Uvidět znamená uvěřit
HLEDÁ SE ...ouha!
Č
To je on!
K nevíře V roce 1609 italský hvězdář Galileo Galilei jako první pozoroval oblohu dalekohledem. Brzy se však se zlou potázal, neboť prohlásil, že podle jeho pozorování Země obíhá kolem Slunce. To odporovalo tehdejší představě církve, podle níž Země tvoří střed celého vesmíru. Byl uvězněn a pod pohrůžkou smrti přinucen, aby vše odvolal.
očky zřejmě vynalezli Číňané před více než tisícovkou let. V Evropě se objevily kolem roku 1270 a původně sloužily k výrobě brýlí a lup. V 17. století už se využívaly při sestrojování nových silných přístrojů určených k pozorování předmětů příliš vzdálených nebo příliš nepatrných, které nebylo možné spatřit pouhým okem. Dalekohledy a mikroskopy předznamenaly nový věk v ědeckého výzkumu a změnily naše představy o světě i nedosažitelném vesmíru.
Pod drobnohledem Jeden z prvních funkčních mikroskopů sestrojil anglický vědec Robert Hooke. Jeho složený mikroskop byl opatřen okulárem, druhou čočkou, která ještě podstatněji zvětšovala pozorovaný předmět. Hooke svým mikroskopem zkoumal n epatrné živočichy a rostliny. V roce 1665 z veřejnil svá zjištění v knize Micrographia, kde se například objevila kresba blechy o délce 60 cm.
Mňam!
1999
Do mikroskopu se nahlíží okulárem.
V roce 1999 byl na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěn nový typ teleskopu, který je součástí observatoře Chandra náležící NASA. Snímá rentgenové paprsky přicházející z vesmíru a jeho úkolem je zkoumat supernovy, černé díry a skrytou hmotu.
Tolik hvězd! Hubbleův vesmírný teleskop
zvláštní zdroj osvětlení namířený na předmět
Velká čočka zvaná okulár zvětšuje obraz.
V roce 1990 byl vypuštěn na oběžnou dráhu Hubbleův vesmírný teleskop určený ke zkoumání záření, například ultrafialového, které neproniká atmosférou Země. Lze jím pozorovat vesmírná tělesa vzdálená až 10 miliard světelných let, a má tedy mnohem větší dosah než kterýkoli dalekohled umístěný na Zemi.
Radioteleskop Americký radiotechnik Grote Reber si v roce 1937 vybudoval za domem zcela nový typ dalekohledu. Ten nesnímal světelné, nýbrž rádiové vlny, a zachycoval tudíž vesmír tak, jak ho nemůžeme spatřit prostým okem. Další teleskop tohoto druhu byl sestrojen až téměř deset let poté.
Malá, ale silná čočka – objektiv – zvětšuje pozorovaný předmět.
V nadživotní velikosti.
preparát
To je ohromné!
1937
Čočka Čočky jsou zakřivené kusy skla, které fungují tak, že lámou paprsky světla, které jimi procházejí. Existují dva druhy čoček: spojky a rozptylky. Každá láme světlo odlišným způsobem (viz protější stranu). Spojky umožňují zvětšení drobných předmětů, rozptylky přibližují (ale Budoucnost patří zmenšují) vzdálené předměty. zvětšování.
Herschelův dalekohled
1933
kole
1200 m
Vidíš to? Leeuwenhoekův mikroskop Nizozemský obchodník se suknem Antoni van Leeuwenhoek sestrojil přinejmenším 247 jednoduchých mikroskopů. Některé byly velmi silné, a tak se Leeuwenhoek v roce 1674 stal prvním člověkem, který pozoroval bakterie (získané z vlastních úst).
10
Vidíš něco?
Jojo, je to prťavé.
Elektronový mikroskop Silné světelné mikroskopy dovedou zvětšovat maximálně dvoutisíckrát a se vzrůstajícím stupněm zvětšení klesá ostrost pozorovaného obrazu. V roce 1933 tudíž německý fyzik Ernst Ruska vynalezl nový typ mikroskopu, který nevyužívá světelné, nýbrž elektronové paprsky, a umožňuje tak mnohem lepší rozlišení obrazu. Moderní elektronové mikroskopy zvětšují až milionkrát a lze s nimi pozorovat i molekuly.
16
Ne… Asi jsme toho mravence rozmáčkli.
