřejovskou a na spojnici centrální části a železniční zastávky. Obecným problémem pěší dopravy v řešeném území je buď úplná absence nebo nedostačující profil pěších komunikací na většině ulic a to včetně těch hlavních (Pražská, Ondřejovská, Husova, Nádražní).
4.6.1 Značené turistické trasy Ze značených turistických tras prochází řešeným územím žlutá, červená a zelená a dále lokální Cesta kocoura Mikeše, vedená v délce cca 20 km s 12 ti zastaveními z Hrusic přes Mnichovice do Říčan.
4.7 Cyklistická doprava Pro cyklistickou dopravu nejsou na řešeném území vytvořeny žádné zvláštní podmínky.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
44
4.7.1 Značené cyklotrasy Řešeným územím prochází regionální cyklistické trasy č. 0020 přes Mnichovice do Posázaví a č. 0022 do Mnichovic. Obě cyklotrasy jsou napojeny na mezinárodní nadregionální trasu č.1 (Pražská trasa) Praha – Brno – Wien. Značená cyklistická trasa č. 020 je vedena přes řešené území ve směru dálnice D1 a železnice přes místní část Božkov, zde na ni navazuje cyklotrasa č. 0022, vedená ul. Nádražní kolem železniční zastávky, dále pak podél Struhařovského potoka na Klokočnou.
4.8 Hluk z automobilové dopravy Silniční ochranná pásma nechrání zástavbu v blízkosti komunikace před hlukem. Šíření hluku je závislé na řadě faktorů (konfigurace terénu, výškové vedení trasy komunikace, uspořádání zástavby, intenzita dopravy apod.) a proto se na základě měření stanovují pro vybrané komunikace pomocí izofon pásma, ze kterých je zřejmé v jaké vzdálenosti od komunikace jsou splněny mezní hodnoty hlukových ukazatelů pro obtěžování hlukem ze silniční dopravy (hlukové limity) a už dochází k překročení těchto limitů. Mezní hodnoty hlukových ukazatelů pro stávající dopravní infrastrukturu stanovuje prováděcí vyhláška č. 523/2006 Sb. k zákonu č. 258/2006 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Dle platné legislativy ČR je z hlediska hlukové zátěže území dopravou relevantní hodnota hlukového ukazatele pro rušení spánku (Ln). Mezní hodnota hlukového ukazatele pro obytnou zástavbu a chráněné venkovní prostory pro starou hlukovou zátěž je Ln = 60 dB (dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. je při překročení limitu Ln = 60 dB povinen správce této komunikace zajistit ochranu před hlukem provedením protihlukových opatření přímo na komunikaci), ale limit pro nově stavěné budovy je Ln = 45 dB, resp. Ln = 50 dB s využitím korekce (převažuje‐li v daném území hluk z dálnice nad hlukem z ostatních silnic resp. zdrojů huku). Pro rozvoj obce je tedy relevantní hodnota hlukového ukazatele Ln = 45 dB. V území, v němž je tato hodnota překročena, by neměla být umísťována obytná zástavba. Vzhledem k tomu, že v současné době dostupné Strategické hlukové mapy ČR jsou z roku 2006, lze předpokládat, že momentální skutečné hodnoty hlukového ukazatele budou vyšší, v souvislosti s trendem trvalého mírného nárůstu objemu dopravy na dálnici D1. Pro řešené území je nejvýznamnějším zdrojem hluku dálnice D1. Dle údajů Stategické hlukové mapy ČR 2006, zpracovávané na základě vyhlášky č. 523/2006 Sb. Ministerstvem zdravotnictví ČR, je na části řešeného území (velká část území Božkova) překročena limitní hodnota Ln = 45 dB. Tato skutečnost bude zohledněna v regulativech funkčního využití územního plánu v této inkriminované lokalitě.
Obr. 24: Strategická hluková mapa ČR 2006 ‐ výřez zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, http://hlukovemapy.mzcr.cz, 11. 1. 2010
4.9 Dopravní závady Vybrané dopravní závady a jejich podrobný popis viz PŘÍLOHA B.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
45
5 Technická vybavenost 5.1 Zásobování vodou Město Mnichovice má vybudovanou veřejnou vodovodní síť, ze které jsou zásobovány přilehlé nemovitosti. Vodovodní řady byly budovány postupně v letech 1981 až 2009. Zásobování vodou je provedeno z místního vodního zdroje, odkud je voda čerpána do vodojemu a odtud distribuována po obci. Město je rozděleno na šest tlakových pásem, z toho jedno je gravitační, ostatní pásma jsou čerpaná. Profily hlavních řadů jsou DN 50 až DN 300, materiál PE, PVC, litina, tvárná litina. Vodovodní síť je vybudována v místní části Mnichovice a také v místní části Božkov. Vodovod není dosud vybudován v místní části Myšlín, kde však je nově položen (r. 2009) vodovodní řad DN 300 (D 315) a v současné době je zpracovávána dokumentace pro územní řízení na zásobování vodou této oblasti. Kromě Myšlína není vodovodní síť provedena také v odlehlých lokalitách, kde jsou převážně nemovitosti určené pouze k rekreaci, tedy chaty a nebo se jedná o osaměle stojící nemovitosti ve velké vzdálenosti od vodovodních řadů. Nemovitosti, které nejsou připojeny na veřejný vodovod jsou zásobovány z individuálních zdrojů, tj. studnami. Vlastníkem většiny vodovodů je město Mnichovice a provozovatelem jsou Veřejné služby Mnichovice. V některých lokalitách jsou vodovody v soukromém vlastnictví a probíhají jednání o jejich provozování. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu DN 300 (D 315) vč. ZČS Myšlín a výtlaku DN 250 na Struhařov bude svazek obcí Region jih. V rámci vodovodní sítě je nutné zprovoznit nejprve vodovodní přivaděč přes Myšlín a napojit jej na vodojem Antonín. Případné rozšíření vodovodu do míst, kde by se výhledově uvažovalo s další zástavbou, je nutné konkrétně posoudit podle výpočtové spotřeby dané lokality. Rozšiřování zastavitelného území nesmí znemožňovat intezifikaci stávajících zastavěných ploch, kde jsou sítě již k dispozici.
5.1.1 Zdroj pitné vody Zdrojem pitné vody pro město Mnichovice jsou v současné době 3 kopané studny S1, S2 a S3 v prameništi pod kopcem Budíkov u Struhařovského potoka. Studny jsou hluboké 8 m o průměru 1,5 m. V každé studni je ponorné čerpadlo. Výtlaky z čerpadel jsou spojeny ve společné armaturní šachtě a odtud je voda dopravována výtlačným řadem do vodojemu Antonín o kapacitě 2x 250 m3. Celková vydatnost studen je 4,2 l/s. Studna S1
Studna S2
Studna S3
1,8 l/s
0,8 l/s
1,6 l/s
Plošina studny
363,75 m n.m.
364,10 m n.m.
365,40 m n.m.
Provozní hladina
358,50 m n.m.
358,95 m n.m.
360,25 m n.m.
Dno studny
354,11 m n.m.
354,75 m n.m.
356,13 m n.m.
Ustálená hladina
361,10 m n.m.
363,50 m n.m.
364,30 m n.m.
