ÚVOD 2 1. EVROPSKÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ NEROVNOVÁHY MEZI MĚSTY A VENKOVEM A UPLATŇOVÁNÍ PŘEROZDĚLOVACÍHO PRINCIPU 2. DOTAČNÍ POLITIKA 4

OBSAH ÚVOD

2

1.

EVROPSKÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ NEROVNOVÁHY MEZI MĚSTY A VENKOVEM A UPLATŇOVÁNÍ PŘEROZDĚLOVACÍHO PRINCIPU

3

2.

DOTAČNÍ POLITIKA

4

2.1

ZÁKLADNÍ PRINCIPY DOTAČNÍ POLITIKY

4

2.2

NEMĚNNOST PRINCIPŮ PRO PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ

5

2.3

PRINCIP PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ

6

2.4

PRINCIP FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ

6

2.5

PRINCIP ŽÁDÁNÍ O DOTACI

7

2.6

PRINCIP KONCENTRACE VŠECH VYUŽITELNÝCH ZDROJŮ A SPOLEČNÉHO POSTUPU

7

3.

NÁSTROJE VYUŽÍVANÉ K ROZVOJI VENKOVA V REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD 3.1

3.2

3.3

4.

5.

VYUŽÍVANÉ K ROZVOJI VENKOVA OD ROKU 1993 AŽ DO VSTUPU ČR DO EU

8 9

3.1.1

PHARE 2000 - 2004

10

3.1.2

PHARE CBC

15

3.1.3

SAPARD

23

STRUKTURÁLNÍ FONDY EU

28

3.2.1

SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

29

3.2.2

OPERAČNÍ PROGRAM INFRASTRUKTURA

36

FINANČNÍ INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ

41

3.3.1

INTERREG IIIA

42

3.3.2

LEADER+

47

BUDOUCÍ NÁSTROJE K PODPOŘE VENKOVA

50

4.1

PROBÍHAJÍCÍ PLÁNOVACÍ OBDOBÍ DO ROKU 2006

51

4.2

NOVÉ PLÁNOVACÍ OBDOBÍ 2007 - 2013

53

PŘEDPOKLADY PRO ÚSPĚŠNOST V BUDOUCÍM PLÁNOVACÍM OBDOBÍ

56

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

57

VÝBĚR Z DOPORUČENÉ LITERATURY A PRAMENŮ

58

ODKAZY NA VYBRANÉ INTERNETOVÉ STRÁNKY

59

ÚVOD Publikace, která se Vám dostala do rukou, je určena pro představitele venkovských samospráv, neziskových organizací i pro podnikatele, kteří podnikají v malých obcích a jejichž aktivity jsou směřovány do venkovskému prostoru. Jejím cílem je připomenout zásady finanční a technické podpory rozvojových aktivit, které jsou iniciovány z nejnižší veřejné správní úrovně a od aktivistů, kteří své okolí a kulturu soužití chtějí zvelebit a podnikatelů, kteří v tomto prostoru zajišťují svoji obživu. Dalším cílem je ukázat, jaké struktury a procesy již byly zavedeny a jaké výsledky to přineslo, a dále informovat, jaký další vývoj lze očekávat a za jakých podmínek se mohou aktivní subjekty rozvoje zúčastnit. Záměrem publikace je podat informace o evropských finančních zdrojích, které se na rozvoji venkova v minulosti podílely a které se budou nadále podílet. Nejsou zde analyzovány podpůrné finanční nástroje, které podporují venkovské oblasti ze státního nebo krajských rozpočtů, jako je např. Program obnovy venkova. Publikace nemá za cíl poskytnout čtenáři úplný přehled čerpání finanční pomoci ze zdrojů Evropské unie v regionu severozápadních Čech. Jejím smyslem je formou příkladů konkrétních programů a projektů podat čtenářům základní informace o tom, jaké možnosti evropské fondy v minulých letech nabízely, jakým způsobem jich bylo využíváno a poskytnout tak zájemcům podpůrné informace potřebné pro účast na těchto zdrojích v dalším období.

2

1. EVROPSKÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ NEROVNOVÁHY MEZI MĚSTY A VENKOVEM A UPLATŇOVÁNÍ PŘEROZDĚLOVACÍHO PRINCIPU Solidarita je jednou z hlavních zásad Evropské unie. Právě proto nabízí Evropská komise rozsáhlou podporu venkovským oblastem jak v členských zemích EU, tak regionům v kandidátských zemích. Tzv. regionální politika je založena na solidaritě rozvinutějších regionů a zemí k méně rozvinutým regionům a je odůvodněna potřebou zachovat sociální konsensus mezi regiony a sociálními skupinami v rámci států i celé EU. Do regionální politiky byla postupně integrována část sociální a zemědělské politiky a tím vznikl název strukturální politika. Hlavním nástrojem evropské strukturální politiky, která je zaměřena na vyvážený hospodářský a společenský rozvoj, jsou strukturální fondy, kohezní fond a celá řada finančních iniciativ, kterými lze podpořit různé oblasti lidské činnosti. V předvstupním období (v létech 1993 až 2004) byly pro organizace v české veřejné, soukromé a neziskové sféře k dispozici programy předvstupní pomoci. Cílem finanční pomoci je proporcionální, nekrizový vývoj v regionech při zachování rovnosti šancí a při využití demografického, přírodního, hospodářského a dalšího potenciálu území. Hlavním nástrojem finanční a technické pomoci do vstupu ČR do EU byl program Phare. Mezi léty 1995 a 1999 bylo ročně přiznáno pro realizaci projektů kolem 70 mil EUR, což činilo za toto období celkem asi 11,5 miliard Kč. Od r. 2000 do našeho vstupu do EU bylo z Phare a z dalších předsturukturálních fondů (SAPARD, ISPA) a iniciativ (EQUAL, SOCRATES) získáno téměř 15 miliard Kč. Pro Region soudržnosti Severozápad, který je tvořen Ústeckým a Karlovarským krajem to bylo celkem od r. 1993 asi 3,1 miliardy Kč. Pro Region soudržnosti Severozápad to nebyly jen programy, které podpořily rozvoj obcí a regionů, ale také motivace a finanční pomoc pro přeshraniční spolupráci. Na česko-saské hranici byly podpořeny projekty zlepšující životní prostředí, dopravní a technickou infrastrukturu a lidské vztahy a spolupráci. Pro venkovské oblasti měl největší význam předvstupní fond SAPARD, který podporoval především projekty na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, zpracovatelského průmyslu a zlepšení a rozvoj venkovského prostoru. Program Phare CBC byl zaměřen zejména na zlepšení životního a sociálního prostředí a na rozvoj vzdělání, společenských vztahů, cestovního ruchu a kultury. Od vstupu ČR do EU se otevřela nová příležitost pro aktivní organizace ve formě strukturálních fondů. Ty jsou 4 a pro rozvoj venkova mají význam především: - Evropský fond pro regionální rozvoj ERDF - Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond EAGGF - Evropský sociální fond ESF okrajově pak Finanční nástroj pro řízení rybolovu FIFG Kohezní fond není strukturálním fondem. Jeho hlavním úkolem je podporovat velké národní projekty pro zlepšení životního prostředí a transevropských dopravních sítí.

3

Z iniciativ společenství, které podporují rozvoj venkova a místních iniciativ je to především ● Leader+ a částečně pak ● INTERREG IIIA, podporující přeshraniční a mezinárodní spolupráci,

● EQUAL, který podporuje projekty k zajištění rovného přístupu na trh práce, ● Sokrates, který poskytuje finanční prostředky pro vzdělávání prostřednictvím dalších 8 podprogramů.

2. DOTAČNÍ POLITIKA Rozdíly v hospodářském, sociálním a kulturním rozvoji v dílčích územích mají vliv na jejich stabilitu. Důvodem rozdílů je odlišný historický vývoj způsobený ekonomickými i mimoekonomickými činiteli (geografickou polohou, přírodními zdroji, obyvatelstvem, kapitálem, politickou vůlí, institucionální strukturou, psychologickými faktory …). V tržním hospodářství nemůže být vývoj stejný ve všech regionech, musí však být zajištěna rovnost šancí k vyváženému rozvoji - k využití demografického, přírodního, hospodářského a dalšího potenciálu. ČR přijala všechny základní principy v procesu dotační politiky EU a zakotvila je ve své legislativě.

2.1.

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA DOTAČNÍ POLITIKY

Strukturální politiku lze považovat za soubor cílů, opatření a nástrojů, které slouží ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v jednotlivých regionech. Hlavním principem je veřejná informační, znalostní, administrativní, finanční podpora i další podpora méně rozvinutým regionům. Založená je na solidaritě rozvinutějších zemí a regionů k méně rozvinutým regionům a k její realizaci se využívá přerozdělovacího principu. Strukturální politika má dominantní postavení v rámci hospodářské politiky EU i ČR. Jsou vytvořena konkrétní pravidla a opatření, kterými se řídí, reguluje nebo usměrňuje vývoj ve vymezených územích. K nástrojům, které umožňují veřejnou intervenci, patří legislativa, plánování (tzv. programování), administrativa, informace a zejména finance. Pomocí nařízení, opatření a nástrojů se vytvářejí postupy a mechanismy pro tzv. hospodářskou a sociální soudržnost. K výsledkům této politiky patří: ● Zachování sociálního konsensu mezi regiony a mezi sociálními skupinami.

● Selektivní intervence - čili cílená podpora ze strany státu a Evropského společenství na základě

přijatých pravidel a zásad, podle kterých se provádí výběr regionů a jejich zařazení do skupin, určení rozsahu podpůrných prostředků, vymezení hlavních oblastí podpor a jejich intenzity.

Strukturální politika vychází z 8 operačních principů: ● Princip solidarity, který umožňuje systematickou podporu zaostalých regionů EU, díky

4

podpoře hospodářsky nejrozvinutějších zemí.

● Princip koncentrace – soustředění prostředků do nejproblémovějších regionů a na cílové skupiny, aby nebyly zdroje rozptylovány na řešení nepodstatných problémů.

● Princip partnerství - zdůrazňuje aktivní spolupráci příslušných lokálních, regionálních

a centrálních institucí na přípravě, realizaci a monitorování projektů (koordinace na horizontální i vertikální úrovni). Zdůrazněna je spolupráce veřejného a soukromého sektoru na regionálním a lokálním rozvoji.

● Princip programování – vyžaduje integrovaný (víceoborový) a víceletý přístup k pomoci

zaostávajícím regionům (pro náš region je hlavním programovacím dokumentem Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad). Prostředky z evropských fondů jsou alokovány na základě operačních programů schválených Evropskou komisí a vládou ČR.

● Princip monitorování a vyhodnocování efektivnosti – neustálé sledování plánovaného a skutečného stavu a vyhodnocování v několika fázích, a to před realizací projektu, v průběhu jeho realizace a po jeho skončení.

● Princip doplňkovosti (adicionality) - znamená, že prostředky vkládané do projektu z EU mají doplňovat, nikoli nahrazovat veřejné výdaje státu a investice žadatele - v praxi se podílí na nákladech fondy EU, stát a žadatel o dotaci.

● Princip subsidiarity - podle kterého jsou opatření a pravomoci vykonávány na nejnižším odpovědném stupni správy, tj. regionálním nebo obecním.

● Princip udržitelnosti – vyžaduje trvalou udržitelnost projektu (tj. pokračování aktivit v rámci samofinancování, případně trvání dopadu projektu) i po vyčerpání dotací na jeho realizaci.

2.2

NEMĚNNOST PRINCIPŮ PRO PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ

Výše uvedené principy jsou zásadními a tyto budou prosazovány i v dalším programovacím období, které se připravuje pro léta 2007 až 2013. Principy strukturální politiky a tzv. horizontální (průřezové) politiky jsou pro vyhlášená programovací období závazné a neměnné a lze opět předpokládat, že budou platné i v dalším programovacím období. Horizontální politiky

● ● ● ●

Odstranění diskriminace všeho druhu / rovné příležitosti Rozvoj lidských zdrojů/ podpora místním iniciativám Zlepšování životního prostředí/ zajištění udržitelného rozvoje Podpora informační společnosti

Hlavní zaměření strukturální politiky v probíhajícím období 2000 – 2006 je:

● ● ● ●

Prosazování rozvoje a strukturální přizpůsobení regionů, jejichž vývoj zaostává Podpora hospodářské a společenské přeměny strukturálně postižených oblastí Podpora přizpůsobování a modernizace systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti Pro příhraniční oblast Regionu soudržnosti Severozápad to je příhraniční spolupráce na všech úrovních

5

2.3

PRINCIP PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ

Získávání podpory od EU a státu je podmíněno splněním předem daných podmínek vyhlašovatelů. Všechna pravidla a podmínky vč. tzv. způsobilosti žadatelů a vhodných konečných příjemců dotací jsou uvedeny v dokumentacích k příslušným programům. Dotace lze získat především na realizaci dobře připravených projektů, které splňují podmínky vyhlášených rozvojových programů (dotačních titulů). Projekt je definován jako soubor dílčích činností, které se provádějí postupně a které směřují ke splnění stanoveného cíle. Projekt vyžaduje projektovou dokumentaci, lidské, finanční, materiálové a časové zdroje, organizaci a řízení se systémovým přístupem, technické prostředky, kontrolu a zpětnou vazbu. Zásady pro žadatele o podporu projektů z rozvojových programů:

● ● ● ● ● ● ● ● ●

Kvalitně zpracovaný projekt dle požadavků dotačního titulu, Soulad projektu s rozvojovými dokumenty daného území, Účast v soutěži, Není nárok na podporu, Přijmutí pravidel vyhlašovatele dotace, Povinné spolufinancování, Spolupráce s poskytovatelem dotace (kontroly, zprávy), Spolupráce s dotčenými subjekty z veřejného a soukromého sektoru, Zaručení provozu (využívání) po ukončení dotace.

Kvalitní příprava, koordinace a realizace projektů je koncepční a řízenou činností. Projektové řízení si vyžaduje kvalitní projektový tým, který bude mít politickou a společenskou podporu na území, ve kterém má být realizován. Žadatel o dotaci si musí umět o ní kompetentně říci a politická reprezentace by měla zároveň zajistit, aby výběr projektů probíhal transparentně podle pravidel a ku prospěchu venkovských oblastí v regionu soudržnosti.

2.4

PRINCIP FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ

Základním principem financování rozvojových projektů je doplňkovost (adicionalita), která spočívá v získávání prostředky z fondů EU a od státu, které doplňují žadatelovy prostředky. Nejžádanější formou spolufinancování z vnějších zdrojů je přímá dotace (nenávratná půjčka), dále pak zvýhodněné úvěry, subvencované úrokové sazby, záruky, účast rizikového kapitálu, popř. jiné formy při mimořádných událostech. Dotacemi, které nabízí rozvojové programy, fondy a iniciativy lze hradit pouze náklady, které jsou uvedeny ve směrnicích jako uznatelné. Čerpání podpory je vázáno na různá nařízení ES (hlavně 1260/1999) a na národní regulativy.

6

Pro každý program, fond nebo finanční iniciativu jsou vypracovány finanční plány, které rozdělují prostředky podle priorit a opatření, doby čerpání a max. výše dotace pro pokrytí uznatelných nákladů (např. z programů Phare nebo z jiných předstrukturálních fondů bylo většinou možno získat max. 75% prostředků, u SFMP Phare CBC v některých případech až 90%). Každý žadatel musí dle těchto pravidel přispět ze svých zdrojů (např. 25% z celkových nákladů) a musí navíc pokrýt všechny neuznatelné náklady, pokud převyšují hodnotu jeho povinného podílu. K realizaci projektů jsou uvolňovány zálohy, z kterých jsou postupně kryty náklady za uskutečněné dodávky materiálu, prací a služeb. Některé projekty lze rozdělit do etap, pro které jsou získávány dotace postupně. Vybrané projekty na rozvoj lidských zdrojů mají možnost průběžného financování. Výše podpory, podmínky a časový harmonogram čerpání jsou zakotveny ve smlouvách mezi poskytovatelem dotace a jejím příjemcem.

2.5

PRINCIP ŽÁDÁNÍ O DOTACI

Dotace se nepřidělují, musí se o ně žádat podle přesně stanovených postupů. Přihlášené projekty se hodnotí z různých hledisek, které stanovuje vyhlašovatel. Žádosti o dotace pro realizaci rozvojových projektů se podávají na základě výzvy poskytovatele dotace. Jejich hodnocení provádí příslušné rady, komise nebo výbory ve vyhlášených termínech. V případě úspěšného výběru projektu ke spolufinancování z vyhlášeného programu následuje jednání o smlouvě, ve které jsou zakotveny všechny podmínky, termíny a postupy, za kterých projekt získá dotaci. Žádosti, jejichž forma, rozsah a povinné přílohy jsou specifikovány v programových příručkách. Žádosti se většinou připravují dlouhodobě. Jejich nedílnou součástí jsou přílohy, jejichž zpracování si vyžaduje již dobrou věcnou, personální a finanční připravenost projektového záměru. Specifikace jednotlivých příloh k žádosti je dána typem programu a velikostí daného projektu. Současně s žádostí musí být dodáno např. doklad o právní subjektivitě žadatele, posouzení finančního zdraví žadatele, čestné prohlášení o bezdlužnosti, doklad o zajištění finančního krytí projektu, soulad s rozvojovými dokumenty obce, mikroregionu nebo kraje, studii proveditelnosti, analýzu nákladů a přínosů, podrobný rozpočet projektu, doklad o prokázání vlastnických vztahů, územní rozhodnutí či stavební povolení, stavební dokumentaci, doklad o posouzení vlivu na ŽP, doklad o partnerství apod. Z uvedeného vyplývá, že úspěšná příprava na podávání žádostí do rozvojových programů musí probíhat ve značném předstihu. Žádosti o spolufinancování projektů se podávají na místa určená vyhlašovatelem (např. na příslušná ministerstva, kraje nebo jiné instituce).

