Úvod do světa patentů pro studenty práv

Úvod do světa patentů pro studenty práv

1

Cíl studia Cílem této přednášky je porozumět: • • • • • • • • • • • • • • •

různým existujícím druhům práv duševního vlastnictví úloze systému patentů co lze (a nelze) patentovat (předmět ochrany) jaká práva plynou z patentu kdo je může žádat o udělení patentu a získat jej náležitosti přihlášky vynálezu zda mohou být obchodní tajemství alternativou k patentům kde lze podat přihlášku vynálezu forma přihlášky vynálezu kdo jsou klíčovými osobami v řízení o přihlášce vynálezu Obligatorní požadavky při přihlašování patentu co může nastat po udělení patentu porušení patentu způsoby obrany využítí patentu jako obchodního nástroje

Základní modul 2

Úvod do světa patentů

2/31

Práva duševního vlastnictví Existuje několik druhů práv duševního vlastnictví: • patenty • ochranné známky • autorské právo • průmyslové vzory (registrované a neregistrované) • obchodní tajemství

Základní modul 2


3/31

Práva duševního vlastnictví nalezená u mobilního telefonu Ochranné známky: • vyrobeno spol. "Nokia" • výrobek "N95" • software "Symbian", "Java" Patenty: • metody zpracování dat • polovodičové okruhy • chemické sloučeniny • …

Obchodní tajemství: ?

Autorská práva: • kódovací software • návod k použití • vyzváněcí tón • …

Průmyslové vzory (některé s registrací): • celkový styl schránky telefonu • uspořádání tlačítek v tomto oválném tvaru • tlačítka ve tvaru trojrozměrné vlny • …

Základní modul 2

© Nokia

Jak patenty fungují

4/31

Jaká je úloha systému patentů? • Podpořit technologickou vynalézavost • Podněcovat soutěž a investice • Podpořit sdílení informací • Napomáhat sdílení technologických postupů

Základní modul 2


5/31

Co lze patentovat? Dle Evropské patentové úmluvy (EPC-European Patent Convention) je možné patent udělit: • jakémukoli vynálezu ve všech oblastech techniky (článek 52(1) EPC) • za předpokladu, že je: – nový (dle definice uvedené v článku 54 EPC) – Zahrnuje vynálezeckou činnost (dle definice uvedené v článku 56 EPC) a – je průmyslově využitelný (dle definice uvedené v článku 57 EPC)

Základní modul 2


6/31

Co znamená „nový“ vynález? •

Nový k datu podání přihlášky vynálezu

•

Vynález se považuje za nový, pokud netvoří součást dosavadního stavu techniky ("state of the art„) (článek 54(1) EPC)

•

Stav techniky je vše, co je přístupné veřejnosti před podáním evropské přihlášky vynálezu (článek 54(2) EPC)

•

Před podáním přihlášky vynálezu nesmí být o daném vynálezu žádné zmínky ve veřejných zdrojích (světová novost)

Základní modul 2


7/31

Takže zachovejte mlčenlivost! • Dle EPC je patent udělen tomu, kdo podá přihlášku vynálezu jako první. • Předuveřejnění: – vylučuje možnost podání přihlášky vynálezu – vynález již bude očekáván – znamená nejen písemně, ale jakoukoli formou – může nastat kdekoli na světě – „světová novost" • Zachovejte mlčenlivost – pokud je to nezbytné, pak i prostřednictvím dohody o mlčenlivosti (non-disclosure agreement - NDA)

Základní modul 2


8/31

Výluky z patentovatelnosti aneb co nelze patentovat (1) Níže jsou uvedeny vynálezy, jež nejsou považovány za vhodné pro udělení evropského patentu: • Objevy, vědecké teorie a matematické metody (článek 52(2)(a) EPC) • Estetická díla (článek 52(2)(b) EPC) • Schémata, pravidla a metody vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo podnikání, jakož i počítačové programy (článek 52(2)(c) EPC) • Podávání informací (článek 52(2)(d) EPC)

Základní modul 2


9/31

Výluky z patentovatelnosti aneb co nelze patentovat (2) • Patentový nárok spojený výhradně s jednou z položek uvedených v článku 52(2) EPC , jež nejsou považovány za vynálezy, nebude uznán, nicméně … • Toto platí pouze v případě, že žádost o patent se vztahuje na předmět či činnost „jako takovou“(článek 52(3) EPC) • Patentový nárok, který zahrnuje kombinaci jak patentovatelných, technických, tak i z patentovatelnosti vyloučených, netechnických předmětů lze vyhovět , neboť takový předmět je možné považovat za vynález a tudíž je patentovatelný.

