Uvolnění Evropy Paul Needham Akvizice, aliance a partnerství – není nad hrozbu větší konkurence, která motivuje dopravce k aktivitě. Paul Needham hovořil s předními dopravci o rychle se blížící celkové liberalizaci trhu železniční nákladní dopravy v EU. Pomalu končí éra státních železničních dopravců, kteří provozují převážně vlaky nepřekračující státní hranice. Blížící se celková liberalizace trhu a zpřísněné finanční podmínky provozu přiměly sektor evropské železniční nákladní dopravy nastoupit etapu restrukturalizace. Zřejmě se již objevují první příznaky konsolidace. Jak bylo vysvětleno v článku „Všichni nastoupit“ (v tomto čísle na str. 1-4), zbývající neregulované přeshraniční trasy mají být začátkem příštího roku otevřeny volné konkurenci a o 12 měsíců později je mají následovat národní trhy. Podle odborníků patří budoucnost malému počtu pan-evropských železničních dopravců, kteří nabízejí širokou síť a spolupracují s regionálními dopravci zaměřenými na vybrané geografické koridory. Dále také spolupracují se specializovanými dopravci, kteří využívají mezery na trhu a soustřeďují se na konkrétní trhy či zákazníky. Nepřekvapuje podobnost s námořními dopravci vzhledem k charakteru činnosti. Ne všichni dopravci, uvedení v tomto článku, poskytují námořní a/nebo vnitroevropskou dopravu kontejnerů/výměnných nadstaveb, je však patrné, jak tyto služby lze přizpůsobit na míru požadavkům zákazníků. Jak tedy dopravci reagují? V posledních letech přijal největší evropský dopravce pro železniční nákladní dopravu Railion (dříve Deutsche Bahn Cargo) jasnou strategii růstu v Evropě založenou na akvizicích a aliancích. Nejprve došlo k fúzi Deutsche Bahn Cargo s nizozemskými a dánskými nákladními dopravci a k vytvoření skupiny Railion. Pak následovala akvizice 20% podílu ve švýcarské železniční společnosti BLS Cargo a vznik italské dceřiné společnosti Railion Italia začátkem tohoto roku. Společnost rovněž podepsala strategické partnerství se svým francouzským protějškem Fret SNCF, úzce spolupracuje se švédskou společností Green Cargo a má joint venture s Ruskými železnicemi (RŽD). Předseda společnosti Railion Klaus Kremper řekl: „Snažíme se nabízet vysoce výkonnou a rentabilní železniční nákladní dopravu v Evropě tím, že se zaměřujeme na požadavky zákazníků, kteří stále více požadují panevropskou dopravu z jednoho zdroje.“ Společnost, která měla vloni pasivní platební bilanci, se soustřeďuje na hlavní dopravní koridor z Antwerp/Rotterdamu do severní Itálie přes severozápadní Německo a Švýcarsko a prohlašuje, že v současné době má 40% podíl na transalpské dopravě přes Švýcarsko. Ve Francii usiluje o provozování nákladních vlaků společně se společností Fret SNCF prostředncitvím joint venture RailEuroConcept. Pan Kremper pokračoval: „Chceme také zaujmout silnou pozici vůči východní a jihovýchodní Evropě.“ Několik úspěšných projektů už funguje, jako například pravidelný provoz tureckého kontejnerového vlaku, který uvedla na trh divize Railog společnosti Schenker, a dále kyvadlová doprava kontejnerových vlaků East Wind a West Wind mezi Berlínem a Moskvou. Při pohledu do budoucnosti pan Kremper vyjádřil své přesvědčení, že do r. 2015 budou existovat pouze dva nebo tři velcí železniční dopravci jako poskytovatelé systému v Evropě a společnost Railion bude jednou z nich. Tito poskytovatelé systému budou spolupracovat v některých oblastech, jako je například přeprava jednotlivých vagónů, ale
v jiných si budou konkurovat. Do té doby bude dosaženo společné kvality výkonu, pokud jde o přesnost a dobu tranzitu. Společnost pro nákladní dopravu Fret SNCF, která je dceřinou společností státních francouzských železnic SNCF, usiluje o to stát se evropskou společností číslo dvě. Provádí restrukturalizaci ve snaze redukovat těžké ztráty utrpěné v posledních několika letech. Patří sem její intermodální dceřiná společnost CNC. Klíčovými prvky její strategie je zefektivnit svou produkci, zlepšit kvalitu služeb a rozšířit svou činnost v mezinárodním měřítku. Provoz společnosti SNCF byl decentralizován do čtyř dálkových koridorů (hlavní osy), na kterých by měly jezdit nákladní vlaky na principu výrobní linky, a do 12 regionů pro místní kamionovou přepravu tzv. feeder services. Jde o tyto čtyři koridory: •
Antverpy – Basilej (Belgie – Švýcarsko/italská doprava),
•
severní Francie – východní Francie Savojsko (Velká Británie/Benelux – Itálie),
•
jih – východ Francie (Benelux/Německo – Španělsko),
•
Atlantik (Benelux – Španělsko).
