Obsah Úvod - Hospoda a její sociální prostředí
7
Část první: Zdůvodnění tématu pohostinského zařízení
11
1.1. 1.2. 1.3.
Hospoda Restaurace, výčep Cíl práce
11 13 14
Kontext – Český Těšín, obchod s alkoholem a nárůst počtu pohostinství
16
Část druhá: Pohostinství u Hrocha
19
2.1 Pohostinství u Hrocha – místo a historie 2.1.1 Nejstarší historie „Hrocha“ 2.1.2 Pohostinství u Hrocha v 90. letech 2.1.3 Hroch od roku 1997 po současnost 2.2 Podoba a uspořádání pohostinství U Hrocha 2.3 Nabídka a ceny v Pohostinství U Hrocha Část třetí: Ţivot v pohostinství 3.1. Hry, sporty, aktivity a oslavy 3.1.1 Elektronické Šipky a Hroch 3.1.2 Stolní fotbal – „Fotbálek“ 3.1.3 Další hry a aktivity v pohostinství 3.1.4 Uzavřené společnosti a další akce 3.2 Návštěvnost pohostinství 3.3 Jeden den u Hrocha 3.3.1 Shrnutí dne U Hrocha 3.3.2 Záznam z pozorování – Jeden den U Hrocha Část čtvrtá: Lidé
v pohostinství U Hrocha
4.1 Já-host a hospoda U Hrocha 4.1.1 První reakce 4.1.2 Témata a kategorie 4.1.3 Cesta do Hrocha – jak se hosté poprvé dostali do Pohostinství 4.1.4 Co se hostům U Hrocha líbí a Co ne 4.1.5 Já a ostatní hosté 4.1.6 Partneři, kamarádi a ti, co vadí 4.1.7 Peníze 4.1.8 Hroch pro mne je…
19 19 21 23 25 30 32 32 32 34 35 35 37 38 38 41 52 52 54 56 59 61 63 65 69 71
Závěr
73
Přehled pouţité literatury a informačních zdrojů
75
Přílohy
78
7
Úvod - Hospoda a její sociální prostředí
Podle Petra L. Bergera a Thomase Luckmanna je realita – tedy skutečnost; existence
ve
světě1,
respektive
ve
společenských
vztazích
věcí,
jeţ
je
konstruována sociálně. To, jak vnímáme svět, jak se chováme k ostatním a jaké chování od ostatních lidských bytostí očekáváme je dáno naší socializací; tím, jak jsme „vrostli“ do společenství ostatních. Lidé se rodí s dispozicí pro sociální chování, avšak jejich socializace je podmíněna a umoţněna faktory, které vycházejí ze společnosti. Společnost je tedy původcem vzorů, elementem silně ovlivňujícím lidské chování a toto chování ji recipročně utváří. Stejní autoři rozdělují proces socializace do dvou fází; na primární a sekundární.
V průběhu
primární
socializace
jedinec
přijímá
základy
společnosti, své postavení a svou roli v ní. Stává se společenským tvorem, který je prostřednictvím sociálního okolí instruován, jak se chovat v různých situacích. Jak přistupovat k ostatním jedincům, jak s nimi komunikovat, jak být vůči společnosti konformní. Primární socializace probíhá v útlém mládí jedince okamţiku
je se
ukončena z člověka
vytvořením
představy
vybaveného
„zobecnělého
předpoklady
pro
druhého“2.
sociální
chování
V tomto stává
bytost, která ve společnosti druhých zaujímá určité místo. Která „subjektivně vlastní nějakou osobnost a nějaký svět“3. Tím ovšem proces vrůstání jedince do společnosti nekončí. Ve společnostech ve kterých existuje potřeba dělby práce a distribuce sociálního vědění4 probíhá u jedince další – sekundární – socializace. Tento proces na rozdíl od primární socializace můţe být podle Bergera přítomen celý jedincův
ţivot.
Jeho
podstatou
je
„internalizace
institucionálních
či
na
institucích založených subsvětů“5.
1
Z řeckého Realis, dle encyklopedie Universum Berger, Luckmann, str. 136 3 Tamtéţ. 4 Tamtéţ. 5 Berger, Luckmann, str. 136 2
8
Jestliţe Berger hovoří o „subsvětech“, má tím na mysli části světa, doslova píše „parciální reality“. Na rozdíl od jediného světa, jediné reality přijaté při primární socializaci.
Jedinec subsvěty, se zvyklostmi, symboly,
způsoby komunikace, se svými odměnami i tresty přijímá tehdy, jestliţe se dostane do jejich pole působnosti, a jestliţe je nucen – či sám chce, aby byly částmi jeho reality. Sekundární socializace, stejně jako primární, vychází především
z pozorování
subsvěta
a
z komunikace,
mezi
jedincem
a
ním.
Na
rozdíl, od primární však v tomto případě pro úspěšný průběh postačuje jen určitá „míra vzájemné identifikace, která je součástí jakékoliv komunikace mezi lidmi“6. Tedy; U kaţdého z nás proběhla v útlém mládí primární socializace, během níţ
jsme
Následně, umoţňují
internalizovali
„základy
podle
u
ţít
potřeby,
v rozličných
nás
společnosti“
probíhají
subsvětech.
a
stali
sekundární
Tyto
subsvěty
se
jejími
socializace. jsou
ve
členy. Ty
nám
skutečnosti
podmnoţinou společnosti. Nutnou podmínkou pro to, abychom se v nich naučili ţít je, abychom jiţ měli internalizovaný svět a utvořenou osobnost.7 Subsvěty o kterých zde hovořím, jsou institucemi. Jejich existenci lze dokladovat například na zaměstnání. Švec se obléká a chová nějakým způsobem, má nějakou mluvu. Kovář má tyto atributy odlišné. Přesto jsou oba dva součástí téţe
reality,
v níţ
ţijí
a
kterou
předtím
v mládí
internalizovali.
Jejich
povolání ovlivňuje i další věci, neţ pouze dovednosti, které oba dva ovládají. Na druhou stranu svým chováním spoluurčují to, jak má vypadat švec, či kovář. Kromě subsvěty,
které
ovlivňují. kovářů.
povolání jsou
Takovou
Lze
za
ni
však
existují
lidmi
parciální
také
další
i
od
absorbovány.
realitou
povaţovat
–
nemusí
místo,
kde
kaţdodenní A
být jsou
které pouze lidé
práce
lidé
oddělené
zpětně
prostředí
také
ševců
z nějakého
či
důvodu
pravidelně fyzicky blízko sebe a komunikují spolu. Příkladem mohou být totální instituce8, jako internátní školy, vězení, nemocnice a podobně. Tento příklad
6
Tamtéţ, str. 139 Tamtéţ. Str. 138 8 Goffman, The Characteristics of Total Institutions 1961. 7
9
je
ale,
domnívám
se,
příkladem
extrémním.
Existují
i
jiná
místa,
která
naplňují naši představu o Bergerových subsvětech a současně nejsou vězeními. Jedním
z takových
míst
můţe
být
hospoda
pro
svého
pravidelného
návštěvníka. V omezeném prostoru se stýká a komunikuje s dalšími lidmi. Pro hosty je hospoda prostorem setkávání, místem, kde tráví volný čas. Vytvářejí tak vlastně specifické sociální prostředí hospody. Toto prostředí můţe mít své rituály, svůj jazyk, dokonce vnější symboly. Krátce, svou realitu. Pro lidi kteří do ni chodí je jednou z institucí v jejich ţivotě. Její realita je udrţována samotnými návštěvníky – tím, jak spolu hovoří. Konverzace je, dle Bergera, k její
nejdůleţitějším
transformaci.
prostředkem
To
ovšem
k udrţení
znamená,
ţe
o
jakékoliv subsvětě
reality9, tvořeném
a
také
hospodou
nemůţeme přemýšlet jako o statickém prvku. Naopak, jedná se o dynamický svět, který se v konverzacích neustále mění. Jedná se o svět, ve kterém mezi jeho jednotlivými
účastníky
existuje
jen
malá
distance10.
sociální
Lidé,
které
v hospodě najdeme, o sobě vědí. Mohou se povaţovat ze příslušníky skupiny, jejíţ existence je svázána s hospodou. Cítí sociální sounáleţitost, vědí o sobě
navzájem
mnohem
více
informací,
nejsou
tak
jen
náhodným
sociálním
agregátem vzniklým na společném místě11. Z výše uvedeného vyplývá, ţe člověk jako individuum je součástí reality, kterou internalizoval a také součástí jejich mnoha podmnoţin. Jednou z těchto podmnoţin můţe být specifické místo slouţící prvořadě zábavě a odpočinku – hospoda. Pokud je navštěvují pravidelně stejní lidé, stane se toto místo částí jejich subjektivní reality. A sociální prostředí v něm částí společnosti tak, jak ji oni sami subjektivně vidí. Toto prostředí ovlivňují, ale současně jsou jím ovlivňováni. Musí dodrţovat jeho pravidla, která mohou sami spoluutvářet. Jak
udrţování,
prostřednictvím
tak
i
jazyka,
modifikace
společenského
prostřednictvím
vzájemné
prostředí konverzace.
se
děje
Sociální
blízkost, která je daná tím, ţe podobní lidé navštěvují stejnou hospodu je ještě více sbliţuje. Takoví lidé mohou vytvářet skupinu o malých sociálních a 9
Berger, Luckmann, str. 150 To znamená mentální a fyzickou blízkost, podle A. Schutze. 11 Srov. SIMMEL, G. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje: Psychologie diskrétnosti, str. 75 10
10
fyzických vzdálenostech mezi členy. Tato skupina, podmíněná prostředím hospody je
společně
z návštěvníků.
s hospodou, A
díky
jako
tomu
fyzickým
také
částí
celkem jeho
subsvětem
ţivota.
pro
Mnohdy
kaţdého
částí
velmi
důleţitou. Z předchozího vyplývá, ţe hospoda je kromě jiného také místem, které by nemělo ujít pozornosti sociologů. Je svébytným prostorem, v němţ se odehrávají kaţdodenní sociální kontakty. Vznikají, a jsou v něm udrţovány hodnoty. Místo a
společnost
na
tomto
místě
zaujímá
pozici
v hodnotovém
ţebříčku
svých
návštěvníků. Ale hospoda téţ můţe ovlivňovat jejich volební preference, trţní chování.
Rozhodování
v různých
situacích,
protoţe
na
tomto
místě
se
mohou
nacházet významní druzí. A protoţe zde dochází k nesčetným výměnám názorů.
11
Část první: Zdůvodnění tématu pohostinského zařízení V úvodní
části
vysvětlím,
proč
jsem
se
rozhodl
napsat
diplomovou
práci
o
pohostinském zařízení. Vymezím cíle a postupy, kterých bude dále pouţito.
1.1. Hospoda Dostupná
slovníková
pohostinství12.
S
díla
fenoménem
v
oboru
hospody
sociologie se
spíše
nedefinují neţ
na
pojem
stránkách
hospoda; odborné
literatury setkáváme v beletrii. Namátkou jmenujme Poláčka, Haška, Wericha13 a mnoho dalších. Tito klasikové české literatury běţně operují s hospodou jako s místem
setkávání
lidí.
Hospoda
je
v jejich
knihách
jednou
„kolbištěm“
veřejných diskusí hostů, jindy zase prostorem, kde je jednotlivci ve volně přístupném, ale současně také intimním prostředí umoţněno zpovídat se ze svých činů, „zpytovat svědomí“. Či se věnovat tvůrčí činnosti. Všechny tyto aktivity však
mají
v místě,
přinejmenším které
fyzicky
jednu
věc
odděleno
společnou. od
okolního
Jedinec světa,
se
v hospodě
v sobě
urývá
nachází určitou
výjimečnost. Hosté, coţ je označení uţívané pro návštěvníky pohostinství, jsou ve skutečnosti jeho zákazníky. Konzumují nabízené jídlo a pití, za něţ platí. Pohostinské zařízení jim tedy nabízí prostor a současně moţnost uspokojení některých potřeb. Na jednu stranu jsou to potřeby fyzické (potrava, nápoje), dále potřeby bezpečí (mám tím na mysli bezpečí vyplývající z toho, ţe se nacházejí v
prostředí s vymezenými základními pravidly chování). A konečně
zprostředkovaně, díky přítomnosti dalších hostů, potřeby komunikace a odezvy14. Ačkoliv host můţe do takového zařízení zavítat náhodou, či pouze s cílem najíst se, předpokládám, ţe příleţitost k uspokojení fyzických potřeb není pro mnoho lidí jediným důvodem k
návštěvě pohostinství.
Argumentace pro tuto
hypotézu můţe být v zásadě dvojího druhu. První odkazuje na obecnou lidskou
12
Velký sociologický slovník, sociologický slovník, malá ČS encyklopedie, Otto, Britannica, Wikipedia. V jejich dílech se hospoda vyskytuje, nebo se v ní částečně odehrávají, popisují návštěvníky a „hospodské postavičky“. 14 podle A.H. Maslowa, Sociologický slovník, str. 288 13
12
potřebu vedena
komunikace15
přímé či
navazována
s jinými
v kontextu
jednotlivci.
různých
Tato
„záminek“,
komunikace vţdy
má
můţe
ale
být
zásadní
sociální funkci16. Například základem různých sportů, zájmových činností můţe být ve skutečnosti potřeba setkávání se s jinými. Skutečným účelem činnosti je tak naplnit sociabilitu17 jednotlivce a současně v rámci dané aktivity dát jeho setkávání se s jinými jednotlivci řád a pravidla. Hospoda jako jasně vymezený prostor tato pravidla poskytuje. Všichni její návštěvníci se musí řídit zásadami společenského chování – kde lze a kde nelze usednout,
jakým
způsobem
komunikovat
s personálem
a
s dalšími
hosty18.
Důleţitým faktorem jsou dále dodrţované rituály19. Ty souvisí jak například s příchodem
a
odchodem,
tak
s konzumací
jídel
a
nápojů
(přiťuknutí
si,
poloţení sklenice na podtácek). Výsledkem je, ţe hospoda, jako instituce 20 poskytuje návštěvníkům dostatečné prostorové zázemí a současně rámec chování. Tohoto
rámce
by
si
měl
předpokladem,
ţe
jej
být
návštěvník
respektují
i
vědom.
ostatní
Pokud
návštěvníci,
jej
respektuje
můţe
se
zde
s
cítit
bezpečně a relaxovaně. Druhým vysvětlením, proč lidé navštěvují pohostinství nejen pro jídlo a pití a je nabídka dalších aktivit. Hospoda můţe
být například rámcem pro
debaty na určité téma. Stejně tak můţe být prostorem pro provozování různých her, sportů, tvořivé činnosti, která zde není pouhou záminkou pro mezilidské setkávání, ale skutečným předmětem zájmu. Svým hostům hospoda dává mimo jiné i předpoklad, jednotlivci,
ţe
se
kteří
zde takto
setkají
s lidmi,
navštěvují
s nimiţ
pohostinství
chtějí
být.
pravidelně.
O
Existují některých
z nich se hovoří jako o „štamgastech“.
15
Sociologický slovník, str. 180 Nakonečný, str. 157 17 Sociabilita – společenskost. srov. Sociologický slovník, str. 404 18 Popis a analýza těchto pravidel by vydal na samostatnou práci, mnohem většího rozsahu. 19 Rituál jako způsob standardizovaného chování, Velký Sociologický slovník, str. 938, Nekonečný, str. 71. 20 Srov. Velký sociologický slovník, str. 435 16
13
Synonymem
hospody
uţívá souvislosti
je
v našem
s pravidelnými
prostředí
návštěvníky
pivo21.
Slova
pohostinských
štamgast
zařízení,
se jeho
definici však stěţí najdeme v nějakém slovníku. Vzhledem k „pivu“ jako takřka národnímu symbolu22 můţeme u obou pojmů předpokládat souvislost – štamgast pije pivo.
Pro
„častého
konzumenta“,
naduţívání
tohoto
nápoje
s negativní
konotací:
se
u
ale
alkoholik,
kterého
je
v hovorovém
opilec,
a
moţné
pozorovat
projevy
jazyce
ustálily
termíny
podobně.
Štamgast
je
termínem,
jehoţ vyznění je naproti tomu neutrální, nebo spíše pozitivní. Tedy, jde o návštěvníka, který se, ač je pravidelným, naduţití alkoholu nedopouští. Nebo to alespoň není jeho zásadní, pozorovaná vlastnost. Hospoda je ale součástí jeho ţivota a role „štamgasta“ mu je přiřknuta jeho okolím 23, můţe však na ni také sám aspirovat. Jen stěţí si můţeme představit, ţe právě takový člověk bude
pohostinské
zařízení
navštěvovat
výhradně
za
účelem
pominout
fakt,
uspokojení
své
potřeby najíst, nebo napít se.
1.2 Restaurace, výčep Zabýváme-li
se
hospodou,
nemůţeme
ţe
existuje
pestrá
varieta různých typů pohostinských zařízení. Nemá smysl vytvářet zde jejich kompletní klasifikaci na základě kategorií velikosti, nabídky, dostupnosti, mnoţství sluţeb nebo cen. Pro označení těchto zařízení se pouţívají různé pojmy, s tím, ţe tyto pojmy jsou spojeny s myšlenými oblastmi zahrnujícími vţdy určité postavení daného podniku v rámci kaţdé z výše uvedených kategorií. Hotel je kupříkladu zařízením, které je specializováno na ubytovací sluţby. Restaurace, jeţ můţe být jeho součástí, se zabývá gastronomií – přípravou a nabízením
pokrmů,
nealkoholické
kde
nápoje.
doplňkem Výčep,
k těmto
podobně
pokrmům
jako
jsou
Pivnice
alkoholické,
představuje
či
nebo
redukovanou
21
Srov. VINOPAL, J. Fenomén Pivního patriotismu v české společnosti, CVVM:2005 URL: http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100047s_vinopal-pivo.pdf 22 Viz. Uvedená studie. 23 Významnou poznámkou je, ţe Štamgast je spojen s konkrétním podnikem.
14
provozovnu,
která
se
koncentruje
na
čepování
piva,
ostatně,
odtud
pramení
název. Rozlévaný alkohol je výsadou, respektive hlavní činností barů. Zařazení „hospody“ mezi výše uvedené podniky není jednoduché. Hospoda – pohostinství24 není jasně vymezena nabídkou konkrétních produktů, ani sluţeb. Nelze
ji
ani
chápat
jako
kategorii
zastřešující
výše
uvedené.
Z jejího
pojmenování nevyplývá specializace na určitý typ produktů, fyzickou velikost, ani
určení
pro
konkrétní
typ
zákazníků.
Situaci
komplikuje
to,
ţe
samo
označení „hospoda“ můţe, ale nemusí být přítomno v oficiálním titulu místa, které
toto
v současnosti
pojmenování není
fakticky
moţné
operacionalizovatelnými
nese.
jednoznačně
parametry,
a
Můţeme
definovat ţe
spíše
tedy
říct,
objektivně jde
o
ţe
hospodu
zjistitelnými,
„titul“
udělený
konkrétnímu místu na základě nepsaného konsensu jeho návštěvníků.
1.3. Cíl práce Jsou zařízení, která se jmenují „hospody“, respektive mají toto slovo v názvu, ale ve skutečnosti tak označovány nejsou. Existují lidé – štamgasti, kteří jsou s „hospodami“ spojováni. Avšak snaha o jejich jednoznačnou definici a pojmenování pokulhává stejně jako je tomu v případě podniků, do kterých chodí. Existuje hospoda jako něco, co najdeme v krásné literatuře a co je pravděpodobně součástí ţité skutečnosti. Nicméně její teoretické uchopení je obtíţné. Jak tedy přistupovat k Ve své diplomové
„hospodě“, ze sociologického hlediska?
práci se pokusím vytvořit obraz konkrétní hospody. Mám-li
cíle práce shrnout do několika bodů, budou to následující:
24
tato slova nejsou úplnými synonymy, ale pro účel této práce je tak budeme brát.
15
1. Umístit hospodu 2. Popsat její 3. Zjistit,
do kontextu prostoru
města, ve kterém se nachází
historii a ukázat, jak vypadá
kolik
má
návštěvníků
a
jaké
jsou
jejich
základní
charakteristiky: Pohlaví, věk, četnost návštěv a důvody, pro které do hospody přišli. 4. Ukázat, jak v hospodě vypadá „jeden den“. Jakou má atmosféru, co dělají lidé, kteří se zde scházejí. 5. Otázat se
jeho hostů, co pro ně tato konkrétní hospoda znamená. Jaké
místo má v jejich ţivotech.
