Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví
Účtování cenných papírů ve finančních institucích Diplomová práce
Autor:
Andrea Volínová Finance, finanční obchody
Vedoucí práce:
Mgr. Alena Klumparová
Praha
Duben, 2009
1
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Praze dne 15.4.2009
Andrea Volínová
2
Poděkování:
Ráda bych poděkovala paní Mgr. Aleně Klumparové za odborný dohled a vedení při přípravě a dokončení této diplomové práce.
3
Anotace:
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku cenných papírů a jejich účtování ve finančních institucích. Předsevzetím je seznámit s těmito nástroji jednoduchým shrnutím současných přístupů k používání cenných papírů a popsat jejich účtování. V první části je uveden popis jednotlivých druhů cenných papírů, jejich nejčastější členění a dále navazují právní a koncepční aspekty cenných papírů. Hlavní část práce je zaměřena na cenné papíry z hlediska jejich účtování včetně příkladů, přičemž předmětem samostatných kapitol jsou repo obchody a obchody s cennými papíry pro klienty. V závěru práce je stručně popsáno vykazování a zdanění cenných papírů.
Klíčová slova:
cenný papír, finanční nástroj, finanční aktivum, finanční závazek, kapitálový nástroj, reálná hodnota, naběhlá hodnota, repo obchod.
Abstract:
This thesis deals with the issue of securities and securities accounting methodology in financial institutions. The aim is to introduce these instruments by providing a simple overview of the currently applied approaches to securities and to describe which accounting methods are applied. The first part of the thesis provides and overview of individual forms of securities, their most usual classifications, as well as legal and conceptual aspects of securities. The main part of the thesis then deals with securities with respect to accounting, including examples, while particular chapters of this part focus on repo transactions and securities trading on behalf of clients. The thesis concludes by a short description of the processes of declaration and taxation of securities.
Keywords:
Security, Financial instrument, Financial asset, Financial liability, Capital instrument, Real value, Amortised cost, Repo transaction
4
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1
2
3
Kategorie a druhy cenných papírů .................................................................................. 8 1.1
Definice cenných papírů .......................................................................................... 8
1.2
Základní rozdělení cenných papírů ........................................................................ 10
1.3
Nejběžnější cenné papíry ....................................................................................... 14
1.3.1
Akcie................................................................................................................ 14
1.3.2
Dluhopis (obligace) ......................................................................................... 16
1.3.3
Hypoteční zástavní listy .................................................................................. 19
1.3.4
Pokladniční poukázky ..................................................................................... 20
1.3.5
Depozitní certifikáty ........................................................................................ 21
1.3.6
Směnky ............................................................................................................ 21
1.3.7
Podílové listy ................................................................................................... 23
Legislativní a koncepční rámec cenných papírů ........................................................... 24 2.1
Obecné právní prameny ......................................................................................... 24
2.2
Zvláštní právní prameny ........................................................................................ 25
2.3
Právní prameny upravující práva a povinnosti účastníků kapitálového trhu ......... 26
2.4
Koncepční a právní rámec účetnictví ..................................................................... 26
Hlavní aspekty v účetnictví cenných papírů ................................................................. 28 3.1
3.1.1
Finanční aktivum, finanční závazek a kapitál podle IFRS .............................. 29
3.1.2
Kategorie finančních aktiv a finančních závazků podle IFRS ........................ 32
3.2
4
Základní účetní metody pro cenné papíry .............................................................. 28
Oceňování cenných papírů ..................................................................................... 34
3.2.1
Reálná hodnota ................................................................................................ 35
3.2.2
Naběhlá hodnota a naběhlý úrok ..................................................................... 38
3.2.3
Cenné papíry přeceňované na reálnou hodnotu............................................... 39
3.2.4
Cenné papíry přeceňované na naběhlou hodnotu ............................................ 40
3.3
Opravné položky k cenným papírům ..................................................................... 40
3.4
Přesuny mezi kategoriemi cenných papírů............................................................. 41
3.5
Držení vlastních dluhopisů ..................................................................................... 46
3.6
Maržové obchody ................................................................................................... 46
Repo obchody ............................................................................................................... 48 5
5
6
7
4.1
Právní formy repo obchodů .................................................................................... 48
4.2
Základní účetní otázka ........................................................................................... 49
4.3
Repo obchody s Českou národní bankou ............................................................... 51
4.4
Krátký prodej ......................................................................................................... 54
4.5
Repo obchody v širším pojetí ................................................................................. 56
Obchody s cennými papíry pro klienty ......................................................................... 57 5.1
Obstarání koupě a prodeje cenných papírů ............................................................ 57
5.2
Úschova cenných papírů ........................................................................................ 59
5.3
Správa cenných papírů ........................................................................................... 61
5.4
Uložení cenných papírů.......................................................................................... 63
5.5
Obhospodařování cenných papírů .......................................................................... 63
5.6
Obstarání emise cenných papírů ............................................................................ 66
Vykazování cenných papírů.......................................................................................... 70 6.1
Položky rozvahy ..................................................................................................... 70
6.2
Položky výkazu zisku a ztráty ................................................................................ 71
Zdanění cenných papírů ................................................................................................ 73 7.1
Zdanění výnosů z cenných papírů .......................................................................... 73
7.2
Zdanění úroků poskytnutých v České republice .................................................... 74
Závěr .................................................................................................................................... 76 Seznam použité literatury a dalších pramenů: ..................................................................... 77 Příloha č. 1 ........................................................................................................................... 79 Příloha č. 2 ........................................................................................................................... 84 Příloha č. 3 ........................................................................................................................... 86
6
Úvod Tato diplomová práce je věnována teoretickým a praktickým otázkám cenných papírů zejména z pohledu účetnictví finančních institucí. Práce uvádí definice, druhy, kategorie, legislativu, účtování, vykazování a zdanění cenných papírů. Hlavní zaměření je však na účetní problematiku cenných papírů.
Předsevzetím, tedy cílem, je seznámit s těmito nástroji jednoduchým shrnutím současných přístupů k používání cenných papírů, tj. k obchodování, a popsat jejich účtování. Správné účtování cenných papírů je neobyčejně důležité. Poskytuje danému subjektu, akcionářům, finančním úřadům a široké veřejnosti informace o tom, jaký dopad mají tyto aktivity na finanční situaci daného subjektu. Účtování o cenných papírech včetně jejich daňových dopadů je velmi komplexní problematikou. Tato situace je ještě více umocněna dynamickým vývojem finančních trhů a zaváděním nových komplexních finančních instrumentů.
Text je rozdělen do sedmi kapitol. První kapitola je úvodní a pojednává o definici cenných papírů, druzích a kategoriích cenných papírů. Obsahem druhé kapitoly jsou právní aspekty cenných papírů. Třetí kapitola o hlavních aspektech v účtování cenných papírů začíná základními účetními metodami pro cenné papíry, následuje oceňování cenných papírů, opravné položky k cenným papírům a další výklad od přesunů mezi jednotlivými kategoriemi cenných papírů až po maržové obchody. Předmětem samostatných kapitol jsou repo obchody a obchody s cennými papíry pro klienty. Šestá kapitola se zabývá vykazováním cenných papírů. Poslední kapitola popisuje zdanění cenných papírů, jejímž předmětem je pouze rozhodující daň týkající se cenných papírů v České republice, kterou je daň z příjmu fyzických a právnických osob, stručně rozebrán je také specifický problém srážkové daně u některých finančních kontraktů s nerezidenty.
Téma účtování cenných papírů ve finančních institucích jsem zvolila z toho důvodu, že se s danou problematikou často setkávám, byť ne zcela přímo, nicméně pokládám tuto oblast za velmi zajímavou a vidím v ní velké rezervy pro další rozvoj zejména v České republice.
7
1 Kategorie a druhy cenných papírů V této úvodní kapitole je popsána definice, základní členění a nejběžnější druhy cenných papírů. Předmětem této kapitoly nejsou operace s cennými papíry pro klienty a repo obchody, tyto operace jsou předmětem jiných kapitol.
1.1 Definice cenných papírů Vůbec na začátku studia cenných papírů je třeba co nejpřesněji vymezit samotný pojem „cenný papír“. Právního pojmu cenný papír bylo poprvé významnějším způsobem použito ve Všeobecném německém obchodním zákoníku vyhlášeném ve sbírce říšských zákonů pod. č. 1/1863 ř.z. a od té doby se již několik právních generací snaží tento pojem definovat. Z hlediska alespoň české právní teorie v současnosti jsou spíše objevovány a „oprašovány“ definice z přelomu 19. a 20. století, které se přizpůsobují novým podmínkám.1
Cenné papíry jsou v jejich obecnějším slova smyslu vymezovány jako jakékoli dokumenty, které dokládají vznik nějakého práva, jsou nutné k uplatnění nějakého práva, případně jsou základem a integrální součástí některého práva. Cenné papíry v tomto širším slova smyslu mohou zahrnovat i dokumenty, jako jsou například společenské smlouvy, jmenování, smlouvy o dílo a podobně.
Užší skupinou cenných papírů jsou cenné papíry pojaté způsobem, jak vystupují na kapitálovém trhu, tedy cenné papíry v užším slova smyslu. Zde se jedná již jen o cenné papíry vtělující do sebe určité právo nebo práva a poskytující možnost jeho držiteli nebo majiteli tato práva užívat a používat, případně s nimi disponovat.
V soudobé praxi se již vůbec nemusí jednat o dokumenty v listinné podobě, ale může jít i o datové záznamy tato práva obsahující jiným způsobem – pak se jedná o zaknihovanou podobu.
1
Kotásek, J.; Pihera, V.; Pokorná, J.; Radan, P.; Vítek, J. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů,
str. 11 - 12
8
V ČR neexistuje všeobecná legální definice cenného papíru uvedená v zákoně. Existují definice partikulární (částečné, dílčí) použitelné pro jednotlivé zákony – konkrétně jde o partikulární legální definici v devizovém zákoně pouze pro účely tohoto zákona, která cenné papíry pojímá jako listiny nebo nahrazující zápisy, s nimiž je spojeno právo účasti na majetku nebo právo na peněžní plnění.2 Jak lze usoudit z této definice, počítá již s cennými papíry zaknihované podoby, které bychom podřadili pod zápisy nahrazující listiny.
Účinný zákon o cenných papírech poskytuje demonstrativní výčet druhů cenných papírů (pro jeho uvození je užito slovo zejména). Z toho vyplývá, že i další instituty mohou být cennými papíry (tzn. i jiné druhy, pokud splňují teoretickou definici cenného papíru). Musí však být vydány na základě ustanovení právního řádu. Konkrétní výčet druhů cenných papírů je uveden v kapitole 1.3.
Teoretickoprávní definice cenného papíru jej nahlíží jako objekt mající čtyři znaky – cenný papír je listina (1) o právu (2), se kterou je toto právo těsně spjato (3) a toto právo je soukromoprávní majetkové právo (4). Tato definice by ale nezahrnovala zaknihované cenné papíry tvořené položkami v centrální evidenci Střediska cenných papírů3 nebo centrálního depozitáře. Tento definiční nedostatek lze vyřešit nahrazením „listiny“ termínem „nosič“, po jehož použití by již definice zahrnovala jak listinné, tak i zaknihované cenné papíry.
Je důležité zdůraznit rozdíl mezi cennými papíry a investičními nástroji, který nemusí být na první pohled zjevný. Cenné papíry jsou v českém právu delší dobu existující institut, který nalezneme již v zákoně č. 67/1875 ř. z., jenž se týče organizace burs. Naproti tomu investiční nástroje byly do českého právního prostředí zavedeny až v rámci harmonizace s právem Evropského společenství zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
2
3
§1 písm. e) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. Středisko cenných papírů dočasně zajišťuje centrální evidenci cenných papírů v zaknihované podobě pro
české kapitálové trhy po dobu, kdy ještě není v provozu centrální depozitář (jeho založení nyní připravuje společnost UNIVYC, a. s., protože stále panují nejasnosti s oceněním existujících záznamů o zaknihovaných cenných papírech uchovávaných ve Středisku cenných papírů pro účely jejich převodu.
9
trhu, ve znění pozdějších předpisů. Primárně tedy pojem investičních nástrojů nalezneme ve směrnicích Evropského společenství, odkud byl transponován do českých zákonů.
Jako další příbuzný pojem jsou zavedeny instrumenty finančního trhu jako „předměty obchodování na finančních trzích“. Tento pojem je nejobecnější a zahrnuje všechny investiční nástroje i nástroje, které nejsou investičními nástroji, ale používají se při obchodování na finančních trzích.
Zmíněné tři skupiny nástrojů je nutné striktně rozlišovat, přičemž cenné papíry jsou pojmem nejužším, instrumenty finančního trhu nejširším a na pomezí mezi nimi se nacházejí investiční nástroje.4
1.2 Základní rozdělení cenných papírů Cenné papíry lze dělit z několika různých pohledů. Jednotlivé kategorie dělení mají právním řádem stanovená pojmenování, která nelze zaměňovat, protože každé dělení nazírá na cenné papíry z kompletně jiného úhlu pohledu. Cílem tohoto příspěvku je zanalyzovat různé kategorizace cenných papírů. V úvahu je bráno několik různých způsobů rozdělení, jak je zná současné české právo a je přihlédnuto i k teoretickým poznatkům v této oblasti. Základním členěním cenných papírů je členění podle ztělesněného práva v cenném papíru. Podle tohoto kritéria rozlišujeme zbožové papíry, papíry peněžního trhu a papíry kapitálového trhu.
Zbožovými cennými papíry jsou skladní listy, lodní listy, konosamenty atd. V těchto papírech je vyjádřeno, komu patří určité zboží a kdo má právo s tímto zbožím disponovat. Tyto cenné papíry nepředstavují investiční instrument, nýbrž ztělesňují právo na určitou věc.
4
http://www.law.muni.cz/edicni/sborniky/cofola2008/files/pdf/financ/kyncl_libor.pdf
10
Do cenných papírů peněžního trhů patří státní pokladniční poukázky, komerční papíry a depozitní certifikáty. Tyto papíry jsou investičními instrumenty a ztělesňují krátkodobé pohledávky.
Cenné papíry kapitálového trhu ztělesňují pohledávky nebo podíly. Tyto cenné papíry lze dělit podle různých hledisek (obr. 1.1): •
Z hlediska druhu práv se cenné papíry člení na dluhové cenné papíry, akcie a podílové listy. Dluhové cenné papíry se dále dělí na bezkuponové dluhopisy, kuponové dluhopisy, směnky a cenné papíry zajištěné aktivy. Cenným papírem zajištěným aktivy se rozumí cenný papír vzniklý v procesu sekuritizace, tzn. Při transformaci různých aktiv, např. úvěrů včetně hypotečních úvěrů, pohledávek z úvěrových karet apod., na cenné papíry. Nejedná se však o hypoteční zástavní listy.5 Cenné papíry zajištěné aktivy se zařazují do cenných papírů k obchodování, k prodeji nebo do cenných papírů držených do splatnosti. Nezahrnují se mezi dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování;
•
Podle převoditelnosti rozlišujeme cenné papíry na doručitele (na majitele), na jméno a na řad. U cenného papíru na doručitele se za vlastníka považuje ten, kdo cenné papíry předloží, zaručují nejvyšší stupeň převoditelnosti, protože změna vlastnictví se realizuje pouhým předáním cenného papíru. Cenné papíry na jméno, na kterých je uvedeno jméno oprávněného a převod vlastnického práva se uskutečňuje cesí, přičemž je třeba o této skutečnosti uvědomit emitenta. Na cenném papíru na řad (order papír) je vyznačeno jméno oprávněné osoby (nebo názvu firmy) s doložkou na řad, převod práva na plnění se uskutečňuje zvláštním písemným prohlášením zpravidla na rubu cenného papíru indosamentem (rubopisem);
•
Podle formy výnosů lze dělit cenné papíry na cenné papíry s pevným zúročením, u kterých je emitent povinen platit pravidelně peněžní částky, k nimž se zavázal. Mezi cenné papíry s pevným výnosem se zařazují cenné papíry s pevnou úrokovou
5
JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008, str. 227
11
mírou a proměnlivou úrokovou mírou, je-li její proměnlivost předem určena ve vztahu k mírám používaným na trhu k určeným datům nebo obdobím. Typickým představitelem cenného papíru s pevnou úrokovou mírou je dluhopis (úroková sazba je u něj známa již při emisi nebo se stanovuje v pevně daném termínu předem známým způsobem). U cenných papírů s proměnlivým zúročením se
Obr. 1.1 Členění cenných papírů Dle druhu práv • • • •
Dle převoditelnosti
•
Majetkové CP
Kuponové dluhopisy
CP dispozičního charakteru
Směnky
CP na doručitele
CP zajištěné aktivy
CP na řad
•
Klasifikace cenných papírů
Bezkuponové dluhopisy
CP na jméno
• •
Dluhové CP
Dle formy výnosu
CP variabilně úročené
•
CP pevně úročené
•
CP neúročené
•
Dle emitenta
•
CP emitované jinými
•
veřejnoprávními subjekty CP emitované ostatními
• • •
subjekty Dle podoby
Listinné CP Zaknihované CP
• •
CP emitované státem
Jiná členění
CP cirkulační
CP ukládací
CP zastupitelné
CP nezastupitelné
CP obchodovatelné
CP neobchodovatelné
Další členění dle měny, splatnosti, platby výnosů, zástavního práva, dle likvidity, daňových
•
hledisek aj.
Zdroj: vlastní úpravy
12
v pravidelných časových intervalech provádí přizpůsobení nominálního zúročení aktuální úrokové úrovni. Cenné papíry s nulovými platbami dosahují výnosu rozdílem mezi emisním a umořovacím kursem. Cenné papíry s proměnlivým výnosem mají platby závislé na výsledku hospodaření emitenta (např. akcie);6 •
Dle povahy emitenta lze rozlišovat cenné papíry emitované státem, tedy veřejné, cenné papíry emitované jinými veřejnoprávními subjekty a cenné papíry emitované ostatními subjekty, tedy soukromé;7
•
Dle podoby se cenné papíry dělí na cenné papíry listinné a zaknihované. Listinné cenné papíry jsou listiny (hmotné substráty), cenný papír ztělesňující (např. směnka).
Zaknihované
cenné
papíry
jsou
cenné
papíry
nehmotné
(dematerializované), existující v podobě zápisu v evidenci Střediska cenných papírů a jejichž účelem je nahradit listinné cenné papíry (zejména z praktických důvodů); •
Jiná členění cenných papírů na cenné papíry cirkulační (na doručitele, na řad) a ukládací (na jméno). Cenné papíry zastupitelné (stejného druhu) a nezastupitelné. Dalšími druhy jsou zejména cenné papíry obchodovatelné (které je možno získat na primárním i na sekundárním trhu cenných papírů) a neobchodovatelné (které je možno získat jen na primárním trhu, tj. přímo od emitenta);8
•
V dalším členění je možné dělit cenné papíry dle měny, splatnosti, platby výnosů, zástavního práva, dle likvidity, daňových hledisek aj.
6
KOLEKTIV AUTORŮ. Účetnictví bank a finančních institucí, str. 152 a 154 http://dumfinanci.cz/ekonomika/cenne-papiry-definice-historie-klasifikace
7
KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví, str. 194.
8
http://www.epravo.cz/top/clanky/cenne-papiry-1785.html
13
1.3 Nejběžnější cenné papíry V současnosti účinné české právo rozeznává následující druhy cenných papírů:
- Akcie, - Zatímní listy, - Poukázky na akcie, - Podílové listy, - Dluhopisy, - Investiční kupóny, - Kupóny, - Opční listy, - Směnky, - Šeky, - Náložné listy, - Skladištní listy, - Zemědělské skladní listy9
V této kapitole popíšeme nejdůležitější z nich.
1.3.1 Akcie Akcie jsou majetkové obchodovatelné cenné papíry. Jsou emitovány akciovými společnostmi, které si tak zajišťují základní kapitál pro svou podnikatelskou činnost. Emitent akcie je zavázán plnit práva majitele akcie. Majitel akcie (akcionář) disponuje následujícími právy: -
právem podílet se na řízení akciové společnosti (je však nutno chápat v souvislosti s výší akciového podílu), realizovaným právem účasti na valné hromadě akcionářů,
-
právem dostupnosti informací,
-
právem majetkovým, tzn. právem podílu na vytvořeném zisku, právem upsat nově emitované akcie, právem podílet se na vyrovnání likvidačního zůstatku v případě zániku akciové společnosti.
