ÚVOD DO PRÁCE S ELEKTRONICKÝMI INFORMAČNÍMI ZDROJI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOPRAVĚ

Environmentální informace v České Republice

ÚVOD DO PRÁCE S ELEKTRONICKÝMI INFORMAČNÍMI ZDROJI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOPRAVĚ ČÁST PRVNÍ

Ing. Marcela Livorová

Ostrava 2012

Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu OP VK CZ.1.07/2.2.00/15.0462 „Virtuální vzdělávání v dopravě“.

1


Název: Úvod do práce s elektronickými informačními zdroji ochrany životního prostředí v dopravě (část první) Autoři:

Ing. Marcela Livorová

Vydání:

první, 2012

Počet stran:

102

Náklad:

50

Studijní materiály pro studijní obor Dopravní prostředky, dopravní management, marketing a logistika, Provozní spolehlivost dopravních prostředků a infrastruktury, Technologie a řízení dopravy Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Jazyková korektura: nebyla provedena.

Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Název: Virtuální vzdělávání v dopravě Číslo: CZ.1.07/2.2.00/15.0462 Realizace: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Univerzita Pardubice

© Ing. Marcela Livorová © Grafika: Ing. Stanislav Machalík, Ph.D, Ing. Marcela Livorová © Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice ISBN: 978-80-248-3277-7

2


POKYNY KE STUDIU Úvod do práce s elektronickými informačními zdroji ochrany životního prostředí v dopravě Pro předmět Environmentální informační systémy, 4. semestru oboru Provozní spolehlivost dopravních prostředků a infrastruktury, zaměření Ochrana životního prostředí a pro předmět Environmentální informační systémy, 3. semestru oboru Dopravní prostředky, zaměření Ochrana životního prostředí jste obdrželi studijní balík obsahující: • přístup do e-learningového portálu obsahující doplňkové animacemi vybraných částí kapitol, Některé kapitoly této opory mohou být využity samostatně i při výuce ostatních předmětů týkajících se ochrany životního prostředí na Dopravní fakultě Jana Pernera.

Prerekvizity Studium tohoto předmětu není podmíněno studiem žádného předmětu.

Cílem učební opory Cílem učební opory je seznámení se základními informačními zdroji (databázemi, popř. softwarem, které jsou využívány ke zpracování podkladových informací k rozhodování orgánů státní správy, územní samosprávy a podnikatelských subjektů v oblasti ochrany životního prostředí a dalších specifických případech. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v dané problematice, identifikovat potřebné informační zdroje a umět je použít při zpracování jednoduchých podkladů a hodnocení, které jsou požadovány současnými environmentálními předpisy.

Pro koho je předmět určen Modul je zařazen do bakalářského studia oboru Provozní spolehlivost dopravních prostředků a infrastruktury a oboru Dopravní prostředky studijního programu Dopravní technologie a spoje, ale může jej studovat i zájemce z kteréhokoliv jiného oboru, pokud splňuje požadované prerekvizity. Skriptum se dělí na části, kapitoly, které odpovídají logickému dělení studované látky, ale nejsou stejně obsáhlé. Předpokládaná doba ke studiu kapitoly se může výrazně lišit, proto jsou velké kapitoly děleny dále na číslované podkapitoly a těm odpovídá níže popsaná struktura.

3


Při studiu každé kapitoly doporučujeme následující postup: Čas ke studiu: xx hodin Na úvod kapitoly je uveden čas potřebný k prostudování látky. Čas je orientační a může vám sloužit jako hrubé vodítko pro rozvržení studia celého předmětu či kapitoly. Někomu se čas může zdát příliš dlouhý, někomu naopak. Jsou studenti, kteří se s touto problematikou ještě nikdy nesetkali a naopak takoví, kteří již v tomto oboru mají bohaté zkušenosti.

Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Popsat … Definovat … Vyřešit …

Ihned potom jsou uvedeny cíle, kterých máte dosáhnout po prostudování této kapitoly – konkrétní dovednosti, znalosti.

Výklad Následuje vlastní výklad studované látky, zavedení nových pojmů, jejich vysvětlení, vše doprovázeno obrázky, tabulkami, řešenými příklady, odkazy na animace.

Shrnutí pojmů Na závěr kapitoly jsou zopakovány hlavní pojmy, které si v ní máte osvojit. Pokud některému z nich ještě nerozumíte, vraťte se k nim ještě jednou.

Otázky Pro ověření, že jste dobře a úplně látku kapitoly zvládli, máte k dispozici několik teoretických otázek.

Úlohy k řešení Protože většina teoretických pojmů tohoto předmětu má bezprostřední význam a využití v praxi, jsou Vám nakonec předkládány i praktické úlohy k řešení. V nich je hlavním významem předmětu schopnost aplikovat čerstvě nabyté znalosti pro řešení reálných situací.

Klíč k řešení Výsledky zadaných příkladů i teoretických otázek jsou uvedeny v závěru učebnice v Klíči k řešení. Používejte je až po vlastním vyřešení úloh, jen tak si samokontrolou ověříte, že jste obsah kapitoly skutečně úplně zvládli.

4

Environmentální informace v České Republice Úspěšné a příjemné studium s tímto učebním textem Vám přejí autoři. Ing. Marcela Livorová

5


OBSAH 1

ENVIRONMENTÁLNÍ INFORMACE V ČESKÉ REPUBLICE ..........................8

2 INFORMACE O STAVECH JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...................................................................................................................... 13 2.1

2.2

2.3

Atmosféra ............................................................................................................ 13 2.1.1

Informační systém kvality ovzduší .................................................................... 16

2.1.2

Další zdroje informací o kvalitě ovzduší ........................................................... 20

2.1.3

Využití informací o kvalitě ovzduší ................................................................... 22

Hydrosféra ........................................................................................................... 29 2.2.1

Informační systém ochrany vod ........................................................................ 31

2.2.2

Další zdroje informací o kvalitě vod.................................................................. 42

2.2.3

Využití informací o kvalitě a množství povrchových a podzemních vod ......... 45

Litosféra a pedosféra ........................................................................................... 50 2.3.1

2.4

Zdroje informací o kvalitě půdy a geologickém složení .................................... 52

Ochrana přírody a krajiny ................................................................................. 55 2.4.1

Zdroje informací o vymezení výše uvedených územních celků a prvků .......... 58

2.4.2

Využití informací o ochraně přírody a krajiny ................................................. 63

3 INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE SPECIFICKÝCH PROBLÉMŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................................................... 66 3.1

Integrovaná prevence a omezování znečištění ................................................... 66 3.1.1

3.2

Informační zdroje týkající se integrované prevence a omezování znečištění ... 67

Posuzování vlivu na životní prostředí.................................................................74 3.2.1

Informační zdroje EIA ...................................................................................... 75

4 DALŠÍ ENVIRONMENTÁLNÍ INFORMAČNÍ ZDROJE VYUŽITELNÉ PODNIKATELSKOU SFÉROU........................................................................................ 78 4.1

Informační zdroje aktuálního znění environmentálních předpisů.................... 78 4.1.1

Veřejně přístupné informační zdroje ................................................................ 78

4.1.2

Vybrané placené informační zdroje právních předpisů ................................... 81

4.2

Informační zdroje pro nakládání s odpady........................................................ 85

4.3

Informační zdroje pro nakládání s chemickými látkami ..................................90 4.3.1

Informační zdroje týkající se chemických látek a směsí................................... 93

4.3.2

Informace k přepravě nebezpečného zboží ....................................................... 96

4.4 Informační zdroje k hlášení znečištění a odpadů produkovaných daným subjektem ............................................................................................................................ 99

6


7


1

ENVIRONMENTÁLNÍ INFORMACE V ČESKÉ REPUBLICE

Ochrana životního prostředí se zaměřuje jednak na uchování jeho vyhovujícího stavu před ničivým působením přírodních sil a negativními zásahy člověka a jednak na tvorbu jeho nové kvality. K aplikaci různých nástrojů zabezpečující výše uvedené činnosti je třeba mít k dispozici relevantní informace. Tyto informace musí být nejenom dostupné, ale i srozumitelné, obsahově vypovídající a aktuální. Poskytování takovýchto informací je úkolem informačních systémů zabezpečovaných pomocí ICT.

Čas ke studiu: ½ hodina Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Definovat pojem environmentální informace

Výklad

Základními jednotkami informačního procesu jsou data, která zachycují stav pozorovaných objektů, jejich okolí, různých procesů atd. Mohou být získána měřením v reálném prostředí nebo pomocí experimentu. Příkladem environmentálních dat mohou být data získaná monitorováním jednotlivých složek životního prostředí, měřením emisí zdrojů znečišťováním, evidencí odpadů atd. Data, která byla dále zpracována a byl jim přisouzen nějaký význam, jsou informace. Informacemi o životním prostředí se rozumí informace v jakékoliv technicky proveditelné podobě, které vypovídají zejména: 1. stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu, 2. připravovaných nebo prováděných činnostech a opatřeních a o uzavíraných dohodách, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek, 3. stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách, energii, hluku, záření, odpadech včetně radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat jeho složky, a o důsledcích těchto emisí, 4. využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a důsledků tohoto využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost,

8

Environmentální informace v České Republice 5. vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí, 6. správních řízeních ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticích a stížnostech v těchto věcech a jejich vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných součástí přírody a dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů, 7. ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech životního prostředí, pokud byly pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředků, 8. stavu veřejného zdraví, bezpečnosti a podmínkách života lidí, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, 9. stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, 10. zprávách o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí,". 11. mezinárodních, státních, regionálních a místních strategiích a programech, akčních plánech apod., jichž se Česká republika účastní, a zprávách o jejich plnění, 12. mezinárodních závazcích týkajících se životního prostředí a o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, 13. zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů [1] .

Výše uvedeným způsobem definuje pojem environmentální informace zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o zákon zajišťující kompatibilitu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí. Jeho cílem je zabezpečení práva volného přístupu k informacím o životním prostředí a zajištění jejich úplnosti a včasného zpřístupňování. Podobně lze environmentální informaci definovat podle Mezinárodního fóra o informacích v životním prostředí jako zobrazení dat, statistik či jiných kvantitativních a kvalitativních údajů, jež rozhodovací orgány vyžadují k hodnocení stavů a trendů změn prostředí, k formulaci a upřesňování environmentální politiky a k účelnému využívání všech prostředků [2]. Pojem environmentální informace je definován také na úrovni EU, konkrétně Směrnicí č. 2003/4/EC, o veřejném přístupu k informacím o životním prostředí a to jako jakékoliv informace v písemné, obrazové zvukové, elektronické nebo jiné podobě, týkající se a) stavu složek o životním prostředí, jako je vzduch a atmosféra, voda, půda, pevnina, krajina a přírodní útvary obsahující mokřiny, přímořské a mořské oblasti, biologické

9

Environmentální informace v České Republice zvláštnosti či jejich části, obsahující geneticky modifikované organismy anebo vzájemné působení těchto složek; b) faktorů, jako jsou látky, energie, hluk, radiace nebo odpad, obsahující radioaktivní odpad, emise anebo nečistoty, jenž mají nějaký vliv na některé ze složek uvedených v bodě a); c) opatření (obsahujících správní dokumenty), jako jsou předpisy, legislativa, plány, programy, environmentální smlouvy a aktivity, jenž mají nějaký vliv na složky z bodu a) či činitele z bodu b), stejně jako opatření nebo aktivity navržené na ochranu těchto prvků; d) zpráv o zavedení environmentální legislativy; e) výdajů a dalších ekonomických analýz a prognóz používaných v rámci dokumentů uvedených v bodě c); f) stavu lidského zdraví a bezpečnosti, kontaminace potravinového řetězce, podmínek života lidí, kulturních a architektonických památek, pokud jsou, nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí nebo pokud je prostřednictvím těchto složek ovlivňují složky z bodu a) nebo činnosti uvedené v bodě b) [3].

Jednotlivé informace jsou získávány z informačních zdrojů, které je možné rozdělit z různých úhlů pohledu: a) podle typu nosiče na tištěné, elektronické, audio-vizuální media a další (např. ústní projev) b) podle původnosti na zdroje primární (poprvé publikované), sekundární (referují systematicky o publikovaných informacích – např. různé databáze, tištěné souhrny) a terciární (souhrnné publikace zpracovávající informace selektivně – encyklopedie, učebnice) a ostatní zdroje c) podle způsobu zveřejnění na veřejně publikované (v oficiálních nakladatelstvích) a šedou literaturu (vnitropodnikové dokumenty, dokumenty výzkumných ústavů apod.)

V dnešní době hrají v oblasti získávání a šíření environmentálních informací moderní ICT. Tyto informační systémy jsou definovány také v právních předpisech. Jedním z nich je zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanovuje práva a povinnosti v oblasti vytváření, užívání a provozu informačních systémů veřejné správy. Zákon definuje informační činnost jako získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na hmotné nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na hmotných nosičích [4].

10

Environmentální informace v České Republice Charakterizace informačního systému pro účely státní správy je nutná, neboť využívání informací vládními, správními a výkonnými orgány státu je nezbytnou součástí procesů rozhodování a řízení. Environmentální informace jsou využívány v procesu formulování environmentální politiky státu, která představuje významný nástroj udržitelného rozvoje České republiky v rámci Evropské unie. Významnou úlohu hrají pak ve fázi vyhodnocování plnění cílů environmentální politiky (popř. dalších strategií) a v rámci mezinárodního srovnávání. K těmto účelům jsou využívány tzv. indikátory životního prostředí. Jedná se o agregovaná data, která poskytují informace o trendech vybraných environmentálních aspektů. O využití jednotlivých v následujících kapitolách.

typů

environmentálních

informací

bude

pojednáno

Shrnutí pojmů 1.1. Environmetnální informace je zobrazení dat, statistik či jiných kvantitativních a kvalitativních údajů, jež rozhodovací orgány vyžadují k hodnocení stavů a trendů změn prostředí, k formulaci a upřesňování environmentální politiky a k účelnému využívání všech prostředků [2].

Otázky 1.1.

1) Definujte pojem environmentální informace. 2) Který zákon výše uvedený pojem definuje?

11


Klíč k řešení 1) Jedná se o definici uvedenou v kapitole Shrnutí pojmů. 2) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí

Další zdroje Použitá literatura v kapitole 1: [1] Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ASPI, [offline], [02-01-2013], dostupné z www: http:// terminal. upce.cz [2] PITNER T. Analýza a návrh metadatového modelu pro environmentální data, disertační práce, FI MU v Brně, 1998; [3] Směrnice č. 2003/4/EC, o veřejném přístupu k informacím o životním prostředí, EUR – lex [on-line], [02-01-2013], dostupné z www: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:15:07:32003L0004:CS:PDF [4] Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ASPI, [off-line], [02-01-2013], dostupné z www: http:// terminal. upce.cz

12

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou

2

INFORMACE O STAVECH JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Informace o stavech jednotlivých složek životního prostředí jsou získávány sledováním vybraných ukazatelů těchto složek a následným zobrazením a zpracováním získaných dat. Umožňují vyhodnocovat stavy, trendy a vývoj dílčích jevů biosféry. Cílem je získat ucelený integrovaný systém, který bude schopen odhalovat vazby mezi znečištěním životního prostředí a antropogenní činností. V následujících kapitolách budou zmíněny relevantní požadavky právních předpisů, k jejichž plnění je zapotřebí disponovat informacemi o stavech jednotlivých složek životního prostředí. Následně budou tyto informační zdroje charakterizovány.

2.1 Atmosféra Čas ke studiu: 3 hodiny Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Definovat základní pojmy užívané v oblasti ochrany ovzduší Identifikovat environmentální informace vyžadované v této oblasti Používat uvedené informační zdroje

Výklad Do ovzduší jsou vnášeny znečišťující látky, které mohou negativně ovlivňovat jak atmosféru, tak i ostatní složky životního prostředí. Proto se jeví jako významné množství znečišťujících látek sledovat, vyhodnocovat a následně regulovat. Hlavním právním předpisem, který definuje přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší, způsob jejich posuzování a vyhodnocování, je zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Základními pojmy, které v oblasti ochrany ovzduší užívají jsou znečišťující látka, znečišťování ovzduší, emise, znečištění ovzduší, imise. Znečišťující látka je každá látka která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem[1]. Znečišťování ovzduší je vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší v důsledku lidské činnosti vyjádřené v jednotkách hmotnosti na jednotku času [1]. Emise je vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší [1]. Úroveň znečištění ovzduší je hmotnostní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nebo jejich depozice z ovzduší na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času [1]. Imise je znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky [1].

