ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ - ORP ŠUMPERK A K T U A L I Z A C E

A. Textová část

Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2014

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ - ORP ŠUMPERK

AKTUALIZACE 2014

A. TEXTOVÁ ČÁST

Šumperk, listopad 2014

Mgr. Abdulla Azzani, Ph.D. referent oddělení územního plánování Městský úřad Šumperk

-1-


A. Textová část

OBSAH 1 ÚVOD ..................................................................................................................................... 5 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE ............................................................................................. 6 1.2 CÍL ZPRACOVÁNÍ ÚAP ................................................................................................ 6 2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ................................................... 6 3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ................ 8 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE .................................................................. 8 3.1.1 Dobývací prostory ..................................................................................................... 12 3.1.2 Chráněná ložisková území ........................................................................................ 12 3.1.3 Výhradní ložiska nerostných surovin ........................................................................ 13 3.1.4 Prognózní zdroje nerostných surovin ........................................................................ 14 3.1.5 Poddolovaná území ................................................................................................... 16 3.1.6 Sesuvná území ........................................................................................................... 19 3.1.7 Stará důlní díla .......................................................................................................... 20 3.2 VODNÍ REŽIM .............................................................................................................. 21 3.2.1. Vodní zdroje a vrty ................................................................................................... 21 3.2.2 CHOPAV a vodní nádrže na území jednotlivých obcí ORP Šumperk ..................... 22 3.2.3 Záplavová území: plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí ...... 24 3.2.4 Rizikovost útvarů – povrchových vod ...................................................................... 25 3.2.5 Rizikovost útvarů – podzemních vod ........................................................................ 26 3.3 HYGIENA ŽP ................................................................................................................ 28 3.3.1 Staré ekologické zátěže ............................................................................................. 28 3.3.2 Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů na území SO ORP Šumperk ............................................................................................................................. 31 3.3.3 produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Šumperk ...................... 32 3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY............................................................................ 33 3.4.1 Území soustavy NATURA........................................................................................ 33 3.4.2 Maloplošná zvláště chráněná území .......................................................................... 36 3.4.3 Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Šumperk .......................................... 38 3.4.4 Ekologická stabilita krajiny....................................................................................... 39 3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA .............................................................................................................................................. 41 3.5.1 Změny rozlohy orné půdy ......................................................................................... 41 3.5.2 Rozloha zemědělské půdy ......................................................................................... 43 3.5.3 Ochrana zemědělského půdního fondu ..................................................................... 44 3.5.4 Změny rozlohy PUPFL ............................................................................................. 46 3.5.5 Lesnatost dle obcí ...................................................................................................... 47 3.5.6 Funkce a kategorie lesů a jejich plocha v ORP Šumperk ......................................... 48 3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ............................... 50 3.6.1 Silniční doprava......................................................................................................... 50 3.6.2 Železniční doprava .................................................................................................... 54 3.6.3 Hromadná doprava osob............................................................................................ 56 3.6.4 Cyklostezky na území SO ORP Šumperk ................................................................. 57 3.6.5 Vybavenost obcí technickou infrastrukturou ............................................................ 57 3.6.5.1 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování ....................................................... 57 3.6.5.2 Zásobování plynem ............................................................................................ 57 3.6.5.3 Zásobování elektrickou energií .......................................................................... 58 3.6.5.4 Zásobování teplem ............................................................................................. 59 3.6.5.5 Telekomunikace ................................................................................................. 59

-2-


A. Textová část

3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY...................................................................... 62 3.7.1 Obyvatelstvo.............................................................................................................. 62 3.7.2 Přirozená měna .......................................................................................................... 64 3.7.3 Migrace...................................................................................................................... 65 3.7. 4 Hustota osídlení ........................................................................................................ 66 3.7.5 Věková struktura obyvatel ........................................................................................ 67 3.7.6 Další demografické ukazatele ................................................................................... 69 3.7.7 Vzdělanostní struktura............................................................................................... 70 3.8 BYDLENÍ ...................................................................................................................... 70 3.9 REKREACE A KULTURNÍ HODNOTY ..................................................................... 72 3.9.1 Rekreace .................................................................................................................... 72 3.9.2 Kulturní hodnoty území ............................................................................................ 75 3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY .................................................................................. 79 3.10.1 Daňová vytíženost ................................................................................................... 80 3.10.2 Nezaměstnanost ....................................................................................................... 81 3.10.2 Zaměstnanost ........................................................................................................... 83 4. VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ............................ 89 4.1 SWOT Analýza .............................................................................................................. 89 4.1.1 Horninové prostředí a geologie ................................................................................. 89 4.1.2 Vodní režim ............................................................................................................... 90 4.1.3 Hygiena životního prostředí ...................................................................................... 91 4.1.4 Ochrana přírody a krajiny ......................................................................................... 92 4.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.............................. 93 4.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................................. 94 4.1.7 Sociodemografické podmínky .................................................................................. 95 4.1.8 Bydlení ...................................................................................................................... 96 4.1.9 Rekreace .................................................................................................................... 97 4.1.10 Hospodářské podmínky ........................................................................................... 97 4.2. VYHODNOCENÍ VYVAÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK............ 98 5. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD ...................................................................................... 107

-3-


A. Textová část

SEZNAM TABULEK V TEXTU Tabulka č. 01: Základní údaje ORP Šumperk k 31. 12. 2013 ............................................................ 08 Tabulka č. 02: Dobývací prostory (DP) ........................................................................................... 12 Tabulka č. 03 Chráněná ložisková území (CHLÚ)) ........................................................................... 12 Tabulka č. 04: Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin..................................................... 13 Tabulka č. 05: Prognózní zdroje nerostných surovin (PZ)................................................................. 14 Tabulka č. 06: Poddolovaná území .................................................................................................... 16 Tabulka č. 07: Sesuvná území ........................................................................................................... 19 Tabulka č. 08: Stará důlní díla ........................................................................................................... 20 Tabulka č. 09: Objekty státní pozorvací sítě podzemních vod .......................................................... 21 Tabulka č. 10: Seznám stanic povrchových vod ............................................................................... 22 Tabulka č. 11: CHOPAV (A046) a vodní nádrže (A048) .................................................................. 23 Tabulka č. 12: Plocha záplavových území Q100 na úzamí jednotlivých obcí ................................... 24 Tabulka č. 13: Přehled stávajících SEZ a kontaminované plochy evidovaných na území SO ORP Šumperk ................................................................................................................................. 28 Tabulka č. 14: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů.................................... 31 Tabulka č. 15: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Šumperk....................... 32 Tabulka č. 16: Území soustavy NATURA v SO ORP Šumperk ...................................................... 34 Tabulka č. 17: Maloplošná zvláště chráněná území ........................................................................... 36 Tabulka č. 18: Rozloha zvláště chráněných území ............................................................................ 38 Tabulka č. 19: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích .............................................. 40 Tabulka č. 20: Změny rozlohy orné půdy v SO ORP Šumperk ......................................................... 42 Tabulka č. 21: Rozloha zemědělské půdy v SO ORP Šumperk......................................................... 43 Tabulka č. 22: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany v SO ORP Šumperk ...................................................... 45 Tabulka č. 23: Změny rozlohy PUPFL v SO ORP Šumperk ............................................................. 46 Tabulka č. 24:Lesnatost dle obcí v SO ORP Šumperk ...................................................................... 47 Tabulka č. 25: Funkce lesů a jejich plocha v SO ORP Šumperk ....................................................... 49 Tabulka č. 26: Kategorie lesů dle obcí v SO ORP Šumperk.............................................................. 49 Tabulka č. 27: Rozvoj silniční sítě na území ORP Šumperk ............................................................. 53 Tabulka č. 28:Žlezniční stanice a zastávky na území SO ORP Šumperk .......................................... 55 Tabulka č. 29: Dostupnost obci v SO ORP Šumperk ........................................................................ 56 Tabulka č. 30: Vybavenost obci technickou infrastrukturou ............................................................. 58 Tabulka č. 31: Počet obyvatel v SO ORP Šumperk mezi lety 2007 – 2013 ...................................... 62

-4-


A. Textová část

Tabulka č. 32: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Šumperk mezi lety 2007 – 2013 ...... 63 Tabulka č. 33: Ukazatele přirozené měny v SO ORP Šumperk mezi lety 2001 - 2013 ................... 64 Tabulka č. 34: Obce SO ORP Šumperk podle velikostních kategorií k 31.12.2013 ......................... 65 Tabulka č. 35: Ukazatele migrace v SO ORP Šumperk mezi lety 2001 -2012.................................. 65 Tabulka č. 36: Hustota obyvatel v obcích SO ORP Šumperk k 31.12.2013 ...................................... 66 Tabulka č. 37: Věková struktura SO ORP Olomouckého kraji k 31.12.2013 ................................... 67 Tabulka č. 38: Věková struktura obyvatel a index stáří v SO ORP Šumperk mezi lety 1995 2013 ................................................................................................................................................ 67 Tabulka č. 39: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Šumperk k 31.12.2013 ...................................................................................................................................... 68 Tabulka č. 40: Potraty, sňatky a rozvody v SO ORP Šumperk mezi lety 2001 -2013....................... 69 Tabulka č. 41: Počet dokončených bytů, domů a hromadných ubytovacích zařízení v r. 2013 ........ 71 Tabulka č. 42: Naučné stezky na území SO ORP Šumperk............................................................... 75 Tabulka č. 43: Nemovité kulturní památky na území SO ORP Šumperk .......................................... 75 Tabulka č. 44: Nemovité národní kulturní památky na území SO ORP Šumperk............................. 79 Tabulka č. 45: Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Šumperk v roce 2013 .......................................... 80 Tabulka č. 46: Roční míra nezaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Šumperk mezí lety 2005 2013 ................................................................................................................................................ 81 Tabulka č. 47: Uchazeči o práci v obcích ORP Šumperk – k 31.3.2014 ........................................... 82 Tabulka č. 48: Zaměstnaní podle pohlaví a podle odvětví ekonomické činnosti a podle nejvyššího ukončeného vzdělání k 31.12.2011 .............................................................................. 84 Tabulka č. 49: Přehled všech ekonomických subjektu (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci na území SO ORP Šumperk ...................................................................................... 85 Tabulka č. 50: Kategorace území z hlediska územních podmínek .................................................... 99 Tabulka č. 51: Vztah území obcí ORP Šumperk podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ........................................................................................ 100 Tabulka č. 52: Přehled sledovaných indikatorů ............................................................................... 106 Tabulka č. 53: Obsah problémového výkresu .................................................................................. 107 Tabulka č. 54: Urabanistické závady ............................................................................................... 107 Tabulka č. 55: Dopravní závady ...................................................................................................... 108 Tabulka č. 56: Hygienické závady ................................................................................................... 109 Tabulka č. 57: Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území .............................................. 111 Tabulka č. 58: Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území .......................... 112

-5-


A. Textová část

1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Úkolem předkládané práce je zpracování aktualizace ÚAP a rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Šumperk postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). 1.2 CÍL ZPRACOVÁNÍ ÚAP Cílem pořizování územně analytických podkladů je 1) Aktualizace údajů o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a dalších dostupných informací, například statistických údajů; 2) Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (užití SWOT analýzy); 3) Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro 3 základní pilíře (příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území) pomocí vhodně zvolených indikátorů; 4) Určení problémů k řešení v ÚPD zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. 2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP Šumperk patří mezi 13 SO ORP Olomouckého kraje, leží v jeho severní části. Ze severu hraničí s Polskem a SO ORP Jeseník, ze západu s Pardubickým krajem (SO ORP Králíky), a s SO ORP Zábřeh, z jihu s ORP Uničov, a z východu se Severomoravským krajem (SO ORP Bruntál, Rýmařov). Reliéf území je tvořen nejvyššími moravskými a slezskými pohořími Hrubým Jeseníkem a Králickým Sněžníkem. Hranice SO ORP prochází přímo vrcholem Pradědu (1491,3 m n. m.). Typické jsou široce zaoblené hřbety se zbytky holoroviny a hluboce zařezaná údolí. Podhůří obou pohoří tvoří z jihu Hanušovická vrchovina s nejvyšším vrcholem Jeřáb (1002,8 m n. m.), do části území zasahuje Nízký Jeseník s vrcholem Stančín (605,3 m n. m.). Pohoří Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku vykazují průměrnou roční teplotu 5 °C a srážky kolem 1000 mm, ve vrcholových partiích klesá průměrná roční teplota na 3 až 1 °C, a roste roční úhrn srážek na 1200 mm. V jižní části sledovaného území dosahuje průměrná roční teplota 8°C a 600-700 mm srážek. Toto území má charakteristické rysy pramenné oblasti, náleží do povodí řeky Moravy, jejími největšími přítoky jsou Branná, Krupá a Desná. SO ORP Šumperk je 2. největší SO ORP Olomouckého kraje (po SO ORP Olomouc), svou rozlohou 857,6 km2 zaujímá 8,7 % území kraje. Podle údajů ČSÚ žilo ve 36 obcích tohoto SO

-6-


A. Textová část

ORP (3 se statutem města) v roce 2013 70 838 obyvatel (11,1 % obyvatel kraje). Hustota zalidnění byla v roce 2013 82,62 osob/km2 je téměř o třetinu nižší než průměrné krajské hodnoty (130,3 osob/km2), avšak vyšší než v případě sousední SO ORP Jeseník, Bruntál, Rýmařov a Králíky. Pro tuto oblast jsou typická jak velmi malá sídla (Šléglov, Vikantice, Janoušov atd.), tak větší obce a města (Šumperk, Hanušovice, Staré Město, Rapotín, Libina, Velké Losiny, Bludov atd.). Vyššímu počtu větších obcí, než je tomu u jiných ORP, nahrává fakt, že obce se zdejší často skládají z většího počtu (často i vzdálených) částí – na 36 obcí připadá 87 částí obcí (96 katastrů), a také fakt, že se jedná o rozsáhlé území s několika centry – městy Šumperk (26 870 obyvatel), Hanušovice (3 304 obyvatel) a Staré Město (1 784 obyvatel). Více než 1000 obyvatel má 19 obcí, více než 500 obyvatel 6 obcí, zbylých 11 obcí má méně než 500 obyvatel, přičemž 3 jmenované obce mají méně než 100 obyvatel. Počet obyvatel se v posledních dvou desetiletích snižuje – oproti 74 442 v roce 1990 se jejich počet v roce 2007 snížil na 72 182, a v roce 2013 snížil na 70 838, přičemž trend růstu úbytku je sílící, nejvyšší hodnoty zaznamenává především v posledních 6 letech. Celkový úbytek v posledním sledovaném roce 2013 činil cca 0,8 %. Z celkové rozlohy území SO ORP Šumperk tvoří dle údajů ČSÚ z roku 2014 zemědělská půda pouze 36,7 %, z toho na 55,8 % území jsou trvalé travní porosty, na 38,6 % orná půda a na 5,6 % trvalé kultury. Podíl orné půdy na celkové rozloze SO ORP Šumperk – 14,4 % – je nejnižší v celém kraji. Trendem posledních let je zatravňování orné půdy v souvislosti s intenzifikací a ekologizací zemědělské výroby především ve vyšších polohách. Počet ekologických zemědělců v této oblasti vysoce převyšuje republikový průměr. Lesní porosty mají na celkové ploše ORP 55,2 % podíl, což je po sousední SO ORP Jeseník (59,3 %) druhý nejvyšší údaj, vysoko nad krajským průměrem (34,76 %). Zastavěné plochy a ostatních ploch zabírají 7,3 % území. Do východní části území SO ORP zasahuje CHKO Jeseníky, zřízená v roce 1969. Jeseníky jsou nejlesnatější CHKO v ČR, mozaikovitě se zachovaly autochtonní lesy, místy mají charakter pralesa. V přirozeném bezlesí se uchovala vysoká biodiverzita na všech úrovních. Několik zdejších lokalit zasluhuje zvláštní pozornosti a ochrany: národní přírodní rezervace Praděd (soubor významných geomorfologických jevů a horských ekosystémů, přirozené bezlesí nad horní hranicí lesa, bohaté naleziště horské flory a fauny), Rašeliniště Skřítek a Šerák-Keprník (komplex přirozeného skalního a travině bylinného bezlesí, klimaxových smrčin atd.), přírodní rezervace Františkov (smrková bučina pralesovitého charakteru), Bučina pod Františkovou myslivnou (zbytek původního pralesovitého porostu), Rabštejn (jedlobučina na balvanitých a suťovitých svazích), a přírodní památky Pasák (skalní útvary), Smrčina (mineralogická lokalita) a Zadní Hutisko (opuštěný stěnový lom). Do menší části území zasahuje rovněž národní přírodní rezervace Králický Sněžník se subalpínskými společenstvy, zbytky původních lesních porostů a místním ekotypem smrku ztepilého, a přírodní parky Březná a Sovinecko. Podle údajů ČSÚ počet uchazečů o zaměstnání v SO ORP Šumperk v roce 2011 činil 4 934. Míra nezaměstnanosti se v roce 2011 snížila na 7 % oproti předchozím letům, kdy se pohybovala kolem 12 % (podle údajů ČSÚ), v některých obcích se však vyšplhala až nad dvacetiprocentní hodnotu. V porovnání s jinými SO ORP kraje se v průměru jedná o vyšší hodnoty, v porovnání se sousedními ORP s podobnými podmínkami jde o hodnoty srovnatelné, v několika případech nižší (ORP Jeseník, Uničov, Zábřeh).

Region nabízí řadu možností pro turistiku ve všech ročních obdobích, značené pěší, cyklistické a lyžařské trasy. Služby pro turisty (ubytování, turistická a sportovní zařízení) jsou, především v CHKO Jeseníky, na dobré úrovni. Kromě zmíněných přírodních památek mohou turisté navštívit památky kulturní: města Šumperk, Javorník a Zlaté Hory, zámek ve Velkých Losinách, hrad Rabštejn u Oskavy, církevní památky v Šumperku, Velkých Losinách, dřevěné kostely v Klepáčově, Maršíkově a v Žárové, ruční papírnu ve Velkých Losinách, sklárnu

-7-

A. Textová část


v Rapotíně, lázně ve Velkých Losinách a Bludově, unikátní přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně atd. Tabulka č. 01: Základní údaje ORP Šumperk k 31. 12. 2013 Obec Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice SO ORP Šumperk

Počet obyvatel (k 31.12.2013)

Katastrální výměra v km2

3 130 1 349 772 294 629 409 474 1 287 2 290 144 844 578 204 48 1 266 253 3 437 1 665 525 3 367 1 118 1 358 1 195 728 3 238 190 2 583 1 191 1 766 1 131 39 26 806 2 668 213 72 2 360 70 621

16,68 26,22 2,25 14,56 11,54 8,59 10,43 8,53 36,82 8,23 13,84 5,48 7,90 3,07 51,70 11,85 27,26 94,29 68,33 27,32 6,48 59,47 12,09 18,91 14,04 6,80 24,98 31,94 86,27 4,90 7,17 27,88 46,50 33,30 10,04 11,75 857,41

Zdroj: ČSÚ, 2014 * Počet obyvatel na km2

-8-

Hustota obyvatel*

187,65 51,45 343,12 20,20 54,51 47,61 45,45 150,88 62,19 17,50 60,98 105,47 25,82 15,64 24,49 21,35 126,08 17,66 7,68 123,24 127,53 22,84 98,84 38,50 230,63 27,94 103,40 37,29 20,47 230,82 5,44 961,48 57,38 6,40 7,17 200,85 81,20


A. Textová část

3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Z geomorfologického pohledu tvoří plošně nejrozsáhlejší část území Hanušovická vrchovina, která se rozkládá ve střední části SO ORP. Tvoří ji podcelky Branenská vrchovina, Šumperská kotlina, Úsovská vrchovina a Hraběšická hornatina. Do severní části území okrajově zasahují svým jižním výběžkem Rychlebské hory (podcelek Hornolipovská hornatina), na který navazuje geomorfologický celek Králický Sněžník. Ze západní a jihozápadní části sem zasahuje okrajově Zábřežská vrchovina (Drozdovská vrchovina) a Mohelnická brázda, do jižní části Hornomoravský úval (Uničovská plošina). Východní nejvýše položenou část území správního obvodu tvoří Hrubý Jeseník (Pradědská a Keprnická hornatina. Hanušovická vrchovina je členitá vrchovina na severní Moravě v Jesenické oblasti, která se člení na 4 podcelky: Úsovskou vrchovinu (Bradlo, 600 m n.m.), Hraběšickou hornatinu (Černé kameny, 956 m n.m.), Šumperskou kotlinu a Branenskou vrchovinu. Vyplňuje prostor mezi Orlickými horami, Králickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem. Na jihu přechází v Hornomoravský úval a Nízký Jeseník. Nachází se při západním úpatí Hrubého Jeseníku, převážně v Olomouckém kraji, menší částí v kraji Pardubickém. Její rozloha je 793 km2, střední nadmořská výška 527,2 m a střední sklon 8˚03´. Reliéf je hluboko rozčleněn zaříznutými údolími vodních toků. Většina celku spadá do povodí Moravy, která tvoří i osu celé vrchoviny. Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Na vrcholech a na hřbetech jsou časté skalní útvary. Převážně to jsou izolované skály, skalní hradby, mrazové sruby. Nejvyšším bodem je Jeřáb (1 003 m n.m.) nacházející se v Jeřábské vrchovině. Velká část Hanušovické vrchoviny nedosahuje 800 m n.m., pouze v Branenské vrchovině je více vyšších vrcholů (kromě Jeřábu vrcholy Bouda 956 m n.m., Kamenec 914 m n.m. a Čečel 839 m n.m.). Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v ČR a je dominantním pohořím severní Moravy. Patří ke krkonošsko-jesenickou subprovincii, respektive k Sudetům, jako jejich nejvýchodnější část. Jedná se o výraznou členitou hornatinu, nejmohutnější pohoří Jesenické oblasti, označované jako střecha Moravy. V hlavních rysech se dnešní terén zformoval v mladších třetihorách, jeho vývoj však i poté pokračoval ve čtvrtohorách. Největší úlohy zde sehrály tektonické pohyby - zdvihy a poklesy jednotlivých ker a s nimi spjatá erozní činnost tekoucí vody i činnost ledovců. Hornatina se skládá z několika stupňovitě uspořádaných ker se zbytky zarovnaného povrchu v nejvyšších částech. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1491 m), v celkovém pořadí tisícovek v naší republice je na pátém místě. Hrubý Jeseník má přibližně kruhový tvar o průměru 30 km a dělí se na tři podcelky. Od ostatních celků je oddělen hlubokými zlomovými údolími významných moravských řek, jako je Branná, Desná apod. Vodní toky, které se zařezávaly do vyzdviženého horstva, neměly v mnoha případech čas na vytvoření rovnovážného profilu, a tak některé překážky překonávají vodopády. Pradědská hornatina s výškovou členitostí až 800 metrů a střední výškou 953 m n.m. má nejvyšší vrcholy v pohoří na celé Moravě: Praděd (1 492 m n.m.), Vysokou holi (1 464 m n.m.) a Petrovy kameny (1 438 m n.m.) Keprnická hornatina je již poněkud nižší (střední výška 895,5 m n.m.), zato má ještě příkřejší svahy. Její páteří je hřbet, táhnoucí se od Červenohorského sedla po Šerák, s nejvyšším Keprníkem (1 423 m n.m.). Podstatně nižších nadmořských výšek dosahuje Medvědská hornatina. Je nejnižším podcelkem Hrubého Jeseníku a nejvyšším bodem je zde Medvědí vrch (1216,2 m n.m.). Střední nadmořská výška činí 815 m n.m a výšková členitost se pohybuje v rozmezí 300 - 600 m. Výsledkem dlouhého geomorfologického vývoje Jeseníků jsou táhlé a zaoblené hřbety se širokými sedly (Červenohorské, Ramzovské, Videlské). Známé skály - Petrovy kameny,

-9-


A. Textová část

Vozka, Obří skály či vrchol Keprníku tvořící již z dálky viditelné dominanty jsou výsledkem intenzivního mrazového zvětrávání v předpolí ledovce v dobách ledových. Extrémně mrazivé klima se podílelo nejen na těchto tzv. mrazových srubech, ale docházelo také k tvorbě zajímavých terénních půdních tvarů, jako jsou například kamenná moře. V souvislosti s geomorfologickým vývojem území a jeho tvářností nelze opomenout existenci krasových jevů, které se zde vyskytují v drobných čočkovitých polohách krystalických vápenců různého stáří a stupně metamorfózy. V uvedených horninách jsou vytvořeny hojné podzemní dutiny s krápníky. Povrchové krasové jevy jsou méně časté a mnohdy bývají překryty vrstvou zvětralin. Nejčetnější dobře zkrasovatělé vápencové horniny se vyskytují v zóně Branné, zejména v její severní části, kde je vyvinut i kras povrchový, související s intenzívním podzemním odvodňováním. Ve vápencovém lomu západně od Branné je těžbou otevřeno 5 krasových jeskyní se stalaktity a zóna krasových vývěrů. Krasové ponory byly nalezeny také u potoka na jihovýchodním svahu Ramzovského sedla. Rychlebské hory zasahují do území pouze okrajově ze severu v rámci svého podcelku Hornolipovská hornatina. Tvoří přirozenou historickou hranici mezi Slezskem, Kladskem a Moravou - a tyto tři země se stýkají téměř přesně na nejvyšším bodě území, hoře Smrku (1125 m). Rychlebské hory mají střední nadmořskou výšku 644,7 m n.m. a tvoří je soustava ker, pokleslých proti Hrubému Jeseníku a Králickému Sněžníku, avšak vyzdvižených nad nižší terén na severovýchodě. Od Smrku k jihozápadu vybíhá horské pásmo ke Kladskému sedlu, kde hraničí s masívem Králického Sněžníku. Nejvyšším podcelkem je Hornolipovská hornatina, která pokračuje na polském území jako Góry Bialskie. Nejvýš položená je plošina kolem státní hranice s výškou přes 1100 m n.m. Vybíhá z ní několik rozsoch a hřbet, který tvoří státní hranici s Polskem. Rychlebské hory sousedí na jihozápadě s Králickým Sněžníkem, od kterého jej odděluje Kladské sedlo, na jihu s Hanušovickou vrchovinou, jež oddělují níže položené plošiny táhnoucí se od Starého Města pod Sněžníkem směrem na východ k Ramzové, na východě pak od Hrubého Jeseníku Ramzovské sedlo s údolím vedoucí přes Lipovou a Jeseník. Zábřežská vrchovina svým podcelkem Drozdovská vrchovina zasahuje do jihozápadní části regionu. Drozdovská vrchovina představuje nejsevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 714 m n.m.) je daná budínskou poruchou a na severu navazuje na jižní okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a jih Hanušovické vrchoviny. Králický Sněžník z geologického hlediska náleží ke krystaliniku tvořeném rulami, ortorulami a jinými vrstevnatými metamorfity. Kolem toku Moravy převažuje svor. Území bylo v minulosti modelováno periglaciálními procesy (nivační deprese, karoid, mrazové sruby, hradby, moře, úpady, kryogenní tvary půdního pokryvu apod.). V krystalických vápencích a dolomitech (mramorech) v údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodný kras. Dále je na území vytvořeno několik jeskyň, závrtů, ponorů a vyvěraček, hluboké škrapy a geologické varhany. Z ústřední vrcholové partie vybíhá několik hřbetů dělených na dílčí rozsochy. Dva z nich v S - J směru jsou odděleny údolím Moravy. Převládá velmi členitý reliéf se svahy exponovanými na západ, jihozápad a jih, na moravské straně pak na východ, jihovýchod. Nadmořská výška území se pohybuje od 700-1423,7 m n.m. (Králický Sněžník).

- 10 -


A. Textová část

Obrázek č. 01: Geologická struktura území SO ORP Šumperk

Legenda: ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity v moldanubiku a proterozoiku granitoidy granodiority)

assyntské

proterozoické horniny assyntsky zvrasněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky)

(žuly,

paleozoické horniny zvrásněné metamorfované (fylity, svory) Zdroj: ČGS

a

- 11 -

A. Textová část


3.1.1 Dobývací prostory V řešeném území je vymezeno devět dobývacích prostorů (DP). Jedná se o dobývací prostory pro těžbu stavebního kamene, vápence a grafitu. Těžba probíhá v obcích Bludov, Hanušovice, Hraběšice, Libina a Staré Město. Tabulka č. 02: Dobývací prostory (DP) na území SO ORP Šumperk Číslo Geofondu

Název

Nerost

Těžba

Organizace

70603

Mladoňov

rula

netěžené

KAMENOLOMY ČR s.r.o., Nový Malín Ostrava - Svinov

60082

Dolní Bohdíkov

vápenec techn. zpracování

netěžené

Vápenka Čertovy schody a.s., Bohdíkov Tmáň

k

60347

Velké Vrbno I grafit - Konstantin Bludov wollastonit

těžené

70598

Dolní Libina

kámen - rula

těžené

70606

Hanušovice

amfibolit, rula

těžené

70878

Hanušovice I

ortorula

netěžené

70990

Krásné

amfibolická rula

těžené

60296

netěžené

Grafitové doly Staré Město, a.s., v likvidaci Bludovit s.r.o., Brno FORTEX – AGS, a.s., Šumperk KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá - Brno EKOZIS spol. s r. o., Zábřeh

Obec

Staré Město Bludov Libina Hanušovice Hanušovice Hrabošice

Zdroj: ČGS, 2014

3.1.2 Chráněná ložisková území V řešeném území jsou stanovena chráněná ložisková území (CHLÚ) ve smyslu §§ 16-19 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích. Tabulka č. 03: Chráněná ložisková území (CHLÚ) na území SO ORP Šumperk Číslo Geofondu

Název

Surovina

02380000

Hanušovice - Žleb

Stavební kámen

04900100

Krásné

Stavební kámen

06360001

Dolní Bohdíkov

Vápenec

06360002

Dolní Bohdíkov I.

