U´VT MU
zpravodaj Bulletin pro zájemce o výpoˇ cetní techniku na Masarykovˇ e univerzitˇ e • prosinec 2008 • roˇ c. XIX •ˇ c.
Dotazník ke Zpravodaji ÚVT MU – vyhodnocení Miroslav Bartošek, ÚVT MU Na dotazník vyhlášený v minulém ˇ císle Zpravodaje ÚVT MU došlo bˇ ehem mˇ esíce a p˚ ul celkem 118 odpovˇ edí, což hodnotíme jako velmi pˇ ríznivý výsledek. Vybrané souhrnné výsledky z dotazníkového šetˇ rení uvádíme níže. Podrobnˇ ejší údaje vˇ cetnˇ e graf˚ u jsou k dispozici v elektronické verzi tohoto ˇ clánku na webu zpravodaje.
1 Údaje o respondentech 72 % z celkového poˇ ctu 118 odpovˇ edí poskytli zamˇ estnanci MU (pˇ revážnˇ e odborní pracovníci a uˇ citelé); zbytek pochází od student˚ u bakalᡠrského ˇ ci magisterského studia (16 %) a student˚ u doktorského studia MU (11 %). Jedna odpovˇ ed’ byla od mimouniverzitního ˇ ctenᡠre. Více než dvˇ e tˇ retiny všech respondent˚ u uvedlo jako své primární profesní zamˇ eˇ rení oblast informaˇ cních a komunikaˇ cních technologií (ICT), což koresponduje i s fakultním rozdˇ elením, kde podle oˇ cekávání dominovaly odpovˇ edi z fakulty informatiky (34 %) a ÚVT (32 %). Mimo tato dvˇ e informatická pracovištˇ e byly významnˇ eji zastoupeny ještˇ e fakulty pˇ rírodovˇ edecká (13 odpovˇ edí, tj. 11 %), filozofická (6 odpovˇ edí) a lékaˇ rská (5 odpovˇ edí).
2
Z hlediska vˇ ekové struktury byli nejvíce zastoupeni mladí uživatelé ve vˇ eku do 30 let, kteˇ rí tvoˇ rili 45 %. Ve vˇ eku 30-50 let bylo 36 % respondent˚ u, vˇ eková kategorie nad 50 let byla zastoupena zhruba z jedné pˇ etiny (19 %).
2 Vyjádˇ rení ke Zpravodaji ÚVT MU Témˇ eˇ r dvˇ e tˇ retiny respondent˚ u sledují zpravodaj dlouhodobˇ e nebo alespoˇ n nˇ ekolik let, pˇ riˇ cemž zastoupení ˇ ctenᡠru ˚ tištˇ ené verze a webové verze je vyrovnané: jedna ˇ ctvrtina sleduje jen tištˇ enou verzi a druhá ˇ ctvrtina sleduje zase jen webovou verzi (polovina ˇ ctenᡠru ˚ sleduje v nˇ ejakém pomˇ eru obˇ e verze Zpravodaje). Z hlediska pˇ rínosu hodnotí ˇ clánky ve zpravodaji 43 % všech odpovˇ edí jako vˇ etšinou pˇ rínosné, a dalších 53 % jako obˇ cas zajímavé. Jenom 4 % odpovˇ edí oznaˇ cilo ˇ clánky za málokdy zajímavé. Forma podání odborných ˇ clánk˚ u vyhovuje naprosté vˇ etšinˇ e respondent˚ u – 82 % ji oznaˇ cilo jako „tak akorát”. Zhruba 11 % ˇ ctenᡠru ˚ shledává odborné ˇ clánky jako pˇ ríliš technické ˇ ci málo srozumitelné. Za pˇ ríliš populární je považují jen 4 % respondent˚ u. Nejvíce zajímají ˇ ctenᡠre následující kategorie ˇ clánk˚ u: – – – –
informace o zajímavých projektech, aplikace ICT v r˚ uzných oblastech, informaˇ cní systémy na MU, poˇ cítaˇ cová bezpeˇ cnost,
– popis užiteˇ cných softwarových program˚ u a nástroj˚ u.
l˚ um na univerzitˇ e. K zabˇ ehnutým službám, jako jsou napˇ ríklad budování a správa poˇ cítaˇ cové sítˇ e, elektronické informaˇ cní zdroje, poˇ cítaˇ cové studovny nebo systémy pro personalistiku a ekonomiku, budou postupnˇ e pˇ ribývat další, zamˇ eˇ rené zejména na vˇ edecké a výzkumné pracovníky. Hlavními nabízenými službami budou ukládání dat, hosting webových server˚ u a prostˇ redí pro nároˇ cné výpoˇ cty.
Tato témata zajímala více než 50 % všech respondent˚ u, kteˇ rí na danou otázku odpovˇ edˇ eli. Na otázku „které typy ˇ clánk˚ u mne zajímají nejménˇ e” odpovˇ edˇ elo jen 21 respondent˚ u (18 %), z toho vˇ etšina oznaˇ cila za nejménˇ e zajímavé úzce zamˇ eˇ rené a pˇ ríliš technicky pojaté ˇ clánky. Na otázku „Jaká témata ve Zpravodaji postrádám” odpovˇ edˇ elo 17 ˇ ctenᡠru ˚, pˇ riˇ cemž odpovˇ edi byly velmi r˚ uznorodé: od popisu software v poˇ cítaˇ cových uˇ cebnách a multilicence MU, pˇ res praktiˇ ctˇ ejší informace o možnostech využití VT nespecialisty, informace o aplikacích v operaˇ cním systému Unix, upozornˇ ení na novˇ e pˇ ripravované technologie a aplikace na MU, popisy mobilních zaˇ rízení, až po „poˇ cítalogické” vtipy.
V tomto ˇ clánku se budeme vˇ enovat pˇ revážnˇ e službám ukládání dat – zejména proto, že jsou už dnes dostupné v pilotním provozu a v souˇ casné dobˇ e pˇ recházíme do provozu produkˇ cního.
1 Služby ukládání dat Proˇ c vlastnˇ e hodláme poskytovat ukládání dat jako službu? Nestaˇ cí snad koupit si vˇ etší disk? Jedním z hlavních úkol˚ u tohoto ˇ clánku je pˇ resvˇ edˇ cit laskavého ˇ ctenᡠre, že tomu tak docela není.
Obecný komentᡠr ke Zpravodaji poskytlo 19 respondent˚ u. Tˇ rináct komentᡠru ˚ bylo ˇ cistˇ e pochvalných, jeden byl kritický („myslím, že pˇ red nˇ ekolika lety býval Zpravodaj zajímavˇ ejší”). Mezi doporuˇ ceními se objevil požadavek na více kratších ˇ clánk˚ u v jednom vydání a vˇ etší samostatnost webové verze Zpravodaje (rozšíˇ rení co do obsahu i funkce – napˇ r. diskuse k ˇ clánk˚ um).
Uživatelé se v oblasti ukládání dat setkávají typicky s alespoˇ n jedním z následujících tˇ rí problém˚ u: 1. velkým objemem dat, 2. požadavky na spolehlivost uložení, 3. potˇ rebou data sdílet mezi skupinou uživatel˚ u, pˇ rípadnˇ e je kontrolovanˇ e zveˇ rejˇ novat.
Zajímavé byly i odpovˇ edi ohlednˇ e pˇ redplatného tištˇ ené verze: všichni ti, kteˇ rí uvedli, že tištˇ enou verzi odebírají, chtˇ ejí v odbˇ eru i nadále pokraˇ covat. Naopak, ze 47 ˇ ctenᡠru ˚, kteˇ rí tištˇ enou verzi neodebírají, vyjádˇ rili zájem o její zasílání jen ˇ ctyˇ ri.
1.1 Objem dat Objem dat je mˇ eˇ rítkem znaˇ cnˇ e promˇ enlivým. Do jisté míry lze nedostatek kapacity ˇ rešit poˇ rízením vˇ etšího nebo dalšího disku, v dnešní dobˇ e není problém poˇ rídit disky kapacity pˇ resahující 1 TB. Pokud ani to nestaˇ cí, je tˇ reba se pˇ resunout do kategorie diskových polí, která jsou už nezanedbatelnou položkou rozpoˇ ctu, je tˇ reba k nim obvykle poˇ rídit ještˇ e ˇ rídící poˇ cítaˇ c, nejsou už zrovna nejskladnˇ ejší a produkují teplo a hluk. Bez pˇ ríslušného prostˇ redí (což se týká zejména chlazení) se také diskovému poli zkracuje životnost. Celkovˇ e lze ˇ ríci, že diskové pole není právˇ e nejpˇ ríjemnˇ ejší spolubydlící v kancelᡠri, takové zaˇ rízení patˇ rí do klimatizovaného poˇ cítaˇ cového sálu. Také správa diskového pole už není záležitostí pro byt’ i znalejšího uživatele, ˇ rešení problém˚ u už vyžaduje znalost technologie.
A poslední údaj: získali jsme jednoho nového zájemce o pˇ rispívání do Zpravodaje. Jménem redakce chci podˇ ekovat všem ˇ ctenᡠru ˚m, kteˇ rí si udˇ elali ˇ cas a na náš dotazník odpovˇ edˇ eli. Vaše odpovˇ edi byly pro nás užiteˇ cné a v mnohém inspirativní. Mohu slíbit, že se vašimi názory a námˇ ety budeme opravdu serióznˇ e zabývat a využijeme je pˇ ri pˇ rípravˇ e dalších ˇ císel Zpravodaje ÚVT MU.
Služby ÚVT pro vˇ edu a výzkum David Antoš, ÚVT MU Ústav výpoˇ cetní techniky MU pˇ ripravuje rozsáhlé rozšíˇ rení portfolia služeb, které nabízí uživate2
1.2
Spolehlivost uložení
nemusejí zvlášt’ registrovat uživatelé federací z Dánska a Švédska.
Zatímco klasické knihovny jsou budovány na ukládání na stovky let, nápisy tesané v kameni jsou ˇ citelné i po tisíciletí, moderní technologie zpracování a ukládání dat mohou poskytnout srovnatelnou trvanlivost jen za cenu adekvátní péˇ ce o uložené materiály. Trvanlivost uložených dat je daleko skrytˇ ejším problémem než záležitost kapacity.
