Úspěšnost zalesnění orné zemědělské půdy v okolí Náchoda BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA

Ústav zakládání a pěstění lesů

Úspěšnost zalesnění orné zemědělské půdy v okolí Náchoda BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2008/2009

Tereza Vosáhlová

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Úspěšnost zalesnění orné zemědělské půdy v okolí Náchoda zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor bakalářské práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne:

Podpis:

2

Poděkování: Tímto děkuji především vedoucímu bakalářské práce prof. Ing. O. Mauerovi, DrSc. za odborné vedení. Dále děkuji Luboši Binarovi za poskytnutí podkladů potřebných ke zpracování práce, jeho čas a cenné informace, Štěpánovi Krieglerovi za pomoc při měření a zpracovávání dat a rodině za všeobecnou podporu.

3

Autor: Tereza Vosáhlová

Název práce: Úspěšnost zalesnění orné zemědělské půdy v okolí Náchoda. Title: Afforestation success on arable land at surrounding of Náchod.

Abstrakt: Cílem bakalářské práce na téma "Úspěšnost zalesnění orné zemědělské půdy v okolí Náchoda" bylo vyhodnocení úspěšnosti odrůstání smrku ztepilého (Picea abies (L.), buku lesního (Fagus sylvatica L.) a jedle bělokoré (Abies alba Mill.). Zalesněné plochy leží v k. ú. Skalka u České Metuje, v přírodní lesní oblasti Sudetské mezihoří, v 5. LVS, ve druhé zóně Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Na bývalé orné půdě jsem změřila veličiny jedenácti zkusných ploch, jež se vyskytují na různých expozicích. Následně jsem mezi nimi porovnávala naměřené veličiny a vyhodnotila expoziční vliv. U všech dřevin jsem zjistila, že expozice má jen nepatrný vliv na jejich růst. Změřila jsem také veličiny na osmi zkusných plochách v lese, které jsem porovnala s veličinami na bývalé orné půdě a vyhodnotila tak rozdílnost růstu mezi oběma stanovišti. Z výsledků vyplývá, že buk a jedle lépe odrůstají v lese, než-li na bývalé orné půdě. Zatímco smrk odrůstá lépe na bývalé orné půdě.

Klíčová slova: Zemědělská půda, orná půda, zalesňování, smrk ztepilý (Picea abies L.), buk lesní (Fagus sylvatica L.), jedle bělokorá (Abies alba Mill.)

Abstract: The goal of this work was growth evaluateing of spruce ( Picea abies L.), beech (Fagus sylvatica L.) and white fir (Abies alba Mill). Measured areas are situated in cadastral office of Skalka near to Česká Metuje, in natural forest area Sudetské mezihoří in 5th forest growing degree, in second degree of Broumovsko protected landscape area. On former arable land I measured quantities on eleven selected areas, which are situated at different expositions. Than I compared measured quantities and evaluate exposition influences. In all wood species I recognized, that exposition has just imperceptible influence on growth. Also I measured quantities on eight selected areas in forest, which I compared with quantities on former arable land. Than I evaluate diferencies of growth between both of them. By results we can conclude, that red beech and white fir grow better 4

in the forest than on the former arable land. While sycamore is growing better on the former arable land

Keywords: agricultural land, arable land, afforestation, spruce (Picea abies L.), beech (Fagus sylvatica L.), white fir (Abies alba Mill).

5

OBSAH 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE.................................................................................. 8 2. ROZBOR PROBLEMATIKY....................................................................10

2.1 Historie zalesňování.......................................................................10 2.2 Rozsah zalesňování od roku 1990........................................................12 2.3 Charakteristika sledovaných dřevin............................................13 2.3.1 Smrk ztepilý (Picea abies).........................................13 2.3.2 Buk lesní (Fagus sylvatica)........................................15 2.3.3 Jedle bělokorá (Abies alba).......................................16

2.4 Záměry a cíle zalesňování............................................................17 3. METODY A POUŽITÝ MATERIÁL.......................................................19

3.1 Popis oblasti....................................................................................19 3.1.1 Typologie lesů.......................................................................19 3.1.1.1 Přírodní lesní oblasti..............................................19 3.1.1.2 Lesní vegetační stupně............................................19 3.1.1.3 Soubory lesních typů..............................................19 3.1.1.4 Lesní typy................................................................20 3.1.2 Přírodní podmínky...............................................................20

3.2 Výběr reprezentujících ploch.......................................................21 3.2.1 Výběr ploch na bývalé zemědělské půdě.............................22 3.2.1.1 Charakteristika ploch na zemědělské půdě................23 3.2.2 Výběr ploch na lesní půdě............................................................26 3.2.2.1 Charakteristika ploch na lesní půdě............................26

3.3 Mikroklima expozic.......................................................................28 3.3.1 Mikroklima jižních expozic.................................................28 3.3.2 Mikroklima severních expozic.............................................29 3.3.3 Mikroklima východních expozic..........................................29 3.3.4 Mikroklima západních expozic............................................29

3.4 Metody měření................................................................................29 3.4.1 Použitý materiál...................................................................29

6

3.4.2 Metodika zjišťování veličin.................................................29 3.4.2.1 Měřené veličiny......................................................29 3.4.2.2 Sledované veličiny..................................................31

4. VÝSLEDKY..........................................................................................32

4.1 Vyhodnocení veličin na bývalé orné půdě................................32 4.1.1 Vyhodnocení vlivu expozice na růst dřevin na bývalé orné půdě..........................................................................39 4.1.1.1 Dřevina BK............................................................39 4.1.1.2 Dřevina SM............................................................39 4.1.1.3 Dřevina JD.............................................................40

4.2 Porovnání vyhodnocených veličin na lesním pozemku a na bývalé orné půdě.........................................................................42 4.2.1 Celkové srovnání odrůstání měřených dřevin na lesní a bývalé orné půdě...............................................................48 4.2.1.1 Dřevina BK............................................................48 4.2.1.2 Dřevina SM............................................................50 4.2.1.3 Dřevina JD.............................................................51

5. DISKUZE.....................................................................................................52 6. DOPORUČENÍ PRO PRAXI....................................................................56 7. ZÁVĚR.........................................................................................................57 8. SUMMARY..................................................................................................59 9. POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY.......................................................61 10. PŘÍLOHA................................................................................................ ..63

7

1. Úvod a cíl práce: První úspěšné zalesnění nelesní půdy bylo v roce 1570 za starou pražskou Oborou. Další vlna zalesnění byla způsobena průmyslovou revolucí, kdy spotřeba dřeva jako stavebního a palivového materiálu prudce stoupala. Zalesňování zemědělských půd se začalo uplatňovat po druhé světové válce, tedy v 50. až 60. letech minulého století. Zalesňovaly se půdy zemědělsky nevhodné a nevyužité po odsunu německých obyvatel v příhraničních horských a podhorských oblastech. Nejčastěji se vysazoval smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.), na vlhkých loukách olše (r. Aldus) a pouze okrajově jiné dřeviny, jako například buk lesní (Fagus sylvatica L.), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.), bříza bělokorá (Betula pendula Roth.) a jiné. Největší rozsah zalesňování se uskutečnil v první polovině padesátých let a tak již na začátku let šedesátých se plocha zalesněné plochy vyšplhala na 5 až 6 tisíc hektarů za rok. Zalesňování nelesních půd je pro krajinu velkým přínosem a to zejména schopnostmi zlepšovat životní prostředí, snižovat možnosti eroze, zlepšovat vodohospodářské poměry, pozitivně ovlivňovat výnosy zemědělských plodin a zvyšovat produkci.

