ROČNÍK 14
ČÍSLO 2
Milí přátelé, dostává se Vám do ruky podzimní číslo oblíbeného školního časopisu. Vrátíme se k některým akcím, které proběhly na konci loňského i v první polovině letošního školního roku. Nabídneme Vám ukázky ze slohových prací, fotografie ze života školy a nebudou chybět pravidelné rubriky. Tak příjemné čtení. Vaše redakce Školáčku.
ZÁŘÍ – PROSINEC 2012
Uvnitř čísla: Úvodní slovo……………………………….......………......str.1 6. ročník celostátní soutěže školních novin a časopisů………………………….….………………………..str.2 E-výuka přírodopisu……......……………………..…....str.3 Ohlédnutí za školním výletem 7.A ..……………....str.4 Zahájení školního roku……...……………....…….……str4 Ukázky ze slohových prací žáků 5.B…....…..….…str.6 Den prevence…….…………………………………………str.8 Vaření……………….……………………………....…….......str.9 Školní sport……………………...……..…………………str.12 Mikuláš………………..…….……………………….……..str.15 Vánoční stránka………………..………………………..str.16 1
Časopis Školáček se v červnu zúčastnil 6. ročníku celostátní soutěže školních časopisů a novin. Ve své kategorii získal v konkurenci 22 časopisů z různých jihočeských škol velice pěkné třetí místo. Ocenění v pondělí 18. června v Českých Budějovicích převzala dřívější dlouholetá vedoucí redakční rady Školáčku, paní učitelka Jarmila Holbová. Jsme rádi, že můžeme pokračovat ve vydávání časopisu, který spoluzakládala společně s tehdejšími žáky základní školy ve Větřní a že náš Školáček v soutěži školních časopisů z celého Jihočeského kraje obstál se ctí.
Tuto aktivitu organizovala jihočeská Informační centra pro mládež Český Krumlov, Prachatice a Tábor pod záštitou členky Rady jihočeského kraje RNDr. Jany Krejsové. Nově se vyhlášení výsledků soutěže uskutečnilo v budově Krajského úřadu Jihočeského kraje.
Vystavené ceny pro oceněné školní časopisy.
Pohled do konferenčního sálu v budově Krajského úřadu Jihočeského kraje. Vpravo v popředí paní učitelka Jarmila Holbová.
2
ŠKOLÁČKOVA ETIKETKA PŘESTÁVKA Přestávka je doba, kdy si můžeme odpočinout a odreagovat se mezi jednotlivými vyučovacími hodinami. Zároveň bychom si měli připravit pomůcky na další vyučování. Smysl a účel přestávky je tedy poměrně přesně daný. I když máme o přestávce určitou volnost a můžeme se nerušeně pohybovat po třídě nebo po chodbě, rozhodně to neznamená, že si můžeme dělat, co chceme. Nejprve bychom si měli splnit své povinnosti. To znamená uklidit si své pomůcky po předcházející
vyučovací hodině a připravit si je na hodinu další. Pokud si potřebujeme takzvaně „odskočit“, měli bychom to stihnout do konce přestávky. Není vhodné, abychom se při příchodu vyučujícího do nové hodiny stále ještě přehrabovali pod lavicí v tašce a poté žádali o svolení odejít na WC. I o přestávce jsme ve škole a měli bychom proto dodržovat základní pravidla společenského chování. Měli bychom se proto vyvarovat nepřiměřeného hluku, který může obtěžovat ostatní a svůj pohyb po prostorách školy přizpůsobit tomu, že se zde pohybují i ostatní. Příště – vyučovací hodina
E-výuka přírodopisu V jednom z minulých čísel jsme vás upozornili na zajímavé odkazy, které najdete na webových stránkách školy www.zsvetrni.cz. Jmenují se E-výuka přírodopisu a připravila je pro vás paní učitelka Ilkóová. Dnes se budeme věnovat rostlinám. Otevřete si internetové stránky školy. Na úvodní stránce najdete zeleně zvýrazněný odkaz. Klikněte na něj a dostanete se do podmenu Rostliny-HoubyŽivočichové. Klikněte na políčko „Rostliny“ a otevře se vám další nabídka. V té si pak můžete otevřít fotografie rostlin. Zatím pouze nahosemenných a krytosemenných, ale i tak je nabídka bohatá.