13

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Požadavek na sledování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší je zakotven také ve vyhlášce č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění při smogových situacích. Vyhláškou je stanoven výčet znečišťujících látek, jejichž úroveň znečištění musí být pravidelně posuzována. Jedná se o znečišťující látky: a) které mají zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, stanoven imisní limit (SO2, NO2, CO, troposferický ozon, částice PM10 a PM2,5, olovo, arsen, kadmium, nikl, benzen a benzo(a)pyren), b) další polycyklické aromatické uhlovodíky (benzo(a)anthracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(j)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, indeno(1,2,3-cd)pyren a dibenz(a,h)anthracen). Kromě hmotnostní koncentrace částic PM2,5 je měřena také koncentrace chemických složek těchto částic - koncentrace celkového organického uhlíku, elementárního uhlíku, hořečnatých, vápenatých, sodných, draselných a amonných kationtů a síranových, chloridových a dusičnanových aniontů. Vyhláškou je také stanovena četnost měření výše uvedených znečišťujících látek (viz tabulka č. 1 – 4) Pozn: Částice PM10 jsou částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %. Částice PM 2,5 jsou částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 % [1].

Tabulka č. 2.1 Minimální počet měřících lokalit pro znečišťující látky arsen, kadmium, nikl a benzo(a)pyren [2] Počet obyvatel aglomerace nebo zóny 0 – 749 999 750 000 – 1 999 999 1 000 000 – 3 749 999

Lokality s překročenou horní mezí pro posuzování úrovně znečištění As, Cd, Ni 1 2 2

Benzo(a)pyren 1 2 3

Lokality s nepřekročenou horní mezí pro posuzování úrovně znečištění (dolní mezi je překročena) As, Cd, Ni Benzo(a)pyren 1 1 1 1 1 1

Pozn: Horní a dolní meze pro posuzování úrovně znečištění jsou pro jednotlivé znečišťující látky stanoveny v příloze č. vyhlášky 330/2012 Sb.

14

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Tabulka č. 2.2 Minimální počet měřících lokalit pro znečišťující látky arsen, kadmium, nikl a benzo(a)pyren [2] Počet obyvatel aglomerace nebo zóny 0 – 749 999 750 000 – 1 999 999 1 000 000 – 3 749 999

Lokality s nepřekročenou horní mezí pro posuzování úrovně znečištění (dolní mezi je překročena) As, Cd, Ni Benzo(a)pyren 1 1 1 1 1 1

Lokality s překročenou horní mezí pro posuzování úrovně znečištění As, Cd, Ni 1 2 2

Benzo(a)pyren 1 2 3

Tabulka č. 2.3 Minimální počet měřících lokalit pro znečišťující látky SO2, NO2, CO, benzen, olovo, PM10 a PM2,5 [2]

Počet obyvatel aglomerace nebo zóny

0 – 249 999 250 000 – 749 999 750 000 – 999 999 1 000 000 – 1 499 999 1 500 000 – 1 999 999 2 000 000 – 2 749 999 2 750 000 – 3 749 999

Lokality s překročenou horní mezí pro posuzování úrovně znečištění SO2, NO2, CO, benzen, olovo 1 2 3 4 5 6 7

Součet pro částice PM10 a PM2,5 2 3 4 6 7 8 10

Lokality s nepřekročenou horní mezí pro posuzování úrovně znečištění (dolní mezi je překročena) SO2, NO2, Součet pro CO, benzen, částice PM10 a PM2,5 olovo 1 1 1 2 1 2 2 3 2 3 3 4 3 4

Tabulka č. 2.4 Minimální počet měřících lokalit pro stacionární měření troposférického ozonu a jeho prekurozorů [2] Počet obyvatel aglomerace nebo zóny 0 – 249 999 250 000 – 449 999 500 000 – 999 999 1 000 000 – 1 499 999 1 500 000 – 1 999 999 2 000 000 – 2 749 999 2 750 000 – 3 749 999

Aglomerace

Zóna

Venkovská pozaďová lokalita

1 2 3 3 4 5

1 2 2 3 4 5 6

1 stanice na 25 000 km2

15

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou 2.1.1 Informační systém kvality ovzduší Zákon zmíněný v předchozí kapitole také stanoví, že výsledky posuzování a vyhodnocení úrovní znečištění ovzduší musí být vedeny v informačním systému kvality ovzduší (ISKO), za který zodpovídá Ministerstvo životního prostředí ČR. Provozováním tohoto systému byl pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMU). Součástí tohoto systému jsou i základní informace o kvalitě ovzduší, které jsou získávány pomocí sítě monitorovacích zařízení a to prostřednictvím:  stanic automatizovaného imisního monitoringu (AIM) vybavenými automatickými analyzátory SO2, NO, NO2, NOx, polétavého prachu (na vybraných stanicích jsou analyzátory O3, CO a meteorologická čidla) v on-line režimu  manuálních stanic, kde se sledují vybrané plynné i pevné organické látky, těžké kovy v atmosférickém aerosolu a základní komponenty ve srážkách v off-line režimu Výběr měřících lokalit je závislý na typu měření, které je buď určeno pro sledování znečištění mající vliv na zdraví lidí, nebo na stav ekosystémů a vegetace. Lokality zaměřené na ochranu zdraví lidí se umísťují do zón a aglomerací jednak na místa, kde se předpokládá výskyt nejvyšší úrovně znečištění, a jednak na místa reprezentující pozaďovou expozici obyvatelstva těchto zón a aglomerací. Při výběru konkrétní pozice měřícího bodu hraje roli morfologie terénu, převládající směr větrů a vzdálenost od významných zdrojů znečišťování. V rámci imisního monitoringu jsou provozovány také stanice, které jsou určeny výhradně pro získávání informací o kvalitě ovzduší v lokalitách, které jsou významně zatíženy dopravou (tzv. dopravní „hot spot“). Lokality zaměřené na ochranu ekosystémů a vegetace se umisťují ve větší vzdálenosti od aglomerací, zastavěných oblastí, stacionárních zdrojů a silnic s vysokým dopravním zatížením. Informace z AIM jsou zobrazeny na webových stránkách ČHMU v záložce Ovzduší (viz obr. č. 1).

Obr. č. 2.1 ČHMU, záložka ovzduší [3]

16

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Kromě aktuálních dat z on-line měřících stanic, která se týkají koncentrace jednotlivých znečišťujících látek (index kvality ovzduší a aktuální hodinový přehled znečištění ovzduší – viz obr. č. 2) jsou zobrazovány i informace komplexní. Dostupné jsou jednak údaje z jednotlivých měřících stanic ve formě tabelárních přehledů (sumarizace měsíční, čtvrtletní a roční), grafů koncentrací daných znečišťujících látek (viz obr. č. 3) a jednak mapy znečištění České republiky jednotlivými monitorovanými polutanty (viz obr. č. 4).

Obr. č. 2.2 Aktuální hodinový přehled o kvalitě ovzduší v ČR, ČHMU [3]

Pozn: Výpočet indexu kvality je založen na vyhodnocení hodinových koncentrací oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2), ozonu (O3), suspendovaných částic (PM10) a 8hodinových klouzavých koncentrací oxidu uhelnatého (CO) a je v něm zohledněn možný vliv imisí na zdravotní stav obyvatelstva. Ve výpočtu jsou pro PM10 použity hodinové průměrné koncentrace, protože lépe vystihují aktuální stav (meze pro 1hodinové koncentrace byly odvozeny na základě statistické analýzy mezi 24hodinovými a hodinovými koncentracemi) [3].

17


Obr. č. 2.3 Data z měřící stanice Dukla, Pardubice za období 27.1.2012 - 1.2.2012 [3]

Obr. č. 2.4 Mapa znečištění pevnými částicemi PM10 (24hodinový průměr, 2.11. 2012) [3]

Stránky ČHMU obsahují také informace o jednotlivých monitorovacích stanicích (jejich lokalizaci, vybavení, provozovateli, o tom jaký typ znečištění reprezentují apod.).

V informačním systému kvality vzduší je možné v rámci záložky skleníkové plyny vyhledat také informace o skleníkových plynech a o mezinárodních úmluvách týkajících se této problematiky. Jsou zde tabulky a grafy, které zobrazují vývoj podílů skleníkových plynů na území ČR a vliv odvětví na jejich produkci (viz obr. č. 5).

18


Obr. č. 2.5 Trend emisí oxidu uhličitého (mil. t), včetně identifikace jejich zdrojů [3]

Kromě dat z imisního monitoringu ISKO obsahuje také údaje o zdrojích emitující do ovzduší znečišťující látky. Tyto zdroje jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Registr slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, které jsou v registru rozděleny do čtyřech kategorií: REZZO 1

zvláště velké a velké zdroje znečišťování

REZZO 2

střední zdroje znečišťování

REZZO 3

malé zdroje znečišťování

REZZO 4

mobilní zdroje znečišťování

Sumární údaj o emisích zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování vychází z údajů, které jsou jednotlivými provozovateli těchto zdrojů nahlašovány prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Tento systém provozuje CENIA v souladu se zákonem č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí (viz kapitola č. 4.4 ). Množství emisí malých a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší je stanoveno výpočtem. Do skupiny REZZO 3 jsou zahrnuty emise z vytápění domácností, emise těkavých organických látek z plošného použití rozpouštědel a emise NH3 produkované chovem hospodářských zvířat (bez ohledu na zařazení zdroje). Pozn. Těkavá organická látka je jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, která při teplotě 20 °C má tlak par 0,01 kPa nebo více nebo má odpovídající těkavost za konkrétních podmínek jejího použití [1].

19

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Bilance mobilních zdrojů znečišťování zahrnuje emise ze silniční, železniční, letecké a vodní dopravy realizované na území ČR a také emise z dalších mobilních zdrojů znečišťování (zemědělské, lesní a stavební stroje, armádní vozidla apod.). Při výpočtu je používána „Metodika stanovení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy“, která byla vypracována Centrem dopravního výzkumu. Výpočet vychází z množství paliv spotřebovaných na území České republiky, které se přiřadí jednotlivým kategoriím mobilních zdrojů znečišťování (23 kategorií). Tyto kategorie zohledňují druh dopravy, používané palivo a vybavení vozidel katalyzátory a jsou charakterizovány specifickými emisními faktory. Na základě nich jsou poté vypočítány emise pro CO2, metan, N2O, CO, oxidy dusíku, uhlovodíky, pevné částice, SO2, Pb, polyaromatické uhlovodíky, polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany. Problematikou modelování emisí a imisí z doprav se zabývá speciální část tohoto výukového modulu „Modelování emisí a imisí v dopravě“.

2.1.2 Další zdroje informací o kvalitě ovzduší Velmi významným informačním zdrojem, který zobrazuje některé údaje související s ochranou ovzduší (popř. meteorologickými jevy), je geoportál INSPIRE (INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe). Tento portál je součástí tvořící se celoevropské infrastruktury prostorových dat, která je realizována v souladu se směrnicí 2007/2/ES EU o vybudování prostorové informační infrastruktury v Evropském společenství. Cílem je podporovat vytváření a implementaci environmentálních politik EU i jednotlivých členských států pomocí standardizovaných a validovaných prostorových informací vytvořených jednotným způsobem. Ta potom mohou být sdílena a vzájemně využívána v rámci celé EU. Na vybudování INSPIRE se podílejí Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo vnitra, Český úřad zeměměřický a katastrální, Česká asociace pro geoinformace a Sdružení Nemoforum. Na výše uvedeném mapovém serveru je možné z oblasti ochrany ovzduší zobrazit údaje týkající se imisních charakteristik za rok 2010 (území s překročením imisního limitu, cílového imisního limitu bez přízemního ozonu a s přízemním ozonem, nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý průměr koncentrace přízemního ozonu v průměru za 3 roky – 2008- 2010, roční průměr suspendovaných částic PM10 a nejvyšší 24hodinová koncentrace SO2) – viz obr. č. 6. a také síť imisních měřících stanic. Z informací, které se týkají meteorologických charakteristik je možné zobrazit mapu klimatických oblastí ČR (viz obr. č. 7), mapy vizualizující rychlosti větru (rychlost větru ve 100 m nad povrchem, průměrná rychlost větru v 10 m nad zemí) a s tím související území vhodná pro stavbu větrných elektráren.

20


Obr. č. 2.6 Zobrazení území s překročeným cílového imisního limitu včetně ozonu na geoportále INSPIRE [6]

Obr. č. 2.7 Klimatické a srážkové oblasti ČR [6]

Některá data z ISKO využívá Státní zdravotní ústav, kterému slouží pro doplnění hodnot naměřených stanicemi provozovanými hygienickou službou (základní sledované látky, těžké kovy, těkavé organické látky a polycyklické aromatické uhlovodíky). Tyto informace slouží pro odhad zátěže populace v různých lokalitách České republiky a k predikcím

21

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou závislosti některých onemocnění na imisním zatížení území určitou chemickou látkou (publikováno např. v odborných zprávách – Zdravotní rizika ze znečištěného ovzduší za rok 2011 – stránky SZÚ – viz obr. č. 8)

Obr. č. 2.8 Informace týkající se kvality ovzduší na stránkách SZÚ [5]

Dalším informačním zdrojem jsou stránky Ministerstva životního prostředí, kde se nachází mapy klouzavých pětiletých průměrů imisních koncentrací pro všechny znečišťující látky mající imisní limit (kromě ozónu a CO) za předchozích 5 kalendářních let. Tyto mapy slouží jako podklad pro proces EIA (posuzování vlivu na životní prostředí), konkrétně pro odhad pravděpodobnosti překročení některého ročního imisního limitu na dané lokalitě vlivem posuzovaného záměru. Tyto mapy jsou ve formátu shapefile.

2.1.3 Využití informací o kvalitě ovzduší Informace o kvalitě ovzduší využívají jak jednotlivé podnikatelské subjekty tak zejména orgány státní správy. Povinností podnikatelských subjektů je v případě uvedení některých vyjmenovaných zdrojů znečišťování do provozu zpracovat rozptylové studie (viz tabulka č. 5). Příkladem mohou být kotelny větších dopravních firem nebo podniky, které se zabývají výrobou automobilů nebo výrobou či úpravou dílů a součástí. Cílem rozptylových studií je pomocí matematického modelování stanovit koncentrační zatížení dané lokality znečišťujícími látkami. K výpočtům se používají specifické softwary, z nichž přednostně jsou využívány ty, které jsou doporučeny vyhláškou č. 330/2012 Sb. (viz tabulka č. 6). Rozptylové studie jsou zpracovávány také v rámci procesu EIA (viz kapitola č. 3.2).

22

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Tabulka č. 2.5 Vybrané vyjmenované zdroje znečišťování, pro které je zákonem č. 201/2012 požadováno zpracování rozptylových studií Kód 1.1 1.1 1.2 1.2 1.4 1.4 3.1 3.1 4.13 4.14 4.15 4.16 4.17

Charakterizace zdroje Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW (včetně) Spalování paliv v kotlích celkovém jmenovitém tepelném nad 5 MW Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW (včetně) Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW Spalování paliv v teplovzdušných přímotopných spalovacích zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW (včetně) Spalování paliv v teplovzdušných přímotopných spalovacích zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 Mw do 5 MW (včetně) Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 5 MW Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů, jejichž celkový elektrický příkon je vyšší než 100 kW Svařování kovových materiálů, jejichž celkový elektrický příkon je roven nebo vyšší než 1000 kW Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s projektovaným výkonem menším než 1 t pokovené oceli/ hod (včetně) Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s projektovaným výkonem větším než 1 t pokovené oceli/ hod Žárové pokovování zinkem

Tabulka č. 2.6 Referenční metody pro modelování imisní zátěže území stanovené vyhláškou č. 330/2012 Sb. Název modelu SYMOS´97 ATEM AEOLIUS

Oblasti použití Městské oblasti nad úrovní střech budov a venkovské oblasti (všechny zdroje znečišťování) Městské oblasti v uličních kaňonech

Detailní seznámení s výše uvedenými softwary je ve speciální části tohoto výukového modulu - Modelování emisí a imisí z dopravy.

Informace získané z ISKO využívají orgány státní správy jako podkladové pro vytváření a využívání nástrojů ke snižování úrovní znečišťování. Jedná se o programy snižování emisí, zlepšování kvality ovzduší a řešení smogových situací.