Složený mikroskop Složený mikroskop – tedy mikroskop ze dvou či více čoček – zřejmě vynalezl kolem roku 1600 holandský optik Hans Janssen.
Roku 1789 postavil anglický astronom William Herschel největší dalekohled té doby. Měřil téměř 12 m a průměr jeho zrcadla činil 1,2 m, takže ho muselo podpírat lešení a otáčel se po kruhových kolejnicích, aby s ním bylo možné sledovat různé úseky noční oblohy.
Intimní detaily.
Jsem na střeše světa!
To svítí hvězdiček!
1663
00
1674
1990
Parádní příjem. Zaostřovací šroub mikroskop posouvá výš nebo níž.
Čím větší, tím lepší!
Teleskop v Chandře
1789
1608 Reflektor
Refraktor V roce 1608 sestrojil holandský výrobce brýlí Hans Lippershey přístroj, který je považován za první dalekohled. Vycházel přitom z poznání, že dvojice čoček umožňuje zdánlivě přiblížit vzdálené předměty. Galileo postavil vlastní dalekohled (na obrázku) o rok později.
Jak fungují čočky obraz
předmět
První refraktory zobrazovaly sledované předměty s barevným okrajem. V roce 1663 skotský matematik James Gregory tento problém daný lomem světla odstranil výměnou čočky objektivu za duté zrcadlo, čímž vynalezl reflektor (zrcadlový dalekohled). Pět let poté navrhl vlastní dalekohled na tomto principu určený k pozorování hvězd (na obrázku) slavný anglický vědec Isaac Newton.
Spojka Spojky, vypuklé čočky, spojují světelné paprsky a zobrazují předměty větší a vzdálenější, než ve skutečnosti jsou.
obraz
předmět
Rozptylka Rozptylky, vyduté čočky, světelné paprsky rozptylují a předměty jimi pozorované se jeví menší a bližší než ve skutečnosti.
15
Uvidět znamená uvěřit
HLEDÁ SE ...ouha!
Č
To je on!
K nevíře V roce 1609 italský hvězdář Galileo Galilei jako první pozoroval oblohu dalekohledem. Brzy se však se zlou potázal, neboť prohlásil, že podle jeho pozorování Země obíhá kolem Slunce. To odporovalo tehdejší představě církve, podle níž Země tvoří střed celého vesmíru. Byl uvězněn a pod pohrůžkou smrti přinucen, aby vše odvolal.
očky zřejmě vynalezli Číňané před více než tisícovkou let. V Evropě se objevily kolem roku 1270 a původně sloužily k výrobě brýlí a lup. V 17. století už se využívaly při sestrojování nových silných přístrojů určených k pozorování předmětů příliš vzdálených nebo příliš nepatrných, které nebylo možné spatřit pouhým okem. Dalekohledy a mikroskopy předznamenaly nový věk v ědeckého výzkumu a změnily naše představy o světě i nedosažitelném vesmíru.
Pod drobnohledem Jeden z prvních funkčních mikroskopů sestrojil anglický vědec Robert Hooke. Jeho složený mikroskop byl opatřen okulárem, druhou čočkou, která ještě podstatněji zvětšovala pozorovaný předmět. Hooke svým mikroskopem zkoumal n epatrné živočichy a rostliny. V roce 1665 z veřejnil svá zjištění v knize Micrographia, kde se například objevila kresba blechy o délce 60 cm.
Mňam!
1999
Do mikroskopu se nahlíží okulárem.
V roce 1999 byl na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěn nový typ teleskopu, který je součástí observatoře Chandra náležící NASA. Snímá rentgenové paprsky přicházející z vesmíru a jeho úkolem je zkoumat supernovy, černé díry a skrytou hmotu.
Tolik hvězd! Hubbleův vesmírný teleskop
zvláštní zdroj osvětlení namířený na předmět
Velká čočka zvaná okulár zvětšuje obraz.
V roce 1990 byl vypuštěn na oběžnou dráhu Hubbleův vesmírný teleskop určený ke zkoumání záření, například ultrafialového, které neproniká atmosférou Země. Lze jím pozorovat vesmírná tělesa vzdálená až 10 miliard světelných let, a má tedy mnohem větší dosah než kterýkoli dalekohled umístěný na Zemi.
Radioteleskop Americký radiotechnik Grote Reber si v roce 1937 vybudoval za domem zcela nový typ dalekohledu. Ten nesnímal světelné, nýbrž rádiové vlny, a zachycoval tudíž vesmír tak, jak ho nemůžeme spatřit prostým okem. Další teleskop tohoto druhu byl sestrojen až téměř deset let poté.