S cílem dosáhnout do r. 2010 75% podílu na mezinárodní dopravě vypracovala společnost Fret SNCF dvojí strategii evropského růstu, která vychází ze spolupráce s ostatními železnicemi a z posilování komerční pozice na ostatních evropských trzích prostřednictvím vlastních obchodních činností. Za tohoto bilaterálního partnerství se společností Railion už nebudou všechny přeshraniční nákladní vlaky mezi Francií a Německem zastavovat na hranicích. Tím se zkrátí cestovní doba až o dvě hodiny. Současně se však společnost Fret SNCF snaží vytvořit trasu železniční nákladní dopravy na levém břehu řeky Rýna z Belgie do Švýcarska/Itálie přes Francii, která bude konkurovat přetížené trase na pravém břehu řeky Rýna přes Německo. Tento frankofonní koridor Antverpy – Basilej bude provozován společně s belgickou společností B-Cargo a dále možná jako joint venture dceřiných společností CFL (Lucembursko) a SBB Cargo (Švýcarsko). Podobně společnost Fret SNCF také provozuje přeshraniční dopravu bez výměny lokomotivy na francouzsko-italském koridoru přes Modane (Savojsko) v partnerství s italskou společností Trenitalia Cargo. Francouzský dopravce však už pokryl své vklady a již zažádal o udělení bezpečnostní licence v Belgii, Lucembursku a Itálii. Předpokládá, že ji získá do konce r. 2005. Umožní mu provozovat své vlastní vlaky po celém regionu. Jedním z nejaktivnějších mezinárodních konkurentů současnosti je společnost Švýcarských spolkových drah SBB Cargo. Za podpory investičního programu několika stovek milionů euro již založila dceřiné společnosti v Německu a Itálii, které poskytují přeshraniční dopravu mezi severem a jihem.V Beneluxu trakci zajišťují lokální dopravci. Ředitel intermodálního provozu společnosti SBB Cargo Ralf-Charley Schultze upozornil, že SBB Cargo je jedinou železniční společností, která nabízí svým zákazníkům přímou přeshraniční dopravu z jednoho zdroje na této dopravní tepně. Odesílatelé, dopravci a přepravci nyní mohou svěřit svůj náklad jednomu železničnímu dopravci pro nákladní dopravu, který nese plnou odpovědnost během celé cesty z Německa přes Švýcarsko, dále do Itálie a nazpět. Společnost SBB Cargo úspěšně získala hlavní kontrakty od provozovatelů intermodální dopravy na trase Benelux/Německo-Švýcarsko-Itálie a provozuje 245 vlaků týdně na ose sever – jih. V současné době společnost SBB Cargo provozuje, včetně vlaků pro
ocelářský, ropný a chemický průmysl, 320 vlaků týdně v Německu a 210 vlaků týdně v Itálii. Po finanční ztrátě v první polovině r. 2005 však společnost SBB Cargo zavedla program snižování nákladů u svého tuzemského provozu. Gigantem, který se nyní probouzí ze spánku, je italská společnost Trenitalia. Tváří v tvář rostoucí konkurenci doma ze strany společností Railion, SBB Cargo a soukromého dopravce FN Cargo přijala tato státní železniční společnost strategii rychlého růstu. Pod vedením bývalého manažera TNT Italy Giuseppe Smeriglia si změnila svou obchodní značku na Trenitalia Logistica