Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU
Ústavní právo a státověda II Anglicky Identifikace
Constitutional Law and Theory of State II
Typ předmětu
povinný
ECTS kredity Forma studia Semestr výuky Forma výuky Počet hodin za semestr Způsob zakončení Garant Výchozí předměty
5 kombinovaná 2. (letní semestr 1. ročníku) 12 konzultací 12 hodin Z/Zk (zápočet/zkouška) Doc. JUDr. Vladimír Zoubek, CSc. předchozí absolvování předmětu ÚSP I
ÚSP II
Anotace Předmět USP II navazuje na výuku předmětu USP I, přičemž rozšiřuje, prohlubuje a specifikuje znalosti studentů z odvětví ústavního práva ČR. Výuka se koncentrovaně věnuje především charakteristice jednotlivých ústavně upravených orgánů veřejné moci, problematice ústavně garantovaných lidských práv, a interakční dimenzi veřejné moci a jednotlivce v ústavním modelu ČR. Výklad analyticky sleduje doktrinární, normativní i judiciální rozměr zkoumané problematiky, přičemž zvláštní pozornost věnuje klíčovým diskursivním otázkám ve světle judikatury Ústavního soudu ČR. Část výuky zaměřená na procvičování přednášené materie a řešení samostatných úkolů probíhá formou řízené práce studentů v seminářích.
Cíl Vybavit studenty hlubšími znalostmi o institucionálním mechanismu ústavních orgánů ČR i obsahu ústavně garantovaných lidských práv v ČR, aby byli schopni plně porozumět a z ústavněprávní perspektivy relevantně hodnotit interakční dimenzi mezi orgány veřejné moci a jejich vztahy k jednotlivci v ústavním modelu ČR.
Znalosti - vymezit, klasifikovat, analyzovat a zhodnotit komplex naší ústavnosti i jeho jednotlivých rysů s patřičnou identifikací aspektů interakčních, inferenčních a kontextuálních ve významu vnitrostátním i nadstátním dokládající rozpoznání jejich poslání a smyslu - analyzovat postavení a fungování soustav veřejné moci v ČR ve smyslu jejich multipartity, tj. zahrnující moc zákonodárnou, výkonnou, soudní, kontrolní, cenověstabilizační a územně samosprávnou ve smyslu jejich vnitřní i vzájemné konstrukční, funkční, vertikální a horizontální dělbě moci - analyzovat a zhodnotit naši ústavněprávní koncepci veřejné moci z perspektivy doktrinární, normativní i judiciální z hlediska naplnění principů demokracie, efektivity, přiměřenosti, nadstátní komparatistiky i doktrinálních poznatků - analyzovat a zhodnotit naši ústavněprávní koncepci lidských práv z perspektivy doktrinární, normativní i judiciální z hlediska axiologických východisek recentního materiálního právního a ústavního státu a jeho nosných doktrín vyjádřených kupř. uznáním přirozenoprávních východisek základních práv - identifikovat ústavněprávní materii lidských práv a její různé podoby též v prováděcích zákonných úpravách či naopak v dimenzi nadstátních dokumentů, a to v patřičném rozsahu a souvislostech s ústavním základem
Dovednosti - ovládnout a aktivně používat rozsáhlý odborný pojmový aparát předmětu a osvojit si jeho odpovídající kontextuální použití - formulovat ústavněprávní argument a protiargument na vyšším stupni vědecké metodologie a znalostního zázemí -pracovat s odbornými prameny a vyhledávat relevantní odborné informace v tradičních zdrojích i elektronických informačních systémech - orientovat se v ústavní i hlavní prováděcí zákonné úpravě a judikatuře se schopností její aktivní praktické aplikace - orientovat se v judikatuře zejména ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva ve smyslu jejích závěrů i interpretační schematiky - používat základní metody vědecké práce při řešení různých zadání ústavněprávní dimenze
Způsobilosti - samostatně řešit jednoduché i složitější příklady ústavněprávní materie - relevantně hodnotit různé varianty řešení ústavněprávních kolizí optikou principu proporcionality a interpretačních alternativ - rámcově řešit příklady kategorie hard cases vyžadující formulaci vlastních kreativních řešení, a to pomocí relevantní vědecké metodologie a ústavněprávní argumentace - interpretovat a kreativně aplikovat relevantní judikaturu Ústavního soudu ČR a v základních otázkách též Evropského soudu pro lidská práva na judikaturou doposud neřešené případy či ústavní situace - aktivně propojovat teoretické znalosti i praktické dovednosti ve vztahu k jednoduchým i náročnějším aplikovaným problémům - formulovat obsáhlejší vlastní argumentačně podložená stanoviska k zadaným problémům a být schopen jejich odpovídající obhajoby - samostatně vypracovat různé dokumenty ze studované materie (kupř. návrh na registraci politické strany, ústavní stížnost aj)
Osnova - charakteristika ústavně zakotvených orgánů veřejné moci - základní intra i interinstitucionální vztahy v ústavním systému ČR - konstrukční a funkční aspekty dělby moci v ústavním systému ČR z pohledu de iure i de facto ve významu horizontálním i vertikálním - lidská práva v ústavním systému ČR a jeho nadstátních souvislostech - práva osobní a politická - práva hospodářská, sociální a kulturní - práva na soudní a jinou právní ochranu
Studijní zátěž Účast na přednáškách Účast na seminářích Průběžná příprava na přednášky (samostatné studium z literatury) Průběžná příprava na semináře (samostatné studium z literatury) Příprava na závěrečný test (samostatné studium) Příprava na ústní zkoušku (samostatné studium) Celková pracovní zátěž
12 x 2 hod. 12 x 1 hod. 12 x 1 hod 12 x 3 hod. 12 x 1 hod. 12 x 4,5 hod.
24 hodin 12 hodin 12 hodin 36 hodin 12 hodin 54 hodin 150 hodin
Obsahové zaměření a rozvržení studijní zátěže v průběhu semestru Konzultace 1.
Téma Zákonodárná moc v Ústavě ČR (výuka)
2.
Výkonná moc v Ústavě ČR (výuka)
3.
Soudní moc v Ústavě ČR (výuka)
4.
Úvod do Listiny ZPS. Základní lidská práva a svobody. (výuka)
5.
Právo na život a ochrana soukromí. (výuka)
6.
Význam politický práv. Svoboda slova – formy projevu. (výuka)
7.
Ostatní politická práva. Formy sdružování podle Listiny ZPS. (výuka)
8.
Hospodářská a sociální práva v Listině. (výuka)
9.
Hlava V. LZPS (výuka)
10.
Řízení před Ústavním soudem. (výuka)
11.
Ochrana lidských práv v judikatuře ESLP. (výuka)
12.
Závěrečné opakování
Systém ověřování znalostí (požadavky na ukončení předmětu) Zápočet Absolvování závěrečného testu z ústavního práva
0 – 100 bodů
Celkem – maximum
100 bodů
Zkouška ústní, souborná
zodpovězení náhodně vylosovaných čtyř zkouškových otázek (v rozsahu obsahového zaměření předmětu ÚSP I a ÚSP II)
A (obecná)
0 – 25 bodů
B (speciální I.)
0 – 30 bodů
C (speciální II.)
0 – 30 bodů
D (speciální III.)
0 – 15 bodů
Celkem – maximum
100 bodů
Klasifikační stupnice zápočtů a zkoušek Udělený ZÁPOČET
Stupeň ZNÁMKA
Procenta z celkového počtu bodů
Mínus počet bodů z celku
započteno
1 výborně
100 – 88 %
-12
započteno
2 velmi dobře
87 – 72 %
-28
započteno
3 dobře
71 – 60 %
-40
nevyhověl/a
4 nevyhověl/a
59 – 0 %
-41 a více
Stupeň ECTS
Procenta z celkového počtu bodů
Mínus počet bodů z celku
A
100 – 96 %
-4
B
95 – 86 %
-14
C
85 – 74 %
-26
D
73 – 64 %
-36
E
63 – 60 %
-40
FX
59 – 55 %
-45
F
54 % a méně
-46 a více
Literatura předmětu Základní Klíma K.: Ústavní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. Klíma, K. a kol.: Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. Klíma, K. a kol. Praktikum českého ústavního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009.
