Úvodem Zdravíme všechny čtenáře našeho občasníku, který vychází u nás ve věznici. V tomto čísle je již dost z vás, kteří nám svými postřehy či dokonce příběhy přispívají. Proto Vám chceme poděkovat a říci že by v budoucnu mohlo být ještě více dobrovolných příspěvků od odsouzených, kteří se nebojí a chtějí podpořit vývoj našeho časopisu.
Mějte se co nejlépe a brzy na shledanou. Úvod
1
Norsko - Bavorsko
2-3
Koncert – zádušní mše
4-5
Vernisáž - příběh
6-7
Romština - romské písně, přísloví
8-9
Vazačská dílna ŠVS Rýnovice
10
Redakční rada Soukup Lukáš, Dunka Miroslav, Živkov Martin, Kůt Jiří. Speciální pedagog Ing. Josef Mičko Speciální pedagog Mgr. Miroslav Kotlár Mějte se pěkně. Ať vám to všem utíká co nejrychleji a brzy se opět prostřednictvím Arestu sejdeme.
Všem odsouzeným přeje celá redakce Arestu, aby rok 2016 byl co možná nejklidnější a plný pozitivních myšlenek na čas budoucí.
Hodně štěstí všem v novém roce 2016. Arest 3/2016
Stránka 1
Vazačská dílna ŠVS Rýnovice Od začátku školního roku 2005/2006 jsme ve spolupráci se ŠVS Valdice připravovali zahájení výuky v kurzu „Knihař – vazač.“ Celkový objem investovaných prostředků dosáhl částky 300 000,- Kč. Začínali jsme od nuly. Prvním úkolem bylo najít a vyčlenit prostory pro zřízení této dílny. Bylo nutné získat finanční prostředky pro její vybavení a následný provoz. Školské středisko Valdice nám poskytlo zaškoleného pracovníka. Po několika měsících jsme se dostali do fáze, kdy můžeme začít s výukou prvních 10 žáků, ze kterých, jak předpokládáme, vychováme zručné pracovníky, kteří se uplatní v knihařském průmyslu. Kapacita této dílny bude využita pro přípravu učebních materiálů a skript pro hlavní studijní obor našeho školského střediska .
Ukázka práce z naší produkce
Perforovací a drážkovací stroj
Tabulové nůžky
Stránka 10
Romské písně
Ko čoreske na sal, čoreske na paťas. Kdo nejsi chudý, chudému neuvěříš.
Zápis do not a překlad Mgr. M. Kotlár
Stránka 9
Norsko-prostředí otevřených věznic Jak se to dělá ve věznici Bastøy. Nábor odsouzených Kvůli přeřazení do jiné věznice nebo v některých případech přímo do otevřené věznice musejí odsouzení projít výběrem. Nejprve se zaměřujeme na jejich chování a pokrok, jakého dosáhli během výkonu trestu. To, jaký trestný čin spáchali, zde není až tak důležité, jak by se někdo mohl domnívat. Důležitější je jejich motivace ke změně chování. Často vidíme, že odsouzení, kteří trest odnětí svobody vykonávají v (uzavřené) věznici s dozorem/ostrahou, mají motivaci a tuto motivaci si uchovávají. Protože v případě selhání mohou být posláni zpět do uzavřené věznice. Podle našich zkušeností je pro naše klienty přínosem, že pocházejí z různých prostředí a jsou odsouzeni za různé trestné činy. Tato skutečnost je totiž překážkou negativní socializace.
Nácvik sociálních dovedností Podle našeho názoru by odsouzení měli být schopni žít způsobem, který od nich většinová společnosti očekává. Každý odsouzený musí absolvovat kurz životních dovedností. Učí se, jak si připravovat jídlo, jak si prát prádlo a jak dbát o osobní hygienu. Během tohoto prvního období odsouzení žijí ve speciálních domech, kde bydlí po šestnácti. V této etapě jim dáváme základní informace, seznamujeme je s naším řádem a předpisy a říkáme jim, co od nich očekáváme a jak se mají chovat. Po třech až osmi týdnech jsou odsouzení schopni přestěhovat se do menších domů, kde bydlí po pěti. To pouze v případě, že prokázali schopnost dodržovat řád a předpisy a chovají se očekávaným způsobem. Odsouzení mnohdy mají nižší sociální dovednosti a je zřejmé, že potřebují tyto dovednosti rozvíjet, jestliže mají být schopni fungovat společensky přijatelným způsobem. Ubytování využíváme jako jakési cvičiště. Odsouzení zodpovídají za úklid a údržbu ve svých domech. Naši odsouzení žijí stejně jako běžní občané. To znamená, že každý má svou vlastní ložnici, ale dělí se o společnou kuchyň, koupelnu a obývací místnost. Odsouzení se ráno sami budí a sami si dělají snídani. Po skončení pracovního dne dostanou oběd (hlavní jídlo dne), ale večeři si zajišťují sami. Odsouzení nejsou v noci zamčeni, ale po jedenácté hodině večer musejí být ve svých domech. Jestliže odsouzený není po jedenácté hodině večer v domě, je to považováno za pokus o útěk a odsouzený bude poslán do věznice s vyšším stupněm dozoru/ostrahy. Odsouzení s různými osudy a různou kriminální kariérou jsou umísťováni v domech, kde musejí jeden s druhým pracovat a také se mohou jeden od druhého učit, například jak se chovat při stolování.