23

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Strategickým nástrojem k regulaci znečištění ovzduší je Národní program snižování emisí, jehož cílem je zajistit splnění: 

emisních stropů pro Českou republiku



směrné cílové hodnoty pro omezení acidifikace a zatížení troposférickým ozonem,



národní cíl snížení expozice pro částice PM2,5

Pozn: Emisní strop je nejvýše přípustné množství znečišťující látky vnesené do ovzduší za kalendářní rok [1]. Programy zlepšování kvality ovzduší jsou zpracovávány pro aglomerace nebo zóny, ve kterých došlo k překročení imisních limitů, popřípadě tyto imisní limity byly překročeny ve větším počtu než stanoví příloha č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. Programy jsou vypracovávány Ministerstvem životního prostředí spolu společně s příslušnými krajskými úřady. Cílem programů je identifikovat zdroje způsobující dané znečištění a navrhnout opatření k jejich minimalizaci. Jednou z možností je zpřísnění nebo stanovení specifických emisních limitů nebo technických podmínek pro provoz stacionárních zdrojů znečištění ovzduší, další pak stanovení nízkoemisních zón s omezeným provozem silničních vozidel. Údaje z imisního monitoringu jsou velice důležité také pro vyhlašování smogových situací. V případě překročení regulačních prahových hodnot stanovených v příloze č. 6 zákona č. 201/2012 Sb. je nutné, aby stacionární zdroje přispívající významnou měrou ke znečištění dodržely zvláštní podmínky provozu, které jim byly krajským úřadem definovány. V případě potřeby mohou vydávat jednotlivé obce regulační řád, který obsahuje opatření na omezení provozu motorových vozidel. Pozn: Smogová situace je úroveň znečištění ovzduší, při jejímž překročení hrozí i při krátké expozici riziko poškození lidského zdraví nebo poškození ekosystému. Jsou při ní definovaným způsobem překročeny zvláštní imisní limity. Údaje z ISKO jsou využívány také při zpracování různých publikací, které informují o kvalitě ovzduší zpravidla za jeden kalendářní rok. Příkladem může být tabelární ročenka „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika“ nebo grafická ročenka „Znečištění ovzduší na území České republiky“, vydávané ČHMÚ. Sumarizací výsledků se zabývá také Ministerstvo životního prostředí České republiky, které je zveřejňuje ve svých zprávách o kvalitě ovzduší za určitý rok nebo v rámci statistických zpráv „Zprávy o životním prostředí“ a „Statistických ročenkách životního prostředí (viz obr. č. 6).

24


Obr. č. 2.6 Statistické zprávy o životním prostředí publikované na stránkách Ministerstva životního prostředí [4]

Shrnutí pojmů 2.1. Znečišťující látka je každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem[1]. Znečišťování ovzduší je vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší v důsledku lidské činnosti vyjádřené v jednotkách hmotnosti na jednotku času [1]. Emise je vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší [1]. Emisní strop je nejvýše přípustné množství znečišťující látky vnesené do ovzduší za kalendářní rok. Úroveň znečištění ovzduší je hmotnostní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nebo jejich depozice z ovzduší na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času [1]. Imise je znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky [1]. Částice PM10 jsou částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 % [1]. Částice PM2,5 jsou částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 % [1].

25

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Těkavá organická látka je jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, která při teplotě 20 °C má tlak par 0,01 kPa nebo více nebo má odpovídající těkavost za konkrétních podmínek jejího použití [1]. Cílový imisní limit je úroveň znečištění ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době [1]. Smogová situace je úroveň znečištění ovzduší, při jejímž překročení hrozí i při krátké expozici riziko poškození lidského zdraví nebo poškození ekosystému. Jsou při ní definovaným způsobem překročeny zvláštní imisní limity [1].

Otázky 2.1.

1) S pomocí vyhlášky č. 330/2012 Sb. zjistěte: a) v jaké vzdálenosti musí být umístěna měřící stanice pro posuzování pozaďové úrovně znečištění od průmyslových zón b) které chemické látky jsou považovány za prekurzory troposférického ozónu 2) Lokalizujte stanice AIM, které se nacházejí v Pardubickém kraji, a stanovte, jaký typ znečištění měřené znečištění reprezentuje. 3) Na mapách znečištění zjistěte, které části ČR jsou v současné době nejvíce zatíženy znečištěním pevnými částicemi PM10. 4) Na základě informací vyhledaných v REZZO posuďte, jakým podílem přispívá doprava ke znečištění ČR ve Vámi zvoleném roce.

5) Zjistěte, zda byl v rámci Pardubického kraje zpracován Program zlepšování kvality. Pokud ano, jaká opatření byla navržena.

26


Klíč k řešení 1)

a) Měřící lokalita nesmí být ovlivněna aglomeracemi nebo průmyslovými zónami nacházejícími se blíže než v okruhu pěti kilometrů.

b) Oxidy dusíku (oxid dusnatý, oxid dusičitý), těkavé organické látky (ethan i-pentan, m,p-xylen, ethylene, pent-1-en, o-xylen, acetylene, pent-2-en, 1,2,4trimethylbenzen, propan, isoprene, 1,2,3-trimethylbenzen, propen n-hexan, 1,3,5trimethylbenzen, n-butan, i-hexan, formaldehyd, i-butan, n-heptan, but-1-en, noktan, trans-but-2-en i-oktan, cis-but-2-en benzene, buta-1,3-dien toluene, n-pentan, ethylbenzen). 2) Na webové adrese: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/locality/pollution_locality/region_d istrict_2739_CZ.html naleznete seznam všech měřících stanic v Pardubickém kraji a rozkliknutím linků otevřete kartu každé stanice a zjistíte detailnější informace. Podrobná instruktáž v animaci ČHMU – AIM. 3) Na webové adrese: http://prasv.chmi.cz/IskoPollutionMapView/faces/pollutionmapvw/viewMapImages.jsf naleznete mapové podklady, z nichž vyberete ten, který zobrazuje znečištění pevnými částicemi. Podrobná instruktáž v animaci ČHMU – AIM. 4) Na webové adrese: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/embil/10embil/10embil.html naleznete tabulky REZZO 4 (emise z mobilních zdrojů znečišťování v rámci celé ČR) a jednotlivé údaje vydělíte množstvím emisí produkovaných všemi zdroji znečišťování ovzduší v ČR - REZZO 1-4. 5) Na internetové adrese : http://www.pardubickykraj.cz/program-zlepseni-kvalityovzdusi se nachází aktualizovaná verze programu zlepšování kvality, ve kterém jsou obsažena i konkrétní opatření, která byla realizována v uplynulém období a jsou definována opatření na období nadcházející.

27


Další zdroje Použitá literatura v kapitole 2.1: [1] Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ASPI, [off-line], [02-01-2013], dostupné z www: http:// terminal. upce.cz [2] Vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění při smogových situacích, ASPI, [off-line], [02-01-2013], dostupné z www: http:// terminal. upce.cz [3] Český hydrometeorologický ústav, [online], [02-01-2013], dostupné z www: http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=JSPTabContainer&menu=JS PTabContainer/P1_0_Home&nc=1&portal_lang=cs#PP_TabbedWeather [4] Ministerstvo životního prostředí, [on-line], [05-01-2013], dostupné z www: http://www.mzp.cz/ [5] Kvalita ovzduší, SZÚ, [on-line], [05-01-2013], http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/kvalita-ovzdusi

dostupné

z www:

[6] Geoportál INSPIRE, geoportál gov, [on-line], [05-01-2013], dostupné z www: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map [7] Slovník multimediální ročenky životního prostředí, CENIA, [on-line], [05-012013], dostupné z www: http://vitejtenazemi.cenia.cz/slovnik/index.php?article=313

28


2.2 Hydrosféra Čas ke studiu: 2 hodiny Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Definovat základní pojmy užívané v oblasti vodního hospodářství Identifikovat environmentální informace vyžadované v této oblasti Používat uvedené informační zdroje

Výklad

Česká republika je velmi významnou evropskou pramennou oblastí. Na jejím území se nachází hlavní evropská rozvodí. Kvalita a množství povrchových vod vodních toků ČR tak přímo ovlivňuje situaci nejenom v naší republice, ale i v okolních státech. Ochrana vod se zaměřuje na oba výše uvedené aspekty – tj. na kvalitu i množství vod a to nejen povrchových, ale i podzemních. Podstatou ochrany kvality vod je omezování vstupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění a na preventivní ochraně vodních zdrojů proti znečišťování. Ochrana množství vod spočívá v hospodárném nakládání s vodami a ve vytváření podmínek pro zvyšování akumulační schopnosti krajiny. Základní požadavky týkající se ochrany vod definuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů. Kromě výše uvedených cílů ochrany vod se zabývá také bezpečností vodních děl a snižováním nepříznivých účinků povodní a sucha. Právní předpisy týkající se ochrany vod mají určité specifikum. Jedná se o to, že nejsou stanoveny jednotné emisní limity, které by platily pro provozovatele určité činnosti v rámci celé ČR. Nakládání s vodami je podmíněno provozem zařízení v souladu s povolením (ve formě rozhodnutí orgánu státní správy), které je uděleno vždy každému konkrétnímu subjektu. Pod pojmem nakládání s vodami se rozumí: 

jejich odběr, akumulace



vypouštění odpadních vod do nich



jejich vzdouvání pomocí vodních děl,



využívání jejich energetického potenciálu,



jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva,



využívání k chovu ryb nebo vodní drůbeže,



další způsoby využití, při kterých může dojít k ovlivnění jejich množství, průtoku, výskytu nebo jakosti nebo které využívají jejich vlastnosti) [1].

29

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou K tomu, aby mohly být požadavky jednotlivých rozhodnutí orgány státní správy nadefinovány, je nutné mít k dispozici informace o: 

množství vod ve zdrojích povrchových a podzemních vod,



kvalitě povrchových a podzemních vod,



stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů.

Základní postupy hodnocení stavu útvarů povrchových vod, kvalitativní ukazatele pro klasifikaci ekologického stavu útvarů povrchových vod a ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod, fyzikálně chemické ukazatele pro hodnocení jakosti povrchových vod atd. jsou zakotveny vyhláškou č. 98/2011 Sb. Tato vyhláška určuje, že jednotlivá monitorovací místa, četnost odběru vzorků na těchto místech, soubor analýz, které budou prováděny atd., jsou určeny jednotlivými programy monitoringu podzemních a povrchových vod. Tyto programy jsou vymezeny rámcovým programem monitoringu, který definuje pravidla pro stanovení závazného rozsahu sítí jednotlivých programů, kritéria sloužící k výběru sledovaných ukazatelů v rámci jednotlivých programů atd. Jednotlivé programy jsou sestavovány správci jednotlivých povodí a jedná se o program situačního a provozního monitoringu, monitoring kvantitativních charakteristik povrchových vod nebo průzkumný monitoring. Program situačního monitoringu je zaměřen na hodnocení dlouhodobé změny přírodních podmínek a změny způsobené antropogenní činností s cílem určit další požadavky na programy monitoringu povrchových vod. Provádí se na významných průtocích dílčích povodí, na vodnatých tocích a velkých vodních útvarech a to po období minimálně jednoho roku. Monitorovací místa podzemních vod se volí tak, aby byla pokryta oblast infiltrace, transportu i odvodnění útvaru podzemích vod (obvykle 3 a více míst na jednom útvaru). Jsou stanovovány ukazatele biologické, hydromorfologické, obecné fyzikálně chemické ukazatele kvality, prioritní látky a ostatní znečišťující látky vypouštěné v daném dílčím povodí. Pozn: Prioritní látky jsou látky stanovené přílohou č. 3, vyhlášky č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Program provozního monitoringu se zaměřuje na zjištění stavu rizikových útvarů povrchových vod (z pohledu dosažení environmentálních cílů) a na vyhodnocení účinnosti nápravných opatření, která pro ně byla programově stanovena. Jedná se zejména o útvary povrchových vod ohrožené významnými bodovými a difuzními zdroji znečištění a významnými hydromorfologickými vlivy. Ke sledování jsou vybírány zejména biologické a hydromorfologické ukazatele, které jsou nejcitlivější vůči výše uvedeným vlivům, a dále jsou prováděna stanovení všech prioritních látek a jiných znečišťujících látek vypouštěných v dané lokalitě. Pozn: Bodový zdroj znečištění je samostatný rozpoznatelný zdroj znečištění vod (např. vyústění vod z čistírny odpadních vod, průmyslových zdrojů apod.

30

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Za difuzní (plošné) znečištění je možné považovat znečištění způsobené atmosférickou depozicí, splachem ze zemědělsky obdělávané půdy atd.

Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod se zaměřuje na hodnocení odtokového režimu vodních toků, vedení vodní bilance a plánování v oblasti vod. Sledování se provádí na vodoměrných stanicích Českého hydrometeorologického ústavu a správců povodí a v síti pozorovacích vrtů a pramenů (viz kapitola č. 2.2.1). Pozn: Vodoměrnou stanicí je měrný profil na vodním toku nebo na útvaru povrchových vod vybavený zařízením nebo přístroji pro systematické hydrologické pozorování vodního stavu, hladin a průtoku. podle ČSN 736530 [9].

V případě, že je třeba odhalit příčiny mimořádných jevů, příčiny nedosažení environmentálních cílů vodních útvarů nebo velikost a dopady havarijního znečištění, je prováděn průzkumný monitoring.

2.2.1 Informační systém ochrany vod Zákon zmíněný v předchozí kapitole také stanoví povinnost zveřejňovat získané informace. Provozováním informačních systémů jsou pověřeni správci povodí a odborné subjekty (pověřené, založené nebo zřízené Ministerstvem zemědělství nebo Ministerstvem životního prostředí – zejména ČHMU a Výzkumný ústav vodohospodářský). Na jednotlivých monitorovacích místech jednotlivých vodních toků a vodních útvarů je zjišťováno množství vod nebo jejich kvalita. V závislosti na údajích, které jsou v daném místě sledovány se rozlišují: 

měrné profily (profil vodního toku nebo útvaru povrchových vod, kde jsou prováděny hydrometrické práce) – např. vodoměrná stanice



profily sledování jakosti (kvality) povrchové vody a jejího stavu (místo, kde jsou odebírány vzorky povrchové vody, sedimentu a bioty)

Pozorovací síť podzemních vod Českého hydrometeorologického ústavu obsahuje 401 pramenů a 1723 vrtů mělkých a hlubokých zvodní. Sběr dat je prováděn buď manuálně v týdenních intervalech nebo automaticky v denních či hodinových intervalech. Informace o jednotlivých objektech je možné vyhledat na stránkách ČHMU, na mapě pozorovacích objektů podzemních vod (viz obr. č. 8) nebo jako ucelenou informaci na mapách zobrazující nárůst nebo pokles hladin v daných objektech za určité období (viz obr. č. 9).

31


Obr.č. 2.8 Mapa pozorovacích objektů podzemních vod a výpis vybraného objektu [2]

Obr. č. 2.9 Mapy nárůstu nebo poklesu hladin v jednotlivých objektech podzemních vod v porovnání s předchozím měsícem [2]

Síť hlásných profilů, která monitoruje množství vody ve významnějších vodních tocích, slouží zejména ke sledování průběhu povodní. Statisticky zpracovaná data (zejména průměrné roční průtoky) však jsou také zdrojem informací, které jsou využívány orgány státní správy při stanovení podmínek povolení k odběru povrchových vod. Informace o hlásných

32

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou profilech je možné najít na stránkách ČHMU nebo portále VODA a jedná se jak o charakteristiku daného hlásného profilu (viz obr. č. 10), tak o údaje týkající se aktuálního množství vod v daném profilu (viz obr. č. 11).

Obr. č. 2.10 Evidenční karta hlásného profilu Němčice [3]

Obr. č. 2.11 Aktuální množství vody ve vodním toku Bílina, dne 5. 1. 2012 [3]

Kromě výše uvedených informací (sumarizovaných také následně v rámci hydrologických bilancí) jsou sledována také množství odebraných podzemních vod a

33

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou vypuštěných odpadních vod, která jsou využívána v rámci vodohospodářských bilancí. Tyto údaje jsou porovnávány s využitelnou kapacitou vodních zdrojů. Bilance jsou využívané vodoprávními úřady při povolování odběru vod nebo ke stanovení limitů znečištění odpadních vod. Tato data jsou zobrazována na stránkách HEIS VUV (viz obr. č. 12) nebo na portále VODA (viz obr.č. 13 a 14).

