ÚVODNÍK. Eckhart Tolle _

ÚVODNÍK Eckhart _

Tolle

__

Když půjdete lesem, který ještě nebyl zušlechtěn lidskou rukou, uvidíte kolem sebe nejen bujný život, ale také padlé stromy a práchnivějící kmeny, hnijící listí a rozkládající se hmotu na každém kroku. Kamkoli se podíváte, všude vidíte život i smrt. Podíváte-li se však trochu lépe, zjistíte, že hnijící listí a práchnivějící kmeny nejen plodí nový život, ale samy jsou plné života. Pracují v nich mikroorganismy. Molekuly mění svou strukturu, takže smrt nikde nenalézáte. Jen metamorfózu živých forem. Co se z toho můžete naučit? Smrt není opakem života. Život žádný opak nemá…

SPOLEČENSKÁ KRONIKA Vítáme nové sousedy Max Nejezchleb Jaroslava Burešová Zdeněk Koudelka Ludmila Nejezchlebová Blažena Opatřilová Věra Pospíšilová Bohumila Hajlová Rudolf Málek Jaroslav Forejtník Věra Fojtová Jan Pořízek

☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺

15. 7. 2014 16. 7. 2014 25. 7. 2014 25. 7. 2014 1. 8. 2014 5. 8. 2014 1. 9. 2014 2. 9. 2014 5. 9. 2014 16. 9. 2014 19. 9. 2014

† † † † † † † †

28. 6. 2014 19. 7. 2014 20. 8. 2014 21. 8. 2014 25. 8. 2014 27. 8. 2014 28. 8. 2014 4. 9. 2014

Odešli z našich řad Jindřich Hrubý Otilie Fuchsová Václav Bastl Kamil Liška Anna Pohlová Miroslav Ševčík Vlasta Jelínková Emilie Poláková

KOMUNÁLNÍ VOLBY A REFERENDUM

Mgr. Zuzana Štěpánková, Bc. Lenka Nejezchlebová Vážení obyvatelé našeho domova, ve dnech 10. a 11. října 2014 se uskuteční komunální volby a společně s volbami proběhne referendum o budoucnosti blanenského hotelu DUKLA.

Tak, jako každé volby, i letos budeme v kanceláři sociálních pracovníků sepisovat seznam obyvatelů, kteří budou mít zájem volit přímo v ScBk. Proto je pro Vás připraven termín od 22. 9. do 30. 9. 2014, kdy se můžete u nás nahlásit k volbám a referendu.

Pro ty, kteří se rozhodnou volit přímo v domově, platí pátek 10. října 2014 (přesný čas konání voleb Vám bude s dostatečným předstihem sdělen). V zařízení ScBk mohou volit jak obyvatelé, kteří jsou u nás hlášeni k trvalému pobytu (tzn. Pod Sanatorkou 3, Blansko), ale i uživatelé, kteří u nás nejsou přihlášeni k trvalému pobytu, ale mají trvalý pobyt ve městě Blansku (Dolní Lhota, Horní Lhota, Lažánky, Klepačov, Obůrka, Těchov, Čeěkovice, Žižlavice).

Volby budou probíhat následujícím způsobem – pro mobilní obyvatele bude přenosná urna připravena v kanceláři sociálních pracovníků, kde bude za přítomnosti volební komise a sociální pracovnice zajištěno důstojné hlasování. Obyvatelé, kteří nejsou schopni se ze zdravotních důvodů k hlasování dostavit, bude volební komise s přenosnou urnou obcházet pokoje. Chceme tak zajistit možnost volit každému z Vás. Hlasovací lístky pro referendum o osudu hotelu Dukla nebudou doručeny předem do poštovních schránek, ale dostanete je přímo od volební komise, která přijde do našeho zařízení s přenosnou urnou. K volbám je nutné mít připraven Vámi zvolený volební lístek a Váš občanský průkaz, kterým prokážete svou totožnost volební komisi. V případě dalších dotazů se na nás můžete kdykoli obrátit a my Vám velice rády zodpovíme vše potřebné. Zuzka, Lenka