Malá, ale silná čočka – objektiv – zvětšuje pozorovaný předmět.
V nadživotní velikosti.
preparát
To je ohromné!
1937
Čočka Čočky jsou zakřivené kusy skla, které fungují tak, že lámou paprsky světla, které jimi procházejí. Existují dva druhy čoček: spojky a rozptylky. Každá láme světlo odlišným způsobem (viz protější stranu). Spojky umožňují zvětšení drobných předmětů, rozptylky přibližují (ale Budoucnost patří zmenšují) vzdálené předměty. zvětšování.
Herschelův dalekohled
1933
kole
1200 m
Vidíš to? Leeuwenhoekův mikroskop Nizozemský obchodník se suknem Antoni van Leeuwenhoek sestrojil přinejmenším 247 jednoduchých mikroskopů. Některé byly velmi silné, a tak se Leeuwenhoek v roce 1674 stal prvním člověkem, který pozoroval bakterie (získané z vlastních úst).
10
Vidíš něco?
Jojo, je to prťavé.
Elektronový mikroskop Silné světelné mikroskopy dovedou zvětšovat maximálně dvoutisíckrát a se vzrůstajícím stupněm zvětšení klesá ostrost pozorovaného obrazu. V roce 1933 tudíž německý fyzik Ernst Ruska vynalezl nový typ mikroskopu, který nevyužívá světelné, nýbrž elektronové paprsky, a umožňuje tak mnohem lepší rozlišení obrazu. Moderní elektronové mikroskopy zvětšují až milionkrát a lze s nimi pozorovat i molekuly.
16
Ne… Asi jsme toho mravence rozmáčkli.
Složený mikroskop Složený mikroskop – tedy mikroskop ze dvou či více čoček – zřejmě vynalezl kolem roku 1600 holandský optik Hans Janssen.
Roku 1789 postavil anglický astronom William Herschel největší dalekohled té doby. Měřil téměř 12 m a průměr jeho zrcadla činil 1,2 m, takže ho muselo podpírat lešení a otáčel se po kruhových kolejnicích, aby s ním bylo možné sledovat různé úseky noční oblohy.
Intimní detaily.
Jsem na střeše světa!
To svítí hvězdiček!
1663
00
1674
1990
Parádní příjem. Zaostřovací šroub mikroskop posouvá výš nebo níž.
Čím větší, tím lepší!
Teleskop v Chandře
1789
1608 Reflektor
Refraktor V roce 1608 sestrojil holandský výrobce brýlí Hans Lippershey přístroj, který je považován za první dalekohled. Vycházel přitom z poznání, že dvojice čoček umožňuje zdánlivě přiblížit vzdálené předměty. Galileo postavil vlastní dalekohled (na obrázku) o rok později.
Jak fungují čočky obraz
předmět
První refraktory zobrazovaly sledované předměty s barevným okrajem. V roce 1663 skotský matematik James Gregory tento problém daný lomem světla odstranil výměnou čočky objektivu za duté zrcadlo, čímž vynalezl reflektor (zrcadlový dalekohled). Pět let poté navrhl vlastní dalekohled na tomto principu určený k pozorování hvězd (na obrázku) slavný anglický vědec Isaac Newton.
Spojka Spojky, vypuklé čočky, spojují světelné paprsky a zobrazují předměty větší a vzdálenější, než ve skutečnosti jsou.
obraz
předmět
Rozptylka Rozptylky, vyduté čočky, světelné paprsky rozptylují a předměty jimi pozorované se jeví menší a bližší než ve skutečnosti.
15
Ve čtyřech to jde hned líp.
START
První auto 1885
Na cestě P
arní motor rozběhl revoluci v průmyslu a dopravě. A i když přes dvacet let soupeřil s motorem benzinovým, nebyl příliš praktický a trvalo dlouho, než nastartoval, proto se nikdy nestal pánem silnic. Převrat v dopravě ve 20. století způsobil motor s vnitřním spalováním, z něhož se později vyvinul lehký a vysoce výkonný stroj, díky němuž se z vlastnictví a ovládání automobilu stala povinnost takřka pro každého.
První funkční motorové vozidlo sestrojil v roce 1885 Karl Benz. Poháněl je benzinový motor, ovládalo se pákou a vystačilo si se třemi koly.
Daimler
Benz
Jú, tříkolka! A jaká rychlá!