a usiluje o rozšíření své činnosti do dalších logistických sektorů a také o geografické rozšíření. Hlavní krok kupředu učinila tato firma letos v létě akvizicí 51% podílu ve společnosti TX Logistik, největšího soukromého dopravce nákladních vlaků v Německu. Tímto krokem získává kontrolu nad svou vlastní železniční sítí po celé severojižní ose. Společnost TX Logistic, která vlastní 15 % německého provozovatele intermodální dopravy BoxExpress, již provozuje ucelené vlakové soupravy v Německu a Švýcarsku, Rakousku a Švédsku a nyní směřuje do Francie, Belgie a Nizozemska v rámci další etapy své expanze. Toto další rozšiřování bude financováno novým kapitálem investovaným společností Trenitalia. Generální ředitel TX Logistic Raimund Stuer řekl: „Společnost TX Logistik se považuje především za provozovatele sítě. Chceme nabízet odesílatelům a přepravcům nenákladné a spolehlivé přeshraniční řetězce z jednoho zdroje přes Evropu – ze Skandinávie do Itálie. V současné době se plánuje založení dceřiné společnosti ve Francii.“ Do portfolia zákazníků dopravce patří společnost DHL (kontejnerová doprava z Lübecku do Verony), BMW (dovozy automobilů z Bremerhavenu do Itálie) a intermodální kontejnerová doprava Hannibal mezi městy Mannheim a Melzo provozovaná se společností Trenitalia. Ve Velké Británii je společnost EWS v obtížném geografickém postavení, protože je odkázána na jediný hraniční přechod pro mezinárodní dopravu, kterým je lamanšský tunel. Dosud jsou nákladní vlaky podle dlouhodobé dohody provozovány přes lamanšský tunel společně se SNCF a růst je omezen. Přední soukromá společnost na britském trhu založila dceřinou společnost Euro Cargo Rail pro mezinárodní provoz. Společnost se sídlem v Paříži očekává, že brzy obdrží bezpečnostní licenci a licenci na provoz ve Francii a chce zahájit provoz ve Francii do konce tohoto roku. Pokud bude zahájení úspěšné, pak by společnost EWS mohla vyrůst ve významnou železnici kontinentální Evropy. Existuje řada státních železnic, jejichž budoucnost patrně spočívá v roli regionálního nebo specializovaného dopravce. Jde o středně velké dopravce, kteří z finančních, geografických nebo jiných důvodů nevidí svou budoucnost jako panevropské společnosti. Jsou rovněž potenciálními partnery či dokonce kandidáty na akvizici pro větší evropské železniční skupiny. Zdá se, že tuto strategii přijala za svou například belgická společnost B-Cargo. Podle svého prohlášení se tato společnost chce specializovat ve třech oblastech jako: regionální dopravce, manažer koridoru a specialista na segmenty. Jejím hlavním cílem bude fungovat jako lokální partner pro trakci do belgických přístavů a zpět ve spolupráci s ostatními evropskými železnicemi. Požádala také o licenci na provoz v Nizozemsku (kterou již obdržela), Německu a ve Francii, kde chce poskytovat dopravní služby na regionální úrovni. Její sesterská společnost Inter Ferry Boats se zatím specializuje především na intermodální vlaky do Antverp a zpět.