PLASTOVÁ VÍČKA MOHOU ZACHRÁNIT ŽIVOT: TŘÍLETÁ ELIŠKA CHCE SAMA CHODIT Tříletá Eliška z Blanska se svojí mamince Šárce Adámkové narodila o devět týdnů dříve. Dívka měla potíže s polykáním a také s dýcháním, a tak jí lékaři museli zavést hadičku do žaludku a také do krku. Postupně se však Eliška naučila jíst i pít pusou a vývod z bříška jí lékaři mohli odstranit. Holčička bojovala dál a v šestnácti měsících jí lékaři odstranili i dýchací trubičku z krku. Eliška se konečně mohla začít učit mluvit a radovat se ze života jako ostatní zdravé děti. O dva měsíce později ji však potkalo velké neštěstí. „Byly jsme na návštěvě u mé mámy v práci, ve speciální škole pro děti s více vadami v Blansku. Elišce tam zaskočilo sousto, začala se dusit a na chvíli se jí zastavilo srdíčko," popisuje Eliščina maminka. S oživováním jí ihned přispěchali na pomoc tamní zdravotníci. „Bohužel si zpočátku nikdo neuvědomil, že vzduch Elišce uniká otvorem, který zbyl po dýchací trubičce v krku. Na jeho zašití jsme měli jít až za týden," říká paní Adámková. Eliška potom strávila několik měsíců v nemocnici. „Bylo z ní bezvládné miminko celé zkroucené v křeči. Dělá ale pokroky, křeče ustoupily, začíná se učit mluvit a chvilku vydrží i sedět," popisuje žena. Aby se Eliška opět postavila na vlastní nohy, potřebuje speciální rehabilitaci v léčebně v Klimkovicích. „Dva týdny pobytu tam ale stojí téměř padesát tisíc korun. Navíc aby byla léčba úspěšná, musí se každé tři měsíce opakovat," vysvětluje Eliščina maminka. Nyní tak shání peníze na léčbu své dcerky. „Uspořádali jsme charitativní sbírku plastových víček. Za jejich prodej získáme peníze na léčení. Sbírku zastřešuje nadační fond Veronika," říká Šárka Adámková.

Plastová víčka mohou všichni obyvatelé i zaměstnanci našeho domova odevzdat u aktivizačník pracovnic – kostiček. Sbírka stále probíhá. Všem moc děkujeme!

PODZIMNÍ SVÁTKY Romana Mišurcová Vzduch těžkne vlhkou vůní přerostlých travin, na zahradách i v sadech je cítit kůra stromů a vyzrálé ovoce. Pokud se ptáte na přesné datum začátku podzimního období, letošní podzim podle astronomického kalendáře začíná 23. září, v 04:29 hodin ráno.

Podzim je štědrý nejen na ořechy a ovoce, ale také nám přináší mnoho významných dnů a státních svátků. Pojďme si společně některé z nich připomenout. 28. ZÁŘÍ Samotný konec měsíce ZÁŘÍ je spojen s osobností patrona české země - svatého Václava. Svatováclavská tradice stojí u kořenů naší státnosti a provází nás ve zvláště těžkých dobách. Vždyť u světcovy sochy se lidé scházeli při důležitých událostech v dějinách našeho národa. Svatému Václavovi patří čestné místo v zástupu těch, které nazýváme patrony naší země. Právě proto je 28. září v našem kalendáři vyznačeno červeně, jako Státní svátek a Den státnosti. Tento státní svátek slavíme od roku 2000.

28. ŘÍJEN Postupujeme-li dále v kalendáři, pak přesně měsíc po svátku svatého Václava, dne 28. října, slavíme další státní svátek - Den vzniku samostatného československého státu v roce 1918. Tehdy vznikla 1. Československá republika, jejímž zakladatelem byl náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Jako státní svátek je tento den v kalendáři uveden od roku 1988. Výše zmíněná data jsou státními svátky, dny pracovního klidu, které nám mají připomínat tradice, ušlechtilé cíle a dějinné události, na nichž je budována česká státnost. Významné dny jsou na rozdíl od státních svátků dny pracovními. Ráda bych zmínila ještě jeden říjnový den, který se pozvolna dostává do povědomí veřejnosti. 1. ŘÍJNA si svět každoročně připomíná Mezinárodní den seniorů. Den seniorů byl vyhlášený Organizací spojených národů v roce 1998 a oslavy tohoto svátku se již stávají tradicí. Ve velkých městech se pravidelně konají slavnostní programy pro seniory. Je na každém z nás, jakým způsobem budeme tento „nový“ významný den vnímat. Můžeme jej chápat také jako příležitost k poděkování předchozím generacím, které nám vytvořily podmínky nezbytně nutné pro náš současný život.

V kalendáři jistě najdeme v těchto podzimních měsících více státních i ostatních svátků a dnů, které nám připomínají významné osobnosti či události. Přejme si, aby nám při listování v kalendáři tato data přinášela příjemné vzpomínky i užitečnou inspiraci pro náš současný život.

