Utváření, ochrana a interpretace montánního dědictví na příkladu Jáchymovska Jakub Jelen, Zdeněk Kučera
[email protected];
[email protected];
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Centrum pro výzkum v kulturní a historické geografii (KUHIG)
OBSAH
Co je montánní dědictví?
Krušnohoří
Dědictví Jáchymovska
MONTÁNNÍ DĚDICTVÍ Podkategorie dědictví industriálního Soubor hmotného i nehmotného dědictví odkazující na těžební aktivity Důlní díla související přímo s povrchovou nebo hlubinnou těžbou (dobývky, šachty, štoly) Stavebně-technické a provozní objekty (zpracovny a úpravny rud) Energetická díla související s pohonem báňských zařízení Technické vybavení a zařízení Postupy, technologie a vzdělanost
Montánní krajiny Tradice, hornické slavnosti
Hornictví – rudné x uhelné
MONTÁNNÍ CESTOVNÍ RUCH Mladší forma cestovního ruchu Souvisí s útlumem těžby a zánikem důlních děl
Podzemní prostory mají vysoký potenciál pro cestovní ruch V roce 2012 navštívilo hornická muzea a skanzeny v Česku na půl milionu osob (MAG Consulting) Atraktivnost je založena na zážitku spojeném se vstupem do podzemí Návštěvníci mohou spatřit původní důlní techniku přímo v prostředí, kde byla používána Montánní cestovní ruch představuje velmi zajímavý segment - díky silné průmyslové tradici má Česko v tomto směru co nabídnout
OCHRANA MONTÁNNÍHO DĚDICTVÍ Zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči Národní kulturní památky montánního charakteru důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren důl Jeroným v Čisté u Sokolova soubor hornických památek v Březových Horách (Příbram) důl Mauritius (Abertamy – Krušné hory) a další …
Na seznamu UNESCO: Černouhelné doly ve Valonsku (Belgie) Královské solné doly Wieliczka a Bochnia (Polsko)
Uhelný důl Zollverein v Essenu (Německo)
Nominace hornické kulturní krajiny Krušnohoří na seznam UNESCO
KRUŠNOHOŘÍ Výjimečná rozmanitost nerostných surovin v malém geografickém prostoru (od stříbra, cínu, olova či železa přes kobalt, vizmut, nikl nebo wolfram až po černé uhlí a uran)
Velmi dlouhá doba hornické historie (více než osm století) Obrovské množství dochovaných montánních památek Přeshraniční charakter hornické kulturní krajiny Výjimečnost Krušnohoří doklady o těžbě a zpracování surovin (šachty a štoly, haldy a pinky, hutě a úpravny a další budovy) montánní infrastruktura (vodní příkopy a plavební kanály, báňské rybníky, dopravní cesty aj.) hornické krajiny (rozsáhlé krajinné areály nesoucí stopy po těžbě a zpracování surovin) řemeslné a průmyslové výroby související s těžbou a jejím ukončením (výroba modré kobaltové barvy, řezbářství, krajkářství) horní města a jejich sociální a administrativní struktury místa zvláštního významu pro montánní vědy (první hornické učiliště na světě v Jáchymově od r. 1716)
PŘEHLED VÝVOJE OBLASTI 13. stol.
16. – 17. stol.
První osídlení, vznik osad, počátky hornictví Objev stříbrných ložisek– 1516 založení města Jáchymov stříbro
18. stol.
