Ústí nad Labem

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO A4: ANALÝZA SWOT

Zpracovatel:

SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/106 400 01 Ústí nad Labem

Datum:

březen 2013

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO

A4: ANALÝZA SWOT

OBSAH

Obsah....................................................................................................................................................... 2 1

Úvod a metodika ............................................................................................................................... 3

2

Dílčí SWOT analýzy problémových okruhů ....................................................................................... 4

3

2.1

Poloha, dostupnost, infrastruktura a postavení Kladna ............................................................ 4

2.2

Obyvatelstvo, občanská vybavenost a sociální soudržnost ....................................................... 6

2.3

Ekonomika, inovace, vzdělávání a trh práce .............................................................................. 7

2.4

Prostorový a urbanistický rozvoj, životní prostředí a krajina..................................................... 8

Souhrnná SWOT analýza ................................................................................................................. 11 3.1

Silné stránky ............................................................................................................................. 11

3.2

Slabé stránky ............................................................................................................................ 13

3.3

Příležitosti ................................................................................................................................ 14

3.4

Hrozby ...................................................................................................................................... 19

březen 2013

2


A4: ANALÝZA SWOT

1 ÚVOD A METODIKA

Úvodním krokem tohoto výstupu byla definice problémových okruhů. Na základě informací z předchozích analytických výstupů byly definovány 4 okruhy, které představují relativně ucelená témata. Jednotlivé problémové okruhy byly podrobeny SWOT analýze. SWOT analýza je klasifikační metodou tradičně používanou při strategickém plánování. Rozvojové faktory jsou metodou SWOT standardně tříděny do 4 kategorií: 

silné stránky (S = strengths),



slabé stránky (W = weaknesses),



příležitosti (O = opportunities),



hrozby (T = threats).

Tyto kategorie sledují logiku uvedenou v tabulce: pozitiva

negativa

vnitřní faktory, přítomnost, výchozí stav

silné stránky (S)

slabé stránky (W)

vnější faktory, budoucnost, potřeba intervencí

příležitosti (O)

hrozby (T)

V první fázi SWOT analýzy byl zpracován přehled jednotlivých faktorů pro každý problémový okruh. Smyslem dílčích SWOT analýz je identifikace hlavních rozvojových faktorů působících na rozvoj ORP Kladno v každém problémovém okruhu. Jednotlivé položky byly identifikovány zpracovatelem s využitím vlastních analýz (situační analýza, analýza názorů obyvatel a návštěvníků) i realizovaných řízených rozhovorů se zástupci vybraných aktérů na území ORP Kladno a následně byly doplněny a upraveny členy řídicí skupiny SUR ORP Kladno. Dílčí SWOT analýzy umožňují identifikovat rozvojové faktory v jednotlivých problémových okruzích, nelze však s jejich pomocí porovnávat význam jednotlivých faktorů ani problémových okruhů (tedy např. která slabá stránka či příležitost je důležitější). Z tohoto důvodu bylo třeba provést souhrnnou SWOT analýzu, v rámci níž byly jednotlivé všechny identifikované faktory klasifikovány podle významu (tzn. důležitosti pro rozvoj ORP Kladno). Příležitosti a hrozby, jejichž naplnění závisí na vnějším prostředí a okolnostech, byly vedle toho klasifikovány také podle pravděpodobnosti, s jakou může dojít k jejich naplnění. Klasifikaci jednotlivých faktorů (položek) SWOT provedli zástupci zpracovatele a členové řídicí skupiny SUR ORP Kladno. Každá klasifikující osoba vyhodnotila všechny položky SWOT v bodové škále podle významu, který jim přisuzují, a v případě příležitostí a hrozeb i podle pravděpodobnosti, s jakou dojde k jejich naplnění. Výsledná SWOT je tedy sestavena podle průměrných hodnot hodnocení každého jednotlivého faktoru. Výsledná SWOT tak obsahuje nejen výčet rozvojových faktorů, ale i jejich klasifikaci, a je tak cenným podkladem pro rozhodování o prioritách ORP Kladno v návrhové části.

březen 2013

3


A4: ANALÝZA SWOT

2 DÍLČÍ SWOT ANALÝZY PROBLÉMOVÝCH OKRUHŮ

Úvodním krokem při zpracování SWOT analýzy byla definice problémových okruhů. Na základě informací z předchozích analytických výstupů byly definovány 4 okruhy, které představují relativně ucelená témata:1 

poloha, dostupnost a infrastruktura,



obyvatelstvo, občanská vybavenost a sociální soudržnost,



ekonomika, inovace, vzdělávání a trh práce,



prostorový a urbanistický rozvoj, životní prostředí a krajina.

Jednotlivé problémové okruhy byly podrobeny SWOT analýze. Byl zpracován přehled jednotlivých faktorů pro každý problémový okruh. Smyslem dílčích SWOT analýz je identifikace hlavních rozvojových faktorů působících na rozvoj ORP Kladno v každém problémovém okruhu. Výsledky dílčích SWOT analýz jsou uvedeny v následujících podkapitolách.

2.1 POLOHA, DOSTUPNOST, INFRASTRUKTURA A POSTAVENÍ KLADNA SILNÉ STRÁNKY 

Poloha v exponovaném území v blízkosti hl. m. Prahy a ve výhodné dopravní poloze,



Poloha poblíž letiště Václava Havla Praha, Ruzyně,



Nadstandardní vybavenost území technickou infrastrukturou (kanalizace, ČOV, plynofikace),



Velice dobré a kapacitní pokrytí Kladenska dopravní infrastrukturou (letiště, rychlostní silnice R6 a R7, hustá síť silnic II. a a III. třídy),



Dobrá kvalita a dostatečná frekvence spojů veřejné dopravy (autobusové i železniční) mezi Prahou a Kladnem, kvalitní MHD po Kladně,



Lokalizace vybraných krajských organizací v Kladně (nemocnice, hasiči, záchranná služba),



Dlouhodobě kvalitní vedení města Kladna,



Působení primátora města Kladna ve Svazu měst a obcí ČR,



Čerpání prostředků ze SF EU, zejména na investiční projekty.

