Úvěrové procesy a financování obchodu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí

Úvěrové procesy a financování obchodu Diplomová práce

Autor:

Bc. Štěpánka Havlíčková Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Marcela Soldánová

Leden, 2009

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne 20. ledna 2009

Bc. Štěpánka Havlíčková

Poděkování

Za odborné vedení, konzultace, podněty a připomínky při zpracování mé diplomové práce děkuji mé vedoucí práce paní Ing. Marcele Soldánové. Zároveň děkuji všem, kteří se mi věnovali při získávání podkladů a informací pouţitých v této diplomové práci.

Anotace práce Diplomová práce Úvěrové procesy a financování obchodu se zabývá kompletním postupem úvěrového procesu banky, moţnosti poskytování financování úvěrových produktů zejména firemní klientele. Moje práce je zaměřena především na pohled banky na firemní klientelu v podobě celkového hodnocení bonity společnosti a její konkrétní praktickou část, kde je popsán úvěrový proces se zaměřením na dva různé úvěrové produkty. V práci jsou zachyceny parametry fungování úvěrových organizačních sloţek banky, které jsou velmi podobné ve všech komerčních bankách na trhu. Diplomová práce je zaměřena na praxi získanou v konkrétní bance. Klíčová slova: Financování, bonita, úvěrový proces, finanční a nefinanční ukazatele

Annotation: The diploma paper “Credit Operations and Business Funding” deals with the complete procedure of the credit operations in a selected Czech commercial bank in consideration of business clientele, the possibilities of granting financing credit products. The diploma paper is focusing mostly on the business clientele from the point of view of the bank in a form of the overall assessment of the company value. In the methodical part of the diploma paper are described the credit and loan procedures with a view to two different credit products and theirs financing. The diploma paper is also oriented to compare the credit products selection and the operating criteria of the credits and loans organizational structure in the bank which are very similar in all the commercial banks on the market. The diploma paper is elaborated on the basis of the standard routine in a specific bank. Keywords: Financing, bonita, loan process, financial and nonfinancial indicators

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1. Banka a úvěrové obchody ........................................................................................... 8 1.1 Bankovní systém ................................................................................................... 8 1.2 Obchodní banky..................................................................................................... 8 1.3 Obchody bank ...................................................................................................... 10 1.4 Úvěrové obchody................................................................................................. 11 1.5 Hlavní zásady úvěrových obchodů ...................................................................... 12 1.6 Enterprise Risk Management .............................................................................. 13 1.7 Obezřetnostní pravidla......................................................................................... 16 2. Vybrané produkty úvěrového financování ............................................................. 18 2.1 Krátkodobé bankovní úvěry ................................................................................ 18 2.1.1 Kontokorentní úvěr ...................................................................................... 19 2.1.2 Revolvingový úvěr ...................................................................................... 20 2.1.3 Kreditní karta pro podnikatele ..................................................................... 20 2.2 Dlouhodobé bankovní úvěry ............................................................................... 20 2.2.1 Hypoteční úvěry .......................................................................................... 22 2.2.2 Malý úvěr pro podnikatele.......................................................................... 22 3. Stanovení bonity ţadatele ......................................................................................... 24 3.1 Posouzení rizikovosti ţadatele............................................................................. 27 3.1.1 Právní způsobilost ţadatele ......................................................................... 28 3.1.2 Kvalitativní parametry dluţníka .................................................................. 31 3.1.3 Oblast a sektor podnikání ............................................................................ 32 3.1.4 Pozice na trhu .............................................................................................. 33 3.1.5 Výhled klienta ............................................................................................. 33 3.1.6 Diverzifikace odběratelů.............................................................................. 34 3.1.7 Citlivost na ceny vstupů a výstupů .............................................................. 34 3.1.8 Zkušenosti a předchozí výsledky managementu ......................................... 35 3.2 Kvantitativní parametry dluţníka ........................................................................ 36 3.2.1 Rozvaha ....................................................................................................... 36 3.2.2 Aktiva .......................................................................................................... 37 3.2.3 Pasiva ........................................................................................................... 38 3.2.4 Reporting cash flow .................................................................................... 39 4. Procesy spojené s úvěrovými produkty ................................................................... 41 4.1 Ţádost o úvěr ....................................................................................................... 41 4.2 Úvěrový návrh ..................................................................................................... 42 4.3 Metody analýzy společnosti ................................................................................ 43 4.3.1 Analýza rentability ...................................................................................... 44 4.3.2 Analýza likvidity ......................................................................................... 45 4.3.3 Analýza zadluţenosti ................................................................................... 46 4.3.4 Analýza aktivit............................................................................................. 47 4.4 Rating a scoring společnosti ................................................................................ 48 4.5 Schvalovací proces .............................................................................................. 49 4.6 Úvěrová dokumentace ......................................................................................... 50 4.7 Monitoring úvěrů ................................................................................................. 51 5. Úvěrový obchod v praxi ............................................................................................ 52 5.1 Postup při ţádosti o úvěr ..................................................................................... 52 5.2 Úvěr pro podnikatele ........................................................................................... 52 5

5.2.1 Podnikatelský záměr .................................................................................... 53 5.2.2 Geografická oblast ....................................................................................... 54 5.2.3 Odběratelé.................................................................................................... 54 5.2.4 Konkurence.................................................................................................. 54 5.2.5 Analýza finanční situace .............................................................................. 54 5.2.6 Popis produkce a výrobního procesu ........................................................... 55 5.2.7 Analýza budoucího vývoje .......................................................................... 55 5.2.8 Vyhodnocení systémem............................................................................... 56 5.3 Investiční projekt společnosti Hyk s.r.o. ............................................................. 56 5.3.1 Popis obchodního případu ........................................................................... 57 5.3.2 Podnikatelský záměr .................................................................................... 57 5.3.3 Vlastnická struktura a management ............................................................. 58 5.3.4 Odvětví ........................................................................................................ 58 5.3.5 Analýza finanční situace.............................................................................. 59 5.3.6 Struktura aktiv ............................................................................................. 59 5.3.7 Struktura pasiv ............................................................................................. 59 5.3.8 Rozbor výkazu zisků a ztrát......................................................................... 60 5.3.9 Analýza budoucího vývoje .......................................................................... 60 5.3.10 Reakce na výsledky hodnocení ratingového nástroje .................................. 61 5.4 Investiční projekt společnosti M&S, s. r.o .......................................................... 61 5.4.1 Podnikatelský záměr .................................................................................... 61 5.4.2 Vlastnická struktura a management ............................................................. 62 5.4.3 Odvětví ........................................................................................................ 62 5.4.4 Finanční analýza .......................................................................................... 63 5.4.5 Rozbor výkazu zisků a ztrát......................................................................... 63 5.4.6 Struktura aktiv ............................................................................................. 63 5.4.7 Kapitálová struktura a likvidita .................................................................. 64 5.4.8 Analýza budoucího vývoje .......................................................................... 64 5.4.9 Reakce na výsledky hodnocení ratingového nástroje .................................. 65 6. Výsledky ..................................................................................................................... 66 Závěr ................................................................................................................................... 72 Literatura ........................................................................................................................... 74 Internet ............................................................................................................................... 75 Zákony ................................................................................................................................ 75 Seznam příloh .................................................................................................................... 76 Seznam schémat ................................................................................................................. 76 Seznam tabulek .................................................................................................................. 76

6

Úvod Hlavním cílem této práce je proniknutí do bankovních obchodů, se zaměřením na firemní klientelu, podat výčet moţností financování úvěrových produktů a popsat celý úvěrový proces. Na problematiku poskytování úvěrů je třeba nahlíţet nejen z jednotlivého, ale z celého pohledu banky. Kvalitní úvěrové portfolia banka nezíská, pokud nebude dobře pochopena důleţitost hodnocení finančního zdraví společnosti, bez poznání podstaty úvěru, ale i správných rozhodnutí banky. Kapitoly v této diplomové práci by měly nastínit fungování vztahu mezi bankou a společností, která ţádá financování pomocí bankovního úvěrového produktu. Cílem mé práce je vypracování stanovení bonity klienta při úvěrovém financování společnosti. Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. V první kapitole se zabývám obchodními bankami se zaměřením na úvěrové obchody a s tím spojené hlavní zásady obezřetných pravidel. V druhé kapitole se zaměřuji na vybrané produkty úvěrového financování, které jsou z pohledu úvěrových produktů rozdělena na krátkodobé a dlouhodobé bankovní úvěry. V třetí kapitole je rozpracována bonita ţadatele, kde jsou vypracovány dvě fáze posouzení rizikovosti ţadatele, kvantitativní a kvalitativní parametry dluţníka. Rozpracováním jednotlivých oblastí této kapitoly se dozvíme, zda na základě daných kritérií je ţadatel pro úvěrující banku dostatečně bonitní či nikoli. Procesy spojené s úvěrovými produkty jsem zařadila do čtvrté kapitoly mé diplomové práce, kde popisuji jednotlivé procesy s pojené s ţádostí o úvěr, dokumentace a metod analýzy společnosti. Rating a scoring společnosti nás dál provede aţ ke schvalovacímu procesu. V praktické části jsou rozpracovány tři příklady úvěru, kde v prvním případě je popsán postup při jednoduchém schvalovacím procesu. V druhém jsem uvedla příklad schválení úvěru schvalovaného v komplexním schvalovacím procesu. V posledním příkladě je ukázka úvěru, který byl v komplexním schvalovacím procesu vyhodnocen pro banku rizikový a tudíţ neschválen.

7

1. Banka a úvěrové obchody Banky jsou subjekty, finanční zprostředkovatelé, které poskytují finanční sluţby na finančních trzích. Hlavními

činnostmi je shromaţďování dočasně volných peněţních

prostředků, které dává k dispozici ostatním jednotlivým ekonomickým subjektům formou úvěru a dále je zhodnocuje nastavováním úroků. Banky tímto způsobem zprostředkovávají vyuţití dočasně volných finančních zdrojů a tím i umoţňují pohyb peněz v ekonomice1.

1.1 Bankovní systém Mezi starší bankovní systém patří systém jednostupňový. V té době neexistovala centrální banka, všechny bankovní činnosti prováděly obchodní banky. V centrálně plánovaných ekonomikách byla vyuţívána zvláštní forma, kdy veškeré funkce plnila jediná banka – monobanka. Jednostupňový bankovní systém s výrazným monopolem Státní banky Československé u nás byl do roku 1990. Tato banka plnila zároveň i funkci centrální banky. Ve vyspělých ekonomikách je pouţíván bankovní systém dvoustupňový a je zaloţen na institucionální oddělení funkcí centrální banky a ostatních bank. Dvoustupňový bankovní systém vzniká v České republice v roce 1990. Je uspořádán na různých principech, je tvořen centrální bankou a souhrnem obchodních bank působících v celé republice.

1.2 Obchodní banky Obchodní banky poskytují své sluţby v podobě bankovních produktů, na podnikatelském základě za účelem dosaţení zisku. Nejčastěji se jedná o akciovou společnost, ale můţe se jednat i o druţstevní organizace, státní peněţní ústavy. Bankovní produkty a sluţby nám rozdělují obchodní banky na: 

univerzální banky,



specializované banky.

Univerzální banky poskytují širokou škálu finančních produktů a sluţeb vybrané bankovní klientele. Zabývají se přijímáním vkladů, prováděním platebního styku, poskytováním úvěrů, ale v neposlední řadě i poradenskou, komisionářskou činností ve finanční oblasti. 1

Reverenda, Z.:Peněţní ekonomie a bankovnictví, str. 115.

8

Všechny tyto činnosti jsou natolik typické, ţe můţeme z teoretického hlediska říci, ţe se jedná o určité ekonomické funkce. Jedná se zejména o funkci: 

rozdělovací,



transformační.



emisní.

Funkce rozdělovací Při rozdělovací funkci banky přerozdělují dočasně volné finanční prostředky od subjektů, které jich mají přebytek, ve prospěch subjektů, které jich mají dočasně nedostatek. Vzhledem k tomu, ţe jde o komerční banky, fungující na podnikatelských principech, nakupují peněţní prostředky za úplatu, za úplatu je také prodávají.

Funkce transformační Banky pomocí svěřeneckých i investorských operací získávají drobné peněţní zdroje, které centralizují, tak aby mohly slouţit k uspokojení poptávky. Při realizaci redistribuční funkce dokáţou zkoncentrovat takové mnoţství krátkých zdrojů, ţe z hlediska průběhu jejich výše a času je mohou transformovat na zdroje trvalé.

Funkce emisní Banky oproti ostatním zprostředkovatelům na trhu mají moţnost nabídnout finanční prostředky v podobě, která můţe fungovat také jako peníze. Jedná se o zápisy na účtech u obchodních bank, o bezhotovostní peníze. Takovéto peníze se dostávají do oběhu prostřednictvím poskytnutých úvěrů od obchodních bank. V důsledku jde o to, ţe banky zásobují finanční trhy, obchodují na nich s penězi2. V současné době banky působí pod velkým tlakem konkurence, snaţí se nabídnout co nejlepší a nejvýhodnější produkty, ušité klientům přímo na míru v rámci své provozní a kapitálové kapacitě. Při poskytování rozsahu, počtu produktů a sluţeb, banka rozlišuje klienty fyzické a právnické osoby, podnikatele.

2

Úvěrové obchody, Pavelka F., Bardová D., Opltová R., str. 17.

9

Specializované banky, účel a nabídka produktů předem předurčuje skupinu klientů. Stejně jako v univerzálních bankách, tak i v bankách specializovaných, rozlišují klienty. Jsou zaměřeny na určité druhy sluţeb, kdy se můţe jednat o investiční banky, hypoteční nebo banky záruční. Tyto banky potřebují ke svému výkonu zvláštní povolení nadřízené instituce.

1.3 Obchody bank Obchodní banky jsou podnikatelské subjekty vyvíjející činnost za účelem dosaţení zisku. Zisk banky je dán především úrokovým rozpětím, který tvoří rozdíl z přijatých úroků z úvěrů a úroků vydaných vkladatelům. Obsah obchodů je zaznamenán jednotlivými poloţkami v účetní rozvaze banky na obchody, které jsou uvedené níţe. Schéma č. 1: Činnosti bank

Hlavní činnosti

Aktivní úvěrové obchody - úvěry

Pasivní úvěrové obchody - vklady

Neutrální obchody

Zdroj: vlastní úprava V aktivní roli věřitele banky vystupují při poskytování úvěrů. Jedná se o smluvní vztah mezi bankou a klientem, kterému nevzniká na úvěr právní nárok. Banka se při poskytování úvěru zaměřuje na dva hlavní cíle: 

výnosnost úvěru jedná se o stanovení takového úroku z úvěru, aby banka dosáhla zisk, ale přitom se nesmí jednat o tak vysoký úrok, aby dluţníci v podobě firem či občanů byli schopni zaplatit.

10

Druhým cílem je 

návratnost úvěru u tohoto cíle se banka zaměřuje a chrání proti případnému nesplacení závazku dluţníka. Před poskytnutím úvěru ţadateli hrají významnou roli veškeré dostupné informace o klientovi. Jedná se nejen o znalost prostředí firmy, odvětví ve kterém firma působí, její konkurence, ale i ostatní činitelé. Banka kaţdého ţadatele o úvěr prověřuje komplexně.

Při zajištění návratnosti můţeme hovořit o schopnosti a ochotě dostát svým závazkům, pak se jedná 

o bonitu klienta

Banka se bude ptát za jakým účelem si vypůjčuje klient finanční prostředky, pak hovoříme 

o podnikatelském záměru

Banka se také bude ptát na schopnost přeměnit majetek firmy na hotové peněţní prostředky a ve většině případů bude banka ţádat od klienta určité záruky, jištění úvěru. V tomto momentě jde 

o likviditu

Podrobněji o bonitě klienta, podnikatelském záměru, ratingu a dalších zajímavých informacím je pojednáno v následujících kapitolách.

1.4 Úvěrové obchody Úvěrové obchody na rozdíl od ostatních běţných obchodů se liší několika specifickými rysy. Odlišnosti mají dopad na způsob realizace i na jejich podstatu. Charakteristiky úvěrových obchodů: 

kupující vstupuje jako dluţník a prodávající vystupuje jako věřitel,



pro věřitele jsou více rizikové, protoţe na sebe bere nejen obchodní riziko, ale i riziko za úspěch dluţníka,



obchody jsou uskutečňovány na principu „ půjčka – splátka“,



jedná se o jednostranný přesun prostředků od věřitele k dluţníkovi a zpět,



úvěrový obchod je zaloţen na důvěře věřitele, na jeho víře, ţe dluţník bude úspěšný, poctivý a finanční prostředky vrátí. 11

Bankovní úvěr tedy můţeme obecně chápat jako vztah, který vzniká mezi zúčastněnými subjekty bankou a právnickým subjektem, zaloţeným na procesu návratného a časově omezeného přesunu finančních prostředků. Potřeba dodatečných finančních prostředků z nejrůznějších příčin, z důvodu neustálých investic je pro firmy velmi zásadní. Podnikatelské subjekty potřebují financování k zajištění kontinuity jejich činnosti či k financování růstu. Často volí externí financování, konkrétně financování poskytované bankami. V momentě, kdy společnost, firma potřebuje dodatečné finanční prostředky, bankovní úvěr by neměl být brán jako jediný moţný zdroj finančních prostředků právnické osoby. Bankovní úvěr patří mezi nejobvyklejší formu financování obchodu, ale existují i jiné formy mezi neţ patří leasing, faktoring, nerozdělený zisk, ale i zvyšování základního jmění. Tato diplomová práce je především zaměřena na proces, který je spojen s bonitou ţadatele, úvěrovým procesem a správným výběrem produktu k financování obchodu, se zaměřením primárně na bankovní úvěr. Banka tak bude hrát důleţitou roli poskytovatele úvěru pro podnikání.

1.5 Hlavní zásady úvěrových obchodů V praxi banky stojí v popředí při posuzování úvěrových obchodů vţdy hledisko návratnosti a výnosnosti úvěrů. Banky musí mít na zřeteli při realizaci aktivních obchodů tři hlavní zásady a to bezpečnost, likviditu a rentabilitu. Schéma č. 2: Zásady úvěrových obchodů

Bezpečnost

Hlavní zásady

Rentabilita

Likvidita

Zdroj: vlastní úprava 12

Bezpečnost Banka má povinnost vůči svým klientům, vkladatelům finanční prostředky investovat v podobě úvěrů co nejbezpečněji, a proto je vţdy důleţité provést před poskytnutím úvěru velmi pečlivou analýzu bonity ţadatele.

Likvidita Pokud by banka půjčila veškeré svěřené prostředky v podobě úvěrů, vyneslo by jí to větší úrokové výnosy. Klienti, kteří svěřili své finanční prostředky bance, mají i potřebu vyzvednutí prostředků v podobě hotovosti, převodů a banka je povinna přáním svých klientů dostát, a proto část peněz ponechává jako likvidní rezervu. Pravidla likvidity bank stanoví centrální banka.

Rentabilita Jedná se o ukazatel výnosnosti nebo také efektivnosti hospodaření. U ekonomických subjektů se jedná o poměr konečné ceny výrobku a nákladů na jeho výrobu skutečně vynaloţených. U bank se jedná o uspokojivý úrokový rozdíl, tzv. úrokovou marţi. Jedná se o rozdíl mezi výnosovou a úrokovou sazbou. U kaţdého bankovního obchodu je míra rizika rozdílná. Je spojena s určitými specifiky provádění obchodů a banka je také povinna přihlíţet celkovému společenskému prostředí, v němţ působí.

1.6 Enterprise Risk Management V kaţdodenním ţivotě nás provází rizika, a je opravdu jedno, jedeme-li v autě, na kole či připravujeme významný obchodní projekt. Pokud chceme dosáhnout zamýšleného cíle, v kaţdé takové situaci posuzujeme míru rizika, kterou jsme ochotni podstoupit. Vedle rizika se objevuje a můţeme říci, ţe stojí po boku i příleţitost. Práce s rizikem není ţádné „novum“, ale je to součást moderní doby. Vývoj Risk managementu můţeme počítat na celá dlouhá staletí, a můţeme říci, ţe vývoj byl někdy intuitivní a jindy cílevědomou činností. S rozvojem Risk managementu vznikají i různé návody, standardy právě pro jeho implementaci ve všech společnostech. 13

Z praktického hlediska hraje významnou úlohu celkové prostředí činnosti dané organizace a její způsob řízení. Ve chvíli, kdy lidé jsou ztotoţněni s kvalitou kontroly rizik, otvírají se moţnosti „ příleţitosti“. Výhodou Risk managementu mohu uvést zlepšené plánování, výkon i efektivnost a mnoho dalšího. Enterprise Risk Management (ERM) se v současné době prosazuje více a více. Jedná se o koncepci integrovaného systému řízení rizik. Právě tento systém můţe přinést moţnosti konzistentního přístupu k rizikům napříč celou organizací. Jedná se o proces, určité flexibilní uspořádání, umoţňující posouzení nastavených parametrů a případný odklon od nich.

Příklad: Banka spolupracuje dlouhodobě s velmi bonitním klientem. Klient své závazky plnil vţdy řádně a včas, ale momentálně se ocitl v nepříznivé ekonomické situaci a obrátil se na banku, s kterou má velmi dobrý a důvěrný vztah se ţádostí o úvěr. V tomto případě se banka můţe odchýlit od stanovených pravidel posouzení úvěru a bude ke klientovi přistupovat individuálně. Pravidla Enterprise Risk Managementu jsou zakotvená ve vnitřním předpisu banky, zabývajícím se jednotlivými kroky procesu, moţnostmi variant umoţňující posouzení rizika a zároveň vyuţitím příleţitostí. Jedná se o proces, který je implementován lidmi ve společnosti, pracovníky, kteří se nacházejí velmi blízko dané rizikové situaci a setkali se souvisejícími faktory. Celý tento proces je v souladu s kontextem strategie a cílů dané společnosti. I přesto sebelépe připravený, nastavený a fungující proces nemůţe přinést jistotu dosaţení cíle, můţe přinést pouze jistotu přiměřenou. Tak jako v ţivotě se můţe objevit určitá nepředvídatelná situace, právě tak se můţe objevit i ve společnosti nepredikovatelný faktor či lidská chyba. Jedná se o proces, lépe řečeno nástroj kvalitního řízení, který pomáhá k dosahování cílů.

14

Společnost pro dosaţení svých cílů zpravidla vytváří několik linií, které jsem zobrazila ve schématu. Schéma č. 3: Linie společnosti

Obranná linie Kaţdodenní výkon RM - Představenstvo - Organizační sloţky

Linie – dohled nad RM, Metodologie

Linie – nezávislá kontrola

- Interní audit - Externí audit - Auditorský výbor

- Výbor řízení Rizik - Chief Risk Office - Funkcionality Risk Managementu

Zdroj: vlastní úprava Ze schématu vyplývá, ţe se jedná o samostatné divize, útvary, které fungují napříč liniovým vedením. Do způsobu řízení společnosti vstupují, lépe doplňují i jiné další propojené komponenty, které ovlivňují vnitřní prostředí. Komponenty ovlivňující vnitřní prostředí: 

integrita,



etické hodnoty,



kompetence,



organizační struktura společnosti.