Borovice pinie
Lilie zlatohlavá Borovice vejmutovka Sněženka podsněžník 3
3. září 2012 před školou
5.B
4.B
4
3.B
9.A
5
Čichavec perleťový
Moje pozorování chameleona
Do mého akvária jsem si pořídil dva páry čichavce perleťového. Je to plachá ryba, ale velmi dobře se snáší s ostatními druhy ryb. Ze začátku se schovávali v rostlinách a skalce. Zanedlouho ale proplavávali celé akvárium. Čichavci jsou velice hezké ryby, proto jsem byl rád, že se jim daří. Jednoho dne začal jeden ze samců stavět na hladině jakési hnízdo. Trhal si na to mech i drobné rostliny a vše stěhoval do rohu akvária. Když tam toho měl dost, nadechoval vzduch nad hladinou a bublinky vypouštěl do hnízda. Rázem to nebyla bojácná ryba, ale v polovině akvária kde měl své hnízdo, napadal všechny ryby. Připravoval podmínky pro samičku, aby měla kde naklást jikry.
Můj chameleon se jmenoval Vasil. Moc rád jsem ho pozoroval. Letos mi zemřel. Měl jsem ho v teráriu, kde bylo několik květin, po kterých šplhal a vyhříval se na nich, protože horní květiny byly přímo pod žárovkou, která terárium vyhřívala. Když byl klidný a spokojený, tak měl světle zelenou barvu. Když jsem ho něčím naštval, třeba když jsem ho postříkal vodou, tak změnil barvu na tmavě zelenou. Pokaždé, když jsem mu terárium rosil, tak mi to nedalo, abych na něj nestříknul. Hrozně se nafukoval a syčel na mě. Moc zajímavé bylo pozorovat ho při krmení. Dávali jsme mu živé cvrčky. On je pak lovil. Vystřeloval svůj dlouhý jazyk a tím je lapil a pak celé polykal. Chameleon sice nemá zuby, ale nevěřili byste, jaký má stisk. Pocítil jsem to na vlastní kůži, když jsem nestihnul uhnout, když jsem mu dával okurku. Vasil se moc po teráriu nepohyboval, proto bylo zajímavé vidět ho při pohybu. Každý pohyb si zřejmě dobře rozmyslel a nikdy nikam nechvátal. Pouze při lovu. Tomáš Hoda
KRÁLÍCI
Čichavec se velmi snažil a při několika pokusech nám zničil všechen mech a část rostlin. Bohužel v akváriu s ostatními rybami neměl šanci odchovat potěr. Přesto jsem rád, že tento druh ryb mám. Tomáš Osvald
MOJE POZOROVÁNÍ Na této dvojstraně najdete ukázky ze slohových prací žáků 5.B třídy. Námětem jejich slohu bylo vlastní pozorování nějakého jevu nebo živočicha. Proto jejich práce nemohly vzniknout během jedné vyučovací hodiny, ale vznikaly asi měsíc. Výsledky můžete posoudit sami.
Jednoho dne jsem šla domů a šla jsem se podívat na svého králíka. Když jsem přišla do pokoje, tak jsem viděla klec plnou chlupů. Šla jsem za mámou, co se děje s králíkem. Ona mi řekla, že je asi březí. Neměli jsme ještě pro králíka jméno a mámu napadlo, že by se měl jmenovat Maruška. Maruška je pěkné jméno. Maruška je taková do hněda zbarvená, má hnědé oči. Jak jsme Marušku pojmenovaly, tak jsme hned šly k veterináři. Řekl že náš králík čeká malé. Já a sestra jsme se radovaly, ale máma s tátou nebyli moc rádi. Čekali jsme tak měsíc , ale pak když jsem přišla ze školy, tak jsem tam viděla malé králíčky. Byla jsem moc šťastná. Jak přišli rodiče, hned jsem jim to řekla. Asi tak po měsíci měla mláďata chlupy a začínala koukat. Když jim už byly dva měsíce, tak jsme si je poprvé pochovali. Byla hrozně heboučká. Pojmenovali jsme je. Jeden se jmenoval Gabriela, druhý Stuart a třetí Bobík. Když už byl čas je rozdělit, daly jsme je našim kámoškám.. Nechaly jsme si Gabrielu a Marušku Klára Klabouchová