Vápenec

06710000

Hanušovice

Stavební kámen

08440000

Štědrákova Lhota

Stavební kámen

13010000

Rapotín

Cihlářská surovina

13020000

Nový Malín

Cihlářská surovina

14510000

Velké Vrbno-Konstantin

Grafit

17020000

Šumperk

Stavební kámen

- 12 -

Organizace KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava Svinov EKOZIS spol. s. r.o., Zábřeh Vápenka Čertovy schody a.s., Tmaň Česká geologická služba Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Česká geologická služba Delfín s.r.o., Troubelice Grafitové doly Staré Město, a.s. v likvidaci KAMENOLOMY

Obec

Hanušovice Hraběšice Bohdíkov Bohdíkov Hanušovice Janoušov Rapotín Dolní Studénky Staré Město Šumperk

A. Textová část


21240000

Branná I.

Vápenec

23120000

Oskava

Polymetalické rudy

23840000

Bludov

Wollastonit

24690000

Vikýřovice

Křemenné suroviny

25100000

Velké Vrbno II.

Grafit

ČR s.r.o., Ostrava Svinov Česká geologická služba Česká geologická služba Bludovit s.r.o., Brno Česká geologická služba Česká geologická služba

Branná Oskava Bludov Vikýřovice Staré Město

Zdroj: ČGS, 2014

3.1.3 Výhradní ložiska nerostných surovin V řešeném území se nachází řada ložisek nerostných surovin ve smyslu § 6 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon). Jedná se převážně o ložiska stavebního kamene (amfibolit, rula, pararula), vápence, wollastonitu, grafitu, cihlářské suroviny a dalších. V současnosti těžba již probíhá ve obcích Bludov - wollastonit, Hanušovice, Libina a Hraběšice – stavební kámen, Staré Město – grafit, u ostatních ložisek těžba probíhala v minulosti, případně ještě nezačala. Pro ochranu většiny z těchto ložisek je vymezeno chráněné ložiskové území. Tabulka č. 04: Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin na území SO ORP Šumperk Číslo Geofondu

Název

Nerost

Surovina

3023800

HanušoviceŽleb

stavební amfibolit, rula kámen

3031200

KrásnéHraběšice

pararula, rula

stavební kámen

dosud netěženo

3031300

Mladoňov

Pararula

stavební kámen

dřívější povrchová

3049001

Krásné

amfibolit, rula

stavební kámen

současná povrchová

3063600

Dolní Bohdíkov

krystalický vápenec, vápenec

vápenec


3063601

Hostice

krystalický vápenec

vápenec


3067100

Hanušovice

Ortorula

stavební kámen


3084400

Štědrákova Lhota

granodiorit, křemenný stavební diorit, kámen amfibolit, migmatit, rula

3085700

Dolní Libina

migmatit, rula

stavební kámen

- 13 -

Těžba


dosud netěženo


Organizace KAMENOLO MY ČR s.r.o., Ostrava Svinov EKOZIS spol. s. r.o., Zábřeh KAMENOLO MY ČR s.r.o., Ostrava Svinov EKOZIS spol. s. r.o., Zábřeh Vápenka Čertovy schody a.s., Tmáň Česká geologická služba Českomoravs ký štěrk, a.s., Mokrá Českomoravs ký štěrk, a.s., Mokrá

Obec

Hanušovice Hraběšice, Vikýřovice Nový Malín

Hraběšice

Bohdíkov

Ruda nad Moravou Hanušovice

Ruda nad Moravou

FORTEX – AGS, a.s., Libina Šumperk

A. Textová část


Číslo Geofondu

Název

Nerost

Surovina

Těžba

3130100

Rapotín

Hlína

cihlářská surovina

dosud netěženo

3130200

Nový Malín

3145100

hlína, cihlářská dřívější sprašová surovina povrchová hlína, spraš břidlice, dolomit, dřívější Velké Vrbnografit, kry dolomit, grafit hlubinná Konstantin stalický povrchová dolomit, rula

3170200

ŠumperkKokeš

3170300

Šumperk

3212400

VikanticeRamzová

rula

stavební kámen


rula

stavební kámen


vápenec


krystalický vápenec, vápenec břidlice, galenit, pyrit,Ag-ruda, sfalerit, sirníky skarn, wollastonit

3231200

Oskava

3238400

Bludov

3246900

Vikýřovice

3251600

Velké Vrbno- břidlice, Luční hora 2 grafit, rula

křemenec, kvarcit

polymetalické rudy - stříbro - dosud kov, stavební netěženo kámen wollastonit


křemenné suroviny


grafit

dosud netěženo

Organizace

Obec

Česká geologická Rapotín služba Delfín s.r.o., Dolní Troubelice Studénky, N. Malín Grafitové doly Staré Město, i a.s. v likvidaci Staré Město

KAMENOLO MY ČR s.r.o., Ostrava Svinov KAMENOLO MY ČR s.r.o., Ostrava Svinov Česká geologická služba Česká geologická služba

Bludovit s.r.o., Brno Česká geologická služba Česká geologická služba

Šumperk

Šumperk

Branná

Oskava

Bludov Vikýřovice

Staré Město

Zdroj: ČGS, 2014

3.1.4 Prognózní zdroje nerostných surovin V řešeném území se nachází dva schválené prognózní zdroje nerostných surovin a to pro těžbu kvarcitu a hadce v obcích Vikýřovice a Ruda nad Moravou. Tabulka č. 05: Prognózní zdroje nerostných surovin (PZ) na území SO ORP Šumperk Číslo Geofondu

Název

9090500

Ruda Moravou

9322600

Vikýřovice

Nerost nad

Těžba

hadec

dosud netěženo

kvarcit

dosud netěženo

Zdroj: ČGS, 2014

- 14 -

Organizace Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí

Obec Ruda Moravou Vikýřovice

nad


Obrázek č. 02: Využití horninového prostředí na území SO ORP Šumperk

Zdroj: ČGS, 2014

- 15 -

A. Textová část

A. Textová část


3.1.5 Poddolovaná území V území je Geofondem evidována řada plošně či pouze bodově vyznačených poddolovaných území. Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například novou výstavbu, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Nejvíce se jich nachází na území obcí Vernířovice, Branná, Šléglov a Staré Město. Většinou se nacházejí mimo zastavěné území či zastavitelné plochy, pouze okrajově do nich občas zasahují (Branná, Šléglov, Staré Město a Šumperk). Tabulka č. 06: Poddolovaná území na území SO ORP Šumperk Číslo Geofondu 4024 4019 4017

Název

Surovina

Bludov 2

kaolin

Bludov 1

železné rudy

Raškov Dvůr

železné rudy

4009

4038 4049 3984

4057 4118 4060 4109 4096 4151 4188

4135 4101 4095 4142

4145 4147

Stáří

haldy+propadli ny

před i po 1945 do 19. století do 19. století

Branná u Šumperka

fluorit-barytová haldy+propadli surovina - ny+otevřená měděná ruda ústí grafit haldy

Bušín

železné rudy

Dlouhomilov

železné rudy

Dol.StudénkyTřemešek

železné rudy

Bohutín n.Moravou 4106 3970

Projevy

drobné

antimonová ruda - polymetalické drobné rudy Habartice u železné rudy drobné Jindřichova grafit Nové Losinyhaldy+propadli měděná ruda Františkov 2 ny železné rudy Pleče haldy grafit Nové Losinyměděná ruda Františkov 1 Horní Libina kaolin haldy+propadli Rejhotice 1 železné rudy ny haldy+propadli Rejhotice 2-Mnišské železné rudy ny+otevřená Jámy ústí Jakubovice Šumperka

u

Kociánov

železné rudy

Mladoňov u Oskavy

měděná ruda

Nový Malín-Kopka

železné rudy

polymetalické Bedřichov u Oskavy haldy+propadli rudy - zlatonosná 2 ny ruda Bedřichov u Oskavy zlatonosná ruda drobné 3 Bedřichov u Oskavy železné rudy -

- 16 -

před i po 1945 neznámé před r. 1945 do 19. století do 19. století před i po 1945 do 19. století do 19. století do 19. století do 19. století neznámé před i po 1945 před i po 1945

Typ

Obec

Plocha

Bludov

Bod

Bludov

Bod

Bohdíkov

Plocha

Bohutín

Plocha

Branná

Plocha

Bušín

Bod

Dlouhomilov

Bod

Dolní Studénky

Plocha

Jakubovice

Plocha

Jindřichov

Plocha

Jindřichov

Plocha

Jindřichov

Bod

Jindřichov

Bod

Libina Loučná Desnou

Plocha Plocha

Loučná Desnou

do 19. století před i po 1945 do 19. století

Plocha

do 19. století

Plocha

Oskava

Plocha

Oskava

Bod

Oskava

do 18. století do 19.

Bod

Bod

nad nad

Loučná nad Desnou Hrabišín Oskava Nový Malín

A. Textová část


Číslo Geofondu

Název

Surovina

4-Rabštejn 4119 4132 4052 4045 4001

4010 4141 4133

4128 4134 4023 4025 4067

4066 4104 4026

4056

4046

4094 4083 4074 4103 4099

4111

Nový Malín-Volyň Třemešek

Projevy

zlatonosná ruda železné rudy – měděná ruda

-

Bedřichov u Oskavy železné rudy 1 Rudoltice u Sobotína-Sklenný železné rudy vrch mastek - měděná Sobotín 1-Čapí vrch ruda neznámá

Chrastice

antimonová ruda

Chrastice

polymetalické rudy 1-

Malé Vrbno Medvědí Rokle

2-

drobné haldy+propadli ny+otevřená ústí drobné haldy+propadli ny

Sobotín 2-Smrčina

Malé Vrbno Barbora

drobné haldy+propadli ny

Ruda nad Moravou 2 železné rudy

drobné haldy+propadli ny+otevřená ústí haldy+propadli ny

grafit grafit

Petříkov u Branné 1

grafit

St.Město p.Kr.Sněž.1-Hynčice p.Suš. Staré Město p.Kral.Sněž.3-Malé Vrbno

antimonová ruda haldy+propadli - polymetalické ny rudy haldy+propadli železné rudy ny+otevřená ústí měděná ruda polymetalické rudy haldy+propadli grafit ny haldy+propadli grafit ny haldy+propadli grafit ny haldy+propadli grafit ny haldy+propadli grafit ny+otevřená ústí haldy+propadli grafit ny+otevřená ústí

Staré Město p.Kral.Sněž.5 Velké Vrbno 1 Velké Vrbno Paprsek

1-

Velké Vrbno 2 Velké Vrbno Petříkov

3-

Velké Vrbno Šleglov

4-

Velké Vrbno 5Petříkov u Branné

drobné

- 17 -

Typ

století do 18. století před r. 1945 neznámé do 19. století

železné rudy

Rapotín železné rudy Šumperk 2 - nové železné rudy domky měděná ruda Ruda nad Moravou polymetalické 1-Žďárská hora rudy

Stáří

před i po 1945 před i po 1945 do 19. století do 19. století

Obec

Bod

Oskava

Bod

Oskava

Bod

Rapotín

Bod

Rapotín

Plocha Plocha Plocha

Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Oskava Sobotín

Plocha

Sobotín

Plocha

Sobotín

Plocha

Sobotín

Plocha

Staré Město

Plocha

Staré Město

Plocha

Staré Město

Plocha

Staré Město

Plocha

Staré Město

před i po 1945

Plocha

Staré Město

před i po 1945

Plocha

Staré Město

do 18. století

Plocha

Staré Město

Plocha

Staré Město

Plocha

Staré Město

Plocha

Staré Město

Plocha

Staré Město

Plocha

Staré Město Šléglov

Plocha

Staré Město

do 19. století do 19. století po r. 1945 do 18. století před i po 1945 před 1945 před 1945

r. r.

před r. 1945 před i po 1945 před i po 1945 do 19. století před 1945

r.

před 1945

r.

A. Textová část


Číslo Geofondu 4108 4031

4018 4081

4075 4086

Název

Surovina

4126 4136 4885 4079 4138 5642

4144

4152 4156

4137 4167 4839 4146

4150 4159

Typ

Obec

haldy+propadli ny

do 19. století

Plocha

Staré Město

grafit

Staré Město p.Král.Sněž.2Pingenwald

zlatonosná ruda

do 19. století

Bod

Staré Město

Stříbrnice

zlatonosná ruda

do 16.století

Bod

Staré Město

před i po 1945

Plocha

Staré Město Branná

Plocha

Šléglov

Plocha

Šléglov

Plocha

Šléglov

Plocha

Šléglov Branná Vikantice

Plocha

Šumperk

Plocha

Velké Losiny

Staré p.Kral.Sněž. Branná

Město 4- grafit

haldy+propadli ny+otevřená ústí

Šleglov 1

neznámá

haldy

Šleglov 1

grafit

haldy

Šleglov 2

grafit

Šleglov 2-Branná

grafit

Šumperk 1

železné rudy

žádné

Maršíkov 1

živcové suroviny

drobné

Maršíkov 2

živcové suroviny

haldy

železné rudy

drobné

haldy+propadli ny+otevřená ústí haldy+propadli ny+otevřená ústí

4077

4123

Stáří

Velké Vrbno 6

4090

4043

Projevy

Vernířovice Sobotína 1

u

Maršíkov 3 Žárová Sobotín vrch

živcové suroviny

Křemenné suroviny 3-Havraní polymetalické rudy

Vernířovice Sobotína

u

haldy+propadli ny+otevřená ústí haldy+propadli ny+otevřená ústí haldy+propadli ny haldy+propadli ny+otevřená ústí

železné rudy

Vernířovice u Sobotína-Sedm železné rudy Dvorů Vernířovice u železné rudy Sobotína 1-Švagrov Vernířovice Sobotína 2

u

železné rudy

Vernířovice u měděná ruda Sobotína 2-Merta Vernířovice u železné rudy Sobotína 3-Homole Vernířovice u železné rudy Sobotína 4 Vernířovice Sobotína 4

u

drobné

drobné drobné haldy+propadli ny haldy+propadli ny+otevřená ústí haldy+propadli ny haldy+propadli

železné rudy

Vernířovice u železné rudy Sobotína 5-Kosaře 1 Vernířovice u železné rudy

- 18 -

do 19. století před r. 1945 před 1945

r.

před i po 1945 do 19. století před i po 1945 před i po 1945 před i po 1945 po r. 1945 po r. 1945 do 19. století

Plocha

Velké Losiny

Plocha

Velké Losiny Vernířovice

Bod

Velké Losiny

Bod

Velké Losiny

Plocha

Vernířovice Sobotín

neznámé

Plocha

Vernířovice

do 19. století

Plocha

Vernířovice

před i po 1945

Plocha

Vernířovice

před i po 1945

Plocha

Vernířovice

před i po 1945 do 19. století do 19. století

Plocha

Vernířovice

Plocha

Vernířovice

Plocha

Vernířovice

do 19. století

Plocha

Vernířovice

Plocha

Vernířovice

Plocha

Vernířovice

do 19. století před i po

A. Textová část


Číslo Geofondu

Název

Surovina

Sobotína 6-Kosaře 2 4160

ny+otevřená ústí haldy+propadli ny

Vernířovice u železné rudy Sobotína 7-Špičák Vernířovice u Sobotína 4- železné rudy Františkova mysl.

4173

4080 Vikantice-Branná 4071 Vikantice-Peklo

Projevy

haldy+propadli ny+otevřená ústí

grafit grafit

Stáří

Typ

Obec

1945 do 19. století

Plocha

Vernířovice

do 19. století

Bod

Vernířovice

do 19. století

Plocha

Vikantice Branná

do 19. století

Bod

Vikantice

Zdroj: ČGS, 2014

3.1.6 Sesuvná území V území je České geologické společnosti evidována řada plošně či pouze bodově vyznačených sesuvných území. Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například novou výstavbu, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Většinou se nacházejí mimo zastavěné území či zastavitelné plochy, pouze okrajově do nich občas zasahují (Branná, Hanušovice, Písařov). Tabulka č. 07: Sesuvná území Číslo Aktivita Geofondu 7010 potenciální 6339 aktivní

suchý

30

suchý

6439

aktivní

7001 7002 6440

Stav

Sklon

K.ú.

Klasifikace

Typ

Bohutín

sesuv

Bodové

83

Branná u Šumperka

odval

Bodové

zamokřený

50

Branná u Šumperka

sesuv

Plošné

aktivní

suchý

55

Hynčice nad Moravou

sesuv

Bodové

potenciální

suchý

30


sesuv

Bodové

50


sesuv

Plošné

aktivní

rozbahněný

6614

aktivní

zamokřený

40


sesuv

Plošné

6647

aktivní

zamokřený

45

Kociánov

sesuv

Plošné

6167

aktivní

zamokřený

30

Kouty nad Desnou

sesuv

Plošné

7006

potenciální

zamokřený

35

Kouty nad Desnou

proud

Plošné

7009

potenciální

suchý

85

Maršíkov

sesuv

Bodové

potenciální

suchý

80

Maršíkov

sesuv

Plošné

potenciální

zamokřený

25

Písařov

sesuv

Plošné

45

Pusté Žibřidovice

sesuv

Bodové

7012 4143 7008

potenciální

suchý

6616

aktivní

suchý

50

Rapotín

sesuv

Bodové

7011

potenciální

suchý

80

Velké Losiny

sesuv

Bodové

7003

aktivní

suchý

25

Vernířovice

sesuv

Bodové

7005

aktivní

suchý

30

Vernířovice

sesuv

Bodové

7004

potenciální

suchý

35

Vernířovice

proud

Bodové

potenciální

suchý

30

Vernířovice

proud

Plošné

aktivní

rozbahněný

15

Vernířovice u Sobotína

sesuv

bodové

suchý

40

Vikantice

sesuv

bodové

7007 6438 7000

aktivní Zdroj: ČGS, 2014

- 19 -

A. Textová část


3.1.7 Stará důlní díla V území jsou evidována stará důlní díla ve smyslu § 35 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru v platném znění. Stará důlní díla mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například novou výstavbu, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Poloha díla je vesměs vyznačena místem vchodu do díla (u starších děl může být poloha poměrně nepřesná). Tabulka č. 08: Stará důlní díla na území SO ORP Šumperk Číslo Lokalita Geofondu 260 Branná 2232 jáma Barbora

Staré důlní dílo

Grafit

Branná u Šumperka


Grafit

Branná u Šumperka

315

Vikantice


Grafit

Branná u Šumperka

1104

Jáma Hresenberg


Grafit

Staré Město

Šléglov


Grafit

Šléglov

Šléglov b


Grafit

Šléglov Vernířovice Sobotína Vernířovice Sobotína Vernířovice Sobotína Vernířovice Sobotína Vernířovice Sobotína Vernířovice Sobotína Vernířovice Sobotína Vernířovice Sobotína Vernířovice Sobotína Vernířovice Sobotína Vernířovice Sobotína Vernířovice Sobotína

599 2035 2067 2065 2068 2066 2227 2228 2224 2225 2226 2070 2072 2069

Homole - komín dobývky Homole - štola 2 Homole - štola 6 Homole - úpadnice 1 Homole - úpadnice 10 Homole - úpadnice 11 Homole - úpadnice 7 Homole - úpadnice 8 Homole - úpadnice 9 Kosaře - jáma 3 Kosaře - jáma 5 Kosaře - štola 6

2071 Kosaře - štola 11 849 Starý švagrovský překop 2234

pokles terénu nad štolou Franz

2233

propad na štole Franz

336 Ruda nad Moravou

Kategorie

Staré důlní dílo Staré důlní dílo Staré důlní dílo Staré důlní dílo Staré důlní dílo Staré důlní dílo Staré důlní dílo Staré důlní dílo Staré důlní dílo Staré důlní dílo Staré důlní dílo Staré důlní dílo

Surovina

železné rudy železné rudy železné rudy železné rudy železné rudy železné rudy železné rudy železné rudy železné rudy železné rudy železné rudy železné rudy

Opuštěné průzkumné důlní železné rudy dílo Opuštěné průzkumné důlní železné rudy dílo Staré důlní dílo Grafit Staré důlní dílo Grafit Opuštěné průzkumné dílo

Zdroj: ČGS, 2014

- 20 -

důlní železné rudy

Obec

u u u u u u u u u u u u


u


u

Vikantice Vikantice Ruda nad Moravou


A. Textová část

3.2 VODNÍ REŽIM 3.2.1. Vodní zdroje a vrty V řešeném území se nacházejí vydatné zdroje pitné vody, v území je evidováno cca 160 podzemních zdrojů pitné vody. Sledování úrovně a kvality podzemních vod zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava – Poruba v síti pozorovacích vrtů. Novější vrty (ISPA/FS) jsou chráněny vkladem do katastru nemovitostí. Starší vrty mají vyhlášené ochranné pásmo o poloměru 250 m, ve kterém je zakázáno provádět činností, které by mohly mít vliv na režim spodních vod nebo by ovlivňovaly jejich množství, jakost a zdravotní nezávadnost, to znamená např. • výkopové a zemní práce, • čerpání a jímání podzemní vody, • těžba štěrku, písku a hlíny, • zemědělské meliorace (zavlažování, odvodňování), • úpravy toků, • zřizování studní, vrtů, budování rybníků, nádrží a odkališť, • výstavba komunikací a terénní úpravy a zavážky, • zřizování skládek, kompostů, silážních jam, • svádění vod přes ochranné pásmo, • výstavba podzemních a nadzemních objektů. Tabulka č. 09: Objekty státní pozorovací sítě podzemních vod na území SO ORP Šumperk DTB Název - Obec (Katastr) X_JTSK Y_JTSK Vrty VB0002 Bohdíkov (Dolní Bohdíkov) 1073340.5 567651.5 Ruda nad Moravou (Ruda nad VB0003 Moravou) 1076995.0 570436.4 VB0007 Velké Losiny (Velké Losiny) 1070239.4 554941.6 VB0010 Rapotín (Rapotín) 1077467.5 560639.0 VB0011 Nový Malín (Nový Malín) 1079700.6 561183.2 VB0012 Šumperk (Šumperk) 1079096.6 563457.5 VB0013 Dolní Studénky (Dolní Studénky) 1081783.0 563701.0 VB0051 Libina (Dolní Libina) 1091614.8 554300.4 VB0502 Velké Losiny (Velké Losiny) 1071646.1 557231.0 Nové vrty - ISPA/FS VB0506 Bohdíkov (Dolní Bohdíkov) 1073822.0 567874.0 VB0508 Rapotín (Rapotín) 1074807.0 559193.0 VB0511 Velké Losiny (Velké Losiny) 1071651.0 557231.0 VB9519 Chromeč (Chromeč) 1080833.0 568552.0 VB9520 Sudkov (Sudkov) 1083019.0 565486.0 Prameny Branná (Branná u Šumperka)– U PB0016 silnice 1 1057900.6 558330.3 Loučná nad Desnou (Kouty nad PB0024 Desnou)-Sedmá skládka 1060723.8 552311.2 PB0030 Nový Malín (Nový Malín) – 1071651.0 557231.0

- 21 -


DTB

Název - Obec (Katastr) Milostná studánka

A. Textová část

X_JTSK Y_JTSK

Tabulka č. 10: Seznám stanic povrchových vod ORP Šumperk název stanice tok z.d. (E) z.š. (N) Vlaské Morava 16 54 13 50 05 19 Staré Město Vrbenský potok 16 56 51 50 09 50 Habartice Krupá 16 55 54 50 06 11 Jindřichov Branná 16 58 58 50 05 42 Raškov Morava 16 54 46 50 02 28 Kouty nad Desnou Desná 17 06 47 50 06 01 Sobotín Merta 17 04 20 50 01 06 Šumperk Desná 16 59 57 49 57 49 Zdroj: ČHMÚ -2014 3.2.2 CHOPAV a vodní nádrže na území jednotlivých obcí ORP Šumperk Vodní zdroje v území SO ORP Šumperk zasahují do povodí Moravy. Hlavními vodními toky na území SO ORP jsou Morava, Oskava, Desná, Branná a Krupá. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, mimo drobnější vodní plochy (např. na území obcí Olšany, Sudkov, Šumperk, Nový Malín, Hrabišín, Oskava apod.), se jedná především o vodní nádrže Dlouhé Stráně, Dolní Libina nebo Nový Malín. Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Jeseníky, která zaujímá východní část území SO ORP a konkrétně se týká území 8 obcí (Hraběšice, Loučná nad Desnou, Nový Malín, Sobotín, Velké Losiny, Vernířovice, Branná a Jindřichov), dále CHOPAV Žamberk-Králíky, která zaujímá severozápadní část území SO ORP a týká se území 7 obcí (Hanušovice, Malá Morava, Staré Město, Šléglov, Vikantice, Branná a Jindřichov) a dále to je CHOPAV Kvartér řeky Moravy, která zasahuje do jižní částí zájmového území a týká se území 8 obcí (Bludov, Bohutín, Dolní Studénky, Chromeč, Olšany, Ruda nad Moravou, Sudkov a Šumperk). Území povodí Moravy zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky – Českého masivu i Západních Karpat. Na území povodí Moravy lze rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. Jsou to západní, jesenická a beskydsko-karpatská oblast. Zájmové území se nachází na rozhraní západní a jesenické oblasti. Západní oblast tvoří západní část povodí hlavního toku Moravy. Vyplňují ji převážně pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny s převládajícím podložím krystalických břidlic nebo křídy, devonu a kulmu. Tyto horniny s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost a neobsahují významné akumulace podzemních vod. Výjimku tvoří devonské vápence, v nichž dochází k charakteristickým akumulacím krasových vod - přestože plošné rozšíření na povrchu území je malé (okolí Javoříčka a Ludmírova), často jde o jímatelné akumulace značných vydatností, ojediněle přes 10 l.s-1. Roční úhrny srážek v této (západní) části povodí Moravy přesahují 700 mm jen ve vrcholových částech Českomoravské vrchoviny, převážně však klesají pod 600 mm. V souladu s tím se i hodnoty specifického odtoku pohybují v mezích od 3 do 5 l.s-1.km-2 a v suché oblasti klesají i pod 3 l.s1 .km-2. Oblast jesenická vyplňuje pramennou část povodí Moravy a povodí levostranných přítoků až po Bečvu. Horniny této oblasti nepředstavují vhodné prostředí pro akumulace podzemních vod. Roční úhrny srážek překračují 650 mm a na svazích Hrubého Jeseníku dosahují hodnot nad 1

- 22 -

A. Textová část


000 mm. V dobře zalesněné oblasti Jeseníků přesahují specifické odtoky i 10 l.s-1.km-2 a směrem k Hornomoravskému úvalu klesají pod 5 l.s-1.km-2. Pouze kvartérní a některé křídové a terciérní klastické sedimenty obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody (jsou předmětem legislativní ochrany - CHOPAV). Podzemní vody neogenních sedimentů bývají často mineralizovány (mořské sedimenty) nebo smíšeny s ropnými vodami obohacenými metanem a sirovodíkem. Kyselky vázané na hlubinný výstup CO2 převažují v Českém masivu, minerálky bez juvenilní složky jsou rozšířeny převážně v oblasti neogenních výplní úvalů a vnějších karpat. Tektonicky jsou podmíněny výskyty sirných term ve Velkých Losinách a Bludově. Tabulka č. 11: CHOPAV (A045) a vodní nádrže (A048) na území jednotlivých obcí ORP Šumperk Obec Bludov

A045 - (ha)

A045 - (%)

A048 (ha)

1663.96

99.77683

Bohdíkov

878.73

33.49712

Bohutín

159.23

69.49581

Branná

2211.83

151.8481

0.82

0.070873

171.33

20.16673

3547.86

96.41027

581.76

70.60194

525.60

95.80673

Jindřichov

4399.79

85.17006

Kopřivná

629.28

53.22909

Loučná nad Desnou

8445.77

89.52516

Malá Morava

4589.46

67.23077

Nový Malín

1098.58

40.22014

Olšany

82.67

12.69349

Oskava

3639.64

61.20049

Písařov

96.57

5.119695

405.58

16.22919

Sobotín a Petrov nad Desnou

2565.03

58.35296

Staré Město

8626.74

99.99763

136.43

27.76815

Bratrušov

Nové Losiny 1.53

Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice

Hanušovice 270.79

Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Hanušovice 97.67 Nové Losiny 82.24

Libina Dlouhé stráně - dolní nádrž 11.10 - horní nádrž 13.85 Hanušovice 156.19

Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou

Sudkov Šléglov

715.66

100

Šumperk

235.11

8.424436

- 23 -

Hanušovice 97.18

A. Textová část


Obec Velké Losiny

A045 - (ha)

A045 - (%)

A048 (ha)

654.88

14.10083

Vernířovice

3325.55

100

Vikantice

1582.84

157.0761

50970.71

59.45

Nové Losiny 42.03

Vikýřovice Celkem za ORP

762.59

Zdroj: ÚAP

3.2.3 Záplavová území: plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Šumperk zasahuje pouze záplavové území Q100 řeky Moravy. Záplavové území zasahuje do území obcí Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Dolní Studénky, Hanušovice, Chromeč, Kopřivná, Malá Morava, Olšany, Ruda nad Moravou, Sudkov a Šumperk. Tabulka č. 12: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Vodní tok Zaplavená plocha při Obec (Q100) Q100 (ha) Bludov Morava 261,07 Bohdíkov Morava 227,46 Bohutín Morava 41,46 Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Morava 197,80 Hanušovice Morava 45,34 Hraběšice Hrabišín Chromeč Morava 298,37 Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Morava 0,03 Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Morava 50,64 Nový Malín Olšany Morava 51,47 Oskava Písařov -

- 24 -

A. Textová část


Obec

Vodní tok (Q100)

Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.