9
§ 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
14
Držba akcie nedává akcionáři právo požadovat vrácení podílu od akciové společnosti. Akcii, kterou drží, může proměnit na peníze jen tím, že ji prodá na sekundárním kapitálovém trhu. Akcie lze členit dle různých kritérií, z nichž nejčastějšími jsou: •
technické provedení -
akcie listinné (podobu upravuje obchodní zákoník),
-
akcie dematerializované (v zaknihované podobě – upravuje zákon o cenných papírech);
•
•
převoditelnost -
akcie na doručitele (nejvyšší převoditelnost, obchodovatelnost),
-
akcie na jméno (např. zaměstnanecké),
-
akcie na řad;
práva akcionářů -
kmenové (dividenda je pohyblivá, zpravidla větší pohyb tržní hodnoty – kurzu),
-
přednostní (prioritní s pevným výnosem, mnohdy bez hlasovacího práva apod.);
•
•
doba emise -
nové akcie (vstupují na primární trh),
-
staré akcie (obchodovány na sekundárním trhu);
sídlo emitenta -
akcie tuzemských subjektů,
-
akcie zahraničních subjektů.
Náležitosti listinné akcie jsou upraveny zákonem. Jsou to obchodní jméno a sídlo společnosti, číselné označení akcie a její jmenovitá hodnota, označení převoditelnosti (na majitele, na jméno, na řad), výše základního jmění a počet akcií v době vydání akcie, datum vydání akcie a podpisy dvou členů představenstva oprávněných podepisovat za společnost (podpisy nejsou obsaženy u zaknihovaných akcií) a povolení příslušného orgánu (ministerstva financí) k emisi.
Listinná akcie má dvě části, plášť a kuponový arch s talonem. Obě části nesou uvedené náležitosti. Kupony jsou poukázkou na výplatu dividendy, talon poukazem na nový 15
kuponový arch. Tyto součásti jsou bezpředmětné u zaknihovaných cenných papírů. Zákon o cenných papírech také výslovně vylučuje některé náležitosti týkající se listinné akcie a ostatních cenných papírů v této listinné formě. Jsou to číselné označení, podpisy představitelů emitenta a údaj o povolení emise (uveden v žádosti o zaknihování ve Středisku cenných papírů).
Na primárním trhu se umisťují nové akcie, přičemž se může postupovat několika způsoby: -
veřejná nabídka při fixní ceně – informace o emisi nových akcií jsou k dispozici široké veřejnosti, do určitého data mohou zájemci zaslat objednávku na libovolné množství akcií. Pokud poptávka převýší nabídku, jsou akcie rozděleny mezi zájemce podle předem připraveného klíče,
-
tender (= nabídka) – jsou dány minimální podmínky a čeká se na nabídky jednotlivých investorů. Nejprve jsou uspokojováni ti investoři, kteří nabídli nejvýhodnější podmínky,
-
aukce – probíhá na předem určeném místě, draží se určitá standardní množství akcií, tzv. loty (např. 1 lot = 100 kusů akcií),
-
neveřejný prodej – akcie jsou prodány jednomu či několika předem vytipovaným investorům.
1.3.2 Dluhopis (obligace) Termín obligace z latinského obligatio (závazek) je širší než termín dluhopis, který používá náš zákon o dluhopisech. Anglický výraz je bond, označuje střednědobé a dlouhodobé dluhopisy. Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech (dále jen „zákon o dluhopisech“) vymezuje dluhopis jako cenný papír, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splacení dlužné částky ve jmenovitých hodnotách a vyplácení výnosů z něj k určitému datu a povinnost osoby oprávněné (emitenta) tyto závazky plnit. Dále uvádí eventuální jiná práva spojená s dluhopisem (např. právo na výměnu), upřesnění jmenovité hodnoty a kurzu (kurzem je cena, za kterou je dluhopis prodáván). Termín obligace používá citovaný zákon jen pro zvláštní druh dluhopisů, a to pro komunální obligace.
Emitent si emisí dluhopisů opatřuje finanční zdroje převážně pro uskutečnění svých investičních záměrů, krytí schodku hospodaření či získání zdrojů pro další operace a 16
využití. Investorům naopak slouží dluhopis k uložení kapitálu a úspor. Nemohou žádat jeho splacení před stanoveným datem, pokud se k tomu emitent výslovně nezavázal.
Dluhopisy mohou být vydávány jako listinné i jako zaknihované cenné papíry. Listinný dluhopis se obdobně jako akcie skládá ze dvou částí, tj. z pláště a kuponového archu s legitimačním talonem. Na plášti i kuponech jsou vyznačeny náležitosti dluhopisu, a sice označení emitenta, jmenovitá hodnota dluhopisu, název a číselné označení dluhopisu, způsob stanovení výnosu, závazkové prohlášení emitenta splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu v určitém termínu či termínech a vyplácet určitý výnos ve stanovených termínech, způsob těchto výplat a určení platebního místa, jméno prvního majitele u dluhopisů znějících na jméno, údaje o povolení emise dluhopisů, datum vydání dluhopisu a otisk podpisů představitelů emitenta, povolovací údaje, jsou-li předepsány.
Kuponový arch obsahuje poukázky (kupony) na výplatu výnosu. Počet kuponů je závislý na délce období splatnosti dluhopisu. U většiny dluhopisů se zpravidla výnosy vyplácejí pololetně nebo ročně (ale záleží na podmínkách emitenta, jakou četnost výplat výnosů zvolí).
U zaknihovaných dluhopisů je emitent povinen zveřejnit náležitosti předepsaným způsobem.
Povolení k emisi dluhopisů vydává ministerstvo financí se souhlasem české národní banky. Podle zákona o dluhopisech mohou být emitenty pouze právnické a fyzické osoby, které mají podnikatelské oprávnění. V žádosti o povolení emise musí emitent uvést účel použití požadované emise, svou současnou a předpokládanou budoucí finanční situaci a prohlášení, že je schopen zabezpečit návratnost požadované emise, u dluhopisů, za jejichž splácení převzala záruku jiná právnická osoba, též údaje o ručiteli a jeho finanční situaci, způsob zveřejnění emisních podmínek a ročních výsledků svého hospodaření.
Dluhopisy je možné umístit na trhu několika způsoby: • veřejné upsání – investor musí během upisovací doby vyplnit upisovací list, ve kterém se zaváže k odběru určitého množství dluhopisů za určitý kurz, který se 17
zpravidla liší od jmenovité hodnoty. Kurz dluhopisu se uvádí v procentech jmenovité hodnoty:
Kurz dluhopisu v % =
•
tržní cena dluhopisu na sekundárním trhu jmenovitá cena dluhopisu
x 100
prodej z volné ruky – investoři přímo nakupují dluhopisy až do jejich rozprodání za tržní kurz,
•
tender – může být cenový nebo zaměřený na množství. Při cenovém tendru emitent vyhlásí minimální emisní cenu a potenciální investoři pak nabízejí cenu. Přednostně jsou uspokojeni ti, kteří nabízeli nejvíce. Při tendru orientovaném na množství dluhopisů je cena fixní, ale licituje se množství dluhopisů, které je investor ochoten nakoupit. Při nákupu většího množství totiž klesají transakční náklady.
Dělení dluhopisů je možné z mnoha hledisek. Uvedeny jsou jen nejčastěji používané: •
Podle osoby dlužníka rozeznáváme: -
průmyslové dluhopisy – vydávají je průmyslové společnosti a financují jimi investiční potřeby, dlouhodobější potřeby oběžného majetku, nové zdroje mohou použít ke splácení dříve přijatých bankovních úvěrů, případně i pro další účely,
-
bankovní dluhopisy – emitují je peněžní ústavy s cílem opatřit si dlouhodobé a stabilizované peněžní zdroje k poskytování střednědobých a dlouhodobých úvěrů,
-
státní a veřejné dluhopisy – vydává je vláda, města, obce a další veřejnoprávní instituce k opatření dodatečných zdrojů ke krytí rozpočtového deficitu, na financování větších investičních projektů, na rozvoj a opravu infrastruktury,
-
eurodluhopisy – jsou vydávány v cizí měně na daném území.
18
•
Podle stanovení výnosu rozeznáváme: -
pevně úročené dluhopisy – emitent vyplácí majiteli dluhopisu úrok vyjádřený stanoveným procentem ze jmenovité hodnoty dluhopisu ve stanovených termínech, tento úrok je pevně stanoven po celou dobu trvání (platnosti) dluhopisu,
-
variabilně úročené dluhopisy – úrok se obvykle skládá ze dvou částí, první část je proměnlivá, například diskontní nebo tržní úroková sazba určitého trhu, která odráží momentální situaci, druhá část je fixní v podobě pevně určeného procenta,
-
neúročené dluhopisy (diskontované), z nichž emitent nevyplácí průběžně výnos, prodává je však za nižší než jmenovitou hodnotu (tzv. pod pari).
•
Jiná členění: -
prioritní dluhopisy – skýtají přednostní právo na upisování nově vydávaných akcií společnosti,
-
vyměnitelné (konvertibilní) dluhopisy – skýtají právo na výměnu za akcii společnosti nebo za jiný dluhopis,
-
zaměstnanecké dluhopisy – výlučně jen pro vlastní pracovníky emitenta,
-
zvláštním druhem jsou dluhopisy nazývané perpetuity, též „věčná renta“, nemají datum splatnosti, úrok je navždy vyplácen.
1.3.3 Hypoteční zástavní listy Hypoteční zástavní listy jsou upraveny zákonem o dluhopisech, přičemž se jedná o dluhopisy, u kterých je nárok na proplacení jmenovité hodnoty a výnosu dluhopisu zajištěn zástavním právem na nemovitostech čili hypotékou. Obsahují výslovné potvrzení emitenta v textu dluhopisu, že má pro závazky obsažené v dluhopisu krytí v hypotéce.
Hypoteční zástavní listy jsou zajištěny dvojitě. Jednak, stejně jako u ostatních dluhopisů, ručí výstavce za jejich splácení svým jměním. Kromě toho jsou majitelé zástavních listů jištěni zastavenými nemovitostmi hypotečních dlužníků.
Dluhopisy tohoto druhu emitují výhradně banky, které k tomu dostaly oprávnění od centrální banky, resp. ministerstva financí. Výtěžek z vydání a prodeje hypotečních 19
zástavních listů používá emitent výhradně k poskytování hypotečních úvěrů. Tyto dluhopisy bývají vzhledem k dobrému zajištění úročeny níže než ostatní dluhopisy. Majitel hypotečního zástavního listu nemůže požadovat jejich splacení před lhůtou splatnosti. Může je však prodat na sekundárním trhu dluhopisů.
Zástavní právo k nemovitostem, které zajišťuje proplacení jmenovité hodnoty dluhopisu, vzniká vkladem do registru nemovitostí na základě žádosti vlastníka nemovitosti a hypoteční banky. Jmenovitá hodnota hypotečních zástavních listů se pohybuje přibližně kolem 60% ceny zastavené nemovitosti.
1.3.4 Pokladniční poukázky Pokladniční poukázky jsou dluhopisy, které vydává stát ke krytí krátkodobých potřeb státního rozpočtu. Podobné poukázky vydává i centrální banka pro potřeby řízení měnového vývoje, v ČR pod názvem „poukázky ČNB“.
Stát (centrální banka) vystupuje v roli dlužníka, majitel pokladniční poukázky je věřitelem. Stát (centrální banka) v pokladniční poukázce potvrzuje, že držitel pokladniční poukázky půjčil emitentovi určitý peněžní obnos na určité období, zpravidla 30 až 60 dnů (nejdéle rok). Stát prodává pokladniční poukázky většinou prostřednictvím centrální banky, zpravidla aukčním způsobem
Krátká doba splatnosti pokladničních poukázek a státní záruka za ně jsou důvodem jejich nižšího úročení, než je úročení například státních dluhopisů či dluhopisů privátních společností. Výnos z nich mnohdy nepodléhá zdanění.
Banky mohou ještě před dobou splatnosti vyměnit pokladniční poukázky zpět za hotové peníze, avšak v takovém případě je úrok diskontován. Pokladniční poukázka je vystavena zpravidla na majitele, a je proto snadno obchodovatelným cenným papírem na peněžním trhu.
20
1.3.5 Depozitní certifikáty Depozitní certifikát je krátkodobý obchodovatelný a zúročitelný cenný papír, který vydávají obchodní banky za termínovaná depozita. Je většinou vydáván na majitele s udáním jmenovité hodnoty, data splatnosti a výše úrokové sazby. V depozitním certifikátu banka potvrzuje, že jeho majitel složil v bance jistou peněžní částku na určitou stanovenou dobu a za určitý sjednaný úrok. Jejich účelem je aktivizovat dočasně volné peněžní prostředky soukromých společností a obyvatelstva. Depozitní certifikáty mají obvykle splatnost od 30 dnů do několika měsíců. Pokud majitel depozitního certifikátu potřebuje likvidní peníze před stanoveným termínem, prodá depozitní certifikát zpět bance, která vyplatí sjednanou částku sníženou o diskont.
Výnosy z depozitních certifikátů mohou být vyplaceny dvěma způsoby. V den splatnosti je vyplacena vložená částka, zvýšená o úrok, nebo jmenovitá hodnota uvedená na depozitním certifikátu, ale vkladatel složil při nákupu depozitního certifikátu částku o něco nižší (tzv. vklad pod pari). Tím je úročení jaksi skryto, což v zemích, kde úroky podléhají zdanění, může skýtat určité daňové výhody.
Emise depozitních certifikátů umožňuje obchodní bance zapojit do akumulace úspor širší veřejnost než jen své klienty. Likvidita depozitních certifikátů přispívá ke zlepšení likvidity banky, neboť jí zajišťuje úvěrové zdroje pro předem známé období a v určité výši. Banka je přitom iniciátorem podmínek depozitních certifikátů.
1.3.6 Směnky Směnka je písemný dlužnický závazek sepsaný v přesně stanovené době, poskytující majiteli směnky nesporné právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněžní částky na směnce uvedené.
Základní typy směnek jsou směnka vlastní a směnka cizí. Výstavce vlastní směnky dává závazný platební slib, že na stanoveném místě a ve stanovenou dobu vyplatí stanovený směnečný obnos. V cizí směnce výstavce směnky vyzývá jinou právnickou nebo fyzickou osobu, aby třetí osobě uvedené ve směnce vyplatila sumu na směnce uvedenou. Vyzývaným bývá také obchodní banka, která spravuje účet výstavce směnky. 21
Směnka je zásadně neúročeným dlužnickým papírem. Ustanovení § 5 zákona směnečného a šekového z roku 1950 připouští úročení jen u směnek splatných na viděnou nebo na určitý čas po viděné. U ostatních směnek úročení nepřipouští. Úrok je nutno uvést přímo na směnce. Doložka o úročení bez doložení úrokové sazby je neúčinná.
Při vystavení směnek se často v praxi postupuje tak, že jistina se při vydání směnky zvýší o smluvené úroky a směnečná suma, bez výslovného rozlišení, obsahuje jak jistinu, tak úroky. Vzhledem k nepochybnosti nároku ze směnky nepřipadá v úvahu námitka, že úroky byly zahrnuty do směnečné sumy v nepřípustné výši.
Kvalitní směnky, tj. směnky důvěryhodných dlužníků, přijímají banky k eskontu a k dalším úvěrovým a platebním transakcím. V této souvislosti je důležitý způsob, jímž se směnka resp. směnečný dluh převádí z jednoho majitele směnky, směnečného věřitele, na jiného.
Převod směnky je možný dvěma způsoby, indosamentem (rubopisem) nebo postupem práv (cesí). V případě cese jde o málo používaný způsob převodu. Převod směnky indosamentem je daleko častější. Dosavadní majitel směnky převede práva ze směnky na další osobu. Není k tomu nutný souhlas ani směnečníka ani výstavce směnky. Umístění rubopisu je předepsáno jen obecně tak, že musí být na rubu směnky nebo na tzv. přívěsku, tj. dalším listu ke směnce připojeném a se směnkou spojeném čili alonži. Přívěsek či alonž se stává součástí směnky jako listiny. Používá se tehdy, není-li již na směnce prostor pro další zápisy.
Dosavadní majitel směnky, který směnku převádí, se nazývá indosant. Nový majitel se nazývá indosatář tedy ten, na koho byla směnka převedena. Rubopisem vstupuje indosatář do všech práv indosanta ze směnky plynoucích. Indosatářem může být kterákoli třetí osoba, může jím být výstavce (v případě skupování vydaných směnek, ať už vlastních nebo cizích), směnečník nebo jiná směnečná závazná osoba, například její ručitel. Není přípustný indosament na majitele. Směnku již jednou indosovanou lze znovu kdykoliv indosovat bez omezení.
22
1.3.7 Podílové listy Podílový list je cenný papír, který osvědčuje majiteli jeho podílnictví na investiční společnosti čili na kolektivním investování do cenných papírů a dalších majetkových hodnot. K vydání podílových listů je v ČR třeba povolení ministerstva financí. Podílové listy emituje investiční společnost. Jejich prodejem shromažďuje peněžní prostředky a vytváří z nich podílové fondy.
Podílový list dává podílníku právo na odpovídající podíl na majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku podle statutu fondu. Od akcie se podílový list liší tím, že majitel podílového listu není spoluvlastníkem investiční společnosti, která podílové listy emitovala. Podílový list může být vydán na jméno (potom je převoditelný rubopisem) nebo na doručitele. 10
10
KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví, str. 195 – 210.
23
2 Legislativní a koncepční rámec cenných papírů Právní prameny právní úpravy cenných papírů se tradičně, dle jejich povahy, dělí na právní prameny obecné a zvláštní (speciální). Obecné právní prameny upravují všechny druhy cenných papírů a podrobná úprava jednotlivých druhů je pak svěřena zvláštním zákonům.
2.1 Obecné právní prameny Mezi obecné právní prameny týkající se právní úpravy cenných papírů patří zejména zákon o cenných papírech, obchodní zákoník, občanský zákoník a občanský soudní řád.
Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, je rozdělen do šesti částí, z nichž první vymezuje obecně soustavu cenných papírů a základní pojmy používané při úpravě cenných papírů. Druhá část upravuje smlouvy o cenných papírech. Třetí, čtvrtá a pátá část upravovaly do roku 2004 instituce trhu s cennými papíry. Část šestá obsahuje společná, přechodná a závěrečná ustanovení.
Zákon o cenných papírech byl prozatím osmnáctkrát novelizován, nejrozsáhlejšími a nejdůležitějšími novelami byly „harmonizační“ novela provedená zákonem č. 362/2000 Sb. a novela provedená zákonem č. 257/2004 Sb., kterým byly změněny některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech (zejména došlo ke zrušení části třetí, čtvrté a páté zákona o cenných papírech, které se staly předmětem úpravy zákona o podnikání na kapitálovém trhu).
Zákon o cenných papírech je obecným zákonem právní úpravy cenných papírů v tom smyslu, že se vztahuje obecně na všechny druhy cenných papírů. Vzhledem k zákonům upravujícím jednotlivé druhy cenných papírů má zákon o cenných papírech postavení obecného zákona.
Zákon č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) je pro právní úpravu cenných papírů významný v několika ohledech. Zejména je to vztah obecné právní úpravy, a to zejména u smluv týkajících se cenných papírů; úplatné smlouvy o cenných papírech se řídí 24
ustanovením obchodního zákoníku, pokud zákon o cenných papírech neobsahuje odlišnou úpravu. Naopak u některých jiných institutů, např. akcií, či právní úpravy podniku, platí přesně obrácený vztah, tj. obchodní zákoník je v poměru speciality k zákonu o cenných papírech. Rozhodnutí o tom, jaký je vztah jednotlivých ustanovení obou předpisů, závisí vždy na posouzení konkrétní situace.
Zákon č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník) zařazuje mezi obecné prameny jeho postavení obecného soukromého právního kodexu a dále i skutečnost, že bezplatné smlouvy týkající se cenných papírů se řídí výlučně občanským zákoníkem.
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, upravuje jako procesní předpis obecné otázky týkající se vymáhání práv z cenných papírů a umořování listin.
2.2 Zvláštní právní prameny Zvláštní prameny právní úpravy cenných papírů upravují jednotlivé druhy cenných papírů, což ale neplatí bezvýjimečně. Část druhů cenných papírů je upravena přímo v obecných právních předpisech. Zvláštními prameny jsou zejména: - zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, upravující dluhopisy; - zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, upravující směnky a šeky; - zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, upravující zemědělské skladní listy; - zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, upravující investiční kupony; - zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, upravující zahraniční cenné papíry odlišně od zákona o cenných papírech.
Další druhy cenných papírů jsou upraveny v obecných zákonech (viz výše), nebo upravují práva a povinnosti účastníků kapitálového trhu. 25
2.3 Právní prameny upravující práva a povinnosti účastníků kapitálového trhu Jedná se zejména o zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších
předpisů,
který
komplexně
upravuje
veřejnoprávní
regulaci
služeb
poskytovaných na kapitálovém trhu a jejich poskytovatelů. Dále jde o zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; tento zákon upravuje působnost a pravomoci České národní banky při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a stanoví některá práva a povinnosti subjektů na tomto trhu působících.
Výše zmíněné právní předpisy neupravují přímo druhy cenných papírů. Výjimku tvoří zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, upravující zejména investiční společnosti a fondy jako institucionální investory a také podílové listy jako jeden z druhů cenných papírů.
Mezi další prameny lze zařadit zákony v oblasti finančnictví, tzn. zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/1992 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, které upravují postavení bank mimo jiné i v oblasti cenných papírů a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje zdanění z příjmu z prodeje a výnosu z cenných papírů.11
2.4 Koncepční a právní rámec účetnictví Vzhledem k tomu, že práce se podstatně dotýká účtování cenných papírů ve finančních institucích, uvádí tento odstavec stručně vymezení pro tuto oblast.
Účetnictví neexistuje samo o sobě, ale má také svůj koncepční a právní rámec. Prvotním materiálem jsou obecně přijímané účetní zásady USA a mezinárodní standardy pro finanční výkaznictví, ze kterých dále obvykle vycházejí národní účetní standardy.
11
Kotásek, J.; Pihera, V.; Pokorná, J.; Radan, P.; Vítek, J. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů,
str. 50 - 59
26
Účetnictví bank a některých finančních institucí upravují následující nejdůležitější předpisy: -
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 501/2002 Sb., Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., vyhlášky č. 545/2004 Sb., vyhlášky č. 398/2005 Sb. a vyhlášky č. 350/2007 Sb.;
-
České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.12
12
JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008, str. 13 a 15
27
3 Hlavní aspekty v účetnictví cenných papírů Postupy účtování pro banky a některé finanční instituce účinné od počátku účetních období začínajících po 1. lednu 2002 zcela dokončily také aplikaci pravidel mezinárodních standardů pro finanční výkaznictví - IAS 39 v účetnictví bank a některých finančních institucí13 v oblasti cenných papírů. Novela zákona o účetnictví totiž umožnila některé skupiny cenných papírů přeceňovat na reálnou hodnotu. Proto účetnictví cenných papírů podle postupů účtování pro banky a některé finanční instituce je v podstatě v souladu s IAS 39. Kromě toho počínaje 1. lednem 2005 jsou tyto standardy povinné ze zákona z hlediska bilanční sumy pro rozhodující část bankovního sektoru v ČR.14
3.1 Základní účetní metody pro cenné papíry Hlavní pozornost je v této kapitole soustředěna na IAS 32 a 39 o finančních nástrojích, které mají klíčový význam pro účetnictví finančních institucí. V prosinci roku 1998 byl schválen nový mezinárodní účetní standard o zachycení15 a ocenění
finančních
nástrojů
IAS
39
(Financial
instruments:
recognition
and
measurement). Tento standard je důležitý nejen pro finanční instituce, vztahuje se na všechny soukromé a veřejně obchodované subjekty, kromě běžných finančních nástrojů se zabývá deriváty16, sekuritizací a zajišťovacím účetnictvím (platí pro roční účetní závěrky počínaje obdobím od 1. ledna 2001).
IAS 39 znamenal pokrok v celosvětovém sjednocení účetního zachycení finančních nástrojů, zejména v zachycení rizik a byl v souladu s novými prvky kapitálové
13
Jedná se o účetní postupy všech regulovaných finančních institucí s výjimkou pojišťoven.
14
JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008, str. 224
15
Zachycením se míní okamžik a způsob zaúčtování finančního nástroje.
16
Derivát je finanční nástroj, jehož hodnota se mění v závislosti na změně podkladového aktiva (úroková
sazba, kurz cenného papíru, cenový index apod.), ve srovnání s ostatními typy kontraktů, v nichž je zakotvena obdobná reakce na změny tržních podmínek, vyžaduje malou nebo žádnou počáteční investici a bude vypořádán v budoucnu; podrobněji viz VOLÍNOVÁ, Andrea. Bakalářská práce Finanční deriváty a jejich účtování. Praha: BIVŠ 2007.
28
přiměřenosti regulovaných institucí (bank, obchodníků s cennými papíry a pojišťoven). Návrhy, které nebyly dosud aplikovány, jsou povinná aplikace reálné hodnoty u všech finančních nástrojů se zachycením změn reálné hodnoty do výkazu zisku a ztráty, a zánik zajišťovacího účetnictví, jako nejsložitější části účetnictví finančních nástrojů.
Zveřejňování a vykazování finančních nástrojů řeší odděleně IAS 32 (Financial instruments: disclosure and presentation), který nabyl účinnosti od 1. ledna 1996. IAS 32 požaduje mimo jiné zveřejňování reálných hodnot (fair value) každé skupiny finančních aktiv a finančních závazků, a to bez ohledu na způsob ocenění v rozvaze. 17
3.1.1 Finanční aktivum, finanční závazek a kapitál podle IFRS Na samotném počátku je nutné vymezit pojmy finanční nástroj, finanční aktivum, finanční závazek a kapitál, které zde stručně popíšeme podle IAS 32, protože právě účetnictví poskytuje nejpřesnější vymezení.
Majetek jednotky se skládá z reálných aktiv a finančních aktiv. Na druhé straně má jednotka běžně finanční závazky. Rozdíl mezi majetkem a finančními závazky jednotky je kapitál. Tuto skutečnost je možné vyjádřit vztahem:
reálná aktiva + finanční aktiva = kapitál + finanční závazky
Na obr. 3.1 je zachycena obecná zjednodušená rozvaha účetní jednotky, kde na jedné straně jsou znázorněna reálná a finanční aktiva a na druhé straně finanční závazky a kapitál. Obě strany rozvahy se rovnají. Jedná se o stavovou charakteristiku sestavenou k určitému časovému okamžiku (pro porovnání výsledovka představuje tokovou charakteristiku, zachycuje náklady a výnosy za určité časové období).
Finanční nástroj (financial instrument) je jakákoli smlouva, kterou vzniká finanční aktivum jedné jednotky a zároveň finanční závazek nebo kapitálový nástroj jiné jednotky.
17
JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008, str. 63 - 103
29
Obr. 3.1 Obecná zjednodušená struktura rozvahy Účetní jednotka Aktiva
Závazky a kapitál
Reálná (hmotná) aktiva
Kapitál
Finanční aktiva:
Finanční závazky:
kapitálové (akciové) nástroje
kapitálové (akciové) nástroje (cizí*)
Finanční aktiva:
Finanční závazky:
dluhové nástroje
dluhové nástroje (vlastní či cizí*)
* Cizí kapitálové (akciové) nástroje či cizí dluhové nástroje se dostanou do závazků dané jednotky tak, že jednotka si je půjčí či narepuje a následně je prodá. Jedná se o tzv. krátké prodeje.
Zdroj: JÍLEK, J. Finanční trhy a investování.
Finanční aktivum (financial asset) je hotovost, kapitálový nástroj jiné jednotky, smluvní právo (přijmout hotovost nebo jiné finanční aktivum od jiné jednotky nebo směnit finanční aktiva nebo závazky s jinou jednotkou za podmínek, které jsou pro jednotku potenciálně výhodné), smlouva, která bude vypořádána nebo kterou lze vypořádat vlastními kapitálovými nástroji jednotky, a která je: -
nederivátem, za který jednotka je nebo by mohla být povinna přijmout proměnný počet vlastních kapitálových nástrojů, nebo
-
derivátem, který bude nebo by mohl být vypořádán jinak než směnou pevné částky v hotovosti nebo jiných finančních aktiv za pevný počet vlastních kapitálových nástrojů jednotky.
Finanční závazek (financial lability) je: -
smluvní závazek dodat hotovost nebo jiné finanční aktivum jiné jednotce, nebo směnit finanční aktiva nebo závazky s jinou jednotkou za podmínek, které jsou pro jednotku potenciálně nevýhodné, nebo
-
smlouva, která bude vypořádána nebo kterou lze vypořádat vlastními kapitálovými nástroji jednotky, a která je:
30
-
nederivátem, za který jednotka je nebo by mohla být povinna dodat proměnný počet vlastních kapitálových nástrojů, nebo
-
derivátem, který bude nebo by mohl být vypořádán jinak než směnou pevné částky v hotovosti nebo jiných finančních aktiv za pevný počet vlastních kapitálových nástrojů jednotky.
Kapitálový nástroj (equity instrument) je smlouva dokládající zbytkový podíl na aktivech jednotky po odečtení všech jejích závazků. Emitent finančního nástroje je povinen klasifikovat finanční nástroj nebo jeho složky při prvotním zachycení jako finanční závazek, finanční aktivum nebo kapitálový nástroj podle jeho podstaty. Finanční nástroj je kapitálovým nástrojem pouze tehdy, jsou-li splněny obě podmínky: -
nástroj nezahrnuje smluvní závazek dodat hotovost nebo jiné finanční aktivum jiné jednotce, nebo směnit finanční aktivanebo závazky s jinou jednotkou za podmínek, které jsou pro jednotku potenciálně nevýhodné, a
-
pokud nástroj, který bude vypořádán nebo jej lze vypořádat vlastními kapitálovými nástroji jednotky, je: -
nederivátem, který nezahrnuje emitentův smluvní závazek dodat proměnný počet vlastních kapitálových nástrojů, nebo
-
derivátem, který bude vypořádán pouze směnou pevné částky v hotovosti nebo jiných finančních aktiv za pevný počet vlastních kapitálových nástrojů emitenta.
Finanční závazek od kapitálového nástroje je odlišen tím, že existuje smluvní závazek jedné strany (tj. emitenta) dodat druhé straně (tj. držiteli) hotovost nebo jiné finanční aktivum nebo vyměnit jiný finanční nástroj za podmínek, které jsou pro emitenta potenciálně nevýhodné. I v případě nároku držitele kapitálového nástroje na určitou výplatu kapitálu nemá emitent smluvní povinnost tuto výplatu provést, protože od něj nelze požadovat dodání hotovosti nebo jiného finančního aktiva jiné straně.
Rozhodující skutečností o zařazení finančního nástroje v rozvaze je podstata finančního nástroje, nikoli jeho právní forma, i když s podstatou může souviset. Je možné setkat se s finančními nástroji majícími formu kapitálu, ale z hlediska jejich podstaty jde o závazky. Některé finanční nástroje mají jak rysy kapitálových nástrojů tak finančních závazků. 31
Příkladem jsou prioritní akcie, jakožto finanční závazky, kdy je emitent povinen je zpětně koupit k určitému budoucímu datu za stanovenou částku nebo kdy má držitel právo požadovat od emitenta zpětné koupení akcií za stanovenou částku k určitému budoucímu datu nebo po něm. 18
3.1.2 Kategorie finančních aktiv a finančních závazků podle IFRS Následující text je věnován klasifikaci finančních aktiv a závazků podle IFRS, konkrétně cenných papírů podle IAS 39. Klasifikaci jednotka provádí při prvotním zachycení, podle záměru a v souladu s dále uvedenými podmínkami pro jednotlivé kategorie. Schéma kategorií a druhů cenných papírů je znázorněno na obr. 3.2.
V aktivech je účtováno o cenných papírech, které nejsou považovány za účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem. Jedná se o tyto kategorie cenných papírů: •
oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů – rozumí se cenné papíry jakožto finanční aktiva nebo finanční závazky k obchodování, nebo jakýkoli cenný papír (finanční aktivum) prvotně zachycený v této kategorii; cenný papír je považován za finanční aktivum nebo finanční závazek k obchodování, pokud je pořízen nebo získán za účelem prodeje nebo vypořádání v blízké budoucnosti, nebo za účelem dosahování zisků z cenových rozdílů v krátkodobém časovém období,
•
realizovatelné – jedná se o cenné papíry (finanční aktiva), které se účetní jednotka rozhodne takto klasifikovat, nejsou cennými papíry oceňovanými reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů a nejsou cennými papíry drženými do splatnosti; na účtech realizovatelných cenných papírů se účtuje také o podílech v jiných než akciových společnostech, které nejsou účastmi,
•
držené do splatnosti – jde o cenné papíry (finanční aktiva) se stanovenou splatností, u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držet je do splatnosti a neklasifikuje je jako cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nebo jako realizovatelné cenné papíry (jestliže jednotka nemá finanční zdroje pro
18
JÍLEK, J. Finanční trhy a investování, str. 20 - 28
32
držení cenného papíru, nemá tedy ani prokazatelnou schopnost držet cenný papír do splatnosti); cenným papírem drženým do splatnosti není akcie, zatímní list, podílový list ani dluhopis, u něhož má emitent právo jej odkoupit za hodnotu významně nižší než je jeho naběhlá hodnota.
Obr. 3.2 Schéma kategorií a druhů cenných papírů a účastí Účetní jednotka aktiva
závazky a kapitál
rh
Závazky z CP oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů
dluhové CP, akcie a podílové listy
rh
dluhové CP, akcie a podílové listy
rh
emitované CP
dluhové CP, akcie a podílové listy
nh
CP držené do splatnosti
dluhové CP
nh
účasti s rozhodujícím a podstatným vlivem
akcie
pc, oe
CP oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů
dluhové CP, akcie a podílové listy
realizovatelné CP
podrozvahová aktiva
CP poskytnuté jako zástavy
dluhové CP, akcie a podílové listy
CP předané do úschovy, do správy, k uložení a k obhospodařování
dluhové CP, akcie a podílové listy
podrozvahové závazky
rh
CP přijaté do zástavy
dluhové CP, akcie a podílové listy
CP přijaté do úschovy, do správy, k uložení a k obhospodařování
dluhové CP, akcie a podílové listy
CP vypůjčené a přijaté jako kolaterály
Vysvětlivky:
rh = reálná hodnota nh = naběhlá hodnota pc = pořizovací cena oe = ocenění ekvivalencí
Zdroj: JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008. 33
V závazcích je účtováno o následujících kategoriích cenných papírů: •
závazky z cenných papírů k obchodování - vznikají z krátkých prodejů cenných papírů (vypůjčených nebo přijatých v rámci repo obchodů jako kolaterál),
•
emitované dluhové cenné papíry - emitované podřízené dluhopisy se účtují v účtové skupině 53 a vykazují se odděleně od ostatních emitovaných dluhových cenných papírů.
V podrozvahových aktivech se zachycují cenné papíry: •
poskytnuté jako zástavy,
•
předané do úschovy, do správy, k uložení a k obhospodařování.
V podrozvahových pasivech se zachycují cenné papíry: •
přijaté jak zástavy,
•
přijaté do úschovy, do správy, k uložení a k obhospodařování,
•
vypůjčené a přijaté jako kolaterály.19
3.2 Oceňování cenných papírů Při prvotním zachycení v rozvaze jsou všechny cenné papíry oceněny pořizovací cenou, jejíž součástí jsou přímé transakční náklady spojené s cennými papíry, jež jsou účetní jednotce při prvotním zachycení známy. Transakční náklady zahrnují poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám apod., naopak nezahrnují prémie nebo diskonty, náklady na financování, interní správní náklady nebo náklady na držbu. U cenných papírů přijatých nebo dodaných v rámci termínové operace je součástí ocenění cenných papírů reálná hodnota pevné termínové operace, resp. vnitřní hodnota opce.
Zacházení s transakčními náklady je mírně odlišné od IAS 39, podle kterého transakční náklady spojené s finančními nástroji oceňovanými reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nevstupují do ocenění těchto nástrojů při jejich prvotním zachycení. Transakční náklady spojené s:
19
JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008, str. 224 - 226
34
a) finančním nástrojem zachyceném v naběhlé hodnotě vstupují do výpočtu efektivní úrokové míry a jsou amortizovány do výkazu zisku a ztráty do doby splatnosti nástroje, b) realizovatelným finančním nástrojem vstoupí do prvotního ocenění, při nejbližším přecenění jsou zachyceny jako součást oceňovacího rozdílu v rámci kapitálu, c) dluhovým nástrojem jsou z oceňovacího rozdílu amortizovány do výkazu zisku a ztráty, d) kapitálovým nástrojem jsou z oceňovacího rozdílu do výkazu zisku a ztráty zahrnuty při odúčtování finančního nástroje nebo při jeho znehodnocení.
Po prvotním zachycení jsou cenné papíry přeceňovány na reálnou hodnotu, s výjimkou tří skupin cenných papírů, které se přeceňují na naběhlou hodnotu: -
cenné papíry držené do splatnosti,
-
cenné papíry vykazované společně s pohledávkami a
-
emitované cenné papíry.
Cenné papíry v podrozvahových aktivech jsou zachyceny ve stejném ocenění jako v rozvahových aktivech. Cenné papíry v podrozvahových pasivech jsou zachyceny obvykle v reálné hodnotě.
Ne každá účetní jednotka může mít všechny kategorie cenných papírů. Například fondům kolektivního investování a penzijním fondům ukládá zvláštní právní předpis20 majetek a závazky oceňovat reálnou hodnotou, proto kategorie cenných papírů držených do splatnosti nenachází u těchto jednotek uplatnění.
3.2.1 Reálná hodnota Stanovení reálné hodnoty je podle IAS 39 rozděleno do čtyř částí: 20
aktivní trh (kotované ceny),
Zákon č. 189/2004 Sb., ve znění zákona č. 224/2006 Sb., o kolektivním investování, vyhláška č. 270/2004
Sb., ve znění vyhlášky č. 431/2006 Sb., o způsobu stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a o způsobu stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování, zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů
35
-
neaktivní trh (oceňovací techniky),
-
neaktivní trh (akciové nástroje) a
-
vstupy do oceňovacích technik.
Předpokladem stanovení reálné hodnoty finančního nástroje je princip pokračování činnosti (going koncern), tj. předpoklad, že neexistuje záměr či potřeba likvidovat či materiálně omezit rozsah operací či provést nevýhodnou situaci. Nejedná se tedy o hodnotu, kterou by jednotka obdržela při nucené operaci, vynucené likvidaci či prodejem za stresových podmínek. Na druhé straně reálná hodnota zachycuje úvěrovou kvalitu jednotek.
Nejlepším způsobem stanovení reálné hodnoty je použití tržní ceny (existuje-li aktivní trh). Ceny na aktivním trhu jsou snadno a pravidelně dostupné z burzy, od dealera či makléře, odvětvové instituce (například bankovní asociace), od cenové služby či od regulátora, a zároveň představují skutečné a pravidelně se opakující tržní operace bez podjatosti. Takovou charakteristiku musí splňovat kotovaná cena finančního nástroje kotovaného na aktivním trhu. Vhodnou kotovanou tržní cenou pro držené aktivum je cena poptávky (bid, bid price), pro držený závazek je to kotace nabídky (ask, asked, ask price, offer, offer price).21 Má-li jednotka aktiva a závazky s kompenzujícími se tržními riziky, může pro kompenzující se pozice použít cenu středu (mid, mid price),22 a pro zbývající otevřenou pozici použije cenu poptávky či cenu nabídky. Rozpětí mezi kotací poptávky a nabídky (bid/offer spred, bid/ask spred) nezahrnuje, kromě transakčních nákladů, žádné jiné úpravy.
Účetní jednotka bude pro stanovení reálné hodnoty finančního nástroje vycházet z ceny poslední operace (s uvážením časového faktoru) v případě, že cena poptávky či cena nabídky momentálně neexistuje. Tato reálná hodnota odráží významné změny ekonomických podmínek, ke kterým došlo od okamžiku takové operace (například
21
Podle některých expertů je vhodnější ve všech případech, kdy existují ceny poptávky a nabídky, reálné
hodnoty stanovit za použití středních kurzů (mid-point price), neboť tyto kurzy odrážejí hodnocení všech účastníků trhu a nikoli pouze jedné strany. 22
Cena středu se obvykle používá u derivátů. Například pro diskontování peněžních toků určité měny se
používá jedna (střední) výnosová křivka dané měny.