Doporučená Bahýlová, L., Filip, J. a kol. Ústava České republiky. Komentář. Praha: Linde, 2010. Blahož, J., Balaš, V., Klíma, K.: Srovnávací ústavní právo. Praha: ASPI, 2011. Holländer, P. Filosofie práva. Plzeň: Aleš čeněk, 2011 Jirásková, V., Suchánek, R. Ústavní právo v judikatuře Ústavního soudu. Praha, 2007. Klíma, K. a kol.: Encyklopedie ústavního práva. Praha:ASPI, 2007. Klokočka, V., Wagnerová, E. Ústavy států Evropské unie, 1.díl. Praha: Linde, 2004. Klokočka, V., Wagnerová, E. Ústavy států Evropské unie, 2.díl. Praha: Linde, 2005. Mlsna, P., Kněžínek, J., Mezinárodní smlouvy v Českém právu. Praha: Linde, 2009. Pavlíček, V. a kol. Ústavní právo a státověda, II.díl. Praha, 2011. Pezl T., Pezl M., Dokumenty ke studiu ústavního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. Wagnerová, E. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012. Wintr, J.: Principy českého ústavního práva. Praha, 2006.
Konzultace s vyučujícími: S vyučujícími lze konzultovat v jejich vypsaných konzultačních hodinách, telefonicky nebo "e-mailem". Platné konzultační hodiny jsou uveřejněny na zabezpečených stránkách studentů a standardním způsobem v budově školy.
Zápočtové okruhy - zápočet se skládá formou písemného testu, jenž obsahuje otázky z níže uvedených tematických okruhů. Obsah, podmínky a způsob hodnocení testu budou upřesněny v rámci přednášek.
- Ústava ČR a její základní charakteristika - základní principy Ústavy ČR - dělba moci v Ústavě ČR z pohledu vertikálního a horizontálního - dělba moci v Ústavě ČR z pohledu konstrukčního a funkčního - ústavněprávní odpovědnost a sankce dle Ústavy ČR - moc zákonodárná dle Ústavy ČR - vzájemné ústavní vztahy Poslanecké sněmovny a Senátu - moc výkonná dle Ústavy ČR - vzájemné ústavní vztahy prezidenta republiky a vlády - moc soudní dle Ústavy ČR - soustava obecných soudů - Ústavní soud ČR a jeho pravomoci - moc kontrolní a cenově-stabilizační dle Ústavy ČR - územní samospráva dle Ústavy ČR - Listina základních práv a svobod a její základní charakteristika - základní principy Listiny - práva osobní – ústavní obsah a nejvýznamnější zákonná provedení - práva politická – ústavní obsah a nejvýznamnější zákonná provedení - práva hospodářská, sociální a kulturní – ústavní obsah a nejvýznamnější zákonná provedení -práva na soudní a jinou právní ochranu – ústavní obsah a nejvýznamnější zákonná provedení
Zkouškové otázky Student může ke zkoušce přistoupit, jestliže obdržel zápočty z předmětů "USP I" a "USP II". Každý student si před započetím zkouškového pohovoru vylosuje zadání, které obsahuje celkem 4 otázky (vždy po jedné z bloků A, B, C a D), přičemž následně má možnost stručné písemné přípravy odpovědí na vylosované otázky. Po ukončení písemné přípravy následuje samotný zkouškový pohovor. Studenti nemají při skládání zkoušky k dispozici právní předpisy ani jiné prameny, a jsou povinni se ke složení zkoušky řádně přihlásit přes informační systém Moggis.
A - Obecná teorie ústavy a základy státovědy 1) Pojem „ústavní právo“, jeho obsah a různé významy 2) Historický a současný význam ústav, etapizace moderní ústavnosti 3) Základní rysy moderní demokratické ústavy 4) Základní prameny demokratické ústavnosti 5) Dominantní ústavní modely 6) Ústavněprávní vztahy a jejich druhy 7) Subjekty ústavněprávních vztahů 8) Předmět a obsah ústavněprávních vztahů 9) Ústavní právo hmotné, procesní a sporné 10) Interpretace a realizace ústavy 11) Soudní ochrana ústavnosti a její druhy 12) Ústava jako „základní zákon“ 13) Ústava jako „produkt a právní rámec demokracie“ 14)Ústava jako „společenská smlouva“ 15) Ústava a veřejná moc v právním státě 16) Ústava a demokratické formy vládnutí 17) Ústava a dělba moci 18) Způsoby přijímání a změny ústav 19) Rigidita a flexibilita ústavních norem 20) Přirozené právo a demokratická ústavnost 21) Ústava de iure a de facto 22) Ústava hodnotově neutrální a hodnotově orientovaná 23) Ústavodárná moc a její formy 24) Ústavněprávní odpovědnost 25) Právní stát ve významu formálním a materiálním 26) Ústavní stát 27) Vztah dělby moci k formě vlády, vládnutí a státu 28) Pojem „státní orgán“, „státní zařízení“ a „státní služba“ 29) Pojem „pravomoc, působnost a příslušnost“ státního orgánu 30) Lidská práva, jejich klasifikace a význam pro demokratickou ústavnost
B – Ústavní právo ČR (obecná část) 1) Ústavní právo ČR, jeho charakteristika a vztah k ostatním odvětvím práva 2) Vnitrostátní a nadstátní prameny české ústavnosti 3) Ústavní základy ČR, státní území, hranice a symbolika 4) Státní občanství ČR, jeho obsah, důsledky a vztah k občanství EU 5) Pojem „ústavní pořádek“, jeho klasifikace, podmínky změn a doplnění 6) Pojem „právní řád“ a pyramida právních norem podle Ústavy ČR 7) Ústava ČR, její subjekty, předmět, obsah a základní struktura 8) Základní principy Ústavy ČR, forma vlády, vládnutí a státu 9) Přímá a zastupitelská demokracie dle Ústavy ČR 10) Mezinárodní smlouvy dle Ústavy ČR, jejich klasifikace, postavení a ústavní význam 11) Právo Evropské unie, jeho základní prameny, rysy a vztah k právnímu řádu ČR 12) Koncepce dělby moci podle Ústavy České republiky. 13) Parlament ČR – ústavní postavení a pozice v systému dělby moci 14) Ústavněprávní vztahy PS a Senátu 15) Prezident republiky – ústavní postavení a pozice v systému dělby moci 16) Ústavněprávní vztahy prezidenta a vlády 17) Pojem „veřejná správa“, její struktura a organizační principy 18) Obecné soudnictví v ČR – ústavní postavení, soustava a organizační principy 19) Ústavní soud ČR – ústavní postavení, organizace a pozice v systému dělby moci 20) Nejvyšší kontrolní úřad a Česká národní banka - ústavní postavení 21) Územní samospráva v ČR - ústavní postavení 22) Politické strany, jejich postavení a význam v ústavním systému ČR 23) Ústavní základy volebního práva, pojem a postavení „volebních zákonů“ 24) Listina, její subjekty, předmět, obsah a struktura 25) Základní principy Listiny 26) Práva osobní (hl. II. odd. I. Listiny) 27) Práva politická v Listině 28) Práva hospodářská, sociální a kulturní 29) Práva národnostních a etnických menšin 30) Právo na soudní a jinou právní ochranu
C - Ústavní právo ČR (zvláštní část) 1) Komplexní ústavy Československa od roku 1918 – základní rysy 2) Formální a materiální postavení Ústavy ČR v ústavním pořádku 3) Kategorie „ústavních zákonů přijatých podle současné Ústavy“ 4) Vnitrostátní proces schvalování prezidentských mezinárodních smluv