2.6

PRINCIP KONCENTRACE VŠECH VYUŽITELNÝCH ZDROJŮ A SPOLEČNÉHO POSTUPU

Smyslem principu koncentrace je soustředění prostředků na řešení prioritních úkolů. Zkušenosti z čerpání předstrukturálních fondů ukázaly, že se pomocí malých a menších projektů nepovedlo přispět významným dílem k řešení hlavních problémů, které byly stanoveny v opatřeních rozvojových strategií a programů.

7

Pro veřejné i hospodářské venkovské organizace je princip koncentrace významnou barierou, protože obecně nejsou schopné zajistit dostatečné finance pro spolufinancování a předfinancování projektů. Řešením by mělo být sdružování subjektů, které mají povinnosti k rozvoji svého území (stát, kraj, obce) s těmi, kteří chtějí k rozvoji svými prostředky a schopnostmi přispět. V současném programovacím období se řeší tato situace vyhlašováním tzv. grantových schémat, která jsou vlastně „jedním velkým projektem“, který je naplňován řadou menších akcí, které mají podobný charakter. Úkolu přípravy a řízení těchto projektů v rámci Společného regionálního operačního programu SROP se ujaly krajské úřady, které je průběžně vyhlašují.

3. NÁSTROJE VYUŽÍVANÉ K ROZVOJI VENKOVA V REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD Vzhledem k tomu, že tato publikace je zaměřena na analýzu dosavadní pomoci EU v regionu soudržnosti Severozápad (též NUTS 2 Severozápad), budou v následující části prezentovány programy a projekty, které byly využívány, resp. zrealizovány v tomto regionu. Regiony Soudržnosti, tzv. regiony NUTS 2, jsou účelově vymezeny pro potřeby statistického sledování a čerpání finanční pomoci z evropských fondů. Území regionu Soudržnosti Severozápad kopíruje území Ústeckého a Karlovarského kraje. Takto vymezené území se rozprostírá na 8 650 km2 (11 % ČR) a žije na něm 1,12 mil. obyvatel (11 % ČR). V rámci České republiky je takto vymezeno celkem 8 regionů soudržnosti (NUTS 2).

V následující části jsou uvedeny základní informace o vybraných programech, iniciativách a fondech spolufinancovaných z Evropské komise, které se podílely na rozvoji venkovských oblastí v Regionu soudržnosti Severozápad. Struktura prezentace vybraných podpůrných programů má následující podobu: ● Předmět a účel podpory,

● Oprávněný příjemce podpory (žadatel), ● Druh a výše podpory,

8

● ● ● ● ● ● ●

Organizační zabezpečení, Trvání programu, Zjištěné slabiny a bariéry, Využití programu v regionu NUTS II Severozápad, Příklady podpořených projektu z venkovských regionů severozápadních Čech, Ukázky úspěšných projektů zrealizovaných prostřednictvím podpory z programu, Důležité kontakty a odkazy.

Cílem této kapitoly není předložit ucelený přehled využívaných programů a zrealizovaných projektů. Tato stručná brožura má ukázat pouze nástroje, pomocí kterých se realizovaly různé projekty, které přispěly více či méně k řešení venkovské problematiky.

3.1

NÁSTROJE VYUŽÍVANÉ K ROZVOJI VENKOVA OD R. 1993 AŽ DO VSTUPU ČR DO EU

Jak bylo již uvedeno v kap. 1, je v členských zemích EU dlouhodobě praktikována regionální politika. Rozvoji venkovského prostoru je věnována velká pozornost, protože je nezbytnou součástí hospodářského a společenského prostoru. Zaujímá více než 80% celkového území. Žije v něm sice jen asi 20% obyvatel, ale tvoří charakteristiku zemí a regionů a realizuje se v něm veškerá zemědělská a lesnická a částečně i další produkce a služby. EU se hned po r. 1990 rozhodla poskytnout zemím střední a jihovýchodní Evropy finanční pomoc při jejich společenských a ekonomických přeměnách. V r. 1989 vznikl podpůrný finanční nástroj pro hospodářskou restrukturalizaci Polska a Maďarska s názvem PHARE (Poland and Hungary Action for Restructuring of Economy). Program se brzy rozšířil na další země (už pod novým označením jménem Phare), které se reformovaly z totalitních režimů s centrálně plánovanou ekonomikou na demokratické systémy s tržním hospodářstvím. V ČR začal fungovat od r. 1993. Od podání oficiální přihlášky ČR o vstup do EU (1996) se pak podílel na dokončování reforem a hlavně na přípravě na členství v Evropském společenství. Vytvořila se řada podprogramů, které se zaměřily na podporu řešení: ● národních problémů pomocí konkrétních projektů (např. budování institucí, podpora podnikání a investic, zlepšování životního prostředí, technické infrastruktury a služeb, úspora energií, rozvoj občanské společnosti a venkova, podpora zaměstnanosti, sociální politika a mnoho dalších),

● přeshraniční spolupráce, ve které se realizovaly významné venkovské projekty, ● mezinárodních problémů, týkající se zlepšení životního prostředí, komunikace, rozvoje lidských zdrojů a společenského života,

● rozvoje lidských zdrojů. Od r. 2000 byl program Phare především zaměřen na přípravu veřejné, podnikatelské i neziskové sféry pro vstup do EU a přípravu na hlavní nástroje strukturální politiky EU na strukturální fondy. Záměrem bylo alespoň částečně simulovat procesy spojené s využíváním dvou strukturálních fondů, a to Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu. Programy Phare s označením Phare 2000, 2001 až 2003 byly nazvány předstrukturálními fondy. Toto označení patřilo také speciálnímu předvstupnímu programu pro rozvoj zemědělství

9

a venkova SAPARD (Special Action Programme for Agriculture and Rural Development). Nácvik Fondu soudržnosti byl uskutečňován předstrukturálním fondem ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession), pomocí kterého se investovalo do velkých dopravních projektů a do zlepšení životního prostředí. Dále v předvstupním období fungovaly tzv. finanční iniciativy – např. Sokrates pro oblast vzdělávání a EQUAL pro sociální oblast (viz. přehled v kap. 1).

3.1.1

PHARE 2000 AŽ 2004

Jedná se o souhrn programů s charakterem předstrukturálních fondů, které umožňovaly žadatelům získat významné finanční příspěvky na realizaci jejich projektů zaměřených především na rozvoj technické infrastruktury, podporu konkurenceschopnosti podniků a na rozvoj lidí, kteří jsou strategickým činitelem pro další rozvoj hospodářství, a tím i společnosti. V rámci mezinárodních dohod (tzv. finančních memorand) uzavřenými mezi Evropskou unií a Českou republikou a vymezujícími specifické cíle a zaměření programů NP Phare pro příslušné období a pro příslušné území, výši finančních prostředků z EU, výši spolufinancování ze strany České republiky a datum ukončení realizace programu byly vyčleněny finanční prostředky na: a) Grantová schémata b) Velké investiční projekty V rámci grantových schémat (dále jen GS) bylo podpořeno větší množství menších projektů v předem vybraných regionech. Tyto grantová schémata byla zaměřena zejména na rozvoj a rekonstrukci turistické infrastruktury a na nepřímou podporu podnikatelské infrastruktury. Obecným cílem bylo rovněž podpořit přípravu pro využívání prostředků ze Strukturálních fondů (SROP), podporovat hospodářskou a sociální soudržnost. Některá grantová schémata byla vyhlašována jednotlivými ministerstvy, např. MMR, MPO a MPSV. Předmět a účel podpory: Nejčastěji podporovaným opatřením bylo zlepšování infrastruktury pro podnikání, přičemž cílem je zlepšit podmínky pro vytváření nových pracovních míst zvláště u malých a středních podniků a snížit tak vysokou nezaměstnanost v regionu. Dále byly podporovány projekty na budování turistické infrastruktury a rozvoj lidských zdrojů. V roce 2002 byly podporovány projekty k řešení škod po povodních. Oprávněný příjemce podpory (žadatel): Oprávněnými příjemci podpory byly:

● ● ● ● ●

10

Obce a sdružení obcí; kraje; sdružením obcí; organizace zřízené nebo provozované obcí nebo krajem; organizace z větší části vlastněné kraji nebo obcemi;

● neziskové organizace; Žadatel včetně jeho partnerů musel být schopen prokázat, že má odpovídající vazby na region, ve kterém bude projekt implementován, a byl schopen projekt realizovat a zajistit, aby měl projekt pro region trvale udržitelný přínos; Druh a výše podpory: Částky, které bylo možno z programu čerpat jako dotace se pohybovaly v rozmezí 200 000 € (+ 100 000 € ze státního rozpočtu) až 600 000 € (+ 300 000 € ze státního rozpočtu). Poskytnutý grant nesměl překročit 75% z celkových oprávněných nákladů. Zbývající část nákladů projektu musela být financována z vlastních zdrojů žadatele nebo jeho partnera, nebo z jiných zdrojů než jsou zdroje Evropského Společenství a státního rozpočtu ČR. Organizační zabezpečení: Celkovou zodpovědnost za program z pozice schvalujícího úředníka neslo MMR. Implementační agenturou se stalo CRR. Funkci sekretariátů přebrala dle vyhlášených programů jednotlivá ministerstva (MMR – podpora infrastruktury pro podnikání, MPO – investice do výrobního sektoru, MPSV – rozvoj lidských zdrojů). Realizačními agenturami byla pak pro podporu podnikatelské infrastruktury CRR, pro investice do výrobního sektoru Agentura pro rozvoj podnikání a v případě rozvoje lidských zdrojů Národní vzdělávací fond. Trvání programu: Realizace národního programu Phare začala v roce 2000 a ukončena pak byla vstupem České republiky do EU. Realizace vybraných projektů bude probíhat postupně až do konce roku 2006. Zjištěné slabiny a bariéry:

● Velká administrativní náročnost zpracování žádosti - Největší slabinou u národního programu Phare byla velká administrativní náročnost zpracování žádosti a příloh. To se týkalo zvláště tendrové dokumentace, která musela být připravována v angličtině. To samozřejmě znamenalo dodatečné náklady na překladatelské služby spojené s přípravou této dokumentace a mnohdy také značné časové zdržení při zpracovávání kompletní žádosti. Situace byla způsobena neexistencí zákona o veřejných zakázkách, který by byl v souladu s právem ES. Proto se musela tendrová dokumentace přizpůsobit platnému unijnímu právu a musela tak být předkládána v angličtině.

● Programy nebyly přizpůsobovány existujícím rozvojovým dokumentům ČR a regionů - Jednotlivé programy Phare zpravidla nereagovaly na potřeby regionů, které byly

definované existujícími rozvojovými dokumenty. To mělo za následek nesystémovou podporu projektů, které nebyly provázané s ostatními podporovanými akcemi a efekt z vynaložených finančních prostředků na celkový rozvoj regionu byl z tohoto důvodu omezený.

● Pravidelné zpožďování výzev, administrativy schvalování projektů i jejich následné vyúčtování – Charakteristické pro jednotlivé programy Phare bylo pravidelné a výrazné

zpožďování výzev pro žádosti o dotaci znásobené zdlouhavou administrativou při schvalování projektů, resp. procesem vedoucím k podpisu smlouvy o poskytnutí dotace, která je podmínkou pro zahájení projektu. Řada příjemců dotace se potýkala též s prodlevami při vyúčtovávání projektů.

11

Využití programu Phare 2000 - 2004 v regionu NUTS 2 Severozápad:

Nárokované finanční prostředky v tis. Kč ČR celkem Severozápad

3 249 055 419 387

Příklady podpořených projektů z venkovských regionů severozápadních Čech v rámci programu Phare 2000 - 2004: Žadatel

Celkové uznatelné náklady v Kč

Příspěvek z EU v Kč

Obec Horní Podluží

4 328 045

1 623 009

SOKO – sdružení obcí krušnohorské oblasti

23 868 560

8 950 691

Oprava komunikace k Nechranické přehradě a mostu přes Úhošťanský potok

Obec Rokle

4 621 249

3 465 922

Rekonstrukce přístupové komunikace a parkovacích ploch k Nechranické přehradě - Chbany

Obec Chbany

4 668 922

3 501 692

Název projektu/GS Průmyslová plocha Horní Podluží Odpadové hospodářství mikroregionu SOKO - rozvoj stávajících a nových podnikatelských aktivit

12

Oprava komunikace po povodních lokalita Křešice

Obec Křešice

4 490 224

4 041 217

Rekonstrukce místních komunikací a park. ploch v obci Třebívlice umožňujících přístup k objektům CR.

Obec Třebívlice

6 611 554

4 958 665

Výstavba komunikací k areálu pro volný čas a rekreaci v obci HOŠTKA a propojení s hotelem a nádražím

Obec Hoštka

6 577 059

4 932 794

Oprava místních komunikací vedoucích k objektům cestovního ruchu v obci Libčeves

Obec Libčeves

6 647 506

4 985 629

NBW s.r.o.- Oživení, rozvoj truhlářského řemesla a dřevozpracující výroby v Krušnohoří – RLZ

NBW, s.r.o.

2 841 709

1 058 160

Pomozme Školám Učit Nově

Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV)

6 486 328

3 243 164

Perspektiva - rozvoj lidských zdrojů pro oblast místního cestovního ruchu v Ústeckém kraji

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

7 791 963

3 895 981

Perspektiva 2004 – práce v parcích a zahradách


1 949 828

1 949 828

Obec Světec

4 386 801

3 290 078

Obec Kostomlaty pod Milešovkou

4 122 079

3 091 552

Oprava vozovky- Řehlovice-Stadice-etapa B,C

Obec Řehlovice

1 984 413

1 984 413

Další vzdělávání učitelů škol regionu SZ v oblasti informačních technologií

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

7 621 615

3 810 808

Malá řemesla II

Základní škola Ústí nad Labem, Školní náměstí

1 673 385

836 677

Ústecký kraj

318 833

239 124

Velká Hleďsebe - zlepšení dopravní infrastruktury pro turistickou dostupnost kostela sv. Anny

Obec Velká Hleďsebe

4 943 331

3 707 475

Integrované řešení přístupu k podnikatelským zařízením

Mikroregion Sokolovvýchod

14 973 194

5 614 944

Plynofikace průmyslové zóny Bochov

Obec Bochov

23 265 299

8 838 356

Boží Dar - podpora infrastruktury pro podnikání

Obec Boží Dar

32 956 592

9 109 500

Oprava místních komunikací umožňujících přístup k významným objektům cestovního ruchu v obci Světec Oprava místních komunikací vedoucích k objektům cestovního ruchu v obci Kostomlaty pod Milešovkou

Rozvojové možnosti obcí s ohledem na záplavové území řeky Labe 1. etapa

13

Program pro kvalitní a bezpečnostní standardy při těžbě dříví II – KVABEST

Střední odborné učiliště lesnické, Odborné učiliště a Učiliště, Abertamy

2 581 025

1 290 513

Vývojové pracoviště - malá vodní elektrárna Šindelová – Obora

Ing. Miroslav Cink

3 898 957

974 717


2 009 556

753 583

Centrum konkrétní pomoci rozvoje MSP v Mikroregionu Sokolov - východ

Zdroj: CRR, RRA, RRAE

Ukázka úspěšných projektů zrealizovaných prostřednictvím podpory z programu Phare 2000 - 2004: Název projektu: Žadatel: Lokalizace projektu: Velikost projektu:

Perspektiva 2004 – práce v parcích a zahradách Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a. s. Jirkov, Údlice, Chomutov, Most 1 949 828,- Kč

Cíl projektu: Cílem projektu je zvýšení kvalifikace osob, jakožto nosného potenciálu rozvoje ve strukturálně postiženém regionu. Cílovou skupinou jsou dlouhodobě nezaměstnaní, sociálně

handicapovaní občané, kteří nedokončili základní nebo středoškolské vzdělání, nebo jejichž uplatnitelnost na trhu práce je snížena kvůli intelektovým schopnostem či zdravotnímu stavu.

Stručný popis projektu: Projekt „Perspektiva 2004 – práce v parcích a zahradách“ představuje rekvalifikační kurz. Netradičním pojetím je jeho zaměření na různorodost specifických potřeb jeho účastníků. Přestože o kurz projevily zájem jenom ženy projekt naplňuje své cíle. Projekt sleduje odlišné potřeby a vytváří zázemí pro společné vzdělávání takto postižených osob. Obor, ve kterém ženy získávají kvalifikaci, je zvolen záměrně. Smyslem je „podpořit“ zaměstnanost v jiné než průmyslové sféře, která je pro region severních Čech tolik charakteristická. Kurz zahrnuje i praxi u zahradnických firem. Účastnicím jsou zprostředkovány dovednosti přímo ze skutečného pracoviště. Pro zvýšení šancí najít zaměstnání se osvědčuje konkrétní kontakt mezi rekvalifikantem a potenciálním zaměstnavatelem. Kurz je koncipován jako prostředek všestranného rozvoje, včetně rozvoje volních vlastností a formování sebeopojení osobnosti. Účastníce projektu mají k dispozici služby odborných poradců. Projekt je teoreticko-praktickým modulem v zahradnickém oboru. Školí se v oboru zahradnictví, ošetřování rostlin, aranžování

14

květin, sadovnictví, botanika a ekologie atd. Nezapomíná se ani na rozvoj klíčových dovedností, k nimž patří i práce s moderní výpočetní technikou. Projekt je realizován od července 2005 a končí v dubnu 2006. Účastnice absolvují kurs závěrečnou zkouškou. Účastníce byly vybrány odborným týmem pracovníků za spolupráce s Úřadem práce v Chomutově. Na hodnocení výukových aktivit se podílejí i samotní účastníci prostřednictvím zvláštního motivačního bloku. Do kursu bylo přijato 18 účastníků. Název projektu: Žadatel: Lokalizace projektu: Velikost projektu:

Podnikatelský inkubátor Sokolov Město Sokolov Sokolov, okres Sokolov 64 973 918,- Kč

Cíl projektu: Projekt je zaměřen na vybudování chybějící infrastruktury pro podnikání. Cílem projektu je podpora malých a středních firem ve městě s vyšší mírou nezaměstnanosti a s nevyhovujícími strukturou podnikatelských subjektů. Záměrem je podpora vzniku menších firem. Stručný popis projektu: Projekt je zaměřen na výstavbu 6-ti funkčně samostatných Podnikatelských inkubátorů spojených v komplex o celkové délce 178,5m a šířce 17m. Čtyři z inkubátorů jsou halové dvoupodlažní objekty a dva z inkubátorů jsou halové jednopodlažní objekty (železobetonový skelet, krov vazníkový se sedlovou střechou), výstavba přístupových komunikací, venkovního osvětlení, požárního vodovodu a dešťové kanalizace. Doba realizace projektu je plánována na léta 2005 - 2006.