NESKUTEČNĚ SILNÝ PŘÍBĚH NEWYORSKÉHO TAXIKÁŘE Čerpáno z projektu „Sebeřízení“, přepsal Petr Novotný Přijel jsem na zadanou adresu a zatroubil. Po několika minutách čekání jsem zatroubil znovu. Měla to být moje poslední jízda toho dne, a tak jsem si říkal, že bych mohl odjet, ale místo toho jsem auto zaparkoval, šel ke dveřím a zaklepal. „Chviličku“, ozval se za dveřmi slabý hlas starší ženy. Slyšel jsem, jak tam něco táhne po zemi. Po dlouhé čekání se dveře otevřely. Stála přede mnou malá, přibližně devadesátiletá žena. Byla oblečená v hedvábných šatech a klobouček se síťkou, jako v nějakém filmu ze čtyřicátých let. Vedle ní stál na zemi malý kufřík. Byt vypadal, jako by v něm nikdo po mnoho let nebydlel. Všechen nábytek byl zakrytý prostěradly. Na stěnách nebyly hodiny, na poličkách nebyly ani hrnečky ani nějaké ozdůbky. V rohu stála kartónová krabice plná fotografií a skleněného nádobí. „Pomohl byste mi odnést tu tašku do auta?“, požádala mě. Odnesl jsem zavazadlo do auta a vrátil jsem se, abych pomohl té ženě. Chytla se mě za ruku a pomalu jsme šli k vozu. Neustále mi děkovala za laskavost. „To přece nic není“, řekl jsem jí, „snažím se jen chovat se ke svým pasažérům tak, jak bych chtěl, aby se lidé chovali k mé matce“. „To jsi opravdu hodný chlapec“, řekla mi. Když jsme se usadili do auta, nadiktovala mi adresu a zeptala se, zda bychom mohli jet přes centrum. „To ale není nejkratší cesta“, upozornil jsem ji. „Ach ano, já vím“, řekla. „Já nespěchám. Jsem na cestě do hospice“.

Podíval jsem se do zpětného zrcátka. Její oči se leskly. „Už nemám žádnou rodinu“, pokračovala tichým hlasem. „Lékař říká, že mi nezůstává moc času“. Pomalu jsem natáhl ruku a vypnul taxametr. „Jakou cestou byste chtěla jet?“, zeptal jsem se. Následující dvě hodiny jsme jezdili po městě. Ukázala mi budovu, kde kdysi dávno pracovala jako obsluha výtahu. Jeli jsme čtvrtí, kde s mužem žili jako novomanželé. Přivedla mě ke skladu nábytku, v němž byl kdysi taneční sál, kam chodila ještě jako malá holčička. Občas mě požádala, ať zabrzdím před konkrétní budovou nebo uličkou. Seděla schoulená v koutku, beze slova. Najednou řekla: „Jsem již unavená, asi pojedeme“. Jeli jsme mlčky na adresu, kterou mi dala. Byla to nízká budova, něco jako maličké sanatorium s příjezdovou cestou podél průčelí. Jakmile jsem zastavil, přišli k autu dva ošetřovatelé. Opatrně jí pomohli vystoupit. Museli ji čekat. Otevřel jsem kufr, a zanesl její malé zavazadlo do dveří. Žena už seděla na kolečkovém křesle. „Kolik vám dlužím“, ptala se a vytáhla kabelku. „Nic“, řekl jsem. „Vždyť si musíte vydělávat na živobytí“, namítla. „Mám i jiné pasažéry“, odpověděl jsem. Téměř bez přemýšlení jsem se k ní sklonil a objal ji. Ona mě také pevně objala. „Daroval jsi staré ženě trochu štěstí“, řekla. „Děkuji ti“. Stiskl jsem jí ruku a odešel. Dveře se za mými zády zavřely a byl to zvuk uzavírající další knihu života… Na zpáteční cestě jsem nebral žádné pasažéry. Jel jsem, kam mě vedly oči, ponořený do myšlenek. Nemohl jsem ten den ani s nikým mluvit. Co kdyby ta paní natrefila na nějakého naštvaného řidiče, nebo na někoho, kdo by nechtěl tak dlouho čekat? Co kdybych jí odmítl splnit její prosbu nebo co kdybych byl jen párkrát zatroubil a prostě odjel? Nakonec bych chtěl říct, že nic důležitějšího jsem ještě v životě neudělal. Jsme zvyklí si myslet, že náš život se otáčí v kruzích kolem velikých okamžiků, ale ty veliké okamžiky nás často zastihnou nepřipravené, protože jsou krásně zahalené tím, co někteří mohou považovat za maličkost.

DARY ZEMĚ = SKLIZEŇ Irena Vachová Lidé už od jara vynakládali velké úsilí proto, aby byla hojná úroda. Zajistit dostatek potravy byla odedávna jedna z nejdůležitějších potřeb člověka, proto letní období až do raného podzimu bylo poměrně chudé na lidové tradice. Především to byla tvrdá dřina, která měla vliv na množství, kvalitu a včasnou sklizeň úrody. Není divu, že se lidé těšili, až skončí těžká práce provázející tento čas a když byla úroda pod střechou, pak to náležitě oslavili. Všechny slavnosti v tomto období, ať to byly dožínky, dočesná, vinobraní a jiné, byly oslavou úrody a sklizně. Každá se však vztahovala k jiné plodině.

VINOBRANÍ V období mezi sklizní na polích a podzimní setbou se konávalo vinobraní. V krajích, kde byly vinohrady, patřilo vinobraní k největším svátkům v roce. Při ukončení sklizně se dříve držel tento zvyk: sběrači hroznů na sebe různě navěšeli poslední kusy, které na vinici sesbírali. Průvod, který odnášel poslední hrozny do kvasírny, vedl vinař, vezoucí trakař s hromadou hroznů. Co nesmělo chybět při každé lidové veselici? Samozřejmě hudba, tanec, pohoštění a zábava.

