Území působnosti LAG Podralsko moţnosti a současné vyuţití

LAG Podralsko o.s.

Území působnosti LAG Podralsko – moţnosti a současné vyuţití

Území působnosti LAG Podralskomoţnosti a současné vyuţití )

integrovaná strategie území působnosti LAG Podralsko)

LAG PODRALSKO o.s.

1

Červenec 2009

LAG Podralsko o.s.


OBSAH 1. Vymezení a základní charakteristika území působnosti LAG Podralsko

3

2. Přírodní potenciál

4

3. Kulturně historický potenciál

6

4. Cestovní ruch

8

5. Ekonomika

11

6. Technická infrastruktura

12

7. Problémy a záměry obcí

14

8. SWOT analýza a vyhodnocení problémových oblastí

16

9. Hlavní směry, dílčí cíle, priority rozvoje a náměty na opatření

19

10. Pouţité materiály

2

25


1. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ PŮSOBNOSTI LAG PODRALSKO Území působnosti LAG Podralsko obsahuje v současné době 47 obcí, které jsou sdruţeny ve třech svazcích obcí – Svazek obcí Peklo, Svazek obcí Máchův kraj a Mikroregion Podralsko. Členy Svazku obcí Peklo jsou: město Česká Lípa, městys Holany, obce Horní Libchava, Horní Police, Kozly, Kvítkov, Provodín, Sosnová, Struţnice, Stvolínky, Volfartice, Zahrádky a město Ţandov. Oblast zasahuje do části Českého středohoří, části Kokořínska a Zákupska. Členy Svazku obcí Máchův kraj jsou města Bělá pod Bezdězem, Doksy, Dubá a obce Bezděz, Březovice, Čistá, Chlum, Jestřebí, Kravaře, Luka, Okna, Skalka u Doks, Tachov, Tuhaň, Vrchovany, Zahrádky a Ţdírec Mikroregion Podralsko zaujímá (přibliţně) východní polovinu příhraničního okresu Česká Lípa, dále jednou obcí zasahuje do okresu Liberec a dvěma obcemi do okresu Mladá Boleslav. Tím přesahuje hranice Libereckého kraje i do kraje Středočeského. V severní části má MR společnou hranici se SRN (obec Jablonné v.P.) Území tohoto mikroregionu je vymezeno dvaceti obcemi, z nichţ v okrese Česká Lípa leţí následujících sedmnáct: Bezděz, Bohatice, Brniště, Doksy, Dubnice, Hamr na Jezeře, Jablonné v Podještědí, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Okna, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráţ pod Ralskem, Tachov, Velenice, Velký Valtinov a Zákupy. Obec Osečná patří do okresu Liberec a obce Bělá pod Bezdězem a Dolní Krupá do okresu Mladá Boleslav. Celková rozloha území působnosti LAG Podralsko je 1 000 km2, počet obyvatel cca 50 000. Nejvíce společných vazeb je směrováno na město Mimoň, které leţí v těţišti řešeného území na křiţovatce dvou pro toto území významných silnic II. třídy (II/270 spojující Jablonné v Podještědí – Stráţ pod Ralskem – Mimoň – Doksy - a II/268 spojující Dolní Krupou – Ralsko (Kuřívody) Mimoň – Bohatice – Zákupy). V Mimoni se nově nachází i sídlo LAG Podralsko. Území je součástí České křídové tabule a na severu navazuje na útvary Luţických hor a Ještědského hřebene. Krajinný ráz tohoto území je jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. K charakteristice této krajiny přispívají hlavně zdejší lesní pozemky (zvláště území obcí Bezděz, Ralsko, Doksy a Zahrádky) a významné vodní plochy (Doksy, Hamr n.J., Stráţ p.R., Zahrádky). Historický ráz kulturní krajiny je narušen existencí v minulosti scelených honů orné půdy a některých velkokapacitních zemědělských komplexů. Ještě podstatnější je pak existence pozůstatků areálů bývalého VVP a areálů těţby uranu. Současný stav ţivotního prostředí lze charakterizovat jako příznivý, avšak lokálně s narušenými sloţkami. Na území se z hlediska ochrany přírody nacházejí některá zvláště chráněná území (CHKO Luţické hory, CHKO Kokořínsko a mnoţství maloplošných chráněných území). Zemědělská činnost, lesnictví a rybníkářství byly historicky hlavními hospodářskými činnostmi a jedním z hlavních současných cílů je optimalizace a obnova těchto činností a venkovského způsobu ţivota. Důleţitý je i rekreační a turistický potenciál území. V souvislosti s útlumem těţby uranu a uvolněním VVP Ralsko se otvírají velké perspektivy pro rozvoj cestovního ruchu.

3

LAG Podralsko, o.s.


2. PŘÍRODNÍ POTENCIÁL V části území jsou dle uvedených dokumentací vymezeny prvky vyššího významu: - biocentrum nadregionálního významu Břehyně – Pecopala, - biocentra regionálního významu - Jezevčí vrch, - Radechov, - Pankrác, - Bezděz, - Ralsko, - Jelení vrchy, - Velenický kopec, - Hvozd, - Meandry Ploučnice, - Zourov, - Borová, - Mimoň, - Tlustec (z iniciativy a v pravomoci OkÚ ČL), - Klokočka - biokoridory nadregionálního významu K 16, K 17, K 18, K 33, K 34, - biokoridory regionálního významu 606, 611, 641, 658, 660, 663, 21 Bělá, 22 niva Jizery, a oboustranný biokoridor propojující Tlustec s okolními prvky vyššího významu (z iniciativy a v pravomoci OkÚ ČL). Celé území, včetně biokoridorů vyššího významu místními vloţenými biocentry, je zabezpečeno soustavou mnoţství prvků místního významu, tj. biokoridory a biocentry, z nichţ se místy jedná o prvky nefunkční, navrhované k zaloţení, či k dotvoření (na zemědělských pozemcích). Realizace prvků ÚSES je mimo pravomoci obcí (příslušné dokumentace – viz archív referátu ţivotního prostředí OkÚ Liberec, Česká Lípa i Mladá Boleslav). Z hlediska přírodního bohatství se v západní části rozkládá část vyhlášené rozsáhlé chráněné krajinné oblasti - České středohoří. V oblasti je i několik maloplošných chráněných území (přírodní parky), které jsou atraktivní pro návštěvníky regionu. Ochrana přírody v pojetí zákona č. 114/92 Sb. O ochraně přírody a krajiny: Na území se nacházejí následující „zvláště chráněná území“ (ZCHÚ): - CHKO Luţické hory, CHKO Kokořínsko, - NPR Jezevčí vrch, - NPR Břehyně – Pecopala, - NPR Novozámecký rybník, - NPP Swamp, - NPP Klokočka (k.ú. Bělá p.B.), - NPP Peklo, - PR Malý a Velký Bezděz, - PR Ralsko, - PR Hradčanské rybníky, - PP Vranovské skály, - PP Malý a Velký Jelení vrch, - PP Černý rybník, - PP Děvín a Ostrý, - PP Divadlo, - PP Stohánek, - PP Široký kámen, - PP Bobří soutěska, - PP kaňon potoka Kolné, - PP Provodínské kameny. 4

LAG Podralsko, o.s.


Tyto ZCHÚ však díky své lokalizaci většinou na pozemcích určených k plnění funkcí lesa nejsou limitem pro další rozvoj obcí. Kromě výše uvedených území se zde nacházejí významné krajinné prvky (VKP) „ze zákona“ (§ 3), k nimţ obecně patří lesní pozemky, vodní plochy, nivy, rašeliniště, apod., v území je orgány ochrany přírody dle § 6 zákona registrováno mnoţství dalších VKP, rovněţ tak i prvky nelesní zeleně vyšší ochrany, jako jsou památné stromy a jejich skupiny, památná stromořadí. Hlavním vodním tokem je řeka Ploučnice. Významnými přítoky jsou Panenský potok, Svitavka a Robečský potok (vytéká z Máchova jezera). Z vodních ploch jsou atraktivní rybníky Novozámecký a soustava Holanských rybníků – Koňský, Nebeský, Dolanský, Mlýnský, Milčanský, Holanský, Nohavice, Kravský a Jílek. Negativní vlivy na krajinný ráz a ţivotní prostředí: Krajinný ráz je svým způsobem jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. K charakteristice této krajiny přispívají hlavně zdejší lesní pozemky, které se nacházejí pro zemědělství v nepřístupných, či historicky kulturně nevyuţitelných partiích (dlouhé lesnaté rokle v okolní zemědělské půdě, lesy na svazích, rozsáhlá rašeliniště, chudé písčité půdy, …). Dá se říci, ţe historický ráz části kulturní krajiny je zde významněji velkoplošně narušen existencí v minulosti scelených honů orné půdy a přetrvávajícím velkoplošným zemědělským vyuţíváním – k několika méně podstatným a odstranitelným negativním jevům patří i staré ekologické zátěţe projevené starými i vznikajícími ţivelnými skládkami odpadků, k podstatnějším pak existence pozůstatků areálů bývalého VVP a areál těţby uranu se všemi důsledky. Negativním zásahem, narušujícím krajinnou architekturu oblasti, bylo v minulosti i vybudování některých velkokapacitních zemědělských komplexů, které svými objekty i místy provozem poněkud narušují zdejší krajinu, spolu s existencí těţby kvalitního čediče na Tachovském vrchu, u obce Brniště i snahy otevření těţby kamene na Tlustci. Na sloţky ţivotního prostředí v Brništi má dle sdělení obce vliv i zemědělská činnost a místní provozovna zinkování kovů. Řešené území je součást České křídové tabule a navazuje na útvar Ještědského hřebene, pocházejícího ze silurského a permského období. Dle údajů jednotlivých měst a obcí jsou na území evidována nerostná loţiska na území obcí Hamr na Jezeře, Stráţ pod Ralskem, Ralsko – k.ú. Plouţnice pod Ralskem, dále na území Jablonné v Podještědí pískovna Postřelná - Dubnice, čedičový kamenolom Brniště, lokalita Tlustec s dosud neuzavřenou moţností otevření a rozšíření těţby, na území Novin pod Ralskem, Doks, kamenolom na Tachovském vrchu a pískovna sklářských písků v k.ú. Veselí nad Ploučnicí. Na území obce Osečná je registrován výskyt netěţené uranové rudy v lokalitě Kotel, a netěţená loţiska stavebních písků v lokalitách Kotel, Lázně Kundratice, Osečná a Druzcov. Výskyt poddolovaných prostorů je evidován na území Hamru na Jezeře, Dubnice, Stráţe pod Ralskem, Novin pod Ralskem, Mimoně, Ralska, Doks, dále na Tachovském vrchu, sesuvy půdy se vyskytují na SZ svahu Kamenického vrchu na území Zákup (patrně vlivem eroze), na území obce Osečná v prostoru Lázně Kundratice - Osečná a v lokalitě Zábrdí probíhala do 18. století těţba polymetalických rud. K dominantním okruhům problémům v rámci okresu i celého Libereckého kraje patří: - řešení dalšího postupu sanace následků těţby uranových rud na loţiscích Hamr na Jezeře a Stráţ pod Ralskem - problematika střetů zájmů na lokalitě lomu Brniště (vrch Tlustec).