Povolení k dočasnému opuštění věznice Z našich 115 odsouzených je asi 10 % uvolňováno k docházce do školy nebo do práce mimo prostory věznice. V Norsku mohou být odsouzení uvolněni k docházce do práce během posledního roku výkonu trestu a k docházce do školy během posledních dvou let výkonu trestu. V obou případech už musejí mít za sebou jednu třetinu trestu. Odsouzení chodí do školy nebo do práce stejně jako běžní občané. Prostory věznice opouštějí ráno a vracejí se odpoledne. Øyvind Alnæs, ředitel věznice Bastøy, Norsko, srpen 2008
Stránka 2
Exkurze v bavorských věznicích Čtyřicet zaměstnanců kynšperské věznice vyjelo v závěru května na jednodenní exkurzi do partnerských vězeňských zařízení St. Georgen -Bayreuth a Hof.
Zařízení v Hofu zajišťuje výkon vazby i výkon trestu. V době naší návštěvy si zde odpykávalo trest 219 osob z toho 15 Čechů. Ze 129 osob s povinností pracovat bylo zaměstnáno 119 osob. Pracující nehradí náklady na pobyt v zařízení a za každé 2 odpracované měsíce se odsouzeným snižuje trest o 1 den. Vězni jsou ubytováni na celách, a to z pravidla po jednom. Takových cel je v zařízení 158, ostatní cely jsou vícelůžkové. Společně jsou ubytováni max. 4 osoby . Po přijetí do věznice jsou odevzdány veškeré civilní svršky. Návštěvy probíhají ve vězeňském oblečení. Sportovní oděv je odsouzeným povolen pouze na sportovní aktivity, který si však musí koupit ve věznici. Zasílání civilních věcí není v balíku povoleno. Mladiství (ve věku 16-20 let) musejí pracovat a odpoledne se věnovat stanovené zájmové činnosti a aktivitám, případně plánovaným pohovorům se specialisty. Každý pátek jsou povinni navštěvovat školní výuku, která se soustředí zejména na německý jazyk. Vycházky jsou stanoveny pro vazebně stíhané i odsouzené v rozsahu 1 hodiny denně. Návštěvy pro svobodné vězně jsou určeny v rozsahu 3krát 45 minut měsíčně pro 3 osoby, které mohou přijít kdykoliv přes den. Ženatí pak mají nárok na 4 takové návštěvy. Jednu sobotu v měsíci se pak ženatí odsouzení mohou zúčastnit manželského semináře. Tento nárok náleží i odsouzeným, kteří před uvězněním žili s partnerkou ve společné domácnosti a měli společné dítě. Případný desetidenní rodinný seminář, který se koná mimo věznici, musí schválit nadřízené ministerstvo. Věznice Bayreuth je druhou nejstarší věznicí v Německu a pojme až 911 odsouzených. Jsou zde oddělení pro sexuální devianty i toxikomany. Vězni zde mohou získat výuční list například v oboru pekař či automechanik. I bavorské vězeňství klade důraz na zaměstnávání a jsou zde proto zřízeny například provozy autoopravny, kovovýroby, kde se zhotovují pro další věznice mříže, ocelové dveře apod. V truhlárně se pak vyrábí kuchyňský i kancelářský nábytek, který z 80% pokrývá potřeby věznic a nakupovat zde mohou rovněž zaměstnanci stejně jako v provozu pekárny. Další provoz, prádelna, zajišťuje denně praní 5ti tun prádla. Uspokojuje vlastní potřebu, objednávky dalších věznic, veřejných stravovacích provozů, nemocnic či domovů pro důchodce. Pracujícím se ukládá 4/7 výdělku na konto, které je mu vyplaceno po propuštění a 3/7 může během pobytu ve vězení využívat pro svou potřebu k nákupu zboží v kantýně s daným sortimentem. I zde jsou věznění muži ubytováni na jednolůžkových celách, na nástupním oddělení a jedné z ubytoven jsou ale ubytováni i po osmi. I přes některé podstatné rozdíly mají oba vězeňské systémy řadu společného. Odlišný je například přístup k doživotně odsouzeným. Ti nejsou ubytováni pouze na určených oddílech, ale jsou umístěni po celém zařízení a po ubytovnách se mohou pohybovat bez omezení. Bayeruth, Hof/KYNŠPERK NAD OHŘÍ 1. června 2015 (VS ČR)
zdroj: webové stránky VS ČR, autorská značka: KatKal/peb
Stránka 3
Romština Já - me Ty - tu
Když v romštině označuješ „Roma“, tak se říká : O ROM !