Vydatnost
Tab. 15: Technická specifikace zdrojů pitné vody
Ochrana zdroje pitné vody Vodní zdroj je chráněn třemi ochrannými pásmy. Rozsah jednotlivých pásem hygienické ochrany byl stanoven na základě hydrogeologického posudku v souladu s platnou legislativou. V pásmech platí zpřísněný režim všech aktivit spojených s lidskou činností. Jedná se o pásmo hygienické ochrany 1. stupně (PHO 1) a dvěma pásmy hygienické ochrany 2. stupně (PHO 2) – vnitřní (PHO 2a) a vnější (PHO 2b.)
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
46
PHO 1 bylo stanoveno k zabezpečení ochrany místa vodního zdroje před bezprostředním negativním ovlivněním nebo ohrožením – jeho rozsah je v terénu vyznačen oplocením a výstražnými tabulemi s nápisem „Vodní zdroj ‐ pásmo hygienické ochrany 1. stupně – Nepovolaným vstup zakázán.“ V pásmu se nesmí provádět zemní práce narušující zemní pokryv, používat trhaviny a toxické látky, pást zvířata a jakkoliv znečišťovat krycí vrstvy zeminy. PHO 2 bylo stanoveno k zabezpečení ochrany místa vodního zdroje před ohrožením ze vzdálenějších míst – jeho rozsah je v terénu vyznačen výstražnými tabulemi s nápisem „Vodní zdroj ‐ pásmo hygienické ochrany 2. stupně – znečištění zakázáno.“ V PHO 2a se nesmí těžit zemní hmoty, skladovat odpady, provádět hnojení, vyvážet močůvku, tábořit atd. V PHO 2b se nesmí zřizovat skládky odpadů, fekálií či hnojiv.
5.1.2 Vodovodní síť Rozvod vody v Mnichovicích je zajištěn z podzemního vodojemu Antonín o kapacitě 2x 250 m3, max. hladina 406,80 m n. m. a min. hladina 403,80 m n. m., který se nachází na okraji pole vlevo od silnice Mnichovice – Struhařov. Do vodojemu je veden přítok z prameniště ‐ výtlačný řad DN 150. Hygienické zabezpečení vody je zajištěno dávkováním roztoku chlornanu sodného přímo do komor vodojemu. Z vodojemu je pitná voda distribuována gravitačním zásobním řadem DN 200 do městské vodovodní sítě. Zásobované území na katastru Mnichovic a Božkova je rozděleno do 6 tlakových pásem. Z tohoto důvodu je navrženo 5 posilovacích stanic (ATS). ATS 5 v ul. Jiráskově je zatím v soukromém vlastnictví a nebyla předána do majetku obce, a to včetně řadů napojených na tuto ATS. Polohy ATS i hranice tlakových pásem jsou zakresleny ve výkrese 5a – VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. Nadmořská výška spotřebiště (m n.m.) minimální maximální
Tlakové pásmo
Napájecí uzel
Qč (l/s)
H (m)
1.0
vodojem
‐
‐
342,00
390,00
1.1
ATS 1 ul. V Zátiší
5,5
23,0
374,00
402,00
1.2
ATS 2 ul. Pod Mohylou
5,8
38,0
378,00
419,00
1.3
ATS 3 ul. Skuhrovecká
6,0
36,0
373,00
420,00
1.4
ATS 4 ul. Nad Tratí
6,3
76,0
385,00
444,00
0,8
92,0
‐
‐
36,0
80,0
‐
‐
1.5
ATS 5 ul. Jiráskova ZČS Myšlín
Tab. 16: Technická specifikace vodovodní sítě
Pro zásobování katastru Myšlína se v obci v současné době buduje vodovodní řad DN 300 (D 315) z přivadeče Želivka. Je vybudován úsek na katastru Myšlína a Mnichovic. Zbývá dobudovat úsek na katastru Božkova s pokračováním směrem na Všešimy (realizace v roce 2010). Je vybudována i nová zrychlovací čerpací stanice Myšlín (na křižovatce ul. Myšlínská – K Ovčínu) pro zásobování vodou Struhařova. Z čerpací stanice je položen nový výtlačný řad DN 250 do Struhařova. Dobudování propojení do VDJ Antonín a řadu na katastru Božkova se uvažuje v roce 2010. Pro zásobování Myšlína vodou přímo z řadu DN 300 (D 315) je v současné době zpracována projektová dokumentace ve stupni dokumentace pro územní rozhodnutí, ale není zatím projednána.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
47
V případě problémů s dostatečným množstvím vody je uvažováno s vybudováním další kopané studny v prameništi, za předpokladu, že to umožní hydrogeologický průzkum. Jinak jako další možnost se nabízí zásobování vodojemu z řadu DN 300 (D 315) z přivaděče Želivka, z něhož byla vysazena zaslepená odbočka. Pro provozování, kontrolu a údržbu vodovodů města Mnichovice byl vypracován provozní řád. Zde jsou uvedeny veškeré základní údaje o vodovodní síti (délky a profily řadů), ale též o prameništi s vodním zdrojem (vystrojení a vydatnost studen), vymezení pásem hygienické ochrany vodního zdroje a činnosti v nich, parametry vodojemu Antonín a výtlačného řadu z prameniště do vodojemu. Ve výkrese 5a – VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ jsou zakresleny veškeré vodovodní řady a objekty na síti, hranice tlakových pásem ATS a hranice pásem hygienické ochrany. Profily a materiály jsou uvedeny pouze u hlavních řadů a řadů od profilu DN 125 výše. Ostatní profily jsou DN 100 a menší.
5.1.3 Náměty na zapracování do územního plánu Systém zásobování města pitnou vodou zůstane zachován do budoucna. V případě rozšíření zástavby určené k trvalému bydlení mimo oblasti, kde je vybudovaná vodovodní síť resp. kde je naprojektovaná, je nutné posoudit podle nárůstu spotřeby vody a možnosti tyto lokality zásobit ze stávajících tlakových pásem zejména s ohledem na omezené možnosti stávajících zdrojů. Rozšiřování zastavitelného území nesmí znemožňovat intezifikaci stávajících zastavěných ploch, kde jsou sítě již k dispozici.