Zaplavená plocha při Q100 (ha) Morava Morava Morava -

79,72 86,83 117,40 -

3.2.4 Rizikovost útvarů – povrchových vod Na území SO ORP je 42 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska ekologického stavu/potenciálu (nejvíce Bludov, Branná, Dolní Studénky, Písařov, Ruda nad Moravou, Vikantice a Vikýřovice - 100 %) a 20 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (nejvíce Ruda nad Moravou 99 %, Bohdíkov 98 %, Kopřivná 89 %, Bohutín 88 % a Chromeč 83 %). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 23 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (100 % Vernířovice, 8 % Velké Losiny, 23 % Šléglov, 40 % Staré Město, 6 % Sobotín, 76 % Malá Morava, 52 % Loučná nad Desnou, 26 % Hanušovice a 2 % Bohdíkov) a 39 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (2 % Bohdíkov, 2 % Bohutín, 100 % Bušín, 99 % Dlouhomilov, 26 % Hanušovice, 1 % Hraběšíce, 95 % Hrabišín, 92 % Jakubovice, 100 % Janoušov, 3 % Jindřichov, 1 % Libina, 73 % Loučná nad Desnou, 76 % Malá Morava, 22 % Olšany, 24 % Rapotín, 71 % Sobotín, 51 % Staré Město, 23 % Šléglov, 72 % Velké Losiny a 100 % Vernířovice). Ostatní útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako „nejistý“.

- 25 -


A. Textová část

Obrázek č. 03: Celková rizikovosti vodních útvarů povrchových vod na území ORP Šumperk

Zdroj: Plán oblasti povodí Moravy 2010-2015 3.2.5 Rizikovost útvarů – podzemních vod Na celém území SO ORP se vyskytuje 1 % plochy útvarů podzemních vod klasifikovaných jako „rizikový“ z hlediska kvantitativního stavu (10 % Libina) a 5 % plochy útvarů podzemních vod klasifikovaných jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu (Bludov 17 %, Bohdíkov 3 %, Bohutín 19 %, Dolní Studénky 19 %, Chromeč 55 %, Libina 10 %, Loučná nad Desnou 4 %, Olšany 24 %, Rapotín 19 %, Ruda nad Moravou 9 %, Sobotín 1 %, Sudkov 29 %, Šumperk 20 %, Velké Losiny 10 %, Vikýřovice 8 %). Na území SO ORP je jako „nerizikový“ klasifikováno 99 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (100 % plochy útvarů podzemních vod na území téměř všech obcí SO ORP) a 95 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (100 % plochy útvarů podzemních vod na území 19 obcí SO ORP).

- 26 -


A. Textová část

Obrázek č. 04: Celková rizikovosti vodních útvarů podzemních vod na území ORP Šumperk

Zdroj: Plán oblasti povodí Moravy 2010-2015

- 27 -


A. Textová část

3.3 HYGIENA ŽP 3.3.1 Staré ekologické zátěže V rámci informačního systému z r. 2014, který provozuje MŽP, jsou na území SO ORP Šumperk evidovány tyto staré ekologické zátěže: Tabulka č. 13: Přehled stávajících SEZ a kontaminované plochy evidovaných na území SO ORP Šumperk Obec Bludov Bohdíkov Bohdíkov

Katastrální území Bludov Dolní Bohdíkov Raškov Dvůr

Zdroj dat databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM, úkol OODp

Bohdíkov

Dolní Bohdíkov

databáze SEKM, úkol MF ČR

Bohdíkov

Dolní Bohdíkov


Bohdíkov

Dolní Bohdíkov


Bohdíkov

Raškov Ves


Bohutín

Bohutín nad Moravou

OEREŠ - NIKM

Bohutín

Bohutín nad Moravou

OEREŠ - NIKM

Branná Branná Branná Branná Bušín Dlouhomilov

Branná u Šumperka Branná u Šumperka Branná u Šumperka Branná u Šumperka Bušín Dlouhomilov

databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM, úkol MF ČR databáze SEKM, úkol MF ČR databáze SEKM, úkol OODp

Hanušovice

Vysoké Žibřidovice


Hanušovice

Hanušovice

databáze SEKM, úkol OODp

Hanušovice

Hanušovice


Hanušovice

Hanušovice


Hanušovice

Hanušovice


Hrabišín

Hrabišín

databáze SEKM-skládky ČGS

Hrabišín

Hrabišín


Chromeč Chromeč

Chromeč Chromeč

databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM, úkol OODp

Chromeč

Chromeč


Jakubovice

Jakubovice u Šumperka


Jakubovice

Jakubovice u Šumperka

OEREŠ - NIKM

Jakubovice Janoušov Janoušov Janoušov

Jakubovice u Šumperka Janoušov Janoušov Janoušov

databáze SEKM, úkol MF ČR databáze SEKM, úkol OODp OEREŠ - NIKM OEREŠ - NIKM

Jindřichov

Pusté Žibřidovice


- 28 -

Název lokality skládka Bludov skládka Bohdíkov Raškov Dvůr DTS 905 Bohdíkov-směr Aloisov DTS 915 Bohdíkov-na drahách Olšanské papírny a.s. Aloisov DTS 916 Bohdíkov-u lahůdkárny Olšanské papírny, a.s., OLPA Bohutín nad Moravou skládka Branná Branná - lom u křižovatky skládka Branná DTS 570 Branná-u Polesí DTS 879 Bušín-spodní skládka TKO DTS 618 HanušoviceVysoké Žibřidovice Holba DTS 602 Hanušovice-u Moravolenu DTS 587 Hanušovice-u kulturního domu Uhelné sklady obchod s palivem skládka Hrabišín DTS 467 Hrabišín-Dolní Olešná skládka Bohutín V Drážkách DTS 866 Chromeč-u sokolovny Jakubovice Jakubovice u Šumperka skládka DTS 881 Jakubovice-samota Janoušov Janoušov hnojiště Janoušov skládka u potoka DTS 556 Pusté Žibřidoviceu školy


Obec

Katastrální území

Zdroj dat

A. Textová část

Název lokality DTS 567 Nové Losiny-u pekárny skládka Hanušovice skládka Nové Losiny Olšanské papírny a.s. Habartice Olšanské papírny a.s. Jindřichov u řeky Branné u silnice do Žibřidovic skládka Kopřivná DTS 647 Kopřivná-u mostu skládka Libina skládka Libina Dolní Libina skládka u vepřína DTS 985 Libina-u Červeného mostu Horní Libina bývalá skládka Obědné VELAMOS a.s. Loučná nad Desnou

Jindřichov

Nové Losiny


Jindřichov Jindřichov

Habartice u Jindřichova Nové Losiny

databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM-skládky ČGS

Jindřichov

Habartice u Jindřichova


Jindřichov

Pleče


Jindřichov Jindřichov Kopřivná Kopřivná Libina Libina

Pusté Žibřidovice Pusté Žibřidovice Kopřivná Kopřivná Horní Libina Horní Libina

databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM, úkol MF ČR databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM-skládky ČGS

Libina

Dolní Libina

OEREŠ - NIKM

Libina

Horní Libina


Libina Libina Loučná nad Desnou Loučná nad Desnou Loučná nad Desnou Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Nový Malín Nový Malín Nový Malín Olšany Olšany Olšany

Horní Libina Obědné

OEREŠ - NIKM databáze SEKM, úkol OODp

Rejhotice


Rejhotice


VELAMOS a.s. Rejhotice

Rejhotice


DTS 365 Kouty n. D.-Kouty ČOV

Filipová


Pod zámkem

Vysoký Potok


Nový Malín Nový Malín Nový Malín Nový Malín Olšany nad Moravou Olšany nad Moravou Olšany nad Moravou

databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM, úkol OODp OEREŠ - NIKM OEREŠ - NIKM databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM, úkol MF ČR databáze SEKM, úkol OEREŠ

Olšany

Olšany nad Moravou


Oskava Oskava Oskava Oskava Oskava

Oskava Oskava Třemešek Oskava Oskava

databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM-skládky ČGS

Oskava

Bedřichov u Oskavy

OEREŠ - NIKM

Oskava Petrov nad Desnou Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rapotín

Mostkov

OEREŠ - NIKM

DTS 610 Malá MoravaVysoký Potok skládka Mladoňov cihelna cihelna Pod lesem skládka Doubravice DTS 889 Olšany-u dvora Olšanská papírna Olšanské papírny, skl. Dýmák Dolní Žleb skládka Oskava Oskava-Třemešek skládka Třemešek skládka Václavov Bedřichov u Oskavy bývalé strojírny Mostkov pod rybníkem

Petrov nad Desnou


VELAMOS - areál Sobotín

Petrov nad Desnou


Písařov Rapotín Rapotín

databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol OEREŠ databáze SEKM, úkol OODp

- 29 -

VELAMOS - skládka Sobotín Zašív Rapotín skládka po SA Rejchartice

A. Textová část


Obec Rapotín Rapotín

Katastrální území Rapotín Rapotín

Zdroj dat databáze SEKM-skládky ČGS OEREŠ - NIKM

Rapotín

Rapotín


Rapotín

Rapotín


Rapotín Rapotín

Rapotín Rapotín

databáze SEKM, úkol MF ČR OEREŠ - NIKM

Rapotín

Rapotín

OEREŠ - NIKM

Rejchartice Ruda nad Moravou

Rejchartice u Šumperka

databáze SEKM-skládky ČGS

Název lokality skládka Rapotín Tankodrom - JZ část DTS 387 Rapotín-u Rejchartické DTS 395 Rapotín-dětský tábor SME DTS 397 Rapotín-u školy Skládka na rozcestí Rejchartice-rekultivovaná skládka skládka Rejchartice

Hrabenov


Hrabenov

Sobotín

Sobotín

OEREŠ - NIKM

Sobotín


Sudkov Sudkov Sudkov Sudkov Sudkov Sudkov Sudkov

Sobotín Staré Město pod Králickým Sněžníkem Staré Město pod Králickým Sněžníkem Staré Město pod Králickým Sněžníkem Sudkov Sudkov Sudkov Sudkov Sudkov Sudkov Sudkov

Sudkov

Sudkov


Sudkov Šumperk Šumperk

Sudkov Horní Temenice Dolní Temenice

OEREŠ - NIKM OEREŠ - NIKM databáze SEKM, úkol SA

Šumperk

Šumperk

MěÚ Šumperk

Šumperk

Šumperk

databáze SEKM, úkol SA

Šumperk Šumperk

Šumperk Šumperk

OEREŠ - NIKM OEREŠ - NIKM

Šumperk

Šumperk


Šumperk

Šumperk

OEREŠ - NIKM

Šumperk

Šumperk


Šumperk

Šumperk

Šumperk Šumperk

Šumperk Šumperk

MěÚ Šumperk / OEREŠ – NIKM MěÚ Šumperk OEREŠ - NIKM

Šumperk

Šumperk

OEREŠ - NIKM

Velké

Velké Losiny


Staré Město Staré Město Staré Město

databáze SEKM, úkol MF ČR databáze SEKM, úkol MF ČR

Bývalá železárna Klein Sobotín skládka TKO DTS 632 Staré Městopaneláky DTS 637 Staré Město-rekr. stř. MV


Hajmrlov

databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol MF ČR databáze SEKM, úkol MF ČR databáze SEKM, úkol MF ČR databáze SEKM, úkol MF ČR databáze SEKM, úkol MF ČR databáze SEKM, úkol MF ČR

Za olším DTS 445 Sudkov-u ZD DTS 446 Sudkov-u školy DTS 447 Sudkov-u bytovek DTS 448 Sudkov-u MŠ DTS 449 Sudkov-k Bludovu DTS 450 Sudkov-u hospody DTS 451 Sudkov-za Moravolenem MORAVOLEN TRADE a.s. Horní Temenice skládka Šumperk - Bratrušov CEMBRIT CZ, a.s. Šumperk Šumperk - Severomoravská kasárna Šumperk BILLA ul. Lidická Šumperk Moravolen Bělidlo Uhelné sklady obchod s palivem V a K s.p. Šumperk Kalové laguny RWE GasNet, s.r.o. Žerotínova Okresní podnik služeb, s.p. Šumperk "v likvidaci" FORTEX-AGS,a.s. Pars nova a.s. Pramet Tools, s.r.o. Šumperk DTS 312 Velké Losiny-u

- 30 -


Obec Losiny Velké Losiny Velké Losiny Velké Losiny

Katastrální území

Zdroj dat

Maršíkov


Maršíkov

OEREŠ - NIKM

Žárová

OEREŠ - NIKM

Vernířovice

Vernířovice u Sobotína


Vikantice

Vikantice


Vikýřovice

Vikýřovice


Vikýřovice

Vikýřovice

OEREŠ - NIKM

A. Textová část

Název lokality OÚ VELAMOS - skládka Maršíkov VELAMOS - skládka Maršíkov1 Koňský vršek DTS 338 Vernířovice-u kulturáku sklad Cd kalů Benzina s.r.o. DSPHM Vikýřovice Mezi kolejišti

Zdroj: Data MŽP 2014

3.3.2 Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů na území SO ORP Šumperk Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://isoh.cenia.cz/) bylo v roce 2012 v rámci SO ORP Šumperk vyprodukováno následné množství odpadu v rámci jednotlivých hlavních skupin z Katalogu odpadů – viz tabulka: Tabulka č. 14: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Šumperk Množství Katalogové Druh odpadu % č. odpadu (t/rok) Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a 1 0,00 0,00 dalšího zpracování nerostů a kamene Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, 2 168,52 0,15 myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, 3 9375,56 8,27 celulózy, papíru a lepenky Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního 4 679,72 0,60 průmyslu Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z 5 0,13 1,15 pyrolytického zpracování uhlí 6 Odpady z anorganických chemických procesů 157,45 0,14 7 Odpady z organických chemických procesů 123,15 0,11 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání 8 nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, 154,43 0,14 těsnicích materiálů a tiskařských barev 9 Odpady z fotografického průmyslu 5,05 0,004 10 Odpady z tepelných procesů 1949,63 1,72 Odpady z chemických povrchových úprav, z 11 povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z 147,46 0,13 hydrometalurgie neželezných kovů Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy 12 1993,39 1,76 povrchu kovů a plastů

- 31 -

A. Textová část


13

14 15 16 17

18

19

20 50 Celkem

Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12) Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08) Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené Odpady v tomto katalogu jinak neurčené Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) Odpady ze zařízení na zpracováni (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru Odpady vzniklé z elektroodpadů

196,69

0,17

4,36

0,004

2683,03

2,37

1095,85

0,97

58664,66

51,75

314,06

0,28

6909,19

6,10

28743,56

25,35

0,00 113365,89

100,0

Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství – ISOH, isoh.cenia.cz, 2014

3.3.3 produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Šumperk Hlavní údaje o produkci odpadu vyprodukovaného jednotlivými obcemi SO ORP Šumperk v r. 2013 jsou zachyceny v následující tabulce. V tabulce jsou uvedena o celkové produkci odpadu obcí, směsného komunálního odpadu a tříděného odpadu. Množství odpadů je závislé ve velké míře na počtu obyvatel, město Šumperk je tedy největším producentem. Směsný komunální odpad hraje jednoznačně nevětší roli, odpad tedy končí z největší části na skládkách. Tabulka č. 15: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Šumperk Produkce Tříděný odpad Míra separace KO Obec odpadu celkem (t) (t) (%) (t) Bludov 1237,161 861,950 89,439 7,229 Bohdíkov 382,384 324,350 26,109 6,828 Bohutín 207,059 177,610 14,03 6,776 Branná 100,229 66,960 18,721 18,678 Bratrušov 223,834 146,075 21,080 9,418 Bušín 144,452 125,540 10,950 7,580 Dlouhomilov 137,060 116,890 14,720 10,740 Dolní Studénky 767,755 315,110 40,530 5,279 Hanušovice 874,250 679,540 148,170 16,948 - 32 -

A. Textová část


Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice SO ORP Šumperk

20,670 319,630 252,356 30,871 2,700 376,839 80,030 1220,999 733,099 154,179 825,559 282,030 311,949 706,093 185,747 1824,283 26,418 958,510 549,866 774,480 355,103 9,599 9538,447 752,200 18,699 22,356 922,332 25329,228

10,250 233,010 159,880 26,860 2,700 265,580 58,850 1104,750 446,110 114,280 474,240 218,620 249,700 323,160 158,500 1488,070 15,010 808,890 303,710 607,670 308,590 8,280 4381,700 585,540 82,770 6,510 446,200 15703,455

3,620 45,670 19,700 3,328 0,000 20,533 4,950 87,612 56,890 23,279 96,450 40,550 26,949 36,430 23,815 101,030 6,518 62,440 30,156 42,965 28,070 1,247 194,530 70,300 7,920 1,466 85,090 1505,257

17,513 14,288 7,806 10,780 0,000 5,449 6,185 7,175 7,760 15,099 11,683 14,378 8,639 5,159 12,821 5,538 24,673 6,514 5,484 5,548 7,905 12,991 2,039 9,346 42,355 6,558 9,226 5,942

Zdroj: Městský úřad Šumperk, data z evidence k roku 2013

3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

3.4.1 Území soustavy NATURA Po vstupu České republiky do EU byla NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V SO ORP Šumperk se vyskytují všechny druhy chráněných území kromě národního parku. Mnohé z nich se územně překrývají. Na západě zasahuje ptačí oblast Králický Sněžník, jejíž část je zároveň i EVL a NPR stejného názvu. Kolem východní hranice se rozkládá chráněná krajinná oblast Jeseníky, v ní leží EVL Jeseníky a ptačí oblast Jeseníky. Do SO ORP Šumperk zasahují 2 přírodní parky – na jihozápadě přírodní park Březná, na jihovýchodě přírodní park Sovinecko - které slouží k ochraně krajinného rázu.

- 33 -

A. Textová část


Tabulka č. 16 : Území soustavy NATURA v SO ORP Šumperk Chráněná území

Charakteristika

Rozloha celkem (ha)

CHKO Jeseníky

velkoplošné zvláště chráněné území, chráněná krajina

74 000

Ptačí oblast Jeseníky

předmětem ochrany je populace jeřábka lesního, chřástala polního a jejich biotopy

52 204,56

Rozsah území v SO ORP Šumperk

obec Branná, Hraběšice, Jindřichov, Loučná nad Desnou, Nový Malín, Oskava, Sobotín, Velké Losiny, Vernířovice a Vikantice. Rozloha 23077 ha. obec Jindřichov, Loučná nad Desnou, Sobotín, Vernířovice. Rozloha 8722 ha. Obec Písařov, Jakubovice, Malá Morava, Hanušovice, Vikantice, Staré Město, Šlégrov, Branná, Loučná nad Desnou, Kopřivná, Bohdíkov, Bratrušov a Velké Losiny

Ptačí oblast Králický Sněžník

předmětem ochrany je populace chřástala polního a jeho biotop

EVL Králický Sněžník

aktivní vrchoviště, rašelinný les, alpínská a boreální vřesoviště, jeskyně nepřístupné veřejnosti, silikátové alpínské a boreální trávníky, silikátové sutě horského až niválního stupně.

EVL Branná

lokalita vrápence malého

EVL Hadce a bučiny u Raškova

extenzivní sečené louky nížin až podhůří, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum, lokalita sleziníku nepravého

816,1

EVL Hanušovice – kostel

lokalita netopýra velkého

0,0262

obec Hanušovice. Rozloha 0,0262 ha.

EVL Horní Morava

lokalita mihule potoční

5,92

Obec Bludov, Chromeč, Postřelmov. Rozloha 5,92 ha.

EVL Chrastický hadec EVL

30179,7

1726,3

0,6755

obec Malá Morava a Staré Město. Rozloha 555 ha.

obec Branná.

Rozloha 0,6755 ha.

obec Bohdíkov, Hanušovice a Ruda nad Moravou.

Rozloha 816,1 ha.

lokalita sleziníku nepravého

2,9631

obec Staré Město, katastrální území Chrastice.

aktivní vrchoviště,

2543

Rozloha 2,9631 ha. obec Jindřichov a Loučná nad

- 34 -

A. Textová část


Chráněná území

Keprník

Charakteristika

Rozloha celkem (ha)

acidofilní smrčiny, alpínská a boreální vřesoviště, silikátové alpínské a boreální trávníky, lokalita střevlíka hrbolatého

Desnou Rozloha 2543 ha.

EVL Libina -U Černušků

lokalita netopýra brvitého

EVL Pod Rudným vrchem

lokalita střevíčníku pantoflíčku

16,8532

EVL Poláchovy stráně


10,02

EVL Praděd

EVL Rabštejn


0,055

aktivní vrchoviště, rašelinný les, přechodová rašeliniště a třasoviště, alpínská a boreální vřesoviště, subarktické 6070,7 vrbové křoviny, silikátové alpínské a boreální trávníky, lokalita chráněných druhů rostlin a živočichů Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, bučiny asociace 702 Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum, lokalita šikoušku zeleného

obec Libina, katastrální území Horní Libina.

Rozloha 0,055 ha. obec Jindřichov, katastrální území Habartice u Jindřichova, Pleče.

Rozloha 16,8532 ha. obec Hanušovice. Rozloha 10,02 ha.

obec Loučná nad Desnou, Sobotín, Vernířovice.

Rozloha 3056,2 ha.

obec Oskava, katastrální území Bedřichov u Oskavy, Třemešek. Rozloha 702 ha.

EVL Ruda nad Moravou

lokalita netopýra černého a netopýra velkého

EVL Rychlebské hory Sokolský hřbet

lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovoolšové lužní lesy temperátní a boreální 8045,77 Evropy, aktivní vrchoviště, jeskyně nepřístupné veřejnosti, lokalita netopýra velkého a vrápence malého

obec Staré Město, katastrální území Velké Vrbno. Rozloha 105,8 ha.

EVL Sobotín -

lokalita vrápence malého

obec Petrov nad Desnou. Rozloha 0,0178 ha

0,2382

0,0178

- 35 -

obec Ruda nad Moravou.

Rozloha 0,2382 ha.

A. Textová část


Chráněná území

Charakteristika

Rozloha celkem (ha)


domov důchodců EVL Štola Mařka EVL Údolí Malínského potoka EVL Velké Losiny lázeňský dům Eliška EVL Výří skály EVL Žďár

lokalita netopýra černého a 0,3242 netopýra velkého

obec Bohdíkov, katastrální území Raškov Ves. Rozloha 0,3242 ha. obec Nový Malín.

lokalita šikoušku zeleného

22,07

lokalita netopýra brvitého

0,0871

obec Velké Losiny. Rozloha 0,0871 ha.


3,3

obec Hanušovice. Rozloha 3,3 ha.

lokalita sleziníku nepravého

16,02

Rozloha 22,07 ha.

obec Ruda nad Moravou, katastrální území Hostice, Ruda nad Moravou.

Rozloha 16,02 ha.

Zdroj: ÚAP -2014 3.4.2 Maloplošná zvláště chráněná území V řešeném území se nachází téměř všechny kategorie maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) - národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP).

Tabulka č. 17: Maloplošná zvláště chráněná území na území SO ORP Šumperk Chráněná území

NPR Králický Sněžník

NPR Praděd

NPR Rašeliniště Skřítek

NPR ŠerákKeprník

Charakteristika

centrální a vrcholová část masivu s přirozenými porosty, vysokohorské hole a rašeliniště komplex přirozených společenstev lesů, pastvin a holí nejvyšších partií Jeseníků prameništní rašeliniště obklopené podmáčenými smrčinami vrcholová partie Jeseníků - smilkové hole, pralesovité horské smrčiny a horské bučiny.

Rozloha celkem (ha)


1694,67

obec Malá Morava a Staré Město. Rozloha 459,1 ha.

2031,4

obec Loučná nad Desnou, katastrální území Kouty nad Desnou, Rejhotice. Rozloha 875,75 ha.

166,65

obec Sobotín, katastrální území Rudoltice u Sobotína Rozloha 154,6 ha

800,1

obec Jindřichov, katastrální území Nové Losiny. Rozloha 81 ha.

- 36 -

A. Textová část


Chráněná území

PR Břidličná

PR Bučina pod Františkovou myslivnou

Charakteristika

kryogenní geomorfologické útvary (skály, kamenné proudy, kamenná moře, polygonální půdy), subalpínské a lesní biotopy klimaxových 651,9 smrčin a (smrkových) bučin s prameništi a s výskytem vzácných a silně a kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů zbytek původního bukového pralesa s 25,4856 javorem na suťovém terénu

PR Františkov přestárlý bukový porost

PR Na hadci

PR Niva Branné

PR Pod Slunečnou strání

PR Přemyslovské sedlo

PR Rabštejn

Rozloha celkem (ha)

hadcové území s reliktním borem a typickými společenstvy ochrana zachovalé dynamiky korytotvorných procesů toku, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů vázané na tento typ nivního stanoviště přirozená bučina, hnízdiště holuba doupňáka a čápa černého ochrana společenstev rašelinných a mokrých luk s vysokou druhovou diverzitou a výskytem zvláště chráněných druhů rostlin smíšený převážně bukový porost na skalnatém vrcholu

PP Chrastický hadcový skalní výchoz s významnou květenou hadec

10,5

56,23


obec Loučná nad Desnou (kat. území Rejhotice) a Vernířovice. Rozloha 385,75 ha.

obec Loučná nad desnou, katastrální území Rejhotice. Rozloha 25,4856 ha obec Jindřichov, katastr Nové Losiny. Rozloha 10,5 ha obec Bohdíkov, katastr Raškova Ves. Rozloha 56,23 ha

8,96

obec Branná. Rozloha 8,96 ha

15

obec Jindřichov, katastr Nové Losiny. Rozloha 15 ha

5,3288

obec Loučná nad Desnou, katastr Přemyslov. Rozloha 5,3288 ha

20

2,77

- 37 -

obec Oskava, katastrální území Bedřichov u Oskavy. Rozloha 20 ha obec Staré Město, katastrální území Chrastice. Rozloha 2,77 ha

A. Textová část


Chráněná území

PP Pasák PP Smrčina PP Zadní Hutisko Zdroj: ÚAP -2014

Charakteristika

mohutné skalisko budované kalcitickými paraamfibolity největší krupníkové těleso v ČR druhé největší krupníkové těleso v ČR

Rozloha celkem (ha)

2,5 1 0,9


obec Branná. Rozloha 2,5 ha obec Sobotín. Rozloha 1 ha obec Vernířovice. Rozloha 0,9 ha

3.4.3 Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Šumperk Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Šumperk jeví jako území s velmi vysokým zastoupením zvláště chráněných území, která tvoří téměř polovinu jeho plochy (48,5 %). V SO ORP Šumperk se vyskytují všechny druhy chráněných území kromě národního parku. Mnohé z nich se územně překrývají. Na západě zasahuje ptačí oblast Králický Sněžník, jejíž část je zároveň i EVL a NPR stejného názvu. Kolem východní hranice se rozkládá chráněná krajinná oblast Jeseníky, v ní leží EVL Jeseníky a ptačí oblast Jeseníky. Z podílu ploch ZCHÚ na plochu obcí vyplývá, že obecně polovina obcí v SO ORP má velmi vysoké pokrytí, polovina obcí naopak velmi nízké. Velmi vysoké pokrytí ZCHÚ je v 16 obcích – Vernířovice a Vikantice (100%), Loučná nad Desnou (89,7%), Hanušovice (86,8%), Kopřivná (80,3%), Malá Morava (79,1%), Šléglov (73,2%), Hraběšice (71,1%), Branná (67,8%), Písařov (65,2 %), Jindřichov (64,2), Oskava (61,3%), Sobotín (58,4%), následují obce Nový Malín, Staré Město, a Bohdíkov. Průměrné pokrytí má jedna obec a to Velké Losiny (16,3%). Podprůměrné pokrytí má také jen jedna obec – Bratrušov (10,8%). Polovina SO ORP Šumperk (17 obcí) naopak má minimální plochy ZCHÚ ( hodnota indikátoru -2), z nich 14 obcí nemá chráněné území žádné- Bohutín, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hrabišín, Chromeč, Janoušov, Libina, Olšany, Rapotín, Rejchartice, Sudkov, Šumperk, a Vikýřovice..