Zalesnění zemědělské půdy v katastrálním území Skalka u České Metuje si vyžádal soukromý vlastník pozemku, na základě jeho uvážení o lepším využití bývalého travního porostu a orné půdy. Celková plocha zalesněné půdy činí 69, 47 ha a je dále postupně zalesňována. Díky zvlněnému reliéfu a tím působení různých expozic jsem mohla posoudit nejen závislosti druhů dřevin na určitém pozemku (travní porost/ orná půda), ale i vliv expozice na růst jednotlivých druhů dřevin.

Cílem této práce na téma: Úspěšnost zalesnění orné zemědělské půdy v okolí Náchoda, bylo posoudit vliv dřívějšího využití pozemku a expozice na růst jednotlivých dřevin, a to jedle bělokoré (Abies alba Mill.), smrku ztepilého(Picea abies (L.) Karst.) a buku lesního (Fagus sylvatica L.).

Počátečním úkolem bylo terénní měření stromků na orné půdě a na půdě lesní, při němž se zjišťovaly morfologické vlastnosti dřevin. Následné porovnávání

8

určilo vhodnost vysazování druhu dřeviny na určité expozici a rozdíly v morfologické charakteristice u dřevin rostoucích v lese a na bývalé orné půdě.

9

2. Rozbor problematiky 2.1. Historie zalesňování Zalesňování nelesních půd má v našem státě starou tradici, kdy vlivem některých zemědělců a lesníků na venkově docházelo k cílevědomému zalesnění určitých ploch nevhodných pro zemědělskou výrobu. Zalesňování nelesních půd v minulosti se v mnoha případech

uskutečnilo zásluhou těch zemědělců, kteří

pochopili a poznali význam zalesnění těchto ploch (Černý, Lokvenc, Neruda, 1995). Osídlení našich zemí bylo do konce 12. století ještě poměrně řídké a soustřeďovalo se nejvíce na oblasti jen málo zalesněné krajiny. Zakládání nových vsí na lesní půdě podporovali i panovníci a zúčastnila se ho také šlechta, nejstarší doklady o vyklučování lesní půdy se však týkají kolonizace klášterní. Souvisí to s tím, že kláštery byly často zakládány v odlehlých lesnatých krajinách, nebo dostaly celé lesní újezdy, aby je přeměnily na zemědělskou půdu (Nožička, 1957). Často se stávalo, že vyklučená půda, která se pěstováním zemědělských plodin vyčerpala, byla opět ponechána lesu a místo ní byly vyklučeny další části lesa. Maiestas Carolina byl cennou inspirací pro mnohé následující právní normy označované jako lesní řády, z nichž nejstarší byl vydán roku 1379 na Chebsku. Tento dokument, stejně jako mnoho dokumentů pozdějších, řeší pouze omezení devastace stávajících lesů, zvyšováním výměry lesních půd se přímo nezabývá (Špulák, 2006). Teprve v 16. století za vlády Jiřího z Poděbrad se výrazněji projevil vzestup hospodářství, kdy zvláště rozvíjející se hornictví přineslo značný tlak na lesy. Vyklučování rozsáhlých lesních ploch mělo za následek trvalé snižování produkční základny, avšak potřeba dříví stoupala. Bylo tedy zapotřebí přikročit k pěstební péči o lesy a usilovat o zabezpečení co největší produkce (Nožička, 1957). V osmdesátých letech 18. století můžeme na panství Brandýs n. L. sledovat speciální pokusy novobydžovského lékaře Jana Bernarda Gregoriho, který se, po předchozím působení v Uhrách, kde se již setkala s problémem zalesňování, snažil zalesnit neplodné písčité půdy (Nožička 1954). Až do poloviny 18. století ponechával rakouský stát veškerou péči o lesy pouze jejich vlastníkům. Prozíravější majitelé šlechtických velkostatků si uvědomovali význam lesů a vydávali instrukce pro jejich obhospodařování s cílem zlepšit jejich stav (Oliva, Sixta, 2001). Většina lesů však byla v neutěšeném stavu a jejich část ještě byla, i

10

přes četné zákazy v instrukcích té doby, postupně přeměňována na pole, louky a pastviny, mnohdy se souhlasem vrchnosti. V polovině 18.století pak vydalo Rakousko v jednotlivých zemích, mezi nimi v Čechách, na Moravě a ve Slezsku císařské patenty, které významně zasáhly do vlastnictví lesů a hospodaření v nich. Tyto lesní řády mj. přísně zakazovaly ničení lesů bez ohledu na vlastníka, omezovaly svévolnou těžbu, stanovily vlastníkům povinnost obnovení lesa na vykácených plochách, zakazovaly pastvu v mladých kulturách a zavedly oplocování kultur tam, kde vznikaly velké škody. Dozor nad hospodařením v lesích byl svěřen krajským úřadům. Tyto lesní řády, i když jejich naplňování nebylo vždy zaručeno, je možné označit za významný mezník ve vývoji evropských lesů, protože od jejich vydání se začal stále důrazněji uplatňovat státní a společenský zájem o lesy a lesní hospodářství, což vedlo k postupnému zlepšování stavu lesů (Poleno, 1990).V období let 1880 - 1910 se v Čechách zvýšila výměra lesní půdy o 64 000 ha. Také na Moravě došlo v té době k mírnému zvýšení rozlohy lesů, zatímco na Slovensku ještě pokračoval jejich úbytek (Poleno 1990).Těsně po skončení první světové války se nelesní půdy zalesňovaly jen v malém rozsahu. Po druhé světové válce byl rozsah zalesňování zpočátku malý, pokusně se zakládaly ochranné lesní pásy, výsadby rychle rostoucích dřevin a jen v menší míře celoplošné výsadby. Celkově se v Československu v letech 1946 - 1948 zalesnilo asi 3000 ha nelesních půd (Zachar, 1965). Zábor pozemků odsunutého německého obyvatelstva po roce 1945 přinesl vzestup objemu zalesňovaných pozemků. Zalesňování bylo legislativně zakotveno v zákoně č. 206/1948 Sb. ,,O zalesňování, zřizování ochranných lesních pásů a zakládání rybníků. Zákon omezoval holosečný obnovní postup v lesích, pojednával o zalesňování na lesní půdě a v druhé části i o zalesňování nelesních půd. Vlastníkům lesa bylo uloženo zakládat a obnovovat lesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami a co nejrychleji a nejhospodárněji zalesnit holiny na lesní půdě. Také měly být zalesněny nelesní pozemky, které nebylo možno z nejrůznějších důvodů zemědělsky obhospodařit (Špulák, 2006). Zalesňování v 50. a 60. letech probíhalo nejčastěji ve středních vyšších polohách, v převážné většině se vysazoval smrk ztepilý (Picea abies), jen místy s příměsí modřínu opadavého (Larix decidua Miller), na vlhkých lokalitách bývaly vysazovány olše (r. Alnus) a jen okrajově byly ve výsadbách i jiné dřeviny, zejména buk lesní (Fagus sylvatica). Spontánně se na řadě ploch objevily další dřeviny, tvořící dnes většinou jen minoritní příměs 11

jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), bříza bělokorá (Betula pendula), javory (r. Acer) atd. (Čermák, 2007). Od 90. let minulého století pak opět dochází k výraznějšímu nárůstu zalesňování zemědělských půd, pravděpodobně vlivem cíleně zaměřených dotací na tuto problematiku. Zdá se však, že ať tato činnost je či není dotována, výsledky, tj. stav a kvalita lesních porostů na bývalých zemědělských půdách, nejsou příliš dobré. Pravděpodobně se dopouštíme stejných chyb, jakých se dopouštěli i naši předci: nectíme stanovištní podmínky, zalesňujeme jehličnany i tam, kde by bylo lépe využít listnáčů, aplikujeme obnovní postupy z 50.let minulého století a nevyužíváme zásad druhotné sukcese (Kadavý, Kneifl, Knot 2007).

2.2. Rozsah zalesňování od roku 1990 Celková výměra půdního fondu k 31. 12. 2004 představovala 7 886 680 ha, z toho zemědělská půda 4 264 573 ha, to je 54 % rozlohy půdního fondu ČR. Na jednoho obyvatele ČR připadá 0,417 ha zemědělské půdy (z toho 0,299 ha orné půdy) a 0,259 ha lesní půdy. Vývoj výměry zemědělského a lesního půdního fondu podle druhů pozemků uvádí tabulka 1. Tab. č. 1: Vývoj zemědělského a lesního půdního fondu k 31. 12. 2004 (tis. ha), zdroj: ČÚZK, ČSÚ. Trvalé Zornění Orná Zeměděls Orná Lesní Rok půda v travní pozemky ká půda půda klidu porosty (%) 4288 3219 3 833 2630 75,07 1990 4280 3143 56 902 2630 73,43 1995 4280 3082 71 961 2637 72,00 2000 4277 3075 116 966 2639 71,90 2001 4273 3068 128 968 2643 71,81 2002 4269 3062 177 971 2644 71,73 2003 4264 3054 55 972 2646 71,62 2004 Rozdíl -5 -8 -122 +1 +2 -0,1 (20042003) Pozn.: orná půda v klidu dle ČSÚ vyjadřuje stav k 31. 5. daného roku

12

K hodnocení vývoje využití a ochrany půdy v období 1990–2004 lze uvést: •

Výměra orné půdy trvale klesá a zvyšuje se výměra travních porostů.

Zvýšení rozlohy travních porostů a lesních pozemků napomohly dotační podpory MZe a MŽP; •

Rozloha orné půdy v klidu (úhor) v roce 1995 dosahovala 56 tis. ha,

v dalším období se prudce zvyšovala až do roku 2003, kdy dosáhla trojnásobku výchozí výměry – 177 tis. ha. V roce 2004 rozloha úhoru poklesla přibližně na úroveň roku 1995 – 55 tis. ha (pravděpodobně v důsledku možnosti využití dotačních podpor Horizontálního plánu rozvoje venkova). Zalesňování zemědělských půd se od roku 1999 do roku 2002 zvyšovala, zřejmě vlivem poskytnutí datací Mze a MŽP, jak uvádí tabulka 2. V roce 2003 a 2004 se rozloha snižovala a to až na polovinu zalesněných ploch v roce 2002. Tab. č. 2: Vývoj zalesnění zemědělské půdy v letech 1999–2004 (ha), zdroj: Mze. 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Plocha

493

908

1091

1203

940

570

2.3. Charakteristika sledovaných dřevin 2.3.1. Smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) Smrk ztepilý (Picea abies) je aktuálně nejrozšířenější (52,3 %) dřevinou našich lesů. V mnoha českých oblastech dochází v posledních desetiletích k jeho odumírání, které souvisí s více faktory – suchem, houbovými infekcemi, podkorním a listožravým hmyzem. Je nepochybné, že v mnoha případech je to důsledek pěstování smrku ztepilého na stanovištích pro něj zcela nepřirozených. Respektování modelů potenciální přirozené vegetace při hospodaření v lesích je pravděpodobně nejspolehlivější metodou jak zachovat nebo zvýšit ekologickou stabilitu lesů, a tím i celé krajiny (Křístek, Žárník, 2007).

Popis Strom velkých rozměrů, s průběžným přímým kmenem a pravidelným přeslenitým větvením (Úradníček, Chmelař, 1995). Borka červenohnědá až šedá, i ve stáří poměrně slabá a v tenkých šupinách se odlupující, dřevo žlutobílé, se

13

zřetelnými letokruhy (Úradníček, Maděra a kol., 2001). Dosahuje stáří 350 - 400 let, výšky kolem 50 m a průměru kmene až 1,5 m. Smrk si do vysokého věku zachovává štíhlý, kuželovitý vrchol. Jehličí vytrvává obyčejně 6 až 9 let. Smrk začíná plodit v porostu asi od 60. roku a plodné roky se opakují po 4 až 5 letech. Šišky bývají před dozráním nejčastěji zeleně zbarvené. Semenáček má 5 až 10 štíhlých, nahoru prohnutých děložních lístků a několik primárních jehlic. V druhém roce opadnou děložní lístky a vyrostou útlé jehlice. Od třetího roku se tvoří pravidelné přesleny. Výškový přírůst je v prvých letech povolný, stupňuje se ponenáhlu a vrcholí asi ve 40 letech a končí ve 100letech. Kořenový systém je rozvinut do plochy, rozložený při povrchu. Smrk bývá proto v půdě slabě zakotven a snadno dochází k vývratům. Smrk je choulostivý na okus zvěří a mladé kmínky velmi trpí vytloukáním a loupáním od zvěře. Smrk sice proto neuhyne, ale rány jsou vstupní bránou hniloby, která má za následek zlomy (Úradníček, Chmelař, 1995).

