Regionální geografie Evropy

Regionální geografie Evropy

° Seznam místopisných pojmu

Martin Jurek verze 2006

U zkoušky bude znalost základního místopisu Evropy prověřována požadavkem na zanesení vybraných dvaceti pojmů do obrysové mapy Evropy. Průběh hranice mezi Evropou a Asií: Bajdaracký záliv Karského moře – východní úpatí Uralu – horní tok řeky Ural – řeka Emba – – Kumo-manyčská sníženina – Kerčský průliv – průlivy Bospor a Dardanely Moře Norské moře Barentsovo moře Bílé moře Severní moře Baltské moře Irské moře Keltské moře Středozemní moře Ligurské moře Tyrhénské moře Jaderské moře Jónské moře Krétské moře Egejské moře Marmarské moře Černé moře Azovské moře Zálivy Češský záliv Kandalakšský záliv Oněžský záliv Dvinský záliv Varangerfjorden Sognefjorden Botnický záliv Finský záliv Rižský záliv Gdaňská zátoka Pomořanská zátoka Seinská zátoka záliv St-Malo Bristolský záliv Biskajský záliv Lví záliv Janovský záliv Tarentský záliv Benátský záliv Soluňský záliv Průlivy Skagerrak Kattegat Lamanšský průliv Calaiská úžina

Svatojiřský průliv Dánský průliv Gibraltarský průliv Bonifácký průliv Messinský průliv Sicilský průliv Maltský průliv Otrantský průliv Dardanely Bospor Kerčský průliv Ostrovy Nová země Kolgujev Vesterály Lofoty Saaremaa Hiiumaa Alandy Gotland Öland Bornholm Rügen (Rujana) Sjaelland Fyn Fríské ostrovy Normanské ostrovy – Guernsey – Jersey Britské ostrovy – ostrov Velká Británie – ostrov Irsko – ostrov Wight – ostrov Man – Hebridy – Orkneje – Shetlandy Faerské ostrovy Island Baleáry – Ibiza – Mallorca – Menorca Korsika Sardinie

Toskánské ostrovy – Elba Liparské ostrovy Sicílie Pantelleria Malta Dalmatské ostrovy Jónské ostrovy – Kerkyra (Korfu) Evia Kyklady Severní Sporady Jižní Sporady Kréta Rodos Lesbos Kypr Poloostrovy poloostrov Kanin poloostrov Kola Skandinávský poloostrov Jutský poloostrov Cornwallský poloostrov Bretaňský poloostrov Pyrenejský poloostrov Apeninský poloostrov Balkánský poloostrov poloostrov Peloponés poloostrov Krym Mysy Nordkapp (Severní mys) Nordkinn mys Kanin Nos mys Slea mys Lizard mys Finisterre mys Roca mys Trafalgar mys Saryč Šíje Perekopská šíje Korintská šíje

RGEV – Seznam místopisných pojmů

verze 2006

Řeky Vysvětlivky: Tok/Varianta (Exonymum) Õ pramenná zdrojnice – přítok Ö rameno v deltě

Shannon Severn Thames (Temže) Glomma Klarälven/Göta älv Seine (Seina) Loire (Loira) Garonne (Garonna) Rhône (Rhôna) – Saône (Saôna) Escaut/Schelde (Šelda) Rhein/Rijn (Rýn) Õ Hinterrhein (Zadní Rýn) Õ Vorherrhein (Přední Rýn) – Aare (Aara) – Neckar – Main (Mohan) – Moselle/Mosel (Mosela) – Ruhr (Rúr) – Meuse/Maas (Máza/Mása) Ems (Emže) Weser (Vezera) Elbe/Labe – Vltava – Mulde (Mulda) – Saale (Sála) – Havel (Havola) – – Spree (Spréva) Jezera Lough Neigh Loch Ness Loch Lomond j. j. j. j. j. j.