LEN A KONOPÍ Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len. Od těch dob, kdy se lidé naučili zhotovovat látku a šít z ní oděv, staly se nejdůležitějšími surovinami len a konopí. Ukončení sklizně lnu provázeli lidové zvyky a zvyklosti. Několik stébel, kterým se říkávalo „petrolejky“, se zahrabalo do země nebo se nechávalo na poli. Děvčata splétala věneček Panně Marii a to z nejdelších stébel a pak se zahrabalo do země.

Při vytrhávání lnu se říkalo: Trhám, trhám len, pojďte žínky ven. buďte naše pomocnice, dám Vám mouky i krupice, žínky pojďte ven.

DOČESNÁ Dočesná nebo také očesky či chmelové ožinky souvisely s chmelem. Povoz s posledním štokem z chmelnice byl ozdoben červeným šátkem. Poslední štok byl podobně jako poslední snop na dožínkách ozdoben chmelovým věncem nebo kyticí.

BRAMBORY Brambory u nás patří k základním zemědělským plodinám. Dříve se jim říkalo „chléb chudých“. Po ukončení sklizně zůstalo na poli sem tam pár brambor. Ty sbírali pasáčci a pasačky a pekli je v ohni z bramborové natě. Na chodsku se jim říkalo pečený jablka v kožiše. Čekání na výbornou pochoutku si krátili různými hrami, například pouštěli draky.

OVOCE Kořeny některých tradic sahají hluboko do minulosti národa, některé jsou však poměrně mladé. Zejména slavnosti související se sklizní druhů ovoce a zeleniny nejsou příliš rozšířené, ale splní svůj smysl - sdružit lidi.

Patří sem: TRNKOBRANÍ, MELOUNOBRANÍ, JABLKOVÉ HODY, SLAVNOSTI SLÁMY, POJÍDÁNÍ ŠVESTKOVÝCH KNEDLÍKŮ…

BLANSKO, JAK HO MOŽNÁ NEZNÁTE Petr Novotný Na následujících řádcích Vám budu v novém seriálu postupně představovat naše město. Doufám, že vám historická fakta, zajímavosti ze současnosti i aktuality pomůžou blíže poznat právě to vaše oblíbené místo, kde jste žili, kde žijí Vaše děti a kde to znáte vy nebo Vaši blízcí.

II. DÍL Historie města Blanska Četné archeologické nálezy svědčí o tom, že oblast Blanenska byla osídlena prakticky již od pravěku. Blansko samotné vzniklo původně jako osada v místech dnešního Starého Blanska na pravém břehu Svitavy, podél níž procházela významná obchodní stezka z Podunají do Čech. První písemná zmínka o něm je zachycena již v Letopise kanovníka Vyšehradského, pokračovatele Kosmova a vztahuje se k zajímavé události roku 1136, kdy mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským údělným knížetem Vratislavem probíhal ostrý majetkový a politický spor o právo vystavět v Blansku nový kostel. Spor po čase ukončilo až rozhodnutí pražského knížete Soběslava, který dal za pravdu biskupovi, a tak mohl Jindřich Zdík nový kostel v Blansku, které se záhy stalo významnou součástí olomouckých biskupských statků, dostavět a vysvětit. Od konce 14. století se objevují zprávy o tzv. manském dvoře na levém břehu Svitavy. Kolem tohoto dvora, stojícího zhruba v místech dnešního zámku,

postupně vyrůstala osada Nové Blansko. Obě části se správně a ekonomicky vyvíjely samostatně až do roku 1526. V poslední třetině 16. století se dostalo Blansko do držení rodu Žalkovských ze Žalkovic. Matyáš Žalkovský je povýšil na městys a jeho syn Jan nechal na přelomu 16. a 17. století přestavět původní gotickou tvrz na renesanční zámek. Od konce 17. století vlastnil blanenské panství slezský rod hrabat Gellhornů, který zde také založil železářskou výrobu. V této tradici pokračoval rod Salm-Reifferscheidt, který získal blanenské panství koupí roku 1766.

První polovina 19. století byla obdobím rozkvětu blanenského železářství a rozmachu výroby umělecké litiny. Salmům, kteří později prodali železárny pražské firmě Breitfeld-Daněk, patřilo blanenské panství do roku 1945.