Rozšíření Smrk ztepilý má rozlehlý euroasijský areál, zasahující přes celou Sibiř na východ až k Ochotskému moři. Vertikální rozšíření smrku se značně mění v závislosti na zeměpisné šířce. Na severu Evropy roste v nížinách a pahorkatinách do výšky několika set metrů. Ve střední Evropě se smrk stává podhorskou a horskou dřevinou a vystupuje zde až k lesní hranici. Optimální polohy smrku zde jsou ve výškách 600 - 1000 m n. m., zatímco lesní hranice kolísá asi od 1300 až do 1500 m n. m. (Úradníček, Chmelař, 1995). Na celém našem území je zastoupen horský smrk hercynsko-karpatské oblasti, vyskytuje se téměř ve všech nižších i vyšších pohořích (300-1350m). Těžištěm rozšíření jsou okrajová příhraniční horstva. Řidší je přirozené zastoupení smrku ve vnitrozemských horských skupinách, např. na Českomoravské a Drahanské vrchovině, v Brdech, Slavkovském lese a Oderských vrších. Bez smrku jsou teplé úvaly velkých řek. V posledních 200 letech byl druhotně rozšířen všude ve střední Evropě. Smrk tak vytlačil většinu původních dřevin (Úradníček, Maděra a kol., 2001).

14

Ekologie Smrk je světlomilná dřevina, snášející v mládí zástin. Jako polostinná dřevina bývá v hospodářských lesích někdy typicky c druhé etáži, např. pod borovicí nebo pod modřínem. Smrkové porosty bývají značně semknuté , pohlcují většinu dopadajícího světla a silně zastiňují půdní povrch. Poněvadž má povrchovou kořenovou soustavu, je smrk značně náročný na půdní vlhkost a suchá léta ho snadno postihnou. Smrk snese dobře nadbytečnou vlhkost a vydrží i stagnující vodu bažin a rašelinišť. Na půdu a geologické podloží nemá smrk velké nároky. Ve schopnosti snášet nízké teploty zaujímá smrk přední místo mezi dřevinami. Silné zimní mrazy mu zřídka uškodí. Mnohem citlivější je k vysokým teplotám a nesnáší nízkou relativní vlhkost vzduchu (Úradníček, Chmelař, 1995). Smrk není náročný na teplotu, resp. na délku vegetační doby, a dokáže růst i v nejvyšších polohách našich hor. Nejdůležitější faktor, který limituje přirozené rozšíření smrčin, je nízká schopnost smrku ztepilého soupeřit s dřevinami vytvářejícími a snášejícími stín, především s bukem lesním (Fagus sylvatica) a jedlí bělokorou (Abies alba). Dřevina, která je nejpoškozenější genetickou kontaminací, je v Česku zřejmě právě smrk ztepilý. Je vysoce pravděpodobné, že příčinou odumírání smrku ztepilého v mnohých oblastech je spíše nevhodný genetický původ než nevyhovující prostředí. Respektováním přirozeného rozšíření dřevin a genetického původu se zřejmě do značné míry vyhneme kalamitnímu odumírání lesů (Křístek, Žárník, 2007). Smrk je citlivý na znečištění ovzduší a nehodí se do parků větších měst. Je velmi choulostivý na průmyslové exhalace, zejména na SO2 , což se projevilo rozsáhlým hynutím porostů. (Úradníček, Chmelař, 1995).

2.3.2. Buk lesní (Fagus sylvatica L.) Popis Strom velkých rozměrů, s rovným válcovitým kmenem, s nápadně hladkou, tenkou, šedou borkou. Koruna je u volně rostoucích exemplářů kulovitá, v porostu metlovitá. Buk dosahuje výšek kolem 35-45 m a průměru kmene 1,5m. Dožívá se maximálně věku 200-400 let. Na volném prostranství začíná buk plodit mezi 20. a 40. rokem. Plodná období se vyskytují nepravidelně ve víceletých intervalech. Kořenový systém můžeme označit za srdčitý. Z mohutného kořenového uzlu pod

15

povrchem vyhání buk silné kořeny všemi směry do půdy. Bývá proto v půdě velmi dobře zakotven (Úradníček, Maděra a kol., 2001).

Rozšíření Buk je dřevina evropského areálu s těžištěm rozšíření v západní, střední a jihovýchodní části kontinentu. Celé naše území leží uvnitř areálu buku a proto tuto dřevinu nalezneme ve všech středohořích a horských oblastech hercynské i karpatské části státu. Buk vytváří v našich podmínkách v nadmořských výškách cca od 400-800m často nesmíšené porosty, na spodní hranici rozšíření se mísí s dubem a na horní se smrkem a jedlí (Úradníček, Maděra a kol., 2001).

Ekologie Buk je dřevina snášející i silný zástin. Na příznivých stanovištích často vytlačuje většinu ostatních dřevin, což vede ke vzniku čistých bučin. Buk má střední nároky na vláhu v půdě. Vyžaduje dostatek srážek a zvláště v letním období musí mít dostatečnou relativní vlhkost vzduchu. V oblasti optimálního rozšíření je buk celkem indiferentní ke geologickému podkladu. Roste skoro na všech druzích hornin, vynechává jen suché písky, těžké nepropustné jíly, půdy bažinaté a rašelinné. Buk je citlivý na pozdní mrazy a vyhovuje mu mírné oceánské klima (Úradníček, Maděra a kol., 2001).

2.3.3. Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) Popis Strom velkých rozměrů, s průběžným přímým kmenem a pravidelným větvením v přeslenech. Koruna je zpočátku kuželovitá, později válcovitá, ve stáří s vrcholem nezřetelným, jako by uťatým. Jedle dosahuje stáří až 500let, dorůstá výšky 55 - 60 m s průměrem kmene až 2 m. Plodnost nastává v porostech asi v 60 letech. Plodné roky se dostavují poměrně řídce a nepravidelně v rozmezí 2 - 6 let. Jedle plodí až do vysokého věku. Má výrazný kůlový kořen a také z postranních kořenů vysílá hluboko sahající upevňovací kořeny. Proto je jedle dobře zakotvena v půdě. Odolává vývratům a pod náporem větru spíš dochází ke zlomům (Úradníček, Chmelař, 1995).