5.2 Kanalizace Město Mnichovice má vybudovanou veřejnou kanalizační síť jak jednotné tak oddílné soustavy, do které jsou odkanalizovány přilehlé nemovitosti. Stoková síť včetně ČOV vznikala ve stejné době jako síť vodovodní, tj. v 80. letech 20. století. A její výstavba stále probíhá. Jednotnou kanalizaci tvoří nejstarší stoky a nachází se hlavně v nejstarší zástavbě a v hlavních komunikacích. Veškeré nové stoky jsou oddílné soustavy – splaškové. Vzhledem ke konfiguraci terénu jsou nové lokality odkanalizovány pomocí čerpacích stanic splašků případně tlakové kanalizace. Město má vlastní čistírnu odpadních vod situovanou u soutoku říčky Mnichovka a Myšlínského potoka, kam jsou odváděny veškeré odpadní vody. Profily gravitačních stok jsou DN 200 až DN 1200, materiál kamenina, PVC, beton. Profily výtlačných řadů a tlakové kanalizace jsou D 63 až D 110, materiál PE. Stoková síť je vybudována i v místní části Božkov. Kanalizaci není vybudována v místní části Myšlín, kde však je v současné době zpracována dokumentace pro stavební povolení, přičemž stavební povolení je vydáno. V rámci této dokumentace je zpracována i intenzifikace stávající ČOV. Dále není stoková síť provedena převážně v chatových oblastech a odlehlých lokalitách, kde jsou nemovitosti určené pouze k rekreaci, nebo se jedná o osaměle stojící nemovitosti ve velké vzdálenosti od stok. Nemovitosti, které nejsou připojeny na veřejné stoky mají vlastní žumpy nebo septiky. Vlastníkem většiny stok je město Mnichovice a provozovatelem jsou Veřejné služby Mnichovice. V některých lokalitách jsou stoky v soukromém vlastnictví a probíhají jednání o jejich provozování. V případě rozšiřování zastavěného území, musí být nové lokality posouzeny z hlediska odkanalizování. Případné rozšíření odkanalizovaného území je podmíněno intenzifikací stávající ČOV. Zároveň musí být řešen odvod dešťových vod, protože stávající kanalizace je pouze splašková. Rozšiřování zastavitelného území nesmí znemožňovat intezifikaci stávajících zastavěných ploch, kde jsou sítě již k dispozici.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
48
5.2.1 Čistírna odpadních vod Areál ČOV se nachází na jihozápadním okraji města u soutoku Myšlínského potoka a říčky Mnichovky. Stávající ČOV má na vtoku hrubé česle, lapák štěrku a plovoucích nečistot, poté je voda v rozdělovacím objektu vedena do dvou otevřených oxidačních příkopů, odkud odtékají do dosazovacích nádrží. Z nich odtéká vyčištěná voda do říčky Mnichovka. Stabilizovaný kal je ukládán do kalových sil. Stávající kapacita ČOV Qd = 473 m3/h a 2 700 EO. Současný stav zařízení už neodpovídá moderním technologiím. Navíc je kapacita ČOV nedostačující jednak k uvažovanému rozvoji Mnichovic a připojení dalších obcí – Myšlín, Klokočná, Všestary na kanalizační systém města. Proto byl zpracován projekt pro její intenzifikaci, kdy dojde ke zvýšení kapacity na Qd = 1 014 m3/h a 6 000 EO. Návrh nové ČOV vychází ze systému s předsazenou denitrifikací bez primární sedimentace doplněnou regenerací kalu na systém R‐D‐N. Odpadní vody budou přitékat gravitačně přes lapák štěrku do čerpací stanice,odkud budou přečerpávány na integrované hrubé předčištění. Odtud odpadní vody gravitačně potečou přes rozdělovací objekt do dvou denitrifakčních nádrží biologického stupně čistírny. Do čela denitrifakčních nádrží bude zaveden vratný kal z regenerace, kam bude čerpán z dosazovacích nádrží. Z denitrifakace bude odtékat aktivační směs do nitrifikační nádrže a odtud do dosazovacích nádrží. Z nich bude odtékat vyčištěná voda do říčky Mnichovka. Přebytečný kal bude odpouštěn do nádrže aerobní stabilizace kalu. Zde bude kal zahušťován odtahem kalové vody po předchozím vypnutí areace. Aerobně stabilizovaný kal bude odvodňován na lince odvodnění a ukládán do kontejnerů. ČOV se nachází částečně v rámci záplavového území stoleté vody Q100 říčky Mnichovka!
5.2.2 Kanalizační síť Nejstarší stoky jsou jednotného systému a nachází se hlavně v nejstarší zástavbě a v hlavních komunikacích. Veškeré nové stoky jsou oddílné soustavy – splaškové. Vzhledem ke konfiguraci terénu jsou nové lokality odkanalizovány pomocí čerpacích stanic splašků případně tlakové kanalizace. Veškeré odpadní vody jsou svedeny do hlavního sběrače DN 500, resp. DN 1200, který je veden v ulici Ondřejovské do ČOV. Na tomto sběrači je celkem 5 odlehčovacích komor: OK 1 – ČOV, OK 2 – před ČOV, OK 3 – Ondřejovská, OK 4 – Nádražní, OK 5 – Nádražní Vzhledem ke konfiguraci terénu je na stokové síti celkem 12 čerpacích stanic splašků. Označení čerpací stanice
Qč (l/s)
H (m)
Poznámka
ČS 1 ‐ V zahradách ČS 2‐ Podskalí
Přepad DN 150 do říčky Mnichovky
ČS 3 ‐ Lomená ČS 4 ‐ Nad potokem
Přepad DN 150 do Kunického potoka
ČS 5 ‐ Okrouhlík ČS 6 ‐ Vilová ČS 7 ‐ V závětří ČS 8 ‐ Nádražní ČS 9 ‐ Sluneční ČS 10 ‐ V pěšinách ČS 11 ‐ Pod svahem ČS 12 ‐ Sportovní
Přepad DN 150 do říčky Mnichovky
Tab. 17: Technická specifikace čerpacích stanic splašků
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
49
Pro odkanalizování Myšlína je v současné době zpracována dokumentace pro stavební povolení a stavební povolení je vydáno. Její realizace je však podmíněna intenzifikací ČOV (zahájení realizace v roce 2010). Ve výkrese 5a – VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ jsou zakresleny veškeré kanalizační stoky i objekty na síti, vč. soukromých stok. Profily a materiály jsou uvedeny pouze u hlavních stok a výtlačných řadů a stok od profilu DN 400 výše. Ostatní profily jsou DN 300 a menší. V dokumentaci jsou zakresleny i stoky v Myšlíně, na které je vydáno stavební povolení. Pro provozování, kontrolu a údržbu kanalizace města Mnichovice byl vypracován provozní řád. Zde jsou uvedeny veškeré základní údaje o kanalizační síti (délky a profily řadů). V současné době probíhají na stávající kanalizaci průzkumné práce, které mají za cíl přesně zdokumentovat profily a materiál stokové sítě.
5.2.3 Dešťové vody Odvádění dešťových vod ze zastavěného území je v prostoru stávající jednotné stokové soustavy zajištěno převážně do stok jednotné kanalizace a přes oddělovače do vodních toků. V území, kde je vybudována splašková kanalizace, nejsou budovány stoky dešťové kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny převážně povrchově do příslušných vodních toků, v komunikacích podél vodních toků jsou do nich zaúsťovány vpustě nebo jiné odvodňovací prvky.
5.2.4 Náměty na zapracování do územního plánu Systém odkanalizování města zůstane zachován do budoucna. V případě rozšíření zástavby určené k trvalému bydlení mimo oblasti, kde je vybudovaná kanalizační síť resp. kde je naprojektovaná, je nutné tyto záměry posoudit podle možností stávající sítě a zejména kapacity ČOV. V řešení konceptu územního plánu bude třeba navrhnout systém odvádění dešťových vod ze zastavěného území. Základním recipientem těchto vod budou stávající vodní toky. Bude třeba zajistit v maximální míře odtok dešťových vod do vodních toků, aby nedocházelo k nadměrnému snížení těchto vod vzhledem k urbanizaci území. Ale zase naopak zajistit retence v území jako ochranu proti přívalovým dešťům a s nimi spojenými záplavami.
5.3 Vodní toky a vodní plochy Městem Mnichovice protéká několik vodních toků. Nejvýznamnější z nich je říčka Mnichovka, dále jsou to Struhařovský potok, Myšlínský, Kunický, potok Křiváček. Nachází se zde i několik malých bezejmenných vodotečí. Ve správě obce je pouze potok Křiváček, ostatní toky patří pod správu ZVHS Hradec Králové, Povodí Vltavy s.p., Lesy ČR. V oblasti se nachází také několik vodních ploch, jejichž zdrojem jsou v převážné většině případů výše vyjmenované toky.