Obr. č. 2.12 Množství odebraných povrchových vod a vypuštěných odpadních vod v blízkosti Pardubic [4]

Obr. č. 2.13 Subjekty odebírajících povrchovou nebo podzemní vodu a vypouštějící odpadní vody v okrese Nymburk [3]

34


Obr. č. 2.14 Údaje týkající se nakládání s vodami daného subjektu [3]

Monitorování kvality vod je prováděno prostřednictvím stacionárních monitorovacích zařízení. Data získaná stanovením vybraných fyzikálních, chemických a biotických parametrů odebraných vzorků povrchových a podzemních vod z rozsáhlého monitorování z let 20072008 jsou zobrazována v informačním systému IS ARROW, dostupném na stránkách ČHMU (viz obr. č. 15 a 17). Dalším zdrojem pro získání aktuálních dat, konkrétně údajů o aktuální kvalitě vody ve vodních nádržích, je informační portál VODA (viz obr. č. 16), jehož gestorem je Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.

35


Obr. č. 2.15 Odkaz na IS Arrow na stránkách ČHMÚ [2]

Obr. č. 2.16 Informace o kvalitě vod ve vodních nádržích [3]

36


Obr. č. 2.17 Výsledky stanovení chemických parametrů vzorků odebraných z objektu ZVHS_108-012, Rosice nad Labem v březnu 2008 [2]

Zákon č. 254/2001 Sb. také ukládá povinnost vést evidenci o dalších významných aspektech povrchových a podzemních vod. Tyto informace jsou součástí informačního portálu VODA, konkrétně záložce Evidence ISVS (viz. obr. č. 18).

Obr. č. 2.18 Informace, které je možné vyhledat na portále VODA [3]

37

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Obsahuje statistické údaje týkající se kvality povrchových vod, které mimo jiné slouží k zařazení jakosti povrchové vody v daném profilu (viz obr. č. 19) do jedné ze 5 tříd, které jsou definovány ČSN 75 7221 Kontrola jakosti povrchových vod. Do této evidence jsou zařazena data ze státní monitorovací sítě a dále ze vložených profilů podniku Povodí s.p. a Zemědělské vodohospodářské správy. Sledovanými ukazateli jsou teplota vody, reakce vody, elektrolytická konduktivita, biologická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem a složení vody.

Obr.č. 2.19 Informace o kvalitě povrchových vod z portálu VODA [3] Pozn: Povrchové vody vodních toků jsou na základě těchto dat zařazovány v souladu s normou ČSN 75 7221 - Jakost vod - do 5 kvalitativních kategorií I – neznečištěná voda, II. – mírně znečištěná voda, III. - znečištěná voda, IV. – silně znečištěná voda, V. – velmi silně znečištěná voda

Evidence vodních toků a nádrží (viz obr. č. 20) zahrnuje sumarizaci údajů týkajících se hlavních vodních toků (o jejich délce, číselném identifikátoru, názvu a správci) a vodních nádrží, jejichž povolený objem vzduté nebo akumulované vody přesahuje 1 mil. m3 a vodní nádrže, které se nacházejí na významných vodních tocích, a nádrže vodárenské (informace o hydrologických datech, celkovém objemu, jejím účelů a rozhodnutí o povolení k nakládání

38

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou vodami na vodním díle). Evidovány jsou malé vodní nádrže ve správě Zemědělské vodohospodářské správy (cca 518 nádrží) a ve správě s.p. Lesy České republiky (cca 446 nádrží).

Obr. č. 2.20 Údaje o vodní nádrži Pastviny [3]

Nařízením vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, jsou stanoveny tzv. lososové vody, které jsou vhodné pro život lososovitých ryb a lipana a kaprové vody, které jsou vhodné pro život kaprovitých ryb, štik, okounů a úhořů. Účelem jejich vymezení je zvýšení ochrany kvality těchto vod tak, aby byly trvale vhodnými pro život původních druhů ryb. Informace o těchto vodách je možné vyhledat v evidenci ISVS (viz obr. č. 21)

Obr. č. 2.21 Rybné vody [3]

39

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Mapové podklady portálu VODA umožňují také lokalizaci chráněných oblastí přirozené akumulace vod – CHOPAV (viz obr. č. 22). Jedná se o oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod.

Obr. č. 2.22 CHOPAV [3]

Součástí evidence ISVS jsou také údaje o ochranných pásmech vodních zdrojů (viz obr. č. 23). Jedná se o pásma, která slouží k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody. Rozlišují se na pásma I. a II. stupně, jejichž hranice jsou u jednotlivých zdrojů stanovena příslušnými vyhláškami. Portál VODA umožňuje nejenom lokalizaci ochranných pásem, ale i jejich identifikaci (včetně data rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranného pásma a čísla tohoto rozhodnutí).

Obr. č. 2.23 Ochranná pásma vodních zdrojů [3]

40

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Zvláštními územími, která jsou vyhlašována patří také citlivé a zranitelné oblasti. Citlivými oblastmi jsou vodní útvary povrchových vod, v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod. Jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo u nichž je z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 254/2001 Sb. nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod [1]. V současné době je celé území České republiky citlivou oblastí (je možné si ověřit na příslušném mapovém podkladu v ISVS). Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout. Mohou to být také povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Lokalizaci a bližší údaje o těchto oblastech je možné vyhledat v evidenci ISVS (viz obr. č. 24)

Obr.č. 2.24 Zranitelné oblasti [3]

Evidence ISVS vymezuje také hranice jednotlivých hydrogeologických rajónů (viz obr. č. 25). Hydrogeologické rajony jsou celky s obdobnými hydrogeologickými poměry, na jehož území převládá určitý typ zvodnění a oběhu podzemní vody. Podle vzájemné pozice se hydrogeologické rajony rozdělují na svrchní rajony (rajony kvartérních sedimentů a coniaku), základní rajony a hlubinné rajony (bazální křídové kolektory) [7].

41


Obr. č. 2.25 Dostupné informace o hydrogeologických rajonech [3]

2.2.2 Další zdroje informací o kvalitě vod Vlastní celostátní monitoring zaměřený na kvalitu pitné vody z veřejných vodovodů provádí Státní zdravotní ústav. Hodnoceny jsou chemické, biologické, mikrobiologické a organoleptické ukazatele, na základě nichž je hodnocen příspěvek pitné vody k expoziční zátěži obyvatelstva vybranými kontaminanty. Výsledky pro jednotlivé roky jsou publikovány v odborných zprávách uveřejňovaných na stránkách SZÚ v sekci Kvalita vody. Další informace je možné vyhledat na stránkách Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.Ústav, který je jmenovitě zaměřen na výzkum stavu, užívání a změn vodních ekosystémů. Jeho oddělení geografických informačních systémů a kartografie vytvořilo a spravuje digitální databázi vodohospodářských dat DIBAVOD, která jsou zobrazována ve formě tématických kartografických map. Tyto mapy jsou zaměřeny na: 

charakterizaci základních jevů povrchových a podzemních vod (vodních toků, nádrží, hydrogeologické rajony atd.), včetně jejich účelové klasifikace (oblasti povodí,lososové a kaprové vody atd.) a umístění objektů na tocích (jezy, hráze nádrží, rybí přechody atd.)



chráněná území související s problematikou vod (využívané zdroje pitné vody, koupací oblasti, zranitelné a citlivé oblasti, chráněná oblast přirozené akumulace vod atd.)



záplavová území



zobrazení měřících a kontrolních míst povrchových a podzemních vod



lokalizaci míst odběrů a vypouštění



lokalizace objektů meteorologických pozorování

42


Obr. č. 2.26 Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů v okolí Poděbrad [10]

Na těchto stránkách je možné najít také výsledky několika projektů týkající se ochrany vod. Jeden z nich se věnoval vyhodnocení dat získaných monitoringem povrchových vod v jednotlivých profilech. Jednalo se o sledování znečištění vodních toků, realizované mezi lety 2006 a 2008, při kterém byly odebrané vzorky vod analyzovány na obsah znečišťujících látek (a ukazatelů) stanovených ve vyhlášce č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Výsledky jsou sumarizovány jak v tabelární, tak mapové podobě a to jak pro celkové znečištění (viz obr. č. 27) tak pro znečištění jednotlivými znečišťujícími látkami (viz obr. č. 28).

Obr. č. 2.27 Zařazení povrchových vod v okolí Pardubic do kategorií znečištění dle ČSN 75 7221 na základě výsledku stanovení všeobecných ukazatelů [5]

43


Obr. č. 2.28 Část mapy zobrazující znečištění vodních toků v okolí Pardubic (koncentrace benzo(a)pyrenu) [5]

Některé informace je možné najít také na geoportále INSPIRE. Jedná se o zobrazení míst zařazených do pozorovací sítě podzemních a povrchových vod, chráněných oblastí přirozené akumulace vod nebo kvality koupacích vod (viz obr.č. 29).

Obr. č. 2.29 Kvalita koupacích vod v sezoně 2011 [6]

Interaktivní mapa hydrogeologických rajonů je umístěna také na serveru České geologické služby. Kromě lokalizace hranic jednotlivých rajonů je možné v mapě identifikovat i místa odběru vzorků povrchových a podzemních vod a zjistit dílčí výsledky analýz (viz obr. č. 30).

44


Obr. č. 2.30 Hydrogeolgická mapa České geologické služby [8]

2.2.3 Využití informací o kvalitě a množství povrchových a podzemních vod Jak již bylo popsáno v úvodu kapitoly 2.2, údaje o kvalitě a množství povrchových a podzemních vod jsou využívány hlavně orgány státní správy při udělování povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami jednotlivým subjektům. V omezené míře jsou tyto údaje využitelné také jednotlivými subjekty. Údaje popisující stav okolního prostředí (tedy i povrchových a podzemních vod) jsou vyžadovány při posuzování záměrů vybraných nových staveb, technologií, popř. jejich rekonstrukce – tzv. proces EIA (viz kapitola č. 3.2). Některé z údajů musí subjekty doložit jako součást žádostí k vodoprávním povolením. Jedná se o tyto informace: 

číslo hydrogeologického rajonu místa nakládání k povolení týkajících se nakládání s podzemními vodami



Údaje o průtocích vody ve vodním toku (Q330 denní, Q355 denní, Q364 denní a Qa dlouhodobý průměrný), název vodního toku a číslo hydrologického pořadí k povolení k odběru povrchových vod



údaje o jakosti vod, do kterých má být povoleno vypouštění vod odpadních (k povolení o vypouštění vod odpadních do vod povrchových nebo podzemních)

45

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Údaje získané z informačních zdrojů týkajících se kvality a množství povrchových a podzemních vod jsou dále zpracovávány – například při vytváření „Zpráv o životním prostředí“ a „Statistických ročenek životního prostředí“ (viz stránky Ministerstva životního prostředí).

Shrnutí pojmů 2.2. Vodní zdroje jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely. Podzemní vody jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami. Povrchové vody jsou vody vyskytující se na zemském povrchu. Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Odpadní vody jsou vody, které mohou díky svým vlastnostem (složení nebo teplotou) ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod Chráněné oblasti přirozené akumulace vod jsou oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod. Jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo u nichž je z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 254/2001 Sb. nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. Zranitelné oblastí jsou území, kde se vyskytují povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout. Mohou to být také povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vodní díla k vodohospodářským melioracím pozemků jsou stavby k závlaze a odvodnění pozemků a k ochraně pozemků před erozní činností.

46

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Hydrogeologické rajony jsou celky s obdobnými hydrogeologickými poměry, na jehož území převládá určitý typ zvodnění a oběhu podzemní vody [1].

Otázky 2.2.

1) Jaké hlásné profily jsou zřízeny v blízkosti Pardubic? Jaká je kvalita vod v těchto profilech (údaje zjistěte pro kvalitativní ukazatele CHSK, BSK, NEL)? Jaký je aktuální průtok v těchto profilech? 2) Zjistěte jaké subjekty v Pardubicích odebírají více jak 100 000 m3 povrchových vod/ rok? 3) Nalezněte nějaký útvar povrchových vod využívaný ke koupání v blízkosti Pardubic. 4) Zjistěte, zda se nachází v blízkosti Pardubic (tj. do 5 km) ochranné pásmo podzemních vod? Jaké je jeho označení.

5) Jsou Pardubice zranitelnou oblastí?

6) Patří řeka Labe mezi kaprové nebo lososové vody?

7) V Jakém hydrogeologickém rajonu leží Pardubice?

8) Jaká je nejbližší chráněná oblast akumulace vod a jaká je její vzdálenost od Pardubic?

9) Které látky nazýváme prioritní?

47


Klíč k řešení 1) V blízkosti Pardubic jsou zřízeny hlásné profily Němčice na řece Labi, Nemošice na řece Chrudimce, Dašice na řece Loučné a Úhřetice na řece Novohradce. Aktuální průtok naleznete na stránkách ČHMU – instruktáž na vyhledání těchto informací naleznete v animaci ČHMU – voda. Kvalitu vod v těchto řekách je možné najít na HEIS VUV (http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=mp_heis_voda&).

2) Tuto informaci je možné najít na stránkách informačního portálu VODA, záložka Evidence ISVS, odběry a vypouštění: - Synthesia Pardubice

3) Tuto informaci je možné najít na stránkách informačního portálu VODA, záložka Evidence ISVS, koupací vody: - Písník Mělice

4) Tuto informaci je možné najít na stránkách informačního portálu VODA, záložka Evidence ISVS, ochranná pásma vod: - Nemošice, číslo rozhodnutí 1429/96/Fe/VOD

5) Tuto informaci je možné najít na stránkách informačního portálu VODA, záložka Evidence ISVS, zranitelné oblasti: - Ano

6) Tuto informaci je možné najít na stránkách informačního portálu VODA, záložka Evidence ISVS, rybné vody: - kaprové

7) Tuto informaci je možné najít na stránkách informačního portálu VODA, záložka Evidence ISVS, hydrogeologické rajony: - 11300 Kvartér Loučné a Chrudimky, 11400 Kvartér Labe po Týnec

8) Tuto informaci je možné najít na stránkách informačního portálu VODA, záložka Evidence ISVS, CHOPAV: - Východočeská křída, cca 17, 5 km

9) Jsou uvedeny v příloze č. 6 vyhlášky č. 61/2003 Sb.

48


Další zdroje Použitá literatura v kapitole 2.2: [1] Zákon č. 254/2001 Sb., o ochraně vod, ASPI, [off-line], [08-01-2013], dostupné z www: http:// terminal. upce.cz [2] Informační systém Arrow, ČHMU, [online], [08-01-2013], dostupné z www: http://hydro.chmi.cz/isarrow/index.php?ag=pov&tema=ch_jakdat [3] Informační portál VODA, voda.gov, [on-line], [10-01-2013], dostupné z www: http://voda.gov.cz/portal/ [4] Hydroekologický informační portál, VÚV, [on-line], [10-01-2013], dostupné z www: http://heis.vuv.cz/ [5] Vyhodnocení jakosti povrchových vod v profilech sledování, VÚV, [on-line], [10 01-2013], dostupné z www: http://heis.vuv.cz/data/webmap/datovesady/projekty/VyhodnoceniJakostiPOV/default. asp [6] Geoportál INSPIRE, geoportál gov, [on-line], [05-01-2013], dostupné z www: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map [7] Rebilance zásob podzemní vody, Česká geologická služba, 2013], dostupné z www: http://www.geology.cz/rebilance/rajony

[on-line], [05-01-

[8] Mapa hydrogeologických rajonů, ČGS, [on-line], [05-01-2013], dostupné z www: http://mapy.geology.cz/hydro_rajony/ [9] Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ASPI, [off-line], [08-01-2013], dostupné z www: http:// terminal. upce.cz [10] Databáze DIBAVOD, VUV TGM, [on-line], [08-01-2013], dostupné z www: http://www.wmap.cz/dpp_cr/servis.dll?CF_SQY=qovxlpiulgs&MU=001&LANG=CSCZ&MAP=4724

49


2.3 Litosféra a pedosféra Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Definovat základní pojmy užívané v této oblasti Užívat informační zdroje týkající se litosféry a pedosféry

Výklad

Pedosféra je označení svrchní části pevného zemského povrchu. Neustále se vyvíjí působením půdotvorných činitelů, kterými jsou podnebí, matečná hornina, voda, biologický faktor – rostliny, živočichové i činnost člověka. Její primární funkcí bylo a je tvořit stanoviště pro tvorbu biomasy a život živočichů (potažmo i člověka). Složení půdy a její znečištění může tuto funkci velmi výrazně ovlivnit, tzn. může ohrozit kvalitu prosakující vody, rostlin a článků navazujícího potravního řetězce, který končí u člověka. Dalším limitujícím faktorem je její využití jako plochy pro výstavbu nebo těžbu nerostných surovin. Z výše uvedených důvodů je velmi důležité pečlivě zvážit způsob využití půdy, a proto mají informace týkající se kvality půdy velmi významné postavení v procesu tvorby územního plánu, územního rozhodování a v procesu posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Vývoj půdy je dynamický proces, který nemůže být nikdy ukončen.Výchozím materiálem, ze kterého půda vzniká je matečná hornina, jejíž složení ovlivňuje rychlost tvorby půdy (zvětrávání různých druhů hornin), její hloubku, zrnitost a další vlastnosti půdy (barvy, obsah humusu a jeho složení, minerální síla, půdní reakce, stupeň a typ zasolení atd.). Matečné horniny se třídí z různých hledisek, nejčastěji užívaná klasifikace je podle geologického stáří:  čtvrtohorní (kvartérní) a třetihorní (terciérní) sedimenty – fluviální (nivní) uloženiny, karbonátové sedimenty (př. sladkovodní vápenci – pěnovce a travertiny), organické uloženiny (rašeliny, slatiny), naváté písky, spraše, sprašové hlíny, fluvioglaciální a glaciální sedimenty (štěrky, písky, jíly)  starší horniny – zvětraliny hornin skladního podkladu – zvětraliny hlubinných vyvřelin (intruziv) nebo výlevných vyvřelin a jejich pyroklastik, přeměněných hornin (bazickým metamorfik, ortoruly, parauly, granulity, krystalické křemence), zvětraliny karbonátových hornin (vápenců, dolomitů), karbonátově- silikátových sedimentů (vápnitých pískovců, písčitých slínovců, břidlic) a silikátových a křemitých sedimentů (pískovců, slepenců, břidlic, jílovců, křemenců atd.)