16

Rozšíření V Českých zemích roste ve všech okrajových i vnitrozemských pohořích. Bez jedle jsou jen teplé pahorkatiny a úvaly Labe, Vltavy, Ohře, Moravy, Odry a Dyje. Z podhorských a horských poloh v Čechách místy sestupuje až do oblasti pahorkatin, na Křivoklátsku např. až na 300 m. Na druhé straně nikde nedosahuje horní hranice lesa a přesahuje málokdy výšku 1100 m n. m.. Na Moravě se vyskytuje také v Moravském krasu a roste ve Chřibech, ve Ždánickém lese však již zastoupena není. V oblasti Moravy její spodní hranice rozšíření leží v rozmezí 400500 m. V Karpatech je rozšířena počínaje Bílými Karpaty přes Beskydy do centrální oblasti masívu (Úradníček, Maděra a kol., 2001).

Ekologie Jedle snese dlouhotrvající hluboký stín, aniž by ztratila na vitalitě. V zástinu potlačené jedle mohou při výšce 1,5-2 m a průměru kmínku 5-8 cm dosahovat věku až 100 let. Jedle má značné nároky a vláhu a její rozložení během roku. Neroste na suchých stanovištích. Vyžaduje stejnoměrnou, přiměřenou půdní vlhkost po celou vegetační dobu, snese i podmáčené půdy. Má vyšší nároky na obsah živin v půdě než smrk a vyžaduje také půdy hlubší. Mnohde je její optimum na vápencích a naproti tomu chybí na hlubokých rašelinných půdách. Jedle je dřevina oceánického klimatu s mírnými zimami. V oblastech s teplejším klimatem je vázána na hory. Špatně snáší silné zimní mrazy (Úradníček, Maděra a kol., 2001).

2.4. Záměry a cíle zalesňování zemědělských půd Zalesňování půd vyřazených trvale nebo pouze dočasně ze zemědělského půdního fondu má za cíl jejich účelné lesnické využití v celé šíři funkcí, které les poskytuje (Černý, Lokvenc, Neruda, 1995). Velmi významnou podmínkou pro možnost zalesnění je uskutečnění převodu pozemku ze zemědělského půdního fondu na jiné využití, konkrétně na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Rozhodnutí o změně využití spadá do kompetence příslušného stavebního úřadu, který tak může učinit pouze se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a orgánu ochrany přírody a krajiny, rozhodnutí o prohlášení pozemku za

17

lesní pak má v kompetenci obor státní správy lesů (Vacek, Mikeska, Podrázský, Malík, 2006). Vhodně založené porosty se mohou stát významným krajinotvorným prvkem, ať již vhodnou arondací lesů, nebo vytvořením ostrovů vysoké zeleně v rozsáhlých bezlesých celcích. Lze je založit a využít jako remízky a útočiště pro zvěř, ale i rostlin v kulturní krajině. Počítá se zejména s tím, že ze zemědělského využívání budou vyřazeny půdy ohrožené erozí, jejichž zalesněním může dojít k významnému omezení devastace krajiny. Bylo zjištěno, že je u nás asi 40 % zemědělských půd ohroženo erozí (Černý, Lokvenc, Neruda, 1995). Výši poškození zemědělských půd vodní a větrnou erozí uvádí tabulka 3.

Tab. č. 3: Potenciální ohroženost zemědělských půd vodní a větrnou erozí, zdroj: VÚMOP. Vodní eroze v % Větrná eroze v % Kategorie ohrožení 4,2 77,5 Neohrožená 27,9 9,3 Náchylné 25,9 5,7 Mírně ohrožené 18,1 5,4 Ohrožené 10,0 1,8 Silně ohrožené 13,9 0,3 Nejohroženější Varianty území dle Vacka, Mikesky, Podrázského, Malíka (2006), navržených k zalesnění a převodu do lesní půdy: o Málo úrodné zemědělské půdy (v ČR naplánováno k zalesnění až 1 mil. ha zemědělských půd) o Různou měrou devastované pozemky, u nichž je zalesnění jediný způsob, jak co nejrychleji stabilizovat danou lokalitu. Jedná se o povrchové doly, pískovny, lomy, navážky, haldy, výsypky a plochy ohrožené erozí. o Pozemky s různým stupněm sukcese, u nichž je tvorba lesa žádoucí z hlediska ekologického nebo ekonomického. o Pozemky, u nichž jde o legalizaci stávajícího stavu. o Doplňování břehových porostů.

18

3. Metody a použitý materiál 3.1 Popis oblasti 3.1.1 Typologie lesů Pro typologické mapování se využívá přehled souborů lesních typů České republiky podle vyhlášky č.83/1996 Sb. a přílohy č. 2 této vyhlášky (typologický systém ÚHÚL (1971). Typologického mapování provedl ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Hradec Králové v roce 2004 Ing. Mikeska.

3.1.1.1 Přírodní lesní oblasti

Celé LHC se nachází v PLO č. 24. – Sudetské mezihoří.

3.1.1.2 Lesní vegetační stupně

Klimatické lesní vegetační stupně (dále jen stupně, LVS) vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky, především zastoupení klimaxových dřevin (dubu zimního, buku, smrku, případně jedle a borovice). Klimaticky podmíněná vegetační stupňovitost není jen výrazem makroklimatu, ale je v přírodě podmíněna většinou mezoklimatem (lokálním klimatem), t.j. výsledným účinkem klimatu a polohy za spolupůsobení některých dalších faktorů (vlhká „studená“ půda, živiny apod.). Zastoupení LVS na k.ú. Skalka uvádí tabulka 4.

Tab. č. 4: Zastoupení LVS dle databáze hospodářské knihy. Lesní vegetační stupně Plocha porostní

Procento

5. jedlobukový

69,47

100

Celkem porostní půda

69,47

100

3.1.1.3 Soubory lesních typů

Soubor lesních typů (SLT) je vyšší typologickou jednotkou, která spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanovišť. Soubory lesních typů, které se nacházejí na měřené ploše uvádí tabulka č. 5. 19

Tab. č. 5: Zastoupení souborů lesních typů dle databáze hospodářské knihy.

Ekologická řada L

Obohacená

Živná

V

Humusem

S

Vodou

Edafické kategorie S

F C

B

5 51,88

9,11

4

6,62

W H

D

J

L

U

V

1,86

67,61

∑

A

1,86

69,47

3.1.1.4 Lesní typy

Lesní typy, nacházející se na měřené ploše, jsou i s jejich výměrou uvedeny v tabulce č. 6. Tab. č. 6: Zastoupení lesních typů dle databáze hospodářské knihy: % Lesní typ Výměra v ha 6,62 9,53 4B1 1,86 2,68 4D3, 4D4 51,88 74,68 5S1 9,11 13,11 5B1 69,47 100,00 Sa

3.1.2 Přírodní podmínky Geografie Sudetské mezihoří, podle novější systematiky Broumovská vrchovina, je rozsáhlá sníženina s členitým povrchem vsunutá do Sudetské soustavy mezi hřbety Krkonoš a Orlických hor, která vyplňuje celý Broumovský výběžek. Geologickou stavbou jsou vymezeny dvě podoblasti: permokarbonská a křídová. Lesy LHC jsou součástí východní části permokarbonu, tzv. Polické vrchoviny. Území LHC patří do povodí Labe – Severní moře.

