Úvodní slovo pro studenta: Cíle: Strana 1

Úvodní slovo pro studenta: Pro vytváření vlastních kurzů se většinou používají autorské nástroje. Autorské nástroje pomáhají autorům vytvářet obsahovou náplň samotných kurzů. Tento kurz vás seznámí se základní prací s autorským systémem ProAuthor. Kurz je vytvořen na systému ProAuthor verze 6.5.4.

Cíle: Na konci tohoto kurzu budete schopni pomocí autorského systému ProAuthor: • • • •

vytvořit strukturu kurzu, vytvořit obsahovou náplň jednotlivých aktivit ve svém kurzu, použít multimediální komponenty v jednotlivých studijních aktivitách, vygenerovat elektronickou učebnici, knihu, atd.

Strana 1

1 Nástroje pro eLearningové kurzy Cíle: Po přečtení této kapitoly: • • • • •

pochopíte, k čemu slouží LMS systémy, získáte představu, jak vypadají kurzy v LMS EDEN, získáte představu, jak vypadají kurzy v LMS Moodle, získáte představu o základních aspektech, které by měli splňovat ELearningové kurzy, získáte základní přehled o autorském nástroji ProAuthor.

1.1 LearningManagementSystem

Cíle: Pochopíte, k čemu slouží LMS systémy

Learning Management System Pokud autor vytvoří kurz, je zapotřebí ho nějakým způsobem dostat ke studentovi. Jednou z častých možností je vytvořit výukové CD, které si může student na svém počítači sám studovat. Pokud má při studiu jakékoliv problémy, nemá se však na koho obrátit. Druhou možností je využít nástroje Learning Management Systém. Learning Management System(LMS) je systém pro řízení výuky. K výuce se využívá prostředí internetu, nebo intraneta. LMS jsou aplikace zahrnující zpravidla on-line nástroje pro komunikaci jako jsou nástěnky, diskuzní fóra, chat, atd. LMS však především obsahuje výukové materiály určené především k samostudiu. Zpravidla LMS obsahují následující moduly: • • • • • • • •

Evidence a správa studentů Evidence a správa kurzů Správa přístupových práv (pro studenty, lektory, autory kurzů) Katalog výukových kurzů Autorské nástroje pro on-line tvorbu kurzů Komunikační nástroje Testování studentů pomocí autotestů, testů a úkolů Evidence hodnocení studentů

Strana 2

Obrázek 1.1-1 LMS

LMS aplikací existuje celá řada. Existují jednoduché LMS systémy, ale můžeme se setkat i s velmi rozsáhlými a složitými komerčními aplikacemi. Na druhou stranu existují také free a open source nástroje jako je např. Moodle, kdy zpravidla pro nekomerční použití jsou k dispozici zdarma.

1.2 Ukázka kurzu v LMS Eden

Cíle: Získáte představu, jak vypadají kurzy v LMS EDEN.

LMS Eden LMS EDEN slouží k řízení a správě elearningového vzdělávání - provozu kurzů, testování a monitorování studentů, realizaci anket, hlasování a dalších aktivit spojených s procesem distančního vzdělávání (úkoly, autotesty, diskuze a další). Lze jej provozovat jak na Internetu, tak na intranetu. LMS EDEN existuje v několika jazykových mutacích (česká, anglická, slovenská a italská).

Ukázka kurzu v LMS Eden Pojďme se podívat, jak tento systém vypadá z pohledu studenta. Pokud se student přihlásí do LMS Eden, tak může vidět seznam kurzů, které má k dispozici (obr. ).

Strana 3

Obrázek 1.2-1 LMS Eden - Seznam kurzů

Jakmile si vybere kurz, který chce student studovat, zobrazí se přehled jednotlivých studijních aktivit (obr. ). Jak je z obrázku patrné, tak studijní aktivity jsou rozděleny do kapitol a v kapitolách se nachází různé typy studijních aktivit (anketa, autotest, cvičení, diskuse, studijní článek, test, úkol).

Obrázek 1.2-2 LMS Eden - Plán studia

Strana 4

Po kliknutí na jakoukoliv studijní aktivitu se zobrazí cíle aktivity a předpokládaná časová náročnost (obr. ). Na spodní části obrázku je pak vidět odkaz na samotný studijní článek.

Obrázek 1.2-3 LMS Eden - Cíle studijní aktivity

V horní části obrazovky jsou záložky: • •

Kurz - obr. Učebna - slouží k zobrazení veškeré diskuse související s kurzem (obr.

)

Strana 5

Obrázek 1.2-4 LMS Eden - Učebna

• •

Zprávy od lektora Úkoly - zobrazuje seznam všech zadaných úkolů (obr. ). Tyto úkoly jsou samozřejmě také začleněny v plánu kurzu. Úkoly hodnotí tutor kurzu.

Obrázek 1.2-5 LMS Eden - Seznam úkolů

•

Testy - zobrazuje seznam všech zadaných testů (obr.

). Tyto testy jsou

Strana 6

samozřejmě také začleněny v plánu kurzu. Většinu testů LMS umí hodnotit automaticky (kromě otázek s volnou odpovědí).

Obrázek 1.2-6 LMS Eden - Seznam testů

1.3 Ukázka kurzu v LMS Moodle

Cíle: Získáte představu, jak vypadají kurzy v LMS Moodle.

LMS Moodle Moodle je softwarový balík určený pro podporu prezenční i distanční výuky prostřednictvím online kurzů dostupných na WWW. Moodle je vyvíjen jako nástroj umožňující realizovat výukové metody navržené v souladu s principy konstruktivisticky orientované výuky. Moodle umožňuje či podporuje publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky. Moodle je volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Běží na Unix, Linux, Windows, Mac OS X, Netware a na jakémkoliv dalším systému, který podporuje PHP. Data jsou ukládána v databázi MySQL, PostgreSQL, MS SQL nebo Oracle. Další informace na

Ukázka kurzu v LMS Moodle Pokud se student přihlásí do LMS Moodle, tak může vidět seznam kurzů, které má k dispozici (obr. ).

Strana 7

Obrázek 1.3-1 LMS Moodle - Seznam kurzů

Jakmile si vybere kurz, který chce student studovat, zobrazí se přehled jednotlivých studijních aktivit (obr. ). Kurz je rozdělen do kapitol (na obrázku je vidět kapitola "Motivace") a v kapitolách se mohou nacházet různé typy studijních aktivit (např. ankety, chat, fóra, přednášky, testy, úkoly, atd.).

Obrázek 1.3-2 Moodle - Osnova kurzu

Strana 8

Obrázek 1.3-3 Moodle - Osnova kurzu

V levé horní části obrazovky •

jsou odkazy na základní činnosti:

Úkoly - zobrazí se seznam všech úkolů (obr.

)

• Obrázek 1.3-4 Moodle - Seznam úkolů

• Fóra - seznam všech předdefinovaných diskuzních témat v kurzu (obr.

)

Strana 9

Obrázek 1.3-5 Moodle - Seznam diskuzí

• Studijní materiály - seznam všech studijní textů v jednotlivých kapitolách (obr. )

Obrázek 1.3-6 Moodle - Seznam studijních materiálů

•

Testy - seznam všech testů v kurzu (obr.

)

Strana 10

Obrázek 1.3-7 Moodle - Seznam testů

1.4 Autorská práce

Cíle: Získáte představu o základních aspektech, které by měli splňovat ELearningové kurzy.

Autorská práce Tvorba eLearningových kurzů je velice časově náročná. Tato tvorba vyžaduje nejen odborné znalosti z obsahu samotného kurzu, ale také znalosti a zkušenosti z jiných oborů jako jsou např. didaktika, informační technologie, atd. Při vývoji eLearningových kurzů se obecně snažíme zkrátit čas tvorby kurzu, snížit náklady a zároveň zvýšit kvalitu kurzu. Měli bychom si uvědomit, že tvorba on-line kurzů má své vlastní specifika a proto není možné pouze text připravený pro knížku převést do eLearningového kurzu.

ELearningové kurzy by měli splňovat alespoň následující: • U studenta zapojit ve větší míře různé smyslové kanály. Proto je zde vhodné využívat různé multimediální komponenty (např. obrázky, animace, videa, audia) • Kurzy by měli provokovat studenta k činnostem (např. zapojit studenta do diskuze). • Délka studijního textu by měla být kratší, než jaký je zvyk v knížkách (jedna až dvě obrazovky). • Je vhodné, aby studující získal zpětnou vazbu (např. pomocí autotestů, testů, cvičení a úkolů).

Samotnou autorskou práci je možné vytvářet buď přímo v LMS (např. obr. Moodle), nebo je možné využít některý z autorských nástrojů.

- LMS

Strana 11

Obrázek 1.4-1 Moodle - Prázdný nový kurz se zapnutým režimem úprav Zdroj: http://docs.moodle.org/cs/Rukov%C4%9B%C5%A5_u%C4%8Ditele

1.5 Autorské nástroje

Cíle: Získáte představu, jaké základní vlastnosti by měli mít autorské nástroje.

Autorské nástroje AS, (nástroje pro tvorbu e-learningu), lze definovat jako komplexní systém určený pro tvorbu, či vývoj, rozsáhlejších didaktických, multimediálních, dokumentů, materiálů či výukových, většinou e-learningových, kurzů, materiálů pro distanční vzdělávání. Tyto materiály jsou ve většině případů určeny k publikování ve specifickém výstupním formátu buď do prostředí LMS pro on-line studium a (nebo) pro off-line studium ve formě multimediální učebnice (elektronické příručky) či jen k přímému umístění na WWW stránky Internetu. AS umožňují vytvářet výukové celky - často nazývané lekce, které mohou obsahovat několik dalších částí nazývaných kapitoly. Z výukových částí je sestaven výsledný produkt. Ukázky několika málo autorských nástrojů jsou vidět na obr. , , , . Kvalitní AS musí umožňovat: • import zdrojových (především textových) souborů minimálně ve formátech rtf, txt, html a xml a jejich editaci a vkládání dokumentů ve formátech pdf, exe, swf, avi (kontejner), případně dalších. • import vektorové i bitmapové grafiky, animací a sekvencí obrázků (slideshow), videa a audia • tvorbu nebo alespoň vkládaní testů různých typů • jednoduchost a intuitivnost ovládání: musí být uživatelsky příjemný • integraci vývojové metodiky • integraci metodiky e-learningu (didaktická podpora)

Strana 12

• tvorbu matematických vzorců nebo alespoň vkládání objektu s matematickými vzorci • kvalitní strukturaci studijní látky; přitom by mělo být možné užívat alespoň dvou úrovní u objektů základních typů • použití knihovny objektů různých typů • používání šablon (předem definovaných struktur dokumentů) • použití navigace Dále by měl: • alespoň v nejnutnější formě, podporovat tisk dokumentů či jejich částí • implementovat e-learningové standardy (či být připraven na takovou implementaci) • umožňovat náhled a testování vytvářené části modulu • umožňovat přehrávání videa a animací nejlépe vlastními integrovanými prostředky a kvalitní zobrazení grafiky bitmapové i vektorové a textu a přehrávání zvuků • vkládání či používání externích odkazů (hyperlink) • umožňovat volbu variabilního uspořádání a použití vysoké míry interaktivity • být výkonný, tj. rychle, bez dlouhé odezvy, zpracovávat či upravovat data • být flexibilní, tj. umožňovat efektivně provádět potřebné změny opravy či inovace • umožňovat přímé umístění na Webu či umístění do LMS a distribuci ve formě CD nebo DVD, obecně umožňovat distribuci autorské práce. • především být a stabilní Dobrý AS výrazně zlevňuje (z dlouhodobějšího hlediska) a zkvalitňuje tvorbu vzdělávacích materiálů a zvyšuje efektivitu využití multimediálních vzdělávacích pomůcek. Je nutno si uvědomit, že vytvářené materiály mají většinou charakter interaktivních aplikací. Firma Adobe uvádí v materiálu: http://www.adobe.com/resources/elearning/presentations/v2/#slide=3, že jedna hodina e-learningového kurzu představuje 220 hodin práce tradičními metodami. To jsou důvody, proč se nasazují autorské systémy, které umožňují tento čas radikálně zmenšit. Každý předmět či kurz je, jak známo, dělen do modulů, představujících relativně samostatný blok učiva. Modulární struktura má velmi důležitou vlastnost a tou je jednodušší možnost inovace či obecně editace či tvorby jednotlivých modulů, ze kterých jsou skládány celky vyššího typu.

Strana 13

Obrázek 1.5-1 Lotus WorkplaceCollaborativeLearningAuthoringTool http://home.zcu.cz/~kocur/TO/Autorske_systemy05.pdf

Strana 14

Obrázek 1.5-2 Authorware http://home.zcu.cz/~kocur/TO/Autorske_systemy05.pdf

Strana 15

Obrázek 1.5-3 Moodle - Režim úpravy

Obrázek 1.5-4 ProAuthor - úvodní obrazovka

Zdroj: http://home.zcu.cz/~kocur/TO/Autorske_systemy05.pdf

Strana 16

1.6 Autorský nástroj ProAuthor

Cíle: Získáte základní přehled o autorském nástroji ProAuthor.