První „moderní“ motorový vůz
Karl Benz soupeřil ve vyvíjení motorového vozu s Gottliebem Daimlerem.
Motor s vnitřním spalováním
Čtyřdobý cyklus
První motor s vnitřním spalováním byl poháněn svítiplynem. Poté v roce 1885 vyvinuli němečtí technici Gottlieb Daimler a Wilhelm Maybach funkční benzinový motor. Měl jeden válec pracující ve čtyřdobém cyklu (vpravo), ale záhy ho nahradil čtyřválcový motor, jaký se do aut montuje dodnes. Výkon takového motoru zajišťuje spalování hořlavé směsi ve válcích, které uvádí do pohybu písty a klikovou hřídel.
Odpadní plyny unikají výfukovým ventilem.
Ozubený řemen, jímž pohybuje kliková h řídel, otáčí vačkovou hřídelí.
Ajaj!
Před vynalezením startéru museli lidé uvádět motor do chodu otáčením těžké kliky. Šlo to ztuha!
dřevěná kola
Rychlý start
To je práce!
vzduchem.
setrvačník pro hladký běh motoru
3.
Panhard Levassor byl první vůz s motorem namontovaným vpředu, nikoli vzadu. Vyšší zátěž předních kol umožňovala snadnější ovládání vozu.
Oslnivé!
Jiskra svíčky zažehuje palivo a rozpínající se plyny tlačí píst dolů.
Každý ze čtyř válců je vždy v odlišné fázi čtyřdobého cyklu.
4. Výfuková doba Píst se vrací nahoru a vytlačuje spálené plyny výfukovým ventilem.
Autorádia se do aut začala montovat v roce 1927, krátce po zahájení rozhlasového vysílání.
U nejstarších aut se k řízení používala páka. První volant na sebe ale nenechal dlouho čekat – známe ho od roku 1894.
První auta si na cestu svítila svíčkami v kočárových lampách. Elektrická světla byla poprvé použita roku 1908.
Hop!
Pruží to!
První nárazník byl prý namontován v roce 1897, jenže asi po 15 km jízdy odpadl a znovu už ho nepřidělali.
To má jiskru!
To je chůda?
kliková hřídel výfukový ventil
Pěkně se to line…
Elektrický startér byl poprvé instalován roku 1896 do anglického vozu Arnold. Motory se startérem se ale uchytily až v roce 1912, kdy je do standardní výbavy zařadila americká automobilka Cadillac.
1912
Pracovní doba
svíčka
Pracovní doby se ve válcích rychle střídají a zajišťují plynulý chod motoru.
V roce 1898 vyrobila automobilka Renault první vůz s uzavřenou kabinou.
řetěz páka k ovládání převodovky
2. Kompresní doba Píst se zvedá a stlačuje směs paliva se vzduchem.
Říkal jsem ti, ať se tak neřítíš.
Je tu hezky sucho.
Píst se pohybuje dolů
píst
Kliková hřídel převádí pohyb nahoru a dolů na otočný.
Je mrtvá!
řídicí páka
motor vpředu
palivo se a do válce se ventilem vzduchem nasává směs paliva se
válec
Píst v každém válci se zvedá a klesá; během pracovní doby pootočí klikovou hřídelí.
na auto namontovali roku 1895 bratři Michelinové, čímž jízdu podstatně zpříjemnili.
1.
svíčka
sací ventil Těsně přiléhající písty ve válcích
Netrvalo dlouho a motorové vozidlo si vyžádalo první oběť. V roce 1896 zabil jeden řidič u Křišťálového paláce v Londýně ubohou stařenku paní Driscollovou. A to jel jen Kola se nejdříve dělala ze dřeva, někdy 6 km/h! opláštěného gumou. První pneumatiky
1886
Sací doba
píst
1896
Kámen úrazu
Když je motor v chodu, každý z válců nepřetržitě opakuje čtveřici úkonů nazývanou čtyřdobý cyklus. Úkony neprobíhají v jednotlivých válcích najednou, nýbrž postupně, a tak zatímco první válec se nachází v sací fázi, další dokončuje kompresi a tak podobně. sací ventil
Vačková hřídel reguluje otevírání a zavírání ventilů.
Stát!
Prvním „moderním“ vozidlem s motorovým pohonem byl Panhard Levassor z roku 1891. Se současnými auty ho pojilo několik znaků – motor umístěný vepředu, spojka ovládaná pedálem, centrální převo dovka a možnost zpětného chodu. Mnoho prvků výbavy, které dnes považujeme za samozřejmé, mu přesto chybělo.