5

LAG Podralsko, o.s.


Podle struktury domovního a bytového fondu lze území LAG Podralsko považovat za venkovské s vysokým podílem bytů v rodinných domcích (na 1 trvale obydlený dům připadá pouze 1,89 bytu, resp. byty v RD tvoří téměř 47% všech trvale obydlených bytů). O přitaţlivosti regionu z hlediska rekreace svědčí velký počet chalup, chat a rekreačních domků, jejichţ počet v mnoha obcích převyšuje počty trvale obydlených objektů. Např. v územním obvodu Doksy připadá na 100 trvale obydlených domů 104,4 objektů rekreačních (12 objektů/km2), naopak nejméně rekreačních objektů je v územním obvodu Mimoně. Navíc mnohé chalupy nebyly dosud vyčleněny z bytového fondu a jsou vedeny jako neobydlené domy.

3. KULTURNĚ HISTORICKÝ POTENCIÁL Z hlediska kulturně historického potenciálu je v oblasti několik významných památek vyhledávaných turisty a atraktivních pro zvýšení cestovního ruchu. Kulturní památky V následující tabulce jsou uvedeny nemovité kulturní památky dle seznamu ČÚPP Praha, Obec Významné nemovité kulturní památky a stavby Bělá p. Bezd. Kostel Povýšení sv. Kříţe, opevnění Česká brána, zámek, Augustiniánský klášter, radnice, dům č.p.85, 86, věznice, děkanství, pomník Na stráţ, socha sv. Jana Nepomuckého, sloup se sochou P.Marie Bezděz Hrad Bezděz s ochranným pásmem – od r. 1978 prohlášen NKP, kostel sv. Jiljí, fara, kříţová cesta Bohatice Kaplička, dům č.p.5, socha sv. Antonína Paduánského, sloup se sochou P.Marie Immaculaty Brniště Kostel sv. Mikuláše, dům č.p.3, 12, 70, 73 Doksy Kostel sv.Bartoloměje a P. Marie Monserratské, špitál (č.p.150), zámek, socha sv. Jana Nepomuckého, Mariánské sousoší, hřbitov - náhrobek Benenitzův, Břehyněkaple sv. Vavřince, č.p.280, mlýnský náhon, Staré Splavy – č.p. 37,38,40,43,44,45 Dolní Krupá Kostel sv. Václava, fara, zvonice, socha sv. Jana Nepomuckého Dubnice Kostel Narození P.Marie, dům č.p. 135,145,190 Hamr na Jez. Jablonné Kostel P.Marie, opevnění, špitál - kostel sv. Wolfganga, hřbitovní kaple bl.Zdislavy, v Podještědí Dominikánský klášter, zámek Nový Falkenburg, socha P.Marie Immaculaty, socha s. Vincence, Morový sloup, sloup se sochou Boha Otce, socha sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavy, dům č.p.16, 31, 93, 147, 161, 322, 335 Mimoň Kostel Boţího hrobu, kostel sv.Petra a Pavla, dům č.p.35, 71, 80, 81, 101, 106 (fara),135, socha - Getsemanská zahrada, socha P.Marie Immaculaty, socha sv. Ignáce, socha sv. Jana Nepomuckého, sloup se sochou P.Marie Noviny pod Kaple Nejsvětější Trojice, dům č.p.12, 42, 44, 46, boţí muka, zavodňovací kanál Ralskem Průrva Ploučnice Okna Kostel Nanebevzetí P.Marie, dům č.p.16 Osečná Kostel sv. Víta, sloup se sochou P.Marie, sousoší sv. Hedviky, sv. Jana a sv. Pavla Stráţ p. Kostel sv. Zikmunda, kaple sv. Jana Nepomuckého, zámek, fara, dům č.p.16, Ralskem socha sv. Valentina Tachov Kaple, dům č.p.38 Velenice Tvrz, kostel Nejsvětější Trojice, fara, kaple Boţího hrobu, kaple sv. Josefa, kaplička Ecce Homo, reliéf Ukřiţování, socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Prokopa, silniční most přes Svitávku, dům č.p. 12, 16, 19, 21, 26, 31, 48, 74, 98, 99, 108, 110, 113, 119, 121… 6

LAG Podralsko, o.s.

Zákupy

Holany

Kvítkov Provodín Sosnová Stvolínky Zahrádky

Ţandov Horní Police Struţnice

Horní Libchava Volfartice Kozly


Zámek, Kapucínský klášter, kostel sv. Fabiána a Šebestiána, kaple P.Marie, sloup se sochou sv. Tadeáše, sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, 2 mosty, dům č.p. 36, 51, 67, 88, 91, 116, 147, 234, 243, 303 roubené domy z 18. a 19. století, kostel sv. Máří Magdalény z r. 1789 s areálem sloup se soškou P. Marie z r.1882 se stručnou historií obce, zřícenina hradu Vítkovec, zřícenina letohrádku Jiljova – umělá zřícenina, tvrziště u výpusti Milčanského rybníka, kostel Nejsvětější trojice s ohradní zdí Hostíkovice zřícenina hradu Kvítkov z r. 1205, od 15. století opuštěn, barokní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1726, socha Sv. Barbory chalupa č.p. 39, boţí muka (zahrada u č.p. 39) Kamenný dům ze 16 st. (sídlo alchymisty J. G. Alberta) , výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého zámek od r. 1664 barokní a areálem a parkem, kostel Všech svatých z r. 1811 s náhrobníky, hřbitovní kaple sv. Justýna ze 16. století, socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Antonína zámek ze 16. století, kostel sv. Barbory z r. 1550 se zvonicí a areálem, zřícenina hradiště Frýdlant, socha svaté Barbory z r. 1705, socha svaté Starosty, socha archanděla Michaela, roubené stavby v obci, Novozámecký rybník s odtokovým kaňonem, výpustním zařízením a rybářskou baštou zámeček Vřísek sloup se sochou sv. Šebestiána (náměstí), kašna (náměstí), kostel sv. Bartoloměje smírčí kříţ (u silnice na Nový Oldřichov), socha s. Jana Nepomuckého, opravená a nově zasvěcená kaple, chalupa č.p. 17 s areálem, chalupa č.p. 77, chalupa č.p. 95 kostel Navštívení Panny Marie s areálem, Mariánské sousoší, zámek s areálem socha sv. Jana Nepomuckého, dům č.p. 20, chalupa č.p. 74, chalupa č.p. 54 chalupa č.p. 116, chalupa č.p. 86, chalupa č.p. 85, chalupa č.p. 72, kamenný most smírčí kříţ (v zahradě domu č.p. 65), kostel sv. Vavřince s ohradní zdí, most se sochou sv. Jana Nepomuckého, kaple hřbitovní, mariánské sousoší (na návsi), fara č.p. 1, chalupa č.p. 7, dům č.p. 40, dům č.p. 50, dům č.p. 113, statek č.p. 1 s areálem zámek s areálem, kostel sv. Jakuba Většího s areálem, dům č.p. 62 – fara, mariánský sloup, zřícenina hradu Klinštejna (archeologická památka – na kopci severozápadně od zámku) kostel sv. Petra a Pavla s areálem, socha sv. Jana Nepomuckého, chalupa č.p. 68 chalupa č.p. 124, Horní volfartická tvrz, č.p.195 Nad vsí při lesní cestě kamenný středověký kříţ 110 cm vysoký, řada domů v obci se zachovalými prvky lidové architektury z 18. a 19. století

Na celém území se nachází řada nemovitých památek (zámky, kostely, stavby lidové architektury – měšťanské domy, zemědělské usedlosti…). V Jablonném v Podještědí je vyhlášena MPZ (městská památková zóna), ve Ţďáru VPR (vesnická památková rezervace) a ve Velenicích VPZ (vesnická památková zóna). V Zahrádkách pak Krajinná památková zóna Zahrádecko. Toto historické dědictví významným způsobem ovlivňuje aktivity v odvětví cestovního ruchu. Přes značné investice do oprav a rekonstrukcí zůstává nemalá část památkového fondu v neuspokojivém stavu.

4. CESTOVNÍ RUCH

1. CESTOVNÍ RUCH Základním předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, rekreace a turistiky je rozmanitá krajina s kulturně historickými atraktivitami a s potřebnými sluţbami, jako je dopravní obsluha, ubytovací a stravovací kapacity a zvláštní turistické a rekreační zařízení a sluţby. 7

LAG Podralsko, o.s.