Vedle posuzování vnitřních komponentů je velmi důleţité posoudit i vstupy externích vlivů. Kaţdá společnost je ovlivněna politickými i ekonomickými vlivy, přírodními 15

podmínkami apod. Společnost by měla mít provedenou důkladnou analýzu všech těchto vlivů a teprve následně přistoupit ke krokům procesu Enterprise Risk Managementu3.

1.7 Obezřetnostní pravidla Banka čelí největšímu riziku, nebezpečí, ţe klienti, kterým banka půjčila finanční prostředky, nedostojí svým závazkům. Nejedná se jen o riziko spojené s klienty, ale banka můţe utrpět ztrátu i nákupem cenných papírů, které v průběhu času ztratí svojí hodnotu. Tyto rizika, ale i jiné nedostatky mohou přivést banku aţ k její neschopnosti plnit své závazky včas, dokonce dlouhodobě dostát svým závazkům. Obezřetnostní pravidla byla vytvořena postupem času. V různých státech Evropské unie podléhaly banky diametrálně odlišným pravidlům, a tudíţ nebylo moţné zavést jednotnou bankovní licenci. V roce 2002 byla přijata směrnice 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančním konglomerátu. V průběhu let byla tato pravidla novelizována a finanční instituce přešly na jednotná evropská pravidla. Banky musí tato pravidla dodrţovat z důvodu předcházení nepříznivých situací, aby byly schopny nepříznivé situace řešit. Banky, úvěrové instituce disponují velkými finančními zdroji, které nejsou její vlastní. Pravidla zajišťují stabilitu finančních systémů, ochranu vkladů klientů u bank a jsou přísně sledována regulátorem. Mezi nejdůleţitější pravidlo patří tzv. kapitálová přiměřenost. Kapitálová přiměřenost představuje pro banky povinnost udrţovat určitou minimální výši kapitálu vzhledem k objemu a rizikovosti svých aktiv.

3

http://managerweb.ihned.cz, 25.1.2009.

16

Pro účely výše stanovení kapitálové přiměřenosti banky se vychází z kapitálu banky. Sloţky kapitálu se rozdělují do třech skupin: 

tier 1,



teir 2,



tier 3.

a sniţují se o odečitatelné poloţky4. Dle platné metodiky5 České národní banky se kapitálová přiměřenost určí:

kapitál kp = -------------------------------------------------------------------- * 0,08 kapitálový požadavek A + kapitálový požadavek B Představuje poměr, v jehoţ čitateli je pro regulatorní účely definovaný kapitál a ve jmenovateli jsou uvedeny kapitálové poţadavky. Kapitálový poţadavek A se rovná kapitálovému poţadavku k úvěrovému riziku bankovního portfolia a kapitálový poţadavek B se stanoví z nástrojů obchodního portfolia.

4

Regulace činnosti bank, Ivan Baboček a kolektiv, str.144. Vyhláška České národní banky 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry a Opatření České národní banky č. 2 ze dne 3. července 2002 o kapitálové přiměřenosti bank a dalších pravidlech obezřetného podnikání na individuálních základě. 5

17

2. Vybrané produkty úvěrového financování V této části se zaměříme na produkty jedné vybrané banky a jejich charakteristik, které jsou rozhodující při rozhodování o jejich volbě pro krytí konkrétní potřeby finančních zdrojů firmy, podniku. V obecné rovině

hovoříme o krátkodobých a dlouhodobých

bankovních úvěrech. Tyto zdroje mají slouţit pro překlenutí krátkodobých a dlouhodobých potřeb v provozním a investičním plánování podnikatelských subjektů, firem. V rámci portfolia úvěrových produktů pro malé a střední podniky se jedná o produkty s přesně definovanými parametry. Tyto produkty jsou určené na oslovení co nejširšího spektra klientů s cílem minimalizace nákladů, která je zejména dosaţena standardizací produktů a procesů poskytnutí financování obchodu. Do tabulky jsem připravila stávající nabídku produktů s definovanými parametry určené klientům z oblasti Small and Medium Enterprise. Tabulka č. 1: Parametrizované produkty

Provozní úvěry

Účelové úvěry

Závazkové

Kontokorent - MUP – malý úvěr Akreditivy povolené přečerpání pro podnikatele inkasa účtu Revolvingový úvěr Účelový úvěr

Vydané záruky

Ostatní a Limity pro transakce na finančních trzích Úvěry pro Bytové domy, Společenství vlastníků jednotek

Kreditní karta pro Hypoteční úvěr podnikatele

Zdroj: osobní praxe

2.1 Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé bankovní úvěry slouţí zejména pro krytí oběţného majetku a financování jeho přírůstku. Tento typ úvěru je zejména vhodný a bývá poskytován firmám, kde dochází k sezónním zvýšením nákladům, závazků i mezd. Úvěr vyuţívají podnikatelské subjekty hlavně na potřebě finančních zdrojů. Tento úvěr můţe být čerpán a splácen jednorázově, uplatňuje se však často čerpání i splácení postupně. 18

V současné nabídce vybrané banky pro diplomovou práci lze v oblasti krátkodobých úvěrů se základními charakteristikami najít následující produkty.

2.1.1 Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr neboli povolené přečerpání účtu spadá do skupiny provozních úvěrů. Kombinuje kreditní a debetní zůstatky na účtu. Klienti tak mohou vyuţívat finanční prostředky nad rámec vlastních prostředků, maximálně však do výše sjednaného úvěrového limitu, který je ve smluvním ujednání s bankou. Klient tak má moţnost vyuţít více finančních prostředků neţ kolik má vlastních prostředků na svém účtu. Znamená to, ţe klient banky se můţe nacházet v pozici věřitele, ale můţe se dostat i do pozice dluţníka. Poskytnutí je vázáno na plnění povinností dodrţování určité výše kreditního obratu na běţných účtech klienta, která je přesně definována ve smluvní dokumentaci. Kontokorentní úvěr se poskytuje na dobu neurčitou a výhradně v korunách českých. Tento typ úvěru je v praxi poskytován stávajícím i novým klientům banky. Patří mezi nejrozšířenější druh poskytovaného krátkodobého bankovního

úvěru vzhledem k jeho

pruţnosti, a to nejen v podnikatelské sféře, ale i u občanů. Níţe v tabulce je uvedený přehled parametrů povoleného přečerpání z hlediska limitů, moţnosti úročení i poplatků pro různé procesní skupiny klientů. Tabulka č. 2: Parametry PPÚ Parametry PPÚ

Limit

Min. úvěrový limit

20 000 Kč

Max. úvěrový limit

5 000 000 Kč

Způsob výpočtu Úročení

Poplatky

Procesní skupina klienta

kapacita splácení pro provozní financování

konstrukce sazeb

7D PRIBOR6 + riziková marže + obchodní marže

základní

výše poplatku je závislá na výši úvěrového limitu

v rámci smluvní dokumentace

Do smlouvy se uvádí odkaz na Sazebník. V případě výjimky na výši poplatku se konkrétní výše uvádí ve smlouvě o úvěru.

Zdroj: osobní praxe 6

Prague InterBank Offered Rate, zkráceně PRIBOR je průměrná sazba, za kterou si banky navzájem poskytují na českém mezibankovním trhu úvěry.

19

Z tabulky je zřejmý moţný úvěrový limit kontokorentního úvěru u vybrané komerční banky pro obchodní společnosti. Kaţdá obchodní banka si stanovuje vlastní úvěrové limity, úročení i poplatky. Vše je zakotveno v metodice, poplatky v sazebníku kaţdé dané komerční banky.

2.1.2 Revolvingový úvěr Tento typ úvěru má charakter technické modifikace bankovní půjčky. Je vhodný a hojně pouţívaný především pro provozní potřeby. Smysl spočívá v tom, ţe dochází k neustálému „otáčení – resp. obnovování“ úvěru. Banka stanovuje maximální moţnou výši čerpání, tzv. úvěrový rámec, a termín, k němuţ bude úvěr při splnění dohodnutých podmínek ve smlouvě znovu obnoven. Konstantní úvěrový rámec vyuţívají zpravidla společnosti, jejichţ proces reprodukce má stálý charakter, jedná se zpravidla o výrobu nebo sluţby. Úvěrový rámec můţeme mít i proměnlivý, a ten má zejména sezónní charakter. Z toho vyplývá, ţe revolvingový úvěr patří do skupiny provozních úvěrů, které bývají poskytovány většinou na kratší dobu, zpravidla do jednoho roku.Tento typ úvěru po dohodě s úvěrující bankou můţe být vyuţit i na dlouhodobé financování provozních potřeb.

2.1.3 Kreditní karta pro podnikatele Kreditní karta spadá do skupiny provozních úvěrů a je dobrou alternativou kontokorentního úvěru a revolvingového úvěru. Je poskytována právnickým ale i fyzickým osobám podnikatelům. Základní podmínkou je zřízení běţného podnikatelského účtu. Kreditní karty jsou poskytovány stávajícím i novým klientům. Banka poskytuje stávajícím klientům výhody v podobě předschválených limitů.

2.2 Dlouhodobé bankovní úvěry Významnou roli vedle účelu úvěru pro komerční banky z hlediska řízení úvěrových obchodů, úvěrového a likvidního rizika hraje také aspekt času. Časový horizont úvěru není tak významný z podnikatelského významu, jako z hlediska řízení likvidity banky, její schopnosti hradit své závazky.

20

Členění úvěrů z časového hlediska: 

krátkodobé,



střednědobé,



dlouhodobé.

Úvěry s dobou splatnosti do jednoho roku jsou povaţovány za krátkodobé úvěry a můţeme je povaţovat za úvěry typicky oběhové. Oproti tomu za úvěry střednědobé povaţujeme úvěry s dobou splatnosti od jednoho do pěti let a mívají spíše charakter kapitálový. Dlouhodobé úvěry jsou vţdy investičního charakteru s dobou splatnosti nad pět let7. Dnes je častou praxí, ţe podnikatelské subjekty vyuţívají k pořízení dlouhodobého majetku, bankovních úvěrů. Jedná se o pořízení hmotného i nehmotného majetku, k financování výroby velkých investičních celků, ale i bytové výstavby8. Nejčastěji jsou pouţívány na nákup pozemků, ale i výstavbu výrobních a administrativních budov, na nákup strojů technologických linek, ale i na modernizaci stávajících budov a zařízení. Jejich splatnost převyšuje délku splácení jednoho roku. V některých případech bývají úvěry se splatností od jednoho do pěti let řazeny mezi střednědobé úvěry. Jsou charakteristické délkou trvání, ale hlavně svým účelovým pouţitím. Nejrozsáhlejší skupinu úvěrů kapitálového charakteru představují klasické investiční úvěry. Úvěrující banka při poskytování investičního úvěru postupuje podle toho, zda se jedná o: 

nákup,



rekonstrukci a modernizaci,



výstavbu investičního celku.

Z osobní praxe vychází, ţe nejjednodušší situací je, pokud se jedná o úvěr na nákup majetku. Banka tento úvěr poskytuje jednorázově, a pro banku je velmi snadné zkontrolovat účel úvěru na základě předloţení smlouvy o nákupu a jako zajištění úvěru bývá k dispozici nakupovaný hmotný či nehmotný majetek. Úvěr na modernizaci nebo rekonstrukci bývá komplikovanější a to především z hlediska zajištění investičního úvěru. Hodnota zajištění se v průběhu čerpání investičního úvěru nachází ve dvou fázích. V první fázi se hodnota zajištění, z důvodu probíhající 7 8

Úvěrové obchody, Pavelka F., Bardová D., Opltová R., str. 61. Bankovnictví v České republice, Kolektiv autorů, str. 122.

21

rekonstrukce, modernizace sniţuje a ve druhé fázi začíná hodnota investičního majetku stoupat. Nejkomplikovanějším investičním úvěrem z pohledu banky, nejen z pohledu úvěrového procesu, schvalování úvěru, ale i čerpání, jsou úvěry na výstavbu. Jedná se o úvěry, kdy teprve investiční majetek pomocí poskytnutého investičního úvěru bude vznikat. Komerční banky přistupují a nahlíţejí při schvalovacím procesu na poskytnutí těchto úvěrů jednotlivě a řeší tuto situaci různými metodami: 

zajištěním úvěru,



spoluúčastí vlastních finančních zdrojů v různé výši,



bankovní zárukou,



kontrolou při čerpání investičního úvěru.

2.2.1 Hypoteční úvěry Hypoteční úvěr je druh dlouhodobého úvěru, kde poskytnutí úvěru je spojeno se zástavou nemovitého majetku. Majetek je vyčleněn zejména jako pozemkový nebo bytový. Takto poskytované úvěry jsou kryty emitovanými dluhopisy – hypotečními zástavními listy. Tento druh dluhopisů emituje úvěrující banka mající k těmto emisím oprávnění. Jedná se o specifickou skupinu investičních úvěrů. Základem pro zajištění je zástavní hodnota dané nemovitosti, kterou si banka stanovuje sama prostřednictvím svého odboru, který se zabývá přímo oceňováním majetku. Stanovená zástavní hodnota tímto odborem je směrodatná pro výši poskytovaného úvěru. Hypoteční úvěr je charakteristický nejen svým zajištěním, ale také dlouhou dobou splatnosti, kdy se jedná zpravidla o délku 10, 20 ale i 30 let.

2.2.2 Malý úvěr pro podnikatele Jedná se o účelový úvěr na financování investičních podnikatelských potřeb podnikatelů. Tento úvěr oproti ostatním úvěrů je poskytován na dobu určitou a poskytuje se primárně s anuitním splácením.

22

V níţe uvedené tabulce je zobrazena moţnost, jak můţe mít komerční banka nastavenou metodiku. Z tabulky vyplývají účely financování, výše úvěrových limitů a nutné zajištění u daných účelů. Tabulka č. 3: Malý úvěr pro podnikatele Nemovitost

Technologie

min

200 000 Kč

50 000 Kč

Motorová vozidla 50 000 Kč

max

8 000 000 Kč

4 000 000 Kč

1 500 000 Kč

participace

10%

10%

0

splatnost

15 let

7 let

5 let

Účel úvěrový limit

zajištění

nemovitostí

do 150 000 Kč bez zajištění

do 100 000 bez zajištění

Zdroj : vlastní úprava Z praxe u vybrané banky pro účely diplomové práce vyplývá, ţe se jedná o nejčastěji nabízený bankovní úvěr a hojně vyuţívaný podnikatelskými subjekty. Jak jiţ bylo zmíněno, kaţdá komerční banka má nastavené jiné limity, délky splácení, zajištění, ale i moţnost financování jiného účelu.

23

3. Stanovení bonity ţadatele Stanovení bonity ţadatele je určitá zkouška úvěrové způsobilosti při projednávání ţádosti o úvěr, která předchází poskytnutí bankovního úvěru. Účelem je komplexní zhodnocení veškerých rizik, které mohou bance vzniknout s trváním úvěrového vztahu ze strany ţadatele. Banka si proto stanovuje limity u jednotlivých produktů a pokud dodrţí kontrolu stanovených limitů, můţe úspěšně předejít nebo alespoň omezit riziko. Cílem banky je navázání dobrého a dlouhodobého vztahu se svými klienty. Takový vztah musí být vystavěn na vzájemné důvěře, zejména v případě poskytování úvěrů. Úvěr jinak nazýváme slovem „credit“, které pochází z latinského „credere“, coţ znamená „věřit“. Nelze věřit tomu, co neznáme. Jedním z nejdůleţitějších článků úvěrového vztahu je pracovník banky. Podrobná znalost podnikatelské činnosti, finanční situace a zaměstnanců ţadatele a trhu, na němţ se ţadatel o úvěr pohybuje, je ze strany pracovníka banky velmi důleţitou součástí procesu poskytování úvěru. Znalost o ţadateli nesmí vycházet pouze z informací získaných z doslechu, musí být podloţena spolehlivými a jasnými fakty. Není moţné zde popsat všechny myslitelné situace, protoţe realita je totiţ mnohem sloţitější. Proto je třeba se řídit nejen podle předloţených dokumentů, získaných informací, ale i zdravým rozumem. Pracovník banky je pouze jeden článek při stanovování bonity. Banka poskytující financování má zájem na komplexnosti znalosti bonity firmy, a proto si zajišťuje i instrumenty, které porovnávají nejrůznější ukazatele hospodářského i nehospodářského charakteru. Banka v současnosti ve větší míře vyuţívá i vnější informační zdroje, externí hodnocení, která zpracovávají specializované ratingové agentury. S výrazem rating se často setkáváme ve zprávách v souvislosti s ohodnocením české ekonomiky. V naší zemi se zatím jedná o málo známý pojem, ale v zahraničí hraje velmi důleţitou součást dobrého jména společnosti. Definice: Rating je stupněm stanovení rizika nedodržení závazku vyplývajícího z emise dluhopisů nebo jiných závazků provedené nezávislou soukromou agenturou9. 9

Sůvová, H. a kol.:Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači, str. 294.

24

Soukromá agentura uděluje dluţníkovi odpovídající ratingovou známku, vyjadřující schopnost subjektu plnit konkrétní dluhové závazky. Jedná se o určité zprostředkování informací uţivatelům. Nejstarší ratingové agentury začínaly s hodnocením dluhopisových instrumentů a postupem času, doby a přizpůsobením se trhu se začaly orientovat i na další subjekty hodnocení. V dnešní době je prováděno hodnocení nejen bank, ale i států, měst, obcí a podniků. Rating mívá dva typy výstupů, kdy jeden je vţdy poskytován samotné společnosti a externí analýzu vyuţívá široká veřejnost. Vedle tohoto ratingu stojí ještě rating obchodní, který poskytuje obchodním partnerům nestranný pohled na danou společnost. Jedná se o informace, jak bezpečné je uzavření obchodu z danou společností. Jedná se tedy o dodavatelsko – odběratelské vztahy. Příznivý obchodní rating je určitým výrazem finanční stability a důvěryhodnosti10. Obchodním ratingem se zabývá známá společnost Dun & Bradstreet 11. Ve světě působí větší mnoţství ratingových agentur, které vydávají hodnocení zemí, společností, bank a jiných subjektů. Nejznámějšími a nejprestiţnějšími jsou Standard & Poor’s a Moody’s a Fitch. O něco méně známé jsou agentury Cupital Inteligence, Duff & Phelps, A.M. Best Company nebo Dominion Bond Rating Service. U nás se ratingem zabývá společnost CRA Rating Agency, která je jedinou pobočkou agentury Moody’s ve střední Evropě12. V Praze dne 6. března 2009 za doby českého předsednictví v Radě EU (Evropská unie), byla po intenzivních jednáních s členskými státy výborem stálých zástupců schválena jednotná pozice Rady k návrhu nařízení o ratingových agenturách. České předsednictví tak získalo mandát pro další jednání o finální podobě textu s Evropským parlamentem. Nařízení stanovuje podmínky pro činnost ratingových agentur v Evropské unii, jejich registraci a dohled, a představuje jedno z opatření reagujících na současnou finanční krizi. Regulace ratingových agentur je důleţitým krokem v rámci naplňování akčního plánu Evropské unie. 10 11 12

http://www.podnikinfo.eu/podnikinfo/rating/proc_rating.aspx?kr=&sekce=5&menu=344, 25.1.2009. http://www.dnbczech.cz/Czech/default.htm, 25.1.2009. http://finance.idnes.cz/fi_blind, 17.1.2009.

25

V navrhovaném nařízení jsou dále stanovena pravidla pro vydávání ratingů, informování investorské veřejnosti, a konečně i pro prevenci střetů zájmů při samotné činnosti ratingových agentur. Ty by měly uveřejňovat informace o historické úspěšnosti ratingů, které vydaly, coţ by umoţnilo posouzení jejich kvality ze strany uţivatelů (finančních institucí a investorské veřejnosti). Zásadní změnu přináší také dohled nad činností ratingových agentur. Pro jejich registraci a dohled budou vytvořena kolegia orgánů dohledu, která by měla umoţnit lepší koordinaci činnosti a výměnu informací mezi jednotlivými členskými státy13 Porovnání dlouhodobých ratingových stupnic najdete v příloze č.1.

Úvěrový rating Úvěrový rating představuje komplexnější a individuální vyhodnocení úvěrového rizika klienta. Jedná se o metodu hodnocení úvěrového rizika, vyuţívanou expozic většího rozsahu, které jsou specifické a je jím třeba věnovat větší pozornost. Jedná se především o úvěry větším podnikům nebo pokud se jedná o projektové financování. Je vyjádřen zpravidla formou alfanumerickým znakem. Pro vyhodnocení klienta se pouţívají jak kvantitativní informace, tak informace kvalitativní povahy. Vybraná banka má velmi dobře propracovaný systém interního ratingu, který vyuţívá při rozhodování o úvěru, oceňování úvěrového produktu i řízení úvěrového rizika.

Úvěrový skóring Banka vyuţívá i automatizované hodnocení klienta a to na základě výpočtu tzv. úvěrového skóre. Skóre je vyjádřeno formou čísla, přičemţ vyšší číslo vyjadřuje vyšší úroveň úvěrového rizika. Nejčastěji ho banka pouţívá při ţádostech o kreditní úvěrovou kartu, kontokorentní úvěry pro malé a střední podniky. Tento systém bance pomáhá rozlišit „dobré“ a „špatné“ klienty. Vedle výše uvedené důvěry je základním kritériem

stanovení bonity, ale následně i

poskytnutí úvěru ekonomická a finanční situace ţadatele. Poskytnutí úvěru či review stávající úvěrové angaţovanosti musí být vţdy podloţeno ekonomickou ţivotaschopností 13

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/predsednictvi_cr_v_rade_46094.html, 14.3.2009.

26

dluţníka. Banka posuzuje bonitu potenciálního nebo stávajícího dluţníka tak, aby byla poskytnuta co nejvhodnější forma úvěru. Posouzení zahrnuje několik parametrů: 

ekonomickou situaci,



osobní důvěryhodnost ţadatele,



právní poměry ţadatele,



kvalitativní či nefinanční parametry dluţníka,



posouzení rizikovosti klienta.