1

V této části SUR ORP Kladno jsou problémové okruhy definovány pouze pro účel zpracování dílčích SWOT analýz. Nejedná se tedy o problémovou analýzu ani o návrh priorit, které jsou zařazeny do návrhové části strategie.

březen 2013

4


A4: ANALÝZA SWOT

SLABÉ STRÁNKY 

Konkurence Prahy, zejména v oblasti kultury a nabídky služeb,



Regionální význam města Kladna redukován polohou vůči Praze (malé zázemí Kladna),



Nevyhovující napojení Kladna na rychlostní silnici R6 přes Velkou Dobrou a Malé a Velké Přítočno,



Intenzivní transitní nákladní doprava přes Kladno,



Neodpovídající parametry silnic II. třídy,



Nerepresentativní vjezdy do Kladna,



Špatný technický stav silnic a komunikací v Kladně i celém ORP včetně špatného technického stavu rychlostní silnice R7,



Zastaralé a dnešním potřebám nevyhovující železniční tratě, zejména trať č. 120,



Absence cyklostezek, kolizní úseky cyklotras a silnic s intenzivní dopravou (na silnicích II. třídy),



Doprava v klidu (především centrum města a sídliště),



Nízký počet autobusových spojů mezi Kladnem a některými obcemi ORP a ve směru na Mělnicko, Berounsko, Lounskou a Kralupsko,



Chybějící cyklostezky jako alternativní forma dopravy do zaměstnání a za službami,



Nedostatečná technická infrastruktura ve vybraných menších obcích,



Nedostatečná sebeprezentace Kladna a Kladenska,



Image Kladenska jako neatraktivního, znečištěného a zaostalého regionu,



Náročná příprava a složitá administrace projektů financovaných ze SF EU.

PŘÍLEŽITOSTI 

Zlepšení dopravní dostupnosti a snížení vlivu dopravy na rezidenční prostředí sídel v souvislosti s výstavbou přeložek na problematických silničních komunikacích (východní obchvat Kladna, vyřešení průjezdu obcemi Velká Dobrá a Malé a Velké Přítočno, propojení ulic Huťská a Kročehlavská),



Důraz na zvyšování plynulosti silničního provozu (navigační systém, kruhové křižovatky, řízení semaforů),



Vybudování rychlodráhy Praha – Kladno a související přesun velké části cestujících v relaci Praha – Kladno na železnici,



Rozvoj systému veřejné dopravy (infotabule, záchytná parkoviště, alternativní pohon autobusů),



Prohloubení vazeb Kladenska s Prahou a letištěm,



Posílení významu Kladna v rámci Středočeského kraje prostřednictvím umístění krajské pobočky Policie ČR a dalších státních orgánů, firem a vysokých škol,



Využití prostředků ze SF EU na investice do rozvoje infrastruktury, revitalizace brownfieldů, zlepšení stavu životního prostředí, rozvoje místního podnikatelského prostředí a sociálního kapitálu místního obyvatelstva.

březen 2013

5


A4: ANALÝZA SWOT

HROZBY 

Nárůst intenzity automobilové dopravy s negativními vlivy na intravilány sídel,



Snižující se konkurenceschopnost železniční dopravy v důsledku zastaralé infrastruktury,



Pokles sociálního i ekonomického statusu Kladna v rámci ORP Kladno i zázemí Prahy,



Projektový systém financování ze SF EU a s tím související reálná neudržitelnost výstupů některých projektů.

2.2 OBYVATELSTVO, OBČANSKÁ VYBAVENOST A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST SILNÉ STRÁNKY 

Poměrně solidní vybavení města Kladna veřejnými službami,



Existence široké nabídky pro sportovní vyžití,



Vybavenost Kladna zdravotnickou infrastrukturou a sociálními službami,



Atraktivní okružní cyklotrasa č. 0017 kolem Kladna,



Rozvoj rekreační cyklodopravy a cyklotras.

SLABÉ STRÁNKY 

Koncentrace sociálně vyloučených a problémových skupin obyvatel v některých částech Kladna (Dubí, Švermov, Vrapice, staré Kročehlavy) a v prostoru ubytoven a související drobná kriminalita,



Drobná kriminalita, krádeže, vandalismus, nezájem obyvatel o veřejné statky,



Slabá identifikace velké části obyvatel s územím,



Pokles zájmu obyvatel o zapojování do spolkového života,



Nedostatečná kapacita jeslí a mateřských škol,



Technický stav zimního stadionu,



Nedostatky v kvalitě zdravotní péče (nízká kvalita zdravotní péče, nedostatek zubních lékařů, dlouhé čekací doby u odborných lékařů),



Malá nabídka kvalitních restaurací a kaváren,



Postupný pokles počtu obyvatel Kladna, stárnutí obyvatel,



Nedostatek sociálních bytů a startovacích bytů pro děti opouštějící dětské domovy,



Nedostatečná nabídka kvalitnějšího ubytování (hotely, penziony).

PŘÍLEŽITOSTI 

Podpora kultury, společenského a spolkového života a posílení identity obyvatel s místem bydliště,

březen 2013

6


A4: ANALÝZA SWOT



Pokračující rozvoj nabídky pro sport a rekreaci, a to jak z hlediska územního tak z hlediska spektra nabídky, včetně rozvoje a údržby cyklostezek a cyklotras,



Změna státní politiky příspěvků na bydlení tak, aby byly skutečnou podporou sociálně slabých, nikoliv výnosným byznysem pro (monopolní) majitele bytů,



Změna zákona o odpadech eliminující rozkrádání infrastruktury (kovového „odpadu“),



Zlepšení mediálního obrazu města Kladna především vůči svým obyvatelům.

HROZBY 

Pokračující sociálně prostorová diferenciace (vznik exkluzivních zón pro bohaté x pokračující ghettoizace některých lokalit) s důsledky na sociální soudržnost,



Úsporná opatření na národní úrovni zvyšující nezaměstnanost a prohlubující sociální problémy v ORP Kladno,



Nedostatečná kapacita a struktura sociálních služeb,



Nárůst spekulace s realitami, zneužívání sociálních dávek (příspěvků na bydlení apod.) při pronájmu nemovitostí, koncentrace sociálně slabých obyvatel do vybraných lokalit a bytových domů.

2.3 EKONOMIKA, INOVACE, VZDĚLÁVÁNÍ A TRH PRÁCE SILNÉ STRÁNKY 

Možnosti uplatnění nezaměstnaných na trhu práce v Praze,



Vysoký podíl zaměstnanosti v terciéru,



Poměrně pestrá struktura místního hospodářství (ve srovnání s minulostí),



Úspěsný rozvoj průmyslových zón Kladno – jih, Velká Dobrá a Stochov,



Industriální tradice, byť v současné době nepříliš využívaná,



Široká nabídka základních a středních škol, úroveň vzdělávání, atraktivita a rozsáhlý spádový region kladenských škol,



Přítomnost tří vysokých škol v Kladně,



Postupná optimalizace finančních zdrojů města (optická síť, telefonní síť pro ZŠ),



Využívání a zkušenost s realizací projektů financovaných ze SF EU.