Sportovní zařízení, sportovní akce dle údajů obcí: Obec Sportovní/rekreační zařízení Bělá Sportovní stadion (fotbal), koupaliště, pod Bezdězem sauna, hřiště – volejbal, házená, tenisové kurty Výsluní, sál pro stolní tenis Bezděz Fotbalové hřiště – neupraveno Brniště Fotbalové hřiště, střelnice Doksy Sportovní hala, tělocvična, kurty, hřiště, jachtklub… Dubnice Hamr na Jezeře Jablonné v Podještědí Mimoň Noviny pod Ralskem Okna Osečná Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráţ pod Ralskem

Fotbalové hřiště, sál Letní sportovní areál – Hamerský rybník Sportovní areál, koupaliště

Velký Valtinov Zákupy Holany Horní Police Provodín

Fotbalové hřiště Sportovní areál, koupaliště Fotbalové hřiště, sauna Fotbalové hřiště, tělocvična Multifunkční hřiště

Zahrádky Ţandov

Fotbalové hřiště Fotbalové hřiště, tenisové a volejbalové kurty, Beach volejbal, multifunkční hřiště s umělým povrchem

Sportovní areál Fotbalové hřiště Fotbalové hřiště Sportovní areál u ZŠ, tělocvična… Fotbalové hřiště Sportovní hřiště ZŠ Sportovní areál - kurty, sportovní hala, krytý bazén, tělocvičny, fit - centrum

Sportovní kluby/akce SK – kopaná, házená, gymnastika, korfbal, tenis, stolní tenis, cyklistika, motokros, jezdectví TJ – fotbalový, střelecký oddíl TJ, tenis.oddíl, jachetní oddíl… - tenisové turnaje, jachtařské závody, běh kolem Máchova jezera… TJ

TJ Tatran, Sokol TJ SK Noviny p.R. - oddíl kopané, turistiky, stolního tenisu TJ - oddíl kopané SK Osečná Fotbalový klub Volejbalové turnaje Memoriál V. Kadlčíka (vodní lyţování), Stráţ. Neptun (plavání), turnaje v tenisu, kopané, závody v plavání TJ Slavoj TJ Zákupy TJ Dynamo TJ Sokol Provodínská štrapanda – turistický pochod TJ Sokol TJ Spartak

Stávající sportovní základna vytváří dobré předpoklady pro stabilizaci obyvatelstva (především dětí a mládeţe) a pro další rozvoj území. Specifikou je koncentrace zařízení pro letní rekreaci (Máchovo jezero, Hamerský a Horecký rybník, Chrastná, Holany, koupaliště Jablonné…) s širokou nabídkou pro vodní sporty. Určitou slabinou je velká závislost na rozmarech počasí, pro lepší vyuţití ubytovacích kapacit bude třeba v obcích mikroregionu rekonstruovat a doplňovat stávající sportovní zařízení, budovat nová a rozšířit pestrost nabídky.

8

LAG Podralsko, o.s.


Ubytování, stravování, maloobchod Obec Ubytovací, stravovací a společenskozábavní zařízení Bělá p. Bezd. Hotely – 100 lůţek, penziony – 110 lůţek, ubytovny – 90 lůţek, letní chatový tábor – 135 lůţek Bezděz Hotel Marcela (12 lůţek), Dakota (114), 3 restaurace (vč. sezónních) Bohatice Brniště Doksy Dolní Krupá Dubnice Hamr na Jez. Jablonné v P. Mimoň

Ubyt. v soukromí (15 lůţek), restaurace Komplexní vybavenost – hotely, penziony, chatové osady, autokempink… Hostinec Hostinec Ubytování – celoroční (47 lůţek), sezónní (360 lůţek – chatky) Stravovací kapacity v místě, ubytování (180 lůţek), v soukromí (150 lůţek), autokempink… Ubytování, stravování v místě (restaurace, vinárna, občerstvení…) Restaurace na hřišti

Obchodní síť Široká síť potravinářských i nepotravinářských prodejen Smíšené zboţí – v místě, ostatní – Doksy… Smíšené zboţí – v místě, ostatní – Mimoň, Zákupy 4 místní obchody, ost.-Mimoň, Jablonné, Stráţ pod Ralskem… Široká síť potravinářských i nepotravinářských prodejen Smíšené zboţí Smíšené zboţí Smíšené zboţí Široká síť potravinářských i nepotravinářských prodejen

Široká síť potravinářských i nepotravinářských prodejen Noviny p. R. Smíšené zboţí Okna Smíšené zboţí – v místě, ostatní – Doksy Osečná Lázně Kundratice (175 lůţek + 50 Smíšené zboţí (2x), řeznictví, cukrárna, ambulantních pacientů), rekreační drogerie, papírnictví, textil, domácí ubytovny a penzióny (cca 150 lůţek)… potřeby, stavebniny, květinářství Pertoltice p. R. Smíšené zboţí Ralsko Restaurace, občerstvení Smíšené zboţí – v místě, ostatní – Mimoň Stráţ p. R. Hotely, ubytovny a penziony – cca 900 Široká síť potravinářských i lůţek, stravovací a zábavní zařízení nepotravinářských prodejen Tachov Hostinec U slunečních hodin Smíšené zboţí – v místě, ostatní – Doksy Velenice Penzion (16 lůţek), restaurace Smíšené zboţí – v místě, ostatní – Zákupy... Zákupy Restaurace, chatky u koupaliště Část – v místě, ostatní –Č.Lípa, Mimoň, Holany 4 rekreační areály, kemp, 2 restaurace Prodejna potravin Horní Police 2 restaurace, 1 letní občerstvení Smíšené zboţí Horní Libchava 2 pohostinství Smíšené zboţí Kozly 1 hostinec Kvítkov 1 hospůdka Nápojka Provodín 2 restaurace, 1 penzion Smíšené zboţí Volfartice 2 penziony Smíšené zboţí Sosnová 1 motel, 1 hostinec Smíšené zboţí Struţnice 2 restaurant, 2 hostince, 1 penzion Smíšené zboţí – Jezvé a Struţnice Stvolínky 1 motorest Smíšené zboţí Zahrádky 4 restaurace, 2 lezní občerstvení, 1 3 prodejny - Smíšené zboţí ubytování v soukromí Široká síť potravinářských i nepotravinářských Ţandov 1 hotel, kemp prodejen

9

LAG Podralsko, o.s.


Kapacita ubytovacích, stravovacích a zábavních zařízení je dostatečná, zejména v některých střediscích cestovního ruchu (Doksy, Bělá pod Bezdězem, Stráţ p.R.- Hamr n.J.), jejich kvalita je různá (část kapacit je pouze sezónního charakteru). Obchodní síť je s ohledem na velikost spádového území odpovídající co do struktury i kapacit. Obchody, zejména v menších obcích, jsou však provozovány na hranici rentability. Spolková, osvětová a jiná veřejná činnost V řešeném území existuje poměrně vysoký počet spolků a osvětových organizací, intenzita jejich činnosti je však značně rozdílná a pro většinu obcí by bylo uţitečné širší zapojení obyvatelstva do veřejných aktivit, jeho lepší informovanost o dění v obci a širší míra spolurozhodování a zodpovědnosti. Územím prochází mezinárodní turistická trasa E10 – ( Nordest – South) –v trase Nový BorČeská Lípa - Zahrádky- Jestřebí – Máchovo Jezero. Do území oblasti zasahuje mezinárodní cyklotrasa č. 211 Berlín – Praha, územím oblasti prochází v trase: Slunečná – Horní Libchava – Struţnice – Holany – Dubá. Cyklotrasa 211 je vedena v severojiţním směru z Dubé přes Holany, Kozly, Struţnici a Horní Libchavu do Kamenického Šenova a na hranici se SRN v Roţanech. Na jihu regionu lze z cyklotrasy odbočit do Provodína a k Máchovu jezeru (3053) nebo okolo Holanských rybníků do Stvolínek a dále na sever k Ţandovu. Ne severu regionu lze vyuţít pouze propojení směrem do České Lípy nebo Sosnové. Po vybudování cyklostezky Ploučnice bude moţné propojení do Ţandova nebo České Lípy údolím řeky Ploučnice. Dále vedou územím tyto místní a regionální cyklotrasy: Cyklotrasa 3086 krátkou alternativní cyklotrasou k cyklotrase 211. Z Kozlů (211). Trasa vede po silnicích III. třídy do Kvítkova a odsud se sjíţdí po místních cestách do Karby a do Zahrádek (3053). Cyklotrasa 3053 je regionální cyklotrasou propojující Provodín, Zahrádky a Sosnovou s Českou Lípou a vede dále na sever mimo mikroregion do Nového Boru a Cvikova. Z oblasti před zámkem v Zahrádkách je moţno pokračovat do údolí Robečského potoka aţ do Karby a po polní cestě do Nového Dvora a do Sosnové. V Sosnové se odbočí ze silnice na místní komunikaci a na lesní cestu, po které se dojede do České Lípy a po průjezdu centrem města se dále pokračuje do Nového Boru , Cvikova a Mařenic. Cyklotrasa 3054 je rovněţ regionální cyklotrasou, vedoucí z Provodína na Novou Huť, přes Českou Lípu a Nový Bor. Cyklotrasa 3045, vedoucí z Bělé pod Bezdězem přes Doksy, rozc., a Zákupy do Jablonného v Podještědí prochází rovněţ obcí Provodín Cyklotrasa 3056 vede západní částí svazku obcí Peklo, z Lindavy, přes Sloup v Čechách, Nový Bor, Vísku, Kamenický Šenov, Mistrovice do obcí Pekla Volfartic, Ţandova a Horní Police. Hlavní strategické cíle v oblasti cestovního ruchu: 1. Zvýšení povědomí o regionu jako o atraktivní turistické oblasti, logo a vlastní propagační materiály - cílená marketingová komunikace 2. Efektivní řízení, koordinace, propagace CR 3. Rozvíjení spolupráce veřejného a soukromého sektoru, vytvoření fungujícího systému vzájemného partnerství všech zainteresovaných subjektů, které budou zapojeny do společné tvorby nabídky pro návštěvníky, kooperace činností mezi atraktivitami a jejich zázemím 4. Zajištění dobré kvality poskytovaných sluţeb privátními subjekty 5. Vytvoření atraktivní a konkurenceschopné turistické nabídky – produkty tzv. balíčky sluţeb zaměřené na vhodné a perspektivní cílové skupiny 6. Prodlouţení turistické sezóny, délky pobytu a zatraktivnění doposud opomíjené zajímavé lokality

10

LAG Podralsko, o.s.


