OBSAH Úvod ..................................................................................... 8 1. Základní problematika ....................................................... 9 1 . 1 . Vl i v d e mogr afi ckého vývoj e ................................ ...................... . . 1 0 1 . 2 . Současný důchodový syst ém ................................ ...................... . . 1 1 1 . 3 . Re for ma důc ho dového zabezpečení ................................ ............ . . 1 2 1 . 4 . Budoucnost penzi j ní ho syst ému ................................ .................. . 1 3 1 . 5 . Současné pr obí hají cí změny - dů chodová r efor ma ........................ . . 1 5
2. Právní postata pejzijního připojištění .............................. 17 2 . 1 . Pe nzij ní při pojišt ění ................................ ................................ . . . 1 7 2 . 2 . Pe nzij ní fond ................................ ................................ ........... . . 1 7 2 . 3 . St at ut musí obsahovat .. .............................. ............................... . . 1 8 2 . 4 . Vzni k penzi j ního př i pojišt ění ................................ .................... . . 1 9 2 . 5 . Zá ni k penzi j ní ho př i poji št ění ................................ .................... . . 2 0 2 . 6 . Nár oky z penzij ní ho při poj i štění ................................ ................. . 2 2 2 . 7 . Pe nze ......................... ....... ................................ ...................... . . 2 2 2 . 8 . J e dnor ázové vyr ovnání ................................ .............................. . 2 3 2 . 9 . Odbyt né ..................... ........... ................................ ................... . 2 3 2 . 1 0 . Př ev edení fi nanční ch prost ř edků do j i ného penzi j ní ho fondu ........ . 2 4 2 . 1 1 . Př í spěvky účast ní ků ................................ ................................ . . 2 4 2 . 1 2 . Př í spěvky účast ní ků se st át ní m př í spěvkem ............................... . . 2 5 2 . 1 3 . Hospodař ení penzi j ní ch fondů ................................ ................... . 2 6 2 . 1 4 . Konec či nnosti fondu a vypoř ádání nár oků ................................ . . . 2 7 2 . 1 5 . Dohl ed na penzi j ní mi fo ndy ................................ ..................... . . 2 8 2 . 1 6 . Asoci ace penzi j ní ch fondů ČR ................................ .................. . 2 9
3. Penzijní připojištění v ČR ................................................ 32 3 . 1 . Pr i nci py penzijní ho př i poj i štění ................................ ................. . 3 2 3 . 2 . Vývoj penzij ního př i pojišt ění v ČR ................................ ............ . . 3 3 3 . 3 . M ot ivace penzi j ní ho př ipoj i štění ................................ ................ . 3 4 3 . 4 . Současná sit uace na úseku penzi jní ho př i poj i štění ....................... . . 3 4 3 . 5 . Zá kl adní ukazat el e penzij ní ho při poj i štění ................................ .. . . 3 6
6
OBSAH 4. Působení penzijních fondů a jejich význam ...................... 38 4 . 1 . Př ehled penzijní ch fondů v ČR ................................ ................... . 3 8 4 . 2 . Ekono mi cké ukazat el e penzi j ní ch fondů ................................ ...... . 3 9 4 . 3 . Nákl ady penzij ní ch fondů ................................ .......................... . 4 2 4 . 4 . Por ovnání - penzi j ní fondy a syst émy důchodového zabezpečení ... . . 4 4
5. Zdanění penzijního připojištění ....................................... 46 6. Zhodnocení a vlastní postřehy .......................................... 49 6 . 1 . Co nám dosud penzi j ní při poj i št ění př i nesl o ............................... . . 4 9 6 . 2 . Nezast upi tel ná úl oha penzi j ní ho př i poji štění ............................... . . 5 0 6 . 3 . Úl oha penzij ního pl ánu př i důchodovém př i poj i štění .................... . . 5 2
Závěr .................................................................................. 53 Se znam p ou ži t é l i terat ury . ............................... .............................. . . 5 6 Př í l ohy ................................ ................................ .......................... . 5 8
Seznam tabulek, grafů a schémat Ta bul ka č. 1 – St anovení stát ní ho pří spěvku ................................ ... . . 2 5 Ta bul ka č. 2 – Pr ůměr ná věková st r uktr ur a ................................ ........ . 3 7 Ta bul ka č. 3 – Seznam penzi j ní ch fondů ................................ .......... . . 3 8 Ta bul k a č. 4 – Seznam př i dr užených penzi j ní ch fondů ....................... . . 3 8 Ta bul ka č. 5 – Český t r h penzi j ní ho při poj i št ění ............................... . . 5 1 Gr a f č . 1 – Vývoj pošt u účast ní hů penzi j ní ho př i poji štění ................ . 3 7 Gr a f č . 2 – Věková st r ukt ur a účast ní ků penzi j ní ho př i poji št ění ............ . . 3 7 Gr a f č . 3 – Vývoj cel kových akt i v v t i s.Kč ................................ ......... . 3 9 Gr a f č . 4 – Vývoj př í spěvků v mi l . Kč ................................ .............. . . 3 9 Gr a f č . 5 – Vývoj pr ůměr ného př í sp ěvku účast níka ............................. . 4 0 Gr a f č . 6 – Vývoj pr ůměr ného st át ní ho př í spěvku .............................. . . 4 0 Gr a f č . 7 – Sl ožení p o r t fol i a penzi j ní ch fondů v pr ocentí m vyj ádř ení ... . . 4 1 Gr a f č . 8 – Vývoj hospodář ského výsl e dku v t i s. Kč ............................ . 4 1 Gr a f č . 9 – Vývoj st avu r ezervní ch fondů v t i s. Kč. ............................. . 4 1 Sc hé ma č. 1 – Or gani žacní strukt ur a APF ČR ................................ ...... . 3 0
7
Úvod Za téma diplomové práce jsem si zvolil problematiku penzijního připojištění v ČR. Jedná se o problematiku velmi diskutovanou v souvislosti s nutností změny důchodového zabezpečení v budoucnu. Hlavním cílem této práce je popsat stav, vývoj penzijního připojištění v ČR, působnost penzijních fondů, ale také vytvořit určitý přehled o činnosti penzijních fondů a též podat informace o penzijním připojištění jako takovém. Celá práce je rozdělena do šesti kapitol, které jsou relativně samostatné. Součástí této práce je tzv. přílohová část, kde jsem uvedl jmenovitě penzijní fondy s působností v ČR a u namátkově vybraných fondů celkový přehled o jejich činnosti. Je třeba si uvědomit, že tato práce je psaná v jistém časovém kontextu, především v době probíhající reformy penzijního a sociálního zabezpečení. Tedy může dojít k jistým změnám, ale nemůže se změnit podstata a význam samotného penzijního připojištění v ČR.
8
1.
Základní problematika
Převážná část evropských zemí se již přinejmenším dvakrát ke konci minulého století zabývala otázkou: Jak zajistit, aby poté, co stát v nebývale velkorysém měřítku umožnil většině svým občanům historicky nejvyšší úroveň spotřeby hmotných statků a služeb, po celou dobu jejich aktivní účasti na tvorbě těchto hodnot v pracovním procesu, důchodcům také zabezpečil důstojné prožití důchodového věku, bez existenčního strádání. Dosud žádný společensko-ekonomický systém nezabezpečuje většině lidí příjem v důchodu na stejné úrovni jako v době, kdy byli zaměstnáni. Současnost je taková, že dnešní průměrný důchod ze sociálního zabezpečení v ČR tvoří zhruba 41% průměrného platu (asi 9.000,- Kč).
Podle dostupných informací Češi mají
v penzijních fondech naspořeno asi 41.000,- Kč. Tato částka na stáří je rozhodně nedostačující. Pro 95% penzistů je také důchod vyplácený ze sociálního zabezpečení, který je garantován státem, je jediným zdrojem příjmů ve stáří. A co je ještě horší – stále více lidí žijících již dnes z důchodu překračuje velikostí životních nákladů výši těchto penzí. Náklady na potraviny, zdravotnictví a bydlení rostou rychleji než důchody. Podle údajů o inflaci z ledna 2008 se životní náklady navýšily o téměř 10%. To znamená, že průměrné životní náklady penzistů jsou vyšší než jejich průměrné příjmy, a to zhruba o 300,- Kč. Zde pak přichází nutnost omezit životní potřeby a styl, nebo sáhnout do úspor. Další z množností je požádat děti o finanční příspěvky na zajištění chodu domácnosti. Podle zveřejněných studií o problematice stárnutí ale značná část domácností dětí spíše od svých rodičů sama očekává finanční výpomoc, než aby jim doplácela na jejich životní potřeby. Musíme také zde vidět, že pomalu se rozevírají nůžky mezi příjmy a výdaji u ostatních příjmových skupin, které nedosahují výše průměrné mzdy v ČR1. Tedy u zhruba 60% rodin. Tyto rodiny se samozřejmě vypořádají se změnou cen lépe. Problém spočívá v tom, že jejich možnosti úspor – včetně odkládání peněz na stáří – jsou tím podvázané.
1
STEM březen 2008 s 1320 respondenty
9
V této souvislosti se ukazuje jako značně problematické i dlouhodobé splácení hypoték. Vysoké splátky rozložené na dlouhá desetiletí totiž omezují právě schopnost jednotlivých členů domácností spořit si na penzi. Jenže ani dlouhodobé, například čtyřicetileté spoření na stáří, se podle finančních poradců příliš nevyplácí. Z úspor a jejich zhodnocení odkrajuje inflace. Pokud začneme spořit na důchod až kolem čtyřicátého roku života, musíme odkládat, abychom dosáhli zajímavé konečné částky, měsíčně 2.000,- až 3.000,- Kč. Vhodné je své úspory na stáří rozložit, např. postupně koupit akcie, investovat do nemovitosti, z jejich nájmu si přivydělávat apod. Přes všechny tyto problémy má penzijní připojištění v současné společnosti a ekonomickém systému jak v naší zemi tak v celé EU nezastupitelnou úlohu. Za téma diplomové práce jsem si zvolil právě penzijní připojištění. Hlavním cílem této práce je popsat skutečný stav, přiblížit a poskytnout určitý přehled o činnosti penzijních fondů a podat informace o penzijním připojištění jako takovém. Celá práce je rozdělena do šesti kapitol, které jsou relativně samostatné.
1.1.
Vliv demografického vývoje
Podíváme-li se do minulosti na český strom života, zjistíme, že v letech po 2. světové válce došlo k silnému demografickému vývoji. Ještě větší a silnější vývoj byl registrován v 1. polovině 80. let. Od této doby má demografický vývoj populace naší republiky klesající úroveň. V současné době připadá jeden důchodce na jednoho plátce pojistného. V roce 2010 se však tento poměr vlivem stárnoucí populace začne obracet a někdy okolo roku 2035 by na jednoho plátce mohl připadat dva a půl důchodce. Pokud by nebyl uzákoněn pozdější odchod do důchodu, vzrost by počet penzistů alarmujícím způsobem. Z popsané situace vyplývá, že důchody poskytované státem budou buď velmi nízké nebo plátci budou zatíženi neúnosně
10
vysokými odvody. Takový stav může vést, podle sociologů, až k tzv. mezigenerační válce, v lepším případě k mezigenerační nevraživosti. Počty důchodců v období let 1996-2007 – viz. příloha č. 1 Výdaje na dávky důchodového zabezpečení v období let 1993-2007 – viz. příloha č. 2
1.2.