Vänern Vätterm Mälaren Oulu Saimaa Inari

Odra/Oder – Nysa Kłodzka (Kladská Nisa) – Lužická Nisa/Nysa Lużycka – Warta (Varta)

Ebro Tajo/Tajo Duero/Douro Guadiana Guadalquivir

Wisła (Visla) – Dunajec – San – Narew – – Bug

Po (Pád) (Tibera)

Nëman/Nemunas (Němen) Daugava (Západní Dvina) Donau/Dunaj/Duna/Dunav/ Dunărea Õ Breg Õ Brigach – Isar – Inn – Enns (Enže) – Morava – Váh – Drau/Drava (Dráva) – Tisa/Tisza – – Mureş/Maros (Maruše) – Sava (Sáva) – – Bosna – – Drina – Velika Morava – Õ Zapadna Morava – Õ Južna Morava – Olt – Siret – Prut Ö Kilijské rameno Ö Sulinské rameno Ö Svatojiřské rameno

Müritz See Jaziero Śniardwy Chiemsee Bodensee (Bodamské j.) Neusiedler See/Fertő tó (Neziderské jezero) Balaton (Blatenské j.) Lac Léman (Ženevské j.) Lago Maggiore Lago di Como (Komské j.) Lago di Garda (Gardské j.)

Martin Jurek, Katedra geografie PřF UP v Olomouci

Neretva Drin Struma/Strymónos Vardar/Axios Marica/Meriç Volga (Volha) – Kama – Oka Ö Achtuba Ural Severní Dvina Õ Suchona Õ Jug – Vyčegda Pečora Don Dnipro (Dněpr) – Pripjať Pivdennyj Buh (Jižní Bug) Dnister/Nistru (Dněstr)

Bled (Bledské j.) Skadarské j. Ochridské j. Prespanské j. Ladožské j. Oněžské j. Peipsi järv/Čudské j. Pskovské j.

2


Umělé vodní průplavy a kanály Albertův kanál průplav Marna-Saôna průplav Marna-Rýn Severomořsko-baltský průplav Mittellandkanal (Středoněmecký průplav) průplav Rýn-Mohan-Dunaj Korintský průplav Volžsko-baltský průplav Moskevský průplav průplav Volha-Don Umělé vodní nádrže IJsselmeer Liptovská Mara Oravská nádrž Zemplínska šírava Gabčíkovo Železná vrata Cimljanská nádrž (Don) Dněperská kaskáda – Kyjevská nádrž – Kremenčugská nádrž – Dněprodzeržinská nádrž – Kachovská nádrž

Hory a nížiny Vysvětlivky: × nejvyšší vrchol v pohoří

Hvannadalshnúkur (2119 m) Hekla (1491 m) Skotská vysočina – Kaledonské hory – údolí Glen More – Grampiany (× Ben Nevis 1343 m) Penniny Kambrické pohoří (× Snowdon 1085 m) Skandinávské pohoří (× Galdhøppigen 2469 m, Kebnekaise 2123 m) Pyrénées / Pirineos (Pyreneje; × Pico de Aneto 3404 m) Cordillera Cantabrica (Kantaberské pohoří; × Picos de Europa 2648 m) Cordillera Ibérica (Iberské pohoří; × Moncayo 2315 m) Cordillera Central (Kastilské pohoří; × Plaza del Moro Almanzor 2592 m) Meseta Sierra Morena (× Peña Escrita 1323 m) Sierra Nevada (× Mulhacén 3478 m)


verze 2006

Volžská kaskáda – Rybinská nádrž – Gor’kijská (Nižněgorodská) nádrž – Čeboksarská nádrž – Kamská nádrž (ř. Kama) – Votkinská nádrž (ř. Kama) – Nižněkamská nádrž (ř. Kama) – Kujbyševská (Samarská) nádrž – Saratovská nádrž – Volgogradská nádrž Ledovce Vatnajökull Aletschský ledovec Mer de Glace ledovec Pasterze Jeskyně j. Altamira j. Lascaux Postojnska jama j. Domica j. Optymistyčna

Massif Central (Centrální masiv / Francouzské středohoří; × Puy de Sancy 1886 m) – Cévennes (Cevenny) Francouzská nížina Akvitánská pánev Pařížská pánev Lotrinská pánev Vosges (Vogézy; × Grand Ballon 1424 m) Ardennes (Ardeny; × Botrange 694 m) Eifel Středoněmecká vysočina Harz (× Brocken 1142 m) Schwarzwald (Černý les; × Feldberg 1493 m) Schwäbische Alb (Švábský Jura/Švábská Alba) Fränkische Alb (Franský Jura/Franská Alba) Severoněmecká nížina Středopolské nížiny – Velkopolská nížina – Mazovská nížina – Slezská nížina Baltská nížina Česká vysočina (× Sněžka 1602 m) Wyżyna Małopolska (Malopolská vrchovina) – Góry Świętokrzyskie (Svatokřížské hory; × Łysica 612 m) Wyżyna Lubelska (Lublinská vrchovina)