36
v důsledku změny bezrizikové úrokové míry), nebo skutečnost, že cena poslední operace není reálná hodnota (například z hlediska objemu operace). Jestliže neexistuje reálná hodnota portfolia finančních nástrojů jako celku, jednotka použije reálnou hodnotu složek. Jednotka používá pro stanovení reálné hodnoty úrokovou míru, pokud je kotována jako vstup do oceňovacích technik. Úvěrové riziko a jiné faktory používané účastníky trhu pro stanovení reálné hodnoty do oceňovací techniky zahrne, pokud je kotovaná úroková míra neobsahuje.
Neexistuje-li aktivní trh, je možné reálnou hodnotu stanovit použitím řady všeobecně přijímaných oceňovacích technik (například diskontování peněžních toků či opční oceňovací modely), které ovšem musí splňovat určité podmínky: -
musí být běžně používány účastníky trhu,
-
musí poskytovat hodnoty, za které se na trhu s danými nástroji obchoduje,
-
musí v maximální míře spoléhat na vstupy z trhu a minimálně na vstupy specifické pro danou jednotku.
Cílem těchto oceňovacích technik je určit, jaká byla reálná hodnota operace k danému dni a dospívá tedy ke správné reálné hodnotě, pokud odráží ocenění nástroje tak, jak jej očekává trh a stupy do oceňovací techniky odrážejí očekávání trhu a faktory spojené s daným nástrojem. Oceňovací technika tedy zahrnuje všechny faktory, které ovlivňují cenu nástroje a je v souladu s ekonomickými metodami oceňování finančních nástrojů.
Vstupy oceňovacích technik jsou nejčastěji tyto: -
bezriziková úroková míra ve formě výnosové křivky;
-
úvěrové riziko, resp. úvěrové rozpětí;
-
měnový kurz;
-
ceny komodit;
-
ceny akcií;
-
volatilita za použití historických dat či z hodnoty opce;
-
riziko předčasného splacení (odhad na základě historických dat);
-
náklady na správu finančních aktiv a finančních závazků.
37
3.2.2 Naběhlá hodnota a naběhlý úrok Naběhlá hodnota (amortised cost) finančního aktiva či finančního závazku je částka rovnající se pořizovací ceně (tj. ceně při počátečním zachycení finančního aktiva či finančního závazku) upravené o přijaté či poskytnuté splátky (jistiny a naběhlého úroku), naběhlý úrok minus snížení hodnoty (přímé či prostřednictvím účtu opravných položek) z titulu znehodnocení. Naběhlá hodnota může být nižší i vyšší než pořizovací cena.
Naběhlý úrok (accrued interest) je naběhlá dosud nesplacená částka u úročeného (dluhového) nástroje (pohledávky, závazku či dluhového cenného papíru). Naběhlý úrok počítá metodou efektivního úročení, jeho součástí jsou přímo přiřaditelné transakční náklady, např. poplatky související s poskytnutým úvěrem.
Naběhlým úrokem se rozumí: -
u kuponových dluhopisů nabíhající rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a čistou pořizovací cenou ÚVI (tj. pořizovací cenou zahrnující transakční náklady sníženou o naběhlý kupon k okamžiku pořízení cenného papíru) a nabíhající kupon ÚVII stanovený v emisních podmínkách,
-
u bezkuponových dluhopisů a směnek nabíhající rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a pořizovací cenou ÚVI.
Výnosnost do splatnosti dluhopisu (včetně výnosů z reinvestic kuponů) u takto definovaného naběhlého úroku je vzhledem k jeho pořizovací ceně konstantní bez ohledu na to, s jakým kuponem dluhopis v určitém okamžiku nakoupíme (resp. prodáme).
Účetní jednotka vykazuje nabíhající úroky vztahující se k majetku a závazkům ve výnosech nebo nákladech od okamžiku vypořádání koupě či prodeje do okamžiku vypořádání prodeje či koupě, resp. do okamžiku jejich splatnosti. U finančních nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů lze úrokové výnosy a náklady vykazovat ve výkazu zisku a ztráty společně se změnami reálné hodnoty těchto nástrojů, nemusí se tedy oddělovat.
38
3.2.3 Cenné papíry přeceňované na reálnou hodnotu U cenných papírů k obchodování a dalších cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů není nutné úroky oddělovat. Změny reálné hodnoty jsou ve výkazu zisku a ztráty zachyceny v okamžiku přecenění a účtovány jsou (v případě spotových operací) od okamžiku sjednání koupě do okamžiku sjednání prodeje cenných papírů. Oceňování na reálnou hodnotu u cenných papírů k obchodování se provádí pro účely stanovení kapitálové přiměřenosti: -
zpravidla denně u obchodního portfolia,
-
alespoň k datu sestavení účetní závěrky a k datu sestavení výkazů podle zvláštních předpisů u bankovního (investičního) portfolia.
Realizovatelné cenné papíry jsou od okamžiku vypořádání koupě do okamžiku vypořádání prodeje, resp. do okamžiku jejich splatnosti přeceňovány na reálnou hodnotu a ocenění je postupně zvyšováno o nabíhající úrokové výnosy ÚVI a ÚVII, přičemž u bezkuponových dluhopisů se ÚVII rovná nule. Úroky jsou vykazovány do výkazu zisku nebo ztráty. Změny reálných hodnot jsou účtovány alespoň k datu sestavení účetní závěrky a k datu sestavení výkazů podle zvláštních předpisů na účet oceňovacích rozdílů (souvztažně s příslušnými účty cenných papírů), z něhož jsou odúčtovány v okamžiku prodeje (při použití metody dne obchodu jsou odúčtovány v okamžiku sjednání prodeje) do výkazu zisku a ztráty.
Pokud účetní jednotka v průběhu držby realizovatelných cenných papírů zjistí, že došlo k jejich znehodnocení, zahrne odpovídající částku do výkazu zisku a ztráty souvztažně s účtem oceňovacích rozdílů. Částka odpovídající znehodnocení se stanovuje jako rozdíl mezi cenou sjednanou při pořízení, sníženou o již provedené splátky a zvýšenou o naběhlé příslušenství, a současnou reálnou hodnotou, sníženou o ztráty ze znehodnocení, které účetní jednotka již zachytila ve výkazu zisku a ztráty. V případě, že důvody pro znehodnocení cenných papírů pominuly, nelze (na rozdíl od dluhových cenných papírů) u kapitálových nástrojů (např. akcie) následně znehodnocení ve výkazu zisku a ztráty odúčtovat souvztažně s účtem cenných papírů
Investiční, podílové a penzijní fondy mají účetní postupy nastaveny shodně s postupy bank a dalších finančních institucí, které postupují podle vyhlášky č. 501/2002 Sb. až od roku 39
2005. Do té doby účtovaly veškeré změny reálných hodnot rozvahově na účet oceňovacích rozdílů a do výkazu zisku a ztráty se tyto rozdíly zahrnovaly až při úbytku cenných papírů. Změny reálné hodnoty u cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů jsou i u fondů zahrnuty do výkazu zisku a ztráty v okamžiku přecenění. Na účet oceňovacích rozdílů účtují pouze v případě změn reálných hodnot realizovatelných cenných papírů, a to do okamžiku prodeje či zjištění znehodnocení cenných papírů, kdy jsou zahrnuty do výkazu zisku a ztráty.
3.2.4 Cenné papíry přeceňované na naběhlou hodnotu U cenných papírů držených do splatnosti a neobchodovatelných cenných papírů, které jsou vykázány společně s pohledávkami (tzv. cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčených k obchodování) je ocenění cenných papírů od okamžiku vypořádání koupě do okamžiku jejich splatnosti, resp. okamžiku vypořádání prodeje postupně zvyšováno o nabíhající úrokové výnosy, které v případě použití metody efektivního úročení zohledňují také transakční náklady. Zisk nebo ztráta z prodeje je zaúčtována do výnosů nebo nákladů v okamžiku sjednání prodeje a představuje rozdíl mezi naběhlou hodnotou neupravenou o opravné položky a prodejní cenou.
U emitovaných cenných papírů je pořizovací cena od okamžiku vypořádání emise do okamžiku splatnosti postupně zvyšována o úrokové náklady na emitované cenné papíry. Do těchto úrokových nákladů jsou promítnuty i transakční náklady spojené s emisí.
3.3 Opravné položky k cenným papírům K cenným papírům zachyceným na straně aktiv v naběhlé hodnotě, to znamená k cenným papírům drženým do splatnosti a dluhovým cenným papírům vykázaným společně s pohledávkami, se vytvářejí opravné položky. Ke dni sestavení účetní závěrky, či výkazů podle zvláštních předpisů jsou opravné položky účetní jednotkou posouzeny z hlediska oprávněnosti a jejich výše, tedy zda jsou dostatečné.
Ztráta ze snížení hodnoty finančního aktiva (IAS 39 nerozlišuje v tomto případě mezi pohledávkami a cennými papíry) odpovídá rozdílu mezi rozvahovou hodnotou dluhového cenného papíru a současnou hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků z cenného 40
papíru diskontovaných původní efektivní úrokovou mírou. Ztráta je zahrnuta do výkazu zisku a ztráty přímo nebo prostřednictvím účtu opravných položek.
Účetní jednotka posuzuje z hlediska tvorby opravných položek také tyto kategorie cenných papírů: a) cenných papírů držených do splatnosti, které poskytla v repo obchodech, b) cenných papírů držených do splatnosti, které půjčila jiným osobám, c) neobchodovatelných cenných papírů vykázaných společně s pohledávkami, které poskytla v repo obchodech, d) neobchodovatelných cenných papírů, které půjčila jiným osobám.
3.4 Přesuny mezi kategoriemi cenných papírů Přesuny mezi jednotlivými kategoriemi finančních nástrojů upravuje jak IAS 39, tak národní účetní standardy.
Neobchodovatelné cenné papíry vykázané společně s pohledávkami se po prvotním zachycení nepřevádějí.
U cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů je možností pro jejich přeřazení do jiných kategorií prodej mimo účetní jednotku, resp. odúčtování finančního aktiva při splatnosti. Kromě toho je od roku 2008 podle IAS 39 v omezených případech možné přesunout cenné papíry z této kategorie do kategorie realizovatelných cenných papírů, případně cenných papírů držených do splatnosti, opačným směrem však nelze.
Pro přesuny mezi realizovatelnými cennými papíry a cennými papíry drženými do splatnosti platí následující pravidla (obr. 3.3): -
přesuny z realizovatelných cenných papírů do cenných papírů držených do splatnosti jsou uskutečňovány při změně záměru, nebo po uplynutí lhůty, v níž nebylo povoleno zařazovat cenné papíry do cenných papírů držených do splatnosti,
-
k přesunům z cenných papírů držených do splatnosti do realizovatelných cenných papírů dochází při změně záměru nebo schopnosti držet cenné papíry do splatnosti, 41
-
jestliže dojde k prodeji nebo k přesunu více než nevýznamné části cenných papírů držených do splatnosti, účetní jednotka přesune zbývající část všech cenných papírů do splatnosti do realizovatelných cenných papírů. Do konce účetního období, v němž se takový prodej či přesun uskutečnil a po dobu následujících dvou účetních období nesmí účetní jednotka zařadit žádné cenné papíry do cenných papírů držených do splatnosti.23
Sankce za nedodržení záměru či schopnosti držet cenné papíry se nevztahuje na případy: -
uskutečněné do tří měsíců před splatností, kdy změna úrokových měr by neměla významně ovlivnit hodnotu těchto cenných papírů, nebo
-
uskutečněné poté, co účetní jednotka přijala od emitenta naběhlé kupony za dobu držby těchto cenných papírů a alespoň devadesát procent pořizovací ceny těchto cenných papírů,
-
ke kterým došlo v důsledku ojedinělé pro účetní jednotku nepředpokládané události nebo v důsledku události, jež účetní jednotka nemohla ovlivnit (například v důsledku výrazného zhoršení rizikovosti emitenta, v důsledku změn daňových předpisů redukujících výhody, v důsledku změn regulačních předpisů).
Obr. 3.3 Schéma omezení na přesuny cenných papírů
CP v reálné hodnotě proti účtům nákladů nebo výnosů
ne ano (omezeně)
ano (omezeně)
ne
změna záměru či schopnosti držet CP do splatnosti + sankce Realizovatelné CP
CP držené do splatnosti změna záměru nebo uplynutí doby, v níž nebylo možné držet CP do splatnosti
Zdroj: JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008.
23
Smyslem této tvrdé podmínky je, aby nedocházelo k vybírání „rozinek“ (cherry picking), resp. vybírání
zisků, při převodu finančních aktiv mezi kategoriemi.
42
Při přesunu cenného papíru ze skupiny realizovatelných cenných papírů do skupiny cenných papírů držených do splatnosti se reálná hodnota k okamžiku přesunu považuje za novou naběhlou hodnotu, která je dále zvyšována o nabíhající úrokové výnosy. Oceňovací rozdíl ze změn reálné hodnoty realizovatelného cenného papíru, který je k okamžiku přesunu součástí kapitálu, účetní jednotka zahrne do výkazu zisku a ztráty postupně do splatnosti a případné následné snížení hodnoty aktiva zahrne do výkazu zisku a ztráty ihned.
Při přesunu cenného papíru ze skupiny cenných papírů držených do splatnosti do skupiny realizovatelných cenných papírů je cenný papír k okamžiku přesunu přeceněn na reálnou hodnotu se současným zachycením na rozvahovém účtu oceňovacího rozdílu. Do výkazu zisku a ztráty je tento oceňovací rozdíl zahrnut při prodeji nebo ztrátě ze snížení hodnoty cenného papíru. Pokud je k přesunovanému cennému papíru vytvořena opravná položka, je před přesunem zrušena zúčtováním na účet cenných papírů držených do splatnosti.
Příklad 3.1 zachycuje koupi akcie a její zařazení do portfolia cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů při použití metody dne obchodu, a přijetí dividend z akcie. Příklad 3.2 zachycuje koupi a prodej akcie podle metody dne obchodu (akcie je zařazena do portfolia realizovatelných cenných papírů).
Příklad 3.1
Koupě akcie bankou nebo investiční společností, zařazení akcie do portfolia cenných papírů v reálné hodnotě proti účtům nákladů nebo výnosů při použití metody dne obchodu a přijetí dividend z akcie.
Spotová koupě akcie za 100 000 Kč s poplatkem 5 000 Kč (tj. za pořizovací cenu 105 000 Kč) do portfolia k prodeji (den T) MD Dal
38x 37x
Akcie v RH proti účtům N/V Zúčtování s trhem cenných papírů
105 000 105 000
Snížení pořizovací ceny akcie na reálnou hodnotu o 4 000 Kč na 101 000 Kč v rozvaze (den T) MD Dal
61x 38x
Ztráty z operací s cennými papíry Akcie v RH proti účtům N/V
Snížení reálné hodnoty o 3 000 Kč na 98 000 Kč v rozvaze (den T+1) 43
4 000 4 000
MD Dal
61x 38x
Ztráty z operací s cennými papíry Akcie v RH proti účtům N/V
3 000 3 000
Vypořádání peněžních prostředků 100 000 Kč v rozvaze (den T+2) MD Dal
37x 12x 13x
Zúčtování s trhem cenných papírů Účty peněžních rezerv u centrálních bank Běžné účty
100 000 100 000
Zvýšení reálné hodnoty akcie o 4 000 Kč na 102 000 Kč v rozvaze (den T+2) MD Dal
38x 71x
Akcie v RH proti účtům N/V Zisky z operací s cennými papíry
4 000 4 000
Vypořádání poplatků 5 000 Kč za dané období (den T+n) MD Dal
37x 12x 13x
Zúčtování s trhem cenných papírů Účty peněžních rezerv u centrálních bank Běžné účty
5 000 5 000
Rozhodnutí valné hromady emitenta akcií o výplatě dividend (den T+x). Dividenda v hrubé částce připadající na akcii v portfoliu banky či investiční společnosti činí 4 000 Kč, srážková daň je 15% MD Dal
34x 71x
Různí dlužníci Výnosy z akcií a podílů
4 000 4 000
Zahrnutí srážkové daně z dividendy 600 Kč do nákladů (den T+x) MD Dal
68x 34x
Daň z příjmů - splatná Různí dlužníci
600 600
Přijetí dividendy v čisté částce 3 400 Kč (den T+y) MD Dal
12x 13x 34x
Účty peněžních rezerv u centrálních bank Běžné účty Různí dlužníci
3 400 3 400
Zdroj: JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008.
Příklad 3.2 Koupě a prodej akcie zachycené podle metody dne obchodu (akcie je zařazena do portfolia realizovatelných cenných papírů).
Spotová koupě akcie za 100 000 Kč s poplatkem 5 000 Kč (tj. za pořizovací cenu 105 000 Kč) v rozvaze (den T) MD Dal
36x 37x
Realizovatelné akcie Zúčtování s trhem cenných papírů
44
105 000 105 000
Snížení pořizovací ceny akcie na reálnou hodnotu o 4 000 Kč na 101 000 Kč v rozvaze (den T) MD Dal
56x 36x
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Realizovatelné akcie
4 000 4 000
Snížení reálné hodnoty akcie o 3 000 Kč na 98 000 Kč v rozvaze (den T+1) MD Dal
56x 36x
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Realizovatelné akcie
3 000 3 000
Vypořádání peněžních prostředků 100 000 Kč v rozvaze (den T+2) MD Dal
37x 13x
Zúčtování s trhem cenných papírů Běžné účty
100 000 100 000
Zvýšení reálné hodnoty akcie o 4 000 Kč na 102 000 Kč v rozvaze (den T+2) MD Dal
36x 56x
Realizovatelné akcie Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
4 000 4 000
Zvýšení reálné hodnoty akcie o 1 000 Kč na 103 000 Kč v rozvaze těsně před prodejem akcie (den T+3) MD Dal
36x 56x
Realizovatelné akcie Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
1 000 1 000
Spotový prodej akcie za 103 000 Kč v rozvaze (den T+3) MD Dal
37x 36x
Zúčtování s trhem cenných papírů Realizovatelné akcie
103 000 103 000
Zahrnutí oceňovacích rozdílů z přecenění akcie – 2 000 Kč do nákladů (den T+3) MD Dal
61x 56x
Ztráty z operací s cennými papíry Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
2 000 2 000
Zahrnutí poplatku z prodeje akcie 2 000 Kč do nákladů (den T+3) MD Dal
61x 37x
Náklady na poplatky a provize Zúčtování s trhem cenných papírů
2 000 2 000
Vypořádání peněžních prostředků 103 000 Kč v rozvaze (den T+5) MD Dal
13x 37x
Běžné účty Zúčtování s trhem cenných papírů
103 000 103 000
Vypořádání poplatků 7 000 Kč za dané období MD 37x Zúčtování s trhem cenných papírů 7 000 Dal 13x Běžné účty 7 000 Pozn.: Obdobně postupují investiční a penzijní fondy, pokud uplatní metodu dne obchodu. Zdroj: JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008. 45
3.5 Držení vlastních dluhopisů Vlastní dluhové cenné papíry se vykazují jako položka snižující závazky z emitovaných cenných papírů, účtuje se o nich na samostatných účtech v rámci účtových skupin emitovaných dluhových cenných papírů. Při prvotním zachycení jsou oceněny pořizovací cenou, jejíž součástí jsou transakční náklady. V případě, že účetní jednotka v rámci termínové operace přijme vlastní dluhové cenné papíry, musí do ocenění zahrnout také reálnou hodnotu pevné termínové operace resp. vnitřní hodnotu opce. Rozdíl mezi pořizovací cenou zpětně nakoupených dluhových cenných papírů a naběhlou hodnotou emitovaných cenných papírů je zahrnut v okamžiku pořízení do výkazu zisku a ztráty jako zisk nebo ztráta z obchodování s cennými papíry. O hodnoty odpovídající postupnému zvyšování ocenění vlastních dluhových cenných papírů jsou snižovány úrokové náklady na emitované dluhové cenné papíry.
3.6 Maržové obchody Maržové obchody (margin trading) jsou ve své podstatě složenou operací skládající se z pohledu makléře z koupě cenných papírů pro klienta a poskytnutého úvěru klientovi.