Mé dílo není typickou diplomovou prací. Hlavní snahou, kterou v něm mám, je poskytnout sociální portrét hospody. Věřím, ţe tento portrét bude uţitečný jako inspirace pro další, podrobnější práce na stejné téma. A doufám, ţe přinejmenším bude pro čtenáře zajímavým textem.
Vítejte U Hrocha.
16
Kontext – Český Těšín, obchod s alkoholem a nárůst počtu pohostinství V této
části
práce
seznámím
čtenáře
pohostinských zařízení v Českém Těšíně.
s kontextem
prodeje
alkoholu
a
Tento kontext je k vytvoření obrazu o
Pohostinství u Hrocha důleţitým, neboť díky událostem týkajících se obchodu s alkoholem
se
do
tohoto
zařízení
dostal
jeho
současný
provozovatel.
Zde
popsané má umoţnit snazší představení si širšího prostředí, ve kterém se Hroch nachází a také porozumění lidem v hospodě a jejích vztahům, jímţ se budeme věnovat dále.
Český
Těšín
je
město
na
severu
Moravy
s přibliţně
26,000
obyvateli
(26 173 z r. 2003). Historicky se jedná o regionální centrum, bývalé sídelní město kníţat – Piastovců25. Leţí na hranici s Polskem a společně s polským Cieszynem tvoří dvojměstí podobného typu, jako býval západní a východní Berlín (k rozdělení Těšína došlo v roce 1920 a pak opětovně v r. 1945). Hranici mezi ČR
a
Polskem
zde
tvoří
střed
řeky
Olše.
Obě
města
jsou
spojena
dvěma
hraničními mosty. Nákladní přeshraniční provoz je od roku 1992 veden po mostě v nedaleké
Chotěbuzi.
V současnosti
se
uvaţuje
o
vybudování,
respektive
znovuvybudování třetí hraniční lávky. V
první polovině 90. let minulého století se Český Těšín stal známým
i mimo svůj region především díky trhům zvaným „burzy“. Tyto trhy se konaly na polské straně hranice. Prodávalo se zde laciné průmyslové zboţí, oblečení, ale také potraviny. Trhy přilákaly do města desítky tisíc návštěvníků. Dodnes, do Polska za nákupy přijíţdějí autobusy turistů z více, či méně vzdáleného okolí. Jejich cesty za levným zboţím jsou specifickým druhem turistiky26. Samotný
Český
Těšín
nemá
na
rozdíl
od
sousedního
Třince,
kam
část
obyvatel dojíţdí za prací, ţádný těţký průmysl. Ve městě existuje několik tiskáren
navazujících
na
tradici,
která
spadá
ještě
do
období
Rakouska
–
25
http://cs.wikipedia.org/wiki/Piastovci V roce 2004 se autor této práce setkal s nabídkou zájezdu „Za zboţím do Polska“ u malé cestovní kanceláře na jihu Čech. 26
17
Uherska. Většina zaměstnaných obyvatel ale pracuje v terciární sféře27. Zde je jednou z důleţitých sluţeb obchod s alkoholem a provoz pohostinských zařízení. Kdyţ na počátku devadesátých let začalo v důsledku uvolnění reţimu na hranicích28
obchodování
s průmyslovým
zboţím
a
potravinami,
šlo
většinou
o
zboţí dováţené z Polska. Naopak do Polska byla exportována ţivá hospodářská zvířata
(pašování
polotovary.
Tím
koní
mělo
dlouhou
nejpodstatnějším
tradici
exportním
dříve)29,
jiţ
artiklem
se
látky
ale
a
stal
některé alkohol,
především alkohol vysokoprocentní. Díky legislativě a omezením, která v Polsku existovala, bylo většinu alkoholických nápojů výhodné dováţet. I kdyţ byla v průběhu devadesátých let zavedena a postupně zpřísňována opatření, která měla dovoz omezit, legální či pololegální převoz lihových výrobků přes hranici stoupal a svého nejvyššího bodu dosáhnul pravděpodobně okolo roku 1996. V té době začala platit restrikce ze strany Polské Republiky omezující mnoţství povoleného destilátu, který u sebe mohla mít kaţdá osoba překračující hranici. Překupníci, vytvořením
a
do
jisté
„lidského
míry
řetězu“
také
mezi
nelegální
oběma
městy.
výrobci Ten
se
lihovin skládal
reagovali z neustále
putujících brigádníků, kteří při kaţdém překročení hranice směrem do Polska nesli přesně odměřené, povolené mnoţství lihoviny, aby je za hranicí mohli odevzdat, vrátit se a absolvovat další okruh30.
Na konci 90. let začal obchod s alkoholem přes hranici zvolna ustávat. Největší prodejci a „výrobci“31 destilátů se začlenili do místní elity na české straně
hranice,
a
jejich
firmy
se
vesměs
začaly
zabývat
méně
kontroverzí
činností. Někteří z nich byli v posledních několika letech aktéry politických skandálů. Za příklad uveďme kauzu lustračního osvědčení podnikatele a politika
27
Viz. Údaje ze sčítání lidu z r. 2001, URL: http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/598933?OpenDocument Šlo především o zavedení bezvízového styku a zrušení nutnosti tzv. „Pozvání“ nutných pro udělení povolení k přechodu hranice. 29 Viz. Např. http://www.reflex.cz/Clanek2195.html 30 Pokud hovoříme o nelegálních výrobcích lihovin, je potřeba to poněkud upřesnit. V průběhu 90. let bylo v Těšíně a jeho okolí objeveno několik stáčíren. V nich se mísil potravinářský líh s esencemi a dalšími látkami. Vzniklé směsi byly stáčeny do lahví, opatřovány etiketami a prodávány jako značkový alkohol. V zásadě se jednalo o padělky, které mohl, ve srovnání s originální lihovinou odhalit i běţný konzument. Místem jejich určení však bylo Polsko Přepokládalo se, ţe tam odhaleny nebudou. 31 Nikoli legální. Alkohol se vyráběl smícháním lihu s esencemi v podomácku zhotovených zařízeních. 28
18
Mariana Kuśe, či starostu Českého Těšína Jindřicha Sznapku. Ten byl policií odposlechnut, kdyţ nabízel úplatky svým politickým odpůrcům. Tyto aféry je moţné povaţovat za dozvuk éry obchodování s alkoholem v Českém Těšíně a okolí. Vstupem ČR a Polska do Evropské Unie došlo k omezení místní celní správy a v důsledku
volného
pohybu
zboţí
ztratilo
podloudné
obchodování
s často
nelegálně připraveným a nekvalitním alkoholem svůj smysl. Kromě „velkých“ obchodníků s alkoholem, kteří jsou dnes místní elitou případně,
jako
je
tomu
u
Krejčíře32,
Radovana
podezřelými
byla
v polovině
devadesátých let v Těšíně a okolí aktivní poměrně rozsáhlá skupina menších podnikatelů. Ti se soustředili na prodej a dovoz průmyslového zboţí, potravin, zeleniny, nuceni
i
obchodování
hledat
jinou
s alkoholem.
formu
obţivy.
Poté,
Někteří
co
„zlatá
z nich
si
éra“
skončila,
zaloţili
byli
pohostinská
zařízení. Restaurace, hospody a hospůdky, výčepy a podobně se staly symbolem města,
podle
kterého
znalo
Český
Těšín
i
mnoho
lidí
ţijících
mimo
něj.
S trochou nadsázky by se dalo říct, ţe tak jako má Paříţ svou Eiffelovu věţ, New York sochu Svobody či Řím své památky, měl Český Těšín přinejmenším na konci devadesátých let své výčepní podniky.
Ačkoliv
pohostinství
U
Hrocha
zde bylo jiţ předtím, neţ se v Českém Těšíně začaly objevovat další a další podobné podniky, přechod obchodníků s alkoholem do jiných oblastí podnikání se jej dotknul. Díky němu se totiţ do tohoto pohostinství dostali jeho současní nájemci.
A
díky
nim
Hroch
nyní
funguje
a
vypadá
tak,
jak
bude
popsáno
v následujících částech této práce.
32
Viz. Slabá místa Radovana K. II. Díl, Týden, 19/12 2005, URL: http://www.tyden.cz/text.asp?rid=4&show=text&tid=18733
19
Část druhá: Pohostinství u Hrocha V této části popíši pohostinství u Hrocha jako fyzicky existující podnik – zařízení. Budu se zabývat jeho historií -
proměnami, přestavbami a současnou
podobou.
2.1 Pohostinství u Hrocha – místo a historie Pohostinství Pivnice“33,
se
U
Hrocha,
nachází
označované
v Českém
někdy
Těšíně
na
starším ulici
názvem
Frýdecká.
„Černohorská Ve
srovnání
s okolními restauracemi nebo výčepy jde o poměrně malou hospůdku. Tvoří ji dvě místnosti a sociální příslušenství. V nabídce nenajdeme téměř ţádné jídlo34 a výběr
alkoholických
i
nealkoholických
nápojů
je
oproti
nedaleko
se
nacházejícím konkurenčním podnikům velmi omezený. Pohostinství provozuje od roku
1998
do
současnosti
paní
Jarmila
Samiecová.
Jediným
zaměstnancem
a
současně výčepním je její manţel, Bohuslav Samiec.
2.1.1 Nejstarší historie „Hrocha“ Dům,
ve
kterém
se
Pohostinství
U
Hrocha
nachází,
byl
původně
víceúčelovým objektem postaveným pro potřeby Školního statku Český Těšín na počátku 50. let minulého století. Třípodlaţní budova slouţila nejprve pouze jako kancelářský prostor. V roce 1959 zde byla zřízena také administrativní část
českotěšínského
blízkosti.
Sídlila
zemědělských válkou
a
potřeb.
autoklubu, zde Mezi
administrativní
také
který
je
ve
administrativa
tímto budovou
silem, se
dvoře,
sousedního
zbudovaným
nachází
v její
dvůr.
ještě Jedna
bezprostřední
sila před
a 2.
jeho
skladu světovou
strana
je
uzavřena plotem a kovovou konstrukcí budov slouţících autoklubu, druhá byla
33 34
Název souvisel s nabízenou značkou piva, jak bude uvedeno dále. Výjimkou jsou pochutiny, jak bude uvedeno v části věnované nabídce.
20
volná
(dnes
se
na
tomto
místě
nachází
restaurace
a
zábavní
zařízení
„Lokálka“). Jak silo, tak administrativní dům sousedí s autobusovým stanovištěm. To se na stejném místě nachází přinejmenším od poválečných let. Bylo několikrát opravováno,
přičemţ
docházelo
k jeho
dílčím
změnám.
Původní
umístění
a
přibliţná rozloha je ale dodnes stejná, jako v době uvedení do provozu. Na druhé straně administrativní budovy, dnes sídla Pohostinství U Hrocha, najdeme podobně
koncipovanou,
ale
niţší
budovu,
která
byla
původně
zdravotním
střediskem. V současné době zde kromě několika praktických i odborných lékařů působí
rovněţ
soukromých
kontaktní
firem.
Za
místo
touto
Krajského
budovou
je
Úřadu ulice
a
také
kanceláře
Jablunkovská
a
několika
dále
vlakové
nádraţí s podchodem, oddělujícím tuto část od vlastního středu města35. Na
místě
současného
pohostinství
U
Hrocha
byla
zaloţena
restaurace
nedlouho po uvedení administrativní budovy do provozu, někdy v polovině 50. let36. Zařízení spravované podnikem Restaurace a Jídelny vystřídalo několik názvů. Nejprve to byla „Restaurace Autobusové Nádraţí“, později „Restaurace U Sila“. Ještě před rokem 1989 došlo ke změně na „Černohorskou pivnici“. Hosty bývali,
podle
pamětníků37,
především
pracující
lidé,
kteří
při
cestě
do
zaměstnání v Ostravě, Karviné či Havířově přestupovali na místním autobusovém nádraţí. Restaurace měla tomu uzpůsobenou provozní dobu. Byla otevřená poměrně brzy ráno, pak se uzavírala, a otevírala zase okolo 15. hodiny. době
Čas odpovídal
návratu zaměstnanců autobusy a jejich přestupům38. Pivnice, která se
nachází
bezprostředně
vedle
autobusového
nádraţí,
byla
tehdy
nejbliţší
moţností občerstvení cestujících39. Restaurace, i kdyţ měla díky své omezené velikosti
relativně
alkoholických
i
malou
kapacitu,
nealkoholických
nabízela
nápojů,
ve
své
jednoduchých
době jídel
běţný a
sortiment
v pozdějším
35
Viz. Mapa v příloze č. 1 Přesné datum se mi bohuţel nepodařilo zjistit. 37 Jan Szatura, horník, nar. 1932, Roman Palińsky býv. Výpravčí ČSD, nar. 1945 38 Pro lidi, kteří ţili na východ od Českého Těšína, ale pracovali na západ od něj bylo a je toto město přestupní stanicí. To se týká jak autobusového, tak i vlakového nádraţí. 39 Tato domněnka není zcela přesná. Vedle autobusového nádraţí se nachází ještě restaurace Slavoj, existující nepřetrţitě od časů 1. republiky, nicméně by zřejmě nemělo smysl měřit, který z podniků byl blíţe. 36
21
období také, jako jediná v Českém Těšíně, pivo značky Černá Hora. To bylo také důvodem pro změnu jejího názvu na „Černohorskou pivnici“.
2.1.2 Pohostinství u Hrocha v 90. letech Po roce 1989 došlo k
utlumení provozu Školního statku v Českém Těšíně i
dalších činností, které byly provozovány v jeho budovách. O rok později byla zavřena
i
Černohorská
pivnice.
V roce
1994
byla
v prostorách
bývalé
víceúčelové budovy, která mezitím přešla do majetku města a v níţ fungovaly pouze kanceláře autoklubu, otevřena se
o
prostory
ve
druhém
patře
nová restaurace nazvaná Škorpión. Jednalo domu,
se
vchodem
ze
strany
zdravotního
střediska, tedy o jinou část, neţ kde dříve byla Černohorská Pivnice. V době svého uvedení do provozu měla být tato restaurace obnovením – a pokračováním zrušené
Černohorské.
odstraněny
problémy
Jejím
přemístěním
s vlhkostí
a
do
druhého
s komplikovaným
patra
měly
vytápěním.
být
Ty
také
ztěţovaly
činnost původního podniku umístěného pod úrovní okolního terénu, stejně, jako problematický elektrický rozvod. V roce
1994
byla
provedena
adaptace
původních
místností
Černohorské
pivnice, která od roku 1990 slouţila jako sklad a část také jako garáţ. Úpravy objednal
nájemce
a
provozovatel
podniku
Škorpión
Jaroslav
Kaczmarczyk.
Pivnice, která byla technickým zázemím Škorpiónu, měla být částečně přestavěna na oddělený prostor, kde by bylo moţné konat oslavy, rodinné akce apod. pro malé
společnosti.
Adaptace
byla
dokončena
před
koncem
roku
1994
a
v roce
následujícím byly místnosti několikrát pouţity pro tyto účely. V souvislosti s prováděnými
úpravami
byl
kromě
jiného
změněn
vchod.
Ten
jiţ
nesměroval
k autobusovému nádraţí, ale společně s hlavním vchodem restaurace, s nímţ byl propojen úzkou chodbou, ke zdravotnímu středisku. Na
sklonku
roku
1995
se
změnil
majitel
restaurace
Škorpión.
Nový
nájemce neměl zájem na provozování místnosti pro oslavy, a ta tak zůstala městu i s vybavením. Vzhledem k tomu, ţe Městský Úřad nebyl schopen najít nového zájemce, zůstala pivnice po několik měsíců uzavřena a předměty uvnitř
22
v důsledku
špatné
tepelné
izolace
a
vlhkosti
chátraly.
Teprve
v polovině
července 1996 byly provedeny základní sanační práce a prostory uvedeny do stavu,
v jakém
je předchozí
nájemce
a
provozovatel
Škorpióna
zanechal.
Na
místo přišel nový podnikatel, pan Stanislav Glawski, který opuštěný podnik na začátku
září
oddělená s vlastní
otevřel
část
pod
Škorpióna
kuchyní.
staronovým nyní
Z tohoto
opět důvodu
názvem
Černohorská
fungovala jí
bylo
jako ale
Pivnice.
samostatná potřeba
Bývalá
restaurace
znovu
stavebně
upravovat a vytvořit nový vchod. Ten byl postaven na místě vrat bývalé garáţe, a i kdyţ zůstal stále orientován ke zdravotnímu středisku, posunul se mnohem více směrem k autobusovému nádraţí. Tato změna byla důleţitá pro usnadnění přístupu
hostů
do
restaurace
a
také
pro
oddálení
vchodu
od
Škorpiónu
–
konkurenčního podniku. Domnívám se, ţe hlavním cílem bylo získat část jeho zákazníků, kteří po cestě z autobusového stanoviště měli Černohorskou pivnici o několik metrů blíţe. Nájemce, který znovu obnovil Černohorskou pivnici, v ní zůstal pouze do konce roku 1996. O příčinách a okolnostech jeho odchodu se
mi nepodařilo
zjistit ţádné bliţší detaily. Byl však vystřídán panem Stanislavem Šlitrem, takţe
provoz
restaurace,
která
si
zvolna
získávala
svou
klientelu,
zůstal
neomezen. V Černohorské Pivnici byli tehdy zaměstnáni dva číšníci – příbuzní nájemce, kteří měli současně pracovat jako kuchaři. Tehdejší pravidelní hosté 40 tvrdí, ţe tím utrpěla kvalita jídla, takţe do restaurace chodilo málo hostů a i ti si objednávali především alkohol. Pan
Šlitr
opustil
Černohorskou
pivnici
v létě
1997,
a
ta
byla
opět
zůstala asi dva měsíce uzavřena. Ještě předtím ale došlo ke změně jejího (neoficiálního) názvu na Hospodu U Hrocha. Tento název byl přezdívkou nájemce, který dostal jako dar vývěsní štít s tímto zvířetem. Štít byl umístěn nad vchod
hospody.
Označení,
provozovatelem zachováno
40
a
kterého
se
ji
tím
dostalo,
bylo
následujícím
také se mu přizpůsobil oficiální název.
Jan Walach, instalatér, nar. 1966, Jan Szatura.
23
2.1.3 Hroch od roku 1997 po současnost Od
začátku
září
1997
začala
„Hospoda
U
Hrocha“ 41 ještě
pod
původním
názvem opět fungovat. Nájemcem se stal pan Bohuslav Samiec, který později podnik formálně převedl na svou manţelku, paní Jarmilu Samiecovou. Ta jej vede dodnes. Na počátku roku 1998 bylo rozhodnuto o nové stavební úpravě – opět změně
vchodu
a
dále
k
adaptaci
interiéru,
především
k přesunutí
barového
pultu. Dále se změnilo umístění sociálního zařízení a byl definitivně zaslepen původní východ. Krátce k zásadní
po
těchto
stavební
úpravách
úpravě.
Byl
došlo
přesunut
v bezprostřední dočasný
plechový
blízkosti stánek
Hrocha rychlého
občerstvení, který byl jedinou provozovnou tohoto typu na autobusovém nádraţí. Přesunutí původně souviselo s úpravami a přestavbou samotného nádraţí a také několika
sousedních
domů.
Tyto
úpravy
měly
vliv
na
pohyb
osob
v okolí
vlakového a autobusového nádraţí. Nejvýznamnější z nich bylo zrušení bývalé trţnice s alkoholem, která se po zavedení opatření proti jeho importu ze Polska42
strany
stala
nepotřebnou
(většina
stánkařů
nabízejících
alkohol
odešla). Nedaleko nově prodlouţeného a opraveného podchodu pod nádraţím byl otevřen
supermarket
Billa
a
pobočka
České
Spořitelny.
Zbudování
nového
chodníku podél těchto dvou budov změnilo trasu, kterou bylo nejsnazší chodit pěšky
mezi
nádraţí
městem
a
přilehlými
sídlištěm.
V důsledku
toho
se
autobusové
a Černohorská pivnice – Hroch ocitly mimo místa, kudy denně chodilo
mnoho lidí. Poté, co byly dokončeny úpravy autobusového nádraţí, vyrostl na místě bývalé čekárny nový přístřešek a odbavovací kancelář. Tam, kde se nacházel původní stánek s občerstvením, začala vznikat nová stavba. Tato stavba, budova restaurace Lokála vytvořila „klín“ uzavírající dvůr mezi Hrocham a bývalým silem. V jejím přízemí pod přístřeškem bylo znovu otevřeno rychlé občerstvení, v prvním patře pak restaurace se širokou nabídkou jídel i nápojů. Zbývající
41
K přejmenování na „Pohostinství“ došlo později, takţe tento název je správný. Podnik byl také označován „Pivnice u Hrocha“. 42 Viz. Kontext Českého Těšína.