Cílevědomí muži
Vstřícucnosti budo
První čtyřkolka Následujícího roku Gottlieb Daimler sestavil první vozidlo se čtyřmi koly; nezačínal z ničeho, zkrátka opatřil benzinovým motorem kočár.
První hnací hřídel osadil Renault v roce 1898. Dříve koly otáčel řetěz, podobně jako u bicyklů.
Svíčky vynalezl v roce 1902 německý technik Gottlob Honold.
1936
2005 Nejrychlejší auto
34
Nejrychlejším a nejdražším vozem, který se vyrábí, je Bugatti Veryon se šestnáctiválcovým motorem. Dosahuje omračující rychlosti 400 km/h.
Diesely
1997 Na benzin, nebo elektřinu?
Haf!
Na obojí. Čisté ruce
Vozy s benzinovým motorem zamořují ovzduší, proto přišla Toyota roku 1997 s prvním „hybridním“ autem nazvaným Prius. Při nízkých rychlostech ho pohání elektřina, při vyšších jezdí na benzin, a tak jeho provoz způsobuje mnohem méně škod.
1964
Auta s Wankelovým motorem Auto NSU Spider z roku 1964 bylo jako první opatřeno spalovacím motorem s krouživým pístem. Ten vynalezl roku 1958 Felix Wankel a jeho pohyblivé součástky se neposouvají nahoru a dolů, ale rotují.
To je rámus!
Cože?
První auto poháněné dieselovým motorem vyrobil v roce 1936 Mercedes-Benz. Spotřebovalo podstatně méně paliva než vůz s benzinovým pohonem, takže bylo levnější na provoz, jenže mnohem hlučnější.
Pst!
39
Ve čtyřech to jde hned líp.
START
První auto 1885
Na cestě P
arní motor rozběhl revoluci v průmyslu a dopravě. A i když přes dvacet let soupeřil s motorem benzinovým, nebyl příliš praktický a trvalo dlouho, než nastartoval, proto se nikdy nestal pánem silnic. Převrat v dopravě ve 20. století způsobil motor s vnitřním spalováním, z něhož se později vyvinul lehký a vysoce výkonný stroj, díky němuž se z vlastnictví a ovládání automobilu stala povinnost takřka pro každého.
První funkční motorové vozidlo sestrojil v roce 1885 Karl Benz. Poháněl je benzinový motor, ovládalo se pákou a vystačilo si se třemi koly.
Daimler
Benz
Jú, tříkolka! A jaká rychlá!
První „moderní“ motorový vůz
Karl Benz soupeřil ve vyvíjení motorového vozu s Gottliebem Daimlerem.
Motor s vnitřním spalováním
Čtyřdobý cyklus
První motor s vnitřním spalováním byl poháněn svítiplynem. Poté v roce 1885 vyvinuli němečtí technici Gottlieb Daimler a Wilhelm Maybach funkční benzinový motor. Měl jeden válec pracující ve čtyřdobém cyklu (vpravo), ale záhy ho nahradil čtyřválcový motor, jaký se do aut montuje dodnes. Výkon takového motoru zajišťuje spalování hořlavé směsi ve válcích, které uvádí do pohybu písty a klikovou hřídel.
Odpadní plyny unikají výfukovým ventilem.
Ozubený řemen, jímž pohybuje kliková h řídel, otáčí vačkovou hřídelí.
Ajaj!
Před vynalezením startéru museli lidé uvádět motor do chodu otáčením těžké kliky. Šlo to ztuha!
dřevěná kola
Rychlý start
To je práce!
vzduchem.
setrvačník pro hladký běh motoru
3.
Panhard Levassor byl první vůz s motorem namontovaným vpředu, nikoli vzadu. Vyšší zátěž předních kol umožňovala snadnější ovládání vozu.
Oslnivé!
Jiskra svíčky zažehuje palivo a rozpínající se plyny tlačí píst dolů.
Každý ze čtyř válců je vždy v odlišné fázi čtyřdobého cyklu.
4. Výfuková doba Píst se vrací nahoru a vytlačuje spálené plyny výfukovým ventilem.
Autorádia se do aut začala montovat v roce 1927, krátce po zahájení rozhlasového vysílání.
U nejstarších aut se k řízení používala páka. První volant na sebe ale nenechal dlouho čekat – známe ho od roku 1894.