Autorský nástroj ProAuthor Autorská práce je jednou z kritických faktorů úspěchu eLearningu. Naše zkušenosti říkají, že se jedná dokonce o nejkritičtější faktor. Autorský systém dává autorům potřebný nástroj a metodologickou podporu pro efektivní vývoj samotného obsahu kurzu. Autorský systém ProAuthor podporuje vytváření následujících studijních aktivit: • • • • • • •

Studijní články, Úkoly, Cvičení, Diskuze, Testy, Autotesty, Ankety.

K těmto aktivitám je možné přiřadit různé multimediální komponenty a klíčová slova. Multimediální komponenty se přiřazují z manažera MM&S. Základní funkční struktura je znázorněna na obr. .

Obrázek 1.6-1 Základní funkční struktura systému ProAuthor

Strana 17

ProAuthor umožňuje automaticky převést celý kurz do LMS EDEN a LMS Moodle. K převodu do LMS EDEN ze systému ProAuthor se využívá rozšířený AICC standard. K převodu do LMS Moodle se využívá zálohovací formát systému Moodle. V současné době autorský systém podporuje AICC a SCORM standard.

Strana 18

2 Autorský nástroj ProAuthor Cíle: Po přečtení této kapitoly získáte základní představu o autorském nástroji ProAuthor a také o tom, co nás bude čekat ve zbývajících částech kurzu.

2.1 Úvod do práce s autorským nástrojem ProAuthor

Cíle: Po přečtení této kapitoly získáte základní představu o autorském nástroji ProAuthor a také o tom, co nás bude čekat ve zbývajících částech kurzu.

Úvod do práce s autorským nástrojem ProAuthor ProAuthor(PA) je autorský systém, nástroj pro tvorbu elektronických on-line kurzů umísťovaných (publikovaných) například na serverech pro distanční vzdělávání ve specifickém výstupním formátu do prostředí LMS (Learning Management System) či nástroj pro tvorbu off-line multimediálních elektronických učebnic nebo příruček realizovaných většinou ve formě CD. Při tvorbě výukových materiálů s využitím PA se uživatel může soustředit na obsah, strukturu a potenciální zpětnou vazbu (např. úkoly). Kurz je možno v případě potřeby umístit i na web. PA je vytvořen s ohledem na požadavky kladené na kurzy určené pro distanční vzdělávání (DiV). Charakteristika PA: • PA slouží především pro sestavení různých multimediálních komponent do komplexní výukové aplikace. • Lze použít zdrojové soubory ve formátech txt, html a pdf a některé další. Tyto soubory lze umístit do příslušných objektů PA. • Do PA lze vkládat grafické objekty, přímo nebo nepřímo, v jiných objektech. Jsou to animace a sekvence obrázků (slideshow), videa a zvuky. Lze tedy vkládat např. soubory ve formátech swf a avi, které již mohou obsahovat i zvuky. • V PA lze tvořit testy, autotesty a ankety. • V PA lze vkládat do textu jednodušší matematické vzorce. Do PA můžeme vkládat kompletní textové objekty se složitými matematickými vzorci a obrázky. • PA podporuje kvalitní strukturaci studijní látky při užití dvou úrovní: kapitol na první úrovni a např. studijních článků, autotestů, testů, cvičení, úkolů atd. na druhé úrovni. V tomto kurzu se naučíte v ProAuthoru: • založit nový kurz, • vytvořit plán kurzu, • vytvářet obsahovou náplň jednotlivých aktivit,

Strana 19

• generovat výstupy z tohoto autorského nástroje.

Následuje příklad jedné z mnoha obrazovek PA charakterizujících integrované pracovní prostředí při tvorbě kurzu. V levé části, jejíž šířka je volitelná, je vidět svislý panel nástrojů a Plán kurzu, v pravé pak hlavní pracovní oblast s kartami (zde tři: Obecné, Vstupní informace a Studijní text). V horní části je umístěna hlavní nabídka.

Obrázek 2.1-1 Příklad obrazovky prostředí PA

Strukturu každého kurzu tvořeného s využitím autorského systému ProAuthor určuje autor plánem kurzu. Plán kurzu je v podstatě posloupnost jednotlivých studijních kapitol. Na obrázku je vybraný objekt - studijní článek (modře podbarvený), který je součástí kapitoly obsahující v sobě různé typy vzdělávacích objektů. ProAuthor nabízí využití následujících typů vzdělávacích objektů: • • • • • • •

studijní článek, cvičení, autotest, test, úkol, diskuse, anketa.

Strana 20

Konkrétní náplň příslušných objektů určuje autor a využívá pro to buď samotný PA, nebo ve většině případů i externí aplikace jako např. Adobe Flash pro tvorbu animací, Adobe Photoshop pro tvorbu a úpravu bitmapových obrázků, CorelDraw pro tvorbu vektorové grafiky,AdobeAcrobat pro tvorbu pdf souborů, Wink od firmy DebugMode či Adobe Captivate (dříve RoboDemo) pro snímání sekvencí obrazovek, FrontPage nebo Dreamweaver pro tvorbu html souborů a SonicFoundrySoundForge pro náročnou práci se zvuky. V tomto kurzu se seznámíte jak s použití funkčních prvků aplikace ProAuthor, tak i s některými postupy při tvorbě kurzů. Příklad obrazovky , která se zobrazí po aktivaci karty Studijní text: Vidíme text, který je zapsán v integrovaném editoru PA, a náhled jedné z několika vložených MM&S komponent (v tomto případě Obrázek):

Obrázek 2.1-2 Příklad obrazovky prostředí PA - Studijní text

Nyní však trochu předbíháme. V následujících kapitolách si postupně vysvětlíme používání autorského nástroje ProAuthor.

Strana 21

3 Založení nového kurzu Cíle: Po prostudování této kapitoly se naučíte v ProAuthoru: • • • •

zakládat nové kurzy, měnit nastavení PA informující o době neuložení práce na kurzu, zadat autory kurzu, vyplnit povinné vstupní informace.

3.1 Jak začít Nyní je čas si ukázat, jak se v PA zakládají nové kurzy.

Cíle: Naučíte se: • zakládat nové kurzy, • měnit nastavení PA informující o době neuložení práce na kurzu.

Jak začít Začít s PA můžeme při použití hlavní nabídky dvěma základními způsoby. Buď vytváříme nový kurz (Kurz → Nový), nebo pokračujeme v rozpracované práci na již vytvořeném kurzu (Kurz→ → Otevřít).

Založení nového kurzu Aplikace PA se po instalaci otevírá v okně o velikosti 800 x 600 pixelů (obrazových bodů). Je výhodné okno maximalizovat. Po příštím spuštění se aplikace otevře v takovém režimu, v jakém jste ho zavřeli. Po spuštění aplikace ProAuthor vytvoříme nový kurz. V hlavní nabídce PA volíme Kurz>Nový. V následující animaci se můžete podívat, jak vytvořit nový kurz (lze ji ovládat: zastavit, pokračovat v přehrávání, znovu přehrát atd.).

Strana 22

Obrázek 3.1-1 Založení nového kurzu

Nejdůležitější kroky jsou: • Vybrat v menu Kurz→ →Nový

Obrázek 3.1-2 Založení nového kurzu - Krok 1

Strana 23

•

• Vytvoříme prázdnou složku a pojmenujeme hlavní soubor kurzu

.


• Zobrazí se prázdný kurz

.


Strana 24

Při zakládání nového kurzu, tedy v hlavní nabídce klikneme na Kurz → Nový, objeví se standardní okno Windows pro ukládání souboru: Uložit jako. V horní části se určuje místo, kam se náš kurz uloží: Uložit do. V případě potřeby můžeme vytvořit i novou složku. Platí pravidlo, že nový kurz se musí vytvořit v prázdné složce. V dolní části okna: Název souboru, napíšeme jméno souboru našeho nového kurzu. Přípona interního formátu PA se dodá automaticky (edt). Ukončíme kliknutím na Uložit. Pokud do 30 minut neuložíme kurz, PA nás k uložení vyzve:

V případě, že si nepřejeme, aby se tato informace zobrazovala, můžeme ji v hlavní nabídce zablokovat. Zvolíme Nástroje→ → Nastavení:

Objeví se okno Nastavení a zde odškrtneme Zobrazovat informaci: Doba od posledního uložení. Zde je možné také měnit interval zobrazování této informace.

3.2 Vyplnění vstupních informací o kurzu Nyní máme založený nový kurz. Nyní je zapotřebí vyplnit řadu informací o samotném kurzu a o autorech kurzu.

Strana 25

Cíle: Pro prostudování tohoto článku budete umět: •vytvořit seznam autorů kurzu, •vyplnit povinné položky vstupních informací.

Vyplnění vstupních informací o kurzu Nyní máme založený nový kurz. Je zapotřebí vyplnit řadu informací o samotném kurzu a o autorech kurzu. Po založení nového kurzu se objeví okno Vstupní informace. Povinné údaje jsou označeny červeným vykřičníkem. Např. ID kurzu a jméno autora kurzu. Pokud ID neznáte, jako "pracovní" číslo napište např. zkratku vašeho kurzu (ID může být maximálně 4 znakové) a před dokončením kurzu si vyžádejte skutečné ID přidělené odpovědným manažerem e-learningových kurzů ve své organizaci. Nezapomeňte uvádět kontakt na autora (mail, telefon). Název kurzu, jeho obtížnost a kategorii (např. IT) lze samozřejmě, tak jako ostatní entity, během tvorby kurzu měnit. Můžete vytvořit vlastní kategorii, ke které kurz náleží, kliknutím myší na položku Nová kategorie. Ukázka je znázorněna na animaci . Od verze ProAuthora 6.5.7 jsou navíc důležitá okna, které by měl autor vyplnit podbarvena žlutě.

Obrázek 3.2-1 Vyplnění základních údajů

Nejdůležitější kroky jsou: •

Nadefinovat autory kurzu - klikneme na tlačítko Upravit vedle seznamu autorů .

Strana 26

Obrázek 3.2-2 Vyplnění základních údajů - Autoři - Krok 1

• Zobrazí se prázdný seznam autorů. Klikneme na tlačítko Nový záznam .


• Zadáme informace o autorovi

Strana 27

Obrázek 3.2-4 Vyplnění základních údajů - Autoři - Krok 3 •

• Můžeme přidat dalšího autora, přes Nový záznam. Po zadání všech autorů klikneme na tlačítko Zavřít .


Strana 28

• Napíšeme název kuru

.

Obrázek 3.2-6 Vyplnění základních údajů - Název kurzu

• Zadáme ID kurzu pomocí 4 znaků . Jedná se jednoznačný kód vyžadující LMS EDEN. Pokud používáte pro prezentaci kurzu jakoukoliv jinou cestu než LMS EDEN, můžete sem zadat jakékoliv 4 znaky.

Strana 29

Obrázek 3.2-7 Vyplnění základních údajů - ID kurzu

Po založení kurzu byste měli vyplnit následující údaje: • • • • • • •

ID kurzu Obtížnost Jazyk kurzu Stav kurzu Verze Autoři Cílová skupina

Tučně označené informace se automaticky přenáší do podřízených aktivit (do kapitol, studijních článků, cvičení, úkolů, atd.) Pokud nevyplníte ID kurzu a Autoři, nebude vám umožněno pokračovat v tvorbě struktury kurzu.

Jazyk kurzu Při vybírání jazyka kurzu si můžete všimnout, že u některých jazyků se nachází ikona. Tato ikona naznačuje, že ProAuthor bude vkládat při exportu automaticky generované popisky ve vybraném jazyce (např. do E-booku, LMS, atd.).

3.3 Založení vlastního kurzu

Cíle: Cílem tohoto cvičení je vyzkoušet si založit svůj vlastní kurz.

Strana 30

Zadání: Založte si svůj vlastní kurz pomocí ProAuthoru. V ProAuthoru vyplňte veškeré povinné vstupní informace.

Tipy pro řešení: Při zakládání nového kurzu nezapomeňte, že kurz se musí zakládat do prázdné složky. Po vyplnění všech údajů nezapomeňte svůj kurz uložit.

Návrh řešení: Pokud si nebudete vědět rady, podívejte se do předešlých studijních článků.

Strana 31

4 Tvorba a úprava struktury kurzu Kurz již umíte založit. Nyní přichází další etapa, ve které se naučíme vytvářet strukturu kurzu (plán studia pro cílového studenta).

Cíle: Prostudováním této kapitoly se naučíte vytvářet a upravovat strukturu kurzu.

4.1 Panel nástrojů a struktura kurzu

Cíle: Po prostudování tohoto studijního článku budete schopni popsat: • význam jednotlivých tlačítek v panelu nástrojů.

Panel nástrojů a struktura kurzu V levé části autorského nástroje se nachází panel nástrojů se zobrazenou strukturou kurzu. Na obrázku je znázorněn základní popis funkcí. Panel nástrojů slouží pro vkládání (mazání) studijních aktivit. V pravé části obrázku je zobrazena hierarchická struktura kurzu. Autorský systém ProAuthor umožňuje vytvářet dvě úrovně studijních aktivit. V 1. úrovni se nachází kapitoly. V 2. úrovni se nachází ostatní typy studijních aktivit.