24
prostor v přízemní Lokálky byl několik let nevyuţit, následně fungoval jako bar a dnes je to herna. Po uzavření dvora mezi víceúčelovou budovou a silem Lokálkou byl vchod do
Černohorské
pivnice
–
Hrocha,
teprve
nedávno
přesunutý
na
výhodnější43
stranu budovou nové restaurace zcela zastíněn. Nájemce se bránil konkurenci tak, ţe na uţší stěnu víceúčelové budovy nad vchod do své Pivnice nechal vyvěsit
postupně
několik
reklamních
poutačů.
Ačkoliv
byl
úspěšný
a
počet
návštěvníků v letech 1998 – 2000 stoupnul44, význam Hrocha jako stravovacího zařízení
se
vytrácel.
chodili,
konzumovali
Jídelníček
většinou
byl
pivo.
postupně
Stále
více
omezován. hostů
také
Lidé,
kteří
přicházelo
sem mimo
obvyklé odpolední hodiny. V roce
2000
proběhla
další
rekonstrukce
Hrocha,
která
měla
zařízení
přizpůsobit potřebám mladších návštěvníků. Především byly odstraněny klasické stoly a ţidle, které byly nahrazeny „boxy“. U těchto úzkých stolů 2 – 6 osob na podlouhlých lavicích.
můţe sedět
Lavice byly zpočátku vybaveny kvalitním
čalouněním a na stolech byly skleněné desky, pod kterými se nacházela ozdobná skleněná tříšť. Postupem času se ale krycí skleněné desky
rozbily a byly
nahrazeny dřevěnými. Také hosty zničené čalounění bylo vyměněno za lacinější. Stejně jako se měnil materiál „boxů“, stoupal a klesal i jejich počet. Vedle míst k sezení se experimentovalo i s osvětlením a další vnitřní výbavou podniku. Od roku 2000 se také „Pohostinství u Hrocha“45 začalo přizpůsobovat potřebám hráčů elektronických šipek.
43
Z autobusového nádraţí viditelnější Údaje ze soukromé statistiky. 45 Současný oficiální název 44
25
2.2 Podoba a uspořádání pohostinství U Hrocha Pohostinství
U
Hrocha
se
v současné
době
sestává
ze
dvou
základních
celků. První z nich tvoří hlavní místnost pro hosty. V ní najdeme bar, místo pro sezení - „boxy“ a prostor pro hráče stolního fotbalu, oddělený od zbytku místnosti
dřevěným
paravánem46.
Boxy,
tvořené
stolem
a
dvojicí
lavic
jsou
umístěny podél pravé stěny pohostinství. Na této stěně se také nacházejí okna krytá posuvnou plechovou konstrukcí. Protoţe ale je Pohostinství pod úrovní okolního terénu, jsou tato okna ve výšce asi 1,6 metru nad podlahou (zvenčí pak jen asi 40cm nad úrovní země). Za boxy a paravánem se nachází stůl s ţidlemi pro přibliţně pět osob. Za tímto stolem je zařízení pro hru stolního fotbalu. Vedle něj stojí jeden šipkový automat, schválený k provozu v ligových soutěţích – v pohostinství se v současné době hraje I – III. Oblastní liga elektronických šipek. Automat je dřevotřísková skříň o výšce asi 2 metry, s terčem, displeji a mincovníkem. Herní stůl pro „fotbálek“ najdeme U Hrocha od roku 2000, na krátkou dobu zde byl dle pamětníků ještě dříve. Specifikem „fotbálku“ je to, ţe pro hru je kromě samotného stolu potřeba mít také určitý prostor okolo něj. Jednak pro pohyb hráčů, jednak také jako bezpečnostní zónu oddělující místo, odkud mohou velkou rychlostí vylétávat míčky od ostatních hostů. Pohostinství U Hrocha je ale malý podnik, kde dostatečný prostor nenajdeme. Proto bylo pouţití stolu pro fotbálek aţ do zbudování šipkové herny a odstěhování jednoho z automatů problematické47. Nalevo od hracího stolu stolního fotbalu jsou dveře vedoucí na toalety. Ty jsou od prostoru hlavního pohostinství odděleny chodbou, která slouţí také jako skladovací prostor. Někteří hosté pohostinství si sem chodí vyřizovat „osobní“ rozhovory – tedy diskutovat spolu mimo hlavní místnost. Podél protější zdi hlavní místnosti pohostinství se nacházejí dva stoly tvořící menší boxy. Na zdi nad nimi jsou nástěnky. Jejich počet se v minulosti 46
Viz. Fotografická příloha Prakticky vypadalo tak, ţe před začátkem hry bylo nutné – samotnými hráči – provádět určité úpravy. Posunutí stolu, odpojení šipkového automatu, připojení do elektrické sítě. Po skončení hry bylo potřeba stůl zase „uklidit“. 47
26
měnil, během posledních asi dvou let se ustálil na třech. Nástěnky slouţí několika účelům. Umisťují se na ně písemnosti související se šipkovým sportem: rozpisy zápasů, aktuální umístění, tabulky, statistiky a podobně. k výměně
vzkazů a informací týkajících se
Slouţí také
samotného pohostinství. Obsah
nástěnek se mění v relativně dlouhých intervalech. Najdeme na nich fotografie z různých oslav, akcí a podobných událostí pořádaných U Hrocha. Občas se zde objeví
i
další
zajímavosti,
pocházející
od
jednotlivých
návštěvníků
pohostinství. Co se na nástěnky vyvěsí, určuje v zásadě pan Samiec, nicméně platí
nepsané
pravidlo,
ţe
si
zde
můţe
vyvěsit
kdokoliv
(takřka)
cokoli.
Nepřípustná je pornografie, vulgarity a podobně. Na zdi za nástěnkami je hudební automat (jukebox). Zvuk z něj je vyveden do reproduktorů na zadní stěně místnosti za stolním fotbalem a také do šipkové herny (s moţností jej zde odpojit). Jedna píseň puštěná tímto automatem stojí 5Kč. Typ i poloha automatu se v minulosti měnily, současný se na zdi nachází asi od začátku roku 2005. Za pozornost v hlavní místnosti dále stojí hodiny visící na zadní stěně. Po určitou dobu (dle pamětníků a pana Samiece asi tři roky) ukazovaly nepřesný čas, oproti skutečnosti byly posunuty asi o pět minut tak aby někteří hosté mohli „stihnout autobus“. V roce 2004 byly hodiny přemístěny na stěnu, kde se dnes
nacházejí
nainstalovat
nástěnky.
do
Hrocha
Přemístění televizor.
bylo Ten
provedeno měl
v souvislosti
slouţit
jednak
ke
s pokusem sledování
sportovních přenosů, jednak na něm měly být přehrávány videoklipy z jukeboxu. Televizor byl ale po několika měsících zase odstěhován a hodiny se na nátlak hostů vrátily na své původní místo, kde visí
dodnes.
Dominantou přední části hlavní místnosti je barový pult a průchod do šipkové
herny
spojený
s východem.
Hlavní
místnost
osvětlují
čtyři
závěsné
lampy s vysoce svítivými zářivkami. Jak je patrno z fotografie v příloze č. 2, z těchto zářivek fungují pouze tři. Jedna je záměrně odpojena, protoţe by komplikovala pouţívání šipkového automatu vedle vchodu na toalety. Dříve zde místo těchto lamp byly starší lustry se ţárovkami. Poměrně často docházelo k jejich poškozování a k nutné výměně svítidel. V případě potřeby je moţné
27
místnost přisvítit ultrafialovou lampou umístěnou nad nástěnkami. Této lampy je
ale
vyuţíváno
sporadicky,
a
výlučně
v souvislosti
s oslavami
a
akcemi,
které se U Hrocha pořádají, po většinu času je vypnutá. Pokud jde o kapacitu hlavní místnosti, ta není jednoznačně určena. Ve velkých boxech můţe pohodlně sedět cca 18 osob. K vedlejším stolům, tedy do „malých boxů“ se vejde 10 osob a do zadní části vedle stolního fotbalu dalších asi 5. Z toho by vyplývalo, ţe maximální kapacita této části pohostinství je asi třiatřicet osob. V praxi se zde setkáme takřka vţdy s menším počtem. Jde jen o odhad, ale průměrné zaplnění Hrocha je v průběhu běţného dne okolo 5 lidí, večer pak 10 – 15. Na druhé straně se k velkým boxům vejde i více osob, za předpokladu, ţe na kaţdé lavici sedí čtyři. Druhou
hlavní
částí
Pohostinství
U
Hrocha
je
šipková
herna.
Byla
postavena v roce 2005 v rámci adaptace části bývalé garáţe a proraţením nového vchodu. Popudem ke zbudování herny se staly úspěchy šipkového klubu48 a potřeba pro něj zkvalitnit zázemí. Pokud byl v hlavní místnosti stolní fotbal, není do ni
moţné
umístit
více
neţ
dva
šipkové
terče
s tím,
ţe
současně
můţe
být
pouţíván jen jeden. To je pro ligové soutěţe málo. Herna je místnost obdélníkového tvaru o rozměrech přibliţně 4x3 metry. Podél jedné z jejich delších stěn jsou umístěny dva automaty pro elektronické šipky,
mezi
nimi
se
nachází
plynové
topidlo.
Na
této
zdi
jsou
speciální
poličky určené pro trofeje získané na šipkařských turnajích. Střední prostor místnosti
je
volný,
coţ
vyţadují
pravidla
pro
hru
na
terčích.
Podél
zdi
naproti nim jsou dva malé stolky. Ty mohou být vyuţity pro usazení přibliţně čtyř hostů. Především se ale pouţívají na odkládání šipek, nápojů a dalších předmětů patřících hráčům. U dveří do herny je reproduktor, který je spojený s jukeboxem v hlavní místnosti, je však moţné jej vypnout. Podél kratší zdi herny, která sousedí s barem, se nachází stůl. U něj jsou dvě lavice stejné jako ty, které jsou v hlavní místnosti u boxů. Zde ale jejich spojení tvoří písmeno L. Celkem se ke stolu vejde asi šest lidí. Jejich pohyb je omezen provozem prvního ze 48
Okolnosti jeho vzniku a současný stav budou popsány ve třetí části.
28
šipkových automatů. Před strojem je nutné zachovávat určité volné místo, takţe ke stolu lze někdy usedat jen z jedné strany. Celkem můţe být v herně nejvýše asi deset hostů. Součástí uspořádání
Pohostinství
prošlo
U
Hrocha
v minulých
jsou
letech
dále
technické
změnami
prostory.
plynoucími
Jejich
z přestaveb
realizovaných v hlavní části pohostinství. Bývalá garáţ, která je vyuţívána jako
sklad,
Prostor
je
bývalé
oproti kuchyně
původnímu slouţí
stavu
výše
v současnosti
popsanými coby
úpravami
místo
pro
zmenšena. odpočinek
personálu. Hosté jsou do těchto míst pouštěni sporadicky a většinou tehdy, kdyţ
obsluha potřebuje s něčím pomoci. Součástí provozních prostor je toaleta
určená obsluze a ještě jeden malý skladovací prostor. Specifickým místem
pohostinství U Hrocha je venkovní posezení. Nachází
se ve dvoře za vchodem a je provozováno pouze v letních měsících za dobrého počasí. Tvoří je tři dlouhé stoly a lavice. Nedaleko těchto lavic je
gril,
vyuţívaný při různých oslavách. Trávník lze pouţívat pro hry dětí které s sebou
vodí
hosté.
Pro
hry
dětí
i
dospělých
zde
mají
být
v roce
2006
nainstalovány ruské kuţelky. Vchodové dveře do pohostinství jsou s dvorem před
vchodem
do
restaurace
Lokálka
spojeny
a současně i s prostorem
dláţděným
chodníčkem.
Jsou
plechové a najdeme na nich tabuli s údaji o provozovateli a otevírací době. Konec dvora je uzavřen plotem a uzamykatelnou brankou. Poslední prvek Pohostinství U Hrocha, který popíši, je reklamní panel. Nachází se na zdi domu s podnikem a je nepřesný (označuje „Pivnici U Hrocha“, zatímco správný název je „Pohostinství“). Aţ do roku 2004 poutač informoval o teplé kuchyni (obědech, večeřích), nyní jiţ obsahuje pouze standardní nabídku nápojů. Bliţší představu o podobě pohostinství je moţné si udělat z obrazové přílohy, nebo z jejího půdorysného nákresu.
29
Grafické schéma – přibliţný půdorys pohostinství
šedě označené části nejsou za normálních okolností dostupné veřejnosti.
Býv. Vchod, sklad.
Hlavní místnost Toalety
Spojovací chodba
Toalety
bar
schody
kuchyně
Šipková herna
sklad
30
2.3 Nabídka a ceny v Pohostinství U Hrocha Nabídka vlastnost.
jídel
Kaţdé
a
nápojů
restaurační
v pohostinství zařízení,
představuje
Hrocha
z toho
jeho
významnou
nevyjímaje,
„ţije“
především z peněz za to, co hosté vypijí a zkonzumují. Jak jiţ bylo uvedeno, pohostinství U Hrocha svým hostům poskytuje jen omezenou škálu nápojů. Teplá jídla
zde
nápojovém
nenajdeme. lístku
Ostatní
zastoupeny
potraviny
v mnoţství
a
také
menším,
nápoje neţ
jsou
jaké
je
v jídelním
a
dispozici
u
k
okolních konkurenčních podniků. Nemá smysl zde uvádět přesný výčet toho, co si návštěvníci
mohou
objednat,
alespoň
základní
moţnosti
jsou
ale
nutné
pro
artiklem
je
dotvoření obrazu o pohostinství. Hlavním
bodem
nabídky
a
současně
nejprodávanějším
desetistupňové pivo Staropramen. Cena za 0.5l činí v současné době 18 Kč. Stejná je také cena některých druhů rozlévaného alkoholu, jako je broskvová vodka nebo Fernet Stock (citrus). Není bez zajímavosti, ţe tyto ceny jsou nastaveny stejně jako pivo záměrně. Důvodem pro tuto úpravu je snazší evidence konzumace hospodským.
Jak pro pivo, tak pro alkohol je moţné pouţívat stejné
„čárky“ na účtenkách. V minulosti bylo v pohostinství čepováno také pivo jiných značek. Od počátku „novodobého“ provozu – tedy od r. 1998 po rok 2002 to byl Radegast49. Následně se krátce experimentovalo s plzeňskými pivy. Nakonec se hostinský rozhodl
přejít
zmiňovaná
ke
značce
„desítka“,
Staropramen.
sezónně
je
I
čepováno
kdyţ také
základ jiné
nabídky
tvoří
pivo z produkce
jiţ
tohoto
pivovaru, například polotmavý Granát, dvanáctistupňové a další. Tato piva zde najdeme
především
v letních
měsících,
kdy
je
U
Hrocha
otevřeno
venkovní
posezení. Důvodem je podle hostinského větší počet návštěvníků. Z alkoholických nápojů si dále U hrocha lze objednat červené i bílé víno. Většinou se jedná o nabídku jediné značky, která se mění. Šumivá vína jsou dostupná také, většinou ale jen v malém mnoţství z důvodu jejich omezené konzumace.
Kromě
laciného,
zde
nejprodávanějšího
alkoholu
je
U
Hrocha
49
Radegast je lokální pivovar. Nošovice, kde se toto pivo vaří se nacházejí cca 15Km od Českého Těšína ve směru na Frýdek-Místek. Proto jej najdeme v nabídce převáţné většiny zdejších restauračních podniků.
31
teoreticky k dispozici další nabídka asi deseti různých destilátů. Teoreticky proto,
ţe
ne
vše,
co
se
nachází
v nápojovém
lístku
je
hostům
kdykoliv
k dispozici. Pravidelní návštěvníci o této skutečnosti vědí. Náhodné ale na ni hostinský předem neupozorňuje. Nealkoholické
nápoje
jsou
zastoupeny
limonádami, například nápojem Jednotná
cena
těchto
nápojů
zejména
ochucenými
neznačkovými
Kafeso a několika jemu příbuznými produkty. je
10
Kč.
V pohostinství
jsou
také
značkové
limonády Coca Cola a další limonády stejného výrobce. Pochutiny, jako jsou slané tyčinky, křupky nebo bramborové lupínky je moţné si U Hrocha objednat za cenu 5 – 20 Kč za balení podle aktuálně dostupné značky. Nabídku pohostinství uzavírají cigarety. Ty se omezují na několik zde nejprodávanějších značek – Start, Petra, Marlboro. Řídce se U hrocha nabízejí také
jiné
značky
v závislosti
na
„akcích“
jejich
dodavatelů
(Viceroy).
Převáţně jde o lacinější a „lidové“ značky. Nedostatečná pestrost potravin a jídel je U Hrocha suplována dle mého názoru
nezvyklou,
pravidelnými hospodského
avšak
hosty. a
po
Tato
jeho
fungující dohoda
ústním
„nepsanou spočívá
schválení
dohodou“
v tom, mohou
do
ţe
mezi hosté
Hrocha
hospodským podle
vnášet
a
uváţení potraviny
z rychlého občerstvení, které je součástí nedaleké restaurace Lokálka. Lokálka nabízí několik druhů hamburgerů, párků v rohlíku, langošů a podobně. Řídce si hosté také přímo do pohostinství telefonicky objednávají Pizzu z některé ze tří
v Českém
Těšíně
fungujících
pizzerií.
Existence
této
dohody
je
zajímavostí, kterou předjímám další část práce – popis sociálního prostředí pohostinství U Hrocha, hospody jako specifického prostoru naplněného lidmi.
32
Část třetí: Život v pohostinství V této uvidíme
kapitole v další
popíši, části
jak
práce
vypadá
ţivot
důleţitou
U
Hrocha.
částí
tohoto
Hry,
které
jsou,
pohostinství,
jak
aktivity
hostů a také to, jak u Hrocha vypadá jeden den.
3. 1. Hry, sporty, aktivity a oslavy 3.1.1 Elektronické Šipky a Hroch První šipkový automat popsaný v předchozí části se u Hrocha objevil jiţ v roce 1998. Tehdy šlo především o doplněk hospody – jeden z prostředků, jak do ni „přilákat hosty“ – vedle automatu na pouštění placené hudby (jukeboxu) a také elektronických kvizů a dalších, „hracích“ zařízení. V roce 2001 byl na popud Antonína Janíka, tehdy pravidelného návštěvníka pohostinství, zaloţen „šipkový klub (ŠK)“. Pan Janík spolu s několika přáteli vyuţívali pohostinství jako
základnu
pro
hru
v rámci
místní
ligové
soutěţe.
O
rok
později
se
s finanční pomocí nájemce pohostinství podařilo ze sousedního klubu „vykoupit“ jednoho z nejlepších hráčů, Radka50. Organizační činnost tohoto hráče vedla během několika následujících let k zaloţení nových muţstev, k získání sponzorů a především k postupu ŠK Hroch51 v rámci ligových soutěţí jak mezi druţstvy, tak i v soutěţích jednotlivců a párů. Rozvoji šipkového sportu u Hrocha, především zvětšování počtu hráčů, týmů a doby jejich tréninků se přizpůsobovalo i samotné pohostinství. Počet terčů se mezi roky 2000 – 2005 zvýšil z jednoho na tři. Několikrát došlo ke změnám vnitřního uspořádání. U Hrocha se kromě šipek hraje od roku 2001 také stolní
fotbal,
coţ,
způsobovalo
problémy
vzhledem
k omezenému
prostoru
50
Radkovy vzpomínky na tuto událost si je moţné přečíst v části 4. Šipkový klub ŠK Hroch je registrován v rámci SMOŠS – Severomoravského Oblastního Šipkového Svazu, který spadá pod Organizaci Šipkového Sportu a jako přidruţený člen pod ČSTV. www.sipky.org 51
33
pohostinství.
Proto
vznikla
šipková
herna52,
současně
kapacita
pohostinství
stoupla přidáním dvou stolů asi o 10 osob. V současnosti jsou u Hrocha tři týmy hráčů elektronických šipek. Týmy na místní úrovni hrají v I., II., a III. lize. Jednotliví hráči jako individuální soutěţící
nebo
Republice.
soutěţní
Většina
pohostinství, nepocházejí
kde
dvojice
členů
trénují
z Českého
obsazují
sportovních a
týmů
samozřejmě
Těšína
a
turnaje
pořádané
jsou
absolvují
„do
Hrocha“
v
celé
pravidelní zápasy.
návštěvníci
Někteří
dojíţdějí.