Tabulka č. 18: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Šumperk (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území Obec Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov

CHKO

760,03

228,67

MZCHÚ Chráněná (vně EVL území CHKO a celkem PO) 2,63 2,63 709,12 937,79

228,07 125,29

988,10 125,29

Ptačí oblast

3090,06

104,27

585,14

2101,44

3194,33 585,14

28,54

28,54

1219,24

3320,68

- 38 -

Rozloha obce (ha) 1667,59 2623,90 228,23 1456,38 1158,83 861,11 1044,82 850,42 3680,19 822,90 1385,36 550,04 790,97 305,79 5169,17

Podíl plochy CHÚ (%) 0,2 35,7 0,0 67,8 10,8 0,0 0,0 0,0 86,8 71,1 0,0 0,0 3,6 0,0 64,2

A. Textová část


Obec Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice SO ORP Šumperk Zdroj: ÚAP 2008

Ptačí oblast

CHKO

EVL

950,58 8451,62 4988,26

406,35

MZCHÚ Chráněná (vně území CHKO a celkem PO) 950,58 7,03 1,91

1103,59 3648,86

3648,86 1232,47

1232,47

18,64 2569,14 3164,70

8458,65 5396,52 1103,59

251,07

0,85

18,64 2569,14 3416,62

524,52

524,52

112,93

756,59 3327,53 1007,67

643,66 3327,53 6,00

1001,67

23195,0 1

16895,0 0

1492,0 8

9,79

41591,88

Rozloha obce (ha) 1183,28 2727,35 9432,98 6826,26 2728,45 650,62 5949,22 1890,10 1407,31 680,43 2500,03 4399,79 8625,87 491,23 716,09 2787,67 4650,86 3327,62 1008,04 1176,42 85755,3 2

Podíl plochy CHÚ (%) 80,3 0,0 89,7 79,1 40,4 0,0 61,3 65,2 0,0 0,0 0,7 58,4 39,6 0,0 73,2 0,0 16,3 100,0 100,0 0,0 48,5

3.4.4 Ekologická stabilita krajiny Stav krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se vyjadřuje koeficientem ekologické stability (KES). Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce : stabilní ekosystémy KES = --------------------------nestabilní ekosystémy Stabilní prvky ekosystému: – lesní půda (LP) – vodní plochy a toky (VP) – trvalý travní porost (TTP)

- 39 -


A. Textová část

– pastviny (Pa) – mokřady (Mo) – sady (Sa) – vinice (Vi) Nestabilní prvky ekosystému: – orná půda (OP) – antropogenizované plochy (AP) - zastavěné území, halda (odval), povrchová těžba (lom) – chmelnice (Ch) Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Tabulka č. 19: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích ORP Šumperk ve srovnání roku 2007, 2011 a 2012 KES k 31.12.2012 Obec KES k 31. 12. 2007 KES k 31.12.2011 0,66 0,66 0,66 Bludov 5,45 5,38 5,38 Bohdíkov 2,83 2,83 2,83 Bohutín 4,58 4,59 4,58 Branná 5,88 5,64 5,83 Bratrušov 2,76 2,76 2,76 Bušín 2,52 2,52 2,52 Dlouhomilov 1,32 1,32 1,32 Dolní Studénky 3,04 3,05 3,05 Hanušovice 7,42 7,38 7,40 Hraběšice 0,93 0,93 0,93 Hrabišín 0,19 0,19 0,19 Chromeč 2,38 2,36 2,37 Jakubovice 1,56 1,55 1,55 Janoušov 5,83 5,79 5,83 Jindřichov 5,26 5,24 5,25 Kopřivná 0,62 0,62 0,62 Libina 19,28 20,15 19,26 Loučná nad Desnou 7,03 7,05 7,05 Malá Morava 1,26 1,25 1,25 Nový Malín 4,27 4,23 4,27 Olšany 8,61 8,32 8,61 Oskava 3,16 3,17 Petrov nad Desnou 1,48 1,51 1,48 Písařov 0,96 0,96 0,96 Rapotín 4,30 4,30 4,30 Rejchartice 2,73 2,67 2,72 Ruda nad Moravou 8,69 5,79 7,95 Sobotín 13,63 13,21 13,59 Staré Město - 40 -


Obec Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice SO ORP Šumperk

KES k 31. 12. 2007 0,92 12,05 0,82 2,71 39,48 13,37 1,23 3,62

KES k 31.12.2011 0,92 12,06 0,84 2,79 39,46 13,39 1,23 3,64

A. Textová část

KES k 31.12.2012 0,93 12,06 0,84 2,81 39,45 13,39 1,23 3,65

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, KES do 0,3 území nestabilní, KES 0,4 – 0,8 území málo stabilní, KES 0,9 – 2,9 území mírně stabilní, KES 3,0 – 6,2 území stabilní, KES nad 6,2 území relativně přírodní

Ze srovnání údajů z r. 2007, 2011 a 2012 vyplývá, že KES se mírně zvyšuje a to jak v jednotlivých obcích, tak v ORP jako celku ( s výjimkou obcí Loučná nad Desnou, Písařov, Vernířovice, kde došlo k mírnému poklesu KES). Většina obcí SO ORP spadá do území ekologicky stabilního. Vypočtený KES pro SO ORP Šumperk z r. 2012 jako celek má vysokou hodnotu 3,65. Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem pod hodnotu 0,9 patří pouze 4 obce. Jsou jimi Bludov, Chromeč, Libina a Šumperk. Z nich nejmenší ekologickou stabilitu má obec Chromeč (KES 0,19). Obec má vysoký podíl zemědělské půdy a velmi málo lesů z celkové rozlohy obce. Území mírně stabilní je v obcích Bohutín, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hanušovice, Hrabišín, Jakubovice, Janoušov, Nový Malín, Písařov, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sudkov, Velké Losiny, Vikýřovice. Území stabilní je v obcích Branná, Bratrušov, Jindřichov, Kopřivná, Olšany, Petrov nad Desnou a Rejchartice. Mimořádně vysoký je počet obcí s velmi vysokou ekologickou stabilitou a tím pádem i územím relativně přírodním. Těchto obcí je celkem 8 – Vernířovice, Loučná nad Desnou, Hraběšice, Malá Morava, Oskava, Sobotín, Staré Město a Šléglov. Nejvyšší ekologickou stabilitu má obec Vernířovice (KES 39,45) a obec Loučná nad Desnou (KES 19,28). Obě obce mají vysoký podíl lesů a nízký podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy obce.

3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 3.5.1 Změny rozlohy orné půdy Zemědělský půdní fond správního obvodu ORP Šumperk je díky přírodním podmínkám charakteristický vysokým podílem trvalých travních porostů (55,8 %) a nízkým podílem orné půdy na celkové zemědělské půdě (38,6 %). Z hodnocení změny výměry zemědělské půdy ve sledovaném období 2010 až 2012 vyplývá, že relativní úbytek byl 70,4 ha, tj. 0,58 %. Tento ukazatel je mírně nižší než průměr České republiky. Nejvyšší úbytek v rámci SO ORP byl zaznamenán v obcích Bratrušov, Nový Malín, Ruda nad Moravou Sudkov, Šumperk a Velké Losiny.

- 41 -


A. Textová část

Tabulka č. 20: Změny rozlohy orné půdy v SO ORP Šumperk Obec Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice SO ORP Šumperk

Rozloha [ha] 2010 2012 776.8 776.7 239.9 240.1 17.4 17.4 115.7 115.7 99.3 95.0 161 161.0 238.5 238.3 306.2 306.5 568.3 568.3 53.6 53.5 602.6 602.5 424.3 424.3 160.3 160.2 92.2 91.9 486.5 486.4 117.3 117.1 1388.6 1388.6 150.6 150.3 522.8 522.8 954.8 951.3 42.8 42.6 410.3 410.3 191.3 647.9 647.2 506.3 506.1 96 96.0 440.2 428.8 324.2 132.9 12.3 12.5 205.4 204.5 1.7 1.7 836.7 811.8 835.8 811.6 17.9 17.9 1.9 1.9 418.2 418.3 12274 12203.2

Podíl z celku [%] Změna 2010 2012 Absolutní [ha] Relativní [%] 46.6 46.6 -0.1 -0.01 9.1 9.2 0.2 0.01 7.7 7.7 0.0 0.00 7.9 7.9 0.0 0.00 8.6 8.2 -4.3 -0.37 18.7 18.7 0.0 0.00 22.9 22.8 -0.2 -0.02 36 36.0 0.3 0.04 15.4 15.4 0.0 0.00 6.5 6.5 -0.1 -0.01 43.5 43.5 -0.1 -0.01 77.4 77.4 0.0 0.00 20.2 20.2 -0.1 -0.01 30.1 30.0 -0.3 -0.10 9.4 9.4 -0.1 0.00 9.9 9.9 -0.2 -0.02 50.9 50.9 0.0 0.00 1.6 1.6 -0.3 0.00 7.7 7.7 0.0 0.00 34.9 34.8 -3.5 -0.13 6.6 6.6 -0.2 -0.03 6.9 6.9 0.0 0.00 15.8 34.4 34.4 -0.7 -0.04 36.1 36.0 -0.2 -0.01 14.1 14.1 0.0 0.00 17.6 17.1 -11.4 -0.46 7.4 4.2 0.1 0.1 0.2 0.00 42 41.8 -0.9 -0.18 0.2 0.2 0.0 0.00 30 29.1 -24.9 -0.89 18 17.5 -24.2 -0.52 0.5 0.5 0.0 0.00 0.2 0.2 0.0 0.00 35.6 35.6 0.1 0.01 14.3 14.2 -70.8 -0.58

Zdroj dat: ČSÚ 2012, ÚAP ORP Šumperk 2010

Pozn.: relativní změna = (stav2012 – stav2010) / stav2010 * 100 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín. z důvodu nedostatečných dat nejsou pro obec Petrov n. Desnou. a Sobotín v tabulce vyčísleny změny.

- 42 -

A. Textová část


3.5.2 Rozloha zemědělské půdy Charakter zemědělství v SO ORP Šumperk je dán horským až velehorským charakterem území v oblasti Hrubého Jeseníku a Kralického Sněžníku. Zemědělství ve správním obvodu ORP Šumperk obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 30.12.2012 plochu 31 506 ha zemědělské půdy, což představuje 36,7 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur jsou na zemědělské půdě nejvíce zastoupeny trvalé travní porosty s 17 531 ha (55,6 %). Druhou nejvíce zastoupenou kulturou je orná půda s 12 202 ha (38,7 %), což je výrazně nižší podíl než je republikový průměr. Zahrady a ovocné sady jsou zastoupeny 5,6 % výměry zemědělské půdy. Tabulka č. 21: Rozloha zemědělské půdy v SO ORP Šumperk

Obec

Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice

Celková výměra (ha) 1 668 2 622 225 1 456 1 154 859 1 043 853 3 682 823 1 384 548 792 307 5 171 1 186 2 726 9 429 6 830 2 732 648 5 947 1 209 1 884 1 404 681 2 501 3 191 8 627 490 717 2 788 4 650 3 330 1 005

Podíl zemědělské Orná půda Zahrady půdy z - rozloha rozloha celkové (ha) (ha) výměry (%) 60,8 777 72 25,8 240 48 53,5 17 15 42,3 116 5 44,3 95 29 43,4 161 19 52,9 238 23 53,0 306 34 47,0 568 39 22,5 53 9 68,1 603 39 87,7 424 18 42,9 160 20 56,7 92 10 33,1 486 17 49,4 117 9 70,3 1 389 130 6,8 150 61 36,5 54,2 42,1 18,3 42,7 54,1 49,6 50,9 49,7 26,9 33,0 59,1 61,8 47,5 45,1 8,9 59,5

523 951 43 410 191 647 506 96 429 133 12 205 2 812 812 18 2

- 43 -

7 77 26 76 55 18 81 11 102 48 15 24 0 152 104 15 0

Ovocné sady rozloha (ha)

Trvalé travní porosty rozloha (ha)

19 0 2 1 107 -

147 389 88 495 387 193 291 109 1 124 122 301 39 159 72 1 207 459 290 429

1 0 0 1 1 4 174 -

1 965 453 203 600 270 354 109 240 711 678 2 818 61 441 356 1 006 262 596

A. Textová část


Obec

Vikýřovice SO Šumperk

ORP

Podíl zemědělské Celková Orná půda Zahrady půdy z výměra - rozloha rozloha celkové (ha) (ha) (ha) výměry (%) 1 175 49,2 418 53 85 735 36,7 12 203 1 461

Ovocné sady rozloha (ha) 0 311

Trvalé travní porosty rozloha (ha) 107 17 531

Zdroj dat: ČSÚ 31.12.2012

3.5.3 Ochrana zemědělského půdního fondu Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Následující tabulka uvádí půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany. V SO ORP Šumperk je v rámci 1. třídy ochrany zahrnuto 5 283,5 ha zemědělské půdy (6,2 %) a v rámci 2. třídy se jedná o 5 580,1 ha zemědělské půdy (6,6 %). Půdy první a druhé třídy ochrany se nacházejí zejména jihozápadě území, v obcích Šumperk, Nový Malín a Bludov. Největší podíl chráněné půdy k výměře zemědělské půdy má obec Chromeč (72,7 %). Výměry půd v jednotlivých třídách vycházejí z dat ÚAP a zahrnují nejen zemědělskou půdu, ale často i další plochy, např. komunikace, lesní pozemky, zastavěné plochy (některé intravilány obcí), atd. Také z toho důvodu neodpovídá v řadě případů součet zemědělské půdy v jednotlivých třídách výše uvedené ploše zemědělské půdy podle údajů ČSÚ. Ten používá rozdílnou kategorizaci jednotlivých půd podle využití (zemědělská, nezemědělská - lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy) a pěstované kultury na zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, vinice a chmelnice, ovocné sady, zahrady).

- 44 -

A. Textová část


Tabulka č. 22: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany v SO ORP Šumperk

Obec

Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín a Petrov Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice SO ORP Šumperk

Půdy v l. TO (ha)

618,5 28,9 37,7 66,3 13,8 0 24,5 304,8 141 0 264,9 398,4 14,5 12,1 169,2 76,1 230,4 0 268,5 375,4 18,4 119,2 220,6 186,4 0 57,4 62,9 359,7 220,9 0 792,5 38,7 0 95,3 66,5 5 283,5

Půdy v 2. TO (ha) 177,5 319 10,2 0,3 27,3 37 129,4 63,7 182,9 0 172,2 0 25,6 0 49,7 45 372,6 108,3 207 460,6 96,1 179 55,2 498,2 18,4 230 454,1 27,9 44 11 404,3 685,6 43,5 13,8 430,7 5 580,1

Zdroj: data ÚAP

- 45 -

Půdy v l. a 2. TO (ha) 796 347,9 47,9 66,6 41,1 37 153,9 368,5 323,9 0 437,1 398,4 40,1 12,1 218,9 121,1 603 108,3 475,5 836 114,5 298,2 275,8 684,6 18,4 287,4 517 387,6 264,9 11 1 196,8 724,3 43,5 109,1 497,2 10 863,6

ZP (ha)

1 666,1 2 623,9 228,2 1 456,4 1 158,8 861,1 1 044,8 850,4 3 680,2 822,9 1 385,4 548 791 305,8 5 169,3 1 183,3 2 003,7 9 427,9 6 822,6 2 728,5 650,6 5946 1886 1 407,2 680,4 2 500,1 4 399,7 8 614,8 491,1 716,1 2 787,7 4 650,9 3 325,8 1008 1 176,4 84 999,1

Podíl půdy v 1. a 2. TO na ZP v obci (%) 47,8 13,3 21 4,6 3,5 4,3 14,7 43,3 8,8 0 31,6 72,7 5,1 4 4,2 10,2 30,1 1,1 7 30,6 17,6 5 14,6 48,6 2,7 11,5 11,8 4,5 53,9 1,5 42,9 15,6 1,3 10,8 42,3 12,8


A. Textová část

3.5.4 Změny rozlohy PUPFL Přírodní lesní oblasti Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. Lesy na území SO ORP Šumperk jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů- zpracovatelem je ÚHÚL Brandýs nad Labem) do čtyř přírodních lesních oblastí (PLO 28 – Předhoří Hrubého Jeseníku, PLO 27 – Hrubý Jeseník, PLO 29 Nízký Jeseník, PLO 34 – Hornomoravský úval). PLO 28 – Předhoří Hrubého Jeseníku Jedná se o oblast s vysokým zastoupením smrku, z biotických škůdců je nejdůležitější podkorní hmyz, významné škody jsou také dřevokaznými houbami. Převládají zde dobré růstové podmínky s dostatkem vláhy. Ve 4. vegetačním stupni bylo po roce 1945 zalesněno značné množství zemědělských půd. Střet zájmů myslivosti a lesního hospodářství platí na celé PLO. PLO 27 – Hrubý Jeseník Tato PLO je typickou horskou oblastí s problémy vyplývající z náročných klimatických a terénních poměrů. Z biotických činitelů působí největší škody vítr, sníh a námraza, dále podkorní hmyz. Oblast je charakteristická vysokými stavy jelení zvěře, které se podařilo teprve v posledních letech snížit. Nejvýznamnější je funkce půdoochranná. Ke střetům zájmů dochází zejména v oblasti hospodaření v lesích ochranných a myslivostí. Z dřevin převládá smrk, počátkem 20 století byla na hřebenech vysazována borovice kleč, která zde přetrvala ve značném množství. PLO 29 Nízký Jeseník Do této PLO spadá více než . Jde o oblast která je zalesněná většinou smrkovými monokulturami, které jsou často, zejména ve 3. – 4. vegetačním stupni ohrožovány větrem, hnilobami a podkorním hmyzem. V poslední době však dochází k pozvolným změnám a zvyšuje se podíl listnatých dřevina a jedle. PLO 34 – Hornomoravský úval Vyskytují se zde především lužní lesy podél vodních toků, patří k oblastem s nejlepší dřevinnou skladbou.

Tabulka č. 23: Změny rozlohy PUPFL v SO ORP Šumperk Obec Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice

Rozloha [ha] 2010 2012 393.7 393.7 1749.3 1749.6 58.0 57.9 686.8 686.9 566.7 566.5 417.1 417.3 429.5 429.7 325.3 325.5 1578.9 1576.8 593.4 593.4 316.0 316.1 22.6 22.6 374.7 374.6

Podíl z celku [%] Změna 2010 2012 Absolutní [ha] Relativní [%] 23.6 23.6 0.0 0.00 66.7 66.7 -0.3 -0.01 25.7 25.8 0.1 0.04 47.2 47.2 -0.1 -0.01 49.1 49.1 0.2 0.02 48.6 48.6 -0.2 -0.02 41.2 41.2 -0.2 -0.02 38.2 38.2 -0.2 -0.02 42.8 42.9 2.1 0.06 72.1 72.1 0.0 0.00 22.8 22.8 -0.1 -0.01 4.1 4.1 0.0 0.00 47.3 47.3 0.1 0.01

- 46 -

A. Textová část


Rozloha [ha] 2010 2012 102.9 102.4 3157.8 3157.8 526.2 526.2 485.3 484.6 8407.3 8407.4 3958.2 3958.2 967.2 967 287.0 287.2 4633.1 4627.4 579.2 746.4 746 480.1 481.5 295.8 295.9 1001.7 1001.7 2097.6 2675.5 5097.3 5082.9 135.9 135.9 220.3 220 729.8 730.7 2099.8 2099 2951.8 2951.8 333.3 333.3 475.3 475.3

Obec Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice SO ORP Šumperk

47257.9

47281.4

Podíl z celku [%] Změna 2010 2012 Absolutní [ha] Relativní [%] 33.4 33.6 0.5 0.16 61.1 61.1 0.0 0.00 44.4 44.4 0.0 0.00 17.8 17.8 0.7 0.03 89.2 89.2 -0.1 0.00 58 58.0 0.0 0.00 35.4 35.4 0.2 0.01 44.3 44.3 -0.2 -0.03 77.8 77.9 5.7 0.10 47.9 39.6 39.6 0.4 0.02 34.3 34.2 -1.4 -0.10 43.5 43.4 -0.1 -0.01 40 40.0 0.0 0.00 60.8 65.7 58.9 59.1 14.4 0.17 27.8 27.8 0.0 0.00 30.7 30.7 0.3 0.04 26.2 26.2 -0.9 -0.03 45.1 45.2 0.8 0.02 88.7 88.6 0.0 0.00 33.2 33.2 0.0 0.00 40.4 40.5 0.0 0.00 55.1 55.1 23.5 0.05

Zdroj dat: ČSÚ 2012, ÚAP ORP Šumperk 2010 Pozn.: relativní změna = (stav2012 – stav2010) / stav2010 * 100 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín. z důvodu nedostatečných dat nejsou pro obec Petrov n. Desnou a Sobotín v tabulce vyčísleny změny.

3.5.5 Lesnatost dle obcí Lesnatost SO ORP Šumperk dle údaje ČSÚ z r. 2012 je 54,9 %, což je o téměř 20 % vyšší než lesnatost Olomouckého kraje (34,8 %) a lesnatost České republiky (33,6 %). Lesnatost v rámci území velmi kolísá - nejvíce lesnatými obcemi jsou obce Vernířovice (88,6 %), Loučná nad Desnou (89,2 %) a Hraběšice (72,2 %), naproti tomu nejméně lesnatou obcí je obec Chromeč (4,1 %). Tabulka č. 24: Lesnatost dle obcí v SO ORP Šumperk Obec Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov

Celková rozloha obce (ha) 1663 2622 225 1456 1154

Celková výměra lesa 2008 (ha) 375,42 1755,55 60,00 691,54 569,21

- 47 -

Lesnatost 2008 (%) 22,6 67,0 26,7 47,5 49,3

Celková výměra lesa 2012 (ha) 394 1752 58 687 568

Lesnatost 2012 (%) 23,6 66,8 25,7 47,2 49,2

A. Textová část


Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice SO ORP Šumperk

859 1043 852 3681 822 1384 549 792 306 5171 1186 2727 9429 6827 1964 648 7037 1209 1885 1404 681 2502 4400 8630 494 718 2791 4650 3330 1004 1175 86061

416,75 427,67 325,15 1567,70 588,56 313,86 22,31 372,55 103,42 3174,30 524,60 490,98 8448,74 3929,46 974,48 287,83 4596,98 742,84 485,60 290,00 998,01 2685,90 5087,08 137,33 220,05 730,68 2105,47 2959,70 335,74 476,28 47271,74

48,5 41,0 38,2 42,6 71,6 22,7 4,1 47,0 33,8 61,4 44,2 18,0 89,6 57,6 49,6 44,4 65,3 39,4 34,6 42,6 39,9 61,0 58,9 27,8 30,6 26,2 45,3 88,9 33,4 40,5 54,9

417 430 326 1578 594 316 23 374 103 3158 526 486 8407 3958 972 287 4632 579 747 480 296 999 2092 5106 136 220 735 2100 2952 333 476 47 297

48,5 41,2 38,2 42,9 72,2 22,8 4,1 47,3 33,6 61,1 44,4 17,8 89,2 57,9 35,6 44,3 77,9 47,9 39,7 34,2 43,5 40,0 65,6 59,2 27,8 30,7 26,4 45,2 88,6 33,2 40,5 54,9

Zdroj: ÚAP 2008, ČSÚ 2012 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín. z důvodu nedostatečných dat nejsou pro obec Petrov n. Desnou vyčísleny změny.

3.5.6 Funkce a kategorie lesů a jejich plocha v ORP Šumperk Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: • Lesy hospodářské. • Lesy ochranné. • Lesy zvláštního určení. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se podle plnění hlavní funkce dále rozdělují do subkategorií. V okrese Šumperk, do kterého spadá území SO ORP Šumperk se nacházejí následující subkategorie: • Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. • Vysokohorské lesy. • Lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. V lesích zvláštního určení: • Lesy v pásmu ochranných vodních zdrojů I. stupně.

- 48 -

A. Textová část


• • • • • • •

Lesy v ochranných pásmech zdrojů léčivých a minerálních vod. Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací. Lesy v I. zóně CHKO, přírodních rezervacích, přírodních památkách. Lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půdy, voda, klima, krajina). Lesy významné pro uchování biodiverzity. Lesy v uznaných oborách a bažantnicích. Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

Tabulka č. 25: Funkce lesů a jejich plocha v SO ORP Šumperk Funkce lesa Hospodářský Ochranný Zvláštní určení Lesy celkem

Plocha (ha) 36992.80 3796.99 6409.59 47199.39

Podíl z výměry ORP (%) 43.15 4.43 7.48 55.05

Zdroj: ÚAP 2012

Tabulka č. 26: Kategorie lesů dle obcí v SO ORP Šumperk Obec Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk

Lesy hospodářské (%)

Lesy ochranné (%)

100,0 73,3 91,3 79,1 99,9 99,7 100,0 100,0 67,3 100,0 100,0 99,6 100,0 100,0 83,9 93,5 100,0 49,3 73,1 95,4 87,4 94,0 81,7 90,2 100,0 84,9 94,2 89,3 100,0 100,0 86,2

- 49 -

0,0 3,2 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6,4 0,0 0,0 28,2 10,5 0,0 0,0 0,4 0,0 6,6 0,0 5,3 0,0 2,4 0,0 0,0 0,0

Lesy zvláštního určení (%) 0,0 23,5 8,7 20,9 0,1 0,2 0,0 0,0 32,7 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 9,7 6,5 0,0 22,6 16,3 4,6 12,6 5,7 18,3 3,3 0,0 9,8 5,8 8,3 0,0 0,0 13,8

A. Textová část


Obec Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice SO ORP Šumperk

Lesy hospodářské (%)

Lesy ochranné (%)

87,1 52,1 76,2 99,2 78,2

0,0 19,6 1,8 0,0 8,2

Lesy zvláštního určení (%) 12,9 28,3 22,0 0,8 13,6

Zdroj: ÚAP 2012 3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.6.1 Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Na území SO ORP se nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Páteřní komunikace silniční sítě zde tvoří následující silnice I. třídy: • I/44 Mohelnice – Šumperk – Petrov nad Desnou – Jeseník – Mikulovice – státní hranice ČR/Polsko, • I/11 Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Mosty u Jablunkova – státní hranice ČR/Slovensko. Silnice I/44 byla vymezena jako tah mezinárodního a celostátního významu. Silnice I/11 byla zařazena mezi významné tahy nadregionálního významu. Základ silniční sítě tvoří silnice II. třídy a na ně navazující síť silnic III. třídy, jež zajišťují dopravní obslužnost území. Silnice II. třídy byly dále rozděleny na tahy krajského významu a doplňkové tahy krajského významu. Následující obrázek zachycuje základní kostru silniční sítě na území SO ORP, podrobnější mapa silniční sítě je uvedena v kartě.

Silnice II. třídy Základem komunikačního systému v území SO ORP Šumperk jsou silnice II. třídy, jež zajišťují především dopravní obslužnost jednotlivých obcí uvnitř území a dostupnost sídla ORP Šumperk. V území se nacházejí následující silnice II. třídy: • II/312 (hranice kraje) – Hanušovice, • II/369 Hanušovice – Olšany – I/11 – Chromeč – (II/315) – I/57, • II/370 (II/315) – Dlouhomilov – Hrabišín – II/446, • II/446 (st. hranice) – Staré Město – Hanušovice – Bartušov – Šumperk – Hrabišín – Libina – (hranice SO ORP). Tento základní systém je dále doplněn sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Hustota silniční sítě a její rozložení na území ORP Šumperk jsou relativně dobré. Problémem je její technický stav, jenž zdaleka neodpovídá současným nárokům. Značná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci.

- 50 -


A. Textová část

Obrázek č. 05: Silniční síť na území SO ORP Šumperk

Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava, 2014

Zatížení silniční sítě Dopravní zatížení silniční sítě na území ORP Šumperk dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Přehled vytíženosti hlavních komunikací na území SO ORP Šumperk v roce 2010 podává následující obrázek.