SLABÉ STRÁNKY 

Odliv perspektivní a kvalifikované pracovní síly na trh práce v Praze,



Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, lidé nejsou vzděláni ani vzděláváni pro poptávané pracovní pozice, školy produkují absolventy humanitních oborů, po nichž není v ORP Kladno poptávka,



Vysoký počet agenturních pracovníků,

březen 2013

7


A4: ANALÝZA SWOT



Nízká podnikatelská aktivita ve srovnání s referenčními územími,



Prozatím nízká aktivita sektoru výzkumu a vývoje,



Nedostatečný počet míst ve třídách ZŠ pro děti se specifickými potřebami,



Prudký růst zadlužení města Kladna v posledních letech, vysoké celkové zadlužení města.

PŘÍLEŽITOSTI 

Využití potenciálu průmyslové zóny Kladno – východ k příchodu nových investorů,



Pokračující modernizace a diverzifikace ekonomiky regionu, např. dalším rozvojem sektoru výzkumu a vývoje za podpory SF EU,



Zakořenění příchozích investorů v regionu, upgrading místních podniků v rámci globálních výrobních sítí, přenos a prezentace pozitivní zkušenosti a praxe,



Rozvoj služeb s potenciálním odbytem v Praze (řemesla, apod.),



Využití potenciálu perspektivní pracovní síly zaměstnané v Praze pro rozvoj místní ekonomiky,



Využití potenciálu blízkého letiště pro rozvoj relevantních ekonomických aktivit (např. kongresové turistiky),



Trend návratu k učňovskému školství vychovávajícímu kvalifikované řemeslníky a dělníky, zvýšení prestiže učňovských oborů mezi rodiči i jejich dětmi - potenciálními učni,



Reformy v oblasti vzdělávání a školství na národní úrovni (změna způsobu financování školství), provázání kapacity škol s demografickým vývojem,



Rozvíjet technické a přírodovědecké vzdělávání na úrovni SŠ a VŠ v návaznosti na historické technické zázemí Kladenska.

HROZBY 

Zánik zbytků tradičních průmyslových odvětví (zejména hutního průmyslu), pokles stávajících technických dovedností pracovníků,



Odchod investorů z průmyslových zón (např. v důsledku odchodu za lacinější pracovní silou),



Vystěhování perspektivní pracovní síly do Prahy,



Pokračující nastavení politiky vzdělávání na národní úrovni ve prospěch kvantity a průměrnosti („nadprodukce“ absolventů),



Odchod nadaných dětí z kladenských škol v souvislosti s připravovaným rušením praktických škol a inkluzivním vzděláváním.

2.4 PROSTOROVÝ A URBANISTICKÝ ROZVOJ, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A KRAJINA SILNÉ STRÁNKY 

Rozvoj území v souvislosti se suburbanizací (populační růst, rozvoj sociálního kapitálu, ekonomické přínosy suburbanizace),

březen 2013

8


A4: ANALÝZA SWOT



Revitalizace brownfieldů po těžbě černého uhlí za účasti státu,



Výrazné zlepšení některých složek životního prostředí (ovzduší, zeleň, rekultivace) v posledních 15 – 20 letech,



Dlouhodobá a systematická péče města Kladna o zeleň, parky, veřejná prostranství a dětská hřiště,



Pás lesů kolem Kladna,



Postupné zlepšování stavu bytových a nebytových domů,



Levné a dostupné bydlení,



Postupné zlepšování bezbariérové prostupnosti území (veřejná prostranství, MHD),



Rozmanitost krajinných typů pestrá a atraktivní krajinná mozaika,



Snaha města Kladna o zapojování občanů do rozhodování.

SLABÉ STRÁNKY 

Důsledky suburbanizace na sociální kapitál Kladna (úbytek obyvatel, vyšší dynamika stárnutí populace, odliv obyvatelstva s vyšším sociálním statusem),



Nekoordinovaný a živelný suburbánní rozvoj,



Poměrně nízká turistická atraktivita regionu, nedostatečné využití turistického potenciálu místního industriálního dědictví a malá nabídka turistických atrakcí a infrastruktury,



Poměrně vysoké zastoupení staršího bytového fondu ve městě Kladně s horší vybaveností (a mj. důsledky na kvalitu ovzduší v důsledku topení v lokálních zdrojích tepla spalujících tuhá paliva),



Pomalá revitalizace brownfieldu průmyslové zóny Kladno – východ, množství překážek revitalizace (vlastnictví pozemků, kontaminace půdy, vysoká nákladnost, absence vize revitalizace, nedostatečná podpora za strany státu, atd.),



Množství starých ekologických zátěží, zejména ve spojení s Poldi SONP Kladno (Buštěhradská halda, kontaminace areálu, atd.),



Znečištění ovzduší (zejména vysoké koncentrace PM10 a arsenu),



Nadlimitní hluková zátěž ze silniční dopravy v Kladně, hluková zátěž z leteckého provozu,



Znečištění vodních toků (zejména organickými látkami),



Absence velkého vodního toku, nízká retenční schopnost krajiny, postupné vysychání krajiny,



Nedostatečná ochrana zemědělského půdního fondu především vlivem činnosti Krajského úřadu Středočeského kraje,



Nedostatečná péče o lesy v okolí Kladna,



Chybějící přirozené centrum města Kladna, excentricky položené a tedy mrtvé náměstí Starosty Pavla,



Horší úroveň a kvalita veřejných prostor v okrajových částech Kladna.

březen 2013

9


A4: ANALÝZA SWOT

PŘÍLEŽITOSTI 

Vyhlášení NP Křivoklátsko s pozitivním vlivem na cestovní ruch v území,



Zvýšení kvality ovzduší v souvislosti s ekologizací velkých znečišťovatelů ovzduší, sanací starých ekologických zátěží, omezení znečišťování z malých stacionárních zdrojů a omezení emisí z mobilních zdrojů (výstavbou přeložek přetížených komunikací, modernizací vozového parku),



Nalezení vhodných nástrojů a investorů pro revitalizace brownfieldu průmyslové zóny Kladno – východ a jeho polyfunkční využití jako významné rozvojové zóny města Kladna,



Sanace starých ekologických zátěží, využití sanovaných území (např. haldy Kladno pro rezidenční výstavbu),



Záchrana industriálního dědictví (vápenné pece huti Koněv, aj.) a jeho kreativní využití (+začlenění do image Kladenska),



Efektivní využití potenciálních přínosů suburbanizace (zapojení nově příchozích obyvatel do ekonomického a sociálního prostředí obcí a měst, rozvoj dostupnosti služeb v území v důsledku zvýšení poptávky, apod.) při minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí, krajinný ráz, sociální soudružnost, apod.,



Omezení rizika blackoutů zajištěním samostatnosti Kladenska z hlediska zdrojů el. energie a tepla,



Další rozvoj nabídky kvalitního a levného bydlení,



Rozvoj třídění odpadu.