České
z nich
Pravděpodobně
„nejvzdálenější“ hráč dojíţdí z Bohumína aţ 40 minut jízdy vlakem. Celkem je u Hrocha asi 25 aktivních hráčů, počet registrovaných osob 53 přesahuje čtyři desítky. Pohostinství U Hrocha se stalo centrem tohoto sportu v pravděpodobně
i
v rámci
širšího
regionu.
Vzestup
šipkových
Českém Těšíně, a týmů
do
Hrocha
„přitáhl“ několika hráčů z jiných klubů, například z Frýdku-Místku či Třince. Tito hráči jsou zde povaţováni za místní „elitu“. Ve většině pohostinství registrovaných šipkovým svazem se jednou týdně hraje veřejný turnaj nazývaný „open“. Do Hrocha vţdy ve středu, to je den, kdy se
koná,
limitem
přicházejí je
ale
hráči
kapacita
z okolních klubů. pohostinství
při
Jejich
počet
intenzivním
neustále
pouţívání
stoupá,
šipkových
automatů – maximálně cca 30 osob v zimním období, o něco více v létě, kdy je otevřena vnější zahrádka. Majitelé
pivnice
a
hráči
šipkového
klubu
jiţ
několikrát
uvaţovali
o
moţnosti konání většího šipkového turnaje na úrovni oblasti. Tyto soutěţe se konají
na
různých
místech,
která
se
v rámci
kraje
pravidelně
střídají.
Vzhledem k pozitivnímu postoji administrátorů šipkového svazu není vyloučeno, ţe by se jedním z takových míst stal i Hroch. Problém s malými prostorami měl být řešen krátkodobým pronájmem sálu, ve kterém se dříve nacházela restaurace
52 53
Viz. Druhá část – odd. 2.2 registrace je nutná pro to, aby se hráč mohl zúčastnit ligových soutěţí
34
Škorpión54, a který je momentálně nevyuţíván. Vţdy ale skončilo pouze u příprav a plánů, turnaj nebyl doposud realizován. Pokud jde o budoucnost šipkového sportu u Hrocha, členská základna je poslední cca 3 roky stabilní. Odhaduji tedy, ţe došlo k naplnění dostupných moţností.
Další
expanze,
zvyšování
počtu
hráčů
nebo
týmů
by
měla
asi
za
následek vyčerpání fyzické a časové kapacity Hrocha i hostinského. Není bez zajímavosti, ţe ligové zápasy, které se zde konají kaţdé dva týdny v neděli (v lichých týdnech hrají všechna tři muţstva u svých soupeřů) jsou dnes téměř na hraně organizační zvládnutelnosti a především pravidel. Ta regulují minimální dobu volna mezi dvěma utkáními dvou různých týmů na jednom fyzickém místě.
3.1.2 Stolní fotbal – „Fotbálek“ Stolní fotbal, zvaný „fotbálek“ je hrou, která během posledních několika let v ČR nabyla značné obliby55. K jejímu provozování je zapotřebí hracího stolu. Ten u Hrocha je pohostinství pronajímán stejnou firmou, jako šipkové automaty. Jedna hra, která je určena pro 2 – 4 hráče, stojí 5 Kč (stejně jako u
šipek).
Platí
se
prostřednictvím
speciálních
ţetonů,
které
jsou
před
zahájením hry vhazovány do stolu. Mince se mění u hostinského. I kdyţ stolní fotbal nemá U Hrocha takové zázemí ani tolik příznivců, jako elektronické šipky, zejména mladí lidé jej sem, jak uvidíme dále, chodí hrát takřka kaţdodenně. Několikrát se zde jiţ uskutečnily turnaje. Uvaţovalo se o zaloţení týmu, který by se za Hrocha – a s Hrochem, jako hracím místem, mohl zúčastnit některé z menších soutěţí. Pokud je mi ale známo, takový
tým
zatím u Hrocha není. Na rozdíl od elektronických šipek, ve kterých Hroch patří v rámci města ke špičce, fotbálkové stoly a zázemí najdeme i v jiných zařízeních v Českém Těšíně,
včetně
sousední
Lokálky.
Na
přelomu
let
2003/2004
došlo
ke
„konkurenčnímu boji“ právě s Lokálkou. Hostinský u Hrocha sníţil cenu her 54
Viz. Druhá část Více informací o tomto sportu, pravidla a organizační strukturu turnajů i ligových her je moţné získat na webové adrese www.foosball.cz 55
35
stolního fotbalu.
Cílem této akce bylo „přetáhnout“ hráče právě ze sousední
restaurace.
3.1.3 Další hry a aktivity v pohostinství Elektronické šipky a stolní fotbal dominují „sportovnímu“ vyţití, hostů u
Hrocha.
Nepravidelně vedením
Tím
ale
výčet
se
zde
setkává
hostinského
pohostinství
her
skupinka
několikrát
ostatním
dostupných
hostům
do
mariáše
je
moţné
roka
karetní
pořádají
uzavřeno.
vznikají, jak bude uvedeno dále, i Kromě
hráčů
v tomto
Tyto
pohostinství hry
nekončí.
mariáš,
turnaje.
„uzavřené
kteří
Během
pod
nich
je
společnosti“
se
při jiných příleţitostech. Scrabble56,
hrát
případně
další
stolní
Někteří návštěvníci někdy do Hrocha přinášejí hlavolamy a další hry.
hry.
V letech
2001 – 2003 byl v pohostinství umístěn nevýherní automat – Quizard, který umoţňoval
otestovat
si
formou
kvizů
své
znalosti.
Po
velmi
Krátkou
dobu,
v letech 1998 – 99, se zde nacházel také klasický výherní automat. Pohostinství odebírá několik odborných periodik, především pro potřeby šipkového klubu. Tato periodika jsou dostupná hostům k zapůjčení na veřejně přístupném místě.
3.1.4 Uzavřené společnosti a další akce Jak
bylo
zmíněno
v souvislosti
s hráči
mariáše,
čas
od
času
se
pohostinství běţnému provozu uzavírá pouze pro pozvané osoby57. Tyto „uzavřené společnosti“
vznikají
při
oslavách
narozenin
některých
hostů
i
dalších
příleţitostech. V takových případech se zavírá (ale nezamyká) vstupní branka a na vnější reklamní tabuli, která jinak obsahuje pouze cenu piva bývá napsáno upozornění.
V průběhu
těchto
akcí
zůstává
pohostinství
odemčeno.
Kontrolu
56
Stolní hra spočívající ve skládání slov z náhodně vylosovaných písmen Připomeňme, ţe Hroch byl ve své minulosti jednou specializovaným místem pro uzavřené společnosti, které fungovalo v rámci jiného podniku. 57
36
příchozích provádí oslavenec, případně ten, kdo akci pořádá. Není mi známo, ţe by zde existovaly „vstupenky“. V roce
2005
se
U
Hrocha
konalo
přibliţně
pět
takových
uzavřených
společností. Více ale bylo oslav, při kterých zůstalo pohostinství oficiálně otevřeno. Od běţného provozu se tyto „otevřené“ akce odlišují většinou pouze způsobem placení, kdy je veden pro všechny účastníky akce jeden společný účet. Oslavy a akce se domlouvají s hostinským ústně a v předstihu. Bývají o nich
informováni
návštěvníci
prostřednictvím
nástěnek,
u
některých
akcí
(opékání apod.) také plakátů. Kromě jasně daného účelu jako například oslav vznikají akce
také spontánně a zdánlivě bezdůvodně. V letních měsících se
koná opékání masa na grilu ve dvoře před pohostinstvím, vaří se vaječina, atd. Hostinský
se
podílí
na
organizaci
těchto
akcí
ale
potraviny
a
jídlo
ale
zajišťují samotní hosté, kteří akci pořádají. Venkovní gril není schválen pro komerční provoz a pohostinství nenabízí pokrmy. Finance potřebné k zajištění takové akce se získávají výběrem od jednotlivých účastníků. Činnosti svázané s Hrochem mohou ve výjimečných případech přerůst i mimo prostor pohostinství. období hosté
před
v roce
Příkladem je „happening“ z roku 2003, k němuţ došlo v
maturitním 2003
zkouškami.
vytvořili
své
Pohostinství
vlastní
U
„tablo“.
Hrocha, Bylo
respektive
umístěno
ve
jeho
výloze
prodejny Elmax Elektro v Českém Těšíně poblíţ náměstí. Na tomto „tablu“ byli zachyceni
návštěvníci
s pulitrem
piva,
sedící
před
šipkovým
automatem.
Jednotlivé fotografie měly své jmenovky – přezdívky, a nad nimi byla jedna společná s heslem Středně vysoká, trochu odborná škola života U Hrocha. Když můžou mít tablo všichni ostatní, proč my ne? Ohlas této akce byl poměrně značný, zpráva o ni se dostala dokonce do místního tisku.
37
3.2 Návštěvnost pohostinství Aby základní
bylo
moţné
informaci
získat o
obraz
jeho
pohostinství,
návštěvnících.
je
Jejich
potřeba počtu,
podat věku,
alespoň pohlaví,
frekvenci, s jakou toto místo navštěvují58. Pohostinství je prostorem, který nabízí
svým
návštěvníkům
nejdůleţitějším
měřítkem
určité
úspěšnosti
moţnosti. hospody,
Jejich ale
také
počet není
moţná
není
zanedbatelnou
proměnnou, kterou bychom mohli jednoduše ignorovat. Podle mého pozorování navštívilo pohostinství za vybraný týden celkem 205 hostů, přičemţ nejvíce jich přišlo ve středu, kdy se zde konal „open“ – volně přístupný turnaj v elektronických šipkách. Většinu hostů tvořili muţi a průměrný věk návštěvníků byl 27 let. Tedy, Hrocha navštěvují poměrně mladí lidé. Nejčastěji udávaným důvodem k návštěvě bylo hraní elektronických šipek. Velikostí druhou největší byla
skupina hostů, kteří do Hrocha přišli posedět
před, nebo po pracovní směně. Na třetím místě se umístili hosté, pro které byl důvodem
návštěvy
pohostinství
stolní
fotbal.
Tyto
tři
skupiny
dohromady
tvořily 60% všech návštěvníků ve sledovaném období59.
58
Abych tyto informace zjistil, vytvořil jsem projekt kvantitativního výzkumu „Sondu“, zaloţený na pozorování a dotazování návštěvníků pohostinství formou ankety v průběhu jednoho týdne v lednu 2006. Tato sonda je včetně všech vstupních i výstupních údajů přílohou této práce. 59
Hosté – respondenti také dostali otázku, jak často pohostinství navštěvují. Více neţ polovina hostů odpověděla, ţe třikrát (a více) do týdne. Hroch je tedy místem pravidelných návštěvníků. Nebo přinejmenším místem, kde pravidelní návštěvníci, nejméně v některých obdobích, představují většinu.
38
3.3 Jeden den u Hrocha Pohostinství má svou otevírací, a zavírací dobu, svůj řád. Jednotkou jeho ţivota je jeden den. Popis jednoho takového dne, získaný pozorováním můţe zpřesnit obraz o pohostinství. Jeho prostřednictvím můţeme prostor hospody s lidmi a s moţnostmi zábavy „oţivit“. Popis
„jednoho
pozorování,
které
dne“
jsem
u
provedl
Hrocha dne
7.
vzniknul 2.
na
200660.
základě Úterý
zúčastněného
bylo
zvoleno
po
konzultaci s hostinským. Podle jeho zhodnocení zde v pondělí najdeme poměrně hostů. Ve středu se konají šipkové turnaje, ve čtvrtek přichází jen málokdo z účastníků
těchto
turnajů
(Hroch
je
bez
hráčů
šipek).
V pátek
bývá
pohostinství plné, stejně tak jako v sobotu a neděle není běţným provozním dnem. Po tomto shrnutí mi bylo úterý doporučeno jako vhodný den pro pozorování ţivota v pohostinství. Je potřeba zdůraznit, ţe se jedná o popis konkrétního dne a jakkoliv byl podle hostinského „typický“, není cílem přenášet jej na „libovolný“ den u Hrocha.
3.3.1 Shrnutí dne U Hrocha Pohostinství se v úterý otevírá okolo jedenácté hodiny dopoledne. Během dopoledne
a
v brzkých
odpoledních
hodinách
zde
pracuje,
tedy
především
obsluhuje paní Samiecová. Její manţel ji střídá okolo třetí hodiny odpoledne. Po začátku provozní doby je pohostinství většinou prázdné. Hosté, kteří sem dorazili se zdrţeli jen krátkou dobu. Šlo hlavně o lidi, které zde přivedlo čekání na autobus, či na jiné, často mladé návštěvníky. Ti se stavili po škole61 (nebo místo školy?), ve skupinkách. Komunikovali spolu a hráli stolní
60
Strávil jsem U Hrocha celou provozní dobu a pořizoval zápis událostí, které jsem viděl či slyšel. Součástí je čas, kdy byly pořízeny jednotlivé záznamy. Zapisoval jsem je vţdy kdyţ došlo k nějaké změně – události. U Hrocha jsem byl po celou otevírací dobu s výjimkou dvou přestávek (14:05 – 14:45, 18:00 – 18:30). Za tuto dobu jsem vypil čtyři piva, tři sklenice nealkoholické limonády, dvě kávy, tonik, tři malé „panáky“ broskvové vodky a vykouřil cca 11 cigaret. S ohledem na mé moţnosti není zaznamenáno úplně vše, co se toho dne U Hrocha stalo, ale pouze to, čeho jsem si všimnul. 61 V blízkosti se nacházejí tři střední školy: Gymnázium Český Těšín, Střední zemědělská škola a učiliště a Střední integrovaná škola.
39
fotbal. Někteří z nich sem přišli s partnery a vyuţívali tak pohostinství jako prostor, kde mohli neformálně zůstat a bavit se před návratem domů. V pozdějších hodinách se objevovali hráči šipkového klubu. Přicházeli proto aby se pobavili, ale současně také trénovali. Díky tomu seděli především v zadní části pohostinství – v
herně. Zde byli odděleni od hlavní místnosti a
dění v ní (Je zde větší klid, protoţe zvuk
tohoto
zařízení
lze
zapojením
herna je daleko od Jukeboxu). Ačkoliv reproduktoru
dostat
i
do
herny
hráč,
kterému to bylo nabídnuto jako prvnímu tuto moţnost odmítnul, a reproduktor zůstal mimo provoz po celou dobu aţ do zavření. Jestliţe uţ hráči nechtěli hrát – házet šipky, přicházeli zpět do hlavní místnosti
pohostinství,
nebo
odcházeli
z
hospody.
Ti,
kteří
zůstali
pak
hovořili s dalšími návštěvníky. Na počátku jsem předpokládal, ţe hosté si budou ke stolům – do boxů – usedat
v takových
uspořádání
boxů
skupinkách,
komplikuje
v jakých
moţnost
chtějí
komunikace
spolu
lidí,
hovořit.
kteří
sedí
Protoţe
u
různých
stolů, domníval jsem se, ţe tyto „skupiny“ zůstanou po celou dobu svého pobytu v pohostinství přesouvali.
víceméně
Docházelo
neměnné.
k tomu
na
Jak
se
ale
ukázalo,
popud některého
hosté
z nich a
se
mezi
přesunutí
boxy
bývalo
spojeno s příchodem nového hosta nebo s odchodem některého ze stávajících. Zatímco někteří hosté zůstali v pohostinství relativně krátkou, nebo jen minimální,
dobu,
byli
tací,
kteří
zde
seděli
celé
hodiny.
Během
té
doby
konzumovali, bavili se spolu a nebo se věnovali některé z dostupných her. Byli i takoví, kteří do Hrocha přišli několikrát. S postupujícím jukebox. Ačkoliv
Objevili
se
v pozorování
časem ale jsem
se i
pohostinství lidé,
kteří
explicitně
plnilo.
dovnitř
zaznamenal
Hosté
pouze pouze
častěji
nahlédli dva
takové
vyuţívali a
odešli. případy,
těţké dveře se „pohnuly“ častěji, ovšem ne do takové míry, abych byl schopen říct, ţe jimi dovnitř skutečně někdo nahlíţel. S proměnou počtu hostů, s jejich komunikací a také s vyuţíváním jukeboxu souvisí akustické prostředí u Hrocha. Na začátku dne bylo pohostinství velmi tiché. I kdyţ se v něm nacházelo několik hostů, bylo moţné slyšet chladící
40
větráky v zapnutém jukeboxu. Později, jak se přibývající hosté spolu bavili celé místo, jako by „šumělo“. Večer zde hrála hlasitá hudba do níţ se mísil hovor, zvuky stolního fotbalu a elektronických šipek. S přibývajícími hodinami U Hrocha stoupal hluk, aţ s odchodem většiny hostů před uzavřením místo opět takřka úplně ztichlo. Totéţ by se dalo říct i o atmosféře místa. Na počátku poklidná, později protkaná mnoha hovory, hrami, se na závěr po rozruchu opět vrátila do ticha a poklidu. Lidé, kteří do Hrocha v průběhu pozorování přišli, se spolu bavili na různá témata. Hry, jeţ se zde hrají, politiku, společenské problémy, práci a volný
čas.
Také
se navzájem
pomlouvali.
Zajímavou
je
postava
hostinského.
Hostinský není jen pasivním prvkem v tom smyslu, ţe by jen čepoval pivo a obsluhoval hosty.
Zapojuje se
do debat návštěvníků, které zná. Opouští také
své místo za barem. Sedá si k hostům. Poslouchá jejich hovor, přidává se k němu. Pokud právě nemusí obsluhovat, hraje, nebo trénuje elektronické šipky62. Hosty, kteří při svém příchodu do hlavní místnosti projdou okolo něj, zdraví jménem
a
manţelka,
jmény
také
která
označuje
jejich
v pohostinství
účtenky.
pracuje
Obdobně
v dopoledních
se
chová
také
hodinách.
jeho
Vzhledem
k tomu, ţe v té době je ale U Hrocha mnohem méně hostů, má méně moţností si „popovídat“ neţ její manţel. Pohostinství u Hrocha se ve všední den uzavírá mezi devátou a desátou hodinou večerní. Konkrétní doba závisí na rozhodnutí hostinského. Kdyby se řídila
striktní
otevírací
dobou,
musel
by
Hroch
zůstat
v den
pozorování
otevřený déle (hostinský zavřel jiţ před 22. hodinou). Totéţ platí, kdyby závisela převáţně na počtu přítomných hostů. Skutečná provozní doba je tak spíše
situační
a
záleţí
na
konkrétních
okolnostech,
kdy
je
pohostinství
uzavřeno. V průběhu pozorování jsem zjistil, ţe se u Hrocha nenalévá evidentně opilým návštěvníkům. Také osoby pod zákonným věkem nemohou počítat s tím, ţe dostanou
alkohol.
Nezdá
se
ale,
ţe
by
jim
tato
skutečnost
bránila
v navštěvování pohostinství. 62
Rozdíl mezi hrou a tréninkem spočívá v tom, ţe při tréninku hází na terč sám.
41
Jak je patrné také ze čtvrté části této práce věnované lidem u Hrocha, velmi podstatným aspektem ţivota pohostinství jsou hry. Jejich výčet (mariáš, šipky,
stolní
fotbal,
scrabble)
napovídá,
ţe
jim
musíme
přikládat
význam
srovnatelný s významem, jeţ má u Hrocha alkohol a jeho konzumace.
3.3.2 Záznam z pozorování – Jeden den U Hrocha V předchozí části jsem popsal, jak vypadal jeden pracovní den u Hrocha. Tento stručný popis nyní dokládám záznamem onoho dne 63.
Cílem záznamu je
zprostředkovat nejen děje, ke kterým v průběhu pozorování u Hrocha došlo, ale také celkovou atmosféru pohostinství, chování hostů v něm.
10:45, stojím před brankou, která uzavírá přístup do dvora a do pohostinství. I kdyţ by podle plechové tabule na dveří, uţ mělo být otevřeno, stále zde nikdo není. Z otevřených dveří sousední restaurace Lokálka se ozývá křik. Po chvíli vychází několik mladých lidí – teenagerů, kteří se spolu hlučně baví. Stojí na prostranství mezi brankou do Hrocha a Lokálkou přibliţně pět minut. Pak
uhasí
své
cigarety
a
odchází
pryč,
někteří
ve
směru
k autobusovému
nádraţí, další pak směrem do města.