- 51 -


A. Textová část

Obrázek č. 06: Zatížení silniční síť na území SO ORP Šumperk

Zdroj : ŘSD ČR, vlastní úprava, 2014

Jak vyplývá z obrázku, nejvyšší hodnoty RPDI byly zjištěny na silnici I/11 na příjezdu do města Šumperk (kde se silnice I/44 napojuje na I/11). Ačkoliv dopravní zatížení na ostatních silnicích II. a III. třídy je relativně nízké, i zde již existovaly úseky s nadměrnou intenzitou provozu vzhledem ke stavu komunikací. Nepříznivá situace byla rovněž zjištěna na průjezdu městem Šumperk, což vyplývá i z následujícího obrázku. Obrázek č. 07: Zatížení silniční síť na území město Šumperk

- 52 -

A. Textová část



Rozvoj silniční sítě na území ORP Šumperk V ZÚR OK jsou navrženy nové silniční komunikace, jejichž realizace významně zlepší jak dopravní dostupnost SO ORP Šumperk, tak i dostupnost sousedících ORP (zejména Jesenicka). Dalším pozitivním vlivem bude snížení negativních vlivů ze silniční dopravy na zastavěné území. Jedná se o přeložky silnic I. třídy a II. třídy: I/11 – úsek Olšany I/11 – úsek Bukovice - Postřelmov I/11 – úsek Bukovice u Písařova I/44 – úsek Mohelnice – Petrov nad Desnou (čtyřpruh) I/44 – úsek Petrov nad Desnou – Kouty nad Desnou II/369 – úsek Hanušovice - Jindřichov II/369 – úsek Branná - Ostružná Ochranné pásmo silnic Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Pro silnice I. třídy mimo zastavěné území obce je ochranné pásmo 50 m oboustranně od osy silnice, pro silnice II. a III. třídy 15 m. Tabulka č. 27: Rozvoj silniční sítě na území ORP Šumperk Stavby ve vymezených plochách a koridorech dopravní infrastruktury Označení stavby

Popis veřejně prospěšné stavby

Dotčené obce - katastrální území Písařov, Jakubovice u Šumperka, Bušín, Olšany nad Rudou

D46

I/11 Bukovice u Písařova, Olšany nad Rudou, přeložka I/44 Loučná nad Desnou, lokalita Kouty nad Desnou, výstavba nového tahu II/446 Libina, přeložka II/446, II/370 D. Libina, rekonstrukce křižovatky, přeložka I/44 Šumperk, napojení na stávající sil. I/44 I/11 Sobotín, přeložka

D02

I/11 Bukovice – Postřelmov

D03

I/44 Mohelnice– Petrov nad Desnou včetně křižovatek, napojení Šumperku a Rapotína, křiž. u Petrova

D2 D5 D10 D11 D15

D08

I/44 Petrov nad Desnou - Kouty nad Desnou, včetně napojení Velkých Losin a Loučné nad Desnou II/369 Branná – Ostružná, přeložka

D09

II/369 Hanušovice – Jindřichov

D04

Zdroj: ZÚR Olomouckého kraje, 2011

- 53 -

Loučná nad Desnou Libina Libina Dolní Studénky, Šumperk Sobotín Olšany nad Moravou, Chromeč, Postřelmov Lukavice na Moravě, Vlachov, Slavoňov u Lukavice, Zvole u Zábřehu, Postřelmov, Bludov, Dolní Studénky, Sudkov, Nový Malín, Šumperk, Vikýřovice, Petrov n/D Petrov nad Desnou, Velké Losiny, Filipová, Loučná nad Desnou, Kociánov, Rejhotice Branná u Šumperka, Ostružná Hanušovice, Hynčice nad Moravou, Potůčník, Pleče, Pusté Žibřidovice


A. Textová část

Přehled projektů ředitelství silnic a dálnic Ředitelství silnic a dálnic ČR zahájí od 1. října 2014 první etapu opravy komunikace I/44 v úseku Kouty nad Desnou na Červenohorské sedlo. Tato rekonstrukce silnice I/44 proběhne v km 36,8 – 44,8 - úsek Kouty nad Desnou (1800 m za koncem obce) - Červenohorské sedlo (hranice okresů Šumperk a Jeseník) a vyžádá si úplnou uzavírku silnice ve 3. etapách, a bude uvedení do provozu v r. 2016. Další plánování projekt je novostavba obchvatu obce Bludov a Dolních Studének s přivaděčem do města Šumperk bude pátou a zároveň poslední stavbou tahu silnice I/44 ve směru od Mohelnice do Šumperka, a bude uvedení do provozu v r. 2019. Obrázek č. 08: Přehled projektů ředitelství silnic a dálnic na území SO ORP Šumperk v r. 2014


3.6.2 Železniční doprava Základní železniční síť na území SO ORP Šumperk je tvořena jak úseky celostátních, tak i regionálních drah. Územím SO ORP Šumperk jsou vedeny následující celostátní dráhy: • trať č.290 - Olomouc – Šumperk, • trať č.291 - Zábřeh na Moravě – Šumperk, • trať č.292 - Šumperk – Jeseník – Krnov. Tyto celostátní dráhy jsou součástí základní železniční sítě OK (u nichž je možná modernizace s územními dopady). Na zajištění obslužnosti území se dále podílejí regionální dráhy (jejich průběh v území je znázorněn na následujícím obrázku): • trať č.025 - Dolní Lipka – Hanušovice, • trať č.293 - Šumperk – Kouty na Desnou, Petrov nad Desnou – Sobotín, • trať č.294 – Hanušovice – Staré Město pod Sněžníkem. • Ochranné pásmo železnice

- 54 -


A. Textová část

Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje (min. 30 m od hranice obvodu dráhy), ochranné pásmo železniční vlečky je 30 m od osy krajní koleje. Obrázek č. 09: Železniční síť na území SO ORP Šumperk

Zdroj: www.cd.cz, vlastní úprava, 2014 Tabulka č. 28: Železniční stanice a zastávky na území ORP Šumperk Trať číslo

Stanice/ zastávky

290

Šumperk, Nový Malín, Hrabišín, Libina

291

Šumperk, Bludov Šumperk, Bludov, Bludov lázně, Bohutín, Bartoňov, Ruda nad Moravou, Komňátka, Bohdíkov, Raškov, Hanušovice - Holba, Hanušovice, Potůčník, Jindřichov na Moravě, Nové Losiny, Branná Šumperk, Vikýřovice u penzionu, Vikýřovice, Vikýřovice-Lesní, Rapotín zastávka, Rapotín, Velké Losiny zastávka, Velké Losiny, Loučná nad Desnou-Filipová, Loučná nad Desnou, Loučná nad Desnou-Rejhotice, Kouty nad Desnou, Petrov na Desnou, Petrov nad Desnou zastávka, Sobotín Hanušovice, Hanušovice zastávka, Vysoké Žibřidovice, Chrastice, Staré Město pod Sněžníkem

292

293

294

Zdroj: www.cd.cz, vlastní úprava, 2014

- 55 -

A. Textová část


3.6.3 Hromadná doprava osob Z hlediska dostupnosti ORP Šumperk plní obslužnou funkci území všechny železniční tratě. Z celkového počtu 36 obcí železniční dráha zajišťuje dostupnost ORP Šumperk pro 17 obcí, což znamená cca pro polovinu obcí. Zhruba polovina území není na železniční síť přímo napojena, z hlediska obslužnosti území plní železnice ve srovnání s autobusovou dopravou omezenou úlohu. Řadě obcí a ORP Šumperk umožňuje železniční doprava dostupnost významných center v regionu i krajského města. Tabulka č. 29: Dostupnost obci v SO ORP Šumperk Obec Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Velké Losiny Vernířovice Vikýřovice Součet Zdroj: www.idos.cz 2014

Počet spojení na 6 10 2 1 0 1 1 1 4 0 0 2 4 0 0 0 2 3 0 0 6 2 0 2 0 6 0 3 2 0 5 0 3 0 3 63

Počet spojení na 8 6 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 4 2 0 2 0 4 0 3 1 0 2 0 0 0 4 33

- 56 -

Počet spojení na 14 9 1 3 0 1 1 0 3 1 0 1 2 0 0 1 0 0 0 0 2 2 0 2 0 2 0 1 2 0 1 0 0 1 4 40

Počet spojení celkem 25 3 4 0 2 2 1 11 1 0 3 7 0 0 1 2 3 0 0 12 6 0 6 0 12 0 7 5 0 8 0 3 1 11 -


A. Textová část

Škála: -2…..0 spojů -1…..1 spoj 0…..2 spoje 1…..3 spoje 2…..více než 3 spoje

3.6.4 Cyklostezky na území SO ORP Šumperk Řešené území, zejména jeho hornatější části, je protkáno poměrně hustou sítí pěších stezek Klubu českých turistů a cyklotras. Nové cyklostezky, které byli realizované na území ORP Šumperk je cyklostezka Rudan nad Moravou a cyklostezka Rapotín a byli dokončené v r. 2013. Další plánování projektů v r. 2014 je vybudování cyklostezky Sudkov - Dolní Studénky. Jedná se o výstavbu nové infrastruktury pro bezmotorovou dopravu s cílem napojení obce Sudkov na nejbližší obec s rozšířenou působností Šumperk, který je ve vzdálenosti do 7 km. Na trase mezi Šumperkem a Sudkovem leží ještě obec Dolní Studénky, která zahájila výstavbu cyklostezky v rámci integrovaného projektu s městem Šumperk v letošním roce. Jedná se tedy o projekt navazující na již budovanou cyklostezku. 3.6.5 Vybavenost obcí technickou infrastrukturou 3.6.5.1 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování Zásobování vodou je ve městě Šumperku zajištěno skupinovým vodovodem Kouty – Šumperk a skupinovým vodovodem Olšany – Zábřeh – Šumperk. V obcích Vernířovice, Vikantice, Šléglov, Rejchartice, Bušín veřejný vodovod chybí. V obcích Kopřivná, Libina, Loučná nad Desnou, Malá Morava, Nový Malín, Ruda nad Moravou a Staré Město je třeba v budoucnu postavit nové vodojemy. ZÚR OK navrhují vybudování dálkového vodovodní přivaděče z Hanušovic jihovýchodním směrem do ORP Zábřeh, jeho trasa směrem byla upřesněna územní studií VP-4 (KÚOK). Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Kanalizaci má 21 obcí, v SO ORP Šumperk, mají napojení na ČOV obce Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Branná, Hanušovice, Jindřichov, Libina, Loučná nad Desnou, Malá Morava, Olšany, Petrov nad Desnou, Staré Město, Šléglov, Šumperk, Velké Losiny. Některé obce mají svou kanalizaci napojenu na ČOV sousední obce (Dolní Studénky, Nový Malín, Oskava, Petrov nad Desnou, Rapotín, Sobotín, Vikýřovice). 3.6.5.2 Zásobování plynem V rámci SO ORP Šumperk je plynem zásobováno 19 obcí z 36 obcí. Obcí, které nemají zavedenou plynofikaci, je 17. Konkrétně se jedná o obec Bratrušov, Branná, Dlouhomilov, Hraběšice, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Malá Morava, Staré Město, Sudkov, Šléglov, Vikantice a Vernířovice. Obce Hrabišín, Kopřivná, Písařov a Rejchartice také plyn zaveden nemají, i když přes jejich území plynovod vede. Od roku 2008 nedošlo v obcích SO ORP Šumperk k žádným změnám co se rozšíření či úbytku plynofikace týče.

- 57 -

A. Textová část


Tabulka č. 30: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Název obce Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice

Kanalizace

Vodovod Plynofikace

1 0 1 1 0 0 0 1 1 0 0 1 0 0 1 0 1 1 1 1 1 1 1 0 1 0 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1

1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 0 1 1 0 0 1

1 1 1 0 0 1 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 1 1 0 1 1 1 1 0 1 0 1 1 0 0 0 1 1 0 0 1

ČOV 1 1 1 1 0 0 0 (1) 1 0 0 (1) 0 0 1 0 1 1 1 1 1 (1) 1 0 (1) 0 0 (1) 1 0 1 1 1 0 0 (1)

0 – obec není napojena na kanalizaci/vodovod/plynofikaci/ČOV 1 – obec je napojena na kanalizaci/vodovod/plynofikaci/ČOV (1) - obec je napojena na ČOV v jiné obci

3.6.5.3 Zásobování elektrickou energií Území ORP Šumperk nemá dostatečné energetické zdroje, je až na malé výjimky odkázáno na dodávky elektřiny zvnějšku. Poznámka : přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně není energetickým zdrojem, plní funkci akumulátoru nadbytečné noční elektrické energie (především z jaderných elektráren nacházejících se mimo řešené území).

- 58 -


A. Textová část

Sítě velmi vysokého napětí - vedení ZVN 400 kV Řešeným územím prochází vedení velmi vysokého napětí ZVN 400 kV. Vedení propojuje rozvodnu Krasíkov s Vodní elektrárnou Dlouhé stráně. Vedení je postaveno na ocelových mřížových stožárech, vodiče AlFe. Vedení je součástí přenosové soustavy ČR. ZÚR OK navrhuje propojení tohoto vedení s rozvodnou v Horních Životicích. Trasa navrženého vedení 400 kV byla v 1. aktualizaci ZÚR OK změněna tak, aby se v Oskavě vyhnula zastavěnému území. ČEPS návrh trasy přizpůsobil ZÚR OK, zatímco ČEZ v poskytnutých podkladech má stále původní trasu přes zastavěné území (viz výkres záměrů). Páteř distribuční sítě tvoří • sítě velmi vysokého napětí - vedení 110 kV • sítě vysokého napětí VN 22 kV Součástí distribuční sítě jsou dále rozvodny a distribuční trafostanice. Ve většině obcí v rámci SO ORP Šumperk se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie. Stávající vedení a zařízení jsou zakreslena ve výkresu limitů, navrhovaná ve výkresu záměrů na provedení změn v území. 3.6.5.4 Zásobování teplem V ORP Šumperk zajišťuje společnost SATEZA a. s. zásobování teplem v Šumperku, Loučné nad Desnou, Hanušovicích a Velkých Losinách. Centrální zásobování tepla (CZT) tvoří v Šumperku 14 blokových kotelen a 13,6 km primární teplovodní sítě. Vedle uvedených blokových kotelen zajišťuje SATEZA a.s. výrobu a provoz domovních kotelen v objektech průmyslu, služeb, úřadů a škol různého typu. V obci Velké Losiny se jedná o provoz dvou zdrojů CZT pro bytovou zástavbu. 3.6.5.5 Telekomunikace Základní informace o stávajících spojích a spojových zařízeních jsou zakresleny ve výkrese limitů v rozlišení na kategorie - ochranné pásmo radioreléové trasy - ochranné pásmo vysílače - radioreléová trasa - komunikační vedení - telefonní ústředna - základnová stanice - retranslační stanice - převaděč - radiová stanice na RR trase Komunikační vedení firmy Telefonica O2 není ve výkresu limitů zobrazeno, je zpracováno pouze v elektronické podobě, v tématické databázi (TEL_sdel_sitl_l.shp). Data předaná O2 zahrnují všechna vedení, od páteřních až po přípojky k jednotlivým objektům, přičemž není možné odlišit význam vedení (funkci v síti). Vedení O2 nebyla ve výkresu zobrazena vzhledem k velké plošné hustotě vedení, která je srovnatelná s hustotou sítě NTL plynovodů.

- 59 -


A. Textová část

Ministerstvo obrany ČR vymezilo zájmová území k zajištění obrany a bezpečnosti státu. Účelem vymezených území je chránit komunikační zařízení MO ČR. Vymezená území jsou výškově diferencována. Hranice zájmových území jsou vymezeny ve výkresu limitů („zajištění obrany a bezpečnosti státu“), výšková diferenciace pásem je uvedena v následujícím schématu. Obrázek č. 10: Zájmová území Ministerstva obrany ČR pro nadzemní výstavbu

- 60 -


A. Textová část

Obrázek č. 11: Zájmové území elektronického komunikačního zařízení Ministerstva obrany

Zdroj : Ministerstvo obrany

- 61 -

A. Textová část


3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 3.7.1 Obyvatelstvo Až do roku 1981 docházelo na území SO ORP Šumperk k velmi rychlému růstu počtu obyvatel, především v polovině 70. let a na počátku 80. let, což odpovídá tehdejší propopulační politice a vývoji v celé České republice. V letech 1981 až 2013 počet obyvatel spíše stagnoval, poté má již klesající tendenci, zejména z důvodu migrace. Pokles obyvatel mezi léty 2008 a 2013 činil 2 %. Nejnepříznivější demografický vývoj vykazuje obec Vikantice – pokles obyvatel mezi léty 2007 a 2013 zde činí 22 %, následována obcemi Kopřivná (12 %), Bohutín a Jindřichov (10 %). Naopak největší přírůstky jsou u obcí Hraběšice (16 %) a Šléglov (14 %). Obcí s nejvyšším počtem obyvatel je obec s rozšířenou působností Šumperk s téměř 26 806 obyvateli k 31. 12. 2013. Nejméně obyvatel s trvalým pobytem, celkem 39, je v obci Šléglov. Tabulka č. 31: Počet obyvatel v SO ORP Šumperk mezi lety 2007 – 2013

ORP Šumperk

2007 72 182

2008 72 189

2009 72 078

2010 71 857

2011 71 109

Zdroj dat: ČSÚ, údaje k 31. 12. 2013

Graf 1: Základní demografické údaje v SO ORP Šumperk k 31.12.2013

- 62 -

2012 70 838

2013 70 621

A. Textová část


Tabulka č. 32: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Šumperk mezi lety 2007 – 2013 Rok Obec

2007

Petrov nad Desnou Sobotín Rejchartice 190 Hraběšice 124 Šléglov 34 Nový Malín 3008 Vikýřovice 2129 Bratrušov 574 Vernířovice 199 Jakubovice 192 Písařov 704 Olšany 1086 Rapotín 3196 Ruda nad Moravou 2569 Bludov 3139 Dlouhomilov 476 Branná 296 Chromeč 586 Libina 3489 Dolní Studénky 1313 Janoušov 49 Hrabišín 862 Bušín 421 Sudkov 1174 Šumperk 27946 Velké Losiny 2783 Hanušovice 3438 Oskava 1420 Bohdíkov 1431 Malá Morava 568 Loučná nad Desnou 1842 Staré Město 1955 Jindřichov 1411 Bohutín 809 Kopřivná 290 Vikantice 93 SO ORP Šumperk 72182 Zdroj dat: ČSÚ, údaje k 31. 12. 2013

Rozdíl mezi lety 2007 a 2013 2013

Absolutně 1195 1191 190 144 39 3367 2360 629 213 204 728 1118 3238 2583 3130 474 294 578 3437 1287 48 844 409 1131 26806 2668 3290 1358 1349 525 1665 1766 1266 772 253 72 70621

20 5 359 231 55 14 12 24 32 42 14 -9 -2 -2 -8 -52 -26 -1 -18 -12 -43 -1140 -115 -148 -62 -82 -43 -177 -189 -145 -87 -37 -21 -1561

Relativně (%) 16,13 14,71 11,94 10,85 9,58 7,04 6,25 3,41 2,95 1,32 0,54 -0,29 -0,42 -0,68 -1,37 -1,49 -1,98 -2,04 -2,09 -2,85 -3,66 -4,08 -4,13 -4,3 -4,37 -5,73 -7,57 -9,61 -9,67 -10,28 -10,75 -12,76 -22,58 -2,16

Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín. z důvodu nedostatečných dat z r. 2007 nejsou pro obec Petrov n. Desnou. a Sobotín v tabulce vyčísleny změny.

- 63 -

A. Textová část


Graf 2: Vývoj stavových ukazatelů v SO ORP Šumperk r. 2011, 2012 a 2013

Zdroj: ČSÚ, 2014

3.7.2 Přirozená měna Počet živě narozených obyvatel v SO ORP Šumperk mezi lety 2007 až 2012 není stabilní a v průměru se pohybuje kolem hodnoty 700 živě narozených. V roce 2012 počet narozených dosáhl hodnoty pouhých 642 dětí a na 1000 obyvatel tak připadlo 9 živě narozených dětí. Tabulka č. 33: Ukazatele přirozené měny v SO ORP Šumperk mezi lety 2001 - 2013 Rok

Počet obyv. celkem

Živě narození

2001 73 390 682 2002 73 131 662 2003 72 967 649 2004 72 652 707 2005 72 403 703 2006 72 266 722 2007 72 182 799 2008 72 189 765 2009 72 078 794 2010 71 857 763 2011 71 612 617 2012 70 838 642 2013 70 621 698 Zdroj: ČSÚ, 2001 až 2013

Živě narození na 1000 obyvatel 9,29 9,05 8,89 9,73 9,71 9,99 11,07 10,60 11,02 10,62 8,62 9,06 9,88

Zemřelí

Zemřelí na 1000 obyvatel

Přirozený přírůstek

Hrubá míra přirozeného přírůstku

700 744 784 717 739 740 804 707 736 801 741 778 804

9,54 10,17 10,74 9,87 10,21 10,24 11,14 9,79 10,21 11,15 10,35 10,98 11,38

-18 -82 -135 -10 -36 -18 -5 58 58 -38 -124 -136 -106

-0,25 -1,12 -1,85 -0,14 -0,50 -0,25 -0,07 0,80 0,80 -0,53 -1,73 -1,84 -1,15

Počet zemřelých v SO ORP Šumperk mezi lety 2007 a 2013 byl relativně stabilní. Pohyboval se mezi hodnotami 804 (v r. 2007), 741 (v r. 2011), 778 (v r. 2012) a 800 (v r. 2013).

- 64 -

A. Textová část


V průměru zemřelo ročně v daném období 10,3 obyvatel na 1000 obyvatel. Graf 2 ukazuje vývoj počtu zemřelých a živě narozených mezi lety 2011 -2013 . Graf 3: Vývoj pohybu obyvatel v SO ORP Šumperk r. 2011, 2012 a 2013

Zdroj: ČSÚ, 2014

Tabulka č. 34: Obce SO ORP Šumperk podle velikostních kategorií k 31. 12. 2013 Počet obyvatel v obci (kategorie obce) do 199 200 - 499 500 - 999 1000 - 1999 2000 - 4999 20 000 – 49 000 Zdroj: ČSÚ, 2013

Počet obcí 6 5 6 10 8 1

3.7.3 Migrace Jak počet přistěhovalých, tak počet vystěhovalých má v posledním desetiletí kolísavý charakter. Vždy však převažuje počet vystěhovalých, což není pro region pozitivním rysem. Tabulka č. 35: Ukazatele migrace v SO ORP Šumperk mezi lety 2001 – 2012 Rok

Přistěhovalí

Přistěhovalí na 1000 obyvatel

2001 2002 2003 2004

530 604 735 628

7,22 8,26 10,07 8,64

Vystěhovalí

Vystěhovalí na 1000 obyvatel

727 781 764 933

9,91 10,68 10,47 12,84

- 65 -

Přírůstek stěhováním (migrační saldo) -197 -177 -29 -305

Hrubá míra migračního salda -2,68 -2,42 -0,40 -4,20

A. Textová část


2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

646 719 772 730 591 690 675 647

8,92 9,95 10,70 10,11 8,20 9,60 9,43 8,90

859 838 851 781 760 873 796 782

11,86 11,60 11,79 10,82 10,54 12,15 11,12 10,69

-213 -119 -79 -51 -169 -183 -121 -135

-2,94 -1,65 -1,09 -0,71 -2,34 -2,55 -1,69 -2,43

Zdroj: ČSÚ, 2001 až 2012

Hrubá míra migračního salda, která ukazuje, kolik nových obyvatel se přistěhovalo na 1000 stávajících obyvatel, dosahuje v posledním desetiletí průměrné hodnoty 2. 3.7. 4 Hustota osídlení Hustota osídlení v České republice k 31.12. 2013 činila 133 obyv./km2. Ve SO ORP Šumperk je tato hodnota pod celorepublikovým průměrem 81,2 obyv./km2. Tabulka č 36: Hustota obyvatel v obcích SO ORP Šumperk k 31.12.2013 Obec Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město

Počet obyvatel (k 31.12.2013)

Katastrální výměra v km2

3 130 1 349 772 294 629 409 474 1 287 2 290 144 844 578 204 48 1 266 253 3 437 1 665 525 3 367 1 118 1 358 1 195 728 3 238 190 2 583 1 191 1 766

16,68 26,22 2,25 14,56 11,54 8,59 10,43 8,53 36,82 8,23 13,84 5,48 7,90 3,07 51,70 11,85 27,26 94,29 68,33 27,32 6,48 59,47 12,09 18,91 14,04 6,80 24,98 31,94 86,27

- 66 -

Hustota obyvatel*

187,65 51,45 343,12 20,20 54,51 47,61 45,45 150,88 62,19 17,50 60,98 105,47 25,82 15,64 24,49 21,35 126,08 17,66 7,68 123,24 127,53 22,84 98,84 38,50 230,63 27,94 103,40 37,29 20,47

A. Textová část


Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice SO ORP Šumperk Zdroj: ČSÚ, 2014

1 131 39 26 806 2 668 213 72 2 360 70 621

4,90 7,17 27,88 46,50 33,30 10,04 11,75 857,41

230,82 5,44 961,48 57,38 6,40 7,17 200,85 81,20

* Počet obyvatel na km2

3.7.5 Věková struktura obyvatel Nejstarší obyvatele v OK mají SO ORP Konice (kde je více než 18 % osob v poproduktivním věku), ve většině ORP OK na každé dítě připadá více než jedna osoba ve věku 65 a více let. Nejnižší index stáří pak vykazují SO ORP Olomouc. Nejvyšší podíl osob v produktivním věku má ORP Mohelnice. Nejvíce dětí je pak v SO ORP Olomouc, přes 15 %. Blíže viz tabulka. Tabulka č. 37: Věková struktura SO ORP Olomouckém kraji k 31.12.2013 Počet obyvatel Věková skupina (%) k 31.12.2013 SO ORP <= 14 15 - 64 65+ 162 502 Olomouc 15,36 67,37 17,27 98 239 Prostějov 15,10 66,76 18,14 82 255 Přerov 13,89 67,02 19,09 70 621 Šumperk 14,67 67,34 17,99 39 910 Jeseník 14,14 68,71 17,15 34 492 Hranice 15,02 68,36 16,62 33 522 Zábřeh 14,80 68,03 17,17 23 576 Šternberk 14,93 68,12 16,95 23 748 Litovel 14,75 67,63 17,63 22 648 Uničov 14,27 68,44 17,28 18 592 Mohelnice 14,22 68,77 17,01 15 267 Lipník nad Bečvou 14,83 68,51 16,66 10 984 Konice 13,94 67,75 18,31 636 356 Olomoucký kraj 14,78 67,55 17,67 Zdroj: ČSÚ,2014

Index stáří (%) 0,07 0,12 0,17 0,17 0,30 0,32 0,35 0,48 0,50 0,53 0,64 0,74 1,20 0,24

Tabulka č. 38: Věková struktura obyvatel a index stáří v SO ORP Šumperk mezi lety 1995 – 2013 Rok

Počet obyvatel k 31.12.

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

74 129 74 102 74 102 74 071 73 876 73 714 73 390

v tom ve věku 0 až 14 let 15 až 64 let 13 904 13 558 13 235 13 027 12 679 12 347 12 021

51 036 51 207 51 365 51 455 51 513 51 641 51 664

- 67 -

Index stáří 65 a více let 9 189 9 337 9 502 9 589 9 684 9 726 9 705

66,1 68,9 71,8 73,6 76,4 78,8 80,7

A. Textová část


2002 73 131 2003 72 967 2004 72 652 2005 72 403 2006 72 266 2007 72 182 2008 72 189 2009 72 078 2010 71 857 2011 71 109 2012 70 838 2013 70 621 Zdroj: ČSÚ, 1995 – 2013

11 780 11 418 11 165 10 857 10 601 10 534 10 419 10 385 10 443 10 383 10 380 10 361

51 620 51 783 51 570 51 444 51 345 51 160 51 004 50 640 50 182 49 062 48 272 47 556

9 731 9 766 9 917 10 102 10 320 10 488 10 766 11 053 11 232 11 664 12 186 12 704

82,6 85,5 88,8 93,0 97,3 99,6 103,3 106,4 107,6 112,3 117,4 122,6

Index stáří vyjadřuje poměr obyvatel ve věku 65 let a starších na 100 dětí ve věku 0 až 14 let. Čím je tato hodnota nižší, tím je to pro populaci pozitivnější.

Graf 4: Věková struktura obyvatel v SO ORP Šumperk k 31.12.2013

Zdroj: ČSÚ, 2013

Tabulka č. 39: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Šumperk k 31.12.2013 Obec Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice

Narození

Zemřelí

26 9 9 9 4 6 4 9 38

26 21 8 3 7 7 3 21 26

Přirozený přírůstek -12 1 6 -3 1 -12 12

- 68 -

Přistěhovalí 73 23 11 4 15 15 9 37 59

Vystěhovalí 60 29 23 11 16 16 9 32 85

Migrační saldo 13 -6 -12 -7 -1 5 -26

A. Textová část


Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice SO ORP Šumperk Zdroj: ČSÚ, 2014

8 7 2 16 2 26 9

1 13 2 4 1 12 4 47 21

-1 -5 5 -2 -1 4 -2 -21 -12

4 20 13 8 22 11 47 28

5 26 20 9 51 23 52 67

-1 -5 -7 -1 -29 -12 -5 -39

8 30 12 9 14 9 25 26 11 14 11 1 285 30 1 1 27 698

1 28 16 14 14 3 30 3 35 18 16 13 1 341 28 1 16 804

7 2 -4 -5 6 -5 -3 -9 -7 -2 -2 -56 2 1 11 -106

17 113 15 15 36 22 106 2 70 34 22 39 3 577 59 17 73 687

27 74 13 26 40 19 93 1 57 49 38 29 585 79 2 2 64 798

-10 39 2 -11 -4 3 13 1 13 -15 -16 10 3 -8 -20 15 -2 9 -111

3.7.6 Další demografické ukazatele Zde pro lepší představu srovnáváme v relativních hodnotách ukazatel mezi lety 2001 – 2013 potratovosti, sňatečnosti a rozvodovosti SO ORP Šumperk. Počet potratů, sňatků a rozvodů ukazuje v relativních i v absolutních hodnotách tabulka ??.

Tabulka č. 40: Potraty, sňatky a rozvody v SO ORP Šumperk mezi lety 2001 – 2013 Rok

Potraty

Potratový index

Sňatky

Hrubá míra sňatečnosti

Rozvody

Hrubá míra rozvodovosti

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

340 317 299 246 284 269 288 276 299

49,9 47,9 46,1 34,8 40,4 37,3 36,0 36,1 37,7

313 340 309 304 313 365 331 355 320

4,3 4,6 4,2 4,2 4,3 5,1 4,6 4,9 4,4

204 199 208 223 214 208 193 182 167

2,8 2,7 2,9 3,1 3,0 2,9 2,7 2,5 2,3

- 69 -

A. Textová část


2010 256 2011 279 2013 255 Zdroj: ČSÚ, 2001 - 2013

33,6 45,2 36,5

276 292 308

3,8 4,1 4,4

205 198 206

2,9 2,8 2,9

Nejvíce potratů bylo v r. 2001, kdy jich bylo registrováno 340. Počet potratů pak klesá vlivem celospolečenskou změnou postojů a plánované rodičovství. V r. 2013 jich bylo zaznamenáno celkem 255. Charakter vývoje počtu sňatků ve sledovaných letech je spíše kolísavý, počet sňatků ročně se pohybuje mezi hodnotami 276 (r. 2010) a 365 (r. 2006). V r. 2013 jich bylo zaznamenáno celkem 308. Ve sledovaném období bylo nejvíce rozvodů v letech 2004 a 2005, nejméně pak v r. 2009. V přepočtu na 1000 obyvatel se rozvodovost pohybuje opět většinou v nižších hodnotách, než je republikový průměr. V průměru připadne na 1000 obyvatel v SO ORP Šumperk za celé analyzované období 2,9 rozvodů. 3.7.7 Vzdělanostní struktura Nárůst vysokoškolsky vzdělaných v r. 2011 byl oproti r. 2001 o 3 procentní body. Nárůst obyvatel s nejvyšším dosaženým vzděláním úplné střední s maturitou a vyšší odborné zde byl během sledovaného období o 4 procentní body. Poklesl naopak počet obyvatel s nejvyšším dosaženým vzděláním základní (včetně neukončeného) a střední bez maturity. V r. 2011 má v SO ORP Šumperk 35,7 % obyvatel středoškolské vzdělání bez maturity, 29,5 % středoškolské vzdělání s maturitou, 20,1 % základní nebo nedokončené vzdělání a 10,3 % vysokoškolské vzdělání.

3.8 BYDLENÍ V roce 2013 bylo na území SO ORP Šumperk evidováno celkem 57 dokončených bytů a celkem 139 hromadných ubytovacích zařízení. Počet dokončených rodinných domů bylo evidováno celkem 55. Podíl rodinných domů z trvale obydlených domů byl 85,0 % (tj. 10 101 domů), pouze u šesti obcí nedosahoval této hranice, u Šumperka (zde podíl rodinných domů dosahoval pouhých 57,8 %) a u obcí Branná (70,8 %), Dolní Studénky (73,4 %), Jindřichov (80,3 %), Malá Morava (84,6 %) a Staré Město (79,3 %). V regionu tedy lze pozorovat převahu individuální výstavby, čemuž odpovídá i celkový charakter zástavby v jednotlivých obcích. V SO ORP bylo dále evidováno 1 678 neobydlených domů, tj. 12,4 %, což je pod průměrem ČR (17,2 %). Nejvíce neobydlených domů se nachází v obcích Jakubovice (46,2 %), Šléglov (33,3 %) a Vernířovice (32,2 %). Naopak nejméně se jich nachází v Šumperku (3,1 %), Bohutíně (4,6 %) a ve Vikýřovicích (6,0 %). Většina domů určených pro bydlení má v regionu maximálně dvě nadzemní podlaží (84,2 %). Výškovou zástavbu najdeme zejména v Šumperku, kde je celkem 251 domů (tj. 10,9 %) s více než 5 nadzemními podlažími. Jedná se především o panelové domy. Sedmnáct výškových panelových domů nalezneme také v Hanušovicích, třináct v obci Libina a v dalších 12 obcích minimálně po jednom domu.