HROZBY 

Negativní důsledky suburbanizace při nedostatečném uplatnění regulatorních mechanismů v rámci územního rozvoje sídel (zvýšená dopravní zátěž na rezidenční prostředí sídel, zábor kvalitních zemědělských půd, zvýšení intenzity povrchového odtoku srážkových vod, absence odpovídající veřejné infrastruktury a veřejných služeb, vysoké náklady následných aktivit na rozpočty obcí, degradace krajinného rázu, likvidace cenných biotopů, atd.),



Pomalá revitalizace brownfieldů, přetrvávající negativní dopady brownfieldů na sídla (zejména po bývalé podniku Poldi SONP Kladno),



Zánik cenného industriálního dědictví,



Zhoršení kvality ovzduší zejména v souvislosti s nárůstem intenzity silniční dopravy a návratu domácností k topení nekvalitními palivy,



Negativní vliv starých ekologických zátěží na okolní prostředí (např. Buštěhradské haldy),



Zhoršení situace v zásobování vodou (např. v důsledku klimatických změn, omezení odběru z externích vodních zdrojů),



Limity využití území vyplývající z územní rezervy Zásad územního rozvoje Středočeského kraje pro připravovanou stavbu vysokého vedení.

březen 2013

10


A4: ANALÝZA SWOT

3 SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA

Dílčí SWOT analýzy umožňují identifikovat rozvojové faktory v jednotlivých problémových okruzích, nelze však s jejich pomocí porovnávat význam jednotlivých faktorů ani problémových okruhů (tedy např. která slabá stránka či příležitost je důležitější). Z tohoto důvodu bylo třeba provést také souhrnnou SWOT analýzu, v rámci níž byly všechny identifikované faktory dále klasifikovány. Souhrnná analýza SWOT je zpracována jako analýza napříč jednotlivými tématy. Vychází z hodnocení všech faktorů dílčích SWOT analýz, a to podle významu (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby) a podle pravděpodobnosti (pouze příležitosti a hrozby). Význam vyjadřuje důležitost daného faktoru pro rozvoj ORP Kladno, pravděpodobnost pak hodnotí míru pravděpodobnosti, s jakou dojde k naplnění daného faktoru. Při vyhodnocení byla použita klasifikace všech faktorů ve stupnici od 5 (nejvyšší význam či pravděpodobnost) do 1 (nejnižší význam či pravděpodobnost). Hodnocení provedlo 8 osob, členů řídicí skupiny SUR ORP Kladno a zpracovatelského týmu SPF Group. Jednotlivým položkám bylo přiřazeno hodnocení, které je aritmetickým průměrem hodnocení dílčích. V případě silných stránek a slabých stránek byly položky roztříděné do 3 kategorií (velký, střední, menší význam). V případě příležitostí a hrozeb, kde byly hodnoceny 2 kategorie (význam a pravděpodobnost), byly položky roztříděny do 9 skupin, čemuž graficky odpovídá matice se 3 řádky (velký, střední, menší význam) a 3 sloupci (velká, střední a menší pravděpodobnost). Dále byl hodnocen součin významu a pravděpodobnosti naznačující míru, s jakou je daný rozvojový faktor (příležitost nebo hrozbu) třeba brát v potaz při řízení rozvoje ORP Kladno, a byl rozdělen do 4 kategorií (zásadní, velká, střední a menší důležitost pro řízení rozvoje ORP Kladno). Ve všech případech byly jednotlivé položky do kategorií rozděleny přibližně po třetinách/čtvrtinách v pořadí dle průměrné bodové hodnoty, v některých případech však byla respektována „lokální minima“ dělící pořadí položek přirozeně do shluků s podobnými průměrnými hodnotami. V následujících tabulkách jsou vedle tohoto rozdělení uvedeny také průměrné dosažené bodové hodnoty jednotlivých faktorů a krátký komentář.

3.1 SILNÉ STRÁNKY Počet identifikovaných silných stránek v ORP Kladno je nižší než počet stránek slabých. Mezi silnými stránkami s velkým významem se nejčastěji objevují faktory související s pokrytím Kladenska dopravní infrastrukturou, intenzitou spojů veřejné dopravy, rozvojem ekonomiky, kvalitou životního prostředí a vybaveností Kladna základními, středními i vysokými školami. Jako velice významné silné stránky jsou identifikovány faktory z oblasti vnějších a primárních podmínek ekonomického potenciálu ORP Kladno (typu geografické polohy Kladenska a možnosti uplatnění na trhu práce v blízké Praze). Menší význam je naopak přisuzován rozmanitosti krajinných typů a nabídce pro rekreační cyklodopravu, které jsou spíše místního a doplňkového významu. Tabulka 1: Hodnocení silných stránek podle významu Faktor

Význam

Velký význam Poloha v exponovaném území v blízkosti hl. m. Prahy a ve výhodné dopravní poloze

4,7

Možnosti uplatnění nezaměstnaných na trhu práce v Praze

4,6

březen 2013

11


A4: ANALÝZA SWOT

Faktor

Význam

Výrazné zlepšení některých složek životního prostředí (ovzduší, zeleň, rekultivace) v posledních 15 – 20 letech

4,4

Velice dobré a kapacitní pokrytí Kladenska dopravní infrastrukturou (letiště, rychlostní silnice R6 a R7, hustá síť silnic II. a a III. třídy)

4,1

Úspěsný rozvoj průmyslových zón Kladno – jih, Velká Dobrá a Stochov

4,1

Dobrá kvalita a dostatečná frekvence spojů veřejné dopravy (autobusové i železniční) mezi Prahou a Kladnem, kvalitní MHD po Kladně

4,0

Rozvoj území v souvislosti se suburbanizací (populační růst, rozvoj sociálního kapitálu, ekonomické přínosy suburbanizace)

4,0

Široká nabídka základních a středních škol, úroveň vzdělávání, atraktivita a rozsáhlý spádový region kladenských škol

3,9

Přítomnost tří vysokých škol v Kladně

3,9

Poměrně pestrá struktura místního hospodářství (ve srovnání s minulostí)