Strana 32

Obrázek 4.1-1 Panel nástrojů

Na stavovém řádku, vlevo dole, se zobrazuje název vybrané aktivity (kapitoly, studijního článku, cvičení, autotestu, úkolu atd.) a to i v případě, že jsme příčku (viz obr. ) posunuli vlevo tak, že v hierarchické struktuře není název čitelný. Mezi studijní aktivity patří: • Studijní článek • Úkol • Cvičení • Diskuze • Autotest • Test • Anketa Význam jednotlivých studijních aktivit je vysvětlen v následujícím studijním článku.

Strana 33

Další ovládací prvky: • Odstranit

- slouží k odstranění jedné vybrané studijní aktivity

• Posunout výš

- slouží k posunutí aktivity v rámci stejné kapitoly

• Posunout níž

- slouží k posunutí aktivity v rámci stejné kapitoly

Pokud chceme přesunout jednu studijní aktivitu z jiné kapitoly do jiné, pak je to možné udělat pouze přetažením myší.

4.2 Typy studijních aktivit

Cíle: Po prostudování tohoto studijního článku budete schopni popsat: • význam jednotlivých typů studijních aktivit.

Typy studijních aktivit On-line kurz lze složit z kapitol , které jsou tvořeny jednotlivými studijními aktivitami (studijními články, úkoly, cvičeními, autotesty, testy, diskusemi, anketami). Rozsah kurzu se řídí především záměrem autora. Může zahrnovat celou studijní disciplínu či pouze její vybranou část. Měli bychom však mít na paměti zásadu integrity. Kurz by měl být relativně uzavřeným celkem, v němž na sebe jednotlivé kapitoly tematicky navazují. Student musí poznat, jaký je vztah mezi celkem a jeho jednotlivými částmi, jak spolu jednotlivé části souvisejí. Texty studijních článků bychom měli chápat jako východisko pro zařazení dalších strukturních prvků, studijních aktivit, které zajišťují, aby student nebyl pasivním příjemcem informací obsažených v textech studijních článků. Při vytváření plánu kurzu promýšlíme tedy i zařazení úkolů a cvičení. Úkol je taková aktivita, která vyžaduje tvůrčí přístup studenta při řešení. Protože student musí uplatnit své individuální schopnosti a může vycházet z individuálních zkušeností, bývá úkol hodnocen tutorem kurzu. Cvičení rovněž slouží k upevnění dovedností, které si účastníci on-line kurzu osvojili ve studijním článku. Je to taková studijní aktivita, při níž může student uplatnit např. určitý algoritmus. Zpětnou vazbu nezíská student od tutora, v návrhu řešení si pouze může ověřit algoritmus či jiný naznačený postup pro řešení, eventuálně i správné řešení cvičení. Dílčí zpětnou vazbu může získat student i v autotestua testu. Zatímco po vyřešení autotestu

získá student okamžitě informaci o tom, do jaké míry byl úspěšný, a je

tedy vhodné zařadit ho na konci jednotlivých kapitol, test vyhodnocuje sám tutor, bývá součástí celkového hodnocení účastníkova studia kurzu.

Strana 34

Důležitou studijní aktivitou v kurzu je i diskuse . Zadáváme ji zejména tehdy, má-li kurz tutora, který může diskusi moderovat. Pak je předpoklad, že výměna zkušeností přispěje k dalšímu obohacení studentových poznatků. Diskuse je významnou studijní aktivitou v kurzech, protože rozvíjí důležitou oblast studentovy osobnosti, komunikativní a sociální kompetence. Závěr kurzu může tvořit anketa . Na základě vyhodnocení odpovědí na otázky ankety lze uskutečnit evaluaci, na jejímž základě mohou být následně provedeny žádoucí změny v kurzu. Součástí on-line kurzu může být i vstupní anketa, pomocí které tutor zjišťuje očekávání budoucích účastníků kurzu, eventuálně i jejich studijní styly.

Obrázek 4.2-1 Panel nástrojů

4.3 Tvorba struktury kurzu

Cíle: V tomto studijním článku se naučíte:

Strana 35

• • • • •

vkládat kapitoly do struktury kurzu, vkládat ostatní typy studijních aktivit do struktury kurzu, mazat jednotlivé studijní aktivity ze struktury kurzu, přesouvat studijní aktivity v rámci kapitoly, přesouvat studijní aktivity mezi kapitolami.

Tvorba struktury kurzu Vložení kapitoly Strukturu kurzu na první hierarchické úrovni tvoří kapitoly. Jsou zobrazovány v levé části hlavního okna PA. Novou kapitolu můžeme vložit (spíše "založit" nebo "vytvořit prázdnou kapitolu"), dvěma základními způsoby: 1. Vybereme kapitolu, za kterou novou kapitolu vložíme. V hlavní nabídce PA klikneme na Plán kurzu a poté na Vložit novou kapitolu. 2. Vybereme kapitolu, za kterou novou kapitolu vložíme. Klepneme na ikonu rozevřené knihy (první nástroj shora na panelu nástrojů). Oba způsoby jsou ukázány na animaci

:

Obrázek 4.3-1 Vložení kapitoly

Nejdůležitější momenty při vkládání nové kapitoly: • Vybereme studijní aktivitu, za kterou chceme vložit kapitolu .

Strana 36

Obrázek 4.3-2 Vložení kapitoly - Vybereme aktivitu, za kterou chceme vložit novou kapitolu

• Klikneme na ikonu pro vložení nové kapitoly .

Obrázek 4.3-3 Vložení kapitoly - Klikneme na ikonu pro vložení nové kapitoly

Strana 37

Na kartě Obecné zadáme název kapitoly. Tento název můžeme později během práce změnit. Na kartě Obecné můžeme napsat popis kapitoly, zvolíme stav (většinou volíme "pracovní verze" nebo "finální verze") a určíme obtížnost (základní, středně pokročilý nebo pokročilý). Autoři a obtížnost kurzu se přebírají z naposled vybrané aktivity.

Odstranění kapitoly Vybranou, prázdnou kapitolu (označíme ji klepnutím hlavního tlačítka myši, což je většinou levé u praváků) můžeme odstranit dvěma základními způsoby: 1. Plán kurzu>Odstranit označenou aktivitu: nebo 2. Klepneme na ikonu koše (třetí zdola v panelu nástrojů).

Vložení a odstranění ostatních aktivit Obdobným způsobem jako kapitoly se zakládají i ostatní aktivity. Ukázka je zobrazena na animaci .

Obrázek 4.3-4 Vytvoření struktury kurzu

Nejdůležitější momenty z animace

:

• Pokud chceme vložit první studijní aktivitu do kapitoly, tak vybereme požadovanou kapitolu .

Strana 38

Obrázek 4.3-5 Vytvoření struktury kurzu - Vybereme kapitolu, do které vložit studijní aktivitu

• Vložíme požadovaný typ studijní aktivity. Na obr.

se vkládá anketa.

Obrázek 4.3-6 Vytvoření struktury kurzu - Vložíme požadovaný typ studijní aktivity

Strana 39

• Zadáme název studijní aktivity

.

Obrázek 4.3-7 Vytvoření struktury kurzu - Zadáme název studijní aktivity

Na animaci je zobrazeno, jak upravovat již existující strukturu kurzu. Je zde znázorněno, jak posouvat studijní aktivity v kapitole, jak přesouvat aktivity mezi kapitolami a jak smazat aktivitu ze struktury kurzu.

Strana 40

Obrázek 4.3-8 Změna struktury kurzu


:

• Vybereme studijní aktivitu, kterou chceme přesunout

.

Obrázek 4.3-9 Změna struktury kurzu - Vybereme studijní aktivitu, kterou chceme přesunout

Strana 41

• Pokud chceme posunout studijní aktivitu pouze v rámci kapitoly níže klikneme na šipku, která posune aktivitu o jednu pozici níže .

Obrázek 4.3-10 Změna struktury kurzu - Posuneme aktivitu o jednu pozici níže

• Pokud chceme posunout studijní aktivitu pouze v rámci kapitoly výše klikneme na šipku, která posune aktivitu o jednu pozici výše .

Strana 42

Obrázek 4.3-11 Změna struktury kurzu - Posuneme aktivitu o jednu pozici výše

• Pokud chceme studijní aktivitu přesunout mezi kapitolami, vybereme požadovanou studijní aktivitu .

Obrázek 4.3-12 Změna struktury kurzu - Přesun mezi kapitolami - vybereme požadovanou studijní aktivitu

Strana 43

• Studijní aktivitu přetáhneme myší do jiné kapitoly

.

Obrázek 4.3-13 Změna struktury kurzu - Přesun mezi kapitolami - Studijní aktivitu přetáhneme myší do jiné kapitoly

• Pokud chceme smazat vybranou studijní aktivitu, klikneme na tlačítko Odstranit označenou aktivitu .

Strana 44

Obrázek 4.3-14 Změna struktury kurzu - Odstranění označené aktivity

4.4 Vytvoření struktury kurzu

Cíle: Cílem tohoto cvičení je ověřit si získané znalosti s tvorbou struktury kurzu.

Zadání: Nyní si vyzkoušejte vytvořit strukturu kurzu. Celou práci si rozdělíme do následujících etap: 1. Vytvořte si strukturu kurzu, kde budete mít alespoň 3 kapitoly. Do každé kapitoly vložte alespoň 3 studijní aktivity. 2. Do první kapitoly vložte novou studijní aktivitu, která by měla být 1. v pořadí (v rámci kapitoly). 3. Do druhé kapitoly vložte novou studijní aktivitu, která by měla být 3. v pořadí (v rámci kapitoly). 4. Změňte pořadí studijních aktivit ve vybrané kapitole. 5. Přesuňte vybranou studijní aktivitu z jedné kapitoly do jiné. 6. Vyzkoušejte si smazat vybranou studijní aktivitu.

Tipy pro řešení: Pokud si nebudete vědět rady, podívejte se do předcházejících studijních článků.

Strana 45

5 Význam základních položek na formulářích u jednotlivých studijních aktivit Cíle: Budete umět popsat význam položek nacházejících se na jednotlivých kartách formulářů: •kurz, •kapitolu, •studijní článek, •úkol, •cvičení, •diskuzi, •autotest, •test, •anketu.

5.1 Kurz

Cíle: Budete umět popsat význam položek nacházejících se na jednotlivých kartách formulářů.

Kurz Nyní si vysvětlíme význam jednotlivých položek na jednotlivých kartách u formuláře kurzu. Máme zde následující karty: • • • •

Obecné Ostatní informace Vstupní informace Klasifikace

Obecné Na kartě Obecné

se nacházejí následující položky:

• Název kurzu - Jedná se o název celého kurzu. • ID kurzu - Identifikační kód kurzu - tento kód získáte od správce všech kurzů. Je možné sem napsat zkratku kurzu. Tato položka se musí vyplnit. • Kategorie kurzu - Jedná se o informativní položku. Každý autor si zde může vytvořit vlastní kategorii. • Obtížnost - Položka určuje, jaká je nejnižší obtížnost některé studijní aktivity v celém kurzu. • Jazyk kurzu - Zde jako autor vybíráte, v jakém jazyce píšete kurz. Pokud vyberete English, tak se automaticky generované texty bude generovat v angličtině.

Strana 46

• Stav kurzu - Autor si zde vybere, v jakém stavu se kurz nachází. Základní stavy kurzu jsou: "není určeno", "pracovní verze", "finální verze", "aktualizovaná verze". Tato položka je pouze informativní pro autora kurzu. Pokud změníte stav kurzu, změní se stavy všech podřízených aktivit. • Verze - Popisuje verzi kurzu. Verze kurzu se zobrazuje v e-booku. • Autoři - Zobrazují se zde všichni autoři tohoto kurzu. Autoři se zadávají pomocí formulářů, které se vyvolají po stisknutí tlačítka Upravit. • Celkový čas - Tento čas představuje celkový odhadovaný čas, který bude student potřebovat pro absolvování celého kurzu - vypočítává se sám. • Celkový čas studijních článků - Tento čas představuje celkový odhadovaný čas všech studijních článků - vypočítává se sám. • Celkový čas ostatních aktivit - Tento čas představuje celkový odhadovaný čas všech ostatních aktivit kromě studijních článků - vypočítává se sám. • Max. počet bodů - Tato položka informuje o maximálním počtu bodů, které může student dosáhnout v tomto kurzu. • Min. počet bodů - Tato položka informuje o minimálním počtu bodů, které student musí dosáhnout, aby mohl kurz absolvovat úspěšně. • Popis kurzu - Autor zde může stručně charakterizovat celý kurz. • Cílová skupina - Tato položka určuje, jaká je předpokládaná cílová skupina studentů.

Obrázek 5.1-1 Kurz - Obecné

Strana 47

Ostatní informace Na kartě Ostatní informace

se nacházejí následující důležité položky:

• Softwarové požadavky kurzu - Zde autor napíše seznam software, který bude student potřebovat při studiu tohoto kurzu. Informace z tohoto pole se studentovi zobrazí v úvodním slově a cílech celého kurzu.

Obrázek 5.1-2 Kurz - Ostatní informace

Vstupní informace Na kartě Vstupní informace


• Pokyny pro tutora - Zde jako autor napíšete informace, které bude potřebovat budoucí tutor tohoto kurzu. Popíšete zde např., na co se má tutor zaměřit. • Úvodní slovo pro studenta - Zde jako autor uvedete úvodní slovo pro celý kurz. Je zde možné např. uvést také seznam použité literatury. • Cíle kurzu - Zde uvedete cíle celého kurzu.