7. Vytvoření široké škály nabídky kvalitních základních i doplňkových sluţeb pro návštěvníky pokrývající optimálně celý region a podpora budování odpovídající základní a podpůrné infrastruktury cestovního ruchu 8. Rozvíjení vyuţití přírodního a kulturně historického bohatství pro cestovní ruch za podmínek respektujících poţadavky trvale udrţitelného rozvoje 9. Podpora rozvoje malého a středního podnikání zaměřeného na sluţby CR, rozvoj tradiční řemeslné výroby v regionu .

5. EKONOMIKA Zaměstnanost Průměrná roční míra nezaměstnanosti ve správním obvodu obce s rozšířenou působností za rok 2006 - Česká Lípa - 7,8 %. Celkově jsou významné tři zdroje zaměstnanosti místních obyvatel: - vyjíţďka za prací mimo region, především do České Lípy a Mladé Boleslavi - ţivnosti a drobné sluţby - zemědělství (a to i přes útlum spojený s restrukturalizačními procesy posledních let a zánikem kdysi monopolního státního statku) Obce samotné většinou vyuţívají zaměstnávání nezaměstnaných občanů na veřejně prospěšné práce, coţ jednak přispívá ke sniţování počtu nezaměstnaných občanů (dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí pracovní návyky a jsou pak na trhu práce velmi těţko uplatnitelní) a navíc je to rovněţ ekonomickým přínosem pro obce, které tím získají pracovní sílu, jejíţ mzdu jim zčásti dotuje úřad práce. Většinou pracovníky VPP obecní úřady vyuţívají ve větším počtu od jara do podzimu, méně potom v zimě, protoţe pro ně v té době nemají dostatek práce. Obyvatelé vyjíţdí za prací do České Lípy, kde je největším zaměstnavatelem Delphi Packard Electric ČR, s.r.o. Dříve výrazná dojíţďka za prací do Ţandova se výrazně sníţila, a to po útlumu výroby ve firmě ČKD Ţandov a.s. Ze Ţandova směřuje menší vyjíţďka za prací rovněţ do Benešova nad Ploučnicí a Děčína, z Volfartic pak do Kamenického Šenova. Ve firmách na území jsou zaměstnáni zejména místní obyvatelé. Převaţujícími zaměstnavateli jsou dále firmy navázané na automobilku v Mladé Boleslavi, nemalá část pracovníků je dosud i přes pokračující útlum zaměstnána v uranovém průmyslu. .

Zemědělství V současné době je v celém regionu nízká zemědělská aktivita. Mezi nejčastěji pěstované komodity patří obilí, řepka, příp. kukuřice. Vzhledem k nedávným změnám v majetkoprávních vztazích, transformaci a privatizaci zemědělství, došlo ke změnám vyuţívání ZPF, které se projevují jednak v intenzitě, jednak ve způsobu vyuţívání pozemků (pro bliţší vyhodnocení nejsou k dispozici přesnější údaje). K podstatnějším změnám dochází ve struktuře zemědělských pozemků, kdy značná část orné půdy byla nedávno zatravněna. V území se v podstatné míře vyskytují tzv. „méně hodnotné“ zemědělské pozemky – jejich výskyt je lokálně značně rozdílný. Jsou zde tvořeny svaţitými pozemky v enklávách lesních komplexů, hlavně však půdami výrazněji ovlivněnými spodní vodou, či méně příznivými podmínkami zastoupených hlavních půdních jednotek pro vyšší standard vyuţívání, apod. Jedná se zde o pozemky TTP, ale z velké části i evidovanou ornou půdu. Tato „méněcennost“ je projevena niţší 11


LAG Podralsko, o.s.

třídou ochrany v ohodnocení dle údajů BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky). V lesích hospodaření zajišťuje dodavatelsky vybranými subjekty LČR s.p., na území VLS s.p. hospodaří stejnojmenný podnik vlastními silami.

6. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Základní charakteristika silniční sítě Stávající relativně hustá síť silnic II. a III. třídy je svým plošným rozprostřením uspokojivá, zajišťující vzájemné provázání jednotlivých sídel a vazby na vyšší dopravní strukturu. Neuspokojivý je současný technický stav sítě, řada závad ve směrovém vedení některých silnic a především nepříznivé dispoziční uspořádání v zastavěných částech území, kde průjezdné silnice současně plní funkci obsluţné uliční osy obytné zástavby s přímou obsluhou jednotlivých objektů a pozemků, se souběţným pěším provozem a s koncentrovanými nároky na dopravu v klidu. Síť místních komunikací představuje lokální strukturu navazující na silnice II. a III. třídy, která v dílčích relacích propojuje vybrané části obcí a zajišťuje zpřístupnění a komunikační obsluhu jednotlivých lokalit, objektů a pozemků. Prostorové rozprostření, charakter místních komunikací a jejich omezené šířkové uspořádání jsou značně poznamenané historickou urbanistickou strukturou sídla, terénní konfigurací i protékajícími vodotečemi, jeţ v zastavěných částech území mnohdy nedovolují dostatečné prostorové rozprostření komunikační sítě. Povrch místních komunikací je rozdílný, komunikace jsou zčásti zpevněné ţivičným povrchem, zčásti nezpevněné, v řadě sídel nedostatečně udrţované. Technický stav většiny místních komunikací vyţaduje zásadnější rekonstrukci, či úpravu povrchu. Komunikace v zástavbě vesměs slouţí společně pro motorovou i nemotorovou dopravu. Účelové komunikace, jako doplňující komunikační systém v území, představují síť hospodářských a soukromých přístupových cest k pozemkům, lesům, k některým odlehlým usedlostem, k chatovým a „zahrádkářským“ osadám, v rekreační funkci pro pěší, případně cykloturistiku. Většina nezpevněných hospodářských cest je omezenou zemědělskou činností mimo provoz a bez údrţby. U účelových komunikací je patrná značná zanedbanost sítě, vedle omezené hospodářské funkce se vytrácí i její krajinotvorná a stabilizační funkce. Územím prochází silnice I/9 (Rumburk - Nový Bor - Česká Lípa - Jestřebí - Dubá - Mělník) a I/15 (Zahrádky - Úštěk - Litoměřice - Most), které zajišťují napojení regionu do všech směrů. Problematické jsou průjezdy těchto komunikací přes jednotlivé obce. Významná z hlediska dopravní obsluţnosti je silnice II/262 Zákupy - Česká Lípa - Struţnice - Ţandov - Děčín posílená celostátní ţelezniční tratí č. 082 Česká Lípa - Struţnice - Ţandov - Benešov n. Ploučnicí - Děčín hl. nádraţí a dále příčně procházející silnice II/263 Kravaře - Ţandov - Česká Kamenice - Jiříkov. Lokální obsluhu a komunikační propojení jednotlivých sídel, lokalit, objektů a pozemků mikroregionu zajišťuje navazující síť silnic III. třídy, místní a účelové komunikace. Hustota silniční sítě je uspokojivá, neuspokojivý je technický a stavební stav silničních komunikací a absence moderních dopravně inţenýrských prvků pro ochranu pěších a cyklistů a pro zvýšení bezpečnosti provozu (např. úsek Zahrádky - Stvolínky). Z hlediska vnějšího spojení má hlavní význam i několik silnic I. a II. třídy. V severní části jde především o silnici I/13, která západovýchodním směrem protíná území obce Jablonné v Podještědí a východním směrem s městy Liberec (Jablonec n. N.) a podstatnou částí Libereckého kraje, západním směrem s městy Nový Bor, Děčín atd.. V jiţní části je to pak st. silnice I/38, která protíná území obcí Bělá pod Bezdězem, Bezděz a Doksy a spojuje území jihovýchodním směrem s Mladou Boleslaví a rychlostní komunikací Liberec – Praha, severozápadním směrem s Českou Lípou a Novým Borem. Nadregionální význam mají i silnice II. třídy č. 268, 270, 278 a 262. Dopravní obslužnost Dopravní obsluţnost je na území zajišťována autobusovou i ţelezniční dopravou, vzhledem 12

LAG Podralsko, o.s.