2 Souˇ casné možnosti ukládání dat na ÚVT V souˇ casné dobˇ e nabízí ÚVT datová úložištˇ e jako službu. To zbavuje uživatele závislosti na konkrétní technologii a starosti o ni. Data jsou ukládána na disková pole, což snižuje riziko výpadku živé kopie dat, a jsou zálohována na pásky. Páskové zálohy se provádˇ ejí dennˇ e a kromˇ e obnovení dat v pˇ rípadˇ e havárie pole umožˇ nují získat omylem smazaná data nebo dohledat starší verzi souboru. Pásky lze po dohodˇ e použít i k dlouhodobé archivaci.
Pˇ resvˇ edˇ cení, že uložená data jsou trvalá, vydrží uživateli do havárie disku nebo do prvního CD-R média, které nejde pˇ reˇ císt. Poˇ cítaˇ cové technologie sice umožˇ nují ukládání velkých objem˚ u dat, jejich ztráta je však vˇ etšinou o to bolestnˇ ejší, zejména jedná-li se o data související s mˇ esíci ˇ ci roky výzkumu. Navíc mírnˇ e poškozenou knihu lze bez problém˚ u ˇ císt, okopírovat nebo pˇ rinejhorším pˇ repsat, z pevného disku spadlého z metrové výšky se nemusí podaˇ rit zachránit nic.
Z pohledu uživatele je úložištˇ e pouze „dalším vysokokapacitním diskem” v operaˇ cním systému, takže není tˇ reba, aby se uživatel uˇ cil novou technologii: práci se souborovým systémem každý dobˇ re zná. Standardnˇ e poskytujeme pˇ ripojení protokoly Samba a NFSv4, v od˚ uvodnˇ ených pˇ rípadech lze dohodnout i jiné. Úložištˇ e je jako souborový systém pˇ rístupné po síti z více míst, napˇ ríklad vˇ cetnˇ e domácích kancelᡠrí. Protože sít’ové prostˇ redí ne vždy dovoluje pˇ renášet data sít’ových souborových systém˚ u (je to obvyklé na konferencích, letištích a podobnˇ e, kde obˇ cas nelze rozumnˇ e použít ani služby VPN1 ), k dat˚ um lze pˇ ristupovat i pomocí autentizovaného webového rozhraní. Zde vycházíme z pˇ redpokladu, že webový provoz je obvykle na sítích povolen, což dává prakticky neomezenou dostupnost uložených dat.
Ani jediné diskové pole (tˇ rebaže je obvykle odolné napˇ ríklad v˚ uˇ ci výpadku jednoho z disk˚ u), není-li dále zálohováno, ještˇ e nechrání pˇ red nechtˇ eným smazáním d˚ uležitého souboru nebo tˇ reba pˇ red živelnou katastrofou. Rozumnou zálohovací strategií je vytvᡠrení dostateˇ cného množství kopií dat. Je zcela zásadní, aby zálohování bylo automatizované, jinak na nˇ ej uživatelé budou zapomínat. Toho lze nejsnáze dosáhnout, pokud má zálohování formu služby, o kterou se uživatel v˚ ubec nemusí starat, pouze ví, kam se obrátit v pˇ rípadˇ e, kdy o nˇ ejaká data pˇ rišel a potˇ rebuje je obnovit. 1.3
Úložný prostor vytvᡠríme na žádost podle individuálních požadavk˚ u. Lze vytvᡠret i sdílené diskové prostory vhodné pro menší spolupracující týmy (typicky jednotky uživatel˚ u). Limity objem˚ u dat jsou dohodnuty podle potˇ reb uživatele, struktura, charakter, užití a publikování uložených dat je na rozhodnutí uživatele, pˇ riˇ cemž ÚVT poskytuje konzultaˇ cní ˇ cinnost.
Sdílení
Posledním zmínˇ eným aspektem je potˇ reba sdíˇ lení. To m˚ uže mít nejr˚ uznˇ ejší formu. Casto postaˇ cí prostý pˇ rístup do sdíleného souborového systému pro skupinu uživatel˚ u. Další možností je zpˇ rístupnit ˇ cást uložených dat definované skupinˇ e uživatel˚ u pˇ res webové rozhraní. Tímto zp˚ usobem jsou napˇ ríklad realizovány dermatopatologické atlasy http://atlases.muni.cz. Autor a správce mají pˇ rímý pˇ rístup do souborového systému, registrovaní uživatelé obrázky a popisy prohlížejí pˇ res webové rozhraní. Je možné zapojit rozliˇ cné autentizaˇ cní mechanismy, pro pˇ rístup do atlas˚ u se napˇ ríklad
3 Webové služby Mnoho pracovišt’ na univerzitˇ e provozuje webové stránky jako prostˇ redí podporující vˇ edeckou spolupráci. Kromˇ e základních informací 1 Pro podrobnˇ ejší popis univerzitní VPN viz https:// vpn.muni.cz/, pˇ rípadnˇ eˇ clánek [2]
3
o laboratoˇ rích zveˇ rejˇ nují i rozsáhlejší data související pˇ rímo s výzkumem.
stejnˇ e jako úsilí nutné ke správˇ e clusteru, jsou ovšem témˇ eˇ r nezávislá na míˇ re využití clusteru. Obvyklým a velmi nesnadno ˇ rešitelným problémem je také fyzické umístˇ ení poˇ cítaˇ cu ˚: výkonné stroje produkují teplo (a tím nutné návazné investice do chlazení) a hluk.
To obnáší správu fyzického hardwaru (který je potˇ reba mít nˇ ekde fyzicky umístˇ en), instalace operaˇ cního systému, webového serveru, databáze, systému pro správu obsahu (Content Management System, CMS) a koneˇ cnˇ e vlastního obsahu webové prezentace. Pˇ ritom pouze obsah prezentace má odborný obsah odpovídající ˇ cinnosti pracovištˇ e, vše ostatní pˇ redstavuje zátˇ ež.
Na druhou stranu vlastní cluster umožˇ nuje uživatel˚ um provozovat prostˇ redí vyladˇ ené pro jejich potˇ reby. Pokud ovšem uživatel své výpoˇ cty provádí na pronajaté infrastruktuˇ re, pˇ ri klasickém pˇ rístupu s uživatelskými úˇ cty na sdíleném operaˇ cním systému je omezen na prostˇ redí, které pˇ ripravil provozovatel takové infrastruktury, na jím poskytovanou distribuci operaˇ cního systému a dostupný software.
Plánujeme proto hosting webových server˚ u, zahrnující všechny souˇ cásti od fyzického hardwaru po systém pro správu obsahu. Pˇ redpokládáme nasazení nˇ ekolika bˇ ežných CMS. Pokud uživatel˚ um nebude tato nejvyšší vrstva systému vyhovovat, mohou použít CMS vlastní, který si budou spravovat sami. Mohou však použít všechny vrstvy až po databázi. Podobnˇ e bude možno rozdˇ elit zodpovˇ ednost i mezi nižší dvojici vrstev.
Virtualizace poˇ cítaˇ cu ˚ (pro úvodní pˇ rehled tohoto tématu viz [1] a následující díly seriálu) umožˇuje odstranit vˇ n etšinu výše uvedených nevýhod souˇ casnˇ e, logicky oddˇ eluje instalaci operaˇ cního systému a softwaru od fyzického stroje a dovoluje spouštˇ et celé instalace operaˇ cních systém˚ u.
Stránky budou pˇ rístupné pod doménovými jmény tˇ retího nebo vyššího ˇ rádu (napˇ r. http: //sitola.fi.muni.cz), podporovat budeme i napojení nezávislých domén (http://www. sitola.cz/). Zásadním prvkem webových služeb je úzké provázání s datovými úložišti, které dovolí uživatel˚ um zveˇ rejˇ novat uložená data ve formˇ e, kterou považují za nejvhodnˇ ejší pro konkrétní pˇ rípad. Pˇ rístup k dat˚ um lze navázat na r˚ uzné autorizaˇ cní a autentizaˇ cní mechanismy jako jsou federace apod.
Uživatel m˚ uže dokonce mít v takovém prostˇ redí správcovská práva k operaˇ cnímu systému, takže se nevzdává možnosti použít vlastní prostˇ redí a plnˇ e jej spravovat. Pˇ redpokládáme samozˇ rejmˇ e poskytování standardní instalace pro uživatele, kteˇ rí nechtˇ ejí investovat úsilí do vytvᡠrení instalace vlastní. Výpoˇ cetní zdroje budou dostupné na žádost, uživatel si vyžádá urˇ citý poˇ cet stroj˚ u s danou instalací na urˇ citou dobu a poˇ cet zapojených stroj˚ u lze bˇ ehem života clusteru mˇ enit. Protože jsou s vysokou pravdˇ epodobností špiˇ ckové výpoˇ cetní potˇ reby jednotlivých uživatel˚ u rozloženy v ˇ case, celková fyzická infrastruktura pro virtuální prostˇ redí je menší, než celkové množství stroj˚ u potˇ rebné pro jednotlivé uživatele. To pˇ rináší celkové zvýšení efektivity a spolehlivosti systému a energetické úspory. Nárazovˇ e lze používat i daleko vˇ etší výpoˇ cetní kapacitu, než by si uživatel mohl dovolit poˇ rídit jako vlastní cluster.
Pro efektivní využití hardwaru a logické oddˇ elení jednotlivých webových server˚ u bude použita technologie virtuálních poˇ cítaˇ cu ˚. Využití virtuálních poˇ cítaˇ cu ˚ je ovšem daleko obecnˇ ejší, jak uvidíme v následující ˇ cásti.
4 Prostˇ redí pro nároˇ cné výpoˇ cty Skupiny uživatel˚ u, které potˇ rebují vˇ etší výpoˇ cetní výkon, než poskytuje bˇ ežný osobní poˇ cítaˇ c, ˇ casto ˇ reší situaci poˇ rízením vlastního clusteru. Zásadními nevýhodami tohoto pˇ rístupu jsou zejména nevyužívání dostupných zdroj˚ u v dobˇ e, kdy není velká potˇ reba výpoˇ cetního výkonu, a na stranˇ e druhé nedostatek výpoˇ cetních zdroj˚ u ve fázích, kdy je uživatel intenzivnˇ e potˇ rebuje, protože potˇ reba výpoˇ cetního výkonu má typicky nárazový charakter. Spotˇ reba energií,
V každém pˇ rípadˇ e se ovšem uživatel zbaví nutnosti spravovat fyzické poˇ cítaˇ ce a základní infrastrukturu (napájení, chlazení, sítˇ e, fyzické zabezpeˇ cení serverovny, . . . ), plánované výpoˇ cetní zdroje budou umístˇ eny na sálech ÚVT se vším potˇ rebným vybavením a zajištˇ enou správou. 4
V souˇ casnosti celý systém virtuálních výpoˇ cetních zdroj˚ u analyzujeme a pˇ ripravujeme technologie.
poster – velkorozmˇ erný plakát, prezentující výsledky práce formou tabulek, fotografií a komentovaných témat. Kromˇ e výzkumu lze nalézt mnoho dalších oblastí, jež potˇ rebují pˇ ripravovat velkoformátové tisky. Jedná se napˇ ríklad o výstupy z geografických informaˇ cních systém˚ u, pozvánky a prezentace na nejr˚ uznˇ ejší akce apod.