Do této regionální kategorie také patří švédská společnost Green Cargo, která se před několika lety odštěpila od Švédských státních drah a v r. 2004 dosáhla svého prvního zisku. Plány prodat Green Cargo společnosti Railion byly začátkem tohoto roku zastaveny po protestech politiků a znepokojených zákazníků. Protože však 80 % švédské železniční nákladní dopravy prochází Německem, se společností Railion tato železniční společnost úzce spolupracuje. Švédská nákladní železnice by také mohla dobře sehrát roli severního evropského partnera společnosti Railion a přitom si zachovat nezávislý vnitrostátní provoz. Společnost Green Cargo nabízí intermodální dopravní služby prostřednictvím CargoNet, joint venture s Norskými státními dráhami, které mají terminály po celé Skandinávii. Společnost Rail Cargo Austria (RCA), která se začátkem r. 2005 stala autonomní společností v Rakouských spolkových dráhách (ÖBB), má příznivou geografickou polohu na jedné z křižovatek mezi západní a východní Evropou. Mluvčí společnosti Thomas Berger vysvětlil, že středem hlavního zájmu společnosti jsou trhy ve střední a východní Evropě. Na těchto trzích se společnost Rail Cargo Austria etablovala řadou akvizicí a držbou akcií a v některých případech získala přední místo na trhu. V této strategii bude pokračovat, protože tyto trhy představují velký potenciál. Mezitím společnost RCA plánuje nabízet širokou řadu logistických služeb nákladní dopravy přes různé dceřiné dopravní společnosti jak v Rakousku, tak v sousedních zemích. Pan Berger dodal, že společnost Rail Cargo Austria považuje sama sebe za poskytovatele kompletních logistických služeb. Jejím cílem je poskytovat úspěšnou kombinaci všech druhů dopravy a prostřednictvím svých dceřiných společností se již k tomuto cíli přibližuje. Mezi novými příchozími na evropský trh zaujímá vedoucí pozici aliance European Bulls (EB), která byla vytvořena na začátku tohoto roku. Do tohoto uskupení předních soukromých dopravců patří: společnost Rail4Chem, v současnosti největší nezávislý dopravce v Německu s dceřinými společnostmi v Nizozemsku a Švýcarsku, přední nový příchozí v Itálii FN Cargo, rakouská společnost LTE, která je také aktivní na Slovensku a v České republice, dále český dopravce Viamont a španělský dopravce Comsa, který usiluje stát se hlavním konkurentem státních španělských železnic RENFE. V současné době existuje několik společných tras aliance EB, včetně tras Rotterdam – severní Itálie, Duisburg – Rakousko a Rotterdam – Česká republika, a tři z partnerů mají v provozu lokomotivy v barvách aliance pro propagační účely. Generální ředitel společnosti Rob Spierings vysvětlil: „Naší předností je spolehlivá přeshraniční doprava. Nabízíme přeshraniční dopravu na evropských koridorech zajišťovanou členy aliance. Hovoříme o komplexních službách. Aliance nabízí trakci pro ucelené vlakové soupravy, kontejnery, výměnné nástavby, kotlové vozy a další typy vagónů, zaměřuje se však na konkrétní trhy a trasové koridory. V poslední době dosáhly dopravní služby společnosti 98% přesnosti díky harmonizaci administrativních procedur a operací. Společnost EB usiluje o další růst zvyšováním provozu na stávajících trasách a otevřením nových tras. Budeme se soustřeďovat na přístavy v Německu a v Beneluxu. Napojíme je na Německo, Rakousko a střední Evropu. Chceme také rozvíjet dopravu ve směru východ – západ. Velkou příležitost spatřujeme ve střední a východní Evropě“, dodal pan Spierings. Společnost EB předpokládá, že brzy získá certifikát bezpečnosti pro Belgii, kde by mohla zahájit dopravu do konce r. 2005. Své možnosti také zkoumá v severní Francii a ve Španělsku. Další rostoucí konkurenci představuje skupina French Connex rozvíjející svou činnost v Německu a v Nizozemsku. Podařilo se jí konečně rozbít monopol SNCF ve Francii, kde