PODZIM A JEHO PLODY Petra Musilová

Podzim byl pro naše předky vždy symbolem sklizně a přípravy zásob na zimu, čas kopání brambor a mlácení obilí, doba trhání jablek a krouhání zelí, sušení hub a sběru ořechů. Dnes, v době, kdy v našich nabitých supermarketech koupíme kdykoli cokoli, tento čas jako by ztrácel na své atmosféře a symbolice.. říkám si, není to škoda? Ještě před tím, než se příroda uloží k zimnímu spánku, nabídne nám spoustu krásných pohledů na ranní mlhu v údolí, pavučiny poseté rosou a zářivé koruny stromů ve všech barvách plamenů ohně a nejen to. V lesích, na stráních a podél cest potkáme spoustu pro nás užitečných, voňavých a chutných plodů podzimu, všechny ty houby, oříšky, malvice, bobule… Pojďme se podívat alespoň na tři z nich, krásné na pohled, příjemné na dotyk a zdravé pro tělo… Jeřabiny - plody Jeřábu ptačího, zářivě oranžové nahořklé bobule, o kterých panuje pověra, že mohou být jedovaté. Není tomu tak, je to opravdu jen pověra. Je pravda, že syrové plody zkonzumované ve velkém množství by mohly u někoho vyvolat nevolnost. Měly by se proto užívat raději jen sušené a tepelně upravené, čímž se odstraní tento případný nepříjemný efekt. Jeřabiny používali naši předkové mnohými způsoby, pražené dokonce i jako náhražku kávy. Tyto plody mají stále široké uplatnění v lidovém léčitelství. Obsahují mnoho důležitých vitaminů, například velké množství vitaminu C a A, čímž mohou významně přispět k celkovému posílení našeho těla pro zimní období. Čaj ze sušených jeřabin má příznivý vliv na trávicí ústrojí. Působí lehce projímavě a tím pomáhá s neduhy, jako jsou zácpa a hemoroidy. Je také močopudný, stimuluje tok lymfy a pomáhá čistit naše tělo, doporučuje se tedy pít i při revmatismu a jiných kloubních potížích. Podobné účinky mají i protlaky, kompoty a džemy z jeřabin, jejich hořká chuť se dá zmírnit přidáním například jablek, skořice a trochy citronu. Milovníci hořké chuti to mají s jeřabinami o něco jednodušší a jejich typickou chuť si jistě zamilují. Sušit bychom je měli nejdřív zavěšené ve vzdušné místnosti v původních trsech, teprve po několika dnech je otrháme ze stopek a dosušíme.

Šípky - plody Růže šípkové, sytě červené lesklé plody, které jsou známé svým vysokým obsahem vitaminu C. I když sušením bohužel část tohoto vitaminu mizí, i tak jsou výborným doplňkem do ovocných a bylinkových čajů nejen pro zimní období, pro posílení imunity a pro boj s nachlazením. Navíc chutnají velice příjemně. Dále obsahují některé vitaminy skupiny B, vitamin A, pektin, hořčík, vápník, železo a jiné, našemu tělu prospěšně látky. Šípky se dříve hojně využívaly pro výrobu protlaků a džemů, protože je však potřeba odstranit vnitřní část plodu s jadérky a jemnými chloupky, tento způsob zpracování je opravdu časově náročný. Sušení plodů je určitě nejjednodušší cesta k jejich dalšímu využití. Plody šípku, které chceme usušit, bychom měli sklidit před prvními mrazy, při teplotách pod nulou přemrzají, měknou a ztrácejí vitamín C. Sušit by se měly nejlépe v pootevřené troubě nebo sušičce na potraviny do max. teploty 50°C. Pro přidání do čaje stačí pouze plody podrtit a čaj pak přecedit přes velmi jemné sítko. Trnky - plody Slivoně trnité, temně modré kuličky s typicky trpkou chutí obsahují velké množství tříslovin a vitaminu C. Na rozdíl od švestek, které působí projímavě, trnky naopak dokáží úspěšně bojovat proti průjmovým onemocněním a lehčím katarům zažívacího ústrojí. Za tímto účelem můžeme buď jíst čerstvé plody, nebo pít nálev a odvar ze sušených. Při konzumaci čerstvých plodů se většině z nás nejspíš okamžitě protáhne obličej do výrazu zvaného "škleb", čerstvé plody jsou opravdu hodně trpké a doslova "drhnou v ústech". Existuje ale jeden starý účinný trik pro zlepšení jejich chuti - nechají se přejít prvními mrazíky, čímž změknou, jsou sladší a zmírní se jejich palčivost. Moderní technika, kterou neměly naše prababičky k dispozici, nám může situaci ještě více ulehčit. Nemusíme čekat na první mrazíky, můžeme plody sklidit dříve a na několik hodin je dát do mrazáku, čímž dosáhneme stejného efektu. Takto přemrzlé trnky se pak hodí i na výrobu protlaků, šťáv či pálenek. Tak až příště vyrazíte do přírody, na výlet barevnou podzimní krajinou, nasát její vůni a vychutnat její atmosféru, nezapomeňte si doma košík na poklady.