10:50, Přijíţdí paní Samiecová. Parkuje před brankou. Zdravíme se, otevírá branku a pohostinství. Ptá se mne, proč jsem zde tak brzy. Vysvětluji, ţe budu dělat pozorování. Usedám ke druhému stolu v hlavní místnosti vlevo. Objednávám si kávu a cigarety. Pohostinství je zcela prázdné, je zde zima. Do ticha se ozývá nenápadný syčivý zvuk. Jeho zdroj nelze zjistit.
10:55, Paní Samiecová se mne ptá, jak jde škola, ţivot, atd. Volně spolu diskutujeme. Řeč se otáčí na téma jednoho z pravidelných návštěvníků (bylo mu ukončeno
studium
na
vysoké
škole).
Z rozhovoru
nás
vyrušuje
zvuk
otevření
63
Některé ze zápisků doprovázím svým komentářem, který je podtrţen. Zápisky jsou uvozeny časovými údaji, kdy byly pořízeny. Tyto časové údaje uvádím pro snazší orientaci v záznamu.
42
dveří. Mohu-li posoudit, pak je paní Samiecová velmi komunikativní. „Zajímá“ se o hosty, kteří přichází, navazuje s nimi hovor.
10:58, Přichází starší muţ. Usedá k prvnímu stolu, objednává si čaj s rumem. Upřeně se dívá před sebe, je zticha. Dostává objednaný čaj. Ihned ho platí. Napije
se
čaje,
stále
sedí
a
dívá
se
před
sebe,
směrem
ke
dveřím.
Paní
Samiecová uklízí.
11:02, Přichází další host. Muţ, asi 30 let. Je to pravidelný návštěvník. Zdravíme se. Usedá naproti mne, objedná si pivo. Vysvětluje, ţe přišel jen „na skok“, protoţe musí za příbuzným do nemocnice a čeká, aţ mu přijede autobus.
11:05, Zatímco se bavíme o politice, přichází jiný starší muţ. U baru si kupuje cigarety, pak pozdraví a odchází pryč. Během následujících asi deseti minut se takto vystřídají tři různí lidé. V jiné části této práce jsem jiţ uvedl,
ţe
Hroch
byl
původně
podnikem
k obsluze
přestupujících
cestujících
z autobusového nádraţí. Zdá se, ţe tito lidé to podporují.
11:15, Host naproti mně dopíjí své pivo a opouští pohostinství – musí na autobus. Ve dveřích se míjí s párem – muţem a ţenou. Muţi je okolo 40 let, ţena o něco mladší. Usedají do druhého boxu. Objednávají si – muţ pivo, ţena limonádu. Muţ pokládá na stůl papíry – dokumenty?
11:25, Pár u druhého boxu sedí a diskutuje nad sloţkou s papíry. Poslouchám je –
baví
se
o
plánech
nějaké
budovy.
Muţ
u
prvního
stolu
dopíjí
svůj
čaj
s rumem. Zvedne se, zaplatí a odchází.
11:32, Otevírají se dveře. Postava za nimi nahlédne do pohostinství – dívá se směrem ke stolnímu fotbalu. Kdyţ vidí, ţe je zde prázdno, zase dveře zavírá.
43
11:38, Přichází skupinka pěti mladých lidí, okolo 18-20 let, tři chlapci, dvě děvčata.
Usedají
do
třetího
boxu,
objednávají
si
nealkoholické
nápoje
–
limonády, jedno z děvčat pak čaj. Chlapec v čepici s kšiltem dozadu odchází k baru. Mění si ţetony pro stolní fotbal. Pak se vrací zpět a usedá ke svým přátelům.
11:45,
Skupinka
mladých
lidí
hraje
stolní
fotbal.
Pár,
který
byl
v pohostinství před nimi balí své věci, platí a odchází. Zdá se, ţe muţ i ţena jsou pohoršeni zvuky, které stolní fotbal vydává a tím, jak se mladší mezi sebou baví. Zde zřejmě naráţíme na generační problém – kolize mezi staršími a mladšími
hosty.
Vyplývá
z rozdílných
činností,
které
u
Hrocha
provádějí
a
rozdílného způsobu jejich komunikace.
11:48, Chlapec v kšiltovce dává peníze do jukeboxu. Pouští několik skladeb. Paní Samiecová jukebox dálkovým ovládáním tlumí. Zdá se, ţe to chlapci vadí, ale neříká nic. Skupinka pokračuje v hraní fotbálku. Střídají se, jeden z nich vţdy pouze pozoruje hru, čtyři hrají. Jiná verze téhoţ. Kolize mezi uměním – v tomto případě hudbou – které se líbí mladým návštěvníkům a obsluze končí „zkrocením“ prve uvedených. Zařízení na přehrávání hudby ovládá obsluha, ovšem zřejmě v zájmu jiných hostů.
12:05,
Přichází
další
host.
Muţ,
32
let.
Pravidelný
návštěvník,
Usedá
do
prvního boxu, objednává si pivo. Pak si všímá, ţe jsem zde. Láká, abych si k němu přehled
přisednul. po
Odpovídám,
pohostinství
ať
pozn.
si
přisedne
Aut.).
on
Poslechne.
(z
prvního
Diskutujeme
boxu (jak
je se
horší máš,
počasí atd.)
12:15, Skupinka přestala hrát stolní fotbal. Sedí v boxu a debatují, většinou o škole a o učitelích. Z hovoru vyplývá, ţe všichni studují zdejší zemědělskou školu.
Host
naproti
mne
kritizuje
stolní
fotbal.
Chtěl
by
jej
vyhodit.
44
K tématu se dostal v souvislosti s hrou návštěvníků. Zdá se, ţe tato skupina způsobuje rozkol v očích ostatních hostů i personálu – hudba, projevy, hra?
12:22, Tři z pěti „mladých“ se zvedají, platí a odcházejí. Zůstává pár
–
chlapec a dívka. Sedí v boxu naproti sobě, baví se polohlasem. Chlapec odchází pustit opět hudbu v jukeboxu. Nyní stroj hraje spíše populární rock. Host naproti mně to komentuje slovy „romantika nad pivem“. Změny v chování páru po odchodu kamarádů připisuji jejich předchozí potřebou konformity s „in“ hudbou kolektivu, kterou jiţ nyní není potřeba manifestovat. V nepřítomnosti kolegů mohou pouštět to, co jim individuálně vyhovuje bez ohledu na aktuální módní vlnu.
12:30, Přichází další host, asi 25 let. U dveří hlasitě pozdraví. Sestupuje po schodech, zastaví se u baru. U paní Samiecové si vyzvedává šipky, které zde má uloţeny. Objednává si pivo a odchází do zadní, šipkařské herny. Zde zapíná jeden automat a rozsvěcuje. Paní Samiecová ho nabádá, aby zde také zapojil reproduktor Jukeboxu. Odmítá to s tím, ţe se musí soustředit.
12:35, Pár ve třetím boxu si objednává alkohol. Paní Samiceová reaguje tím, ţe jsou
příliš
mladí
a
chce
vidět
občanské
průkazy.
Chlapec
platí
útratu
a
Usedá
k prvnímu
společně odcházejí. Host naproti mně to opět komentuje.
12:44,
Přichází
postarší
muţ.
Podle
oblečení
ţelezničář.
levému stolu, objednává si pivo. Před sebou rozkládá noviny a čte si.
12:50, Do pohostinství vstupuje muţ, má okolo 30 let. Zdraví se s hostem naproti mně a se mnou. Společně se stěhují ke druhému boxu, já zůstávám na svém místě. Objednávají si další piva a také tvrdý alkohol. Nově příchozí pouští metalovou hudbu, Paní Samiecová opět sniţuje jeho hlasitost. I v tomto případě zřejmě dochází ke kolizi mezi vkusem hostů a obsluhy.
45
12:55, Dva hosté – muţ a ţena. Muţ, 24 let, ţena cca 25. Odcházejí do šipkové herny, zdraví se s hostem, který tam jiţ je. Zapínají druhý automat, hrají šipky. Oba si objednávají nealkoholické nápoje.
12:57, Přicházejí dva muţi – vypadají mladě. Jeden z nich zde jiţ dnes byl – hrál fotbal. Odcházejí do zadní části hlavní místnosti. Mění peníze na ţetony.
13:00,
Dva
alkoholu.
hosté
v třetím
Debatují
spolu
boxu
stále
vedle
mne
hlasitěji,
pokračují
překřikují
v konzumaci se.
Přišli
tvrdého se
opít,
z jejich hovoru to jednoznačně vyplývá64.
13:15, Host, který jako první přišel hrát šipky, odchází. Zdá se, ţe je něčím rozezlen.
Nesouvisle
někomu
nadává.
Pár
v šipkové
herně
zůstává.
Muţ
se
vyklání, zve mne, zda bych chtěl zahrát také. Souhlasím. Oba dva jsou hráči jednoho z místních šipkařských týmů.
13:25, Hrajeme šipky. Mezi tím přichází další dva mladí hosté. Jeden z nich byl v původní pětici, která v pohostinství byla dopoledne. Přidávají se ke svým kolegům u fotbalového stolu.
13:32,
Hosté
od
třetího
boxu
odcházejí.
Vypadá
to,
ţe
přinejmenším
jeden
z nich je silně opilý. S paní Samiecovou se domlouvá na pozdějším zaplacení svého účtu.
13:45, Přicházejí další dva členové šipkového klubu, muţi (35,40). Ptají se nás, zda budeme ještě dlouho hrát. Usedají ke stolu v herně, objednávají si nealkoholické nápoje. Paní Samiecová se jich ptá, zda přišli trénovat před zápasem. Odpovídají souhlasně.
64
„Opití se“ uváděli někteří hosté jako důvod návštěvy pohostinství i v průběhu kvantitativní sondy, která je zmiňována výše. Nejednalo se ale o početnou kategorii.
46
13:50, Přesouvám se ze šipkové herny zpět do hlavní místnosti. Skupinka u stolního fotbalu se mezitím rozrostla o dalšího hráče (nejsem přesně schopen určit, kdy přišel). Hrají a současně se baví. Předmětem jejich diskuze jsou děvčata.
13:55, Pár, s nímţ jsem hrál šipky odchází s tím, ţe se moţná ještě staví večer.
Někteří
hosté
se
do
Hrocha
„vracejí“,
přicházejí
vícekrát
denně.
V tomto případě jde opět, jako u generační kolize, o jev, který jsem zde pozoroval vícekrát.
13:57, Mezi mladými u fotbálku dochází k hádce. Vyměňují si názory, zdá se, ţe by mohlo dojít k fyzickému konfliktu. Dva z mladíků se chovají, jako by byli opilí, přitom ale konzumují pouze nealkoholické nápoje. Jak uvidíme v další části této práce, někteří z hráčů stolního fotbalu jsou hostinským i jinými hosty „podezíráni“ z uţívání marihuany. Ta ale většinou nezpůsobuje agresivní chování.
14:05, Mladíci odcházejí. V pohostinství zůstávají pouze dva hráči šipkového klubu, kteří trénují v zadní místnosti a já. Rozhoduji se odejít na oběd.
14:45, Vracím se z oběda. Oba šipkaři ještě stále trénují. Do pohostinství přibyli dva noví hosté – starší muţ a mladší ţena (otec s dcerou?). Muţ má před sebou pivo, ţena sklenici červeného vína. Baví se šeptem.
14:50, Přichází pan Samiec. Přebírá pohostinství, loučí se se svou manţelkou. Paní Samiecová odchází. Vystřídání obsluhy současně znamená změnu atmosféry pohostinství. Osobně tuto změnu vnímám jako významnou. Pan Samiec projevuje ve svém
chování
podle
mého
soudu
k hostům
mnohem
menší
míru
extroverze
a
demonstrativní empatie neţ jeho choť.
47
14:55,
Starší
muţ
a
mladá
ţena
zkoušejí
hrát
šipky
na
automatu
v hlavní
místnosti pohostinství. Ţena vysvětluje muţi pravidla.
15:06, Pohostinství opouštějí hráči šipek, kteří sem přišli trénovat. Loučí se s panem Samiecem, ještě několik minut diskutují o nadcházejícím zápase a pak odcházejí.
15:18, Pár u automatu v hlavní místnosti skončil se hrou. Platí a rovněţ odcházejí. Pohostinství je prázdné. Pan Samiec na automatu v hlavní místnosti hraje „nasucho“ – tedy s vypnutým počítáním šipek. Ptá se, zda bych nechtěl také zahrát. Souhlasím. Hraní šipek je zde asi nejen formou soutěţe – duelu, ale také sociální komunikace. Hostinský si se mnou při hře povídá na různá témata – především politická.
15:25, Naši hru ukončují tři hosté. Všichni muţi (asi třicetiletí). Z jejich rozhovoru vyplývá, ţe mají po práci a přišli společně na pivo. Usedají do druhého boxu, objednávají si pivo a také tvrdý alkohol.
15:30, Muţi se baví převáţně o práci. Jeden z nich hledá pro své argumenty podporu u hostinského. Hostinský mu přikyvuje.
15:40, Přicházejí dva hosté. Rovněţ po práci. Oba Dnes
ale
nechtějí
hrát.
Objednávají
si
pivo.
jsou hráči šipkového klubu. Přisedám
k nim
a
debatujeme
hlavně o politice.
15:45, Ke dvěma hostům a ke mně se přidává třetí – také hráč. Muţi v prvním boxu si dělají legraci z jednoho ze svých kolegů. Hostinský zakročí na jeho obranu agresivním prohlášením. Je to dnes poprvé, co se obsluha takto zapojila do
nějakého
s hostinským
hovoru. většinou
Hosté
ještě
souhlasí.
chvíli To
vzrušeně
povaţuji
za
diskutují, další
zdá
důleţitý
se,
ţe
okamţik.
48
Hostinský se zapojuje do hostů explicitním vyjádřením svého názoru na téma, aniţ by byl tázán. Dokazuje tak svou dominanci?
15:50, Naše skupina ve třetím boxu se rozrůstá o přítelkyni jednoho z hostů (25). Debata o politice pokračuje, zatímco muţi v prvním zřejmě uvaţují o odchodu.
16:15,
Tři
muţi
platí
a
odcházejí.
Neustále
bouřlivě
diskutují
o
nějakém
problému. Hostinský je gestem vyprovází „tak už jděte, mějte se…“. Zde jde o tentýţ projev jako v předchozím případě: hostinský je „pánem“ hospody.
16:45, Odchází také host v našem boxu a jeho přítelkyně. Zůstáváme tři. Jeden z hostů navrhuje opět šipky. Jdeme hrát. Host, který šipky navrhnul pouští jukebox (nyní hraje česká populární hudba). „Ty máš tady ale pohodu“ obrací se na hostinského. Odpovědí mu je: „že jo, já to vždycky říkám“. Objednává všem /host/ malého panáka broskvové vodky.
17:15, Hrajeme šipky. Broskvová vodka je vypita. Pro dodrţení místního rituálu je nutné rundu „otočit“. Činí tak druhý z hostů. Mezi tím přichází pár, který zde jiţ jednou byl. Tentokrát nehrají šipky, ale usedají do druhého boxu. Muţ si dává kávu, ţena limonádu. Diskutují spolu. Jejich návrat, zřejmě z nákupu ve městě,
interpretuji také tak, ţe Hroch je pro ně více neţ jen obyčejnou
hospodou nebo prostým klubem, kde hrají šipky. Návraty sem jsou moţná součástí jejich běţného chování, lze říct, ţe toto místo svým způsobem „mají rádi“ a proto se vracejí.
17:45,
V pohostinství
se
velmi
rychle vystřídali
dva
hosté.
Jeden
přišel,
objednal si pivo, vypil je takřka najednou a odešel. Druhý usednul k volnému prvnímu
stolu
nalevo.
Dříve,
neţ
si
stačil
cokoliv
objednat
mu
zazvonil
telefon. Po krátkém hovoru se zvednul a odešel také.
49
18:00, Po třetí broskvové vodce odcházím na čerstvý vzduch /na večeři/.
18:30, Do pohostinství přibyli dva hráči elektronických šipek a dva stolního fotbalu. Dva kolegové, se kterými jsem hrál šipky před svým odchodem se hlučně baví
s hospodským
u
stolu
naproti
jejich
boxu.
Sedám
si
k sousednímu
a
poslouchám. Debata se týká především sociálních otázek; výplat, státní podpory v nezaměstnanosti, dětských přídavků.
18:40,
K páru
šipkařských
u
druhého
muţstev
(26
boxu let)
a
se
přidává
jeho
jiný
přítelkyně
pár: (18
kapitán
let).
jednoho
Začínají
ze
s nimi
konverzovat. Hostinský se zvedá od stolu a odchází je obslouţit.
18:52,
Hosté
u
třetího
boxu
uvaţují
o
odchodu.
Během
několika
minut
ale
přichází další host, muţ (cca 30), jejich kamarád. Usedá k nim. Na vyzvání opět usedám také. Řeč se vede o náboţenských otázkách. Jeden z hostů navrhuje další „kolo“ broskvové vodky ale to odmítám. Broskvová vodka, které se zde přezdívá „bon pari“, a její pití po rundách s „otáčením“, kdy postupně platí všichni zúčastnění hosté patří k typickým rituálům v pohostinství. Tento druh konzumace alkoholu ale není oblíben u všech hostů.
18:57, Oba páry u druhého boxu se hlasitě baví. Je slyšet výbuchy smíchu. Jeden z hráčů šipek, kteří zde byli po 18:30 odchází. Druhý si přisedá k těmto dvěma párům. Tím se debata stává ještě druţnější. Objednávají si broskvovou vodku, pozoruji stejný rituál a „otáčení“
19:15, K oběma párům se
u sousedního stolu
přidává také hostinský.
19:22, Do pohostinství se vrací jeden z hostů, který zde jiţ odpoledne byl. Zdá se, ţe je zcela opilý. Hostinský ho upozorňuje, ţe mu nenalije ţádný
50
alkohol. Host se otáčí a mizí ve dveřích. Nesouvisle nadává. Zřejmě u něj došlo k překročení společensky únosné míry alkoholu. Opilému hostu není podán a hostinský mu sděluje, aby šel domů.
19:35, Přichází další pár, o něco starší (40,45 let). Odcházejí do šipkové herny hrát. Jeden z hostů ve druhém boxu je ironicky komentuje. Dostává se mu za
to
vyplísnění
od
hostinského
Toto
není
neţ
další
ukázka
dominance.
Hostinský při různých příleţitostech ukazuje ţe „má navrch“.
19:50, Pár, který zde byl jiţ podruhé, odchází takřka současně se dvěma hosty, kteří trávili čas politickými debatami u třetího boxu. Tím se zábava u obou boxů tiší, u druhého více. Jeden z hostů vyzývá zbývající pár a sedícího hráče šipek, zda by si nechtěli přesednout. Hráč odpovídá, ţe za chvíli odchází také. Pár se stěhuje k nim. Zde pokračuje debata o náboţenství.
20:00,
Ve
dveřích
pohostinství
je
starší
ţena.
Zdá
se,
ţe
někoho
hledá.
Nejprve nahlíţí dovnitř. Hostinský se na ni obrací „Hledáte někoho? Tomáš tady dneska nebyl“. Ţena vchází dovnitř. Pozoruje prostor pohostinství. Nakonec se otáčí a zase mizí ve dveřích. Hostinský zná nejen hosty, ale i lidi, kteří za nimi přicházejí. Má přehled o lidech, kteří zde jiţ byli.
21:05, Všichni hosté u třetího boxu se zvedají. Jeden z nich pouští hudbu v Jukeboxu, pár, který se dříve přestěhoval ze druhého boxu odchází za párem, který je nyní v šipkové herně. Zbývající host odchází na záchod.
21:15, Hraji sám šipky na automatu, který se nachází v hlavní místnosti. Mezi tím přichází další host a usedá ke stolu nalevo, naproti třetímu boxu. Je to mladý muţ, má po práci. Ptá se, zda se můţe přidat k mé hře. Souhlasím a tak hrajeme, a diskutujeme. Stěţuje si na špatně placenou a namáhavou práci.
51
21:25, Dohráli jsme. Poslouchám další stíţnosti a snaţím se na ně reagovat. Zatím
u
vedlejšího
stolu
probíhá
stále
bouřlivější
výměna
názorů
na
téma
křesťanství. Náboţenská debata není u Hrocha aţ tak neobvyklá. Někteří z hostů se hlásí ke křesťanství, další je otevřeně odmítají. Zdá se ale, ţe třecí plochy, které tak vznikají, se řeší spíše konverzací neţ otevřeným konfliktem.