3,8

Střední význam Dlouhodobá a systematická péče města Kladna o zeleň, parky, veřejná prostranství a dětská hřiště

3,6

Postupné zlepšování stavu bytových a nebytových domů

3,6

Poloha poblíž letiště Václava Havla Praha, Ruzyně

3,6

Nadstandardní vybavenost území technickou infrastrukturou (kanalizace, ČOV, plynofikace)

3,6

Čerpání prostředků ze SF EU, zejména na investiční projekty

3,6

Vysoký podíl zaměstnanosti v terciéru

3,5

Revitalizace brownfieldů po těžbě černého uhlí za účasti státu

3,5

Lokalizace vybraných krajských organizací v Kladně (nemocnice, hasiči, záchranná služba)

3,4

Dlouhodobě kvalitní vedení města Kladna

3,4

Poměrně solidní vybavení města Kladna veřejnými službami

3,4

Pás lesů kolem Kladna

3,4

Levné a dostupné bydlení

3,3

Existence široké nabídky pro sportovní vyžití

3,1

Postupná optimalizace finančních zdrojů města (optická síť, telefonní síť pro ZŠ)

3,0

Využívání a zkušenost s realizací projektů financovaných ze SF EU

3,0

Vybavenost Kladna zdravotnickou infrastrukturou a sociálními službami

2,9

Industriální tradice, byť v současné době nepříliš využívaná

2,9

Snaha města Kladna o zapojování občanů do rozhodování

2,9

Menší význam Působení primátora města Kladna ve Svazu měst a obcí ČR

2,7

Rozvoj rekreační cyklodopravy a cyklotras

2,6

Postupné zlepšování bezbariérové prostupnosti území (veřejná prostranství, MHD)

2,4

Rozmanitost krajinných typů pestrá a atraktivní krajinná mozaika

2,1

Atraktivní okružní cyklotrasa č. 0017 kolem Kladna

1,9

Pozn.: Význam je aritmetickým průměrem hodnocení významu jednotlivými členy řídicí skupiny a zpracovatelského týmu.

březen 2013

12


A4: ANALÝZA SWOT

3.2 SLABÉ STRÁNKY V ORP Kladno bylo identifikováno více slabých než silných stránek. Při hodnocení jejích významu ale dosahovaly slabé stránky přibližně stejných průměrných hodnot jako stránky silné. Z toho lze usuzovat, že význam silných i slabých stránek pro rozvoj ORP Kladno je vnímám jako vyrovnaný. Mezi slabými stránkami s nejvyšším významem se nejčastěji objevují negativní faktory vyplývající z blízkosti ORP Kladna vůči Praze a široké spektrum faktorů souvisejících s dopravou a dopravní infrastrukturou. Jako méně významné slabé stránky jsou pociťovány faktory týkající se stavu, ochrany a péče o vybrané složky životního prostředí a centra města Kladna. Tabulka 2: Hodnocení slabých stránek podle významu Faktor

Význam

Velký význam Konkurence Prahy, zejména v oblasti kultury a nabídky služeb

4,5

Regionální význam města Kladna redukován polohou vůči Praze (malé zázemí Kladna)

4,4

Nevyhovující napojení Kladna na rychlostní silnici R6 přes Velkou Dobrou a Malé a Velké Přítočno

4,3

Intenzivní transitní nákladní doprava přes Kladno

4,1

Neodpovídající parametry silnic II. třídy

4,0

Nerepresentativní vjezdy do Kladna

4,0

Špatný technický stav silnic a komunikací v Kladně i celém ORP včetně špatného technického stavu rychlostní silnice R7

4,0

Zastaralé a dnešním potřebám nevyhovující železniční tratě, zejména trať č. 120

3,9

Absence cyklostezek, kolizní úseky cyklotras a silnic s intenzivní dopravou (na silnicích II. třídy)

3,9

Doprava v klidu (především centrum města a sídliště)

3,9

Nízký počet autobusových spojů mezi Kladnem a některými obcemi ORP a ve směru na Mělnicko, Berounsko, Lounskou a Kralupsko

3,9

Chybějící cyklostezky jako alternativní forma dopravy do zaměstnání a za službami

3,8

Nedostatečná technická infrastruktura ve vybraných menších obcích

3,8

Nedostatečná sebeprezentace Kladna a Kladenska

3,7

Image Kladenska jako neatraktivního, znečištěného a zaostalého regionu

3,7

Náročná příprava a složitá administrace projektů financovaných ze SF EU

3,6

Koncentrace sociálně vyloučených a problémových skupin obyvatel v některých částech Kladna (Dubí, Švermov, Vrapice, staré Kročehlavy) a v prostoru ubytoven a související drobná kriminalita

3,6

Drobná kriminalita, krádeže, vandalismus, nezájem obyvatel o veřejné statky

3,5

Slabá identifikace velké části obyvatel s územím

3,4

Pokles zájmu obyvatel o zapojování do spolkového života

3,4

Nedostatečná kapacita jeslí a mateřských škol

3,3

Technický stav zimního stadionu

3,3

Nedostatky v kvalitě zdravotní péče (nízká kvalita zdravotní péče, nedostatek zubních lékařů, dlouhé čekací doby u odborných lékařů)

3,3

Střední význam Malá nabídka kvalitních restaurací a kaváren

3,1

Postupný pokles počtu obyvatel Kladna, stárnutí obyvatel

3,1

Nedostatek sociálních bytů a startovacích bytů pro děti opouštějící dětské domovy

3,1

březen 2013

13


A4: ANALÝZA SWOT

Faktor

Význam

Nedostatečná nabídka kvalitnějšího ubytování (hotely, penziony)

3,1

Odliv perspektivní a kvalifikované pracovní síly na trh práce v Praze

3,0

Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, lidé nejsou vzděláni ani vzděláváni pro poptávané pracovní pozice, školy produkují absolventy humanitních oborů, po nichž není v ORP Kladno poptávka

3,0

Vysoký počet agenturních pracovníků

3,0

Nízká podnikatelská aktivita ve srovnání s referenčními územími

3,0

Prozatím nízká aktivita sektoru výzkumu a vývoje

3,0

Nedostatečný počet míst ve třídách ZŠ pro děti se specifickými potřebami

2,9

Prudký růst zadlužení města Kladna v posledních letech, vysoké celkové zadlužení města

2,9

Důsledky suburbanizace na sociální kapitál Kladna (úbytek obyvatel, vyšší dynamika stárnutí populace, odliv obyvatelstva s vyšším sociálním statusem)

2,7

Nekoordinovaný a živelný suburbánní rozvoj

2,7

Poměrně nízká turistická atraktivita regionu, nedostatečné využití turistického potenciálu místního industriálního dědictví a malá nabídka turistických atrakcí a infrastruktury

2,7

Poměrně vysoké zastoupení staršího bytového fondu ve městě Kladně s horší vybaveností (a mj. důsledky na kvalitu ovzduší v důsledku topení v lokálních zdrojích tepla spalujících tuhá paliva)

2,6

Pomalá revitalizace brownfieldu Poldi SONP Kladno, množství překážek revitalizace (vlastnictví pozemků, kontaminace půdy, vysoká nákladnost, absence vize revitalizace, nedostatečná podpora za strany státu, atd.)