50

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Základní klasifikační jednotkou půd je půdní typ. Lze jej definovat jako skupinu půd charakterizovanou obdobnými morfologickými a analytickými znaky, která se vyvíjela pod vlivem určitého souboru půdotvorných činitelů [1]. Pro hodnocení vlivu staveb, které vznikají na půdě, která byla dosud hospodářsky využívaná, je velmi důležitá také tzv. bonita půdy. Jedná se o klasifikaci zemědělské půdy podle jednotné metodologie, která veškerou zemědělskou půdu rozřazuje na základě tzv. bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ).Jedná se o pětimístný kód, který prezentuje příslušnost do klimatického regionu (0- 9), k hlavní půdní jednotce (celkem 78 jednotek), agronomicky významné půdní vlastnosti (sklon terénu, orientace vzhledem ke světovým stranám) a hloubce půdy. Údaje o bonitě půdy je možné nalézt v katastru nemovitostí. Na základě bonity zabrané půdy je pak možné vyhodnotit míru dopadu stavby na okolí. Důležitá je také znalost horninového složení daného území. Tyto informace se využívají v již zmiňovaném procesu EIA, kde slouží k hodnocení dopadu umístění záměru v dané lokalitě (propustnost podloží pro odpadní vody, skladované chemické látky a další ohrožení podzemních vod, ovlivnění ložisek nerostných surovin atd.). Další využití těchto údajů je v případě hodnocení rizik provozu určitých zařízení a technologií (hodnocení rizik dle zákona č. 167/2008 Sb.) nebo při odhadu dopadů případných úniků či havárií, jejichž důsledkem byla kontaminace půd nebo vod – tzv. ekologické zátěže. Ekologické zátěže, vznikající zejména únikem těžkých kovů, chlorovaných a ropných uhlovodíků a jiných chemických látek, rozlišujeme na staré a nově vznikající. Staré ekologické zátěže vznikly před rokem 1989 a to buď z činnosti jednotlivých podniků v době, kdy neexistovaly žádné právní předpisy upravující postupy k eliminaci znečištění nebo v době hospodaření státních podniků, a nebo nevhodným ukládáním komunálních nebo průmyslových odpadů (z nezajištěných skládek dochází k úniku skládkových vod, k její infiltraci do vod podzemních apod.). I v současné době může dojít ke vzniku ekologických zátěží a to zejména v důsledku havárií. Povinností původce je pak provést nápravná opatření směřující k likvidaci důsledků havárie a k vrácení poškození dané složky životního prostředí nebo ekosystému do původního stavu. Touto problematikou se zabývá zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a její nápravě, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpisy. Tento zákon definuje pojem ekologická újma a stanoví, že provozovatelé rizikových činností musí předcházet vzniku ekologické újmy a provádět nápravná a preventivní opatření v případě, že k ekologické újmě došlo. Povinností provozovatelů je provést hodnocení rizik ekologické újmy v souladu s vyhláškou č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění. V případě, že se dospěje k rozhodnutí, že činnost je riziková a v případě havárie může dojít k ekologické újmě, k jejíž likvidaci bude zapotřebí vyšší částky jak 20 mil. Kč, jsou provozovatelé takovéto činnosti povinni sjednat si speciální finanční zajištění.

51

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou 2.3.1 Zdroje informací o kvalitě půdy a geologickém složení Velmi významným informačním zdrojem, je geoportál INSPIRE, zmíněný již v kapitole č. 2.1.2. Na tomto portále je možné zobrazit: a) geologickou mapu s informacemi o horninovém složení vybraného území b) geomorfologickou mapu s informacemi o geomorfologickém zařazení dané lokality c) mapu půdních typů se zobrazením typů půd na daném místě d) chráněná ložisková území e) mapy starých ekologických zátěží Základní informace o práci s geoportálem (postup při načítání jednotlivých mapových kompozic, hledání detailnějších informací o lokalitě atd.) jsou uvedeny v části animací.

Dalším informačním zdrojem může být mapový server České geologické služby, kde je možné zobrazit mapy geologické, půdní (viz obr. č. 31), báňské mapy, mapy hydrogeologické rajonizace, radonového indexu a svahové nestability atd..

Obr. č. 2.31 Půdní mapa zobrazovaná na mapovém serveru České geologické služby [3]

Součástí mapového serveru ČGS je i surovinový informační systém poskytující informace o surovinových ložiscích nacházející se v ČR (viz obr. č. 32)

52


Obr.č. 2.32 Surovinový informační systém na mapovém serveru České geologické služby [3]

Shrnutí pojmů 2.3. Půdní typ je skupina půd charakterizovaná obdobnými morfologickými a analytickými znaky, která se vyvíjela pod vlivem určitého souboru půdotvorných činitelů Stará ekologická zátěž je závažná kontaminace horninového prostředí podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti za podmínky, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám.

Otázky 2.3.

1) Jaké typy půd se nacházejí v okolí Pardubic? S využitím tištěného informačního zdroje [1] je krátce charakterizujte. 2) Jaká je bonita zemědělské půdy za areálem Univerzity Pardubice v Doubravicích? 3) Jak je možné geomorfologicky zařadit okolí Pardubic? 4) Jsou v okolí Pardubic místa starých ekologických zátěží? Blíže je specifikujte.

53


Klíč k řešení 1) Jedná se o hnědé půdy s podzoly na terasových uloženinách, v blízkosti řeky Labe nivní půdy 2) Údaje se naleznou v Katastru nemovitostí – výběr libovolného pozemku za areálem Univerzity Pardubice - např. 151/1 má bonitu 35600. 3) Hercynské pohoří, provincie Česká vysočina, subprovincie Česká tabule, oblast Východočeská tabule, celek Východodlabská tabule, Pardubická kotlina – informace je možné nalézt na geoportále INSPIRE. 4) Ano – geoportál Evidovaná kontaminovaná místa – viz obr. č.33

Obr.č. 2.33 Evidovaná kontaminovaná místa v okolí Pardubic [4]

Další zdroje Použitá literatura v kapitole 2.3: [1] Tomášek, M.. Půdy České republiky, Česká geologická služba, Praha, 2003, 3. vydání, 68 s., ISBN 80-7075-607-1 [2] Wittlingerová, Z., Jonáš, F., Ochrana životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2002 [3] Půdní mapa, ČGS, [on-line], [25-01-2013], http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/mapserver

dostupné

z www:

[4] Evidovaná kontaminovaná místa, Geoportál INSPIRE, [on-line], [25-01-2013], dostupné z www: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map

54


2.4 Ochrana přírody a krajiny Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Definovat základní pojmy užívané v této oblasti Identifikovat environmentální informace vyžadované v této oblasti Používat uvedené informační zdroje

Výklad

V rámci územní ochrany jsou vyhlašovány chráněné územní celky nebo prvky, které se liší rozsahem ochrany a tedy i činnostmi, které je možné na daném území vykonávat a povinnostmi osob na těchto území žijících, podnikajících nebo se pohybujících. V České republice existuje 6 kategorií zvláště chráněných území, která je možné v zásadě rozdělit na:  Velkoplošná - národní park (nejvyšší stupeň ochrany), chráněná krajinná oblast  Maloplošná - oblasti nebo objekty, které vyžadují zvláštní ochranu (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky) Tato chráněná území definuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny následovně: Národní parky jsou rozsáhlá území, jedinečná v národním nebo mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové nebo neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam [1]. Území národních parků je členěno na jednotlivé zóny a to s ohledem na přírodní hodnoty daného území. Chráněné krajinné oblasti jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů s hodným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení [1]. Území CHKO je stratifikováno do 3 – 4 zón s ohledem na přírodní stav dané lokality. Národní přírodní rezervace jsou menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním nebo mezinárodním měřítku[1]. Přírodní rezervace jsou menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast [1].

55

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Národní přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem [1]. Přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem [1]. Kromě těchto uvedených kategorií je možné vyhlásit také přechodně chráněnou plochu, na které se dočasně vyskytují významné rostlinné nebo živočišné druhy, nerosty apod. Tato plocha je chráněna po předem stanovenou dobu nebo na opakované období.

Dalšími chráněnými územími, která jsou stanovována podle jednotných principů v rámci celé Evropské unie, je soustava NATURA 2000. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické) [2]. V rámci této soustavy jsou vyhlašovány dva typy území:  zvláště chráněná území - ptačí oblasti - PO (v originále Special Protection Areas – SPA) – na základě směrnice 2009/14/EHS o ochraně volně žijících ptáků,  evropsky významné lokality – EVL (v originále Sites of Community Importace - SCI) – na základě směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Další možností k zachování typických ekosystémů a druhové rozmanitosti je vymezení územních systémů ekologické stability (ÚSES). Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny tím, že budou zachovány nebo obnoveny stabilních ekosystémy a jejich vzájemné vazby. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména: 

vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu,



zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny,



zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity) [2].

Jejich skladebnými prvky jsou biocentra a biokoridory. Pozn: Biocentrum je biotop, nebo centrum biotop v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.

56

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť [3]. Biotop (stanoviště) je biotické (živé) i abiotické (neživé) prostředí, ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody, které vytvářejí životní prostředí zde žijících organismů [3].

ÚSES se dělí do následujcích úrovní: Provinciální a biosférický ÚSES - jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné oblasti, jejichž jádrová území s přírodním vývojem mají plochu větší než 10000 ha. Nadregionální ÚSES - jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s min. plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES - jsou plošně rozlehlejší ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu. Místní (lokální) ÚSES - jsou plošně méně rozlehlé ekologicky významné krajinné celky (obvykle do 5-10 ha). Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory [2]. Pozn: Biochora - soubor biotopů vyskytujícím se v určitém geomorfologickém útvaru [2].

Jednotlivé obecní úřady mohou také na svém území vyhlásit tzv. významný krajinný prvek, kterým může být v podstatě cokoliv (strom, skála, rašeliniště, louka), co nějakým způsobem utváří typický ráz krajiny, nebo výrazně přispívá k udržení stability krajiny. Významné krajinné prvky (VKP) je možné rozdělit na dva typy a to na VKP stanovené zákonem a ty, které musí být zaregistrovány v Ústředním seznamu ochrany přírody. VKP stanovené zákonem jsou části krajiny, které jsou vždy důležité jak pro typický vzhled krajiny, tak pro její stabilitu. Významnými krajinnými prvky stanovenými zákonem o ochraně přírody a krajiny jsou lesy, rašeliniště, vodní, toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Mezi významné krajinné prvky, které musí být zaregistrovány, mají-li být označeny jako VKP, patří mimo jiné především mokřady, trvalé travní porosty, stepní trávníky, remízy, meze, naleziště nerostů a zkamenělin, skalní útvary a odkryvy. Rozhodnutím orgánu ochrany přírody je možné mimořádně významné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí vyhlásit za památné stromy. Ty je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji a jejich ošetřování je prováděno pouze se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. V případě, že je nutné tyto stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, je možné pro ně stanovit ochranné pásmo, ve kterém není možná žádná činnost mající

57

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou negativní vliv na daný strom (např. terénní úpravy, chemické ošetřování, výstavba atd.). Tyto stromy jsou evidovány v ústředním seznamu Problémem, který souvisí se zachováním ekosystémů a druhové rozmanitosti a je de facto způsoben dopravou, je fragmentace krajiny. Jedná se o rozdělení krajiny na menší části zejména v důsledku výstavby dopravních komunikací. Toto rozdělení vyvolává vznik ekologických efektů, kterými jsou:  tvorba bariér pro migraci rostlin a živočichů a zvýšení rizika kolizí vozidel s živočichy,  ztráta lokalit (jejich minimalizace na úroveň, která poté nepostačuje existenci životaschopných populací živočichů) a ztráta jejich propojení,  vznik nových lokality podél komunikací,  vlivy spojené s rušením a znečištěním. Možností, jak eliminovat tyto efekty, je několik. Nejefektivnější jsou ta opatření, která jsou realizována ve fázi plánování nových komunikací. V etapě plánování je možné vybrat vhodné vedení trasy komunikace a navrhnout technická opatření na trase zvyšující průchodnost liniové stavby (propustky nebo nadchody). Pro defragmentaci krajiny je také velmi důležité odstraňování starých nepoužívaných staveb a obnova přirozeného rázu krajiny. Také ostatní stavby a způsob využití krajiny mohou fragmentaci krajiny ovlivnit, a proto je při územním plánování důležité brát také tyto okolnosti v potaz. K posuzování fragmentace krajiny dopravními liniovými stavbami bylo vydáno metodické doporučení MŽP, které využívá metodu UAT (Unfragmented area with transport). Podstatou této metody je vymezení území nefragmentované dopravou (polygon UAT – unfragmented area with traffic). Jedná se o část krajiny, která je současně determinována následujícími dvěma podmínkami:  je ohraničena buď silnicemi s intenzitou dopravy vyšší než 1000 vozidel/den nebo vícekolejnými železnicemi,  má rozlohu větší nebo rovnou 100 km2 [5]. Tento vymezený polygon se na základě analýzy kvality biotopu a stanoveného rizika vzniku bariér uvnitř těchto oblastí zařadí do kategorií vyjadřujících celkovou kvalitu polygonu. Následně se také hodnotí průchodnosti liniových staveb. Na území České republiky bylo vymezeno 227 polygonů, jejichž celková plocha činí cca 70 % plochy ČR. Z jejich celkové kategorizace vyplývá, že do kategorie výborné kvality náleží 37,3 % polygonů, do kategorie velmi dobré kvality 36,8 % a v kategorii dobré kvality 25,9 % [6].

2.4.1 Zdroje informací o vymezení výše uvedených územních celků a prvků Hlavním portálem orientovaným na lokalizaci environmentálně významných územních celků je geoportál INSPIRE. Z oblasti ochrany přírody a krajiny je možné na tomto portále zobrazit vymezení a základní informace o maloplošných i velkoplošných chráněných

58

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou území (včetně zonace), území zařazených do soustavy NATURA 2000, geoparcích, biosferických rezervacích, Ramsarských mokřadech, přírodních parcích a chráněných ložiskových územích. Kromě lokalizace jsou na portále dostupné další informace o daném území (název, kód lokality atd.) a také přímé vyhledání údajů v katastru nemovitostí.

Obr. č. 2.34 Maloplošná a velkoplošná chráněná území a EVL [7] Na tomto portále je možné najít také informace týkající se fragmentace krajiny a to současný stav a predikce pro roky 2013 a 2025 (viz obr. č. 35).

Obr. č. 2.35 Predikce fragmentace krajiny v roce 2025 [7]

Pozn: Ramsarský mokřad je mokřad vyhlášený v souvislosti s úmluvou o mokřadech z roku 1971, který splňuje přísná kritéria mezinárodního významu pro vodní ptactvo a mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie.