On - ou
On je Rom - Ou hino Rom.
Oni - ón
On byl Rom - Ou sas, o Rom.
Byl, byla – sas
Vypadá jako Rom - Dičol sar Rom.
Je - hin Nebyl, nebyla - na sas Není - nane
Když v romštině označuješ „bílého“ tak se říká : O RAKLO!
Ano - he
On je bílý – ou hino raklo
Ne - na
On byl bílý – ou sas o raklo Vypadá jako bílý - Dičol sar raklo
Stránka 8
Příběh Příběh odsouzeného odsouzeného Vánoce v Irsku Byly to mé první Vánoce v cizí zemi, na které moc rád vzpomínám. Jako jediný Čech jsem pracoval a bydlel na farmě v irské rodině, kde si mne vážili a měli mě rádi. Musím se zmínit, že v Irsku je 97% věřících, takže den Narození Páně, je pro ně velice významný a já, v té době ještě nevěřící, jsem si to uvědomoval. Překvapilo mě, že tento den není jen o dárcích a třpytivých věcech, kterými se běžně lidé obdarovávají. Na Boží hod 25. 12. jsem měl možnost prožít jedny z nejkrásnějších vánoc, která kdy prožila. Stále ve mně ožívá vzpomínka na atmosféru úplně obyčejných lidí, kteří jsou celým srdcem oddáni Bohu. Vzpomínám jak mě paní Megrath pozvala do domu, respektive do části domu, kterému u nás říkáme obývací pokoj, kde na konci místnosti byl krb s hořícím a praskajícím dřevem. Stála tam celá farmářská rodina napříč generacemi. Dospělí v rukou drželi whisky značky Bushmills a bez jakéhokoli hudebního doprovodu zpívali balady. Všichni byli oblečeni v krásných vánočních pletených svetrech, které můžeme vídat v amerických filmech, jen bez sobů a Santa Clausů. Bylo krásné stát s panákem v ruce a s přivřenýma očima poslouchat balady, které mají smysl od dob, kdy si tito lidé sami vybojovali svobodu. Lidé, kteří ještě nedávno žili v chudobě a kde na každém kroku číhala smrt. Smrt, která si brala životy dětí, které umírali na běžné dětské nemoci. Tito lidé nezlořečili, modlili věrně k Bohu, prožívali těžké chvíle, které překonávali jako bratři a sestry. Nyní vám vyprávím o mé pýše, která mě po celou dobu provázela a Pán, který mě oslovoval na každém kroku a promlouval skrze tyto milované lidi. Což jsem si uvědomil až teď, ve vězení.