k omezenému rozsahu ţeleznice s převaţující dopravou autobusovou. Obsluhu veřejnou autobusovou dopravou zajišťuje především ČSAD Česká Lípa, na dálkových linkách i další přepravci. Sosnová je navíc dostupná pomocí MHD Česká Lípa. Liberecký kraj je pokryt hustou sítí ţelezničních tras, které nevyhovují současným nárokům. Území není přímo zapojeno ve vysokorychlostní ţelezniční síti. Územím vede ţelezniční trať z České Lípy do Úštěku, České Lípy do Nymburka a z České Lípy do Děčína. Její vyuţití obyvateli je však velmi nerovnoměrné. Například přes Holany ţelezniční trať nevede a nejbliţší zastávka je v Zahrádkách, vzdálených aţ 45 minut chůze. V kolejové dopravě je silnice I/9 posílená celostátní tratí č. 080 Bakov nad Jizerou – Doksy – Česká Lípa – Nový Bor – Jedlová s návazností na celostátní trať č. 081 Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Jedlová – Rumburk/Ebersbach. Tyto tratě s významným uzlem pro osobní i nákladní dopravu - ţelezniční stanicí Česká Lípa, v nadřazených vnějších souvislostech představují kolejový tah mezinárodního významu, v dálkové relaci vyuţívaný především pro nákladní dopravu. Napojení obcí na tento kolejový tah v ţelezniční stanici Česká Lípa zajišťuje trať č. 082. Severní a střední částí prochází významná trať Liberec –Jablonné – Mimoň – Zákupy - Česká Lípa. Dopravní infrastruktura je většinou dostatečně hustá, neplatí to však v oblasti bývalého vojenského prostoru v blízkosti Mimoně, Ralska a Hradčan, kde je naopak hustota silnic velmi nedostatečná. Velkým problémem je technický stav těchto komunikací. Stav st. silnic (zejména III. třídy) a místních komunikací je velmi špatný aţ kritický. Oprava místních komunikací v různém rozsahu se objevuje v záměrech naprosté většiny obcí. Fyzikálně chemická degradace půdního fondu způsobená chemizací hnojení půdy a zhutňování půdy zemědělskou technikou zejména v minulých létech je patrná v části řešeného území na souvislých honech orné půdy. K rizikovým faktorům v některých částech patří splachy ornice, způsobené jednak přírodními podmínkami – přívalovými vodami v extrémních sráţkách, velikostí povodí, sklonitostí terénu a půdními vlastnostmi, hlavně však zde poměrně častou technologickou nekázní zemědělských hospodářů. Obsah rizikových prvků v zemědělské půdě nedosahuje podle dostupných informací ani v jedné ze sledovaných obcí maximálních hodnot, uvedených v příloze č. 1 vyhl. č. 13/1994 Sb., a to ani u kadmia, rtuti, olova a chromu, tj. prvků, které jsou nejnebezpečnější pro potravinový řetězec. Výjimkou tohoto relativně příznivého stavu jsou některé prostory v bývalém vojenském výcvikovém prostoru a na plochách bývalé těţby uranu na území obce Ralsko (viz ekologické zátěţe), kde postupně dochází k intenzívní asanaci. Rizikové prvky v půdě sleduje ÚKZÚZ Liberec, oddělení agrochemie, půdy a výţivy rostlin. Údaje jednotlivých měst a obcí uvádějí stav znečištění půdy stupněm dobrý aţ střední – toto hodnocení odráţí výskyt zdrojů (významněji zvláště v bývalém VVP), či existence nevyuţívané zemědělské půdy v postupném procesu ruderalizace. Sportovní letecká činnost je provozována na veřejném vnitrostátním letišti Česká Lípa a na letišti Ramš. Pro hospodářské účely je občasně vyuţívána zpevněná plocha zemědělského letiště Horní Libchava, která je mimo jiné v současné době vyuţíváno především pro letecké modelářství.

Energie, spoje, vodovody a kanalizace Ve všech obcích je organizován separovaný sběr domovního odpadu. Vodovodní síť je ve většině větších sídel v dobrém stavu, pokrývá min. 90 % obce a provádí se postupné rekonstrukce a rozšíření do okrajových částí. Na veřejný vodovod jsou připojeny všechny obce, kvalita vody vyhovuje. Problémy s vodovodem řeší pouze některé místní části obcí. Stav kanalizace je nedostatečný. Většina větších obcí (nad 600 obyvatel) má kanalizaci v přijatelném rozsahu (nad 70 %). V Osečné a Brništi není kanalizace vůbec, v Jablonném v P. 21%, v Hamru 40 %. Malé obce kanalizaci nemají vůbec, výjimku tvoří obec Tachov s 60 % pokrytí. . Vybudovat kanalizaci má v Místním programu obnovy vesnice v plánu řada obcí, které nejsou zcela napojeny (např. Horní Police), V elektrorozvodech je stav dobrý. Jen 2 obce uvádějí potřebu posílení sítě. Zásobování elektřinou je prakticky bez problémů. Provozovatelem sítí je Severočeská energetika. Teplo se vzhledem k povaze zástavby zajišťuje lokálními zdroji. Některé obce jsou plynofikovány. 13


LAG Podralsko, o.s.

Provozovatelem je Severočeská plynárenská. Stupeň telefonizace zhruba odpovídá potřebám, rovněţ tak pokrytí televizním signálem a signálem mobilních telefonů. Nedostupná zůstává kabelová televize a malá je dostupnost internetu, ačkoliv právě to jsou nyní rozhodující komunikační prostředky, které si v ČR začínají osvojovat i řadoví obyvatelé (například pomocí tzv. teledomů, které se v obcích zřizují).

Územně plánovací dokumentace Územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí se velmi liší – obce mají většinou minimálně koncept územního plánu. Všechny obce mají zpracován Místní program obnovy vesnice nebo strategie rozvoje, z těchto programů pak vychází konkrétní strategie na další období. Všechny tyto dokumenty jsou uţitečným východiskem jak pro plánování dalšího rozvoje obcí, tak pro ţádosti o finanční příspěvky např. z Programu obnovy venkova. Mezi hlavní potřeby tohoto období patří digitalizace mapových podkladů.

Hospodaření obcí Hlavním problémem obecních rozpočtů bývá nedostatek finančních prostředků na údrţbu a rozvoj obcí. Nedostatek financí se projevuje v budování a opravách technické infrastruktury, jako je například plynofikace, rozšiřování občanské vybavenosti či v péči o vzhled jednotlivých obcí. Investice vyţadují i opuštěné a nevyuţívané budovy.

7. PROBLÉMY A ZÁMĚRY OBCÍ PROBLÉMY Společné problémy uvedené více neţ jednou obcí: Problém 1. špatný stav komunikací 2. nedostatečné sluţby, občanská vybavenost 3. nezaměstnanost, málo pracovních příleţitostí v místě 4. špatný technický stav obecních a památkových objektů, vzhled města 5. kanalizace 6. nedostatek bytů, st. parcel, zanedbaný bytový fond 7. špatná dopravní obsluţnost, místní zatíţení dopravou 8. Vodovod 9. zanedbaná péče o krajinu, vodní plochy 10. chybí kultura,sport, spolková činnost 11. Cestovní ruch, turistika 12. zapojení obyvatelstva do veřejného ţivota, podnikatelská aktivita, mezilidské vztahy 13. energetické zabezpečení, plyn, posílení el. rozv. 14. komunální odpad, černé skládky 15. stárnutí a odliv obyvatelstva, chalupáři 16. podmínky pro rozvoj zemědělství 17. nedostatky a zpoţdění v privatizaci, restituci, vyuţívání bývalých státních rekreačních zařízení

14

LAG Podralsko, o.s.


Společným problémům zcela jednoznačně kraluje skupina, kterou lze označit jako technická infrastruktura a která přímo souvisí s finančními moţnostmi obcí a státního rozpočtu. Uvnitř této skupiny pak jednoznačně vede problém technického stavu komunikací a dopravní obsluţnosti. Na dalším místě je nejčastěji uváděn problém pracovních příleţitostí, nezaměstnanosti a s tím souvisejícího odlivu obyvatelstva. Následují problémy ţivotního prostředí a nedostatek kulturního a sportovního vyţití. Dále problémy spíše sociologické, tj. vztahy mezi lidmi, spolková činnost, společenská a podnikatelská aktivita a konečně problémy s rozvojem cestovního ruchu, turistiky a zemědělství. Problémy se získáváním finančních prostředků pro obce a jejich rozdělováním jsou společné a podstatné.

ZÁMĚRY Záměry uvedené více neţ jednou obcí Záměr 1. cestovní ruch, turistika 2. občanská vybavenost 3. pracovní příleţitost, zaměstnanost, prům. zóny, podpora podnikání 4. komunikace, chodníky 5. plynofikace 6. výstavba bytů, příprava st. parcel, st. bytový fond 7. rozvoj sluţeb 8. vzhled města, zeleň 9. kanalizace 10. Vodovod 11. sportovní vybavení 12. péče o krajinu, vodní toky 13. výstavba DPS 14. kulturní zařízení, památky 15. komunální odpad, odpadní vody 16. územní plán 17. privatizace letiště, vyuţívání bývalých zařízení DIAMO Z tabulky je zřejmé, ţe většina záměrů se týká občanského vybavení a vzhledu obce, technické a dopravní infrastruktury a bydlení. Většina obcí však také staví na velmi čelné místo záměry týkající se budoucího rozvoje ekonomiky a podnikání. Do této skupiny lze také zařadit vytvoření územních plánů a vyuţití privatizovaných státních zařízení. Zejména rozvoj cestovního ruchu a turistiky by mohl být osou budoucí spolupráce obcí. Zbylé záměry se týkají ţivotního prostředí. Většina uvedených záměrů je podobná, s tím, ţe jednotlivé obce k nim přistupují převáţně individuálně – bez předpokladu spolupráce se sousedními obcemi. Kvalita života v Mikroregionu Podralsko V průběhu měsíce února – března 2009 proběhlo v obcích Mikroregionu Podralsko dotazníkové šetření, zaměřené na kvalitu ţivota v tomto mikroregionu. Na tomto šetření se podílela MA 21 a Mikroregion Podralsko, zpracování dotazníků a jejich vyhodnocení se ujala místní akční skupina LAG Podralsko. Občané měst a obcí měli moţnost na webových stránkách mikroregionu Podralsko nebo prostřednictvím svých městských a obecních úřadů, které obdrţely dotazníky v tištěné podobě, vyplnit dotazník, nazvaný „Kvalita ţivota v mikroregionu Podralsko“. Smyslem tohoto šetření bylo, zjistit názor občanů na kvalitu ţivota ve své obci, svém městě, jejich názor na realizované aktivity a snaha specifikovat, jaké aktivity by oni sami preferovali ve všech oblastech ţivota. Názory občanů by mohly podstatnou měrou přispět ke zpracování nebo aktualizaci nové strategie 15

LAG Podralsko, o.s.