5.3.1 Struhařovský potok Struhařovský potok pramení v k.ú. Struhařov a přitéká do Mnichovic přírodním neupraveným korytem, protéká chatovou kolonií a podél silnice Podskalí přitéká do zastavěné části Mnichovic. I zde je koryto neupravené a málo kapacitní. V dolní části jsou brody pro přejezd vozidel a nízké železobetonové lávky. Příjezd k domku čp. 647 je lávkou vytvořenou z ocelových nosníků s drážními panely. Potok pokračuje zastavěnou částí a vlévá se do Mnichovky na křižovatce ulic Podskalí a Potočiny v ř. km 7,51 jako její levostranný přítok. Místo soutoku je zarostlé a neupravené. Struhařovský potok je drobný tok. Správcem tohoto toku je ZVHS Hradec Králové, provoz zajišťuje pracoviště Benešov. Dle údajů ČHMÚ jsou uváděny n‐leté průtoky v profilu nad soutokem s Mnichovkou : Q5 = 5,3
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
50
m3/s, Q10 =6,2 m3/s, Q50 = 9,4 m3/s, Q100= 9,8 m3/s. Prakticky v celém průtoku k.ú. Mnichovice nestačí kapacita koryta ani objekty na průtok Q5.
5.3.2 Mnichovka Jedná se o významný vodní tok číslo 294 města Mnichovic ve smyslu vyhlášky čís. 470 / 2001 Sb. Mnichovka pramení v k.ú. Tehov u Říčan, do území přitéká lichoběžníkovým nezpevněným korytem. Délka toku v území činí 3,52 km (ř. km 5,48 – 9,00). Za přítokem Struhařovského potoka v ř. km 7,51 vtéká do zastavěné části města a zde se mění v obdélníkový profil s nábřežními zdmi. Tímto profilem protéká centrem města a dále navazuje úprava v betonovém žlabu, jímž k.ú. Mnichovice opouští. Další levostranný přítok v ř. km 6,80 tvoří potok Křiváček a v ř. km 5,80 Myšlínský potok. Kunický potok se napojuje až mimo Mnichovice v ř. km 2,452. Správcem toku je Povodí Vltavy s. p. Praha., provoz zajišťuje Povodí Vltavy s. p. závod Dolní Vltava Praha. Dle údajů ČHMÚ jsou uváděny n‐leté průtoky: v profilu nad soutokem se Struhařovským potokem ř. km 7,51 : Q1 = 4,10 m3/s, Q2 =5,70 m3/s, Q5 = 8,20 m3/s, Q10= 10,10 m3/s, Q20= 12,30 m3/s, Q50= 15,30 m3/s, Q100= 21,70 m3/s, v profilu nad soutokem s Myšlínským potokem ř. km 5,9 : Q1 = 5,20 m3/s, Q2 = 7,40 m3/s, Q5 = 10,50 m3/s, Q10 = 13,00 m3/s, Q20 = 15,80 m3/s, Q50 = 19,70 m3/s, Q100 = 22,90 m3/s, v profilu nad soutokem s Myšlínským potokem ř. km 2,5 : Q1 = 6,10 m3/s, Q2 = 8,60 m3/s, Q5 = 12,20 m3/s, Q10 = 15,20 m3/s, Q20 = 18,40 m3/s, Q50 = 22,90 m3/s, Q100 = 26,20 m3/s, V horní části toku až k soutoku se Struhařovským potokem je koryto nekapacitní. V prostoru centra města, kde jsou nábřežní zdi a mostky, kapacita koryta odpovídá Q2, dále až po hranici k.ú. Mnichovice kapacita koryta pobere průtok Q5.
5.3.3 Křiváček Jde o drobný tok, pramenící pod Šibeničním vrchem. Pod prameništěm jsou dva rybníky těsně nad sebou. Do horního rybníka se stahují prameny z této oblasti a je propojen se spodním rybníkem. Potok z rybníka odtéká pod Myšlínskou silnicí propustkem DN 1000. Pod ul. Myšlínskou je do koryta zaústěn odpad ze soukromé vodní nádrže u sportovního areálu pod Šibeničním vrchem. Níže je zaústěn bezejmenný tok, přitékající z lokality nad Myšlínskou silnicí. Potok pak pokračuje nezastavěnou částí přirozeným neupraveným korytem, zastavěnou částí protéká zatrubněním, které je nekapacitní. Před zaústěním do Mnichovky ř. km 6,80, jejíž tvoří levostranný přítok, tvoří otevřené upravené lichoběžníkové koryto, za nímž následuje zatrubnění. Při velkých vodách ohrožuje stávající rodinné domky v ul. Jánské, požární dům, RD v ul. Jiráskově a čp. 307 v ul. Ondřejovské. Propustek pod ul. Myšlínskou je dostatečně kapacitní, všechny ostatní jsou nekapacitní. Vlastníkem potoka je město Mnichovice, provoz zajišťují Veřejné služby města Mnichovice.
5.3.4 Myšlínský potok Správcem tohoto potoka je ZVHS Hradec Králové, provoz zajišťuje ZVHS pracoviště Benešov. Je charakterizován jako drobný vodní tok, pramenící v k.ú. Myšlín, prameny se stahují do soustavy dvou rybníků. Odtok je požerákem a dále teče potok nezastavěným územím ‐ lesem. V tomto prostoru se do Myšlínského potoka vlévá pravostranný bezejmenný přítok. Tento tok pramení nad chatovou oblastí, protéká jí jako neupravený tok do Myšlinského rybníka u hotelu Myšlín. Odtok je propustky DN 300, pod Myšlínskou ulicí, pak teče přes soukromou zahradu, následuje betonový žlab dl. 52 m a dále teče potok nezastavěným územím lesa a vlévá se do Myšlínského potoka.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
51
Myšlínský potok pokračuje nezastavěným územím, propustkem podtéká Jiráskovu ulici a pokračuje dále stále nezastavěným územím lesem, kde si vytváří místy nové koryto. V tomto prostoru je na několika místech koryto proti původnímu, uváděnému v katastrálních mapách změněno zejména vytvářením nových meandrů. Potok podtéká mostkem ul. Ondřejovskou a vtéká do území u ČOV, kterou obtéká otevřeným zemním tělesem a vlévá se do Mnichovky v ř. km 5,80 jako její levostranný přítok.
5.3.5 Kunický potok Pramení v k.ú. Kunice. Jedná se o drobný vodní tok, jeho správcem jsou Lesy ČR, oblastní inspektorát Brandýs nad Labem, provoz zajišťuje Správa toků ‐ oblast povodí Vltavy Benešov. Tento tok sleduje katastrální hranici města Mnichovice, v celé délce je přírodní neupravené nekapacitní koryto. Protéká nezastavěným územím. Potok je zaústěn do Mnichovky v ř. km 2,452 v Senohrabech.
