Název: Vodstvo Evropy

Název: Vodstvo Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: Evropa – úvod do studia regionální geografie, vodstvo Evropy Stručná anotace: Výukový materiál slouží k zopakování pojmů týkajících se vodstva a upozorňuje na problematiku vody v Evropě

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech ‒ inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.

Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

Pracovní list - Vodstvo Evropy Různorodost hydrologického prostředí v Evropě je především důsledkem klimatu a tvarem povrchu. ŘEKY Jih Evropy (suchá, dlouhá léta) - významné výkyvy během roku Západ Evropy – méně extrémů (během roku zůstává víceméně stejné množství vody v povodí) Sever a Východ Evropy – větší podíl pevných srážek, odtékají ze sněhu na jaře Evropa má poměrně hustou říční síť, díky dostatečnému přísunu srážek. Nejpříznivější podmínky jsou ve Skandinávii (množství srážek, odtok, …) 80 % Evropy leží v úmoří Atlantského oceánu, 20 % Evropy je odvodňováno do bezodtokého Kaspického moře, do něhož ústí nejdelší evropská řeka Volha (3 531 km, povodí 1 360 000 km², s průměrným ročním průtokem 8220 m³).

JEZERA Jezera v Evropě jsou rozmístěna velmi nerovnoměrně, je jich relativně velké množství, ale co do plochy jsou menší. Dle vzniku nalezneme tato jezera:  horská hrazená mohutnými morénovými valy (Ženevské, Bodamské, Neuchâtelské, Gardské, Lago Maggiore)  vyplněné deprese vzniklé pří čtvrtohorním zalednění (Mazurská, Pomořanská, Meklenburská jezerní plošina),  jezera v tektonických pánvích přemodelovaných ledovci (Vänern, Vättern, Saimaa, Inari, Lough Neagh, Loch Lomond)  tektonického původu (Blatenské, Prespanské, Ochridské, Trasimenské)  sopečného původu (Bolsenské, jezera v Eifelu)  krasového původu (Dinárské hory, např. Plitvická jezera)  vzniklá uzavřením zálivů (francouzská krajina Landes, jižní pobřeží Baltského moře)  v okolí řek jezera (např. dolní tok Dunaje, delta Dunaje, Rýna apod.)  reliktní jezera (Kaspické moře).

Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

PŘEHRADY V Evropě je asi 5500 vodních děl (Španělsko – 1196, Moldavsko -2, ČR -118) Využití - hydroelektrárny – hornaté oblasti – Skandinávie + Alpy zavlažování – jižní Evropa (Španělsko) V některých zemích tvoří produkce vodních elektráren více jak ½ energetické výroby (Albánie, Island, Rakousko, Švýcarsko), v Norsku dokonce 99 %. Problémem je závislost na klimatických podmínkách – v období sucha nedostatečná produkce.

ÚKOLY 1) Vyhledejte jezera vypsaná v textu a zakreslete do mapy 2) Prostudujte článek Atlantický oceán - Dnešní svět č. 6 2007/08 a) vysvětlete princip mořských proudů a vyberte proudy ovlivňující Evropu b)zakreslete nejvýznamnější evropské přístavy a pro 5 z nich najděte aktuální údaje

3) S pomocí atlasu vypište a zakreslete splavné řeky Evropy

4) Zakreslete barevně úmoří Atlantiku a Kaspického moře Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e1/Europe_position_map_4.svg/892pxEurope_position_map_4.svg.png?uselang=cs

Evropská nej – doplňte informace k hydrologickým pojmům (kde se nachází, čím jsou zajímavé, a můžete též nalézt světové unikáty) PŘÍKLAD  V Anglii byla v roce 1913 postavena nejstarší přílivová elektrárna (výkon 600 kW). Nejznámější současná přílivová elektrárna vyrostla v 60. letech ve Francii, v ústí řeky Rance (výkon 240 MW). Náklady na výstavbu této elektrárny byly třikrát vyšší, než je běžné u odpovídajících elektráren na vodním toku. Je zde postavena hráz o délce 750 metrů, která spojuje východní břeh, jehož se dotýká jižně od měst Dinard a SaintEvropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

Malo. Ta je osazena 24 turbínami, jež využívají jak proud řeky, tak i rozdíl hladin v důsledku přílivu a odlivu  Největší jezero (rozlohou)

 Největší soustředění jezer

 Nejhlubší jezero

 Nejvyšší vodopád

 Nejvodnatější vodopád

 Největší ledovec

 Nejdelší údolní ledovec



Největší počet gejzírů a termálních pramenů v Evropě



Zdroje: Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007 Časopis Dnešní svět – 2012/13 Vodstvo, ISSN 1801-4119

Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti