uv€d• americk‚ film společnosti Columbia Pictures
VAROVALI N€S Sc•n‚ř: Harald Kloser, Roland Emmerich Režie: Roland Emmerich Produkce: Harald Kloser, Mark Gordon, Larry Franco Vedouc… v†roby: Roland Emmerich, Ute Emmerich, Michael Wimer Koprodukce: Volker Engel, Marc Weigert Kamera: Dean Semler ACS ASC V†tvarn…k: Barry Chusid Kost†my: Shay Cunliffe Střih: David Brenner, A. C. E., Peter S. Elliot Hudba: Harald Kloser, Thomas Wander
Hraj…: John Cusack (Jackson Curtis) Chiwetel Ejiofor (Adrian Helmsley) Amanda Peet (Kate Curtis) Oliver Platt (Carl Anheuser) Thandie Newton (Laura) Danny Glover (prezident Thomas Wilson) Woody Harrelson (Charlie Frost)
‡ SONY PICTURES ENTERTAINMENT www.falcon.cz
www.2012-film.cz
www.sonypictures.com/movies/2012/
OBSAH Před mnoha stalet•mi n€m po sobě Mayov† zanechali svůj kalend€ř s jasn‚m datem, kdy konč•, a popisem toho, co se odehraje. Do dnešn•ch dn• stejnou věc objevili astrologov†, numerologov† odhalili vzory, kter† ji předpov•daj•, geologov† m•n•, že už k n• d€vno mělo doj•t, a dokonce ani vl€dn• vědci nejsou schopni zamlčet katastrofu biblick‚ch rozměrů, kter€ na naši planetu ček€ v roce 2012. Proroctv•, na jehož poč€tku st€li pr€vě Mayov†, je nyn• podrobně zaznamenan†, prodiskutovan†, rozebran† a prozkouman†. V roce 2012 zjist•me pravdu – varov€ni jsme byli. O FILMU N€pad na film 2012 se poprv† zrodil v hlavě scen€risty, producenta a skladatele Haralda Klosera, scen€ristick†ho partnera Rolanda Emmericha. „Každ• civilizace na zeměkouli si vypr•věla mƒtus o povodni světa,“ prohlašuje Kloser. „Situace je špatn•, společnost je v rozkladu a planeta prostě způsobˆ novƒ zač•tek. Někteřˆ z lidˆ dostanou dalšˆ šanci založit novou kulturu, novou společnost, novou civilizaci.“ Když Kloser s Emmerichem objevili zaj•mavou skutečnost, na kter† by mohli př•běh filmu založit, začala myšlenka nab‚vat jasnějš• podoby. Maysk‚ kalend€ř by měl konce sv†ho třin€ct†ho cyklu dos€hnout 21. prosince 2012 – a po tomto datu už nen• nic. To samozřejmě vyb•z• k ot€zce – pokud kalend€ř nepokračuje, co se bude d•t? „Zjistˆte, že miliony lidˆ ze všech společenskƒch vrstev věřˆ, že v roce 2012 dojde k nějakŠ společenskŠ nebo duchovnˆ změně,“ ř•k€ Kloser. Rozpět• a různorodost teori• o tom, k čemu dojde, poskytly Emmerichovi a Kloserovi inspiraci pro naps€n• sc†n€ře. Pro režis†ra, kter‚ je div€kům velice dobře zn€m‚ hity jako Den nez•vislosti nebo Den potŠ, bylo kl•čov†, aby se jeho nov‚ film 2012 od zm•něn‚ch katastrofick‚ch velkofilmů dostatečně odlišil. „Čˆm vˆce jsme s Haraldem probˆrali scŠn•ř, tˆm vˆce jsem si uvědomoval, že tu jde o něco, do čeho se dnešnˆ lidŠ dok•žˆ opravdu velice dobře vžˆt. Je v něm cel• řada filozofickƒch a politickƒch elementů, kterŠ, podle mŠho n•zoru, dod•vajˆ katastrofickƒm prvkům hloubku.“ Z€kladem všeho bylo stvořit postavy, kter† budou tyto filozofick† a politick† otřesy prož•vat a zprostředkuj• tak lidsk‚ n€hled na celou katastrofu. John Cusack si zahr€l Jacksona Curtise, spisovatele, jehož oddanost jeho neŒspěšn†mu, ale dost možn€ geni€ln•mu rom€nu připravila o manželstv• a jeho rodinou zm•taj• n€sledky těchto probl†mů. Jackson je ale st€le loaj€ln•m otcem a když začne b‚t situace v€žn€, dok€že, že je schopen čehokoliv, aby svou rodinu ochr€nil. Jacksonovu b‚valou manželku Kate, kter€ si s Jacksonem udržuje př€telsk‚ vztah, ale už d€vno se přestala pokoušet soupeřit o pozornost s jeho prac•, si zahr€la Amanda Peet. Když se zemsk† desky začnou posouvat – n€sledkem čehož dojde ke zničen• Los Angeles – vyd€v€ se Jackson se svou rodinou na zoufalou cestu po zemi i ve vzduchu, aby přežili a byli svědky zrodu nov†ho světa. Nejvyšš• kruhy světov‚ch vl€d mezit•m realizuj• svůj tajn‚ pl€n. Nebudou sice schopny zachr€nit cel† lidstvo, ale jsou schopny zachr€nit vybran† jedince, kteř• budou m•t šanci založit novou společnost. Prezident Thomas Wilson v pod€n• Dannyho Glovera velice rychle pochop• ohrožen•, kter†mu cel‚ svět čel• – a stejně rychle se rozhodne udržet vše v naprost†m utajen•. Prezidentova vědeck†ho poradce Adriana Helmsleyho, kter‚ dok€zal s předstihem dešifrovat změny v chov€n• Země a je odhodl€n zachr€nit tolik lid•, kolik to jen bude možn†, představuje Chiwetel Ejiofor. Carl Anheuser, n€čeln•k gener€ln•ho št€bu, v pod€n• Olivera Platta, je možn€ nafoukan‚ a vznětliv‚, ale i on je zcela oddan‚ touze zař•dit přežit• cel† společnosti – nebo alespoň těch jej•ch členů, kteř• si to mohou dovolit. Thandie Newton, kter€ ztv€rnila prezidentovu dceru Lauru, je šokov€na zjištěn•m, co vše jej• otec světu utajil. Vlastně se zd€, že jedinou osobou mimo vl€dn• kruhy, kter€ m€ nějak† tušen•, co se chyst€, je rozhlasov‚ moder€tor (a možn€ prorok) Charlie Frost (Woody Harrelson), kter‚ sv† předpovědi vys•l€ pro každ†ho, kdo je ochoten poslouchat. Sc†n€ř, kter‚ Kloser a Emmerich napsali, je v mnoha ohledech t•m nejvelkolepějš•m projektem, o jehož ztv€rněn• se Emmerich do t†to chv•le pokusil. Aby ho mohl transformovat do filmov† podoby, musel zkombinovat speci€ln• a vizu€ln• efekty, což, jak s€m režis†r tvrd•, mu umožnilo se svobodně rozhodovat o tom, jak‚m nejlepš•m způsobem danou sc†nu ztv€rnit. „Našim cˆlem je dos•hnout toho, aby div•k nedok•zal rozlišit, co jsme opravdu postavili a co je vizu•lnˆ