21:35, Hostinský upozorňuje, ţe dnes brzy končí. Hosté si objednávají poslední pivo.
Jeden
z debatérů
u
třetího
boxu
vkládá
peníze
do
jukeboxu.
Pouští
metalový videoklip. Zdá se, ţe hudba má v tomto případě působit jako argument v debatě, kterou vede.
21:40, Hostinský ironicky komentuje debatu u třetího boxu. Hráč, který se právě vrací z herny mu hlasitě přitaká.
21:45, Hostinský se obléká. Hosté spěšně dopíjejí.
21:50, Opouštíme pohostinství U Hrocha. Loučíme se. Hostinský zamyká dveře a branku, předtím mne poţádal, abych zhasnul světlo. Rozcházíme se domů.
52
Část čtvrtá: Lidé v pohostinství U Hrocha Kdo jsou návštěvníci pohostinství U Hrocha? Jaký je jejich vztah k tomuto podniku? Jaké je jejich místo v něm? A jaké je místo Hrocha v jejich ţivotech? Na tyto otázky
zde, společně s nimi samými odpovíme.
V druhé části této práce jsem uvedl, ţe se pohostinství U Hrocha nachází v
oproti svým konkurentům
minimální s topením.
pohodlí,
nevýhodné situaci: prakticky podzemní místnost,
minimální
V bezprostřední
nabídka,
blízkosti
nedostatek stojí
denního
konkurenční
světla,
podnik
problémy
bez
těchto
potíţí a s širší nabídkou jídel, v okruhu do dvou set metrů pak nejméně dva další.
Kdyby
kritérií,
se
jako
hosté je
rozhodovali,
nabídka,
nebo
zda
pohostinství
čistota
či
navštíví
dostupnost,
pak
výhradně by
dle
Hroch
uţ
pravděpodobně neexistoval. Přesto, pohostinství funguje. Kaţdý den, kdy je otevřeno, se zaplní hosty. Jak ukázala sonda zmíněná ve třetí části práce, jsou to převáţně lidé, kteří zde přicházejí pravidelně. Jít do hospody pro ně znamená jít do Hrocha. Někteří se zajímají o elektronické šipky, další o stolní fotbal. Jiní přijdou pouze posedět. Hroch je pro ně místem, které má svůj genius loci65. Jaký je vztah těchto hostů k pohostinství? A k sobě navzájem? Co si hosté myslí o pohostinství U Hrocha? Na tuto otázku se nyní pokusím odpovědět pomocí jích samotných.
4.1 Já-host a hospoda U Hrocha Jestliţe je moţné postavit rovnítko mezi pohostinství U Hrocha a jednu konkrétní osobu, která toto pohostinství nejlépe reprezentuje, je touto osobou hostinský,
pan
Bohuslav
Samiec.
Tráví
U
Hrocha
většinu
času.
I
kdyţ
v pohostinství pracuje společně se svou chotí, je to on, kdo obsluhuje hosty po většinu denní doby, a zejména pak večer, kdy v pohostinství najdeme nejvíce
65
Genius Loci – soubor mimořádných vlastností a významů charakteristických pro určitou sídelní lokalitu, propojující neopakovatelným způsobem určité lidské dílo s určitým přírodním prostředím. – velký soc. slovník, str. 341
53
lidí. Pátrání po tom, co pohostinství pro své hosty, a jací jsou tito hosté, jsem nemohl začít jinde, neţ právě u něj. Jako výchozí otázka pro respondenty byla pouţita „Co ty, a hospoda U Hrocha?“.
Jedná
se
o
dostatečně
otevřenou
otázku,
která
respondentovi svobodu uchopení problému - neimplikuje odpověď.
poskytuje
Pokud jde o
výběr respondentů, vyuţil jsem techniku „sněhové koule“ (popis pouţití této techniky
a
schéma
získávání
respondentů
jsou
součástí
přílohy
této
práce
budou
dále
stejně tak, jako metodika zpracování získaných rozhovorů). Respondenti,
kteří
byli
ochotni
podstoupit
rozhovor
identifikováni svými přezdívkami, respektive jejich zkratkami. Ještě dříve ale povaţuji za nezbytné je alespoň stručně představit:
Bohouš (Boh) Hostinský, p. Bohuslav Samiec. 52 let. U Hrocha je od roku 1997, pracuje zde, najdeme jej v pohostinství prakticky kaţdý den.
Radek (Rad) Pravidelný
návštěvník,
v současnosti
kapitán
jednoho
z muţstev
hrajících
elektronické šipky. V „civilu“ řidič z povolání, 26 let.
Šakal (Šak) Pravidelný
návštěvník
cca
od
r.
1998,
hráč
jednoho
ze
šipkařských
týmů,
obráběč kovů, 25 let.
Rumek (Rum) Technologický
návrhář
/
projektant.
28
let.
Také
pravidelný
návštěvník,
povaţován za jednoho ze „sluţebně“ nejstarších návštěvníků vůbec.
54
Robert (Rob) Dělník, 32 let. Pochází z dvojčat, oba dva bratři pohostinství navštěvují.
Soňa (So) Kadeřnice – podnikatelka. 18 let.
4.1.1 První reakce První důleţitá,
reakce
neboť
do
respondentů určité
na
míry
výchozí
určovala
otázku další
je
dle
směr,
mého
kterým
soudu se
velmi
rozhovory
ubíraly. Jak tedy jednotliví hosté na její poloţení odpověděli?
Co ty, a hospoda U Hrocha?
To je moje hospoda. Vlastně, mojí manželky. Ale ta ji má jenom v papírech a dělá účty (Boh, ř. 1-2). Tato odpověď hostinského má zřejmě za cíl jasně vymezit vztah mezi tazatelem a respondentem ze strany respondenta. V podtextu výpovědi jako by se nacházelo „no
a
co
jsi
čekal,
ţe
řeknu?“.
Bohouš
zdůrazňuje
svůj
vlastnický
vztah
k pohostinství, který jako by v očích tazatele mohl ohroţovat fakt, ţe je vlastně jeho manţelky – zdá se, ţe je na tuto otázku citlivý. Bohouš také zároveň vymezuje své postavení vůči okolí. On je v pohostinství dominantním prvkem. Je jeho66. V dalších odpovědích byla snaha reagovat pokud moţno vtipně a pohotově. No, jak si někdo kupuje hospodu, tak si tahle hospoda koupila mě. Tak to já a hospoda U Hrocha. To je všecko, co k tomu můžu říct. (Rad. Ř. 1-2). Sdělení
nepostrádá
moment
překvapení.
Implicitně
předpokládáme, ţe host do pohostinského zařízení přijde za nějakým účelem. Ne, ţe jej pohostinské zařízení (jako by z vlastní vůle) „přitáhne“. „koupí“ si jej. Výpověď je na konci uzavřená, respondent klesá hlasem buď proto, ţe
66
Jak jsme si jiţ všimli v části popisující „jeden den“ u Hrocha, kategorie dominance ze strany hostinského zde není projevem, který by byl neobvyklý. Objevuje se vůči hostům, takţe se nelze divit, ţe se nyní objevila vůči mne.
55
očekává doplňující otázku, nebo ukončení rozhovoru. Je cítit, ţe dává tazateli čas „vstřebat“ absurditu své odpovědi. Kromě určení stavu Já -> Vy ve smyslu dominance (Bohouš), nebo navození stavu překvapení (Radek), se objevily dva typy reakcí respondentů na poloţenou otázku. Prvním typem byla definice „proč sem chodím“. Takto odpověděli Robert a Šakal Coby? Já tady chodím na pivo a zahrát si. Šipky (Šak, 1); Já tu chodím na pivo. Občas. Mě tady ty vaše hospodské sporty nezajímají (Rob. 1-2). Povšimněme si toho, ţe v obou výpovědích se nachází dvě stejná témata ve stejném pořadí, ale s „obráceným znaménkem“. Oba respondenti nejprve reagují tím, ţe do Hrocha chodí na pivo. V zápětí zmiňují „hospodské sporty“, coţ je zde vzhledem k existenci klubu především šipkový sport67. Zatímco Šakal se k němu otevřeně přiznává, Robert jej výpovědi. podána,
I
kdyţ
ukazuje
samotná spíše
na
výpověď
otevřeně odmítá jiţ ve druhé větě své
zní
vyměřený
ţe
„nezajímají“,
negativní
vztah.
způsob,
V kaţdém
jakým případě
byla ale
souslednost dvou významů (pivo – šipky), která se objevuje u dvou, na sobě nezávislých rozhovorů ukazuje na moţnost, ţe obě témata jsou ve skutečnosti velmi důleţitá. Jak uvidíme dále, všichni respondenti se v průběhu rozhovorů k šipkovému sportu nějak vyjadřovali. Jedná se tedy o druh aktivity z hlediska tohoto pohostinství velmi významný. Druhým typem úvodní reakce respondentů na otázku byla snaha „zlehčit“ jak vlastní výpověď, tak i samotnou otázku, potaţmo tazatele: …Já a hospoda. To je blbá otázka. Já tady chodím na pivo (Rum, 1…);
…Na mě se nedívej. Já jsem tady omylem. (So, 1)….
V prvním případě výpověď implikuje předchozí znalost tazatele: „Já a hospoda“
=
s předchozí
„to
musíš
uváděnou
vědět“.
Následuje
kategorií.
Tedy,
výpověď, důvod
která proč
je
obsahově
tázaný
shodná
pohostinství
navštěvuje. Důvod se shoduje se dvěma dalšími, výše uvedenými, a je to pivo. Avšak „blbá otázka“ před uvedením tohoto důvodu, jako by jej odlehčovala. Hned následující výpověď obsahuje nepřesné určení frekvence a doby návštěv Teda, fakt je, že dost často a občas posedím i delší dobu (Rum 1-2). Tato frekvence „dost často“ tvoří s
67
Viz. Část třetí
56
„chodím na pivo“ uzavřený celek, který je dále doplněn o hodnocení hospody. U Hrocha, to je taková fajná hospoda. Co ti mám na to říct? (Rum 2-3.) Respondentovi se U Hrocha líbí (je to „fajná“ hospoda), proto jej často navštěvuje, proto chodí na pivo. Naproti tomu respondentka se ihned po odlehčení „Já jsem tady omylem“ dostává k tomu, co jí do Hrocha původně přivedlo. Tématem, které se na počátku rozhovoru
objevuje,
není
hlavní
zájem
proč
sem
chodí,
ani
co
zde
dělá,
případně nedělá, ani hodnocení hospody. Je to obracení se k určitému bodu, k tomu, jak se sem dostala. Shrňme tedy první reakce. Návštěvníci odpovídali na obecně poloţenou otázku
jedním
několika
moţných
způsobů.
Prvním
bylo
poukázání
na
vlastní
postavení v rámci podniku (hostinský). Druhým pak sdělení proč sem chodím, a co zde dělám (Robert, Šakal). Dalším bylo zlehčení (Soňa, Rumek), či dokonce překvapení výpovědí
(Radek).
nacházela,
V kaţdém
případě
kdyţ
ne
uţ
se
vyřčená,
ale
jako
tak
by
„za“
kaţdou
z těchto
přinejmenším
tušená
„hodnota
hospody“, jako kategorie, kterou chtěl respondent sdělit. Troufám si tvrdit, ţe tato hodnota se následně nacházela i v dalších sdělovaných výpovědích, ať jiţ ve formě explicitní, či implicitní s tím, ţe jiţ byla sdělena. Tvořila tak vlastně rámec jednotlivých výpovědí respondentů
o tom, co „oni a hospoda U
Hrocha“.
4.1.2 Témata a kategorie Návštěvníci mluvili
o
různých
pohostinství tématech.
u
Bylo
Hrocha, by
je
se
kterými
moţné
jsem
shrnout
do
vedl
rozhovory,
tři
společných
zastřešujících okruhů, jimiţ jsou:
1. Já a Hroch 2. Já, Hroch a ostatní hosté 3. Co je to Hroch?
57
První Pokud
z okruhů
se
personál,
vymezuje
v odpovědích pak
do
na
značné
otázky tyto
míry
spojené otázky
s osobou
objevují
nekonkrétně.
Jsou
hosta
a
ostatní
pohostinstvím.
hosté,
generalizováni,
případně označování
třetí osobou mnoţného čísla. Prostor ve výpovědích je věnován věcem, jevům a stavům
souvisejícím
s pohostinstvím.
Otázky,
které
najdeme
v tomto
okruhu,
odpovídají více na to, jaký je Hroch, mýma očima a jaký je můj osobní příběh U Hrocha?
Do této kategorie patří:
Co mne do Hrocha přivedlo?
Jak dlouho, jak často sem chodím?
Co se mi tady líbí?
Co se mi tady nelíbí?
První a druhá otázka jasně poukazují na respondentův „příběh“. Hrocha
něco
navštěvuje
původně
přivedlo,
s určitou
frekvencí
bylo
to
(coţ
před
můţe
určitou souviset
dobou, s oběma
Hosta do
pohostinství předchozími
otázkami). Co se mu zde líbí či nelíbí pak představuje hodnocení pohostinství v kategorii konkrét. Jednotlivých věcí – třeba i detailů, které však mají na jeho vidění prostoru takový vliv, ţe je musí zmínit – v jeho očích „dělají Hrocha Hrochem“. Druhá kategorie, tedy Já, Hroch a ostatní hosté vymezuje vztah respondentů k jiným
hostům
v rámci
pohostinství.
Tento
vztah
je
určen
dvěma
faktory.
Prvním z nich je skutečnost, ţe někteří hosté se setkávají nebo přinejmenším z různých důvodů míjejí i mimo pohostinství. Mají podobné cesty ve městě, pracují v jednom podniku a podobně. Druhým, a podle mého soudu zásadnějším faktorem jsou partnerské vztahy, které s Hrochem souvisejí. Souvislost můţe být dána tím, ţe se partneři u Hrocha seznámili. Dále tím, ţe Hrocha společně navštěvují,
ţe
zde
jednotliví
hosté
řešili
své
partnerské
problémy,
nebo
dokonce rozchody. Partnerský vztah můţe být důvodem, proč se host do Hrocha vůbec
dostal.
Ve
výpovědích
nemusí
dokonce
jít
jen
o
jejich
vlastní
partnerské vztahy, ale také vztahy jejich blízkých, na něţ ve svých výpovědích ukazují. Vztahy, které nejsou ohraničeny pouze prostorem pohostinství a Hroch
58
tedy není jediným „jevištěm“68, na němţ se odehrávají, ač s ním bezprostředně souvisí, mohou dle mého názoru poukazovat
na důleţitost pohostinství v ţivotě
jejich aktérů. Vedle výše uvedených se v kategorii „Já, hroch a ostatní“ objevují i další témata,
která
souvisejí
s postojem
respondentů
k ostatním
hostům,
a
také
k činnostem:
Ostatní hosté mým pohledem
Hosté a hospodské sporty
S kým se bavím? A s kým ne? Kdo mi vadí?
Já, Hroch, Vztahy
Kategorie „Hospodské sporty“ by mohla být i v předchozí skupině, tedy Hroch a Já. Jedná se o kategorii, kterou je obtíţné
zařadit, a protoţe sporty –
jako činnosti – vţdy souvisejí s lidmi, kteří je vykonávají, vloţil jsem ji právě zde. Posledním, ale nikoli nejméně významným, je třetí okruh témat.
Tedy, „Co
je to Hroch“. Všichni hosté – respondenti se v průběhu a zejména pak v závěru rozhovoru dostali k určité formě kategorického hodnocení pohostinství. Toto hodnocení
bylo
spojnicí
obou
předchozích
okruhů69
vtěsnaných
většinou
do
relativně krátké výpovědi. Tato výpověď určovala jejich vztah k pohostinství, stejně tak jako místo, které v něm zaujímají a obraz, jaký v jejich hlavách pohostinství vytváří. Je moţné ji rozdělit na dvě kategorie:
Celkový obraz hospody U Hrocha
Co je pro mne Hroch?
68
Asociace s dramaturgickou sociologií E. Goffmana která zde vzniká by mohla být zajímavým tématem k dalšímu rozvedení, ale nebyla záměrná. 69 Jak je patrno ze schématu, grafické přílohy č. 5
59
4.1.3 Cesta do Hrocha – jak se hosté poprvé dostali do Pohostinství v roce 199770 přivedla potřeba změnit
Současného hostinského do Hrocha
zaměstnání. Chtěl zde provozovat malou restauraci. Zákazníky měli být lidé, kteří
se
pohybují
po
blízkém
autobusovém
stanovišti
–
řidiči
a
obsluţný
personál …A třeba autobusáci by sem chodili na oběd a na pivo… (Boh. Ř. 37-38). Zatímco samotný hostinský se měl starat o hosty a čepovat pivo, jeho ţena si měla vzít na starost kuchyni71.
Záměr ale nevyšel a z restaurace se stal výčep, kde se dnes
ligově hrají elektronické šipky72. Někteří z hostů, které zde dnes potkáme, přišli do pohostinství poprvé ještě v době, kdy v dnešním Hrochu hospodařili jeho původní nájemci. Roman, jeden z pravidelných návštěvníků si dokonce vzpomíná na oslavu, kdy současné pohostinství
bylo
pouze
prostorem
pro
uzavřené
společnosti
v rámci
jiné
restaurace. …Já jsem byl na té oslavě, když to patřilo pod Škorpijona. Tenkrát se tady nevcházelo od toho autobusáku, jak teď, ale zezadu. Jenže s tím pořád něco dělali a stěhovali to. Hroch, to vlastně nebyla hospoda, jako je to teďka, ale byla to jenom takové místnost pod škorpiónem, kde se měly dělat oslavy. Byla tady jedna, ta první a na té já jsem právě byl (Rum, 14-21). Na tuto skutečnost je pyšný – je zde patrné vyjádření
vztahu
k
pohostinství.
Ve
skutečnosti
z něj
ale
pravidelného
návštěvníka udělala aţ nutnost čekat kaţdý den po práci na autobus. V hospodě byli přátelé, kteří potom zaloţili šipkový klub73, a tak zde jiţ zůstal. Jiného
hosta,
v současné
době
také
pravidelného,
do
Hrocha
poprvé
přivedli kamarádi během studií na střední škole – Českotěšínském gymnáziu. Kamarádi sem dojíţděli, a tak se po škole stavovali do hospody, kterou měli po cestě74 …Jednu dobu jsme chodili taky do TuTu Baru, ale já jsem to tam nikdy neměl rád, a myslím že Macát taky ne. (Šak, 12-14) Z občasného navštěvování pohostinství U Hrocha se stal časem zvyk, a neochota chodit jinam brzy překonala případné nedostatky, které by
70
Rozhovor Bohouš, ř. 9 Rozhovor Bohouš ř. 35 – 37 72 Zmíněno v části 2 73 Rozhovor, Rumek, ř. 40-41. 74 Rozhovor, Šakal, ř. 10-12 71
60
místní pohostinství mohlo mít.75 Hlavně se mi nikam jinam nechce…(Šak. Ř. 129) I tak vznikají pravidelní hosté. Dalšího ze současných hráčů šipkového klubu si například pohostinství, dokonce za finančního přispění samotného hostinského koupilo. Radek se tak vlastně stal „pořízeným“ návštěvníkem. Na tuto událost dnes vzpomíná nejenom on sám76, ale také hostinský Oni se nějak domluvili, aby ho mohli vykoupit z té Vyrubané, a když jsem viděl, že mají peníze, tak jsem jim přidal taky. (Boh, 91-92). sporadicky
jiţ
dříve77,
byla
to
právě
tato
A i kdyţ se U Hrocha objevil událost,
která
z něj
udělala
pravidelného návštěvníka. Není ovšem bez zajímavosti, ţe Radek pouze tuší78 a kolik vlastně tenkrát jeho příchod šipkový klub stál peněz. Některé hosty do Hrocha přivedl partnerský vztah. Teprve osmnáctiletá kadeřnice Soňa přišla s kamarády. Ti ovšem chtěli hrát stolní fotbal, s jejím tehdejším přítelem Filipem79. I kdyţ nikdy dříve „do hospody“ moc nechodila a pokud ano, tak do sousední Lokálky80, dnes navštěvuje pohostinství U Hrocha pravidelně.
Dvaatřicetiletý Robert začal do Hrocha chodit původně proto, aby
si odpočinul po práci81. Kdy přesně to bylo, neví. Poprvé přišel: …hned potom, co se to tu otevřelo. Ono to jednu dobu bylo otevřené, ale nějak se tady míchalo s těmi majiteli… (Rob. 8-10). První příchody jednotlivých respondentů do Hrocha od sebe dělí roky. Také prvotní příčiny byly různé. Chodí sem různě dlouho a také různě často. Jak
často
zde
bývají?