6
Pozorování andulek Jednoho dne jsme taťku přemluvili, aby nám postavil velkou voliéru pro andulky. V kleci jsme pro andulky vyrobili budky na hnízdění. Pak jsme vpustili andulky do klece. Klec se rázem zbarvila pestrými barvami. Hned na jaře andulky začaly hnízdit. Některé andulky snesly 5-6 vajec. Při hnízdění se spolu se samečkem střídali při zahřívání vajíček. Bylo hezké viďet, jak sameček krmí samičku, když sedí na vajíčkách a naopak. Po 18 dnech jejich střídavé práce se jim začaly líhnout mláďata. Tím jejich práce neskončila, musely je krmit až do doby vylétnutí. V tom okamžiku byla klec přeplněná mladými andulkami. Je hezké vidět, jak to má příroda dokonale zařízené. Pavel Körner
Rybaření Jednoho dne jsem se rozhodl s tátou, že půjdeme na ryby. Po příjezdu na Lipno jsme začli chytat ryby. Mezi tím přišel jeden pán, který také chytal ryby. Pozoroval jsem, jak se to dělá. Dal si na prut malý kus chleba a hodil prut do vody. Teď jsem čekal, co se stane. Jakmile chytil rybu, začal jí vyndavat a hned měl kapra, který měřil 63cm a vážil 10kg. Také jsem se dozvěděl, že dravci napadají obětˇ zezadu a zdálo se mi že, když je háček zapíchnutý v ocase, je větší šance na ryby. Po rybaření jsme šli domů a ješte jsme se zastavili v MC Donald´s. Jakmile jsme přišli domů, tak maminka byla moc nadšená. Tak to bylo nejhezčí pozorování z prázdnin. Rosťa Červeňák
7
Den plný prevence
Naše paní učitelka Jitka Smolková nám v září nabídla možnost zúčastnit se tradiční soutěže pro děti základních škol „Den plný prevence“. Celý týden před soutěží jsme se pilně učili, jak zachraňovat lidi v nesnázích. 1. října 2012 soutěž proběhla. Pořádala ji Městská policie Český Krumlov společně s oblastním spolkem ČČK na střelnici Policie ČR v Domoradicích a v jejím okolí. V naší pětičlenné hlídce soutěžili Matěj Pfepferle, David Jelínek, Anička Ilkóová, Barča Rampasová a Tom Gelnar. S ostatními soutěžícími hlídkami jsme si poměřili znalosti v poskytování první pomoci a v dopravních testech. Fyzickou zdatnost a schopnost soustředění jsme si ověřili v hodu granátem a záchranným kruhem a při střelbě ze vzduchovky. V naší I. kategorii jsme se umístili na 3. místě. Dostali jsme medaile, diplom, kalkulačku a upomínkové předměty a moc dobrý koláč. Soutěž se nám velmi líbila.
Náš školní tým.
Anička Ilkóová, Barča Rampasová, 4.B
Tom Gelnar drží cenu za 3. místo.
Bára Rampasová a Anička Ilkóová
Kdo je ten zakuklenec?
8
VAŘENÍ V 8.A Součástí výuky v osmém ročníku je i praktický předmět vaření. Vede ho paní učitelka Martina Soukupová. Žáci 8.A dostali zajímavý úkol. Měli připravit pomazánku a nazdobit obložené chlebíčky. Rozdělili se do tří skupin. Každá skupina připravovala jinou pomazánku. Výsledkem byl talíř, nebo chcete-li, obložená mísa s chlebíčky. Velmi zajímavé bylo hodnocení práce těchto skupin. Ne nadarmo se říká, že jíme hlavně očima. Hodnocení se měli možnost zúčastnit všichni žáci školy. Dostali barevné fotografie s výslednými kulinářskými produkty a podle jejich vzhledu měli posoudit, na který z nich mají největší chuť. Tomu pak dali svůj hlas. S kuchaři a lahůdkáři z 8.A i s jejich pochoutkami se můžete seznámit na těchto třech stránkách.
ZADÁNÍ 1. skupina – sloní mls
2. skupina – česneková pomazánka
3. skupina – vajíčková pomazánka
9
Který chlebíček byste si vybrali vy?