2,6

Množství starých ekologických zátěží, zejména ve spojení s Poldi SONP Kladno (Buštěhradská halda, kontaminace areálu, atd.)

2,6

Menší význam Znečištění ovzduší (zejména vysoké koncentrace PM10 a arsenu)

2,4

Nadlimitní hluková zátěž ze silniční dopravy v Kladně, hluková zátěž z leteckého provozu

2,3

Znečištění vodních toků (zejména organickými látkami)

2,3

Absence velkého vodního toku, nízká retenční schopnost krajiny, postupné vysychání krajiny

2,1

Nedostatečná ochrana zemědělského půdního fondu především vlivem činnosti Krajského úřadu Středočeského kraje

2,1

Nedostatečná péče o lesy v okolí Kladna

2,1

Chybějící přirozené centrum města Kladna, excentricky položené a tedy mrtvé náměstí Starosty Pavla

2,0

Horší úroveň a kvalita veřejných prostor v okrajových částech Kladna

1,7

Pozn.: Význam je aritmetickým průměrem hodnocení významu jednotlivými členy řídicí skupiny a zpracovatelského týmu.

3.3 PŘÍLEŽITOSTI (Vnějším) příležitostem pro rozvoj ORP Kladno je hodnotiteli převážně přisuzován menší význam a pravděpodobnost jejich naplnění než (vnějším) hrozbám. Jako zásadní příležitosti pro rozvoj ORP Kladno lze vnímat prohloubení vazeb Kladenska s Prahou a letištěm, využití potenciálu PZ Kladno – východ, posilování stávajících podniků a další využití prostředků ze SF EU. Mezi důležitými faktory budoucího rozvoje ORP Kladno se dále objevuje rozvoj dopravní dostupnosti, zlepšování některých složek životního prostředí, pokračující diverzifikace ekonomiky regionu nebo návrat k učňovskému školství.

březen 2013

14


A4: ANALÝZA SWOT

Tabulka 3: Hodnocení příležitostí podle součinu významu a pravděpodobnosti Faktor

Součin

Zásadní důležitost pro ORP Kladno Využití prostředků ze SF EU na investice do rozvoje infrastruktury, revitalizace brownfieldů, zlepšení stavu životního prostředí, rozvoje místního podnikatelského prostředí a sociálního kapitálu místního obyvatelstva

13,6

Prohloubení vazeb Kladenska s Prahou a letištěm

13,6

Zakořenění příchozích investorů v regionu, upgrading místních podniků v rámci globálních výrobních sítí, přenos a prezentace pozitivní zkušenosti a praxe

13,4

Využití potenciálu průmyslové zóny Kladno – východ k příchodu nových investorů

13,3

Velká důležitost pro ORP Kladno Zlepšení dopravní dostupnosti a snížení vlivu dopravy na rezidenční prostředí sídel v souvislosti s výstavbou přeložek na problematických silničních komunikacích (východní obchvat Kladna, vyřešení průjezdu obcemi Velká Dobrá a Malé a Velké Přítočno, propojení ulic Huťská a Kročehlavská)

12,7

Důraz na zvyšování plynulosti silničního provozu (navigační systém, kruhové křižovatky, řízení semaforů)

12,6

Pokračující rozvoj nabídky pro sport a rekreaci, a to jak z hlediska územního tak z hlediska spektra nabídky, včetně rozvoje a údržby cyklostezek a cyklotras

12,6

Rozvoj třídění odpadu

12,4

Zvýšení kvality ovzduší v souvislosti s ekologizací velkých znečišťovatelů ovzduší, sanací starých ekologických zátěží, omezení znečišťování z malých stacionárních zdrojů a omezení emisí z mobilních zdrojů (výstavbou přeložek přetížených komunikací, modernizací vozového parku)

12,2

Trend návratu k učňovskému školství vychovávajícímu kvalifikované řemeslníky a dělníky, zvýšení prestiže učňovských oborů mezi rodiči i jejich dětmi - potenciálními učni

12,1

Pokračující modernizace a diverzifikace ekonomiky regionu, např. dalším rozvojem sektoru výzkumu a vývoje za podpory SF EU

11,0

Vyhlášení NP Křivoklátsko s pozitivním vlivem na cestovní ruch v území

10,7

Podpora kultury, společenského a spolkového života a posílení identity obyvatel s místem bydliště

10,5

Rozvíjet technické a přírodovědecké vzdělávání na úrovni SŠ a VŠ v návaznosti na historické technické zázemí Kladenska

10,5

Záchrana industriálního dědictví (vápenné pece huti Koněv, aj.) a jeho kreativní využití (+začlenění do image Kladenska)

10,5

Využití potenciálu blízkého letiště pro rozvoj relevantních ekonomických aktivit (např. kongresové turistiky)

10,4

Reformy v oblasti vzdělávání a školství na národní úrovni (změna způsobu financování školství), provázání kapacity škol s demografickým vývojem

10,3

Sanace starých ekologických zátěží, využití sanovaných území (např. haldy Kladno pro rezidenční výstavbu)

10,3

Nalezení vhodných nástrojů a investorů pro revitalizace brownfieldu Poldi SONP Kladno a jeho polyfunkční využití jako významné rozvojové zóny města Kladna

10,2

Střední důležitost pro ORP Kladno Rozvoj systému veřejné dopravy (infotabule, záchytná parkoviště, alternativní pohon autobusů)

9,5

Rozvoj služeb s potenciálním odbytem v Praze (řemesla, apod.)

9,4

Efektivní využití potenciálních přínosů suburbanizace (zapojení nově příchozích obyvatel do ekonomického a sociálního prostředí obcí a měst, rozvoj dostupnosti služeb v území v důsledku zvýšení poptávky, apod.) při minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí, krajinný ráz, sociální soudružnost, apod.