Důležité kontakty a odkazy: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha 1 Tel.: 224 861 111, Fax: 224 861 333 E-mail: [email protected] www.mmr.cz

3.1.2

Národní vzdělávací fond Opletalova 25, 110 00 Praha 1 Tel.: 224 500 500, Fax: 224 500 501 E-mail:[email protected] www.nvf.cz

PHARE CBC

Předchůdcem velmi oblíbeného programu Phare CBC, podporujícího přeshraniční spolupráci se Saskem byl Program Phare CZ 9302. Byl zahájen v r. 1995 a v jeho rámci bylo do roku 1997 realizováno 6 projektů na hranicích se Saskem. Byly zaměřeny na zlepšení dopravní infrastruktury

15

a na zlepšení životního prostředí. Celková hodnota projektů byla 47 mil. Kč. Dotace z EU činila celkem 33 mil. Kč (70% dotace). Všechny projekty se realizovaly ve venkovském prostoru. Jednalo se o kanalizaci, čistírny odpadních vod a vodovod v horských obcích Moldava, Cínovec/ Dubí a Vejprty a oprava silnice k hraničnímu přechodu na Moldavě, oprava železničního mostu ve Vejprtech a výstavba osobního přístaviště pro osobní převoz přes Labe do obce Schöna. Předmět a účel podpory: Program Phare CBC byl zaměřen na podporu hospodářské soudržnosti a posílení ekonomického růstu, dále pak zvýšení zaměstnanosti. Cílem byla rovněž podpora přípravy pro využívání prostředků ze strukturálních fondů. V rámci programu Phare CBC byl vyhlášen také tzv. Společný fond malých projektů podporujících male projekty obcí a neziskového sektoru. Oprávněný příjemce podpory (žadatel): Oprávněným příjemcem podpory mohla být v rámci programu Phare CBC nezisková organizace se sídlem v regionu, která mohla být nevládní organizací nebo orgánem místní správy, např. obec, kraj, nebo také orgánem státní správy operujícím v příhraniční oblasti, (avšak jen v rámci činností, jež nebyla spojena s výkonem státní správy, kterým byla obec pověřena). Druh a výše podpory: Granty pro jednotlivé projekty financované z programu se pohybovaly v rozmezí 50 000 – 300 000 €. Projektové náklady nebyly omezeny. Grant nesměl překročit 75% celkových oprávněných projektových nákladů. Zbývající část musel příjemce grantu nebo jeho partneři financovat z vlastních zdrojů nebo ze zdrojů jiných, než je rozpočet Evropského společenství. U FMP byla minimální částka na všechny granty 1000 €, maximální částka byla rozdílná v rámci vyhlášených programů v jednotlivých letech. Řídící výbor pro každý program mohl tuto částku stanovovat individuálně. Výše grantu nesměla přesáhnout 90% celkových uznatelných nákladů projektu. Zbývajících část musí být financovaná z vlastních zdrojů žadatele nebo partnerů anebo ze zdrojů jiných, než je rozpočet Evropského společenství. Organizační zabezpečení: Důležitou úlohu v procesu příjmu žádostí, ohodnocení a výběru projektů hráli v jednotlivých euroregionech smluvní partneři. Pro Euregio Egrensis se jím stala Regionální rozvojová agentura Egrensis, s.r.o., pro Euroregion Krušnohoří Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. (dále jen RRA ÚK). Od roku 2001 tuto funkci zastává Euroregion Krušnohoří. V Euroregionu Labe plnila funkci sekretariátu zprvu rovněž RRA ÚK (v letech 1996-1998) a od roku 1999 pak Rozvojová agentura Euroregionu Labe, o.p.s. Po výběru projektů byly tyto předány k administraci regionálním pobočkám CRR (v tomto případě v Chomutově). CRR zajišťuje dohled nad realizací, monitoring projektů a sleduje rovněž jejich vyúčtování. Takto fungoval proces výběru a administrace žádostí u FMP. U velkých projektů z programu Phare CBC zajišťoval funkci sekretariátu programu Sekretariát regionální rady. Projekty poté byly postupovány MMR k administraci a monitoringu. Trvání programu: První výzva v rámci Phare CBC byla vyhlášena v roce 1996 s tím, že projekty musely být ukončeny nejpozději do konce roku 1998, tj. dva roky od jejich zahájení. Poslední výzva byla vyhlášena roku 2003 s ukončením projektů do konce roku 2005. Zjištěné slabiny a bariéry:

● Nutnost komunikace a spolupráce s německým partnerem – Podmínkou pro podání projektu byla existence zrcadlového projektu na saské straně hranice. Od žadatelů se proto

16

očekávala dlouhodobá spolupráce s německými partnery. Často se však stávalo že komunikace probíhala pouze na formální úrovni a byla účelová pouze pro získání dotace na projekt.

● Poměrně slabý přeshraniční dopad projektů – přestože program Phare CBC byl zaměřen na

podporu hospodářské soudržnosti a posílení ekonomického růstu v českoněmeckém pohraničí, řada projektů měla tento svůj přeshraniční dopad pouze formální. O tom svědčí i skutečnost, že většina projektů byla realizována v pánevní části obou krajů, nikoliv v příhraničních obcích a regionech.

● Komplikace spojené s přechodem na jednotný informační systém – V zájmu o sjednocení a zjednodušení administrativy bylo v posledních letech zaveden elektronický informační systém (předchůdce dnešní ELZY nebo BENEFITU), který sloužil jak žadatelům pro zpracování žádosti tak následně i administrátorům programu. Malé zkušenosti žadatelů s tímto systémem a jeho častá poruchovost byla původcem řady komplikací při přípravě a zpracování žádostí.

Využití programu Phare CBC v regionu NUTS 2 Severozápad:

Nárokované finanční prostředky v tis. Kč ČR celkem

2 307 740

Severozápad

1 038 726

17

Příklady podpořených projektů z venkovských regionů severozápadních Čech v rámci programu Phare CBC:

Žadatel



Územní generel mikroregionu

Svazek obcí v regionu Krušných hor

200 773

180 672

Cyklotrasa Mariánské Radčice - Lom – Osek

Svazek obcí v regionu Krušných hor

33 827

30 456

Obnova poutní kaple P. Marie ve Vintířově (III. etapa - dokončení) a zpřístupnění veřejnosti

Obec Radonice

2 174 468

1 630 843

Studie výstavby sportovně turistického centra Měděnec

Obec Měděnec

231 290

208 182

Společná výuka řemesel na obou stranách hranice

Střední odborné učiliště služeb, Litvínov – Hamr

129 325

113 808

Sdružení obcí regionu Most-Jih

249 600

224 640

Propagační leporelo obce Nová Ves v Horách a okolí

Obec Nová Ves v Horách

46 610

41 934

Rekonstrukce veřejného osvětlení v obci Nová Ves v Horách

Obec Nová Ves v Horách

2 529 981

1 897 509

Obec Místo

334 470

270 917

Gymnázium Kadaň

157 989

137 462

Vytvoření základů pro spolupráci obcí Ehrenfriedersdorf a Chbany

Obec Chbany

288 498

259 621

Zvýšení kvalifikace vyučených v truhlářských oborech na uměleckého truhláře/ku

Střední odborné učiliště služeb Litvínov - Hamr

375 311

334 015

Zpracování Strategie rozvoje mikroregionu Cínovec

Mikroregion Cínovec

333 499

300 158

Studie proveditelnosti IN-LINE stezky

Mikroregion Koridor

282 577

254 307

Navázání spolupráce s německým partnerem a propagace mikroregionu Most – Jih

Mikroregion Most – Jih

297 638

267 850

Poznejte kouzlo Nechranické přehrady

Mikroregion Nechranicko

382 781

344 491

Obec Vysoká Pec

8 042 993

6 032 250

Název projektu/GS

Zpracování strategie rozvoje mikroregionu Most-jih

Kulturní setkání občanů obce MístoSchlettau Přes Krušné hory do EU

Realizace 2. etapy kanalizace v obci Vysoká Pec

18

Introduction of Gas to the Elbe ValleyStage I

Sdružení obcí Plynofikace Labského údolí

95 928 713

51 740 168

Publikace Historie a současnost mikroregionu Integro s kapitolou věnovanou městské části Lipska Wide

INTEGRO, Západ Českého středohoří - Poohří, svazek obcí

1 251 797

922 428

Svedení splaškových vod v obci Kostomlaty pod Milešovkou

Obec Kostomlaty pod Milešovkou

6 433 159

4 824 847

Opravy místních komunikací v obci Třebívlice

Obec Třebívlice

1 923 107

1 442 307

Kulturní léto Třebívlice – Wiederitzsch

Obec Třebívlice

196 431

176 785

WORKCAMP - setkání české a německé mládeže

Obec Proboštov

231 078

207 970

Obnova turistické atrakce města Děčína - “Botanická zahrada - Libverda”

Střední zahradnická škola, stř. zem. škola A. E. Komerse a SOU Děčín – Libverda

2 280 594

1 597 017

Podpora rozvoje cestovního ruchu a turismu a gastronomie v Euroregionu Labe

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodu a služeb, Ústí nad Labem

343 985

309 587

Město Třebenice

2 812 801

2 109 578

Rekonstrukce chodníku spojujícího železniční stanici a obec Slatina

Obec Slatina

806 343

604 749

Oprava místních komunikací Tisá Ostrov - státní hranice SRN

Obec Tisá

1 155 510

866 617

Oprava místních komunikací, spojených s rozvojem příhraniční spolupráce v obci Třebívlice

Obec Třebívlice

1 251 493

938 613

Workcamp-setkání české a německé mládeže

Obec Proboštov

262 445

223 092

Vybudování geoinformační databáze pro přeshraniční oblast Česko-saské Švýcarsko


1 173 607

1 047 593

Cestovní ruch a gastronomie v Euroregionu Labe

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodu a služeb, Ústí nad Labem

606 055

545 446

Obec Libouchec

453 198

407 954

Medvědice - dostavba stokové sítě a její napojení na stávající ČOV

Science Park Žďárek (vědecký a vývojový park)

19

Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech

126 000 000

62 000 000

Obec Růžová

118 211

106 369

Střední zahradnická škola, Střední zemědělská škola Antonína Emanuela Komerse a Střední odborné učiliště Děčín – Libverda

460 364

364 380

Dechová hudba Horalka Kraslice

408 950

227 000

Environmentální management


454 109

408 561

Litoměřice-Sewerage system

Sdružení měst a obcí za účelem kanalizace v mikroregionu Litoměřice

115 258 708

63 745 852

Region Perninského Vrchu – integrovaný projekt infrastruktury Dětský tábor Nový svět v Růžové u Děčína

Děčínská Kotva 2005 - Mistrovství ČR ve floristice

Kraslický hudební rok

Zdroj: CRR, RRA, RRAE

Ukázka úspěšných projektů zrealizovaných prostřednictvím podpory z programu Phare CBC: Název projektu: Žadatel: Lokalizace projektu: Velikost projektu:

Region Perninského Vrchu - Integrovaný projekt infrastruktury Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech Pernink, Horní Blatná, Nové Hamry 126 000 000,- Kč

Cíl projektu: Projekt byl zaměřen na vybudování chybějící a nevyhovující infrastruktury spojené se zásobováním obyvatelstva pitnou vodou, odkanalizování a zásobování plynem. Cílem projektu je zajištění bezproblémového zásobování obyvatel výše zmíněných obcí a zlepšení kvality života v této oblasti. Stručný popis projektu: Projekt byl zaměřen na realizaci kanalizace v obci Horní Blatná a následné čerpání odpadních vod do kanalizační soustavy v Perninku, která bude rovněž vybudována v rámci projektu. V Perninku byla vybudována nová ČOV k čištění odpadních vod z oblasti Horní Blatné a Perninku. Dále projekt zahrnoval stavbu vodovodu Pernink – Horní Blatná – Pernink včetně vodojemu a STL plynovodu v Nových Hamrech. Celkem bylo postaveno cca 13,9 km spádové kanalizace, 7,4 km kanalizačních přípoje , 3 čerpací stanice, 2,1 km tlakové kanalizace, ČOV pro 2000 ekv. obyvatel, 7,2 km vodovodu, 2 čerpací stanice pitné vody, vodojem o objemu – 2x70 m3, 19,9 km STL plynovodu 2,4 km plynových přípojek. Projekt byl zrealizován v letech 2002 – 2004.

20

Název projektu: Žadatel: Lokalizace projektu: Velikost projektu:

Přes Krušné hory do EU Gymnázium Kadaň Ústecký kraj, Svobodný stát Sasko 162 312,- Kč

Cíl projektu: Hlavním cílem projektu bylo pomoci dosáhnout lepší jazykové vybavenosti studentů, zlepšení mezilidských vztahů a kulturního povědomí o Euroregionu Krušnohoří prostřednictvím setkání partnerských skupin z gymnázií na obou stranách hranice. Účastníci jsou tak lépe připraveni reagovat na výzvy spojené s integrací naší země do EU. Dalším vytčeným cílem bylo vytvoření informační brožurky o zúčastněných školách a regionech, ve kterých se nacházejí. Stručný popis: Projekt “Přes Krušné hory do EU“ navázal na úspěšné čtyřleté období vzájemných setkání gymnázií Annaberg a Kadaň. Bylo dohodnuto, že se uskuteční vždy nejprve jednodenní exkurze celých tříd (primy či tercie). Učitelé žáky během připraveného p r o g ra m u pozorovali a podle určitých kritérií vybrali nejvíce motivované žáky. Pro výběr byla důležitá otevřenost, komunikativnost, kreativita, aktivita atd. Žáci (výběr 10), kteří se nejvíce osvědčili, pokračovali i v dalších letech, vždy do kvarty event. kvinty. V rámci projektu byla naplánována tři setkání žáků obou škol a tři oficiální setkání učitelů. Tato setkání však nelze vytrhnout z kontextu předchozích setkání a návazných dalších. Náplní setkání byly opět poznávací exkurze, soutěžní kvízy, sportovní akce aj. Ubytování bylo zajištěno v tělocvičnách škol. Ve dnech 2 .5 - 4. 5. 2005 navštívila skupina 22 žáků a dvou pedagogů do Annabergu. Kromě tradičního setkání žáků bylo také uskutečněno oficiální setkání s politiky na téma „Životní prostředí – mladí lidé – Evropa“. Studenti obou gymnázií na setkání budou prezentovat ekologické projekty v rámci organizace TEREZA.

21


Kraslický hudební rok Dechová hudba Horalka Kraslice Kraslice 408 950,- Kč

Cíl projektu: Projekt je zaměřen na řešení aktuálních potřeb česko-saského příhraničního regionu v oblasti lidských zdrojů. Spolupráce v oblasti kultury a umění má zvláštní význam, neboť podporuje přímou výměnu mezi mnoha lidmi nejrůznějších zájmů a věkových skupin. Přeshraniční spolupráce kulturních institucí a uměleckých souborů je positivně přeshraničně vnímána. Slouží však rovněž k identifikaci obyvatelstva se společným životním prostorem. Důležitým prvkem pro posílení lidských zdrojů v pohraničí, které jsou zásadním předpokladem pro trvalý přeshraniční rozvoj a posílení sociální soudržnosti, je proto podpora kontaktů, které během let nabídnou základnu pro společný životní prostor. Stručný popis projektu: Jedná se o projekt, který sestává ze 3 samostatných akcí: 2 hudebních festivalů a 1 pěveckého festivalu. 1. akce: Svatováclavské oslavy 2005 - v termínu 23. - 24. 9. 2005 se uskutečnil 3. ročník Svatováclavských oslav v Kraslicích. Tohoto hudebního festivalu se zúčastnilo 10 hudebních souborů z příhraničního regionu včetně partnerského hudebního orchestru ze saského Klingenthalu. Celkem vystoupilo cca 130 hudebníků. 2. akce: Májové zpívání - v květnu 2006 se uskuteční první, zahajovací ročník pěveckého festivalu Májové zpívání. Spoluorganizátorem této akce je Základní umělecká škola v Kraslicích, která se inspirovala několikaletou fungující spoluprací DH Horalka s hudebním orchestrem v Klingenthalu a rozhodla se rozšířit nabídku kulturních akcí ve městě o samostatnou přehlídku místních pěveckých sborů. Bude se jednat o jednodenní akci, na které vystoupí 5 pěveckých souborů: 3 z Kraslic (2 dospělé, 1 dětský), 1 soubor ze Sokolova a rovněž pěvecký sbor Městského orchestru Klingenthal. 3. akce: Kraslické setkání 2006 - v termínu 16. - 17. 6. 2006 se uskuteční 6. ročník Kraslického setkání. Tohoto hudebního festivalu se zúčastní 11 hudebních souborů z příhraničního regionu včetně partnerského orchestru ze saského Klingenthalu. Celkem vystoupí cca 150 hudebníků. Tradiční součástí této akce je setkání kraslických rodáků žijících v SRN.