Autoři vyobrazených pochoutek z 8.A Vlevo: Sabina Bikárová, Martina Slavíčková, Nikola Siváková a Šárka Hüttnerová Vpravo: Lucka Vačkářová, Patrik Rada, Linda Mrkvičková, Vlastík Ciml a Karolína Klabouchová
Poznáte, jak se jmenuje toto ovoce? Výborně se hodí třeba do tuňákové pomazánky.
Výsledky: Výherci – fotka / počet hlasů
1.
72 hlasů
2.
36 hlasů
3.
56 hlasů
Nápověda: odákova
10
Zleva: Pavla Pelcová, Petra Holbová, Lucka Klenková a Michal Hronek
Avokádo s tuňákem Netradiční a trochu složitější recept má zajímavý výsledek a chuť.
Ingredience 1 citron 2 ks avokáda 3 lžíce majonézy 1 špetka mletého černého pepře 1 konzerva tuňáka 1 špetka soli 2 lžíce zakysané smetany
Postup přípravy receptu Z jednoho citronu vymačkáme šťávu. Avokáda rozpůlíme a vyjmeme pecky. Lžící vydlabeme dužninu, půlky uložíme stranou, a vše pokapeme polovičním množstvím citronové šťávy. Dužninu rozdrtíme vidličkou nebo ji nakrájíme na kostičky a pokapeme zbytkem šťávy z citronu. Kousky tuňáka necháme okapat a smícháme je s avokádovou dužninou. Majonézu, smetanu, sůl a pepř promícháme a omáčku nalijeme na připravenou směs. Směs lehce promícháme a naplníme jí obě půlky avokáda.
11
VOLEJBALOVÉ SOUSTŘEDĚNÍ NA JAŘE Ve dnech 30. května – 1. června jsme strávily úžasné chvíle v Černé v Pošumaví. S naším volejbalovým kroužkem jsme pobývaly v krásném penzionu, který se nachází přímo na břehu Lipna. V penzionu jsme se měly skvěle, mohly jsme si užívat nejen volejbal, ale i např. plavecký bazén nebo dětské hřiště. Na volejbalový kroužek chodíme ještě s mnoha děvčaty a také se dvěma chlapci ( Petr Vnuk, Tonda Krák). V letošní sezóně jsme dosáhly těchto úspěchů: 2. místo v okresním finále základních škol, 4. místo v okresním finále středních škol a také jsme se zúčastnily krajského finále ZŠ v plážovém volejbale. Samozřejmě jsme si užily i mnoho zábavy a volejbal se stal součástí našeho života. Tento sport nás velmi baví a jsme rády, že jej na naší základní škole můžeme provozovat a bavit se jím. Kroužek volejbalu považujeme za jeden z nejlepších na ZŠ. Nesmíme ale opomenout člověka, který nás k volejbalu přivedl a kterému vděčíme za vše. Je jím p. učitel Tomáš Bicek, který náš kroužek vede a byl s námi i na tomto třídenním volejbalovém soustředění. Pan učitel ale pro nás není jen trenér, ale stal se i skvělým kamarádem a dokázal z nás vytvořit opravdový tým. Na závěr bychom chtěly poděkovat vedení školy, panu učiteli Bickovi a dalším, kteří nám umožnili na toto soustředění jet. Za finanční příspěvek děkujeme Obecnímu úřadu Větřní. Andrea Cifreundová, Kateřina Křivanová, bývalá 9.A
12
VOLEJBALOVÉ SOUSTŘEDĚNÍ NA PODZIM I v tomto školním roce jsme se s volejbalovým kroužkem zúčastnily soustředění. Tentokrát se konalo už v září v hotelu Fontána u Frymburku. Bylo to skvělé! Na pokojích byla sice zima, některá jídla taky za moc nestála, ale i tak jsme to zvládly. Volejbal nám sice moc nešel, protože tělocvična byla malá a měla nízký strop, ale musíme přiznat, že ve volném čase jsme si našli jednu skvělou zábavu. Zakoukaly jsme se do pohledného číšníka. Co byste od nás čekali Soustředění nás moc bavilo, zúčastnilo se ho celkem 11 dívek. Nesmíme zapomenout na našeho učitele a trenéra Tomáše Bicka, který nás naučil, že volejbal není jen hra, ale něco, pro co je třeba žít. Soustředění se také zúčastnil pan učitel Mikuška. Dá se tedy říct, že soustředění bylo úplně super! Dne 23.10. jsme sehrály zápas proti učitelům. Bylo to náročné, ale hrály jsme dobře a vybojovaly vítězství ve dvou ze čtyř setů. 22. listopadu bychom se chtěly zúčastnit volejbalového turnaje středních škol v Č. Krumlově. Možná proti nim šanci máme, možná ne. To se však ale uvidí, držte nám palce!