MŮJ SPLNĚNÝ SEN Dle vyprávění paní B. B. zpracovala kostička Iveta Hájková

Přesto, že se můj zdravotní stav nelepšil, stále jsem doufala, že se mi jednou splní mé velké přání: vidět moře. Osud byl ke mně přece jen milosrdný. Byla jsem již v invalidním důchodě, ale ještě jsem pracovala na částečný úvazek. Od ROH jsem obdržela poukaz na letecký zájezd do Rumunska. Manžel se rozhodl, že poletí se mnou. Bylo léto roku 1978, kufry už jsme měli sbalené a byli jsme připraveni na cestu. Když jsem chtěla zvednout poslední tašku, zablokovaly se mi záda a já jsem nebyla schopna jakéhokoliv pohybu. Začali jsme shánět s manželem telefonicky našeho pana doktora, který byl v té době u pacienta. Pan doktor znal velice dobře můj zdravotní stav. Ihned přijel a napíchal do mně utišující injekce a popřál mi šťastnou cestu s tím, že mořská voda mi jen prospěje. V pět hodin odpoledne jsme skutečně odletěli z Brna. Přistáli jsme v Konstantě, přístavním městě v Rumunsku, za veliké bouře. Moře, na které jsem se tolik těšila, bylo rozbouřené, hrozně hučelo a vlny byly obrovské, zpěněné a šla z nich hrůza. Druhý den se již moře uklidnilo a my jsme si začali užívat krásného počasí. První tři dny jsem se snažila být v klidu. Ovšem asi čtvrtý den jsem po nekvalitní stravě dostala střevní problémy. Manžel tvrdil, že je to tím, že nepiji KEY RUM, který prý působí jako desinfekce. Dodnes si pamatuji jméno léku, který mi dal lékař, také rekreant z Čech. Když se mi udělalo dobře, postihly stejné problémy mého manžela a to zrovna v předvečer, kdy jsme měli naplánovaný jednodenní zájezd do Bulharska, na který jsem nakonec odjela sama. Všechny tyhle trable ale vynahradily ohromné a vzrušující zážitky jak z Rumunska, tak i z Bulharska. Jedním z těchto zážitků byla cesta autobusem do Bulharska. Z jedné strany bylo vidět moře, po kterém pluly lodě a parníky. V dálce nad mořem vycházelo slunce, takže moře vypadalo jako zlaté. Byla to krása. Z druhé strany bylo vidět město Albena, které bylo celé bílé. Tam mě zaujaly obrovské pichlavé kaktusy. Navštívili jsme rovněž Zlaté Písky a hlavní město Varnu. Na celý pobyt jsme měli vyměněno našich 100 korun, což byly tehdy 2 leva. Dalším zážitkem pro mě byly turecké záchody, za které se platily na naše 2 koruny. Naše sousedka ale špatně rozuměla a zaplatila 2 leva, což bylo 100 korun. Takže zůstala bez peněz. A tak jsme si přivezli z naší dovolené nejen spousty zážitků, ale také talíř hroznů, který jsme si koupili právě za těch vyměněných 100 korun. Ale důležité je, že se mi splnil můj velký sen!

JABLKO: ZÁZRAK PŘÍRODY Martina Smolíková

Kdo chce zhubnout, najde v jablkách spolehlivou oporu. Mají málo kalorií, přitom zásobují tělo dostatečným množstvím energie. Tím se vyhneme vyčerpání, únavě a problémům s koncentrací, které často provázejí jednostranné odtučňovací kůry. Jakmile skončí člověk s jednostrannou dietou, jí ještě víc sladkostí než dříve. Jablka těmto jevům brání, protože jejich obsah ovocného cukru uspokojí i chuť na sladké. Pití jablečného moštu je vhodným prostředkem pro likvidaci nestrávených zbytků stravy. Alespoň dvakrát, nejlépe čtyřikrát do roka bychom si měli také dopřát jablečnou očistnou kůru. Tímto způsobem tělo zbavíme jedovatých látek a přebytečné vody. Jablko a léčivé účinky - snižuje krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevních tuků - posiluje imunitní systém, srdce a krevní oběh - ideální detoxikace a hubnutí - klidnější spánek - čistí střeva, při zácpě pomáhají - při průjmu staví - stabilizují hladinu cukru v krvi - podporuje funkci ledvin - posilují dásně, přírodní ústní voda - zlepšuje paměť, chrání mozek - při kašli a nachlazení Blahodárný účinek jablek vás překvapí Naši předkové věděli, že pravidelnou konzumací jednoho jablka denně si udržíte pevné zdraví a vyvarujete se zdravotním problémům. Například 2 dl moštu večer před spaním nám pomůže lépe usínat. Jablečná šťáva je přirozenou ústní vodou, kterou můžeme spolknout, má navíc dobrou chuť a je tedy ideální pro děti.

Jablka obsahují celulózu a pektin. Odvodňující účinek způsobuje draslík. Jablečný mošt obsahuje až 83 procent vody a řadu cenných látek. Zvláštností tohoto ovoce je vedle vysokého obsahu vitaminů také podivuhodná schopnost regulovat chod celé řady tělesných orgánů. Posilují imunitní systém, krevní oběh, srdce, cévy a stabilizují hladinu cukru v krvi.