9,1

Vybudování rychlodráhy Praha – Kladno a související přesun velké části cestujících v relaci Praha – Kladno na železnici

9,0

Využití potenciálu perspektivní pracovní síly zaměstnané v Praze pro rozvoj místní ekonomiky

8,9

Menší důležitost pro ORP Kladno Posílení významu Kladna v rámci Středočeského kraje prostřednictvím umístění krajské pobočky Policie ČR a dalších státních orgánů, firem a vysokých škol

8,0

Omezení rizika blackoutů zajištěním samostatnosti Kladenska z hlediska zdrojů el. energie a tepla

7,5

březen 2013

15


A4: ANALÝZA SWOT

Faktor

Součin

Další rozvoj nabídky kvalitního a levného bydlení

7,0

Zlepšení mediálního obrazu města Kladna především vůči svým obyvatelům

6,4

Změna státní politiky příspěvků na bydlení tak, aby byly skutečnou podporou sociálně slabých, nikoliv výnosným byznysem pro (monopolní) majitele bytů

6,3

Změna zákona o odpadech eliminující rozkrádání infrastruktury (kovového „odpadu“)

5,3

Pozn.: Součin je součinem aritmetických průměrů hodnocení významu a pravděpodobnosti provedeného jednotlivými členy řídicí skupiny a zpracovatelského týmu.

březen 2013

16

Tabulka 4: Křížová matice hodnocení příležitostí podle významu a pravděpodobnosti Velká pravděpodobnost

Střední pravděpodobnost  

 

 Velký význam

Využití prostředků ze SF EU na investice do rozvoje infrastruktury, revitalizace brownfieldů, zlepšení stavu životního prostředí, rozvoje místního podnikatelského prostředí a sociálního kapitálu místního obyvatelstva





   

Střední význam





Důraz na zvyšování plynulosti silničního provozu (navigační systém, kruhové křižovatky, řízení semaforů) Pokračující rozvoj nabídky pro sport a rekreaci, a to jak z hlediska územního tak z hlediska spektra nabídky, včetně rozvoje a údržby cyklostezek a cyklotras Rozvoj třídění odpadu

   

Prohloubení vazeb Kladenska s Prahou a letištěm Zakořenění příchozích investorů v regionu, upgrading místních podniků v rámci globálních výrobních sítí, přenos a prezentace pozitivní zkušenosti a praxe Využití potenciálu průmyslové zóny Kladno – východ k příchodu nových investorů Zlepšení dopravní dostupnosti a snížení vlivu dopravy na rezidenční prostředí sídel v souvislosti s výstavbou přeložek na problematických silničních komunikacích (východní obchvat Kladna, vyřešení průjezdu obcemi Velká Dobrá a Malé a Velké Přítočno, propojení ulic Huťská a Kročehlavská) Zvýšení kvality ovzduší v souvislosti s ekologizací velkých znečišťovatelů ovzduší, sanací starých ekologických zátěží, omezení znečišťování z malých stacionárních zdrojů a omezení emisí z mobilních zdrojů (výstavbou přeložek přetížených komunikací, modernizací vozového parku) Trend návratu k učňovskému školství vychovávajícímu kvalifikované řemeslníky a dělníky, zvýšení prestiže učňovských oborů mezi rodiči i jejich dětmi - potenciálními učni

Menší pravděpodobnost 



 

Pokračující modernizace a diverzifikace ekonomiky regionu, např. dalším rozvojem sektoru výzkumu a vývoje za podpory SF EU Reformy v oblasti vzdělávání a školství na národní úrovni (změna způsobu financování školství), provázání kapacity škol s demografickým vývojem Sanace starých ekologických zátěží, využití sanovaných území (např. haldy Kladno pro rezidenční výstavbu) Nalezení vhodných nástrojů a investorů pro revitalizace brownfieldu Poldi SONP Kladno a jeho polyfunkční využití jako významné rozvojové zóny města Kladna



Efektivní využití potenciálních přínosů suburbanizace (zapojení nově příchozích obyvatel do ekonomického a sociálního prostředí obcí a měst, rozvoj dostupnosti služeb v území v důsledku zvýšení poptávky, apod.) při minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí, krajinný ráz, sociální soudružnost, apod.

Podpora kultury, společenského a spolkového života a posílení identity obyvatel s místem bydliště Rozvíjet technické a přírodovědecké vzdělávání na úrovni SŠ a VŠ v návaznosti na historické technické zázemí Kladenska Záchrana industriálního dědictví (vápenné pece huti Koněv, aj.) a jeho kreativní využití (+začlenění do image Kladenska)



Vybudování rychlodráhy Praha – Kladno a související přesun velké části cestujících v relaci Praha – Kladno na železnici Využití potenciálu perspektivní pracovní síly zaměstnané v Praze pro rozvoj místní ekonomiky

Vyhlášení NP Křivoklátsko s pozitivním vlivem na cestovní ruch v území Využití potenciálu blízkého letiště pro rozvoj relevantních ekonomických aktivit (např. kongresové turistiky) Rozvoj systému veřejné dopravy (infotabule, záchytná parkoviště, alternativní pohon autobusů)



Rozvoj služeb s potenciálním odbytem v Praze (řemesla, apod.)



 

Posílení významu Kladna v rámci Středočeského kraje prostřednictvím umístění krajské pobočky Policie ČR a dalších státních orgánů, firem a vysokých škol Další rozvoj nabídky kvalitního a levného bydlení Změna státní politiky příspěvků na bydlení tak, aby byly skutečnou podporou sociálně slabých, nikoliv výnosným byznysem pro (monopolní) majitele bytů


A4: ANALÝZA SWOT

 Menší význam

březen 2013

Žádné faktory



Omezení rizika blackoutů zajištěním samostatnosti Kladenska z hlediska zdrojů el. energie a tepla

18



Zlepšení mediálního obrazu města Kladna především vůči svým obyvatelům Změna zákona o odpadech eliminující rozkrádání infrastruktury (kovového „odpadu“)

3.4 HROZBY Zásadních (vnějších) hrozeb pro rozvoj ORP Kladno bylo identifikováno podobně jako příležitostí. Dosahují však vyššího významu a pravděpodobnosti (viz součin v následující tabulce). Souvisejí především s prohlubujícími se sociálními problémy, které vyplývají z úsporných opatření na národní úrovni a které mají negativní dopad na prostorovou diferenciaci, dále pak s negativními důsledky suburbanizace, růstem intenzity automobilové dopravy, pomalou revitalizací brownfieldů a národní politikou vzdělávání. Mezi hrozbami s velkou důležitostí se dále objevují také problémy s nastavením kohezní politiky EU (vč. udržitelnosti výstupů projektů) a odchod investorů z průmyslových zón. Tabulka 5: Hodnocení hrozeb podle součinu významu a pravděpodobnosti Faktor