22

Důležité odkazy a kontakty: Centrum pro regionální rozvoj ČR Vinohradská 46, 120 00 Praha 2 Tel.: 221 580 201, Fax: 221 580 284 E-mail: [email protected] www.crr.cz

Pobočka pro NUTS II Severozápad Školní 1183/10, 430 01 Chomutov Tel.: 474 623 720, Fax: 474 623 721 E-mail: [email protected]

Euroregion Nisa, regionální sdružení Tř. 1. máje 858/26, 460 01 Liberec III Tel.: 485 340 984, Fax 485 340 977 E-mail: [email protected] www.neisse-nisa-nysa.org

Euroregion Labe Velká Hradební 8, 400 01 Ústí nad Labem Tel.: 475 241 437, Fax: 475 211 603 E-mail: [email protected] www.euroregion-labe.cz

Euroregion Krušnohoří Divadelní 15, 434 01 Most Tel.: 476 706 128 E-mail: [email protected] euroregion.pons.cz

Euregio Egrensis Závodní 357/90, 360 06 Karlovy Vary Tel.: 353 502 563, Fax: 353 502 564 E-mail: [email protected] www.euregio-egrensis.org

3.1.3

SAPARD

Předmět a účel podpory: Program SAPARD byl jedním z předvstupních nástrojů Evropské unie určený pro deset kandidátských zemí. Název SAPARD byl vytvořen z počátečních písmen slov Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development (Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova). Jak bylo navrženo Evropskou komisí, program měl napomáhat kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů spojených se zaváděním acquis communautaire vztahujícímu se ke společné zemědělské politice (CAP), strukturálním změnám v zemědělství a na venkově a zejména k administraci a kontrolní činnosti při poskytování finanční pomoci z evropských fondů. V České republice byl realizován program SAPARD z 9 akreditovaných opatřeních v rámci tří priorit, které zahrnují tyto oblasti: Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3

Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí Odborná pomoc

Oprávněný příjemce podpory (žadatel) Pro opatření 2.1. byly oprávněnými konečnými příjemci podpory: ● svazek obcí (podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích),

● obec, již tvoří minimálně 10 vesnických sídel (v každém alespoň 30 obyvatel), ● obec, která na základě písemných dohod obcí mikroregionu za něj obstarává záležitosti s projektem spojené, jež tvoří projekt s prokazatelným užitkem pro více obcí,

● právnická osoba podle obchodního zákoníku založená obcemi. U ostatních opatření byly oprávněnými konečnými příjemci podpory: ● fyzické nebo právnické osoby (podnikající, ziskové i neziskové subjekty), které mají bydliště nebo u právnických osob sídlo a rovněž provozovnu v obci do 3000 obyvatel, v případě mikroregionu s hustotou do 100 obyvatel na km2, s účastí veřejných orgánů nebo velkých

23

podniků do 25% Druh a výše podpory: Výše příspěvku z programu byla odvozována od schopnosti projektu generovat čistý výnos (substancial net revenue) z investice. U podnikatelských projektů se pohybovala dotace do 50 % uznatelných nákladů, zatímco u obcí nebo jejich svazků pak maximálně 75 %. Organizační zabezpečení: Ministerstvo zemědělství ČR (dále jen MZe) - Agentura SAPARD - plní realizační a platební funkci programu SAPARD a část svých pravomocí deleguje na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále jen MMR). Tato spolupráce vychází z dohody mezi MZe a MMR “Dohoda o spolupráci MZe a MMR”, uzavřené 12. května 1999 na úrovni prvních náměstků a “Dohoda o hlavních zásadách řízení programu SAPARD v České republice” z 21. listopadu 2000. Ministerstvo financí ČR (dále jen MF) je zodpovědné za finanční toky a plní roli Kompetentního orgánu. Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) dbá na uplatňování aspektů ochrany životního prostředí při hodnocení a následné realizaci projektů a při monitorování programu SAPARD. Trvání programu: Každá kandidátská země mohla program SAPARD využívat v časovém rozmezí let 2000 až 2006, maximálně však do konkrétního data vstupu do Evropské unie. Pro ČR to znamenalo, že všechny smlouvy s žadateli byly uzavřeny do konce roku 2003. Realizace projektů musí být ukončena tak, aby mohly být projekty finančně uzavřeny dokonce září 2006. Zjištěné slabiny a bariéry:

● Nižší zastoupení a struktura zemědělských podniků v regionu, jakožto stěžejního uživatele

programu - Vzhledem k tomu, že zde geomorfologické a klimatické podmínky nedovolují na většině území hospodařit intenzivním způsobem, je také koncentrace a velikost zemědělských podniků menší než v jiných regionech ČR. To bylo zřejmě i jedním z hlavních důvodů slabšího zájmu o využívání programu SAPARD v tomto regionu.

● Technicky náročné zpracování žádosti, nedostatečná informovanost - Pro mnoho malých podniků a soukromě hospodařících rolníků nebylo technicky reálné zpracovat poměrně náročné žádosti z důvodu nedostatku času, administrativních kapacit, malé informovanosti apod.

● Podmínkám programu nevyhovující ekonomická životaschopnost žadatelů - Limitujícím

faktorem byla nezřídka také ekonomická životaschopnost podniků, jež nevyhovovala pravidlům vyhlášeným v rámci programu SAPARD. Často by takovéto malé podniky neměly prostředky na financování podobně náročných investičních záměrů ani ve výši vlastní spoluúčasti, která byla u podnikatelských subjektů minimálně 50% i vyšší.

24

Využití programu SAPARD v regionu NUTS 2 Severozápad:

Nárokované finanční prostředky v tis. Kč ČR celkem Severozápad

4 400 000 199 224

Příklady podpořených projektu z venkovských regionů severozápadních Čech v rámci programu SAPARD:

Žadatel



Výstavba a obnova polní cesty VPC1 v k.ú. Žichov okres Teplic

Referát okresní pozemkový úřad Okresního úřadu Chomutov

3 930 246

2 947 684

Výstavba a obnova polní cesty C3 v k.ú. Mukov okres Teplice


1 645 895

1 234 421

Název projektu/GS

25

František Kindl, Stavební a výškové práce - SVP

4 150 000

1 556 250

Obec Horní Podluží

6 298 075

5 557 125

Obec Chlumčany

1 195 036

1 054 443

Informační centrum pro podporu rozvoje venkova a MSP v obci Třebívlice

Obec Třebívlice

899 192

897 455

Zaměření a vytýčení pozemků včetně geom.plánu v k.ú. Nezabylice


1 107 200

830 400

Zámek Světec - obnova fasád, úpravy nádvoří

Obec Světec

2 231 305

2 091 848

Modernizace technologií zpracování masa

VESEKO, a.s.

17 100 000

8 208 000

Rekonstrukce skladu jablek

Zemědělské družstvo Klapý

7 707 800

2 890 425

Rekonstrukce skladu ovoce Soběnice

Zemědělské družstvo Liběšice

1 945 022

729 383

Rekonstrukce technologie Velké Chvojno

PROAGRO Nymburk, a.s.

13 986 478

5 244 929

Pšov u Podbořan - cestovní síť – JIH

Pozemkový úřad Louny

760 000

508 500

Rekonstrukce skladovacích jímek na prasečí kejdu ve Straškov

ASTUR Straškov, a.s.

2 989 684

1 121 131

Rekonstrukce skladu zeleniny – Travčice

Václav Tůma

1 747 521

982 276

HOLLANDIA - rekonstrukce stávající výrobny a přístavba výrobny

HOLLANDIA Karlovy Vary, a.s.

18 600 000

7 500 000

AGROKOMPLEX OHŘE, a.s.

4 999 979

3 187 486

Rybenor, s.r.o.

5 000 000

2 309 767

Rekonstrukce výrobních provozů vč. ostatní dovybavenosti Výstavba centra obce Horní Podluží Rekonstrukce budovy obecního úřadu Chlumčany

Rekonstrukce stáje v Nových Kopistech na volné ustájení 204 dojnic Odstranění povodňových škod a zahájení plného provozu výrobny rybích specialit Zdroj: SZIF

26

Ukázka úspěšných projektů zrealizovaných prostřednictvím podpory z programu SAPARD: Název projektu: Lokalizace projektu: Velikost projektu:

Informační centrum pro podporu rozvoje venkova a malého a středního podnikání v Třebívlicích Obec Třebívlice (a katastrální území obcí sdružených v Mikroregionu INTEGRO – Západ Českého středohoří – Poohří) 879 455,- Kč

Cíl projektu: Stěžejním cílem projektu bylo vybudování informačního centra v obci Třebívlice – veřejně přístupného místa, v němž je nyní soustředěna veškerá činnost související s rozvojem této oblasti mikroregionu a které je schopné aktivně a operativně reagovat na poptávku po službách v následujících oblastech:

● pomáhat lidem v hledání možností zaměstnání nebo rozvoje vlastních podnikatelských aktivit,

● napomáhat při získávání finančních prostředků na realizaci dalších projektů,

● zajišťovat koordinaci a zpracování veškeré s tímto spojené agendy. ● V neposlední řadě má také toto informační centrum za cíl kultivovat úroveň vzdělanosti v oblasti znalostí v ekonomické, sociální a envi-ronmentální oblasti v kontextu EU.

Stručný popis projektu: Finanční prostředky využité z programu SAPARD byly využité na vybudování informačního centra. Realizace projektu tak zahrnovala následující činnosti:

● Stavební rekonstrukce a modernizace prostor

v budově radnice určených pro činnost informačního centra: veřejně přístupná část – internetová stanice, studovna materiálů, informační kancelář, přednáškový sál velký, malý jednací sál/jednací místnost; zázemí – kancelář vedoucího centra, kancelář pro práci externistů;

● Vybavení

prostor informačního centra informačními a komunikačními technologiemi, kancelářským zařízením a nábytkem.

Realizace projektu byla zahájena v červenci roku 2002, ukončena v září téhož roku. Po ukončení realizační fáze projektu byla zahájena jeho provozní fáze založená na poskytování servisních a poradenských služeb pro veškeré subjekty v mikroregionu INTEGRO, které jsou poskytovány až do dnešní doby. Název projektu: Žadatel: Lokalizace projektu: Velikost projektu:

HOLLANDIA - rekonstrukce stávající výrobny a přístavba výrobny HOLLANDIA Karlovy Vary, a.s. Krásné Údolí 18 600 000,- Kč

27

Cíl projektu: Projekt je zaměřen na modernizaci a rozšíření produkce ryze české firmy, která zpracovává mléko z venkovské oblasti Tepelska. Cílem projektu je zvýšení konkurenceschopnosti firmy a zachování pracovních míst pro obyvatele venkovské oblasti. Stručný popis projektu: Projekt je zaměřen na rozšíření a modernizaci prostor pro narůstající výrobní program firmy, která zpracovává mléko vyprodukované v této „ekologicky čisté“ oblasti, aby byly splněny nejpřísnější limity pro produkci v EU. Jedná se o investiční projekt, v rámci kterého byly realizovány následující ● vybudování nových výrobních prostor – přístavba haly

aktivity:

● nákup nových technologií. ● Projekt byl zrealizován v letech 2002 – 2003. Důležité kontakty a odkazy: Státní zemědělský intervenční fond – centrála Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1, tel. 222 871 620, fax: 222 871 620, e-mail: [email protected] www.szif.cz Regionální odbor Ústí nad Labem Masarykova 19/275, 403 40 Ústí nad Labem, tel. 475 651 152 www.sapard.cz – oficiální stránky programu SAPARD

3.2

STRUKTURÁLNÍ FONDY EU

Strukturální fondy Evropské unie jsou spravovány Evropskou komisí a slouží k financování strukturální pomoci Evropského společenství, která je směřována převážně do chudších regionů členských států a s jejíž pomocí je posilována hospodářská a sociální soudržnost EU tak, aby byly splněny výzvy jednotného vnitřního trhu. Základním programovým dokumentem pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v České republice je Národní rozvojový plán na léta 2004-2006. Na jeho základě byly s Evropskou komisí dojednány texty Rámce podpory Společenství a pěti odvozených operačních programů pro realizaci pomoci v rámci Cíle 1 evropské regionální politiky. Česká republika má v Rámci podpory Společenství zpracovány čtyři sektorové operační programy a jeden regionální - Společný regionální operační program (SROP). OP Průmysl a podnikání podporuje rozvoj podnikatelského prostředí, podnikání v průmyslu a v průmyslových službách, zvyšování konkurenceschopnosti české průmyslové produkce, výzkum a vývoj v průmyslu a rozvoj a zvýšení efektivnosti energetiky. OP Rozvoj lidských zdrojů podporuje vysokou a kvalitní úroveň zaměstnanosti založenou na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, včetně integrace skupin ohrožených sociální exkluzí, rovné příležitosti pro muže a ženy, rozvoj celoživotního vzdělávání a adaptabilitu zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek.

28

OP Infrastruktura podporuje modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu a snižování negativních důsledků dopravy na životní prostředí. Dále podporuje ochranu životního prostředí a jeho složek (vody, ovzduší a klimatu, nakládání s odpady), ochranu přírody a krajiny a odstraňování starých zátěží. OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství podporuje rozvoj venkovských částí regionů, adaptaci českého zemědělství na evropský model, rozvoj multifunkčního zemědělství, zefektivnění multifunkční role lesů a rozvoj vodního hospodářství. Pro venkovské obce má význam zvláště opatření 2.1. – Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí s jeho podopatřením typu LEADER+. Společný regionální operační program je komplementární s operačními programy jednotlivých sektorů a s Fondem soudržnosti, rozšiřuje jejich dopad na místní úroveň a orientuje se na společné rozvojové potřeby regionů. V rámci této informační brožury jsou dále rozpracovány ty programy, ve kterých jsou nejlépe uplatnitelné projekty zaměřené na podporu rozvoje venkovských regionů. Jedná se především o Společný regionální operační program a Operační program Infrastruktura. Opatření 2.1 z OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství je vzhledem ke své provázanosti s iniciativou LEADER prezentován v rámci kapitoly 3.3 – Finanční iniciativy společenství.

3.2.1

SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

Předmět a účel podpory: Společný regionální operační program (dále jen SROP) je výsledný programový dokument České republiky, reagující na doporučení Evropské komise předložit pro období let 2004 – 2006 za ČR jediný regionálně orientovaný operační program zahrnující rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti České republiky. SROP podporuje především aktivity, jejichž realizace z hlediska platné legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Tím se tento program odlišuje od zbývajících operačních programů, které se zaměřují na realizaci opatření, jež jsou z hlediska české legislativy převážně v působnosti státu. Podpůrné aktivity SROP se zaměřují na: ● zvýšení prosperity regionů rozvojem malých a středních podniků a řemesel, vytvářením nových pracovních příležitostí;

● zkvalitnění regionální a místní dopravní a informační infrastruktury při respektování ochrany životního prostředí;

● zlepšení podmínek obyvatel, zejména minorit, zvýšení jejich participace na celoživotním učení a integrování sociálně vyloučených skupin do komunity;

● zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšení objemu přímých investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytváření nových pracovních příležitostí.

Oprávněný příjemce podpory (žadatel): V rámci SROP se mohou o podporu ucházet následující žadatelé: ● Obce,

● Svazky obcí, ● Organizace zřízené nebo zakládané obcemi,

29

● ● ● ● ●

Kraje, Organizace zřízené nebo zakládané kraji, Organizační složky státu a jimi zřízené příspěvkové organizace, Podnikatelé, Nestátní neziskové organizace.

Vymezení oprávněných žadatelů není u každého opatření stejné a je dále upřesněno v tzv. Programových dodatcích. Druh a výše podpory: Podpora v rámci všech opatření SROP je poskytována na realizaci projektů formou dotace. Dotace je poskytována vždy ze dvou zdrojů, jednak z prostředků strukturálních fondů, jednak z veřejných prostředků ČR. Každý žadatel musí zajistit vlastní spoluúčast, jejíž výše je dána typem žadatele a podmínkami opatření, v rámci kterého je o dotaci žádáno. Obecně platí, že u podnikatelských subjektů nesmí být dotace vyšší jak 49 %, u nepodnikatelských subjektů se dotace pohybuje mezi 70 až 90 % v závislosti na typu opatření. Organizační zabezpečení: Řídícím orgánem programu je MMR. Zprostředkujícími subjekty pak sekretariáty Regionálních rad, Centrum pro regionální rozvoj ČR (dále jen CRR) a jeho regionální pobočky, regionální pobočky CzechInvestu a MMR, odbor rozvojových programů v cestovním ruchu. Opatření realizovaná formou tzv. grantových schémat jsou řízena a vyhlašována jednotlivými kraji. Trvání programu: SROP byl vyhlášen v roce 2004 se vstupem České republiky do Evropské unie a trvá do konce roku 2006. Projekty realizované v rámci vyhlašovaných výzev musí být ukončeny nejpozději 24 měsíců od jejich započetí, u velkých projektů přesahující náklady 3 mil. EUR pak výjimečně do 30 měsíců od jejich zahájení. Zjištěné slabiny a bariéry: ● Složitá administrativní i odborná příprava žádosti - Nejčastějším problémem, se kterými se každý žadatel ze SROP bude muset vyrovnat, je poměrně složitá příprava žádosti jak po administrativní, tak po odborné stránce. Každá žádost musí obsahovat jak poměrně detailní informace o ekonomické situaci žadatele (zejména v případě podnikatelů), tak ekonomické a finanční posouzení vlastního záměru dokládané studií proveditelnosti, u větších projektů pak též analýzou nákladů a přínosů.