Nejbohatším zdrojem jablka je železo, fosfor, draslík, hořčík, vápník, vitamin C, karoten, nenasycené mastné kyseliny a vláknina. Značný podíl draslíku zajišťuje správnou funkci ledvin a činnost svalů. Vysoký obsah fosforu je prospěšný pro děti a duševně pracující dospělé, poněvadž tento prvek působí na mozkové buňky a zlepšuje paměť.“ Oboustranně regulují stolici, při zácpě projímají, při průjmu staví. Při všech formách revmatismu je výborná podzimní jablečná kůra, při níž se po dobu tří týdnů konzumuje kromě běžné stravy 3x denně 2 dl jablečného moštu. Jablka obsahují řadu antioxidantů, které chrání DNA v lidských buňkách a snižují tak riziko vzniku rakoviny. Jiné látky chrání mozek před Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. U chorob srdce, ledvin a vysokém krevním tlaku alternativní medicína doporučuje pravidelně jednou týdně zařadit takzvaný jablečný den. Mošt snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi. Jsou účinná při bolestech hlavy a závratích. Jsou osvědčeným prostředkem při těžkostech s klouby. Podporují odolnost proti chorobám. Jablka působí jako vynikající omlazovací kúra. Také při chřipce a kašli se osvědčilo pití šťávy z jablek.

FARMÁŘSKÉ TRHY: KVALITNÍ A MÍSTNÍ POTRAVINY Gabriela Machů Potraviny nabízené na farmářských trzích by měly být kvalitně zpracované, převážně z tuzemských surovin, bez konzervantů, umělých barviv a dochucovadel. Takové potraviny od farmářů mají kromě vysoké kvality i daleko lepší organoleptické vlastnosti jako jsou vzhled, chuť i vůně. Trhy slouží nejen k prodeji potravin, jsou místem společenského setkávání a způsobem rychlé výměny informací. Samotní zemědělci a výrobci poskytují přímý prodej zákazníkům, bez prostředníka v podobě velkoobchodu. Díky tomu mohou zboží prodávat za přiměřené ceny. Zákazníci mají tak možnost nákupu čerstvých, kvalitních a lokálních potravin od prvovýrobců. Díky přímému kontaktu s producentem také ovlivňují nabídku na trhu.

K dostání jsou zde z 90% potraviny. Nepotravinové zboží tvoří maximálně deset procent z nabízených produktů a musí souviset přímo s potravinami, např. dřevěné nádobí, proutěné koše apod. Prodávající výrobce či pěstitel je povinný upřednostňovat potraviny i nepotravinové zboží tuzemského původu. Všichni prodejci jsou důkladně ověřeni organizátory, mají nutné doklady k prodeji a označení logem asociace farmářských trhů. Jejich stánky jsou označeny jménem a příjmením prodejce či názvem podniku, adresou, IČ, informacemi o nabízeném zboží.

Trhy jsou tvořeny minimálně deseti prodejními místy s potravinami a pořádány alespoň jednou měsíčně. Farmáři nebo výrobci potravin nabízejí své zboží se zaručeným původem a jsou schopní ho prokázat. Pokud výrobce neprodává zboží osobně, je zastoupen prodejcem s písemným souhlasem výrobce. Obdrží od něj také příslušné dokumenty o původu zboží. Prodejci také někdy nabízejí rozvoz tzv. bedýnek, ve kterých najdete veškerý sortiment sezónní zeleniny nebo ovoce. Důležité je si uvědomit, že ačkoli jsou farmářské trhy jistě skvělou volbou pro váš nákup – ne všechen nabízený sortiment je vhodný pro zařazení do redukčního jídelníčku. Domácí uzeniny (i bez obsahu mouky) budou vždy tučné a chuťově výrazné – tedy velmi slané…O sladkém pečivu či cukrovinkách jistě ani není nutné psát. Pro co se však rozhodně vyplatí zajít, jsou čerstvé ryby, ovoce, zelenina, čerstvé těstoviny, mléčné výrobky, vejce, konopné produkty, koření, bylinky, kváskový žitný chléb… Výhody lokálních potravin na farmářských trzích:  Lepší vzhled a chuť - například ovoce i zelenina z našeho regionu je sklízena v nejlepší zralosti a k zákazníkům se dostane mnohem rychleji i v lepší kvalitě, než dovážené potraviny ze zahraničí, které jsou sklízeny předběžně a následně skladované ve velkoskladech.  Přímý kontakt s pěstitelem - výhoda farmářského trhu je kromě regionálních potravin i přímý kontakt s výrobcem/pěstitelem, případně máte možnost podívat se přímo na farmu či pole, odkud zboží pochází  Podpora místních farmářů a pěstitelů - díky přímému prodeji spotřebitelům získají producenti vyšší cenu, než když zboží dodávají přes prostředníky do velkoobchodů  Podpora místního prodeje - nakupování přímo od zemědělce  Ochrana krajiny - tím, že zemědělci dostanou zaplaceno od místních lidí, nejsou nuceni prodat svoji zemědělskou půdu pro zástavbu  Prospívají životnímu prostředí - farmy jsou většinou obklopeny loukami, potoky, lesy, mají tedy skvělé životní podmínky pro zvířata. Navíc farmáři využívají šetrné pěstitelské metody pro životní prostředí. Dovoz i vývoz potravin do vzdálenosti několika set i tisíc kilometrů životní prostředí naopak zhoršuje.  Investování do budoucnosti - nakupováním českých produktů je podporován rozvoj místních zemědělců I když se zdají farmářské trhy jako ta nejlepší volba nákupu kvalitních surovin, není tomu tak všude. Důležité je nakupovat v opravdu ověřených tržnicích, kde máte jistotu, že zboží není špatně skladováno či prodáváno překupníky.