Banka po celou dobu trvání úvěrového vztahu pravidelně kontroluje, zda situace klienta zůstává i nadále pozitivní. Musí být schopna zjistit včas varovné signály, ţe se klient dostal do finančních potíţí nebo ţe u něj dochází k náleţitému řízení finančních zdrojů. V těchto situacích banka jedná přiměřeným a adekvátním způsobem, v krajním případě předčasně zruší dostupné limity. Pokud banka nedodrţuje výše uvedenou zásadu, poškozuje potenciálně důvěru vkladatelů, jeţ v ní vloţili. Bance se opatrnost vyplácí. Na základě výsledků zkoušky způsobilosti se banka rozhodne, zda úvěr poskytne a za jakých podmínek.

3.1 Posouzení rizikovosti ţadatele Pro úvěrové rozhodnutí je základním východiskem posouzení rizikovosti ţadatele o úvěr a nelze jej nikdy opomenout. Jako pomoc při posuzování úvěruschopnosti klienta vyuţívá banka nástroje slouţící ke stanovení skoringu a ratingu klienta. Jsou to nástroje, určité modely vytvořené v rámci útvaru banky, který se zabývá řízením operačního rizika. Do systému modelů vkládají pracovníci z obchodních sítí většinu dat. Je důleţité, aby tyto data byla kvalitní a věrohodná, protoţe nesprávně zadaná data mohou vést k nesprávným rozhodnutím. Ve vybrané bance je účelem scoringových a ratingových nástrojů pomoc při hodnocení úvěrové rizikovosti dluţníka. Ráda bych zde zmínila, ţe tyto data jsou neobyčejně důleţitá, přesto nikdy nemohou zcela nahradit úsudek osoby, jeţ s klientem či ţadatelem jedná.

27

Ve vybrané bance pro moji diplomovou práci se vyuţívá hodnotící systém - ratingový nástroj se třemi parametry: Schéma č. 4: Rating a scoring

Parametry

Pravděpodobnost defaultu Probality of Default Ztráta způsobená defaultem Loss Given Default Angaţovanost při defaultu Exposure at Default

Zdroj: vlastní úprava Banka na základě kombinace všech těchto tří parametrů stanovuje očekávanou ztrátu z úvěrové transakce.

Default Jedná se o určité selhání, kdy dluţník nesplní své povinnosti v souladu se smlouvou o úvěru, a tato skutečnost nastává jiţ v momentě, kdy dluţník nezaplatí jednu pravidelnou splátku. Můţe se jednat o situaci, kdy dluţník nechce nebo nemůţe zaplatit svůj dluh.

3.1.1 Právní způsobilost ţadatele Právní způsobilost a faktickou existenci vstupovat do hospodářských závazků prokazuje ţadatel o úvěr v okamţiku prvního navázání styku s bankou a to při před uzavřením obchodního vztahu, např. uzavření smlouvy o účtu, smlouvy o nájmu bezpečnostní schránky apod. Účelem je v prvé řadě ověřit, ţe ţadatel splňuje právní předpoklady k uzavírání hospodářských závazků.

28

Identifikace klienta Při identifikaci klienta se zpracovávají identifikační údaje fyzických osob i osob jednajících za právnické osoby. Identifikace se provádí při osobní přítomnosti klienta a na základě platného průkazu totoţnosti. Při identifikaci klienta má banka povinnost zjišťovat, ověřovat a zaznamenat tyto identifikační a další údaje: U fyzické osoby - všechna jména a příjmení, rodné číslo (pokud nebylo přiděleno, datum narození), místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství. Dále druh a číslo průkazu totoţnosti, stát (popřípadě orgán) který jej vydal, a dobu jeho platnosti. V případě podnikající fyzické osoby, téţ její obchodní firmu, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo. U právnické osoby - obchodní firmu nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, výpis z obchodního rejstříku, sídlo, identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí. U osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, provádíme identifikaci stejných údajů jako u fyzických osob. Cílem kontroly klienta je: 

získat informace o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu,



zjistit skutečného majitele, pokud je klientem právnická osoba,



získat informace potřebné pro provádění průběţného sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu,



přezkoumat zdroje peněţních prostředků.

Pokud se klient odmítne podrobit identifikaci, neposkytne potřebnou součinnost při kontrole, z jiného důvodu není schopen předloţit doklady akceptující bankou, nebo v případě, ţe má banka pochybnosti o pravdivosti poskytnutých informací nebo o pravosti předloţených dokladů, je povinna, podle zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, uskutečnění obchodu nebo uzavření obchodního vztahu odmítnout. Fyzická osoba je pojem uţívaný převáţně v právu, kde je třeba odlišovat osoby v běţném slova smyslu (lidi) od jiných druhů osob (právnická osoba). 29

Plnou způsobilost nabývat právními úkony práv a povinností mají jen zletilí, tzn. ti, kteří dovršili 18 let věku nebo dovršili 16 let věku, ale uzavřeli s povolením soudu manţelství a kteří zároveň nebyli této způsobilosti zbaveni. Zbavit zcela nebo zčásti způsobilosti k právním úkonům můţe fyzickou osobu pouze soud. Právnická osoba je buď sdruţení osob (korporace), nebo majetku (nadace). Právnická osoba má právní subjektivitu, tedy způsobilost mít oprávnění a povinnosti pod vlastním jménem. Termín právnická osoba se pouţívá vedle termínu fyzická osoba pro označení jednoho ze dvou typů právních subjektů. Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. Na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku se nevztahují ustanovení o firmě. Právní úkony je povinen činit, je-li fyzickou osobou, pod svým jménem a příjmením, a je-li právnickou osobou, pod svým názvem14. Obchodní společnost je právnickou osobou zaloţenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak. Společnostmi jsou: 

Veřejná obchodní společnost,



Společnost s ručením omezeným,



Akciová společnost,



Komanditní společnost.

Zakladatelem obchodní společnosti můţe být fyzická nebo právnická osoba. Společnost se zakládá společenskou smlouvou, (v případě akciové společnosti se nazývá "zakladatelská listina"), podepsanou všemi zakladateli, pokud ji zakládají dva či více společníků, nebo zakladatelskou listinou ve formě notářského zápisu, pokud je zakladatel jen jeden. Společnost vzniká dnem, kdy byla zapsána do obchodního rejstříku15. Společnost se zrušuje uplynutím doby, dosaţením účelu, rozhodnutím společníků či orgánu společnosti, rozhodnutím soudu, v důsledku přeměny společnosti a zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení. Společnost zaniká dnem, kdy je vymazána z obchodního rejstříku. Tomuto zániku však předchází zrušení s likvidací či bez ní. 14 15

§ 8 Obchodní zákoník. § 57 Obchodní zákoník.

30

Likvidace se neprovádí v případě, ţe dochází k přeměně společnosti nebo v případech, kdy zde k tomu není postačující majetek. V ostatních případech dochází i k likvidaci16. Akciová společnost je obchodní společnost, jejíţ kapitál je rozdělen na stejné podíly, obchodovatelné akcie. Společnost s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, jedna z forem právnických osob v Česku a i jiných zemích. V České republice je nejrozšířenější formou obchodní společnosti. Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společnost, v níţ podnikají minimálně dvě osoby a za své závazky ručí celým svým majetkem, a to společně a nerozdílně. Právě to je velkou nevýhodou této formy podnikání – při krachu společnosti můţe její spoluvlastník přijít o všechno co vlastní. Společníkem můţe být kaţdá fyzická osoba, která splňuje podmínky pro členství nebo i právnická osoba. Její práva a povinnosti vyplývající z členství ve společnosti musí ale vykonávat její statutární orgán či právní zástupce. Komanditní společnost jest společnost, při níţ se účastní pod společnou firmou více osob, při čemţ u jedné nebo více je účast omezena jen na vklady majetkové - komanditisté17, kdeţto u jedné nebo více je tu účast plná jako u veřejných společníků při veřejné obchodní společnosti - komplementáři18. Jde o útvar strukturálně blízký veřejné společnosti a platí pro něj podle zákona také zásadně předpisy platné pro veřejnou obchodní společnost, k nimţ zákon připojuje výslovně vymezené odchylky, týkající se povětšině úpravy poměru komanditistů.

3.1.2 Kvalitativní parametry dluţníka Kvalitativní či nefinanční parametry dluţníka hrají významnou roli. Poskytují určité podkladové informace při nefinančním hodnocení ţadatele. Vstupující aspekty do hodnocení: 

oblast a sektor podnikání,



pozice na trhu,



výhled klienta,



diverzifikace odběratelů,

16

§ 68 Obchodní zákoník. Komanditista je společník komanditní společnosti, účastnící se jen kapitálovým vkladem. 18 Komplementář je osoba,. neobmezeně celým svým jměním ručící společník komanditní společnosti na rozdíl od společníků ručících pouze omezeně tzv. komanditistů. 17

31



citlivost na ceny vstupů i výstupů,



zkušenosti a předchozí výsledky managementu,



ostatní.

Níţe ve schématu jsou uvedeny vstupující aspekty do hodnocení při vytváření nefinanční analýzy. Tak, abychom měli nefinanční analýzu kompletní a ucelenou, musí se nejprve jednotlivé oblasti zhodnotit jednotlivě. Schéma č. 5: Oblasti vstupující do nefinanční analýzy Oblast a sektor podnikání Management společnosti

Pozice na trhu Nefinanční analýza Výhled klienta

Odběratelé Vstupy a výstupy

Zdroj: vlastní úprava

3.1.3 Oblast a sektor podnikání Sektory se vyznačují různými parametry, které jsou více či méně rizikové s ohledem na povahu činnosti. Parametry pro jednotlivé sektory nebo oblasti podnikání mohou být společné pro všechny subjekty zabývající se činností v rozmezí daného sektoru. Společné parametry pro všechny sektory: 

náročnost na pracovní sílu/kapitálová náročnost,



krátké, dlouhé výrobní a prodejní cykly,



vysoké nebo nízké vstupní bariéry,



silná či slabá vyjednávací pozice vůči dodavatelům a odběratelům,



závislost/nezávislost na externích nekontrolovatelných faktorech, mezi něţ patří např. legislativní, povětrnostní, daňové výhody, subvence. 32

Pokud sektor podnikání vykazuje negativní známky, banka je při financování velmi obezřetná. Rozhodnutí banky není závislé jen na těchto parametrech, ale hrají důleţitou roli. Při vyhodnocování analýzy je banka opatrná při financování určitých sektorů, které vykazují rysy: 

cenová závislost na dodavatelích a odběratelích,



nízké vstupní bariéry,



produkty s malou přidanou hodnotou,



silné výkyvy v cash flow během roku,



silná závislost na hospodářském cyklu,



značné riziko alternativních výrobků,



kapitálově náročné průmyslové sektory.

3.1.4 Pozice na trhu Pozici na trhu je nutno posuzovat v reálném ekonomickém rámci, v němţ daná společnost působí. Jako vodítko při určování příslušné geografické velikosti trhu, na němţ daná společnost působí, je potřeba zohlednit jak stávající konkurenty, tak konkurenty potenciální. V praxi se posuzuje odběratelská základna stávající, ale i potenciální a bývá dobrým vodítkem při stanovování tohoto kritéria. Pokud stanovujeme velikost produktového trhu, snaţíme se nerozdělovat trh na příliš malé segmenty. Je potřeba se zaměřit a brát na zřetel i alternativní produkty nebo sluţby. Banka je opatrná v případě, ţe dluţník nemá na trhu významnou pozici nebo trvale ztrácí svůj podíl na trhu. V současné době je třeba mít na paměti, ţe na trhu je mnoho společností, a zpravidla malé společnosti mají nedostatečné prostředky pro boj s konkurencí se zemí s nízkými náklady.

3.1.5 Výhled klienta Tímto kritériem hodnotíme výhled společnosti do budoucna v porovnání se stávající situací. Obecně bychom se měli zaměřit na více faktorů a vybrat si právě ty, které jsou nejvíce citlivé na změny. Nesmíme spoléhat na plány od klienta, ale je třeba provést reálné a kritické posouzení budoucnosti. Ve výhledu se zaměřujeme na předpokládaný vývoj finanční situace na základě výsledků za poslední období, minimálně poslední dva roky a realistické plány. Výhledy na několik let dopředu bývají nespolehlivé. 33

Pracovník, který posuzuje danou ţádost by měl mít na zřeteli i vývoj v daném sektoru, coţ obnáší předpokládaný růst, dostupné a plánované výrobní kapacity a v neposlední řadě i technologický vývoj. Pokud společnost v minulém období prodělala nebo v budoucím období plánuje výjimečnou událost, jako je např. fůze, převzetí nebo restrukturalizace je třeba získat dostatečné informace, důsledky.

3.1.6 Diverzifikace odběratelů Tato oblast zahrnuje závislost na jednom či několika odběratelích. Silná koncentrace ve vztahu k jednomu či několika odběratelům je nebezpečná. Dluţník se tak nejen dostává do slabé vyjednávací pozice, ale činí jej to i citlivým na vzniklé problémy s tímto odběratelem. Z praxe vyplývá soustředění na jiţ existující smlouvy o odběru zboţí. Společnost by neměla mít uzavřené smlouvy na krátké období a pokud by odběratel vypověděl nebo skončila smlouva o odběru, pro dluţníka nebude snadné nalézt odběratele, který by nahradil původního za stejných podmínek. Je třeba dát pozor i na to, aby dluţník neprováděl rozsáhlé investice, aby vyhověl přáním odběratelů. Pracovníci banky prověřují faktory jako jsou například finanční situace hlavních odběratelů, koncentrace v portfoliu klienta, ale zároveň ţadatel předkládá podepsané, platné smlouvy s odběrateli, tak aby pracovník měl moţnost zkontrolovat dobu platnosti, podmínky zrušení smluv i cenové mechanismy. Další otázkou zůstává i pojištění pohledávek nebo struktura.

3.1.7 Citlivost na ceny vstupů a výstupů Jedná se o kritérium měřící závislost společnosti na hlavních faktorech určujících nákladovou strukturu převáţně materiálových vstupů i sluţeb. Moţnost převést náklady na odběratele závisí na trţních praktikách, ale i na jiných faktorech, jako je např. pozice na trhu. Riziko související s omezeným prostorem mezi cenami vstupů a výstupů je významné nejen pro budoucí zisky, ale rovněţ je obsazeno ve vysokých zásobách s dlouhou dobou obrátky. 34

3.1.8 Zkušenosti a předchozí výsledky managementu Z praxe můţu konstatovat, ţe se příliš často posouzení tohoto kritéria omezuje na konstatování, ţe management „má dlouhodobé zkušenosti“, coţ nestačí a v praxi je to opomíjeno. Na trhu existují sektory s vysoce rizikovým profilem, jako je zemědělství. Právě tady jsou zkušenosti a předchozí výsledky ještě důleţitější neţ u jiných sektorů. Špatné činnosti managementu kumuluje a zvyšuje riziko. V bankovní praxi se malé společnosti posuzují jinak neţ společnosti velké. Ráda bych zde zmínila několik faktorů, které lze povaţovat za pozitiva: 

správný mix odborných, obchodních, administrativních a finančních zkušeností v rámci společnosti,



prokázaná celistvost a stabilita,



dobré finanční výsledky v minulosti,



dobrá a aktuální znalost na trhu,



prokázaná schopnost přestát obtíţná období díky flexibilním a rychlým reakcím.

Banka bude zvlášť obezřetná, pokud půjde o tyto faktory: 

veškerá rozhodnutí se koncentrují v jedné osobě,



management má malé, ba dokonce ţádné zkušenosti nebo jsou prováděné časté změny,



změna ve vlastnictví,



společnost vykazuje značnou závislost na jednom nebo velmi malém počtu zaměstnanců,



neuspokojivá kvalita finančních dat.

Mezi ostatní aspekty vstupující do hodnocení ţadatele můţeme zahrnout dostupnost, spolehlivost a četnost předkládaných dat. Pro banku je důleţité včasné předkládání finančních informací nejen v pravidelných intervalech, ale i případě, pokud si banka přímo klienta poţádá. Odmítnutí ze strany ţadatele poskytnout informace s poukazem na jejich důvěrný charakter je pro banku závaţné porušení vztahu vzájemné důvěry a vede banku k ukončení vztahu.

35

3.2 Kvantitativní parametry dluţníka Jedná se o finanční údaje - daňové přiznání za dva roky zpětně při ţádosti o úvěr a aktuální informace, které by neměly být starší neţ maximálně čtyři měsíce. Z praxe vím, ţe je moţné pouţít ve výjimečných případech jiná finanční data a ukazatele. V takovémto případě musí být bance poskytnuta přesná definice pouţitých dat a ukazatelů. Na schématu jsou zobrazeny aspekty, které banky prověřují při sestavování finanční analýzy. O jednotlivých vstupech je pojednáno na následujících stránkách. Schéma č. 6: Analýza finanční situace Výkaz zisků a ztrát Kapitálová struktura

Analýza rozvahy Finanční analýza Analýza Cash flow

Likvidita Dluhová politika

Zdroj: vlastní úprava Většinu konečných výsledků mají společnosti k dispozici aţ několik měsíců po datu roční závěrky, proto banka vyţaduje před poskytnutím úvěru doplnění aktuálnějšími předběţnými výsledky. Jedná se o výsledky, které jsou často ovlivněny sezónností, a proto je banka interpretuje opatrně a vţdy je porovnává s výsledky za stejné období předchozího roku. Pracovník banky, zpravidla firemní bankéř vyhodnocuje tyto předběţné výsledky a porovnává zlepšení či zhoršení hospodaření společnosti. Pokud se pracuje s předběţnými výsledky, posuzování ratingu společnosti je vyhrazeno jinému útvaru banky.

3.2.1 Rozvaha Rozvaha nebo také bilance, slouţí jako informační zdroj a řadíme ho do finančních parametrů dluţníka. Jedná se o údaje stavového charakteru. Rozvaha „zachycuje stav majetku podniku (aktiv) na jedné straně zdrojů jeho krytí (pasiv) na straně druhé 36

k určitému datu v peněţním vyjádření“19. Jedná se o nejdůleţitější zdroj informací finančního hodnocení zdraví společnosti.

3.2.2 Aktiva Pro banku správné ocenění aktiv je velmi důleţité, protoţe do značné míry určuje hodnotu majetku společnosti. Hodnota majetku není nic jiného, neţ rozdíl mezi účetní hodnotou majetku na straně aktiv rozvahy a závazky vůči jiným osobám neţ akcionářům, společníkům na straně pasiv v rozvaze. Před poskytnutím úvěru společnosti banka provádí důkladnou finanční analýzu. Závazky zpravidla nebývají sporné, ale hodnotu aktiv je mnohem těţší stanovit. Správné ocenění aktiv má tak pro stanovení vlastního kapitálu společnosti zásadní význam. Manipulace s hodnotou aktiv můţe výši vlastního kapitálu snadno zkreslit. Pokud dojde k nadhodnocení aktiv, jako je finanční majetek ( majetkové účasti), nemovitosti, pohledávky po lhůtě splatnosti a zásoby, bývá běţné a je vţdy třeba je podrobně přezkoumat. Pracovník banky si vţdy ověřuje, podle významu dané třídy aktiv v rozvaze, jaké oceňovací metody se v společnosti pouţívají. Volnost při pouţívání metod pro oceňování aktiv ve společnosti můţe mít závaţný dopad na skutečnou hodnotu aktiva. V případě, kdy dojde k navýšení aktuální hodnoty aktiv o 25% nebo pokud investicí dojde k navýšení o 50%, pracovník banky pracuje s nejvyšší obezřetností. Z hlediska výkaznictví se aktiva v rozvaze člení do třech základních skupin: 

dlouhodobá,



oběţná,



ostatní.

Dlouhodobá aktiva Jedná se o aktiva, kdy doba jejich předpokládané pouţitelnosti je delší neţ jeden rok. Hovoří se o nehmotném dlouhodobém majetku, kdy jde o majetek nehmotné povahy jako 19

Sůvová, H. a kol.:Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači, str. 36.

37

jsou softwary nebo knot-how. Dále sem patří hmotný dlouhodobý majetek, který zahrnuje stavby, pozemky, ale i věci movité jako jsou např. stroje. Do skupiny dlouhodobých aktiv je zahrnut i dlouhodobý finanční majetek. Do této skupiny patří převáţně cenné papíry, vklady, ale také půjčky, které společnost poskytla jiným subjektům s dobou splatností delší neţ jeden rok.

Oběţná aktiva Na rozdíl od dlouhodobých aktiv jsou oběţná aktiva určena k okamţité spotřebě. V oběţných aktivech u společností tvoří převáţně zásoby, které jsou určeny jako vstup do produkčního cyklu, nebo pohledávky představující částku dosud neuhrazených faktur, které společnost vystavila svým odběratelům. Do této části rozvahy spadají i krátkodobé investice či hotovost.

Ostatní aktiva Jedná se o různé typy časového rozlišení nákladů výnosů. Je to určitý nástroj pro realizaci účetních zásad, vykázání věrného a poctivého obrazu o předmětu účetnictví v rámci procesu účetní závěrky20.

3.2.3 Pasiva Struktura pasiv neboli závazků, musí vţdy odpovídat struktuře aktiv a rizikovosti sektoru, v němţ společnost působí. Pasiva mohou být krátkodobé/dlouhodobé a vlastní zdroje/cizí zdroje. Pro banku je důleţitý ukazatel vlastního kapitálu, tj. poměr vlastního kapitálu k celkovým závazkům vyjádřený jako procento. Nejen proto, ţe představuje finanční polštář kdyţ dojde ke zhoršení situace, ale také proto, ţe je ukazatelem finančního zapojení vlastníků. U vlastního kapitálu je prováděn určitý počet standardních korekcí:

20



nehmotný majetek,



vlastní akcie,



přecenění aktiv, pokud není podloţeno externím oceněním.

Martin Landa, Jak číst finanční výkazy, str. 31.

38

Banka provádí i další jiné korekce, pokud jsou významné, např.: 

pohledávky za vlastníky,



podřízený dluh.

Financování společností se záporným vlastním kapitálem v rozvaze banka neprovádí. Banka je vysoce obezřetná při poskytování financování společnostem vykazujícím hodnoty vlastního kapitálu niţší neţ jsou obvyklé hodnoty vlastního kapitálu u společností působících v daném odvětví. Často bývá lepší poskytnout úvěr společnosti s historicky doloţenou ziskovostí, která však má slabší majetkovou strukturu, neţ poskytnout úvěr společnosti s dobrou majetkovou strukturou, jenţ je však trvale ztrátová. Banka ziskovost posuzuje s vyloučením: 

mimořádného zisku,



příliš dlouhých odpisových období,



neopodstatněné aktivaci nákladů.

Dalším ukazatelem je cash flow, které je v rámci posuzování nejdůleţitějším faktore. Představuje budoucí schopnost společnosti generovat peněţní toky na splácení úvěrů. Běţné cash flow upravené o nepeněţní poloţky, jako jsou například odpisy lépe vyjadřuje schopnost vytvářet stabilní tok peněţních prostředků z činnosti neţ ziskovost.. Dluh se nebude splácet pouze ze zisku, ale také z peněţního toku.