Strana 48

Obrázek 5.1-3 Kurz - Vstupní informace

5.2 Kapitola

Cíle: Budete umět popsat význam položek nacházejících se na jednotlivých kartách formuláře popisujícího vybranou kapitolu.

Kapitola Nyní si vysvětlíme význam jednotlivých položek na jednotlivých kartách formuláře popisujícího kapitolu. Máme zde následující karty: • Obecné • Vstupní informace



• Název kapitoly - Jedná se o název kapitoly. • Stav - Autor si zde vybere, v jakém stavu se kapitola nachází. Základní stavy jsou: "není určeno", "pracovní verze", "finální verze", "aktualizovaná verze". Tato položka je pouze informativní pro autora kurzu. Pokud změníte stav kurzu, změní se stavy všech podřízených aktivit. • Obtížnost - Položka určuje, jaká je nejnižší obtížnost studijních aktivit v dané kapitole.

Strana 49

• Autor - Zobrazují se zde všichni autoři této kapitoly. Autoři se zadávají pomocí formulářů, které se vyvolají po stisknutí tlačítka Upravit. • Celkový čas - Tento čas představuje celkový odhadovaný čas, který bude student potřebovat pro absolvování této kapitoly - vypočítává se sám. • Celkový čas studijních článků - Tento čas představuje celkový odhadovaný čas všech studijních článků v kapitole - vypočítává se sám. • Max. počet bodů - Tato položka informuje o maximálním počtu bodů, které může student dosáhnout v této kapitole. • Min. počet bodů - Tato položka informuje o minimálním počtu bodů, které by měl student dosáhnout v této kapitole. • Popis kapitoly - Autor zde může stručně charakterizovat kapitolu.

Obrázek 5.2-1 Kapitola - Obecné



• Pokyny pro tutora - Zde jako autor napíšete informace, které bude potřebovat budoucí tutor tohoto kurzu. Popíšete zde např. to, na co se má tutor zaměřit v této kapitole. • Úvodní slovo pro studenta - Zde jako autor uvedete úvodní slovo pro kapitolu. • Cíle - Zde uvedete cíle kapitoly.

Strana 50

Úvodní slovo pro studenta a Cíle se v e-booku zobrazí společně jako samostatný studijní článek, který bude nazván Úvod: Název kapitoly. Tento článek se vloží za název kapitoly.

Obrázek 5.2-2 Kapitola - Vstupní informace

5.3 Studijní článek

Cíle: Budete umět pospat význam položek nacházejících se na jednotlivých kartách formuláře popisujícího studijní článek.

Studijní článek Studijní článek je jeden z nejdůležitějších objektů na druhé hierarchické úrovni ve struktuře Plánu kurzu. Studijní článek sestává většinou z textu a, v mnoha případech, i z multimediálních komponent v PA označovaných jako MM&S.

Data studijního článku buď přenášíme jako soubor připravený v jiné aplikaci (ve formátu pdf - vytvořeném např. v Adobe Acrobat, html - vytvořeném např. ve FrontPage), nebo tento text tvoříme přímo v PA. Při vkládání studijního článku musíme v mnoha případech použít techniku vkládání multimediálních komponent, tzv. MM&S. Pokud nebudete tvořit text přímo v PA, nebudete moci využít některých funkcí PA.

Strana 51

Mezi funkce, které nebudete moci využít, patří automatické vytváření dokumentace a automatické vytvoření knihy.

Pokud píšeme text studijního článku v PA, pak musí být tento článek ve struktuře kurzu vybrán. V případě potřeby klepneme na název článku ve sloupci Plán kurzu v levé části okna PA a příslušný článek bude označen modře.

Karty Nyní si vysvětlíme význam jednotlivých položek na jednotlivých kartách. Máme zde následující karty: • • • •

Obecné Vstupní informace Studijní text Prezentace



• Název studijního článku - Jedná se o název studijního článku. • Stav - Autor si zde vybere, v jakém stavu se studijní článek nachází. Základní stavy jsou: "není určeno", "pracovní verze", "finální verze", "aktualizovaná verze". Tato položka je pouze informativní pro autora kurzu. • Obtížnost - Položka určuje jaká je obtížnost této studijní aktivity. • Autor - Zobrazují se zde všichni autoři této studijní aktivity. Autoři se zadávají pomocí formulářů, které se vyvolají po stisknutí tlačítka Upravit. • Doporučený čas - Tento čas představuje odhadovaný čas, který bude student potřebovat pro absolvování této aktivity. Vy jakožto autor(ka) musíte tento čas odhadnout. Informace o doporučeném čase se zobrazuje u cílů studijního článku. • Popis této aktivity - Autor zde může stručně charakterizovat obsah studijního článku. • Klíčová slova - Zobrazují se zde všechna klíčová slova přiřazená ke studijnímu článku.

Strana 52

Obrázek 5.3-1 Studijní článek - Obecné



• Pokyny pro tutora - Zde jako autor napíšete informace, které bude potřebovat budoucí tutor tohoto kurzu. Popíšete zde např. to, na co se má tutor zaměřit v této aktivitě. • Úvodní slovo pro studenta - Zde jako autor uvedete úvodní slovo pro tento studijní článek. • Cíle - Zde uvedete cíle studijního článku. Úvodní slovo pro studenta a Cíle se v e-booku zobrazí společně jako odkaz ze studijního článku.

Strana 53

Obrázek 5.3-2 Studijní článek - Vstupní informace

Studijní text Na této kartě

vytváříte samotný obsah studijního článku.

Strana 54

Obrázek 5.3-3 Studijní článek - Studijní text

5.4 Integrovaný editor studijních článků

Cíle: Budete umět popsat význam ovládacích prvků a položek nacházejících se na kartě Studijní text formuláře popisujícího studijní článek.

Integrovaný editor studijních článků Jednou ze základních možností, jak vytvářet text studijního článku, je použití integrovaného editoru studijních článků v PA .

Strana 55

Obrázek 5.4-1 Integrovaný editor studijních článků

Používání integrovaného editoru PA je velmi jednoduché. Nyní si vysvětlíme význam základních ovládacích prvků.

Předdefinované styly PA nabízí několik stylů, které umožňují sjednotit formátování textu v rámci kurzu či více kurzů. Jedná se o styl odstavce: • • • • •

Normální - slouží pro běžný text, Nadpis 1 - slouží nadpis 1. úrovně, Nadpis 2 - slouží nadpis 2. úrovně, Nadpis 3 - slouží nadpis 3. úrovně, Kód v HTML - při použití tohoto stylu můžete použít html značky, které se projeví ve výsledném html náhledu (zde je nutná znalost html kódu), • Příklad - u tohoto stylu se změní font na Curier New, • Symbol - u tohoto stylu se změní font na Symbol. Styly se aplikují výběrem položky ze seznamu v levém horním rohu karty editoru nebo přímo pomocí klávesových zkratek (Alt+1 až Alt+7) čísla na hlavní klávesnici. Styly Nadpis 1, Nadpis 2 a Nadpis 3 lze použít pouze na celý odstavec. Styly Příklad a Symbol na část vybraného textu. Styl Kód v HTML má specifické užití. V některých případech lze text dále formátovat pomocí ikon, které jsou popsány ve výše uvedeném obrázku. Nejvíce možností dodatečného formátování získáte při použití stylu Normální. V textu ve stylu Nadpis 1 můžeme na část textu aplikovat např. styl Symbol, ale

Strana 56

nemůžeme použít písmo Tučné či Kurzívu. Dejte si též pozor na dodatečné formátování textu ve stylu Normální, kdy nesmíte do bloku pro následné formátování zahrnout neviditelný znak konce odstavce (vznikne po stisku klávesy Enter a vypadá jako mezera). Pak ikony tučně a Kurzíva nejsou aktivní.

Vložení/Odebrání MM&S Tato tlačítka slouží pro vkládání (odebrání) multimediálních komponent. Mezi multimediální komponenty patří např. obrázky, animace, videa, audia atd. Jak se tyto komponenty vkládají (odebírají), si ukážeme později.

Vložení/Odebrání značky odkazu na MM&S Pomocí těchto tlačítek můžeme vložit (odebrat) odkaz z textu, např. na obrázek. Tyto odkazy je vhodné používat pouze tehdy, pokud máme nastaveno, že se má vygenerovat půlená obrazovka. Použití si ukážeme později.

Studijní článek jako pdf, html Pokud nechceme využít editor studijního článku v PA, ale chceme využít text, který je vytvořen v pdf formátu, nebo v html formátu, můžeme využít tuto volbu. Po vybrání této volby a vložení potřebných souborů se veškerý text napsaný v editoru PA ignoruje.

Způsob zobrazení Pomocí těchto tlačítek si můžete nastavit, zdali chcete půlenou obrazovku, nebo jaká má být šíře multimediální části výsledné html stránky.

Vygenerování náhledu Po stisku tohoto tlačítka se vám zobrazí výsledná html stránka (jak to uvidí studenti).

Vložení/Odebrání svazku MM&S Pomocí těchto tlačítek můžete vložit do levé poloviny výsledné půlené obrazovky celkovou vlastní animaci (formátu swf). Tato volba se využívá jen ve výjimečných případech, a proto ji nebudeme dále rozebírat.

Horní lišta Popíšeme jen tlačítka

, která nejsou obvyklá v jiných textových editorech.

Symbol Po stisku ikony Symbol (reprezentované znakem α: ) se objeví tabulka symbolů které je možno vkládat do textu.

,

Strana 57

Obrázek 5.4-2 Vložit symbol

Automaticky je zvolen styl Symbol. Pokud aplikujeme styl Symbol na vybraný text, např.: abcdefg, který byl zapsán stylem Normální, změní se styl na Symbol a text bude vypadat takto: αβχδεφγ.

Zabalit text Po stisknutí tohoto tlačítka se zobrazí ve výsledné html stránce obrázek trojúhelníku na začátku řádky: Příklad

Schovaný text pomocí tlačítka Rámeček V dalším odstavci musíte použít Rámeček.

Rámeček Existují dvě možnosti využití tohoto tlačítka. 1. Pokud jste v předchozím odstavci použili tlačítko Zabalit text a v dalším odstavci Rámeček, pak to co napíšete pomocí Rámeček, bude nejdříve pro studenta schované. Poté co student klikne na trojúhelník, se mu schovaný text zobrazí. Příklad

Schovaný text pomocí tlačítka Rámeček 2. Pokud na předchozím odstavci nebylo použito tlačítko Zabalit text, pak se napsaný text objeví v rámečku. Napsaný text pomocí tlačítka Rámeček

5.5 Úkol

Cíle: Budete umět popsat význam položek nacházejících se na jednotlivých kartách formuláře popisujícího úkol.

Strana 58

Úkol Úkol je další aktivita na druhé hierarchické úrovni ve struktuře Plánu kurzu. Úkol sestává většinou z textu a v mnoha případech, i z multimediálních komponent v PA označovaných jako MM&S - stejně jako u studijního článku.

Karty Pojďme se podívat na jednotlivé karty. Úkol má následující karty: • • • •

Obecné Vstupní informace Zadání Řešení



• Název úkolu - Jedná se o název úkolu v plánu studia. • Stav - Autor si zde vybere, v jakém stavu se studijní aktivita nachází. Základní stavy jsou: "není určeno", "pracovní verze", "finální verze", "aktualizovaná verze". Tato položka je pouze informativní pro autora kurzu. • Obtížnost - Položka určuje, jaká je obtížnost této studijní aktivity. • Autor - Zobrazují se zde všichni autoři této studijní aktivity. Autoři se zadávají pomocí formulářů, které se vyvolají po stisknutí tlačítka Upravit. • Doporučený čas - Tento čas představuje odhadovaný čas, který bude student potřebovat pro absolvování této aktivity. Vy jakožto autor(ka) musíte tento čas odhadnout. Informace o doporučeném čase se zobrazuje u cílů úkolu. • Počet bodů - Zde jako autor určujete, kolik bodů musí minimálně student získat, aby bylo možno úkol považovat za splněný. Zároveň se zde určí, kolik může student maximálně získat bodů z tohoto úkolu. • Popis této aktivity - Autor zde může stručně charakterizovat tento úkol. • Klíčová slova - Zobrazují se zde všechna klíčová slova přiřazená k úkolu.

Strana 59

Obrázek 5.5-1 Úkol - Obecné



• Pokyny pro tutora - Zde jako autor napíšete informace, které bude potřebovat budoucí tutor tohoto kurzu. • Úvodní slovo pro studenta - Zde jako autor uvedete úvodní slovo pro tento úkol. • Cíle - Zde uvedete cíle úkolu.

Strana 60

Obrázek 5.5-2 Úkol - Vstupní informace

Zadání Karta Zadání slouží k definování zadání úkolu pro studenta. Na této kartě jsou následující položky: • Zadání - Zde jako autor napíšete celé zadání úkolu. • Hodnotící kritéria - Zde studentovi naznačujete, jak budete hodnotit tento úkol. • Tipy pro řešení - Zde můžete studentovi napovědět, jak má tuto úlohu řešit.

