1/12 Úvod do předmětu Meteorologická měření
Agroklimatologie Vyučující: prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Ing. Lenka Bartošová, PhD (Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF)
Přednášky: učebna A26 (úterý 9-11) Semináře: učebna A 49 (úterý 13-15, 15-17) Literatura: Přednášky: Bioklimatologie – Žalud, Z.
Agroklimatologie – Havlíček, V
Semináře: Bioklimatologie (Návody do cvičení) - Svoboda, J- Žalud, Z
ke stažení přednášky z předmětu agroklimatologie www.mendelu.cz kliknout na: AF (vedle UIS) Fakulta Ústavy Ústav agrosystémů a bioklimatologie 217 Web 217 Výuka Materiály ke stažení Bioklimatologie (=agroklimatologie)
Organizace kdo absolvoval na VŠ docházka přednášky cvičení
z+z ????
Agroklimatologie: Fyto Zoo Humánní bioklimatologie
Technická
Cíl předmětu Proč????
základy meteorologie a klimatologie popsat dva cykly – radiační a vodní objasnit význam meteoprvků v agrosystému předpověď počasí vysvětlit podstatu měření, pozorování, zpracování dat aplikovat poznatky na praktické příklady = aplikovaná bioklimatologie = změna klimatu
Historie - Osobnosti
Václav Novák (1888 – 1967)
Johann Gregor Mendel (1822-1884)
Vladimír Havlíček (1930-1999)
Související disciplíny ekologie geografie hydrologie pedologie fyziologie
meteorologie a klimatologie
Vídeň 1873 – WMO (SMO) Koordinace práce definice metodik a pojmů přijímá změny výkonný výbor a kongres 1x 4 roky 5/2015 – Ženeva – 17. kongres
ČHMÚ – úkoly zřizovat a provozovat měřící stanice sledující atmosféru a hydrosféru a příčin vedoucích k jejich znečišťování nebo poškozování zpracovávat výsledky pozorování, databáze = měření, monitorování a archivace poskytovat předpovědi a výstrahy provádět a koordinovat vědeckou a výzkumnou činnost
Pobočky ČHMÚ
ČHMÚ (SHMÚ) Od r. 1990 má tato oddělení:
meteorologie a klimatologie hydrologie čistoty ovzduší regionální (centrální) předpovědní pracoviště
agrometeorologie a fenologie biometeorologických aplikací jakosti vod oddělení přístrojové techniky (technického zabezpečení)………………………….
Meteorologické stanice členění podle UMÍSTĚNÍ kosmické pozemní
Družice Podstata: snímání - skanující radiometr (v VIS, IR, WV) přenos dat - digitálně zpracování a distribuce snímků Využití: předpověď počasí výskyt extrémních meteorologických jevů (hurikány, povodně…) změny na zemském povrchu (eroze, požáry, desertifikace, sopky, poškození lesů, tání ledovců apod...)
Meteorologické družice historie TIROS 1 (122,5 kg) – 1.dubna 1960 TIROS 3 – hurikán Ester 10.září 1961 Nimbus 1 (dnes NOAA) – IR kamery
Souhra meteorologických satelitů Polární Geostacionární výška
doba obletu sklon k rovině rovníku
Kosmické meteorologické družice GEOSTACIONÁRNÍ METEOSAT GOES-E GOES-W MTSAT (Jap) GOMS (Rus) INSAT (Ind) FY2 (China)
POLÁRNÍ NOAA METEOR LANDSAT SEASAT ........... .......... ..........
Geostacionární družice METEOSAT
Absorpce 9 IR10,8 Atmosferické okno vodní páry Absorpce 2 VIS0,8 Solární kanál 6 WV7,3 10 IR12 Atmosferické okno vodní páry Atmosférické 3 NIR1,6 Solární kanál 7 IR8,7 11 IR13,4 Absorpce CO2 okno 1 VIS0,6 Solární kanál 5 WV6,2
4 IR3,9
Atmosferické 8 okno
IR9,7
Absorpce ozonu
12
HRV
Solární kanál, vysoké rozlišení
Snímky z družice 1. METEOSAT
METEOSAT 7METEOSATMETEOSAT 7 5
2. Polární družice (NOAA)
Výbuch sopky Etny 22.7.2001 (tři projekce satelitu NOAA)
Požáry v Kalifornii (Envisat 2007)
3. Satelit RADARSAT: povodně 2002 Soutok Vltavy a Labe
17.8.2002
18.8.2002
Úvod
Pozemní meteorologické stanice podle obsluhy profesionální dobrovolnické
podle účelu
Pozemní meteorologické stanice synoptické (18+4 stanice v ČR)
5 pozorovatelů, měření
+ pozorování, každou hodinu
klimatologické (přes 100) srážkoměrné (asi 600)
3x denně
1x denně
letecko-meteorologické (6)
každou ½, Praha a Mošnov,
ostatní každou hodinu
observatoře (7) zemědělsko (lesnicko)-meteorologické fenologii
často na
Termíny pozorování Synoptické stanice 00, 01, 02, 03..... UTC
UTC = SEČ – 1 UTC = SELČ – 2 Klimatologické stanice 07, 14, 21 SMČ SMČ = SEČ ± 4d Srážkoměrné stanice 07 SMČ Ostatní stanice podle výzkumného režimu či potřeby (fenologie)
Mapa profesionálních stanic
Rozmístění klimatologických a srážkoměrných stanic – pobočka Brno
Pozemní meteorologické stanice měrný pozemek 20x20 m, ve městě i 10x10 m nesmí být umístěna v blízkosti velkých staveb vysokých stromů či jiných překážek 3. vzdálenost od překážek vzdálenost všech překážek od středu pozemku 4-násobek jejich výšky, ve vzdálenosti 25m od středu ne překážka vyšší než 2m 4. stanice oplocena - pletivem, deskami 5. povrch pozemku 1. 2.
Příklady pozemních stanic
Zemědělsko meteorologické stanice
Amatérská stanice
Synoptické stanice – zvláštní typy Aerologické (1) Radarové (3)
Aerologické měření Podstata: radiosonda (resp. + ozónová sonda) meteorologický balón
Využití: popis vybraných meteorologických prvků ve volné atmosféře
podklady pro předpověď počasí monitoring stavu ozónové vrstvy
Radiosonda Vaisala
Aerologická měření v ČR
Příklad části výstupů z aerologického měření
Meteorologické radary Podstata:
vysílání elektromagnetického vlnění (kolem 3 cm) zachycování jejich odrazu od cílů meteorologických (srážky) či jiných (terén, letadla apod.)
Využití: lokalizace vertikálních srážek posouzení intenzity srážek detekce výskytu bouřek
Radarová měření v ČR Praha-Libuš
Brdy
Skalky
Dosahy radarů v ČR Brdy
Skalky
R = 256 km
Radarové snímky ČR
Radarové výstupy (povodně srpen 2002)
Radarové výstupy (červenec 1997)
18.1. 2007 - Kyril
http://www.chmi.cz/portal/
Příští téma: 2 / 12 Atmosféra Ozón