zahájila regionální přeshraniční dopravu do Německa. Její německá dceřiná společnost se letos významně rozrostla nákupem regionálního dopravce se sídlem v Dortmundu a v současné době poskytuje různé regionální přeshraniční dopravní služby do sousedních zemí. Belgická nezávislá společnost Dillen & Le Jeune, ve které má držbu akcií společnost Hupac, provozuje ucelené vlakové soupravy a intermodální dopravu pro společnost MSC v Belgii a také v Nizozemsku a Německu, kde má na provoz koncesi. Soukromý polský dopravce CTL Logistics se snaží získat během příštích tří let významný podíl na německo-polském trhu železniční nákladní dopravy prostřednictvím své německé dceřiné společnosti s koncesí. Podle slov generálního ředitele Jaruslawa Pawluka bude v příštích třech letech společnost usilovat o dosažení obratu 80 milionů EUR (97,41 milionů USD) na německém trhu. Nabízí silniční a námořní nákladní dopravu a také další logistické služby. Budoucí rozvoj ostatních státních železnic ve střední a východní Evropě zůstává nejistý. I když je jejich cílem získat větší podíl na trhu, v důsledku historických faktorů musí mnohé z těchto společností ještě projít procesem restrukturalizace a snižování počtu zaměstnanců. Přední místo na žebříčku jejich cílů zaujímá privatizace. Největším železničním dopravcem ve střední a východní Evropě je polská společnost PKP Cargo. Před několika lety se stala samosprávnou společností a připravuje se na privatizaci. Vzhledem ke strategické poloze Polska jako západovýchodního koridoru mezi Německem a Ruskem a k potenciální roli alternativní trasy pro severojižní dopravu ze skandinávského/baltského regionu do střední Evropy bude mít strategie budoucnosti společnosti PKP Cargo dopad na celý evropský trh. Pro svou strategickou polohu by měl být také ostře sledován slovenský dopravce pro nákladní dopravu ZSSK Cargo, který v současné době prochází procesem privatizace. Mezi společnosti, které údajně plánují podat nabídku, patří ÖBB, DB a Maďarské státní dráhy. Vítěze oznámí slovenská vláda do konce tohoto roku. Zvláštním případem jsou Ruské železnice vzhledem ke své velikosti, poloze a rostoucí hospodářské prosperitě Ruska a také různým rozchodům kolejí na svém domácím trhu. Jak se zdá, jejich perspektivou je stát se strategickým partnerem evropských železnic v Rusku a pro pozemní dopravu mezi Asií a Evropou po Transsibiřské magistrále. V současné době prožívají přední provozovatelé intermodální dopravy v Evropě střídavě úspěchy a neúspěchy. Rychle roste švýcarská společnost Hupac díky své strategické poloze v srdci střední Evropy. Zahájila nové dopravní služby mezi východem a západem na trasách, které navazují na její hlavní trasy ve směru sever – jih a nedávno rozšířila svůj terminál v Busto Arsizio poblíž Milana, který je středem její sítě kyvadlové dopravy. Naopak společnost Intercontainer (ICF), vzhledem ke klesajícímu objemu dopravy a obratu, urychlila svůj program racionalizace služeb. Ztrátová společnost, specializovaná na intermodální dopravu, v červnu oznámila, že opouští trasy z Belgie do Francie, Španělska a Itálie a má v úmyslu místo toho soustředit svou pozornost na trasy Nizozemsko – Německo/Švýcarsko/Itálie a na směr západ – východ. Podle slov generálního ředitele Franze Böni se společnost ICF zaměřuje na většinu slibných tras, kde již hraje klíčovou roli a nabízí konkurenceschopný produkt. Zahájila také provoz nových vlakových ucelených souprav přes své centrum Šoproň v Maďarsku.
Pan Böni dodal, že celkové výhody liberalizace evropských železnic jsou již zřetelně znát a větší konkurence díky novým příchozím by měla znamenat lepší kvalitu služeb za nižší ceny.
Název originálu: Unlocking Europe Zdroj: Containerisation International, listopad 2005, s. 99 – 103 Překlad: Lidmila Zrzavecká Korektura: ODIS