efekt, vyrobenƒ v počˆtači,“ vysvětluje v‚tvarn•k filmu Barry Chusid. „Pokud se to podařilo, budete po skončenˆ filmu přemƒšlet o tom, kde jsme asi nalezli horu, v nˆž jsme mohli postavit to, co jsme tam postavili.“ Št€b např•klad vybudoval několik venkovn•ch „plovouc•ch p•di•“ - obrovsk‚ch kulis, postaven‚ch na soustavě pohybliv‚ch ramen, se kter‚mi mohl režis†r pohybovat, zat•mco se v nich pohybovali herci. „Roland vzal celou jednu městskou ulici, s palmami, asfaltem, průčelˆmi domů, a umˆstil ji na ta obřˆ ramena – obrovskŠ stroje – a prohl•sil 'Teď musˆte ulicˆ proběhnout, nastoupit do auta a odjet pryč,'“, popisuje Cusack. „Prožil jsem při nat•čenˆ povodeň, pož•ry, sesuvy půdy, oblaka popela, zemětřesenˆ, v podstatě cokoliv, co si dok•žete představit. Prchal jsem ve veškerƒch dopravnˆch prostředcˆch, jakŠ si jen dovedete představit, od všech možnƒch katastrof, jakŠ si jen dovedete představit. Bylo to tak trochu divokŠ.“ To, co nedok€zali postavit tesaři a stavitel†, postavili poč•tačov• anim€toři, protože jedině ti dok€zali Emmerichovy vize přiv†st plně k životu. „Proch•zel jsem se po scŠně a všude byly obrovskŠ plochy modrŠho pl•tna,“ vzpom•n€ Cusack. „Ale nebylo to tak těžkŠ, jak jsem si představoval. Roland to měl všechno napl•novanŠ a dok•zal v•m vysvětlit, jak bude co vypadat, až to bude hotovŠ. Je tak sebevědomƒ, že je z•bavnŠ si byť jen představovat to, co si představuje on.“ „Na tomhle filmu mě zaujalo vˆcemŠně naprosto vše,“ ř•k€ Marc Weigert, kter‚ zast€val role vedouc•ho t‚mu vizu€ln•ch efektů a koproducenta. „Vˆce než polovinu filmu tvořˆ vizu•lnˆ efekty. Myslˆm, že Roland nalezl způsob, jak do tohohle filmu dostat prakticky libovolnou přˆrodnˆ katastrofu, jak• v•s napadne. Na třic•tŠ str•nce scŠn•ře je Los Angeles zničeno zemětřesenˆm o sˆle 10.5. Yellowstonskƒ park vybuchne a proměnˆ se v pades•t kilometrů širokƒ kr•ter plnƒ l•vy. Ale skutečnƒm důvodem, proč je spolupr•ce s Rolandem tak z•bavn•, je ten, že do každŠ scŠny přich•zˆ s něčˆm novƒm. Mohli byste si řˆkat, že už jste viděli filmy, v nichž dojde k zemětřesenˆ, ale on v•s přesvědčˆ o tom, že to ani n•hodou nebyla pravda.“ Film 2012 se rozrostl do obř•ch měř•tek, dokonce i na Emmerichovy poměry. „Je to mnohem velkolepějšˆ než cokoliv, co jste dosud viděli,“ tvrd• Cusack. „Na každŠ str•nce scŠn•ře je scŠna, u kterŠ jste byli nuceni přemˆtat o tom, co si asi Roland představoval, protože působila tak ambiciozně, tak monument•lně. Ale když sledujete Rolanda při nat•čenˆ, tak je zajˆmavŠ si všimnout, že nikdy nenˆ z ničeho zoufalƒ. Možn• je obklopenƒ obrovskƒmi kulisami nebo nekonečnƒmi plochami zelenŠho pl•tna, ale on všechno vidˆ ve svŠ hlavě. Vˆ naprosto přesně, co m• jak vypadat, a je schopen vydat všem takovŠ přˆkazy, aby jeho představy dokonale realizovali. Je to dost ohromujˆcˆ.“ Př•běh je prezentov€n ze dvou Œhlů pohledu: lid•, kteř• o nadch€zej•c•ch katastrofick‚ch ud€lostech věd•, a lid•, kteř• o něm nemaj• ani tušen•. Cusackův Jackson Curtis je obyčejn‚ občan, kter‚ se n€hodou dozv• o tom, že svět, jak ho zn€me, je u konce. Harald Kloser ř•k€, že tato postava nen• pouze symbolem div€ka, ale i někter‚ch tvůrců filmu. „Zn•m Jacksonovu postavu velice dobře, protože m•m dvě děti, jsem rozvedenƒ a jsem scen•rista. Ch•pete, co tu chci naznačit?“ směje se. „John je skvělƒ, prostě dokonalƒ. Nedok•zal jsem si pro tu postavu představit nikoho jinŠho,“ svěřuje se Kloser. Jackson, neŒspěšn‚ spisovatel, kter‚ pracuje jako řidič limuz•ny a sleduje, jak se jeho děti sbližuj• s nov‚m př•telem jeho b‚val† ženy, m€ ale do dokonalosti daleko. „Snažˆ se, aby se mu život •plně nerozpadl,“ popisuje Cusack. Ale na sc†n€ři herce zaujalo něco jin†ho. „Je to svƒm způsobem dost neobvyklƒ a z•bavnƒ scŠn•ř. Nevˆm, jestli jsem si řˆkal, že by konec světa mohl bƒt z•bavnƒ, ale v tomhle filmu je takovƒ šibeničnˆ humor, což mi připadalo dost zajˆmavŠ.“ Amandu Peet, kter€ ztv€rnila Jacksonovu b‚valou manželku Kate, l€kala př•ležitost pracovat s Emmerichem. „Je to mistr divokƒch akčnˆch sekvencˆ,“ ř•k€. „Ale myslˆm, že dok•že bƒt velice jemnƒ a m• smysl pro humor. Postavy jsou velice zajˆmavŠ. Ale předevšˆm m• velkŠ srdce, což se neprojevuje jenom v jeho filmech, ale i tehdy, když s nˆm spolupracujete. Myslˆ na všechno. Napřˆklad nat•čenˆ ve vodnˆch n•držˆch rozpl•noval na několik etap. Ptala jsem se ho, proč to nenatočˆme všechno najednou, a on se mě zeptal, jestli se mi chce bƒt řadu dnˆ po sobě od r•na do večera mokr• až na kost. Nat•čenˆ rozdělil kvůli n•m – nechtěl, abychom to museli přetrpět najednou.“ Pohled obyčejn†ho člověka je vyvažov€n př•během ze s•n• mocn‚ch ve Washingtonu tak, jak ho vid• Adrian Helmsley očima Chiwetela Ejiofora. Helmsley je vl€dn• vědec, kter‚ se rychle vyšvihne až do B•l†ho domu pot†, co objev• řadu
prob•haj•c•ch změn, kter† měn• zemsk† j€dro, zemskou kůru a atmosf†ru. „Adrian je protiv•hou Jacksona. Od zač•tku filmu vˆ, co se děje a jak si s tˆm vl•da hodl• poradit, ale v průběhu filmu o tom začˆn• pochybovat – přemƒšlˆ o tom, zda je spr•vnŠ se tak zachovat,“ vysvětluje Kloser. Ejiofora hlavn• motivy filmu fascinovaly. „ScŠn•ř jsem přečetl jednˆm dechem, nebyl jsem ho schopen odložit,“ svěřuje se. „Skvělƒ n•pad. Jde o přˆběh o lidech a lidskosti a boji s přˆrodnˆm chaosem, kterƒ může nastat. Myslˆm, že to je něco, co si všichni v současnosti velice dobře uvědomujeme. Všichni se sami sebe pt•me, za co jsme zodpovědnˆ.“ Helmsley se posl†ze se sv‚m dilematem svěř• n€čeln•kovi št€bu Carlovi Anheuserovi, kter†ho si zahr€l Oliver Platt. „Byl to pravděpodobně ten nejpřˆmočařejšˆ člověk ve filmu,“ m•n• o Anheuserovi Kloser. „Muž z BˆlŠho domu, drsň•k, nemilosrdnƒ. Ale pak do jeho role Mark Gordon obsadil Olivera Platta. Okamžitě se všechno změnilo.“ Platt dodal Anheuserovi, kter‚ stoj• pevně za n€zorem, že lidem nesm• vl€da prozradit, co se doopravdy děje – pro jejich vlastn• dobro, když už ne kvůli skutečnosti, že nelze zachr€nit všechny – lidsk‚ rozměr. „Je to praktickƒ člověk,“ ř•k€ o Anheuserovi Platt. „Snažˆ se vyřešit neuvěřitelně komplikovanou mor•lnˆ situaci. A jako pragmatik svůj pl•n vnˆm• jako velice mor•lnˆ. Jde tu o zachov•nˆ lidstva. Ale skutečnost, že nelze zachr•nit každŠho, je velice, velice zr•dn•.“ „Zpoč•tku jsme chtěli n•š přˆběh vypr•vět bez washingtonskŠ dějovŠ linie,“ vzpom•n€ Kloser. „Roland to už ve filmech dřˆve měl. Ale když jsme to nějakou dobu probˆrali, tak n•m došlo, že nemůžete uk•zat takovƒ z•sadnˆ vl•dnˆ projekt, aniž byste uk•zali i lidi, kteřˆ jsou za něj zodpovědnˆ.“ Emmerich a Kloser psali sc†n€ř během prezidentsk† kampaně a do filmu se původně rozhodli d€t prezidentku. „Když přišly odhady z Iowy, zavolal jsem na Rolanda, že to pro ženu prezidentku nevypad• moc dobře,“ směje se Kloser. Do role moudr†ho, citliv†ho prezidenta obsadili Dannyho Glovera. „Je to skvělƒ herec. Bez něj by ta role byla polovičnˆ. A myslˆm, že ho div•ci v takovŠmto rozs•hlŠm a drahŠm hollywoodskŠm filmu už nějakou dobu neviděli,“ m•n• castingov‚ vedouc• Gordon. „M•m r•d vƒrok 'lidŠ netvořˆ dějiny, dějiny tvořˆ je.' Každƒ z n•s je vytv•řen ud•lostmi, kterŠ se kolem n•s dějˆ,“ ř•k€ Glover. „Prezident Wilson musˆ učinit řadu obtˆžnƒch rozhodnutˆ v podmˆnk•ch, kterŠ si do tŠ doby nikdo nedovedl představit.“ „Nemyslˆm, že by se označil za silnŠho vůdce,“dod€v€ Glover. „Řekl by, že je prostě obyčejnƒ člověk, kterƒ se pokoušˆ o neobyčejnŠ věci. Je to člověk, kterƒ ostatnˆ lidi motivuje.“ Pr€ce na z€chraně v‚znamn‚ch uměleck‚ch děl vede prezidentova dcera Laura, kterou si zahr€la Thandie Newton. Laura ovšem nem€ až do posledn•ch chvil o skutečn†m Œčelu sv† pr€ce nejmenš• tušen•. Adrian a Laura se posl†ze velice sbl•ž•. Newton dostala ve filmu 2012 př•ležitost znovu si zahr€t po boku Dannyho Glovera, s n•mž se objevila ve filmu Milovan•, a tak† Ejiofora, s n•mž byla k viděn• ve sn•mku It Was an Accident. „Vždycky je přˆjemnŠ mˆt šanci pracovat ještě jednou s těmi, kterŠ m•te r•di,“ prohlašuje. „Je to deset let a Chiwetel jako herec ohromně vyspěl. M• potřebnŠ charisma – přejete mu, aby dok•zal svět zachr•nit. Chcete mu důvěřovat, vyzařuje z něj sˆla a mor•lnˆ dobro. Danny je jako otec – opravdu mu na mě z•ležˆ. Je •žasnŠ mˆt s nˆm takovƒ vztah.“ Posledn•m hlavn•m členem hereck†ho t‚mu je Woody Harrelson, kter‚ si zahr€l rozhlasov†ho moder€tora Charlieho Frosta. „Charlie m• pir•tskou rozhlasovou stanici, kter• vysˆl• z YellowstonskŠho parku, žije ve svŠm přˆvěsu a oznamuje světu, že se blˆžˆ konec,“ popisuje herec. „R•d hraji postavy jako Charlie – je přˆjemnŠ mˆt možnost všechno trochu přeh•nět. I když v Charlieho přˆpadě vlastně ani nebylo moc co přeh•nět,“ směje se. „Pokud byste soudili Rolanda jenom podle jeho filmů, řˆkali byste si, že je to agresivnˆ, drsnƒ, bezcitnƒ člověk – a pak byste s překvapenˆm zjistili, že je to ten nejpřˆjemnějšˆ člověk, jakŠho jste kdy poznali,“ pokračuje Harrelson. „Opravdu vˆ, co děl•, a m• jasno v tom, co chce. Vt•hne v•s do děje, jste napětˆm bez sebe – a nemůžete se tomu ubr•nit a musˆte film sledovat d•l.“ Film 2012 se nat€čel v průběhu pěti měs•ců v kanadsk†m Vancouveru. Nat€čelo se ve v•ce než třin€cti ateli†rech v pěti různ‚ch lokac•ch, a při nat€čen• bylo využito i dvou improvizovan‚ch venkovn•ch „jevišť“ s pohyblivou podlahou, kter€ byla osazena i palmami a vybavena modr‚m pl€tnem. Oblasti kolem Kamloops posloužily pro nat€čen• sc†n z Yellowstonsk†ho parku a z Tibetu a nat€čelo se tam t‚den. Nat€čen• bylo dokončeno v Los Angeles několika z€běry z exteri†rů. Odborn•k na speci€ln• efekty Mike Vezina ř•k€, že než bylo možn† zač•t nat€čet, než byly postaveny kulisy a napl€nov€ny kaskad†rsk† z€běry, bylo třeba se rozhodnout, kter† sekvence
budou vytvořeny na poč•tač•ch a kter† budou vytvořeny speci€ln•mi efekty př•mo během nat€čen•. „O takovƒch věcech se rozhoduje poměrně z•hy během přˆprav na nat•čenˆ,“ vysvětluje. Vezina byl zodpovědn‚ za vešker† efekty zemětřesen•. „Potřebovali jsme jedny z největšˆch strojů na 'vƒrobu' zemětřesenˆ, jakŠ jsem kdy viděl,“ žasne. „Abychom všechny naše stroje postavili, spotřebovali jsme asi 500 tisˆc tun oceli. Roland chce všechno co nejskutečnějšˆ. Takže když ve filmu uvidˆte, jak se herci pot•cejˆ na chvějˆcˆ se zemi, tak se skutečně fyzicky tř•sla zem i kulisy kolem nich. Nat•čeli jsme to na obrovskƒch plovoucˆch desk•ch o rozměrech okolo 750 metrů čtverečnˆch, takže na ně mohl umˆstit kulisy, auta, n•kladnˆ auta, letadla, cokoliv, a všechno se to otř•salo přesně tak, jak mělo. Bylo pro něj velice snadnŠ zařˆdit, aby herci na zemětřesenˆ reagovali tak, jak měli.“ Dalš•m n€ročn‚m Œkolem bylo nat€čen• ve vodě, kter† zab•r€ velkou č€st třet•ho dějstv• filmu. Bylo postaveno několikero různ‚ch kulis a každ† z nich měly vlastn• vodn• n€drž. Herci vyšplhali ke kulis€m po žebř•c•ch, a když bylo třeba, byly cel† kulisy spuštěny do n€drže s vodou. „Postavili jsme tři nebo čtyři druhy n•držˆ, kterŠ dělaly různŠ věci,“popisuje Vezina. „Měli jsme k dispozici chodbu, kterŠ jsme řˆkali 'nebezpečn• chodba', a přepouštěcˆ n•drž. Z tŠ jsme byli do chodby schopni napumpovat zhruba 30-38 tisˆc litrů vody, takže jsme dok•zali docˆlit efektu, kdy chodbu zaplavuje voda a lidŠ v chodbě před nˆ musejˆ prchat.“ Když bylo třeba upravit osvětlen• nebo kamery, vyzdvihl št€b kulisy i s herci z vody, udělaly se patřičn† Œpravy, herci a št€b znovu 'nastoupili' a kulisy se zase ponořily do vody. „Je to zvl•štnˆ,“ vzpom•n€ Cusack, „ačkoliv nat•čenˆ ve vodě bylo těžkŠ, tak mě to bavilo a přišlo mi to •žasnŠ. M•te pocit, že se pot•pˆte, protože kamery klesajˆ společně s v•mi.“ Při nat€čen• sn•mku 2012 měli s Rolandem Emmerichem na realizaci jeho specifick‚ch viz• možnost znovu spolupracovat odborn•ci na vizu€ln• efekty Volker Engel a Mart Weigert. Engel a Emmerich se znaj• už od roku 1988 ze Stuttgartu, kde Engel studoval filmovou školu. Emmerich ho najal pro pr€ce na filmu Měsˆc 44, a společně pot† pracovali i na Univerz•lnˆm voj•kovi, Godzille a Dni nez•vislosti. Weigert a Engel poprv† spolupracovali na filmu Den nez•vislosti. „Jednou z nejn•ročnějšˆch věcˆ bylo obrovskŠ množstvˆ různƒch katastrof, kterŠ se po celŠm světě rozpoutajˆ,“ m•n• Weigert. „M•me tu zemětřesenˆ, pukliny v zemi, je zničeno několik měst, povodně, obrovskŠ sopečnŠ erupce. A každou z nich jsme museli zpracovat. Museli jsme studovat a vyvˆjet věci, kterŠ ještě nikdo nedělal.“ „Je pochopitelnŠ, že jak se zlepšuje •roveň vizu•lnˆch efektů, zvyšujˆ se i n•roky div•ků a ti si tak jsou schopni všimnout sebemenšˆho detailu, kterƒ bychom nezpracovali zcela dokonale. Takže jsme nuceni se neust•le překon•vat a zajistit, že vše, co děl•me, bude působit stoprocentně re•lně. Cel• řada věcˆ, kterŠ jsme dělali, by před p•r lety vůbec nebyla možn•,“ popisuje Weigert. Prvn•m krokem Engela a Weigerta bylo vytvořit takzvanou previzualizaci, což je něco jako pohybliv‚ storyboard. Weigert ji popisuje jako „poměrně jednoduchŠ 3D zobrazenˆ celŠ scŠny. Jde o časově n•ročnƒ proces, šest až sedm měsˆců, během kterŠho se chopˆme každŠ z•sadnˆ scŠny filmu a provedeme jejˆ previzualizaci.“ Aby bylo jasn†, jak komplikovan€ složka vizu€ln•ch efektů je, vysvětluje n€m Weigert postup vzniku sekvence zemětřesen• v Los Angeles. „Začˆn•me tˆm, že se snažˆme přijˆt na to, kde bychom celou sekvenci mohli nat•čet, takže jsme začali hledat lokace v Los Angeles. Pak n•m došlo, že je nesmyslnŠ ji nat•čet kdekoliv, protože se v nˆ všechno rozpad•. Všechno se muselo pod vlivem zemětřesnˆ hƒbat: každ• palma, každ• poštovnˆ schr•nka, každŠ auto, každ• budova, to vše se musˆ buď zdemolovat nebo zřˆtit. Nakonec jsme se rozhodli vztyčit obřˆ modrŠ pl•tno. To naše bylo přes 180 metrů širokŠ a 12 metrů vysokŠ.