Současný důchodový systém
S ekonomickou reformou byla v ČR počátkem 90. let zahájena i zásadní reforma celého sociálního systému. Cílem transformačního procesu bylo vytvořit sociální systém odpovídající potřebám tržní ekonomiky: 1) Podněcující jednotlivce i sociální skupiny k odpovědnosti za svoji sociální situaci a k sociální nezávislosti, zejména na státu. 2) Respektující mezinárodní konvence a vyhovující požadavku koordinace soustav sociálního pojištění. Musíme zde vidět, že důchodové pojištění se určitým způsobem dotýká každého občana. Samotné dávky důchodového pojištění pobírá zhruba 2,5 milionů občanů – což je 24,4% celé naší populace. Placením příspěvků na důchodové pojištění jsou zatíženi všichni ekonomicky aktivní občané. Výše příspěvků na samotné důchodové pojištění má tak vliv na jejich příjmy a životní úroveň jejich rodin. Příspěvky platí také zaměstnavatelské organizace, což se odráží v nákladech na pracovní sílu a tím i v ceně výrobků. Výdaje důchodového pojištění představují v současné době asi 9% hrubého domácího produktu. Velmi velkorysý byl systém důchodového zabezpečení v ČR do roku 1989, zejména pro některé skupiny osob. Na druhé straně byl systém pro některé skupiny obyvatel diskriminační. Systém důchodového zabezpečení byl financován ze státního rozpočtu, příspěvky do systému byly nedefinovanou součástí daní.
11
1.3.
Reforma důchodového zabezpečení
Reforma důchodového zabezpečení probíhala v návaznosti na reformě celého sociálního systému v krocích: 1.3.1. V letech 1990-1992 byly zrušeny preference důchodového systému a odstraněna diskriminace OSVČ. -
Zrušeny osobní důchody, jejichž výše byla nad zákonem stanovenou výměrou na základě politického rozhodnutí.
-
Byly zrušeny preference vyplývající ze zaměstnání vykovávaných v tzv. I. a II. pracovní kategorii.
-
OSVČ je důchod vypočítáván stejným způsobem jako zaměstnancům.
1.3.2. 1993 bylo zavedeno pojistné jako zvláštní platba mimo daňový systém (v souvislosti se zavedením pojistného bylo nutno vybudovat a zaměnit celou organizaci sociálního zabezpečení včetně jejich orgánů – doba za níž je pojistné zaplaceno a výše vyměřovacího základu, z něhož je pojistné placeno, se staly rozhodnými pro stanovení výše důchodových dávek). 1.3.3. 1994 zřízen samostatný účet státního rozpočtu a tvoří v něm samostatnou příjmovou položku. 1.3.4. 1994 byl založen systém penzijního připojištění se státním příspěvkem. -
Jedná se o systém soukromých penzijních fondů na plně kapitálovém způsobu financování.
-
Na zcela dobrovolné účasti v tomto systému.
1.3.5. 1996 byla zavedena nová hmotně právní úprava důchodového pojištění. -
Cílem bylo restrukturalizovat dávkový systém tak, aby i přes nepříznivý demografický vývoj bylo možno v budoucnu nezvyšovat odvodové zatížení ekonomicky aktivních osob…
-
Platí dosud poslední reformní krok, zavedení zvláštního účtu důchodového pojištění jako součást státních finančních aktiv.
-
Vedeny prostředky vzniklé jako rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodovém pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění.
12
Transformačním procesu v období 1990-1996 byl vytvořen důchodový systém založený na dvou pilířích: 1) Základů povinném systému důchodového pojištění. -
Uplatňován princip sociální solidarity.
-
Průběžné financování – nevytváří se fond, ale důchody jsou v daném období vypláceny bezprostředně z příspěvků pracujících.
2) Dobrovolném penzijním připojištěním se státním příspěvkem. -
Pojato jako individuální spoření.
-
Založeno na kapitálovém financování.
Penzijní připojištění se státním příspěvkem je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodové systému. Součástí třetího pilíře jsou i „produkty komerčních pojišťoven” – zejména životního pojištění . Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. V členských státech EU je obvyklý druhý pilíř – zaměstnavatelské penzijní systémy, v českém důchodovém systému neexistuje. Ze základního důchodové pojištění upraveného zák. č. 155/1995Sb., se poskytují: -
Starobní důchod.
-
Plný invalidní.
-
Částečný invalidní.
-
Vdovský a vdovecký.
-
Sirotčí.
Samotný důchod se skládá ze dvou složek: -
Ze základní výměry – stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny dávky důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků.
-
1.4.
Z procentní výměry.
Budoucnost penzijního systému Demografický vývoj bude mít za následek, že při současném stanovení doby odchodu
do důchodu, pro muže v 62 letech a pro bezdětné ženy v 58 letech, nastane okolo roku 2020 krize důchodového systému. Pro řešení tohoto stavu existují dvě možnosti:
13
První možnost je zdánlivě nejjednodušší řešení rostoucích výdajů na důchody a spočívá v ignoraci problémů, které se v horizontu 20-25 let vyskytnou, a zachování stávajícího systému důchodového zabezpečení. V našich podmínkách by to znamenalo zachování stávajících penzijních zákonů včetně pravidel pro odchod do důchodu. Kdyby se přistoupilo k této možnosti, po několika letech by se celý systém dostal do deficitu, který bude prudce narůstat. V roce 2020 by dluh celého penzijního systému dosáhl astronomické výše 1 bilionu Kč, což by odpovídalo zhruba jedné třetině předpokládaného HDP v tomto roce. Druhou možností je reforma důchodového systému, která spočívá především v rychlém přechodu z průběžného systému financování na systém fondový. Tuto reformu by bylo možné uskutečnit v několika variantách. Nejrychlejší z nich počítá s dokončením reformy do 20 let. Hlavním cílem reformy je zajištění pro všechny následující ročníky minimálně takovou úroveň důchodů, jaká je při odchodu do penze dnes, tedy zhruba částku 9.000,- až 10.000,- Kč měsíčně. Tento nový systém penzijního připojištění by pro jednotlivé důchodce přinesl vyšší důchody, vyšší nezávislost na státním systému sociálního zabezpečení a možnost svobodné volby při rozhodování o tom, kdy odejít do penze. V současnosti jednou z problematických otázek je přijetí politického rozhodnutí, což však může mít odezvu u současných důchodců, poněvadž jsou značnou skupinou voličů. Je třeba dodat, že žádné univerzálně platné recepty na to, jak by budoucí systémy sociálního zabezpečení měly vypadat, nejsou známy. První důvod je nasnadě - je totiž až s podivem, nakolik šly systémy sociálního pojištění (jako jádra systému sociálního zabezpečení) v jednotlivých evropských zemích v tomto století svou vlastní národní cestou, a jak nestejná výchozí startovací rovina zde tudíž existuje. Nejde jen o to, že případné reformy těchto systémů budou proto mít různou podobu, ale především o to, že Evropa již v prvních letech po vstupu do nového milénia je „Velkou” Evropou jak integrujících se zemí Unie, tak k nim rychle se přidružujících členů střední a východní Evropy včetně České republiky.
14
1.5.
Současné probíhající změny – důchodová reforma
Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá návrh rozdělení do tří etap: a) V první etapě důchodové reformy se předpokládá: -
Pokračovat v nastoleném procesu postupného zvyšování důchodového věku až na 65 let pro muže i ženy.
-
Prodloužit potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod na 35 let pojištění.
-
Zrušit dobu studia po 18. roku věku získanou po dni účinnosti tohoto opatření jako náhradní dobu pojištění.
-
Zavést možnost souběhu poloviny starobního důchodu s příjmem výdělečné činnosti s možnosti přepočtu tohoto důchodu.
-
Zavést třístupňové posuzování invalidity.
Soubor nastolených opatření má za cíl ve středním a dlouhodobém horizontu snížení výdajů o 1,2 – 1,3% HDP oproti stavu beze změn. b) Druhá etapa důchodové reformy (která by měla být realizována v letech 20082009), má přinést následující změny ve veřejném základním důchodovém pojištění: -
Zavedení plateb státu za náhradní doby pojištění – umožní snížení procentní sazbu pojistného na důchodové pojištění s pozitivním dopadem na trh práce. Celá restrukturalizace příjmů základního důchodového pojištění by měla být finančně neutrální.
-
Vytvoření rezerv pro důchodovou reformu.
-
Vytvoření „důchodového fondu“.
V oblasti soukromým důchodů – zejména penzijního připojištění se státním příspěvkem a životního pojištění, by mělo dojít ke změnám: -
Oddělení majetku akcionářů a klientů.
-
Zavedení možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány.
-
Především zvýšení motivace k vyšším příspěvkům.
-
Zvýšení participace zaměstnavatelů.
-
Podpory čerpání doživotních penzí z penzijního připojištění.
15
c) Třetí etapa má za cíl: -
Řešení diverzifikace zdrojů pro příjmy ve stáří s možností částečné volby pojištěnců z vyvázání se ze základního důchodového pojištění do soukromého systému.
-
Pojištěncům bude dána možnost volby, zda jejich důchod bude plynout pouze ze základního důchodového pojištění nebo částečně i ze spořícího pilíře důchodového systému.
-
Pojištěnci by si tedy nevolili, zda budou či nebudou platit příspěvky na důchodové pojištění, ale pouze jaké budou zdroje financování jejich budoucích důchodů.
Cílem těchto změn je zvýšit atraktivitu sektoru penzijního připojištění pro klienty, kteří se ovšem mohou rozhodovat o typu produktu podle vlastní úvahy. Zároveň, jak již uvedeno, je zde položen motivační prvek, aby si každý spořil delší dobu, vyšší částku a pokud možno si nechal výnosy penzijního připojištění vyplácet v podobě renty k důchodu, nikoliv jednorázového vyrovnání.
16
2.
Právní podstata penzijního připojištění
Nejdůležitějším krokem pro existenci a možnou činnost penzijních fondů bylo stanovit právní rámce, který se bude vztahovat k této problematice. Tento základní krok byl učiněn v únoru 1994. Dne 16. 2. 1994 byl Parlamentem České republiky schválen zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Tato právní úprava je základním kamenem, vztahující se ke zřízení a činnosti penzijních fondů se státním příspěvkem.
2.1.
Penzijní připojištění
Penzijní připojištění je shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu, který určité peněžní prostředky poskytuje ve prospěch těchto účastníků. Toto připojištění zahrnuje i nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění. Penzijní připojištění smějí podle výše uvedeného zákona vykonávat pouze penzijní fondy. Jiné připojištění než se státní účastí neexistuje. Účastníkem penzijního připojištění může být fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR, s bydlištěm na území jiného členského státu EU, pokud je účastná důchodového pojištění nebo účastná veřejného zdravotního pojištění v ČR a uzavře s penzijním fondem smlouvu.