5 Shrnutí Zatímco koncepce používání virtuálních cluster˚ u se teprve pˇ ripravuje, „vedlejší produkty” tohoto úsilí se ukazují jako užiteˇ cné už dnes. Úložné kapacity jsou nutnou souˇ cástí takové infrastruktury, webové servery jsou z technologického hlediska pˇ redstupnˇ em ke kompletnímu výpoˇ cetnímu prostˇ redí. Úložné kapacity byly v roce 2008 k dispozici vytipovaným pracovištím univerzity, se kterými jsme jednali individuálnˇ e v rámci analýzy požadavk˚ u, a získaly bˇ ehem tohoto období pˇ res 35 uživatel˚ u, kteˇ rí je používají k nejr˚ uznˇ ejším úˇ cel˚ um. Pˇ ríkladem m˚ uže být ukládání videa na LF, sdílený repozitᡠr fotografií historických listin na FF, nebo tˇ reba archiv výsledk˚ u experiment˚ u z Pˇ rF.
V souˇ casné dobˇ e je tisk posteru (a velkoformátového tisku obecnˇ e) pomˇ ernˇ e nákladnou záležitostí, jež se ˇ reší u specializovaných externích firem. Na základˇ e zaznamenaných potˇ reb se ÚVT rozhodlo nabídnout službu, která zpˇ rístupní uživatel˚ um naší univerzity velkoformátový tisk za výhodných podmínek pˇ rímo na ÚVT MU. Plotter bude k dispozici jak široké akademické obci, tak i student˚ um.
1 Plotter a jeho možnosti Pro velkoplošné tisky byl zakoupen plotter HP Designjet Z6100ps 42 palc˚ u. Je vybaven šesti tiskovými kazetami a umožˇ nuje kvalitní barevný tisk o rozlišení až 2400 × 1200 dpi (optimalizovaných ze vstupních 1200 × 1200 dpi). Jako tisková technologie je použit termální inkoustový tisk HP. Plotter umí tisknout na velké množství typu papír˚ u, které se do tiskárny vkládají po rolích. Maximální šíˇ rka média je 1067 mm, s maximální tisknutelnou plochou omezenou na 1057 mm. Délka média m˚ uže dosahovat až 175 m v závislosti na druhu média. Plotter umí tisknout jakékoli rozmˇ ery, a není tedy tˇ reba striktnˇ e dodržovat standardizovné formáty. Nejvˇ etší síla média m˚ uže být až 430 g/m2 (síla bˇ ežného kancelᡠrského papíru je 80–90 g/m2 ). Kromˇ e tisku na papír rozmanitého druhu je možno tisknout i na speciální materiály jako je napˇ r. fólie, textilie ˇ ci umˇ elecký materiál.
Pokud máte zájem zvýšit spolehlivost a dostupnost uložení svých dat, navštivte náš web http://storage.ics.muni.cz a kontaktujte nás na e-mailové adrese
[email protected]. Na stejné adrese také pˇ rivítáme jakékoli požadavky, pˇ rání, nápady a komentᡠre k celému projektu výpoˇ cetních a datových zdroj˚ u a dalších virtualizovaných prostˇ redí.
Literatura [1] Ludˇ ek Matyska. Virtualizace výpoˇ cetního prostˇ redí. Zpravodaj ÚVT, XVII(2):9–11, 2006. ISSN 1212-0901. [2] Jakub Morávek a Radim Peša. VPN server Masarykovy univerzity. Zpravodaj ÚVT, XIV(2):10–12, 2003. ISSN 1212-0901.
2 Kvalita tisku
Velkoformátové tisky na MU Kamil Malinka, Jiˇ rí Ledvinka, ÚVT MU
Pro dosažení požadované kvality vytištˇ eného projektu je nutný výbˇ er vhodného tiskového média, který je závislý na tiskové úloze. Napˇ ríklad není vhodné tisknout fotografii v nejvyšší kvalitˇ e na bˇ ežný kancelᡠrský papír, protože papír nepojme tolik inkoustu a zvlní se. Záleží také na tom, k ˇ cemu má vytištˇ ený dokument sloužit. Napˇ r. plakát obsahující drobný text a plán budovy lze
Masarykova univerzita je druhou nejvˇ etší veˇ rejˇ nou vysokou školou v Ceské republice a nejvˇ etší na Moravˇ e. Jednu ze základních priorit MU tvoˇ rí vˇ eda a výzkum. Ten s sebou pˇ rináší mimo jiné i potˇ rebu prezentovat výsledky výzkumných projekt˚ u. Jednou z ˇ castých forem prezentace je 5
5 Problematika barevných profil˚ u
pro pracovní potˇ reby vytisknout na kancelᡠrský papír; k prezentaci na konferenci však již nemusí být takový výstup dostateˇ cnˇ e kvalitní. Typ tiskového média (papíru) má na výsledek vytištˇ eného projektu obrovský vliv. To by mˇ el mít každý zákazník na pamˇ eti ještˇ e dˇ ríve, než zadá koneˇ cný požadavek pro tisk. Výbˇ er vhodného média je možné konzultovat s autory ˇ clánku, kteˇ rí rádi poskytnou pˇ ríslušná doporuˇ cení.
Každý uživatel jistˇ e chce, aby mu tiskárna vytiskla projekt pˇ resnˇ e tak, jak jej vidí na obrazovce. At’ už se jedná o barvy ˇ ci pr˚ upravu. Zdá se to být triviální problém, ovšem opak je pravdou. Data pro tisk jsou nˇ ejakým zp˚ usobem uložena v poˇ cítaˇ ci. Poˇ cítaˇ c tato data nˇ ejak zobrazuje a tiskárna tato data nˇ ejak tiskne. Jsou zde tedy tˇ ri aspekty, které musí být dokonale sladˇ eny, aby se dosáhlo požadovaného výsledku. K tomu slouží barevné profily, které jsou schopny tyto tˇ ri aspekty zkorigovat. K plotteru bylo zakoupeno zaˇ rízení na kalibraci barev, a tím se z velké ˇ cásti vyˇ rešilo správné zobrazování i tisk barev. Protože se jedná o problematiku, se kterou se zatím seznamujeme, jsme schopni zaruˇ cit pˇ resnou korelaci barev pˇ ri tisku a poˇ cítaˇ covém zobrazení zatím pouze na našem pracovišti s kalibrovaným monitorem. Pokud zákazníkovi záleží na pˇ resném vytisknutí barev, je zatím nutné si barvy pˇ red tiskem zkontrolovat na našem zkalibrovaném pracovišti.
3 Tiskové skupiny Pˇ ri vlastním tisku zaˇ razuje operátor tiskovou úlohu do vhodné tiskové skupiny provázané se zvoleným médiem. Základní tiskové skupiny jsou následující (seˇ razené dle nároˇ cnosti tisku – od nejménˇ e nároˇ cného po nejnároˇ cnˇ ejší): Skupina A: plocha s malou hustotou ˇ car. Vhodné napˇ r. pro tisk výstup˚ u z geografických informaˇ cních systém˚ u (plány budov apod.). Skupina B: plocha s velkou hustotou ˇ car a popˇ r. i drobné plochy. Napˇ r. plány pozemk˚ u, které mají vˇ etší množství ploch. Skupina C: mapy, plakáty a interpretace zabírající témˇ eˇ r celou plochu. Napˇ r. plakáty, velkoplošné prezentace. Skupina D: tisk nejnároˇ cnˇ ejších úloh na speciální média. Napˇ r. fotografie a plakáty tištˇ ené na fotografický papír.
6 Jak službu využívat V souˇ casnosti byl již dokonˇ cen testovací provoz v rámci ÚVT a službu otevíráme pro univerzitní veˇ rejnost. Zájemci z MU o službu velkoformátového tisku necht’ laskavˇ e kontaktují autory tohoto ˇ clánku na adrese plotter@ics. muni.cz, kteˇ rí jsou schopni jak poskytnout potˇ rebné konzultace, tak provést kompletní tiskovou zakázku.
4 Další parametry tiskárny
K dispozici je standardnˇ e 10 druh˚ u papíru r˚ uzných hmotností a délek. Podle potˇ reb lze papíry doobjednat a nabídku rozšíˇ rit. Kv˚ uli dlouhým dodacím lh˚ utám je nutné hlásit speciální požadavky co nejdˇ ríve. Tisk jsme schopni zajistit z pˇ redloh libovolných poˇ cítaˇ cových formát˚ u. Pro nejlepší výsledky ovšem doporuˇ cujeme využít standardních formát˚ u PDF nebo JPG. Pro finální úpravy velikosti tisk˚ u je pˇ ripravena velkoformátová ˇ rezaˇ cka o maximální ˇ rezné ploše 1300 mm. Pro bezpeˇ cný pˇ renos vytištˇ ených úloh jsou k zap˚ ujˇ cení tubusy nejr˚ uznˇ ejších velikostí.
Rychlost tisk˚ u je závislá na druhu tiskové úlohy a pohybuje se v rozmezí 60 m2 /h (ekonomický tisk) až 8,1 m2 /h (tisk fotografií). Tiskárna je vybavena 1Gbit ethernetovou pˇ rípojkou, což umožˇuje rychlé nahrávání i rozsáhlých tiskových n úloh. Ovládání tiskárny probíhá pˇ res webové rozhraní. Mezi další vybavení tiskárny patˇ rí 40GB interní disk, na který jsou ukládány tiskové úlohy. Tiskárna mimo jiné poskytuje mechanismus pro úˇ ctování tisk˚ u. Eviduje pˇ resné údaje o spotˇ rebˇ e materiálu pro každou jednotlivou úlohu. Tyto údaje jsou pak použity pro výpoˇ cet pˇ resné výsledné ceny tisku.