Strana 61

Obrázek 5.5-3 Úkol - Zadání

Řešení Karta Řešení slouží k formulaci řešení. To, co napíšete na tuto kartu, se studentovi nezobrazuje. Na této kartě jsou následující položky: • Řešení - Zde jako autor napíšete vámi navrhované řešení úkolu.

Strana 62

Obrázek 5.5-4 Úkol - Řešení

5.6 Cvičení

Cíle: Budete umět popsat význam položek nacházejících se na jednotlivých kartách formuláře popisujícího cvičení.

Cvičení Cvičení je další aktivita na druhé hierarchické úrovni ve struktuře Plánu kurzu. Cvičení sestává většinou z textu a v mnoha případech i z multimediálních komponent v PA označovaných jako MM&S - stejně jako u studijního článku.

Karty Pojďme se podívat na jednotlivé karty. Cvičení má následující karty: • • • •

Obecné Vstupní informace Zadání Návrh řešení



• Název cvičení - Jedná se o název cvičení v plánu studia.

Strana 63

• Stav - Autor si zde vybere, v jakém stavu se studijní aktivita nachází. Základní stavy jsou: "není určeno", "pracovní verze", "finální verze", "aktualizovaná verze". Tato položka je pouze informativní pro autora kurzu. • Obtížnost - Položka určuje, jaká je obtížnost této studijní aktivity. • Autor - Zobrazují se zde všichni autoři této studijní aktivity. Autoři se zadávají pomocí formulářů, které se vyvolají po stisknutí tlačítka Upravit. • Doporučený čas - Tento čas představuje odhadovaný čas, který bude student potřebovat pro absolvování této aktivity. Vy jakožto autor(ka) musíte tento čas odhadnout. Informace o doporučeném čase se zobrazuje u cílů cvičení. • Popis této aktivity - Autor zde může stručně charakterizovat toto cvičení. • Klíčová slova - Zobrazují se zde všechna klíčová slova přiřazená k cvičení.

Obrázek 5.6-1 Cvičení - Obecné



• Pokyny pro tutora - Zde jako autor napíšete informace, které bude potřebovat budoucí tutor tohoto kurzu. • Úvodní slovo pro studenta - Zde jako autor uvedete úvodní slovo pro toto cvičení. • Cíle - Zde uvedete cíle cvičení.

Strana 64

Obrázek 5.6-2 Cvičení - Vstupní informace

Zadání Karta Zadání slouží k definování zadání cvičení pro studenta. Na této kartě jsou následující položky: • Zadání - Zde jako autor napíšete celé zadání cvičení. • Tipy pro řešení - Zde můžete studentovi napovědět, jak má toto cvičení řešit.

Strana 65

Obrázek 5.6-3 Cvičení - Zadání

Návrh řešení Karta Návrh řešení slouží k formulaci správného řešení. To co napíšete na tuto kartu, se studentovi zobrazuje. Na této kartě jsou následující položky: • Řešení - Zde jako autor napíšete vámi navrhované řešení cvičení. Pomocí tohoto řešení si student může zkontrolovat, že správně toto cvičení vyřešil.

Strana 66

Obrázek 5.6-4 Cvičení - Návrh řešení

5.7 Diskuze

Cíle: Budete umět popsat význam položek nacházejících se na jednotlivých kartách formuláře popisujícího diskuzi.

Diskuze Diskuze je další aktivita na druhé hierarchické úrovni ve struktuře Plánu kurzu. Diskuze sestává většinou z textu a v některých případech i z multimediálních komponent v PA označovaných jako MM&S - stejně jako u studijního článku. Diskuze se nevkládá do e-booku.

Karty Pojďme se podívat na jednotlivé karty. Diskuze má následující karty: • Obecné • Vstupní informace • Zadání



Strana 67

• Název diskuze - Jedná se o název diskuze v plánu studia. • Stav - Autor si zde vybere, v jakém stavu se studijní aktivita nachází. Základní stavy jsou: "není určeno", "pracovní verze", "finální verze", "aktualizovaná verze". Tato položka je pouze informativní pro autora kurzu. • Obtížnost - Položka určuje, jaká je obtížnost této studijní aktivity. • Autor - Zobrazují se zde všichni autoři této studijní aktivity. Autoři se zadávají pomocí formulářů, které se vyvolají po stisknutí tlačítka Upravit. • Doporučený čas - Tento čas představuje odhadovaný čas, který bude student potřebovat pro absolvování této aktivity. Vy jakožto autor(ka) musíte tento čas odhadnout. Informace o doporučeném čase se zobrazuje u cílů diskuze. • Popis této aktivity - Autor zde může stručně charakterizovat tuto diskuzi.

Obrázek 5.7-1 Diskuze - Obecné



• Pokyny pro tutora - Zde jako autor napíšete informace, které bude potřebovat budoucí tutor tohoto kurzu. • Úvodní slovo pro studenta - Zde jako autor uvedete úvodní slovo pro tuto diskuzi. • Cíle - Zde uvedete cíle diskuze.

Strana 68

Obrázek 5.7-2 Diskuze - Vstupní informace

Zadání Karta Zadání slouží k definování zadání diskuze. Zde definujete, na jaké téma chcete vyvolat diskuzi se studenty. Na této kartě jsou následující položky: • Zadání - Zde jako autor napíšete téma vyvolávané diskuze.

Strana 69

Obrázek 5.7-3 Diskuze - Zadání

5.8 Autotesty, testy a ankety

Cíle: Budete umět popsat význam položek nacházejících se na jednotlivých kartách formuláře popisujícího autotesty, testy a ankety.

Autotesty, testy a ankety Dalšími aktivitami jsou autotesty, testy a ankety. Všechny tyto tři aktivity mají stejný formulář. Do e-booku se z těchto tří typů aktivit vkládají pouze autotesty. Ostatní typy aktivit se vkládají pouze do LMS (Learning Management System).

Karty Pojďme se podívat na jednotlivé karty. Všechny tři aktivity mají následující karty: • Obecné • Vstupní informace • Seznam otázek



• Název aktivity - Jedná se o název aktivity v plánu studia.

Strana 70

• Stav - Autor si zde vybere, v jakém stavu se studijní aktivita nachází. Základní stavy jsou: "není určeno", "pracovní verze", "finální verze", "aktualizovaná verze". Tato položka je pouze informativní pro autora kurzu. • Obtížnost - Položka určuje, jaká je obtížnost této studijní aktivity. • Autor - Zobrazují se zde všichni autoři této studijní aktivity. Autoři se zadávají pomocí formulářů, které se vyvolají po stisknutí tlačítka Upravit. • Doporučený čas - Tento čas představuje odhadovaný čas, který bude student potřebovat pro absolvování této aktivity. Vy jakožto autor(ka) musíte tento čas odhadnout. Informace o doporučeném čase se zobrazuje u cílů diskuze. • Počet bodů (pouze u testu) - Zde jako autor určujete, kolik bodů musí minimálně student získat, aby bylo možno test považovat za splněný. Zároveň se zde určí, kolik může student maximálně získat bodů z tohoto testu. Maximální počet bodů se vyplňuje automaticky - přebírá se z otázek. • Popis této aktivity - Autor zde může stručně charakterizovat autotest, test, nebo anketu.

Obrázek 5.8-1 Autotest - Obecné



• Pokyny pro tutora - Zde jako autor napíšete informace, které bude potřebovat budoucí tutor tohoto kurzu.

Strana 71

• Úvodní slovo pro studenta - Zde jako autor uvedete úvodní slovo pro tuto aktivitu. • Cíle - Zde uvedete cíle aktivity.

Obrázek 5.8-2 Autotest - Vstupní informace

Seznam otázek Karta Seznam otázek slouží k vybrání seznamu otázek, které patří do této aktivity. Otázky se vybírají z databáze otázek. Práci s manažerem otázek si ukážeme později. Na této kartě jsou následující položky: • Seznam otázek - Zde se zobrazuje seznam přiřazených otázek k této aktivitě.

Strana 72

Obrázek 5.8-3 Autotest - Seznam otázek

Strana 73

6 Postupy při tvorbě obsahu kurzu V předcházející kapitole jsme si teoreticky popsali význam jednotlivých položek na formulářích popisujících studijní aktivity. V této kapitole se ukážeme prakticky postupy při tvorbě obsahu jednotlivých typů studijních aktivit.

Cíle: V této kapitole se naučíte: • • • • •

měnit a přidávat autory ke studijní aktivitě, vytvořit klíčová slova, používat styly, vložit multimediální komponenty do studijních aktivit, jak postupovat při tvorbě jednotlivých typů studijních aktivit.

6.1 Obecné ovládání aplikace ProAuthor

Cíle: V tomto studijním článku se naučíte: • měnit a přidávat autory ke studijní aktivitě, • základní formátování textu ve vybraných textových polích.

Obecné ovládání aplikace ProAuthor V tomto studijním článku si popíšeme obecné ovládání aplikace ProAuthor. Toto popisované ovládání je stejné na všech formulářích popisujících jednotlivé studijní aktivity. Popíšeme si zde jen ty nejzákladnější položky.

Název aktivity U každé aktivity se nachází název aktivity. Tento název můžete kdykoliv měnit.

Autor aktivity Pokud chcete změnit autora aktivity nebo připsat více autorů aktivity, postup můžete vidět na animaci .

Strana 74

Obrázek 6.1-1 Změna autorů u studijní aktivity

Mezi nejdůležitější okamžiky animace patří:

v části, kde chceme přidat nového autora,

• Vybereme aktivitu, u které chceme přidat autora

.

• Obrázek 6.1-2 Změna autorů u studijní aktivity - Vybereme aktivitu

Strana 75

• Klikneme na tlačítko Upravit za seznamem autorů

.

Obrázek 6.1-3 Změna autorů u studijní aktivity - Klikneme na tlačítko upravit

• Zobrazí se seznam všech autorů tohoto kurzu. Po kliknutí na tlačítko Nový autor je možné přidat nového autora .

Obrázek 6.1-4 Změna autorů u studijní aktivity - Přidání nového autora

Strana 76

• Vyplníme povinné údaje o autorovi

.

Obrázek 6.1-5 Změna autorů u studijní aktivity - Vyplnění údajů o autorovi

• V levém seznamu vybereme definovaného autora a klikneme na tlačítko, které vybraného autora přesune do pravého seznamu (seznam autorů vybrané studijní aktivity) .

Strana 77

Obrázek 6.1-6 Změna autorů u studijní aktivity - Přiřazení autora studijní aktivitě

• Kurz bude automaticky obsahovat i nově přidaného autora

.

Obrázek 6.1-7 Změna autorů - Nový autor automaticky přidaný do celkového seznamu autorů

Strana 78

Mezi nejdůležitější okamžiky animace autora, patří:

v části, kdy chceme studijní aktivitě změnit

• Vybereme aktivitu, u které chceme změnit autora, klikneme na tlačítko Upravit u sezamu autorů. Zobrazí se seznam přiřazených autorů. Vybereme autora, kterého chceme odebrat od studijní aktivity a klikneme na tlačítko Odebrat .

Obrázek 6.1-8 Změna autora - Odebereme přiřazeného autora

• Přiřadíme požadovaného autora studijní aktivitě

.

Strana 79

Obrázek 6.1-9 Změna autora - Přiřadíme požadovaného autora

• Zavřeme okno s autory

.

Obrázek 6.1-10 Změna autorů - Zavřeme okno autorů

Strana 80

Formátovatelná textová pole "Pokyny pro tutora", "Úvodní slovo pro studenta" a "Cíle" lze formátovat. Můžeme použít písmo normální, tučné, kurzívu a tučnou kurzívu. K tomu použijeme známá formátovací tlačítka B a I, která fungují jako přepínač. Klávesové zkratky: Ctrl+B (tučně) a Ctrl+I (kurzíva). Můžeme používat seznamy s odrážkami a horní či dolní index. Můžeme do popisovaných textových polí přenést text z jiné aplikace, např. z Wordu. Zde lze požít známé klávesové zkratkyCtrl+C, Ctrl+V. Text je vložen "bez formátování", použité písmo Arial. Formátovací tlačítka jsou vidět na následujícím obrázku. Pokud máte nainstalovaný MS WORD, máte přístupné také poslední tlačítko, které slouží pro kontrolu pravopisu. Jazyk pro kontrolu pravopisu se vybírá na základě nastaveného jazyku na kartě Obecné. Aby kontrola mohla fungovat, musíte mít v aplikaci MS WORD nainstalovaný patřičný jazyk.

V textových polích lze pro výběr veškerého textu použít zkratku Ctrl+A (vybrat vše). Výběr slova se provádí poklepáním na slovo. Výběr bloku textu známými způsoby (tažením nebo klepneme na začátek, podržíme Shift a klepneme na konec bloku). Při editaci lze využívat další známé zkratky: Ctrl+Z (zpět) a Ctrl+Y (znovu). Opakovaným použitím Ctrl+Zse můžeme vracet i o několik kroků zpět. Vybírat text můžeme známým způsobem i pomocí klávesnice (slouží k tomu klávesy Shift+Home, Shift+End, Ctrl+Shift+Home, Ctrl+Shift+End, Shift + kurzorové klávesy použité samostatně či v kombinaci s klávesou Ctrl).