2.2.
Penzijní fond
Penzijní fond je právnickou osobou se sídlem na území České republiky. Fond musí být akciovou společností, která se řídí ustanoveními obchodního zákoníku a zákonem č. 42/1994Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů a navazujících právních normách.
17
Jméno, pod kterým penzijní fond vystupuje, musí obsahovat označení „penzijní fond“, přičemž žádná jiná právnická osoba nesmí ve svém obchodním názvu toto označení používat. Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba základní jmění a licence, tedy povolení. Hodnota
základního
jmění
penzijního
fondu
musí
být
v minimální
výši
50 000 000,- Kč. Toto jmění musí být tvořeno jen peněžitými vklady, které musí být placeny před podáním žádosti o povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu Česká národní banka. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení požádá Česká národní banka o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí. V tomto písemném dokumentu jsou žadatelé povinni uvést: -
Obchodní jméno a sídlo penzijního fondu.
-
Výši základního jmění penzijního fondu.
-
Věcné a organizační předpoklady pro činnost penzijního fondu.
-
Odbornou způsobilost a bezúhonnost navrhovaných členů představenstva a dozorčí rady penzijního fondu.
-
Banku, která bude pro penzijní fond vykonávat funkci depozitáře.
O tom, zda povolení udělit či ne, rozhodne Česká národní banka do 60 dnů od doručeni nebo doplnění žádosti. Když je povolení uděleno, obsahuje již schválený statut a penzijní plán a další. Toto povolení je udělováno na dobu neurčitou a je nepřevoditelné.
2.3.
Statut musí obsahovat
Jak jsem již uvedl, každý penzijní fond musí mít statut a penzijní plán. Obojí musí být každému přístupné. V případě, že by došlo ke změnám, ať už ve statutu nebo plánu, musí být tyto změny schváleny Českou národní bankou. Statut musí obsahovat: -
Rozsah činnosti penzijního fondu.
18
-
Zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, hlavně druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z peněžních prostředků penzijního fondu.
-
Zásady hospodaření penzijního fondu.
-
Způsob použití zisku.
-
Obchodní jméno a sídlo depozitáře.
-
Způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem fondu, o změnách statutu a informace o tom, kde lze tyto informace získat.
Penzijní plán musí stanovit: -
Druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění.
-
Podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu.
-
Způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění.
-
Důvody vypovězení penzijního připojištění.
-
Výši příspěvků účastníků na penzijním připojištění.
-
Podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků.
-
Pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení, opožděném nebo nesprávném placení příspěvků.
-
Podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků.
-
Zásady, podle kterých se účastníci, včetně příjemců penzí, podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu.
2.4.
Vznik penzijního připojištění
Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou, která je starší 18-ti let s trvalým pobytem na území České republiky a penzijním fondem. Konkrétně dnem, jež je uveden ve smlouvě. Tato smlouva musí mít písemnou podobu. Ještě před uzavřením smlouvy musí být budoucí účastník připojištění seznámen se statutem a penzijním plánem penzijního fondu, se kterým smlouvu uzavírá.
19
Smlouvou o penzijním připojištění se penzijní fond zavazuje poskytovat účastníku dávky penzijního připojištění za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem. Na druhé straně se účastník zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvky za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným ve smlouvě a penzijním plánu. Potřebnou součástí každé smlouvy o penzijním připojištění je penzijní plán, poněvadž se na něj v některých bodech smlouva odvolává. Je téměř samozřejmostí, že daný penzijní plán je ke smlouvě připojen i s pokyny pro vyplnění. V případě úmrtí může účastník určit oprávněné osoby k převzetí nároků, ale musí také určit způsob rozdělení mezi tyto osoby v procentním vyjádření. Dojde-li ke změně penzijního plánu, na který se smlouva odvolává, nedochází ke změně v uzavřené smlouvě. Nový penzijní plán se stává součástí smlouvy pouze v případě, kdy se na změně smlouvy dohodl účastník a penzijní fond. Ve smlouvě o penzijním připojištění musí být vždy sjednána starobní penze.
2.5.
Zánik penzijního připojištění
Penzijní připojištění může zaniknout převážně nesplněním podmínek stanovených ve smlouvě o penzijním připojištění, ale také svobodným rozhodnutím účastníka. Účastník může kdykoliv penzijní připojištění vypovědět, přičemž penzijní plán může stanovit výpovědní dobu, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi a nesmí být delší než dva kalendářní měsíce. Vypovězení připojištění musí být písemné. Penzijní fond může penzijní připojištění vypovědět pouze účastníku, který: -
Po dobu nejméně šesti kalendářních měsíců neplatil příspěvky, nebo který nesplnil jinou povinnost vyplývající z penzijního plánu a byl-li takový účastník na možnost
20
vypovězení smlouvy písemně upozorněn nejméně jeden měsíc před skutečným vypovězením penzijního připojištění. -
Při uzavírání smlouvy uvedl nepravdivé údaje, které mají vliv na nárok na poskytování státního příspěvku nebo na dávky penzijního připojištění nebo zatajil skutečnosti rozhodné pro uzavření smlouvy.
-
Nesplňuje podmínky být účastníkem tohoto připojištění.
Vypovězení, i ze strany penzijního fondu, musí být písemné. Za situace, kdy by účastník splnil podmínku pro vznik nároku na penzi spočívající v placení příspěvku po dobu stanovenou v penzijním plánu nebo by splnil tuto podmínku do konce výpovědní doby stanovenou také v penzijním plánu, nelze s tímto účastníkem vypovědět penzijní připojištění. Penzijní připojištění tedy zaniká dnem: -
Ukončení výplaty penze.
-
Výplaty jednorázového vyrovnání.
-
Vypovězení penzijního připojištění.
-
Na kterém se obě strany písemně dohodly.
-
Výplaty odbytného při zániku penzijního fondu, pokud nedošlo k převzetí povinností penzijního fondu jiným penzijním fondem.
-
Ukončení trvalého pobytu účastníka na území ČR.
-
Úmrtí účastníka.
Při zániku penzijního připojištění výpovědí nebo dohodou je penzijní fond povinen zaslat tuto informaci do jednoho měsíce ode dne zániku penzijního připojištění. Z různých důvodů, které se ve velké většině případů nacházejí na straně dlužníka, může dojít k přerušení penzijního připojištění, ale pouze tehdy, pokud se na tomto písemně, za podmínek stanovených penzijním plánem, dohodli účastník a penzijní fond.
21
2.6.
Nároky z penzijního pojištění
Z penzijního připojištění jsou poskytovány tyto dávky:
2.7.
-
Penze.
-
Jednorázové vyrovnání.
-
Odbytné.
Penze
Všechny tyto dávky penzijního připojištění jsou poskytovány oprávněným osobám na základě žádosti o jejich výplatu. Penze je chápána jako pravidelné vyplácení peněžní dávky v určité výši po stanovenou dobu, přičemž těmto výplatám musí předcházet splnění předem stanovených podmínek. Na základě zákona o penzijním připojištění je možné poskytovat tyto druhy penzí: -
Starobní penze, přičemž podmínkou na výplatu této penze je dosažení určité věkové hranice, která je stanovena penzijním plánem daného penzijního fondu a dle zákona nesmí být nižší než 50 let.
-
Invalidní penze, u níž je podmínkou nároku přiznání invalidního důchodu z důchodového zabezpečení.
-
Výsluhová penze, kde odlišně od starobní penze, je nutné dosáhnout určité doby účasti na penzijním připojištění a tato doba je rovněž stanovena penzijním plánem.
-
Pozůstalostní penze, kde je podmínkou výplaty této dávky úmrtí účastníka.
Jak již bylo uvedeno, jednou z podmínek vyplácení dávek je pojistná doba, tedy doba, po kterou je účastník povinen platit penzijnímu fondu příspěvky podle smlouvy. Pro nárok na výsluhovou penzi je nutná doba pojištění nejméně 180 měsíců, pro invalidní penzi 60 měsíců. Podmínka délky pojistné doby musí být uvedena v penzijním plánu.
22
Všechny výše uvedené penze náleží při výplatě jen účastníku penzijního připojištění. Jedinou výjimku tvoří penze pozůstalostní, která náleží osobě, kterou účastník určil ve smlouvě.
2.8.
Jednorázové vyrovnání
Toto vyrovnání náleží účastníku za podmínek stanovených v penzijním plánu místo penze. Také v případě, kdy je účastníku ukončen nebo ukončil trvalý pobyt na území našeho státu, náleží tomuto jednorázové vyrovnání místo penze. Výše jednorázového vyrovnání je dána veškerými finančními prostředky, které jsou evidovány na účtu účastníka a vytvořeny příspěvky účastníka, popř. třetí osoby, státu a podíly na výnosech fondu.
2.9.
Odbytné
Odbytné je finanční částka, která náleží účastníku, jehož penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou a není mu vyplácena penze, a který zaplatil příspěvky minimálně na 12 měsíců. Je logické, že to vše se uskuteční za podmínky, kdy účastník nepřevedl finanční prostředky do jiného penzijního fondu. Odbytné však může náležet také osobě, kterou účastník uvedl ve smlouvě jako příjemce v případě svého úmrtí a nebyly mu vypláceny žádné z dávek a nevznikl ještě nárok na výplatu penze pozůstalostní. Penzijní fond je povinen vyplatit odbytné do tří měsíců ode dne doručení žádosti o jeho výplatu. Účastníci penzijního připojištění musí být nejméně jednou ročně písemně informováni penzijním fondem o výši všech prostředků, které jsou penzijním fondem evidovány ve prospěch jejich nároků z tohoto připojištění a také o stavu těchto nároků.
23
2.10. Převedení finančních prostředků do jiného penzijního fondu Častou otázkou, kterou si účastníci kladou, je, co se stane s jejich penězi, jestliže jim penzijní připojištění zanikne a ještě nevznikl nárok na penzi. V takovémto případě je účastník chráněn tím, že mu vzniká nárok na převedení příspěvků, včetně státního, a svého podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu, ale za podmínky, že s tím tento penzijní fond souhlasí. Starý penzijní fond musí tyto prostředky převést do tří měsíců ode dne doručení žádosti o převedení. K této žádosti musí být přiložen souhlas nového penzijního fondu. Státní příspěvky, které nebyly poukázány na účet účastníka před převedením prostředků, se poukáží na účet nového penzijního fondu, a to na základě jeho žádosti ministerstvu.
2.11. Příspěvky účastníků Zatím jsem psal jen o tom, co lze získat a za jakých podmínek. Vstupní mincí je však vlastní placení příspěvků. To, jaká bude výše příspěvku, záleží na každém účastníku penzijního připojištění, ale na druhou stranu nesmí být nižší než částka zakládající nárok na státní příspěvek a stanovuje se na kalendářní měsíc. Příspěvky se platí do konce příslušného kalendářního měsíce. Je také možné platit příspěvky na delší časové období. V takovém případě se platí do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období. Zaplacený je ten příspěvek, který je do konce daného kalendářního měsíce připsán na účet penzijního fondu u depozitáře tohoto fondu. Není možné, aby účastník platil příspěvky současně na penzijní připojištění u více penzijních fondů.