59

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou V České republice bylo do Seznamu mokřadů mezinárodního významu zapsáno 12 mokřadů [2]. Velmi významným portálem je portál Informačního systému ochrany přírody (ISOP), který provozuje Agentura pro ochranu přírody a krajiny (AOPK). Představuje jednotné rozhraní pro další informační zdroje a aplikace AOPK. Součástí portálu jsou kromě mapového serveru mapy.nature.cz (viz dále) také seznamy a databáze, ve kterých je možné nahledat detailní informace z ústředního seznamu ochrany přírody. Tento seznam registruje následující objekty: zvláště chráněná území, ptačí oblasti a evropsky významné lokality, smluvně chráněná území a památné stromy. Pro ně jsou k dispozici informace o rozloze, označení, lokalizaci a popřípadě fotodokumentace (viz obr. č.36).

Obr. č. 2.36 Informace o památných stromech dostupných v ISOP [8]

60

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Mapy.nature.cz. poskytují informace nejenom o vymezení chráněných území (maloplošných, velkoplošných, území NATURA 2000) a ÚSES, ale i lokalizaci památných stromů – viz obr. č. 37.

Obr. č. 2.37 Zobrazení dálkových migračních koridorů a migračně významných území na mapy. nature.cz [9] Kromě výše uvedených informací je na stránkách AOPK možné vyhledat také konkrétní informace týkající se zejména lokalit zařazených do soustavy NATURA 2000 jako jsou celkový charakter území, její kvalita, význam a zranitelnost, specifikace vlastního ekotopu včetně flory a fauny, která je předmětem ochrany atd. (viz obr. č. 38). Pro informace týkající se nadregionálních a regionálních ÚSES je velmi vhodná mapa Regionální a nadregionální územní systémy ekologické stability ČR, umístěné na stránkách Ústavu územního rozvoje (viz obr. č. 39), kde je možné lokalizovat dané prvky ÚSES a získat zároveň hlavní identifikační údaje (název, číslo, rozloha).

61


Obr. č. 2.38 Údaje charakterizující vybrané území NATURA 2000 [2]

62


Obr. č 2.39 Mapa Regionální a nadregionální územní systémy ekologické stability ČR [10]

2.4.2 Využití informací o ochraně přírody a krajiny Informace týkající se ochrany přírody a krajiny mají své využití hlavně v procesu EIA (viz kapitola č. 3.2), kde charakterizují území, ve kterém je zamýšleno realizovat nějaký záměr (stavbu, technologii). Mohou ovlivnit buď způsob, jakým bude záměr realizován nebo dokonce zamezit jeho vytvoření. Vzhledem k tomu, že do procesu EIA vstupují jak jednotlivé podnikatelské subjekty, tak i orgány státní správy, jsou tyto informace využívány oběma stranami. Procesem EIA je posuzována většina záměrů pro výstavbu nebo rekonstrukci nových liniových zdrojů, pro něž je také velmi důležitým aspektem fragmentace krajiny. Informace týkající se území se stanoveným typem ochrany, lokalizace významných krajinných prvků nebo památných stromů jsou relevantní také pro běžný provoz a údržbu areálů podnikatelských subjektů nebo liniových staveb. Opět může být ovlivněn způsob realizace výrobních činností nebo údržby komunikací nebo zeleně.

Shrnutí pojmů 2.4. Národní parky jsou rozsáhlá území, jedinečná v národním nebo mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové nebo neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam [1]. Území národních parků je členěno na jednotlivé zóny a to s ohledem na přírodní hodnoty daného území. Chráněné krajinné oblasti jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a

63

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou trvalých travních porostů s hodným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení [1]. Území CHKO je stratifikováno do 3 – 4 zón s ohledem na přírodní stav dané lokality. Národní přírodní rezervace jsou menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním nebo mezinárodním měřítku[1]. Přírodní rezervace jsou menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast [1]. Národní přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem [1]. Přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů , s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem [1]. Biocentrum je biotop, nebo centrum biotop v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť [3]. Biotop (stanoviště) je biotické (živé) i abiotické (neživé) prostředí, ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody, které vytvářejí životní prostředí zde žijících organismů [3]. Fragmentace krajiny je rozdělení krajiny na menší části zejména v důsledku výstavby dopravních komunikací Ramsarský mokřad je mokřad vyhlášený v souvislosti s úmluvou o mokřadech z roku 1971, který splňuje přísná kritéria mezinárodního významu pro vodní ptactvo a mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie [2].

Otázky 2.4. 1)

Zjistěte, které z maloplošných, velkoplošných území území ze soustavy NATURA2000 se nacházejí nejblíže ke kolejím Univerzity Pardubice. Jaké jsou jejich názvy a v jaké jsou vzádlenosti?

2)

Nalezněte nejbližší biokoridor a biocentrum od Pardubic. Kde jsou lokalizovány a jaký je jejich název.

3)

Jsou na území Pardubic nějaké památné stromy? Nalezněte některé z nich.

64


Klíč k řešení 1) Evrovpsky významná lokalita U Pohránovského rybníka, cca 2,5 km, maloplošné území Baroch cca 6,5 km, CHKO Železné hory, cca 17 km – zdroj - geoportál 2) Na stránkách UUR: nadregionální biokoridor č. 11988140000, nadregionální bicentrum Bohdaneč, regionální biocentrum Pardubické Labe, regionální biokoridor Pardubické labe – Nemošice, Drozdice 3) Tato informace je na stránkách AOPK, např. stromořadí 22 ks dubů letních v areálu mateřské školy Závodu Míru, 100 – 200 let staré

Další zdroje Použitá literatura v kapitole 2.1: [1] Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ASPI, [off-line], [10-01-2013], dostupné z www: http:// terminal. upce.cz [2] AOPK ČR, [on-line], http://www.ochranaprirody.cz/

[24-08-2011],

dostupné

z www:

[3] Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ASPI, [off-line], [10-012013], dostupné z www: http://terminal.upce.cz [4] [5] Metodické doporučení MŽP, odboru ekologie krajiny a lesa k posuzování fragmetace krajiny dopravními liniovými stavbami, MŽP, [on-line], [9-10-2013], dostupné z www:http://www.env.cz/AIS/webpub.nsf/$pid/MZPKVFH8G91K/$FILE/OEKL-metodicke_doporuceni-20061009.pdf [5] Anděl, P., Gorčicová, I., Hlaváč, V., Miko, L., Andělová, H., Hodnocení fragmentace krajiny dopravou, AOPK ČR, Evernia, Praha, 2005, 67 s. [6] Geoportál INSPIRE, geoportál gov [on-line], [10-01-2013], dostupné z www: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map [7] Ramsarská úmluva o mokřadech, MŽP, [on-line], [10-01-2013], dostupné z www: http://www.mzp.cz/cz/ramsarska_umluva_o_mokradech [8] ISOP, [on-line], [10-01-2013], dostupné z www: http://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=3&nabidka=hlavni [9] Mapy.nature.cz, [on-line], [10-01-2013], dostupné z www: http://mapy.nature.cz/ [10] Mapa Regionální a nadregionální územní systémy ekologické stability ČR, UUR, [on-line], [20-01-2013], dostupné z www http://egis.uur.cz/Uses/default.aspx

65


3

INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE SPECIFICKÝCH PROBLÉMŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

V některých případech činnost firmy vyžaduje komplexní přístup k řešení problémů s ochranou životního prostředí, neboť se týkají všech složek. Obvykle se jedná o dvě odlišné situace:  činnost firmy je vyjmenována v zákoně č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.  firma zamýšlí realizovat novou výstavbu (nebo technologii) nebo její rekonstrukci či rozšíření a je na ní nutné zpracovat posouzení vlivu záměru na životní prostředí

3.1 Integrovaná prevence a omezování znečištění Čas ke studiu: 2 hodiny Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Definovat pojmy spojené s problematikou integrované prevence a omezování znečištění Používat uvedené informační zdroje

Výklad

Některá výrobní zařízení svým provozem zatěžují více složek životního prostředí. V případě, že se dopady na jednotlivé složky životního prostředí hodnotí odděleně (tj. řídí se složkovými zákony ochrany životního prostředí), může dojít k přenosu znečištění z jedné složky do druhé. Tento nedostatek odstraňují právní předpisy týkající se integrované prevence a omezování znečištění, konkrétně zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Hlavními principy integrované prevence jsou:  komplexní posuzování vybraných průmyslových a zemědělských činností s cílem minimalizovat celkový negativní vliv na životní prostředí,  preferování preventivních opatření omezování vzniku znečištění a odpadu,  využívání postupů definovaných tzv. nejlepšími dostupnými technikami (BAT),

66


 pravidelné přezkoumávání vydaných integrovaných povolení a zpřísňování požadavků na provoz zařízení v závislosti na vývoji techniky a technologií, 

informování veřejnosti a její účast na povolovacím procesu [1].

Pozn: BAT (Best Available Techniques) jsou definovány jako nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení, a pokud to není možné, tak k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí, přičemž 1. technikami se rozumí jak použitá technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z provozu, 2. dostupnými technikami se rozumí techniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice, 3. nejlepšími se rozumí nejúčinnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí [1]. K omezování znečištění je možné využít různé strategie. Nejefektivnější jsou preventivní strategie, tzn. aktivity, které se soustředí na odstraňování samotných příčin vznikajících problémů znečišťování životního prostředí. To ve svém důsledku vede k finančním a ekonomickým úsporám, ke snížení nákladů a ke zvýšení konkurenceschopnosti firmy. Strategie mající výše uvedených charakter jsou označovány jako strategie dvojího vítězství - ekonomického a environmentálního (tzv. win – win strategy). Mezi tyto strategie patří i tzv. dobrovolné environmentální nástroje. Mezi nejznámější dobrovolné nástroje patří: 

Systém environmentálního managementu (dle ČSN EN ISO 14001:2004 a dle EMAS)



Čistší produkce



Ekodesign



Integrovaná výrobková politika

3.1.1 Informační zdroje týkající se integrované prevence a omezování znečištění Hlavním zdrojem informací týkající se integrované prevence je Informační portál IPPC, který provozuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství, Českou inspekcí životního prostředí a CENIA (viz obr. č. 3.1). Kromě jiného obsahují evropské referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách – tzv. Reference Document on Best Available Techniques – BREF. Jedná se o předpisy, které jsou zpracovávané a vydávané odbornými institucemi Evropské komise, ve kterých jsou zastoupeny národní technické pracovní skupiny jednotlivých členských zemí. Tyto předpisy mají pouze doporučující charakter. Na výše uvedených

67

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou stránkách jsou také k nahlédnutí rozhodnutí o udělení integrovaného povolení, které obsahují také závazné podmínky k provozu těchto zařízení.

Obr. č. 3.1 Stránky věnované problematice integrované prevence [2]

Dalším informačním zdrojem, který se věnuje problematice integrované prevence a snižováním znečištění jsou stránky CENIA – České informační agentury životního prostředí (viz obr. č. 3.2).

Obr. č. 3.2 Stránky CENIA věnované IPPC [3]

68

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Z výše uvedených stránek je možné vstoupit na portál IPPC, který provozuje Ministerstvo životního prostředí (viz obr. č. 3.3). Portál zprostředkovává přístup k základním informacím o firmách a jejich činnostech, které podléhají integrovanému povolení. Dostupné je i rozhodnutí o udělení integrovaného povolení, které obsahují také závazné podmínky k provozu těchto zařízení.

Obr. č. 3.3 Portál IPPC [4]

Na stránkách CENIA je možné vyhledat také informace týkající se dobrovolných nástrojů a to buď z hlavního menu odkazem na daný nástroj (viz obr. č. 3.4) nebo jsou k dispozici příručky věnované některým postupům.

69


Materiály týkající se postupů zaměřených na minimalizaci znečištění

Obr. č. 3.4 Informace týkající se dobrovolných nástrojů na stránkách CENIA [3]

70

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Dalším informačním zdrojem zaměřeným na postupy snižujícími negativní vlivy na životní prostředí jsou stránky Centra inovací a rozvoje (viz obr. č. 3.5). Kromě jiného jsou zde k dispozici příručky pro manažery EMAS, ekodesign, LCA, pro nakládání s odpadním elektrickým a elektronickým zařízením a manuál pro prevenci a minimalizaci odpadu pro malé podniky.

Obr. č. 3.5 Informace dostupné na stránkách CIR [5]

Také stránky Ministerstva životního prostředí obsahují informace týkající se integrované prevence a minimalizace znečišťování (včetně dobrovolných nástrojů).

71


Otázky 3.1.

1)

Na stránkách věnovaných IPPC vyhledejte dokumenty BREF, které by mohli být aplikovány při výrobě dopravních prostředků nebo jejich dílů.

2)

Na Portále IPPC vyberte některou z firem a prostudujte si podklady, které jsou pro ni přístupné.

3)

Na stránkách CENIA vyhledejte informace týkající se čistší produkce a vysvětlete daný pojem.

4)

Nalezněte dokument týkající se environmentálních technologií a ekoinovací a zjistěte, jaké inovace jsou v tomto dokumentu uvedeny pro segment dopravy.

72


Klíč k řešení 1) Povrchové úpravy kovů a plastů, povrchové úpravy využívající organická rozpouštědla

2) Firmu je možné vybrat companies?OpenView

na

adrese:

http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/requests-

Dokumenty obsahují základní popis technologie, specifické podmínky týkající se ochrany ovzduší, vod, odpadů atd.

3) Odpověď je možné najít na stránkách: http://www1.cenia.cz/www/node/298 Čistší produkce (CP) je dobrovolným nástrojem ochrany životního prostředí. Jedná se o preventivní strategii podporující efektivnější využívání vstupních zdrojů. Hlavní význam této strategie spočívá v tom, že se jedná o ekonomicky výhodný způsob snižování negativních dopadů výroby či poskytování služeb na životní prostředí.

4) Odpověď je možné najít na stránkách CIR.

Další zdroje Použitá literatura v kapitole 3.1: [1] Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, ASPI, [offline], [15-01-2013], dostupné z www: http://portal.upce.cz [2] IPPC, [on-line], http://www.ippc.cz/obsah/CF0135

[15-01-2013],

dostupné

z

www:

[3] CENIA, [on-line], [15-01-2013], dostupné z www: http://www1.cenia.cz/www/ocenia-menu [4] Portál IPPC, MŽP, http://www.mzp.cz/ippc

[on-line],

[15-01-2013],

dostupné

z

www:

[5] Centrum inovací a rozvoje, CIR, [on-line], [15-01-2013], dostupné z www: http://www.cir.cz/

73


3.2 Posuzování vlivu na životní prostředí Čas ke studiu: 2 hodiny Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Specifikovat proces EIA Používat uvedené informační zdroje

Výklad Posuzování vlivu záměrů (staveb nebo strategií) na životní prostředí je běžné ve většině vyspělých zemí světa (USA, EU apod.). V rámci zemí EHK OSN byla již v roce 1991 uzavřena Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahující státní hranice (tzv. Espoo konvence), která vstoupila v platnost v roce 1997. Následně vznikl v České republice první zákon řešící tuto problematiku, který byl nahrazen dosud platným zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí.

Tento zákon rozlišuje podle předmětu posuzování principielně dva typy posuzování:  záměrů stavby, činností a technologií (EIA),  koncepcí strategie, politiky, plánů nebo programů zadaných orgánem veřejné správy (SEA). Cílem tohoto procesu je:  posoudit, zda je realizace záměru vhodná a jeho provoz v daném místě možný ještě před zahájením stavby  zvolit vhodné řešení v případě většího počtu variant,  umožnit dotčeným orgánům a veřejnosti diskusi nad daným záměrem. Záměry jsou podle zákona rozděleny do 3 kategorií:  záměry vždy podléhající posouzení (jsou uvedeny v tabulce I., přílohy č. 1 zákona 100/2001 Sb., zpracovává se úplná dokumentace),  záměry vyžadující zjišťovací řízení (jsou uvedeny v tabulce II., přílohy č. 1 zákona 100/2001 Sb., zpracovává se oznámení, na jehož základě se rozhodne, zda bude záměr dál posuzován či nikoliv),  záměry podlimitní (typově jsou shodné se záměry uvedenými v příloze č. 1 zákona 100/2001 Sb., ale nedosahují limitních hodnot, dotazem je nutné zjistit, zda musí vstoupit do zjišťovacího řízení či nikoliv)

74

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Dokumentace nebo oznámení obsahují informace, které popisují stav jednotlivých složek životního prostředí v dotčené lokalitě před realizací záměru a specifikují dopady realizace (tzn. stavby) a provozu záměru na tuto lokalitu (složky životního prostředí, lidské zdraví, památky apod.). Tyto podklady dále vstupují do zjišťovacího řízení nebo posouzení vlivu na životní prostředí, kde se k nim vyjadřují dotčené orgány nebo veřejnost. Na závěr procesu EIA vydá příslušný správní úřad stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Stanovisko je odborným podkladem pro navazující řízení (např. stavební, územní) pro rozhodnutí o realizaci nebo zamezení realizace. Pokud stanovisko obsahuje podmínky, požadavky a doporučení z hlediska ochrany životního prostředí, uvedou se jako součást rozhodnutí.