Obr. 3.4 Schéma rozvahového zachycení maržové koupě cenných papírů Klient – před maržovou koupí cenných papírů hotovost 8 000 USD Klient – po maržové koupi cenných papírů cenné papíry 16 000 USD
přijatý úvěr 8 000 USD
Makléř – před maržovým obchodem hotovost 8 000 USD Makléř – po maržovém obchodu poskytnutý úvěr 8 000 USD
Zdroj: JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008. 46
Tento úvěr je zajištěn kupovanými cennými papíry. Klient na počátku poskytne hotovostí kolaterál ve výši určitého procenta ceny cenných papírů (např. 30%), který makléř společně s hotovostí z poskytnutého úvěru (např. 70%) použije na koupi cenných papírů. Makléř není vystaven tržnímu riziku z cenných papírů, a tudíž v rozvaze vykazuje pouze poskytnutý úvěr (obr. 3.4). Naopak klient jako ekonomický vlastník cenných papírů vykazuje v aktivech cenné papíry a v závazcích přijatý úvěr od makléře.24
Obr. 3.4 předpokládá klienta, který koupil cenné papíry za 20 000 EUR na marži, zaplatil 10 000 EUR a dalších 10 000 EUR si vypůjčil od makléře. Takto klient vlastní cenné papíry, aniž je schopen je financovat. Transakci znázorňuje zjednodušené rozvahové zachycení jak na straně klienta, tak na straně makléře.
24
JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008, str. 227 - 246
47
4 Repo obchody V úvodu této kapitoly je stručně vysvětlen základní pojem repo obchod. Rozumí se jím repo nebo reverzní repo. Jde-li o repo, jedná se o poskytnutí finančních aktiv (jiných než hotovost)25 za hotovost a současný závazek přijmout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se původní hotovosti a úroku.
Naopak reverzní repo je přijetí finančních aktiv (jiných než hotovost) za hotovost a současný závazek poskytnout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se převedené hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.26
Finanční aktivum, přijaté či poskytnuté v repo obchodu, tedy kolaterál, může být v zásadě jakýkoli majetek, účetní předpisy se však omezují pouze na majetek finanční (obvykle cenné papíry či pohledávky).27 I v případě použití kolaterálu v účetnictví nedefinovaného, se doporučuje shodný postup.
4.1 Právní formy repo obchodů Název repo obchod je společným pojmem pro tři právní formy, přičemž všechny tyto právní formy mají shodný ekonomický obsah a účtování je pro ně shodné, a to pro: -
klasické repo nebo klasické reverzní repo,
-
prodej finančních aktiv s jejich zpětnou koupí nebo koupě finančních aktiv s jejich zpětným prodejem,
-
půjčku nebo výpůjčku finančních aktiv zajištěnou hotovostí.
25
V případě poskytnutí hotovosti (např. USD) za hotovost (např. CZK) se jedná o měnový swap, tj. derivát.
26
Úrok je v naprosté většině kladný a odpovídá bezrizikové úrokové míře o dané splatnosti.
27
Očividně platí, že kolaterálem musí být majetek v účetním pojetí, a nikoli například vlastní cenné papíry
(tj. vlastní dluhové cenné papíry či vlastní akcie) jednotky, která přijímá hotovost. V tomto případě se jedná o běžné (nekolaterizované) poskytnutí hotovosti.
48
Klasické repo nebo klasické reverzní repo (classic repo or classic reverse repo, genuine repo or genuine reverse repo, true repo or true reverse repo) je přijetí nebo poskytnutí úvěru podle obchodního zákoníku se zajišťovacím převodem finančních aktiv (obvykle cenných papírů) podle občanského zákoníku.
Prodej finančních aktiv s jejich zpětnou koupí nebo koupě finančních aktiv s jejich zpětným prodejem (sell-and-buy-back or buy-and-sell-back) je prodej finančních aktiv (jiných než hotovost) s jejich zpětnou koupí nebo koupě finančních aktiv (jiných než hotovost) s jejich zpětným prodejem s podmínkou, že obě části (tj. spot a zpětná operace) jsou sjednány současně (může se jednat o jednu či dvě smlouvy). Pokud operace nejsou sjednány současně, potom jde o běžné operace s finančními aktivy, tj. o spotovou a forwardovou operaci. Pokud je finančním aktivem hotovost, jedná se o derivát.
Půjčka nebo výpůjčka finančních aktiv (financial assets lending or borrowing) je kolaterizovaná či nekolaterizovaná půjčka nebo výpůjčka finančních aktiv (jiných než hotovost) zajištěná převodem hotovosti. Nejedná se tak například o půjčku nebo výpůjčku cenných papírů kolaterizovanou jinými cennými papíry či jinými nehotovostními finančními aktivy ani o nekolaterizovanou půjčku cenných papírů.
4.2 Základní účetní otázka Postupy účtování pro banky a některé finanční instituce jsou v oblasti repo obchodů plně v souladu s IAS 39 a postupují podle nich také jiné účetní jednotky (zejména podnikatelé), pro které není účtování repo obchodů výslovně upraveno.
Pro účtování o převodu hotovosti a převodu kolaterálu u repo obchodů existují následující jednoduchá pravidla: -
u repa se účtuje o přijatém úvěru a u reverzního repa o poskytnutém úvěru,
-
o právně převedeném aktivu účtuje během období repo obchodu účetní jednotka, která o něm účtovala před sjednáním repo obchodu, a to nezměněným způsobem. Znamená to, že tato účetní jednotka aktivum zachycuje v rozvaze před repo
49
obchodem, během repo obchodu a po repo obchodu.28 Naopak účetní jednotka, na níž bylo aktivum právně převedeno, toto aktivum nezachycuje v rozvaze, ale eviduje jej pouze v podrozvaze, a to z toho důvodu, že původní právní vlastník i po právním převodu aktiva zůstává ekonomickým vlastníkem, tj. má právo na veškeré výnosy z aktiva a také nese veškerá rizika daného aktiva, -
v případě krátkého prodeje narepovaného aktiva se přijatá hotovost zachytí proti závazku z daného aktiva, přičemž tento závazek se začleňuje do závazků k obchodování (např. závazky z cenných papírů k obchodování).
Kolaterál, jako finanční aktivum poskytnuté v repu, zůstává v rozvaze na stejných syntetických účtech, kde o něm bylo účtováno před poskytnutím v repu při pokračování dosavadního způsobu jeho ocenění. Zároveň účetní jednotka účtuje u klasického repa, u prodeje cenného papíru se současně sjednanou koupí a u půjčky cenného papíru zajištěné převodem hotovosti o přijatém úvěru. Důvody pro odúčtování cenného papíru z rozvahy nevznikly, neboť účetní jednotce zůstávají v podstatě veškeré užitky a rizika z cenného papíru vyplývající.
Pro poskytnutí či přijetí kolaterálu v rámci repo obchodu mohou sloužit cenné papíry z jakékoli kategorie. Týká se také akcií účtovaných na účtech účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem. Jestliže nejsou nadále podmínky pro vykonávání rozhodujícího nebo podstatného vlivu splněny, účetní jednotka o veškerých akciích daného subjektu účtuje na účtech realizovatelných cenných papírů. U cenných papírů držených do splatnosti. převod cenného papíru z portfolia finančních nástrojů držených do splatnosti v rámci repa nenasvědčuje porušení záměru držet finanční nástroj do splatnosti. Tato operace neznamená, že by jednotka nebyla schopna zajistit zpětný návrat cenného papíru. Taková situace by nastala v případě, že by jednotka například nebyla schopna splatit přijatý úvěr a smluvní partner by se uspokojil z přijatého kolaterálu.
Do roku 2002 se o kolaterálu jako finančním aktivu přijatém v reverzním repu účtovalo v rozvaze v případě, že jednotka měla právo s ním volně nakládat (například prodat, půjčit) a v podrozvaze, pokud toto právo neměla. Nyní se v rozvaze neúčtuje, zachycuje se 28
V rámci repa je možné poskytnout jako kolaterál cenné papíry, které byly předtím narepovány, tj. cenné
papíry, které nejsou v rozvaze. Tyto cenné papíry účetní jednotka i nadále vykazuje v podrozvaze.
50
v reálné hodnotě v podrozvaze na účtu přijatých kolaterálů. Na tomto účtu se nevykáže kolaterál, který je předmětem krátkého prodeje. Účetní jednotka účtuje u klasického reverzního repa, u koupě cenného papíru se současně sjednaným prodejem a u výpůjčky cenného papíru zajištěné převodem hotovosti o poskytnutém úvěru. V účetní závěrce sestavené podle IFRS účetní jednotka o kolaterálách, zveřejňuje účetní hodnotu aktiv poskytnutých jako zajištění za své závazky, podmíněné závazky a dále všechny významné podmínky vztahující se k těmto aktivům. Pokud přijala kolaterál, se kterým může volně nakládat (prodat či dále poskytnout jako kolaterál, aniž by došlo k selhání dlužníka, od kterého kolaterál přijala), zveřejňuje také:reálnou hodnotu přijatého kolaterálu (finančního i nefinančního), reálnou hodnotu kolaterálu, který prodala či dále jako kolaterál poskytla a zda má závazek vrátit ho, a všechny významné podmínky, které s kolaterálem souvisejí.
Vzhledem k tomu, že v rozvaze jsou zachyceny koupené cenné papíry (banka je jejich právním i ekonomickým vlastníkem) i koupené cenné papíry poskytnuté v rámci reverzních rep (banka je pouze jejich ekonomickým vlastníkem a nikoli právním vlastníkem), stavy na účtech cenných papírů neodpovídají výpisům z účtů cenných papírů v registrech zaknihovaných cenných papírů.29
4.3 Repo obchody s Českou národní bankou Banka nebo pobočka zahraniční banky může vstupovat do repo obchodů s centrální bankou jako partner v klasických repech nebo reverzních repech či v prodeji cenných papírů se současně sjednanou jejich koupí, a to pokud má s centrální bankou uzavřenou Rámcovou smlouvu o obchodování na finančním trhu. Klasická repa Česká národní banka (dále také „ČNB“) provádí zpravidla na základě výsledků repo tendrů30, případně provádí také individuální operace. Také operace za lombardní sazbu jsou uskutečňovány jako repo obchody.
29
JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008, str. 273 - 276
30
Zpravidla je ČNB organizuje formou americké aukce, tj. objednávky jsou uspokojovány podle nabízené
úrokové míry až do výše objemu repo tendru. Není-li možné uspokojit všechny objednávky se stejnou výší úrokové míry, jsou tyto uspokojovány poměrně.
51
Banka nebo pobočka zahraniční banky může jako kolaterál v těchto obchodech použít cenné papíry, které ČNB zveřejňuje jako přijatelný kolaterál pro měnové operace na domácím peněžním trhu. Se zajištěním je spojeno navýšení (haircut), to znamená, že kolaterál nebude ve výši jistiny úvěru, jelikož centrální banka používá dvou procentní rozdíl mezi tržní cenou kolaterálu a jistinou úvěru či naopak nebo v rámci prodeje cenných papírů se zpětnou koupí kupuje centrální banka tyto cenné papíry za cenu o dvě procenta nižší, než je jejich tržní cena a naopak. Toto navýšení je tedy vždy ve prospěch centrální banky.
V současnosti ČNB provádí především tzv. stahovací repa, což pro banku nebo pobočku zahraniční banky znamená přijetí kolaterálu a vznik pohledávky za centrální bankou. Přijatý kolaterál banka nebo pobočka zahraniční banky vykazuje v podrozvaze v účtové skupině 97 na účtu Přijaté kolaterály - cenné papíry v reálné hodnotě k datu sestavení výkazů (např. měsíční výkazy pro ČNB) a pohledávku v aktivech rozvahy v účtové skupině 12 na účtu Poskytnuté úvěry centrálním bankám včetně naběhlých úroků. Z důvodu snadnějšího sestavení výkazů pro měnové účely (naběhlé úroky se zahrnují do ostatních aktiv či pasiv) je vhodné naběhlé úroky účtovat na samostatném analytickém účtu.
Účetní souvztažnosti reverzního repa, které banka sjednala s centrální bankou, a následujícího prodeje poukázek ČNB přijatých jako kolaterál s jejich zpětnou koupí s jinou obchodní bankou, jsou uvedeny ve zjednodušeném příkladu 4.1.31
Příklad 4.1 Reverzní repo s centrální bankou a následující prodej se zpětnou koupí s jinou obchodní bankou.
Banka uspěla v repo tendru ČNB a sjednala s centrální bankou dvoutýdenní reverzní repo. Jako kolaterál byly použity poukázky ČNB. Banka o období trvání reverzního repa sjednala s jinou bankou prodej poukázek ČNB se zpětnou koupí.
Zahájení dvoutýdenního reverzního repa s ČNB s poukázkami ČNB jako kolaterálem a) poskytnutí úvěru ČNB ve startovní částce
52
MD Dal
12x 12x
Poskytnuté úvěry centrálním bankám Účty peněžních rezerv u centrálních bank
b) přijetí poukázek ČNB jako kolaterálu v tržní ceně (podrozvaha) MD Dal
99x 97x
Pomocné souvztažné účty Přijaté kolaterály – cenné papíry
Prodej se zpětnou koupí s poukázkami ČNB přijatými jako kolaterál (repo) a) poukázky ČNB prodané v rámci prodeje se zpětnou koupí jsou i nadále vykazovány v podrozvaze na účtu 97 Přijaté kolaterály – cenné papíry; bez účetního zápisu (případně převod mezi analytickými účty v rámci účtu 97 Přijaté kolaterály - cenné papíry) b) přijatá hotovost za prodej poukázek ČNB MD Dal
12x 13x
Účty peněžních rezerv u centrálních bank Přijaté úvěry od jiných bank
Časové rozlišení úroků alespoň k datu sestavení měsíčních výkazů, při zpětné koupi poukázek ČNB, resp. Při ukončení reverzního repa s ČNB a) časové rozlišení výnosových úroků z reverzního repa s ČNB MD Dal
12x 71x
Poskytnuté úvěry centrálním bankám Výnosy z ostatních úroků
b) časové rozlišení nákladových úroků z repa (z operace sell buy back) MD Dal
61x 13x
Náklady na ostatní úroky Přijaté úvěry od jiných bank
Přecenění (zvýšení tržní ceny) kolaterálu přijatého v reverzním repu s ČNB provedené alespoň k datu sestavení měsíčních výkazů (snížení tržní ceny kolaterálu se účtuje opačnými účetními zápisy) MD Dal
99x 97x
Pomocné souvztažné účty Přijaté kolaterály – cenné papíry
Zpětná koupě poukázek ČNB při ukončení repa s jinou bankou MD Dal
13x 12x
Přijaté úvěry od jiných bank Účty peněžních rezerv u centrálních bank
Ukončení dvoutýdenního reverzního repa s ČNB s poukázkami ČNB jako kolaterálem a) přijetí jistiny úvěru
31
JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008, str. 161 - 166
53
MD Dal
12x 12x
Účty peněžních rezerv u centrálních bank Poskytnuté úvěry centrálním bankám
b) ukončení dvoutýdenního reverzního repa s ČNB s poukázkami ČNB jako kolaterálem MD Dal
97x 99x
Přijaté kolaterály – cenné papíry Pomocné souvztažné účty
Zdroj: JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008.
4.4 Krátký prodej U krátkého prodeje jde o prodej vypůjčeného či narepovaného aktiva. Sjednání krátkého prodeje je bez dopadu do výsledku hospodaření (neuvažujeme-li poplatky spojené s vypořádáním prodeje cenných papírů), neboť přijatá hotovost se zachytí proti závazku z daného aktiva (tento závazek se začleňuje do závazků k obchodování).
Následně probíhá přeceňování závazků z cenných papírů na reálnou hodnotu. Změny z přecenění těchto závazků se bezprostředně zachytí na účtech nákladů nebo výnosů a tím je zajištěno promítání zisku či ztráty do výsledku hospodaření průběžně během trvání krátkého prodeje a nikoli až po jeho skončení. Účetní jednotka v běžné praxi prodává cenné papíry k obchodování,32 přičemž na účtu cenných papírů v registru má cenné papíry koupené a cenné papíry přijaté v rámci reverzních rep. Aby nedocházelo k zachycení cenných papírů k obchodování současně v aktivech a v závazcích účetní jednotky, 33 ale pouze na jedné straně rozvahy (z pohledu řízení rizik zároveň neexistují stejně dlouhé a krátké pozice z téhož cenného papíru), je třeba postupovat podle těchto zásad: -
při prodeji cenných papírů k obchodování se nejprve odúčtovávají koupené cenné papíry a teprve po jejich vyčerpání dochází ke krátkému prodeji cenných papírů,
32
U jiných cenných papírů nemůže nastat, protože závazky z cenných papírů jsou pouze v portfoliu
k obchodování. 33
Tato metoda také zajistí nejnižší kapitálové požadavky u subjektů, které povinně vykazují kapitálovou
přiměřenost.
54
-
při koupi cenných papírů do portfolia k obchodování se nejprve likvidují krátké pozice a teprve po jejich úplné likvidaci dochází k zachycení cenných papírů v aktivech.
Příklad 4.2 Koupě a prodeje cenných papírů
První koupě cenného papíru za 10 000 Kč s vypořádáním T+3 v T0 MD Dal
38x 37x
Cenné papíry v RH proti účtům N/V Zúčtování s trhem – analytický účet pro závazky z nevypořádaných obchodů
10 000 10 000
Vypořádání první koupě cenného papíru v T3 MD
37x
Dal
12x 13x
Zúčtování s trhem – analytický účet pro závazky z nevypořádaných obchodů Účty peněžních rezerv u centrálních bank Běžné účty
10 000 10 000
První prodej cenného papíru za 10 000 Kč s vypořádáním T+6 v T3 MD
37x
Dal
38x
Zúčtování s trhem – analytický účet pro pohledávky z nevypořádaných obchodů Cenné papíry v RH proti účtům N/V
10 000 10 000
Druhý prodej cenného papíru za 10 000 Kč s vypořádáním T+2 v T3 MD Dal
37x 17x
Zúčtování s trhem – analytický účet pro pohledávky z nevypořádaných obchodů Závazky z cenných papírů k obchodování
10 000 10 000
Vypořádání druhého prodeje cenného papíru v T5 MD Dal
12x 13x 37x
Účty peněžních rezerv u centrálních bank Běžné účty Zúčtování s trhem – analytický účet pro pohledávky z nevypořádaných obchodů
10 000
10 000
Druhá koupě cenného papíru za 10 000 Kč s vypořádáním T+3 v T5 MD Dal
17x 37x
Závazky z cenných papírů k obchodování Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
10 000 10 000
Vypořádání druhé koupě cenného papíru v T8 MD Dal
37x 12x 13x
Zúčtování s trhem cenných papírů Realizovatelné akcie Běžné účty
Vypořádání prvního prodeje cenného papíru v T9 55
10 000 10 000
MD Dal
12x 13x 37x
Účty peněžních rezerv u centrálních bank Běžné účty Zúčtování s trhem – analytický účet pro pohledávky z nevypořádaných obchodů
10 000 10 000
Zdroj: JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008.
U předešlého příkladu 4.2 na koupi a prodej cenných papírů je zcela upuštěno od změn reálné hodnoty cenného papíru, tj. od dopadu obchodování do výkazu zisku a ztráty. Byla zvolena metoda dne obchodu (trade date).
4.5 Repo obchody v širším pojetí Jak uvedeno výše, repo obchody se rozumí poskytnutí či přijetí finančních aktiv (jiných než hotovost) za hotovost se současným závazkem přijmout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se původní hotovosti a úroku.
Podle této definice jsou repo obchodům velmi podobné zejména následující obchody, se kterými se lze v praxi setkat: -
obchod, kde kolaterálem jsou nefinanční aktiva, například hmotný majetek (komodity apod.),
-
obchod, kdy kolaterál je poskytnut za jiné aktivum než hotovost (například za cenný papír).
Postup v obou případech je shodný jako v případě repo obchodů. O cenných papírech účtují ty účetní jednotky, které o nich účtovaly před sjednáním takového obchodu, a to nezměněným způsobem, zachycují tedy cenné papíry v rozvaze před tímto obchodem, během obchodu a po obchodu.34
34
JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008, str. 277 - 280
56
5 Obchody s cennými papíry pro klienty Tato kapitola se zabývá obstaráním koupě nebo prodeje cenných papírů klienta, obhospodařováním finančních nástrojů, úschovou, správou nebo uložením cenných papírů a zajištěním emise cenných papírů jakožto službami, které pro klienty poskytují obchodníci s cennými papíry v rámci své licence.