Petr Lenc
Stránka 7
Koncert Koncert Eva Henychová v Rýnovicích Věznici Rýnovice navštívila v prosinci písničkářka Eva Henychová, která v současné době koncertuje se svým již čtvrtým albem SINAJ. Koncert se odehrál na naší jídelně. Účast byla kolem 40-ti odsouzených. Za sebe mohu říct, že mě koncert mile překvapil. Vzhledem k tomu, že už jsem nějakou dobu ve výkonu trestu a neměl jsem po celou dobu příležitost účastnit se podobné akce, mě překvapil a také uspokojil. Bylo citelné, že Eva Henychová koncertuje pro lidi, kteří přemýšlí, ptají se a hledají. Celé album, které nám písničkářka přednesla, bylo částečně inspirováno návštěvou Sinajského poloostrova. Písničkářka mě mile překvapila také jako člověk, dala mi důvod k tomu, abych se zamyslel nad mým vlastním budoucím časem. Pro zajímavost dodávám, že Eva Henychová doposud odehrála 60 koncertů pro odsouzené ve věznicích po celé ČR a koncertuje už 15-tým rokem. Každopádně nezbývá než poděkovat vedení věznice za to, že nám tyto kulturní a vzdělávací akce umožňují. - Suki -
Stránka 4
Nadpis vnitřního textu
Mše Mše za za zemřelé zemřelé Dne 8. listopadu se konala v naší jídelně zádušní mše za zemřelé. Mši sloužil farář Ivan Peschka. Účast 40-ti odsouzených svědčí o tom, že alespoň malá část z nás ví, co je správné v tento den učinit. Zapálit svíčku, vzpomenout si, anebo se pomodlit za toho, koho jsme ztratili. Slovo faráře mne hluboce zasáhlo a vím zcela jistě, že nás bylo více. Svíčka, kterou měl alespoň malý okamžik každý z nás v ruce a vzpomínka, kterou jsme tímto uctili, splnila svůj účel. Velké poděkování zaslouží Květa Jakubalová, naše kaplanka a samozřejmě i Olinka, naše varhanice. Josef Heller Mé dojmy ze mše, která se zde v Rýnovicích konala na památku zesnulých, jsou pro mě hlavně „obrovskou vděčností a milostí“, kterou jsem mohl prožít díky paní kaplance Jakubalové a vedení věznice. Je opravdu dobré vidět ze strany odsouzených, kteří víru nepraktikují, jak i oni v těchto chvílích„ veřejně“ přiznávají naději na věčný život po smrti s Bohem. Děkuji pí. Jakubalové vedení věznice Rýnovice a Bohu za tyto chvíle milosti. Pavel Telvak Poprvé za čtyři roky, kdy docházím na duchovní, se v souvislosti s dušičkami konala mše za zemřelé. Pro větší počet zájemců se konala v jídelně. Velice mě potěšilo, že velký počet lidí odložilo předsudky, či překonalo lenost, a to právě z úcty a lásky ke svým předkům. Bohu díky za skvělou, byť smuteční atmosféru. Všem, kteří nás již předešli, přeji věčnou milost Boží. Všem pak, kteří ještě putujeme po zemi, přeji klidný rok 2016. Přemysl Jech Bože, Otče, děkuji Ti za to, že jsi poslal svého Syna Ježíše Krista, aby zaplatil cenu za můj hřích. Děkuji Ti, že povstal z hrobu, aby mi dal věčný život. Odpusť mi to, že jsem šel svou vlastní cestou. Odevzdávám Ti svůj život a svou budoucnost. Žij ve mně, jak si přeješ. Změň mé srdce a mé touhy. Dej, ať hladovím po Tobě a Tvém slově, ať žiji život, který se Ti líbí. Děkuji, Otče za to, že mě slyšíš a odpovíš na tuto modlitbu. Ve jménu Ježíše se modlím. Tomáš Balog
Stránka 5
Vernisáž S nápadem postavit model věznice přišel v roce 2012 tehdejší 1. zástupce ředitele věznice plk. Mgr. Jiří Řehoř. V té době byl v programu specializovaného oddělení ochranné protitoxikomanické léčby (dále jen SpOOL) zařazen odsouzený Patrik Šoltys, který se ukázal jako manuálně zručný, zejména při výrobě dřevěných modelů. Patrik byl prvním odsouzeným, který na modelu pracoval. Byl tím, kdo položil základní kámen modelu, když z kartonového papíru vyrobil první skelet budovy C. Vzhledem k závažnému onemocnění, však musel své práce na modelu přerušit. Přestože spolu se zaměstnanci SpOOL doufal, že započaté dílo dokončí, již se mu to nepodařilo. Na základech modelu následně pokračoval odsouzený Josef Valsa, který byl na podzim roku 2013 propouštěn z výkonu trestu odnětí svobody. Po jeho odchodu se hlavním „projektantem a stavitelem“ stal Jan Straka, který ve spolupráci s Markem Dolenským, Michalem Vaňkem a dalšími pomocníky pokračoval a model úspěšně dokončili. Materiál ke stavbě modelu pocházel z více zdrojů. Tvrdé kartony poskytlo školské vzdělávací středisko. Velká část materiálu byla nakupována z účelově vázaných prostředků na protidrogový program. Ne malou měrou se na obstarávání různého materiálu podíleli sami zaměstnanci SpOOL a dílny věznice. Předlohou pro stavbu byly fotografie věznice. Jan Straka se po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody přijel podívat na výstavu OKNO DO DUŠE v Galerii Franze Riegra v Rýnovicích, kde spolu s dalšími vystavovanými díly z rukou odsouzených byla vystavena i maketa Věznice Rýnovice. Netajil se tím, že je hrdý na to, co v rámci programu protitoxikomanické léčby dokázal. Práce na modelu i nám všem pomohla najít svůj vlastní cíl i v dalším životě.
Stránka 6