20

Klimatické poměry LHC se nachází v oblasti mírně teplé až chladné, v rozmezí MT2 až CH7. Pro tyto oblasti je charakteristické středně dlouhé zimní období a mírně teplé léto. Délka vegetačního období a průměrné teploty jsou úzce spojené s nadmořskou výškou a částečně i s expozicí svahů. S vyšší nadmořskou výškou se k úhrnu vertikálních srážek připojuje i efekt srážek horizontálních. S nižší nadmořskou výškou přibývají průměrné teploty a ubývá celkový úhrn srážek.

Tab. č. 7: Základní klimatické charakteristiky.

Geologické a pedologické poměry Geologické podloží v oblasti LHC je tvořeno vápnitými slínovci (opukami). Pedologicky převažují oligotrofní kambizemě, hlinitopísčité až písčitohlinité.

3.2 Výběr reprezentujících ploch Upřednostňovala jsem vybírání ploch tak, abych v závěru mohla porovnat růst jednoho druhu dřevin na různých expozicích při stejném roku zalesnění, a to jak na bývalé zemědělské půdě, tak i v lese.

21

3.2.1 Výběr ploch na bývalé zemědělské půdě Výběru ploch pro měření předcházely 3 pochůzky, při nichž jsem pozorovala okolní terén, expozice, druh dřeviny a působení okolních faktorů na růst dřevin. Na základě těchto poznatků byly vybrány plochy, které jsme zakreslili do mapy a označili přímo v terénu vyznačovacím sprejem. Označení bylo pro zalesněné zemědělské půdy písmeny. Celkem jsme vybrali 11 ploch. Každou plochu charakterizovalo 100 stromků.

22

3.2.1.1 Charakteristika ploch na zemědělské půdě

Tab. č. 8: Charakteristika ploch na zemědělské půdě - expozice, nadmořská výška, SLT, rok zalesnění, krytí plochy. Označení Nadmořská Rok Krytí Expozice SLT plochy výška zalesnění plochy A-BK-Hřbet2005 B-BK-JV2005 E-BK-V2005 G-BK-SV2005 V-BK-SV2006 F-SM-Hřbet2005 W-SM-SV2006 X-SM-V2006 I-JD-SV2001

HŘBET

640 m n. m.

5S

2005

Žádné

JV

590 m n. m.

5S

2005

Od SV

V

620 m n. m.

5S

2005

Žádné

SV

610 m n. m.

5S

2005

Žádné

SV

620 m n. m.

5S

2006

Žádné

HŘBET

620 m n. m.

5S

2005

Žádné

SV

630 m n. m.

5S

2006

Žádné

V

640 m n. m.

5S

2006

Žádné

SV

580 m n. m.

5K

2001

Žádné

L-JD-V-2001

V

580 m n. m.

5K

2001

Žádné

M-JD-V2001

V

580 m n. m.

5K

2001

Od JV

23

Tab. č. 9: Charakteristika ploch na zemědělské půdě - způsob zalesnění, použitý sadební materiál, ochrana proti škodám zvěří, příprava plochy před zalesněním, minimalizace negativního vlivu buřeně. Ochrana Příprava Použitý Minimalizace Označení Způsob proti sadební plochy před negativního plochy zalesnění škodám zalesněním vlivu buřeně materiál zvěří

X-SM-V2006

Sázecím strojem Sázecím strojem Sázecím strojem Sázecím strojem Sázecím strojem Sázecím strojem Sázecím strojem Sázecím strojem

I-JD-SV2001

Sázecím strojem

2+3

L-JD-V2001

Sázecím strojem

2+3

M-JD-V2001

Sázecím strojem

2+3

A-BKHřbet-2005 B-BK-JV2005 E-BK-V2005 G-BK-SV2005 V-BK-SV2006 F-SMHřbet-2005 W-SM-SV2006

1-1

Oplocenka

Žádná

1-1

Oplocenka

Žádná

1-1

Oplocenka

Žádná

1-1

Oplocenka

Žádná

1-1

Oplocenka

Žádná

2+2

Oplocenka

Žádná

2+2

Oplocenka

Žádná

2+2

Oplocenka

Žádná

Oplocenka Repelent Oplocenka Repelent Oplocenka Repelent

První 2 roky 2x pak 1x První 2 roky 2x pak 1x První 2 roky 2x pak 1x První 2 roky 2x pak 1x První 2 roky 2x pak 1x První 2 roky 2x pak 1x První 2 roky 2x pak 1x První 2 roky 2x pak 1x

Žádná

První 2 roky 2x pak 1x

Žádná

První 2 roky 2x pak 1x

Žádná

První 2 roky 2x pak 1x

o PLOCHY S BUKEM LESNÍM (FAGUS SYLVATICA): Plocha A-BK-HŘBET-2005 (1A1b)- Tuto plochu jsem vybrala jako jedinou na hřbetu a to pro posouzení růstu buku bez vlivu expozice. Plocha byla zalesněna v roce 2005. Velký vliv na růst stromků má příliš velká oplocenka, přes kterou probíhá zvěř, nejčastěji prase divoké (Sus scrofa), které pletivo nadzvedává a tím umožňuje průchod i ostatní zvěři. Plocha B-BK-JV-2005 (1A1b)- Plocha je s příměsí modřínu opadavého (Larix decidua), který jsme při měření nebrali v úvahu. Zde již působí

24

jihovýchodní expozice. Plocha byla zalesněna v roce 2005 a nachází se ve stejné oplocence jako plocha A. Plocha E-BK-V-2005 (1A1b)- Plocha byla vybrána z důvodu působení východní expozice při stejném roku zalesnění (2005) jako plochy A a B. I zde je znát vliv působení zvěře na růst stromků. Plocha

G-BK-SV-2005

(1A1b)-

Plocha

je

charakteristická

severovýchodní expozicí a rokem zalesnění 2005. Nalézá se ve stejné oplocence jako předešlé plochy. Plocha V-BK-SV-2006 (1C1)- Tato plocha byla zalesněna na severovýchodní expozici. Od předešlé (G) se liší rokem zalesnění, který je 2006. Přesto že tato plocha je rozdělena na více oplocených úseků, i tady jsou vysoké škody zvěří.