● Velké riziko neúspěšnosti z důvodu vysokého převisu žádosti nad disponibilními finančními prostředky u některých opatření - Obecně riziko neúspěšnosti je problémem, se kterým se žadatele setkávají i v jiných dotačních programech. Vzhledem k náročnosti přípravy žádostí předkládaných do SROP je případný neúspěch velice nepříjemný a pro vlastního žadatele o to více deprimující. Významný převis žádostí nad disponibilními finančními prostředky u některých opatření SROP má za následek, že ve výsledku může být vzhledem k obrovské konkurenci podpořen ne každý projekt, který je jak kvalitně připraven, tak má i prokazatelný přínos pro rozvoj regionu a pro řešení jeho problémů. Až s několikanásobným přetlakem žádosti se setkáváme zejména u opatření zaměřených na podporu infrastruktury a služeb v cestovním ruchu.

● Nutnost předfinancování celého záměru - Za bariéru, která často brání zejména malým obcí

30

nebo neziskovým organizacím při využívání dotace ze SROP, jsou podmínky financování vlastního záměru. Podmínky čerpání dotace v SROP jsou nastaveny zpravidla tak, že nejdříve musí celý záměr žadatel předfinancovat vlastními prostředky a dotace je mu proplacena až po ukončení projektu, nebo jeho dílčí etapy. To pro žadatele s omezenými finančními zdroji znamená často nutnost zadlužení se na určité období, přičemž úroky z případných úvěrů není možné uplatnit jako uznatelný náklad a uhradit jej z poskytnuté dotace.

● Často se měnící podmínky jednotlivých výzev – v dosavadních výzvách k jednotlivým opatřením

se velmi často žadatel setkal s měnícími se podmínkami týkajícími se struktury povinných příloh nebo výše možné dotace. Žadatel, jehož žádost neuspěla v některé z předešlých výzev, přestože byla posouzena v rámci administrativní a formální kontroly jako bezchybná, musel v rámci nové výzvy stejnou žádost určitým způsobem upravovat případně doplňovat. Dlužno je však dodat, že řada změn měla za cíl zjednodušit podmínky pro žadatele.

Využití SROP v regionu NUTS 2 Severozápad:


27 489 959

Severozápad

1 961 362

Příklady podpořených projektů z venkovských regionů severozápadních Čech v rámci programu SROP:

31

Žadatel

Celkové uznatelné náklady (Kč)

Příspěvek z EU (Kč)

Zlepšení přístupu veřejnosti k informačním a komunikačním technologiím v obci Světec

Obec Světec

561 000

315 563

Zavedení širokopásmového internetu v obci Krásná

Obec Krásná

1 611 258

1 208 443

Zavedení moderních informačních technologií do výuky výpočetní techniky a informatiky a současné zpřístupnění IKT veřejnosti

Střední odborná škola služeb a Střední odborné učiliště, Kadaň, 5. května 680, příspěvková organizace

1 090 313

817 735

Obec Lubenec

1 366 120

1 024 590

Obec Královské Poříčí

1 397 831

1 048 373

Rozvoj IKT pro budoucnost Mikroregionu Radonicko

Mikroregion Radonicko

2 609 514

1 957 135

Zavedení moderních informačních technologií do výuky cizích jazyků, přirodovědných vyučovacích předmětů a současné zpřístupnění ICT veřejnosti

Gymnázium Česká Kamenice, příspěvková organizace

1 611 970

1 208 977

Zahradnicko - zemědělské vzdělávací centrum Ústeckého kraje “Libverdský dvůr”

Střední zahradnická škola, Střední zemědělská škola A. E.K. a SOU, Děčín - Libverda

19 969 913

15 975 931

Vybavení učebny “Ekologie a ochrany krajiny” a “Agropodnikání”

Střední zemědělská škola a Střední odborné učilišt

3 480 750

2 784 600

Moderní technologie pro tradiční řemeslo truhlář

Střední odborná škola, Střední odborné učiliště a Učiliště

3 996 333

3 197 066

Název projektu/GS

Internetizace obce Lubenec Internetizace obce Královské Poříčí

32

Střední odborná škola, SOU, Odborné učiliště a Praktická škola

29 864 240

23 891 392

Obec Hoštka

3 664 250

2 931 400

VALDEK – centrum podpory-tělesné i duševní rehabilitace

Purkyňova nadace

8 726 457

6 283 049

České Švýcarsko - Propagační a informační kampaň 2006

České Švýcarsko, o.p.s.

9 976 000

6 733 800

Areál zimních sportů Mariánské lázně

Tělovýchovná jednota Slovan Mariánské Lázně

11 720 000

7 911 000

Ryžovna - Salaš : Agroturistika - rozvoj infrastruktury

Obec Boží Dar

18 846 770

14 135 077

Centrum Národního parku České Švýcarsko I

Město Krásná Lípa

162 897 000

122 173 000


1 124 575

787 202

Město Březová

715 810

501 067

Ing. Vladimír Lažanský

18 147 728

8 529 432

V. K. Production, s.r.o.

2 514 581

1 181 853

Loket – F+F - hotel Ferdinand, restaurace, pivovar a pivnice St. Florian

Ivana Lojínová – GOETHE TOUR

20 589 076

9 676 865

Zámek Mostov – II. etapa – oprava a rekonstrukce – Hotel Mlýn

Zámek Mostov, s.r.o.

20 500 000

9 635 000

Areál zimních sportů Mariánské Lázně

Město Mariánské Lázně

11 720 000

7 911 000

Vybudování městského infocentra a výstavní síně

Městské kulturní středisko v Kynšperku nad Ohří

2 152 842

1 614 631

Sportovní zázemí pro turisty

Město Chodov

2 711 254

2 033 440

Vzdělávací středisko služeb se zaměřením na cestovní ruch Vansdorf Vybudování “Centra multimediální výuky” v obci Hoštka

Označení památek v mikroregionu Sokolov-východ Březová – brána do Slavkovského lesa Obnova zámeckého pivovaru Chyše Vybudování penzionu s atraktivním zázemím v objektu Švejk restaurantu Bublava

33

Výsluní – rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit na Ranči Oáza

Věra Lacmanová – RANČ OÁZA

2 686 994

745 586

Zdroj: RRA, RRAE

Ukázka úspěšných projektů zrealizovaných prostřednictvím podpory z programu SROP: Název projektu: Žadatel: Lokalizace projektu: Velikost projektu:

Výsluní - Rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit na Ranči Oáza Věra Lacmanová – RANČ OÁZA Obec Výsluní, okres Chomutov 2 687 990,- Kč

Cíl projektu: Projekt „Výsluní – Rozšíření ubytovací a stravovací kapacity na Ranči Oáza“ je zaměřen na rozšíření infrastruktury cestovního ruchu. Stěžejním cílem předkládaného projektu je podpora rozvoje cestovního ruchu v obci Výsluní, resp. oživění ekonomického rozvoje v hospodářsky slabé oblasti Krušných h o r, prostřednictvím vybudování nezbytné infrastruktury a moderních služeb v oblasti cestovního ruchu, zvýšení počtu návštěvníků v obci i v regionu a zvýšení konkurenceschopnosti lokality v oblasti cestovního ruchu vůči zavedeným turistickým destinacím v Ústeckém a Karlovarském kraji. Stručný popis: Projekt vychází z dlouhodobého podnikatelského plánu Věry Lacmanové vybudovat v obci Výsluní turistické centrum poskytující široké spektrum služeb pro návštěvníky regionu. Zahájení této vize se vztahuje k roku 1993, kdy manželé Lacmanovi zakoupili zchátralý objekt v obci Výsluní a vybudovali z něho penzion s dnes již zavedeným názvem Ranč Oáza. Zvyšující se poptávka po poskytovaných službách vedl provozovatele k hledání možností rozšíření poskytovaných služeb, především v oblasti jejich zkapacitnění. Z tohoto důvodu byl přípraven projekt, jehož realizací dojde k rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit Ranče Oáza, potažmo pak ke zvýšení nabídky ubytovacích a stravovacích služeb v obci Výsluní a regionu Krušných hor. Jedná se o investiční projekt, v rámci kterého budou realizovány následující aktivity: ● vybudování přístavby k objektu Ranče Oáza;

● zřízení nové moderní kuchyně v prvním patře přístavby zásobující místní restauraci; ● vybudování 3 pokojů s osmi lůžky rozšiřujícími stávající ubytovací kapacitu penzionu na 30 lůžek.

Doba realizace projektu je plánována na období 6 měsíců se zahájením v říjnu 2005 a s ukončením v květnu roku 2006.

34


Areál zimních sportů Mariánské Lázně TJ Slovan Mariánské Lázně Město Mariánské Lázně, okres Cheb 11 720 000,- Kč

Cíl projektu: Všeobecným cílem projektu bylo zvýšení atraktivity, konkurenceschopnosti a návštěvnosti Mariánských Lázní v zimním období. Toho bylo dosaženo zkvalitněním podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a sportu prostřednictvím rozvoje doprovodné infrastruktury. Specifickým cílem byla modernizace a rozšíření Areálu zimních sportů Mariánské Lázně. Areál byl vybudován v několika etapách. Je napojen na velice vyhledávaný zimní běžecký areál v blízkém okolí města. Výsledkem je ucelený zimní turistický produkt pro obyvatele a návštěvníky města. Stručný popis: Předmětem projektu byla rekonstrukce lyžařského vleku, instalace ozvučení a osvětlení trati, nákup sněhových děl a techniky na úpravu tratí. Mimo předkládaný projekt byly realizovány další aktivity: vybudování systému technického zasněžení a objektu Ski-baru, pokladny a WC, garáže pro rolbu, sdruženého objektu pro poskytování služeb, komunikace a parkoviště a rekonstrukce lanové dráhy. Investiční fáze zahrnovala nákup a instalaci zařízení s celkovou výší investic cca 11,610 mil. Kč. Cílem je, aby technické zasněžení a nový vlek s provozním objektem začaly sloužit lyžařům již od počátku zimní sezóny 2004/2005. Projekt byl zrealizován v období pěti měsíců, zahájen byl v červenci 2004 a ukončen v prosinci roku 2004.

35

Důležité kontakty a odkazy: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 Ing. Kamil Dörfler, tel.: +420 224 861 365 Sekretariáty Regionální rady UK: Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Ing. Mikan Libor, tel.: +420 475 657 130 KK: Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary Ing. Josef Švajgl, tel.: + 420 353 502 272 Centrum pro regionální rozvoj ČR - pobočka pro NUTS II Severozápad Školní 1183/10, 430 01 Chomutov Ing. Petr Uhříček, tel.: +420 474 623 720 Regionální kancelář CzechInvest pro Ústecký kraj Mírové náměstí 34, 400 01 Ústí nad Labem Mgr. Jan Hanuš, tel: +420 475 201 158 Regionální kancelář Czechinvest pro Karlovarský kraj Na vyhlídce 53, 360 01 Karlovy Vary Ing. Hana Nucová, tel: +420 353 116 222 www.mmr.cz

internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj ČR (Řídícího orgánu pro SROP)

www.crr.cz

internetové stránky Centra pro regionální rozvoj ČR

www.strukturalni-fondy.cz

informační server fondů Evropské unie

3.2.2

OPERAČNÍ PROGRAM INFRASTRUKTURA

Předmět a účel podpory: Operační program infrastruktura (dále jen OPI) zahrnuje rozvojové priority resortu dopravy a resortu životního prostředí. Program přispívá k dosažení specifických cílů „zlepšení kvality infrastruktury“ stanovených Rámcem podpory Společenství. Podporuje také horizontální cíle „udržitelný rozvoj“ a „vyvážený rozvoj regionů“. Podpůrné aktivity OPI se zaměřují na: ● Modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu,

● Snížení negativních důsledků dopravy na ŽP, ● Zlepšování environmentální infrastruktury.

Oprávněný příjemce podpory (žadatel): Vymezení příjemců podpory je závislé na typu opatření, ze kterého se na daný projekt žádá o finanční příspěvek. U opatření zaměřených na modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury a snížení negativních vlivů z dopravy na ŽP se o dotaci mohou ucházet zpravidla: ● Vlastníci/správci železniční infrastruktury (provozovatelé dráhy),

● Správci vodních toků a vlastníci přístavní infrastruktury, ● Vlastnící a správci dopravní infrastruktury,

36

● Právnické osoby provozující dopravu, ● Zadavatelé výzkumných projektů ve veřejném zájmu. U opatření zaměřených na zlepšování environmentální infrastruktury se mohou o dotaci ucházet zpravidla: ● Obce a svazky obcí,

● ● ● ● ● ●

Kraje, Asociace krajů, Neziskové organizace, Soukromé subjekty, Státní organizace, Nestátní neziskové organizace.

Druh a výše podpory: Formou podpory bude nevratná přímá finanční podpora pro jednotlivé projekty. Při stanovování míry podpory je nutno odlišit celkovou míru veřejné podpory a míru podpory z prostředků EU. Tato celková míra podpory veřejných prostředků se skládá z prostředků veřejných rozpočtů ČR minimálně ve výši 25 % (státní rozpočet, rozpočty krajů, SFDI atd.) a z prostředků EU. Podíl veřejné podpory se liší jak z hlediska podmínek konkrétního opatření, tak z hlediska typu žadatele.

Organizační zabezpečení: Řídícím orgánem programu je MŽP, odbor integrovaného financování. Zprostředkujícími subjekty pak Státní fond životního prostředí ČR (v sektoru životního prostředí) a Ministerstvo dopravy ČR (v sektoru dopravy).

Trvání programu: OPI byl vyhlášen v roce 2004 se vstupem České republiky do Evropské unie a trvá do konce roku 2006. Projekty realizované v rámci vyhlašovaných výzev musí být ukončeny nejpozději 24 měsíců od jejich započetí, u velkých projektů přesahující náklady 3 mil. EUR pak výjimečně do 30 měsíců od jejich zahájení.

Zjištěné slabiny a bariéry: ● Náročnost přípravy žádostí a složitá administrativa spojená s řízením projektu - Slabiny programu a bariéry pro žadatele, kteří chtějí získat v rámci tohoto operačního programu dotací na uskutečnění svých záměrů jsou obdobné jako u SROP. Hlavním omezením je náročnost přípravy žádosti, složitou administrativou jak přípravy žádosti, tak administrativou provázející vlastní realizaci projektu.

● Konkurence projektů z ostatních regionu ČR - Sektorové operační programy, tedy všechny

programy kromě SROP, jsou specifické tím, že jsou realizovány na celostátní úrovni. Veškeré podané žádosti proto přicházejí do soutěže s žádostmi z ostatních regionů České republiky a zvyšuje se tak konkurence pro získání dotace. Na druhou stranu jsou opatření specifikována do takové míry, že přesně vymezují záměry, na které je možné dotaci získat a přetlak projektu není takový, jako o některých opatření ve SROP.

● Většina opatření podporuje pouze velké infrastrukturní projekty nadregionálního významu V rámci jednotlivých opatření jsou zpravidla podporovány projekty republikového významu. Zejména se to týká projektů zaměřených na budování dopravní infrastruktury, kde obce prakticky nemají nárok na získání dotace. Dotace je určená většinou pro správce vodních toků, vlastníky přístavní infrastruktury či vlastníky a správce dopravní infrastruktury. Většina opatření není určena pro obce nebo na úrovni obcí působící subjekty. Ty mohou využívat pouze

37

opatření v oblasti životního prostředí. Přitom řadu obcí trápí především kritický stav silniční sítě spadající do jejich působnosti (místních komunikací), na které v rámci OPI ani SROP (pakliže kraj nevypíše vhodné grantové schéma) nemají nárok o dotaci zažádat.

Využití OPI v regionu NUTS 2 Severozápad:


511 2613

Severozápad

363 114

Příklady podpořených projektů z venkovských regionů severozápadních Čech v rámci programu OPI: Žadatel

Celkové náklady akce v tis. Kč

Dotace z EU v tis. Kč

Horní plavební kanál Roudnice - povodňová ochrana

Ředitelství vodních cest ČR

1 443

866

Zvýšení rychlosti v úseku Cheb - Františkovy Lázně

České dráhy, a.s.

99 965

67 753

Silnice I/25 Boží Dar - obchvat

Ředitelství silnic a dálnic ČR

160 399

38 706

Název projektu

38

Modernizace letiště Karlovy Vary - I. etapa

Letiště Karlovy Vary

113 099

33 679

Přístav Děčín - Rozbělesy - povodňová ochrana

Ředitelství vodních cest ČR

71 995

43 197

České dráhy, a.s.

184 000

64 400

Revitalizace Habrovického rybníka

Statutární město Ústí nad Labem

34 783

26 967

SONO - Výstavba kogeneračního zdroje využívajícího skládkový bioplyn

Sdružení obcí okresu Litoměřice pro nakládání s dopady

8 000

6 000

Sběrný dvůr Duchcov

Město Duchcov (Míla)

6 641

4 980,8

Rekultivace staré skládky odpadů Na Samotě

Město Dolní Poustevna

4 308

3 231

Rekultivace staré skládky odpadů Za nádražím

Město Dolní Poustevna

1 872

1 404

Kontejnerový veřejný terminál ČD v žst. Lovosice při Průmyslovém a logistickém centru Lovosice

Hořany-Zbrašín-Senkov-skupinový vodovod

Obec Zbrašín

19 108

14 331

Silnice I/25 Boží Dar - obchvat

Obec Boží Dar

160 399

38 706

Habartov, Bukovany – centrální ČOV a kanalizace

Vodohospodářské sdružení měst a obcí Sokolovska

63 176

47 382

Filtrace od boxových stříkacích kabin

STRUNAL spol. s r.o.