Jak to vypadá s cenou: Cenu tisku jsme schopni odhadnout s rozumnou pˇ resností ještˇ e pˇ red 6
vlastním tiskem (je nutno dodat, že cena ˇ cernobílého tisku je stejná jako barevného). Po vytištˇ ení úlohy spoˇ cítá systém pˇ resnou kalkulaci. Platba probíhá bezhotovostním zp˚ usobem v rámci univerzitního systému SUPO (systém úhrady pohledávek za osobami). Zákazník obdrží potvrzení o platbˇ e použitelné pro zúˇ ctování platby v rámci jeho úˇ cetní zakázky, napˇ ríklad zakázky pro výzkumný projekt.
do hospody než do studovny“. Pˇ resto však byla studovna zaˇ clenˇ ena do probíhající rekonstrukce uvedené budovy. Navržením, realizací a provozem byl povˇ eˇ ren Ústav výpoˇ cetní techniky MU (ÚVT). Výsledkem intenzivního úsilí bylo vybudovaní pracovištˇ e se 109 PC s procesorem Intel Celeron 533A, 128 MB RAM, HDD 10GB, 17“ monitory, s disketovou a CD-ROM mechanikou. Operaˇ cním systémem byl Windows 2000 Professional CZ s aplikacemi.
Pˇ ríklad cenové relace tisku: Externí firma si v souˇ casnosti úˇ ctuje za plakát o rozmˇ erech 800 mm × 1000 mm typicky kolem 720 Kˇ c bez DPH. Za stejný tisk na ÚVT zaplatíte zhruba 380 Kˇ c.
Zájem student˚ u o toto pracovištˇ e však pˇ redˇ cil veškerá oˇ cekávání, dokonce i nepˇ retržitý provoz, o jehož opodstatnˇ ení se zpoˇ cátku mnohdy pochybovalo, se osvˇ edˇ cil.
Cílem projektu je nabídnout levnˇ ejší alternativu velkoplošných tisk˚ u pro studenty a zamˇ estnance MU, pro jejich studijní a výzkumné potˇ reby. Slibujeme si od nˇ ej zlepšení možností prezentace výsledk˚ u vˇ edeckých skupin i nejr˚ uznˇ ejších oddˇ elení MU, stejnˇ e jako rozšíˇ rení nabídky služeb pro studenty. Pˇ ríkladem studentského uživatele služby m˚ uže být grafik, kterému odpadne velká starost se zajištˇ ením tisku jeho práce.
Postupnˇ e byly získávány zkušenosti jak s provozem instalované výpoˇ cetní techniky i souvisejících technických zaˇ rízení, tak se samotným provozem spoˇ cívajícím napˇ r. ve sledování chování uživatel˚ u. Rovnˇ ež byly získávány zkušenosti ve vztahu k uživatel˚ um. Bylo nutné ˇ rešit nejr˚ uznˇ ejší prohˇ rešky proti provoznímu ˇ rádu a postupnˇ e je eliminovat na minimum pomocí technických i organizaˇ cních prostˇ redk˚ u. Zájem student˚ u ovlivˇ novat provoz studovny vyústil ve zˇ rízení Spolku CPS, který vytvᡠrel vedení ÚVT a MU zpˇ etnou vazbu o úˇ celnosti tohoto zaˇ rízení. Na základˇ e toho všeho bylo pracovištˇ e dovybaveno klimatizaˇ cními jednotkami, zdokonaleným kamerovým a zabezpeˇ covacím systémem a systémem monitorování stanic.
Dosavadní zkušenosti ukazují, že plotter na ÚVT šetˇ rí ˇ cas a peníze akademické obci MU. Ukázky poster˚ u vytištˇ ené na našem plotteru m˚ užete vidˇ et na chodbách ÚVT MU.
Osm let Celouniverzitní poˇ cítaˇ cové studovny Marcela Valentová, ÚVT MU
V prvních 3 letech provozu byla roˇ cní návštˇ evnost 300 000 vstup˚ u uživatel˚ u. Tomu bylo nutné podˇ rídit i inovaci výpoˇ cetní techniky, a proto byla v roce 2003 provedena kompletní výmˇ ena PC za nové s 512 MB, 2,2 GHz., 19" CRT moniˇ tory a 17" LCD panely. Ctvrtina poˇ cítaˇ cu ˚ byla vybavena kombinovanou mechanikou DVD/CDRW. V souvislosti s tím bylo možné rozšíˇ rit nabídku programového vybavení, která potom obsahovala dnes již bˇ ežné standardy jako Microsoft Office, Statistica, Lingea Lexicon, Matlab a další. Poˇ rízen byl další uživatelský server disponující takovou diskovou kapacitou, aby uspokojil rostoucí nároky uživatel˚ u. Individuální diskový prostor, který je student˚ um k dispozici, tak mohl být navýšen na 100 MB z p˚ uvodních 15 MB. Postupem ˇ casu, pˇ redevším na základˇ e požadavk˚ ua
1. zᡠrí 2000 byla v prostorách Lékaˇ rské fakulty MU na Komenského námˇ estí otevˇ rena Celouniverzitní poˇ cítaˇ cová studovna. Její vznik inicioval tehdejší rektor Masarykovy univerzity prof. RNDr. Jiˇ rí Zlatuška CSc. – studovna mˇ ela výraznˇ e zlepšit možnosti pˇ rístupu student˚ u k informaˇ cním zdroj˚ um na internetu (vˇ cetnˇ e tehdy novˇ e budovaného IS MU) i vlastní práce s poˇ cítaˇ cem obecnˇ e. Omezený poˇ cet poˇ cítaˇ cu ˚ mˇ el být kompenzován nepˇ retržitým pˇ rístupem k nim, což byla ve své dobˇ e v ˇ ceském akademickém prostˇ redí rarita. Rektorova iniciativa se setkala s rozpaˇ citostí velké ˇ cásti akademické veˇ rejnosti, nebot’ s provozem takového zaˇ rízení nebyly žádné zkušenosti. Bylo slyšet optimistické, ale i pesimistické výroky typu “studenti radˇ eji p˚ ujdou 7
zájmu student˚ u, vyplynula potˇ reba poskytování dalších doplˇ nkových služeb, souvisejících s provozem CPS. Jednalo se pˇ redevším o tisky, kopírování a drobný prodej záložních médií. Postupnˇ e se nabídka rozšíˇ rila o materiál na kroužkovou vazbu, kterou si zde mohou studenti sami svázat, dále o termovazbu, laminování, CD se SW Statistica atd. Tato ˇ cinnost však s sebou pˇ rinesla vznik hotovostních plateb, pro které na pracovišti nebyly potˇ rebné podmínky. Proto byl vyvíjen a následnˇ e na CPS zaveden bezhotovostní prodej tˇ echto služeb pro potˇ reby studia. V souˇ casné dobˇ e je tisk a drobný prodej na CPS zaˇ razen do systému SUPO. Tento systém umožnil propojení plateb za drobný prodej ˇ ci tisk na CPS a ubytování na SKM. V souˇ casné dobˇ e je již 7 bankovník˚ u, které jsou pˇ ripojeny na systém SUPO (CPS, KUK, SKM – 3x, PedF – 2x).
vou a DVD+-RW mechanikou a 19" LCD monitorem. Bˇ ehem provozu CPS se objevily nejr˚ uznˇ ejší zp˚ usoby neoprávnˇ ených vstup˚ u formou zneužití pˇ rístupových karet ˇ ci r˚ uzných zp˚ usob˚ u pˇ rekonávání vstupního zaˇ rízení, proto pˇ ri této kompletní rekonstrukci CPS došlo i k novému zabezpeˇ cení vstupních dveˇ rí studovny, k výmˇ enˇ e turniketu a doplnˇ ení kamerového systému. V návaznosti na budování UPS byl nahrazen p˚ uvodní systém monitorování student˚ u v CPS systémem novým, spoleˇ cným pro všechny tyto studovny. Souˇ casnˇ e došlo ke zlepšení zázemí pro studenty – byly poˇ rízeny nové automaty na teplé ˇ ci studené nápoje a na bagety. Pˇ ribyly nové tiskárny a kopírky, pracovní prostor pro vazbu materiál˚ u a skartovaˇ cka. S rozvojem studoven na fakultách i se zlepšováním ekonomické situace student˚ u, kteˇ rí ve stále vˇ etší míˇ re využívají pro bˇ ežné uživatelské ˇ cinnosti vlastní notebooky, došlo k ˇ cásteˇ cnému odlehˇ cení provozu CPS. S výhledem do budoucna by proto mˇ ela CPS své služby zamˇ eˇ rit pˇ redevším na poskytování speciálního a nároˇ cnˇ ejšího programového vybavení a na vysokorychlostní pˇ ripojení k internetu. V neposlední ˇ radˇ e stojí i podpora zapojování dalších studoven do systému UPS. Jednak je centrální správa tˇ echto pracovišt’ ekonomicky výhodnˇ ejší, a pro studenty je nespornou výhodou stejné základní programové vybavení ve všech tˇ echto studovnách (pˇ ri zachování výhod specializovaných aplikací v jednotlivých studovnách), a také je kladem stejné pracovní prostˇ redí a pˇ rístup k jejich dokument˚ um.