5.3.6 Vodní plochy Na trase Mnichovky je vodní dílo V Potočinách ‐ rybník, který slouží jako veřejné koupaliště. Jedná se o rekreační, rybochovný rybník. Nátok je bočním korytem z říčky. Hráz je sypaná, zpevněná na vzdušné straně betonem, výpust rybníka je přes požerák. Vlastníkem rybníka je město Mnichovice, správcem město Mnichovice a Český rybářský svaz. Nad domem čp. 133 je původní Zittův mlýn, na nějž je přiváděna voda ze Struhařovského potoka otevřeným náhonem přes rybník, tzv. Zittův rybník, který je soukromý a je v dobrém technickém stavu. Odpad z rybníka vede přes původní mlýnské kolo a upravenou část v zahradě pí. Zittové, poté ústí zpět do potoka. Na trase potoka Křiváček, ještě nad Myšlínskou silnicí, jsou dva rybníky – horní zvaný Obecník II a spodní rybník, zvaný Obecník I. Obecník I má sypanou zemní hráz obloženou kamennou rovnaninou, výpust tvoří dvojitý uzavřený požerák, je průtočný. Oba slouží jako rybářský revír. Vlastníkem rybníků je město Mnichovice, provoz zajišťují Veřejné služby města Mnichovice, uživatel a správce Český rybářský svaz. Pod ulicí Myšlínskou je vedle potoka Křiváček, vybudována retenční nádrž, jejímž majitelem a správcem je Jan Zenkl. Rybník byl vybudován v rámci sportovního areálu pod Šibeničním vrchem a slouží jako zdroj vody pro zasněžování umělého lyžařského svahu. Na Myšlínském potoku jsou dva bezejmenné průtočné rybníky, jež jsou zanedbané a plné odpadků. Vlastníkem obou je MOUNTFIELD a.s., uživatelem a správcem je Český rybářský svaz a slouží jako rybochovné. Horní rybník je v současné době vypuštěn a podle správce je nutné ho odbahnit, na což nejsou v současné době finanční prostředky. Oba mají zemní sypanou hráz, líc tvoří kamenný pohoz, výtok jednoduchým požerákem, hrazeným dlužemi. Bezpečnostní přeliv tvoří nezpevněná část hráze. Z horního rybníka odtéká voda pod komunikací trubním propustkem do dolního rybníka. Odtud vytéká voda požerákem do neupraveného koryta Myšlínského potoka. Na levostranném přítoku Myšlínského potoka, na bezejmeném toku leží další rybník, zvaný Myšlínský. Vlastník rybníka je p. Vlastimil Peřina, který je současně i provozovatelem tohoto rybníka. Rybník je pěkně upravený. Jedná se o průtočný rybník se sypanou zemní hrází, líc obložený kamenným obkladem. Výpust je jednoduchým požerákem, hrazeným dlužemi. Odtok je propustky DN 300, pod Myšlínskou ulicí a následně do Myšlínského potoka. Na horním toku Kunického potoka je vodní dílo rybník Božkov, jeho správcem a uživatelem je Český rybářský svaz, jedná se o rybochovný rekreační rybník. Rybník má sypanou hráz, líc zpevněnu obkladem. Výpust je uzavřeným požerákem, bezpečnostní přeliv korunový, polokruhový, betonový. Je opatřen česlemi. Rybník je průtočný.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
52
Níže po toku Kunického potoka je zbytek náhonu na bývalý mlýn. V současné době je bývalý rybník i náhon nefunkční a obnovení soukromého rybníka představuje značné finanční náklady, protože je ve špatném stavu. Majitelem rybníka je paní Hamplová. V ulici Svahové je vodní plocha tvořená původní požární nádrží s vlastním pramenem. Plocha slouží jako okrasná. Odtok je sveden do neupraveného koryta, které pak vede vedle komunikace. Majitelem požární nádrže je město Mnichovice, provoz zajišťují Veřejné služby města Mnichovice. Božkovské jezírko, které je významnou přírodní lokalitou a chráněným územím, se nachází mimo katastr Božkova.
5.3.7 Zátopová území Povodí Vltavy s.p. zpracoval v lednu 2005 rozsah záplavového území a vymezení aktivních zón na říčce Mnichovka. V roce 2006 byl vypracován povodňový plán města, kde jsou vymezeny hranice zaplavovaného území nejen na Mnichovce, ale i na Struhařovském potoce, Kunickém potoce, Myšlínském potoce a Křiváčku. Zároveň jsou zde vymezeny i hranice povodí jednotlivých toků a problémová místa, která jsou ohrožena povodní. Ve výkrese 5a – VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ jsou vyznačeny vodní toky a plochy včetně hranic povodí a hranice zátopového území při Q100.
5.3.8 Náměty na zapracování do územního plánu Vodní toky a plochy budou zachovány. Město navíc počítá s výstavbou dvou vodních ploch na potoku Křiváček, před jeho zatrubněním v Bezručově ulici. ÚPn prověří další rybníky s ohledem na platné veřejně prospěšné stavby rybníku ve stávajícím územním plánu. Protože řada potoků si vytvořila nová koryta a bezejmenné toky nejsou přesně zmapovány, je vhodné zakreslit lokality, kde toky v zájmovém území pramení, aby se při případné zástavbě uvažovalo s opatřeními zabraňujícími stržení pramenů. Na tocích se uvažuje i s výstavbou dalších vodních ploch – např, na Křiváčku. Na tyto vodní díla musí být v území rezervované plochy. Toky také mají v některých nezastavěných místech nová koryta, která neodpovídají trasám, které jsou uváděny v mapových podkladech. Jedná se převážně o lesní úseky.
5.4 Zásobování plynem Město Mnichovice má vybudovanou veřejnou STL plynovodní síť, ze které jsou zásobovány přilehlé nemovitosti. Řady byly budovány postupně po roce 2000. Zemní plyn je do města přiveden STL plynovodem D 160 z regulační stanice VTL/STL Kunice o výkonu 3 000 m3/h. Odběr plynu je odbočkou z VTL plynovodu Tábor – Praha DN 500. Tlak v STL plynovodní síti je 0,3 MPa. Profily hlavních řadů jsou D 160 až D 500, materiál PE. Celá obec včetně přilehlých částí Božkova a Myšlína je plynofikovaná. Plyn je využíván především k vytápění a ohřevu TUV. Nicméně se stále, kvůli vysokým cenách za zemní plyn, v rozšířené míře užívá nekvalitních tuhých paliv, které znečišťují ovzduší. Přípojky k objektům jsou jednotně D 32 a jsou provedeny k většině stávajících nemovitostí. Není provedena plynofikace chatových osad a odlehlých lokalit, kde jsou nemovitosti převážně určené k rekreaci nebo se jedná o osaměle stojící nemovitosti ve velké vzdálenosti od plynovodních řadů. Objekty, které nejsou plynofikovány, jsou vytápěny převážně elektrickou energií,
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
53
popř. zařízeními na tradiční paliva, jako uhlí, dřevo případně i propan‐butan. Provozovatelem sítě je splolečnost RWE, Distribuční služby s. r. o. Brno.
5.4.1 Náměty pro zpracování návrhu územního plánu Systém zásobování města zemním plynem zůstane zachován do budoucna. V případě rozšíření zástavby určené k trvalému bydlení mimo oblasti, kde je vybudovaná STL plynovodní síť, je nutné posoudit nárůst spotřeby plynu a také možnost napojení na tuto síť.
5.5 Zásobování elektrickou energií Předmětem řešení jsou energetické sítě a zařízení, které jsou ve správě a majetku ČEZ Distribuce a.s. V městě Mnichovice vedou nadzemní a podzemní vedení 22 kV a 0,4 kV, nadzemní vedení velmi vysokého napětí 110 kV se v blízkosti nenalézají.