Odpověď
na
tuto
otázku
není
jednoznačná.
Za
jednoznačnou ji můţeme povaţovat jen v případě hostinského – ostatně, kdo by měl být v pohostinství častěji, neţ on? …Chodím tady každý den, však to vidíš. Čepuju, bavím se s lidma (Boh, 2-3). Hostinský je ale, co se frekvence návštěv týče, osoba zvláštní. Zatímco pro ostatní je pohostinství místem oddechnu, pro něj je to v prvé řadě práce. Radek, kterého si Hroch kdysi „koupil“, zde původně byl k vidění přibliţně
75
Rozhovor, Šakal, ř. 4-5, 129-130 Rozhovor, Radek, ř. 1-2 77 Rozhovor, Radek, ř. 7-8 78 Rozhovor, Radek, ř. 33-34 79 Rozhovor, Soňa, ř. 1-3 80 Rozhovor, Soňa, ř. 3-4 81 Rozhovor, Robert, ř. 59-60 76
61
jednou, za dva měsíce82. Dnes je mnohem častějším hostem. Říká, ţe
…tak čtyřikrát
týdně se přijdu podívat, když můžu… (Rad. 129-130.) Roman, „starý host“ je zde „Tak třikrát týdně“ (Rum. 107) Jak často do Hrocha přichází nevíme od Soni. Snad jen to, ţe se zde poprvé objevila někdy na jaře roku 200583. Šakal přiznává, ţe zde sedí dvakrát,
nebo
třikrát
měsíčně84.
…No, skoro každý den. (Šak. 2) Zatímco Robert
Z toho
vyplývá,
ţe
v kategorii
frekvence
návštěv pohostinství se vytvářejí čtyři skupiny. První z nich tvoří hostinský, je přítomen kaţdý den, protoţe to je jeho práce. Druhou pak hosté, kteří jsou u Hrocha skutečně často – přicházejí skoro kaţdý den. Následují ti, kteří „přiznávají“ 2 – 4 návštěvy týdně. A jsou i méně častí návštěvníci, jako Robert který sem přichází několikrát měsíčně. Pokud jde o to, kdy se hosté do pohostinství poprvé dostali, je zřejmé, ţe aţ na Soňu, která má teprve 18 let to bylo před roky. Pohostinství tedy navštěvují léta, znají ho a také znají sebe
navzájem.
Vzhledem
k tomu,
ţe
absolutní
počet
návštěvníků
vysoký, můţeme povaţovat za pravděpodobné, ţe většina z hostů
není
nijak
se zná.
4.1.4 Co se hostům U Hrocha líbí a Co ne Robert porovnává Hrocha, jak vypadá nyní s tím, jaká hospoda to byla dříve.
Od té doby, co to tu má Bohoušek se hodně zlepšilo… K lepšímu. Pořád je to taková putyka, ale už
trochu taková, no nejmíň čistší (Rob. 11-16). Zdá se tedy, ţe se mu zde nyní líbí více, neţ kdysi. Měřítkem kvality hospody ale pro něj není pouze čistota
…Kdysi, to býval lepší
Hroch. Teď se z toho stává prostě jenom šipkařský klub, kde se hraje… (Rob. 44-45). Robert současně říká, ţe Hroch je nyní lepší i horší, neţ býval. z těchto postojů u něj můţe převaţovat?
Který
No, dřív jsem tady chodil častěji, než teďka (Rob. 24).
Jestliţe chce Hrocha nějak pojmenovat, pak kolísá mezi putykou a šipkovým klubem. Přitom je orientován do minulosti.
Jako by chodil do Hrocha, který uţ
neexistuje. Do Hrocha, který zde existoval před několika lety, a který se
82
Rozhovor, Radek, ř. 7 Rozhovor, Bohouš, ř. 12 84 Rozhovor Robert, ř. 16-17 83
62
změnil v současnou podobu s tím, jak se měnily vnější i vnitřní podmínky pro jeho existenci. Vzpomíná na výzdobu stěn: …Kdysi, Pamatuješ? Tady bývala taková ta výzdoba na stěnách… …Všude na zdech byly různé postavičky (Rob. 76-82). A vzpomíná na „staré časy“ (Rob. 88-89). Jak „staré“ nelze určit. V kaţdém případě ale hovoří o „dříve“, „kdysi“ a „dnes“. Jako by, přinejmenším z části, byl sice tady, ale nikoliv nyní, leč tehdy. Na „staré časy“ vzpomíná také Roman.
V jeho
případě
v současnosti. Můţe zde
je
ale
zdroj
„příjemného“
pocitu
z hospody
…posedět, pokecat, nikdo mě neotravuje, nikdo po mě nic nechce (Rum. 47-
48). V obecné rovině tvrdí, ţe U Hrocha je
Fajna partyja (Rum. 47). Coţ se dá
přeloţit jako parta příjemných lidí. Negativní vzpomínky na pohostinství se naopak u něj váţou k minulosti; k době, kdy se měnila vnitřní výbava Hrocha, kdyţ se zde svítilo UV lampou
To byl hnus, říkalo se tomu tmavomodrý sklep… (Rum. 93-94).
Pro nejmladší z našich hostů, pro Soňu je Hroch více, neţ cokoliv jiného přítomnost. Hrocha srovnává s nedalekou Lokálkou, kam chodila dříve …Je tam spousta mladých kluků, kteří hrajou fotbálek. Ale vlastně jsou tam jenom proto, aby uhnali nějakou babu… …Tady je to jiné, tady jsou už trochu starší, se kterýma se dá rozumně pokecat (So. 7-10) Cítí se tedy lépe mezi staršími, se kterými si můţe promluvit. Ale nejen to, také si zahrát šipky85.
Uchvacuje
jí
různorodost
návštěvníků,
která
vyniká
v porovnání
s jinými hospodami stejně tak, jako „věk“ s Lokálkou 86. Ve výsledku to nazývá pohodou. Ve výpovědích hostů se tedy objevuje patrný prvek srovnávání. Dříve X nyní. Tam X Tady. Hroch je respondenty charakterizován srovnáním; buď se sebou samotným
v jiném
čase,
nebo
s jiným
místem,
které
respondent
povaţuje
za
srovnatelné. Příjemné, nebo naopak nepříjemné vlastnosti pohostinství nemusí být ani zdaleka spojeny pouze se vzpomínkami nebo s aktuálním záţitkem z moţnosti si popovídat. Také zvyk, touha zachovat si určitou jistotou a stálost můţe hrát, při návštěvách a hodnocení tohoto místa svou roli. Šakal zde můţe například 85 86
Rozhovor Soňa, ř.29 Rozhovor Soňa, ř. 37 – 45, má se tím na mysli, ţe hosté u Hrocha jsou starší, neţ hosté v Lokálce
63
mít
„…svoji sekyru, a taky ji tady věčně mám“ (Šak. 64-65)87, na Hrocha si „zvyknul“. Samotná
představa,
ţe
by
sem
nemohl
chodit
a
musel
si
hledat
jinou
hospodu,
je
pravděpodobně dosti nepříjemná, protoţe jinde by uţ to „nebylo ono“, protoţe „Hroch je jenom jeden“.88 S jeho prostředím jej váţí příjemné záţitky. Pro Radka je výhodou pohostinství U Hrocha moţnost bavit se. Posedět, pokecat. Odreaguje se, zaţije „srandu“ (Rad. 105-107). Vadí mu zde, ţe se hosté někdy neumí domluvit89. neţ
z jasného
I u něj lze předpokládat kategorii zvyku, která ale spíše
prohlášení
vyplývá,
jak
uvidíme
dále,
z reakce
na
konkrétní
situaci. Kdyby hostům nepřipadalo pohostinství příjemné, nenavštěvovali by je. Kdyţ hodnotí to, co se jim na pohostinství líbí, tak vlastně udávají důvody, proč zde setrvávají
a v „negativech“ se pak objevují důvody, proč ne. Důvodem
je často sociální komunikace, tedy to, ţe si u Hrocha mohou popovídat. Jak uvidíme dále, podstatné jsou také hospodské sporty a alkohol. Nicméně se dá říct, ţe komunikace je zde na prvním místě.
4.1.5 Já a ostatní hosté Pohostinství má podle participantů atmosféru, abstraktně vyjádřenou jako „…U Hrocha je U Hrocha“ (Šak. 4) nebo „…Taková Rodinná hospůdka. A zrovna U Hrocha“ (So. 49-50). Tuto
atmosféru
Nicméně
i
kromě
jednotliví
samotného
prostoru
návštěvníci
zřejmě
vytváří mohou
skupiny. Alespoň hostinský je o tom přesvědčen
hosté, v rámci
které
zde
najdeme.
pohostinství
tvořit
…Já myslím, že jsou tady takové dvě, tři
skupiny. Jedna, to jsou ti mladí. Ti fotbálkáři… …Ta druhá skupina, to jsou šipkaři… …a pak ještě ti staří od Hrocha. Lidi, rozumíš, kteří sem chodí roky. Opravdu roky (Boh. 108-109, 118, 145-146). Toto dělení je zaloţeno na dvou kritériích. První z nich říká, co dotyčný host v pohostinství dělá. Druhé kritérium je kritériem věku. Hostinský označuje fotbálkáře za Ty mladé (Boh. 108-109). Na druhé straně jsou zde ještě „ti staří od Hrocha (Boh. 145)“. Stářím
87
Srov. část 4.1.7 Rozhovor Šakal, ř. 59-61 89 Rozhovor Radek, ř. 114-120 88
64
se ale, jak hostinský vzápětí doplňuje, nemyslí ani tak fyzický věk, jako spíše doba, po níţ hosté pohostinství navštěvují …Lidi, rozumíš, kteří sem chodí roky. Opravdu roky.
Zdůrazňuje,
ţe
přišli
dříve
neţ
hospodské
sporty
a
zůstali
pohostinství věrni. Na druhou stranu „ti mladí“, jak se zdá, jsou pro něj mladí svým skutečným věkem – většina hráčů stolního fotbalu jsou teenageři. …Nehrajou nic z toho. Prostě chodí do hospody poklábosit, přijdou na mariáš, dají si tady pivo předtím, než jdou do roboty… (Boh. 149-151). Zde tedy nacházíme souvisejících
s časem.
Jedním
dělení hostů
z nich
je
na
fyzický
základě dvou kritérií
věk
návštěvníků
(Mladí).
Druhým pak doba, po níţ pohostinství navštěvují; (Staří od Hrocha). Stále ale zůstává v patrnosti kritérium činnosti; fotbálek, šipky, ani jedno. Hostinský hosty rozdělil na skupiny. To znamená, ţe mezi nimi rozlišuje. Odkaz na „fotbálkáře“ a na „šipkaře“ je jasně patrný i u Radka90, u Roberta, ovšem v negativní konotaci91 s ohledem na šipky a v „chápající“ s ohledem na stolní
fotbal.
Šakal
chodí
do
Hrocha
šipky
prvoplánově 92
hrát
a
skupinu
„šipkařů“ povaţuje za svoji členskou skupinu …My se všichni známe a hrajeme spolu. (Šak. 9192). Být „šipkař“ ale podle něj neznamená pouze hrát šipky: …Posedíme, pokecáme, probereme co je nového a dáme si něco do nosu (Šak. 91-93). Všimněme si, jak je tento popis „vedlejších“ aktivit šipkařů podobný Bohoušovi s jeho chápáním „Starých od Hrocha“: Prostě chodí do hospody poklábosit, přijdou na mariáš, dají si tady pivo předtím, než jdou do roboty… (Boh. 149-151) Naproti tomu „mladé kluky, kteří chodí hrát ten svůj fotbálek“ vidí jakoby skrze prsty. „…celkově jím nějak nemám co říct“ (Šak. 96). Pro stolnímu
Soňu,
která
fotbalu,
„všichni“.
je
do
Hrocha
přišla
pohostinství
původně
zajímavé
mimo
se
svými
jiné
přáteli
tím,
ţe
a
kvůli
jsou
zde
…No, Radek je tady popelář. Rosťa je instalatér, druhý Rosťa je záchranář na šachtě. Já dělám
vlasy a manikúru, Honza dělal knížky (So. 37-39). nějaká konkrétní činnost. Je ráda, najde různorodé lidi,
Není tedy pro ni podstatný sport nebo
ţe si můţe „popovídat“, ţe v pohostinství
poukazuje na různost jejich profesí.
90
Rozhovor Radek, ř. 79-80 Rozhovor Robert, ř. 39, 67 92 Rozhovor Šakal, ř. 1 91
65
Hospodské sporty, tedy elektronické šipky a stolní fotbal jsou u Hrocha zřejmě
velmi
důleţitou
součástí
jeho
ţivota.
Jsou
pravidelně
zmiňovány
a
jednotliví hosté jsou dokonce řazeni do skupin podle toho, které z těchto činností
(nebo
naopak
ţádné)
se
věnují.
Hosté
k nim
mohou
zaujímat
různý
postoj, od aktivního hraní („My, šipkaři“ – Šakal) a jisté hrdosti (Radek), aţ po přezírání, nebo dokonce určitou nechuť (Robert). Je ale pro ně obtíţné vůči nim nezaujmout ţádný postoj a kaţdý respondent se k nim nějak vyhrazuje. Respondenti
vytvářejí
vlastní
„typologii“
hostů
pohostinství.
Tato
typologie většinou operuje s pojmy „šipkaři“ nebo „hráči fotbálku“. Pokusme se tuto klasifikaci porovnat z daty pořízenými během týdenní sondy U Hrocha93. Nejčastějším
důvodem
návštěvy
(23%
návštěvníků)
byly
skutečně
elektronické
šipky. Na druhém místě (18.5%) se umístil důvod „odpočinek před/po práci“. Na třetím s 17,5% stolní fotbal. Pokud bychom lidi, kteří si přišli zahrát šipky, označili jako „šipkaře“, pak tvoří takřka čtvrtinu návštěvníků. „Fotbálkáři“ pak necelou pětinu. Identifikovat Bohoušovy „Staré od Hrocha“ z těchto dat nelze. Třetí, hostinským udávaný94 charakteristický znak této skupiny spadá do druhé nejpočetnější kategorie důvodů „proč jsem dnes přišel do Hrocha“. Je však třeba předpokládat, ţe „starého od Hrocha“ charakterizuje více věcí, neţ jen fakt, ţe sem přichází před nebo po práci.
4.1.6 Partneři, kamarádi a ti, co vadí Ačkoliv
hostinský
poměrně
přesně
popsal
skupiny,
odmítá
mezi
jednotlivými hosty dělat rozdíly na základě svého postoje k nim: …Každý host je dobrý host. Když nedělá nepořádek, když zaplatí, takové hosty já mám rád. (Boh. 157-158). Samotní hosté jdou ale ve svém rozlišování a ve svých vztazích k ostatním mnohem dále. V jejich vyprávění se vynořuje kategorie partnerských vztahů, které s Hrochem souvisejí. Zajímavý je příběh Radka, který do Hrocha chodil se svou přítelkyní
93 94
Viz. Část třetí Tzn. Ţe chodí na pivo a popovídat si po práci, viz. Výše.
66
nejméně čtyři roky95. Pak se s ním tato přítelkyně rozešla a „utekla“ s jiným hráčem
elektronických
šipek.
Naneštěstí
s
člověkem,
kterého
…Měl za
Radek
nejlepšího kamaráda. A policajtem k tomu!... (Rad. 43-44) . Radek chtěl Hrocha po této příhodě opustit. Chtěl: …ty rádoby kamarády i se šipkama a s celým hrochem poslat do háje (Rad. 51-52). Bývalá přítelkyně chodila, i se svým současným partnerem do Hrocha dále. Přestoţe je …Ti kámoši, na které jsem předtím žárlil… mi otevřeli oči
tam musel potkávat, Radek se vrátil.
(Rad. 53-54). O tom, ţe nešlo o pouhou epizodu v ţivotě hospody s jejími hosty, svědčí i skutečnost, ţe událost zmiňuje také hostinský a zaujímá k ní postoj: …Ale to, jak mu Ruda přebral jeho babu, to je takové blbé. To se prostě kamarádům nedělá a Ruda se vždycky tvářil, jako Radkův kamarád (Boh. 136-138). Radka,vyjadřuje
mu
podporu,
Hostinský se tak jednak staví na stranu
jednak
prosazuje
pravidlo,
které
povaţuje
za
obecné; „To se prostě kamarádům nedělá…“ Hospoda pro návštěvníka můţe v souvislosti s konkrétní událostí dostat ambivalentní příchuť. Na jedné straně šipky a kamarádi
– na straně druhé
bývalá přítelkyně, a bývalý kamarád. Tedy jak pozitivní, tak negativní pocit v souvislosti s jediným místem – s Hrochem.
Fakt, ţe Radek zůstal a ţe se
dokonce vrátil do šipkového klubu, který na čas opustil, svědčí o tom, ţe nejspíše udělal jasné rozhodnutí a svým kolegům je nyní za podporu vděčný: …Vlastně je to od nich hodně dobré, že mě vzali., protože v půlce sezóny nemuseli… (Rad. 63-64). Událost v jeho osobním ţivotě – ve vztahu, který takto souvisel s Hrochem se stala současně událostí v ţivotě pohostinství. Zůstává v soukromém
otázkou,
ţivotě
nakolik
člověka.
Kaţdý
můţe
být
místo
z návštěvníků
jako
je
hospoda
hostem
pouze
faktorem jednou
ze
svých sociálních pozic. I přesto můţe tato jedna, působit jako významná pro ostatní, myšleno nyní host u Hrocha -> partner nebo host u Hrocha -> sok. V souvislosti
s partnerskými
vztahy
zmiňují
Hrocha
také
další
hosté.
Šakal se zde seznámil se svou přítelkyní Gábinou, která je jeho partnerkou uţ přibliţně čtyři roky96. Stalo se tak „díky“ šipkám. S Gábinou ţije, ţiví ji, zatímco partnerka studuje vysoké škole v Ostravě. Dalším příběhem je Roman a 95 96
Rozhovor Radek, ř. 42-43 Rozhovor Šakal, ř. 49-50
67
jeho kamarád Honza, v současnosti občasný návštěvník, nicméně Bohoušem rovněţ „starých od Hrocha“97. Honza a Roman sem dlouho chodili
uváděný, jako jeden ze
spolu98. Honza (v souvislosti s Hrochem) Romanovi pomohl, kdyţ od něj odešla přítelkyně99 a No, a já myslím, že já jsem pomohl zase jemu, když se rozváděl (Rum. 59). Ţe zde byli často sice přímo
neříká, ale tato myšlenka je přítomna hned v konstatování ţe
Jenže Honza tady pak začal chodit méně a tak jsem tady byl sám s ostatníma (Rum. 60-61). U některých hostů se tedy rýsuje kategorie podpory. Lidé, kteří jsou spojeni s osobních
pohostinstvím jim dříve vyjádřili podporu. Pomohli jím v těţkých situacích,
zejména
v souvislosti
s partnerskými
problémy.
Tyto
problémy mohly být U Hrocha „řešeny“, ale mohly zde i, jak dokazuje Radek, vzniknout. Aktivně do nich, přinejmenším svým názorem a hodnocením situace vstupuje také hostinský. V souvislosti
s partnerskými
vztahy
se
hosté
do
pohostinství
mohli
dostat. Pokud ale tento důvod pominul, není to signál pro jeho opuštění. Soňa do Hrocha přišla původně díky kamarádům svého přítele Filipa 100. I kdyţ sem původně
chodila
vlastně
jen
kvůli
Filipovi101
hrát
stolní
fotbal,
dnes
je
hostem spíše kvůli tomu, aby si mohla popovídat. Partnerský vztah ji tak do pohostinství
přivedl,
ale
v současné době
jiţ
není
hlavní
příčinou
jejího
setrvání zde. Jediným
hostem,
s pohostinstvím
U
který
Hrocha
o
nehovoří
partnerských je
Robert.
vztazích
Jinak
ale
v souvislosti
ovlivnily
všechny
ostatní ať uţ přímo nebo zprostředkovaně formou komentáře události související s někým
jiným.
Čím
si
to
vysvětlit?
Moţná
právě
pravidelností
návštěv
u
Hrocha. Robert je relativně „nejméně častým“ hostem, byť zná Hrocha velmi dlouho.