Součin

Zásadní důležitost pro ORP Kladno Nárůst intenzity automobilové dopravy s negativními vlivy na intravilány sídel

20,0

Pokračující sociálně prostorová diferenciace (vznik exkluzivních zón pro bohaté x pokračující ghettoizace některých lokalit) s důsledky na sociální soudržnost

18,1

Pokračující nastavení politiky vzdělávání na národní úrovni ve prospěch kvantity a průměrnosti („nadprodukce“ absolventů)

17,6

Negativní důsledky suburbanizace při nedostatečném uplatnění regulatorních mechanismů v rámci územního rozvoje sídel (zvýšená dopravní zátěž na rezidenční prostředí sídel, zábor kvalitních zemědělských půd, zvýšení intenzity povrchového odtoku srážkových vod, absence odpovídající veřejné infrastruktury a veřejných služeb, vysoké náklady následných aktivit na rozpočty obcí, degradace krajinného rázu, likvidace cenných biotopů, atd.)

17,5

Úsporná opatření na národní úrovni zvyšující nezaměstnanost a prohlubující sociální problémy v ORP Kladno

16,1

Pomalá revitalizace brownfieldů, přetrvávající negativní dopady brownfieldů na sídla (zejména Poldi SONP Kladno)

16,1

Velká důležitost pro ORP Kladno Zhoršení kvality ovzduší zejména v souvislosti s nárůstem intenzity silniční dopravy a návratu domácností k topení nekvalitními palivy

15,0

Odchod investorů z průmyslových zón (např. v důsledku odchodu za lacinější pracovní silou)

14,1

Projektový systém financování ze SF EU a s tím související reálná neudržitelnost výstupů některých projektů

14,0

Odchod nadaných dětí z kladenských škol v souvislosti s připravovaným rušením praktických škol a inkluzivním vzděláváním

14,0

Nárůst spekulace s realitami, zneužívání sociálních dávek (příspěvků na bydlení apod.) při pronájmu nemovitostí, koncentrace sociálně slabých obyvatel do vybraných lokalit a bytových domů

13,5

Zánik zbytků tradičních průmyslových odvětví (zejména hutního průmyslu), pokles stávajících technických dovedností pracovníků

12,4

Střední důležitost pro ORP Kladno Snižující se konkurenceschopnost železniční dopravy v důsledku zastaralé infrastruktury

9,8

Vystěhování perspektivní pracovní síly do Prahy

9,0

Nedostatečná kapacita a struktura sociálních služeb

8,5

Negativní vliv starých ekologických zátěží na okolní prostředí (např. Buštěhradské haldy)

8,3

Pokles sociálního i ekonomického statusu Kladna v rámci ORP Kladno i zázemí Prahy

8,1

Zhoršení situace v zásobování vodou (např. v důsledku klimatických změn, omezení odběru z externích vodních zdrojů)

7,8

Zánik cenného industriálního dědictví

7,1


A4: ANALÝZA SWOT

Menší důležitost pro ORP Kladno Limity využití území vyplývající z územní rezervy Zásad územního rozvoje Středočeského kraje pro připravovanou stavbu vysokého vedení

5,6

Pozn.: Součin je součinem aritmetických průměrů hodnocení významu a pravděpodobnosti provedeného jednotlivými členy řídicí skupiny a zpracovatelského týmu.

březen 2013

20

Tabulka 6: Křížová matice hodnocení hrozeb podle významu a pravděpodobnosti Velká pravděpodobnost 

Nárůst intenzity automobilové dopravy s negativními vlivy na intravilány sídel



Pokračující sociálně prostorová diferenciace (vznik exkluzivních zón pro bohaté x pokračující ghettoizace některých lokalit) s důsledky na sociální soudržnost Pokračující nastavení politiky vzdělávání na národní úrovni ve prospěch kvantity a průměrnosti („nadprodukce“ absolventů) Negativní důsledky suburbanizace při nedostatečném uplatnění regulatorních mechanismů v rámci územního rozvoje sídel (zvýšená dopravní zátěž na rezidenční prostředí sídel, zábor kvalitních zemědělských půd, zvýšení intenzity povrchového odtoku srážkových vod, absence odpovídající veřejné infrastruktury a veřejných služeb, vysoké náklady následných aktivit na rozpočty obcí, degradace krajinného rázu, likvidace cenných biotopů, atd.) Úsporná opatření na národní úrovni zvyšující nezaměstnanost a prohlubující sociální problémy v ORP Kladno

  Velký význam

  

 Střední význam

 

Střední pravděpodobnost



Odchod investorů z průmyslových zón (např. v důsledku odchodu za lacinější pracovní silou)

Menší pravděpodobnost



Pokles sociálního i ekonomického statusu Kladna v rámci ORP Kladno i zázemí Prahy



Vystěhování perspektivní pracovní síly do Prahy Nedostatečná kapacita a struktura sociálních služeb

Pomalá revitalizace brownfieldů, přetrvávající negativní dopady brownfieldů na sídla (zejména Poldi SONP Kladno) Zhoršení kvality ovzduší zejména v souvislosti s nárůstem intenzity silniční dopravy a návratu domácností k topení nekvalitními palivy

Projektový systém financování ze SF EU a s tím související reálná neudržitelnost výstupů některých projektů Odchod nadaných dětí z kladenských škol v souvislosti s připravovaným rušením praktických škol a inkluzivním vzděláváním Nárůst spekulace s realitami, zneužívání sociálních dávek (příspěvků na bydlení apod.) při pronájmu nemovitostí, koncentrace sociálně slabých obyvatel do vybraných lokalit a bytových domů

 



Zánik zbytků tradičních průmyslových odvětví (zejména hutního průmyslu), pokles stávajících technických dovedností pracovníků Snižující se konkurenceschopnost železniční dopravy v důsledku zastaralé infrastruktury





 Menší význam

Žádné faktory



Limity využití území vyplývající z územní rezervy Zásad územního rozvoje

Negativní vliv starých ekologických zátěží na okolní prostředí (např. Buštěhradské haldy) Zhoršení situace v zásobování vodou (např. v důsledku klimatických změn, omezení odběru z externích vodních zdrojů) Zánik cenného industriálního dědictví Žádné faktory


A4: ANALÝZA SWOT Středočeského kraje pro připravovanou stavbu vysokého vedení

březen 2013

22

Ústí nad Labem

Recommend Documents