Základní modul 2


10/31

Optional

Počítačové programy • Počítačový program „jako takový“ nelze patentovat (článek 52(2)(c) EPC), ale… • Lze jej patentovat v případě, že jeho používání na počítači přináší další „technický efekt“ přesahující „běžnou“ fyzikální interakci mezi daným programem (softwarem) a počítačem (hardwarem) • Počítačové programy proto nejsou automaticky považovány za nepatentovatelné.

Základní modul 2


11/31

Výluky z patentovatelnosti aneb co nelze patentovat(3) •

Vynálezy, jejichž komerční využití by se příčilo "veřejnému pořádku" nebo morálce (článek 53(a) EPC)

• Odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v podstatě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické postupy a výrobky těmito postupy získané. (článek 53(b) EPC) •

Způsoby chirurgického nebo terapeutického léčení lidského nebo zvířecího těla (článek 53(c) a článek 54(4)-(5) EPC)

Základní modul 2


12/31

Jaká práva plynou z evropského patentu? •

Právo bránit třetím stranám vynález komerčně využívat bez předchozího souhlasu

•

Není užívacím právem – namísto toho patent poskytuje ochranu vynálezu tím, že jeho majiteli dává právo zabránit komukoli ve využití nebo výroby daného vynálezu bez majitelova souhlasu

•

Práva garantovaná evropským patentem jsou táž, která by zajistil národní patent v každé ze zemí, jež přijaly Úmluvu, v rozsahu, ve kterém je patent udělen (Article 64 EPC)

•

Právo převést patent a udělit licenci (články 71-73 EPC)

•

Maximální doba, po kterou trvá ochrana patentem, je 20 let (článek 63 EPC)

Základní modul 2


13/31

Kdo je oprávněn podat přihlášku vynálezu a získat patent? (1) •

přihlášku může podat každá fyzická nebo právnická osoba a každá společnost, mající podle příslušného práva postavení právnické osoby (článek 58 EPC)

•

přihlášku vynálezu mohou rovněž podat spolupřihlašovatelé (článek 59 EPC)

•

V přihlášce musí být označen původce/vynálezce (článek 81 EPC)

Základní modul 2


14/31

Kdo je oprávněn podat přihlášku vynálezu a získat patent? (2) • Právo na evropský patent náleží vynálezci nebo jeho právnímu nástupci (článek 60(1) EPC) •

Je-li vynálezce zaměstnancem, řídí se právo na evropský patent právem státu, na jehož území je zaměstnanec převážně zaměstnán (článek 60(1) EPC)

• Vynález vztahující se k oblasti, kterou se zaměstnanec běžně zabývá, je obecně vlastnictvím zaměstnavatele • Zaměstnanec může obdržet zvláštní finanční odměnu – záleží na legislativě EPC dané smluvní země • Vynálezce bude mít v každém případě právo být jako takový uveden před EPO (článek 62 EPC) Základní modul 2


15/31

Náležitosti přihlášky vynálezu • Musí být uveden alespoň jeden detailní příklad provedení daného vynálezu • Informace o vynálezu musí být podány natolik jasně a úplně, aby odborník mohl vynález realizovat (článek 83 EPC) – což je nazýváno „objasnění vynálezu“ • Uvedené informace jsou publikovány v patentové dokumentaci, aby z nich mohli mít prospěch všichni • Odhalení vynálezu výměnou za ochranu patentem je rovněž známé jako „patentový obchod"

Základní modul 2


16/31

Obchodní tajemství jako alternativa patentů • Je-li vynálezem nějaký postup (např. výrobní postup), pak „obchodní tajemství“ může být reálnou alternativou. • Nicméně obchodní tajemství může být prozrazeno/zveřejněno a pokud se tak stane, neexistuje účinná ochrana. • Jakmile je vynález zveřejněn, již jej nelze patentovat. • V jiných případech může být dána přednost ponechání vynálezu bez patentu – jednoduše v zájmu udržení náskoku před konkurencí rychlejším uváděním nových výrobků na trh.