Přijetím cenných papírů klienta v rámci jednotlivých druhů služeb vznikají obchodníkovi závazky, které zachycuje v podrozvaze v účtové skupině 98 Pohledávky a závazky z hodnot v úschově, správě, uložení a z obhospodařování hodnot. Pro vypořádání obchodů s cennými papíry pro klienty si obchodník zřizuje účet Zúčtování s příkazci v účtové skupině 37 Pohledávky a závazky z obchodování s cennými papíry a z emise vlastních cenných papírů. Účet Výnosy z ostatních činností v účtové skupině 71 Výnosy z finančních činností obchodník použije pro výnosy z poplatků a provizí, které mu vzniknou v souvislosti s poskytnutím služby.
Klientské peněžní prostředky a cenné papíry by obchodník měl vést odděleně. Pokud obchodník není bankou, zřídí pro peněžní prostředky samostatný běžný účet u banky, na který jsou skládány zálohy klientů, případně připisovány výnosy z prodejů cenných papírů nebo úroky či dividendy přijaté pro klienty.
V dalších částech jsou uvedeny jednotlivé typy obchodů pro klienty společně s účetní případy, které mohou nastat.
5.1 Obstarání koupě a prodeje cenných papírů Obstarání koupě a prodeje cenných papírů pro klienty zajišťuje obchodník s cennými papíry prostřednictvím takzvaných obstaratelských smluv, které mohou mít dvojí formu:
a) komisionářská smlouva, v níž se obchodník (komisionář) zavazuje, že zařídí vlastním jménem pro klienta (komitenta) a na jeho účet koupi nebo prodej cenného papíru. Komisionář může žádat na komitentovi zálohy, jestliže mu komitent udělí pokyn k obstarání koupě cenného papíru, 57
b) mandátní smlouva, v níž se obchodník (mandatář) zavazuje, že jménem klienta (mandanta) a na jeho účet koupí nebo prodá cenný papír.
Cenné papíry klienta nejsou zachyceny v účetních knihách obchodníka (v rozvaze, ani v podrozvaze se o nich neúčtuje). Obchodník bude účtovat o pohledávkách a závazcích z vypořádání, které mu v souvislosti s obstaráním koupě nebo prodeje cenných papírů pro klienta vzniknou a použije rozvahový účet Zúčtování s příkazci a účet Zúčtování s trhem v účtové skupině 37. Případné finanční prostředky poskytnuté klientovi na nákup cenných papírů obchodník zaúčtuje v účtové třídě 2 jako poskytnutý úvěr v členění podle původní doby splatnosti a odděleně podle jednotlivých klientů. Obchodník může žádat zálohu na koupi cenných papírů, potom o takové přijaté záloze bude účtovat v účtové skupině 37 na účtu Zúčtování s příkazci. Výnosy plynoucí obchodníkovi za obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů jsou součástí účtové skupiny 71 konkrétně účtu Výnosy z ostatních operací.
Obchodník, který není bankou, by neměl na stejném bankovním účtu vést peněžní prostředky svěřené klientem a vlastní peněžní prostředky, ale měl by mít u banky pro klientské prostředky zřízen samostatný účet. Obstarání koupě a prodeje cenných papírů pro klienta obchodníkem, který není bankou, řeší příklad 5.1.
V účetnictví bank mohou existovat určité odlišnosti od účetnictví obchodníků, kteří nejsou bankami. Například při vypořádání koupí a prodejů cenných papírů za koruny, banka použije Účet peněžních rezerv u centrálních bank v účtové skupině 12, namísto účtové skupiny 13, případně provede převod z běžného účtu klienta, který sama vede. Banka má pravomoc rozhodnout o tom, zda prostředky klienta určené na obchody s cennými papíry oddělí od ostatních peněžních prostředků klienta vedených na běžném účtu.
Příklad 5.1 Obstarání koupě a prodeje cenných papírů pro klienta obchodníkem, který není bankou
Přijetí zálohy na koupi cenného papíru obchodníkem MD Dal
13x 37x
Běžné účty Zúčtování s příkazci
58
Vypořádání koupě cenných papírů s trhem MD Dal
37x 13x
Zúčtování s trhem Běžné účty
Rozúčtování koupě cenných papírů podle klientů MD Dal
37x 37x
Zúčtování s příkazci Zúčtování s trhem
Předpis poplatků za poskytnutí služby MD Dal
37x 71x
Zúčtování s příkazci Výnosy z ostatních operací
Vrácení nepoužité části zálohy MD Dal
37x 13x
Zúčtování s příkazci Běžné účty
Poskytnutí krátkodobého úvěru na koupi cenných papírů MD Dal
21x 37x
Krátkodobé úvěry Zúčtování s příkazci
Časové rozlišení příslušenství z poskytnutého úvěru MD Dal
21x 71x
Krátkodobé úvěry Výnosy z ostatních úroků
Splátka krátkodobého úvěru včetně příslušenství poskytnutého na koupi cenných papírů převodem na běžný účet MD Dal
13x 21x
Běžné účty Krátkodobé úvěry
Zdroj: JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008.
5.2 Úschova cenných papírů Na základě smlouvy o úschově cenných papírů může obchodník (schovatel) přijímat od klientů (uschovatel) listinné cenné papíry do:
a) samostatné úschovy, která představuje uložení listinného cenného papíru jednoho klienta odděleně od listinných cenných papírů ostatních klientů, přičemž obchodník je povinen vrátit klientovi tentýž listinný cenný papír, který mu klient svěřil do úschovy; obchodník odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru,
59
b) hromadné úschovy, jíž se rozumí společné uložení zastupitelného listinného cenného papíru klienta se zastupitelnými listinnými cennými papíry jiných klientů, přičemž klient nemá právo na vrácení téhož listinného cenného papíru, který svěřil obchodníkovi do úschovy; obchodník odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru,
c) tzv. druhotné úschovy, a to tehdy, jestliže obchodník listinný cenný papír převzatý na základě smlouvy o úschově cenných papírů předá do úschovy jinému schovateli.
Cenné papíry převzaté obchodníkem do úschovy nejsou součástí jeho rozvahy, ale zachycují se v podrozvaze v účtové skupině 98 na podrozvahovém účtu Hodnoty převzaté do úschovy zpravidla v reálné hodnotě. Na tomto účtu obchodník také účtuje o zaknihovaných cenných papírech evidovaných na svém majetkovém účtu a nečiní žádné úkony nutné k výkonu a zachování práv spojených s těmito cennými papíry (cenné papíry na depotních účtech u zahraničních agentů). Převzaté úschovy listinných i zaknihovaných cenných papírů je účelné vést podle jednotlivých klientů formou analytických účtů. Výnosy, které obchodníkovi vzniknou v souvislosti s poskytováním této služby, jsou součástí výnosů v účtové skupině 71 účtu Výnosy z ostatních činností.
Cenné papíry, které obchodník ze své úschovy dále předal do druhotné úschovy, nejsou přeúčtovány na účet Hodnoty předané do úschovy (tento účet slouží pro cenné papíry účetní jednotky, pokud je předá do úschovy k obchodníkovi), nýbrž jsou ponechány na podrozvahovém účtu Hodnoty převzaté do úschovy v účtové skupině 98.
Účetní souvztažnosti zachycující úschovu cenných papírů pro klienta obchodníkem jsou obsahem následujícího příkladu 5.2.
Příklad 5.2 Úschova cenných papírů pro klienta obchodníkem
Přijetí cenných papírů do úschovy MD Dal
99x 98x
Pomocné souvztažné účty Hodnoty převzaté do úschovy
Předpis poplatků za poskytnutí služby 60
MD Dal
21x 71x
Ostatní pohledávky za klienty Výnosy z ostatních operací
Úhrada poplatků klientem na účet obchodníka MD Dal
12x 13x 21x
Účty peněžních rezerv u centrálních bank Běžné účty Ostatní pohledávky za klienty
Úhrada poplatků klientem v hotovosti MD Dal
11x 21x
Pokladna Ostatní pohledávky za klienty
Vrácení cenných papírů v úschově klientovi MD Dal
98x 99x
Hodnoty převzaté do úschovy Pomocné souvztažné účty
Zdroj: JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008.
5.3 Správa cenných papírů Obchodník (správce) se ve smlouvu o správě cenných papírů uzavřené s klientem (majitelem) zavazuje, že bude činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony nutné k výkonu a zachování práv spojených s určitým cenným papírem. Zejména je povinen (i bez pokynů majitele) požadovat splnění závazků spojených s cenným papírem, vykonávat výměnná nebo předkupní práva spojená s cenným papírem, pokud smlouva nestanoví jiný postup, a dále je povinen plnit pokyny majitele, včas upozorňovat majitele na nesprávné pokyny.
Cenné papíry ve správě obchodníka nejsou součástí jeho rozvahy, účtují se v účtové skupině 98 na podrozvahovém účtu Hodnoty převzaté do správy zpravidla v reálné hodnotě. Výnosy plynoucí z poskytnutí této služby jsou účtovány v účtové skupině 71 na účtu Výnosy z ostatních činností. Jestliže obchodník přijme například úroky nebo dividendy z cenných papírů spravovaných pro klienta, až do okamžiku jejich vyplacení klientovi o nich účtuje v účtové skupině 37 na rozvahovém účtu Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky.
61
Evidenci na podrozvahovém účtu Hodnoty převzaté do správy i rozvahovém účtu Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky je účelné vést formou analytických účtů podle jednotlivých klientů.
Následující příklad zachycuje účtování spojené se správou cenných papírů pro klienta obchodníkem, který není bankou.
Příklad 5.3 Správa cenných papírů pro klienta obchodníkem, který není bankou
Přijetí cenných papírů do správy MD Dal
99x 98x
Pomocné souvztažné účty Hodnoty převzaté do správy
Předpis poplatků za poskytnutí služby MD Dal
21x 71x
Ostatní pohledávky za klienty Výnosy z ostatních operací
Úhrada poplatků klientem na účet obchodníka MD Dal
12x 13x 21x
Účty peněžních rezerv u centrálních bank Běžné účty Ostatní pohledávky za klienty
Úhrada poplatků klientem v hotovosti MD Dal
11x 21x
Pokladna Ostatní pohledávky za klienty
Přijetí úroků nebo dividend z cenných papírů převzatých do správy MD Dal
12x 13x 37x
Účty peněžních rezerv u centrálních bank Běžné účty Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky
Převod úroků nebo dividend z cenných papírů převzatých do správy klientovi MD
37x
Dal
12x 13x
Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky Účty peněžních rezerv u centrálních bank Běžné účty
Ukončení správy cenných papírů pro klienta MD Dal
98x 99x
Hodnoty převzaté do správy Pomocné souvztažné účty
Zdroj: JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008. 62
5.4 Uložení cenných papírů Ve smlouvě o uložení cenných papírů se obchodník (opatrovatel) zavazuje převzít od klienta (uložitele) listinný cenný papír, aby jej uložil a spravoval (jedná se v podstatě o kombinaci úschovy a správy cenného papíru). Obchodník může dále předat cenný papír do druhotné úschovy či druhotné úschovy a správy se souhlasem uložitele, přebírající osoba však nemůže být zmocněna k výkonu hlasovacích práv spojených s tímto cenným papírem.
O cenných papírech přijatých k uložení obchodník neúčtuje v rozvaze, ale v účtové skupině 98 na podrozvahovém účtu Hodnoty převzaté k uložení zpravidla v reálné hodnotě. Výnosy z poskytnutí této služby jsou součástí účtové skupiny 71 účtu Výnosy z ostatních činností. Přijaté úroky či dividendy z cenných papírů klienta účtuje obchodník v účtové skupině 37 na rozvahovém účtu Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky až do okamžiku jejich vyplacení klientovi. Opět je vhodná analytická evidence podle jednotlivých klientů jak podrozvahového účtu Hodnoty převzaté k uložení, tak rozvahového účtu Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky.
Ne vždy je vykázání cenných papírů jako hodnot přijatých do správy či hodnot přijatých k uložení jednoznačné. Postup by mohl být takový, že na podrozvahovém účtu Hodnoty přijaté k uložení by obchodník vykazoval cenné papíry v listinné podobě, popřípadě cenné papíry, které po fyzickém přijetí dále předal do druhotné úschovy a na podrozvahovém účtu Hodnoty přijaté do správy by pak vykazoval cenné papíry (včetně cenných papírů vedených na depotních účtech u zahraničních agentů) bez rozlišení, zda původní podoba byla listinná či nikoli.
Účetní záznamy, které mohou být spojeny s uložením cenných papírů klienta, jsou analogické jako v příkladu 5.3.
5.5 Obhospodařování cenných papírů Obchodník (obhospodařovatel) zajišťuje obhospodařování cenných papírů klienta nebo peněžních prostředků klienta určených ke koupi cenných papírů na základě smlouvy, v níž 63
se k tomuto zavazuje, a to na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání. Obchodník je povinen (i bez pokynů klienta) obstarávat koupě, prodeje, prvotní nabytí cenných papírů takovým způsobem, aby zajistil dlouhodobě odbornou péči o majetek klienta.
Obhospodařované cenné papíry jsou obchodníkem zaúčtovány v reálné hodnotě v účtové skupině 98 na podrozvahovém účtu Hodnoty převzaté k obhospodařování. Na rozvahovém účtu Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky v účtové skupině 37 účtuje obchodník o přijatých peněžních prostředcích od klienta určených ke koupi cenných papírů popřípadě jiných finančních nástrojů, peněžních prostředcích určených k vrácení klientovi a přijatých úrocích nebo dividendách z obhospodařovaných cenných papírů. Z poskytnutí této služby plynou obchodníkovy výnosy, které zachytí v účtové skupině 71 na účtu Výnosy z ostatních činností.
Účetní souvztažnosti pro obhospodařování cenných papírů klienta obchodníkem, který není bankou, jsou uvedeny v příkladu 5.4.
Rozdíl v účetních zápisech banky a obchodníka, který není bankou, spočívá v použití účtové skupiny 12 namísto účtové skupiny 13 a dále banka nepoužije účet 37 Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky pro zachycení peněžních prostředků převzatých od klienta k obhospodařování, protože tyto prostředky účtuje až do okamžiku vypořádání koupě cenných papírů na běžném účtu klienta v účtové skupině 22.
Příklad 5.4 Obhospodařování finančních nástrojů klienta obchodníkem, který není bankou
Přijetí peněžních prostředků určených k umístění MD Dal
13x 37x
Běžné účty Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky
Předpis poplatků za poskytnutí služby MD Dal
21x 71x
Ostatní pohledávky za klienty Výnosy z ostatních operací
Úhrada poplatků klientem na účet obchodníka
64
MD Dal
13x 21x
Běžné účty Ostatní pohledávky za klienty
Úhrada poplatků klientem v hotovosti MD Dal
11x 21x
Pokladna Ostatní pohledávky za klienty
Vypořádání koupě cenných papírů s trhem MD Dal
37x 13x
Zúčtování s trhem Běžné účty
Vypořádání koupě cenných papírů v rámci obhospodařování MD
37x
Dal
37x
Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky Zúčtování s trhem
Prvotní zaznamenání cenných papírů převzatých k obhospodařování a zvýšení jejich reálné hodnoty MD Dal
99x 98x
Pomocné souvztažné účty Hodnoty převzaté k obhospodařování
Vypořádání prodeje cenných papírů s trhem MD Dal
13x 37x
Běžné účty Zúčtování s trhem
Ukončení obhospodařování cenných papírů a snížení jejich reálné hodnoty MD Dal
37x 37x
Zúčtování s trhem Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky
Podíl obchodníka na výnosech z obhospodařovaných cenných papírů MD Dal
98x 99x
Hodnoty převzaté k obhospodařování Pomocné souvztažné účty
Umístění peněžních prostředků klienty do termínovaných vkladů u banky MD Dal
37x 71x
Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky Výnosy z ostatních činností
Přijetí úroků nebo dividend z obhospodařovaných cenných papírů MD Dal
13x 13x
Termínované vklady Běžné účty
Převod úroků nebo dividend z obhospodařovaných cenných papírů
65
MD Dal
13x 37x
Běžné účty Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky
Zdroj: JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008.
5.6 Obstarání emise cenných papírů Služba obstarání emise cenných papírů spočívá v tom, že obchodník pro klienta emisi cenných papírů obstarává nebo se smluvně zavazuje, že se stane prvním nabyvatelem emise nebo těch cenných papírů, které se mu nepodaří do stanoveného okamžiku před koncem emisní lhůty prodat.
Pokud obchodník emisi cenných papírů pro klienta pouze obstará a nestane se prvním nabyvatelem, na rozvahových ani podrozvahových účtech o cenných papírech neúčtuje. Pro přijaté peněžní prostředky od prvních nabyvatelů a jejich vypořádání emitentovi použije účet Upsané cenné papíry určené k umístění na veřejnosti v účtové skupině 37. Výnosy související s poskytnutím této služby se zaúčtují v účtové skupině 71 na účet Výnosy z ostatních operací.
Pokud se obchodník stane prvním nabyvatelem cenných papírů emitovaných klientem, účtuje při sjednání smlouvy o obstarání emise v účtové skupině 91 na podrozvahovém účtu Poskytnuté úvěrové přísliby. V okamžiku vypořádání koupě cenných papírů od emitenta je podrozvahový zápis zrušen a cenné papíry jsou zaúčtovány v pořizovací ceně v účtové skupině 37 na rozvahovém účtu Upsané cenné papíry určené k umístění na veřejnosti. Při následném prodeji těchto cenných papírů se rozdíl mezi pořizovací cenou a prodejní cenou zahrne do výnosů obchodníka v účtové skupině 71 na účtu Výnosy z operací s cennými papíry. Neprodané cenné papíry jsou v portfoliu obchodníka převedeny na účty cenných papírů podle záměru (účtová skupina 36, 38 nebo 41).
Příklad 5.5 znázorňuje účetní zachycení obstarání emise cenných papírů pro klienta, přičemž obchodník vystupuje jako první nabyvatel emise klienta.
66
Drobná odlišnost opět existuje v případě, že obchodníkem je banka, která zpravidla účtuje o odkupu emise cenných papírů klienta v účtové skupině 37 souvztažně s běžným účtem klienta v účtové skupině 22.
Příklad 5.5 Obstarání emise cenných papírů pro klienta – obchodník prvním nabyvatelem Sjednání úpisu emise dluhopisů klienta MD Dal
91x 99x
Poskytnuté přísliby úvěrů Pomocné souvztažné účty
Zrušení podrozvahového zápisu při úhradě za emisi cenných papírů MD Dal
99x 91x
Pomocné souvztažné účty Poskytnuté přísliby úvěrů
Odkup emise klienta obchodníkem jako prvním nabyvatelem MD Dal
37x 12x 13x
Upsané cenné papíry určené k umístění na veřejnosti Účty peněžních rezerv u centrálních bank Běžné účty
Prodej z emise nakoupené od klienta MD Dal
12x 13x 37x
Účty peněžních rezerv u centrálních bank Běžné účty Upsané cenné papíry určené k umístění na veřejnosti
Výnos z prodeje emise klienta MD Dal
37x 71x
Upsané cenné papíry určené k umístění na veřejnosti Výnosy z operací s cennými papíry
Převod neprodaných cenných papírů do vlastního portfolia určeného k obchodování MD Dal
38x 37x
Kuponové dluhopisy oceňované RH proti účtům N/V Upsané cenné papíry určené k umístění na veřejnosti
Převod neprodaných cenných papírů do vlastního portfolia, které je určeno k držení do splatnosti MD Dal
41x 37x
Cenné papíry držené do splatnosti Upsané cenné papíry určené k umístění na veřejnosti
Zdroj: JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008.