6.2 Tvorba obsahu studijního článku - klíčová slova a styly

Cíle: V tomto studijním článku se naučíte: • vytvořit klíčová slova, • používat styly.

Tvorba obsahu studijního článku - klíčová slova a styly Nyní si ukážeme prakticky, jak se vytváří studijní články. Ukážeme si následující body: 1. Jak vytvořit klíčová slova 2. Použití stylů

Jak vytvořit klíčová slova Na animaci je ukázáno, jak vytvořit klíčová slova. Tato klíčová slova jsou přiřazena pouze k vybranému studijnímu článku. Jednou vytvořená klíčová slova lze použít i u jiných studijních aktivit. V závěru animace je vidět, jak uvidí student klíčová slova ve svém článku.

Strana 81

Obrázek 6.2-1 Jak vytvořit klíčová slova


:

• Vybereme studijní aktivitu, do které chceme vložit klíčová slova

Obrázek 6.2-2 Jak vytvořit klíčová slova - Krok 1

.

Strana 82

• Klikneme na tlačítko Přidat pod seznamem klíčových slov

.


• Pokud klíčové slovo není ještě nadefinované, vytvoříme novou definici klíčového slova. Klikneme na tlačítko Nové klíčové slovo .


Strana 83

Napíšeme klíčové slovo a vysvětlíme význam klíčového slova

.


• Takto můžeme vytvořit potřebná klíčová slova. Nyní si vybereme klíčové slovo, které chceme přiřadit studijní aktivitě .


Strana 84

• Klikneme na tlačítko Přiřadit .


• Můžeme vybrat další klíčové slovo, které chceme přiřadit studijní aktivitě . Na obrázku je vidět, že jakmile klíčové slovo přiřadíme, tak se přiřazené klíčové slovo barevně zvýrazní.


Strana 85

• Jakmile máme přiřazena všechna potřebná klíčová slova, klepneme na tlačítko Zavřít .


• Zobrazí se studijní aktivita se seznamem přiřazených klíčových slov


.

Strana 86

• Student uvidí výsledek tak, jak je znázorněno na obr.

.


Použití stylů Na animaci je vidět, jak se pracuje se styly. Pomocí stylu Kód HTML je ukázáno, jak je možné vytvořit vnořené číslované seznamy pomocí html kódu.

Strana 87

Obrázek 6.2-12 Použití stylů


:

• Nejdříve chceme napsat nadpis, proto vybereme styl Nadpis 1 .

Strana 88

Obrázek 6.2-13 Použití stylů - Krok 1

• Napíšeme ve vybraném stylu text

.


• Styl Nadpis se automaticky po stisknutí ENTER přepne na styl Normální

.

Strana 89


• Takto můžeme používat i ostatní styly. Speciálním typem stylu je styl Kód v HTML. Pokud vybereme tento styl, tak můžeme v ProAuthor napsat text pomocí html značek .


Strana 90

• Na obr.

je ukázka html kódu, který zobrazí víceúrovňový číslovaný seznam.


• Výsledná html stránka je zobrazena na obr.

.


Strana 91

6.3 Tvorba obsahu studijního článku - multimediální komponenty

Cíle: V tomto studijním článku se naučíte: • vložit multimediální komponenty do studijního článku, • vytvořit odkazy na multimediální komponenty z textu.

Tvorba obsahu studijního článku - multimediální komponenty Nyní si ukážeme prakticky, jak se vytváří studijní články. Ukážeme si následující body: 1. Jak vložit multimediální komponentu do studijního článku 2. Jak vytvořit odkaz na multimediální komponentu z textu

Jak vložit multimediální komponentu do studijního článku Animace nám znázorňuje jak vložit jakoukoliv multimediální komponentu do studijního článku. Význam jednotlivých komponent si vysvětlíme později. Příklad se týká vložení obrázku.

Obrázek 6.3-1 Vložení obrázku


:

Strana 92

• Umístíme kurzor nejblíže ji pod text, který odkazuje na obrázek. Do tohoto místa vložíme jakousi známku, která bude odkazovat na obrázek. Pokud bychom nepoužívali dělenou obrazovku výsledné html stránky, tak se obrázek na html stránce vloží na pozici místo známky. Dále klikneme na tlačítko Vložit MMS .

Obrázek 6.3-2 Vložení obrázku - Krok 1

• Zobrazí se nový formulář, kde lze definovat různé typy multimediálních komponent. Typ komponenty se vybírá v levé části formuláře pomocí tlačítek. V ukázce se bude vkládat obrázek. Klikneme na tlačítko Nový obrázek .

Strana 93


• Načteme obrázek z disku pomocí tlačítka Vložit nacházející se pod oknem pro náhled obrázku . Zobrazí se dialogové okno po otevření obrázku, kde si vybere umístění obrázku na disku počítače. Po výběru se obrázek sám překopíruje do složky kurzu.


Strana 94

• Dále je zapotřebí obrázek pojmenovat v textovém poli pod nadpisem Název obrázku:. Co napíšete do názvu obrázku, student neuvidí. Proto je možné si pro nazývání obrázků vymyslet určitý vlastní systém, ve kterém se budete lépe orientovat při větším množství obrázků v kurzu. Také je důležité vyplnit Zobrazovaný nadpis. Tento nadpis se zobrazí studentovi u půlené obrazovky nad obrázkem.


• Nyní máme vydefinované základní vlastnosti obrázku, takže obrázek můžeme přiřadit studijní aktivitě. To uděláme tak, že klikneme na tlačítko Přiřadit .

Strana 95


• Je vidět, že do studijního textu se vložila známka obsahující odkaz na obrázek. Podíváme se na výsledný náhled (jak to uvidí student) .


Strana 96

• V náhledu je vidět, že v levé polovině html stránky se zobrazil obrázek. Nad obrázek je definovaný nadpis, který jsme vyplnili v textovém poli pod nadpisem Zobrazovaný nadpis .


Jak vytvořit odkaz na multimediální komponentu z textu Animace nám ukazuje, jak se vloží odkaz na multimediální komponentu (MM&S), která se nachází v levé části dělené obrazovky. Pokud si nastavíte, že nechcete dělenou obrazovku, je zbytečné vkládat tímto způsobem odkazy na MM&S.

Strana 97

Obrázek 6.3-9 Jak vytvořit odkaz na multimediální komponentu z textu


:

• Vybereme si místo v textu, kam chceme vložit číslovaný odkaz na obrázek

.

Strana 98

Obrázek 6.3-10 Jak vytvořit odkaz na multimediální komponentu z textu - Krok 1

• Klikneme na tlačítko Vložit odkaz na MMS .


Strana 99

• Po kliknutí na tlačítko Vložit odkaz na MMS se zobrazí okno, kam je zapotřebí vyplnit pořadové číslo multimediální komponenty, která se zobrazí v levé části html stránky .


• Na místo kurzoru se do studijní aktivity vloží značka s číslem odkazu

.


Strana 100

• Stejným způsobem je ve studijní aktivitě vložen odkaz i na druhý obrázek. Na obr. je vidět výsledný stav html stránky, jak to uvidí student.


6.4 Tvorba obsahu studijního článku - zabalující se text

Cíle: V tomto studijním článku se naučíte: • vytvořit zabalující se text, • zarámovat text.

Tvorba obsahu studijního článku - zabalující se text Nyní si ukážeme prakticky, jak se vytváří studijní články. Ukážeme si následující body: 1. Jak vytvořit zabalující se text 2. Jak zarámovat text

Jak vytvořit zabalující se text Toto je zajímavá funkce, která vám umožní jednoduše vytvořit zabalený text a po kliknutí na symbol trojúhelníku se schovaný text rozbalí. Ukázka, jak vytvořit zabalený text, je znázorněna na animaci .

Strana 101

Obrázek 6.4-1 Jak vytvořit zabalený text


:

• Umístíme kurzor na pozici, kde chceme napsat text, který se zobrazí u rozbalovacího trojúhelníku. Klikneme na tlačítko Zabalit text .

Obrázek 6.4-2 Jak vytvořit zabalený text - Krok 1

Strana 102

•

• Napíšeme potřebný text. Jakmile stiskneme Enter, tak se automaticky vybere Rámeček a dále psaný text bude odsazený .


• Napíšeme potřebný text, který má být schovaný. Je možné napsat i více odstavů, definovat odrážky, vložit obrázky. Jakmile máme napsaný veškerý text, který se má schovávat, tak klikneme znova na tlačítko Rámeček, tím ukončíme psaní schovávaného textu .

Strana 103


• Výsledný náhled je na obr.

•

.


• Pokud student klikne na trojúhelník, tak se zobrazí i skrytý text

.

Strana 104


Jak zarámovat text Animace

znázorňuje, jak jednoduše vytvořit zarámovaný text.

Strana 105

Obrázek 6.4-7 Jak vytvořit rámeček


:

• Umístíme kurzor na pozici, kde chceme napsat text, který se zobrazí v rámečku. Klikneme na tlačítko Rámeček .

Strana 106

Obrázek 6.4-8 Jak vytvořit rámeček - Krok 1

• Napíšeme potřebný text, který má být zarámovaný. Je možné napsat i více odstavů, definovat odrážky, vložit obrázky. Jakmile máme napsaný veškerý text, který má být zarámovaný, tak klikneme znova na tlačítko Rámeček, tím ukončíme psaní v rámečku .

• Obrázek 6.4-9 Jak vytvořit rámeček - Krok 2

Strana 107


.

Obrázek 6.4-10 Jak vytvořit rámeček - Krok 3

6.5 Tvorba obsahu studijního článku - změna rozložení stránky

Cíle: V tomto studijním článku se naučíte: • změnit rozložení stránky.

Tvorba obsahu studijního článku - změna rozložení stránky Nyní si ukážeme prakticky, jak je možné změnit rozložení stránky.

Jak změnit rozložení stránky Vy jako autor(ka) můžete určit, zdali má být stránka rozdělena na 2 části, kdy jedna část je určena pro multimediální komponenty a druhá část je určena pro text. Tento stav je standardně nastaven. Na animaci je znázorněno, jak zrušíte dělenou obrazovku a jak nastavíte vlastní šíři dělené obrazovky.

Strana 108

Obrázek 6.5-1 Jak změnit rozložení stránky


:

• Pokud je vybráno standardní rozložení stránky - viz . obr. , tak se levá část html stránky je široká 500 bodů - obr. .

Strana 109

Obrázek 6.5-2 Jak změnit rozložení stránky - Standardní rozložení

Obrázek 6.5-3 Jak změnit rozložení stránky - Standardní rozložení

• Pokud klikneme na tlačítko Pouze text , tak html stránka nebude dělená. Obrázky se vloží do textu .

Strana 110

Obrázek 6.5-4 Jak změnit rozložení stránky - Pouze text

Obrázek 6.5-5 Jak změnit rozložení stránky - Pouze text

• Můžeme také nastavit vlastní šířku levé části html stránky. Klikneme na tlačítko Vlastní nastavení šířky .

Strana 111

Obrázek 6.5-6 Jak změnit rozložení stránky - Vlastní nastavení šířky

• Zobrazí se okno, kde můžeme nadefinovat vlastní šířku levé části html stránky .

Obrázek 6.5-7 Jak změnit rozložení stránky - Vlastní nastavení šířky

Strana 112

6.6 Tvorba obsahu studijního článku - vložení pdf, nebo html stránky

Cíle: V tomto studijním článku se naučíte: • vložit PDF dokument do studijního článku, • vložit jinde vytvořenou HTML stránku do studijního článku.

Tvorba obsahu studijního článku - vložení pdf, nebo html stránky Nyní si ukážeme prakticky, jak se vytváří studijní články. Ukážeme si následující body: 1. Jak vložit PDF dokument 2. Jak vložit jinde vytvořenou HTML stránku

Jak vložit PDF dokument Pokud nechcete využít editor PA pro tvorbu textu a máte celý text jednoho studijního článku vytvořený v pdf formátu, můžete se podívat na animaci , jak vložit pdf soubor do studijního článku.

Obrázek 6.6-1 Jak vložit PDF dokument


:

• Zaškrtneme, že budeme vkládat pdf .

Strana 113

Obrázek 6.6-2 Jak vložit PDF dokument - Krok 1

• Zobrazí se tlačítko Vybrat. Klikneme na něj

.


• Na disku počítače vyberme pdf soubor, který chceme vložit

.

Strana 114


• Do studijního textu je nyní možné vkládat pouze multimediální komponenty, které se mohou zobrazit v levé části html stránky (např. obrázky, animace, videa, atd.) .


Strana 115


.


Jak vložit jinde vytvořenou HTML stránku Poslední animace nám ukazuje, jak je možné vložit do PA jinde vytvořenouhtml stránku. Pokud html stránka není vytvořena pouze z jednoho souboru, je zapotřebí vložit do PA i tyto ostatní soubory. Tyto soubory vložíme pomocí MM&S komponenty typu Složka.

Strana 116

Obrázek 6.6-7 Vložení HTML stránky


:

• Zaškrtneme, že budeme vkládat html .

Obrázek 6.6-8 Vložení HTML stránky - Krok 1

Strana 117

• Zobrazí se tlačítko Vybrat. Klikneme na něj

.


• Na disku počítače vyberme html soubor, který chceme vložit

.