5.5.1 Napájecí systém 22 kV Přívod elektrické energie do řešeného území je proveden dvojitým napájecím venkovním vedením 22 kV v trase podél dálnice D1 ve směru od Říčan z transformovny 110/22 kV. Z napájecího vedení jsou provedeny odbočky, které jsou na území města zokruhovány a propojeny dále na rozvodnou síť směr Zvánovice. Venkovní vedení je uloženo na betonových a příhradových stožárech. Odbočky k jednotlivým trafostanicím jsou provedeny paprskovým vedením na stožárech. Část sítě 22 kV je provedena kabely 3x120, 3x240 mm² které smyčkově připojují více trafostanic s oboustranným připojením z venkovního vedení, nebo jednu trafostanici kabelovým svodem. Poř.č.
Evid.číslo
Název trafostanice
Výkon (kVA)
Provedení
Přívod
Trafostanice v katastrálním území Mnichovice 1
512039
Stará zděná
250
distribuční
venkovní vedení
2
512216
IGRA
630
distribuční
kabel
3
514202
U hřiště
400
distribuční
venkovní vedení
4
514527
Výkup ZNZ
250
distribuční
venkovní vedení
5
514552
Chaty – Šibenička
250
distribuční
kabel
6
514553
ČSSS
160
distribuční
venkovní vedení
7
514555
Orgaprojekt
400
distribuční
venkovní vedení
8
514565
Na Závěrce
400
distribuční
venkovní vedení
9
514578
Hřbitov
250
distribuční
venkovní vedení
10
514588
Jidášky
100
distribuční
venkovní vedení
11
514589
Budíkov
100
distribuční
venkovní vedení
12
514592
Koloděje
160
distribuční
venkovní vedení
13
514644
Javůrek
400
distribuční
venkovní vedení
14
514649
Pod Mohylou
400
distribuční
venkovní vedení
15
515177
ČOV
250
distribuční
venkovní vedení
16
515294
Náměstí
630
distribuční
kabel
17
515187
Mountfield
100
odběratelská
venkovní vedení
18
515981
Tehova
160
distribuční
venkovní vedení
19
516020
Šibeničky
100
distribuční
venkovní vedení
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
54
20
516144
RD pod hřbitovem
400
distribuční
kabel
21
516180
Mohyla atyp
160
distribuční
venkovní vedení
22
296490
Ztracené pohádky
630
odběratelská
kabel
23
296519
RD za stavebninami
400
distribuční
kabel
24
296786
RD Šibenička
400
distribuční
kabel
25
297049
U potoka
neurčeno
neurčeno
bez připojení
Trafostanice v katastrálním území Božkov 26
514571
Vráž
250
distribuční
venkovní vedení
27
514590
Hodík
250
distribuční
venkovní vedení
28
514591
U jezera
160
distribuční
venkovní vedení
29
515469
Skuhrovecká
400
distribuční
kabel
30
515670
Atyp
400
distribuční
venkovní vedení
31
516002
U prodejny
400
distribuční
kabel
32
516019
Svahová
250
distribuční
kabel
33
296997
Na Okrouhlíku
160
odběratelská
venkovní vedení
Trafostanice v katastrálním území Myšlín 34
511537
Obec
250
distribuční
venkovní vedení
35
514554
Farma
160
distribuční
venkovní vedení
36
515400
RD
400
distribuční
kabel
37
515788
U rybníčka
250
distribuční
kabel
38
296674
Chaty
400
distribuční
kabel
39
296675
U hlavní cesty
400
distribuční
kabel
Tab.18: Přehled stávajících trafostanic 22/0,4 kV
5.5.2 Distribuční systém 0,4 kV Distribuční síť je vyvedena z distribučních trafostanic 22/0,4 kV. Je provedena převážně venkovním vedením, kabelovými rozvody je provedena v centru města a v lokalitách nové zástavby.
5.5.3 Ochranná pásma Zákonem č. 458/2000 Sb. byla stanovena ochranná pásma elektrických zařízení. Pro zařízení vybudovaná před účinností tohoto zákona však platí ochranná pásma, která byla stanovena podle dřívějších předpisů (zákon č. 79/1957 Sb., zákon č. 222/1994 Sb.). Druh el. zařízení
Ochranné pásmo
Hranice pásma
nadzemní vedení 22 kV
7m (dříve 10m)
od krajního vodiče bez izolace
podzemní vedení 22 kV, 1 kV
1 m (dříve 1m)
od krajního kabelu
elektrická stanice stožárová, věžová
7m (dříve 30m)
od vnější hrany půdorysu
elektrická stanice zděná
2m
od obvodového zdiva
elektrická stanice vestavěná
1m
od obestavění
Tab. 19: Ochranná pásma elektrických vedení a zařízení
V ochranném pásmu je zakázáno mimo jiné zřizovat bez souhlasu vlastníka stavby jiné konstrukce, provádět zemní práce, vysazovat trvalé porosty apod.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
55
5.5.4 Náměty pro zapracování do územního plánu Rozvoj sítě 22kV v lokalitách nové výstavby bude řešen dle místních podmínek a možnosti připojením na stávající rozvody. Předpokládá se přednostně rozvoj kabelového vedení. Distribuční síť 0,4 kV bude řešena pouze kabelovým vedením. Napojení nových lokalit je nutno posoudit přes výkonové bilance, zda vyhoví napojení na stávající TS nebo je nutné navrhnout výstavbu dalších nových distribučních trafostanic 22/0,4 kV.
5.6 Telekomunikace 5.6.1 Telefonní síť Město Mnichovice je připojeno na místní telefonní obvod, který spadá pod uzlovou telefonní ústřednu Říčany – celý telefonní obvod je plně automatizován. Mnichovice mají na svém území telefonní ústřednu. Analogová síť je postupně nahrazována digitální sítí, která analogovou síť plně nahradí. Telefonní síť v současné době slouží i přenosu jiných dat, např. internetu.
5.6.2 Dálkové kabely Modernizovaná telefonní síť na digitální bázi je založena na optických kabelech. V současné době procházejí zájmovým katastrálním územím systémy dálkových kabelů DKO (optické kabely) a SDH (optoelektronické kabely). Kromě tohoto veřejného telefonního systému prochází v severní části území dálkový sdělovací kabel Vojenské správy.
5.7 Radiokomunikace Radiokomunikace zajišťují pokrytí území televizním a rozhlasovým signálem, datové komunikace po radioreléových trasách a přenos telefonních hovorů. Území je pokryto vysílací sítí tvořené digitálními vysílači Cukrák a Praha –Žižkov. Jedná se o síť Multiplex České televize (ČT), Multiplex Českých Radiokomunikací (Čra). Digitální vysílače Cukrák, Praha –Žižkov, Praha – Ládví, Praha – Strahov, Praha – Zelený pruh pokrývají území signálem sítě Multiplex Czech Digital Group (CDG). Územím probíhá radioreléový paprsek provozovaný ČRa a.s., Praha ‐ Petřín na observatoř Ondřejov. Nad územím jsou i dílčí radioreléové trasy mobilních operátorů. Tyto trasy se často mění a nebývají v územních plánech zakreslovány. V situaci jsou zakresleny hlavní telefonní sítě, telefonní ústředna i dálkový kabel Vojenské správy, vč. RR paprsku.