24
Účastník může změnit výši svého příspěvku. Příspěvek nebo jeho část může za účastníka platit i třetí osoba, např. rodiče či zaměstnavatel, ten však pouze ze zisku po zdanění.
2.12. Příspěvky účastníků se státním příspěvkem Jak už sám název „penzijní připojištění se státním příspěvkem” ukazuje, stát je tím, kdo účastníkům penzijního připojištění poskytuje příspěvky. Tyto příspěvky jsou poskytovány ze státního rozpočtu a jejich výše záleží na tom, jakou výši svého vlastního příspěvku si zvolí účastník. Ve vztahu k těmto příspěvkům má penzijní fond povinnost evidovat tyto příspěvky a hospodařit s nimi stejným způsobem, jako by to byly příspěvky samotných účastníků. Jednou z nesporných výhod penzijního připojištění jsou právě tyto příspěvky, které náleží každému účastníku, který včas a v plné výši zaplatil svůj příspěvek. Tento příspěvek je převáděn na účet penzijního fondu každý kalendářní měsíc. Jak jsem již uvedl, výše státního příspěvku záleží výhradně na účastníku, tedy na výši jeho příspěvku. Státní příspěvek se stanoví takto:
Tabulka č. 1. Stanovení státního příspěvku penzijního připojištění.
Výše příspěvku účastníka v Kč
Výše státního příspěvku v Kč
100 až 199
50 + 40% z částky nad 100 Kč
200 až 299
90 + 30% z částky nad 200 Kč
300 až 399
120 + 20% z částky nad 300 Kč
400 až 499
140 + 10% z částky nad 400 Kč
500 a více
150
25
2.13. Hospodaření penzijních fondů K tomu, aby penzijní fond mohl vyplácet dávky z penzijního připojištění, je potřeba nejdříve nějaké finanční prostředky na vyplacení získat. V praxi činnosti penzijního fondu to znamená nutnost zhodnocení finančních prostředků evidovaných na jeho účtech. Musí zabezpečit určitou výši výnosů ke krytí nároků na dávky, které plynou z penzijního připojištění, a o kterých jsem se zmínil dříve. V situaci, kdy toto nezvládá, je povinen o tomto informovat Českou národní banku a přijmout opatření k nápravě této situace. Z důvodů ochrany účastníka penzijního připojištění je stanoveno zákonem, do jakých produktů, ať bankovních či nebankovních, mohou být prostředky penzijních fondů investovány. Možnými investicemi jsou pouze investice do: -
Státních dluhopisů.
-
Dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou a Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejíž je ČR členem.
-
Podílových listů otevřených podílových fondů.
-
Cenných papírů – obchoduje na regulovaném trhu…
-
Movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků (kromě cenných papírů).
-
Nemovitosti poskytující záruku spolehlivého uložení peněžních prostředku a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení.
Dalším důležitým faktorem sloužícím k ochraně účastníka je určení podílu cenných papírů na majetku penzijního fondu.
26
Hlavní je to, že hodnota cenných papírů jednoho emitenta nesmí tvořit více než 10 % majetku fondu. Při vlastnictví movitostí nebo nemovitostí nesmí hodnota jedné samostatné z nich tvořit více než 5 % majetku penzijního fondu. Penzijní fond nesmí nakupovat akcie jiného penzijního fondu a má zakázáno vydávat dluhopisy. Je rovněž stanoveno, jak velká část zisku bude penzijním fondem přerozdělována. Penzijní fond je povinen nejméně 5 % ze zisku vložit do rezervního fondu, nejvíce o 10ti % rozhoduje valná hromada a zbývajících 85 % je rozděleno ve prospěch účastníků. Penzijní fond se vyjadřuje ke svému hospodaření ve výročních zprávách, které jím jsou vydávány do tří měsíců po skončení pololetí a kalendářního roku. Fondy, které provozují penzijní připojištění déle než tři roky, ve své výroční zprávě uvádějí přehled svého hospodaření za tyto roky. Tyto zprávy o hospodaření se předkládají České národní bance, depozitáři a jsou volně přístupné také všem účastníkům a příjemcům penzí.
2.14. Konec činnosti fondu a vypořádání nároků Stejně jako penzijní fondy vznikají, mohou po určitém časovém období také zaniknout, tedy ukončit svou činnost. V situaci, kdy penzijní fond zaniká splynutím, sloučením nebo rozdělením, se účastník penzijního připojištění stává účastníkem u nově vzniklého penzijního fondu, pokud do měsíce od doručení vyrozumění o zrušení penzijního fondu a podmínek penzijního připojištění u nově vzniklého fondu, neodmítne penzijní připojištění u tohoto fondu. Zrušení a likvidace penzijního fondu se řídí obchodním zákoníkem a dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení.
27
2.15. Dohled nad penzijními fondy Jednak z toho důvodu, že jsou do penzijního připojištění vkládány peníze ze státního rozpočtu, ale také k posílení důvěry v penzijní připojištění, jsou penzijní fondy a depozitáře těchto Fondů kontrolovány ze strany státu, což je zabezpečováno státním dozorem, který je vykonáván Českou národní bankou a ministerstvem s účinnosti od 1.4.2006 na základě zákona č. 57/2006 Sb. Do konce roku 2005 vykonávala Česká národní banka výhradně bankovní dohled. Nad ostatními segmenty finančního trhu ČR byl dohled svěřen jiným orgánům. Počínaje 1. dubna 2006 přivzala Česká národní banka zodpovědnost za dohled nad celým finančním trhem v ČR. Integrace dohledu spočívala v tom, že Česká národní banka, která byla od svého založení pověřena bankovním dohledem, přibrala k tomuto datu dohled nad družstevními záložnami od Úřadu pro dohled na družstevními záložnami, dohled nad kapitálovým trhem a kolektivním investování od Komise pro cenné papíry a dohled na pojišťovnictvím a penzijním připojištění od Ministerstva finanční ČR. Jako integrovaný regulátor je Česká národní banka odpovědna jak za finanční regulaci, tak i za vlastní dohled nad podnikáním regulovaných finančních institucí. Kompetence spočívá především v tom, že Česká národní banka na základě příslušných zákonů vydává podzákonné právní předpisy, jimiž stanoví pravidla obezřetného podnikání regulovaných finančních institucí. Druhá z kompetencí zahrnuje licencování, vykonávání dohledu na dálku, dohledu na místě a ukládání nápravných opatření. Samotná integrace dohledu si vyžádala změny platné legislativy uskutečněné prostřednictvím zákonné normy o sjednocení dohledu nad finančním trhem a novelizaci desítek již platných zákonů. Vyhlášky vydané Ministerstvem financí ČR upravující oblast finančního trhu spadající do kompetence Úřadu pro dohled nad penzijním připojištěním se považují od 1. dubna 2006 za vyhlášky vydané Českou národní bankou. Tam, kde tyto vyhlášky hovoří o Ministerstvu financí ČR, rozumí se tím Česká národní banka a tam, kde tyto vyhlášky hovoří o dozoru nebo státním dozoru, rozumí se tím dohled. Rozhodnutí ve správním řízení vydaná Úřadem pro dohled nad penzijním připojištěním před 1. dubnem 2006 se považují za rozhodnutí vydaná Českou národní bankou, práva a povinnosti
28
vzniklé na základě těchto rozhodnutí nejsou dotčeny. Rovněž řízení vedená Úřadem pro dohled nad penzijním připojištěním a zahájená před tímto datem dokončí Česká národní banka podle dosavadní právní úpravy. Pokud před tímto datem vydal Úřad pro dohled nad penzijním připojištěním rozhodnutí, proti němuž byl podán rozklad, rozhodne o něm bankovní rada České národní banky. Samotná Česká národní banka od 1. dubna 2006 zajišťuje plnění dohledu a regulace prostřednictvím tří sekcí, kterým vnitřními předpisy vymezila kompetence: 1) Sekce bankovní regulace a dohledu – je odpovědna za dohled nad bankovním sektorem a sektorem družstevních záložen. 2) Sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami – odpovídá za dohled nad sektorem pojišťoven a sektorem pojišťovacích zprostředkovatelů. 3) Sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem – má odpovědnost za dohled nad obchodníky s cennými papíry, investičními společnostmi, otevřenými podílovými fondy, penzijními fondy a organizátory regulovaných trhů. Samotný stát, prostřednictvím Ministerstva financí ČR, si ponechal kontrolu státního příspěvku na penzijní připojištění ve smyslu zákona č. 42/1994Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem.
2.16. Asociace penzijních fondů ČR Do této oblasti je nutno zařadit i Asociaci penzijních fondů ČR – členství je určeno penzijním fondům vzniklým na základě zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Jedná se o dobrovolné sdružení. Byla založena v červnu 1996 ve formě samostatného právního subjektu. Sdružuje 10 penzijních fondů. 1. Schéma - Organizační struktura Asociace penzijních fondů ČR
29
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA APF ČR ORGANIZATIONAL CHART VALNÁ HROMADA GENERAL MEETING
Volné funkce a orgány / Elected posts and bodies
KONTRLONÍ KOMISE SUPERVISORY BOARD
PREZIDENT / PRESIDENT
Nevolené orgány Non-elected bodies PREZIDENT / PRESIDENT
SEKRETARIÁT / SECRETARIAT
ODBORNÉ SEKCE / SPECIALISED SECTION - legislativa / Legislation - etika / Ethics - ekonomika / Ekonomy - informatika a provozní správa fondů Informatics and Operating Management Of Funds - PR aktivity a vnější vztahy PR Aktivity and External Relations - pojistná matematika Insurance Mathematics
30
Předmětem činnosti Asociace penzijních fondů ČR je: -
Koordinovat, zastupovat a hájit společné zájmy svých členů.
-
Propagovat myšlenku penzijního připojištění.
-
Připomínkovat legislativní návrhy oblasti penzijního připojištění a činnosti fondů.
-
Působit jako poradenské a informační centrum.
-
Podporovat a organizovat vzdělávací a vědeckou činnost.
-
Reprezentovat společné zájmy vůči zahraničí, navazovat a rozvíjet styky…
-
Dbát na dodržování etiky mezi členy Asociace penzijních fondů ČR a účastníky penzijního připojištění.
-
Působit k odstranění rozporu mezi členy, organizovat odbornou, právní a věcnou součinnost při řešení procesů slučování, splynutí a zániku penzijních fondů s cílem eliminovat negativní důsledky…
Pro naplnění poslání Asociace penzijních fondů ČR jsou vytvořeny odborné komise.
31
3.
Penzijní připojištění v ČR
V této části práce bych se chtěl věnovat konkrétní situaci na úseku penzijního připojištění v České republice. Penzijní připojištění je moderní způsob, jak se mohou občané v průběhu svého života finančně zajišťovat na období, kdy přestanou pracovat a vydělávat a budou odkázáni na relativně skromný důchod ze základního státního systému důchodového pojištění. Penzijním připojištěním se rozumí systematické shromažďování peněžních prostředků, a to jak účastníky samotnými, tak i třetími osobami (státem, zaměstnavatelem, příbuznými či známými) poskytnutými ve prospěch účastníků tohoto dobrovolného dodatkového systému. Chápeme penzijní připojištění jako uzavřený cyklus, kdy postupně: -
Peníze od účastníků přijdou na účet penzijního fondu.