Kromě výše uvedených základních souvztažností vztahujících se k úschově, správě, uložení, obhospodařování cenných papírů klientů a obstarání emise cenných papírů pro klienty, se lze setkat s řadou dalších případů, z nichž je uveden příklad 5.6, kdy banka 67
obstarává pro klienta koupi cenných papírů částečně hrazenou z úvěru (obchodník, který není bankou, nepoužije pouze účtovou skupinu 12, ale účtovou skupinu l3) a dále příklad 5.7, kdy obchodník pro klienta sjednává zároveň koupě i prodeje cenných papírů.35
Příklad 5.6 Banka, obchodník s cennými papíry, obstarává pro klienta koupi cenných papírů, na které mu poskytne krátkodobý úvěr Uzavření dohody s klientem o obstarání koupě určitých akcií - bez účetního zápisu Sjednání koupě akcií pro klienta - bez účetního zápisu Vypořádání hotovosti za koupi akcií za 10 000 Kč s trhem MD Dal
37x 12x
Zúčtování s trhem Účty peněžních rezerv u centrálních bank
10 000 10 000
Rozúčtování koupě akcií za 10 000 Kč podle klienta MD Dal
37x 37x
Zúčtování s příkazci Zúčtování s trhem
10 000 10 000
Vypořádání koupě akcií s klientem a) předpis poplatku 100 Kč za obstarání koupě MD Dal
37x 71x
Zúčtování s příkazci Výnosy z ostatních operací
100 100
b) poskytnutí krátkodobého úvěru 5 000 Kč MD Dal
21x 37x
Krátkodobé úvěry Zúčtování s příkazci
5 000 5 000
c) úhrada od klienta 5 100 Kč převodem z běžného účtu klienta MD Dal
22x 37x
Běžné účty klientů Zúčtování s příkazci
5 100 5 100
Časové rozlišení příslušenství 70 Kč z krátkodobého úvěru MD Dal
21x 71x
Krátkodobé úvěry Výnosy z ostatních úroků
70 70
Splátka krátkodobého úvěru a příslušenství 5 070 Kč MD Dal
22x 21x
Běžné účty klientů Krátkodobé úvěry
5 070 5 070
Zdroj: JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008.
35
JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008, str. 385 - 404
68
Příklad 5.7 Obchodník s cennými papíry, který není bankou, obstarává pro klienta koupi a prodej cenných papírů s tím, že klient převádí na běžný účet, který obchodník používá pro obchody pro klienty, zálohu pro krytí případných ztrát Uzavření dohody s klientem o obstarání koupě a prodeje akcií - bez účetního zápisu Přijetí zálohy 1 000 Kč na krytí případných ztrát MD Dal
13x 37x
Běžné účty (analytický účet-peněžní prostředky klientů) Zúčtování s příkazci (analytický účet podle klienta)
1 000 1 000
Sjednání koupě a prodeje akcií pro klienta - bez účetního zápisu Vypořádání hotovosti s trhem za obchod pro klienta a) vypořádání koupě akcií pro klienty za 10 000 Kč MD Dal
37x 13x
Zúčtování s trhem Běžné účty (analytický účet-peněžní prostředky klientů)
10 000 10 000
b) vypořádání prodeje akcií pro klienta za 10 500 Kč MD Dal
13x 37x
Běžné účty (analytický účet-peněžní prostředky klientů) Zúčtování s trhem
10 500 10 500
Rozúčtování obchodu s akciemi podle klienta a) rozúčtování koupě akcií pro klienta za 10 000 Kč MD Dal
37x 37x
Zúčtování s příkazci (analytický účet podle klienta) Zúčtování s trhem
10 000 10 000
b) rozúčtování prodeje akcií pro klienta za 10 500 Kč MD Dal
37x 37x
Zúčtování s trhem Zúčtování s příkazci (analytický účet podle klienta)
10 500 10 500
Vypořádání koupě a prodeje akcií s klientem a) předpis poplatku 100 Kč za obstarání koupě a prodeje MD Dal
37x 71x
Zúčtování s příkazci (analytický účet podle klienta) Výnosy z ostatních operací
100 100
b) připsání zisku z obchodů sníženého o úhradu poplatků klientovi MD Dal
13x 13x
Běžné účty (analytický účet-peněžní prostředky klientů) Běžné účty (analytický účet-peněžní prostředky obchodníka)
400 400
c) převod peněžních prostředků svěřených obchodníkovi zpět klientovi MD Dal
37x 13x
Zúčtování s příkazci (analytický účet podle klienta) Běžné účty (analytický účet-peněžní prostředky klientů)
Zdroj: JÍLEK, J.; SVOBODOVÁ, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2008. 69
1 400 1 400
6 Vykazování cenných papírů Tato kapitola přistupuje k cenným papírům jakožto k jednotlivým položkám účetních výkazů účetní jednotky, která je bankou či jinou finanční institucí. Popisuje obsahové vymezení těchto vybraných položek s tím, že jejich kompletní uspořádání a označování je stanoveno v příloze č. 2.
6.1 Položky rozvahy Položka „2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování“ obsahuje cenné papíry včetně naběhlého příslušenství, které přijímá centrální banka k refinancování, v členění podle emitenta. Dluhové cenné papíry emitované vládními institucemi nesplňující podmínku pro refinancování centrální bankou se vykazují v položce „5. Dluhové cenné papíry“ v členění podle emitenta.
Položka „5. Dluhové cenné papíry“ obsahuje cenné papíry s pevným výnosem včetně naběhlého příslušenství, a to cenné papíry s pevnou a proměnlivou úrokovou mírou, jestliže její proměnlivost je předem určena. Jedná se o dluhové cenné papíry emitované vládními institucemi a ostatní dluhové cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, realizovatelné, držené do splatnosti, poskytnuté jako kolaterál v repo obchodech, půjčené dluhové cenné papíry a opravnou položku k dluhovým cenným papírům drženým do splatnosti.
Nevykazují se zde neobchodovatelné dluhové cenné papíry, které nejsou pořízeny se záměrem brzkého prodeje a nejsou oceňovány reálnou hodnotou, které jsou vykazovány v položkách „3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami“ a „4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen“. Vlastní dluhové cenné papíry vykazuje účetní jednotka v položce „3. Závazky z dluhových cenných papírů“.
Položka „6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly“ obsahuje podílové listy, poukázky na akcie, zatímní listy, akcie a ostatní podíly v jiných než akciových společnostech, které nejsou účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, jsou oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, realizovatelné, poskytnuté v rámci repo obchodů nebo 70
půjčené. Obsahuje také opravnou položku k ostatním podílům. Vlastní akcie a zatímní listy se vykazují v položce „8. Základní kapitál“, vlastní podílové listy v položce „12. Kapitálové fondy“.
Dluhové cenné papíry, akcie, podílové listy a ostatní podíly, které účetní jednotka získala jménem a ve prospěch třetí strany a zároveň je převzala do úschovy, k uložení, do správy či k obhospodařování, se vykazují v podrozvahových položkách „14. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení“ nebo „15. Hodnoty převzaté k obhospodařování“.
6.2 Položky výkazu zisku a ztráty Položky „1. Výnosy z úroků a podobné výnosy“ a „2. Náklady na úroky a podobné náklady“ obsahují všechny výnosy a náklady, které souvisejí s úroky z úvěrů v rámci repo obchodů, z držených dluhových cenných papírů a úroky z emitovaných dluhových cenných papírů a krátkých prodejů. V těchto položkách se vykazují také výnosy a náklady z poplatků a provizí, které mají povahu úroků. Účetní jednotka, která není bankou, vykazuje navíc výnosy z aktiv vykázaných v položce „6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly“.
Položka „3. Výnosy z akcií a podílů“ obsahuje všechny dividendy z akcií a obdobné výnosy z ostatních podílů. Dividendy z akcií a podílů na zisku z účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, které jsou oceňovány ekvivalencí (protihodnotou) se vykazují v položce „18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem“.
Položky „4. Výnosy z poplatků a provizí“ a „5. Náklady na poplatky a provize“ obsahují výnosy a náklady z provizí a poplatků za služby spojené mimo jiné s operacemi s cennými papíry ve prospěch třetích osob, s péčí o bezpečnost a správu cenných papírů, úschovami, uložením, obhospodařováním finančních nástrojů, náklady na poplatky a provize související zejména s prodejem nebo jiným úbytkem cenných papírů, provize za zprostředkovatelskou činnost.
Položka „6. Zisk nebo ztráta z finančních operací“ obsahuje zejména zisk nebo ztrátu z operací s cennými papíry oceňovanými reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo 71
výnosů, s realizovatelnými cennými papíry, které jsou vykázány v položkách „2. Státní bezkuponové
dluhopisy
a
ostatní
cenné
papíry
přijímané
centrální
bankou
k refinancování“, „5. Dluhové cenné papíry“ a „6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly“. Položka dále obsahuje zisk nebo ztrátu z cenných papírů držených do splatnosti spolu s opravnými položkami, zisky a ztráty z ostatních operací nákupu a prodeje související s finančními nástroji k obchodování. Oceňovací rozdíly z ocenění realizovatelných cenných papírů reálnou hodnotou jsou vykázány v této položce až v okamžiku úbytku těchto cenných papírů a v případech, kdy došlo k trvalému snížení hodnoty realizovatelného cenného papíru.36
36
Vyhláška č. 501/2002 Sb., Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi.
72
7 Zdanění cenných papírů Zdanění výnosů vyplývajících z držení nebo prodeje cenných papírů je upraveno zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V každém konkrétním případě je třeba důkladně prostudovat relevantní ustanovení zákona.
7.1 Zdanění výnosů z cenných papírů Výnosy z cenných papírů rozdělujeme do dvou základních a z daňového hlediska zcela odlišných kategorií a to výnos z držby (jedná se o příjmy z kapitálového majetku a zpravidla půjde o podíl na zisku, dividendu a úrok) a výnos z prodeje cenného papíru.
U fyzických osob, které nezahrnuly cenné papíry do obchodního majetku, podléhá úrokový výnos srážkové dani37 u zdroje ve výši 15%, tudíž vyplacený kupon je o tuto částku již snížen a výnos se již nezahrnuje do daňového základu. Přijaté úroky ze směnky jsou dílčím základem daně podle § 8.
Při prodeji cenného papíru (např. dluhopisu, směnky, akcie) je zisk (rozdíl mezi prodejní cenou a cenou nabytí) dílčím základem daně podle § 8. Přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu šesti měsíců, potom je takový zisk osvobozen od daně z příjmů.
Od 1. 1. 2008 se na fyzické osoby, jejichž celkový podíl, přímý i nepřímý na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti, převyšoval 5 % v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů, nevztahuje osvobození příjmů z prodeje cenných papírů (akcie, dluhopisy, podílové listy podílového fondu a ostatní cenné papíry, se kterými se běžně obchoduje na kapitálovém trhu). U těchto prodejů platí časový test pět let.
37
Srážková daň je odpočet daně plátce příjmu u jeho zdroje před platbou příjemci příjmu. Vynětí ze srážkové
daně může být možné podle smluv o zamezení dvojího zdanění, pokud platby směřují z dané země.
73
U fyzických osob, které zahrnuly cenné papíry do obchodního majetku, podléhá úrokový výnos srážkové dani u zdroje ve výši 15 %. Přijaté úroky ze směnky jsou zahrnuty do příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti podle § 7.
Zisk z prodeje cenného papíru podléhá dani z příjmů (bez ohledu na to, zda-li doba mezi nabytím a prodejem cenného papíru přesáhla dobu šesti měsíců).
U právnických osob se v zásadě vychází z výsledku hospodaření podle účetnictví. Naběhlé úroky či změny reálné hodnoty cenných papírů jsou součástí výsledku hospodaření. U vyplácených kupónů dluhopisů se od 1. ledna 2004 neaplikuje srážková daň, tj. kupón se vyplácí právnické osobě v plné výši. Dividendový výnos je zdaněn srážkovou daní 15 %, tudíž vyplacený výnos je o tuto částku již snížen (výnos se již nezahrnuje do daňového základu). Dividendy (obecněji výnosy z investovaného kapitálu) nejsou daňově uznatelným nákladem.
U právnických i fyzických osob platí, že od srážkové daně jsou osvobozeny kupóny u hypotečních zástavních listů, pokud byly emitovány před 1. lednem 2006, a při prodeji směnky je daňovým výdajem (nákladem) pořizovací cena směnky, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje.
7.2 Zdanění úroků poskytnutých v České republice Platební zprostředkovatel daňovému rezidentovi nejprve vyčíslí hrubý úrok a následně jej krátí srážkovou daní a rozdíl připisuje rezidentovi v podobě čistého úroku. Avšak v případě daňových nerezidentů jsou jejich úrokové výnosy osvobozeny od daně. Platební zprostředkovatel připsaný úrokový výnos nedaní a očekává se, že vkladatel připsané hrubé úroky ze zahraničí přihlásí ve své zemi a v příslušném daňovém režimu je také zdaní.
Platebním zprostředkovatelem je právnická nebo fyzická osoba, která vyplácí, poukazuje nebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru (zahrnuje banky, příjemce vkladů, makléře, investiční fondy atd.)
Za daňového rezidenta považuje zákon o daních z příjmů takovou osobu, která má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje (nejméně 183 dní v roce). 74
Skupina daňových nerezidentů je vymezena negativně, tj. jde o poplatníky, kteří na území České republiky nemají bydliště a ani se zde obvykle nezdržují.
S cílem zabránit daňovým únikům bylo v novele zákona o daních z příjmů v roce 2003 přijato následující opatření. Pokud platební zprostředkovatel provede výplatu, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru ve prospěch příjemce v některé ze zemí evropské unie (dále jen „EU“), je povinen takovou transakci oznámit místně příslušnému finančnímu úřadu. Ten ji dále distribuuje do jednotlivých zemí EU. V případě, že by příjemcem úrokového příjmu byl občan z jiné než členské země EU, pak platební zprostředkovatel finanční úřad neinformuje. Termínem je 15. den třetího měsíce po skončení příslušného zdaňovacího období.
Naopak české finanční úřady mají přehled o příjmech Čechů v zahraničí (jméno osoby a kolik úrokový nástroj vynesl). Česká daňová správa automaticky dostává informace, na jejichž základě ověřuje, zda majitel zahraničního dluhového nástroje úroky přiznal, či nikoli.38
38
JÍLEK, J. Finanční trhy a investování, str. 627 – 637,
http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/SC_OT01_028592.XML
75
Závěr Jak již bylo řečeno úvodem, cílem mé diplomové práce bylo, seznámit čtenáře s cennými papíry jakožto nástroji k obchodování finančních institucí, a popsat jejich účtování. Domnívám se, že tohoto stanoveného cíle se mi podařilo dosáhnout, a to jak po stránce teoretické, tak po stránce praktické. V sedmi kapitolách jsou shrnuty základní poznatky dané problematiky, přičemž největší prostor je věnován účetním aspektům cenných papírů včetně konkrétních příkladů méně i více rozsáhlých.
Toto téma jsem pojala jako možnost ucelení a prohloubení svých poznatků v dané oblasti zejména ze studia odborné literatury a z vlastní praxe. Účtování cenných papírů i cenné papíry obecně jsou, dle mého názoru, zajímavou a dynamickou oblastí. Při hledání odpovědi na otázku budoucnosti cenných papírů se vždy vnucuje odpověď, že všechny hlavní objevy byly již učiněny. Každým rokem se však úroveň znalostí posouvá dále.
Co se týká výsledků získaných studiem, z hlediska ekonomického bylo původní a nejdůležitější funkcí cenných papírů napomoci a usnadnit rychlý a bezpečný převod peněžních prostředků a jiných statků tam, kde je jich v daném okamžiku nejvíce zapotřebí z hlediska rozvoje podnikatelské činnosti. O další funkci mluvíme v případě, že určité jmění, které jednotlivý vlastníci nemohou využít k vlastnímu podnikání, je pomocí cenných papírů převedeno k těm, kteří mají potřebné subjektivní vlastnosti k realizaci podnikatelské činnosti, ale chybí jim nezbytné jmění. Jinou funkcí je zase úvěrování věřitelem pomocí poukázky k výběru peněžní částky u peněžního ústavu.
V souvislosti s výše uvedenou funkcí cenných papírů nelze opomenout úlohu účetnictví. Finanční trh včetně akciového trhu tržní ekonomiky je postaven na důvěře v účetní údaje. Na druhé straně je třeba uvést, že účetnictví přímo žádné nové hodnoty nevytváří. Účetní závěrky, které jsou produktem účetnictví, mají informovat jejich čtenáře o finanční situaci dané účetní jednotky. Kromě toho jsou východiskem pro stanovení daňového základu. To jsou dva nesmírně důležité úkoly. Účetnictví musí být srozumitelné, stejné pro všechny osoby, přehledné, málo nákladné a s jasnými pravidly hry. A zde vzniká otázka, zda tyto atributy české účetnictví splňuje.
76
Seznam použité literatury a dalších pramenů: 1. JÍLEK, Josef; SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí 2008. 6. vydání. Praha: GRADA Publishing, 2008. Str. 584. ISBN 978-80-247-2575-8. 2. JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, 2009. Str. 648. ISBN 978-80-247-1653-4. 3. KOTÁSEK, Josef; PIHERA, Vlastimil; POKORNÁ, Jarmila; RABAN, Přemysl; VÍTEK, Jindřich. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009. Str. 419. ISBN 978-80-7179-454-7. 4. KOLEKTIV AUTORŮ. Účetnictví bank a finančních institucí. 2. vydání. Praha: Bankovní institut, 2004. Str. 204. ISBN 80-7265-068-8. 5. KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy. 2. vydání. Praha: Bankovní institut, 2004. Str. 147. ISBN 80-7265-061-0. 6. KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 5. vydání. Praha: Bankovní institut, 2004. Str. 292. ISBN 80-7265-035-1. 7. INTERNATIONAL ACCOUNTING STANDARDS BOARD (IASB). International Financial Reporting Standards (IFRS). London: IASB, 2007. Str. 2 528. ISBN 978-1905590-26-1.
8. Zákon č. 561/1991 Sb., o účetnictví. 9. Vyhláška č. 501/2002 Sb., Ministerstva financí. 10. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.
11. KYNCL, Libor. Jednotlivé druhy cenných papírů [online]. c2008 [cit. 2009-20-02]. Dostupný z WWW:
. 12. SARKISYAN, Inna. Cenné papíry – definice, historie, klasifikace [online]. c2008 [cit. 2009-20-02]. Dostupný z WWW: . 13. EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo. 1785. Cenné papíry [online]. c2001 [cit. 2009-20-02]. Dostupný z WWW: .
77
14. ČESKÁ SPOŘITELNA a.s. Zdanění výnosů dosažených při obchodech s tuzemskými cennými papíry [online]. c2009 [cit. 2009-01-03]. Dostupný z WWW: .
15. www.cnb.cz – Česká národní banka 16. www.mfcr.cz – Ministerstvo financí České republiky 17. www.ucetnisvet.cz – Informace z oblasti účetnictví 18. www.iasb.org – International Accounting Standards Board
19. DOBERSKÝ, Petr (TPA Horwath). Seminář na téma Mezinárodní účetní standardy IFRS/IAS. Praha: Notia, 14. - 15.4.2009.
78
Příloha č. 1 Český účetní standard pro finanční instituce č. 108 Cenné papíry
1. Cenné papíry, o kterých je účtováno v aktivech a které nejsou považovány za účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, se člení na cenné papíry: a) oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, b) realizovatelné, c) držené do splatnosti, d) dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování (pro účely tohoto Českého účetního standardu se jimi rozumí veřejně neobchodovatelné dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích).
2. Cenné papíry, o kterých je účtováno v závazcích, se člení na: a) závazky z cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů (dále jen "závazek z krátkého prodeje"), b) emitované cenné papíry.
3. Cenným papírem oceňovaným reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů se rozumí cenný papír, který splňuje jednu z těchto podmínek: a) je klasifikován jako cenný papír k obchodování. Cenný papír je klasifikován jako cenný papír k obchodování, pokud: 1. je pořízen nebo získán za účelem prodeje nebo vypořádání v blízké budoucnosti, nebo 2. je součástí definovaného portfolia finančních nástrojů, které jsou společně řízeny za účelem dosahování zisků z cenových rozdílů v krátkodobém časovém období. b) při prvotním zaúčtování je účetní jednotkou označen za cenný papír oceňovaný reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů. Jakýkoliv cenný papír, který je finančním aktivem nebo cenným papírem účtovaným v závazcích, který je předmětem tohoto standardu, může být při prvotním zaúčtování zařazen jako cenný papír oceňovaný reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, s výjimkou účastnických cenných papírů a podílů, které nejsou veřejně obchodovány a jejich reálnou hodnotu nelze spolehlivě odhadnout, a s výjimkou emitovaných cenných papírů.
4. Závazkem z krátkého prodeje se rozumí finanční závazek vzniklý prodejem cenného papíru, který byl přijat v repo obchodech nebo který si účetní jednotka půjčila.