5.7.1 Náměty pro zpracování návrhu územního plánu V návrhu ÚPn budou respektována stávající ochranná pásma stávajících radioreléových tras a zařízení. Nepředpokládá se, že by nová zástavba zasáhla výše než radioreléové trasy mobilních operátorů a dalších provozovatelů.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
56
6 Seznam literatury a podkladů Územní plán města Mnichovice, Archteam, 2002 Politika územního rozvoje České republiky, Ústav územního rovoje, Brno 2008 Územní plán velkého územního celku Pražského regionu, AURS spol. s r.o., Praha 2006 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje – návrh zadání, duben 2008 Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Říčany, DHV CR, spol. s r.o., Praha 2008 Strategický plán DSO Ladův kraj, 27. 1. 2004 Plán rozvoje města Mnichovice v letech 2007 – 2013, 23. 3. 2007 Archiv stavebního úřadu v Mnichovicích Český úřad zeměměřický a katastrální – mapové podklady katastru a systému ZABAGED, ortofotomapy Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku ‐ IV. Díl. Libri, Praha 2000 Mnichovice – Kniha o historii, pamětihodnostech, přírodě a ostatních zajímavostech města. Městský úřad Mnichovice 2000 www.csu.cz geoportal.cenia.cz www.mnichovice.cz www.mzp.cz www.rsd.cz www.laduv‐kraj.cz www.mapy.cz monumnet.npu.cz
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
57
Příloha A Fotodokumentace – hodnoty
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
58
URBANISTICKÉ HODNOTY (HU) HU1
PŘÍRODA ZA MĚSTEM Přírodní hodnoty bezprostředně za městem. Lesní cesta na Klokočnou.
HU2
ORIENTAČNÍ BODY Lípy na Božkově. Jedno z mála míst na Božkově, které si lze zapamatovat. Významný orientační bod.
HU3
PANORAMATICKÉ CESTY Některé cesty výjimečně nabízejí impozantní výhledy do krajiny.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
59
HU4
ZITTŮV MLÝN Architektonicky zdařilá rekonstrukce nemovité kulturní památky v těsné blízkosti historického jádra města.
HU5
HISTORICKÁ STOPA PŮVODNÍ ZÁSTAVBY Historická stopa původní zástavby je významnou urbánní hodnotou, která si zaslouží zachování a péči.
HU6
GENIUS LOCI Úzké a klikaté uličky historického jádra jsou nositeli genia loci Mnichovic.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
60
HU7
KOMPOZICE ULIČNÍ SÍTĚ Kompozice vedení ulice ve směru k věži kostela. Takto už dnes málokdo přemýšlí.
HU8
HODNOTNÁ ARCHITEKTURA Prvorepubliková vila na rohu Pražské a Na Kroupáku. Zdařilý příklad výstavby. Za povšimnutí stojí hezky provedené oplocení a chodník, který většinou v Mnichovicích chybí.
HU9
URBANISTICKY ZDAŘILÁ ZÁSTAVBA Příklad zdařilé prvorepublikové zástavby rodinnými domy s vlastní zahradou, které šetří zastavěnou plochu a vytvářejí čitelný veřejný prostor ulice.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
61
HU10 KOMPAKTNÍ STRUKTURA ZÁSTAVBY Kompaktní urbanistická struktura zástavby má pozitivní efekt pro utváření ulice a veřejného prostoru vůbec. Na snímku stará náves na Božkově.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
62
PŘÍRODNÍ HODNOTY (HP) HP1
UPRAVENÝ PARK Oáza v jinak urbanisticky devastovaném prostředí. Zregenerovaný veřejný park v lokalitě Pod Vráží.
HP2
CESTA NAD STRUHAŘOVSKÝM POTOKEM Cesta nad Struhařovským potokem v krásné přírodě. Prochází tudy žlutá turistická trasa.
HP3
RYBNÍK ZA BYTOVKAMI Rybník za bytovkami na toku Mnichovky. Vodní plocha je vítaným prvkem dotvářejícím přírodní charakter území.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
63
Příloha B Fotodokumentace – závady
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
64
ZÁVADY V URBANISTICKÉ STRUKTUŘE (ZU) ZU1
CENTRUM NEBO PERIFERIE? Stojíme v centru města nebo někde na periferii? Na snímku Pražká ulice několik kroků od Masarykova náměstí.
ZU2
ŠPATNÝ STAV NÁMĚSTÍ Náměstí je z urbanistického hlediska ve špatném stavu. Nelze jej vnímat jako jeden prostor, je rozbité, neudržované.
ZU3
MĚSTSKÁ KNIHOVNA Městské měřítko stavby knihovny působí mezi zakrslými venkovskými stavbami nepřirozeně a přitom právě ono je správné. Jedná se o pouhé tři podlaží a podkroví. Naopak okolí knihovny má měřítko vesnice. Jsou Mnichovice vůbec městem?
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
65
ZU4
NENÍ ULICE JAKO ULICE Podle mapy by návštěvník města očekával skutečné ulice. Realita je však tristní. Jaká „čest“ pro významného českého botanika!
ZU5
CHATA NEBO RODINNÝ DOMEK? Postupná přestavba rekreačního bydlení na trvalé. Kde je hranice mezi chatou a rodinným domem?
ZU6
ŠPATNÝ STAV HLAVNÍ ULICE Jedna z hlavních ulic nutně potřebuje regulaci a opravu. Podél ulice je mnoho nezastavěných a nevyužitých parcel. Na snímku Ondřejovská ulice, pohled směrem k Masarykovu náměstí.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
66
ZU7
DŮSLEDKY NÍZKÝCH HUSTOT OSÍDLENÍ Jedním z důsledků velmi nízkých hustot osídlení je mimo jiné krach malých obchodů a služeb.
ZU8
ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ Potenciál rozvojových území daný územním plánem z roku 2002 není ještě zdaleka vyčerpán.
ZU9
VÝSTAVNÍ „AMERICKÝ RANČ“ Výstavní „ranč“ je vzdálen cca 700 m od Masarykova náměstí.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
67
ZU10 PLÍŽIVÝ ROZVOJ SÍDELNÍ KAŠE Postupná zástavba krajiny rodinnými domy je obrazem plíživého rozvoje sídelní kaše.
ZU11 MĚSTSKÝ VEŘEJNÝ PROSTOR? Velké množství ulic v Mnichovicích má formu úzkých nezpevněných cest vyježděných mezi ploty.
ZU12 CHATA JAKO NÁHRAŽKA ZA VILU Svůj sen o vlastním rodinném bydlení si řada lidí realizuje v chatách.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
68
ZU13 PROMĚNA CHAT NA RODINNÉ VILY Množství chat se postupem času proměňuje na rodinné vily. Některé přestavby jsou vskutku bizarní.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
69
ZU14 LOUKY PŘIPRAVENÉ K ZÁSTAVBĚ Na okraji města čekají louky připravené k nové zástavbě.
ZU15 NECITLIVÁ NOVOSTAVBA V KRAJINĚ Necitlivá novostavba na křížení cest do Myšlína a Struhařova působí především v dálkových pohledech obvzlášť nemístně. Stavba stojí na vyvýšeném místě nad kostelem a je vidět z mnoha míst v okolní krajině. Vytváří tak neopodstatněnou dominantu.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
70
ZU16 NEVYUŽITÝ POTENCIÁL CENTRA MĚSTA V centru města jsou na několika místech špatně využité nebo zcela nevyužité parcely. Potenciál centra tak není zdaleka vyčerpán.