“ Toto modr† pl€tno bylo um•stěno u Vezinova pohybliv†ho jeviště. „PohyblivŠ jeviště, kterŠ navrhl Mike Vezina, je skvěl• věc, protože umožňuje hercům chodit po zemi, kter• se skutečně chov• tak, jako by s nˆ zmˆtalo zemětřesenˆ o sˆle 10.5 stupně. Ať udělajˆ cokoliv, ať zahrajˆ cokoliv, uvěřitelněji to už udělat nejde. Všechno, co na tohle jeviště postavˆte, se bude otř•sat. V počˆtači jsme ten pohyb přesně duplikovali, protože tam, kde vidˆme modrŠ pl•tno, musˆme prostředˆ rozšˆřit o naše počˆtačově animovanŠ a musˆ přesně navazovat na to, co jsme natočili. Musˆme sledovat pohyby kamery a pohyby země, kter• se třese zcela nez•visle na všem ostatnˆm.“ Kromě všech zm•něn‚ch věc• měl i s€m režis†r naprosto jasnou představu o tom, jak by měla vypadat konečn€ podoba zemětřesen•. „Roland byl naprosto ne•stupnƒ ohledně toho, jak m• zemětřesenˆ působit,“ vysvětluje Weigert. „Zem se měla chovat takřka jako hladina moře. Třesoucˆ se jeviště n•m to zajistilo. My jsme z něj s Volkerem všechno odstranili, nakreslili na něj
rastr a natočili ho, takže jsme naprosto přesně viděli, jak se jeviště chov• – byli jsme schopni pohyby podlahy naprosto přesně zduplikovat. Všechno ostatnˆ v z•běru – všechno, co nest•lo na pohyblivŠm jevišti – bylo generovanŠ počˆtačově. Vytvořili jsme všechno, co se hƒbe – všechno, co je na tŠ ulici, za nˆ nebo nad nˆ, je počˆtačovŠ. Muselo to mˆt spr•vnŠ barvy a textury.“ Obvykle se pro vizu€ln• efekty často použ•vaj• samostatně poř•zen† z€běry, kter† jsou později zakomponov€ny na m•sta, kde se během nat€čen• nach€zelo modr† pl€tno. Ve filmu 2012 nebylo ale kvůli celkov† dynamice sc†n a seismick† aktivitě takov‚ postup možno použ•t. „Jsme v Los Angeles,“ ř•k€ Weigert. „LidŠ ho znajˆ. Byli tu. Vědˆ, jak vypad•. Pokud se n•m něco nepovede na osvětlenˆ, stˆnov•nˆ, textur•ch, okamžitě si toho všimnete a bude to působit jako videohra. To je něco, s čˆm se neust•le potƒk•me.“ Engel to potvrzuje. „Všechno, co děl•me, se snažˆme co nejvˆce zakl•dat na skutečnosti. Fyzika rozpadajˆcˆch se budov je poměrně jasn•, stejně jako napřˆklad chov•nˆ letadel. Vždycky si realitu trochu přizpůsobujeme, aby fungovala tak, jak ve filmu potřebujeme. Ale tohle přizpůsobenˆ m• svoje hranice, jinak přijdeme o div•ky. Moje pr•ce spočˆv• v tom, že dohlˆžˆm na to, aby k tomu nedošlo.“ Pot†, co je každ€ složka sc†ny pečlivě stvořena v poč•tači, je stejně pečlivě zničena. „Budova se musˆ rozložit na milion malƒch kousků, aby na ni bylo možnŠ aplikovat fyzik•lnˆ simulaci, kter• ukazuje, jak by se takov• budova rozpadla, kdyby se pod nˆ hƒbala země,“ vysvětluje d€le Weigert. „A tohle musˆme udělat s doslova stovkami budov, kterŠ jsou podŠl cesty, a tisˆcem malƒch prvků, kterŠ musejˆ bƒt v z•běru a musejˆ se hƒbat.“ A to vše jen kvůli jedin† sekvenci. „Natočit takovƒto film vyžaduje obrovskŠ množstvˆ lidˆ a hardwarovƒch a softwarovƒch zdrojů,“ shrnuje Weigert. „Po celŠm světě na něm pracuje asi deset nebo dvan•ct různƒch firem. Každ• z nich n•m poskytla kolem šedes•ti až sta lidˆ. Na dvě hlavnˆ sekvence jsme využili takŠ internˆ zaměstnance Sony Pictures. Takže ve vƒsledku na efektech pracovalo hodně přes tisˆc lidˆ. Co se času tƒče, j• a Volker jsme k dispozici prakticky od prvnˆch minut. Jenom ty dvě sekvence, kterŠ jsme dělali u n•s, vyžadovaly přes sto terabajtů diskovŠho prostoru, v němž jsou uloženy informace pro generov•nˆ každŠho snˆmku. Pro renderov•nˆ těchto dvou sekvencˆ jsme využili renderovacˆ farmu 250 počˆtačů. Ve filmu jako je tenhle můžete bez problŠmů počˆtat s potřebou zhruba petabajtu [jeden milion gigabajtů] informacˆ.“ A to vše pro realizaci Emmerichovy vize konce světa. „Roland Emmerich je předevšˆm bavič,“ soud• Weigert. „Vˆ, že ať už točˆ jakƒkoliv film, chce, aby si v prvnˆ řadě našel svŠ div•ky, a těmto div•kům chce udělat radost.“ Dlouholet† partnerstv• je v‚hodn† pro obě strany. „Roland neust•le cˆtˆ potřebu ukazovat lidem něco novŠho, něco odlišnŠho,“ komentuje Weigert. „To je pro n•s skvělŠ, protože to n•s motivuje. Byla by obrovsk• nuda, kdybychom dělali poř•d dokola totŠž. Neust•le se objevujˆ novŠ věci, kterŠ jsme zatˆm nedělali, novŠ věci, kterŠ musˆme prostudovat. Každou chvˆli se škr•beme na hlavě a řˆkame si, 'Jak to proboha m•me udělat?'. Ale nakonec na to přijdete,“ směje se. A co kdyby se skutečně bl•žil konec světa? Chtěli byste to vědět? Co byste dělali? Kloser už odpověď zn€. „Udělal bych přesně totŠž, co děl• Jackson Curtis. Popadl bych děti a vzal je někam do bezpečˆ, nakolik bych toho byl schopen.“ „Myslˆm, že tam šlo o to, že pokud by o tom věděli všichni, tak by ten pl•n selhal, protože by nastal naprostƒ chaos,“ m•n• Oliver Platt. „To, že si moje postava myslˆ, že to je spr•vnƒ n•zor, ještě neznamen•, že s nˆ n•zor sdˆlˆm. To jen abychom v tom měli jasno. Všichni si řˆk•me, že bychom to chtěli vědět, ale pokud nem•te šanci na z•chranu, opravdu to chcete vědět?“ Chiwetel Ejiofor nad touto ot€zkou už v minulosti přem‚šlel. „Stojˆm si za tˆm, že by se to lidŠ měli dozvědět. A n•sledky takovŠ informace by mohly bƒt poměrně z•sadnˆ. Je to jedna z komplikacˆ v našem filmu, takovŠ pochyby – neexistovala by na to jednoznačn• odpověď, v našem filmu nenˆ jednoznačn• odpověď a ani ve skutečnosti by jednoznačn• odpověď neexistovala.“ „Nevˆm jistě. Je to zajˆmav• ot•zka,“ shrnuje vše Cusack. „Komu byste zavolali, co byste udělali jako •plně poslednˆ věc? Myslˆm, že bych si možn• dal cigaretu. Přestal jsem kouřit, ale kdyby nastal konec světa, asi bych si dal cigaretu.“