U
těch,
kteří
zde
tráví
více
času
je
vyšší
pravděpodobnost,
ţe
pohostinství ať uţ kladným, nebo záporným, způsobem zasáhne do jejich osobního – partnerského ţivota.
97
Rozhovor Bohouš, ř. 151 Rozhovor Rumek, ř. 57 99 Rozhovor Rumek, ř. 58 100 Rozhovor Soňa, ř. 2-3 101 Rozhovor Soňa, ř. 14 98
68
Kaţdý z hostů vnímá někoho z ostatních jako nepříjemného. Pro Soňu jsou to konkrétní hosté: …Pár je takových, no prostě fuj. Třeba ten Peťa, ten Alkáč, jak mu tady říkáte. On se vždycky opije a potom má na mě takové oplzlé kecy. (So. 23-25). Nabízí se zajímavé srovnání. Petr (Alkáč) je bratr Roberta. Ten o něm říká Víš, častěji tady sedí brácha, ale ten je většinou úplně na šrot (Rob. 3-4). Naproti tomu pro Šakala je Petr, společně s Robertem
…někdo další,
s kým se dá posedět… (Šak. 104-105). Tedy, nic, co by bylo vnímáno negativně. Samotnému Robertovi býval nepříjemný předchozí se
„…stává šipkový klub“ (Rob. 43-44).
z pohostinství
číšník. Dnes mu vadí, ţe
Jako
by
přestával
rozumět
současným hostům a jejich hospodským aktivitám. Moţná proto vzpomíná na „staré časy“. Na druhé straně se ale sám čas od času U Hrocha opije a pak …dělám trapné věci. Třeba tenkrát… (Rob. 33-35). Dvěma jiným hostům; Šakalovi a Romanovi (Rumkovi) vadí více, nebo méně hráči stolního fotbalu. Šakal si s nimi nemá co říct. Mimo to si ale
…Občas
v tom jukeboxu, který mají blízko pouštějí takové sračky… (Šak. 97-98). Mstí se jím stejnou měrou …Já jim na oplátku pouštím Cradle of Filth (Šak. 100-101). Romanovi
hráči
stolního
fotbalu
nepřipadají fajní. Na některých mu vadí skutečnost, ţe „hulí trávu“ a ţe se „…baví jenom mezi sebou“ (Rum. 77). Nacházíme hostinský
zde
označuje
tedy za
určitou
„mladé“
ze
netoleranci strany
vůči
skupině
„starších“.
hostů,
Šakalovi
vadí
kterou hudba,
kterou tato skupina pouští. Na druhé straně ale dokáţe být shovívavý k hostu, který
díky
svým
alkoholickým
excesům
nese
přezdívku
„Alkáč“,
a
který
se
například Soni hnusí. Znamená to, ţe vůči určitému chování se hosté dokáţí shodně
vymezit, zatímco jiné je kaţdým z nich vnímáno trochu jinak. Lze to
vysvětlit tak, ţe ač se sami hosté podílejí na vytváření „pravidel chování“ u Hrocha,
zachovávají
si
v konkrétních
postojích
vůči
lidem
v pohostinství
značnou míru autonomie. Zdá se, ţe U Hrocha můţeme najít pestrou škálu různých pocitů a vztahů mezi hosty. Mísí se v nich láska, zklamání, shovívavost, netolerance. Ale také neporozumění,
vyjádřené
ve
větě
„nemám
si
s ním/s
nimi
co
říct“,
moţná
69
ignorace,
a
naproti
ní
pocit
sounáleţitosti.
Ten
najdeme
ve
schopnosti
některých hostů prohlásit se za členy jisté skupiny hostů „My, šipkaři“.
4.1.7 Peníze Ať uţ je postoj hostů k pohostinství a k jiným hostům jakýkoliv, ať uţ tvoří jakékoli skupiny, jedna skutečnost zůstává zcela zjevná. Pohostinství U Hrocha
je
k tomu,
provozovnou
aby
svým
soukromé
majitelům
firmy;
vydělával
jedná
se
peníze.
náklady, které musí být nějak hrazeny, vše
o
komerční
S jeho
prostor
provozem
jsou
určený spojeny
zde něco stojí. Jak hosté, tak i
hostinský o svém vztahu k Hrochu -> penězům hovoří. Sdělené postoje stojí za pozornost. V zájmu hostinského by mělo být vydělat co nejvíce peněz. Hosté by tedy měli
chodit
v co
nejhojnějším
počtu,
měli
by
pokud
moţno
co
nejvíce
konzumovat, aby tak mohli utratit co nejvíce peněz, aby hostinský získal co nejvíce prostředků pro sebe. Vidí Bohouš – hostinský, „své“ pohostinství U Hrocha právě touto optikou? Na druhé straně samotní hosté nechávají v tomto podniku své peníze, které musí napřed nějak získat; vydělat. Jaký je jejich pohled na to, ţe jsou u Hrocha vlastně především zdrojem příjmů? Je to zvláštní, ale nezdá se, ţe by hostinský viděl svůj podnik jako pouhou „továrnu na peníze“. Přesto si představuje situaci, kdy by byl „pánem“ mnohem větší firmy – zde se nabízí srovnání s nedalekou Lokálkou: …Kdybych měl hospodu, kde se otočí těch dvě sta {lidí} denně, tak by to více sypalo. Nedával bych nikomu na sekyru, měl bych velké příjmy, ale také velké starosti (Boh. 190-192). Fakt, ţe by to více „sypalo“ vidí Bohouš vzhledem ke kontextu zřejmě jako pozitivní. Stejně tak pozitivně vyznívá i vyjádření, ţe by měl „velké příjmy“. V kontrastu se starostmi, které uvádí na druhém místě se ovšem zdá, ţe „malá“ a méně vydělávající hospoda vyhrává. Zdá se, ţe
je tomu tak. Dále totiţ říká: …Ale to nevadí. Mě se to tak líbí, já myslím, že manželce
taky. Děcka máme odrostnuté, moc toho nepotřebujeme a tak je dobře (Boh. 194-196) Coţ je současně závěr
jeho
vyprávění.
Hospoda
jej
ţiví.
Nemá
perspektivu
na
ní
více
70
zbohatnout. Ale je spokojen. Zůstává otázka, je v zájmu hostinského přimět hosty k tomu, aby co nejvíce konzumovali? Ani
to
přesvědčovali
není
jednoznačné.
hostinského,
aby
dal
Kdyţ
původní
souhlas
hráči
s jeho
šipkového
zaloţením,
klubu
lákali
jej
především na to, ţe zde bude mnoho hráčů, a „všichni budou pít“ 102. Protoţe si právě na tento argument vzpomíná, nebyl to důvod, proč se zaloţením nakonec souhlasil? Peníze hrály roli. O několik let později ale tentýţ hostinský „kárá“ hráče šipkového klubu (Radka), za to, ţe místo tréninku příliš pije: …Jenomže když zase takový Radek přijde, že chce trénovat, tak si tu začne objednávat půlky, a za chvilku se ožere a co s takovým hráčem? (Boh. 122-124) A chválí jiného hráče, abstinenta, který dokáţe trénovat celé hodiny a jeho útrata je minimální. To já si mnohem více vážím toho Rosťy, který tu přijde, tři hodiny třeba si hází, za tu dobu vypije čtyři ty kofoly, nebo kafesa, dá si čaj, nebo kávu, a jde zase pryč. (Boh. 124-126). Jak
je
patrné,
pro
hospodského
není
pohostinství
pouze
prostředkem
k obţivě. Záleţí mu na osudech šipkového klubu i v případě, kdy to znamená potenciální sníţení výdělku. Na tento klub je, nebo přinejmenším v minulosti byl ochotný finančně přispět (viz. Nákup Radka). Šakal, pravidelný návštěvník, který se přiznal, ţe v hospodě „sedí furt“ pije na „sekyru“103 – tedy na dluh. Peněz pravděpodobně mnoho nemá, zdůrazňuje: „…Přežiju od výplaty k výplatě“ (Šak. 65-66). Připomíná dále „…těch peněz, co jsem tady nechal, těch už bylo pořádně, dost (Šak. 63-64) ale nedává najevo lítost o ně. Jako by finanční stránka věci byla druhořadá – podřadná vedle toho, ţe
…Hroch je jenom jeden (Šak. 60-61).
O penězích mluví i jiní hosté. Roman vtipkuje
Můžu posedět, pokecat, nikdo mě tu
neotravuje, nikdo po mě nic nechce, teda jenom občas Bohoušek, ale ten chce abych zaplatil, to se počítá, že. (Rum. 47-49) Na prvním místě zde je hodnocení „nikdo mě tu neotravuje“, peníze se tu zdají být sekundární „to se počítá, ţe“ a jen mimochodem. Zcela jasně se o finanční stránce návštěv Hrocha zmiňuje také Radek.
Peněz mi není líto ani vteřinu.
Protože peníze se znova vydělají, ale ty zážitky, co tady máš, ty už ti nikdo nevezme. (Rad. 131-132).
102 103
Rozhovor Bohouš, ř. 72-75 Rozhovor Šakal, ř. 64-65
71
Pokud tedy hosté mluví o penězích, o „komerční stránce“ Hrocha, nezdá se,
ţe
by
měla
nějaký
zásadní
význam.
Peníze,
přesněji
jejich
utrácení,
s hospodou souvisí. Fakt, ţe zde o své peníze přicházejí není interpretován jako něco, na co by si stěţovali. Berou to spíše buď jako nezbytnou nutnost, nebo věc, která je zcela nevýznamná. Kdyţ k otázce
vezmeme
utrácení
v úvahu,
jak
přinejmenším
se
k otázce
někteří
vydělávání
hosté,
jsou
staví
peníze
hostinský,
v rámci
a
entity
pohostinství relativizovány na obou stranách. Znamená to, ţe pro hostinského je Hroch něco jiného, neţ komerce? Ţe jej s Hrochem spojuje něco odlišného, neţ snaha získat prostředky pro svou obţivu? A pro hosty, je to něco jiného, neţ místo, kde se pobaví, utratí své peníze,
odreagují se, seznámí, nebo
rozejdou?
4.1.8 Hroch pro mne je… V předchozí části jsme se věnovali různým tématům, respektive různým aspektům pohledů hostů a personálu na pohostinství. Jejich výpovědi, jak se zdálo, směřovaly vţdy do „středobodu“, kterým bylo hodnocení. Vyjádření vztahu sebe k pohostinství. Popsání pohostinství ze svého úhlu pohledu v konkrétním výroku.
I
kdyţ
jeho
obsah
i
forma
se
liší,
najdeme
tento
výrok
u
všech
respondentů. …Víš, on ten Hroch je zvláštní hospoda. Je to vlastně taková rodinná. Do jiných hospod chodí různí lidi. Za jeden den se tam vystřídá sto, dvě sta hostů. Přijdou, něco pojí, dají si to pivo a jdou zase pryč. Tady je to tak, že ti co přijdou tak přijdou většinou posedět. Jistě, sem tam se objeví někdo nový. Nějaký chlap který tu čeká na autobus. Přijde jednou, dvakrát. A buď už se zase měsíc neobjeví, nebo tu bude chodit pravidelně. Ale já si myslím, že je tady takových pár lidí, možná dvacet, pětadvacet, kteří jsou opravdu pravidelně. A že tady takoví lidi vlastně toho Hrocha dělají (Boh. 181-189). Hostinský říká, ţe pravidelní hosté „dělají hospodu“. Ţe Hroch je rodinná hospoda. Znamená to snad, ţe bere pravidelné návštěvníky, kteří dělají Hrocha jako svou „rodinu“?
72
Podle
Romana
je
U
hrocha
„fajna partyja“.
Můţe
si
zatančit,
popovídat
s ostatními hosty. „…To je pak u Hrocha fajně“ (Rum. 115). Pohostinství je tedy hodnoceno kategoricky pozitivně. To, ţe se zde cítí dobře však najdeme i u dalších hostů: …U Hrocha, to je více, než jenom nějaká hospoda. Tady je prostě fajn… …to jsem spokojený. (Rad. 128131). Mám tady kamarády. Líbí se mi to tu, je tu fajn. Hlavně se mi jinam nechce, protože jsem u Hrocha zvyklý (Šak 128-130); …Je tady taková pohoda (So. 44-45); Jedno tomu Hrochovi nemůžu upřít, že je to pořád taková dost specifická hospoda (Rob. 73-74). Tyto
výroky
mají
Všechny
Hrocha
za
označují
význačné,
pohostinství
U
přinejmenším místo,
které
jedno pro
společné.
respondenta
specifické. Pro hostinského je to hospoda rodinná, pro Romana je u
hrocha fajně a povšimněme si toho, ţe stejného slova uţívají také Radek a Šakal, byť ten druhý s odkazem na svůj zvyk chodit právě sem a problém, kterým by
bylo
„naučit
se“
chodit
jinam.
Soňa
hovoří
v souvislosti
s Hrochem
o
„pohodě“, tedy také ve výrazně pozitivním hodnocení pohostinství. A Robert, vzpomínající na „staré časy“ nechce hospodě upřít, ţe je specifická a dále, ţe pro „Ty mladší to zase začíná být kultovní“ (Rob. 66-68). Prohlášení
hospodského,
ve
kterém
výpověďmi všech ostatních respondentů jakékoliv
specifičnosti.
A
moţná
Hrocha
tvoří
hosté
podporované
je podle mého soudu klíčem k vysvětlení také
zastřešujícím
termínem
pro
popis
sociálního prostředí této hospody jako takového.
73
Závěr Pohostinství U hrocha je malou pivnicí v centru Českého Těšína vedle autobusového
stanoviště
a
nedaleko
vlakového
nádraţí.
Za
týden
sem
přijde
okolo dvou set hostů. Hrají se tady šipky, stolní fotbal. U Hrocha se čepuje Staropramen,
k jídlu
si
objednáte
nanejvýše
bramborové
lupínky,
nebo
z nedalekého okénka donesený párek v rohlíku. Většinu
návštěvníků
pohostinství
pravidelně. Hrají některý z
tvoří
lidé,
kteří
sem
přicházejí
hospodských sportů, buď rekreačně, nebo na úrovni
místní ligy. Pijí pivo, komunikují spolu. Upřednostňují toto pohostinství před jinými,
byť
v mnoha
„objektivních“
parametrech
lépe
vybavenými
podniky
podobného typu. Zeptáme-li se jak zdejší obsluhy, tak i návštěvníků na jejich postoj vůči pohostinství, dočkáme se velmi podobných odpovědí. „U Hrocha“ je hospoda „zvláštní“, „fajná“ nebo „rodinná“. Dá se říct, ţe je to specifické místo, pro specifické lidi. Toto místo zaujímá jedinečné postavení v jejich ţivotech. Tohoto
postavení
je
dosaţeno
třeba
jen
tím,
ţe
zde
tráví
více,
neţ
jen
marginální část svého času. Podle Internetového slovníku cizích slov je štamgast pravidelným hostem pohostinského
zařízení104.
V Ottově
encyklopedii,
v Malé
československé
encyklopedii ani v Encyklopedii Universum toho, jinak ţivé a v běţném jazyce uţívané slovo nenajdeme. Podobně není definováno ani ve svobodné encyklopedii – Wikipedii105. Vyuţijme proto prostor pro kreaci, který zde vzniká a pokusme se,
na
základě
pozorování
a
dotazování
na
slovo
„štamgast“
promítnout
vlastností pohostinství U Hrocha a jeho návštěvníků. Jsou to pravidelní návštěvníci, ale nezáleţí jen na frekvenci návštěv. Mají
pohostinství
rádi.
Zaujímá
určité
místo
v jejich
ţivotě.
Hospoda
má
potenciál zasahovat do jejich ţivota, dokonce do záleţitostí tak intimních, jako jsou partnerské vztahy. Tohoto místa hospody i uvedeného potenciálu jsou si přitom sami vědomi. Současně se ve vztahu k tomuto konkrétnímu pohostinství 104 105
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/stamgast K počátku března 2006. Tento údaj je podstatný, neboť Wikipedia se neustále mění a vyvíjí.
74
neohlíţejí na objem zde utracených financí. Jsou to štamgasti? Přinejmenším někteří z nich ano. Lidé, kteří s hospodou tvoří jakoby jeden celek. Nikoliv obyčejní „konzumenti“. Nejen „návštěvníci“. Ale hosté, kteří, připomeňme zde slova hostinského, „Dělají hospodu“. Záměrem této práce bylo vytvořit obraz pohostinství U Hrocha. Pouţil jsem k tomu různých prostředků. Hosty jsem počítal, pozoroval, hovořil jsem s nimi. Na základě výpovědí pamětníků jsem nastínil historii pohostinství a popsal jeho současnou podobu. Práce to nebyla snadná a stála více peněz, neţ na kolik by přišel několikatýdenní pobyt v archivu nad písemnými materiály, či kompletní realizace jednoduchého kvantitativního výzkumu. Přesto
je
poskytnutý
obraz
nedokonalý.
Jakkoliv
dlouhá
práce
popisující sociální prostředí jistého místa nemůţe nahradit osobní záţitek z něj.
S vědomím
si
této
nedokonalosti
ale
doufám,
ţe
má
práce
můţe
být
inspirací lidem, kteří se o něco podobného pokusí v budoucnu.
75
Přehled použité literatury a informačních zdrojů Monografie 1. BAUMAN, Z. Myslet Sociologicky. Praha: Sociologické Nakladatelství, 1996. 2. BERGER, L.P., LICKMANN T.: Sociální konstrukce reality. Brno: CDK, 1999. 3. DISMAN, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 1993. 4. FLYVBJERG, B.: Making social science matter. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 5. GEIST, B.: Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, 1992. 6. GERGEN, K.J.: Social Construction in kontext. London: SAGE, 2001. 7. HENDL, J.: Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005. 8. KATRŇÁK, T.: Odsouzeni k manuální práci. Praha: Slon, 2004. 9. KOLEKTIV Autorů: Velký Sociologický slovník. Praha: UK, Karolinum, 1996. 10. KUBÁTOVÁ, H.; ŠIMEK,D.: Od abstraktu po závěrečnou práci. Olomouc: KSA/FF UP, 2000. 11. MIOVSKÝ, M.; ČERMÁK, I; CHRZ, V.: Kvalitativní přístup a metody ve vědách o
Člověku. Olomouc: UP Olomouc, 2005.
12. NAKONEČNÝ, M.: Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999. 13. PATTON, QUINN M: qualitative research & evalutation. Kalifornia: SAGE, 2002. 14. ŘEZÁČ, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998. 15. SIMMEL, G. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje, Praha: Sociologické Nakladatelství, 1997. 16. STRAUSS, A.; CORBIN,J.: Základy kvalitativního výzkumu. Brno: Albert, 1999.
76
17. UDEN, L: Methodological Individualism. New Fetter Lane, 2001. 18. WASSERMEN, FAUST: Social Network Analysis. Cambridge University Press, 1999.
Diplomové práce 19. ČECHLOVSKÁ J.: Monografie města Benátky nad Jizerou. Olomouc: 2001. 20. OLŠAROVÁ P.: Jak se žije Američanům v České republice. Olomouc: 2002. 21. POSLUŠNÁ P.: Spolupráce skautských oddílů a rodiny. Olomouc: 2004 22. VNENK P.: Komunity (Se zaměřením na dobrovolné komunity velikosti malé sociální skupiny), Olomouc: 1999.
Zdroje na internetu 23. www.wikipaedia.org – Otevřená encyklopedie 24. www.coje.to
– Univerzální rozhraní encyklopedických slovníků
25. www.czso.cz
– Český statistický úřad
26. www.cvvm.cas.cz
- Centrum pro výzkum veřejného mínění
27. mapy.atlas.cz
– Mapy
28. www.tesin.cz
– Oficiální prezentace města
77
Rozhovory (zaznamenané) – hosté pohostinství U Hrocha Z důvodu nesouhlasu některých respondentů s uvedením jejich pravých jmen u nich používám pouze přezdívky. 29. Bohuslav Samiec
30. Rumek
31. Robert
32. Šakal
33. Soňa
34. Radek
Přepisy rozhovorů a další data související s vývojem této diplomové práce; záznamové archy, poznámky s kategoriemi apod. jsou k nahlédnutí k dispozici u autora.
Rozhovory (nezaznamenané, v poznámkách) – hosté a pamětníci Jan Walach Jan Szatura, Tadeusz Miecki, Tomáš Balej, Vladimír Machát, Zdeněk Kohút, Roman Paliňsky.
Další
odkazy
zejména
na
internetové
servery
jsou
uvedeny
na
příslušných
místech práce formou poznámky pod čarou.
78