3.2.4 Reporting cash flow Tento reporting podává určitý přehled o peněţních tocích , a to přírůstcích a úbytcích peněţních prostředků. Za tyto prostředky se povaţuje likvidní finanční majetek společnosti, kdy se u nich nepředpokládá ţádná významná hodnota v čase. V přehledu jsou uvedeny peněţní toky z provozní činnost, investiční činnosti a zároveň i finančních činností společnosti.

Výkaz zisku a ztráty Ve výkazu jsou základními stavebními prvky výnosy a náklady, které se definují podle určitých pravidel. Výnosy představují určité zvýšení ekonomického prospěchu během účetního období a náklady jsou naopak sníţením tohoto prospěchu. Jedná se o záznamy 39

toku zdrojů v čase. Banka sleduje ve výkazu zisku a ztráty dva segmenty a to provozní, ve kterém se odráţí výsledky trvajících a hlavních činností společnosti a neprovozní, ze kterých banka vyčte náklady jako jsou např. úroky z půjček21.

Politika v oblasti likvidity Jedná se o určitou obsahovou náplň především účetní, dluhovou a úvěrovou politiku společnosti. Jedná se často o politiku proměnlivou a to díky změnám měnícího se vnějšího prostředí společnosti. Klíčovým problémem v této oblasti bývá rozhodnutí o strategii peněţních prostředků.

Dluhová politika Zajištění finančních potřeb společnosti pro realizaci investiční činnosti je podstata dluhové politiky. Jedná se o zajištění z externích zdrojů, kdy musí být zachován optimální poměr mezi vlastním a cizím kapitálem. Tato politika je ovlivněna dvěma faktory: 

externím faktorem,



interními faktory.

Základním externím faktorem je daná aktuální výše úrokových sazeb, se kterými musí společnost počítat, pokud chce získat bankovní úvěr. Kvalitní společnosti počítají a přihlíţejí i k inflačnímu riziku. Mezi interní faktory řadíme především bonitu společnosti . Jde o to, aby společnost dlouhodobě hospodařila se ziskem a měla dostatečný objem majetku. Důleţitou úlohu v dluhové politice hraje i dosahovaná rentabilita společnosti, poměrové a rozdílové ukazatele likvidity. Úvěruschopnost vyjadřuje schopnost získat bankovní úvěr s přiměřenou úrokovou mírou.

21

Robert C. Higgins, Analýza pro finanční management, str. 23.

40

4. Procesy spojené s úvěrovými produkty V okamţiku, kdy ţadatel o úvěr navštíví banku, pracovník banky zahájí cílený prodejní rozhovor, který vede ke zjištění reálných potřeb ţadatele o úvěr. K vyplnění ţádosti je nutno získat co nejvíce plnohodnotných informací o osobních údajích ţadatele, společnosti, úvěrové potřebě a podnikatelském záměru. Cílený prodejní rozhovor je členěn do tří fází: 

podnikatelský záměr,



osobní údaje ţadatele a údaje o společnosti,



zadání ţádosti do systému banky.

4.1 Ţádost o úvěr Pracovník banky převezme od klienta vyplněnou a oprávněnými osobami podepsanou ţádost o úvěr, kdy spolu se ţádostí přijme i dokumenty, které se předkládají společně s ní. Pracovník provede kontrolu, zda je ţádost vyplněna správně, úplně a obsahuje všechny náleţitosti korespondující s předloţenými dokumenty. Dále je pracovník povinen provést identifikaci a ověření totoţnosti ţadatele, platnosti a pravosti jeho osobních dokladů. Kaţdá komerční banka si stanovuje vlastní pravidla při financování podnikatelských subjektů. U všech ţadatelů o úvěr, jejichţ celková úvěrová angaţovanost je vyšší neţ 500 000Kč, je pracovník banky, firemní bankéř povinen vykonat fyzickou dohlídku v místě provozovny společnosti. Z návštěvy pracovník vyhotoví krátký záznam, který přiloţí jako přílohu k úvěrovému návrhu.

Dokumenty předkládané klientem při ţádosti o poskytnutí úvěru Spolu se ţádostí o úvěr je povinností ţadatele předloţit sadu dokumentů, které dokládají podnikatelskou činnost, historii jeho podnikání, dokreslují jeho podnikatelský záměr a postavení klienta ve vztahu ke státním institucím. Dokumenty, které je nutné předloţit se různí zejména ve vazbě na skutečnost, zda se jedná o nového nebo stávajícího klienta banky.

41

U předloţených dokumentů ze strany ţadatele pracovník banky provede: 

kontrolu, zda předloţil všechny potřebné doklady,



kontrolu formální a obsahové správnosti předloţených dokumentů,



vyznačí datum převzetí těchto dokumentů.

V praxi vybraná banka při předkládání dokumentů primárně vyţaduje originály nebo úředně ověřené kopie poţadovaných dokumentů a to z důvodu budoucí vyuţitelnosti v případných soudních sporech s klienty. Přehled poţadovaných dokumentů bankou: 

ţádost o úvěr,



oprávnění k podnikání,



doklad prokazující právní subjektivitu,



daňové přiznání,



finanční výkazy v případě daňové evidence,



finanční výkazy v případě podvojného účetnictví,



ověření zaplacení a výše daně od finančního úřadu,



potvrzení o bezdluţnosti od finančního úřadu,



prohlášení o bezdluţnosti od české správy sociálního zabezpečení,



výpisy z běţného účtu klienta za šest aţ dvanáct měsíců,



smlouva o podřízenosti vkladu.

Samostatný blok tvoří dokumenty týkající se navrhovaného zajištění. Tyto podklady se různí dle typu nabízeného zajištění ze strany ţadatele.

4.2 Úvěrový návrh Po obdrţení podepsané ţádosti o úvěr spolu s poţadovanými dokumenty nastává etapa zpracování těchto podkladů. Jejím cílem je vytvořit celkový přehled o situaci, jeho perspektivách a záměrech do budoucnosti a nastavit parametry další vzájemné spolupráce ţadatele s bankou. Výsledkem této fáze je rozhodnutí firemního bankéře o tom, zda zpracuje k danému případu úvěrový návrh a předloţí jej ke schválení nebo definitivně odmítne ţádost ţadatele o financování.

42

Při zpracování úvěrového návrhu pracovník banky uvádí popis obchodního případu, detailní úvěrovou analýzu, obchodní informace, vyhodnocení vztahu banka - klient a zhodnocení vlastnických struktur a managementu. Obsahem závěrečného hodnocení je doporučení reakce na výsledky hodnocení ratingu, analýza budoucího vývoje a závěrečné shrnutí. V případě, ţe se jedná o sloţitý úvěrový případ, např. příliš komplikovaná struktura úvěrové angaţovanosti, ekonomicky spjaté skupiny, kdy je rozsah poţadovaných informací nezbytné doplnit o další data, je moţné tyto informace uvést ve zvláštním dokumentu. Pracovník jednající za banku s ţadatelem nesmí v ţádné přípravné fázi dát ţádný kladný podnět klientovi, aby nenabyl dojmu, ţe je o poskytnutí financování rozhodnuto ještě před schválením. Při zpracování údajů a v přípravné fázi úvěrové analýzy, je pracovník povinen zadat klienta do systému banky, kde se ověřují údaje, zda klient nemá záznam v Insolvenčním rejstříku, kde jsou zaznamenány dluţníci, proti kterým bylo zahájeno insolventní řízení po 1. lednu 200822.

4.3 Metody analýzy společnosti Analýza prováděna bankou pro účely poskytnutí úvěru má za cíl zhodnotit společnost ve formě vnitřní ceny, která souhrnně vyjadřuje jeho hodnotu nebo bonity společnosti, která ukazuje, v čem spočívají slabé i silné stránky podniku. Banka pro výpočet ukazatelů, dávající obraz o ekonomickém stavu podniku, čerpá data z účetnictví. Vybraná banka ve větší míře poskytuje úvěry krátkodobé, a proto se orientuje na analýzu finanční situace společnosti, identifikaci krátkodobých rizik pomocí analýzy poměrových a stavových ukazatelů tak, jako kvalifikovaného posouzení nefinančních informací o společnosti.

22

Zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jejich řešení ( Insolventní zákon).

43

Přímá analýza poměrových ukazatelů: 

rentabilita,



likvidita,



kapitálového trhu,



zadluţenosti a struktury kapitálu,



aktivity,



báze finančních fondů a cash flow.

Analýza rozdílových a tokových ukazatelů: 

analýza finančních prostředků,



analýza cash flow.

Analýza soustav ukazatelů: 

DuPontův rozlad,



INFA analýza,



rozbory zaměřené na likviditu.

Poměrové ukazatele, jejich konstrukce vychází ze znalostí určitých vztahů mezi dvěma či více absolutními hodnotami. Nejpouţívanější ukazatele budou následně rozpracovány.

4.3.1 Analýza rentability Ukazatel rentability nám stanovuje určitou velikost efektů, které společnost svou činností dosáhla, ale nehovoří o efektivitě vyuţitých zdrojů. Rentabilita, jinými slovy výnosnost vloţeného kapitálu, je měřítko dosahování zisku pouţitím investovaného kapitálu a schopností vytváření nových zdrojů společnosti. Konstrukce ukazatelů rentability vychází z hospodářského výsledku. Hospodářský výsledek provozní, EBIT, EBITDA, můţe být různý. Záleţí na účelu ukazatele, srovnatelnosti v čase, ale i na srovnání mezi jednotlivými společnostmi. Slouţí převáţně v investičním bankovnictví.

EBIT (zisk před úroky a daněmi) Rentabilita celkového kapitálu = --------------------------------------------------Celková aktiva

44

Ukazatelem ROA (Return on Assets), můţeme zjistit

návratnost jmění. Jedná se o

ukazatel návratnosti aktiv rovnající se podílu zisku a celkového kapitálu. Pro vlastníky je rentabilita vlastního kapitálu ukazatelem výnosnosti kapitálu, který do něj vloţili akcionáři. Jedná se o posouzení, zda investice či podíl ve společnosti přináší dostatečný výnos. EBIT (zisk před úroky a daněmi) Rentabilita vlastního jmění = --------------------------------------------------Vlastní jmění Pro manaţery je neméně důleţitým ukazatelem i rentabilita trţeb, protoţe poměr ukazuje nepřímo ziskovou marţi. EBIT (zisk před úroky a daněmi) Rentabilita tržeb = ------------------------------------------------Tržby celkem

4.3.2 Analýza likvidity Likvidita z finančního hlediska je schopnost přeměny jednotlivých aktiv na finanční prostředky tak, aby společnost mohla dostát svým závazkům, zajištění určité solventnosti společnosti. Zjistíme ji pomocí analýzy likvidity Tento ukazatel má určitou nevýhodu, a to z důvodu, ţe více neţ na oběţném majetku závisí na budoucím cash flow.

Ukazatel běţné likvidity Tato hodnota je nejméně vypovídající a ukazatel je velmi citlivý. Mezi nejlikvidnější aktiva řadíme oběţná aktiva, která se dokáţou přeměnit na hotovost ve velmi krátké době. Problém můţe nastat v momentě, kdy společnost zjistí, ţe zásoby jsou neprodejné a pohledávky, které společnost má nedobytné. V souvislosti s tímto ukazatelem se zjišťuje i velikost finančního majetku pro dané časové období.

Finanční majetek + krátkodobé pohledávky + zásoby Běžná likvidita = -----------------------------------------------------------------------Krátkodobá pasiva 45

Ukazatel pohotové likvidity Tento ukazatel, kterému pracovníci banky říkají „rychlý poměr“ se liší od ukazatele běţné likvidity hlavně tím, ţe zde nejsou započítány zásoby a dlouhodobě nebo špatně vymahatelné pohledávky. Jedná se o ukazatel, který je nejvíce v praxi vyuţíván. Z praxe vychází, pokud tento ukazatel dosahuje v pěti stupňové stupnici nejvyšší hodnoty 1, podnik je schopen dostát svým závazkům aniţ by musel prodávat zásoby. Věřitel tuto hodnotu pohotové likvidity bude vnímat velmi pozitivně, oproti tomu akcionáři mohou reagovat negativně. Tyto prostředky nejsou společností zcela efektivně investovány, zpravidla mají nulový nebo minimální úrok. Finanční majetek + krátkodobé pohledávky Pohotová likvidita = --------------------------------------------------------------Krátkodobá pasiva

Ukazatel okamţité likvidity Do ukazatele okamţité likvidity se dosazuje pouze finanční majetek, tzn. ţe sníţíme z čitatele ukazatele pohotové likvidity hodnotu pohledávek. Jedná se o hotovostní peníze a cenné papíry, zásoby a pohledávky se jiţ nezapočítávají. Finanční majetek Okamžitá likvidita = ----------------------------------------------Krátkodobá pasiva

4.3.3 Analýza zadluţenosti Jedná se o ukazatel, který udává vztah mezi cizími zdroji a vlastním kapitálem, nebo jejich sloţkami. Tento ukazatel je pro banku zajímavý při poskytování dlouhodobého úvěru společnosti. Banka se nemusí na zadluţenost společnosti dívat jako na negativní charakteristiku společnosti, ale její růst můţe přispět k růstu rentability vlivem působení finanční páky.

46

Vlastníci potřebují větší finanční páku, pro znásobení svých zisků, ale banka oproti tomu v pozici věřitele, preferuje nízký ukazatel zadluţenosti, neboť v případě likvidace společnosti roste její riziko, riziko věřitele, úměrně k růstu zadluţenosti společnosti. Cizí zdroje Celková zadluženost = -----------------------------------------Celková aktiva Doplňkovým ukazatelem celkové zadluţenosti se pouţívá koeficient samofinancování, který vyjadřuje určitou nezávislost firmy. Oba tyto ukazatele informují o finanční struktuře společnosti, o její skladbě kapitálu. Vlastní kapitál Koeficient samofinancování = ------------------------------------------Celková aktiva Banka při celkovém pohledu na společnost a při výpočtu její zadluţenosti pouţívá i ukazatel úrokového krytí. Jedná se o ukazatel informující, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Jinými slovy, za jak dlouho by společnost byla schopna při stávající výkonnosti splatit své dluhy. EBIT ( zisk před úroky a daněmi) Úrokové krytí = ------------------------------------------------------Nákladové úroky Z praktického hlediska vyprodukovaná část zisku cizím kapitálem by měla být dostačující na pokrytí nákladů na vypůjčený kapitál.

4.3.4 Analýza aktivit Do oblasti analýzy aktivit spadá celá řada dílčích ukazatelů. Pomocí těchto ukazatelů můţeme analyzovat vybrané aktivity společnosti, efektivnost hospodaření. Při hodnocení je vhodné porovnání ukazatele s jinou společností. Jedním z hlavních pouţívaných ukazatelů je obrat celkových aktiv. Tržby Obrat celkových aktiv = ----------------------------Aktiva

47

Jedná se o ukazatel udávající dobu jedné obrátky. Dobu, která je nutná, aby finanční prostředky přešly přes výrobní, zboţní fondy znovu do peněţní podoby. Rozhodujícím ukazatelem posouzení je vývoj v časové řadě. Za příznivý vývoj se povaţuje klesající trend, např. 30 dní23. tržby Obrat zásob = -----------------------------------Zásoby

4.4 Rating a scoring společnosti Kaţdá komerční banka má pro řízení úvěrového rizika vytvořen určitý systém, který bývá zaloţen na kvantifikaci rizik. Klíčovou součástí tohoto systému bývá odhad pravděpodobnosti defaultu, tedy pravděpodobnosti, ţe u daného klienta nastanou v průběhu následujícího jednoho roku insolventní problémy. Jedna z mnou vybraných komerčních bank vyuţívá systém, který řadí klienty s podobnou mírou rizika do určitých skupin.

Jedná se o určitý model, aplikaci zpracovávající

relevantní data, kde výstupem je určitá ratingová stupnice. Rating je stanovován a přiřazován vţdy individuálně pro jednotlivé klienty, ţádající o úvěrový produkt, zpravidla se jedná o investiční úvěr. Ze zkušeností, které jsem získala praxí, je moţné provést i individuální posouzení nezávisle na typu klienta a vypočtený ratingový model. Pracovník banky má moţnost posoudit specifika daného případu a pokud se domnívá, ţe se ţadatel o úvěr nachází ve specifické situaci, můţe provést pozitivní tak i negativní korekci ratingu. Scoring je proces stanovení stupně věřitelského rizika banky na základě porovnání rizikového chování společnosti, ţadatele ve srovnání s obecným chováním skupiny klientů, kterým byl jiţ úvěrový produkt s obdobnými parametry poskytnut. Jedná se o určité vyhodnocování statistických informací chování klientů kompaktní skupiny s obdobnými znaky chování v průběhu ţivota úvěru. Jedná se podobně, jako u stanovení ratingu o určitý nástroj, jehoţ výstupem je konkrétní score jednotlivého ţadatele, na základě kterého je zařazen do procesní skupiny, která 23

Martin Landa, Jak číst finanční výkazy, str. 87.

48

vyjadřuje jeho rizikový profil a zároveň ovlivňuje podmínky, za kterých bude banka ochotna ţadateli určitý úvěrový produkt poskytnout. Můţe ovlivnit dobu splatnosti úvěrového produktu, výši limitu, ale i cenu. Vypočtenou procesní skupinu oproti ratingu nelze měnit. Scoring se stanovuje, např. u malých podnikatelských úvěrů nebo při ţádosti o kontokorentní úvěr.

4.5 Schvalovací proces Schvalovací proces úvěrových produktů nabízených bankou má velký dopad na aktiva a zisk banky. Jedná se o určitý, způsob autorizace patří do základních prvků řízení úvěrového rizika kaţdé banky. Schválení představuje rozhodnutí poskytnutí úvěrového produktu, můţeme říci, ţe se jedná o svěření části finančních zdrojů banky. Účelem schvalovacího procesu je zajištění vysoké úrovně rozhodování o úvěrech, a tím zároveň i jejich kvalitu. Ve fázi schvalovacího procesu je úkolem managementu zajistit, aby stupeň přijímaného rizika odpovídal ceně úvěrového produktu, a aby bylo dosaţeno maximálního výnosu v rámci schválených limitů rizika. Schvalovací proces mimo jiné usnadňuje komunikaci mezi jednotlivými útvary banky. Při schvalování úvěrových produktů se do procesu zapojují pracovníci na všech úrovních. Mohou to být pracovníci na úvěrových odděleních aţ po členy představenstva. Schvalovací proces se můţe pohybovat v rozmezí od jednoduchého schvalování pomocí určitého nástroje, systému banky aţ po sloţitý schvalovací proces. V dnešní době se banky snaţí co nejvíce zjednodušit tyto procesy a zajistit určitou jednotnou strukturu předkládaných informací na standardizovaných formulářích, ţádostech

týkajících se

úvěrových produktů. Při schvalování úvěrů, kaţdá banka postupuje na základě jiného schvalovacího procesu, který má vytvořený. Schvalovací systémy se mohou lišit podle velikosti, organizační struktury banky nebo také podle sloţitosti úvěrového případu. Vybraná banka pro tuto diplomovou práci pouţívá při posuzování úvěrových produktů dva procesy. Jedná se o jednoduchý proces a proces komplexní.

49

Schvalování úvěrového produktu v jednoduchém procesu se odvíjí od správnosti zadání všech relevantních dat z formuláře ţádosti o úvěr do systému banky, který je přímo určen pro stanovení scoringu ţadatele. Systém banky stanoví pomocí scoringového nástroje, v závislosti na typu poţadovaného produktu a charakteru klienta score klienta, kdy v jednoduchém úvěrovém případě můţe systém vyhodnotit přímo schvalovací stanovisko „schvaluji“. Komplexní schvalovací proces není postaven jen na zadávání klientských dat do systému, ratingového nástroje, který určuje pravděpodobnost defaultu, ale předchází mu podrobné zpracování finanční i nefinanční analýzy společnosti. U tohoto procesu dochází nejprve ke stanovení ratingu společnosti systémem, který můţe mít různou stupnici (např. 1-5,kde „1“ můţe odpovídat nejméně rizikovému klientovi). Rating nám vyjadřuje určitou procesní skupinu, do které klienta na základě vyhodnocení systém zařadil. Procesní skupina je jedním z parametrů, na jehoţ základě jsou stanoveny výše úvěrových pravomocí pro jednotlivé schvalovací úrovně. Jedná se o popis rizikovosti vztahu bankaklient, a proto se zvyšujícím se rizikem klesá výše úvěrové angaţovanosti, o níţ můţe daná schvalovací úroveň rozhodnout. Před podstoupením schvalovacího procesu daným pracovníkem s dostatečnou schvalovací pravomocí je třeba zpracovat důkladnou a komplexní finanční i nefinanční analýzu. Pracovník, který zpracovává daný úvěrový případ přiloţí kromě analýzy i vlastní návrh na sníţení či zvýšení ratingu, případné podmínky poskytnutí úvěr atd.

4.6 Úvěrová dokumentace Úvěrová dokumentace je zpravidla připravována v samostatném útvaru, který je podporou pro obchodní síť. Připravuje se pro jednoduché úvěrové produkty přímo v systému banky pro smluvní dokumenty. Tento systém umí zadaná data přímo aplikovat do smluvní dokumentace, kde pracovník banky doplní pouze úvěrový limit, dobu splatnosti a výši splátky. Pokud se jedná o nestandardní případy nebo větší projektové financování, připravuje se smluvní dokumentace přímo na právním oddělení banky. Všechny dokumenty, které jsou součástí smluvní dokumentace musí být parafovány pracovníkem za banku a ţadatelem.

50

4.7 Monitoring úvěrů Úvěrové riziko daného případu se vyjadřuje moţnou finanční ztrátou vzniklou v rámci úvěrové činnosti banky. Jinými slovy úvěr, který není splacen nebo je splacen opoţděně. Účelem monitoringu je maximálně sníţit nebo omezit úvěrové ztráty. Monitoring se můţe zdát někdy náročný, ale nemělo by se zapomínat, ţe konečná úvěrová ztráta má přímou souvislost s kvalitou monitoringu. Čím lepší je tedy kvalita, tím menší jsou ztráty. Z tohoto pohledu je tak monitoring velmi „ziskovou“ činností. Ve vybrané bance je decentralizovaný úvěrový systém, kde řada odpovědností je přenesena do sítě, coţ se projevuje ve zvýšených úvěrových pravomocech pro schvalování úvěrů. Znamená to ale, ţe i pracovníci v obchodní síti jsou ve všech případech hlavním útvarem odpovědným za monitorování úvěrů. Důkladný a správný monitoring patří mezi běţné, kaţdodenní aktivity pracovníků odpovědných za komerční úvěry. Důvody, proč pobočka, která poskytla úvěr nese za monitoring primární, hlavní a konečnou odpovědnost jsou následující: 

jsou první, kdo si všimne, ţe by mohlo dojít k problémům,



je zisk, tak i ztráta vzniklé souvislosti s poskytnutím úvěru a pobočka je na těchto ukazatelích zainteresovaná,



význam úvěrového rizika, ale často mohou být informace vyuţity i k obchodní příleţitosti.