3


Jura (× Crêt de la Neige 1718 m) Švýcarská plošina Alpes / Alpen / Alpi / Alpe (Alpy; × Mont Blanc 4807 m, Dufourspitze/Monte Rosa 4634 m, Matterhorn 4478 m; Zugspitze 2963 m) – Vysoké Taury (× Grossglockner 3797 m) – Dolomity (× Marmolada 3342 m) – Julské Alpy (× Triglav 2864 m) – Karavanky Apeniny – Abruzzi (× Corno Grande 2914 m) Vesuv (1279 m) Etna (3323 m) Stromboli (926 m) Dinárské hory Pindos Olympos Stara planina (× Botev 2376 m) Karpaty – Západní Karpaty – – Tatry (× Gerlachovský štít 2655 m)

verze 2006

– Východní Karpaty (× Hoverla 2061 m) – Jižní Karpaty (× Moldoveanu 2543 m) Velká uherská nížina (Alföld) Malá uherská nížina (Kisalföld) Mátra (× Kékes 1015 m) Valašská (Rumunská) nížina Východoevropská rovina / nížina Valdajská vyvýšenina / vrchovina (343 m) Volyňsko-podolská vyvýšenina / vrchovina Dněperská nížina Černomořská nížina Středoruská vyvýšenina /vrchovina Doněcký masiv Krymské hory Ural (× Narodnaja 1895 m) Karelská jezerní plošina Finská jezerní plošina Meklenburská jezerní plošina Pomořanská jezerní plošina Mazurská jezerní plošina

Regiony V. BRITÁNIE:

Anglie, Wales, Skotsko, Severní Irsko

NOR/ŠVÉD/FIN:

Laponsko

NĚMECKO:

Porúří, Falc, Sársko, Bavorsko, Franky, Durynsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Dolní Sasko, Braniborsko, Lužice

RAKOUSKO:

Horní Rakousko, Dolní Rakousko, Vídeň, Burgenlandsko, Štýrsko, Korutansko, Tyrolsko, Salcbursko, Vorarlbersko

POLSKO:

Dolní Slezsko, Horní Slezsko, Malopolsko, Velkopolsko, Mazovsko, Mazursko, Pomořansko, Kujavsko

ITÁLIE:

Piemont, Lombardie, Toskánsko, Kampánie, Apulie, Kalábrie

FRANCIE:

Normandie, Bretaň, Champagne, Burgundsko, Lotrinsko, Alsasko, Gaskoňsko, Savojsko, Languedoc, Provence

ŠPANĚLSKO:

Galície, Asturie, Kantábrie, Baskicko, Aragón, Katalánie, Kastílie-León, Kastílie-La Mancha, Valencie, Extremadura, Andalusie

PORTUGALSKO:

Algarve, Alentejo

CHORVATSKO:

Slavonie, Dalmácie

RUMUNSKO:

Transylvánie (Sedmihradsko), Moldávie, Dobrudža, Banát

BĚLORUSKO:

Pinské bažiny

MOLDAVSKO:

Besarábie


4


verze 2006

Státy a města Stát

Významná města (hlavní město tučným písmem)

Albánie

Tiranë (380 tis.)

Andorra

Andorra la Vella (20 tis.)

Belgie

Bruxelles (Brusel; 1 mil.), Antverpen (Antverpy; 463 tis.)

Bělorusko

Minsk (1,7 mil.); Homel‘ (480 tis.)

Bosna a Hercegovina

Sarajevo (737 tis.), Banja Luka (232 tis.)

Bulharsko

Sofija (Sofie; 1,2 mil.), Plovdiv (340 tis.), Varna (312 tis.), Burgas (197 tis.)

Černá Hora

Podgorica (160 tis.)

Česko

Praha (1,2 mil.), Brno (365 tis.), Ostrava (311 tis.), Plzeň (164 tis.), Olomouc (101 tis.)

Dánsko

København (Kodaň, 1,1 mil.), Århus (229 tis.), Odensee (146 tis.)

Estonsko

Tallinn (392 tis.)

Finsko

Helsinki (558 tis.; aglom. 1,2 mil.), Tampere (204 tis.), Turku (176 tis.)