5. Cenným papírem drženým do splatnosti se rozumí cenný papír, který je finančním aktivem se stanovenou splatností, u něhož má účetní jednotka zřejmý úmysl a schopnost držet jej do splatnosti a nerozhodne se jej
79
klasifikovat jako cenný papír oceňovaný reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nebo jako realizovatelný cenný papír. Účetní jednotka nemá prokazatelnou schopnost držet cenný papír do splatnosti, jestliže nemá finanční zdroje pro držení cenného papíru až do splatnosti nebo podléhá právnímu nebo jinému omezení, které by mohlo zmařit její záměr držet cenný papír do splatnosti. Cenný papír s nakoupenou prodejní opcí na tento cenný papír je možné zaúčtovat jako cenný papír držený do splatnosti pouze v případě, že účetní jednotka má úmysl držet tento cenný papír až do jeho splatnosti a nemá v úmyslu uplatnit prodejní opci. Cenným papírem drženým do splatnosti není akcie, zatímní list, podílový list ani dluhopis, u něhož má emitent právo jej svolat za hodnotu významně nižší než je jeho naběhlá hodnota. Na účtech cenných papírů držených do splatnosti se neúčtuje o účastech s rozhodujícím vlivem, o účastech s podstatným vlivem ani o podílech, které nejsou účastmi. Dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování, s nimiž účetní jednotka nemá záměr obchodovat, nejsou cenným papírem drženým do splatnosti, avšak oceňují se jako cenné papíry držené do splatnosti.
6. Realizovatelným cenným papírem se rozumí cenný papír, který je finančním aktivem a účetní jednotka se rozhodne jej takto klasifikovat a který není klasifikován jako cenný papír oceňovaný reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, ani cenný papír držený do splatnosti a ani dluhový cenný papír pořízený v primárních emisích neurčený k obchodování. Na účtech realizovatelných cenných papírů se rovněž účtuje o podílech v jiných než akciových společnostech, které nejsou účastmi (např. podíl ve společnosti s ručením omezeným, který nesplňuje charakteristiky účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem).
7. Cenné papíry půjčené a cenné papíry poskytnuté v repo obchodech se účtují na samostatných analytických účtech syntetických účtů, kde o nich bylo účtováno před půjčením nebo poskytnutím v repu a pokračuje se ve způsobu oceňování použitém před jejich půjčením nebo poskytnutím v repu. Pro tyto obchody lze využít jakékoliv cenné papíry. Cenné papíry, které si účetní jednotka půjčila nebo cenné papíry přijaté v repo obchodech, včetně těch, které jsou následně poskytnuty v repo obchodech nebo jsou půjčeny, se účtují v podrozvaze. Při prodeji cenných papírů, které si účetní jednotka půjčila nebo cenných papírů přijatých v repo obchodech vzniká účetní jednotce závazek z krátkého prodeje ve výši prodejní ceny cenných papírů (účtová skupina 17). Cenné papíry, které jsou předmětem krátkého prodeje se odúčtují z podrozvahy.
8. Cenné papíry jsou při prvotním zaúčtování oceněny pořizovací cenou, jejíž součástí jsou přímé transakční náklady.
9. Změny reálných hodnot cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů jsou účtovány na účty nákladů nebo výnosů souvztažně s příslušnými účty cenných papírů. Účetní jednotka může účtovat i o úrokovém výnosu nebo nákladu. V okamžiku realizace (zejména prodeje) se na příslušné účty účtové skupiny 61 nebo 71 zaúčtuje případný zisk nebo ztráta z prodeje cenných papírů, tj. rozdíl mezi oceněním cenného papíru v účetnictví k okamžiku prodeje a prodejní cenou (netto způsob).
10. Změny reálných hodnot realizovatelných cenných papírů jsou účtovány prostřednictvím rozvahových účtů ve vlastním kapitálu (účtová skupina 56), s výjimkou jejich znehodnocení (viz Vyhláška č. 501/2002
80
Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů), dividend, kursových rozdílů u dluhových cenných papírů a úrokových výnosů z kuponu, diskontu nebo prémie, které jsou při respektování jejich věcné a časové souvislosti účtovány přímo na příslušné účty nákladů nebo výnosů. V okamžiku realizace (zejména prodeje) se vzniklé oceňovací rozdíly převedou na příslušné účty výnosů a nákladů, účtové skupiny 61 a 71. Dále se na příslušné účty účtové skupiny 61 nebo 71 zaúčtuje případný zisk nebo ztráta z prodeje cenných papírů, tj. rozdíl mezi oceněním cenného papíru v účetnictví k okamžiku prodeje a prodejní cenou (netto způsob).
11. V případě, že ztráta ze změny reálné hodnoty u realizovatelných cenných papírů je účtována ve vlastním kapitálu (účtová skupina 56) v souladu s odst. 10 a existují objektivní důkazy, že došlo ke snížení hodnoty cenného papíru, potom je tato ztráta z vlastního kapitálu odúčtována proti účtu nákladů v účtové skupině 61. Výše této ztráty odpovídá rozdílu mezi pořizovací cenou (sníženou o splátky jistiny a případnou amortizaci) a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze snížení hodnoty zaúčtovaných na účet nákladů. V případě ztráty ze snížení hodnoty majetkových cenných papírů je takto zaúčtovaný náklad nevratný, ztráty ze snížení hodnoty dluhových cenných papírů mohou být zrušeny v případě, že po jejich zaúčtování na účet nákladů dojde ke zvýšení reálné hodnoty z objektivních, účetní jednotkou identifikovatelných důvodů.
12. U cenných papírů držených do splatnosti a dluhových cenných papírů pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování je ocenění cenných papírů od okamžiku vypořádání nákupu do okamžiku jejich splatnosti, příp. okamžiku vypořádání prodeje postupně zvyšováno (snižováno) o nabíhající úrokové výnosy (náklady). Dojde-li k prodeji cenných papírů držených do splatnosti nebo dluhových cenných papírů pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování, je rozdíl mezi naběhlou hodnotou neupravenou o opravné položky a prodejní cenou v okamžiku sjednání prodeje, příp. v okamžiku vypořádání prodeje zúčtován do výnosů nebo nákladů jako zisk nebo ztráta z prodeje cenných papírů.
13. U závazků z krátkého prodeje cenných papírů jsou změny reálných hodnot účtovány na účty nákladů nebo výnosů souvztažně s příslušnými účty závazků z cenných papírů.
14. Přesuny z dluhových cenných papírů pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování do cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nejsou přípustné.
15. Pro přesuny mezi cennými papíry oceňovanými reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, realizovatelnými cennými papíry a cennými papíry drženými do splatnosti, platí následující ustanovení: a) přesuny do a z cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nejsou přípustné, b) přesuny z realizovatelných cenných papírů do cenných papírů držených do splatnosti jsou uskutečňovány buď při změně záměru, nebo po uplynutí lhůty podle písm. d), v níž nebylo povoleno zařazovat cenné papíry do cenných papírů držených do splatnosti,
81
c) přesuny z cenných papírů držených do splatnosti do realizovatelných cenných papírů jsou uskutečňovány, dojde-li ke změně záměru nebo schopnosti držet cenné papíry do splatnosti, d) jestliže dojde k prodeji (včetně prodeje na základě uplatnění prodejní opce) nebo k přesunu více než nevýznamné části cenných papírů držených do splatnosti, účetní jednotka přesune zbývající část všech cenných papírů do splatnosti do realizovatelných cenných papírů. Do konce účetního období, v němž se uskutečnil prodej (včetně prodeje na základě uplatnění prodejní opce) nebo přesun více než nevýznamné části cenných papírů držených do splatnosti do realizovatelných cenných papírů a po dobu následujících dvou účetních období nesmí účetní jednotka zařadit žádné cenné papíry do cenných papírů držených do splatnosti, e) ustanovení podle písm. d) se nevztahuje na případy: 1. uskutečněné do 3 měsíců před splatností nebo datem možného uplatnění kupní opce ze strany emitenta, kdy změna úrokových měr by neměla významně ovlivnit hodnotu těchto cenných papírů, 2. uskutečněné poté, co účetní jednotka přijala od emitenta kromě naběhlých kuponů za dobu držby těchto cenných papírů také alespoň 90 % pořizovací ceny těchto cenných papírů, 3. ke kterým došlo v důsledku ojedinělé události, jež nemohla být účetní jednotkou předpokládána nebo kterou účetní jednotka nemohla ovlivnit (např. v důsledku výrazného zhoršení rizikovosti emitenta, v důsledku změn daňových předpisů, které redukují výhody plynoucí z daňově osvobozených příjmů z těchto cenných papírů, v důsledku změn regulatorních předpisů).
16. Při přesunu cenného papíru ze skupiny realizovatelných cenných papírů do skupiny cenných papírů držených do splatnosti se reálná hodnota k okamžiku přesunu považuje za novou naběhlou hodnotu, která je dále zvyšována o nabíhající úrokové výnosy. Změny reálné hodnoty zachycené ke dni přesunu v rozvaze (účtová skupina 56) zůstanou v rozvaze a odúčtovány budou až při prodeji, v případě dluhového cenného papíru budou odúčtovány postupně po dobu do splatnosti takového cenného papíru. Při přesunu cenného papíru ze skupiny cenných papírů držených do splatnosti do skupiny realizovatelných cenných papírů je cenný papír k okamžiku přesunu oceněn reálnou hodnotou se současným zachycením rozdílu z ocenění na příslušný účet v účtové skupině 56. Pokud je k přesunovanému cennému papíru zařazenému do skupiny cenných papírů držených do splatnosti vytvořena opravná položka, je před přesunem zrušena zúčtováním na účet cenných papírů držených do splatnosti.
17. O vlastních akciích je bez ohledu na účel nabytí účtováno v pasivech na samostatném účtu snižujícím vlastní kapitál účetní jednotky. Rozdíl mezi jmenovitou hodnotou vlastních akcií a pořizovací cenou se při snížení základního kapitálu zúčtuje jako zvýšení nebo snížení emisního ážia, popř. snížení rezervního fondu. Dojde-li k prodeji vlastních akcií, rozdíl mezi prodejní cenou a pořizovací cenou se zúčtuje k okamžiku sjednání prodeje, příp. k okamžiku vypořádání prodeje jako zvýšení nebo snížení emisního ážia, popř. snížení rezervního fondu. Dojde-li k bezplatnému předání vlastních akcií, pořizovací cena vlastních akcií se zúčtuje jako snížení emisního ážia, popř. snížení rezervního fondu.
18. O vlastních dluhových cenných papírech je účtováno v pasivech na samostatných účtech v rámci účtových skupin emitovaných cenných papírů. Při prvotním zachycení jsou vlastní dluhové cenné papíry oceněny pořizovací cenou, jejíž součástí jsou přímé transakční náklady. Rozdíl mezi pořizovací cenou zpětně
82
nakoupených vlastních dluhových cenných papírů a účetní hodnotou emitovaných cenných papírů je zúčtován do výnosů nebo nákladů jako zisk nebo ztráta z obchodování s cennými papíry. O hodnoty odpovídající postupnému zvyšování ocenění (nabíhající úrokové výnosy) zpětně nakoupených vlastních dluhových cenných papírů jsou snižovány úrokové náklady na emitované dluhové cenné papíry.
19. O poskytnutých maržích, jsou-li při obchodování s cennými papíry po účetní jednotce požadovány, a vkladech v garančních fondech burz se účtuje v účtové skupině 37.
20. Jestliže účetní jednotka cenné papíry, o nichž účtuje v aktivech, předá k obhospodařování, do úschovy, správy nebo k uložení jinému subjektu, účtuje o nich také na podrozvahových účtech (účtová skupina 98, např. účty Hodnoty předané do úschovy, Hodnoty předané do správy, Hodnoty předané k uložení, Hodnoty předané k obhospodařování).
21. Pro účtování o pohledávkách, které účetní jednotka nabyla, se použijí přiměřeně ustanovení tohoto standardu. Přesuny ze skupiny a do skupiny pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, nejsou přípustné.
22. přechodné ustanovení: účtování o změnách reálné hodnoty realizovatelných cenných papírů prostřednictvím rozvahových účtů ve vlastním kapitálu (účtová skupina 56) od 1. 1. 2005 v souladu s ustanovením odst. 10 se nepovažuje za změnu metody.
83
Příloha č. 2 Uspořádání položek rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty a jejich označení (příloha vyhlášky č. 501/2002 Sb. k provedení zákona o účetnictví)
AKTIVA
PASIVA
1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank
1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám
2. Státní bezkupónové dluhopisy a ostatní cenné
v tom:
papíry přijímané centrální bankou k refinancování v tom:
b) ostatní závazky
a) vydané vládními institucemi
2. Závazky vůči klientům - členům družstevních
b) ostatní
záložen
3. Pohledávky za bankami a družstevními
v tom:
záložnami v tom:
a) splatné na požádání b) ostatní závazky
a) splatné na požádání
3. Závazky z dluhových cenných papírů
b) ostatní pohledávky
v tom:
4. Pohledávky za klienty - členy družstevních
a) emitované dluhové cenné papíry b)
záložen v tom:
a) splatné na požádání
ostatní
z
dluhových
cenných papírů a) splatné na požádání
4. Ostatní pasiva
b) ostatní pohledávky
5. Výnosy a výdaje příštích období
5. Dluhové cenné papíry
6. Rezervy
v tom:
v tom:
a) na důchody a podobné závazky
a) vydané vládními institucemi
b) na daně
b) vydané ostatními osobami
c) ostatní
6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly
7. Podřízené závazky
7. Účasti s podstatným vlivem
8. Základní kapitál
z toho:
z toho:
v bankách
8. Účasti s rozhodujícím vlivem z toho:
závazky
a) splacený základní kapitál b) zrušeno
v bankách
9. Emisní ážio
9. Dlouhodobý nehmotný majetek
10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku
z toho:
v tom:
a) zřizovací výdaje b) goodwill
a) povinné rezervní fondy a rizikové fondy
10. Dlouhodobý hmotný majetek
b) ostatní rezervní fondy
z toho:
c) ostatní fondy ze zisku
pozemky a budovy pro provozní činnost
11. Ostatní aktiva
11. Rezervní fond na nové ocenění
12. Pohledávky z upsaného základního kapitálu
12. Kapitálové fondy
13. Náklady a příjmy příštích období
13. Oceňovací rozdíly
Aktiva celkem
z toho:
84
a) z majetku a závazků
b) ze zajišťovacích derivátů
5. Náklady na poplatky a provize
c) z přepočtu účastí
6. Zisk nebo ztráta z finančních operací
14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z
7. Ostatní provozní výnosy
předchozích období
8. Ostatní provozní náklady
15. Zisk nebo ztráta za účetní období
9. Správní náklady
Pasiva celkem
v tom:
a) náklady na zaměstnance
z toho:
aa) mzdy a platy ab) sociální a zdravotní pojištění
Podrozvahové položky
b) ostatní správní náklady 1. Poskytnuté přísliby a záruky
10. Rozpuštění rezerv a opravných položek k
2. Poskytnuté zástavy
dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku
3. Pohledávky ze spotových operací
11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných
4. Pohledávky z pevných termínových operací
položek
5. Pohledávky z opcí
nehmotnému majetku
6. Odepsané pohledávky
12. Rozpuštění opravných položek a rezerv k
7. Hodnoty předané do úschovy, do správy a k
pohledávkám
uložení
odepsaných pohledávek
8. Hodnoty předané k obhospodařování
13. Odpisy, tvorba a použití opravných položek a
9. Přijaté přísliby a záruky
rezerv k pohledávkám a zárukám
10. Přijaté zástavy a zajištění
14. Rozpuštění opravných položek k účastem s
11. Závazky ze spotových operací
rozhodujícím a podstatným vlivem
12. Závazky z pevných termínových operací
15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a
13. Závazky z opcí
podstatným vlivem, tvorba a použití opravných
14. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k
položek k účastem s rozhodujícím a podstatným
uložení
vlivem
15. Hodnoty převzaté k obhospodařování
16. Rozpuštění ostatních rezerv
k
dlouhodobému
a
zárukám,
hmotnému
výnosy
z
a
dříve
17. Tvorba a použití ostatních rezerv 18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s
Položky výkazu zisku a ztráty
rozhodujícím nebo podstatným vlivem 1. Výnosy z úroků a podobné výnosy
19. Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné
z toho:
činnosti před zdaněním
úroky z dluhových cenných papírů
2. Náklady na úroky a podobné náklady
20. Mimořádné výnosy
z toho:
21. Mimořádné náklady
náklady na úroky z dluhových cenných
papírů
22. Zisk
3. Výnosy z akcií a podílů
mimořádné činnosti před zdaněním
v tom:
a) výnosy z účastí s podstatným vlivem
23. Daň z příjmů
b) výnosy z účastí s rozhodujícím
24. Zisk nebo ztráta za účetní období po zdanění
vlivem c) ostatní výnosy z akcií a podílů 4. Výnosy z poplatků a provizí
85
nebo
ztráta
za
účetní
období
z
Příloha č. 3 Směrná účtová osnova (příloha vyhlášky č. 501/2002 Sb. k provedení zákona o účetnictví)
Účtová třída 0 - Zúčtovací vztahy České národní banky (jen Česká národní banka)
01 Měnové pohledávky 02 Měnové závazky
Účtová třída 1 - Pokladní, bankovní účty, závazky z krátkých prodejů
11 Pokladní hodnoty 12 Vklady, úvěry a ostatní závazky a pohledávky za centrálními bankami 13 Vklady, úvěry a ostatní závazky a pohledávky za jinými bankami 14 Vklady družstevních záložen (jen družstevní záložny) 15 Úvěry družstevních záložen (jen družstevní záložny) 16 Závazky z jiných hodnot 17 Závazky z cenných papírů
Účtová třída 2 - Pohledávky a závazky z vybraných finančních činností
20 Zvláštní agendy České národní banky (jen Česká národní banka) 21 Standardní pohledávky 22 Vklady klientů 23 Přijaté úvěry 24 Sledované a ohrožené pohledávky 25 Agendy z pověření (jen Československá obchodní banka) 26 Emitované krátkodobé cenné papíry 27 Účelově vázané pohledávky a závazky 28 Vklady a úvěry členů družstevních záložen (jen družstevní záložny) 29 Zúčtování s orgány státu a obdobnými orgány (jen Česká národní banka)
Účtová třída 3 - Cenné papíry, deriváty, ostatní pohledávky a závazky a přechodné účty
31 Pevné termínové operace 32 Pohledávky a závazky z inkasa a ze zúčtování 33 Pobočky a jednatelství
86
34 Ostatní pohledávky a závazky 35 Časové rozlišení, dohadné účty, uspořádací účet 36 Realizovatelné cenné papíry a ostatní podíly 37 Pohledávky a závazky z obchodování s cennými papíry a z emise vlastních cenných papírů, závazky z příspěvků penzijního připojištění 38 Cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů 39 Opce
Účtová třída 4 - Dlouhodobý nehmotný, dlouhodobý hmotný majetek, účasti, cenné papíry držené do splatnosti a ostatní dlouhodobé finanční investice, zahraniční pobočky a jednatelství
41 Dlouhodobé finanční investice 42 Zahraniční pobočky a jednatelství 43 Dlouhodobý hmotný majetek a pořízení dlouhodobého hmotného majetku 47 Dlouhodobý nehmotný majetek a pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 48 Zásoby
Účtová třída 5 - Kapitálové účty, dlouhodobé závazky a závěrkové účty
50 Dotace a obdobné prostředky 52 Emitované dlouhodobé cenné papíry 53 Podřízené finanční závazky 54 Rezervy 55 Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 56 Základní kapitál a kapitálové fondy 57 Převedený hospodářský výsledek 58 Závěrkové účty 59 Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení
Účtová třída 6 - Náklady
61 Náklady na finanční činnosti 63 Správní náklady 65 Tvorba rezerv a opravných položek 66 Ostatní provozní náklady 67 Mimořádné náklady 68 Daň z příjmů 69 Vnitropodnikové náklady
87
Účtová třída 7 - Výnosy
71 Výnosy z finančních činností 75 Použití rezerv a opravných položek 76 Ostatní provozní výnosy 77 Mimořádné výnosy 79 Vnitropodnikové výnosy
Účtová třída 8 - Vnitropodnikové účetnictví
Účtová třída 9 - Podrozvahové účty
91 Pohledávky a závazky z příslibů úvěrů a půjček 92 Pohledávky a závazky ze záruk 93 Pohledávky a závazky z akreditivů 94 Pohledávky a závazky ze spotových operací 95 Pohledávky a závazky z pevných termínových operací 96 Pohledávky a závazky z opcí 97 Pohledávky a závazky ze zástav a závazky z kolaterálu 98 Pohledávky a závazky z hodnot v úschově, správě, uložení a z obhospodařovaných hodnot 99 Uspořádací a evidenční účty
88