mikroregionu, následně i aktualizaci místního programu rozvoje jednotlivých obcí a měst v dané oblasti. Při tomto šetření bylo v tištěné podobě distribuováno 1 600 dotazníků, odpovědět mohli občané i vyplněním dotazníku v elektronické podobě. Občané vyplnili 521 dotazníků, tj. návratnost ve výši 32,5%. Při vyhodnocování tohoto šetření se neprojevily výrazné rozdíly mezi názory muţů a ţen, ani rozdíly u věkové nebo vzdělanostní struktury občanů. Výraznější odchylky se objevily pouze v názoru na spokojenost se ţivotem ve městě nebo na vesnici – výrazně spokojenější jsou obyvatelé vesnic. Nejvíce občanům vadí nepořádek, černé skládky, odpadky a stav veřejných prostranství vůbec. Většina dotázaných se zajímá o dění v obci/městě, velká část z nich by se do tohoto dění chtěla i aktivně zapojit (věková kategorie 30 – 60 let). 77% dotázaných je zcela nebo celkem spokojeno i s úrovní poskytování informací v obci/městě, (ve volných otázkách bylo ale více neţ patrné, ţe by občané tuto oblast a komunikaci s obcí nebo městem chtěli nadále zlepšovat a vidí v ní rezervy). Téměř 80% občanů je plně přesvědčeno, ţe v okolí jejich bydliště je nedostatek pracovních příleţitostí. Významným zjištěním, projevujícím se opakovaně ve všech typech volných otázek, je předpoklad občanů, ţe absence policejních sluţeben, městské i státní policie nebo omezený počet policistů vede velkou měrou k rozmáhání krádeţí, vandalismu, ničení památek, zakládání černých skládek, a nevhodnému chování nepřizpůsobivých občanů… Za zdůraznění rovněţ stojí fakt, ţe občané by upřednostnili rozvoj sluţeb, cestovního ruchu a zemědělské produkce v Mikroregionu Podralsko. Z hlediska ţivotního prostředí (a jistě i v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu) by uvítali čistotu vodních toků i rybníků a jezer v mikroregionu, ekologické vytápění a jiţ zmiňované odstranění černých skládek v lesích a nepořádku na všech veřejných prostranstvích i u majitelů zanedbaných pozemků a budov.

8. SWOT ANALÝZA A VYHODNOCENÍ PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ SWOT analýza je zpracována globálně pro celé území Podralska, se zohledněním vybraných specifik společných pro celé řešené území. Analýza nezahrnuje detailní úzce specifické problémy jednotlivých obcí nebo jejich částí. S - přednosti, výhody, silné stránky regionu, W - nedostatky, problémy, slabé stránky, O - příležitosti, které se naskýtají pro další rozvoj, T - vybraná rizika či ohrožení, k nimž může dojít. Vyuţití SWOT analýzy 

pro identifikaci kritických oblastí



jako základ pro zaměření rozvojové strategie (koncepce rozvoje) mikroregionu



jako základ pro formulaci strategických cílů, následně strategických směrů, rozvojových aktivit a opatření



jako základ pro srovnání pozice regionu ve srovnání s jinými regiony, zejména v soutěţi o investice

S

16

SILNÉ STRÁNKY OBCÍ A REGIONU, VÝHODY Krajina, ţivotní prostředí, území

LAG Podralsko, o.s.

S1 S2 S3 S4 S5

S6 S7

S8 S9

S 10 S 11 S 12 S 13 S 14

S 15 S 16


homogenní venkovské prostředí relativně čisté ţivotní prostředí, celková zachovalost krajiny, málo místních zdrojů průmyslových znečištění vysoký podíl lesů na celkové ploše a tím velký potenciál pro jejich vyuţití dostatečné mnoţství rozvojových ploch a objektů k vyuţití Ne zcela výhodná poloha u z hlediska dopravní dostupnosti, průmyslové investiční činnosti a cestovního ruchu Ekonomika, podnikání, zaměstnání existence příznivých podmínek pro zemědělskou rostlinnou i ţivočišnou prvovýrobu, vhodné podmínky pro zavádění netradičních způsobů zemědělského hospodaření (rodinné farmy a ekologické zemědělství) – dostatek půdy, provozní objekty, dostupná pracovní síla vhodné podmínky pro rozvoj drobného podnikání a řemesel, nezemědělské vyuţívání půdy a nepotravinářskou prvovýrobu kovozemědělská tradice obyvatelstva (mnoho lidí se vyučilo řemeslu) Obyvatelstvo, bydlení, sociální a kulturní sluţby příznivý průměrný věk obyvatel je významným faktorem pro celkový rozvoj obcí nedochází k úbytku trvale bydlících obyvatel z obcí nízká nezaměstnanost vcelku dobré dopravní spojení s Českou Lípou domovní fond pro trvalé bydlení je tvořen převáţně rodinnými domky a usedlostmi (to umoţňuje drobnou podnikatelskou činnost a zvyšování příjmů z domácího hospodářství) dostatek ploch pro bytovou výstavbu vcelku funkční občanská vybavenost (obchodní síť, sluţby, školy, zdravotnická a kulturní zařízení), ovšem s řadou výjimek

S 17

Technická infrastruktura, doprava a inţenýrské sítě, energetika relativně dostatečná technická infrastruktura (vodovody, kanalizace, místní dopravní cesty, ČOV, plynofikace), opět s řadou výjimek

S 18

Cestovní ruch, rekreace vhodné přírodní podmínky pro různé druhy rekreace (rodinnou, vícedenní) a cestovní ruch (turistiku všeho druhu), bez průmyslových zátěţí

W

NEDOSTATKY, PROBLÉMY, SLABINY

W1

Krajina, ţivotní prostředí, území špatný stav mnoha kulturně historických a hospodářských staveb (soukromých i obecních) chybí komplexní informační systém pro občany, podnikatele a návštěvníky

W2

W3

W4 W5 W6 17

Ekonomika, podnikání, zaměstnání značný rozsah ladem leţící a nevyuţívané půdy a mnoho nevyuţívaných objektů původní ţivočišné výroby zejména v majetku státu (Pozemkový fond ČR), jejich pokračující devastace, neúčinná forma jejich privatizace (rozpor mezi trţní a evidovanou cenou) nízká úroveň produktivity v zemědělských a zpracovatelských podnicích, zastaralé technické a technologické vybavení, budovy a infrastruktura nízký podíl rodinných farem, nedostatečné podmínky pro jejich vznik a přetrvání málo rozvinutá netradiční zemědělská výroba a přídavné sluţby – ekologické

LAG Podralsko, o.s.

W7 W8

W9 W 10 W 11

W 12 W 13

W 14 W 15 W 16


zemědělství, pěstování energetických plodin, agroturistika apod. absence organizací zaměřených na obchodování zemědělskou produkcí (odbytová centra) malá nabídka pracovních příleţitostí v místě bydliště, velká vyjíţďka za prací Technická infrastruktura, doprava a inţenýrské sítě, energetika celkově nízká kvalita místních vozovek absence opatření na ochranu pěších a cyklistů v silničním provozu existence starých zátěţí (těţba uranu, VVP, Tlustec, černé skládky) Obyvatelstvo, bydlení, sociální a kulturní sluţby velké zastoupení víkendové rekreace, chataření a chalupaření neuspokojivá nabídka zařízení a aktivit pro trávení volného času bydlícího obyvatelstva, zejména mládeţe, málo místních iniciativ a zájmových organizací, které by „táhly“ ţivot v obcích Cestovní ruch, rekreace nejsou dobré podmínky pro vodní a zimní sporty Poměrně malá a nerovnoměrná nabídka v ubytování a stravování návštěvníků nízká úroveň sluţeb v cestovním ruchu

Přednosti i nedostatky obcí a celého území jsou v současné době skutečností. Naproti tomu příleţitosti či nové šance pro rozvoj regionu, jakoţ i budoucí moţná ohroţení či rizika vývoje se nemusí naplnit - představují pouze moţnost, určitý potenciál, a záleţí jak na vnějších okolnostech, tak na aktivitě, zda a v jaké míře k nim v budoucnu dojde. Jaké nové příležitosti pro budoucnost obcí a celého regionu se objevují? O PŘÍLEŢITOSTI PRO BUDOUCNOST, NOVÉ ŠANCE O1 spolupráce obcí a koordinace činnosti v oblastech společného zájmu (sociální, kulturní, sportovní, vzdělávací, informační, technická infrastruktura apod.), efektivnější řešení společných problémů O2 výhody členství ČR v EU, nové moţnosti financování záměrů ze zdrojů EU (strukturální fondy, SZIF) vyuţití soustavy NATURA 2000 O3 přímé externí investice v území, O4 výhody průmyslově nedotčené krajiny pro ekologicky orientované zemědělství (kvalitní a bezpečné potraviny, původ surovin, šetrné technologie) a pro rozvoj cestovního ruchu (venkovská turistika), moţnost ekologicky šetrného obhospodařování krajiny a uchování její rozmanitosti O5 zájem společnosti o rozvoj venkova, ochranu přírody a krajiny, celospolečenské vědomí udrţitelného rozvoje venkova O6 zájem obyvatel na spoluúčasti v rozhodovacích procesech, vznik místního partnerství O7 rozvoj cestovního ruchu jako jednoho z významných zdrojů příjmů obcí s multiplikačním efektem O8

rozvoj podnikatelských aktivit, uplatnění zahraničních investorů

Jaká budoucí ohrožení a rizika vývoje obcí a celého regionu je třeba zvažovat? T BUDOUCÍ OHROŢENÍ, MOŢNÁ RIZIKA VÝVOJE

18

LAG Podralsko, o.s.


T1

nedostatečné finanční krytí potřeb obcí jak v základních sluţbách (tech. a obč. vybavenost), tak pro rozvoj (podpora podnikání, cestovní ruchu aj.)