O TVŮRCŠCH
JOHN CUSACK (Jackson Curtis) v současn† době nat€č• pro společnost MGM s vlastn• produkčn• společnost• New Crime Productions, kterou založil v roce 1997, film Hot Tub Time Machine. Pot† ho budeme moci vidět ve filmu The Factory. V letošn•m roce by měl m•t tak† premi†ru sn•mek Shanghai, v němž se objevuje společně s Gong Li a Chow Yun-Fatem. V ned€vn† době Cusack napsal, produkoval a zahr€l si v politick† satiře V•lka a.s. “činkoval tak† ve filmu Grace už nenˆ, takt†ž od New Crime Productions, kter‚ do kin uvedla společnost The Weinstein Company. V posledn• době jsme ho mohli tak† vidět v romantick† komedii Dˆtě z Marsu s Amandou Peet a Oliverem Plattem, či v kasovn•m hitu 1408 v režii Mikaela Hafstroma. Mezi jeho dalš• filmy patř• např•klad čern€ komedie Harolda Ramise Ledov• sklizeň na motivy rom€nu Scotta Phillipse, a Porota, v němž si zahr€l společně s Genem Hackmanem a Dustinem Hoffmanem. V roce 2003 se společně s Amandou Peet, Alfredem Molinou a Rayem Liottou objevil v thrilleru Identita, a v roce 2002 měl premi†ru sn•mek Max, kter‚ rež•roval Menno Meyjes a na kter†m se Cusack pod•lel i jako producent. Byl nominov€n na Zlat‚ globus za svůj v‚kon ve filmu Všechny moje l•sky, kter‚ byl inspirov€n stejnojmenn‚m rom€nem Nicka Hornbyho. Kromě toho, že ve filmu hr€l, se na něm pod•lel tak† jako koproducent a spoluautor sc†n€ře, společně se Stevem Pinkem a D.V. DeVincentisem. Za svůj v‚kon ve filmu V kůži Johna Malkoviche byl v kategorii Nejlepš• herec nominov€n na Independent Spirit Award. T†hož roku se objevil tak† ve filmu Cradle Will Rock, kter‚ napsal a rež•roval Tim Robbins. Z jeho dalš•ch sn•mků lze jmenovat např•klad Bl•znivou runway, Tenkou červenou linii, Jasnƒ terč, Con Air, Půlnoc v zahradě dobra a zla, kter‚ rež•roval Clint Eastwood, Vyššˆ z•jem, sn•mky Woodyho Allena Stˆny a mlha a Vƒstřely na Broadwayi, Vˆtejte ve Wellville, Za každou cenu, Vysˆl•me zpr•vy, Stůj při mně, Švindlˆři, Adaptace, Osm mužů z kola ven a Radši umřˆt. Cusack se tak† objevil v několika romantick‚ch komedi•ch, mimo jin† t†ž ve filmech L•sce na stopě a Zlatˆčka pro každŠho. Div€ky na sebe poprv† upozornil sv‚mi v‚kony v klasick‚ch filmech osmdes€t‚ch let, jak‚mi byly např•klad The Sure Thing, Řekni cokoliv a Sixteen Candles. CHIWETEL EJIOFOR (Adrian Helmsley) v současn† době nat€č• společně s Angelinou Jolie a Lievem Schreiberem sn•mek Salt v režii Phillipa Noyceho. Mezi jeho posledn• filmy patř• např•klad Endgame, sn•mek Ridleyho Scotta Americkƒ gangster a film Talk to Me, za kter‚ z•skal Independent Spirit Award za nejlepš• v‚kon ve vedlejš• roli a v němž si zahr€l společně s Donem Cheadlem. Mezi jeho dalš• ned€vn† filmy patř• tak† Červenƒ p•s Davida Mameta, Sexy botky, Čtyři bratři, sn•mek Spikea Lee Spojenec s Clivem Owenem, Jodie Foster, Christopherem Plummerem a Denzelem Washingtonem, a na Oscara nominovan‚ film Potomci lidˆ. V roce 1998 obsadil Ejiofora Steven Spielberg do sv†ho sn•mku Amistad, v němž ztv€rnili hlavn• role Morgan Freeman a Anthony Hopkins, a na tento Œspěch z€hy nav€zal rolemi v komedii Richarda Curtise L•ska nebesk•, ve filmu Woodyho Allena Melinda a Melinda a ve sn•mku Stephena Frearse Špˆna Londƒna, za kter‚ z•skal vysok† uzn€n• a obdržel za něj tak† cenu British Independent Film Award a Evening Standard Film Award v kategorii Nejlepš• mužsk‚ hereck‚ v‚kon. Mezi jeho televizn• role patř• mimo jin† i role v seri€lu CanterburskŠ povˆdky, a za svůj v‚kon po boku Toni Collette a Tima Rotha v televizn•m filmu Tsunami: N•sledky byl nominov€n na Zlat‚ globus a na NAACP Image Award. Svou filmovou a televizn• tvorbu se snaž• rovnoměrně vyvažovat tak† působen•m v divadle, kde se mimo jin† v Donmar Warehouse zahr€l tituln• roli v Othellovi v režii Michaela Grandage. Za tento svůj v‚kon z•skal v roce 2008 Olivier Award v kategorii Nejlepš• mužsk‚ hereck‚ v‚kon. D€le Œčinkoval např•klad ve hře Blue/Orange v režii Rogera Michella, a k viděn• byl tak† coby Romeo ve hře Romeo a Julie v nastudov€n• Tima Supplea. AMANDA PEET (Kate Curtis) je uzn€van€ a všestrann€ herečka, kter€ se proslavila celou řadou rozmanit‚ch rol• v romantick‚ch komedi•ch, dramatech i thrillerech. Naposledy jsme ji mohli spatřit ve filmu Akta X: Chci uvěřit. Kromě toho jsme mohli jej• hlas slyšet v animovan†m filmu Terra, kde postav€m propůjčili sv† hlasy např•klad i Luke Wilson, Evan Rachel Wood a Dennis Quaid.