Strana 118

• Html stránka většinou obsahuje další soubory, které s touto stránkou souvisí. Přidáme všechny potřebné soubory .


• Vybereme komponenty typu Složky a klikneme na tlačítko Nová složka .


Strana 119

• Vložíme potřebnou složku k html stránce

.


• V okně Seznam složek a souborů se zobrazí vše, co jsme vložili

• Obrázek 6.6-14 Vložení HTML stránky - Krok 7

.

Strana 120

• Pojmenujeme komponentu. Jméno slouží jen pro přehlednost a klikneme na tlačítko Přiřadit studijní aktivitě .


6.7 Vložení pdf souboru do studijního článku

Cíle: Cílem tohoto cvičení je zkusit si vložit do PA obrázek pdf soubor a na základě těchto 2 souborů vytvořit celý studijní článek.

Zadání: Vložení pdf souboru do studijního článku Otevřete si svůj kurz a vyberte si některý studijní článek. Vaším úkolem je vytvořit studijní článek, který je založený na pdf souboru. Vyzkoušejte následující varianty: 1. Studijní článek bude mít nedělenou html stránku. 2. Studijní článek bude mít dělenou html stánku. V levé části stránky by se měl zobrazit obrázek. V pravé části stránky se zobrazí vámi vložený pdf soubor. Pro řešení tohoto cvičení použijte jakýkoliv pdf soubor a jakýkoliv obrázek. Pokud nemáte žádný obrázek nebo pdf soubor na disku, najděte si nějaký vhodný soubor na internetu. Provedené změny uložte do kurzu.

Strana 121

Tipy pro řešení: Pokud si nebudete vědět rady, postup najdete v předcházejícím studijním článku.

6.8 Napsání textu ve studijním článku

Zadání: Napsání textu ve studijním článku Použijte vámi vytvořený kurz, ve kterém si vyberete prázdný studijní článek, případně vytvořte nový studijní článek. V tomto studijním článku si vyzkoušejte následující činnosti: • Napište text, ve kterém se budou nacházet kapitoly, podkapitoly (styly Nadpis 1, Nadpis 2, Nadpis 3) a normální text v odstavcích. • Vyzkoušejte kopírovat text přes schránku (Ctrl+c a Ctrl+v). • Vložte alespoň 2 obrázky do tohoto studijního článku. • Vyzkoušejte náhled pro nastavení, kdy máte dělenou obrazovku a kdy nemáte dělenou obrazovku. • Vytvořte zarámovaný text. • Vytvořte text, který se bude schovávat. Provedené změny uložte do kurzu.


6.9 Tvorba obsahu úkolu, cvičení a diskuze

Cíle: V tomto studijním článku se naučíte, jaká pole je zapotřebí vyplnit při definování: • úkolu, • cvičení, • diskuze.

Tvorba obsahu úkolu, cvičení a diskuze Úkol Animace nám ukazuje, jaká pole bychom měli vyplnit při tvorbě úkolu. Protože se jedná o úkol, je zapotřebí vyplnit minimální a maximální počet bodů, které student může získat za vypracování úkolu .

Strana 122

Obrázek 6.9-1 Vložení úkolu

Obrázek 6.9-2 Vložení úkolu - Doporučený čas a počet bodů

Nezapomeňte, že během zadávání úkolu máte k dispozici Náhled. Okna Zadání i Řešení umožňují vložit multimediální komponenty (MM&S), tedy

Strana 123

např. zadání úkolu i jeho řešení ve formě obrázku. Vkládání multimediálních komponent se dělá stejným způsobem jako u studijního článku.

Obrázek 6.9-3 Vložení úkolu - Okno Zadání

Obrázek 6.9-4 Vložení úkolu - Okno Řešení

Strana 124

Cvičení Animace nám ukazuje, která pole bychom měli vyplnit u cvičení. Můžeme si všimnout, že u cvičení nezadáváme počet bodů . Je zapotřebí vyplnit Zadání a případně také Typy pro řešení . U cvičení nezapomeňte vložit Návrh řešení. Návrh řešení se studentovi zobrazuje, pomocí něho si může student zkontrolovat, zdali cvičení vypracoval správně.

Obrázek 6.9-5 Vložení cvičení

Strana 125

Obrázek 6.9-6 Vložení cvičení - Doporučený čas

Obrázek 6.9-7 Vložení cvičení - Okno Zadání

Také zde u Zadání, Tipů pro řešení a Návrhu řešení můžete vkládat multimediální komponenty (MM&S).

Strana 126

Diskuze Animace nám ukazuje, jaká pole bychom měli vyplnit u diskuze. Aktivita diskuze se nevkládá do e-booku.

Obrázek 6.9-8 Vložení diskuze

6.10 Tvorba úkolu, cvičení a diskuze

Zadání: Tvorba úkolu, cvičení a diskuze Vytvořte si 3 studijní aktivity: • úkol, • cvičení, • diskuzi Na těchto aktivitách si vyzkoušejte: • vyplnit všechna povinná pole pro tyto typy aktivit, • použít styly a výsledky si zkontrolujte pomocí náhledu, • vložit obrázky do těchto aktivit. (Výsledky své práce si zkontrolujte pomocí náhledu.) Provedené změny uložte do kurzu.

Tipy pro řešení: Pokud si nebudete vědět rady, postup najdete v předcházejícím studijním článku. Nezapomeňte, že existuje i náhled pro úvodní slovo a cíle.

Strana 127

6.11 Tvorba obsahu autotestu, testu a ankety

Cíle: V tomto studijním článku se naučíte, která pole je zapotřebí vyplnit při definování: • autotestů, • testů, • anket.

Tvorba obsahu autotestu, testu a ankety Autotest a test se vytváří obdobně. U testu navíc jako autor musíte definovat minimální počet bodů. Maximální počet bodů se spočítá sám (na základě bodového ohodnocení každé otázky).

Autotest Na animaci

je vidět, jak se definuje autotest.

Obrázek 6.11-1 Vložení autotestu

Test Vložení testu je obdobou vložení autotestu. Postupujete stejně jako při vložení autotestu. Jediný rozdíl je v tom, že test není možno spouštět při studiu e-booku, ale jen v prostředí LMS po zadání a rozdání tutorem. Seznam otázek pro autotesty i pro testy je společný. Typický obrázek charakterizující tvorbu otázek testu je na obrázku .

Strana 128

Obrázek 6.11-2 Defince testové otázky

Anketa Při vytváření ankety postupujeme obdobně jako při tvorbě autotestu . Otázky vytváříme popsaným způsobem. Jedná se však o seznam otázek pro ankety, a máme proto na výběr jen tři možnosti. Otázky můžeme kdykoliv měnit. Veškeré změny v otázkách se automaticky projeví u ankety, kde je změněná otázka již přiřazena. Na obrázku je ukázáno, jak vypadá formulář pro definování anketních otázek.

Strana 129

Obrázek 6.11-3 Definice anketní otázky

6.12 Vytvořte si svůj první autotest

Cíle: Cílem tohoto cvičení je procvičit si práci s autotesty.

Zadání:

Vytvořte si svůj první autotest 1. Vytvořte novou studijní aktivitu autotest. 2. Do autotestu vložte následující typy otázek: • otázka typu Ano/Ne • otázka typu Jedna správně • otázka typu více správně 3. Podívejte se na náhled a vyzkoušejte si odpovědět na otázky ve vygenerovaném autotestu. 4. Přiřaďte k zadání otázky malý obrázek a změňte text v některých otázkách. 5. Podívejte se na náhled a vyzkoušejte si odpovědět na otázky ve vygenerovaném autotestu. Provedené změny uložte do kurzu.


Strana 130

6.13 Vytvoření klíčových slov

Cíle: Cílem cvičení je vyzkoušet si práci v ProAuthoru s klíčovými slovy.

Zadání:

Vytvoření klíčových slov Vytvořte několik klíčových slov a přiřaďte různá klíčová slova do různých studijních aktivit. U studijních aktivit vyzkoušejte náhled. Provedené změny uložte do kurzu.

Návrh řešení: Možný postup tvorby klíčových slov je znázorněn na následující animaci:

Obrázek 6.13-1 Jak vytvořit klíčová slova

Strana 131

7 Multimediální komponenty a jejich vkládání do studijních aktivit V předcházející kapitole jsme si ukázali, jak se vkládá obrázek do studijního článku. ProAuthor umožňuje práci s řadou dalších multimediálních komponent. V této kapitole se seznámíme s těmi nejdůležitějšími MM&S komponentami.

Cíle: V této kapitole se naučíte pracovat se základními typy multimediálních komponent v ProAuthoru.

7.1 Multimediální komponenty a jejich vkládání do studijních aktivit

Cíle: V tomto studijním článku se naučíte základní 2 cesty přístupu k databázi multimediálních komponent.

Multimediální komponenty a jejich vkládání do studijních aktivit Veškeré multimediální komponenty je možné vkládat do PA pomocí správce komponent MM&S. V následujících studijních článcích si podrobněji ukážeme, jak se pracuje s komponentami.

Správce komponent MM&S Správce komponent MM&S slouží k dvěma základním účelům: 1. ke vkládání a editaci multimediálních komponent do PA, 2. k jejich následnému přiřazování do objektů PA (zejména do studijních článků, úkolů a cvičení).

Editace multimediálních komponent Nyní si ukážeme 1. možnost, kdy chceme editovat jednotlivé multimediální komponenty. Správce komponent MM&S můžeme vyvolat z hlavní nabídky PA volbou: • Komponenty → MM&S:

Strana 132

Obrázek 7.1-1 Otevření Správce komponent MM&S

•vyvoláme okno Správce komponent:

Obrázek 7.1-2 Okno Správce komponent

V tomto stavu můžeme pouze vytvářet nové komponenty nebo stávající komponenty upravovat. Nyní je možné přiřazovat ke studijním aktivitám.

Přiřazení komponenty k aktivitě Jiná možnost je vyvolání správce komponent MM&S při práci s "aktivitou" (např. se studijním článkem), z editoru článků při zvolené kartě Studijní text z nabídky Vložit→ →Vložit MM&S nebo stiskem tlačítka

Strana 133

V tomto okamžiku se zpřístupní také tlačítko Přiřadit. Tímto tlačítkem se pak vybraná multimediální komponenta přiřazuje ke studijní aktivitě. V tomto režimu můžeme také multimediální komponenty přidávat, mazat i měnit.

7.2 Vložení obrázku

Cíle: Cílem je podrobněji se seznámit s vkládáním obrázků do studijních aktivit.

Vložení obrázku V tomto studijním článku si ukážeme podrobněji, jak se vkládají obrázky do studijních aktivit. Animace ukazuje, jak se vloží obrázek do studijního článku. Z animace je patrné, že musíte věnovat pozornost definování názvů obrázků. Pokud nevyplníte Zobrazovaný nadpis, pak se nad obrázkem studentům nezobrazí žádný název obrázku. Vkládat můžeme obrázky ve formátu jpg, gif, png. Popis jednotlivých kroků byl již vysvětlen ve studijním článku Tvorba obsahu studijního článku - multimediální komponenty.

Obrázek 7.2-1 Vložení obrázku

Další možností je vkládat obrázky přímo do textu. K tomuto účelu slouží multimediální komponenta typu "Obrázky v textu". Animace ukazuje, jak se vloží na první řádek v

Strana 134

odstavci obrázek. Poté je vlastnost obrázku změněna tak, že obrázek začne být obtékaný textem pomocí zaškrtnutí volby "Obrázek obtékaný textem".

Obrázek 7.2-2 Vložení obrázku do textu

7.3 Vložení animace

Cíle: Cílem je podrobněji se seznámit vkládáním animací do studijních aktivit.

Vložení animace Postup je obdobný jako u vložení obrázku. Nejdříve musíme vyvolat manažera multimediálních komponent a v něm si vybrat typ komponenty Animace. Klikneme vlevo na ikonu Animace. Klikneme vlevo dole na Nová animace. Na kartě Hotová animace zadáme do pole Název animace vhodný název. V oblasti Soubory s animací klikneme na Vložit. Objeví se klasické okno Windows pro zadání cesty k souboru a volby souboru. Vybereme animaci, klikneme na Otevřít. Můžeme si ji přehrát kliknutím na tlačítko „Náhled". Pokud se jedná o její konečnou podobu, označíme Finální verze. Měli bychom věnovat pozornost doporučenému rozměru animace (šířce a výšce). Můžeme vložit i „Zabalený zdrojový kód", tzn. zkomprimovanou zdrojovou animaci ve formátu zip či rar.

Kartu Popis k vytvoření používáte v případě, že jste s někým domluveni na vytvoření animace a jemu tato forma zadání vyhovuje. V novém okně, které se objeví, máme možnost zvolit „Dimenzi" hotové animace, jakou požadujeme (2D nebo 3D), a případně „Nestandardní ovládání" animace. Další volba umožňuje vložit animaci připravenou v

Strana 135

nějakém jiném formátu a odborník, s kterým jste domluveni na takové formě spolupráce, ji již zpracuje. Jiná možnost, jak popsat vytvoření animace, je kliknutí na „Nová scéna", (uprostřed dole), objeví se „Scéna 001". Jednotlivé scény pak mohou reprezentovat klíčové okamžiky animace. Kliknutím na „ Pozadí " je možné vybrat pozadí animace. Ostatní informace, pokud nevytváříte animace sami, vyplňujte pouze po domluvě s odborníkem. Je možné, že jemu bude vyhovovat zcela jiný způsob zadání pro následné vytvoření animace. Následující animace

ukazuje vložení animace a její přiřazení do studijního článku.