T2

pokračující útlum zemědělství, který by vedl k dalšímu úbytku pracovních příleţitostí, k větší nezaměstnanosti, ke zhoršování stavu krajiny, coţ by mělo za následek niţší atraktivnost jak pro samotné bydlení v obcích, tak pro cestovní ruch trvající nezájem investorů a nerozvíjení místní ekonomiky, coţ by vedlo k ochuzování ţivota v obcích, jejich větší zanedbanosti a k rostoucí nezaměstnanosti obyvatel, tím i ke sníţení atraktivnosti trvalého bydlení pro mladé lidi a vůbec pro lidi v ekonomicky aktivním věku (úbytek stálých obyvatel)

T3

9. HLAVNÍ SMĚRY, DÍLČÍ CÍLE, PRIORITY ROZVOJE A NÁMĚTY NA OPATŘENÍ V souladu se zpracovanou analýzou současného stavu území Podralska byly stanoveny následující hlavní strategické cíle: 1. Vytvoření příznivých podmínek pro nové podnikatelské investice a rozšíření ekonomických aktivit v mikroregionu 2. Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury (např. komunikační propojení přes Ralsko, obchvat Mimoně) 3. Optimalizace dopravní obsluţnosti území 4. Rozšíření nabídky různých forem a typů bydlení 5. Oţivení zemědělské výroby, revitalizace krajiny 6. Optimalizace zdravotnických sluţeb a školství 7. Zkvalitnění infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu, prodlouţení sezóny 8. Zlepšení informačních vazeb mezi obcemi (propagace regionu navenek,…), včetně vytvoření optimálních vazeb s krajskou samosprávou 9. Zlepšení péče o ţivotní prostředí (likvidace starých zátěţí , odpady, ochrana vod) K dlouhodobé koncepci rozvoje Koncepce dalšího rozvoje nemůţe usilovat pouze o řešení problémů a negativních jevů ve vývoji, nýbrţ také o vyuţití rozhodujících předností, které stojí za to cílevědomě rozvíjet. Pro budoucí rozvoj je nejdůleţitější, aby subjekty, které se nejvíce podílejí na rozvoji území (obce, místní firmy a podnikatelé, poradci, státní orgány), vnímaly, kombinovaly a vyuţívaly jednotlivé nedostatky a ohroţení s přednostmi a příleţitostmi a zpracovávaly je do podoby projektů s moţnou ţádostí o spolufinancování z jiných zdrojů (státní programy, rozpočet kraje, evropské programy, nadační fondy. K dispozici je několik zdrojů financování a pro konkrétní projekty bude prakticky rozhodující to, jak se podaří využít několika zdrojů současně: rozpočty obcí a měst rozpočet Libereckého kraje státní rozpočet ČR a jeho programy administrované ministerstvy a agenturami rozpočet Evropské unie (pro projekty v rámci operačních programů ČR) soukromé zdroje místních firem, jednotlivých podnikatelů, obyvatel obcí a investorů vně regionu 19

LAG Podralsko, o.s.


nevládní nadace, které poskytují příspěvky neziskovým organizacím i obcím (Open Society Fund Praha, Nadace rozvoje občanské společnosti Praha, Nadace Partnerství Brno, Nadace Via Praha, Nadace ČEZ a mnoho dalších) Zjišťování finančních zdrojů pro jednotlivé konkrétní projekty a příprava ţádostí o jejich poskytnutí je jedním ze základních úkolů MAS. Programová část plánu se však nezabývá tím, co je za současných podmínek plně a snadno realizovatelné, nýbrţ tím, co je dlouhodobě potřebné k tomu, aby se území Podralska demograficky, společensky, ekonomicky a ekologicky rozvíjelo. Pro jednotlivé obce by mohlo být strategickým cílem rozvíjet místní komunitu tak, aby byla spravedlivá ke všem a neznevýhodňovala některé obyvatele, aby znamenala trvale udrţitelný vývoj (bez nevratných škod na přírodních nebo lidských zdrojích), aby byla „dobrým místem k ţivotu“, které nestojí za to opouštět, a to ani mladým lidem nebo společensky znevýhodněným skupinám obyvatel. Zdá se, ţe tyto principy jsou příliš vzdálené a abstraktní vůči praktickým problémům ţivota obcí a regionu. Ve skutečnosti je však vývoj kaţdé obce, celého regionu, kraje a republiky bezprostředně svázán se strategií, kterou uplatňují jednotlivé subjekty rozvoje (občané, zastupitelé, firmy atd.). Například zásada „Mysli globálně, jednej lokálně“ nebo princip trvalé udrţitelnosti je velmi praktickým návodem k zachování a rozvíjení obce, krajiny a lidské komunity. Problémem bývá to, jak tyto principy uplatnit v konkrétním rozhodování zastupitelstev a dalších subjektů, a jak je sladit s jinými veřejnými zájmy. ISÚ musí řešit potřeby a očekávání všech skupin obyvatel a dalších osob, které se dostávají do kontaktu s regionem. Ţádná významná skupina by neměla být a není v prioritách a cílech opomenuta. Hlavními cílovými skupinami tu jsou: současní obyvatelé území, a to přinejmenším ve dvou rolích: jako zaměstnanci jako občané (ţivotní podmínky) současní podnikatelé a firmy, které působí na území potenciální obyvatelé, kteří se sem mohou přistěhovat, usadit či působit (potenciální, noví podnikatelé a investoři) návštěvníci, především turisté a rekreanti Jakékoli plánování by se však mělo dít s respektem k základním ekologickým, ekonomickým a dalším racionálním principům. Jsou to zejména: - udrţitelné vyuţívání půdy včetně transformace části neobdělávaných ploch - šetrné vyuţívání a ochrana přírodních zdrojů - zlepšování ţivotních podmínek obyvatel s cílem jejich větší stabilizace - zapojování občanů do rozhodování o místních záleţitostech - posílení vědomí sounáleţitosti místních lidí (a zvláště podnikatelů) s regionem a pocit spoluodpovědnosti za jeho rozvoj - důraz na rozvoj místní ekonomiky (na malé a střední podniky a ţivnosti) - princip maximální přidané hodnoty (např. zboţí v regionu nejen vyrobit, ale také zpracovat, příp. prodávat) - kapacitně a technologicky efektivní materiální a technická základna fungování a rozvoje regionu (vč. územní technické infrastruktury) - důraz na současné silné stránky regionu, jejich rozvíjení - co nejúplnější vyuţívání místních zdrojů (lidských, přírodních, ekonomických), posilování vlastních kapacit - výhody společného postupu obcí (např. společný postup v územním plánování, v prosazování zájmů regionu navenek, společné podávání ţádostí o dotace apod.) - koordinace aktivit a společné vyuţití části vlastních zdrojů (lidských, finančních, materiálních, informačních) 20

LAG Podralsko, o.s.


Společným jmenovatelem těchto principů je 1. trvale udrţitelný rozvoj regionu, 2. účast na přípravě rozhodování těch, kterých se budoucnost regionu či zamýšlené opatření týká, tedy bydlících obyvatel, podnikatelů, místních občanských organizací apod. 3. s tím spojený rozvoj místních partnerství těchto subjektů. Obě tyto hodnoty patří k hlavním principům strategie regionálního rozvoje ČR, strukturální politiky Evropské unie (např. iniciativy LEADER pro rozvoj venkova). Problematika budoucnosti regionu se dá rozdělit do čtyř témat - hlavních směrů rozvoje. Nejsou vzájemně izolované, naopak, tvoří skupinu problémů a příleţitostí, které se navzájem ovlivňují. Těmito tématy jsou 1. ţivotní podmínky 2. místní ekonomika 3. krajina 4. cestovní ruch (jako specifický směr rozvoje) Ze SWOT analýzy lze odvodit v těchto tématech hlavní cíle v rozvoji území: C1: Zvyšovat atraktivnost života v regionu, stabilizovat bydlící obyvatelstvo, zlepšovat životní podmínky - učinit z obcí místo, kde lidé přirozeně chtějí a mohou žít. C 2: Posilovat místní ekonomiku, vytvářet nové pracovní příležitosti, zvyšovat rozmanitost zdrojů příjmu, podporovat podnikatelské aktivity v obcích. C 3: Usilovat o uchování kvality přírodního prostředí, zabránit snižování hodnoty kulturní krajiny, zachovat její venkovský ráz, snižovat negativní důsledky restrukturalizace zemědělské činnosti. C 4: Rozvíjet potenciál cestovního ruchu, jeho technickou infrastrukturu, služby a programy pro návštěvníky. Pro plánování dalšího rozvoje by se pak mohlo vycházet z toho, že pro daný cíl je třeba: rozvíjet a uplatňovat ty přednosti (S), které Podralsko, příp. jednotlivé obce mají kompenzovat nebo sniţovat nedostatky a problémy (W), které mají na cílový efekt vliv, vyuţívat příleţitosti (O), které se Podralsku naskýtají, omezovat rizika (T), které by se mohly naplnit, jestliţe by sdruţení aktivně nezasahovalo do vývoje. Hlavní směry a dílčí cíle rozvoje C1: Zvyšovat atraktivnost života v regionu, stabilizovat bydlící obyvatelstvo, zlepšovat životní podmínky - učinit z území místo, kde lidé přirozeně chtějí a mohou žít Dílčí cíle: 1.1 Obnovovat a udrţovat obecní objekty a občanskou vybavenost v obcích tak, aby slouţila místním obyvatelům i návštěvníkům regionu a přispívala k jeho atraktivitě. V regionu dlouhodobě udrţovat dostatečnou dopravní obsluţnost a existenci základního školství a zajistit dostupnost středního a učňovského školství. 1.2 Podporovat a zajišťovat zkvalitňování bytového fondu a bytovou výstavbu v obcích a hledat pro to další finanční zdroje (např. spojení bydlení se samostatným podnikáním). Podporovat změnu individuálně rekreačních objektů na trvalé bydlení. 1.3 Udrţovat a zlepšovat technickou infrastrukturu, dopravní, komunikační a další sluţby v 21

LAG Podralsko, o.s.