- 70 -

A. Textová část


Tabulka č. 41: Počet dokončených bytů, domů a hromadných ubytovacích zařízení v r. 2013 Obec

Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice SO ORP Šumperk

Počet dokončených bytů v rodinných domech

Počet dokončených bytů

1 2 1 2 1 2 3 1 4 3

Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem 4 7 4 2 1 8 31

1 9 1 3 1 2 3 8 5 2 55

4 1 3 1 4 3 6 31 12 11 4 2 139

1 9 1 3 1 2 3 1 8 5 2 57

Zdroj: ČSÚ, 2014

- 71 -

1 2 1 3 1 2 3 1 4 3


A. Textová část

3.9 REKREACE A KULTURNÍ HODNOTY 3.9.1 Rekreace SO ORP Šumperk zaujímá z hlediska potenciálu cestovního ruchu velmi atraktivní polohu. Rozkládá se v malebném údolí řeky Desné, chráněné od severu masívem jesenických hřebenů. Oblast poskytuje veškeré předpoklady pro aktivní trávení volného času v každém ročním období. Samotné město Šumperk je jednou ze vstupních bran pohoří Jeseníky, které je členěno na Hrubý a Nízký Jeseník. Šumperk je právem označován za bránu do Jeseníků, protože leží na křižovatce cest, které vedou k nejvýznamnějším horským výchozím základnám – Skřítku, Červenohorskému sedlu, Ramzové a také k úpatí masivu Kralického Sněžníku. Město Šumperk představuje také kulturní a volnočasové centrum SO ORP Šumperk. Tomuto potenciálu však neodpovídá současný stav

infrastruktury pro cestovní ruch, který začíná u obtížné dopravní dostupnosti rekreačních lokalit a končí jejich nedostatečnou vybaveností. Malý podíl vodních ploch rovněž neumožňuje rozvoj těchto specifických druhů rekreace. Rozvoj rekreace je jednou ze základních možností posílení hospodářského rozvoje území zejména v obcích s vyššími přírodními předpoklady rozvoje rekreace. Zvyšováním kapacit však nesmí dojít ke snížení rekreačního potenciálu území nadměrným zatížením, zejména koncentrací nové výstavby rekreačního bydlení ve vybraných lokalitách.

- 72 -


Obrázek č.12: Potenciál cestovního ruchu na území SO ORP Šumperk

Zdroj: Ústav územního rozvoje, vlastní úprava, 2014

- 73 -

A. Textová část


A. Textová část

Obrázek č.13: Potenciál cestovního ruchu v obcích SO ORP Šumperk

Zdroj: Ústav územního rozvoje, ÚAP 2008 Na území SO ORP Šumperk mohou návštěvníci poznávat přírodu prostřednictvím čtyř naučných stezek. Stezky jsou určeny především k prohloubení zájmu o přírodu jako celek a také k obohacení turistických vycházek.

- 74 -

A. Textová část


Tabulka č.42: Naučné stezky na území SO ORP Šumperk Naučná stezka Branná - Pasák

Délka 12,5 km

Zaměření Fauna, flóra, geologie, geomorfologie

Náročnost Lehký terén

Červenohorské sedlo – Šerák – Ramzová

9,0 km

Středně těžký terén s velkým převýšením

Lesní ekostezka Švagov

4,5 km

Ohrožené druhy flóry a fauny NPR Šerák – Keprník, vznik vrchovišť, největší půdní sesuvy v Jeseníkách (v kapličce na Vřesové studánce miniexpozice fotodokumentů), Branenská cenová kultura Příroda a ekologie

Významné mineralogické lokality

Lehký terén

Sobotín – Maršíkov Zdroj: ÚAP 2008

12,0 km

Lehký terén

Typ stezky Pro pěší, cyklisty a běžkaře Pro pěší

Pro pěší, jízdu na koni a běžkaře Pro pěší

3.9.2 Kulturní hodnoty území Národní památkový ústav (NPÚ) eviduje v ORP Šumperk 214 nemovitých kulturních památek a dvě nemovité národní kulturní památky. NPÚ dosud neukončil aktualizaci územně identifikačních údajů o kulturních památkách a pro účely zpracování ÚAP poskytl rozpracovaná digitální geografická data, která obsahují identifikační údaje pouze části kulturních památek.

Tabulka č. 43: Nemovité kulturní památky na území SO ORP Šumperk Rejstřík 31613 / 8-824 14734 / 8-1067 28584 / 8-871 19636 / 8-834 30701 / 8-839 24326 / 8-840 14552 / 8-838 104867 11672 / 9-35 39149 / 8-835 21176 / 8-833 11835 / 9-37 35647 / 8-837 11862 / 9-44 40040 / 8-836 102894 23097 / 8-841 103567 50705 / 9-75 15949 / 8-845 41182 / 8-846 38658 / 8-851 34470 / 8-847 29269 / 8-843 41610 / 8-844 25927 / 8-848

K.ú. Bartoňov Bedřichov Benkov Bludov Bludov Bludov Bludov Bludov Bludov Bludov Bludov Bludov Bludov Bludov Bludov Bludov Bohdíkov Bohdíkov Bohdíkov Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná

Památka venkovská usedlost hrad Rabštejn, zřícenina a archeologické stopy kaplička hrad, archeologické stopy kostel Božího Těla kaple Nejsvětější Trojice socha sv. Jana Nepomuckého sloup se sochou sv. Floriána sloup se sochou sv. Rocha sloup se sousoším Nejsvětější Trojice zámek venkovská usedlost venkovský dům venkovská usedlost venkovská usedlost zemědělský dvůr zv. Horní (Bludovský) dvůr, z toho jen: sýpka kostel sv. Petra a Pavla krucifix tvrz kostel archanděla Michaela s farou pohřební kaple se zvonicí boží muka kašna s plastikou Hygie zámek se zříceninou hradu Kolštejn fojtství venkovský dům

- 75 -


Rejstřík 16019 / 8-850 11845 / 9-39 23306 / 8-852 33781 / 8-853 30075 / 8-1081 26882 / 8-858 29045 / 8-857 27599 / 8-859 26886 / 8-865 27339 / 8-866 51795 / 9-103 35007 / 8-867 22688 / 8-868 19977 / 8-869 33784 / 8-870 100116 45800 / 8-872 30576 / 8-1069 102094 28426 / 8-882 21658 / 8-884 45392 / 8-882 28136 / 8-2120 15094 / 8-985 24012 / 8-987 19427 / 8-989 18674 / 8-988 33641 / 8-986 41234 / 8-2131 39151 / 8-990 25798 / 8-991 23953 / 8-893 14168 / 8-895 18987 / 8-896 14723 / 8-883 18405 / 8-901 100911 105195 104699 16868 / 8-952 20002 / 8-1125 33737 / 8-961 26590 / 8-962 26245 / 8-1011 23157 / 8-973 20944 / 8-972 102789 35818 / 8-1013 21067 / 8-963 16456 / 8-1017 20580 / 8-1018 46059 / 8-1027 28162 / 8-1032 39302 / 8-1140 33653 / 8-1141 27139 / 8-1142

K.ú. Branná Branná Bratrušov Bratrušov Bukovice Bušín Bušín Bušín Dlouhomilov Dlouhomilov Dlouhomilov Dlouhomilov Dlouhomilov Dlouhomilov Dlouhomilov Dolní Libina Dolní Studénky Dolní Studénky Filipová Hanušovice Hanušovice Hanušovice Hanušovice Horní Libina Horní Libina Horní Libina Horní Libina Horní Libina Horní Libina Horní Libina Horní Libina Hrabenov Hraběšice Hrabišín Hynčice nad Moravou Jakubovice Jakubovice Janoušov Janoušov Klášterec Klepáčov Kopřivná Kopřivná Kouty nad Desnou Kunčice Kunčice Loučná nad Desnou Loučná nad Desnou Lužná Malá Morava Malá Morava Maršíkov Mladoňov Nová Seninka Nová Seninka Nová Seninka

A. Textová část

Památka venkovská usedlost vodní mlýn - areál mlýnů a část zaklenutého potoka kostel Všech svatých boží muka zvonice sousoší Kalvárie sousoší Nejsvětější Trojice rychta, z toho jen: výměnek čp. 124 kostel Všech svatých venkovská usedlost rychta venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost socha sv. Jana Nepomuckého kostel sv. Linharta, z toho jen: dva náhrobníky - Estery Syrakovské z Pierkova, provd. Bukůvkové a jejích dětí zámek Třemešek, s renesančním portálem a torzem parku poštovní hospoda, z toho jen: podjezdová vozovna kostel sv. Mikuláše kaple Obětování P. Marie fara rychta kostel sv. Jiří kaplička Loučení mauzoleum s alejí sousoší Kalvárie sousoší Kalvárie sloup se sousoším Nejsvětější Trojice městský dům vila - tzv. Langerova kaple sv. Josefa/sv. Anny socha sv. Jana Nepomuckého boží muka kaple Navštívení P. Marie kostel Nanebevzetí P. Marie venkovský dům krucifix socha sv. Jana Nepomuckého kostel Zvěstování P. Marie kostel sv. Jana Nepomuckého kostel Nejsvětější Trojice kaplička Nanebevstoupení Páně, zv. Matzekova boží muka - tzv. čarodějnický sloup kaple Bolestné P. Marie zvonice hřbitov starý s areálem hrobky rodiny Kleinů a empírovou kaplí zámek Nový hrad, zřícenina kostel Nanebevzetí P. Marie socha P. Marie Immaculaty kostel sv. Michaela kostel sv. Mikuláše s křížem kostel sv. Jana Křtitele boží muka stodola

- 76 -


Rejstřík 25463 / 8-1064 21210 / 8-1063 11863 / 9-43 35973 / 8-1065 100126 102173 102443 23086 / 8-3186 30135 / 8-2205 22956 / 8-992 14707 / 8-1066 102281 50057 / 9-55 29497 / 8-1086 105104 33413 / 8-1087 100201 21341 / 8-951 101991 16680 / 8-1103 102279 29487 / 8-1104 29628 / 8-842 21055 / 8-1012 37747 / 8-1105 33337 / 8-1116 29807 / 8-1117 34516 / 8-1118 24821 / 8-1112 28707 / 8-1113 32229 / 8-1115 27682 / 8-1114 34950 / 8-1122 21911 / 8-1124 25201 / 8-1123 33320 / 8-1128 14150 / 8-1130 41765 / 8-1129 16847 / 8-1131 20678 / 8-1133 15488 / 8-1134 14695 / 8-1135 101340 26770 / 8-1137 40329 / 8-1132 35166 / 8-1145 24527 / 8-1144 100947 100915 102280 35875 / 8-1276 19332 / 8-1273 32471 / 8-2197 37665 / 8-1275 24807 / 8-1274 11265 / 9-32 51963 / 9-96

K.ú. Nové Losiny Nové Losiny Nový Malín Nový Malín Nový Malín Nový Malín Nový Malín Nový Malín Nový Malín Obědné Olšany Písařov Písařov Podlesí Podlesí Podlesí Podlesí Pusté Žibřidovice Rapotín Rapotín Rapotín Rapotín Raškov Rejhotice Rejchartice Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Sobotín Sobotín Sobotín Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Sudkov Sudkov Šléglov Šléglov Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk

A. Textová část

Památka krucifix kostel sv. Isidora venkovská usedlost čp. 102, z toho jen: brána kostel Narození P. Marie s křížem socha sv. Jana Nepomuckého sousoší Kalvárie sloup se sochou P. Marie Immaculaty pomník - památník obětem 1. světové války (občanům Českého Malína) jiné archeologické naleziště - hradiště, archeologické stopy venkovská usedlost venkovská usedlost sousoší Nejsvětější Trojice venkovská usedlost kostel sv. Maří Magdalény krucifix sloup se sousoším - Mariánský sloup fara kostel sv. Maří Magdalény kostel Nanebevzetí Panny Marie kaple sv. Michala boží muka sklárna kostel sv. Jana Křtitele krucifix kostel sv. Michala socha P. Marie sousoší Kalvárie sousoší sv. Josefa s andílky zámek městský dům venkovská usedlost lihovar, s omezením: bez budovy čp. 74 kostel sv. Vavřince mauzoleum rodiny Kleinů s ohradní zdí s bránou a parkem sousoší Kalvárie kostel sv. Anny sousoší Nejsvětější Trojice sousoší P. Marie s Ježíškem a sv. Janem Křtitelem kašna se sochou Neptuna měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům radnice venkovský dům venkovská usedlost kaple tzv. Řeznická sousoší Kalvárie kostel starokatolický sv. Jana Evangelisty kostel sv. Barbory kostel sv. Jana Křtitele hrob Antonína Barcala altán - zahradní pavilón městské opevnění park - Jiráskovy sady boží muka zv. Švédská

- 77 -


Rejstřík 30529 / 8-1268 20813 / 8-1269 18776 / 8-1267 28573 / 8-1266 12522 / 8-3793 16759 / 8-1270 28123 / 8-2190 37298 / 8-1262 12516 / 8-3849 12514 / 8-3850 45984 / 8-1264 104643 26779 / 8-1258 12508 / 8-3812 103920 36113 / 8-3185 12507 / 8-3805 12506 / 8-3806 51741 / 9-101 12519 / 8-3803 45332 / 8-1256 35129 / 8-1257 16833 / 8-1259 12540 / 8-3807 12539 / 8-3808 24484 / 8-1260 12538 / 8-3809 12537 / 8-3810 12520 / 8-3797 12521 / 8-3798 23687 / 8-1261 11371 / 9-33 23277 / 8-1277 14424 / 8-1271 50841 / 9-83 46739 / 8-1263 12511 / 8-3794 20861 / 8-2486 12510 / 8-3799 12509 / 8-3804 12512 / 8-3802 12513 / 8-3801 12515 / 8-3848 26786 / 8-1278 46151 / 8-1272 12518 / 8-3800 12517 / 8-3795 102540 30263 / 8-1265 11035 / 9-31 28829 / 8-1186 26688 / 8-1188 26689 / 8-1194 25593 / 8-1189 31518 / 8-1190 22530 / 8-1193 21921 / 8-2153

K.ú. Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Velké Losiny Velké Losiny Velké Losiny Velké Losiny Velké Losiny Velké Losiny Velké Losiny

A. Textová část

Památka socha evangelisty Lukáše socha evangelisty Marka socha evangelisty Matouše socha sv. Jana Evangelisty socha sv. Jana Nepomuckého sousoší Nejsvětější Trojice pomník obětí fašismu, u Střelnice sloup se sousoším - Morový sloup měšťanský dům činžovní dům textilní továrna - bývalá manšestrová manufaktura Klappenrothova městský dům měšťanský dům měšťanský dům pošta společenský dům - dělnický dům činžovní dům městský dům měšťanský dům měšťanský dům činžovní dům činžovní dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům fara bývalá měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům Geschaderův klášter dominikánský s kostelem Zvěstování P. Marie činžovní dům činžovní dům činžovní dům městský dům - rodiny Primavesi činžovní dům městský dům činžovní dům měšťanský dům činžovní dům muzeum s areálem parku, tzv. Pavlínin dvůr zámek měšťanský dům činžovní dům obchodní dům Otokara Katzera vila židovský hřbitov kostel sv. Jana Křtitele kaple sv. Kříže boží muka boží muka sv. Rocha boží muka zv. Švédská socha sv. Jana Nepomuckého sousoší Kalvárie

- 78 -

A. Textová část


Rejstřík 25417 / 8-2152 47179 / 8-1192 33427 / 8-1187 12397 / 8-3319 45552 / 8-1191 105096 100121 18347 / 8-1228 102264 102316 101943 14045 / 8-2134 34141 / 8-1232 27601 / 8-2154 38526 / 8-1233 29979 / 8-2135 26702 / 8-1253 28723 / 8-2133

K.ú. Velké Losiny Velké Losiny Velké Losiny Velké Losiny Velké Losiny Vernířovice Vernířovice Vikantice Vikýřovice Vlaské Vlaské Vysoká Vysoké Žibřidovice Vysoké Žibřidovice Vysoké Žibřidovice Vysoký Potok Žárová Žleb

Památka sloup se sousoším Nejsvětější Trojice sýpka žerotínská se sochou sv. Floriána papírna fara zámek Velké Losiny boží muka socha sv. Jana Nepomuckého kostel sv. Wolfganga sousoší Kalvárie socha Panny Marie Immaculaty socha sv. Jana Nepomuckého kaple Nejsvětější Trojice kostel sv. Linharta boží muka socha Krista na hoře Olivetské kaple kostel sv. Martina boží muka

Zdroj: Národní památkový ústav, http://monumnet.npu.cz 2014

Tabulka č. 44: Nemovité národní kulturní památky na území SO ORP Šumperk Číslo 126 127

Rejstřík 45552 / 8-1191 33427 / 8-1187

Památka Velké Losiny, areál zámku Velké Losiny, papírna Velké Losiny

K.ú. Velké Losiny Velké Losiny

Zdroj: Národní památkový ústav, http://monumnet.npu.cz 2014

Na území ORP Šumperk se dále nachází městská památková zóna (Branná, Šumperk) a navrhovaná městská památková zóna (Staré Město pod Sněžníkem). Dále se na území ORP Šumperk nachází vesnická památková zóna (Dlouhomilov, Jakubovice). Dále jsou vyhlášena památková ochranná pásma v Bludově (OP souboru památek lidové architektury), Branné (OP farního kostela archanděla Michaela , fojtství, zámku s ar. a zříceniny hradu), Maršíkově (OP filiálního kostela sv. Michala), Velkých Losinách (OP zámku s areálem parku a bývalé žerotínské sýpky, OP farního kostela sv. Jana Křtitele s kaplí sv. Kříže a křížem, OP papírny) a Žárové (OP filiálního kostela sv. Jakuba s areálem). Celé řešené území je považováno za potencionální území s archeologickými nálezy. 3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Hospodářské zázemí území je soustředěno tradičně především v nížině mezi Bludovem a Velkými Losinami. Pozitivem je trvalá tendence snižování nezaměstnanosti v posledních letech, výrazným kladem je stále nízká cena práce. Přesto však je míra nezaměstnanosti vyšší ve srovnání jak s krajem tak s Českou republikou. Nejvýraznější slabou stránkou je úroveň tvorby HDP (Olomoucký kraj ve srovnání s jinými kraji pohybuje na poslední příčce). Obecně vysoká je i míra nezaměstnanosti, která omezuje rozvoj území, velmi nízká je i úroveň hrubých mezd. Dlouhodobě nízká mzdová úroveň a vysoká míra nezaměstnanosti může v případe zvýšeného tlaku na pohyb obyvatel za prací vést k vylidňování hospodářsky slabých oblastí. Proto je nutné větší využití potenciálu rozvojových oblastí na území ORP.

- 79 -

A. Textová část


3.10.1 Daňová vytíženost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob a daň z nemovitostí. Tabulka č. 45: Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Šumperk v roce 2013

Obec Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín

DP FO DP FO DPH DP PO* zvl. Sazba z přiznání DP FO ZČ (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) 13 483 6 426 697 174 6 426 5 992 2 856 310 77 2 856 3 119 1 486 161 40 1 486 1 416 675 73 18 675 2 708 1 291 140 35 1 291 1 904 907 98 25 907

Celkem DV/obyv. (tis. Kč) (tis. Kč) 27 206 8,70 12 090 8,85 6 292 7,96 2 858 9,69 5 464 8,65 3 842 9,30

Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina

1 976 5 180 15 175 710 4 038 2 425 917 250 6 322 1 252 15 098

942 2 469 7 232 338 1 924 1 156 437 119 3 013 597 7 195

102 268 784 37 209 125 47 13 327 65 781

26 67 196 9 52 31 12 3 82 16 195

942 2 469 7 232 338 1 924 1 156 437 119 3 013 597 7 195

3 988 10 453 30 619 1 433 8 147 4 894 1 850 505 12 757 2 527 30 464

8,36 8,07 9,13 10,02 9,46 8,54 9,16 9,89 9,74 9,43 8,77

Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava

9 264 3 380 14 696 4 443 7 118

4 415 1 611 7 004 2 118 3 392

479 175 760 230 368

120 44 190 57 92

4 415 1 611 7 004 2 118 3 392

18 693 6 820 29 653 8 965 14 362

10,81 12,51 9,00 7,98 10,44

Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice

4 592 3 198 12 373 839

2 188 1 524 5 897 400

237 165 640 43

59 41 160 11

2 188 1 524 5 897 400

9 265 6 454 24 966 1 692

7,81 9,15 7,72 9,00

Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město

11 856 5 216 9 491

5 650 2 486 4 523

613 270 491

153 67 123

5 650 2 486 4 523

23 922 10 525 19 151

9,28 8,59 10,62

- 80 -


A. Textová část

Sudkov 5 003 2 384 259 65 2 384 10 094 Šléglov 217 104 11 3 104 438 Šumperk 117 162 55 836 6 057 1 514 55 836 236 406 Velké Losiny 12 214 5 821 631 158 5 821 24 645 Vernířovice 1 167 556 60 15 556 2 356 Vikantice 427 204 22 6 204 862 Vikýřovice 9 137 4 354 472 118 4 354 18 436 ORP Šumperk 313 759 149 530 16 220 4 055 149 530 633 094 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí * Není zahrnuta DPPO placená obcemi (§4 odst. 1 písm. h) zákona č. 243/2000 Sb.)

8,96 11,85 8,74 9,05 12,14 11,97 8,03 8,50

3.10.2 Nezaměstnanost V SO ORP Šumperk mezi lety 2005 – 2013 došlo k rychlému poklesu míry nezaměstnanosti. Šumperk je SO ORP s průměrnou mírou nezaměstnanosti – 10,28 % za celé sledované období, ,10,9 % k 31.12.2013. Obcemi s nejvyšší míra nezaměstnanosti jsou Vikantice, Janoušov, Jindřichov Jakubovice, Kopřivná a Staré Město. Obcemi s nejnižší průměrnou mírou nezaměstnanosti jsou Olšany a Bušín. Ve většině obcí míra nezaměstnanosti po celé sledované období spíše stagnovala a pohybovala se kolem průměru SO ORP. K výraznějšímu poklesu došlo v obcích Jakubovice a Kopřivná, kde míra nezaměstnanosti klesla o více než 10 %. Ve Vikanticích, Janoušově, Rejchartici však k obdobnému poklesu nedošlo.

Tabulka č. 46: Roční míra nezaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Šumperk mezi lety 2005 - 2013 Rok Průměr Obec 2005 2006 2007 2008 2011* 2013* 8,30 Bludov 9,22 8,06 7,45 6,36 9,8 8,9 9,52 Bohdíkov 9,62 9,26 8,63 7,60 12,0 10,0 8,33 Bohutín 9,62 8,08 7,46 8,04 8,5 8,3 18,57 Branná 22,87 21,09 18,32 14,95 18,0 16,2 9,70 Bratrušov 12,09 8,15 7,93 8,24 11,7 10,1 6,19 Bušín 7,60 6,68 5,62 4,35 5,8 7,1 12,17 Dlouhomilov 13,43 12,23 11,09 11,58 15,6 9,1 9,00 Dolní Studénky 9,06 7,84 6,64 6,43 12,9 11,1 13,68 Hanušovice 15,45 13,84 10,41 10,99 17,3 14,1 12,26 Hraběšice 10,08 11,96 8,89 9,24 26,1 7,3 12,09 Hrabišín 12,76 13,56 10,13 8,97 16,6 10,5 7,66 Chromeč 9,56 6,39 7,62 6,79 8,2 7,4 21,49 Jakubovice 31,82 25,11 12,04 16,55 29,7 13,7 23,14 Janoušov 26,09 25,72 24,90 20,65 17,4 24,1 22,45 Jindřichov 21,74 18,88 17,53 16,17 29,5 18,9 22,07 Kopřivná 29,72 24,14 17,87 16,72 25,5 18,5 12,73 Libina 16,49 12,26 10,42 9,73 15,4 12,1 Loučná nad 8,44 Desnou 9,89 8,45 6,08 5,30 10,8 10,1 18,07 Malá Morava 17,38 18,45 16,18 15,93 23,7 16,8 11,40 Nový Malín 13,42 11,79 10,23 9,65 14,4 8,9

- 81 -

A. Textová část


Rok Obec

2005

2006

Olšany 8,89 7,59 Oskava 11,87 11,08 Petrov nad Desnou Písařov 13,18 10,37 Rapotín 12,67 9,70 Rejchartice 12,19 8,05 Ruda nad Moravou 8,94 8,53 Sobotín 11,98 9,96 Staré Město 23,00 22,30 Sudkov 12,35 11,71 Šléglov 18,79 15,56 Šumperk 9,62 8,43 Velké Losiny 10,01 9,37 Vernířovice 13,12 11,18 Vikantice 32,68 25,99 Vikýřovice 9,79 8,19 ORP Šumperk 11,62 10,14 Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 *ČSÚ k 31.12.

2007

2008

Průměr 2011*

2013*

5,22 9,34

3,80 8,58

10,1 17,1

6,2 12,9

8,23 7,60 7,33

8,18 7,14 7,39

15,2 9,2 14,9 13,6

12,9 7,0 11,7 19,1

8,22 8,18 19,43 8,55 19,39 7,05 6,97 7,25 32,90 6,44 8,46

6,85 7,12 17,32 9,00 15,00 6,24 6,82 8,54 26,19 5,93 7,75

10,6 14,6 20,4 13,8 13,3 10,3 13,2 27,8 42,9 12,0 12,8

9,9 12,5 17,0 12,4 15,4 10,2 11,6 13,7 21,8 7,9 10,9

6,97 11,81 14,05 9,36 10,62 11,28 8,84 10,82 19,91 11,30 16,24 8,64 9,66 13,60 30,41 8,38 10,28

Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín. z důvodu nedostatečných dat z r. 2005-2008 nejsou pro obec Petrov n. Desnou v tabulce vyčísleny změny.

Tabulka č. 47: Uchazeči o práci v obcích ORP Šumperk – k 31.3.2014

Obec

Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad

Podíl nezaměstnaných osob (%) 8,9 10.0 8.3 16.2 10.1 7,1 9,1 11.1 14.1 7,3 10.5 7,4 13.7 24.1 18,9 18,5 12,1 10.1

Počet Počet Počet Počet uchazečů uchazečů o uchazečů o uchazečů - evidence zaměstnání zaměstnání absolventi nad 12 měs. - dosažitelní - celkem 191 94 46 34 44 19 28 99 325 7 64 29 18 7 171 36 283 118

- 82 -

201 101 47 35 46 19 31 109 332 7 65 30 18 7 173 36 290 121

10 3 2 0 2 0 1 10 11 0 3 2 0 0 4 2 17 6

93 55 15 20 10 4 12 54 206 3 29 9 4 3 74 23 122 51

A. Textová část


Obec

Podíl nezaměstnaných osob (%)

Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice ORP Šumperk Zdroj: ČSÚ 2014

16,8 8,9 6.2 12.9 12.9 7.0 11.7 19.1 9.9 12.5 17.0 12.4 15.4 10.2 11.6 13.7 21.8 7.9 10,9

Počet Počet Počet Počet uchazečů uchazečů o uchazečů o uchazečů - evidence zaměstnání zaměstnání absolventi nad 12 měs. - dosažitelní - celkem 64 208 48 121 107 34 264 26 170 105 210 98 4 1 828 215 18 12 128 5 273

64 223 51 126 112 34 267 26 174 115 217 104 4 1 901 221 18 13 132 5 470

5 10 0 6 4 4 15 1 10 11 6 6 0 87 10 0 0 11 259

26 88 26 64 46 10 110 16 68 54 110 42 0 931 79 5 6 50 2 518

3.10.2 Zaměstnanost Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností je možné většinu populace SO ORP Šumperk, stejně jako celého Olomouckého kraje, zařadit do oblasti průmyslu a stavebnictví. V této oblasti pracuje v SO ORP Šumperk více než 40 % obyvatel. Dále vice než 25 % obyvatel pracuje v oblasti školství, zdravotních, veterinárních a sociálních činností a 9 % v oblasti obchodu a oprav motorových vozidel.

- 83 -

A. Textová část


Tabulka č. 48: Zaměstnaní podle pohlaví a podle odvětví ekonomické činnosti a podle nejvyššího ukončeného vzdělání k 31.12.2011 Zaměstnaní celkem v tom Odvětví ekonomické činnosti, nejvyšší ukončené vzdělání abs. % muži ženy Zaměstnaní celkem 28 123 100,0 15 621 12 502 z celku podle odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví, rybářství průmysl stavebnictví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče nezjištěno z celku podle nejvyššího ukončeného vzdělání: základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Zdroj: ČSÚ data k 26.3.2011

1 044

3,7

770

274

8 695 2 204

30,9 7,8

5 795 2 022

2 900 182

2 606

9,3

1 122

1 484

1 513

5,4

1 127

386

922

3,3

361

561

476

1,7

369

107

498

1,8

184

314

1 542

5,5

667

875

1 450

5,2

712

738

1 732 2 020 2 650

6,2 7,2 9,4

399 394 1 411

1 333 1 626 1 239

1 861

6,6

887

974

11 522

41,0

7 501

4 021

9 050 877 442 4 182

32,2 3,1 1,6 14,9

4 332 327 180 2 284

4 718 550 262 1 898

Největšími zaměstnavateli na území SO ORP Šumperk jsou Šumperská nemocnice, a.s., Epcos, s.r.o. (člen skupiny TDK-EPC), OP papírna,s.r.o, Pars nova, a.s., Pramet Tools, s.r.o., CeramTec Czech Republic, s.r.o., Město Šumperk, rozpočtová organizace, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Šumperk, ZKL Hanušovice, a.s., Fortex - AGS, a.s., KUBÍČEK VHS, s.r.o.. Většina ekonomických subjektů na území SO ORP Šumperk však zaměstnává do 100 osob, a drobné podnikatele do 5 osob.