Neustálý nár˚ ust poˇ ctu uživatel˚ u CPS, který mˇ el za následek napˇ r. i mnohametrové fronty pˇ red vstupem do studovny, pˇ rimˇ el vedení MU ke zˇ rizování dalších poˇ cítaˇ cových studoven na jednotlivých fakultách. Koncepcí byl opˇ et povˇ eˇ ren ÚVT a podmínky provozu tˇ echto pracovišt’ byly zakotveny do smˇ ernice rektora ˇ c.13/05. V rámci systému Univerzitních poˇ cítaˇ cových studoven (UPS) tak postupnˇ e vznikaly: v Knihovnˇ e univerzitního kampusu (KUK), v knihovnˇ e na FSS, Informaˇ cní centrum Pˇ rírodovˇ edecké fakulty, studovna v Ústˇ rední knihovnˇ e FF a na Pedagogické fakultˇ e. Výsadní postavení mezi nimi však i nadále zaujímá CPS, která i díky své výhodné poloze ve stˇ redu mˇ esta Brna jako jediná poskytuje 24 hodin dennˇ e 7 dní v týdnu komfortní služby všem student˚ um a zamˇ estnanc˚ um MU, a to nejen prostˇ rednictvím výpoˇ cetní techniky a tisku, ale i technické podpory. To všechno byly d˚ uvody, které opˇ et vedly k nutnosti pˇ remýšlet o zvýšení kapacity CPS. Urˇ citým ˇ rešením bylo zavedení bezdrátové Wifi technologie (VPN, pozdˇ eji také Eduroam), která umožˇ nuje pˇ ripojování uživatel˚ u s vlastními notebooky. Ale podstatného zvýšení kapacity bylo dosaženo až rekonstrukcí CPS v roce 2006, kdy byla podle nového architektonického návrhu vybavena 129 stálými PC pracovišti a 16 pracovišti pro notebooky. Na CPS jsou nyní k dispozici PC s procesorem Intel Pentium D 2.8GHz, 1 GB RAM, HDD 80 GB, disketo-
O setrvalém zájmu o CPS svˇ edˇ cí i vysoké poˇ cty návštˇ evník˚ u v jednotlivých letech (údaj za rok 2000 pˇ redstavuje návštˇ evnost jen za tˇ retinu roku, od otevˇ rení studovny v zᡠrí 2000): 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 8
110 387 382 396 407 388 348 378
000 600 100 600 200 200 000 819
Infrastruktura univerzitních poˇ cítaˇ cových studoven Jakub Dobrovolný, Vít Bukaˇ c, FI a ÚVT MU
pˇ rístup k informaˇ cním službám, ale pˇ ritom nemají s organizací žádný bližší vztah (napˇ r. návštˇ evníci knihoven, návštˇ evníci konferencí). V takovém pˇ rípadˇ e je této osobˇ e díky jednoduché webové aplikaci vytvoˇ ren nový úˇ cet na pevnˇ e danou dobu. Tento úˇ cet má práva bˇ ežného uživatele a pˇ rístup ke všem obvyklým zdroj˚ um (Wi-Fi, VPN,. . . ) s výjimkou tiskáren. Záznam o existenci hosta je uchován i poté, co je úˇ cet smazán.
Systém univerzitních poˇ cítaˇ cových studoven (UPS) pˇ redstavuje jednotnˇ e spravovanou sít’ poˇ cítaˇ cových studoven na r˚ uzných místech MU, která nabízí uživatel˚ um v každém svém bodˇ e jednotné pracovní prostˇ redí, pˇ rístup ke svým dat˚ um a standardizovanou sadu služeb [1]. Uživatel m˚ uže podle svých aktuálních potˇ reb navštˇ evovat kteroukoliv ze studoven a využívat veškeré jí nabízené informaˇ cní technologie a služby. V libovolné uˇ cebnˇ e fungující v režimu UPS mají všichni pˇ rístup ke svým centrálnˇ e uloženým dat˚ um, se kterými mohou pracovat v jednotné množinˇ e aplikací sahající od textových editor˚ u až po speciální matematické nástroje.
Po pˇ rihlášení uživatele ke stanici v libovolné uˇ cebnˇ e v režimu UPS jsou mu zpˇ rístupnˇ ena jeho data a profil. Pˇ ri odhlášení jsou veškeré zmˇ eny propagovány zpˇ et na server. Data jsou soubˇ ežnˇ e uložena na dvou diskových polích Hewlett-Packard o celkové kapacitˇ e 2 TB, pˇ riˇ cemž každému uživateli je vyhrazen diskový prostor o velikosti 100 MB. Kv˚ uli vzr˚ ustajícím nárok˚ um je však v plánu nasadit do léta 2009 nové úložištˇ e a kvótu navýšit.
Základní technologií používanou pro správu tohoto prostˇ redí je Microsoft Active Directory. Doménová struktura se skládá z forest root domény a ˇ ctyˇ r child domén, z nichž je jedna vyhrazena právˇ e pro univerzitní poˇ cítaˇ cové studovny. Root doména obsahuje uživatelské úˇ cty všech student˚ u a zamˇ estnanc˚ u Masarykovy univerzity, zatímco v child doménách jsou soustˇ redˇ ené pouze poˇ cítaˇ ce, ke kterým je možné se pomocí tˇ echto úˇ ct˚ u pˇ rihlašovat. O správu na nejvyšší úrovni se stará malá skupina doménových administrátor˚ u, zamˇ estnanc˚ u Ústavu výpoˇ cetní techniky MU, naproti tomu jednoduché a opakované úlohy (instalace stanic, lokální zmˇ eny politik) vyˇ rizují lokální správci každé z child domén (zamˇ estnanci jednotlivých zaˇ razených fakult).
Poˇ cítaˇ cové stanice univerzitních studoven V souˇ casné dobˇ e je v systému univerzitních poˇ cítaˇ cových studoven Masarykovy univerzity provozováno více než 500 poˇ cítaˇ cu ˚, které se nachází v šesti lokalitách (Celouniverzitní poˇ cítaˇ cová studovna MU na Komenského námˇ estí, Fakulta sociálních studií, Filozofická fakulta, Pˇ rírodovˇ edecká fakulta, Pedagogická fakulta a knihovna univerzitního kampusu). Aby se pˇ redcházelo nutnosti dojíždˇ ení doménových administrátor˚ u na uvedené lokality, starají se o nˇ e lokální fakultní správci. Jedná se pˇ revážnˇ e o instalaci/reinstalaci stanic, hardwarovou podporu, správu software, pˇ rípadnˇ eˇ rešení problém˚ u uživatel˚ u.
Servery v doménˇ e UCN
Uživatelé
Technologie Microsoft Active Directory je v každé doménˇ e nasazena vždy na dvou doménových ˇ radiˇ cích (v pˇ rípadˇ e výpadku jednoho pˇ rebírá jeho úlohu druhý). Doménoví administrátoˇ ri mají pˇ rístup ke všem server˚ um. Lokální administrátoˇ ri mají k dispozici tˇ retí member server vˇ cetnˇ e pˇ redinstalované aplikace Adminpack umožˇ nující správu infrastruktury bez nutnosti pˇ rístupu pˇ rímo na stroje. Tento pˇ rístup má znaˇ cnˇ e omezená práva, konkrétnˇ e se jedná pouze o tvorbu a správu skupinových politik
Centralizace správy podle zásady 1 ˇ clovˇ ek = 1 úˇ cet výraznˇ e usnadˇ nuje správu uživatelských úˇ ct˚ u. Pˇ ridávání a zakazování úˇ ct˚ u je automatizované, provádí se nˇ ekolikrát dennˇ e na základˇ e zmˇ en v Informaˇ cním systému MU. Studenti jsou rozdˇ elováni do skupin podle fakulty, oboru atd. až do úrovnˇ e jednotlivých pˇ redmˇ et˚ u, zamˇ estnanci až do úrovnˇ e pracovišt’. ˇ Castým problémem je existence host˚ u (guests), tedy osob, které z nˇ ejakého d˚ uvodu potˇ rebují 9
a úpravu nebo zakazování a povolování úˇ ct˚ u (nikoliv jejich vytvᡠrení nebo mazání). Na svém member serveru jsou tito správci lokálními aministrátory, tudíž jej mohou využívat pro vlastní potˇ reby, napˇ r. spravování software typu antivir.
atd.) i mimo studovny MU. Každý student má možnost pˇ ripojit se pomocí Vzdálené plochy na server tserver.ucn.muni.cz [2], kde se pˇ rihlásí ˇ a sekundárního hesla. Zde má pomocí svého UCA již k dispozici sv˚ uj profil a svoje data a m˚ uže pracovat i z domova tak, jako by sedˇ el u stanice pˇ rímo ve studovnˇ e.
Instalace OS a aplikací Bezpeˇ cnost
Instalace operaˇ cních systém˚ u probíhá pomocí technologie Unattended spolu se sít’ovými kartami s podporou PXE (Preboot Execution Environment). Pˇ ri startu stroje administrátor zvolí bootování ze sítˇ e, zadá heslo a stanice si stáhne všechny potˇ rebné soubory a bezobslužnˇ e nainstaluje systém. Soubory jsou uloženy na datovém úložišti tˇ rí server˚ u, které tvoˇ rí cluster (tím je zajištˇ ena vysoká dostupnost v pˇ rípadˇ e poruchy). Zde se nachází kopie instalaˇ cních soubor˚ u ve všech konfiguracích potˇ rebných pro poˇ cítaˇ ce používané ve studovnách.
Základním principem bezpeˇ cnosti v takovéto infrastruktuˇ re je nedávat uživatel˚ um vˇ etší práva, než potˇ rebují ke své práci. Proto mohou všichni uživatelé pracovat pouze s bˇ ežnými, nikoliv administrátorskými právy, a dopad pˇ rípadného útoku na systém je tak minimalizován. Podstatným bodem je správa aktualizací. Již samotné instalaˇ cní soubory jsou udržovány aktualizované. Všechny stanice jsou do infrastruktury zapojeny již s nejnovˇ ejšími záplatami. Následná distribuce záplat je ˇ rízena ze dvou univerzitních WSUS server˚ u. Servery WSUS udržují pˇ rehled o již aplikovaných updatech a umožˇ nují specifikovat, které záplaty mají být uplatnˇ eny na které poˇ cítaˇ ce. Skript kontroluje pravidelnˇ e každý týden stav všech stroj˚ u, a pokud nˇ ekterému z nich chybí d˚ uležité aktualizace, jsou jeho lokální správci informováni e-mailem.
Po instalaci se stroj pomocí skriptu pˇ ridá do domény a po potˇ rebném restartu se aplikují pˇ ríslušné politiky a nainstaluje se vybraný software. Pro instalace software je využita technologie Microsoft Installer. Vˇ etšina MSI balíˇ ck˚ u je pˇ ripravena enterprise administrátory pomocí administrativní instalace. Nˇ ekteˇ rí výrobci dodávají se svými aplikacemi už hotový balíˇ cek, který staˇ cí stáhnout a je pˇ ripraven k použití.
Centrálnˇ e je ˇ rízena také ochrana proti vir˚ um. Všechny stanice v univerzitních poˇ cítaˇ cových uˇ cebnách mají nainstalován antivirový software NOD32, jehož správa a distribuce virových definic probíhají ze serveru pod správou doménových administrátor˚ u. Posledním ze základních lokálních softwarových bezpeˇ cnostních prvk˚ u je firewall integrovaný v použitém operaˇ cním systému Windows XP, jehož nastavení je provádˇ eno pomocí technologie Group Policy.
V root doménˇ e je zˇ rízeno centrální úložištˇ e (Distributed File System – DFS), a to se replikuje do každé child domény. Balíˇ cky jsou tak vˇ etšinou pˇ rístupny po rychlejší síti LAN a nezatˇ ežují tolik celkový provoz na síti, pouze v pˇ rípadˇ e výpadku serveru se MSI balíˇ cek stáhne z centrálního úložištˇ e. Instalace MSI balíˇ ck˚ u je centrálnˇ e spravována pomocí Group Policy Management. Vytvoˇ rí se politika, v níž je nadefinována instalace, a lokální administrátoˇ ri sami rozhodují, který software pomocí dané politiky chtˇ ejí mít k dispozici pro uživatele a povolí její aplikování.
Souˇ cástí zajištˇ ení bezpeˇ cnosti UPS jsou i opatˇ rení pro bezpeˇ cnost fyzickou, která v sobˇ e zahrnují pˇ redevším omezení pˇ rístupu do prostor s výpoˇ cetní technikou pouze pro osoby s platným ISICem nebo zamˇ estnaneckou kartou, a to bud’ pˇ res turniket (pˇ rípad Celouniverzitní poˇ cítaˇ cové studovny) nebo pomocí ˇ cteˇ cek karet. Poˇ cítaˇ ce jsou proti krádežím zajištˇ ené zvukovým alarmem, který se spustí, pokud je poˇ cítaˇ c odpojen z elektrické sítˇ e.
Práce z domova Studenti mají možnost používat vybrané aplikace (z d˚ uležitˇ ejších m˚ užeme jmenovat Matlab R2007a, STATISTICA 8, ArcView GIS 3.0, ArcGis 10
Literatura
v Praze, v té dobˇ e pochopitelnˇ e v klasické tj. lístkové podobˇ e.
[1] R. Peša, O. Krajíˇ cek, L. Rychnovský. Poˇ cítaˇ cové studovny MU. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2005, roˇ c. XVI, ˇ c. 1, s. 9-11. [2] L. Rychnovský, P. Babinec, P. Tuˇ cek. TServer terminálový server UCN. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2008, roˇ c. XVIII, ˇ c. 5, s. 9-11. [3] Univerzitní poˇ cítaˇ cové studovny – webové stránky. http://www.muni.cz/ics/ services/ups/about
Zásadní automatizace systému CEZL byla zahájena v rámci projektu CASLIN v první polovinˇ e 90. let minulého století. V elektronické podobˇ e je katalog budován od roku 1995, od roku 1997 pˇ rijímá i záznamy domácí produkce. Od poˇ cátku ˇ zdrojem pro roku 1998 je Souborný katalog CR ˇ kooperativní zpracování Ceské národní bibliografie. V listopadu 2008 obsahoval Souborný katalog ˇ cca 3,4 milionu záznam˚ CR u dokument˚ u (monografií, speciálních dokument˚ u tj. hudebnin, map, zvukových dokument˚ u a seriál˚ u) a to ˇ ceských i zahraniˇ cních bez omezení vroˇ cení. Každému záznamu odpovídá obvykle ˇ rada knihovních jednotek v knihovnách zapojených do souborného katalogu.
ˇ Souborný katalog CR Hana Vochozková, ÚVT MU Potˇ rebujete nutnˇ e urˇ citou knihu ˇ ci jiný dokument a vaše „mateˇ rská“ knihovna ho nemá ve fondu nebo je zrovna vyp˚ ujˇ cen? Místo ˇ casovˇ e nároˇ cného prohledávání katalog˚ u jednotlivých knihoven m˚ užete zkusit prohledat katalog pouze ˇ http://skc.nkp. jeden – Souborný katalog CR cz. V pˇ rípadˇ e, že vaše hledání bylo úspˇ ešné, m˚ užete pak požádat o zap˚ ujˇ cení dokumentu prostˇ rednictvím MVS (= Meziknihovní Výp˚ ujˇ cní Služby).
ˇ je stejnˇ Protože Souborný katalog CR e jako katalog MU budován v systému Aleph500, nemˇ elo by vyhledávání ˇ cinit uživatel˚ um MU žádné poˇ (http://skc. tíže. V Souborném katalogu CR nkp.cz) lze vyhledávat v celé bázi nebo v dílˇ cí bázi Monografie a speciální dokumenty nebo v dílˇ cí bázi Seriály. Základní vyhledávání umožˇuje vyhledat dokument podle názvových údaj˚ n u, autora, ISBN/ISSN/ISMN, roku vydání, nakladatele.Vyhledávání lze omezit kódem zemˇ e vydání a jazykem dokumentu. Databázi si lze prohlížet též pomocí rejstˇ rík˚ u, v nichž lze vyhledávat podle následujících položek: název, pˇ redmˇ etová hesla, autor (pˇ ríjmení jméno), korporace/akce, nakladatelé, edice, ISBN/ISMN, ISSN, MDT. Je však tˇ reba poˇ cítat s tím, že v záznamech Souborného ˇ je tzv. vˇ katalogu CR ecný popis velmi r˚ uznorodý.
ˇ najdete záznamy V Souborném katalogu CR o dokumentech, které vlastní ˇ ceské knihovny (vˇ edecké, vysokoškolské, odborné i veˇ rejné), ˇ zasílají svoje které do Souborného katalogu CR záznamy nebo poskytují informace o odbˇ eru periodik. Pˇ rehled zúˇ castnˇ ených knihoven lze získat na adrese http://www.caslin.cz/prouzivatele/spolupracujici-knihovny/. ˇ aktivnˇ V roce 2008 do Souborného katalogu CR e pˇ rispívalo (pˇ rispívání je dobrovolné) více než 150 ˇ ceských knihoven. Knihovny MU se mezi aktivní pˇ rispˇ evatele zaˇ radily letos v ˇ ríjnu. Proˇ tože se záznamy do Souborného katalogu CR zasílají dávkovˇ e po ˇ cástech a podléhají zevrubné kontrole, pˇ redpokládáme pˇ revedení celého katalogu MU (pˇ res tˇ ri ˇ ctvrtˇ e milionu záznam˚ u) do ˇ v druhé polovinˇ Souborného katalogu CR e roku 2009.
Záznamy obsahují informaci (sigla a zkrácený název knihovny) o tom, která ze zúˇ castnˇ ených knihoven dokument vlastní a kde si tedy m˚ užete dokument vyp˚ ujˇ cit. Z pˇ rehledu vlastník˚ u záznamu lze pˇ rejít na záznam pˇ ríslušné knihovny v bázi ADR (Adresᡠr knihoven a informaˇ cních inˇ stitucí v CR), kde najdete kromˇ e r˚ uzných informací o knihovnˇ e a kontakt˚ u také funkˇ cní link na webové stránky knihovny a na její online katalog.
ˇ byly souPˇ redch˚ udcem Souborného katalogu CR borné katalogy CEZL (Centrální Evidence Zahraniˇ cní Literatury) vytvᡠrené od roku 1965 ve ˇ ˇ Státní knihovnˇ e CSR (nyní Národní knihovnˇ e CR)
U ˇ rady záznam˚ u je možno propojit se pˇ rímo do lokálních katalog˚ u knihoven (vlastník˚ u dokument˚ u) a získat tak aktuální informaci o mo11
mentální dostupnosti dokumentu v konkrétní knihovnˇ e (napˇ r. zda je dokument v knihovnˇ e k dispozici nebo je právˇ e vyp˚ ujˇ cen).
je to ze strany Google spíše již „odpískaný” nedotažený pokus, slepá uliˇ cka vývoje? Tˇ ežko hádat, ponechme to budoucímu vývoji. Dnes si alespoˇ n pˇ redstavme Google Scholar jako takový – jeho aktuální stav se všemi obecnˇ e uvádˇ enými plusy a mínusy.
V záznamech seriál˚ u jsou kromˇ e toho uvedeny také údaje o odebíraných roˇ cnících a dobˇ e uchování. U nˇ ekterých titul˚ u seriál˚ u je možné propojení na plný text.
1 Co to je
ˇ Pˇ rímo ze Souborného katalogu CR lze odeslat objednávku MVS na výp˚ ujˇ cku dokumentu nebo objednávku na zhotovení kopie dokumentu nebo jeho ˇ cásti. Tato služba je urˇ cena pouze knihovnám nikoliv jednotlivc˚ um. Pˇ rehled knihoven poskytujících tuto službu naleznete na adrese http://www.caslin.cz/pro-uzivatele/ spolupracujici-knihovny/.
Google Scholar, http://scholar.google.com, je služba pro vyhledávání digitálních i fyzických kopií odborných a vˇ edeckých prací: recenzovaných ˇ casopiseckých a sborníkových ˇ clánk˚ u, preprint˚ u, technických zpráv, odborných knih, vˇ edeckých kvalifikaˇ cních prací atd. Cílem je usnadnit uživateli vyhledání potˇ rebné vˇ edecké literatury a nezahrnout ho pˇ ritom neodborným balastem, kterým oplývá bˇ ežný web. Vyhledávány jsou nejen dokumenty volnˇ e dostupné na webu, ale i ˇ clánky v ˇ casopiseckých kolekcích akademických nakladatel˚ u, práce v otevˇ rených i uzavˇ rených full-textových, abstraktových a bibliografických databázích, repozitᡠrích uˇ cených spoleˇ cností a univerzit, katalozích odborných knihoven. Ne vše, co Google Scholar indexuje a nabízí, musí být nutnˇ e (volnˇ e) dostupné v plnotextové podobˇ e. Kromˇ e klasického vyhledávání nabízí GS také citaˇ cní vyhledávání, známé ve vˇ edeckém prostˇ redí z profesionálních citaˇ cních databází Web of Science ˇ ci Scopus. Výsledky (plné texty, abstrakty nebo jen bibliografické citace vˇ edeckých prací) jsou sdruženy do skupin odpovídajících jednotlivým dokument˚ um a jsou setˇ rídˇ eny podle relevantnosti a d˚ uležitosti vycházející z poˇ ctu citací a dalších kritérií.
Za MU je to zatím Ústˇ rední knihovny Pedagogické fakulty, Pˇ rírodovˇ edecké fakulty a Fakulty sociálních studií. Zapojení ostatních knihoven MU se pˇ redpokládá v nejbližší dobˇ e.