6 500

2 045

Ukázka úspěšných projektů zrealizovaných prostřednictvím podpory z programu OPI: Název projektu: Žadatel: Lokalizace projektu: Velikost projektu:

Hořany-Zbrašín-Senkov - skupinový vodovod Obec Zbrašín Zbrašín, Hořany, Senkov 19 108 000,- Kč

Cíl projektu: Cílem projektu je prostřednictvím vybudování skupinového vodovodu zajištění bezproblémového zásobování obyvatel obcí Hořany, Zbrašín a Senkov pitnou vodou. Stručný popis projektu: Projekt je zaměřen na řešení dlouhodobého problému obcí Zbrašín, Hořany a Senkov v oblasti dodávek pitné vody, jehož odstranění napomůže ke zkvalitnění života místních obyvatel, jejich stabilizaci a potenciálně nové bytové výstavbě v obcích. Jedná se o investiční projekt, v rámci kterého budou realizovány následující aktivity: ● vybudování vodovodu, který se skládá ze tří staveb (třetí stavba je rozdělena na dvě etapy) v celkové dálce zhruba 8 km.

● Vodovodní přivaděč z obce Hřivice, kde bude ze stávajícího vodovodu napojena nově zbudovaná ATS stanice do Hořan

39

● Rozvody po obci Hořany. ● Z Hořan přes Zbrašín dále na Senkov do stávajícího Vodojemu (pro Senkov budou využity stávající rozvody užitkové vody)

● Ze senkovského vodojemu zpět do Zbrašína + rozvody Doba realizace projektu je plánována na období 14 měsíců se zahájením v dubnu 2005 a s ukončením v červnu roku 2006. Kolaudace a následné vyhodnocení akce musí proběhnout do konce roku 2006.


Habartov, Bukovany - centrální ČOV a kanalizace Vodohospodářské sdružení měst a obcí Sokolovska Habartov, Bukovany, okres Sokolov 58 722 000,- Kč

Cíl projektu: Projekt byl zaměřen na vybudování chybějící a nevyhovující infrastruktury spojené s čištěním odpadních vod. Město Habartov a obec Bukovany mají samostatné kanalizační systémy jednotné soustavy. Odpadní vody jsou čištěny na čistírnách odpadních vod, které jsou z hlediska provozu i účinnosti nevyhovující. Proto byla stanovena koncepce společného čistění odpadních vod pro obě lokality. Nové zařízení zajistí čištění odpadních vod v požadovaných limitech dle nové vyhlášky č. 61 Sb. z roku 2003. Cílem projektu je zlepšení kvality života v této oblasti. Stručný popis projektu: Stávající ČOV v Habartově i Bukovanech budou zrušeny. Stavba obsahuje návrh nové čistírny odpadních vod pro obě obce. Dále gravitační napojení kanalizace z Habartova a přivedení odpadních vod z Bukovan, kde část je gravitační a část tlaková na novou čistírnu odpadních vod. Pro potřeby napojení ČOV na elektrickou energii je nutná přípojka z nadzemního vedení VN a zřízení trafostanice. Doba realizace projektu je plánována na období 09/2005 – 10/2006.

40

Důležité kontakty a odkazy: Ministerstvo životního prostředí ČR Odbor integrovaného financování Vršovická 65 100 10 Praha 10 Ing. Tomáš Oliva Tel.: +420 267 122 530 Ministerstvo dopravy ČR Odbor fondů EU Nábřeží L. Svobody 12 110 15 Praha 1 Státní fond životního prostředí Kaplanova 1931/1 148 00 Praha 11 Ing. František Krejčí Tel.: + 420 267 994 305 www.strukturalni-fondy.cz

informační server fondů Evropské unie

www.mdcr.cz

internetové stránky Ministerstva dopravy České republiky

www.env.cz

internetové stánky Ministerstva životního prostředí České republiky

3.3

FINANČNÍ INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ

Ze strukturálních fondů jsou financovány i “nadnárodní” programy a aktivity, tzv. Iniciativy Společenství. Iniciativy Společenství jsou zvláštním nástrojem Strukturální politiky k řešení specifických problémů dotýkajících se celého území EU, které doplňují jiné programy nebo usnadňují jejich provádění. Tyto iniciativy vyhlašuje a řídí EK z Bruselu, která dává první podnět, teprve následně je projednán dotyčným členských státem. Pro programovací období 2000 – 2006 došlo v porovnání s předchozím programovacím obdobím ke snížení počtu iniciativ na čtyři. Z rozpočtu strukturálních fondů na ně bylo vyčleněno 10,44 mld. EUR, což představuje maximálně 5,35 % prostředků na politiku Hospodářské a sociální soudržnosti. Určité možnosti využití pro venkovské oblasti nabízejí následující Iniciativy: INTERREG III (A,B,C) - Iniciativa se zaměřuje na přeshraniční (A), nadnárodní (B) a mezinárodní (C) spolupráci s cílem podporovat harmonické a vyvážené regionální plánování a rozvoj celého území EU. LEADER+ - Iniciativa má za úkol podporovat spolupráci aktivních činitelů působících ve venkovských společenstvích a ekonomikách za účelem rozvoje venkova prostřednictvím aktivit vyvíjených tzv. místními akčními skupinami. EQUAL - Iniciativa směřuje k podpoře nadnárodní spolupráce s cílem podporovat nové nástroje v boji proti všem typům diskriminace na trhu práce. V rámci této publikace byly detailněji sledovány programy, které se svým zaměřením mohou

41

nejlépe uplatnit při podpoře rozvoje venkovských oblasti. Jedná se o Iniciativu INTERREG IIIA a Iniciativu LEADER+, která byla v ČR ovšem zatím realizována v rámci operačního programu multifunkčního zemědělství (viz. kapitola 3.2).

3.3.1

INTERREG IIIA

Předmět a účel podpory: Iniciativa Společenství INTERREG IIIA podporuje integrovaný regionální rozvoj v příhraničních regionech. Je jednou ze tří částí iniciativy Společenství INTERREG III realizované evropskou komisí pro členské země Evropské unie. Jejím hlavním cílem je překonání nevýhod plynoucích z příhraniční, tedy v rámci státu periferní, polohy dané oblasti. Zbylé dvě části mají odlišné zaměření. Iniciativa je v České republice realizována prostřednictvím pěti samostatných programů podle jednotlivých hranic (s Polskem, Slovenskem, Rakouskem a na dvou německých hranicích, tj. s Bavorskem a Saskem). Jednotlivé programy se zaměřují zejména na: ● podporu rozvoje měst a venkova,

● nepřímou podporu podnikání a rozvoje malých a středních firem, hospodářskou spolupráci a rozvoj hospodářského sektoru,

● rozvoj cestovního ruchu a turistiky, ● podporu integrace trhu práce a sociálního zařazení, ● rozvoj lidských zdrojů, technologický rozvoj, vzdělávání, na kulturu, vědu a zdravotnictví s cílem zvýšit produktivitu a pomáhat při vytváření udržitelných pracovních příležitostí,

● ochranu přírody a životní prostředí, podporu obnovitelných zdrojů energie, ● rozvoj dopravy a regionálních informačních a komunikačních sítí, ● podporu malých místních iniciativ, socioekonomických aktivit s cílem podpořit projekty typu „lidi pro lidi“, tj. zvýšit spolupráci mezi komunitami z obou stran hranice.

V rámci Iniciativy Společenství INTERREG IIIA je realizován i tzv. Fond malých projektů, který je kompaktní součástí Iniciativy Společenství INTERREG IIIA a který navazuje na úspěšný program přeshraniční spolupráce CBC Phare - Společný fond malých projektů. Liší se především z hlediska způsobu administrace a vymezení vhodných aktivit, které jsou v rámci INTERREG IIIA podporovány. Fond malých projektů je flexibilní instrument, jehož cílem je podporovat přímou přeshraniční spolupráci v regionech. Orientuje se především na měkké projekty - přeshraniční setkávání, sportovní turnaje, výměny mládeže atd.

Oprávněný příjemce podpory (žadatel): Oprávněný žadatel je v programech Iniciativy Společenství INTERREG IIIA definován mimo jiné právní formou. Následující výčet platí pro všechny priority a opatření jednotlivých programů: ● Obce (svazky obcí),

● Města, ● Kraje, ● Organizace zřízené nebo založené státem, kraji či obcemi, které jsou ze 100% vlastněny státem, kraji či obcemi – nutné předložit výpis z obchodního rejstříku,

● Nestátní neziskové organizace (NNO),

42

● Zájmová sdružení právnických osob, ● Hospodářské a agrární komory, ● Orgány účastnící se řízení a implementace programu – u priority Technická pomoc.

Druh a výše podpory: Jednou ze základních podmínek pro výběr projektu je zajištění spolufinancování žadatelem. Struktura financování jednotlivých projektů je následující: ● maximální podíl prostředků ERDF – 75% výše způsobilých výdajů projektu,

● maximální podíl prostředků státního rozpočtu – 5% způsobilých výdajů, ● minimální míra spolufinancování ze strany žadatele při předkládání žádosti – 25% způsobilých výdajů projektu.

Spodní hranice velikosti podpory z ERDF je u velkých projektů v rámci jednotlivých programů shodná s maximální výší podpory stanovené pro Fond mikroprojektů (Dispoziční fond, Fond malých projektů). Prakticky je tato hranice stanovena od 7 500 do 20 000 € podle programu. Horní hranice je stanovena pouze v Programu Česká republika-Slovenská republika (150 000 €), v ostatních programech stanovena není. Minimální příspěvek z ERDF v rámci Fondu malých projektů je 1000 EUR, maximální příspěvek na projekt je pak 7 500 EUR (také v tomto případě dotace z ERDF tvoří maximálně 75% veškerých způsobilých výdajů projektu). Konečný uživatel musí zajistit celý podíl spolufinancování, neboť v rámci Fondu malých projektů nejsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu.

Organizační zabezpečení: Řídícím/Národním orgánem programu je MMR. Zprostředkujícími subjekty pak sekretariáty Regionálních rad, Centrum pro regionální rozvoj ČR a jeho regionální pobočky, regionální pobočky CzechInvestu a MMR, odbor rozvojových programů v cestovním ruchu. Dále je zřízen tzv. Společný technický sekretariát jako samostatná jednotka, na níž Řídící výbor deleguje výkon některých svých funkcí. Pro každý program je vždy zřízen jeden Společný technický sekretariát, který je složen ze zástupců obou partnerských zemí. Hlavní povinností Řídícího výboru je společný výběr a schvalování projektů a dozor nad jejich realizací. Správcem Fondů malých projektů jsou v regionu NUTS II Severozápad níže vymezené euroregiony LABE, NISA, Krušnohoří, Egrensis. Vlastní administraci Fondu provádí buď správce nebo jím pověřený administrátor. Územní vymezení jednotlivých správců pro účely Fondu malých projektů v severozápadních Čechách: ● Euroregion LABE: okresy Teplice, Ústí nad Labem, Litoměřice, část okresu Děčín

● Euroregion Nisa: část okresu Děčín (Šluknovský výběžek) ● Euroregion Krušnohoří: okresy Chomutov, Louny, Most ● Euregio Egrensis: Cheb, Sokolov, Karlovy Vary

Trvání programu: V současné době je realizována třetí programová etapa této iniciativy, která běží v období let 2000 – 2006. Česká republika se do iniciativy zapojila datem svého přistoupení k EU pouze na zkrácené programové období 2004 – 2006. Projekty realizované v rámci vyhlašovaných výzev musí být ukončeny nejpozději 24 měsíců od jejich započetí, u velkých projektů přesahující náklady 3 mil. EUR pak výjimečně do 30 měsíců od jejich zahájení.

43

Zjištěné slabiny a bariéry: Vzhledem k tomu, že ještě nezačala realizace projektů úspěšných v první výzvě, nelze zodpovědně slabiny tohoto programu vyhodnotit. Z dosavadních zkušeností je však možné definovat následující slabiny a bariéry této Iniciativy: ● Zpožďování výzev a změny programových dokumentů v průběhu vyhlášení – Zejména Fond malých projektů v jednotlivých Euroregionech byl v důsledku administrativních průtahů vyhlášen se značným zpožděním, než se původně očekávalo. Žadatelé se navíc museli potýkat z častými změnami v dokumentech, které definují základní podmínky a pravidla programu.

● Odlišné podmínky platné na české straně ve srovnání s podmínkami platnými na straně

německé – Práci žadatelů na obou stranách hranice určitým způsobem komplikují rozdílné pravidla a podmínky na obou stranách hranice. Přes řadu zkušeností s administrací programu Phare CBC se v rámci iniciativy INTERREG IIIA nepodařilo provést soulad v podmínkách programu s německou stranou. Další nesoulad je způsoben rozdílnými finančními alokacemi v jednotlivých zemích, kde na německé straně je k dispozici téměř desetkrát více finančních prostředků než na straně české.

● Problematické hledání vhodného partnera na německé straně – Každý projekt potřebuje

získat partnera a „zrcadlový“ projekt na německé straně. Vzhledem k tomu, že poptávka po partnerství z české strany je poměrně velká, bývá pro české žadatele často problémem získat pro svůj projekt vhodného německého partnera, potažmo pak obdobný „zrcadlový“ projekt.

Využití iniciativy INTERREG IIIA v regionu NUTS 2 Severozápad:


581 601

Severozápad

98 126

Příklady podpořených projektů z venkovských

44

regionů v rámci iniciativy INTERREG IIIA (včetně projektů podpořených v rámci FMP):

Žadatel



Společné infotabule pro Mikroregion Labské skály a Verwaltungs-gemeinschaft Königstein

Mikroregion Labské skály

297 500

223 125

„Překročme své hranice“ - projekt rozvoje kulturního a společenského seznamování mezi mikroregionem Porta Bohemica a obcemi Rechenberg, Bienenmühle a Holzhau.

Mikroregion Porta Bohemica

243 030

122 272

Mikroregion Žatecko

170 000

127 500

Znovuobjevené Krušnohoří

Nadační fond Klínovec

246 000

184 500

Integrovaná rozvojová koncepce obce Boží Dar a sousedících saských obcí

Obec Boží Dar

450 000

337 000

Oprava lesních cest “Jáchymovská spojka” a Špičácká” - cyklotrasy č. 2002 a č. 2005

Obec Boží Dar

6 082 000

4 186 000

Oprava lesních cest “Kaffenberská” a “Na Vraky” - zařazených do sítě cyklotras

Obec Boží Dar

9 835 000

6 498 750

Boží Dar - Rekonstrukce místních komunikací a výstavba spojovací komunikace s komunikací I/25 - I. etapa

Obec Boží Dar

21 122 000

14 941 500

Zvyšování druhové rozmanitosti v lesích obce Boží Dar 1

Obec Boží Dar

952 000

714 000

Vybudování oddechového prostoru v Moravěvsi

Obec Havraň

1 672 650

1 254 487

Lyžování bez hranic

Obec Boží Dar

243 000

165 000

Obec Libouchec

112 080

84 060

Obec Libědice

144 900

104 925

Obec Rokle

250 100

157 575

Název projektu/GS

Hry “Sranda bez plotu”

Česko-saské sportovní setkání v Libouchci - 1. ročník Libědická neckyáda 2006 Hradecký víkend 2006 Zdroj: CRR, RRA, RRAE

45

Ukázka úspěšných projektů zrealizovaných prostřednictvím podpory z programu INTERREG IIIA: Název projektu: Žadatel: Lokalizace projektu: Velikost projektu:

Čistírna odpadních vod a kanalizace Horní Podluží – I. Etapa (projekt ve fázi investiční přípravy, prozatím nebylo rozhodnuto o jeho financování) Horní Podluží Obec Horní Podluží 15 702 017,- Kč

Cíl projektu: Cílem projektu je odstranění úniku odpadních vod, které vznikají na území obce, do místní vodoteče – potoka Lužničky (Podlužský potok), která pokračuje ze Šlukonovského výběžku a znečišťuje tak řeku Mandavu a další vodní toky v Sasku. Dalším cílem je zajistit čisté životní prostředí a umožnit tak místním podnikatelům realizovat své záměry v oblasti cestovního ruchu. Stručný popis: V rámci projektu bude v obci Horní Podluží vybudována čistírna odpadních vod a kanalizace v obci. Objekt ČOV bude situován v katastrálním území Horní Podluží na levém břehu Podlužského potoka. Celkovou kapacitu ČOV 850 budou tvořit 2 linky o 425 EO. Projekt odpovídá počtu 944 trvalých obyvatel, 172 přechodných obyvatel včetně vybavenosti a průmyslu, při 10% snížení BSK 5 a uvažováním 7,5% balastních vod. Projekt dále realizuje část plánované kanalizace v obci. Odkanalizovaní zbytku obce bude realizováno prostřednictvím dalších budoucích projektů. Název projektu: Žadatel: Lokalizace projektu: Velikost projektu:

Integrovaná rozvojová koncepce obce Boží Dar a sousedících saských obcí Boží Dar Obec Boží Dar 450 000,- Kč

Cíl projektu: Vytvoření střednědobého plánu rozvoje zájmového území. Integrovaná rozvojová koncepce (IRK) obce Boží Dar a sousedících saských obcí Rittersgrün a Kurort Oberwiesenthal má za úkol především hledat a navrhovat možnosti rozvoje zájmového území. Součástí tohoto koncepčního materiálu bude rovněž návrh strategických opatření a konkrétních projektových záměrů naplňujících cíle Koncepce. Stručný popis projektu: Boží Dar představuje rychle a úspěšně se rozvíjející středisko Krušných hor, které má značný potenciál zejména v cestovním ruchu. Tento potenciál se navíc násobí možnostmi rozvoje stále hlubší spolupráce s partnerskými obcemi a organizacemi na druhé straně hranice. Realizací společných nových nebo navazujících projektů a přeshraničních aktivit se zvyšuje image, návštěvnost a prosperita regionu. Integrovaná rozvojová koncepce bude zpracována ve 3 hlavních fázích: a) Nejprve budou shromážděny potřebné informace charakterizující situaci ve všech

46

nejdůležitějších sférách (historie, přírodní podmínky, obyvatelstvo, hospodářství a trh práce, infrastruktura, cestovní ruch, vnější vztahy atd.). b) Ve druhé fázi bude formulována základní strategická vize rozvoje území, na ní navazující strategické cíle a z nich vycházející opatření. c) V závěrečné fázi bude vytvořen podrobný přehled konkrétních projektových záměrů. Zároveň budou upřesněny principy implementace a monitoringu.