Francie

Paris (Paříž; 2,1 mil., aglom. 11,6 mil.), Marseille (793 tis., aglom. 1,6 mil.); Lyon (476 tis., aglom. 1,8 mil.); Toulouse (439 tis.), Nice, Nantes, Strasbourg (Štrasburk; 276 tis.), Bordeaux, Le Havre, Brest

Chorvatsko

Zagreb (Záhřeb; 701 tis.), Split (177 tis.), Rijeka

Irsko

Dublin (1,0 mil.), Cork (190 tis.)

Island

Reykjavík (115 tis., aglom. 195 tis.)

Itálie

Roma (Řím; 2,6 mil.; aglom. 3,7 mil.), Milano (Milán; 1,3 mil.; aglom. 4,3 mil.), Napoli (Neapol; 983 tis.; aglom. 3,8 mil.), Torino (Turín; 873 tis.; aglom. 1,7 mil.), Palermo, Genova (Janov), Bologna, Florence, Bari, Venezia (Benátky), Trieste (Terst)

Lichtenštejnsko

Vaduz (5 tis.)

Litva

Vilnius (542 tis.); Kaunas (374 tis.), Klaipeda (192 tis.)

Lotyšsko

Riga (738 tis.)

Lucembursko

Luxembourg (Lucemburk; 76 tis.)

Maďarsko

Budapest (Budapešť; 1,7 mil., aglom. 2,6 mil.), Debrecen (Debrecín; 204 tis.), Miskolc (Miškovec), Szeged (Segedín), Pécs (Pětikostelí), Győr (Ráb), Székesfehérvár

Makedonie

Skopje (477 tis.)

Malta

Valletta (256 tis.)

Moldavsko

Chişinău (Kišiněv; 624 tis.), Tiraspol‘ (157 tis.)

Monako

Monte Carlo (16 tis.), Monaco-Ville (1 tis.)


5


Německo

verze 2006

Berlin (Berlín; 3,4 mil., aglom. 4,0 mil.), Hamburg (Hamburk; 1,7 mil., aglom. 3,3 mil.), München (Mnichov; 1,3 mil.; aglom. 2,3 mil.), Köln (Kolín nad Rýnem; 961 tis.), Frankfurt nad Mohanem (643 tis.), Essen (596 tis.), Stuttgart (590 tis.), Dortmund (587 tis.), Düsseldorf (574 tis.), Bremen (Brémy; 548 tis.), Hannover (514 tis.), Leipzig (Lipsko; 502 tis.), Duisburg (502 tis.), Nürnberg (Norimberk; 494 tis.), Dresden (Drážďany; 490 tis.)

poznámka: konurbace Rhein-Ruhr 11,8 mil. Nizozemsko

Amsterdam (744 tis.), Rotterdam (597 tis.), ‘s-Gravenhage / Den Haag (Haag; 480 tis.), Maastricht

poznámka: konurbace Randstad 6,6 mil., Alma 2,1 mil. Norsko

Oslo (821 tis.), Bergen (215 tis.), Stavanger, Trondheim

Polsko

Warszawa (Varšava; 1,6 mil.; aglom. 2,2 mil.), Łódź (763 tis.), Kraków (754 tis.), Wrocław (Vratislav; 633 tis.), Poznań (568 tis.), Gdańsk (462 tis., aglom. 867 tis.), Szczecin (Štětín; 413 tis.), Bydgoszcz (364 tis.), Lublin (361 tis.), Katowice (314 tis.; konurb. 2,6 mil.)

Portugalsko

Lisboa (Lisabon; 508 tis., aglom. 2,6 mil.), Porto (246 tis., aglom. 1,3 mil.)

Rakousko

Wien (Vídeň; 1,6 mil.; aglom. 2,1 mil.), Graz (Štýrský Hradec; 221 tis.), Linz (Linec; 180 tis.), Salzburg (145 tis.), Innsbruck (112 tis.), Klagenfurt

Rumunsko

Bucureşti (Bukurešť; 1,9 mil.), Iaşi (Jasy; 317 tis.), Cluj-Napoca (Kluž; 316 tis.), Timişoara (Temešvár; 314 tis.), Craiova (304 tis.), Constanţa (Konstanca; 301 tis.), Galaţi (292 tis.), Braşov (Brašov; 273 tis.)

Rusko

Moskva* (10,5 mil., aglom. 14,5 mil.), Sankt-Petěrburg* (4,0 mil., aglom. 4,9 mil.), Nižnij Novgorod (1,3 mil.), Samara (1,1 mil.), Kazaň (1,1 mil.), Rostov-na-Donu (1,1 mil.), Ufa (1,0 mil.), Volgograd (1,0 mil.), Perm (976 tis.)