Literatura ˇ (informaˇ [1] Web souborného katalogu CR cní stránky). http://www.caslin.cz/
Nástroje a služby Google. 2. Google Scholar Miroslav Bartošek, ÚVT MU Témˇ eˇ r pˇ resnˇ e pˇ red ˇ ctyˇ rmi lety, v listopadu 2004, pˇ redstavila firma Google sv˚ uj nový produkt – vyhledávaˇ c vˇ edecké literatury Google Scholar (GS). Jeho uvedení vzbudilo velkou pozornost a rychle se vynoˇ rila záplava ˇ clánk˚ u, recenzí a natˇ ešených uživatel˚ u. Prvotní nadšení však brzy ˇ cásteˇ cnˇ e ochladlo, když se ukázalo, že tento nástroj – jakkoliv pro ˇ radu uživatel˚ u nespornˇ e velmi užiteˇ cný, má i mnoho zásadních vad na kráse. Vad, které navíc ˇ casto pˇ retrvávají až do dnešních dn˚ u. Jak to tedy s Google Scholar vypadá? Je to spící tygr s potenciálem monopolizovat v budoucnu oblast vyhledávání vˇ edeckých informací, obdobnˇ e jako klasický vyhledávaˇ c Google dominuje dnes obecnému vyhledávání na webu? Nebo
2 Zaˇ cínáme s Google Scholar Práce s GS zaˇ cíná vyhledáváním – k dispozici je bud’ klasické jednoduché vyhledávací okénko pro zadání „klíˇ cových” slov nebo vyhledávací formulᡠr pro pˇ resnˇ ejší vyhledávání. Obojí je stejné resp. velmi podobné tomu, co známe z klasického vyhledávaˇ ce Google. Ovšem výsledek vyhledávání již vypadá jinak. Stránka výsledk˚ u nezobrazuje pˇ rímo jednotlivé dokumenty, nýbrž seznam prací. Každá práce je tvoˇ rena jedním ˇ ci nˇ ekolika r˚ uznými projevy téhož díla. Napˇ ríklad v pˇ rípadˇ e ˇ clánk˚ u m˚ uže daný ˇ clánek existovat 12
Obrázek 1: Pˇ ríklad jedné práce v seznamu výsledk˚ u Google Scholar (projevovat se) v podobˇ e preprintu, ˇ clánku publiˇ kovaného v recenzovaném casopise, dokumentu umístˇ eného na osobním webu autora, souboru v univerzitním repozitᡠri, záznamu v abstraktové databázi nebo pouhé citace. Google Scholar se snaží (automatizovanˇ e) seskupit všechny projevy daného ˇ clánku dohromady, do jedné vˇ edecké práce. K této práci se pak také vztahuje napˇ ríklad poˇ cet citací – ten je dán jako souˇ cet citací všech projev˚ u dané práce.
patˇ rí odkaz na projevy práce v katalogu domovské knihovny nebo odkaz na plný text práce v komerˇ cní plnotextové databázi, do níž má domovská instituce uživatele pˇ rístup (odkaz Get Fulltext at MU – viz dále v textu).
3 Pˇ rednosti a nedostatky Google Scholar Google Scholar má své zastánce i odp˚ urce. Argumenty obou stran se pokusme shrnout v rozboru hlavních pˇ redností a nedostatk˚ u tohoto nástroje.
Každá práce má klikací název vedoucí na plný text ˇ ci abstrakt, je-li dostupný on-line. Klikací název nemají samostatnˇ e stojící citace (Google Scholar je extrahuje z referencí, bibliografií, poznámek pod ˇ carou apod.) a položky typu kniha.
3.1 Pˇ rednosti Mezi nejˇ castˇ eji uvádˇ ené pˇ rednosti patˇ rí obrovský rozsah databáze a její univerzálnost, možnost citaˇ cního vyhledávání, které v nˇ ekterých pˇ rípadech poskytuje více výsledk˚ u než jiné tradiˇ cní nástroje, možnost zapojit do databáze i lokální vˇ edecký obsah instituce, a v neposlední ˇ radˇ e také rychlé vyhledávání, snadnost použití a bezplatné využívání odkudkoliv.
Pro každou práci nabízí Google Scholar ˇ radu funkcí: – Cited by (Poˇ cet citací tohoto ˇ clánku): uvádí práce, které citovaly danou práci a jsou obsaženy v databázi GS; – Related articles (Související ˇ clánky): hledá další práce, které jsou tematicky podobné ˇ clánk˚ um dané práce; – Web Search (Hledání na webu): vyhledává informace o dané práci na webu, pˇ res klasický webový vyhledávaˇ c Google; – All x versions (Všechny verze – poˇ cet: x): uvádí, z kolika projev˚ u se skládá daná práce a umožˇuje všechny projevy práce zobrazit. n
Pokrytí, rozsah Od svého vzniku prošel nejvˇ etším rozmachem samotný obsah databáze Google Scholar. Ta nyní pˇ redstavuje v˚ ubec nejrozsáhlejší zdroj informací z vˇ edeckého prostˇ redí. Prakticky již každý významný svˇ etový producent vˇ edecké literatury je zapojen nebo usiluje o zapojení svého obsahu do Google Scholar. Dokonce i takoví hrᡠci jako ˇ Elsevier ci Americká chemická spoleˇ cnost, kteˇ rí stáli zpoˇ cátku bokem, poskytují firmˇ e Google obsah svých komerˇ cních ˇ casopis˚ u a databází k indexaci. Kromˇ e zlepšeného ˇ casopiseckého pokrytí bylo výrazným impulsem pro rozvoj služby také
Kromˇ e tˇ echto základních funkcí mohou být nabídnuty i další funkce, napˇ ríklad propojení prací na domovskou instituci uživatele, pokud toto propojení pˇ ríslušná instituce v GS nastavila. Sem 13
zaˇ razení dat z projektu Google Books. Umožnilo zpˇ rístupnit pro vyhledávání plnotextové indexy milión˚ u digitalizovaných knih. Velkým kladem je také pokrytí znaˇ cné ˇ cásti digitálních repozitᡠru ˚ a pre/post-printových archiv˚ u, zejména v oblastech pˇ rírodních vˇ ed, medicíny a poˇ cítaˇ cových vˇ ed (byt’ ne vždy již musí být zaindexován celý repozitᡠr), což zlepšuje mimo jiné i pˇ rístup uživatel˚ u k volnˇ e dostupné literatuˇ re (open access). Vedle plnotextových zdroj˚ u indexuje Google Scholar také milióny záznam˚ u v bibliografických a abstraktových databázích od pˇ redních svˇ etových vydavatel˚ u.
Napojení na domovskou instituci V Google Scholar jsou dostupné nejen zdroje od velkých vydavatel˚ u vˇ edecké literatury. I bˇ ežné akademické knihovny mohou nabídnout obsah svých databází a katalog˚ u k zaˇ razení do databáze Google Scholar, takže uživateli mohou být pˇ ri vyhledávání nabídnuty nejen zdroje na webu ˇ ci u vydavatel˚ u, ale i odkazy na relevantní literaturu dostupnou v jeho domovské knihovnˇ e (služba Library Search). S využitím technologie OpenURL mohou být také výsledky vyhledávání propojeny na plné texty ˇ clánk˚ u v komerˇ cních databázích zakoupených uživatelovou mateˇ rskou institucí (služba Library Link). Tuto funkcionalitu jsme zprovoznili nedávno i pro Masarykovu univerzitu: uživatelé provádˇ ející vyhledávání v GS z poˇ cítaˇ cu ˚ MU uvidí nyní vedle mnoha vyhledaných položek odkaz „Get Fulltext at MU”, který je zavede pˇ rímo na plný text dokumentu v licencovaných fulltextových zdrojích dostupných pro MU.
Univerzálnost Google Scholar není specializován na nˇ ejakou konkrétní oblast ˇ ci vˇ edeckou disciplínu, i když jeho pokrytí jednotlivých obor˚ u m˚ uže být znaˇ cnˇ e rozdílné (mezi nejlépe pokrytými se uvádí pˇ rírodní vˇ edy, medicína a poˇ cítaˇ cové vˇ edy). Široký zábˇ er je velkou výhodou pˇ ri vyhledávání témat, která se obvykle nevejdou do úzce specializovaných odborných databází, a pˇ ri multidisciplinárním vyhledávání. Na rozdíl od mnoha jiných odborných zdroj˚ u neomezuje také Google Scholar své geografické a jazykové pokrytí na anglosaský svˇ et, ale indexuje vˇ edeckou literaturu celosvˇ etovˇ e a v r˚ uzných jazycích.
Google navíc nabízí akademickým institucím digitalizaci jejich vlastních vˇ edeckých ˇ casopis˚ u (pokud napˇ ríklad celý ˇ casopis nebo jeho starší roˇ cníky neexistují v digitální podobˇ e) a jejich zaˇ clení do databáze Google Scholar. Snadnost použití, rychlost, cena Podobnˇ e jako obecný vyhledávaˇ c Google nabízí i Google Scholar velmi snadný zp˚ usob zadávání vyhledávacích dotaz˚ u, který preferuje velká ˇ cást ˇ ada užiuživatel˚ u i v akademickém prostˇ redí. R vatel˚ u nemá chut’ uˇ cit se složité vyhledávací postupy a studovat sofistikovaná vyhledávací rozhraní. Ve spojení s okamžitou odezvou (Google Scholar využívá propracovaných technologií a zázemí mateˇ rské firmy, které dokáží prohledávat bleskurychle jakkoliv rozsáhlou databázi) m˚ uže uživatel získat ˇ casto dostateˇ cnˇ e kvalitní odpovˇ ed’ na to, co právˇ e potˇ rebuje. A navíc, vše je zadarmo – na rozdíl od stále rostoucích cen vˇ etšiny komerˇ cních informaˇ cních zdroj˚ u a systém˚ u.