Během doby trvání úvěrového vztahu mohou nastat a nastanou okolnosti, jeţ zvyšují pravděpodobnost, ţe úvěr nebude splacen hladce. Proaktivním sledováním signálů lze výrazně sníţit úvěrové riziko. Mezi základní součástí monitoringu patří: 

pravidelný kontakt s klientem,



analýza a pravidelný monitoring poskytnutých finančních informací,



analýza dokumentů a informací obdrţených od třetích stran,



kontrola pouţívaní schválených limitů splátek, smluvní ujednání,



monitorování vývoje hodnoty zajištění,



kaţdoroční review angaţovanosti,



pravidelná kontrola peněţních toků směrovaných přes účet. 51

5. Úvěrový obchod v praxi Za účelem prezentace teoretických poznatků v praktické části diplomové práce jsem si vybrala pro srovnání tři společnosti, které ţádají bankovní ústav o úvěr k financování investičního záměru společnosti. V prvním příkladu se jedná o popis úvěrového procesu, kdy pracovnice banky na základě předloţené dokumentace nabídla ţadateli Malý účelový úvěr, který je schvalován v jednoduchém procesu. Ve druhém příkladu je popsán investiční úvěr, který podléhá komplexnímu úvěrovému procesu schvalování. V posledním, třetím přikladu se zaměříme rovněţ na investiční úvěr, který po vyhodnocení předloţené dokumentace, byl bankou vyhodnocen jako rizikový a tudíţ neschválen. V příkladech si uvedeme rozdíl mezi jednoduchým a komplexním procesem, důvody, proč dva projekty banka z pohledu rizik schválila a třetí byl zamítnut.

5.1 Postup při ţádosti o úvěr Po předloţení společností ţádosti bankovnímu ústavu o úvěr, proběhne několik procesních fází. Pracovník banky po předběţné konzultaci a seznámením se s jejím investičním záměrem, nabídne společnosti vyhovující úvěrový produkt, který je z hlediska financování pro společnost, ale i banku nejvýhodnější. Společnost je předběţně seznámena s podmínkami nabízeného úvěru, následně poţádána o nutnosti předloţení potřebných dokumentů, které jsou součástí ţádosti, rozpracované v kapitole 4.1.1. Po seznámení se s předloţenou dokumentací, pracovnice banky zadá údaje uvedené v ţádosti o úvěr do systému banky. Následně zpracuje úvěrový návrh, který je přílohou v procesu pro schvalování úvěrových produktů, určených firemní klientele. Úvěrový návrh slouţí k seznámení se s investičním záměrem společnosti pracovníkovi s vyšší schvalovací pravomocí. Na základě schváleného úvěrového návrhu je vypracována smluvní dokumentace, ve které jsou zakomponovány podmínky úvěru, úroková sazba, délka úvěru, čerpání úvěru a jiné.

5.2 Úvěr pro podnikatele Dlouholetý klient, podnikatel pan Novák poţádal banku o financování akontace na nákup pivovarnické technologie od společnosti Beta k.s., ve výši 2.160.000 Kč, která bude financována prostřednictvím leasingu. Celkový investiční záměr ve výši 13 mil. Kč, je 52

určen na nákup a provoz malého pivovaru. Jedná se o bývalý pivovar v obci Kouty, který měl dlouhou tradici, a proto má i podporu širokého okolí, Obecního úřadu, řady odběratelů a dodavatelů výrobního zařízení a základních surovin. V roce 1977 byla zastavena výroba piva a pivovar byl prodán Západočeským lihovarům a konzervárnám n.p. Plzeň. Po potřebných drobných úpravách zde do roku 1980 vyráběli whisky. Poté byla i tato výroba zrušena a destilační zařízení dále upraveno na pěstitelskou pálenici. Současně byla přistavěna hala se stáčecí linkou a zavedena výroba sycených nealkoholických nápojů ve výši 45 000 hl/rok. Ostatní prostory byly vyuţity jako sklad konzervárenských polotovarů. I tato výroba byla nakonec zastavena a budova pivovaru byla nabídnuta k prodeji.

5.2.1 Podnikatelský záměr Noví majitelé na základě odborné expertízy provedli takové stavební úpravy z vlastních prostředků, které obnovu výroby piva v plném rozsahu splňují. Kromě toho proběhla řada konzultací s dodavatelem technologie firmou Beta k.s., která potvrdila připravenost objektu pro výrobu piva. Klient předloţil soupis strojního zařízení, které zrekonstruoval na vlastní náklady. Z přehledu níţe uvedeného vyplývá struktura financování, která je sloţena z vlastních zdrojů, poměrná část financovaná leasingem a minimální část, která je určena na akontaci, úvěrem od banky. Tabulka č. 4: Struktura financování Zdroje

Rozpočet

Částka

stavební práce

1 000 000 Kč

budova pivovaru

3 400 000 Kč

Leasing

pivovarnická technologie

6 408 000 Kč

Úvěr

pivovarnická technologie

2 160 000 Kč

Vlastní zdroje

ostatní Posudek znalce

12 968 000 Kč

Celkový projekt

Zdroj: fiktivní údaje stanovené autorem Noví majitelé předloţili bance výpis z katastru nemovitostí a znalecký posudek na budovu pivovaru, která bude slouţit jako zajištění úvěru. Znalecký posudek na současnou hodnotu nemovitosti činí 3 400 000 Kč.

53

5.2.2 Geografická oblast Nezanedbatelná je i geografická poloha pivovaru na okraji vysoce perspektivní turistické oblasti Šumavy, kde lze v následujících letech očekávat prudký rozvoj turistického ruchu. V tomto směru lze očekávat poměrně značný zájem i zahraničních návštěvníků na odběr piva z České republiky. V obnoveném pivovaru bude moţné dodávat na trh pivo niţších cenových úrovní, ve srovnání s konkurencí v důsledku niţších nákladů jak na výrobu, tak i distribuci piva.

5.2.3 Odběratelé I přesto, ţe ještě není výroba piva obnovena, ţadatel jiţ eviduje třicet potencionálních odběratelů v celkovém objemu 24 850 hl piva, kdy tato čísla podloţil písemně. Jedná se o orientační nabídku, která vysoce překračuje náběhovou křivku výroby. V prvním roce předpokládá produkci 5 000 hl, která odpovídá současné kapacitě. V dalším roce plánuje stejnou produkci. V následujících letech by rád výrobu zdvojnásobil, aby pokryl současnou poptávku. Lze předpokládat, ţe pivo bude v tuzemských restauracích nabízeno jako další druh piva ke stávající nabídce. Majitelé budou pivo standardně nabízet ve vlastní restauraci a penzionu. Zavedení výroby předpokládá jak výrobu sladu, tak i piva v sortimentu, který si postupně vyţádá dlouhodoběji se vyvíjející struktura odběratelů. Jiţ dnes je zřejmé, ţe bude mít dostatek prostoru pro konkurenceschopnost v domácím i zahraničním trhu.

5.2.4 Konkurence Hlavním předpokladem výroby piva je výroba podle původních receptur, tedy klasické české pivo. V dosahu obnovovaného pivovaru není ţádný takový a tudíţ nemá ţadatel v daném okruhu působnosti konkurenci, která by ohroţovala jeho odbytové moţnosti. V neposlední řadě bylo provedeným průzkumem trhu zjištěno, ţe o současně nabízené pivo není v uvedeném regionu velký zájem, a tak tu nehrozí, ţe by stávající pivovar v nejbliţším okolí byl citelnou konkurencí.

5.2.5 Analýza finanční situace Klient vede jednoduché účetnictví. Daňové přiznání předloţil za rok 2005, 2006 a 2007. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o jednoduchý schvalovací proces, hodnotí se účetnictví jen stručně. Při zhodnocení finanční situace klienta se přihlíţí na celkové příjmy, od kterých se 54

odečtou celkové náklady a tím zjistíme jeho úsporu. Klient vlastní rodinný dům, dva penziony a pivovar. Z finančních výkazů firmy, které předloţil pro schválení úvěru je zřejmé, ţe příjmy klienta z provozu penzionu se pohybují meziročně okolo 1 mil. Kč. V roce 2006 byl skoro dvojnásobný nárůst příjmů, ale zároveň i výdajů, coţ bylo způsobeno provozem dalšího penzionu.

5.2.6 Popis produkce a výrobního procesu Základní výrobní suroviny lze zakoupit v tuzemsku bez obtíţí, v dostatečné kvalitě a v potřebném mnoţství. Výrobní a zároveň odbytová cena piva v daném sortimentu je odpovídající současným trţním podmínkám. Klient předloţil uzavřené smlouvy o smlouvách budoucích s dodavateli surovin. Pro odpovídající a ţádoucí výrobu piva má rovněţ zajištěného kvalifikovaného sládka.

5.2.7 Analýza budoucího vývoje Klient předloţil rozpočet nákladů i výnosů ve finančních výkazech, jedná se o plán do roku 2015. Z rozpočtu je patrný převod penzionu do podnikání. Rovněţ je zde zohledněna výroba a následný prodej piva, kde je zřejmý reálný nárůst klientova zisku. Počátkem 1. 1. 2010, kdy klient zahájí výrobu piva, stane se plátcem DPH a spotřební daně. Následně převede své jednoduché účetnictví na podvojné. Společnost předloţila bance finanční výkazy, ze kterých pracovník banky vyhotoví jednoduchý přehled do tabulky o zisku a nákladech společnosti. Jedná se plánované trţby a náklady v prvním roce zahájení pivovaru. Data z finančních výkazů jsou zanesena do scoringového systému banky. Kompletní finanční podklady jsou uloţeny u klienta ve sloţce a jsou k dispozici na vyţádání. Tabulka č. 5: Plánované trţby Rozpočet 80% z celkového objemu 12° pivo, 1 litr á 20 Kč včetně DPH - DPH

Částka 8 000 000 Kč/rok – 1 672 000 Kč/rok

- spotřební daň 144 Kč/hl

- 576 000 Kč/rok

20% z celkového objemu 10° pivo, 1 litr á 15 Kč včetně DPH

1 500 000 Kč/rok

- DPH

– 285 000 Kč/rok

spotřební daň 120 Kč/hl

- 120 000 Kč/rok

Celkem trţby za rok 2010 po odečtu DPH a spotřební daně

6 847 000 Kč/rok

Zdroj: osobní praxe 55

Pro přehled a správné rozhodnutí je třeba vyhotovit tabulku i s předpokládanými náklady dané společnosti. Jedná se o stručné shrnutí všech nákladů do jednoduchého přehledu. Náklady jsou přepočteny v prvním sloupci na 100 litrů a ve druhém sloupci jsou vztaţeny k roku. Tabulka č.6: Náklady na výrobu piva odpovídající mnoţství 5 000 hl/rok Náklady Slad, chmel, chmelový extrakt, kvasnice Filtr, voda (vlastní vrt), odpad (vlastní ČOV) Elektrická energie + plyn Doprava surovin, hotelového piva + údrţba Mzdy 3 zaměstnanců

Kč/100 litrů 211,80 Kč/100 litrů 31,00 Kč/100 litrů 165,00 Kč/100 litrů 90,00 Kč/100 litrů 144,00 Kč/100 litrů

Celkem náklady na výrobu 5 000 hl piva / rok

Částka 1 059 000 Kč/rok 155 000 Kč/rok 825 000 Kč/rok 450 000 Kč/rok 720 000 Kč/rok 3 209 000 Kč/rok

Zdroj: osobní praxe

5.2.8 Vyhodnocení systémem Po zadání všech finančních i nefinančních dat do skórovacího systému banky, byl malý účelový úvěr vyhodnocen v kladné bonitě. Jedná se o úvěr ve spolupráci při financování s leasingem, dodavatelem technologií, společností Beta, k.s., který leasingu ručí a v případě nesolventnosti klienta, by provoz pivovaru převzal. Systém zároveň poţaduje dostatečné zajištění úvěru v podobě zástavního práva nemovitostí pivovaru a do zajištění formou blankosměnky, která je přílohou č. 2.. Vzhledem k tomu, ţe ţadatel se podílí na projektu 39 % vlastními zdroji, úvěr byl systémem schválen. Úvěr byl ţadateli poskytnut v plné poţadované výši na délku úvěru 65 měsíců, za podmínek měsíčního lineárního splácení ve výši 33.230 Kč vţdy k 15. dni v měsíci. Ţadatel je před čerpáním, které proběhne v jedné tranţi, povinen předloţit ţádost o čerpání, viz příloha č. 3, návrh na vklad zástavního práva s potvrzením o převzetí příslušným Katastrálním úřadem a předloţením podepsané smluvní dokumentace s Leasingem.

5.3 Investiční projekt společnosti Hyk s.r.o. Společnost byla zaregistrována v roce 1995 pod názvem Hron, s. r. o. Zaloţena byla bývalými pracovníky Tonak Rakovník, a. s., se záměrem dodávat hydraulické prvky a hydraulické agregáty na český trh. Od roku 2000 uţívá současný název Hyk, s. r. o., pod kterým je jiţ známa u odběratelů hydraulických prvků a agregátů. V současné době je ve společnosti zabývající se obchodem, konstrukcí a výrobou hydraulických systémů, bloků a 56

agregátů zaměstnáno 18 pracovníků. Klient zastupuje významné zahraniční výrobce na českém trhu a sám dodává výrobky na český i zahraniční trh. Ve spolupráci s italskou firmou Ada, jednoho ze čtyř největších výrobců hydraulických prvků na světě, vznikl na konci r. 2001 projekt na dodávky kompletních hydraulických agregátů pro německé zákazníky firmy Ada.

5.3.1 Popis obchodního případu Klientovi bylo jiţ v roce 2002 poskytnuto bankou provozní financování, které bylo postupně do roku 2008 navyšováno. Díky bankovním finančním zdrojům, klient můţe poskytovat svým zákazníkům lepší obchodní podmínky a na druhé straně je schopen i díky předčasným úhradám svým dodavatelům, vyjednat výhodnější podmínky pro sebe. To zvyšuje počet a objem zakázek, jeho konkurenceschopnost, ale zároveň i potřebu vyššího čerpání provozních bankovních úvěrů. Export začíná převyšovat prodej v tuzemsku, coţ vyvolává další poţadavky na zvýšení výrobních a skladovacích kapacit firmy. Z tohoto důvodu se klient rozhodl opustit stávající pronajaté prostory a postavit vlastní provozní areál v rozpočtových nákladech cca 20 mil. Kč. Účelem ţádosti je poskytnutí investičního úvěru na výstavbu nového provozního areálu ve výši 13 000 000 Kč s délkou na 15 let. Zbylá část rozpočtových nákladů bude hrazena vlastními zdroji.

5.3.2 Podnikatelský záměr Společnost s příchodem nového jednatele zaznamenala výrazný rozvoj a v současnosti jiţ je limitována kapacitními moţnostmi stávajících pronajatých prostor. Logickým vyústěním bylo rozhodnutí společnosti vystavět vlastní provozní areál s dostatečnou výrobní a skladovací kapacitou, která bude dostačovat i pro další plánovaný rozvoj společnosti. Jedná se o strategické rozhodnutí, pro jehoţ realizaci, je nutné k financování dlouhodobé finanční zdroje. Za účelem výstavby koupil většinový vlastník společnosti pozemek o rozloze 6230 m2 , na kterém plánuje vybudovat areál firmy o rozloze cca 900 m2. Stavba je navrţena jako dvoupodlaţní administrativní objekt, ve kterém jsou v 1. nadzemním podlaţí umístěny vstupní recepce, denní místnosti, sociální zařízení, umývárny, šatny pro zaměstnance a kanceláře. Ve 2. nadzemním podlaţí budou umístěny kanceláře, sociální zařízení, zasedací místnosti a technické prostory. 57

Na objekt navazuje provozní hala, ve které bude soustředěna hlavní výroba, montáţ, svařovna, stříkací box a skladovací prostory. Nový areál je dimenzován i pro další rozvoj společnosti, kdy plánuje v následujících 5 letech zaměstnávat aţ 30 zaměstnanců a objem výroby, dodávek agregátů zvýšit ze současných 3000 ks aţ na 5000 ks ročně. Společnost předloţila bance provedený znalecký posudek na pozemek, který obsahoval i vyjádření k rozpočtu stavby. Znalecký posudek banka nechala posoudit útvarem oceňování v bance, který potvrdil hodnotu zajištění. Současná hodnota zajištění činí 3 400 000 Kč a budoucí hodnota zajištění činí 21 000 000 Kč. Společnost předloţila všechny náleţité dokumenty pro pracovníka útvaru oceňování, Kupní smlouvu na pozemek, List vlastnictví, projektovou dokumentaci a jiné. Společnost předloţila společně s podnikatelským záměrem a znaleckým posudkem předběţný plánovaný rozpočet stavby, ze kterého je zřejmý podíl vlastních zdrojů ve výši 7 000 000 Kč a bankovní úvěr bude pouţit na stavební práce. Tabulka č. 7: Plánovaný rozpočet stavby Zdroje krytí Náklady

Vlastní zdroje

3 420 000 Kč

3 420 000 Kč

750 000 Kč

750 000 Kč

Stavební náklady

13 550 000 Kč

550 000 Kč

Projektové práce

850 000 Kč

850 000 Kč

Rezerva projektu

1 430 000 Kč

1 430 000 Kč

20 000 000 Kč

7 000 000 Kč

Pozemek Příjezdová komunikace

Celkem

Bankovní úvěr

13 000 000 Kč

13 000 000 Kč

Zdroj: osobní praxe

5.3.3 Vlastnická struktura a management Jedná se o společnost ručením omezeným, která byla zapsána do obchodního rejstříku 16. 11. 1995. Zapsané základní jmění společnosti tvoří 4 000 000 Kč. Hlavní rozvoj firma zaznamenala s příchodem nového jednatele společnosti, který navýšil základní jmění společnosti i celkový obrat. V současné době je ve firmě zaměstnáno 18 pracovníků.

5.3.4 Odvětví Společnost podniká v oboru strojírenství a ročně dodává cca 3000 hydraulických agregátů nejen na český trh, ale i do států Evropské unie i mimo ni. Export začíná převyšovat prodej 58

v tuzemsku a jeho podíl je 70% z celkového obratu. Export společnosti výrazně neovlivnily ani poklesy obchodu v minulých letech v oblasti strojírenství.

5.3.5 Analýza finanční situace Za stávající prostory a nasmlouvané pracovníky firmy Ineva platí v současné době Hyk, s. r. o., ročně cca 1.800.000 Kč. Zajištěním výroby vlastními zaměstnanci uspoří přibliţně 800 000 Kč ročně. Z důvodu nedostatečných skladových prostor musí nyní vyuţívat sklad a lakovnu jiné společnosti. Převzetím lakýrnických prací společností Hyk, s. r. o. a vlastní skladování, přinese další úsporu nákladů ve výši 200 tis. Kč ročně. V neposlední řadě se zlepší a zprůhlední skladování součástí a komponentů pro výrobu hydraulických agregátů. Společnost předpokládá úsporu ve výši 200 000 Kč. Dále předpokládá, ţe tyto úspory budou v celkové výšit 1,2 mil. Kč za rok, které pouţije ke splácení úvěru.

5.3.6 Struktura aktiv V současné době nemá společnost téměř ţádná aktiva. Dominantní poloţkou jsou oběţná aktiva ve výši 32 768 000 Kč. Z poloviny představují zásoby, coţ negativně ovlivňuje běţnou likviditu společnosti. Od nových skladovacích prostor si společnost slibuje jejich vyšší přehlednost a moţnou úsporu pracovního kapitálu. Pohledávky jsou mírně vyšší neţ v minulých letech, avšak stále na přijatelné úrovni s dobou inkasa pohledávek. Jedná se zhruba o 60 dnů. Pohledávky vykazuje v přijatelné struktuře a s dobrou diverzifikací odběratelského portfolia.

5.3.7 Struktura pasiv Vlastní kapitál společnosti k 31. 12. 2007 je tvořen základním jměním ve výši 4mil Kč, vytvořeným vklady společníků, rezervním fondem a nerozděleným ziskem z minulých let. Pozitivně hodnotím kompenzaci optimalizace hospodářského výsledku vkladu společníka do základního jmění. V cizích zdrojích i přes růst oběţných aktiv nerostou závazky ani čerpání provozní úvěrové angaţovanosti. Zde se pozitivně projevuje růst pracovního kapitálu. V krátkodobých úvěrech je i minimální zůstatek účelového úvěru, který společnost předčasně splatila k 20. 02. 2008. V příloze č. 4 jsou podrobné informace o aktivech i pasivech. 59

5.3.8 Rozbor výkazu zisků a ztrát Výše trţeb v posledních letech kolísala na úrovni 70-75 mil. Kč, výraznější růst byl v roce 2007, coţ tvoří 22%. Růst přidané hodnoty je rovnoměrný a plně pokrývá i rostoucí osobní náklady. Situace na trhu s prodejem hydraulických komponentů donutila klienta orientovat se mnohem více na vlastní výrobu a montáţ, coţ se projevilo přesunem trţeb do vlastních výrobků, coţ rovněţ zvyšuje potřebu prostoru pro výrobu. Společnost uzavírá s největšími odběrateli rámcové roční objednávky, a proto je schopen predikovat objem roční výroby. V daném odvětví není praxe na uzavírání víceletých kontraktů, takţe dokladování budoucí výroby s ohledem na délku investičního úvěru je značně problematické. Výkaz zisku a ztrát je přílohou č. 5. Tabulka č. 8: Základní ukazatele společnosti Základní ukazatele (v tis. Kč) 2003 2004 Trţby 62 702 73 773 Přidaná hodnota 5 553 6 008 Provozní hospodářský výsledek 2 181 2 309 Hospodářský výsledek za účetní 699 586 období * vzhledem k předběţným výkazům byla odečtena daň 24%

2005 76 808 6 725 1 860

2006 71 827 8 914 2 861

2007 87 915 11 471 4 325

1 075

1 034

1 896*

Zdroj: osobní praxe

5.3.9 Analýza budoucího vývoje Investice do výstavby vlastního areálu bude pro společnost znamenat moţnost dalšího růstu a rozvoje, který plánuje. Zefektivněním výroby, zvýšením počtu zaměstnanců, výrobních a skladovacích kapacit, podpoří plánovaný růst trţeb a postavení firmy na trhu. Jiţ dnes jsou rozjednány obchody a zakázky, které by měly společnosti přinést nárůst trţeb v oblasti exportu, které stávající pronajaté prostory neumoţňují. Jako příklad uvádím dodávky pro lodní průmysl ve Skandinávii a Rusku. Další růst předpokládá na základě aktuálních poptávek i na stávajícím odběratelském portfoliu. Ve finančním plánu je zahrnuto pozvolné navyšování trţeb, zhruba o 15 mil. Kč ročně, s přiměřeným nárůstem tvorby hospodářského výsledku. Dle informace jednatele společnosti se jedná spíše o pesimistickou variantu nárůstu obratu. Z hlediska tvorby hospodářského výsledku je předpoklad o optimalizaci jako doposud. Pozitivně hodnotím další plánované navýšení základního jmění ze zdrojů společníka v roce 2008. Z hlediska plánovaného nárůstu trţeb povaţuji plány společnosti za reálné. 60

5.3.10 Reakce na výsledky hodnocení ratingového nástroje Po vloţení účetních výkazů a vstupních údajů do analytického nástroje banky byl firemní rating stanoven na základě předběţných výsledků roku 2007 v pozitivní kategorii. Domnívám se, ţe nedošlo k výrazné změně ekonomické situace společnosti a s ohledem na plánovanou investici a předběţné výsledky 2007 navrhuji, ponechat rating navrţený systémem v dosavadní kategorii firemního rizika i s ohledem na plnění finančních ukazatelů, viz Příloha č. 6. Ve stručnosti uvádím celkovou likviditu klienta, kterou plní na 145,31% k 31. 12. 2007. Podíl vlastního kapitálu převyšuje 20%. Banka po náleţitém prostudování celého investičního záměru, finančních ukazatelů a na základě důkladně provedené finanční i nefinanční analýzy, která je shrnuta v závěrečných pozitivních a negativních aspektech, neshledala investiční záměr rizikovým a ţádost o úvěr schválila. Pozitivní a negativní aspekty budou rozpracovány v samostatné kapitole Výsledky.