3.2.1 Informační zdroje EIA Hlavním informačním zdrojem, který se týká procesu EIA, jsou stránky České informační agentury životního prostředí (CENIA). Na těchto stránkách jsou uvedeny základní informace týkající se procesu EIA a autorizací pro tuto oblast. Stránky mimo jiné umožňují přímý vstup do Informačního portálu EIA a seznamu držitelů autorizací pro provádění posuzování vlivu záměrů na životní prostředí. Informační portál EIA vede evidenci veškerých dokumentů o probíhajících procesech EIA a zpřístupňuje je veřejnosti. Ke každému procesu je možné vyhledat informace o oznamovateli, vlastní text oznámení (popř. dokumentace a posudku) popisující daný záměr, závěry zjišťovacího řízení, o konání veřejného projednávání, atd. (viz obr. č. 3.6).

Obr. č. 3.6 Informační portál EIA [2]

75


Otázky 3.2.

1)

Na stránkách CENIA vyhledejte Informační systém EIA, vyberte si libovolný záměr a prostudujte dostupné informace k němu. Prohlédněte si strukturu jednotlivých dokumentů.

2)

V seznamu držitelů oprávnění k provádění EIA vyhledejte ty, které jsou z okolí Vašeho bydliště.

76


Klíč k řešení 1) Libovolně na stránkách http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr 2) Informace je možné vyhledat také v Informačním systému EIA – viz obr. č 3.7, filtrovat na základě místa bydliště.

Obr. č. 3.7 Vyhledání autorizovaných osob [2]

Další zdroje Použitá literatura v kapitole 3.2: [1] Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ASPI, [off-line], [15-01-2013], dostupné z www: http://portal.upce.cz [2] Informační systém EIA, CENIA, [on-line], [15-01-2013], dostupné z www: http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr

77


4

DALŠÍ ENVIRONMENTÁLNÍ INFORMAČNÍ ZDROJE VYUŽITELNÉ PODNIKATELSKOU SFÉROU

Při běžném provozu podnikatelských subjektů je nutné řešit provozní problémy, které mohou mít dopad na některou ze složek životního prostředí. Pro většinu takovýchto činností existují v právních předpisech České republiky požadavky, jež je upravují nebo limitují. Znalost těchto požadavků je zásadní pro správný provoz jakékoliv firmy. Nejběžnějšími problémy, které jsou řešeny je správné nakládání s chemickými látkami nebo směsmi a s odpady.

4.1 Informační zdroje aktuálního znění environmentálních předpisů Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Vyhledat environmentální právní předpisy za využití veřejně přístupných nebo vybraných databázových systémů

Výklad

Jak již bylo uvedeno výše je pro provoz každé firmy velice důležitá informace o relevantních požadavcích právních předpisů, což platí i o právních předpisech týkajících se ochrany životního prostředí. Zdroje, ve kterých je možné nalézt aktuální znění právních předpisů je možné rozdělit podle dostupnosti na: •

veřejně přístupné

•

placené (databázové)

4.1.1 Veřejně přístupné informační zdroje Z veřejně přístupných informačních zdrojů je možné doporučit následující veřejně přístupné zdroje, které obsahují aktuální znění environmentálních právních předpisů: •

pro legislativu Evropské unie: EUR-lex

• pro legislativu České republiky Portál veřejné správy a Sbírku zákonů na stránkách Ministerstva vnitra .

78

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou EUR- Lex je portál, který poskytuje přímý přístup k právním předpisům Evropské unie, které jsou zde uvedeny ve 23 jazykových mutacích. Na tomto portále je možné vyhledávat právní předpisy podle různého klíče – např. podle čísel předpisů, data platnosti, klíčových slov apod. K dispozici jsou také sbírky a rejstříky právních předpisů, návrhy předpisů nových, judikatura atd. (viz obr. č. 4.1).

Obr. č. 4.1 Základní vyhledávání na portále EUR-Lex, předpisy týkající se odpadového hospodářství [1]

79

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Na obou internetových adresách české legislativy je možné předpisy vyhledávat za pomocí podobně strukturovaných oken. Klíčem k hledání právních předpisů může být jejich číslo, název nebo klíčová slova, která se vkládají do okénka pro vyhledávání fulltextem. Zatímco v případě zadání čísla nebo názvu předpisu se následně zobrazí již hledaný dokument, v případě užití klíčových slov se v první fázi zobrazí výčet předpisů, kterých se slova týkají, ve kterém je nutné konkrétní dokument vyhledat. Na obr. č. 4.2 je zobrazeno komunikační okno pro hledání právních předpisů na portále státní správy, který lze doporučit pro studium kompletního aktuálního znění zákona. Stránky ministerstva vnitra jsou velice vhodné pro průběžné rychlé sledování změn relevantních předpisů (viz obr. č. 4.3)

Obr. č. 4.2 Hledání právních předpisů na portále státní správy [2]

Obr. č. 4.3 Vyhledávání nových změn právních předpisů [3]

80

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Jedním z dalších možných informačních zdrojů jsou stránky Ministerstva životního prostředí. Na nich jsou právní předpisy kategorizovány dle složek životního prostředí nebo problematiky, kterou řeší (viz obr. č. 4.5). Kromě platných právních předpisů jsou současně zobrazeny právní výklady některých předpisů (jejich částí).

Obr. č. 4.5 Zobrazení právních předpisů na stránkách Ministerstva životního prostředí [4]

4.1.2 Vybrané placené informační zdroje právních předpisů Další možností pro získání platných znění právních předpisů jsou placené databázové systémy. Jejich výhodou je to, že kromě aktuálního znění předpisů poskytují ještě další možnosti vyhledávání. Je možné v nich prostudovat historii změn daných předpisů, jejich vzájemné souvislosti (např. snadno se vyhledají prováděcí předpisy k zákonům apod.), čísla předpisů, které nahrazují předpisy již neplatné apod. K těmto placeným databázím patří např. EnviParagraf nebo ASP. EnviParagraf je databázový systém obsahující pouze legislativu týkající se ochrany životního prostředí v České republice, jehož výhodou je možnost intuitivního vyhledávání s pomocí zobrazených tématických kategorií právních předpisů (viz obr.č.4.6).

81


Obr. č. 4.6 Struktura zařazení právních předpisů v databázi EnviParagraf [5]

ASPI (Automatizovaný systém právních informací) obsahuje všechny předpisy publikované na území České republiky kromě předpisů měst a obcí (včetně legislativy Evropské unie), judikaturu a další specializované aplikace. Jeho nespornou výhodou je jeho obsažnost (viz obr. č. 4.7).

Obr. č. 4.7 Vyhledávání s pomocí databáze ASPI [6]

82


Otázky 4.1.

1)

Najděte na stránkách EUR-Lex směrnici EU věnující se problematice specifických emisí CO2 pro výrobce osobních automobilů.

2)

Na Portále veřejné správy vyhledejte zákon o ochraně ovzduší. Jaké má číslo?

3)

Ve sbírce zákonů Ministerstva vnitra České republiky zjistěte, zda v posledních čtrnácti dnech došlo ke změně některého zákona týkajícího se ochrany životního prostředí nebo byl vydán obdobný zákon nový.

4)

V ASPI nalezněte prováděcí předpisy k zákonu o ochraně ovzduší. Jaká jsou jejich čísla a čím se zabývají?

83


Klíč k řešení 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011 ze dne 11. května 2011 , kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO 2 z lehkých vozidel,

2) 201/2012 Sb.

3) Informace je možné najít na stránkách: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/

4) V současné době to jsou:

Další zdroje Použitá literatura v kapitole 4.1: [1] Portál EUR-Lex, [on-line], [10-01-2013], lex.europa.eu/RECH_menu.do?ihmlang=cs

dostupné

z www:

http://eur-

[2] Portál státní správy, portal.gov.cz, [on-line], [10-01-2013], dostupné z www: http://portal.gov.cz/ [3] Sbírka předpisů, Ministerstvo vnitra České republiky, [on-line], [10-01-2013], dostupné z www: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/start.aspx [4] Platná legislativa, Ministerstvo životního prostředí, [on-line], [10-01-2013], dostupné z www: http://www.mzp.cz/cz/platne_pravni_predpisy [5] EnviParagraf, [off-line], [10-01-2013], dostupné Univerzitního ekologického centra Univerzity Pardubice

lokálně

na počítačích

[6] Automatizovaný systém právních informací, [off-line], [10-01-2013], dostupné z www: http://portal.upce.cz

84


4.2 Informační zdroje pro nakládání s odpady Čas ke studiu: 2 hodiny Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Definovat základní pojmy užívané v oblasti nakládání s odpady Používat uvedené informační zdroje

Výklad Základním právním předpisem v oblasti odpadového hospodářství je zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, který stanovuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi, včetně práv a povinností osob, které odpad produkují nebo dál s ním nakládají. Definuje také pojem odpad, což je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit [1]. Odpady se dělí do dvou základních kategorií – odpady nebezpečné a ostatní. Nebezpečný odpad je odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností [1], které jsou vyjmenovány v příloze č. 2 zákona o odpadech (viz tab. č. 4.7) a definovány ve vyhlášce č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Tab. č. 4.7 Nebezpečné vlastnosti odpadů [1] Kód odpadu H1 H2 H3 H4 H5 H6 H7 H8 H9 H10 H11 H12 H13 H14 H15

Nebezpečná vlastnost Výbušnost Oxidační schopnost Hořlavost Dráždivost Škodlivost zdraví Toxicita Karcinogenita Žíravost Infekčnost Teratogenita Mutagenita Schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami Senzibilita Ekotoxicita Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování

85

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou V každé firmě dochází k nakládání s odpady, čímž se rozumí jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání nebo odstraňování. Každý původce odpadů musí vzniklý odpad zařadit do kategorie odpadů (pomocí přílohy vyhlášky č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů)., evidovat jej a odevzdávat oprávněné osobě. K těmto činnostem je možné využít následující zdroje informací. Pro zařazování odpadů do kategorií je možné použít i interaktivní Katalog odpadů umístěný na stránkách Enviwebu (viz. obr. č. 4.8). Daný odpad je možné zařadit jedné z 20 skupin, které se liší technologií vzniku odpadu – odpady z prvovýroby, výrobních procesů, spotřeby, zpracování odpadů a komunální odpady. Každá z těchto skupin se dále dělí na podskupiny. Každý odpad má přiděleno tzv. katalogové číslo (kód odpadu), které se skládá ze třech dvojčíslí. První dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu. Kromě katalogového čísla je každému odpadu přiřazen i přesný název, např. 16 01 03 - Pneumatiky.

Obr. č. 4.8 Zařazování odpadů pomocí Katalogu odpadů na stránkách Enviwebu [2]

86

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Speciálním softwarem, který je možné pro nakládání s odpady využít je software EVI08. Umožňuje nejenom vést průběžnou evidenci, ale i generovat formuláře požadované zákonem o odpadech a jeho prováděcími předpisy. Jedná se o Hlášení o produkci a nakládání s odpady, Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů, Potvrzení o převzetí autovraků, Hlášení o sběru a zpracování autovraků a Roční zprávu o plnění zpětného odběru. Součástí programu je databáze Identifikačních listů nebezpečných odpadů, který obsahuje informace o nebezpečných vlastnostech odpadu, o první pomoci, o postupech v případě požáru a úniku odpadu apod. Tento software umožňuje také vystavení evidenčního listu pro přepravu nebezpečných odpadů a přepravního dokladu pro silniční přepravu nebezpečných věcí a nebezpečných odpadů po území ČR. V případě přepravy nebezpečného odpadu platí specifické povinnosti. Subjekt, který přepravu zajišťuje, musí mít k této činnosti oprávnění. Při přepravě je nutné dodržovat předpisy pro přepravu nebezpečných věcí (RID, ADR – viz kapitola 4.3.2) a také vést evidenci o přepravě nebezpečného odpadu. K této činnosti slouží výše uvedený evidenční list o přepravě nebezpečných odpadů (ELPNO), jehož podobu stanoví příloha č. 26 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Shrnutí pojmů 4.1. Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Nebezpečný odpad je odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností. Nakládání s odpady je jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování. Shromažďování odpadů je krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. Skladování odpadů je přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním. Sběr odpadů je soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. Úprava odpadů je každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností. Využití odpadů je činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu. Původce odpadů je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž činnosti vznikají odpady nebo jejichž činností se mění povaha nebo složení odpadů [1].

87


Otázky 4.2.

1)

Zařaďte podle Katalogu odpadů následující odpady (určete katalogové číslo a rozhodněte, zda se jedná o odpady nebezpečné nebo ostatní): obaly od olejů, cihly z demolice, olejové filtry.

2)

V programu EVI08 zaevidujte odpady, které jste kategorizovali v otázce č. 1. Předpokládejte, že jste ekologové ve firmě, jež tyto opady produkuje a to v množství 200 kg. Nalezněte firmu, která má oprávnění k odběru odpadů a v programu EVI08 zapište předání odpadů této firmě (těmto firmám).

88


Klíč k řešení

1) 150110 znečištěné

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami

160107

Olejové filtry

17 01 02

Cihly

2) Bude zkontrolováno vyučujícím.

Další zdroje Použitá literatura v kapitole 4.2: [1] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ASPI, [off-line], [02-01-2013], dostupné z www: http:// terminal. upce.cz [2] Katalog odpadů, Enviweb, [on-line], http://www.enviweb.cz/katalog/?id=612

[02-01-2013],

dostupné

z www:

[3] EVI08, [off-line], [02-01-2013], dostupné z lokálních počítačů Univerzity Pardubice

89


4.3 Informační zdroje pro nakládání s chemickými látkami Čas ke studiu: 2 hodiny Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Definovat základní pojmy užívané v oblasti nakládání s chemickými látkami a přípravky Používat uvedené informační zdroje

Výklad Chemické látky a přípravky představují určité riziko pro zdraví lidí a životní prostředí, které je nutné minimalizovat. Z tohoto důvodu existují předpisy pro správné zacházení s těmito látkami, a to při:  jejich výrobě (zákon o chemických látkách a přípravcích),  jejich dopravě (ADR, RID…),  jejich průmyslovém používání (zákon o ochraně veřejného zdraví, zákon o prevenci závažných haváriích, ….) Dopravních podniků a firem zabývajících se výrobou a údržbou dopravních prostředků nebo jejich dílů a součástí se týkají aspekty užívání chemických látek a směsí a jejich doprava. Pozn: (Čisté) Chemické látky jsou chemické prvky a jejich sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním postupem, u nichž se na výstavbě jejich struktury podílejí stejné druhy částic, které jsou stejným způsobem uspořádané. Chemické směsi jsou složené ze dvou nebo více čistých chemických látek [1]. Povinností běžného uživatele chemických látek je uchovávat danou látku ve vhodném obalu a správně označenou. Obal chemických látek a přípravků musí splnit tyto základní požadavky:  je konstruován tak, aby z něj látka nemohla uniknout (pokud bezpečnostní předpisy nenařizují jinak),  je z materiálu, který není obsahem narušován a nevytváří s ním nebezpečné sloučeniny,  společně s uzávěrem odolá tlaku a deformacím při běžném zacházení,  může být opakovaně užíván s tím, že jeho vlastnosti zůstanou beze změny.