Poznámka: jen města evropského Ruska, pouze města označená * leží v rozsahu používané obrysové mapy Řecko

Athínai (Atény; 725 tis., aglom. 3,8 mil.), Thessaloníki (Soluň; 352 tis.; aglom. 957 tis.), Pátrai (164 tis.), Iráklion (139 tis.), Lárisa (130 tis.)

San Marino

San Marino (5 tis.)

Slovensko

Bratislava (422 tis.), Košice (237 tis.), Prešov (95 tis.), Žilina (86 tis.), Nitra (86 tis.), Banská Bystrica (82 tis.), Trnava (70 tis.), Martin (61 tis.); Trenčín (58 tis.), Poprad (58 tis.)

Slovinsko

Ljubljana (Lublaň; 254 tis.); Maribor (88 tis.), Celje, Kranj, Koper


6


Srbsko

verze 2006

Beograd (Bělehrad, 1,1 mil.), Priština (263 tis.), Novi Sad (196 tis.), Niš (174 tis.)

Španělsko

Madrid (3,1 mil., aglom. 6,1 mil.), Barcelona (1,6 mil., aglom. 4,9 mil.), Valencia (803 tis., aglom. 1,7 mil.), Sevilla (702 tis., aglom. 1,3 mil.), Zaragoza (659 tis.), Málaga (547 tis.), Bilbao, La Coruña

Švédsko

Stockholm (1,3 mil.), Göteborg (519 tis.), Malmö (264 tis.), Uppsala (128 tis.)

Švýcarsko

Zürich (Curych; 339 tis., aglom. 1,0 mil.), Genève (Ženeva; 179 tis., aglom. 613 tis.), Basel (Basilej; 164 tis., aglom. 571 tis.), Bern (121 tis.), Lausanne (116 tis.)

Turecko

Istanbul (10,0 mil., aglom. 11,9 mil.)

Ukrajina

Kyjiv (Kyjev; 2,5 mil.), Charkiv (Charkov; 1,4 mil.), Dnipropetrovs‘k (1,0 mil.), Oděsa (995 tis.), Doněc‘k (980 tis.), Zaporižžja (Záporoží; 791 tis.), L‘viv (Lvov; 714 tis.), Kryvyj Rih (Krivoj Rog; 648 tis.)

Vatikán

Città del Vaticano (770 obyv.)

Velká Británie

London (Londýn; 7,5 mil.; aglom. 12,5 mil.), Birmingham (1,0 mil.,

(Spojené království)

aglom. 3,2 mil.), Glasgow (607 tis., aglom. 1,6 mil.), Liverpool (469 tis.), Leeds (459 tis., aglom. 1,6 mil.), Sheffield (449 tis., aglom. 1,2 mil.), Edinburgh (438 tis., aglom. 702 tis.), Bristol (433 tis., aglom 704 tis.), Manchester (396 tis.), Cardiff (305 tis., aglom. 725 tis.), Belfast (275 tis., aglom. 662 tis.)

Poznámka: konurbace Manchester-Liverpool 4,2 mil.


7


verze 2006

Evropská místa konání olympijských her

Starověké 776 př. n. l. – 393 n. l. Olympia

Novodobé Letní olympijské hry

Zimní olympijské hry

1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984 1988 1992 1996 2000 2004 2008 2012

1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984 1988 1992 1994 1998 2002 2006 2010

Athény Paris (Paříž) London (Londýn) Stockholm Antverpy Paris (Paříž) Amsterdam Berlin (Berlín) London (Londýn) Helsinki Roma (Řím) München (Mnichov) Moskva Barcelona Athény Londýn

Chamonix St. Moritz Garmisch-Partenkirchen St. Moritz Oslo Cortina d’Ampezzo Innsbruck Grenoble Innsbruck Sarajevo Albertville Lillehammer Torino (Turín)

Zpracováno podle:

Beránek, T. et al. 2006. Index českých exonym – standardizované podoby, varianty (Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR). 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální. ISBN 8086918-04-1 Klímová, E. (ed.) et al. 2005. Školní atlas světa. 1. vyd., 2. dotisk. Praha: Kartografie. ISBN 807011-730-3. Král, V. 1999. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia. ISBN 80-200-0684-2. International Olympic Commitee, Olympic Games – All the Games since 1896 [cit. 10. 1. 2007]. Dostupné z


8

Regionální geografie Evropy

Recommend Documents