- 84 -


A. Textová část

Tabulka č. 49: Přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci na území SO ORP Šumperk Převažující činnost Kategorie podle Obchodní jméno Sídlo počtu zaměstnanců Šumperská nemocnice Šumperk Ústavní zdravotní péče 1000 - 1499 a.s. Výroba elektrických motorů, generátorů a EPCOS s.r.o. Šumperk transformátorů 500 - 999 Výroba papíru a lepenky OP papírna, s.r.o. Olšany 500 - 999 Výroba železničních Šumperk 500 - 999 Pars nova a.s. lokomotiv a vozového parku Šumperk Výroba nástrojů a nářadí 500 - 999 Pramet Tools, s.r.o. CeramTec Czech Výroba ostatních technických Šumperk 250 - 499 Republic, s.r.o. keramických výrobků Všeobecné činnosti veřejné Šumperk 250 - 499 Město Šumperk správy Střední odborná škola Střední odborné vzdělávání a Střední odborné Šumperk na středních odborných 250 - 499 učiliště, Šumperk, školách Gen. Krátkého 30 Výroba ostatních dílů a Hanušovice příslušenství pro motorová 250 - 499 ZKL Hanušovice, a.s. vozidla Výstavba bytových a Šumperk 200 - 249 FORTEX - AGS, a.s. nebytových budov Výroba ostatních čerpadel a Velké Losiny 200 - 249 KUBÍČEK VHS, s.r.o. kompresorů APATOR METRA Výroba měřicích, zkušebních Šumperk 100 - 199 s.r.o. a navigačních přístrojů Bludov Smíšené hospodářství 100 - 199 Bludovská a.s. BPS Bicycle Industrial Výroba jízdních kol a vozíků Šumperk 100 - 199 s.r.o. pro invalidy Diakonie ČCE Petrov nad Ostatní pobytové služby 100 - 199 středisko v Sobotíně Desnou sociální péče DOLS-výroba Dveří, Výroba ostatních Oken, Listovních Šumperk 100 - 199 kovodělných výrobků j. n. Schránek, a.s. Domov důchodců Sociální péče v domovech Šumperk, příspěvková Šumperk 100 - 199 pro seniory organizace Maloobchod s převahou potravin, nápojů a Šumperk tabákových výrobků v 100 - 199 nespecializovaných FOLGET, spol. s r.o. prodejnách Lázně Velké Losiny, Velké Losiny Ústavní zdravotní péče 100 - 199 s.r.o. Okresní soud v Činnosti v oblasti Šumperk 100 - 199 Šumperku spravedlnosti a soudnictví Loučná nad Výroba pilařská a impregnace 100 - 199 PAYWOOD a.s. Desnou dřeva Hanušovice Výroba piva 100 - 199 Pivovar HOLBA, a.s.

- 85 -


Obchodní jméno SAN-JV s. r. o. STS Šumperk, a.s. SUMTEX CZ s.r.o. Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s.

Sídlo Šumperk Vikýřovice Šumperk Šumperk

Agrovýzkum Rapotín s.r.o. ASD Software, s.r.o.

Hanušovická lesní a.s. Hotel Dlouhé Stráně, s.r.o. KOSTKA - kolobka, s. r. o. LESY RUDA a.s.

100 - 199 100 - 199 100 - 199

Šumperk

Činnosti odborových svazů

100 - 199

Šumperk

Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení

50 - 99

Šumperk

Silniční nákladní doprava

50 - 99

Šumperk

Rapotín Šumperk

Chromeč Šumperk

Olšany

Šumperk ECOPAK, spol. s r.o. GETURA PLUS, spol. s r.o. Gymnázium Šumperk

Shromažďování, úprava a rozvod vody

100 - 199

100 - 199

Loučná nad Desnou

Šumperk Auto Kubíček s.r.o. Čmakal auto, s.r.o. Dětské centrum Pavučinka Šumperk, příspěvková organizace Domov Paprsek Olšany, příspěvková organizace

Výstavba bytových a nebytových budov Výroba odlitků z litiny Tkaní textilií

Kategorie podle počtu zaměstnanců

Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách

Rapotín VAB, spol. s r.o. VELOSTEEL TRADING, a.s Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola ZO OS KOVO Metra Šumperk ABA Šumperk, společnost s ručením omezeným ABS Bonifer Czech s.r.o.

Převažující činnost

A. Textová část

Libina Šumperk Hanušovice

Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd Programování Obchod s automobily a jinými lehkými motorovými vozidly Silniční nákladní doprava Ostatní pobytové služby sociální péče Sociální péče v zařízeních pro osoby s chronickým duševním onemocněním Úprava odpadů k dalšímu využití, kromě demontáže vraků, strojů a zařízení Výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů Střední všeobecné vzdělávání Podpůrné činnosti pro lesnictví

Loučná nad Desnou Hanušovice Ruda nad

Hotely Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie Podpůrné činnosti pro

- 86 -

100 - 199

100 - 199

50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99

50 - 99

50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99


Obchodní jméno

Sídlo Moravou

MARCONIC, s r.o. "v likvidaci" Mateřská škola Sluníčko Šumperk, Evaldova 25, příspěvková organizace MDL s.r.o. ORAMONT SYSTEM s.r.o. PEKAŘSTVÍ POD POŠTOU s.r.o. PIVOT a.s. PMEC, spol. s r.o. PRO LEN s.r.o. PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Provozní Nový Malín s.r.o. RAUDO - výrobní družstvo invalidů SART-stavby a rekonstrukce a.s. SHM, s. r. o. Stanislav Krobot s.r.o. Státní léčebné lázně Bludov, státní podnik

Šumperk

Šumperk

Libina Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk

TILAK, a.s. Urdiamant, s.r.o. Vlastivědné muzeum v Šumperku, příspěvková

lesnictví Maloobchod v nespecializovaných prodejnách

Předškolní vzdělávání

Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin Instalace průmyslových strojů a zařízení Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Výroba ostatních elektrických zařízení Výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů Výroba ostatních svrchních oděvů


50 - 99

50 - 99

50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99

Staré Město

Výroba mlýnských výrobků

50 - 99

Nový Malín

Výstavba nebytových budov

50 - 99

Šumperk

Velkoobchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů

50 - 99

Šumperk

Výstavba mostů a tunelů

50 - 99

Písařov

Povrchová úprava a zušlechťování kovů Silniční nákladní doprava

50 - 99

Bludov

Ústavní zdravotní péče

50 - 99

Šumperk

Šumperk

Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách Základní vzdělávání na druhém stupni základních škol Výroba ostatních svrchních oděvů Výroba brusiv

Šumperk

Činnosti muzeí

Šumperk Střední odborná škola Střední škola železniční a stavební, Šumperk, Bulharská 8 Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Šumperk, Hanácká 3


A. Textová část

Šumperk

Šumperk Šumperk

- 87 -

50 - 99

50 - 99

50 - 99

50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99


Obchodní jméno

Sídlo


A. Textová část


organizace Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Základní organizace Odborový svaz DLV, DESNÁ a.s. Základní škola a Mateřská škola Hanušovice, okres Šumperk Základní škola a Mateřská škola Nový Malín, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Údolí Desné Základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení a mateřská škola logopedická Schola Viva, o.p.s.

Rapotín

Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd

50 - 99

Velké Losiny

Činnosti odborových svazů

50 - 99

Hanušovice

Základní vzdělávání na druhém stupni základních škol

50 - 99

Nový Malín

Základní vzdělávání na druhém stupni základních škol

50 - 99

Rapotín


50 - 99

Šumperk


50 - 99

Základní škola Šumperk Šumperk, 8. května 63 Základní škola Šumperk, Dr. E. Šumperk Beneše 1 Základní škola Šumperk, Šumavská Šumperk 21 Zdroj: Ústav územního rozvoje

Základní vzdělávání na druhém stupni základních škol Základní vzdělávání na druhém stupni základních škol Základní vzdělávání na druhém stupni základních škol

- 88 -

50 - 99

50 - 99

50 - 99


A. Textová část

4. VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 4.1 SWOT Analýza 4.1.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky: - ložiska nerostných surovin: - amfibolit, rula (Hanušovice) - břidlice (Oskava) - granodiorit (Štědrákova Lhota) - cihlářská surovina (Rapotín, Nový Malín) - vápenec (Bohdíkov, Vikantice) - křemenné suroviny (Vikýřovice) - stavební kámen (Libina, Hanušovice, Hraběšice) - malý podíl nestabilních území (poddolovaných a sesuvných) Rozvoj většiny obcí není omezen výskytem sesuvných území. Výskyt stavebního kamene, vápence, grafitu a dalších nerostných surovin umožňuje rozvoj území zejména dopravní infrastruktury.

Slabé stránky: - sesuvná území omezují využití zastavěného území či zastavitelných ploch (Branná, Hanušovice, Písařov) - možná nestabilita dříve vytěžených prostor - omezené možnosti využití chráněných ložiskových území a dobývacích prostorů v blízkosti zastavěného území (Bludov, Bohdíkov, Hanušovice, Hraběšice, Nový Malín, Oskava, Rapotín, Ruda nad Moravou, Staré Město, Šléglov) - dopravní zátěž spojená s těžbou surovin (zvýšená prašnost, hluk, emise) - vzhledem k nedostatku ložisek energetických surovin je území v podstatě zcela závislé na vnějších zdrojích energie Větší sesuvné území v obci Loučná nad Desnou. Vyšší výskyt poddolovaných území v obcích Šléglov, Vernířovice a Bohutín. Existence starých ekologických zátěží – omezení využití území.

Příležitosti: - využití vytěžených prostor po rekultivaci pro rekreační účely či přírodní plochy - rozvoj těžby surovin může přinést ekonomické výhody - prognózní zdroj křemenné suroviny (Vikýřovice) a stavebního kamene (Ruda nad Moravou) - nalezení vhodného využití asanovaných území - revitalizace území narušených povrchovou těžbou Hrozby: - střety ložisek surovin se záměry využití území omezují možnosti těžby - zábory ZPF a PUPFL, narušení vodního režimu v krajině

- 89 -


-

-

A. Textová část

otevírání nových těžebních prostorů štěrkopísků, koncentrace dopravních a hygienických problémů, lokální ohrožení kvality podzemních vod, možné ovlivnění záplav zvýšené zatížení životního prostředí dopravní zátěží spojenou s rozvojem těžby surovin v území narušení ekologické stability území v důsledku povrchové těžby v dalších lokalitách pomalé odstraňování starých ekologických zátěží

4.1.2 Vodní režim Silné stránky : - zachovaná původní koryta potoků na horních tocích - rozsáhlé lesní masivy přirozeně zadržují vodu v území - CHOPAV Kvartér řeky Moravy, Žamberk-Králíky, Jeseníky – velké zásoby podzemních vod - síť monitorovacích vrtů podzemních vod (ČHMÚ) - významné zdroje pitné vody v území - soběstačnost v zásobování pitnou vodou, řada obcí má vlastní zdroj pitné vody - dostatečný výskyt zdrojů povrchových vod - minimální rozsah plochy se svažitou ornou půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových srážek a vzniku lokálních povodní v obcích Branná, Hraběšice, Chromeč, Olšany, Vernířovice, Vikantice, Rapotín, Vikýřovice a Loučná nad Desnou - relativně rozsáhlé území vymezené jako CHOPAV. Slabé stránky : - vyhlášená záplavová území (Q100) zasahují části zastavěných území přilehlých obcí (opakované záplavy zastavěných území) - rychlý odtok povrchových vod ze zemědělsky využívaných území - splavování hnojiv ze zemědělských půd do vodních toků - přetvořená koryta vodních toků v zastavěném území - CHOPAV omezuje možnosti využití území - podprůměrný rozsah vodních ploch Příležitosti : - dobudování protipovodňových opatření, se současným využitím jako krajinotvorných prvků - revitalizace vodních toků a rybníků (úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území) - budování poldrů, obnova přirozených retenčních prostor v krajině - možnost využití dalších zdrojů pitné vody v rámci CHOPAV - citlivé využití prostorů podél vodních toků a ploch pro rekreaci - navrhovaná vodní nádrž Hanušovice může zlepšit situaci v zásobování vodou i zvýšit rekreační potenciál Hrozby : - omezení rozvoje některých obcí při nerealizaci protipovodňových opatření - zhoršení záplav při nedostatečné údržbě toků (čištění koryta, údržba hrází (Povodí Moravy, obce)

- 90 -


-

A. Textová část

možné narušení vodního režimu těžbou štěrkopísků v CHOPAV nebezpečí vylidňování území ohrožených povodněmi vysoká eroze zemědělských půd v záplavových oblastech, ohrožení investičního rozvoje v těchto územích staré ekologické zátěže (skládky) mohou mít negativní vliv na kvalitu podzemních i povrchových vod. povolení výstavby v územích ohrožených povodní

4.1.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky : - absence velkých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší ve větší části území - část obcí je napojena na ČOV - napojení části Šumperka, Olšan, Hanušovic a Loučné nad Desnou na CZT - kapacitní skládka v Rapotíně - klidné a čisté prostředí, relativní ticho – zjm. v hornatějších částech území - v obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů - v obcích Rapotín a Bludov se nachází zařízení pro zpracování bioodpadu Slabé stránky : - využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území není plynofikována - znečištění prostředí ze zemědělské výroby – rozlehlé plochy polí, velkokapacitní areály živočišné výroby (zjm. zápach) - některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV - větrná eroze na rozlehlých zemědělských plochách - zatížení hlukem a zvýšenou prašností podél silnic I. – III. třídy - velký počet lokalit evidovaných jako stará ekologická zátěž (např. skládky) - část území je v oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu (Bludov, Olšany, Šumperk /Horní a Dolní Temenice, Nové Domky/, Bohdíkov, Hanušovice, Staré Město, Loučná nad Desnou a Vernířovice) - většina biologicky rozložitelného odpadu je ukládána na skládky Příležitosti : - sanace starých ekologických zátěží – možnost využití prostředků z EU - využívání dostupných ekologických technologií v průmyslu, při vytápění v domácnostech - důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe a využívání obnovitelných zdrojů energie - snížení dopravního zatížení zastavěného území obcí realizací přeložek a obchvatů silnic I. a II. Třídy - výstavba protihlukových bariér - výsadba ochranné zeleně podél komunikací - dobudovat systémy splaškové kanalizace a ČOV v obcích - rozvoj plynofikace - výhledové rozšiřování využití CZT Hrozby : - omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení

- 91 -


-

A. Textová část

další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění nekvalitním uhlím, dřevem, atd. – místní znečištění ovzduší vznik nových velkých zdrojů znečištění ovzduší zvýšení intenzity dopravy na silnicích I/11, I/44 a II/446 a s ním spojené zvýšení emisní a hlukové zátěže zastavěného území

4.1.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky : - rozsáhlé území vymezené jako CHKO Jeseníky - velký počet maloplošných zvláště chráněných území (NPR – 7, PR – 21, PP – 7) - přechodně chráněná plocha Račinka a Letní stráň - přírodní parky Březná a Sovinecko - NATURA 2000 EVL – 21 evropsky významných lokalit - NATURA 2000 PO – 2 ptačí oblasti - hustá síť nadregionálních a regionálních prvků ÚSES - velký podíl lesů (zjm. v hornatější části ORP) ve srovnání s celorepublikovým průměrem - plochy a linie rozptýlené krajinné zeleně - koeficient ekologické stability (KES) území je poměrně vysoký (celá ORP 3,65), nejvyšší koeficient mají obce v hornatější části území (např. Vernířovice – 39,45, Loučná nad Desnou – 19,28, Staré Město – 13,63, Vikantice – 13,39, Šléglov – 12,05) - velmi vysoký podíl chráněných území mají obce Vernířovice, Vikantice, Loučná nad Desnou, Hanušovice, Kopřivná, Malá Morava, Šléglov, Hraběšice, Branná, Písařov, Jindřichov, Oskava, Sobotín, Nový Malín, Staré Město a Bohdíkov.

Slabé stránky : - intenzívně osídlená nížinná část ORP v ose Bludov – Šumperk – Loučná nad Desnou je téměř odlesněná, tvořená rozlehlými plochami intenzivně využívané zemědělské půdy, s nízkým stupněm KES (nejnižší KES – Chromeč) - chybějící interakční prvky ÚSES - nedostatečná koordinace vymezení ÚSES na hranicích obcí - na území ORP se nachází pouze 1 registrovaný VKP - existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace Příležitosti : - doplnit ÚSES o interakční prvky v zemědělsky využívané krajině, snížení větrné eroze - registrovat další VKP - velký podíl lesů vytváří dobré předpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu - zlepšování péče o zvláště chráněná území včetně zlepšení systému monitorování území - aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho fungování Hrozby : - problematická realizace navržených (nefunkčních) prvků ÚSES na kvalitních zemědělských půdách

- 92 -


-

-

A. Textová část

ovlivnění krajinného rázu v územích s jeho zvýšenou ochranou výstavbou např. větrných elektráren, průmyslových a skladovacích objektů s neúměrným měřítkem ve vztahu k okolní krajině existence velkého množství chráněných území, přírodních parků a území soustavy NATURA ptačí oblasti může omezit ekonomický rozvoj části ORP nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb

4.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Silné stránky : - nadprůměrně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území – s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi zejména v obcích Loučná nad Desnou a Vernířovice - vysoký podíl lesů zvláštního určení a lesů ochranných - kvalitní zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany v rovinné části ORP v ose Bludov – Šumperk – Velké Losiny - na části zemědělsky využívaných pozemků jsou vybudovány zavlažovací a odvodňovací systémy - úbytek zemědělské půdy je nižší, než je průměr ČR Slabé stránky : - zemědělská půda tvoří 36,7 % rozlohy ORP – (orná půda 14,2%, trvalé travní porosty 20,4 %) - lesy se vyskytují převážně v hornatějších částech území, velmi nízký podíl v rovinné části ORP, nejnižší v obci Chromeč (4,1 %) - zemědělská půda je obdělávána ve velkých lánech – je náchylnější k větrné a vodní erozi - úbytek zemědělské půdy v obcích Bludov, Hrabišín, Olšany, Oskava a Sobotín Příležitosti : - dokončit komplexní pozemkové úpravy v území vč. vymezení místních skladebných prvků ÚSES vč. interakčních prvků na rozsáhlých plochách zemědělské půdy - obnova lužních lesů v záplavových oblastech - využití zemědělské půdy k produkci biopaliv - podpora ekologického zemědělství zejména v méně příznivých oblastech, rozvoj agroturistiky - zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů (zejména v obci Chromeč) - vytvořit potenciál pro rozvoj individuální rekreace Hrozby : - zábor ZPF, rozvojové plochy a obchvaty komunikací leží na půdách nejvyšší kvality, nebezpečí nevratné likvidace půd I. a II. třídy ochrany

- 93 -


-

A. Textová část

odlesňování či špatný stav lesů má negativní dopad na širší okolí, snížení retenční schopnosti lesa zánik trvalých travních porostů, postupné zarůstání a přeměna na lesní půdní fond neobdělávání zemědělské půdy s její následnou degradací budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit – sportovní areály, ubytování apod. – v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi ekonomická závislost na lese v obcích s nadprůměrnou lesnatostí (Velké Losiny, Vernířovice, Sobotín, Staré Město, Oskava, Nový Malín, Loučná nad Desnou, Jindřichov, Hraběšice, Branná, Bratrušov, Bušín, Bohdíkov)

4.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky : - relativně vysoká hustota železniční a silniční sítě na území ORP a jižní část území je dobře napojena na hlavní republikový dopravní železniční systém (3. tranzitní železniční koridor) - silniční síť umožňuje relativně dobrou dostupnost správní centra ORP - města Šumperk. - většina území je obsloužena hromadnou dopravou – integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK) - ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury na území ORP Šumperk na úrovni kraje - výhledově zlepšení dostupnosti území a rozvoj cestovního ruchu v souvislosti realizací rekonstrukce I/44 a I/11. - hustá síť pěších stezek KČT a cyklotras - v území se nachází letiště - velká část obcí je zásobována vodou z veřejného vodovodu - rekonstrukce a výstavby kanalizačních sítí v Šumperku a Hanušovice v souvislosti realizací projektu zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy Slabé stránky : - přetížená silnice I/44, špatné dopravní napojení na dálniční síť - nejsou dobudovány trasy a další zázemí pro cyklistickou dopravu - absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké a výhledově rostoucí automobilové dopravě - chybějící rychlostní silnice - dopravní závady (úrovňové křížení silnic I. a II. třídy s železničními tratěmi) - omezená dopravní obslužnost části území veřejnou linkovou dopravou ve všední dny, nedostatečná o víkendech - omezené možnosti využití železniční dopravy v polovině obcí - některé obce nemají veřejný vodovod - téměř polovina obcí dosud nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci ukončenou na ČOV - většina odpadů končí na skládkách, jen malá část se spaluje nebo využívá jinak - pouze část území je plynofikována Příležitosti : - dobudování nové trasy silnice I/44 - budování systému cyklistických stezek pro místní i dálkové trasy

- 94 -


-

-

A. Textová část

zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě (ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace silniční sítě, budování obchvatů a přeložek, snížení intenzity dopravy ve městech a obcích, snižování znečištění ovzduší a hluku) zkvalitnění železniční přepravy elektrizací celostátních tratí č. 290, 291, 292 a regionální tratě č. 293 dobudovat systémy odvádění a čištění odpadních vod v obcích rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích

Hrozby : - zpožďování výstavby nové trasy silnice I/44 a I/11 - nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury – další zhoršování technických parametrů silnic II. a III.třídy - růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně i technicky nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu dopravních nehod - omezená dopravní obslužnost území SO ORP Šumperk veřejnou linkovou dopravou přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí - zhoršující se stav vodovodů a kanalizací 4.1.7 Sociodemografické podmínky Silné stránky : - rostoucí počet živě narozených v posledních letech - výrazný nárůst počtu obyvatel v obcích Nový Malín a Vikýřovice - klesá potratový index - nižší rozvodovost oproti celorepublikovému průměru - nízký index stáří oproti celokrajovému průměru Slabé stránky : - setrvalý pokles celkového počtu obyvatel v území, zjm. z důvodu migrace - výrazný pokles počtu obyvatel v obcích Staré Město, Loučná nad Desnou, Hanušovice, Velké Losiny, Jindřichov a Šumperk mezi léty 2007 – 2013 - velký počet malých obcí co do počtu obyvatel - záporná hrubá míra přirozeného přírůstku obyvatel v posledních letech (s výjimkou roků 2008 a 2009) - neustále se zvyšuje index stáří, v r. 2013 byl vyšší oproti průměru ČR - rostoucí počet vystěhovalých - méně vysokoškolsky vzdělaných lidí ve srovnání s ČR - nízká hustota osídlení ve většině obcí oproti průměru ČR (s výjimkou obcí Bludov, Bohutín, Dolní Studénky, Rapotín, Sudkov, Vikýřovice a Šumperk) Příležitosti : - další přistěhovalí - nízký věk přistěhovalých a tudíž příležitost pro vyšší porodnost - zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí - růst počtu obyvatel vlivem suburbanizace Hrozby :

- 95 -


-

A. Textová část

pokračování procesu stárnutí obyvatelstva a s ním spojené důsledky (je nutné zajistit péči o seniory, jak terénní, tak residenční) zavření školských zařízení kvůli nedostatečnému počtu žáků

4.1.8 Bydlení Silné stránky : - relativní nárůst bytového fondu v obcích Nový Malín, Rapotín, Vikýřovice, Hraběšice a Šumperk - napojení domácností na veřejný vodovod na velmi dobré úrovni (nad celorepublikovým průměrem) - nárůst počtu trvale obydlených bytů v SO ORP i ve většině obcí regionu - u některých obcí vyšší podíl neobydlených bytů sloužících k rekreaci Slabé stránky : - podprůměrná intenzita nové bytové výstavby v posledních letech - nárůst počtu neobydlených bytů - podprůměrné napojení domácností na veřejnou kanalizaci a plynovod - starý domovní i bytový fond, průměrné stáří domů je v regionu vyšší než je průměr ČR - vysoké zastoupení domů vystavěných do roku 1919 v obcích Malá Morava, Hraběšice - stagnace bytové výstavby v obcích Janoušov, Rejchartice, Šléglov, Vikantice, Bohutín, Bušín, Dlouhomilov, Libina, Písařov a Sobotín Příležitosti : - posilování výstavby rodinných domů vede ke stabilizaci středních majetkových tříd obyvatelstva - využití neobydlených bytů jako druhého bydlení a pro rozvoj turistického ruchu a rekreace - snazší dosažitelnost nájemného bydlení ve starších bytech zlepšuje možnost migrace a stěhování za prací - pořízení nové územně plánovací dokumentace v jednotlivých obcích regionu či změny dokumentace stávající s dostatečně vymezenými plochami pro novou výstavbu - zvýšení dostupnosti veřejné technické infrastruktury Hrozby : - nízká výstavba nových bytů zvyšuje jejich ceny i ceny starších bytů a podílí se takto na migraci obyvatel - posilování výstavby rodinných domu vede k extenzivnímu využívání území a k větší suburbanizaci - ve spojení s odlivem obyvatelstva hrozí zánik trvalého bydlení v menších obcích, především mimo rekreační oblasti - nadměrná koncentrace nové bytové výstavby v rekreačních územích, která slouží pouze k sezónnímu využití a která tak mnohdy ohrožuje i vlastní rekreační potenciál - stárnutí bytového fondu - růst úrokových sazeb hypotečních úvěrů, neschopnost mladých a sociálně slabých obyvatel řešit bytovou situaci výstavbou nových bytů - nedostatečná podpora obecní a individuální bytové výstavby

- 96 -


A. Textová část

4.1.9 Rekreace Silné stránky : - rozmanité přírodní prostředí, vysoký rekreační potenciál mají především zalesněná území (horská oblast - Jeseníky, příznivé životní prostředí a čistota ovzduší) - vhodné podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, lyžování, jezdectví (hojný počet turistických tras) - zajímavé atraktivity cestovního ruchu v regionu (hrady, lázně, hory, skály) - dostatečný počet lůžek v ubytovacích zařízeních - oblasti s celoročním rekreačním využitím Slabé stránky : - nedostatečný počet ubytovacích zařízení vyšších kategorií - klesající počet příjezdů hostů a počtu přenocování - nevhodné přírodní podmínky některé obcí pro cestovní ruch a rekreaci např. obec Chromeč - území s intenzivně využívanou zemědělské půdou nenazí možnosti k rekreaci - absence kulturně-historických a jiných památek nadregionálního významu Příležitosti : - zaměřit se více na cestovní ruch v čerpání finančních prostředků z EU na regionální rozvoj - rozvoj agroturistiky - doplňovat zázemí pro rekreaci a turistiku (cyklotrasy, ubytování, stravování, služby) v územích vhodných pro rekreaci - doplnit zařízení pro nové druhy sportů (in–line brusle, atd.) - rozvoj stávajících sportovních areálů - vytvoření komplexních balíčků cestovního ruchu ve spolupráci s okolními destinacemi - růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov - významný potenciál návštěvníků a turistů ze sousedního Polska - rozšíření aktivit na letišti v Novém Malíně Hrozby : - znečištění prostředí a negativní environmentální dopady v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu - krach velkých ubytovacích zařízení a klesající návštěvnost - neschopnost dohodnout se na spolupráci v oblasti cestovního ruchu s okolními destinacemi - neschopnost vytvořit atraktivní nabídku pro návštěvníky - sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu - nízká kvalita služeb - poškození přírodních atraktivit vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu - rozvoj rekreace se střetává se zájmy ochrany přírody 4.1.10 Hospodářské podmínky Silné stránky :

- 97 -


-

A. Textová část

tradiční zemědělská oblast s úrodnými půdami, ekonomika tradičně postavena na zemědělské výrobě, průmyslu a stavebnictví nízká cena práce velké firmy sídlící v obcích Šumperk, Hanušovice a Velké Losiny

Slabé stránky : - velká různorodost správního území ORP, centrem rozvoje je město Šumperk a jeho okolí - nezaměstnanost je především strukturálního charakteru, je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci. Chybí zejména profese z oblasti strojírenské výroby - většina průmyslových podniků je umístěna v Šumperku či blízkém okolí - staré výrobní podniky jsou často v útlumu, některé areály jsou opuštěny, jejich nové využití je často problematické – ekologická rizika, typ objektů , atd. - chybějící kvalifikovaná síla v technických oborech, nízká mobilita pracovní síly Příležitosti : - najít nové rozvojové plochy pro průmyslovou výrobu a přilákat investory, podpořit podnikatele působící v regionu - najít nové využití pro vysloužilé průmyslové areály (konverze brownfieldů) tak, aby byly plnohodnotně zapojeny do organismu města a obcí - nové developerské projekty – administrativní objekty (call centra, strategické služby) - intenzivnější využití potenciálu cestovního ruchu Hrozby : - nové větší rozvojové plochy pro výrobu a technologie je možné nalézt téměř pouze na půdách nejvyšší kvality – střet se zájmy ochrany ZPF - nedostatek pracovních příležitostí pro absolventy může způsobovat odchod mladých lidí mimo region - nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných - postupná ztráta lidského kapitálu

4.2. VYHODNOCENÍ VYVAÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Příznivé životní prostředí (environmentální pilíř) Příznivé životní prostředí najdeme především v severní, hornatější, části území, v oblastech, ve kterých převažují lesní plochy. Zhoršené životní prostředí je především v intenzivně využívané oblasti na ose Bludov – Šumperk – Velké Losiny. Jde o oblast s nízkým koeficientem ekologické stability, ke kterému se přidává horší kvalita ovzduší a emise včetně hlukové zátěže z liniové dopravy. Obecně je nejhorší kvalita životního prostředí v zastavěném území sídel, zjm. v menších obcích jsou patrné sezónní výkyvy kvality (vytápění tuhými palivy). Hospodářský rozvoj (hospodářský pilíř) Hospodářský rozvoj území je závislý především na velikosti sídla a na dopravní dostupnosti. V tomto směru je území rozděleno do dvou výrazně odlišných oblastí. Hustě osídlený a relativně dobře dostupný pás mezi Bludovem a Velkými Losinami a zbývající část území. Sídla napojená na silnice I. třídy (resp. železnici) vykazují poměrně dobrou ekonomickou úroveň. To se však netýká odlehlejších menších obcí, kde se synergicky projevuje útlum zemědělství spojený s útlumem průmyslu a výroby.