regionu a obcích (zejména rekonstruovat a modernizovat pozemní komunikace, vodovodní a kanalizační sítě, veřejné osvětlení atd.). 1.4 Udrţovat a rozvíjet společenský ţivot v obcích regionu, podporovat udrţování místních tradic a provoz kulturních zařízení, spolupořádat kulturní a společenské akce, podporovat spolupráci místních zájmových spolků a veřejně prospěšných organizací s obcemi. 1.5 Podporovat sounáleţitost uvnitř obcí, usilovat o zapojení uţivatelů „rekreačního bydlení“ (chataři, chalupáři) a dalších neproduktivních sloţek obyvatelstva do společenského ţivota obcí 1.6 Rozvíjet poradenské a informační sluţby pro občany, návštěvníky a podnikatelské subjekty (poradenství, prezentace na internetu a další). Zlepšit propagaci malých obcí regionu, propagaci existujících podnikatelů a poskytování informací zájemcům o provozování ţivností v obcích. 1.7 Rozvíjet spolupráci obcí regionu a koordinaci činnosti v oblastech společného zájmu (sociální, kulturní, sportovní, vzdělávací, informační, technická infrastruktura apod.), tím řešit efektivněji společné problémy a naplňovat tak smysl činnosti LAG Podralsko.. C 2: Posilovat místní ekonomiku, vytvářet nové pracovní příležitosti, zvyšovat rozmanitost zdrojů příjmu, podporovat podnikatelské aktivity v obcích Dílčí cíle: 2.1 Propagovat ekonomické rozvojové moţnosti regionu 2.2 Podporovat a propagovat podnikatelské aktivity místních občanů (sluţby a drobné podnikání v cestovním ruchu a řemeslech), zejména a) začínající místní podnikatelské subjekty (zainvestované pozemky, výhodné ceny nemovitostí, příp. zprostředkování půjček), b) existenci drobných provozoven šetrných k přírodě a hospodařících s vedlejšími produkty a odpady, c) sluţby místního významu pro potřeby zemědělské výroby. 2.3 Ve spolupráci s úřady práce vytvářet podmínky pro rozvoj domácí práce a samozaměstnávání občanů v oblasti informačních technologií i v dalších oblastech - zejména pro podporu rozvoje venkovské turistiky, agroturistiky (ubytování a relaxační programy ve venkovském prostředí) a sluţeb pro cestovní ruch. 2.4 Přehodnotit další vyuţívání volných a opuštěných zemědělských pozemků a objektů a umoţnit jejich vyuţívání i pro alternativní (nezemědělské hospodářské činnosti, zejména tzv. bezpečné, ekologické zemědělství (produkce biopotravin), pěstování energetických a marginálních plodin (např. len na semeno, řepka, ale i koření, lesní plody, agroturistika apod. Zabezpečit tyto objekty před další devastací. 2.5 Sledovat a získávat různé finanční zdroje (státní, evropské a soukromé nadační, firemní a osobní) pro finančně rozsáhlé projekty. V současné době se v ČR obcím nabízí cca 10 různých programů, podnikatelům a firmám rovněţ asi 10 a nestátním neziskovým organizacím asi 20. 2.6 Usilovat o sociální projekty financované státem či krajem (ústavy sociální péče, léčebná a rehabilitační zařízení, diagnostické ústavy, uprchlické tábory) a jejich umístění v nevyuţívaných objektech. 2.7 Vyuţívat sluţby manaţerů a poradců, kteří budou vyhledávat rozvojové příleţitosti pro obce, jednat s partnery mimo region, připravovat projekty a ţádosti o dotace a řídit realizaci sloţitých projektů (více partnerů, obcí apod.).

22

LAG Podralsko, o.s.


C 3: Usilovat o uchování kvality přírodního prostředí, zabránit snižování hodnoty kulturní krajiny, zachovat její venkovský ráz, snižovat negativní důsledky restrukturalizace zemědělské činnosti Dílčí cíle: 3.1 Dbát o to, aby veškerá půda v regionu měla své vlastníky, kteří ji uţívají, udrţují nebo obdělávají k prospěchu svému a obecnímu. Evidovat ladem leţící a nevyuţívané půdy všech druhů zemědělských pozemků, dořešit majetkoprávní vztahy a pozemkové úpravy. Zajistit systematickou údrţbu obecních pozemků, obnovovat a provádět výsadbu veřejné zeleně 3.2 Revitalizovat krajinu cílevědomou péčí o zemědělsky vyuţívané i nevyuţívané pozemky, biokoridory a biocentra, obnovovat agrodesign (vzhled) krajiny zejména zakládáním rozčleňovacích linií veřejné a nelesní zeleně, zvyšovat retenční schopnost půdy, pečovat o potoky, břehové porosty apod., rekonstruovat polní cesty 1. 3.3 Rozvíjet pěstování nepotravinářských a marginálních komodit, vytvořit program hospodaření s vedlejšími produkty zemědělské a lesnické výroby, zejména biomasy (sláma, bioplyn, rychle rostoucí dřeviny). 3.4 Hledat a uplatňovat spojení zemědělského podnikání s nezemědělskými činnostmi, zejména s údrţbou a s ochranou přírody a krajiny a s mimoprodukčními funkcemi lesů, podpora agroturistiky a výroby alternativní energie. 3.5 Podporovat zakládání a fungování drobných zemědělských podniků a rodinných farem, hledat pro ně moţnosti finančních dotací a propagace. 3.6 Usilovat o zachování prostředí a stylu vesnického ţivota v obcích při akceptování regionálních specifik a potřeb občanů. 3.7 Obnovovat a rozvíjet charakteristický obraz vesnice (urbanisticky a architektonicky), hledat moţnosti začlenění nefunkčních a neestetických objektů a ploch do obrazu vesnice (s vyuţitím zeleně), pečovat o veřejná prostranství a drobné stavby (odpočívadla, boţí muka apod.), nepřipouštět (stavební úřad) esteticky nevhodné zásahy do vzhledu objektů rekreačního bydlení. 3.8 Postupně vytvářet atmosféru pozitivního hodnocení (uznávání) kaţdého vlastníka nemovitého majetku za to, ţe tento majetek je právě jeho zásluhou ozdobou obce a svazku obcí (tj. pozitivní vyjádření toho, ţe by mělo být společensky a občansky neúnosné vlastnit zanedbaný, neudrţovaný nebo dlouhodobě nevyuţívaný majetek včetně neobdělávané půdy). C 4: Rozvíjet potenciál cestovního ruchu, jeho technickou infrastrukturu, služby a programy pro návštěvníky Dílčí cíle: 4.1 Zvyšovat turistickou atraktivnost regionu cílevědomým marketingem, udrţováním pěších tras a cyklotras (ve spolupráci s Lesy ČR a Klubem českých turistů), doplňkovými sluţbami pro turisty, příp. zvláštními formami turistiky. 4.2 Vytvořit soupis ubytovacích a stravovacích kapacit, sluţeb a produktů v cestovním ruchu pro všechny sezóny cílové skupiny a zajistit jejich propagaci uvnitř i vně regionu (internet, obce, zpravodaj, informační střediska, regionální a celostátní veletrhy cestovního ruchu apod.). 4.3 Rozšiřovat nabídku a zlepšovat kvalitu ubytovacích a stravovacích kapacit (jednání s

23

LAG Podralsko, o.s.


moţnými provozovateli a poradenství), i dalších sluţeb pobytového cestovního ruchu a vícedenní turistiky (rodinné i firemní), rozvíjet podpůrnou turistickou infrastrukturu (cyklistické stezky, veřejně přístupné zdroje pitné vody aj.). 4.4 Povzbuzovat obyvatele obcí a) k poskytování ubytovacích a stravovacích sluţeb, b) k aktivitám v tzv. měkkém cestovním ruchu - sluţby jako jízdy na koních, rybaření, myslivost, kulturní turistika, hobby turistika, agroturistika, středně náročné anaerobní sporty v přírodě (např. terénní cyklistika) apod. 4.5 Po provedení inventury současných kapacit a atraktivit regionu připravovat rekreační a relaxační programy pro různé kategorie návštěvníků – sportovní a kulturní aktivity pro chataře a chalupáře, 1-2 denní víkendové pobyty pro výletníky a rekreanty z blízkých měst, „tradiční“ týdenní a čtrnáctidenní dovolené rodin a podmínky pro tzv. firemní turistiku (prezentace, semináře, oslavy apod.). Propojit tyto aktivity s akcemi za hranicemi regionu. 4.6 Zlepšit celkovou propagaci regionu v národním měřítku

24

LAG Podralsko, o.s.


POUŽITÉ MATERIÁLY Strategický plán rozvoje mikroregionu Peklo, agentura TIMA Liberec, březen 2003 Strategický plán pro mikroregion S D R U Ţ E N Í O B C Í Z Á P A D U Č E S K O L I P S K A , T-PLAN, S.R.O, PRAHA, LISTOPAD 2001 Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 - 2020, Odbor hospodářského a regionálního rozvoje, Krajský úřad Libereckého kraje, r. 2007 Návrh marketingového řízení mikroregionu Peklo, Emil Ponikelský, červenec 2003 Cestovní ruch mikroregionu Peklo – konkretizace problematiky, Emil Ponikelský, srpen 2003 Akční plán mikroregionu Peklo pro rok 2004, Emil Ponikelský, září 2003 Koncepce rozvoje cestovního ruchu Českolipska - Rámcová strategie, ARR, listopad 2003 Plán rozvoje cestovního ruchu České Lípy a okolí ( Malé Českolipsko ) na období 2004-2010, Agentura regionálního rozvoje, listopad 2003 Strategický plán Svazku obcí Peklo, listopad 2009 ANALÝZA POTŘEB ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MÁCHOVA JEZERA, Září 2009, Ing. Pavla Bičíková, Ing. Jana Jasná Kubinová Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu Podralsko, Agentura regionálního rozvoje, březen 2006 - květen 2006 ROZVOJOVÉ STUDIE VENKOVSKÝCH MIKROREGIONŮ - MIKROREGION PODRALSKO SAUL s.r.o. Liberec, říjen 2000 Dlouhodobá strategie udrţitelného rozvoje cestovního ruchu Máchova jezera - Pracovní verze pro workshop duben 2010, Ing. Pavla Bičíková, Ing. Jana Jasná Kubinová Dotazníkové šetření „Kvalita ţivota v Mikroregionu Podralsko“, LAG Podralsko, duben 2009 Strategický plán Místní akční skupiny pro program LEADER v plánovacím období 2007 – 2013, LAG Podralsko, 2007, aktualizace 2009

25

26

Území působnosti LAG Podralsko moţnosti a současné vyuţití

Recommend Documents