Důležité kontakty a odkazy: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR odbor regionální přeshraniční spolupráce Staroměstské náměstí 6, Praha 1, 110 15, Česká republika Mgr.Milada Hroňková, tel.: + 420 224 861352 Euroregion Nisa, regionální sdružení Tř. 1. máje 858/26, 460 01 Liberec III Tel.: 485 340 984, Fax 485 340 977 E-mail: [email protected] www.neisse-nisa-nysa.org

Euroregion Labe Velká Hradební 8, 400 01 Ústí nad Labem Tel.: 475 241 437, Fax: 475 211 603 E-mail: [email protected] www.euroregion-labe.cz

Euroregion Krušnohoří Divadelní 15, 434 01 Most Tel.: 476 706 128 E-mail: [email protected] http://euroregion.pons.cz

Euregio Egrensis Závodní 357/90, 360 06 Karlovy Vary Tel.: 353 502 563, Fax: 353 502 564 E-mail: [email protected] www.euregio-egrensis.org

www.mmr.cz www.interreg3a.info/de/Startseite.html http://www.crr.cz http://europa.eu.int/comm/regional_ policy/interreg3/index_en.htm

Stránky Ministerstva pro místní rozvoj ČR Stránky Společného technického sekretariátu Stránky Centra pro regionální rozvoj ČR Stránky Evropské komise věnované Iniciativě Společenství INTERREG III

3.3.2

LEADER+

Iniciativa EU LEADER+ nebyla do českých podmínek implementována zcela v podobě, ve které existuje ve starých členských státech EU. Již od roku 2000 však zahájilo MMR (v rámci POV, dotačního titulu 7 – Integrované projekty venkovských mikroregionů) cílenou podporu přípravy regionů, ve kterých je uplatňován princip partnerství samospráv, neziskového sektoru a podnikatelů. Ze zkušeností s dosavadním fungováním iniciativy v EU vyjednalo také MZe po vstupu ČR do této

47

organizace v rámci OP RVMZ na léta 2004-2006 finanční prostředky určené pro vytváření místních akčních skupin a jejich rozvojových strategií - podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+). Podoba tohoto opatření se nejvíce blíží praxi a principům stávající iniciativy v EU 15. K těmto aktivitám se přidal další program LEADER Česká republika rovněž v gesci MZe, který podporuje realizaci integrovaných rozvojových strategií MAS prostřednictvím investičních dotací podle národních podmínek blížících se podmínkám OP RVMZ, ale financovaný z národních zdrojů.

Předmět a účel podpory: Finanční prostředky jsou přidělovány prostřednictvím partnerství nazývaného místní akční skupiny (MAS) na tvorbu a realizaci strategií se zaměřením na některá z následujících témat: a) zvýšení kvality života ve venkovských oblastech, b) využití místních přírodních a kulturních zdrojů, c) zhodnocení místní produkce, d) využití know-how a nových technologií pro zajištění konkurenceschopnosti místních výrobků a služeb.

Oprávněný příjemce podpory (žadatel): Příjemce podpory může být pouze tzv. Místní akční skupina (dále jen „MAS“). MAS musí splňovat následující kritéria přijatelnosti: ● mít právní subjektivitu (obecně prospěšná společnost nebo občanské sdružení),

● musí pracovat v homogenní oblasti s počtem obyvatel od 10 000 do 100 000, s hustotou do 120 obyvatel na km čtvereční, včetně malých měst do 25 000 obyvatel,

● na rozhodovací úrovni musí mít v MAS zastoupení místní nezávislé subjekty (ekonomičtí, sociální a kulturní partneři a instituce) nejméně 50 % a zástupci veřejného sektoru nejvíce 50 %,

● členové MAS musí mít v daném území trvalé bydliště, mít v něm zřízeno sídlo nebo být pro toto území místně příslušní,

● musí jako součást své struktury ustanovit výběrovou komisi tvořenou minimálně z 50 % místními nezávislými subjekty (ekonomičtí, sociální a kulturní partneři a instituce), doplněnou maximálně z 50 % zástupci veřejné správy,

● musí připravit strategii zaměřenou na některé z vyhlášených témat, ● určí osobu, která bude manažerem realizace strategie, ● pro každou schválenou Strategii může MAS použít pouze jeden zdroj financování EU.

Druh podpory: ● Podporu bylo možné získat pro přijetí integrovaných územních strategií rozvoje venkova

pilotního charakteru připravených Místními akčními skupinami (MAS). Strategie bude následně implementována prostřednictvím individuálních projektů. Další MAS pro realizaci investičního záměru c) již nebudou v tomto plánovacím období podpořeny Dotace byla poskytována formou přímé nevratné podpory s tím, že příspěvek z EAGGF činil maximálně 80% přijatelných výdajů, příspěvek ze státního rozpočtu ČR činil maximálně 20% přijatelných výdajů. Základní výše finančních prostředků připadajících na jednu Strategii se pohybovala od 150 000 € do 200 000 € plus bonus v návaznosti na počet obyvatel.

● V současné době lze podporu poskytovat pro opatření, která mají vztah k osvojování schopností nezbytných pro přípravu venkovských komunit na přípravu a realizaci lokálních strategií rozvoje venkova. Dotace je poskytována formou přímé nevratné podpory s tím, že příspěvek z EAGGF činí maximálně 80% přijatelných výdajů, příspěvek ze státního rozpočtu ČR činí maximálně

48

20% přijatelných výdajů. Její výše se pohybuje mezi 10 000 a 20 000 €.

Organizační zabezpečení: Finanční prostředky alokované na aktivity v rámci realizace Strategie jsou administrovány na národní úrovni (Platební jednotka pro OP Zemědělství) a jsou dle stanovených „Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finanční pomoci na projekty z podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+) v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství na období 2004 – 2006“ rozděleny na část, kterou může obdržet přímo MAS pro krytí režijních výdajů, a část, která je vyplácena přímo konečným příjemcům podpory – předkladatelům projektů.

Trvání programu: OP RVMZ byl vyhlášen v roce 2004 se vstupem České republiky do Evropské unie a trvá do konce roku 2006. Projekty realizované v rámci vyhlášených výzev musí být ukončeny nejpozději 2 roky od jejich započetí (tedy konec roku 2008).

Zjištěné slabiny a bariéry: ● Malá aktivita místních aktérů a ochota zakládat místní akční skupiny – Hlavní slabinou regionu soudržnosti Severozápad se jeví až doposud malá aktivita místních aktérů a ochota zakládat místní akční, jako základní podmínky pro využívání možností, které program LEADER+ nabízí. K dnešnímu dni v tomto regionu víceméně plnohodnotně fungují pouze dvě MAS (MAS Vladař – úspěšná v rámci programu LEADER ČR a MR INTEGRO – participace na POV v gesci MMR, úspěšná v iniciativě INTERREG), které však zatím neměly možnost využít finanční pomoci z evropských fondů. V poslední době však lze zaznamenat zvýšenou aktivitu v tomto směru.

● Handicap místních iniciativ v připravenosti na využívání podpory z LEADER+ spojený

s opožděnou reakcí na možnosti této iniciativy - Na území Ústeckého kraje již vznikly nebo nově vznikají nové místní akční skupiny (např. MAS Sdružení Západní Krušnohoří, o.s., MAS Labské skály, o.s., MAS Šluknovsko, o.s.). Všechna tato nově vznikající partnerství však mají handicap vůči těm, která již fungují dlouhodobě v jiných regionech republiky, mají profesionální vedení a rovněž tak řadu zkušeností (zpracování místní strategie, zpracování žádostí o podporu z programů LEADER ČR nebo LEADER+ na MZe, úspěšní také cenné zkušenosti s řízením a administrací projektu, kontakty a spolupráce s MAS v jiných zemích EU apod.) Tento náskok zajisté nebude jednoduché dohnat, ale rok 2006 jako poslední z probíhajícího plánovacího a rozpočtového období EU je jedinečnou šancí, jak se připravit na nové podmínky po roce 2007. Aktivně pracující a na partnerské bázi fungující regiony budou mít jistě větší šanci při přípravě a financování svých budoucích rozvojových záměrů, neboť budou lépe připraveny.

● Složitost pravidel a nejednoznačností kolem LEADER ČR a LEADER+ - Kritické

připomínky ze strany zájemců a potenciálních žadatelů se týkala složitostí pravidel a nejednoznačností kolem programu LEADER ČR a SOP Zemědělství s jeho podopatřením 2.1.4. Rozvoj venkova typu LEADER+.

Využití iniciativy LEADER+ v regionu NUTS 2 Severozápad: Pro plánovací období 2004-2006 bylo vyčleněno na toto podopatření 6,53 mil. €, z toho 1,53 mil. € je určeno na tzv. osvojování schopností – investiční záměr c), zbytek pak zůstává na samotnou realizaci strategií MAS – investiční záměr b). K financování realizací rozvojových strategií bylo vybráno 10 MAS. Z 30 podaných žádostí však ani jedna nebyla z regionu soudržnosti Severozápad!

49

Příklady podpořených projektů z venkovských regionů severozápadních Čech v rámci Iniciativy LEADER+: Vzhledem k tomu, že na území regionu NUTS II Severozápad nebyl podpořen žádný záměr realizace tvorby rozvojové strategie MAS podle principů LEADER+ v rámci OP RVMZ, uvádíme na tomto místě výčet úspěšných Místních akčních skupin z ostatních regionů ČR s předloženými strategiemi rozvoje v rámci OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství:

● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

MAS Český Západ – Místní partnerství - www.leader-ceskyzapad.cz MAS Rýmařovsko - www.rymarov.cz Mas Hornolidečska Region Haná - www.regionhana.cz Posázaví, o.p.s - www.posazavi.com MAS Sdružení Růže - www.sdruzeniruze.cz MAS Pobeskydí - http://mas.tranovice.org O.s. „Chance in nature – Local action group“ - www.mikroregionvb.cz/nature LAG Podralsko - www.lagpodralsko.com Kyjovské Slovácko v pohybu - www.kyjovske-slovacko.com

Důležité kontakty a odkazy: Ministerstvo zemědělství ČR Odbor řídící orgán OP Ing. Helena Vojíková Těšnov 17, 117 05 Praha 1 Telefon: 221 811 111 E-mail: [email protected] www.mze.cz (sekce Dotace a programy → Operační program Zemědělství → LEADER+) Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) Ing. Lucie Lopatová Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 Telefon: 222 871 620 E-mail: [email protected] www.szif.cz/irj/portal (sekce Operační program RVMZ → Priorita II) http://leader.isu.cz – národní stránky LEADER+

4. BUDOUCÍ NÁSTROJE K PODPOŘE ROZVOJE VENKOVA Tato kapitola se zabývá obdobím, které chybí do uzavření současného plánovacího období a další perspektivou programů orientovaných na rozvoj venkova a přeshraniční spolupráci v následujícím programovacím období EU mezi r. 2007 a 2013. Vše bude opět soustředěno na území Regionu soudržnosti Severozápad.

50

4.1

PROBÍHAJÍCÍ PLÁNOVACÍ OBDOBÍ DO R. 2006

Současné plánovací období pro finanční podpory z Evropské komise skončí v r. 2006. Všechny vyhlášené programy, fondy a iniciativy se budou řídit schválenými principy a pravidly, které jsou platné od r. 2000. Doba ukončení realizace projektů v jednotlivých programech je stanovena v příručkách. U EU programů je zavedena možnost dvouletého přesahu pro implementaci tzn. do r. 2008. Projekty však musí být schváleny a s žadateli uzavřeny smlouvy nejpozději do prosince r. 2006.

Phare Program Phare již nebude vyhlašovat další výzvy, byl ukončen v r. 2004. Realizují se v něm však ještě projekty, na které byly uzavřeny smlouvy v letech 2004 a 2005, a které budou realizovány do konce r. 2006.

INTERREG III A, B a C Plánují se další výzvy k podávání žádostí a spolufinancování projektů z iniciativy INTERREG IIIA pro opatření I1 - Životní prostředí (pro celé pohraničí ČR celkem asi 543 000 €) a omezené prostředky zbývají pro G1 - Hospodářský rozvoj, G2 - Cestovní ruch a J2 - Sociakulturní rozvoj (celkem asi 114 000 €). Dle sdělení MMR ČR jsou již finanční prostředky vyčerpány v opatřeních H1 - Dopravní infrastruktura, H2 - Ostatní infrastruktura, I2 - Rozvoj venkova, J1 Vzdělání a kvalifikace, J3 - Spolupráce a J4 - Bezpečnost. Iniciativa INTERREG IIIB s názvem CADSES je zaměřena na nadnárodní spolupráci (u nás především se Saskem) mezi ústředními, regionálními a místními orgány tak, aby byl dosažen soulad v územním plánování a regionálním rozvoji. Na území Regionu soudržnosti Severozápad v rámci iniciativy INTERREG IIIB probíhá realizace několika projektů: Název projektu

Zaměření

Žadatel/partneři

ELLA

Územní plánování proti povodním na Labi

MMR ČR, partner Ústecký kraj, Povodí Labe

COHESION

Integrovaná koncepce zvýšení soudržnosti evropského prostoru

OHK Most, Asista,s.r.o.

SISTEMaPARC

Územní informační systémy pro chráněné oblasti a regiony

UJEP v Ústí n. L, KRNAP, NP České Švýcarsko,CHKO Labské pískovce

READY

Ozdravení a rozvoj důlních oblastí

Město Chodov, Město Horní Slavkov

REVITAMIN

Revitalizace bývalých hornických oblastí

Euroregion Krušnohoří, Město Most, OHK Most

HERITOUR

Kulturní tématická cesta rozvoje ve venkovských oblastech

MEPCO s. r. o.

Iniciativa INTERREG IIIC je zaměřen na meziregionální spolupráci s cílem zlepšení efektivnosti politik, nástrojů regionálního rozvoje a soudržnosti formou výměny informací a sdílením zkušeností.

51

Na území Regionu soudržnosti Severozápad probíhá i v rámci iniciativy INTERREG IIIC realizace několika projektů: Název projektu

Zaměření

Žadatel/partneři

IAREE

Mezinárodní akademie pro venkovský rozvoj.

Agrární komora ČR

3 CIP

Inovační iniciativa 3 zemí (příhraniční oblasti ČR, SRN a Polska) zaměřená na spolupráci malých a středních podniků z různých branží.

Partneři Ústecký kraj/RRA ÚK, RRA Egrensis.

ReRegions

Rekultivace a revitalizace oblastí po těžbě hnědého uhlí v Evropě.

Partner Ústecký kraj

Iniciativa INTERREG bude pravděpodobně nahrazena v příštím programovacím období speciálním „cílem“ pro rozvoj přeshraniční spolupráce v reformovaných strukturálních fondech.

LEADER+ a LEADER ČR LEADER ČR byl vyhlášen MZe ČR v r. 2004 a bude trvat do r. 2007. Pro realizaci schválených projektů. Jak je popsáno v kap. 3.3 je tato iniciativa zaměřena výlučně na podporu projektům pro rozvoj venkova, které podávají místní akční skupiny, jejichž záměrem je komplexní hospodářský i společenský rozvoj venkovských oblastí. V ČR je tento zdroj využíván především k podpoře pilotních projektů, u kterých se předpokládá, že mohou být využity na realizaci integrovaných rozvojových strategií venkovskými partnerstvími na celém území ČR. Jak bylo již uvedeno v předchozí části, v Regionu soudržnosti Severozápad je pouze jeden příklad úspěšné žádosti o to z MAS Vladař. Projety se budou realizovat v Radonicku (Ústecký kraj) a v obcích Toužim, Nečtiny a Velká Hleďsebe (Karlovarský kraj). V říjnu 2005 bylo vyhlášeno 7. kolo příjmu žádostí o podporu z OP Zemědělství, zaměřené v podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova na investiční záměry a osvojování schopností, vyžadovaných v iniciativě LEADER+. Další výzvy se očekávají v lednu a březnu 2006. Iniciativa LEADER+ bude pravděpodobně nahrazena v příštím programovacím období v reformovaných strukturálních fondech speciálním „cílem“ pro rozvoj venkova (zahájení 2007).

Společný regionální operační program K 1. říjnu 2005 bylo předloženo do SROP, který řídí a administruje MMR ČR, z celé ČR přes 2 500 projektů asi za 42 mld. Kč. Vybráno bylo 563 projektů ke spolufinancování ze zdrojů EU za asi 10 mld. Kč. Pro rok 2006 zbývá stále asi 10 mld. Kč k alokaci. Budou vyhlášeny další výzvy jak MMR ČR tak jednotlivými kraji, které přijímají žádosti do grantových schémat. Podíl projektů z regionu Severozápad na čerpání z SROP je asi 7% . Ze zveřejněných statistik však nelze zjistit, jaký podíl mají projekty, které jsou realizovány ve venkovském prostoru. Pro rozvoj venkovských oblastí mají v SROP největší význam podopatření:

52

1.1 2.2 3.1 3.2 4.1 4.2

Podpora podnikání ve vybraných regionech - projekty venkovských mikroregionů. Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech - projekty menších obcí a venkovských mikroregionů. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech. Podpora sociální integrace v regionech. Služby pro cestovní ruch – projekty obcí a podnikatelů Infrastruktura pro cestovní ruch - projekty obcí a podnikatelů

V Ústeckém i Karlovarském se plánují opakované vyhlášení grantových schémat, kterými mohou být podpořeny projekty zaměřené na rozvoj venkova.