- 98 -

A. Textová část


Soudržnost společenství obyvatel území (sociální pilíř) Na značné části území se nacházejí poměrně malá sídla, která nemají úplnou základní vybavenost. Tyto oblasti se částečně překrývají s hospodářsky slabšími regiony s vysokou úrovní nezaměstnanosti a s nízkou úrovní mezd. Nelze vyloučit, že nemalou roli hrají i historické faktory vyplývající zejména z transformace značné části osídlení po II. světové válce. Významným faktorem u části území je i jeho nízká dopravní dostupnost, do značné míry vylučující obyvatele z možnosti využití specifické vybavenosti koncentrované zejména ve velkých městech. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Při vyhodnocení vyváženosti byly využity metody navržené v Metodickém sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů. Pro každý pilíř udržitelného rozvoje území se souhrnný kvalitativní stav územních podmínek označí znaménkem "+". Obdobně při nevyhovujícím souhrnném stavu územních podmínek se označí znaménkem "-". Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec zapíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 50: Kategorizace území z hlediska územních podmínek Územní podmínky Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Pro příznivé životní prostředí

Pro hospodářský rozvoj

Pro soudržnost společenství obyvatel území

Z

H

S

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

Kategorie zařazení obce

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

- 99 -

dobrý stav

Vyjádření v kartogramu

špatný stav

A. Textová část


2c 3a 3a 3a 2b 2a 3c 2c 2b 2b 2c 3b 4 3b 3a 3a 3b 2a 2b 2c 2a 2a 3c 2a 3c 2c 2a 2a 3a 3b 2b 2c 2a 2b 3a 3c

OBEC

Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice

Územní podmínky Pro Pro sociální Pro příznivé hospodářský soudržnost životní prostředí rozvoj obyvatel území Z

H

S

+ + + + + + + + + -

+ + + + + + +

+ + + + + + + -

+

+

-

+ + +

+ + +

+ + -

-

-

+

+ -

+ +

+ +

+

+

-

+ + + + + + -

+ + + + -

+ + + +

kladné pilíře

Kategorie zařazení obce

Tabulka č. 51: Vztah území obcí ORP Šumperk podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Vyjádření v kartogramu

HS Z Z Z ZS ZH S HS ZS ZS HS H

Z HS HS HS H S ZH Z H H Z ZS

H Z Z H

ZS HS HS ZS

ZH ZS HS ZH ZH S ZH S HS ZH ZH Z H ZS HS ZH ZS Z S

S H Z S S ZH S ZH Z S S HS ZS H Z S H HS ZH

Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu.

- 100 -


A. Textová část

VZTAH ÚZEMÍ OBCÍ ORP ŠUMPERK PODLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

- 101 -


A. Textová část

Základní vstupní podmínkou navrhovaných indikátorů bylo posuzovat data z veřejných zdrojů. Tedy taková, jejichž pořízení a sběr by neindikoval nutnost dalšího zatížení s pořizováním a zajišťováním dat formou dotazníků, průzkumů nebo jiných finančních zátěží na pořízení dat pro další aktualizace. Preferovány jsou tedy pravidelně zveřejňované datové výstupy Českého statistického úřadu. Podmínka zajištění dat takto přístupných datových zdrojů zúžila v některých případech škálu zvolených indikátorů, popřípadě byly nastaveny hodnotící kritéria indikátorů, které je možné posuzovat z různých aspektů, dle zvoleného pilíře. Posouzeny byly interakce mezi sociální, environmentální a ekonomickou sférou a jejími dopady s prioritou dopadu do územního rozvoje.

Sledované indikátory: Sociální pilíř • Index stáří • Index salda migrace • Počet dokončených bytů na 100 obyvatel Hospodářský pilíř • Míra registrované nezaměstnanosti • Podíl zastavěného území obce ohroženého záplavou Enviromentální pilíř • Podíl pásem ochrany • Koeficient ekologické stability • Podíl ploch ochrany přírody Index stáří Vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 65 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. Je součástí informací o procesu demografického stárnutí obyvatelstva a podle tohoto indikátoru lze sledovat rozdíly mezi oblastmi, indikuje proces, při němž se postupně mění věková struktura obyvatelstva. V rámci České republiky se v posledních dvaceti letech zvyšuje podíl osob starších 60 let a naopak snižuje podíl osob mladších 15 let. Vyšší podíl dětí ve skladbě obyvatel obce dává předběžný předpoklad životaschopnosti obce, jejího rozvoje. Indikátor s významným přesahem do sociálního pilíře. Syntaxe výpočtu Podíl obyvatel poproduktivního (nad 65 let) věku a předproduktivního (0 až 14 let), vztaženo na 100 obyvatel. Hodnotící rozpětí: 0 až 45 45,01 až 95,00 95,01 až 105,00 105,01 až 140,00 140,01 a více

hodnota 5 hodnota 4 hodnota 3 hodnota 2 hodnota 1

- 102 -


A. Textová část

Index salda migrace Saldo migrace je absolutní rozdíl mezi počtem emigrantů a imigrantů (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých). Vzhledem k území obce je buďto pozitivní a znamená zisk obyvatel, nebo negativní a znamená úbytek obyvatel stěhováním. Jako indikátor je hodnocen podíl salda migrace a počtu obyvatel. Kladné saldo migrace dává předpoklad dynamiky rozvoje obce. Indikátor s významným přesahem do sociálního pilíře. Syntaxe výpočtu Indikátor je vyčíslen jako podíl salda migrace a počtu obyvatel dané obce, vztaženo na 100 obyvatel. Hodnotící rozpětí: méně než -5 -5,01 až -1,01 -1,00 až +1,00 1,01 až 5,00 5,01 a více


Počet dokončených bytů na 100 obyvatel Počet bytů v budovách pro bydlení, nových i stávajících, jejichž výstavba byla ve sledovaném období dokončena, tj. na které vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. přestavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí. Vztaženo na 100 obyvatel. Index vypovídá o potenciálu dalšího rozvoje obce, udržení mladých rodin, zájmu o výstavbě nových bytů v obci. Syntaxe výpočtu Podíl počtu dokončených bytů za časové období (rok) a počtu obyvatel v obci, vztaženo na 100 obyvatel. Hodnotící rozpětí: 0 0,01 až 0,15 0,16 až 0,35 0,36 až 0,65 0,66 a více


Míra registrované nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na disponibilní pracovní síle (v procentech). Indikátor je srovnatelný v rámci celé České republiky, vztažen je na administrativní území obce. Syntaxe výpočtu

- 103 -


A. Textová část

Indikátor je sledovaným jevem ČSÚ. Hodnotící rozpětí: 0 až 7,00 7,01 až 11,00 11,01 až 15,00 15,01 až 20,00 20,01 a více


Podíl zastavěného území obce ohroženého záplavou Indikátor vyjadřuje procentní podíl zastavěného území obce, které je dotčeno plochou záplavy Q100. Indikátor s dlouhodobějším významem vyjadřujícím „bezpečnost“ zastavěného území před rizikem záplav. Syntaxe výpočtu Procentní podíl Q100 na výměře zastavěného území obce, zdroj datové vrstvy ÚAP. Hodnotící rozpětí: 0 0,01 až 10 10,01 až 25,00 25,01 až 50,00 50,01 až 100,00


Podíl pásem ochrany Procento území obce jež se nachází v OPVZ, OP léčivého zdroje a CHOPAV. Vyjadřuje podíl území s ochranou vodních zdrojů na rozloze obce. Syntaxe výpočtu Procentní podíl sjednoceného územního průmětu OPVZ, OP léčivého zdroje a CHOPAV na výměře území obce, zdroj datové vrstvy ÚAP. Hodnotící rozpětí: 0 0,01 až 5,00 5,01 až 25,00 25,01 až 75,00 75,01 a více


Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability vyjadřuje podíl ekologicky příznivých ploch (ekologicky stabilních) a ploch ekologicky nestabilních, které „zatěžují“ životní prostředí. Podle koeficientu

- 104 -


A. Textová část

ekologické stability se dá území hodnotit s ohledem na narušenost území a tím např. vyšší nutnosti investic do protierozních opatření atp. Počítá se jako poměr druhů pozemků s vyšší ekologickou stabilitou a pozemků s nízkou ekologickou stabilitou Syntaxe výpočtu Koeficient ekologické stability je sledovaným jevem ČSÚ Hodnotící rozpětí: méně než 0,10 0,11 až 0,30 0,31 až 1,00 1,01 až 3,00 3,01 a více


Podíl ploch ochrany přírody Procento výměry území obce jež je součástí CHKO, přírodního parku, zvláště chráněného území přírody vč. lokalit Natura 2000 (přírodní památky, přírodní rezervace nebo národní přírodní památky nebo národní přírodní rezervace), registrovaného VKP. Indikátor vyjadřuje podíl chráněného území na rozloze obce. Syntaxe výpočtu Procentní podíl sjednoceného územního průmětu ploch ochrany přírody (Natura 2000, CHKO, přírodní parky, zvláště chráněná území, registrované významné krajinné prvky) na výměře území obce, zdroj datové vrstvy ÚAP: Hodnotící rozpětí: 0 0,01 až 5,00 5,01 až 25,00 25,01 až 75,00 75,01 a více


- 105 -

A. Textová část


KES

HODNOCENÍ

Podíl ploch ochrany přírody (%)

HODNOCENÍ

Podíl zastavěného území obce ohroženého záplavou (%)

HODNOCENÍ

Míra registrované nezaměstnanosti (%)

HODNOCENÍ

Index stáří

HODNOCENÍ

Index salda migrace

HODNOCENÍ

Počet dokončených bytů na 100 obyvatel

HODNOCENÍ

Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice

HODNOCENÍ

OBEC

Podíl pásem ochrany (%)

Tabulka č. 52: Přehled sledovaných indikátorů

0.00 1.47 67.32 100.00 0.00 0.16 0.00 20.94 64.05 70.69 0.00 95.81 0.00 0.25 67.43 0.99 2.66 89.53 67.25 57.06 0.87 75.21 0.00 5.15 0.45 0.00 5.06 80.41 100.00 27.83 100.00 10.92 52.29 100.00 0.00 16.48

1 2 4 5 1 2 1 3 4 4 1 5 1 2 4 2 2 5 4 4 2 5 1 3 2 1 3 5 5 4 5 3 4 5 1 3

0.66 5.45 2.83 4.58 5.88 2.76 2.52 1.32 3.04 7.42 0.93 0.19 2.38 1.56 5.83 5.26 0.62 19.28 7.03 1.26 4.27 8.61 3.16 1.48 0.96 4.30 2.73 8.69 13.63 0.93 12.06 0.84 2.81 39.45 13.39 1.23

3 5 4 5 5 4 4 4 5 5 3 2 4 4 5 5 3 5 5 4 5 5 5 4 3 5 4 5 5 3 5 3 4 5 5 4

2.52 35.85 0.63 67.86 10.9 42.5 0 0 86.79 70.79 0 4.65 3.64 0 65.04 80.32 0 89.75 79.1 40.45 66.19 77.8 0 68.17 0 0 0.9 80.54 39.61 0 73.24 0 16.38 100 100 0

2 4 2 4 3 4 1 1 5 4 1 2 2 1 4 5 1 5 5 4 4 5 1 4 1 1 2 5 4 1 4 1 3 5 5 1

3.21 55.38 44.51 8.38 0.00 0.00 2.39 0.00 4.28 9.99 0.00 0.00 0.00 0.00 24.02 0.00 0.00 25.00 2.55 0.02 6.79 0.00 38.25 0.00 63.23 0.00 19.97 2.37 0.00 0.00 0.00 36.55 0.34 23.98 0.00 57.40

4 1 2 4 5 5 4 5 4 4 5 5 5 5 3 5 5 3 4 4 4 5 2 5 1 5 3 4 5 5 5 2 4 3 5 1

8.9 10.0 8.3 16.2 10.1 7.1 9.1 11.1 14.1 7.3 10.5 7.4 13.7 24.1 18.9 18.5 12.1 10.1 16.8 8.9 6.2 12.9 12.9 7.0 11.7 19.1 9.9 12.5 17.0 12.4 15.4 10.2 11.6 13.7 21.8 7.9

4 4 4 2 4 4 4 3 3 4 4 4 3 1 2 2 3 4 2 4 5 3 3 5 3 2 4 3 2 3 2 4 3 3 1 4

107.7 100.0 104.7 102.5 89.3 144.8 147.0 117.6 99.2 48.4 83.6 102.2 100.0 110.0 104.6 62.5 102.2 140.6 86.6 44.7 101.9 109.2 105.1 113.3 80.3 42.9 94.2 105.5 105.8 97.6 42.9 140.0 136.3 144.0 240.0 90.5

2 3 3 3 4 1 1 2 3 4 4 3 3 2 3 4 3 1 4 5 3 2 2 2 4 5 4 2 2 3 5 1 2 1 1 4

-0.8 -0.8 -1.5 1.7 1.3 -0.5 1.3 1.2 -0.6 7.0 2.1 -2.3 0.5 3.9 -0.8 0.0 0.1 -0.9 -1.3 3.2 -0.2 -0.9 0.3 0.6 1.1 -0.5 -1.6 -0.8 -3.2 -1.2 2.7 -0.4 -0.3 4.1 0.0 0.3

3 3 2 4 4 3 4 4 3 5 4 2 3 4 3 3 3 3 2 4 3 3 3 3 4 3 2 3 2 2 4 3 3 4 3 3

0.06 0.07 0.00 0.00 0.00 0.24 0.21 0.39 0.06 0.70 0.12 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.17 0.18 0.58 0.00 0.07 0.00 0.00 0.03 0.53 0.08 0.08 0.00 0.00 0.00 0.01 0.07 1.03 0.00 0.04

2 2 1 1 1 3 3 4 2 5 2 1 1 1 1 1 1 3 3 4 1 2 1 1 2 4 2 2 1 1 1 2 2 5 1 2

- 106 -

A. Textová část


5. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD Problémy k řešení v ÚPD, označené barevně odlišenými symboly, jsou rozděleny do pěti kategorií. Tabulka č. 53: Obsah problémového výkresu – kategorie problémů k řešení v ÚPD Kategorie problému ZU ZD ZH SZ SL

Popis kategorie Urbanistická závada Dopravní závada Hygienická závada Vzájemný střet záměrů na provedení změn v území Střet záměrů na provedení změn v území s limity využití území

V následujících tabulkách jsou uvedeny jejich seznamy, které jsou výčtem zobrazených závad (urbanistických, dopravních a hygienických), vzájemných střetů záměrů a střetů záměrů a limitů využití území. Problémy, které mají být předmětem řešení ÚPD z podstaty věci (např. nespojitost biokoridorů, chybějící kanalizace apod.) nejsou graficky vyznačeny. Závady a střety uvedené v této kapitole jsou určeny k řešení v ÚPD obcí, resp. ZÚR OK (především vzájemné střety záměrů na provedení změn v území). Tabulka č. 54: Urbanistické závady (ZU) (ZU) Označení ZU

-

ZU

-

ZU

-

ZU

-

ZU

-

ZU

-

ZU

-

ZU ZU

-

ZU

-

ZU

-

ZU

-

ZU

-

ZU

-

ZU ZU ZU ZU ZU

-

Popis závady

01 sesuvné území je v konfliktu se zastavěným územím chráněné ložiskové území (cihlářská surovina) je ve střetu se 02 zastavěným územím chráněné ložiskové území (cihlářská surovina) v blízkosti 03 zastavěného území chráněné ložiskové území (polymetalické rudy) v blízkosti 04 zastavěného území chráněné ložiskové území a dobývací prostor (vápenec) 05 v blízkosti zastavěného území chráněné ložiskové území a dobývací prostor (amfibolická rula) 06 v konfliktu se zastavěným územím chráněné ložiskové území (polymetalické rudy) v blízkosti 07 zastavěného území 08 možný konflikt poddolovaného území se zastavěným územím 09 možný konflikt poddolovaného území se zastavěným územím zastavěné území zasahuje do ochranného pásma 10 monitorovacího vrtu ČHMÚ zastavěné území zasahuje do ochranného pásma 11 monitorovacího vrtu ČHMÚ zastavěné území zasahuje do ochranného pásma 12 monitorovacího vrtu ČHMÚ zastavěné území zasahuje do ochranného pásma 13 monitorovacího vrtu ČHMÚ zastavěné území zasahuje do ochranného pásma 14 monitorovacího vrtu ČHMÚ 15 zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje 16 zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje 17 zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje 18 zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje 19 zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

- 107 -

Obec Hanušovice Nový Malín Rapotín Oskava Ruda nad Moravou Staré Město Oskava Staré Město Staré Město Olšany, Ruda nad Moravou Šumperk Dolní Studénky Libina Velké Losiny Chromeč Chromeč Bludov Bludov Bludov

A. Textová část


Označení ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU ZU

-

20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

ZU

-

41

ZU ZU ZU

-

42 43 44

ZU

-

45

ZU

-

46

ZU

-

47

ZU

-

48

ZU

-

49

ZU

-

50

Popis závady zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje ÚSES ve střetu s protipovodňovou hrází ÚSES ve střetu s protipovodňovou hrází ÚSES ve střetu s protipovodňovou hrází ÚSES ve střetu s protipovodňovou hrází ÚSES ve střetu s protipovodňovou hrází ÚSES ve střetu s protipovodňovou hrází ÚSES ve střetu s protipovodňovou hrází silnice I. třídy prochází záplavovým území (Q100) silnice I. třídy prochází záplavovým území (Q100) silnice I. třídy prochází záplavovým území (Q100) silnice I. třídy prochází záplavovým území (Q100) silnice I. třídy prochází záplavovým území (Q100) silnice I. třídy prochází záplavovým území (Q100) silnice II. třídy prochází záplavovým území (Q100) silnice II. třídy prochází záplavovým území (Q100), silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje silnice II. třídy prochází záplavovým území (Q100) silnice II. třídy prochází záplavovým území (Q100) silnice II. třídy prochází záplavovým území (Q100) chráněné ložiskové území a dobývací prostor (wollastonit) v blízkosti zastavěného území chráněné ložiskové území a dobývací prostor (vápenec) v blízkosti zastavěného území chráněné ložiskové území a dobývací prostor (ortorula) v blízkosti zastavěného území chráněné ložiskové území a dobývací prostor (amfibolická rula) v blízkosti zastavěného území dobývací prostor (grafit) v blízkosti zastavěného území, střet poddolovaného území se zastavěným územím chráněné ložiskové území a dobývací prostor (amfibolická rula) v konfliktu se zastavěným územím Záplavové území (Q100) zasahuje do zastavěného území obcí Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Branná, Dolní Studénky, Hanušovice, Chromeč, Jindřichov, Kopřivná, Loučná nad Desnou, Malá Morava, Nový Malín, Olšany, Petrov nad Desnou, Postřelmov, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sobotín, Sudkov, Šumperk, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice, Vikýřovice Poznámka k ZU-27 až ZU-33: Střet skladebných prvků ÚSES s protipovodňovou hrází – riziko nedodržení minimálních prostorových parametrů ÚSES potřebných pro funkčnost skladebných prvků

Obec Staré Město Šumperk Šumperk Oskava Oskava Jindřichov Jindřichov Ruda nad Moravou Bohutín, Chromeč Chromeč Sudkov Šumperk, Vikýřovice Vikýřovice Bohdíkov Bludov, Chromeč Rapotín Bludov, Chromeč Loučná nad Desnou Rapotín Rapotín, Šumperk Bohdíkov Bohdíkov Bohdíkov Hanušovice Jindřichov, Vikantice Bludov Bohdíkov Hanušovice Hraběšice Staré Město, Šléglov Staré Město

Tabulka č. 55: Dopravní závady (ZD) Označení ZD ZD

-

Popis závady 01 02

úrovňové křížení silnice I. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice I. třídy a železniční trati

- 108 -

Obec Bludov Bludov


Označení ZD ZD ZD ZD ZD ZD ZD ZD ZD ZD ZD ZD ZD ZD ZD ZD ZD ZD

-

Popis závady 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

úrovňové křížení silnice I. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice I. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice I. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice I. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice I. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati

A. Textová část

Obec Petrov nad Desnou Rapotín Rapotín Velké Losiny Loučná nad Desnou Hrabišín Šumperk Hanušovice Hanušovice Hanušovice Hanušovice Hanušovice Jindřichov Branná Branná Hanušovice Hanušovice Hanušovice

Tabulka č. 56: Hygienické závady (ZH) Označení

Popis závady

ZH ZH ZH ZH

-

01 02 03 04

negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11

ZH

-

05 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11

ZH ZH ZH

-

06 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 07 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 08 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11

ZH

-

09 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 a I/44

ZH ZH

-

10 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 a I/43 11 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11

ZH

-

12 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11

ZH ZH ZH ZH ZH ZH ZH

-

13 14 15 16 17 18 19

ZH

-

20 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/369

ZH

-

21

ZH

-

22

ZH

-

23

ZH ZH

-

24 25

ZH

-

26 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice III/3703

negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/43 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/44 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/44 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/44 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/44 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/44 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/44

negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/369 a III/36916 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/369 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice III/36916 a III/3703 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice III/3697 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/370

- 109 -

Obec Bludov, Chromeč Bohutín, Olšany Šumperk, Bludov Bušín, Olšany Šumperk, Rapotín, Vikýřovice Sobotín Sobotín Bušín Rapotín, Petrov nad Desnou Písařov Jakubovice, Písařov Sobotín, Petrov nad Desnou Písařov Bludov, Chromeč Bludov Bludov Rapotín, Velké Losiny Velké Losiny Loučná nad Desnou Olšany, Ruda nad Moravou Bohdíkov, Ruda nad Moravou Hanušovice, Kopřivná Dolní Studénky, Šumperk Jindřichov Dlouhomilov, Hrabišín Bludov, Postřelmov, Sudkov

A. Textová část


Označení

Popis závady

ZH

-

27 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice III/3703 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/446 a 28 III/44631

ZH

-

ZH

-

29 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/446

ZH ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

30 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/446 31 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/446 prověřit území ekologických rizik (Rapotín skládka po SA), 32 příp. navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Bludov), příp. 33 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Bohdíkov), příp. 34 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Bohutín), příp. 35 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Bohutín), příp. 36 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Branná), příp. 37 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Bratrušov), příp. 38 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Bratrušov), příp. 39 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Doubravice), příp. 40 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Dvůr Raškov), 41 příp. navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Hanušovice), příp. 42 navrhnout potřebná opatření k asanaci 43 skládka Hrabenov, proběhla asanace prověřit území ekologických rizik (skládka Hrabišín), příp. 44 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Kopřivná), příp. 45 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Libina), příp. 46 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Libina), příp. 47 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Mladoňov), příp. 48 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Nove Losiny), 49 příp. navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Oskava), příp. 50 navrhnout potřebná opatření k asanaci 51 skládka Rapotin 52 skládka Rejchartice, proběhla asanace prověřit území ekologických rizik (skládka TKO), příp. 53 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka TKO), příp. 54 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Václavov), příp. 55 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (Dolní Libina skládka u 56 vepřína), příp. navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (Horní Libina bývalá 57 skládka), příp. navrhnout potřebná opatření k asanaci

- 110 -

Obec Dolní Studénky, Sudkov Dolní Studénky, Nový Malín Dolní Studénky, Šumperk Bratrušov, Šumperk Hanušovice Rapotín Bludov Bohdíkov Bohutín Chromeč Branná u Šumperka Bratrušov Bratrušov Olšany nad Moravou Bohdíkov Jindřichov Šumperk Hrabišín Kopřivná Libina Libina Nový Malín Jindřichov Oskava Rapotín Rejchartice Dlouhomilov Sobotín Oskava Libina Libina

A. Textová část


Označení ZH

-

ZH

-

ZH

-

ZH

-

Popis závady

prověřit území ekologických rizik (Jakubovice u Šumperka skládka), příp. navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (Janoušov skládka u 59 potoka), příp. navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka na rozcestí), příp. 60 navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Třemešek), příp. 61 navrhnout potřebná opatření k asanaci 58

Obec Jakubovice Janoušov Rapotín Oskava

Tabulka č. 57: Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území (SZ) Označení SZ

-

01

SZ

-

02

SZ

-

03

SZ

-

04

SZ

-

05

Popis střetu návrh rychlostní a ostatní čtyřpruhové komunikace protíná regionální biocentra na trase nadregionálního biokoridoru návrh silnice I. a II. třídy protíná regionální biocentra na trase nadregionálního biokoridoru návrh silnice I. a II. třídy protíná regionální biocentra na trase nadregionálního biokoridoru návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým území Q100, návrh rychlostní a ostatní čtyřpruhové komunikace (ZÚR OK) je v konfliktu se zastavitelnými plochami návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) je v konfliktu se zastavitelnými plochami

Obec Dolní Studénky, Šumperk Petrov nad Desnou, Velké Losiny Velké Losiny

Vikýřovice

Libina

Tabulka č. 58: Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území (SL) Označení SL

-

SL

-

SL

-

SL

-

SL

-

SL

-

SL

-

SL

-

SL

-

SL

-

SL

-

SL

-

Popis střetu

01 sesuvné území je ve střetu se zastavitelnými plochami chráněné ložiskové území (vápenec) je ve střetu se 02 zastavitelnými plochami střet poddolovaného území se zastavěným územím a 03 zastavitelnými plochami střet poddolovaného území se zastavěným územím a 04 zastavitelnými plochami zastavěné území a zastavitelné plochy zasahují do ochranného 05 pásma monitorovacího vrtu ČHMÚ zastavěné území a zastavitelné plochy zasahují do ochranného 06 pásma monitorovacího vrtu ČHMÚ zastavěné území a zastavitelné plochy zasahují do ochranného 07 pásma vodního zdroje zastavěné území a zastavitelné plochy zasahují do ochranného 08 pásma vodního zdroje zastavěné území a zastavitelné plochy zasahují do ochranného 09 pásma vodního zdroje zastavitelné plochy bezprostředně sousedí s ochranným 10 pásmem vodního zdroje návrh rychlostní a ostatní čtyřpruhové komunikace prochází 11 ochranným pásmem vodního zdroje vodní nádrž Hanušovice (rezerva v ZÚR OK) – v případě 12 realizace významné riziko pro udržitelný rozvoj území (likvidace stávajícího osídlení, možné přerušení železničního

- 111 -

Obec Branná Branná Branná Šumperk Dolní Studénky, Nový Malín, Šumperk Rapotín, Vikýřovice Vikýřovice Nový Malín Vikýřovice Branná Dolní Studénky, Šumperk, Vikýřovice

A. Textová část


Označení

SL SL SL SL

-

13 14 15 16

SL

-

17

SL

-

18

SL

-

19

SL

-

20

SL

-

21

SL

-

22

SL

-

23

SL

-

24

SL

-

25

SL

-

26

-

Popis střetu spojení do Pardubického kraje, vysoké náklady na přestavbu silničního spojení Hanušovice – Jeseník, Hanušovice – Králíky, zhoršení dostupnosti Staroměstska, snížení atraktivnosti sídel v území zvláštní povodně nádrže – především Hanušovice, apod.) návrh silnice I. a II. třídy protíná místní biocentrum návrh silnice I. a II. třídy protíná místní biocentrum návrh silnice I. a II. třídy protíná místní biocentrum Zastavitelné plochy zasahují do přírodního parku Březná návrh rychlostní a ostatní čtyřpruhové komunikace (ZÚR OK) prochází záplavovým území Q100 návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým území Q100 návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým území Q100 návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým území Q100 návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým území Q100 návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým území Q100 návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým území Q100 návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým území Q100 návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází přírodním parkem sesuvné území je ve střetu se zastavitelnými plochami Záplavové území (Q100) zasahuje do zastavitelných ploch obcí Bludov, Branná, Dolní Studénky, Hanušovice, Jindřichov, Loučná nad Desnou, Nový Malín, Olšany, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sobotín, Šumperk, Vernířovice, Vikýřovice Značná část obcí Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá Morava, Písařov, Sobotín, Staré Město, Šléglov, Vernířovice, Vikantice se nachází v územích soustavy NATURA. Je nezbytné prověřit opodstatněnost navrženého rozsahu zastavitelných ploch vzhledem k reálné poptávce (přiměřený převis nabídky)

- 112 -

Obec

Bohutín Hanušovice Branná Bušín Bludov, Dolní Studénky, Sudkov, Šumperk Petrov nad Desnou Velké Losiny Velké Losiny Loučná nad Desnou, Velké Losiny Bohutín Hanušovice, Jindřichov Dolní Studénky, Šumperk Olšany Písařov

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ - ORP ŠUMPERK A K T U A L I Z A C E

Recommend Documents