PLOCHY SE SMRKEM ZTEPILÝM (PICEA ABIES): Plocha F-SM-HŘBET-2005 (1A1b)- Plocha byla zalesňována v roce 2005. Vybrána byla z toho důvodu, že zde nepůsobí žádná expozice, je tedy na hřbetu. Poškození zvěří není tak výrazné jako u předešlých ploch. Plocha W-SM-SV-2006 (1C1)- Na ploše převládá severovýchodní expozice. Vliv působení zvěře je na této ploše výrazný i přes poměrně malou oplocenku. Zalesňovalo se v roce 2006. Plocha X-SM-V-2006 (1C1 )- Plocha zalesněná v roce 2006. Expozice je východní. Stejně jako u plochy W, je zde velké množství stromků poškozených zvěří.

o PLOCHY S JEDLÍ BĚLOKOROU (ABIES ALBA): Plocha I-JD-SV-2001 (1A1a )- Plocha byla zalesněna v roce 2001 na severovýchodní expozici. Není kryta okolním porostem. Plocha L-JD-V-2001 (1A1a ) - Plocha zalesněná v roce 2001 na východní expozici. Tato plocha není zastíněná jinými dřevinami. Plocha M-JD-V-2001 (1A1a ) - Tuto plochu jsem vybrala pro expoziční porovnání s plochou L. Stromky se vysazovaly v roce 2001 na východní expozici. Plocha je z jihovýchodu kryta porostem.

25

3.2.2 Výběr ploch na lesní půdě Na lesní půdě jsme se s pomocí Luboše Binara snažili vybrat v blízkém okolí takové plochy, které by odpovídaly dřevinou, expozicí a rokem zalesnění plochám, změřených na bývalé zemědělské půdě. Plochy jsme vybrali nedaleko obce Nízká Srbská, v případě ploch 7, 8 a nad obcí Skalka, v případě ploch 1, 2, 3, 4, 5, 6.

3.2.2.1 Charakteristika ploch na lesní půdě

Tab. č. 10: Charakteristika ploch na lesní půdě - expozice, nadmořská výška, SLT, rok zalesnění, krytí plochy. Označení Nadmořská Rok Krytí Expozice SLT plochy výška zalesnění plochy 1-BKZe všech ROVINAROVINA 580 m n. m. 5K 2006 stran 2006 5-BK-JV2004 7-BK-JV2001 2-SMROVINA2006 3-SM-Z2005

JV

540 m n. m.

4S

2004

JV

480 m n. m.

4S

2001

ROVINA

580 m n. m.

5K

2006

Z

580 m n. m.

5K

2005

6-SM-JV2001

JV

540 m n. m.

4S

2001

8-JD-JV2001

JV

470 m n. m.

4S

2001

26

Podsadba Ze všech stran Ze všech stran Ze všech stran Ze všech stran Ze všech stran

Tab. č. 11: Charakteristika ploch na lesní půdě - způsob zalesnění, použitý sadební materiál, ochrana proti škodám zvěří, příprava plochy před zalesněním, minimalizace negativního vlivu buřeně. Ochrana Příprava Použitý Minimalizace Označení Způsob proti plochy sadební negativního plochy zalesnění škodám před materiál vlivu buřeně zvěří zalesněním 1-BKROVINA2006 5-BK-JV2004

Ručně

1-1

Oplocenka

Žádná

Ručně

1-1

Oplocenka

Žádná

7-BK-JV2001 2-SMROVINA2006 3-SM-Z2005

Ručně

1-1

Repelent

Žádná

Ručně

2+2

Oplocenka

Žádná

Ručně

2+2

Repelent

Žádná

6-SM-JV2001

Ručně

2+2

Repelent

Žádná

8-JD-JV2001

Ručně

2+3

Oplocenka

Žádná

První 2 roky 2x pak 1x První 2 roky 2x pak 1x První 2 roky 2x pak 1x První 2 roky 2x pak 1x První 2 roky 2x pak 1x První 2 roky 2x pak 1x První 2 roky 2x pak 1x

Plocha 1-BK-ROVINA-2006 (2A11a/1b) - Plocha zalesněná v roce 2006 bukem lesním je oplocena. Z východu a západu je kryta smrkovým porostem a není ovlivněná žádnou expozicí, je tedy na rovině. Plocha 2-SM-ROVINA-2006 (2A11a/1b) - Tato plocha zalesněná smrkem ztepilým se nachází ve stejné oplocence jako plocha 1. Rok zalesnění je 2006. Plocha 3-SM-Z-2005 (2Ao ) - Zde již převládá západní expozice. Plocha je v porostu mýtního věku. Je umístěna pod oplocenkou, takže je zde znát působení zvěře. Zalesněno v roce 2005 smrkem ztepilým. Plocha 4-KL-JV-2004 (2D1a) - Sazenice javoru klenu byly vysázeny do podrostu smrkového lesa. Plocha, s jihovýchodní expozicí, vysazena v roce 2004, je oplocena. Plocha 5-BK-JV-2004 (2D1a) - Plocha s bukem lesním, zalesněna v roce 2004, je v podrostu smrkového porostu a je oplocena. Expozice jihovýchodní.

27

Plocha 6-SM-JV-2001 (2D1a) - Oplocená plocha zalesněná smrkem ztepilým, byla zalesněna v roce 2001. Převládá jihovýchodní expozice a především z východu, západu a jihu je kryta porostem. Plocha 7-BK-JV-2001 (1C1a ) - Buk lesní byl zalesněn v roce 2001 na jihovýchodní expozici. Ze severu, západu a východu je kryt porostem. Plocha není oplocena. Plocha 8-JD-JV-2001 (2D1a ) - Tato plocha s jedlí bělokorou, se nachází ve spodní části porostu jako plocha 7, ale je stále oplocena. Rok zalesnění: 2001.

3.3 Mikroklima expozic Každá expozice je charakteristická rozdílným vlivem teplot. Při výsadbě je tedy potřeba brát v úvahu, jaké má určitá dřevina ekologické nároky. Kromě expozic na stromy působí i celkový reliéf terénu.


Údolí mají větší výkyvy teplot než vrcholové polohy.
Mikroklima údolí je značně závislé na hloubce, šířce a směru (SJ nebo ZV).
Terénní prohlubně jsou obecně vlhčí a chladnější (půdy mokré až zbahnělé). Tím je ztížená obnova porostu.
Terénní vyvýšeniny trpí zejména výsušnými větry.
V přirozených lesích dochází v důsledku těchto jevů ke zvratu vegetačních stupňů.