5.4 Investiční projekt společnosti M&S, s. r.o Podnikatelským záměrem společnosti je rekonstrukce hotelového domu a výstavba relaxačního centra jako nestátního zdravotnického zařízení, současně slouţí i jako sídlo společnosti. Nemovitost je ve vlastnictví společnosti M&S, s. r. o., která byla zaloţena účelově a má pevnou vazbu na M&S, a. s., organizační sloţka Humpolec. Předpokládané investiční náklady včetně vybavení jsou odhadovány na 25 mil. Kč. V současné době jiţ rekonstrukce probíhá a dle odhadu společnosti je jiţ prostavěno cca 32%. Hrubé práce jsou téměř dokončeny, probíhají dokončovací práce, vybavení pokojů a relaxačního centra. Společnost ţádá banku o poskytnutí investičního úvěru na přefinancování jiţ poskytnutého úvěru u jiného peněţního ústavu a na dokončení rekonstrukce v celkové výši 18 mil. Kč, se splatnosti 8 let.

5.4.1 Podnikatelský záměr Tento budoucí hotel s relaxačním centrem a garáţovým stáním se nachází na pozemku ve vlastnictví společnosti. V hotelu je celkem 44 pokojů, z nichţ jeden je v nadstandardním provedení. Hotel je rovněţ vybaven výtahem, dále pak společenskou místností a kuchyní. Majitel neplánuje v hotelu provozovat restauraci, pouze hostům bude umoţněno zakoupení snídaně či pozdní večeře. V suterénu hotelu, bude vybudováno relaxační centrum v nadstandardním vybavením. 61

Jiţ dnes má společnost uzavřeny dohody o spolupráci s maséry a fyzioterapeuty. Společnost předloţila předpokládaný rozpočet, viz Příloha č. 7 na hospodářský výsledek z provozu hotelu v celkové výši 11,5 mil. Kč ročně a je zde předpoklad, ţe bude generován dostatečný zisk pro splácení dlouhodobého investičního úvěru ve výši 18 mil. Kč.

5.4.2 Vlastnická struktura a management Společnost vlastní z 50% Ing. Galik Aragian, který má trvalé bydliště ve Spojených státech amerických a dlouhodobý pobyt v České republice. Současně je jediným jednatelem společnosti. Druhým majitelem je pan Konstantin Kalagamian , který má trvalé bydliště v Arménii a dlouhodobý pobyt v České republice. Společnost má 5 stálých zaměstnanců. M&S, a. s., organizační sloţka Humpolec – zřizovatelem této společnosti je M&S, akciová společnost se sídlem v Arménské republice. Vedoucím organizační sloţky je Ing. Galik Aragian, který vystudoval vysokou školu, Polytechnický Institut v Jerevanu. Následně působil v různých funkcích s pracovní náplní investorskou a manaţerskou, v podnicích orientovaných především na textilní výrobu. V roce 1991 byl spoluzakladatel akciové společnosti zaměřené na investiční činnost, stavební výrobu a obchodní činnost. Po krátké době působení v pozici obchodního ředitele přijal v roce 1993 funkci ředitele organizační sloţky této akciové společnosti zaloţené v České republice, jejíţ základní činností je zprostředkování a provádění stavebních prací.

5.4.3 Odvětví Společnost před dvěma lety rozběhla činnost a to v oblasti spolupráce s Arménií, kam začala dováţet léky. Jedná se o státní zakázky ministerstva zdravotnictví, kdy jsou státem dané kvóty na odběr určitých druhů léků, např. na léčení cukrovky, rakoviny a jiných podobných nemocí. Podílí se i na vývozu chirurgických nástrojů. Platební podmínky jsou 30 dní. Další činností, kterou se společnost zabývá je inţenýring. Jedná se o oblast zajišťování stavebních povolení, územních rozhodnutí nebo i koupi pozemků pro investory. V příštím roce plánuje rozšíření své podnikatelské činnosti a to o provoz hotelu, který by měl tvořit většinu zisku společnosti. Hlavní činností společnosti M&S, a. s., organizační sloţka Humpolec je rekonstrukce různých objektů v České republice. V Praze se jedná o rekonstrukce staveb: Praţský hrad, renesanční letohrádek Belveder, reprezentační Lichtenštejnský palác pro Úřad vlády, palác Smiřických pro Parlament, dále pak Novoměstské radnice, Vinohradské trţnice atd. Tato 62

společnost zaměstnává dělníky a techniky, kteří jsou vysoce kvalifikovaní v oblasti rekonstrukcí náročných historických staveb. Z předloţených materiálů společnosti lze konstatovat, ţe se jedná o akciovou společnost, která má dobré postavení na trhu, coţ vyplývá i z předloţených výsledků promítnutých do hodnotícího systému banky. Vzhledem k výše uvedenému je předpoklad, ţe předloţený rozpočet nákladů na hotel je reálný.

5.4.4 Finanční analýza Hospodaření společnosti M&S, s. r. o. nemá v současné době příliš vysoký obchodní obrat, lze ale předpokládat, ţe v případě realizace projektu bude úvěr hrazen z cash flow plynoucího z provozování hotelu. Úvěr bude zajištěn nemovitostí hotelu a jako další zajištění bude slouţit hospodaření společnosti M&S, a. s., organizační sloţka Humpolec. V současné době funguje

propojení těchto dvou společností na základě zajištění

dlouhodobé půjčky ve výši 21 mil. Kč, kterou společnosti M&S, s. r. o. umoţnila koupi nemovitosti, započatou rekonstrukci.

5.4.5 Rozbor výkazu zisků a ztrát Hospodaření společnosti není ztrátové, uplatňuje odpisy ve výši 1 mil. Kč. Ovšem v reálných výsledcích se objevují nestandardní nákladové poloţky v podobě rezerv, které způsobují, ţe celkový hospodářský výsledek je mírně záporný. Výkaz zisku a ztrát je přílohou č. 8 a 9.

5.4.6 Struktura aktiv Bilanční suma dosáhla ke konci roku 2006 hodnoty 45,8 mil. Kč ve srovnání s rokem 2005 ve výši 33,2 mil. Kč. Fixní majetek se podílel na celkových aktivech ze 40%. Dlouhodobý hmotný majetek byl v roce 2005 mírně navýšen pořízením automobilů. Poloţka dlouhodobý finanční majetek ve výši 17,6 mil. Kč je tvořena vklady finančních prostředků do společnosti M&S, s. r. o., zakladateli v roce 1993. Tato částka je po celé sledované období neměnná. Oběţná aktiva tvoří 27 mil. Kč, tvořící 58% podíl na celkových aktivech. Oběţná aktiva jsou pak tvořena z 52% krátkodobými pohledávkami a ze 48% z krátkodobého finančního majetku. Strukturu krátkodobých pohledávek tvoří 46% pohledávek do splatnosti a 54% pohledávek po lhůtě splatnosti, z toho je 3,4 mil. nad 180 dnů. Jak je však vidět z tabulky v období 63

9/2007 se struktura pohledávek zlepšila a jiţ nevykazuje ţádné pohledávky nad 180 dnů a jen minimálně po splatnosti delší neţ 30 dnů. Rozvaha je rozpracována v příloze č. 10 a 11.

5.4.7 Kapitálová struktura a likvidita Vlastní kapitál je tvořen pouze výsledkem hospodaření z minulých let a dochází k jeho kaţdoročnímu navýšení. Meziroční nárůst k 12/2006 byl o zhruba 62% a k 12/2007 o 26 mil. Kč., tzn. 60% na celkových pasivech. Vlastní kapitál plně kryje dlouhodobý majetek a část pohledávky ve výši 7,5 mil. Kč. Cizí zdroje mají 43% podíl na celkových pasivech a jsou tvořeny především krátkodobými a ostatními závazky . Finanční ukazatele za společnost M&S, s. r. o. a M&S, a. s. organizační sloţka Humpolec jsou rozpracovány v příloze č. 12 a13.

5.4.8 Analýza budoucího vývoje Společnost předpokládá, ţe bude schopna generovat dostatečný zisk z provozu hotelu, který by měl zajistit dostatečnou výši finančních prostředků pro splácení úvěru. Provoz hotelu a nepředvídatelnost trţeb nevidí pesimisticky, a to z důvodu, ţe v Praze bývají hotely tohoto typu vytíţeny min. na 60%. Společnost si hotel nebude spravovat sama. Po dokončení rekonstrukce a provedení kolaudace, uzavře se společností Milan, s. r .o. Smlouvu obstaravatelskou o obstarání správy a provozu nemovitosti. Odměna za prováděnou činnost je stanovena ve výši 20% ze zisku z provozu hotelu. Provozovatel hotelu, se kterým bude mít společnost uzavřenou smlouvu se jeví téměř ideálním provozovatelem takového zařízení. Provozuje 6 hotelů mimo Prahu a má napojení na další léčebná oborová zařízení i v lázeňských oblastech. Předpokládá i vyuţití pro pacienty z lázní, kteří budou moci navštívit Prahu aniţ by přerušili léčebnou kůru v lázních. Provozovatel v současné době spolupracuje s řadou cestovních kanceláří i při obsazování svých stávajících zařízení. V současné

době

patří

společnost

k jedněm

z

nejvýznamnějším

tuzemským

provozovatelům hotelů, menších penzionů a dalších objektů. K uzavření smlouvy klienta s provozovatelem dojde, jakmile bude mít firma jistotu financování, aby mohl být do smlouvy doplněn termín předání k provozování. 64

5.4.9 Reakce na výsledky hodnocení ratingového nástroje Na základě vyhodnocení předloţeného projektu a ţádosti o úvěr, nebyl tento úvěr schválen, a to zejména z důvodu, ţe společnost začala zajišťovat zdroje na refinancování, kdyţ uţ byla nemovitost před kolaudací, coţ svědčí o nekvalitním managementu klienta. Z obchodního hlediska se můţe zdát, ţe se jedná o dobrý obchodní případ, ale pro banku se jeví jako velmi rizikový, a proto byl zamítnut na základě nefinančních argumentů, vyhodnocení horšího ratingu bankovním systémem a v neposlední řadě, nedostatečným doloţením podkladů pro tvorbu zisků na splácení úvěru. Pro banku z pohledu rizika je i velká propojenost společností a minimální zkušenosti v této oblasti podnikání.

65

6. Výsledky Na základě získané praxe při dlouhodobém působení v peněţním ústavu bych chtěla ukázat na hodnotící aspekty, které slouţí buď ke kladnému hodnocení úvěrového návrhu, tzn. schválení úvěru, ze získaných podkladů, jak z podnikatelského záměru, z finančních a nefinančních ukazatelů, tak i rizika banky, která v případě, ţe převaţují kladná hodnocení vedou k závěru ţádost o úvěr neschválit. U ţádosti p. Nováka o úvěr týkající se financování akontace na nákup pivovarnické technologie bylo vyhodnocením získaných materiálů konstatováno, ţe nejvhodnější financování bude malým účelovým úvěrem, který je schvalován v jednoduchém procesu, který nevyţaduje finanční i nefinanční informace v tak rozsáhlém měřítku jako kdyţ se jedná o komplexní schvalování. Zpravidla postačují základní informace o podnikatelském záměru, finančních výkazech a zajištění. Shromáţděná data jsou vyhodnocována pouze systémem banky. V druhém úvěru se jedná o společnost Hyk, s. r. o., která se obrátila na banku se ţádostí o financování investičního projektu na výstavbu nového provozního areálu, výrobní haly a skladových prostorů. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o investiční úvěr, který není schvalován pouze systémem banky, ale je schvalován v komplexním procesu, je dán důraz na podrobné prozkoumání poţadovaných podkladů k úvěru, finančních i nefinančních ukazatelů. Získané výsledky jsem rozdělila do pozitivních a negativních aspektů.

Pozitivní aspekty 

Obor podnikání, management – společnost podniká v technologicky náročném oboru, ve kterém sice existuje konkurence, ale je vysoký poţadavek na přesnost výroby a přidaná hodnota je náročně splnitelná. To omezuje konkurenci ze zemí s nízkými náklady a nekvalitní výrobou. Management je tvořen třemi společníky (jeden je majoritní), má bohaté zkušenosti v oboru a za sebou dobré výsledky. Firma je certifikována dle norem ISO24.

24 ) International Organization for Standardization, http://www.iso.org/iso/home.htm

66



Stávající provozní financování ve výši 8 mil. Kč představuje 9% celkových trţeb. Celková angaţovanost bude představovat 23% obchodního obratu za rok 2007



Zajištění – angaţovanost je zajištěná na více neţ 100%



Výhled klienta – plány klienta na roční růst trţeb okolo 10% se zdají být reálné s ohledem na stávající průměrný vývoj. Jako pozitivní hodnotím hledání odběratelů na nových trzích i hlubší spolupráci s předním světovým výrobcem, dodavatelem komponentů. Společnost má s dodavateli i odběrateli dojednané standardní platební podmínky, splatnost faktur v rozmezí 30 – 60 dní. Diverzifikace odběratelů i dodavatelů je dobrá, rovněţ teritoriální riziko je eliminováno nejen domácími zákazníky, ale i narůstajícím exportem.



Stabilizovaná finanční situace – společnost má dlouhodobě dostatek zakázek od bonitních odběratelů, coţ se příznivě projevuje v růstu trţeb. Rovněţ je dlouhodobě zisková, kdy zisk je převáţně tvořen provozní činností.



Bilanční rovnováha – vlastní kapitál společnosti představuje k 31. 12. 2007 32% celkových pasiv a je kaţdoročně navyšován nerozdělovaným ziskem. Celková likvidita je přijatelná. Obrat zásob i inkaso pohledávek je do 61 dnů.



Struktura pohledávek a závazků – společnost neregistruje závazky z obchodního styku, které by byly déle neţ 30 dní po splatnosti. Mezi pohledávkami eviduje malé procento pohledávek po lhůtě splatnosti do 90 dnů.



Přínos a dopad investice – výstavbou vlastního výrobně administrativního areálu společnost ušetří částku cca 1 mil. Kč ročně. Tato částka můţe být pouţita na splácení investičního úvěru a plně pokrývá nejvyšší plánovanou splátku jistiny ve výši 100 tis. Kč měsíčně. V tomto případě by finanční dopad představovaly pouze nákladové úroky investičního úvěru, na které provozní hospodaření generuje dostatek zdrojů.

Negativní aspekty 

Vzhledem k tomu, ţe společnost disponuje pouze minimálními hmotnými aktivy dojde investicí k jejich neúměrnému nárůstu.



Navrhovaná angaţovanost tvoří 193% vlastního kapitálu a 675% běţného peněţního toku.



Kurzové riziko – vzhledem k rostoucímu exportu lze očekávat růst vlivu kurzových dopadů. 67



Společnost má vytvořen malý finanční polštář pro případné další investice a pro plánované rozšíření výroby.

Takto vyhodnocený úvěrový návrh společně s předloţenými dokumenty, na základě převyšujících pozitivních aspektů lze úvěr schválit. Nakonec jsem si nechala analýzu ţádosti o úvěr, kdy společnost M&S, s. r. o. ţádala banku o financování projektu týkající se rekonstrukce hotelového domu na samostatný hotel s relaxačním zařízením. I kdyţ s předloţeného investičního záměru by mohl pracovník banky vyhodnotit tento projekt jako ţivotaschopný a způsob financování bezpečný, chtěla bych poukázat, ţe podrobným a důsledným vyhodnocením předloţeného podnikatelského záměru, historie společnosti a hledisku odvětví se jedná pro banku o úvěr rizikový. Výsledek mého hodnocení jsem rozdělila do dvou následujících aspektů, kdy mezi pozitivní jsem zařadila 

Zřejmé proplacení závazků z obchodního styku ve výši 5,5 mil. Kč a prakticky všechny ostatní krátkodobé závazky.



Navrhované

ručení formou blankosměnky a avalem a doplňující ručitelské

prohlášení společnosti M&S, a. s. organizační sloţka Humpolec má slouţit jako do zajištění. 

Hlavní zástava je nemovitost hotelu v dostatečné jistící hodnotě a jako druhou nemovitost je společnost ochotna dát do zástavy bance rodinný dům v Milovicích.



Riziko můţe být výrazně sníţeno tím, ţe provozováním hotelu i relaxačního centra se bude zabývat jiţ zkušená společnost s delší historií a zkušenosti.

A nyní po uvedení pozitivních aspektů se budu zabývat aspekty negativními, které spatřuji zejména v: 

Bez znalosti provozování nestátního zdravotnického charakteru a bez znalosti provozování hotelových sluţeb této velikosti, nelze si udělat reálný názor bez doloţení podrobnějších podkladů.



Vlastnická struktura – diskutabilní právní síla navrhovaného ručení, ať jiţ osobního, kdy oba společníci jsou Arméni, jeden s trvalým bydlištěm v USA a druhý v Arménii.



Obor podnikání – doporučuji velmi obezřetný přístup ze strany banky a to nejen z pohledu ubytovacích sluţeb – hotelu, ale i z pohledu další nosné činnosti, kterou je 68

provozování nestátního relaxačního zařízení. Jedná se o vysoký podíl fixních nákladů a z toho plynoucí citlivost společnosti na pokles obratu. 

Relaxační centrum - bez znalosti provozování nestátního zdravotnického charakteru a bez znalosti provozování hotelových sluţeb této velikosti, nelze si udělat reálný názor bez doloţení podrobnějších podkladů. Není k dispozici konkrétní smlouva o dílo a konkrétní cenová nabídka dodávky zařízení relaxačního centra.



Historie společnosti – v nosných činnostech podnikatelského záměru není ţádná historie společnosti, ani provozování hotelu nebo relaxačního centra, z čehoţ plyne nepředvídatelnost trţeb. Není zde příliš vhodný okamţik vstupu do úvěrové angaţovanosti.



Konkurence – na trhu a v hlavním městě je velká konkurence a je otázkou, zda úvěrová angaţovanost na 8 let je dostatečně dlouhá, při nepředvídatelnosti trţeb.



Závislost společnosti na organizační sloţce Humpolec. Bez její podpory by společnost nebyla schopna splácet dříve poskytnutý úvěr u jiného peněţního ústavu a ani začít s realizací podnikatelského záměru.



Kvalita managementu – společnost začala s investicemi, aniţ by měla zajištěno financování. Smlouva o obstarání má být uzavřena aţ poté co bude zajištěno financování podnikatelského záměru. To vypovídá o obezřetnosti společnosti, která má uzavřít smlouvu.



Zajištění – klient nemá uzavřenou smlouvu o dílo na dodávku stavebních prací a dokončení celého investičního záměru. V případě, ţe se bude jednat o spřízněnou osobu M&S organizační sloţka Humpolec, tak po dobu do ukončení celého projektu ponese banka i skupinové riziko plynoucí z tohoto moţného vztahu.

Dle vlastního zhodnocení se v tomto případě jedná o úvěr, který se z pohledu rizika lze rozdělit do dvou fází. V první se jedná o rizika spojená s dokončením rekonstrukce objektu. Navrhovaný způsob financování nepovaţuji za bezpečný. K hlavním rizikům této fáze patří vlastnická struktura, reálnost nákladů stavebních prací a vybavení relaxačního centra, právní síla ručení arménských státních příslušníků a jejich organizační sloţky. Výše uvedená rizika plynoucí z vlastnické struktury a právní síly ručitelů lze ošetřit pouze perfektním zajištěním s dostatečnou rezervou na pokrytí případných vícenákladů.

69

V druhé fázi se jedná o rizika plynoucí z vlastního podnikatelského záměru. Odhadnout budoucí cash flow u ţadatele bez historie je vţdy velmi sloţité a zakládá poměrně vysoké riziko plynoucí z nepředvídatelnosti trţeb. V tomto případě se navíc jedná o společnost, která podniká v rizikovém odvětví, hotelnictví, jehoţ příjmy jsou zároveň do značné míry závislé na úspěšnosti dlouhodobého provozování nestátního relaxačního centra, kdy tuto oblast povaţuji za ještě rizikovější neţ ubytovací sluţby, které v současné době vykazují v Praze příznivé výsledky. Dle uvaţovaného propočtu příjmů a výdajů by se měl hospodářský výsledek před zdaněním po odečtu nákladů za provozování zařízení ze strany společnosti Milan, s. r. o., ( cca 20% ze zisku před zdaněním) pohybovat na úrovni okolo 7,5mil. Kč před zdaněním. Vzhledem k tomu, ţe jenom příjmy z provozování relaxačního centra by měly tvořit hlavní sloţku hrubého zisku, cca téměř 7 mil. Kč z kalkulovaných 9,5mil. Kč, je kalkulované cash flow a tím i zdroje na pokrytí dluhové sluţby, zaloţeno především na provozování relaxačního centra, s vysokou mírou nejistoty. Neznáme strukturu budoucí klientely spádové oblasti, ani očekávaný zájem o relaxační sluţby ze strany hotelové klientely. Nepředvídatelnost trţeb v rizikovém oboru podnikání, vysoký podíl fixních nákladů, délka úvěrové angaţovanosti a navrhovaný způsob zajištění ve spojení s rizikovou vlastnickou strukturou je důvodem proč nesouhlasím s poskytnutím úvěru. K zamítavému stanovisku přispěla i skutečnost, ţe se společnost pustila do realizace podnikatelského záměru, aniţ by měla zajištěno financování. Určitý prostor pro poskytnutí úvěru odpovídající riziku podnikatelského záměru lze akceptovat za podmínky kvalitního zajištění jiţ od okamţiku čerpání, a to po vkladu zástavního práva v/p banky do Katastru nemovitostí a dostatečné hodnoty zajištění samotné nemovitosti s ohledem na její účelovost a alternativní vyuţití. Dále zkrácením úvěrové angaţovanosti zvýšením podílu vlastního kapitálu, resp. půjčky ze strany organizační sloţky, tak aby úvěr byl splacen maximálně do 5 let. Ošetřením případných právních rizik plynoucích z podřízení půjčky ze strany organizační sloţky včetně ošetření moţnosti inkasa z účtů organizační sloţky pro případ selhání podnikatelského záměru. Směřování veškerého inkasa organizační sloţky na účty u banky poskytující úvěr a prověření ţadatele a jeho společníka ze strany compliance, tak aby se vyloučilo riziko plynoucí z případné legalizace příjmů z trestné činnosti, vzhledem 70

k rizikovým prvkům, které vykazuje vlastnická struktura. Banka by měla přistupovat k financování velmi obezřetným přístupem s důrazem na zajištění a rizikovost konkrétního podnikatelského záměru. Na základě podrobné analýzy předloţených dokumentů a vyhodnocením převyšujících negativních aspektů je dostatečně odůvodněn závěr k nesouhlasnému stanovisku schvalovatele.