Postupný úpadek těžby stříbra, těžba cínu, kobaltu nebo železné rudy Objev uranových ložisek, výroba uranových barev a radia
19. stol
Po roce 1945 – odsun německého obyvatelstva 20. stol
uran
Železná opona, těžba uranu pro SSSR Po roce 1989 ‒ obnovení přeshraničních vazeb,
dnes
rozvoj turistického ruchu
železná opona
Autor: Jiří Loskot
Autor: Jiří Loskot
JÁCHYMOV Historické hornické město
Současné lázeňské město (radon) Letos slaví 500 let od založení (1516 – Šlikové) V současnosti kolem 3 000 obyvatel
Jáchymovské dědictví lze rozdělit do několika kategorií
Stříbrné dědictví
Uranové dědictví
Nesnadné dědictví
Dědictví jako turistická atrakce
Další využití dolů
Stříbrné dědictví znak Jáchymova
Uranové dědictví
Nesnadné dědictví
Dědictví jako turistická atrakce
Další využití dolů
Centrum stříbrné těžby – Jáchymov V roce 1518 měl Jáchymov okolo 18 000 obyvatel 2. největší město v království
Za 100 let vytěženo přes 300 000 kg stříbra Ražba stříbrných mincí – tolary (1 000 000 kusů) Hlavní doly: Svornost, Rovnost, Bratrství Královská mincovna
Po celou dobu těžby horníci naráželi na smolinec (UO2)
stříbro
tolary
důl Svornost
Stříbrné dědictví
Uranové dědictví
Nesnadné dědictví
Dědictví jako turistická atrakce
Další využití dolů
Od 19. století byl uran těžen pro výrobu barev (žluť, oranž, zeleň) Roku 1898 M. C. Sklodowská objevuje nový prvek ‒ radium Uran těžen pro extrakci radia
Po 2. sv. válce těžba pro SSSR (jaderné zbraně) Otevřeno mnoho dolů, vyraženo přes 3 000 km chodeb Mezi lety 1946–1964 vytěženo přes 7 000 tun uranové rudy
továrna na uranové barvy
stavba uranového dolu Eduard
roztoky uranových barev
Stříbrné dědictví
Uranové dědictví
Nesnadné dědictví
Dědictví jako turistická atrakce
Další využití dolů
Nesnadné dědictví = problematika odlišného vnímání a interpretace určitých událostí Obecně je v rámci dědictví vyzdvihováno to, co se považuje za pozitivní, co odkazuje na minulý (někdy) idealizovaný stav nebo se vnímá jako hodné následování Záměrně se vylučuje to, na co je nežádoucí vzpomínat, co je nepříjemné
výsypka Eduard
obnovené fragmenty lágru Svornost
NESNADNÉ DĚDICTVÍ JÁCHYMOVSKA Období těžby uranu pro potřeby SSSR (1945–1963) Tzv. temný cestovního ruch (dark tourism) Tábory nucených prací a nápravní pracovní tábory, tzv. lágry Tábory prošlo přes 70 000 trestanců (tzv. muklové, MUKL = muž určený k likvidaci). Přibližně jednu třetinu z nich tvořili političtí vězni (ostatní vězni se řadili do kategorie kriminálních či retribučních) Věž smrti
obnovené fragmenty lágru Svornost
3D MODELY TÁBORŮ Kromě několika obnovených fragmentů tábora Svornost se nic nedochovalo Virtuální rekonstrukce - 3D modely pracovních táborů Svornost a Rovnost Umístěny v expozici Štoly č. 1 3D modely lágrů Svornost a Rovnost
Stříbrné dědictví
Uranové dědictví
Nesnadné dědictví
Dědictví jako turistická atrakce
Další využití dolů
Turistické atraktivity – Štola č. 1, muzeum Královská mincovna Naučné stezky– Jáchymovské peklo, Radonová stezka, Stříbrná stezka
muzeum Královská mincovna
Štola č. 1
Stříbrné dědictví
Uranové dědictví
Nesnadné dědictví
Dědictví jako turistická atrakce
Další využití dolů
Důlní díla jsou využívána k mnoha dalším účelům Bratrství – stříbrný důl ze 16. století (1540); nyní využíván jako úložiště institucionálního radioaktivního odpadu
je zde uloženo více než 2 100 barelů s celkovou radioaktivitou okolo 1.8 TBq
útroby dolu Bratrství
ZÁVĚR Montánní dědictví je součástí kulturního dědictví a zasluhuje patřičnou ochranu i interpretaci Z pozůstatků po těžbě se stává turistická atraktivita Prezentace dědictví na Jáchymovsku Muzeum Královská mincovna Prohlídky podzemí (Štola č. 1, důl Svornost)
Virtuální prezentace 3D modelů zaniklých táborů Svornost a Rovnost
Budoucnost – zápis na seznam UNESCO ?
Děkuji za pozornost Jakub Jelen, Zdeněk Kučera
[email protected];
[email protected]
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Centrum pro výzkum v kulturní a historické geografii (KUHIG)