-
Penzijní fond na ně v určité lhůtě vyžádá státní příspěvek ze státního rozpočtu.
-
Na účet penzijního fondu dále přicházejí i příspěvky třetích osob, především příspěvky zaměstnavatelů.
-
Všechny došlé finanční prostředky jsou poté promyšleně investovány a to v souladu s omezením, které zákon taxativně vymezuje.
-
Výtěžek je proporcionálně připisován na účet účastníka.
-
Konečně penzijní fond podle dispozic účastníka mu po určité době jeho peníze včetně plateb třetích osob, státních příspěvků a připisovaných výnosů vyplácí v podobě dávek.
3.1.
Principy penzijního připojištění
Každou záležitost z oblasti sociální politiky státu charakterizují nějaké principy. Stejně tak i rámec tohoto připojištění je charakterizován čtyřmi základními principy.
32
Prvním z nich je princip dobrovolnosti, který znamená, že penzijní připojištění není povinné a je určitou formou nadstavby základního systému důchodového zabezpečení umožňující zvýšení důchodu ze státního systému. Princip kapitálového financování v soukromoprávní sféře vyjadřuje, že potřebné zdroje jsou vytvářeny akumulací úspor, které jsou spravovány soukromým kapitálem (penzijní fondy založené bankami, ale i fyzickými osobami). Penzijní připojištění je založeno na právním vztahu občana a daného penzijního fondu. Poslední, sociální princip, poukazuje na příspěvky na penzijní připojištění ze státního rozpočtu a na kontrolu činností a podnikatelského chování penzijních fondů ze strany státu.
3.2.
Vývoj penzijního připojištění v ČR
Vývoj penzijního připojištění je poměrně znám. Po roce 1994 povolení dostalo až nečekaně mnoho zájemců – celkem 46 penzijních fondů, i když ne všechny fondy začaly prakticky působit. Některé z nich ve snaze neprohospodařit vložený kapitál po té, co nedokázaly získat ekonomicky přiměřený počet účastníků, začaly jednat o sloučení s komerčně úspěšnějšími konkurenty. Počet penzijních fondů se do dnešních dnů zredukoval na 10 a do dvou členů přidružených. Od roku 2006 do likvidace nevstoupil žádný fond, což dokladuje konsolidace odvětví. Je zcela logickým předpokladem činnosti penzijních fondů získat účastníky penzijního připojištění. Marketingová činnost směřovala k účinnému oslovení poměrně širokého spektra obyvatel, vyvíjena poměrně intenzivně v prvních dvou letech existence penzijního připojištění, byla poměrně nákladná. Přesná data a cíle nebyla nikdy publikována, expertní odhady však hovoří až o řádu několika desítek milionů korun vynaložených jen na reklamní aktivity. Když
33
by se k těmto nákladům připočetly i náklady vynaložené na zprostředkovatelskou činnost agenturám, které jednotlivým penzijním fondům získaly účastníky, vynaložená částka by byla o řád vyšší. Mediální kampaň osvětlující pojem dobrovolného spoření na stáří, místo státu zaplatily penzijní fondy, získaly však za to téměř dva miliony občanů starších osmnácti let v účasti penzijního připojištění.
3.3.
Motivace penzijního připojištění -
Motivujícím prvkem pro uzavření penzijního připojištění je státní příspěvek.
-
Daňové úlevy – zavedeny zákonem č. 170/1999 Sb. – tedy novela zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a změna zákona o dani z příjmu.
-
Bezpečnost penzijního připojištění - systém penzijního připojištění je regulován hned celou řadou ustanovení, která vymezují poměrně úzké mantinely pro podnikatelské aktivity penzijních fondů. Zákon ukládá managementu a orgánům penzijních fondů mimo jiné striktní respektovaní požadavku, aby penzijní fond s majetkem hospodařil s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos.
3.4.
Současná situace na úseku penzijního připojištění v ČR z pohledu právních norem
Dnešní kmen účastníků penzijního připojištění ČR můžeme rozdělit do dvou skupin: a) Skupiny původních účastníků – podepsali příslušnou smlouvu o penzijním připojištění na základě původního zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Jednalo se zhruba o období po prvních pěti letech existence tohoto produktu na trhu (přibližně 1994-1999). Počet osob, které si ponechaly původní smlouvy, se pohybuje 750-800 tisíc osob. K nim je nutno zařadit cca. 600 tisíc osob, které poté, co se seznámily s podmínkami novely, spěšně uzavřely smlouvu ještě na původní liberální podmínky. Dohromady má možnost disponovat se „starými“ smlouvami asi 1.400 tisíc účastníků, což je prakticky polovina kmene.
34
Lze předpokládat, že poměrně početná první skupina bude mít dvě varianty pokračování: -
Jedna část skupiny svou smlouvu o penzijním připojištění již nikdy měnit nebude. Bude se tudíž napořád řídit zákonem č. 42/1994 Sb., což prakticky znamená, že po ukončení spořící fáze se svým penzijním fondem finančně vypořádá v duchu starého zákona.
-
Druhá část účastníků po nějaké době k novele č. 170/99 Sb., přejde. Není v daném případě podstatné, za jak dlouho to bude a zda prvním krokem se jednorázově se svým penzijním fondem vyrovná a následně uzavře či neuzavře zcela novou smlouvu, ale je jasné, že smlouva nebude zavírána jen podle nových pravidel.
b) Druhá polovina kmene dnes tvoří účastníci s novelizovanou smlouvou, tj., ti kteří mají svou smlouvu o penzijním připojištění již upravenou podle novely č. 170/99 Sb., a to buď proto, že: -
Využili nabídku na úpravu původní smlouvy dodatku po srpnu 1999, kdy novela nabyla v platnost.
-
Nebo uzavřeli novou smlouvu po 1. lednu 2000, za podmínek novelizovaných. Do této skupiny patří nyní 1.215.000 účastníků penzijního připojištění. Pouze tato skupina se bude do budoucna navyšovat, neboť všichni další zájemci o penzijní připojištění budou nutně patřit právě do ní.
Sem bezesporu spadá i druhá dvojkolejnost – smlouva se řídí dvěma dokumenty, které nesmí být v rozporu, nicméně nejsou identické. Jde o: -
V té době platný zákon upravující penzijní připojištění.
-
V té době platný penzijní plán příslušného penzijního fondu.
Pokud však jde o penzijní plány, ty se fond od fondu co do počtu i co do věcného obsahu tu více, tu méně liší – situace je zde dosti nepřehledná.
35
3.5.
Základní ukazatele penzijního připojištění
Míra zapojení obyvatel ČR v penzijním připojištění postupně roste. Nejvyšší nárůst počtu účastníků byl v prvních dvou letech fungování produktu penzijního připojištění. Podstatný nárůst byl zaznamenán v letech 2005 a 2006. V současné době je v ČR penzijní připojištěno cca. 3.700.000 osob, což je více jak jedna třetina obyvatel a to se skutečností, že podmínkou uzavření smlouvy o penzijním připojištění je dosažení věku 18 let. Rovněž došlo v letech 2006-2007 k nárůstu účastníku, kterým přispívá na penzijní připojištění zaměstnavatel. Průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele činí cca 500,- Kč. Samotný příspěvek zaměstnavatele obdrží téměř každý čtvrtý účastník penzijního připojištění. Průměrná výše měsíčního účastnického příspěvku činí zhruba 450,- Kč. Znamená to, že výše účastnického příspěvku je poměrně malá – nedosahuje ani 2,5% průměrné hrubé mzdy. Přitom je zřejmé, že zejména mladší ročníky čeká pokles relativní úrovně státních důchodů. Na věkové složení účastníků penzijního připojištění má nejvyšší podíl (26,91%) věkové kategorie v rozmezí 50-59, i když oproti předchozím letům má nepatrnou klesající tendenci. Naopak nejnižší skupinu (12,6%) tvoří účastníci ve věku 18-29 let, a to i přesto, že v posledních letech je zde mírný nárůst.
36
Graf č. 1. Vývoj počtu účastníků penzijního připojištění se státním příspěvkem včetně účastníků, kterým přispívá pouze zaměstnavatel 4000 3962 3500
3611 3284
3000 2950 2662 2500
P o č 2000 e t
2597
2144
1500
1000
2508
2379
1564
1637
1740
1290
500
0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Roky
Tabulka č. 2. Průměrná věková struktura pen. připojištění se státním příspěvkem, podíl mužů příspěvkem. Věk 18-29 30-39 40-49 50-59 60 a více Celkem
% muži 6,17 9,53 9,53 12,55 9,48 47,26
a žen v pen. připojištění se státním % ženy 5,99 9,56 10,93 14,36 11,90 52,74
%Σ 12,16 19,09 20,46 26,91 21,38 100
Graf č. 2. Věková struktura účastníků penzijního připojištění se státním příspěvkem v %
ženy 53% 60 a více 21% 50-59 27%
muži 47%
18-29 12%
40-49 21%
30-39 19%
Graf č. 3. Podíl mužů a žen v penzijním připojištění se státním příspěvkem v %
37
4.
Působení penzijních fondů a jejich význam zabezpečení ve stáří
4.1.
Přehled penzijních fondů v ČR Od roku 2006 působí v ČR 10 penzijních fondů s produkty penzijního připojištění.
Tabulka č. 3 Seznam penzijních fondů 1. Allianz penzijní fond, a.s. Praha
2. AXA penzijní fond a.s Brno
3. AEGON Penzijní fond, a.s. Praha
4. ČSOB PF Progres, a.s Praha
5. ČSOB PF Stabilita, a.s Praha
6. Generali penzijní fond, a.s.Praha Praha
7. ING Penzijní fond, a.s. Praha
8. PF České pojišťovny, a.s. Praha
9. PF České spořitelny, a.s. Praha
10. PF Komerční banky, a.s. Praha
Uvedené penzijní fondy jsou členy Asociace penzijních fondů ČR. Dále pak jsou zde dva přidružené Tabulka č. 4 Seznam přidružených penzijních fondů 2. Deloitte Advisory s.r.o. Praha
2. KPMG Česká republika,s.r.o. Praha
38
4.2.
Ekonomické ukazatele penzijních fondů
Aktiva penzijních fondů přesahují 147 miliard Kč. Průměrná aktiva na účastníka činí cca. 40.500,- Kč. S růstem aktiv stoupá i podíl majetku obhospodařovaného penzijními fondy na hrubém domácím produktu (např. v roce 2006 činil tento podíl cca. 4,5%). Graf č. 4.