Citaˇ cní vyhledávání Jak bylo již zmínˇ eno v úvodní charakteristice, GS nabízí také funkci citaˇ cního vyhledávání („kdo cituje m˚ uj ˇ clánek”). Umožˇ nuje tím pohyb informaˇ cním prostorem v ˇ case nejen vzad (pˇ res seznam v ˇ clánku použité literatury), ale i vpˇ red – od ˇ clánku k novˇ ejším dokument˚ um, které z daného ˇ clánku vychází a citují ho. Pˇ restože stávající verze citaˇ cního vyhledávání v GS trpí nˇ ekterými neduhy (vyplývajícími hlavnˇ e z toho, že veškerá extrakce a analýza citací je provádˇ ena výhradnˇ e jen strojovým zp˚ usobem, bez dodateˇ cných ruˇ cních kontrol a korekcí chyb), pro ˇ radu uživatel˚ u pˇ redstavuje vítaný doplnˇ ek klasických komerˇ cních citaˇ cních index˚ u, nebot’ díky obrovskému zábˇ eru databáze GS poskytuje ˇ casto vˇ etší poˇ cet citací (byt’ ne vždy stoprocentnˇ e spolehlivých) než specializované citaˇ cní databáze Web of Science a Scopus.
3.2 Nedostatky Hlavní výtky ke Google Scholar (a je nutno ˇ ríci, že ˇ cást informaˇ cních specialist˚ u nemá Google Scholar právˇ e v oblibˇ e) spadají do tˇ rí oblastí – chyby 14
ˇ ctyˇ ri roky po svém uvedení je stále ještˇ e oznaˇ cován jako beta-verze.
softwaru, nedostateˇ cnˇ e propracované pokroˇ cilé vyhledávání, a zejména nedostatek transparentnosti co se týˇ ce obsahu databáze a nˇ ekterých funkcí systému.
Nedostateˇ cné pokroˇ cilé vyhledávání Kromˇ e populárního jednoduchého vyhledávání známého z klasického vyhledávaˇ ce Google nabízí Google Scholar i pokroˇ cilé vyhledávání. Uživatel má možnost napˇ ríklad omezit vyhledávání na zadané autory (GS ovšem není schopen rozlišit mezi autory stejného jména), ˇ casový interval, zdroj (napˇ r. ˇ casopis) ˇ ci tematickou kategorii (v ˇ ceské verzi GS není dostupné). Úˇ cinnost tohoto vyhledávání je však výraznˇ e poznamenána problémy s ne vždy spolehlivou detekcí metadat (viz pˇ redchozí bod) pˇ rípadnˇ e s absencí d˚ uležitých metadatových prvk˚ uuˇ cásti dokument˚ u. Navíc jsou možnosti pokroˇ cilého vyhledávání GS oproti specializovaným profesionálním databázím pomˇ ernˇ e chudobné (což je z vˇ etší ˇ cásti daˇ n za univerzální zábˇ er GS). Chybí také možnost vlastního tˇ rídˇ ení výsledk˚ u.
Chyby a nedostatky v softwaru Jeden z nejznámˇ ejších kritik˚ u GS, Peter Jacsó, charakterizuje v [1] problém následovnˇ e: „zatímco obecný vyhledávaˇ c Google odvádí obdivuhodnou práci ve svˇ etˇ e nestrukturovaných webových stránek, software Google Scholar pokraˇ cuje v mizerných výsledcích pˇ ri zpracování vysoce strukturovaných a metadaty opatˇ rených vˇ edeckých dokument˚ u”. Už od uvedení Google Scholar (který vznikl vlastnˇ e jako vedlejší produkt resp. experiment v rámci sabbatical období nˇ ekterých vývojᡠru ˚ Google) byly systému vytýkány „školácké” chyby pˇ ri analýze strukturovaných vˇ edeckých dokument˚ u. Napˇ ríklad parsovací algoritmy GS nedokáží vždy dostateˇ cnˇ e spolehlivˇ e identifikovat u jednotlivých dokument˚ u klíˇ cové metadatové prvky – jako jména autor˚ u (d˚ usledkem jsou kuriózní autoˇ ri typu F. Password nebo V. Chapter), datum (nˇ ekdy to vypadá, jakoby bylo za datum považováno témˇ eˇ r jakékoliv ˇ ctyˇ rmístné ˇ císlo v dokumentu, což vede k paradox˚ um, kdy napˇ r. ˇ clánek z poˇ cátku 20. století cituje ˇ clánky ze století 21.) nebo tematické zaˇ razení pˇ ríslušného dokumentu. To vede k nepˇ resnostem jednak pˇ ri pokroˇ cilém cíleném vyhledávání (pomocí jmen autor˚ u, data, ˇ ci s využitím tematických filtr˚ u), zejména ale pˇ ri citaˇ cním vyhledávání, nebot’ automatické párování citujících a citovaných dokument˚ u má k dokonalosti dost daleko. (Nutno ovšem pˇ riznat, že vzhledem k chaosu a nezmˇ erné variabilitˇ e panující v oblasti citování, to nemají programátoˇ ri GS zrovna snadné). Nespolehlivé a nˇ ekdy i znaˇ cnˇ e nadsazené bývají kv˚ uli tomu ˇ casto i odhady poˇ ctu ˇ clánk˚ u (poˇ cty hit˚ u resp. poˇ cty citací).
Nedostatek transparentnosti Zásadní nedostatek však spatˇ ruje velká ˇ cást kritik˚ u v nedostatku informací o tom, co všechno vlastnˇ e Google Scholar indexuje (jaké je jeho pokrytí) a jaký je jeho rating algoritmus. Pro ˇ radu uživatel˚ u by bylo užiteˇ cné vˇ edˇ et, jak velká je databáze GS, které ˇ casopisy od kterých vydavatel˚ u a za jaké období obsahuje, jaké je pˇ resnˇ e pokrytí urˇ cité jazykové oblasti, které repozitᡠre a v jaké míˇ re úplnosti jsou indexovány, jaká je frekvence aktualizace údaj˚ u apod. Bohužel, Google Scholar k tomu neposkytuje témˇ eˇ r žádné informace. Vˇ etšina z toho, co bylo publikováno, vychází jen ze znaˇ cnˇ e nespolehlivých, neúplných ˇ ci zastaralých experiment˚ u od uživatel˚ u a recenzent˚ u. Chybí i kritérium „vˇ edeckosti”, podle nˇ ehož jsou dokumenty do databáze zaˇ razovány (v GS lze najít také editoriály, uˇ cebnice, studentské práce a další typy dokument˚ u, které nemají striktnˇ e vˇ edeckou povahu).
Zásadní výtky kritik˚ u nesmˇ eˇ rují však ani tak k chybám samotným (i v oblasti relativnˇ e dobˇ re strukturovaných vˇ edeckých dokument˚ u je – s ohledem na již zmínˇ enou variabilitu a obrovský rozsah databáze – automatická extrakce metadat a citací úkol nesmírnˇ e obtížný), jako spíše k tomu, že vˇ etšina chyb pˇ retrvává v systému dlouhodobˇ e. O dosavadní „intenzitˇ e” vývoje nástroje Google Scholar leccos vypovídá i fakt, že
Velmi neurˇ cité je rovnˇ ež vyjádˇ rení vývojᡠru ˚ k tomu, jakým zp˚ usobem jsou ˇ razeny výsledky vyhledávání. Je zˇ rejmé, že ˇ razení nem˚ uže být založeno na page-rank algoritmu, jaký používá klasický vyhledávaˇ c Google. Zveˇ rejnˇ ena byla jen vágní vyjádˇ rení v tom smyslu, že pˇ ri stanovování relevance je do úvahy brána ˇ rada faktor˚ u– 15
vˇ cetnˇ e toho, kdo daný ˇ clánek napsal, kde byl publikován, a pˇ redevším je (nˇ ejak) zohledˇ nována citovanost ˇ clánku. Tato velká míra neurˇ citosti mj. znaˇ cnˇ e omezuje využití GS pro provádˇ ení hodnovˇ erných citaˇ cních analýz a porovnání.
4 Shrnutí Google Scholar je zajímavý a ˇ radou uživatel˚ u ˇ casto využívaný nástroj pro vyhledávání vˇ edeckých informací. Vzhledem k nˇ ekterým nedostatk˚ um ve svém software však zatím nenaplˇ nuje všechna oˇ cekávání vyvolaná pˇ ri jeho uvedení pˇ red ˇ ctyˇ rmi roky. Výhodou je obrovská databáze vˇ edeckých informací a její využití zejména pˇ ri multioborovém vyhledávání. Je neocenitelným pomocníkem pro nalezení rychlé odpovˇ edi a pˇ ri hledání „jehly v kupce sena”. Pro hlubší a pˇ resnˇ ejší bádání dává však (zatím?) ˇ rada vˇ edc˚ u pˇ rednost osvˇ edˇ ceným specializovaným oborovým databázím; to platí i pro citaˇ cní analýzy.
Literatura [1] Péter Jacsó. Google Scholar revisited. Online Information Review, Vol. 32, Iss. 1, 2008. Dostupné online též na http://www.jacso.info/PDFs/jacsoGS-revisited-OIR-2008-32-1.pdf [2] R. Vine. Google Scholar. Electronic Resources Review. J Med Lib Assoc, January 2006. http://www.pubmedcentral. nih.gov/articlerender.fcgi?tool= pmcentrez&artid=1324783 [3] Tamar Sadeh. Google Scholar versus Metasearch Systems. High Energy Physics Libraries Webzine, issue 12, February 2006. http: //library.cern.ch/HEPLW/12/papers/1/ [4] An interview with Anurag Acharya, Google Scholar lead engineer. Google Librarian Central – Article 12/2006. http: //www.google.com/librariancenter/ articles/0612_01.html
Obsah Dotazník ke Zpravodaji ÚVT MU – vyhodnocení, Miroslav Bartošek, ÚVT MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1
Služby ÚVT pro vˇ edu a výzkum, David Antoš, ÚVT MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
Velkoformátové tisky na MU, Kamil Malinka, Jiˇ rí Ledvinka, ÚVT MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
Osm let Celouniverzitní poˇ cítaˇ cové studovny, Marcela Valentová, ÚVT MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
'
$
&
%
Infrastruktura univerzitních poˇ cítaˇ cových studoven, Jakub Dobrovolný, Vít Bukaˇ c, FI a ÚVT MU 9 ˇ Hana Vochozková, ÚVT MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Souborný katalog CR, Nástroje a služby Google. 2. Google Scholar, Miroslav Bartošek, ÚVT MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Editor: Miroslav Bartošek • Vydavatel: Masarykova univerzita • Žerotínovo námˇ estí 9, 601 77 Brno, CZ tel.: 549 492 100 • e-mail:
[email protected] • WWW: http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/ Sazba systémem LATEX 2ε písmem LucidaBright • Tisk: Tribun EU s. r. o. • Neprodejné • ISSN: 1212–0901