ZU17 MĚSTSKÁ TŘÍDA? Vypadá takto městská třída?
ZU18 CHÁTRAJÍCÍ OBČANSKÁ VYBAVENOST „Grill – bar“ u rybníka za bytovkami – chátrající občanská vybavenost města.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
71
ZU19 NEUDRŽOVANÉ OKOLÍ PĚŠÍHO PODCHODU Neudržované okolí pěšího podchodu pod dráhou směrem na Božkov.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
72
ZÁVADY VE VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODY A KRAJINY (ZP) ZP1
JE ZÁSTAVBA TÉTO KRAJINY NUTNÁ? Je opravdu nutné tuto krajinu zastavovat dalšími koloniemi rodinných domů? Rozvíjí to kvalitu bydlení v Mnichovicích?
ZP2
UDRŽITELNOST PŘÍRODNÍHO RÁMCE Pohled přes jednu z chat na malebný přírodní rámec okolí Mnichovic. Nakolik se ho podaří ještě udržet?
ZP3
KRAJINA PŘIPRAVENÁ K ZÁSTAVBĚ Kapličky nachystané pro výstavbu další kolonie rodinných domů.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
73
ZP4
DIVOKÉ SKLÁDKY Jedna z divokých skládek při vjezdu na bývalý statek v Myšlíně. Další z projevů neúcty člověka k přírodě.
ZP5
ZANEDBANÝ RYBNÍK Zanedbaný rybník na okraji Myšlína při vjezdu na bývalý statek.
ZP6
BIOCENTRUM? Vypadá takto biocentrum? Podle platné územně plánovací dokumentace ano.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
74
ZP7
ŠPATNÝ STAV BIOKORIDORU Biokoridor kolem Mnichovky je ve špatném stavu. Především zde chybí stromořadí.
ZP8
AUTOVRAK V BIOKORIDORU V biokoridoru podél Struhařovského potoka se objevil dokonce vrak starého nákladního automobilu.
ZP9
ZAHRADY U CHAT Zahrady u chat se často proměňují ve skladiště nepotřebného harampádí.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
75
DOPRAVNÍ ZÁVADY (ZD) ZD1
SLEPÉ KOMUNIKACE BEZ MOŽNOSTI OTOČENÍ, VĚTŠINOU DELŠÍ NEŽ 100 m V Mnichovicích je celkem 126 slepých místních komunikací zcela bez možnosti otočení. Délka většiny z těchto slepých komunikací přesahuje 100 m, což je v rozporu s platnou ČSN 736110, článek 14.2.1.
ZD2
NEDOSTATEČNÝ PŘÍČNÝ PROFIL A KVALITA KOMUNIKACE Běžný profil komunikace obsluhující nejen chaty a zahrady, ale také lokality rodinných domů. Obrázek z Myšlína.
ZD3
NEDOSTATEČNÝ PŘÍČNÝ PROFIL A KVALITA PÁTEŘNÍ KOMUNIKACE Nedostatečný příčný profil a velmi špatnou kvalitu povrchu mají nejen obslužné komunikace, ale také páteřní komunikace. Na obrázku páteřní komunikace na Božkově.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
76
ZD4
ŠPATNÁ PROSTUPNOST ÚZEMÍ, ŠPATNÁ ORIENTACE V PROSTORU Chaotické a velmi špatně prostupné území Mnichovic a Božkova za dráhou.
ZD5
ZÁKAZ VSTUPU I VJEZDU NA TURISTICKÉ TRASE Zákaz vstupu i vjezdu na veřejné prostranství. Touto cestou probíhá zelená turistická značka, která byla zdemolována.
ZD6
ŠPATNÉ ODVODNĚNÍ KOMUNIKACÍ Místní komunikace po dešti. Špatné odvodnění způsobuje po dešti jejich neprůchodnost a obtížnou průjezdnost.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
77
ZD7
ÚZKÉ NEBO ZCELA CHYBĚJÍCÍ CHODNÍKY NA PÁTEŘNÍCH KOMUNIKACÍCH Na horním obrázku chybějící chodníky na hlavní třídě – Pražské ulici, pohled na křižovatku s Nádražní. Na spodním obrázku hlavní přístupová cesta od nádraží na Božkov – ani náznak chodníku. Doporučení pro úpravu profilu komunikace a zavedení opatření ke snížení rychlosti automobilů.
ZD8
ZÁKAZ VJEZDU, ZÁKAZ VSTUPU Typický obrázek z Mnichovic. Komunikace bez varování přehrazena závorou se zákazem vjezdu a mnohdy i vstupu
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
78
ZD9
PŮVODNÍ HISTORICKÉ CESTY ZARŮSTAJÍ Na obrázku po pravé straně neudržovaná a zarostlá historická cesta. Doporučení k jejímu obnovení.
ZD10 PĚŠINA PODÉL POTOKA NENÍ PROPOJENA Lákavá cesta podél potoka Mnichovka u sportovišť, která bohužel nikam nevede. Mohla by se proměnit na atraktivní pěší promenádu v samém centru města.
ZD11 CHYBĚJÍCÍ CHODNÍK NA CESTĚ PODÉL KOSTELA Chodci jsou značně ohrožováni automobily rychle jedoucími z kopce.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
79
ZD12 BROD PRO AUTOMOBILY PŘES STRUHAŘOVSKÝ POTOK Brod znamená riziko pro čistotu vodního toku, prochází přes LBK 23 – Struhařovský potok.
ZD13 „SOUKROMÉ DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ“ Na komunikacích jsou často vyhrazeny privátní úseky a je tak znemožněna jejich průjezdnost.
ZD14 VEŘEJNÝ PROSTOR SE BEZ VAROVÁNÍ STÁVÁ SOUKROMÝM Nečekané uzavření veřejné cesty způsobuje špatnou prostupnost území, chaos a je příčinou špatné orientace v prostoru.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
80
ZD15 CHYBĚJÍCÍ PROPOJENÍ CEST Ve velkém množství případů zcela chybí logické vzájemné propojení cest. Ty jsou zpravidla zakončeny slepě, nebo přehrazeny soukromými pozemky, čímž je znemožněn jejich průjezd, v horším případě také průchod (viz také ZD5, ZD8, ZD13 ZD14).
ZD16 OSTRÁ NEPŘEHLEDNÁ ZATÁČKA Na silnici II. třídy II/508 s objemem dopravy téměř 3000 aut za 24 hodin je několik velmi nepřehledných a nebezpečných úseků, ostrá nepřehledná zatáčka, nepřehledné napojení místní komunikace, zúžený profil, chybějící chodníky v samotném centru města apod.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
81
ZD17 NEODPOVÍDAJÍCÍ PLOCHY URČENÉ PRO PŘESTUP V RÁMCI LINEK IDS V rámci Mnichovic není v současné době zabezpečen přímý přestup mezi železnicí a autobusovými linkami MHD. Autobusová zastávka je od železniční zastávky vzdálena více než 500 m a přístup pro pěší je komplikovaný a s ohledem na špatný stav chodníků i nebezpečný. Doporučení prověřit zřízení obratiště pro autobusy MHD v těsné blízkosti železniční zastávky, nebo zřídit autobusovou linku procházející kolem železniční zastávky.
Mnichovice, územní plán města, průzkumy a rozbory
82