Vývoj celkových aktiv (penzijní fondy v APF) v tis. Kč
160000000
140000000
120000000
82066140
54955878
44090549
1997
37049519
1996
29609104
21404460
20000000
23268337
6342294
40000000
68927478
123416667
60000000
102104185
80000000 a k t i v a
167196988
100000000
145947596
C e l k o v á
0
1995
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Roky
Graf č. 5. 135000
120000
105000
90000
75000
36900
29600
23900
15000
18900
85603
69888
58147
30000
46307
45000
11400
p ř í s p ě v e k
60000
4500
s t a t n í
102573
a
144535
ú č a s t n í k a
2007 5
Vývoj příspěvků účastníků a státních příspěvků v mil. Kč
123534
P ř í s p ě v k y
2006 5
0
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001 Roky
39
2002
2003
2004
2005
2006 5
2007 5
Dynamicky se zvyšuje postupně objem prostředků evidovaných ve prospěch účastníků penzijního připojištění. Na jejich účtech fondy vykazují částku přes 138 miliard Kč. Graf č. 6.
Vývoj průměrného příspěvku účastníka
490
420
280
408
431
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006 5
450
397
1998
383
1997
354
1996
348
333
1995
337
333
140
324
210
305
ú č a s t n í k a
350
262
P ř í s p ě v e k
70
0
1999
Roky
Graf č. 7.
2007 5
Vývoj průměrného státního příspěvku
150
S t á t 100 n í
92
90
1999
2000
2001 Roky
2002
40
2003
2004
2005
104
93
1998
102
92
1997
99
95
1996
98
97
1995
96
103
0
93
p ř í s p ě v e 50 k
2006 5
2007
V investování fondů je stále zachovávána konzervativní strategie, v portfoliu převládá podíl dluhopisů – viz. graf. Graf č. 8.
Složení portfolia penzijních fondů v procentním vyjádření Peníze na účtech a term. vkladech 9,9%
Pokladniční poukázky 3,9%
Nemovitosti 0,7% Ostatní aktiva 0,9% Akcie 6,1% Dluhopisy 73,7%
Podílové listy 4,7%
Tvorba zisku se ale u posledních dvou letech nepatrně snižuje, je především ovlivněn vývojem akciového a dluhopisového trhu. Graf č. 9.
Vývoj hospodářského výsledku v tis. Kč
4660000
4060000 H o s p o d á ř s k ý v ý s l e d e k
3460000
2860000
2260000
1660000
1060000
460000
-140000
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001 Roky
41
2002
2003
2004
2005
2006 5
2007 5
4.3.
Náklady penzijních fondů
Samotné fondy vykazují klesající hodnoty. V prvním roce existence systému se pohybovaly průměrné provozní náklady v poměru k celkovým aktivům ve výši 8 až 9%. V současné době se tyto náklady pohybují v rozmezí 1,5%. Pokud se podíváme na objem nákladů z hlediska získávání nových klientů, jsou vždy prvotní náklady vázány na objem prostředků. Většina nových smluv s příspěvkem zaměstnavatele je získává pomocí externích zprostředkovatelů. Za získání nových smluv jsou vyplácené různé provize, či bonusy. Provize za získávání klientů či bonusy se promítnou do výnosů penzijních fondů a padnou na vrub klientů. Fondy je zpravidla rozpouštějí v podobě nákladů příštích období, což zkresluje pohled na samotné hospodaření. V podstatě podle zveřejněných informací Asociace penzijních fondů ČR je rozložení těchto nákladů různé. Do roku 2003 většina fondů rozložila náklady do 4 let. Od této doby se lhůta prodloužila – v současnosti v průměru kolem 8 až 10ti let, ale může to být u některých fondů doba 12 i 15ti let. Na délku má v podstatné míře vliv akcelerace vyplácených provizí související s konkurenčním bojem o nové účastníky, které v některých případech již nejsou ekonomicky opodstatněné. Na trhu jsou i takové případy, kdy vyplácené provize za získání firemních klientů dosáhly 10ti násobku částky, kterou si účastníci na penzijním připojištění měsíčně přispívají 2. Tyto praktiky jsou snad ojedinělé, ale je pravděpodobné, že objem nákladů příštích období dosáhne (na konci roku 2008) výše 4 miliard Kč. Ovlivnit náklady, ale i výnosnost penzijního připojištění mohou i dlouhodobé provize, které v podstatě nejsou zachyceny v účetních uzávěrkách. Některé fondy při získávání nových klientů od zaměstnavatelů do smluv zahrnují závazek v podobě výplaty odměny z tzv. hromadných plateb zaslaných zaměstnavatelem. Tedy, zaměstnavatel posílá hromadně své příspěvky k jednotlivým smlouvám svých zaměstnanců a penzijní fond přislíbí za tyto platby určitou odměnu do budoucna. Někdy je stanovena tato odměna na jeden rok, ale někdy i na celou dobu trvání vztahu účastníka penzijnímu fondu. Výše odměny zpravidla bývá sjednána 2
Pavel Jiránek (23. 10. 2007) – generální ředitel a předseda představenstva PF KB.
42
od 2 do 3% ročně. Tyto náklady budou bezpodmínečně ovlivňovat výnosnost jednotlivých penzijních fondů v dalších letech. Podle odhadu jsou tyto nezahrnuté náklady minimálně do desítek milionů korun. Ke snížení popisovaných skrytých nákladů by do budoucnosti měla být stanovena jednoznačná pravidla a to jak ve výši vyplacených provizí, tak i legislativou oddělením prostředků střadatelů a akcionářů penzijních fondů. Penzijní fondy, jak jsem již uvedl, spadají pod dohled České národní banky, která pravidelně ověřuje, zda fondy dodržují pravidla včetně pravidel týkající se krytí nároků na dávky. V této souvislosti Česká národní banka analyzuje pořizovací náklady na smlouvy o penzijním připojištění, které nepovažuje za majetek využitelný ke krytí nároků na dávky. V případě, že penzijní fond vynaloží nepřiměřené částky na získání nových účastníků, Česká národní banka může vyžadovat, aby penzijní fond doplnil zdroje ke krytí těchto nákladů. Výsledky svých šetření Česká národní banka nezveřejňuje, ani nesděluje své názory a stanoviska ke konkrétním případům. I když Česká národní banka zjistí vysoké provize za získání klientů, nemůže penzijní fondy prakticky postihnout, protože neexistuje na tomto úseku příslušná právní norma. Na důležitost legislativní změny upozorňuje již delší dobu i Asociace penzijních fondů3. Navrhuje přijetí zákonné normy, která by zakázala exkluzivitu u zaměstnavatelů a přechody mezi fondy byly zatíženy administrativním poplatkem, který by částečně kompenzoval zvýšené náklady fondů, které v konečném důsledku musí zaplatit účastníci. Legislativní změny se ale výrazně zpožďují. Pořád platí to, že získat klienta je pro penzijní fondy životně důležité. S vyšším počtem klientů je možné efektivněji spravovat klientské prostředky a zajišťovat si nezbytnou stabilitu penzijního fondu. Vezmeme-li v úvahu, že na trh vstoupí nový fond, který nemá žádné klienty, bude se snažit je získat co nejrychleji, aby měl šanci obstát v konkurenci již zaběhlých penzijních fondů. Bude tedy hledat tu nejsnazší cestu, která je bezesporu prostřednictvím zajímavých provizí pro zprostředkovatele (spekuluje se až o 20% z vkladu přivedeného klienta). Tím se dál a rychleji bude roztáčet provizní spirála. Nekontrolovatelný růst nákladů příštích období by mohl do budoucna podstatně snížit důvěru klientů v systém penzijního připojištění.
3
Zdroj: www.investujeme.cz
43
Graf č. 10.
Vývoj stavu rezervních fondů v tis. Kč.
1200000
1080000
960000 R e z e r v n í f o n d y
840000
720000
600000
480000
360000
240000
120000
0
1995
1996
1997
1998
1999
2001
2000
2002
2003
2004
Roky
-
2005
2006 5
2007 5
Výsledky hospodaření penzijních fondů a výnosy z prostředků vložených do penzijního
připojištění
stabilně
překonávají
inflaci.
V roce
2005
bylo
průměrné zhodnocení prostředků účastníků 4,08%, v roce 2006 3,5% , v roce 2007 2,5 – 3%. Naproti tomu inflace se těchto letech pohybovala 1,9 – 2,8% (aktuální inflace – měsíc červen 2008 – 6,7%).
4.4.
Porovnání - penzijní fondy a systémy důchodového zabezpečení v jiných zemích
Velká Británie Ve Velké Británii mají statutární penzijní fondy dlouholetou tradici. Vznikly na popud zaměstnavatelů s cílem zajistit a spravovat důchody pro zaměstnance. Penzijní fondy se staly základním pilířem důchodového zabezpečení. Průběžně do nich proudí obrovské finanční prostředky od zaměstnanců i zaměstnavatelů.
44
Francie Francie je příkladem centrálně řízeného systému důchodového zabezpečení. Systém je komplexní, velice složitý a je založen na solidaritě mezi generacemi zaměstnanců a na příspěvcích od zaměstnavatelů. Účast v systému je povinná, podnik by jinak ztratil státní podporu a možnost daňových úlev. Možnosti individuálního penzijního spoření jsou ve Francii limitovány více než v ostatních evropských zemích. Německo Systém důchodového zabezpečení v Německu je decentralizovaný a orientovaný na zaměstnavatele, kteří se mohou rozhodnout, jaký typ důchodu svým zaměstnancům nabídnou. Kromě státního sociálního pojištění však není účast na některém připojištění povinná. Na rozdíl od britských či amerických penzijních fondů jsou německé pojišťovací společnosti pod státní regulací a mají omezené možnosti investování. Existují dva modely důchodového zabezpečení. Bud„ na sebe bere zodpovědnost za vyplácení penzí zaměstnavatel (tento typ je v Německu nejrozšířenější) nebo zaměstnanec odvádí sám část svého příjmu na pojištění a neplatí z ní daň. Určitou částkou mu přispívá zaměstnavatel. Tento typ využívají hlavně malé firmy. USA Americký systém penzijního pojištění je charakteristický obrovským počtem penzijních společností. Některé údaje hovoří o více než sedmi stech tisících penzijních fondech. Většina zaměstnanců pobírá v důchodovém věku dvě penze - státní dávky sociálního zabezpečení a penzi firemní. I tady platí celosvětový trend: přesun zájmu k příspěvkově definovaným penzijním plánům. Ty totiž umožňují snadněji využívat existující daňová zvýhodnění. Tyto plány mohou být realizovány jako plány s podílem na zisku nebo plány s podílem na kmenovém jmění firmy, u které je pracovník zaměstnán. U všech existuje individuální účet zaměstnance, z jehož výše se odvozuje dávka, tvořící doplňkovou penzi.