71

Závěr Diplomová práce je zaměřena na úvěrové procesy a financování obchodu. Popisuje stanovené instrumenty a strategii vybrané banky při schvalovacích procesech. Na trhu působí několik komerčních bank a kaţdá z nich má vlastní úvěrovou strategii, politiku banky, kterou by se měl kaţdý zaměstnanec, který pracuje v útvaru v oblasti úvěrů nebo útvaru oceňování řídit tak, aby zamezil finančnímu nebo podnikatelskému riziku. V diplomové práci jsou rozpracované finanční i nefinanční nástroje, které banka vyuţívá při vyhodnocení bonity ţadatele o úvěr a reálnosti podnikatelského záměru tak, aby banka byla schopna provést finanční i nefinanční analýzu společnosti. Stanovit bonitu ţadatele, zdali je schopný dostát svým závazkům, tedy v budoucnu schopný řádně splácet poskytnutý úvěr. Ţadatel musí poskytnout bance potřebné informace a předloţit výčet dokumentů pro vypracování analýz. Stanovení bonity ţadatele je jeden z klíčových ukazatelů úvěrové způsobilosti při projednávání ţádosti o úvěr. Pro její stanovení a vyhodnocení ratingu ţadatele banka vyuţívá určitý systém, který můţe být v kaţdé bance odlišný. Jedná se o jeden ze způsobů, kterým si banka ošetřuje úvěrové riziko. Před poskytnutím úvěru se zabývá komplexním zhodnocením veškerých rizik, které mohou vzniknout během trváním úvěrového vztahu ze strany ţadatele. Zde je třeba rozlišit finanční a nefinanční faktory, analyzovat jejich minulý vývoj aţ do období, kdy se společnost nebo podnikatel obrátí na banku se ţádostí o úvěr. Banka nesleduje jenom minulý vývoj, ale zpracovává i analýzu budoucího rozvoje. Dále sleduje podnikatelské riziko, které je vztaţeno k podnikatelské činnosti společnosti. Prověřuje si reálnost a ţivotaschopnost samotných předkládaných investičních záměrů. Způsob financování investičních projektů a doporučení správného typu úvěrového produktu banky je spojen s rozborem finančního rizika společnosti. Jedná se především o kapitálovou strukturu společnosti.. Ve své diplomové práci hodnotím tři vybrané ţádosti o úvěr z hlediska úvěrového procesu. U ţádosti podnikatele pana Nováka, kdy se jedná o financování akontace pivovarnické technologie, je popsáno vyhodnocení bonity ţadatele, podnikatelského záměru a budoucího vývoje v jednoduchém procesu schvalování. Druhá a třetí vybraná společnost 72

z pohledu vyhodnocení banky dopadla při komplexním úvěrovém schvalovacím procesu rozdílně. Společnost Hyk, s. r. o. poţádala banku o financování výstavby nového výrobního areálu, který bude spojen se skladovacím prostorem i administrativní částí. Třetí společnost M&S, s. r. o. se obrátila na banku se ţádostí o financování hotelového komplexu s relaxačním centrem. Úvěrový proces za účelem financování obchodu byl proveden u obou společností ve stejném reţimu. Bylo provedeno komplexní posouzení rizikovosti ţadatelů i jejich kvantitativních či finančních parametrů. V poslední části diplomové práce, po provedení finanční a nefinanční analýzy jsou rozpracovány pozitivní a negativní aspekty, na základě kterých byl učiněn závěr ke schválení nebo zamítnutí úvěru. Ţádost o úvěr společnosti Hyk, s. r. o. bych na základě vyhodnocení výsledků doporučila poskytnout. U společnosti M&S, s. r. o. bych z důvodu velkého rizika a nesolventnosti ţadatele, ke schválení úvěr nedoporučila.

73

Literatura 1. BABOČEK I. A kolektiv: Regulace činnosti bank, Bankovní institut, 2005. ISBN 807265-071-8 2. BLAHA,Z. S. – JINDŘICHOVSKÁ, I:Jak posoudit finanční zdraví firmy. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261-145-3 3. ČERNÁ, A. a kol: Finanční analýza. Praha : Bankovní institut, 1997. ISBN neuvedeno 4. DOUCHA R.: Finanční analýza podniku, VOX Consult, 1996. ISBN 80-902111-2-7 5. GRUNVALD R., Holečková, J.: Finanční plánování a analýza podniku, VŠE, 1994. ISBN 80-245-0032-9. 6. HIGGINS, R. C.: Analýza pro finanční management, Grada, 1997. ISBN 80-7169-4045 7. KOLEKTIV AUTORŮ: Základy bankovnictví, Bankovní institut, 2004. ISBN 807265-052-1 8. KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví v České republice, Bankovní institut, 2000, ISBN neuvedeno 9. KOVANICOVÁ D. a kolektiv: Finanční účetnictví /světový koncept, Polygon, 2002. ISBN 80-7273-129-7 10. LANDA, M.: Jak číst finanční výkazy, Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-19945 11. PAVELKA F., BARDOVÁ D., OPLTOVÁ R.:Úvěrové obchody, Bankovní institut, 2002. ISBN 80-7265-037-8 12. POLIDAR, V.: Management úvěrových obchodů bank, ECONOMIA, a.s., 1991. ISBN 80-85378-03-5 13. PRICE WATERHOUSE: Úvod do řízení úvěrového rizika, MANAGEMENT PRESS, 1994. ISBN 80-85603-49-7 14. REVENDA Z. a kolektiv: Peněţní ekonomie a bankovnictví, MANAGEMENT PRESS, 2004. ISBN 80-7261-031-7 15. SŮVOVÁ H. a kolektiv: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači, Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-027-0 16. SYNEK M. a kolektiv: Manaţerská ekonomika, Grada, 2007. ISBN 978-80-247-19924.

74

17. VORBOVÁ H.: Výkaz cash flow a finanční analýza, nakladatelství Linde, 1997. ISBN 80-85605-08-02. 18. ZIEGLER K.- ŹALMAN L. – ŠPERL J. – MRKVA J. – ČERNÝ L. – LUKÁŠ V.NIDETZKÝ T.:Finanční řízení bank, Bankovní institut, 2005. ISBN 80-7265-078-5 19. OBCHODNÍ ZÁKONÍK , nakladatelství Sagit, a.s., ISBN 978-80-7208-652-8

Internet Enterprise Risk Management. [online]. [cit. 2009-01-31]. Dostupný z WWW: Rating. [online]. [cit. 2009-01-25]. Dostupný z WWW:< http://www.podnikinfo.eu/podnikinfo/rating/proc_rating.aspx?kr=&sekce=5&menu=344> http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/predsednictvi_cr_v_rade_46094.html http://www2.standardandpoors.com/portal/site/sp/en/us/page.home/home/0,0,0,0,0,0,0,0,0, 0,0,0,0,0,0,0.html http://v2.moodys.com/cust/default.asp http://www.fitchratings.com http://www.ciratings.com/ http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=996054 Default. [online ] [cit. 2009-01-25]. Dostupný z WWW: Agentury pro Rating. [online]. [cit. 2009-01-17]. Dostupný z WWW: ISO. [online]. [cit. 2009-02-04]. Dostupný z WWW: http://www.csob.cz, internetová prezentace Československé obchodní banky, a.s. http://www.cnb.cz, internetová prezentace České národní banky

Zákony 1. Vyhláška České národní banky 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry a Opatření České národní banky č. 2 ze dne 3. července 2002 o kapitálové přiměřenosti bank a dalších pravidlech obezřetného podnikání na individuálních základě 2. Zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jejich řešení ( Insolventní zákon 3. Zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

75

Seznam příloh Příloha č. 1 Porovnání dlouhodobých ratingových stupnic Příloha č. 2 Blankosměnka Příloha č. 3 Ţádost o čerpání Příloha č. 4 Rozvaha, Hyk, s. r. o. Příloha č. 5 Výkaz zisku a ztráty, Hyk , s. r. o Příloha č. 6 Finanční ukazatele, Hyk, s. r. o Příloha č. 7 Rozpočet hotelu Příloha č. 8 Výkaz zisku a ztráty, M&S, a. s Příloha č. 9 Výkaz zisku a ztráty M&S, s.r. o Příloha č. 10 Rozvaha M&S, a. s Příloha č. 11 Rozvaha M&S, s. r. o Příloha č. 12 Finanční ukazatele M&S Příloha č. 13 Finanční ukazatele M&S

Seznam schémat Schéma č. 1: Činnosti bank Schéma č. 2: Zásady úvěrových obchodů Schéma č. 3: Linie společnosti Schéma č. 4: Rating a scoring Schéma č. 5 Oblasti vstupující do nefinanční analýzy Schéma č. 6 Analýza finanční situace

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Parametrizované produkty Tabulka č. 2: Parametry PPÚ Tabulka č. 3: Malý úvěr pro podnikatele Tabulka č. 4: Struktura financování Tabulka č. 5: Plánované trţby Tabulka č. 6: Náklady na výrobu piva odpovídající mnoţství 5 000hl/rok Tabulka č. 7: Plánovaný rozpočet stavby Tabulka č. 8: Základní ukazatele společnosti

76

Příloha č.1 Porovnání dlouhodobých ratingových stupnic

S&P AAA AA+ AA AA A+ A ABBB+ BBB BBBBB BBB+ B BCCC CC C D

MOODY' S Aaa Aa1 Aa2 Aa3 A1 A2 A3 Baa1 Baa2 Baa3 Ba1 Ba2 Ba3 B1 B2 B3 Caa Ca C

FITCH / IBCA AAA AA+ AA AAA+ A ABBB+ BBB BBBBB+ BBBBB+ BBCCC CC C DDD DD D

CI

JBRI

AAA AA+ AA AAA+ A ABBB+ BBB BBBBB+ BB BBB+ B BCCC+ CCC CCCDDD

AAA AA+ AA AAA+ A ABBB+ BBB BBBBB+ BB BBB+ B BCCC CC C

CRA Aaa Aa+ Aa AaA+ A ABaa+ Baa BaaBa+ Ba BaB+ B BCaa+ Caa CaaCa+ Ca CaC+ C

Investiční kvalita

Investiční stupeň

Spekulativní stupeň

Zdroj: interní seminář – investiční akademie 04/2008 Vysvětlivky: S & P, Standard & Poor's -

http://www2.standardandpoors.com/portal/site/sp/en/us/page.home/home/0,0,0,0,0,0,0,0,0, 0,0,0,0,0,0,0.html MOODY'S, - http://v2.moodys.com/cust/default.asp FITCH / IBCA, Fitch IBCA - http://www.fitchratings.com/ CI, Capital Inteligence - http://www.ciratings.com/ JBRI, Japan Bond Rating Institute http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=996054 CRA, CRA Rating Agency - http://www.crarating.com/ http://www.dnbczech.cz/Czech/default.htm - odkaz na společnost, která se zabývá pouze obchodním ratingem.

77

Příloha č. 2 Blankosměnka

Číslo směnky V Praze dne: ………………………Kč částka

měna

Dne………………………..

zaplatím za tuto

směnku Datum splatnosti ( měsíc slovy)

Jako aval za

Na řad Československé obchodní banky, a.s., Radlická 33 Praha 5, PSČ 150 2, IČO: 00001350 Částka a měna slovy ………………………………………………………………………. bez protestu

Splatno u Československé obchodní banky, a. s. Adresa: Praha 5, Radlická 333, PSČ 150 20

Smlouva č.

jméno ( název, razítko), adresa podpisy výstavce

Zdroj: návrh autora

78

Příloha č. 3 Ţádost o čerpání Obchodní firma klienta: Smlouva č.: Celkový limit dle smlouvy: V návaznosti na skutečnost, ţe: podmínky pro čerpání výše uvedené úvěrové angaţovanosti byly splněny,

Nezapomeňte zkontrolovat plnění finančních a nefinančních covenants před čerpáním ! tedy ţe: 1)

smluvní dokumentace byla uzavřena včetně případných dodatků, kopie strany s podpisem klienta v příloze (není třeba, pokud je jiţ kopie podepsané celé smluvní dokumentace včetně všech uzavřených dodatků k dispozici Správě úvěrů)

2)

klient předloţil veškeré dokumenty prokazující splnění účelu úvěru (je třeba zejména u účelových úvěrů)

3)

v příloze vznik zajištění byl prokázán v souladu se smlouvou, tedy byly uzavřeny veškeré předpokládané smlouvy a byly předloţeny všechny dohodnuté dokumenty (nevyplňuje se, pokud jsou jiţ příslušné dokumenty k dispozici Správě úvěrů)

4)

kopie návrhu do katastru nemovitostí kopie výpisu z katastru nemovitostí kopie ručitelského prohlášení kopie patronátního prohlášení kopie smlouvy o ZP k peněţním prostředkům kopie smlouvy o ZP k pohledávkám kopie směnky kopie dohody o vyplň. právu směnečném kopie smlouvy o ZP k cenným papírům registrace v SCP (zaknihované CP) kopie bankovní záruky ostatní výše čerpání nepřevyšuje regulovanou výši limitu (pouze u regulovaného RVG a KTK úvěru), aktuálně stanovená hodnota předmětu úvěrování/regulace

dokumentů doručených dne s výjimkou: Ad 1) dokumentace Ad 2) splnění účelu

činí

Ad 3) zajištění

,-

dle

Ad 4) regulace

ţádám o čerpání/vystavení ve výši:…………….,-CZK dne do dne (zejména u RVG čerpání) na účet klienta / dodavatele (zejména u účelových úvěrů) dle smlouvy 6.1.1.1.1

Číslo účtu dodavatele –

Jméno a příjmení klientského pracovníka:

Schválení příslušným schvalovatelem, pokud je třeba (výjimky výše) prokázáno podpisem této ţádosti

podpis- dne

prokázáno jiným dokumentem, v příloze Označujte kříţkem odpovídající varianty a doplňujte příslušné údaje.

Zdroj: předtisk vybrané banky

79

Příloha č.4 Rozvaha Hyk, s. r. o. Rozvaha (tis. CZK)

Hyk, s. r. o.

AKTIVA CELKEM

28 590

A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

B.

Dlouhodobý majetek

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek z toho

B.III.

Dlouhodobý finanční majetek

C.

Oběžná aktiva

C.I.

Zásoby v tom

C.III.

1 000

0

1 226

694

587

386

0

0

Goodwill

0

0

0

0

314

659

587

386

226

585

639

308

Pozemky

0

0

0

0

Stavby Samost.movité věci a soubory movitých věcí

0

0

0

0

226

585

639

308

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

0

0

0

0

Ostatní

0

0

0

0

0

0

0

0

27 608

30 142

30 416

32 768

10 499

12 872

14 181

14 847

Materiál

0

0

12 748

14 055

Nedokončená výroba a polotovary

0

0

0

0

Výrobky

0

0

0

0

10 499

12 872

1 433

792

0

0

0

0

0

0

0

0

Pohledávky z obchodních vztahů

0

0

0

0

Pohledávky za spřízněnými osobami

0

0

0

0

Odložená daňová pohledávka

0

0

0

0

Ostatní

0

0

0

0

11 303

12 294

10 854

15 156

11 334

12 471

10 768

14 797

0

0

0

0

-31

-177

86

359

0

0

0

0

5 806

4 976

5 381

2 765

442

205

1 037

1 100

Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za spřízněnými osobami Pohledávky za státem Ostatní

Krátkodobý finanční C.IV. majetek D.I.

0 1 244 0

Dlouhodobé pohledávky

v tom

0 540

659

Ostatní v tom

34 562

0

Zboží C.II.

33 679

314

Dlouhodobý hmotný majetek v tom

31 591

Ocenitelná práva Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

B.II.

31.12.2004 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2007

Časové rozlišení

80

PASIVA CELKEM

28 590

31 591

33 679

34 562

A.

Vlastní kapitál

5 923

7 000

8 760

11 255

A.I.

Základní kapitál

3 000

3 000

4 000

4 000

A.II.

Kapitálové fondy

0

0

0

0

A.III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ost.fondy ze zisku

A.IV.

Výsledek hospodaření minulých let

A.V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

B.

Cizí zdroje

B.I.

Rezervy z toho

B.II.

Krátkodobé rezervy

586

1 075

1 034

2 495

22 655

24 570

24 906

23 294

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

v tom

Závazky z obchodních vztahů

0

0

0

0

Závazky ke spřízněným osobám Odložený daňový závazek

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

Krátkodobé závazky

17 655

19 160

17 557

16 948

v tom

17 415

18 987

15 957

16 263

Závazky z obchodních vztahů Závazky ke spřízněným osobám

129

52

1 045

55

Závazky k zaměstnancům

137

175

179

213

Závazky ke státu

-26

-54

376

417

Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé úvěry a výpomoci Časové rozlišení

Cash flow (tis.CZK) Typ účetních výkazů

+ + + – – = + + + + + + A. + + B. + + + + + C.

400 4 360

0

v tom C.I.

400 3 326

0

Ostatní B.IV.

300 2 625

Dlouhodobé závazky

Ostatní B.III.

71 2 266

0

0

0

0

5 000

5 410

7 349

6 346

0

0

0

0

5 000

5 410

7 349

6 346

12

21

13

13

31.12.2004 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2007 Auditovaná Auditovaná Upřesněná Předběžná předběžná

Hospodářský výsledek Odpisy nehmotného a hmotného IM Saldo nepeněžních nákl. a výnos.položek Zisk z prodeje IM, CP a vkladů Mimořádné peněžní položky Běžný peněžní tok (CCF) Změna potřeby pracovního kapitálu Změna zásob Změna pohledávek z obchodních vztahů Změna závazků z obchodních vztahů Změna ost.prov.pohl.a záv. a přech.účtů Mimořádné peněžní položky Peněžní tok z provozní činnosti Výdaje spojené s pořízením dlouh.majetku Příjmy z prodeje dlouh.majetku Peněžní tok z investiční činnosti Změna dlouhodobého finančního dluhu Změna krátkodobého finančního dluhu Změna ostatních závazků Změny vlastního kapitálu Dividendy Peněžní tok z finanční činnosti Čisté zvýšení/snížení peněž.prostředků

N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A

81

1 075 417 0 0 0 1 492 -1 536 -2 373 -1 137 1 572 402 0 -44 -1 121 0 -1 121 0 410 -77 2 0 335 -830

1 034 598 271 10 0 1 893 -3 576 -1 309 1 703 -3 030 -940 0 -1 683 -3 180 2 610 -570 0 1 939 993 1 726 0 4 658 2 405

2 495 612 0 0 0 3 107 -4 650 -666 -4 029 306 -261 0 -1 543 -80 0 -80 0 -1 003 -990 -1 000 0 -2 993 -4 616

Příloha č. 5 Výkaz zisku a ztráty Hyk, s. r. o. Výkaz zisku a ztráty (tis. CZK)

Hyk, s. r. o.

Tržby za prodej zboží

I.

31.12.2004 31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

73 543

76 564

16 301

20 951

A. Náklady vynaložené na prodané zboží

56 721

57 491

11 976

16 436

+

16 822

19 073

4 325

4 515

230

244

55 526

66 964

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

230

244

55 526

66 964

Změna stavu zásob vlastní činnosti

0

0

0

0

Aktivace

0

0

0

0

11 044

12 592

50 937

60 008

6 008

6 725

8 914

11 471

C. Osobní náklady

3 545

4 431

5 171

6 499

D. Daně a poplatky

15

0

18

21

134

417

598

612

0

0

2 610

0

F. Zůstatková cena prodaného dl.majetku a materiálu

0

0

2 600

0

G. Změna rezerv a OP v pr.obl. a kompl.nákl.příšt.obd.

0

0

271

0

0

0

0

0

5

17

5

14

0

0

0

0

0

0

0

0

2 309

1 860

2 861

4 325

0

0

0

0

0

0

0

0

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

0

0

0

0

VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

0

0

0

0

M. Změna stavu rezerv a opr.pol. ve finanční oblasti

0

0

0

0

4

4

0

0

421

306

408

467

621

778

598

205

1 517

809

1 585

1 568

0

0

0

0

0

0

0

0

-1 313

-333

-1 395

-1 830

410

452

432

0

Obchodní marže

II.

Výkony v tom

B. Výkonová spotřeba +

Přidaná hodnota

E. Odpisy dlouhodobého nehm. a hmot.majetku III.

Tržby z prodeje dlouh.majetku a materiálu

IV.

Ostatní provozní výnosy

H. Ostatní provozní náklady V.

Převod provozních výnosů I. Převod provozních nákladů

* VI.

Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

J. Prodané cenné papíry a podíly VII.

K. Náklady z finančního majetku IX.

X.

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

Výnosové úroky

N. Nákladové úroky XI.

Ostatní finanční výnosy

O. Ostatní finanční náklady XII.

Převod finančních výnosů

P. Převod finančních nákladů *

Finanční výsledek hospodaření

Q. Daň z příjmů za běžnou činnost z toho odložená **

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

XIII. Mimořádné výnosy

0

0

0

0

586

1 075

1 034

2 495

0

0

0

0

R. Mimořádné náklady

0

0

0

0

S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti

0

0

0

0

z toho odložená

0

0

0

0

Mimořádný výsledek hospodaření

0

0

0

0

0

0

0

0

586

1 075

1 034

2 495

*

T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům ***

Výsledek hospodaření za účetní období

82

Příloha č. 6 Finanční ukazatele Hyk, s. r. o. Finanční ukazatele

Hyk, s. r. o.