Peet začne letos v l†tě pro společnost 20th Century Fox nat€čet sn•mek Gulliver's Travels s Jackem Blackem a Jasonem Segelem. Stejně tak jsme ji mohli před ned€vnem vidět v nez€visl†m filmu What Doesn't Kill You s Markem Rufallo a Ethanem Hawke. Aktu€lně dokončila nat€čen• dramatick† komedie Nicole Holofcenter s Catherine Keener. Tento sn•mek společnosti Sony Pictures Classic je zat•m st€le bezejmenn‚, ale jeho premi†ra je pl€nov€na na jaro 2010. Peet si tak† zahr€la společně s Johnem Cusackem v dramatu Dˆtě z Marsu. V roli Jordan McDeere se objevila v televizn•m seri€lu Aarona Sorkina Studio 60, v němž hlavn• role ztv€rnili Matthew Perry a Bradley Whitford. V roce 2006 debutovala na Broadwayi v obnoven† premi†ře komedie Neila Simona Barefoot in the Park. Společně s Patrickem Wilsonem tu hr€li novomanžele, kteř• v šedes€t‚ch letech žij• v Greenwich Village. Minul† l†to sklidila Peet velk† Œspěchy rol• ve hře Neila LaButea This Is How It Goes s Benem Stillerem a Jeffrey Wrightem. Mezi bezpočet jej•ch filmů patř• např•klad na Oscara nominovan‚ thriller Syriana s Mattem Damonem, Georgem Clooneym a Chrisem Cooperem. V roce 2005 se objevila po boku Ashtona Kutchera ve filmu Něco jako l•ska. K jej•m dalš•m filmům patř• i role ve sn•mku Woodyho Allena Melinda a Melinda s Willem Ferrellem, Můj soused zabij•k a jeho pokračov€n• , hit roku 2003 Lepšˆ pozdě nežli později s Jackem Nicholsonem a Diane Keaton, a thriller Identita, v němž si zahr€la společně s Johnem Cusackem a Rayem Liottou. V roce 2002 jsme ji mohli spatřit ve filmu Těžkƒ zločin s Morganem Freemanem a Ashleym Juddem a ve sn•mku Incident se Samuelem L. Jacksonem, Benem Affleckem a Sydneym Pollackem. T†hož roku si zahr€la i roli milenky Jeffa Goldbluma, kr€sn† a dobře zabezpečen† mlad† ženy, z€visl† na drog€ch, ve filmu Igby. Div€ky si Peet poprv† z•skala svou rol• Jack v Œspěšn†m televizn•m dramatick†m seri€lu Jack & Jill. OLIVER PLATT (Carl Anheuser) je Œspěšn‚m filmov‚m, televizn•m i divadeln•m hercem. Naposledy se objevil ve filmu Rona Howarda Frost/Nixon po boku Franka Langelly, Kevina Bacona a Sama Rockwella a v komedii Harolda Ramise Year One s Jackem Blackem a Michaelem Cerou. Zanedlouho bude k viděn• ve filmu Nicole Holofcenter Please Give s Catherine Keener. Mezi jeho posledn• filmy patř• Casanova v režii Lasse Hallströma a Ledov• sklizeň s Johnem Cusackem a Billy Bobem Thorntonem. K jeho dalš•m filmům se řad• např•klad Smˆch ze z•hrobˆ, Skand•l!, Manželstvˆ s mafiˆ, Podnikav• dˆvka, Hr•či se smrtˆ, Pohlednice z Hollywoodu, Neslušnƒ n•vrh, Tři mušketƒři, Čas zabˆjet, Dr. Dolittle, Simon Birch, Jezero, Neřˆkej ani slovo a Večeře s April. Platt debutoval coby producent na nez€visl†m sn•mku Žranice, kter‚ společně rež•rovali a tak† si v něm zahr€li Stanley Tucci a Campbell Scott. Později s Tuccim znovu spolupracoval na tvorbě filmu Podvodnˆci. Na televizn•ch obrazovk€ch jsme Platta mohli vidět v Œspěšn† minis†rii The Bronx is Burning, v n•ž si zahr€l společně s Johnem Turturro a Danielem Sunjatou. Za svůj v‚kon byl nominov€n na cenu SAG. Platt vystudoval Tufts University v oboru drama a okamžitě začal pracovat v m•stn•m divadle. Zahr€l si ale tak† v řadě her v newyorsk‚ch divadlech, mimo jin† např•klad ve hře Bouře či ve hře Johna Guareho Moon over Miami. Velk‚ Œspěch u div€ků i kritiky slavil tak† sv‚m v‚konem v roli sira Tobyho Belche ve hře Briana Kulicka Twelfth Night. Za svůj v‚kon na Broadwayi ve hře Conora McPhersona Shining City byl nominov€n v kategorii Nejlepš• hereck‚ v‚kon v hlavn• roli na cenu Tony. Hra samotn€ byla nominov€na v kategorii Nejlepš• divadeln• hra. Mezi jeho dalš• oceněn• patř• nominace na Zlat‚ globus a cenu Emmy za roli Russell Tuppera v seri€lu Huff a tak† nominace na Emmy za roli poradce Olivera Babishe v popul€rn•m dramatick†m seri€lu Z•padnˆ křˆdlo. Dalš• nominace se dočkal za svou epizodn• roli televizn•ho producenta Freddyho Prunea v seri€lu Plastick• chirurgie s.r.o. THANDIE NEWTON (Laura Wilson) byla v posledn• době k viděn• ve filmu Olivera Stonea W s Joshem Brolinem, v němž ztv€rnila ministryni zahraničn•ch věc• Condoleezzu Rice, a ve sn•mku Guye Ritchieho Rock'n'Rolla s Gerardem Butlerem a Tomem Wilkinsonem. Předt•m jsme ji mohli vidět v komedii Davida Schwimmera Maraton l•sky s Hankem Azariou a Simonem Peggem. Newton byla vyzdvihov€na za jej• v‚kon ve filmu Crash, kter‚ v roce 2006 z•skal Oscara v kategorii Nejlepš• film, a za nějž z•skala ceny SAG a BAFTA.