45
Japonsko Japonský trh a japonské penzijní fondy jsou pod vlivem silných průmyslových a rodinných svazků. Každý z nich má správce portfolia, který získává pod svůj vliv penzijní plány na základě spíše mocenských vazeb než zdravé konkurence. Penzijních fondů není mnoho. V roce 1990 umožnila japonská vláda vstup zahraničních investičních manažerů na trh soukromých penzijních fondů, avšak díky struktuře japonského trhu bez velkého efektu. Vysoká regulace brání konkurenci i svobodnému rozhodování o alokaci aktiv. Preferována je zde bezpečnost, výkon investic stojí v pozadí. Rozdíly mezi tuzemskými a zahraničními fondy Mezi českými a zahraničními penzijními fondy existují zásadní rozdíly. Prvním a nejvýraznějším je princip, na kterém je penzijní připojištění založeno. Zatímco u nás je založeno na tzv. občanském principu, v ostatních zemích je základní tzv. princip zaměstnanecký. Zřejmě nejvýraznějším rozdílem je existence státního příspěvku, jehož základním cílem je motivovat k uzavření penzijního připojištění - v současné době příspěvek tuto funkci moc neplní. Rozdíl spočívá rovněž v tom, kdo je zakladatelem penzijních fondů. U nás to jsou převážně bankovní a investiční společnosti, ale v zahraničí, jak vyplývá se zaměstnaneckého principu, to jsou neinvestiční společnosti.
46
5.
Zdanění penzijního připojištění
Samotné dávky penzijního připojištění patří ve smyslu zákona o příjmech mezi kapitálové příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu. Podle § 36 zákona o daních z příjmů je pro dávky penzijního připojištění stanoveno pro rok 2008 zdanění jen na 12,5%, na rozdíl od odbytného, kde by se příspěvky od zaměstnavatele měly zdanit zvlášť v 15% sazbě. Vládou uvažované snížení sazby daně z příjmu na 12,5% tak celou zdaňovací proceduru a zejména sazby sjednotí. Dávkou penzijního připojištění je podle § 6 zákona o penzijním připojištění: 1) Penze (výsluhová, invalidní, pozůstalostní). Jde-li o penzi, rozloží se celková výše všech zaplacených příspěvků rovnoměrně na vymezené období pobírání penze. To znamená, že v případě, kdy bude penze vyplácena po sjednanou dobu, předmětem zdanění je výše penze vyplacená za rok snížena o desetinu zaplacených příspěvků. Není-li období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy se penze začne poprvé pobírat. 2) Jednorázové vyrovnání. Jednorázové vyrovnání se považuje za základ daně po snížení o příspěvky účastníka penzijního připojištění a po odečtení příspěvku od státu. To znamená, že předmětem daně jsou pouze výnosy z příspěvku účastníka připojištění, příspěvků státu, dále z příspěvku zaměstnavatele, případně třetí osoby. Vlastní příspěvky zaměstnavatele jsou od daně osvobozeny v případě, že nárok na dávku penzijního připojištění byl uplatněn až po 5 letech spoření a současně po dosažení 60 let věku účastníka. Obdobně to platí i u příspěvku třetí osoby. V tom případě připadá v úvahu ještě aplikace daně darovací, pokud není přispěvatelem a účastníkem pojištění žádný příbuzenský vztah. Darovací daň je ale nutno platit průběžně v rámci zdaňovacího období, nikoliv v rámci jednorázového vyrovnání. 3) Odbytné. Vyplácí se při splnění podmínek (zejména se musí jednat o zánik dohodou nebo výpovědí po nejméně 12 zaplacených příspěvcích) buď účastníku spoření, nebo fyzické osobě, kterou účastník spoření stanovil ve smlouvě. Výši odbytného se
47
stanoví jako výše příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech odpovídající výši jím zaplacených příspěvků. V tomto případě jsou tedy předmětem daně výnosy z příspěvku účastníka. Takto vymezuje odbytné zákon o penzijním připojištění. Do odbytného je ještě nutno započítat příspěvky zaměstnavatele, které byly placené po 1. lednu 2000, výnosy z těchto příspěvků a dále příspěvky a výnosy od třetí osoby. Příspěvky od státu je penzijní fond povinen vrátit Ministerstvu financí. Účastník tedy nemá nárok ani na výnosy z těchto příspěvků. Předmětem daně jsou výnosy z příspěvku účastníka připojištění, zaměstnavatele a třetí osoby a vlastní příspěvky zaměstnavatele pokud účastník připojištění nesplnil podmínku 5ti let spoření a dožití 60 let věku. Zákon o dani z příjmu nerozlišuje, zda je odbytné vypláceno účastníkovi připojištění, nebo z důvodu úmrtí účastníka připojištění a v případě, že nebyla určena oprávněna osoba, se odbytné stává předmětem dědictví.
48
6.
Zhodnocení a vlastní postřehy
6.1.
Co nám dosud penzijní připojištění přineslo
V ČR penzijní připojištění má za sebou téměř 15 let. Jsou tu jistě zkušenosti s fungováním penzijního připojištění se státním příspěvkem. Samotný systém se rozjel velmi dobře. Po půldruhém roce, tj. již v roce 1996, dosáhl přírůstek čtvrtletně hladiny cca 2. mld. Kč (cca 8 mld. Kč ročně), tím překonal všechna optimistická očekávání. Musíme také vidět, že většina penzijních fondů měla v té době ambiciózní plány, a to jak do počtu dalších účastníků, tak i do prognóz finančních aktivit. Skutečnost se však ukázala být jiná, trh takovou kapacitu v daných podmínkách a času neměl. Po velmi dobrém rozjezdu se příliv účastníků a tím bohužel i peněz zastavil. Přírůstek se ročně přesto udržoval až do poloviny roku 2000. Nebylo to proto, že stejně rychle, jako převyšovaly přírůstky peněz hladinu oněch cca 2. mld. Kč čtvrtletně, se začaly zvyšovat objemy výplat dávek. Odtud pověst penzijního připojištění jako systému státem výborně až marnotratně dotovaného krátkodobého spoření, která bohužel přežívá dodnes. Neplatí to úplně u účastníků s uzavřením smluv o penzijním připojištění po 1. lednu 2000. Poměrně velká část peněz ze systému odcházela i formou odbytného. To znamenalo, že penzijní fondy musely držet značný objem rychle likvidních aktiv. Na druhé straně byly nuceny ke krátkodobým investicím, čímž bylo dosaženo srovnatelně nižších výnosů. U těchto krátkodobých smluv penzijního připojištění se zdaleka ještě nezaplatily náklady na správu účtů odcházejících účastníků, současně pak ukončení desítek tisíc smluv nadmíru zatěžovalo administrativní kapacity samotných penzijních fondů. Pozitivem je, že penzijní fondy se svými odcházejícími účastníky v zákonem stanových termínech vyrovnaly. Nemalý zde byl především psychologický efekt, který jednoznačně potvrdil, že penzijní připojištění funguje nejen ve slibech, ale i v reálné formě.
49
6.2.
Nezastupitelná úloha penzijního připojištění
Musíme vidět, že důchodové zabezpečení v budoucnu by mělo být více založeno na osobní odpovědnosti každého člověka za své stáří. Lidé, kteří jsou na počátku své pracovní kariéry a budou ještě několik desetiletí na důchodovém pojištění odvádět peníze státu, by měli také co nejdříve začít spořit na svůj vlastní důchod. Optimální hranice, kdy začít s důchodovým spořením, je přibližně ve třiceti letech, současně je ale nutno ukládat minimálně 10% výdělku. Jen tak je udržitelná slušná životní úroveň i po odchodu do penze. To znamená, že u penzijního připojištění platí, čím delší je trvání spoření, tím zásadnější roli ve výnosech klienta má hospodaření samotného fondu. Proto by měl každý při výběru penzijního fondu postupovat rozvážně a pečlivě. Při rozhodování je vhodné se podívat, jaké zhodnocení jednotlivé fondy připsaly svým klientům v minulých letech a udělat si srovnání. I když samotné výnosy v minulosti nejsou zárukou stejně vysokých zisků v příštích letech, přesto budou mít pro rozhodování určitou orientační hodnotu. Položil jsem zde důraz na dlouhou dobu trvání penzijního připojištění a na částku okolo 10% příjmů. Velká část budoucích penzistů se s problematikou penzijního připojištění vypořádala pouze formálně. Uzavřou si penzijní připojištění s měsíčním příspěvkem 100,- Kč a mají dobrý pocit, že pro svoje stáří něco udělali. Podívejme se, kolik bude na účtu penzijního připojištění při tomto měsíčním příspěvku. Rovněž předpokládejme teoreticky každoroční fondem připisované zhodnocení 3% a parametrů dle stávajícího zákona: 5 let Kč 9.712,10 let Kč 20.970,20 let Kč 49.153,30 let Kč 87.027,Vezmeme-li v úvahu inflaci, snadno zjistíme, že 100,- Kč měsíčně odkládaných na důchod dnešním třicátníkem mu možná vyřeší rozlučku na pracovišti při odchodu do důchodu, popř. jednu pěknou tuzemskou dovolenou, ale rozhodně ne důstojné dožití. Je tedy třeba odkládat podstatně více a využívat k tomu i některé konzervativní finanční produkty, než jen penzijní připojištění (investování do nákupu nemovitosti, dluhopisů, resp. podílových fondů ale i třeba do zlata apod.).
50
V současné době se v hospodaření penzijních fondů poměrně značně odráží hypoteční krize. Výsledky hospodaření tuzemských fondů už v prvém čtvrtletí 2008 zaznamenaly propad. „Celý sektor“ vydělal 560,1 milionu korun, což představuje meziroční propad o 60,3%. Dva penzijní fondy, které držely odvážnější investiční strategie a více investovaly do akcií, skončily v prvním čtvrtletí 2008 ve ztrátě – ČSOB Penzijní fond Progres prodělal 20 milionů korun a nováček na trhu Aegon penzijní fond vykázal ztrátu 13 milionů korun. Zhodnocení penzijních fondů pro klienty podle Asociace penzijních fondů ČR v roce 2008, nedosáhne ani loňských nijak nevýrazných výsledků. Očekává se tak historicky nejnižší zhodnocení od počátku činnosti penzijních fondů v ČR. Tabulka č. 5. Český trh penzijního připojištění v 1. čtvrtletí 2008 Název penzijního fondu
Prostředky účastníků (v mil.Kč)
PF České pojišťovny Axa PF PF České spořitelny PF Komerční banky ING PF ČSOB PF Stabilita Allianz PF ČSOB PF Progres + Zemský PF Generali PF Aegon PF
CELKEM
Počet aktivních účastníků
38 639 32 557 25 532 23 168 19 223 14 609 6 135
1 103 708 572 251 664 933 475 569 441 095 392 285 117 017
5 864
238 205
1 403 139
167 269
Zisk/ztráta (v mil. Kč)
Meziroční změna (v %)
121,0 81,4 27,7 103,0 186,0 10,0 54,0 -20,0*
- 64,52 -82,78 -85,47 13,19 15,78 -84,85 -6,90 *
30 652 20 526
10,0 -13,0
42,86 **
4 056 241
560,1
-60,28
* od roku 2008 přešel Zemský PF pod hlavičku ČSOB Penzijního fondu Progres. V prvním čtvrtletí 2007 měl ČSOB PF zisk 19 mil. korun a ZPF 4,4 mil. ** Aegon PF vstoupil na trh koncem června 2007
Dnešní situace je ale naprosto odlišná. Neustále reklamní kampaně totiž denně vybízejí k opaku. Nejenom, že lákají ke spotřebě všeho, co nyní vyděláme, ale co je ještě horší, dokonce přímo vyzývají ke spotřebě toho, co vyděláme teprve v budoucnu. Přesně tak se chovají „výhodné” nákupy na různé splátky, spotřebitelské úvěry apod., hrozivá je i stoupající zadluženost lidí, rodin…
51
6.3.