První auta si na cestu svítila svíčkami v kočárových lampách. Elektrická světla byla poprvé použita roku 1908.
Hop!
Pruží to!
První nárazník byl prý namontován v roce 1897, jenže asi po 15 km jízdy odpadl a znovu už ho nepřidělali.
To má jiskru!
To je chůda?
kliková hřídel výfukový ventil
Pěkně se to line…
Elektrický startér byl poprvé instalován roku 1896 do anglického vozu Arnold. Motory se startérem se ale uchytily až v roce 1912, kdy je do standardní výbavy zařadila americká automobilka Cadillac.
1912
Pracovní doba
svíčka
Pracovní doby se ve válcích rychle střídají a zajišťují plynulý chod motoru.
V roce 1898 vyrobila automobilka Renault první vůz s uzavřenou kabinou.
řetěz páka k ovládání převodovky
2. Kompresní doba Píst se zvedá a stlačuje směs paliva se vzduchem.
Říkal jsem ti, ať se tak neřítíš.
Je tu hezky sucho.
Píst se pohybuje dolů
píst
Kliková hřídel převádí pohyb nahoru a dolů na otočný.
Je mrtvá!
řídicí páka
motor vpředu
palivo se a do válce se ventilem vzduchem nasává směs paliva se
válec
Píst v každém válci se zvedá a klesá; během pracovní doby pootočí klikovou hřídelí.
na auto namontovali roku 1895 bratři Michelinové, čímž jízdu podstatně zpříjemnili.
1.
svíčka
sací ventil Těsně přiléhající písty ve válcích
Netrvalo dlouho a motorové vozidlo si vyžádalo první oběť. V roce 1896 zabil jeden řidič u Křišťálového paláce v Londýně ubohou stařenku paní Driscollovou. A to jel jen Kola se nejdříve dělala ze dřeva, někdy 6 km/h! opláštěného gumou. První pneumatiky
1886
Sací doba
píst
1896
Kámen úrazu
Když je motor v chodu, každý z válců nepřetržitě opakuje čtveřici úkonů nazývanou čtyřdobý cyklus. Úkony neprobíhají v jednotlivých válcích najednou, nýbrž postupně, a tak zatímco první válec se nachází v sací fázi, další dokončuje kompresi a tak podobně. sací ventil
Vačková hřídel reguluje otevírání a zavírání ventilů.
Stát!
Prvním „moderním“ vozidlem s motorovým pohonem byl Panhard Levassor z roku 1891. Se současnými auty ho pojilo několik znaků – motor umístěný vepředu, spojka ovládaná pedálem, centrální převo dovka a možnost zpětného chodu. Mnoho prvků výbavy, které dnes považujeme za samozřejmé, mu přesto chybělo.
Cílevědomí muži
Vstřícucnosti budo
První čtyřkolka Následujícího roku Gottlieb Daimler sestavil první vozidlo se čtyřmi koly; nezačínal z ničeho, zkrátka opatřil benzinovým motorem kočár.
První hnací hřídel osadil Renault v roce 1898. Dříve koly otáčel řetěz, podobně jako u bicyklů.
Svíčky vynalezl v roce 1902 německý technik Gottlob Honold.
1936
2005 Nejrychlejší auto
34
Nejrychlejším a nejdražším vozem, který se vyrábí, je Bugatti Veryon se šestnáctiválcovým motorem. Dosahuje omračující rychlosti 400 km/h.
Diesely
1997 Na benzin, nebo elektřinu?
Haf!
Na obojí. Čisté ruce
Vozy s benzinovým motorem zamořují ovzduší, proto přišla Toyota roku 1997 s prvním „hybridním“ autem nazvaným Prius. Při nízkých rychlostech ho pohání elektřina, při vyšších jezdí na benzin, a tak jeho provoz způsobuje mnohem méně škod.
1964
Auta s Wankelovým motorem Auto NSU Spider z roku 1964 bylo jako první opatřeno spalovacím motorem s krouživým pístem. Ten vynalezl roku 1958 Felix Wankel a jeho pohyblivé součástky se neposouvají nahoru a dolů, ale rotují.
To je rámus!
Cože?
První auto poháněné dieselovým motorem vyrobil v roce 1936 Mercedes-Benz. Spotřebovalo podstatně méně paliva než vůz s benzinovým pohonem, takže bylo levnější na provoz, jenže mnohem hlučnější.
Pst!
39