Obrázek 7.3-1 Vložení animace

7.4 Vložení videa

Cíle: Cílem je podrobněji se seznámit s vkládáním videí do studijních aktivit.

Vložení videa Do PA vkládáme video nejčastěji v souborech s příponou avi (popřípadě *.asf, *.wmv, *.mpg). Jedná se o kontejner, ve kterém je komprimované video např. DivX. Příslušný kodek (kodeky) umožňující přehrání videa musí být nainstalován(y) v počítači. Kodeky získáme většinou na webových stránkách. Pokud ve svém kurzu používáte videa, musíte budoucím studentům napsat, jaké kodeky budou potřebovat pro přehrání videa. Tuto informaci je nejvhodnější napsat na formuláři popisující kurz na kartě Ostatní informace v poli Softwarové požadavky kurzu.

Strana 136

Následující animace , kterou spustíme kliknutím v ploše animace, ukazuje vložení videa do PA a následné přiřazení tohoto videa studijnímu článku.

Obrázek 7.4-1 Vložení videa

7.5 Vložení audia

Cíle: Cílem je podrobněji se seznámit s vkládáním audia do studijních aktivit.

Vložení audia Zvuky bývají většinou obsaženy v animacích či videích. Pokud potřebujeme vložit samotné audio, sledujte informace v následující animaci, kterou spustíme kliknutím v její ploše. V případě dělené obrazovky nezapomeňte vložit náhledový obrázek. Také opět nezapomeňte budoucím studentům napsat, jaké kodeky jste použili u audií (pokud jste použili nestandardní kodeky).

Strana 137

Obrázek 7.5-1 Vložení audia

7.6 Vložení odkazu

Cíle: Cílem je podrobněji se seznámit s vkládáním odkazů na webové stránky do studijních aktivit.

Vložení odkazu Tato komponenta se používá pro vytvoření odkazu ze studijní aktivity na jakoukoliv webovou stránku. Na animaci je vidět celý postup tvorby odkazu.

Strana 138

Obrázek 7.6-1 Vložení odkazu

7.7 Vložení vzorců

Cíle: Cílem je podrobněji se seznámit s vkládáním obrázků typu vzorec do studijních aktivit.

Vložení vzorců ProAuthor vkládá do html stránek vzorce pomocí obrázků. Existují v ProAuthoru 3 možné způsoby, jak vytvořit vzorec. 1. Vzorec vytvořit v jiné aplikaci a pak ho uložit jako obrázek ve formátu gif nebo jpg , 2. pomocí kódu LaTex , 3. pomocí editoru vzorců . Takto vytvořený vzorec je pak možné vložit do PA.

Strana 139

Obrázek 7.7-1 Vložení vzorce

Obrázek 7.7-2 Vložení vzorce pomocí LaTex

Strana 140

Rozdíl mezi komponentou typu Obrázek a Vzorec je takový, že pokud používáme dělenou html obrazovku, obrázky z komponenty typu Obrázek se vkládají do levé části html stránky. Obrázky z komponenty typu Vzorec se vždy vkládají do textu. Proto je možné pomocí této komponenty vkládat vybrané obrázky do pravé části obrazovky.

7.8 Vložení souboru

Cíle: Cílem je podrobněji se seznámit s vkládáním souborů do studijních aktivit.

Vložení souboru Tato multimediální komponenta se vždy vkládá přímo do textu. Chová se pak jako hypertextový odkaz. Často slouží k tomu, aby si student mohl stáhnout daný soubor do svého počítače a dále s ním pracovat. Vložení této komponenty ukáže následující animace, kterou spustíte kliknutím v ploše této animace.

Obrázek 7.8-1 Vložení souboru

Odkazy na soubory lze vkládat kdekoliv v textu.

7.9 Vložení více souborů

Cíle: Cílem je podrobněji se seznámit s vkládáním podpůrných souborů pro studijní aktivitu.

Vložení více souborů

Strana 141

Občas je zapotřebí k html stránce připojit více souborů. Např. vytvoříte animaci pomocí nějakého SW a ten vygeneruje několik souborů. Na animaci je vidět, jak se v takovém případě postupuje. V prvním kroku se studijnímu článku přiřadí hlavní soubor s animací. V druhém kroku se studijnímu článku přiřadí všechny ostatní soubory.

Obrázek 7.9-1 Vložení podpůrných souborů pro animaci

7.10 Multimediální komponenty

Cíle: Cílem tohoto cvičení je procvičit si práci s různými typy MM&S komponentami.

Zadání:

Multimediální komponenty Vytvořte si studijní článek, ve kterém si vyzkoušíte použít následující typy multimediálních komponent: •obrázek, •animace, •video, •audio, •odkaz na vámi vybranou webovou adresu, •vzorec s různým zarovnáním, •soubor (tak aby se vytvořil na něj odkaz ze stránky). Použijte vlastní soubory, pokud chcete, můžete si stáhnout potřebné soubory zde.

Strana 142

Provedené změny uložte do kurzu.

Tipy pro řešení: Pokud si nebudete vědět rady, postupy najdete v předcházejících studijních článcích.

Strana 143

8 Základní možnosti exportu Nyní jíž umíte vytvářet kurz v autorském systému ProAuthor. Vytvořený kurz je však nutné také převést do formátů, které jsou vhodné pro studium studenty. V této kapitole si ukážeme různé formy exportu kurzu do různých formátů.

Cíle: V této kapitole se naučíte: •vytvářet si jednoduše dokumentaci, která je vhodná pro autory (popř. tutory) kurzu, •vytvářet elektronickou učebnici (e-book), •vytvářet knihu, která je vhodná pro studenty, •vytvářet soubory vhodné pro import kurzu do LMS systémů.

8.1 Dokumentace

Cíle: V této kapitole se naučíte vytvářet si jednoduše dokumentaci, která je vhodná pro autory (popř. tutory) kurzu.

Dokumentace Dokumentace není přímo určená pro studenty, ale je vhodná pro autora. Dokumentace ke kurzu, vytvářená v PA, je textový dokument ve formátu rtf. Tento soubor lze dále upravovat např. ve Wordu. Je možné uložit ho pak i ve formátu doc. Nastavení obsahové struktury dokumentu (či dokumentů) ukazuje animace . Máte tak možnost si nastavit jednotlivé položky, které chcete, aby se v dokumentaci objevily. Proces vytvoření dokumentace ke kurzu je zobrazen na následující animaci, kterou spustíte kliknutím v ploše této animace.

Strana 144

Obrázek 8.1-1 Nastavení a export dokumentace

8.2 Tvorba dokumentace

Cíle: Cílem cvičení je vyzkoušet si vytvořit dokumentaci s různým nastavením.

Zadání:

Tvorba dokumentace Vyzkoušejte si vytvořit dokumentaci z vámi vytvořeného kurzu. Vyzkoušejte jednotlivé typy dokumentace: •Plán studia •Aktivity •Celý kurz •Klíčová slova •Tutorská příručka Zkuste najít rozdíly mezi jednotlivými typy dokumentace.


8.3 E-book

Cíle: V tomto studijním článku se naučíte vytvářet elektronickou učebnici (e-book).

Strana 145

ná struktura html. Tato struktura je umístitelná na CD nebo na Web. Na CD slouží jako doplněk jak distanční, tak i kombinované formy studia. Výhodou této formy výstupu PA je zejména to, že student není omezován rychlostí připojení k serveru LMS a nemusí se k serveru přihlašovat. Vytvoření e-booku je jednoduché. Seznámí vás s tím následující animace, kterou spustíte kliknutím v ploše této animace.

Obrázek 8.3-1 Export e-book


:

•Generování E-booku se spustí pomocí Kurz→ →Export→ →E-book .

Strana 146

Obrázek 8.3-2 Export e-book - Krok 1

•Zobrazí se okno, kde se definují vlastnosti generovaného Ebooku. Nejdříve se vybere Typ . Zde doporučuji použít Typ 2. Typ 1 se zde nachází z historických důvodů a v současné době nemusí všem uživatelům správně fungovat (záleží, jak má uživatel nastavený flashplayer na svém počítači).


Strana 147

•V dalším kroku je možné si do Ebooku vložit vlastní logo

.


•Po kliknutí na tlačítko Další se zobrazí další nastavení, kde je možné především si vybrat styl Ebooku. V současné době je možné si vybrat styl, který ladí ebook do modra, nebo zelena .

Strana 148


•Po kliknutí na tlačítko Další se zobrazí nastavení pro Copyright

.


Strana 149

•Vytvoříme prázdnou složku, do které se má vygenerovat ebook . Následně proběhne vygenerování celého ebooku.


8.4 Kniha

Cíle: V tomto studijním článku se naučíte vytvářet knihu, která je vhodná pro studenty.

Vytvoření knihy Dalším zajímavým typem exportu z ProAuthoru je vytvoření tzv. knihy. Při tomto typu exportu se převedou studijní aktivity do jednoho rtfsouboru. Pokud otevřete takto vygenerovaný dokument v MS WORD, můžete využít ve Wordu funkci automatického generování obsahu. Poté je vhodné dokument uložit ve formátu doc. Po převodu do formátu doc se velikost souboru zpravidla radikálně zmenší. Tato forma je vhodná, pokud chcete, aby si studenti mohli vytisknout veškeré studijní články a to včetně obrázků. Export spustíte přes menu Kurz→ → Export →Kniha - rtf dokument→ →Česky.

Strana 150

Obrázek 8.4-1 Vytvoření knihy

8.5 Standardy AICC, SCORM

Cíle: V tomto studijním článku se naučíte vytvářet soubory vhodné pro import kurzu do LMS systémů.

Standardy AICC, SCORM Dalším typem exportu jsou exporty do standardů AICC a SCORM. Tyto standardy je možné využít pro import kurzů do různých LMS (Learning Management System) systémů. Learning Management Systemje řídicí výukový systém(systém pro řízení výuky), tedy aplikace řešící administrativu a organizaci výuky v rámci eLearningu. ProAuthor má také speciální formát AICC pro LMS systém EDEN, který umožňuje jednoduchý převod kurzů z ProAuthoru do tohoto LMS systému. Dalším praktickým výstupem je export do LMS systému Moodle. Tento export vytvoří zip soubor, který je ve formátu zálohy kurzu z Moodle. V Moodle se použije obnovení kurzu z této vytvořené zálohy.

Strana 151

Obrázek 8.5-1 Export kurzu

ProAuthor umožňuje následující typy exportu: •export do standardu AICC: Export spustíte přes menu Kurz → Export →Export do AICC → Standardní formát, •export pro LMS EDEN: Export spustíte přes menu Kurz → Export →Export do AICC → Formát pro EDEN, •export do standardu SCORM: Export spustíte přes menu Kurz → Export →Export do SCROM, •export pro LMS MOODLE: Export spustíte přes menu Kurz → Export →Export do Moodle. Tento export vytvoří zip soubor, který je ve formátu zálohy kurzu z Moodle. V Moodle se použije obnovení kurzu z této vytvořené zálohy.

8.6 Export kurzu do LMS Moodle

Cíle: V tomto studijním článku se naučíte vytvářet záložní soubor kurzu určený pro import do LMS EDEN.

Export kurzu do LMS Moodle V předcházející studijní aktivitě jsme si ukázali, jak převést kurz do různých formátů. V tomto článku se zaměříme, jak dostat vytvořený kurz do LMS Moodle. V prvním kroku musíme vytvořit soubor, který umí LMS Moodle načíst. ProAuthor proto musí vytvořit speciálně formátovaný zip soubor. Celý postup je znázorněn na

Strana 152

animaci . Export spustíme přes menu Kurz → Export →Export do Moodle. Tento export vytvoří zip soubor, který je ve formátu zálohy kurzu z Moodle.

Obrázek 8.6-1 Export do LMS Moodle - Krok 1

Jakmile máme potřebný kurz z ProAuthora vyexportovaný, tak můžeme přistoupit k druhému kroku. V Moodle použijeme obnovení kurzu s tzv. zálohového souboru, který jsme vytvořili pomocí ProAuthora. Celý postup je znázorněn na animaci .

Strana 153

Obrázek 8.6-2 Export do LMS Moodle - Krok 2

8.7 Tvorba exportů

Cíle: Cílem tohoto cvičení je vyzkoušet si dva nejzákladnější typy exportu kurzu z PA, které jsou vhodné pro studenty.

Zadání:

Tvorba exportů Vyzkoušejte si vytvořit následující dva základní typy exportů: 1. e-book, 2. knihu. Při tvorbě e-booku si vyzkoušejte různá nastavení exportu e-booku. Vyzkoušejte změnit také obtížnosti některých studijních aktivit a znova vygenerujte e-book. Všimněte si rozdílů při různých nastavení.

Tipy pro řešení: Pokud si nebudete vědět rady, postupy najdete v předcházejících studijních článcích.

Strana 154

Úvodní slovo pro studenta: Cíle: Strana 1

Recommend Documents