5) Mechanismus vnitrostátního působení práva EU a jeho principy 6) Parlament ČR, jeho struktura a vnitřní organizace 7) Parlamentní právo procesní a jeho obsah 8) Ústavněprávní pojetí mandátu poslance a senátora a jejich procesní ochrana 9) Fáze legislativního procesu 10) Ústavní základy přímé volby prezidenta republiky. 11) Ústavní odpovědnost vlády a její projevy 12) Pravomoci Ústavního soudu ČR 13) Ústavní postavení VÚSC (krajů), jejich orgány a vztah ke státu 14) Ústavní postavení ZÚSC (obcí), jejich orgány a vztah ke státu 15) Ústavní základy bezpečnosti ČR 16) Veřejný ochránce práv a jeho postavení v ústavním systému ČR. 17) Pojetí ústavněprávní odpovědnosti a sankcí dle Ústavy ČR 18) Nadstátní zdroje zakotvení lidských práv a jejich kontrolní mechanismy 19) Princip suverenity lidu a jeho reflexe v Ústavě a Listině 20) Nedotknutelnost osoby a její kategorizace podle Listiny 21) Náboženská pluralita a svoboda podle Listiny 22) Politická pluralita a svoboda, její zakotvení, záruky a projevy v Ústavě i Listině 23) Právo petiční a právo shromažďovací 24) Formy sdružení podle Listiny 25) Právní aspekty vzniku, činnosti, hospodaření a zániku politických stran. 26) Soudní ochrana politických stran. 27) Volební právo objektivní, volební systémy, geografie a aritmetika dle volebních zákonů 28) Volební právo subjektivní, jeho formy a principy 29) Oblasti a formy působení sociálních práv podle Listiny a jejich ústavní pozice 30) Nezávislost soudu a soudce – ústavněprávní záruky
D - Ústavní právo ČR (specielní část) 1) Pojem „materiální ohnisko ústavnosti“ a jeho pojetí v judikatuře Ústavního soudu 2) Vzájemný vztah Ústavy ČR, Listiny a ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR 3) Vysvětlete rozdíly mezi zákonným opatřením Senátu a běžným zákonem 4) Důsledky rozporu mezinárodní smlouvy dle čl. 10a Ústavy a ústavního zákona před ratifikací této smlouvy a po její ratifikaci 5) Vysvětlete hlavní rozdíly mezi „nařízením“ a „směrnicí“ práva EU 6) Porovnejte ústavní zakotvení nařízení vlády a právních předpisů ministerstev 7) Porovnejte obecně závazné vyhlášky obcí/krajů a nařízení obcí/krajů. 8) Model dělby v ČR moci z hlediska jeho podoby „konstrukční“ a „funkční“ 9) Model dělby moci v ČR z hlediska jeho podoby „horizontální“ a „vertikální“, pojem „decentralizace“ a „vertikální dekoncentrace“ v ústavním systému ČR 10) Modifikace v sytému dělby moci v ČR za tzv. mimořádných bezpečnostních situací 11) Pravomoci PS a Senátu mimo legislativní proces a vzájemné postavení obou komor při jejich výkonu
12) Porovnejte postavení PS a Senátu v legislativním procesu, včetně jeho specifických forem (kupř. zákon o státním rozpočtu) a zvláštních situací (kupř. leg. proces za válečného stavu) 13) Porovnejte roli Parlamentu a prezidenta v procesu schvalování mezinárodních smluv ve srovnání s legislativním procesem běžných zákonů. 14) Pravomoci vlády a prezidenta ve vztahu k legislativnímu procesu 15) Pojetí volební spravedlnosti v právním řádu 16) „Předběžná“ a „následná“ kontrola ústavnosti v řízení před Ústavním soudem ČR 17) „Abstraktní“ a „konkrétní“ kontrola ústavnosti v řízení před Ústavním soudem ČR 18) Vzájemné ústavněprávní vztahy Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu 19) Typy ústavních stížností 20) Evropská úmluva o lidských právech a základních svobodách – její obsah a význam judikatury ESLP pro českou ústavnost 21) Zákaz diskriminace, ústavní i evropská dimenze a zákonná reflexe 22) Princip rovnosti a princip svobody – ústavněprávní vztah 23) Princip proporcionality a jeho ústavní význam 24) Podmínky a způsoby omezení lidských práv na základě Listiny, význam legální licence 25) Lidská důstojnost a její různé významy v Listině 26) Možnosti zásahu do osobní svobody na základě Listiny 27) Ústavní koncepce vlastnického práva a její vztah k právům hospodářským, sociálním a kulturním 28) Ústavní základy ochrany osobních údajů 29) Rozdíl mezi „skutkovým tvrzením“ a „hodnotovým soudem“ ve vztahu k legitimitě svobody projevu 30) Charakterizujte jednotlivé doktríny spravedlivého procesu vytvořené judikaturou Ústavního soudu