Ve sv‚ch šestn€cti letech z•skala v průběhu studia modern•ho tance v London Art Educational School hlavn• roli v kritikou velmi ceněn†m filmu o dosp•v€n• Flirtov•nˆ. Newton se do Anglie vr€tila, aby zde vystudovala antropologii na univerzitě v Cambridge, a v průběhu studia byla k viděn• ve filmech Interview s upˆrem Neila Jordana a Jefferson v Pařˆži v režii Jamese Ivoryho. Mezi jej• dalš• sn•mky patř• např•klad Norbit, Za branami pekla, Obleženˆ Bernardo Bertolucciho, Štěstˆ na dosah, Pravda o Charliem, Mission: Impossible II a Milovan• Jonathana Demmeho. Na televizn•ch obrazovk€ch jsme ji mimo jin† mohli vidět v roli Kem v hitov†m seri€lu stanice NBC Pohotovost. DANNY GLOVER (prezident Thomas Wilson) v současn† době nat€č• film Neila LaButea Death at a Funeral. Před ned€vnem jsme Glovera mohli vidět v Œspěšn†m filmu Billa Crondona Dreamgirls, ve filmu Bez slitov•nˆ režis†ra Clementa Virgo, sn•mku Antoine Fuqua Odstřelovač či ve filmu Michela Gondryho Prosˆme přetočte. Glover se tak† ned€vno objevil v Œspěšn†m dramatick†m seri€lu Brothers & Sisters stanice ABC. Na televizn•ch obrazovk€ch, pl€tnech kin i divadeln•ch prknech o sobě d€v€ nepřehl†dnuteln‚m způsobem vědět už v•ce než 25 let. M€ na sv†m kontě pestrou paletu filmů, od hitov† s†rie Smrtonosn• zbraň až po menš• nez€visl† filmy jako To Sleep With Anger, na kter†m se pod•lel jako vedouc• v‚roby a za v‚kon v něm z•skal Independent Spirit Award. Jmenovat můžeme tak† filmy Bopha!, Manderlay, Missing in America a filmovou verzi hry Athola Fugarda Boesman and Lena. Poprv† na sebe upozornil sv‚m broadwaysk‚m debutem ve hře Master Harold...and the Boys, po jehož Œspěchu ho režis†r Robert Benton obsadil do jeho prvn• hlavn• role ve filmu Mˆsta v srdci, nominovan†m na Oscara. N€sleduj•c•ho roku se Glover objevil ve dvou filmech, nominovan‚ch na Oscara v kategorii Nejlepš• film: ve filmu Svědek Petera Weira a ve filmu Stevena Spielberga Purpurov• barva. Za svůj v‚kon v televizn•m filmu stanice HBO Mandela z•skal Cable ACE Award, Image Award a byl nominov€n na cenu Emmy. Na tu byl tak† nominov€n za pr€ci na seri€lu Osaměl• holubice a na televizn•m filmu Pˆseň svobody. Glover zast€v€ funkci velvyslance UNICEF a za sv† z€sluhy v oblasti služeb veřejnosti byl oceněn v roce 2002 cenou Marian Anderson Award, v roce 2003 cenou NAACP Chairman's Award a v roce 2004 cenu BET Lifetime Achievement Award. WOODY HARRELSON (Charlie Frost) překvapuje svou neobvyklou směsic• charismatu a talentu div€ky i filmov† kritiky sv‚mi rolemi jak v mainstreamov‚ch, tak i v nez€visl‚ch projektech. Harrelson sv† širok† hereck† rozpět• ned€vno potvrdil v komedi•ch Poloprofesion•l s Willem Ferrellem a Andrem Benjaminem, ve filmu Surfer, Dude s Matthewem McConaugheym a v dramatu Sedm životů v hlavn• roli s Willem Smithem. Současně byl k viděn• po boku Joshe Brolina, Javiera Bardema a Tommy Lee Jonese v oscarov†m sn•mku Tahle země nenˆ pro starƒ bratř• Coenů. Stejně tak byl ned€vno k viděn• ve filmu Brada Andersona Transsiberian, filmu Stuarta Townsenda Battle in Seattle a tak† ve sn•mku Zaka Penna The Grand. V současn† době přich€z• do kin jeho nov‚ film Země zombie režis†ra Rubena Fleischera, v němž si spolu s n•m zahr€l Jesse Eisenberg. Kromě toho se v tomto roce objevil v nez€visl†m sn•mku The Messenger s Benem Fosterem v režii Orena Movermana, a Defendor s Kat Dennings pod režijn•m veden•m Petera Stebbingse. Sv‚m v‚konem v roli kontroverzn•ho vydavatele Larryho Flynta ve sn•mku Miloše Formana Lid vs. Larry Flynt si vysloužil nominace na Oscara, Zlat‚ globus a cenu SAG. Mezi dalš• v‚znamn† filmy v jeho kari†ře patř• např•klad Když se setmˆ, Boxeři, Tenk• červen• linie, Hi-Lo Country, Ed TV, Vrtěti psem, Vˆtejte v Sarajevu, Kingpin, Takovˆ norm•lnˆ zabij•ci, Neslušnƒ n•vrh, Bˆlˆ muži neumějˆ sk•kat, Zmražen• pojistka, Temnƒ obraz, The Prizewinner of Defiance, Ohio či Zˆtra nehrajeme. Harrelson na sebe miliony div€ků poprv† upozornil jako člen hereck†ho t‚mu seri€lu stanice NBC Na zdravˆ. Za svou roli barmana Woodyho Boyda z•skal v roce 1988 Emmy a během osmi let, po kter† se v seri€lu objevoval, byl na tuto cenu nominov€n ještě čtyřikr€t. V roce 1999 si vysloužil dalš• nominaci na Emmy pot†, co se objevil v seri€lu Frasier, kter‚ z děje Na zdravˆ vych€zel. Později se do televize vr€til s rol• v hitov†m seri€lu Will a Grace.
ROLAND EMMERICH (režie, sc†n€ř, vedouc• v‚roby) naposledy rež•roval, napsal a produkoval prehistorick‚ velkofilm 10000 př. n. l., kter‚ měl premi†ru na jaře 2008. Mezi jeho předchoz• filmy patř• kasovn• trh€ky Den nez•vislosti s Willem Smithem, Den potŠ s Jakem Gyllenhaalem a Dennisem Quaidem, Patriot s Melem Gibsonem a Heathem Ledgerem, Godzilla, Hvězdn• br•na a Univerz•lnˆ voj•k, což byl jeho prvn• americk‚ film. Emmerich začal svou filmovou kari†ru v rodn†m Německu, kde vystudoval film na filmov† škole v Mnichově. Jeho z€věrečnou studijn• prac• byl celovečern• film Princip Noemovy archy, kter‚ se zŒčastnil v roce 1984 Berl•nsk†ho filmov†ho festivalu a posl†ze byl uveden do kin ve v•ce než 20 zem•ch. Na z€kladě tohoto Œspěchu Emmerich založil vlastn• produkčn• společnost Centropolis Film Productions, pod jej•ž z€štitou produkoval, napsal a rež•roval filmy Joey, Ghost Chase a Měsˆc 44. V roce 2007 Emmerich produkoval film (Ne)lidskƒ kšeft, působiv† drama o problematice ileg€ln•ch imigrantů mezi Mexikem a USA. HARALD KLOSER (produkce, sc†n€ř, hudba) se v posledn• době jako scen€rista, vedouc• v‚roby a autor soundtracku pod•lel na prehistorick†m velkofilmu 10000 př. n. l. Ve světě filmu byl zn€m‚ předevš•m jako hudebn• skladatel a je autorem hudby k cel† řadě filmov‚ch i televizn•ch projektů, mezi něž patř• v posledn• době např•klad televizn• film Dr•žďany, film Vetřelec vs. Pred•tor nebo sn•mek Rolanda Emmericha Den potŠ. Mezi jeho předchoz• tvorbu se řad• celovečern• filmy Třin•ctŠ patro a The Harmonists a televizn• film Otcovy hřˆchy.