Základní modul 2


17/31

Kde lze podat přihlášku vynálezu? K ochraně patentem vede několik různých cest: • Národní patentové úřady – národní patenty platné pouze v dané zemi – občané jiných zemí mohou požádat o patent – dvanáctiměsíční právo „přednosti“ tzv. „právo unijní priority“ v případě mezinárodních přihlášek

• Evropský patentový úřad (EPO) – evropský patent je ekvivalentem k národním patentům v zemích, pro něž byl udělen – země si zvolí přihlašovatel – výše poplatku se odvíjí od počtu dotčených zemí

• Smlouva o patentové spolupráci (PCT) – pouze jedna prvotní přihláška pro 141 smluvních zemí – po mezinárodní fázi je mezinárodní přihláška podrobena četným průzkumům na národních úrovních – Doba řízení se může protáhnout až o 30 až 31 měsíců po podání přihlášky, řízení je nákladné – neexistuje mezinárodní patent ale mezinárodní řízení přihlášky vynálezu – přihlášku PCT lze podat na národním patentovém úřadu, EPO nebo WIPO Základní modul 2


18/31

Forma přihlášky vynálezu Evropská přihláška vynálezu se skládá z (dle článku 78(1) EPC): • Žádosti o udělení evropského patentu • popisu vynálezu (Pravidlo 42 EPC) – shrnutí současného stavu techniky a odhalení inovace a uvedené technické řešení • nároky (články 69, 84 a Pravidlo 43 EPC) – určují rozsah ochrany plynoucí z evropského patentu • výkresy (jsou-li takové), na které se odkazuje popis vynálezu nebo nároky – popis a výkresy slouží k vysvětlení nároků • anotace (článek 85, Pravidlo 47 EPC) – cca 150 slov, která mohou být použita jako vyhledávací nástroj pro jiné přihlašovatele Základní modul 2


19/31

Optional

Základní modul 2


20/31

Klíčové osoby řízení o přihlášce vynálezu • Examinátor • Přihlašovatel • Kvalifikovaný zástupce, a to buďto: – Patentový zástupce uvedený na seznamu EPO (článek 134(1) EPC), nebo – právní zástupce oprávněný jednat ve věcech patentu (článek 134(8) EPC)

Základní modul 2


21/31

Řízení o udělení evropského patentu •

Předběžný průzkum přihlášky při jejím podání a formální průzkum

•

Rešeršní zpráva

•

Zveřejnění přihlášky a rešeršní zprávy

•

Provedení úplného průzkumu

•

Udělení patentu

•

Validace patentu

Základní modul 2


22/31

Co může nastat po udělení evropského patentu? • Odpor (články 99 - 105 EPC) • Omezení/zrušení (články 105a - 105c EPC) • Udržovací poplatky (článek 141 EPC) • Řízení o platnosti (na úrovni národní legislativy) • Řízení s účastí porušovatele (na úrovni národní legislativy – viz článek 64(3) EPC)

Základní modul 2


23/31

Porušení patentu (1) •

Co přesně znamená „porušení“ patentu se může lišit v jednotlivých státech dle jejich právních předpisů a bude určeno soudy s odkazem na příslušné právní předpisy.

•

Soudy evropských zemí většinou přijaly opatření pro porušení patentu jednáním, které nerespektuje právo držitele patentu bránit třetím stranám v přímém užití daného vynálezu, zvláště pak: – výroba, nabízení, uvedení na trh nebo používání výrobku, který je předmětem patentu, nebo dovoz či skladování výrobku pro tyto účely – využití postupu, který je předmětem patentu, nebo pokud je to třetí straně známo, nebo je to z okolností zřejmé, že použití daného postupu je bez souhlasu držitele patentu zakázáno, nebo nabízení daného postupu k využití – nabízení, uvedení na trh a používání, dovoz nebo skladování pro tyto účely výrobku získaného přímou aplikací postupu, který je předmětem patentu

•

Mimoto soudnictví v evropských zemích převzalo definici nepřímého porušení patentu založeného na jednání, kterým dochází k nerespektování práva držitele patentu bránit třetím stranám v nepřímém využití daného vynálezu, zvláště pak: – dodávat jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliže je vzhledem k okolnostem zřejmé, že tyto prostředky jsou způsobilé k uskutečnění patentovaného vynálezu a jsou k němu určeny

Základní modul 2


24/31

Porušení patentu (2) • Jedná-li se o porušení patentu pak závisí na tom, zda rysy jednání označeného za porušení patentu jsou pokryty nároky daného patentu. • Zda se jedná o porušení patentu musí být určeno soudy v jednotlivých zemích, kde je patent platný a kde existuje podezření na jeho porušení, s odkazem na platné právní předpisy. • EPC však – v článku 69 a v prováděcím předpisu k článku 69 – poskytuje soudům v každé zemi návod k určení rozsahu ochrany plynoucí z evropského patentu nebo z evropské přihlášky vynálezu. • Rozsah ochrany může jít nad rámec ochrany výslovně pokryté nároky, tak jak byla interpretována či vyložena soudem, a může zahrnovat i ekvivalenty vynálezu pokrytého danými nároky.