ZÁSADY SPRÁVNÉ CHŮZE Tereza Lorková, DiS. Je-li naše tělo v dobré kondici, chodíme většinou bez obtíží. Ani si neuvědomujeme, že pohybujeme zároveň dolními končetinami, trupem, horními končetinami a hlavou. Při každém kroku by se měla mírně protáčet celá páteř v ladné souhře všech částí těla. - Plynulost chůze, kterou vytváří – stejná délka kroků. Stejná délka kroků – vytváří správný rytmus chůze. - Pružná chůze – čímž se odlehčí páteř a klouby – je třeba správně odvíjet chodidlo. To znamená nejdříve došlápnout na patu a postupně přenášet těžiště dopředu ke špičce. Přitom se pata odlehčuje, až dojde k úplnému odvinutí chodidla a noha se špičkou odrazí. - Pro ladnou chůzi je důležitým činitelem pevné držení kolen i chodidel. Řídícím kormidlem je palec, za kterým se směřuje celé tělo. Nasměruje-li se za ním krok až do konečku prstce, dochází k zapnutí svalů vytvářejících podélnou klenbu chodidla. Odvíjení kroku od pevné vnitřní strany paty přes malíkovou hranu zapíná svaly utvářející příčnou klenbu. Aktivním zapojováním palce do chůze až do jeho konečku, předchází se deformaci palcového kloubu. Mírnou deformaci můžete správným našlapováním i napravit. - Při každém kroku koleno směřuje dopředu a nevytáčí se do stran. Tomu napomáhá zpevnění paty při vykročení a směřování kroku za palcem. Objeví-li se nějaká, byť i zdánlivě malá obtíž na dolních končetinách, např. otlačený palec, puchýř na patě, podvrknutý kotník nebo namožené svaly, naruší se plynulost chůze, protože poraněná část bolí, převezmou její práci jiné svaly a tím se vytváří svalová nerovnováha. U závažnějších problémů, které ztěžují chůzi, jako je arthroza kloubů, bolesti v páteři, nestejně dlouhé dolní končetiny apod. se pro chůzi odčerpává více energie, což zvětšuje únavu a ovlivňuje náladu tak si raději hned vyzkoušejte, jak chodíte. Možná zjistíte, že jednou obvykle slabší nohou, děláte krok kratší a pomalejší. CHŮZE A POHYBOVÝ APARÁT Váš kardiolog Vás nutí chodit, přitom vás bolí záda, klouby, nohy a vůbec všechno?

Nezoufejte, chůze je člověku nejpřirozenější pohyb a léčí i tyto problémy. Jakýkoli pohyb, tedy i chůze, je významnou prevencí rozvoje osteoporozy – řídnutí kostí, které akcentuje obtíže při onemocněních pohybového aparátu a může vést až ke zlomeninám v oblasti kyčelního kloubu, páteře, předloktí a žeber. Čím začít? Nezanedbatelnou výhodou chůze jsou poměrně nízké provozní náklady. Stačí jen investovat do správné obuvi a přiměřeného oblečení. Efektivnost zdravé chůze závisí na správném držení těla, stejně jako při cvičení. Velmi důležitá je pak správná technika chůze.

Správná obuv pro chůzi by měla mít vždy 1.

Dobře podepřenou klenbu

2. Zpevněný kotník, ten je důležitý pro celkovou stabilitu chůze, zvláště po nerovném terénu 3.

Bota by neměla být úzká, aby nedocházelo k deformaci prstů a chodidla

Zásady správného držení těla: 1.

Hlavu držíme vzpřímeně

2. Hýžďové a břišní svaly jsou stažené, abychom zabránili zbytečnému prohnutí v bederní oblasti 3. Ruce jsou volně podél těla, pohyb horních končetin pomáhá udržovat rovnováhu 4. Během chůze se snažíme také zhluboka dýchat

Pět zásad správné techniky chůze: 1. Plynulost chůze dlouhých kroků

vychází

ze

stejně

2. Chůze by měla být pružná – nejdříve došlápneme na patu a postupně přenášíme váhu ke špičce 3.

Současně s tím dochází k protažení zadní strany končetiny

4.

Při chůzi zapojujeme všechny svaly nohou tak, aby bylo odlehčeno kloubům

5.

Kolena nevytáčíme do stran, směřujeme jimi dopředu