Úloha penzijního plánu při důchodovém připojištění
Zde mám záměr uvést zdánlivě nesouvisející otázku. V poslední době můžeme zaznamenat snahu Odborného svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu o navrácení některých výhod, především pak o uzákonění odchodu do důchodu v 55 letech pro horníky. Argumentem je v náročnosti dané práce… Domnívám se, že na tuto problematiku musí reagovat i penzijní fondy, a to tím, že bude pro tyto skupiny zaměstnanců vytvořen „plán penzijního připojištění na míru“, tak aby si mohl každý sám rozhodovat, kdy odejít do důchodu. Svojí úlohu zde musí sehrát příspěvky zaměstnavatelů po dobu aktivní činnosti, ale i sám zaměstnanec. Je zde poměrně široký prostor odborových svazů při vyjednávání o kolektivních smlouvách se zaměstnavateli o příspěvku na důchodové připojištění a jeho výši. Pomoc by zde měla sehrávat i Asociace penzijních fondů ČR při metodické pomoci se zpracováním příslušného plánu penzijního připojištění pro ty skupiny osob, popř. vytvoření samostatného nového produktu penzijního připojištění. V uplynulých letech byly v ČR vytvořeny základy penzijního připojištění, které jsou dostatečně silné, aby se na nich mohl tento systém i nadále rozvíjet a zdokonalovat. Toto ale bude probíhat v závislosti na vlivech, od kterých nejsou penzijní fondy izolovány. Mezi tyto vlivy patří zejména rychlost postupu provedení zásadních reforem v oblasti důchodového a sociálního zabezpečení, ale i např. vývoj naší ekonomické situace, inflace apod. Skutečnou penzijní reformu ale musí každý začít sám u sebe, především u svého myšlení a každodenního hospodaření se současnými příjmy. Čím dříve si to uvědomíme, tím méně bolestná bude u každého nutná odložená spotřeba ve prospěch důstojného stáří.
52
Závěr Na závěr bych se chtěl ještě jednou vrátit k nutnosti provedení důsledné důchodové reformy. Dosud se každá vládní garnitura zabývala jen jakousi první etapou důchodové reformy – tj. zvýšení odchodu do důchodu. Nevyhnutelná zde musí být i etapa další, v které musí vláda jasně stanovit podmínky odchodu do starobního důchodu. Každý musí vědět zcela jasně, kdy může odejít do důchodu a kolik bude pobírat penze, kolik si našetřil. Svobodně se tak rozhodnout, jak o výši své penze, tak i o době svého odchodu do důchodu. Současná připravovaná reforma v další etapě počítá ze změnou zákona tak, aby na štědrý státní příspěvek ve výši 150,- Kč měl nárok teprve ten, kdo sám do fondu vložil alespoň 700,Kč měsíčně. Zvednout se má i částka, při které by spořící dostávali minimální státní podporu 50,- Kč měsíčně. Na tu má nyní nárok každý, kdo spoří stokorunu měsíčně (předpokládané navýšení na 300,- Kč až 400,- Kč). To znamená, že vláda tímto opatřením hodlá přinutit téměř čtyři milióny Čechů, kteří mají důchodové připojištění, aby si víc spořily na důchod, aniž by na druhé straně vláda musela vyplácet vyšší státní podporu. Dalším krokem by podle mého názoru mělo být snížení odvodů sociálního pojištění (následně i snížení výplaty některých velmi štědrých sociálních dávek). Zde by mohl fungovat systém například povinného vkládání této částky. Důvod, proč dosud nedošlo k důsledné důchodové reformě, je možno spatřovat v neochotě vlád postoupit tyto kroky, které jsou velmi nepopulární, a především v obavách ze ztráty potencionálních voličů. V době zpracování mé bakalářské práce dochází k některým úpravám a změnám. Spoření v penzijních fondech, které se má stát dalším pilířem důchodové reformy, už podle připravovaných změn nemá být jistotou sice malého, ale trvalého růstu vložených peněz.
53
Klienti totiž při rizikovém investování fondu budou moci utrpět i ztrátu a přijít o část vložených prostředků. Podle návrhu zákona o penzijním spoření, který projednává vláda (leden 2009 – v době zpracování bakalářské práce) mají od ledna 2010 noví klienti spořit obdobným způsobem jako v podílových fondech. Jejich výnosy tak budou zcela závislé na tom, jak se bude fondům dařit na kapitálových trzích. Když dobře, jejich výnosy budou vysoké. Při propadech na trzích klienti zase mohou utrpět finanční ztráty. Penzijní fondy mohou nyní investovat jen konzervativně, s malým podílem akcií. Pokud by se dnes penzijní fond i přesto dostal do ztráty, klientům se majetek nezmenší. Akcionáři fondu jsou totiž povinni ztráty doplatit ze svého. Vše má fungovat tak, že noví klienti si po 1. lednu budou vybírat fond podle individuálně zvolené penzijní strategie a míry rizika, kterou jsou ochotni podstoupit. Pokud budou chtít mít své co nejvíc jisté, zvolí konzervativní fond, který jim ale žádné převratné výnosy nepřinese. Pokud se nebudou obávat ztrát a budou ochotni jít do rizika s možností vysokých výnosů, zvolí dynamický fond, který bude převážně založen na akciích. Něco mezi tím budou představovat smíšené fondy. Žádný fond, ani ten konzervativní, jim ale neposkytne garanci kladného výnosu. Dnešních klientů fondů se to nemusí dotknout. Ti budou moci zůstat v dosavadních fondech. Do nových fondů mohou přestoupit, jen když budou mít zájem. I nové penzijní spoření bude stát podporovat stejnými formami jako dosud. Jednak bude účastníkům vyplácet příspěvek podle výše naspořené částky, jednak poskytne lidem i zaměstnavatelům, kteří přispívají zaměstnancům, daňové úlevy. Zpřísnit se ale mají podmínky pro poskytování státního příspěvku. Na nejnižší příspěvek 50,- Kč bude nově nárok až při klientově úložce 300,- Kč měsíčně (dosud už při úložce 100,- Kč měsíčně). Maximální příspěvek 150,- Kč klient dostane až při úložce 700,- Kč měsíčně a více (dosud při úložce 500,- Kč a více). Vytvořením systému penzijního spoření podle nových principů předložené zprávy ministerstva financí dojde k realizaci druhé etapy důchodové reformy. Systém bude založen na osvědčených principech kolektivního investování, přičemž zůstanou zachována specifika
54
penzijního spoření. Současně se vytvoří adekvátní právní rámec pro činnost penzijních společností, které budou zabezpečovat tzv. třetí pilíř důchodového systému. Oddělením majetku penzijních fondů od majetku akcionářů dojde podle ministerstva financí i ke zprůhlednění činnosti penzijních fondů. Penzijní fondy přechod na nový systém už dlouho propagují a prosazují. Slibují si od něho, že rozšíření možnosti investování i do rizikovějších instrumentů celkově zvýší jeho atraktivitu a tím i zájem lidí, zejména mladších. Očekávají, že vzroste dosud nízký průměrný měsíční příspěvek a že lidé budou investovat peníze na delší období. Prosazení nového modelu penzijního spoření ale může po zkušenostech se světovou krizí narazit na negativní postoj. Není dobré přenést riziko ztrát na občana. Spořením na stáří se každý člověk chce slušně zabezpečit a ne přijít o peníze.
55
Seznam použité literatury ARNOLDOVÁ, Anna.: Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. Vydala: Univerzita Karlova, nakladatelství KAROLINUM Praha, 2004. 364 s. ISBN 80-246-0728-X (I.část). ASOCIACE PENZIJNÍCH FONDŮ ČR.: Penzijní připojištění se státním příspěvkem 19942002 ASOCIACE PENZIJNÍCH FONDŮ ČR.: [online]. Říjen 2008 [2008-10-3]. Dostupné na WWW:
. BURCIN, Boris. - KUČERA, Tomáš. - DRBOHLAV, Dušan.: Perspektivy populačního vývoje České republiky na období 2003 – 2065. Vydalo: nakladatelství DemoArt pro PF UK v Praze, listopad 2003. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD.: Česká republika v číslech. 2006 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD.: [online]. 2009 [2009-01-03]. Dostupné na WWW: . ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ.: [online]. 2009 [2009-07-15]. Dostupné na WWW: . DUCHÁČKOVÁ, Eva.: Principy pojištění a pojišťovnictví. 1. Vydání – Praha 2003, ISBN 80-86119-67-X. DŮCHODOVÉ PŘIPOJIŠTĚNÍ V EVROPSKÉ UNII: Vývoj, trendy a současné problémy. Zpráva sítě expertů Evropské komise o dodatkových důchodech, Brusel 1994 KLAUS, Václav.: Několik poznámek k našemu dnešnímu důchodovému systému a k jeho tolik potřebné změně. Centrum pro ekonomiku a politiku, Praha. MARVAN, Miroslav. – Chaloupecký, J.: 2. Díl dějiny pojišťovnictví v Československu, Česká pojišťovna a.s., 1993, ISBN 80-88739-01-20. MINISTERTSVO FINANCÍ ČR: Výroční zpráva Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění. Za roky 2002-2007. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR: [online]. Červen 2008 [2008-11-6] Dostupné na WWW: . MIMINSTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR: Návrh hlavních principů penzijní reformy. Prosinec 2003
56
MIMINSTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR: [online]. Únor 2009. [2009-311] Dostupné na WWW: . PŮLPÁN, Karel. - URBAN, Otto. - VENCOVSKY, František.: Nástin Českých a Československých hospodářských dějin. Vydala: Univerzita Karlova, nakladatelství KAROLINUM Praha, 1993. 330 – 577 s. ISBN 80-7066-785-0 (I. díl) ISBN 80-7066-7869 (II. díl). RUSNOK, Jiří.: Penzijní připojištění se státním příspěvkem (Supplementary pension instance with state contribution), Asociace penzijních fondů České republiky, 1995 – 2008. RUSNOK, Jiří.: Poznámky k ekonomii veřejných penzí. Technická univerzita v Liberci, 2000. ŠULC, Jaroslav.: Penzijní připojištění. 2. aktualizované a rozšířené vydání Praha. Vydala: GRADA Publishing, a.s., 2004. 195 s. ISBN 80-247-0772-1. Zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 18/1998 Sb. zákona č. 170/1999 Sb. a zákona č. 36/2004 Sb. ZPRÁVA SÍTĚ EXPERTŮ EVROPSKÉ KOMISE O DODATKOVÝCH DŮCHODECH.: Důchodové připojištění v Evropské unii - Vývoj, trendy a současné problémy. Brusel 1994.
57
Příloha č. 1 List č. 1
58
Příloha č. 2 List č. 1
59