Základní modul 2


25/31

volitelné

Jaké rozhodné právo se vztahuje na patentové spory? Dle práva Evropské unie je v Bruselském nařízení (tzv. Brussels Regulation) uvedeno, že řízení spojená s registrací nebo platností patentů probíhají: •odděleně v každé zemi, kde je patent udělen •bez ohledu na trvalý pobyt nebo národnost žalovaných osob

Zdroj: Článek 22(4) Nařízení Rady (EC) č. 44/2001 z 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

Základní modul 2


26/31

Jaké existují způsoby obrany? Obrana v případě podezření z porušení patentu bude záviset na různých platných národních legislativách, ale obecně: •Nedošlo k porušení patentu, jestliže jednání nezasahuje do patentových nároků •Nedošlo k porušení patentu, jestliže jednání není porušující, tj. rozsah práv plynoucích z patentu se obecně nedotýká: (a) jednání prováděného v soukromí a pro nekomerční účely; (b) činnosti prováděné s předmětem vynálezu pouze pro experimentální účely •Nedošlo k porušení v případě, že patent je neplatný, tj. osoba podezřelá z porušení může podniknout právní kroky vedoucí ke zpochybnění platnosti patentu •Nedošlo k porušení patentu, protože práva plynoucí z patentu vypršela Pozn.: •Je-li patent shledán neplatným, je možné jej zrušit •Strana, která spor prohraje, obvykle hradí náklady obou stran na soudní řízení •Mimosoudní urovnání – včetně poskytnutí licence nebo vzájemné poskytnutí licence – může představovat pro obě strany schůdnou alternativu vyřešení patentového sporu

Základní modul 2


27/31

Optional

Co je neoprávněná hrozba? Vymezení neoprávněné hrozby závisí na různých platných národních předpisech (národním právu), ale obvykle znamená, že: •osoba, ať držitel patentu či nikoli, vyvíjí neoprávněnou hrozbu, že zahájí řízení s porušitelem •osoba neprávem postižená neoprávněnou hrozbou řízení s porušitelem poté požaduje náhradu škod po osobě vyvíjecí tuto hrozbu Obecně podle platného národního práva se však za neoprávněnou hrozbu nepovažuje: •poskytování faktických informací o patentu •dotazování se na jinou osobu za účelem pouhého zjištění, zda a kým byl patent porušen •podávání tvrzení o existenci patentu pro účely reakce na vznesené dotazy

Základní modul 2


28/31

Optional

Jaké existují prostředky nápravy? Použitelné prostředky nápravy závisí na různých platných národních právních předpisech, ale obvykle zahrnují: •Nařízení o předběžném opatření •Soudní rozhodnutí •Stažení z obchodní sítě •Náhrada škody

Základní modul 2


29/31

Jak lze využít patenty jako obchodní nástroje? • Komercializace a využití • Blokování patentů • Udělení licence nebo křížové licence • Online databáze: – jsou často využitelné zdarma a jsou cennými obchodními nástroji – Co takhle zkusit provést rešerši?

www.espacenet.com

Základní modul 2


30/31

Shrnutí přednášky • Tato přednáška vás uvedla do problematiky různých druhů práv duševního vlastnictví a zvláště podala bližší informace o patentech. • Cílem přednášky však nebylo učinit z vás odborníky na právo duševního vlastnictví. • Přednáška byla namísto toho myšlena jako úvodní přehled poskytující základní úroveň porozumění a jejím cílem bylo prohloubit vaše povědomí o dané problematice. • Tudíž kdokoli hodlá podat přihlášku vynálezu nebo má obavy, že by svým jednáním mohl patent porušovat, nebo ti kdož jsou držiteli patentu, který by mohl být porušován, by se měli s žádostí o odbornou radu obrátit na kvalifikovaného patentového zástupce nebo na advokáta, který je oprávněn ve věcech patentů jednat.

Základní modul 2


31/31

Úvod do světa patentů pro studenty práv

Recommend Documents