Operační program Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství O OP RVMZ – podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova už byly podány informace v souvislosti s iniciativou LEADER+. OP RVMZ svým zaměřením na nejdůležitější venkovskou ekonomickou činnost má pro rozvoj venkova klíčový význam. Hospodářský rozvoj má za následek i společenskou stabilizaci a rozvoj. Lze předpokládat, že v rámci SOP Zemědělství budou vyhlášeny další výzvy k podávání projektů.

4.2

NOVÉ PLÁNOVACÍ OBDOBÍ 2007 - 2013

Předpokládá se, že všechny zásady dotační politiky EU, uvedené v kap. 2 zůstanou platné. Očekává se zjednodušení složitých nařízení a procesů. Očekává se rovněž přísnější uplatnění principu koncentrace, čili soustředění prostředků do nejproblémovějších oblastí, a principu dlouhodobé udržitelnosti projektů. Rozsáhlá reforma se určitě dotkne také pravidel dotační politiky ČR. Avizováno je posílení významu strukturálních fondů, do kterých budou integrovány již zmíněné iniciativy INTERREG, LEADER, EQUAL apod.). Předpokládá se, že rozvoj venkovského prostoru a přeshraniční spolupráce budou v budoucnu intenzivněji podporovány. Údržba krajiny, vyrovnání životních podmínek mezi městy a venkovem, rozvoj občanské společnosti a zvýšení šancí venkovských podnikatelů na jednotném evropském trhu budou patřit k prioritám. Do vydání této publikace však nebyla provedena žádná konkrétní rozhodnutí, která by formu budoucích finančních nástrojů upřesnila.

Příprava projektů a zpracování žádostí: Obě tyto činnosti jsou vysoké důležitosti. Jejich význam roste s prosazováním větších a velkých projektů. Příprava projektů musí probíhat dlouhodobě, protože je většinou složitější z hlediska financování, majetkových vypořádání, technické dokumentace, koordinace s ostatními projekty apod. Příprava je náročnou odbornou prací, na kterou je třeba hned v úvodu záměru vyčlenit finanční prostředky, za které se příslušná dokumentace a žádost připraví. Vyhlašovatelé požadují vysoce odborné a na zpracování časově náročné přílohy, které musí dokazovat odpovídající technickou, časovou, legislativní, personální a finanční připravenost projektu, způsobilost žadatele a soulad s rozvojovou dokumenty území. Jsou požadovány přílohy ve formě studie proveditelnosti, analýzy nákladů a přínosů, rozpočtů, územních rozhodnutí a stavebních povolení, stavební dokumentace, dokladu o posouzení vlivu na ŽP apod. MF požaduje k většině projektů finanční výkazy ISPROFIN, které mají od r. 2005 novou podobu. Neočekává se, že by se v novém plánovacím období tyto administrativně a odborně náročné činnosti pro žadatele zjednodušily.

53

V současnosti probíhá intenzivní diskuse i příprava finančních nástrojů pro nové plánovací období. Byly vyhlášeny politické priority pro období 2007-2013: ● Udržitelný rozvoj - růst, soudržnost a zaměstnanost, což znamená investice do budoucnosti, např. na zlepšování infrastruktury, zvyšování kvality vzdělávání a informovanosti, podporu konkurenceschopnosti podniků (inovace a transfer technologií), podporu výzkumu a vývoje, propojování odborných institucí (sítě a klustry) atd.,

● Svoboda, bezpečnost a spravedlnost jako složky občanství (např.: ochrana spotřebitele a zdraví,

boj se zločinem a terorismem, řešení přistěhovalectví, ochrana před přírodními katastrofami, přístup k veřejným službám, ochrana sociálně potřebným),

● Posílení úlohy Evropské unie ve světě (evropské občanství, orientace a prosazování se v globalizovaném světě).

Hlavními prioritami hospodářské, sociální a územní soudržnosti jsou: ● Zatraktivnění EU pro investory a podnikání (zvýšení zaměstnanosti, rozvoj infrastruktury, podpora nových energetických zdrojů, zvyšování konkurenceschopnosti),

● Podpora hospodářského růstu výzkumem, vývojem a inovacemi (investice do znalostí, šíření informací, zlepšení komunikace, propojování organizací, přeshraniční spolupráce),

● Podpora vzniku a udržení nových pracovních příležitostí (reformy trhu práce, vzdělávacích a sociálních systémů).

K významným plánovaným změnám patří zjednodušení složitých nařízení a procesů při reformě EU pak ČR, týkající se: ● Koncentrace a strategického přístupu (geografická a tématická koncentrace),

● Zjednodušení (snížení počtu fondů a počtu cílů, snížení počtu úrovní programování, …), ● Decentralizace (posílení role regionů a lokálních účastníků).

Financování: Bude nadále platit pravidlo, že se dotace nepřidělují, musí se o ně žádat podle přesně stanovených postupů. Přihlášené projekty budou hodnotit podle pravidel vyhlašovatele příslušné rady, komise nebo výbory ve vyhlášených termínech. Výše příspěvků z evropských fondů, programů a iniciativ bude přesně stanovena v programových dokumentech. Pro strukturální fondy se předpokládá pro oblast s největší mírou finanční podpory (dnešní „cíl 1“ – kterého patří Region soudržnosti Severozápad), max. příspěvek 50% projektových nákladů pro veřejný a neziskový sektor. Vzhledem k finanční situaci veřejného a neziskového sektoru, který není a nebude v novém plánovacím období schopen pokrýt 50% a větší podíl ze svých zdrojů, se předpokládá finanční podpora státu ve výši 25% celkových nákladů projektů. Tato státní podpora by zredukovala povinné spolufinancování žadatele na 25% celkových nákladů, čímž by se podmínky spolufinancování ze strany žadatele přiblížily praxi s programy Phare v předvstupním období. U podnikatelského sektoru se vyšší než 50% účast žadatele. Základním pravidlem bude zřejmě předfinancování celé realizace vybraného projektu úspěšným žadatelem, který získá smluvně potvrzenou dotaci až po schválení závěrečné zprávy. Výjimky asi budou u projektů rozdělených do etap, ve kterých se bude získávat dotace po uzavření jednotlivých etap, a u vybraných projektů na rozvoj lidských zdrojů s možností průběžného financování. Předpokládané zdroje v příštím plánovacím období ze strukturálních fondů a kohezního fondu mohou být pro ČR (při získání dotací ve výši asi 3,6% - 3,8% HDP) kolem 1 bilionu Kč. Ročně by

54

to mohlo být 120 - 160 mld. Kč, ale k nim musí být zajištěno národní spolufinancování ve výši 30 - 40 mld. Kč a stejná výše prostředků ze strany žadatelů. !!! (dohromady 50% projektových nákladů). Pro území Ústeckého kraje by to mohlo znamenat možné dotace kolem 8 mld. Kč ročně (postupný náběh od r. 2007), což odpovídá nároku na spolufinancování ze strany žadatelů z kraje ve výši asi 4 mld. Kč (pokud stejná částka bude poskytnuta ze státního rozpočtu). Pro území Karlovarského kraje může být k dispozici kolem 3,5 mld. Kč ročně, což si vyžádá spolufinancování ze strany žadatelů 875 mil. a ze strany státu stejný obnos. Tato úvaha počítá pro zjednodušení jen s projekty realizovanými veřejnou sférou. Realizace podnikatelských projektů si vyžádá vyšší podíl spolufinancování ze strany žadatelů a asi jen částečnou státní podporu. Tato čísla ukazují sice velkou příležitost, na druhé straně však také pochybnosti, zda potenciální žadatelé a stát takovou zátěž zvládnou. Na následujícím schéma je uveden příklad stávajících finančních toků u projektu, který byl schválen ke spolufinancování ze strukturálních fondů a státního rozpočtu. Financování projektu je napřed prováděno z povinného podílu žadatele (např. 25%), po určité době je, na základě uzavřené smlouvy s MF, čerpána státní podpora (např. také 25%) a po jejím vyčerpání je projekt financován žadatelem (50%), který si zajistí např. úvěr. Po ukončení projektu a schválení závěrečné zprávy, která doloží dodržení všech podmínek k získání dotace, je tato proplacena žadateli (použita ke splacení úvěru). Předpokládá se, že nepříznivá situace pro venkovské projekty, která vyplývá z trendu větší koncentrace dotační prostředků do velkých projektů a vysoká technická a organizační náročnosti na přípravu a realizaci projektů bude v budoucích reformovaných strukturálních fondech řešena zvláštními „cíli“ pro rozvoj venkova a příhraniční spolupráci, které zohlední odlišné výchozí podmínky venkovských oblastí.

55

Předpokládá se však, že určitě dojde k většímu tlaku na sdružování lidských a především finančních zdrojů venkovskými organizacemi. Tento trend již ukazují dnešní programy a iniciativy. Celý proces bude rovněž podporován dlouhodobě připravovanou reformou veřejných financí v ČR, která určitě bude vyžadovat sdružování veřejných prostředků tak, aby obce mohly být efektivněji řízeny a rozvíjeny podle zákonných norem. Tyto reformy již ve většině členských zemích EU proběhly.

5. PŘEDPOKLADY PRO ÚSPĚŠNOST V BUDOUCÍM PLÁNOVACÍM OBDOBÍ Jak je uvedeno v předcházející kapitole, očekávají se tři podstatné změny u podpůrných fondů z EU, které ovlivní proces získávání dotací k realizaci projektů pro rozvoj venkova. Zvládnutí těchto změn, které jsou vyvolány rozšířením EU, nutností zvýšení efektivity finanční pomoci z EU regionům a nutností snížení administrativní náročnosti celého procesu. Posilnění strukturálních fondů, jako hlavního nástroje strukturální politiky EU, do kterých budou začleněny dnešní finanční iniciativy společenství z oblasti rozvoje venkova a přeshraniční spolupráce. Strukturální fondy budou navíc představovat několikanásobně vyšší finanční potenciál, než tomu je nyní. Tato skutečnost vyvolá zvýšené nároky na přípravu, koordinaci a realizaci projektů. Očekává se nutnost profesionalizace činností, které jsou spojeny s tímto procesem. U žadatelů to může vyvolat potřebu vybudování odborných týmů nebo nákup těchto služeb u specializovaných firem. Posílení principu koncentrace dotací do větších projektů, což může být závažnou překážkou pro venkovské organizace, které nemohou zajistit dostatečné finance pro spolufinancování a předfinancování projektů. Ze strany státu a krajů se předpokládá podpora při překlenutí této bariéry. Pro region soudržnost Severozápad vytvořila vláda zvláštní státní program, jehož jeden dotační titul by měl v r. 2006 podpořit vznik projektové dokumentace pro projekty, které se budou ucházet o dotace. Pro rozvoj venkova se předpokládají nadále národní a krajské dotační tituly, které budou zejména pro podporu realizace menších projektů. Posílení principu partnerství, které vyvolá tlak na sdružování subjektů (obcí, podnikatelů, neziskových organizací, účelových sdružení …) a na spojování jejich finančních, personálních i jiných zdrojů. Provozování skutečného partnerství zvýší náročnost na komunikaci, rozvoj vztahů a na koordinaci akcí. Očekává se opět, že bude management větších partnerství bude muset být profesionalizován.

● K zvládnutí těchto změn a k podpoře venkovských iniciativ byly v rámci opatření 3.3. SROP vyhlášeny krajskými úřady Ústeckého i Karlovarského kraje speciální programy na:

● zvyšování znalostí a dovedností místních a regionálních orgánů při využívání podpor ze strukturálních fondů,

● posilování kapacity potencionálních příjemců podpory při přípravě a realizaci jejich rozvojových projektů,

56

● vytváření a rozvoj partnerských sítí. Důležitým předpokladem je dostatečné sebevědomí, víra ve vlastní sílu a schopnosti a ochota usilovně a systematicky pracovat na zvládání změn. Je nutno konstatovat, že získávání dotací z EU je složitým procesem, ale že je obcemi, podnikatelskými a neziskovými venkovskými organizacemi zvládnutelný. Tímto procesem prošel venkov ve všech členských státech, z nichž některé regiony nedosahovaly technické a organizační úrovně českých institucí a nebyly vybaveny takovými schopnostmi zvládat náročné situace (např. v Irsku, Řecku, Portugalsku, Skotsku, jižní Itálii apod.). Některé z nich dosáhly mimořádných úspěchů a jsou dávány za vzory ostatním (zejména irská, skotská a řecká partnerství).

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK EAGGF

Evropský zemědělský rozvojový a záruční fond (European Agriculture Guidance and Guarantee Fund)

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund)

EU

Evropská unie

LEADER+

Iniciativa EU pro rozvoj venkova (Liaison Entre Actions de Développement de lÉconomie Rurale)

MAS

místní akční skupina

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

MZe

Ministerstvo zemědělství České republiky

NUTS II

tzv. region soudržnosti – statistická jednotka (Nomenclature of Territorial Units for Statistics)

OPI

Operační program Infrastruktura

OP RVMZ

Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

Phare CBC

Program přeshraniční spolupráce (Phare Cross-Border Cooperation)

RLZ

rozvoj lidských zdrojů

RRA ÚK

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s

RRAE

Regionální rozvojová agentura Egrensis, z.s.p.o.

SAPARD

Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development)

SFMP

Společný fond malých projektů

SROP

Společný regionální operační program

SZIF

Státní zemědělský intervenční fond

SZ

Regionu NUTS 2 Severozápad

57

VÝBĚR Z DOPORUČENÉ LITERATURY A PRAMENŮ Čepelka, O. Strukturální fondy č. 14. Iniciativa Evropské unie LEADER pro rozvoj venkova. 1. vydání. MMR. Praha 2001. Čepelka, O. Místní partnerství a rozvoj venkova (příprava na iniciativu LEADER). Omega. Liberec 2004. ISBN 80-902376-5-7. Černoch, P. - Had, M. - Stach, S. - Urban, L. Česká republika v Evropské unii. Přínosy a náklady. Asociace pro studium mezinárodních vztahů. Praha 2004. ISBN 80-903409-1-1.

Kompendium přeshraničních projektů. Euroregion Nisa 1991-2001. Euroregion Nisa. Liberec 2001. Plán rozvoje zemědělství a venkova České republiky na období 2000-2006. Plán SAPARD. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo zemědělství ČR. Praha 2000. Programy pomoci Evropských společenství 2003/2004. Centrum pro zahraniční pomoc Ministerstva financí ČR. Praha 2003. Příprava na využívání předstrukturálních fondů v pilotním regionu NUTS II – Severozápad (poznatky z realizace projektu Phare CZ 9705-01). RPIC Teplice. Teplice 2000. Strukturální fondy č. 2. Rámec podpory společenství, Operační programy. 1. vydání. MMR. Praha 1998. Strukturální fondy č. 3. Příprava České republiky na realizaci politika soudržnosti EU od roku 2000. 1. vydání. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha 1999. Strukturální fondy č. 7. Ukazatele pro monitorování a hodnocení: Indikativní metodika. 1. vydání. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha 1999. Strukturální fondy č. 8. Metodické a systémové zásady zpracování sektorových operačních programů. 1. vydání. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha 2000. Strukturální fondy č. 9. Příprava projektů. Základní příručka – Ekonomická a sociální soudržnost, Předvstupní nástroje EU Phare, ISPA a SAPARD v České republice. 1. vydání. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha 2000. Strukturální fondy č. 13. DG Regio Vademecum strukturální fondy. 1. vydání. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha 2001. Strukturální fondy č. 15. Program SAPARD. K přípravě projektů pro rozvoj venkova. 1. vydání. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha 2001. Vomáčková, H. (ed.) Občanská společnost a regionální politika. Sborník z mezinárodní konference Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. FSE UJEP. Ústí nad Labem 2000. ISBN 80-7044-309-X.

58

ODKAZY NA VYBRANÉ INTERNETOVÉ STRÁNKY www.crr.cz

Centrum pro regionální rozvoj ČR

www.mmr.cz

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

www.mze.cz

Ministerstvo zemědělství ČR

www.mpsv.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

www.mdcr.cz

Ministerstvo dopravy ČR

www.env.cz

Ministerstvo životního prostředí ČR

www.sapard.cz

Stránky programu SAPARD

www.rra.cz


www.rrae.cz

Regionální rozvojová agentura Egrensis, z.s.p.o.

www.strukturalni-fondy.cz

Strukturální fondy

www.europa.eu.int

Evropská unie

www.phare.mfcr.cz

Phare

www.kr-ustecky.cz

Krajský úřad Ústeckého kraje

www.kr-karlovarsky.cz

Krajský úřad Karlovarského kraje

www.ujep.cz

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

www.zcu.cz

Západočeská univerzita v Plzni

www.euregio-egrensis.org

Euroregion Egrensis

www.euroregion.pons.cz

Euroregion Krušnohoří/Erzgebirge

www.euroregion-labe.cz

Euroregion Elbe/Labe

www.neisse-nisa-nysa.org

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa

http://usti.risy.cz/CZ

Regionální informační servis Ústeckého kraje

http://kvary.risy.cz/CZ

Regionální informační servis Karlovarského kraje

www.euroskop.cz

Oficiální zdroj informací o Evropské unii

59

ÚVOD 2 1. EVROPSKÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ NEROVNOVÁHY MEZI MĚSTY A VENKOVEM A UPLATŇOVÁNÍ PŘEROZDĚLOVACÍHO PRINCIPU 2. DOTAČNÍ POLITIKA 4

Recommend Documents