Fotky z tréninků volejbalového kroužku v tělocvičně ve škole.
Denisa Toušková, současná 9.A
Volejbalový kroužek Zleva Linda Mrkvičková, Jana Němcová, Petra Holbová, Karolína Klabouchová, Veronika Kunešová, Lucka Luptáková, Katka Linhová, Denisa Toušková, Denisa Traplová a Vendula Urbanová.
13
MIKULÁŠSKÁ MINILAŤKA Na začátku prosince proběhly v tělocvičně naší školy tradiční soutěže ve skoku do výšky.
Mikulášská laťka je určena žákům druhého stupně. Žáci prvního stupně si mohou zaskákat na Mikulášské minilaťce. Zde se můžete seznámit s nejúspěšnějšími sportovci.
Zleva: Honza Němec, Filip Hajný, Tom Gelnar
Zleva: Kaločajová Aneta, Traplová Sára, Vačkářová Nela 14
Zleva: Surmajová Ingrid, Jarešová Veronika, Hüttnerová Klára
MIKULÁŠ V NAŠÍ ŠKOLE Letošní Mikuláš se svou družinou byl skutečně vydařený. Milý, vlídný, přátelský, zkrátka přesně takový, jak se o něm vypráví. A že tentokrát Mikuláš skutečně nebyl jen tak převlečený „někdo“, o tom jsme se mohli přesvědčit i u nás v 5.B, když jsme nevěřícně koukali, jak ti největší nezbedníci přednášejí Mikulášovi básničky. K takovému výkonu je mnohdy nepřemluvíme ani my učitelé. Takže Mikuláši - děkujeme a zase příště… Václav Vysušil, třídní učitel 5.B
Mikuláš v 2.B
15
Na závěr čísla pro vás máme něco pro vánoční náladu. Příjemné čtení.
Vločky
Zima
Vločky, vločky, bílé peří, blázen každý, kdo vám věří!
Jak peřina za peřinou po obloze mraky plynou.
Bílé vločky, hvězdné nebe, sotva spadnou, již nás zebe.
Pár těch peřin puklo mrazem, peří se z nich sype na zem.
Vločky, vločky, ach, to láká postavit z vás sněhuláka!
Honem, děti, máme práci: Ať tu stojí sněhuláci!
Vločky, vločky, jak jste hbité, škoda že se rozpouštíte!
Klouzačka Mráz už zasklil všecky louže, kdo má nohy, ten se klouže, neleká nás ani pád, správný kluk se nesmí bát. Modrá a bílá Bílá zima, modré mrazy, sněhuláci celí nazí. -Proč si, sněhuláku náš, ze zimy nic neděláš? -Nic lepšího nad mráz není, zima je mé potěšení; Modrá zima, bílý sníh, děti v teplých čepicích.
Vánoce mám nejradši Vánoce mám nejradši, když jsme všichni spolu, to se nikdo nemračí, času máme horu. Vánoce mám nejradši, to jsou pěkné svátky, táta má čas na vláčky, máma na pohádky. Společně teď jídáme a pijeme kolu, koledu si zpíváme u jednoho stolu. Jdeme spolu na výlet - to je prostě prima, za ruce se držíme a není nám zima.
Na ledě
Společně si hrajeme, pak si povídáme, máme čas si všichni říct, že se rádi máme.
Dobře dětem o vánocích na rybnících, na potocích, zima jim dá pod nohy kousek zmrzlé oblohy.
Vánoce mám nejradši, říkám vám to znovu, to se nikdo nemračí a jsme všichni spolu.
Pro ně zmrzlo modré nebe, co na tom, že trochu zebe, honí se tam vesele malí zkřehlí andělé.
Kdybych já byl kouzelník, pošeptal bych zlehýnka, ať má na mě pořád čas můj táta i maminka.
Z obsahu příštího čísla: 1) Vaše příběhy ze zimních prázdnin 2) Školáčkova etiketka – vyučovací hodina 3) Zima 16