Délka období ve dnech

31.12.2004

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

366

365

365

365

73 773

76 808

71 827

87 915

N/A

4,11%

-6,49%

22,40%

22,87%

24,91%

26,53%

21,55%

Výkazy jsou správně vyplněny Rentabilita Výše tržeb Meziroční změna tržeb Obchodní marže Marže přidané hodnoty

8,14%

8,76%

12,42%

13,05%

B

Marže běžného cash flow

0,98%

1,94%

2,64%

3,53%

C

Marže hrubého běžného CF

1,53%

2,53%

3,25%

3,53%

C

Rentabilita tržeb

3,13%

2,42%

3,98%

4,92%

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

9,87%

15,36%

13,32%

22,17%

Rentabilita aktiv

3,47%

4,83%

4,49%

7,22%

Celková likvidita

123,75%

123,41%

126,22%

145,31%

B+C Likvidita B+C C

B+C C B

C

Běžná likvidita

63,80%

55,87%

53,85%

64,17%

Podíl pohledávek nad 30 dní PLS

2,71%

9,41%

9,53%

8,70%

Podíl závazků po lhůtě splatnosti

10,66%

11,19%

13,14%

12,63%

Doba obratu zásob z tržeb

52,1

61,2

72,1

61,6

Doba inkasa pohledávek z obchodních vztahů Doba inkasa pohledávek z OV po odečtení záloh

56,2

59,3

54,7

61,4

56,2

58,7

54,7

61,4

Doba splatnosti závazků z OV po odečtení záloh

75,4

77,2

86,6

73,3

Doba splatnosti závazků z obch.vztahů z tržeb

86,4

90,2

81,1

67,5

14

22

34

45

5 609

6 341

7 173

10 869

Délka peněžního cyklu Finanční struktura C

Upravený vlastní kapitál (TNW)

C

Podíl upraveného vlastního kapitálu

19,84%

20,50%

22,35%

31,80%

Podíl uprav.vlast.kapitálu vč. leas.závazků

18,97%

20,18%

21,87%

31,52%

Podíl vlastního kapitálu vč. závazků v ESS

21,17%

22,32%

29,11%

32,72%

B

Finanční zadluženost dlouhodobá Finanční zadluženost

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

112,30%

93,11%

112,35%

61,22%

Dluhová služba Volné cash flow

C

C

N/A

-1 165

-4 863

-1 623

Doba splatnosti finančního dluhu (roky)

7

3,6

3,9

2

Doba splatnosti dlouh.finanč.dluhu (roky)

0

0

0

0

Doba splatnosti finančního dluhu z EBITDA

2,1

2,4

2

1,3

Krytí finančních nákladů

1,8

5,5

2,1

2,4

Krytí úroků

3,4

6

4,6

6,3

Krytí úroků z běžného cash flow

3,7

7,4

6,7

7,7

Krytí úroků, leas.nákl. a nájemného z běžného CF

3,7

7,4

6,7

7,7

83

Příloha č. 7 Rozpočet hotelu Hotel Rozpočet

vlastní zdroje

úvěr

NEZKOLAUDOVÁNO

PLÁNOVÁNO

jednotek

kalk. cena na mj.

81,9m2

10 000,00 Kč

819 000,00 Kč

1 700 000,00 Kč

1 700 000,00 Kč

20 000,00 Kč

1 886 000,00 Kč

600 000,00 Kč

1 286 000,00 Kč

4 405 000,00 Kč

1 050 000,00 Kč

3 355 000,00 Kč

2 665 000,00 Kč

1 200 000,00 Kč

1 465 000,00 Kč

648 000,00 Kč

CELKEM

1. Nadzemní podlaží 1. Vstupní prostor - (hala, recepce) obklad a dlažba leštěná žula vč.interiéru

450 000,00 Kč

369 000,00 Kč

2. Společenská místnost barový pult včetně technologie

1ks

ostatní úpravy včetně interiéru

94,3m2

1. Nadzemní podlaží celkem

1 700 000,00 Kč

1. až 6. Nadzemní podlaží 1. Apartmán v nadstandardním provedení a vybavení

106,6m2

25 000,00 Kč

2. Apartmán malometrážní ve standardním 32,4m2

20 000,00 Kč

648 000,00 Kč

3. Kompletace a vybavení apartmánů 1- 4. patro

provedení a vybavení

22

172 000,00 Kč

3 784 000,00 Kč

4. Schodiště

1ks

124 000,00 Kč

124 000,00 Kč

5. Rekonstrukce výtahu

1

1 500 000,00 Kč

1 500 000,00 Kč

6. Úprava střechy

1

250 000,00 Kč

1. až 6. Nadzemní podlaží celkem

3 784 000,00 Kč

250 000,00 Kč 8 971 000,00 Kč

1 848 000,00 Kč

5 249 000,00 Kč

1 150 000,00 Kč

1 150 000,00 Kč

850 000,00 Kč

300 000,00 Kč

14 500,00 Kč

2 232 130,00 Kč

1 200 000,00 Kč

1 032 130,00 Kč

1 850 000,00 Kč

1 850 000,00 Kč

960 000,00 Kč

890 000,00 Kč

1. Suterén - včetně stavebních úprav 1. sauna + bazén komplet 2. šatny, sprchy, ostatní prostory 3. masážní boxy, solárium technologie

1 153,94m2 1

1. Suterén

5 232 130,00 Kč

3 010 000,00 Kč

2 222 130,00 Kč

2. Suterén 1. Stavební úpravy

61,7m2

12 000,00 Kč

740 400,00 Kč

450 400,00 Kč

290 000,00 Kč

2. Bazén

1

750 000,00 Kč

750 000,00 Kč

300 000,00 Kč

450 000,00 Kč

3. Technologie bazénu

1

850 000,00 Kč

850 000,00 Kč

850 000,00 Kč

4. Hydroterapeutické vany

4

850 000,00 Kč

3 400 000,00 Kč

3 400 000,00 Kč

5. Vzduchotechnika

1

1 350 000,00 Kč

1 350 000,00 Kč

6. Elektroinstalace

1

350 000,00 Kč

350 000,00 Kč

2. Suterén celkem CELKOVÉ náklady včetně DPH

84

1 350 000,00 Kč 100 000,00 Kč

250 000,00 Kč

7 440 400,00 Kč

850 400,00 Kč

6 590 000,00 Kč

26 048 530,00 Kč

6 758 400,00 Kč

17 416 130,00 Kč

Příloha č. 8 Výkaz zisku a ztráty M&S, a. s. Výkaz zisku a ztráty (tis.Kč), M&S, a. s. I. A. + II.

B. + C. D. E. III. F. G. IV. H. V. I. * VI. J. VII. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q.

** XIII. R. S.

* T.

***

31.12.2003

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a v tom služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehm. a hmot.majetku Tržby z prodeje dlouh.majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dl.majetku a materiálu Změna rezerv a OP v pr.obl. a kompl.nákl.příšt.obd. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opr.pol. ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost z toho odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti z toho odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům

Výsledek hospodaření za účetní období

85

31.12.2004

30.9.2005

31.12.2006

30.9.2007

0 0 0 25 196

0 0 0 30 724

101 0 101 34 228

101 9 92 51 219

0 0 0 37 390

25 196 0 0 20 001 5 195 2 220 65 15 3 240 3 200 0 2 971 23 032 0 0 -17 126 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 -5 0

30 724 0 0 22 717 8 007 2 482 10 251 2 650 2 498 5 733 21 212 21 664 0 0 -769 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 36 0 0 -30 0

34 228 0 0 26 153 8 176 1 683 19 0 0 0 0 2 -743 0 0 7 219 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 23 29 0 0 -6 0

51 219 0 0 38 609 12 702 2 261 36 1 062 2 062 0 2 200 2 -706 0 0 9 913 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 24 38 0 0 -14 474

37 390 0 0 26 886 10 504 1 715 12 0 0 0 0 0 7 0 0 8 770 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 31 0 0 -30 0

0 -17 131 9 25

0 -799 70 7

0 7 213 157 107

0 9 425 432 107

0 8 740 11 0

-16

63

50

325

11

-17 147

-736

7 263

9 750

8 751

Příloha č. 9 Výkaz zisku a ztráty M&S, s. r. o. Výkaz zisku a ztráty (tis.Kč), M&S, s. r. o. I.

31.12.2003 31.12.2004

Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží +

Obchodní marže

II.

Výkony v tom

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

30.9.2005 31.12.2006 30.9.2007

1 910

1 401

1 060

1 530

1 461

1 137

841

747

1 120

902

773

560

313

410

559

2 400

2 307

0

2 685

688

2 400

2 307

0

2 685

688

636

680

683

1 619

583

2 537

2 187

-370

1 476

664

6

6

0

9

6

1 479

876

0

1 007

Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace B. Výkonová spotřeba +

Přidaná hodnota

C. Osobní náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouhodobého nehm. a hmot.majetku III.

Tržby z prodeje dlouh.majetku a materiálu

0

F. Zůstatková cena prodaného dl.majetku a materiálu

0

G. Změna rezerv a OP v pr.obl. a kompl.nákl.příšt.obd. IV.

3 200

Ostatní provozní výnosy

H. Ostatní provozní náklady V.

19

3 147

0

1 975

343

0

769

42

0

0

0

0

Převod provozních výnosů I. Převod provozních nákladů

* VI.

Provozní výsledek hospodaření

93

0

0

-2 167

-1 541

-370

-746

4 551

1 038

193

979

80

160

172

265

12

4 471

878

21

714

-12

-663

-349

-32

553

565

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

J. Prodané cenné papíry a podíly VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku K. Náklady z finančního majetku IX.

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů M. Změna stavu rezerv a opr.pol. ve finanční oblasti X.

Výnosové úroky

N. Nákladové úroky XI.

Ostatní finanční výnosy

O. Ostatní finanční náklady XII.

Převod finančních výnosů

P. Převod finančních nákladů *

Finanční výsledek hospodaření

Q. Daň z příjmů za běžnou činnost z toho odložená **

98

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

2 206

XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady

865

408

1

4

5 553

2 245

0

0

14

-4 688

-1 837

1

4

-14

-2 482

-2 500

-348

-28

539

S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti z toho odložená *

Mimořádný výsledek hospodaření

T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům ***

Výsledek hospodaření za účetní období

86

Příloha č. 10 Rozvaha M&S, a. s. Rozvaha (tis.Kč) A. B. B.I.

B.II.

B.III. C. C.I.

C.II.

C.III.

C.IV. D.I.

A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II.

B.III.

B.IV.

C.I.

M&S, a.s.

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek z toho Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek v tom Pozemky Stavby Samost.movité věci a soubory movitých věcí Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Ostatní Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby v tom Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Ostatní Dlouhodobé pohledávky v tom Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za spřízněnými osobami Odložená daňová pohledávka Ostatní Krátkodobé pohledávky v tom Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za spřízněnými osobami Pohledávky za státem Ostatní Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ost.fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje Rezervy z toho Krátkodobé rezervy Dlouhodobé závazky v tom Závazky z obchodních vztahů Závazky ke spřízněným osobám Odložený daňový závazek Ostatní Krátkodobé závazky v tom Závazky z obchodních vztahů Závazky ke spřízněným osobám Závazky k zaměstnancům Závazky ke státu Ostatní Bankovní úvěry a výpomoci v tom Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé úvěry a výpomoci Časové rozlišení

87

31.12.2003 31.12.2004 30.9.2005 31.12.2006 30.9.2007 38 645 33 193 41 034 45 872 53 665 17 600 0 0 0

18 020 0 0 0

19 341 0 0 0

18 586 0 0 0

19 415 0 0 0

0 0 0 0

0 420 0 0

0 1 741 0 0

0 986 0 0

0 1 815 0 0

0

420

1 741

251

1 815

0 0

0 0

0 0

0 735

0 0

17 600 20 572 0 0 0 0 0 0 0 0

17 600 14 692 122 0 0 0 122 0 0 0

17 600 21 443 122 0 0 0 122 0 0 0

17 600 27 053 122 0 0 0 122 0 0 0

17 600 34 018 122 0 0 0 122 0 0 0

0 0 0 19 771 19 490

0 0 0 9 696 8 838

0 0 0 11 485 10 029

0 0 0 14 084 12 975

0 0 0 8 734 7 458

0 281 0

0 555 303

0 1 281 175

0 848 261

0 1 148 128

801 473

4 874 481

9 836 250

12 847 233

25 162 232

38 645 16 956 0 0 0 34 103 -17 147 21 689 0

33 193 16 220 0 0 0 16 956 -736 16 953 0

41 034 23 483 0 0 0 16 220 7 263 17 547 0

45 872 25 970 0 0 0 16 220 9 750 19 898 2 200

53 665 34 721 0 0 0 25 970 8 751 18 940 2 200

0 0 0 0 0 21 689 11 827 7 648 63 1 691 460 0 0 0 0

0 0 0 0 0 16 953 14 298 120 142 1 000 1 393 0 0 0 20

0 0 0 0 0 17 547 7 121 601 141 16 9 668 0 0 0 4

0 0 0 0 0 17 698 6 740 0 142 529 10 287 0 0 0 4

0 0 0 0 0 16 740 6 693 0 309 248 9 490 0 0 0 4

Příloha č. 11 Rozvaha M&S, s. r. o. Rozvaha (tis.Kč)

M&S, s. r. o. 31.12.2003 31.12.2004 30.9.2005 31.12.2006 30.9.2007 AKTIVA CELKEM 26 830 26 208 28 702 29 934 28 458 A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Dlouhodobý majetek 17 021 19 174 20 317 21 559 21 559 B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 0 z toho Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 10 115 12 268 13 411 14 653 14 653 v tom Pozemky Stavby 10 115 12 268 13 411 14 653 14 653 Samost.movité věci a soubory mov. věcí Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Ostatní Dlouhodobý finanční B.III. majetek 6 906 6 906 6 906 6 906 6 906 C. Oběžná aktiva 9 809 7 034 8 385 8 375 6 896 C.I. Zásoby 0 0 0 0 0 v tom Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Ostatní C.II. Dlouhodobé pohledávky 0 0 0 0 0 v tom Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za spřízněnými osobami Odložená daňová pohledávka Ostatní C.III. Krátkodobé pohledávky 7 695 6 401 5 848 7 231 6 879 v tom Pohledávky z obchodních vztahů 5 793 5 966 5 380 6 158 5 803 Pohledávky za spřízněnými osobami 0 0 0 0 0 Pohledávky za státem 0 0 33 0 3 Ostatní 1 902 435 435 1 073 1 073 Krátkodobý finanční C.IV. majetek 2 114 633 2 537 1 144 17 D.I. Časové rozlišení 0 0 3 PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ost.fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje Rezervy z toho Krátkodobé rezervy B.II. Dlouhodobé závazky v tom Závazky z obchodních vztahů Závazky ke spřízněným osobám Odložený daňový závazek Ostatní B.III. Krátkodobé závazky v tom Závazky z obchodních vztahů Závazky ke spřízněným osobám Závazky k zaměstnancům Závazky ke státu Ostatní B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci v tom Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé úvěry a výpomoci C.I. Časové rozlišení A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I.

88

26 832 -2 385 200

26 206 -4 887 200

28 702 -5 234 200

29 934 -4 914 200

28 459 -4 480 200

-103 -2 482 29 067 3 200

-2 587 -2 500 30 802 6 347

-5 086 -348 33 936 6 347

-5 086 -28 34 848 7 553

-5 219 539 32 660 7 553

16 050 0 0 0 16 050 3 318 3 389

16 050 0 0 0 16 050 3 743 2 892 710

16 050 0 0 0 16 050 8 380 2 716 10

21 082 0 0 0 21 082 2 870 3 112 -242

-71 6 499 6 499

41 100 4 662 4 662

0 5 654 3 159 3 159

16 050 0 0 0 16 050 8 587 2 994 1 000 0 181 4 412 2 658 2 658

150

291

0

0

279

0 0 1 155 1 155

Příloha č. 12 Finanční ukazatele M&S, s. r. o. Finanční ukazatelé

M&S, s. r. o.

31.12.2003 31.12.2004

Délka období ve dnech Výkazy jsou správně vyplněny

365

365

273

365

274

PRAVDA

PRAVDA

PRAVDA

PRAVDA

RENTABILITA

-

-14%

-

14%

103%

Obchodní marže

40%

40%

30%

27%

38%

Marže přidané hodnoty

59%

62%

-35%

45%

31%

Marže EBITDA

58%

61%

-35%

45%

26%

Provozní marže

-50%

-38%

-35%

-15%

26%

91,7%

46,7%

-32,9%

42,4%

25,7%

-

N/A

N/A

N/A

N/A

Marže běžného cash flow Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

LIKVIDITA

Rentabilita aktiv (ROA)

-

-2,5%

-1,7%

-0,1%

2,6%

Celková likvidita

283%

174%

100%

98%

219%

Běžná likvidita

283%

174%

100%

98%

219%

0

0

0

0

0

Doba inkasa pohledávek z obch.styku (dny)

491

574

1 313

477

675

Doba splatnosti závazků z obch.styku (dny)

698

661

464

312

481

Průměrná doba obratu zásob (dny)

FINANČNÍ STRUKTURA

Délka peněžního cyklu (dny)

DLUHOVÁ SLUŽBA

31.12.2006 30.9.2007

PRAVDA

Meziroční změna tržeb

-207

-87

848

165

195

-2 385

-4 887

-5 234

-4 914

-4 480

Podíl upraveného vlastního kapitálu

-9%

-19%

-18%

-16%

-16%

Podíl uprav.vlast.kapitálu (vč. leas.závazků)

-9%

-19%

-18%

-16%

-16%

Finanční zadluženost (dlouhodobá)

-272%

-95%

-60%

-54%

-26%

Finanční zadluženost

-272%

-95%

-60%

-54%

-26%

-

1 381

-1 447

-2 090

1 118

0,9

1,4

-6,8

0,9

1,6

Upravený vlastní kapitál (TNW)

Volné cash flow Doba splatnosti finančního dluhu (roky) Doba splatnosti dlouh.finanč.dluhu (roky) Krytí finančních nákladů

0,9

1,4

-6,8

0,9

1,6

#DIV/0!

#DIV/0!

#DIV/0!

#DIV/0!

47,1

-

-

-

-

-

Krytí úroků z běžného cash flow Krytí úroků a nájemného z běžného CF

-

-

-

-

-

Obrat zásob (dny)

0

0

0

0

0

491

587

1 386

533

740

96%

92%

95%

76%

78%

121%

32%

39%

43%

82%

Inkaso pohledávek (dny) SMLUVNÍ COVENANTY SME

30.9.2005

Podíl pohledávek nad 30 dní PLS Běžná likvidita Celková likvidita

296%

188%

100%

98%

240%

Rentabilita tržeb

-50,3%

-41,6%

-34,9%

-17,7%

26,3%

Rentabilita aktiv

-9,3%

-9,5%

-1,6%

-0,1%

2,5%

-9%

-19%

-18%

-16%

-16%

Podíl vlastního kapitálu Kapitálová struktura

-1225%

-636%

-648%

-709%

-735%

Finanční zadluženost Podíl vlastního kapitálu (vč. závazků ke spol.)

-272%

-95%

-60%

-54%

-26%

-9%

-16%

-18%

-13%

-17%

Finanční zadluženost (vč. závazků ke spol.)

-272%

-110%

-61%

-74%

-20%

89

Příloha č. 13 Finanční ukazatele M&S, a. s. Finanční ukazatelé, M&S, a.s. Délka období ve dnech Výkazy jsou správně vyplněny

31.12.2003

31.12.2004

365

365

273

365

274

PRAVDA

PRAVDA

PRAVDA

PRAVDA

PRAVDA

Meziroční změna tržeb RENTABILITA LIKVIDITA FINANČNÍ STRUKTURA

30.9.2007

-

22%

-

67%

9%

N/A

100%

91%

N/A

29%

56%

24%

28%

28%

Marže EBITDA

-61%

10%

21%

25%

23%

Provozní marže

-61%

-1%

21%

19%

23%

-60,80%

8,70%

21,00%

19,10%

23,40%

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

-

-4,80%

48,60%

38,10%

38,40%

Rentabilita aktiv (ROA)

-

-2,10%

26,00%

22,80%

23,50%

Celková likvidita

97%

89%

124%

154%

205%

Běžná likvidita

97%

89%

123%

153%

204%

0

1

1

1

1

Doba inkasa pohledávek z obch.styku (dny)

282

101

55

83

44

Doba splatnosti závazků z obch.styku (dny)

216

225

41

51

53

Marže přidané hodnoty

Marže běžného cash flow

Průměrná doba obratu zásob (dny)

Délka peněžního cyklu (dny)

DLUHOVÁ SLUŽBA

31.12.2006

N/A

Obchodní marže

67

-122

14

33

-9

16 956

16 220

23 483

25 970

34 721

Podíl upraveného vlastního kapitálu

44%

49%

57%

57%

65%

Podíl uprav.vlast.kapitálu (vč. leas.závazků)

Upravený vlastní kapitál (TNW)

44%

49%

57%

57%

65%

Finanční zadluženost (dlouhodobá)

0%

0%

0%

0%

0%

Finanční zadluženost

0%

0%

0%

0%

0%

Volné cash flow

-

7 955

-3 844

-3 188

13 101

Doba splatnosti finančního dluhu (roky)

0

0

0

0

0

Doba splatnosti dlouh.finanč.dluhu (roky)

0

0

0

0

0

-3 425,20

-25,6

1 203,20

708,1

292,3

-

-

-

-

-

-5,9

2,9

-

6,6

18,3

0

1

1

1

1

Krytí finančních nákladů Krytí úroků z běžného cash flow Krytí úroků a nájemného z běžného CF Obrat zásob (dny) Inkaso pohledávek (dny)

SMLUVNÍ COVENANTY SME

30.9.2005

Podíl pohledávek nad 30 dní PLS Běžná likvidita

282

105

80

92

55

68%

29%

91%

34%

12%

5%

36%

66%

113%

184%

Celková likvidita

95%

87%

122%

153%

203%

Rentabilita tržeb

-68,00%

-2,50%

21,00%

19,30%

23,50%

Rentabilita aktiv

-44,40%

-2,20%

23,70%

21,30%

49%

57%

57%

65%

21,70% 44%

128%

105%

75%

77%

55%

Podíl vlastního kapitálu Kapitálová struktura Finanční zadluženost Podíl vlastního kapitálu (vč. závazků ke spol.)

0%

0%

0%

0%

0%

64%

49%

59%

57%

65%

Finanční zadluženost (vč. závazků ke spol.)

45%

1%

3%

0%

0%

90