90

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Přímo na obale nebo na štítku na něm umístěném musí být jasně, čitelně a nesmazatelně uvedeny tyto údaje :  chemický název látky (dle Seznamu závazně klasifikovaných nebezpečných látek, v případě že tam není – dle mezinárodního názvosloví),  jméno (název firmy), místo podnikání a telefonní číslo osoby, která je odpovědná za uvedení látky v daném obalu na trh,  výstražné symboly (grafické) a písmenné označení nebezpečných vlastností  R – věty, S – věty nebo H- věty a P-věty  slova „označení ES“, pokud jde o látky uvedená v seznamu [2]. V případě, že chemická látka je uchovávána v jiném než originálním obalu, je ten, kdo obal látky změnil povinen splnit výše uvedené požadavky. Kromě toho je nutné, aby všichni zaměstnanci, kteří s chemickými látkami nebo směsmi nakládají, byli prokazatelně seznámeni s bezpečnostními pravidly, první pomocí při náhodném kontaktu s danou látkou, se zásadami správné likvidace úniku nebo požáru. Tyto informace jsou dostupné v bezpečnostním listě, který každý výrobce ke svým výrobkům musí vytvořit. Kromě bezpečnostního listu existují i elektronické zdroje informací týkající se chemických látek, kterým bude věnována kapitola 4.3.1. Specifické požadavky jsou stanoveny také pro jejich manipulaci a přepravu. Liší se v závislosti na druhu realizované přepravy:  pro silniční dopravu platí v Evropě dohoda ADR, UN-ECE - Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí  pro železniční dopravu platí v Evropě tzv. příloha RID - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí  pro leteckou dopravu platí předpis ICAO/IATA-DGR - Bezpečná letecká doprava nebezpečného zboží  přepravu nebezpečných věcí na vodních cestách řeší ADN - Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách Pro nebezpečné věci, které je možné daným druhem dopravy přepravovat stanoví výše uvedené předpisy povinnosti účastníků přepravy z hlediska: 1) balení a označování nebezpečných věcí 2) označování a technické provedení dopravních jednotek 3) administrativní náležitosti přepravy (doklady a požadované informace) V následujícím textu budou specifikovány požadavky ADR, neboť většina přeprav je realizována právě po silnici.

91

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Všem nebezpečným věcem jsou přiděleny: a) přepravní kategorie 0 – 4 b) třída nebezpečnosti (1 – 9) c) UN číslo d) Kemlerův kód – identifikační kód nebezpečnosti e) obalová skupina

Pro balení dané chemické látky nebo typ látky je stanovena:  určitá skupina obalů (I – látky velmi nebezpečné, II – látky středně nebezpečné a III – látky málo nebezpečné)  specifikace pro cisterny pro přepravu (např. speciální provedení na minimalizaci podmínek vznícení pro dopravu hořlavin) Obaly a přepravní jednotky musí být také správně označeny, tzn. musí mít:  Kemlerův kód a UN číslo (uváděny na oranžové identifikační tabuli – poskytuje všechny informace, které jsou potřebné pro hasebný zásah)  bezpečnostní značku (jednoznačně charakterizuje třídu přepravované látky) Pozn: Kemlerův kód slouží k rychlé identifikaci nebezpečí a skládá se z čísel a písmen. Čísla (2 – 9) odpovídají třídě nebezpečnosti z ADR a dále se používá písmeno X pro látky nebezpečně reagující s vodou. Kemlerův kód je vždy dvouciferný, proto se na doplnění používá 0 nebo v případě větší intenzity nebezpečí se čísla zdvojují (např. prudká hořlavost 33). UN číslo je čtyřmístné číslo, které specifikuje určitou látku nebo typ látky. Jedná se o přírůstkové číslo z registru nebezpečných látek OSN (Recommendation on the Transport Dangerous goods) – Orange Book. Informační zdroj pro zajištění všech požadavků pro přepravu nebezpečného zboží bude blíže popsán v kapitole 4.3.2.

92

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou 4.3.1 Informační zdroje týkající se chemických látek a směsí Databáze týkající se vlastností chemických látek a směsí je možné rozdělit podle dostupnosti na:  volně přístupné (např. DANCE, TOXNET)  placené (např. MEDIS-ALARM) Mezi volně přístupné databáze patří Seznam klasifikovaných látek DANCE, která je provozována Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. Do této databáze jsou zařazeny informace týkající se chemických látek, dehtochemických a ropných produktů. Vyhledávání je možné pomocí kritérií, kterými jsou indexové číslo, číslo CAS, číslo ES, název látky, klasifikace látek, výstražné symboly, S a R-věty. Výsledkem hledání jsou informace týkající se chemického vzorce, klasifikace a údajů na obale (viz obr. č. 4.9).

Obr. č. 4.9 Vyhledávání v databázi DANCE [3] Dalším veřejně přístupným informačním zdrojem je portál TOXNET (Toxicology Data Network), který je rozhraním pro rozsáhlé databáze týkající se:  Chemických informací – ChemIDplus  Toxikologických údajů – HSDB, CCRIS, GENETOX, IRIS, ITER, LactMed  Toxikologické literatury (bibliografické odkazy) – TOXLINE, DART  Toxických úniků (chemické látky v životním prostředí) – TRI a TOXMAP  Další speciální databáze – Haz-map, Householdproducts

93


Obr. č. 4.10 Úvodní stránka portálu TOXNET [4] Databáze ChemIDplus poskytuje přístup ke struktuře a názvosloví chemických látek. Je možné vyhledat systematické, obecné i obchodní názvy, synonyma, molekulární vzorce, chemické struktury a CAS čísla u více než 290 000 látek. Toxikologická data nebezpečných chemických látek z technických zpráv, dokumentů a primární literatury jsou obsažena v databázi HSDB (Hazardous Substances Data Bank). Jedná se o údaje o toxicitě, zdrojích expozice člověka, vlivu na zdraví, znečištění životního prostředí, hygieně a bezpečnosti práce (včetně expozičních limitů). Údaje týkající se chronické toxicity chemických látek (karcinogenity, mutagenity) jsou obsaženy v databázích CCRIS (Chemical Carcinogenesis Research Information Systém), GENETOX (Genetic toxikology) a IRIS (Integrated Risk Information Systém). Jedná se taktéž o údaje získané z odborných časopisů, studií a zpráv.. Další databáze ITER (International Toxicity Estimatesfor Risk Assessment) je zaměřena na srovnávání informací hodnocení zdravotních rizik chemických látek (obsahuje například následující data referenční koncentrace (RfC), referenční dávky (RfD) a karcinogenní a nekarcinogenní riziko podle (IRIS) US EPA, akceptovatelný denní příjem a tumorogenní dávky/koncentrace podle Canadian Environmental Protection Act (CEPA), minimální riziko podle ATSDR (minimal risk levels (MRLs)). Rozsáhlou databází toxikologické literatury je TOXLINE (TOXicology Literature on LINE), která obsahuje přes 4 miliony citací toxikologických časopisů, technických zpráv, výzkumných projektů a archivních sbírek. Zařazeny jsou do ní údaje farmakologické, biochemické, fyziologické, ekologické a o toxikologických účincích chemických látek na živé systémy.

94

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou DART (Developmental and ReproductiveToxicology) – Řízena NLM a financována EPA. Jedná se o bibliografickou databázi, která pokrývá teratologické a další jiné aspekty vývojové a reprodukční toxikologie. Zahrnuje více než 200 000 odkazů na literaturu, publikovanou po roce 1965. Rize českou placenou databází je MEDIS ALARM, která zahrnuje informace o více než 8700 chemických látkách. Umožňuje vyhledat identifikační údaje dané látky (čísla CAS, ES, EEC, registrační číslo EU) a její klasifikaci:  podle zákona o chemických látkách a směsích  pro jednotlivé druhy přepravy,  nebezpečnosti pro vodu (WGK třídy nebezpečnosti)  pro hašení a opatření v místě havárie (HAZCHEM kódy) Dostupné jsou informace o fyzikálně-chemických a požárně-technických vlastnostech látky (např. vzhledu, rozpustnosti, hořlavosti a reaktivitě), přepravních a skladovacích podmínkách. Součástí databáze jsou pravidla pro první pomoc, toxikologická a ekotoxikologická data atd. (viz obr. č. 4.11). První pomoc Identifikace chemické látky

Toxicita a ekotoxicita

Základní vlastnosti, hašení a skladování Fyzikálně-chemické vlastnosti

Hygienické limity, kategorizace dle zákona o prevenci závažných havárií

Přeprava

Obr. č. 4.11Informace obsažené v programu MEDIS-ALARM

Legislativa

95

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou 4.3.2 Informace k přepravě nebezpečného zboží Jedním z informačních zdrojů pro vyhledání informací týkající se přepravy nebezpečného zboží je Informační systém dopravy DOK (viz obr. č. 4.12). Jedná se o celostátní informační systém, vytvořeným Ministerstvem dopravy ČR, který je zaměřený na preventivní a záchranná opatření při přepravě. Tento systém umožňuje specifikovat základní požadavky na jednotlivé obaly (včetně jejich označení), technické vybavení přepravních jednotek (včetně jejich značení a povinné výbavy). Obsahuje informace potřebné pro zabezpečení administrativních požadavků přepravy. Postihuje i další specifika přepravy (např. omezené balení, omezení při přepravě v tunelech atd.). Součástí tohoto systému je i aktuální znění předpisů pro přepravu všemi druhy dopravy.

Obr. č. 4.12 Dopravní informační systém DOK [6]

96


Shrnutí pojmů 4.2. (Čisté) Chemické látky jsou chemické prvky a jejich sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním postupem, u nichž se na výstavbě jejich struktury podílejí stejné druhy částic, které jsou stejným způsobem uspořádané. Chemické směsi jsou složené ze dvou nebo více čistých chemických látek [1]. ADR, UN-ECE - Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí RID - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí ICAO/IATA-DGR - Bezpečná letecká doprava nebezpečného zboží ADN - Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách Kemlerův kód slouží k rychlé identifikaci nebezpečí a skládá se z čísel a písmen. UN číslo je čtyřmístné číslo, které specifikuje určitou látku nebo typ látky.

Otázky 4.3.

1)

V databázi DANCE vyhledejte dostupné údaje o ethanolu, kyselině sírové a hydroxidu sodném.

2)

Na základě informací v MEDIS-ALARMU rozhodněte o tom, které z následujících látek jsou závadné vodám: kyselina sírová, nitrobenzen, ethanol.

3)

Vyhledejte v jedné z databází zařazených v TOXNETu informace týkající se karcinogenity benzenu.

4)

V informačním systému DOK nalezněte vhodné označení vozidla přepravujícího xyleny. Bude potřeba vozidlo vybavit ještě nějakým dalším vybavením oproti běžně požadovanému?

97


Klíč k řešení

1) Viz stránky databáze DANCE, MPO, vyhledávání – název sloučeniny a výsledek hledání (obdoba informací na str. 91)

2) ano, ano, ne

3) Benzen je karcinogenní např. dle CCRIS.

4) Označení vozidla:

Obr. 4.13 Označení vozidla přepravujícího xyleny z databáze DOK [6] Přenosné svítilny, opatření proti akumulaci elektrostatických nábojů

Další zdroje Použitá literatura v kapitole 4.3: [1] Klikorka, J., Obecná a anorganická chemie, SNTL – Nakladatelství technické literatury : Praha, 1989, 2. vydání [2] Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a směsích, [off-line], [12-01-2013], dostupné z www: http://terminal.upce.cz [3] DANCE, MPO, [on-line], [12-01-2013], dostupné http://www.mpo.cz/cz/prumysl-a-stavebnictvi/dance/vyhledani-latek.html

z www:

[4] TOXNET, U.S. NATIONAL LIBRARY OF MEDICINE, TOXNET [on-line], 2003 [12-01-13], dostupné z www: http://toxnet.nlm.nih.gov/ [5] MEDIS ALARM, http://terminal.upce.cz

[off-line],

[12-01-2013],

dostupné

z www:

[6] DOK, Ministerstvo dopravy ČR, [on-line], [12-01-2013], dostupné z www: http://cep.mdcr.cz/dok2/DokPub/dok.asp

98


4.4 Informační zdroje k hlášení znečištění a odpadů produkovaných daným subjektem Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět charakterizovat podstatu Integrovaného registru znečištění orientovat se ve způsobu hlášení vyžadovaných environmentálními právními předpisy

Výklad

Integrovaný registr znečišťování slouží jako veřejně přístupný informační zdroj o emisích (i havarijních) do ovzduší, vody, půdy a o přenosech 93 ohlašovaných látek. Tento registr odpovídá Evropskému registru úniků a přenosů znečišťujících látek E-PRTR, který byl zřízen v roce 2006. Registr stanovuje seznam vybraných výrob a činností, které podléhají ohlašovacím povinnostem a dále specifikuje pro každou znečišťující látku prahovou hodnotu pro úniky do jednotlivých složek životního prostředí (vzduch, voda, půda). Přičemž platí, že pokud prahová hodnota není stanovena, pak pro dotyčný parametr a danou složku životního prostředí nevzniká ohlašovací povinnost. Řada činností nemá určenou prahovou kapacitu, přesto všichni určení provozovatelé musí znečišťující látky sledovat a vyhodnocovat. Do registru budou zařazovány také informace o znečišťujících látkách z rozptýlených zdrojů (dopravy, letectví, zemědělství, stavebnictví, používání rozpouštědel, spalování paliv v domácnostech, distribuce fosilních paliv a malých průmyslových provozoven) Emise ohlašované látky musí hlásit uživatel registrované látky, čímž je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje stacionární technickou nebo technologickou jednotku, v níž je v přenosech nebo emisích produkovaná registrovaná látka (může a nemusí být provozovatel). Ohlašovací jednotkou je geograficky lokalizovatelná provozovna (obvykle vše za jedním plotem, ale je možné případné konkrétním posouzení), kterou provozuje jeden provozovatel. Pokud tentýž provozovatel provozuje ve stejném zařízení na stejném místě několik činností, které spadají pod tutéž činnost uvedenou v příloze I, pak se kapacity pro takové činnosti sčítají. Úniky znečišťujících látek náležejících do několika kategorií (znečišťujících látek) se ohlašují pro každou z těchto kategorií, pokud jsou překročeny relevantní prahové hodnoty.

99

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Provozovatel musí uvést množství ohlašované látky a také informaci, jakým způsobem bylo toto množství zjištěné.(měření, výpočet, odhad). V případě, že údaje byly zjištěny měřením nebo výpočtem, je nutné nahlásit analytickou metodu nebo metodu výpočtu.

Je ohlašován přenos a únik znečišťujících látek. Došlo k redukci znečišťujících látek, které je nutno do IRZ hlásit a to z původních 72 na dnešních 26 látek. Přesun odpadů určených k využití nebo odstranění a znečišťujících látek v odpadních vodách určených k vyčištění mimo hranice provozovny. - př. odpadní vody do ČOV, která není součástí areálu Jakékoli zavedení znečišťujících látek do životního prostředí v důsledku jakékoli lidské činnosti, ať už úmyslné nebo havarijní, pravidelné nebo nepravidelné, včetně rozlití, emitování, vypuštění, injektáže, odstraňování nebo skládkování, nebo prostřednictvím kanalizačních systémů bez konečného čištění odpadních vod. - odpadní vody po vyčištění interní ČOV do recipientu

Hlášení do IRZ lze podat pouze v elektronické podobě a to prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí – ISPOP, který je spravován CENIA. Na jejích stránkách je pak možné vyhledat manuály pro jednotlivé kroky ohlašování – viz obr. č. 4.14.

Obr. č. 4.14 Manuály pro jednotlivé kroky ohlašování na stránkách CENIA

100

Environmentální informační zdroje využitelné podnikatelskou sférou Kromě hlášení do IRZ se přes ISPOP podávají také hlášení: 

emisí vyjmenovaných zdrojů znečišťování (souhrnná provozní evidence a výpočet poplatků)



produkci a nakládání s odpady (včetně hlášení o sběru a zpracování autovraků, odstraňování elektroodpadů, hlášení zařízení na využívání a odstraňování odpadů, dopravců odpad atd.)



poplatkové hlášení pro stanovení výše záloh poplatku za odebrané množství podzemní vody, odběr povrchové vody, za zdroj znečišťování vod, vzdouvání nebo akumulace povrchové vody.

Shrnutí pojmů 4.3. Nejsou.

Otázky 4.4.

1) Na stránkách IRZ najděte seznam látek, jejichž emise jsou sledovány registrem. Vytipujte tři z nich, které mají původ také v dopravě. Seznamte se způsoby jejich zjišťování a měření.

101


Klíč k řešení

1) Viz http://www.irz.cz/node/20#seznam, např. CO, oxidy dusíku, VOC

Další zdroje Použitá literatura v kapitole 4.4: [1] Klikorka, J., Obecná a anorganická chemie, SNTL – Nakladatelství technické literatury : Praha, 1989, 2. vydání [2] Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a směsích, [off-line], [12-01-2013], dostupné z www: http://terminal.upce.cz

102

ÚVOD DO PRÁCE S ELEKTRONICKÝMI INFORMAČNÍMI ZDROJI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOPRAVĚ

Recommend Documents