3.3.1 Mikroklima jižních expozic
Typické velké teplotní výkyvy.
Denní teploty dosahují vysokých hodnot- klesá relativní vzdušná vlhkost (rychlý rozklad humusu).
Půdy se značně vysušují- ztížená obnova porostů na holosečích.
Vysoké teploty urychlují pučení pupenů a tím jsou ohroženy pozdními mrazy.
V zimě mohou kmeny trpět korní spálou.
Polohy jsou vhodné pro slunné dřeviny.

28

3.3.2 Mikroklima severních expozic
Nízké teploty s menšími denními výkyvy (ochlazování studeným severním větrem).
Kratší vegetační doba (sníh pomaleji taje a půda rozmrzá).
Horní hranice lesa posunuta do nižších nadmořských výšek.
Polohy vhodnější pro stinné dřeviny.

3.3.3 Mikroklima východních expozic
Trpí výsušnými a studenými východními větry.
Rostliny jsou více ohrožovány mrazy.

3.3.4 Mikroklima západních expozic
Jsou vlhčí (vlhčí oceánský vzduch).
Půdy se více ohřívají, což způsobuje velký výpar z půdy i z rostlin (sucho může působit značné škody). (http://www.slstrutnov.cz/download/20072008/spichal/nlp/klimatologie.pdf)

3.4 Metody měření 3.4.1 Použitý materiál a doba měření o Na měření jsme používali: - digitální posuvné měřítko - tyč s připevněným metrem

o Měřili jsme v měsících srpen a září roku 2008.

3.4.2 Metody zjišťování veličin 3.4.2.1 Měřené veličiny

o

Výška nadzemní části: Výška byla měřena pomocí již zmiňovaného

metru, připevněné na tyči. Měřič dal počátek míry ke kořenovému krčku a nahlásil výšku zapisovateli. V případě, že byl terminál zohlý k zemi, jak se často stávalo u buku, měřič ho narovnal a změřil tak skutečnou výšku. Uváděná jednotka: cm.

29

o

Poslední přírůst: Poslední přírůst byl měřen

obdobně jako předešlá

veličina, tedy pomocí metru. Počátek míry se však přiložil k poslednímu přeslenu. Nakonec měřič nahlásil délku posledního přírůstu v cm zapisovateli.

o

Průměr kořenového krčku: Na měření krčku jsme využili digitální

posuvné měřítko, které nám poskytlo přesný naměřený údaj. Měřič nahlásil zapisovateli veličinu v mm.

o

Vitalita: Tuto veličinu jsme získali vizuálním ohodnocením listů, v případě

listnatých dřevin a jehlic, v případě jehličnatých dřevin a zařadili do jednoho ze tří stupňů: 1- vysoce vitální stromek - stromek bez poškození, s listy jasně zelenými, velkými a vykazující pravidelný přírůst.

2- stromek průměrný - stromek s případným mírným poškozením, s listy tmavými, menšími a s nízkým přírůstem.

3-

stromek podprůměrný - stromek vysoce poškozený, odumírající, popř.

odumřelý.

o

Tvar kmene: Tvar kmene jsme hodnotili vizuálně, přičemž jsme zjišťovali

přímost kmene, případně počet dvojáků a trojáku. Dvojákem je ohodnocen stromek, který má kmínek v jedné úrovni rozdělen na dva a jejich průměr je větší než 50 % kořenového krčku. Troják je posuzován stejně jako dvoják s rozdílem rozdělení kmene do tří kmínků. V případě, že se takto kmen rozdělil vícekrát, byl spočítán a zapsán zapisovatelem, jako několikanásobný dvoják či troják.

o

Počet větví: Počítali jsme všechny větve, které ještě rozměrem nespadaly

do dvojáků či trojáků. Zařazovali se do dvou tříd, <25% a 25-50%, přičemž procento udávalo tloušťku kmínku.

o

Poškození: Vizuálně jsme sledovali veškeré poškození stromku. Mezi ně

patří: bejlomorka buková (Mikiola fagi), svraštělka javorová (Rhytisma acerinum), 30

okus, vytloukání, korovnice (r. Sacchiphantes), puklice (r. Lecanium), mšice (r. Aphidoidea).

o

Velikost listů/jehlic: V případě listů jsme měřili dva rozměry. První vedl

po ose listu, druhý kolmo na osu listu. V případě jehlic byl měřen pouze jeden rozměr a to délka podél osy jehlice. Veličinu jsme měřili v centimetrech s přesností na milimetry. V případě jehlic jsme vzorek odebrali z posledního přeslenu a případě listů byl odebrán průměrný list z horní třetiny koruny.

3.4.2.2 Sledované veličiny

o

Ztráty: Tuto veličinu nám poskytl Luboš Binar, který je správcem

zalesněných pozemku a který je sám zjistil na základě pozorování a měření na těchto pozemcích. o

Rok zalesnění: I informaci o roku zalesnění nám poskytl Luboš Binar.

31

4. Výsledky 4.1 Vyhodnocení veličin na bývalé orné půdě Tab. č. 12:Charakteristika porostů a kultur na orné půdě - výška nadzemní části, poslední přírůst, průměr kořenového krčku, vitalita. Označení plochy

Výška nadzemní části (cm)

Poslední přírůst (cm)

Sx

Průměr kořenového krčku (mm)

Sx

Vitalita (% stromů)

Sx

1

A-BK-Hřbet2005

81,6

22,3

25,2

9,4

12,3

3,2

36,0

2 48,0

B-BK-JV-2005

47,0

18,3

17,3

11,6

10,3

3,2

15,0

74,0

11,0

E-BK-V-2005

66,6

18,6

26,2

11,3

12,7

3,7

43,0

45,0

12,0

G-BK-SV2005 V-BK-SV2006 F-SM-Hřbet2005 W-SM-SV2006

52,3

16,8

17,5

10,0

11,8

3,5

38,0

36,0

26,0

40,2

8,9

14,3

6,2

10,6

2,3

40,0

29,0

31,0

89,7

24,9

34,2

13,0

23,6

7,4

86,0

14,0

0,0

78,3

17,8

32,1

10,2

12,5

3,1

12,0

72,0

16,0

X-SM-V-2006

68,0

14,6

26,2

8,9

16,3

3,6

28,0

67,0

67,0

I-JD-SV-2001

192,0

55,0

52,3

13,9

56,1

19,0

47,0

29,0

24,0

L-JD-V-2001

145,0

38,4

46,3

11,8

41,4

11,5

19,0

69,0

12,0

M-JD-V-2001

177,0

39,8

58,6

13,2

49,4

10,2

50,0

40,0

10,0

-

3 16,0

Vyhodnocení výšky nadzemní části (tabulka č. 12): o

Dřevina BK: U tohoto vyhodnocení musím brát v úvahu rok zalesnění.

Srovnat tak mohu plochy A, B ,E ,G. Z měření vyplývá, že buk nejrychleji roste na hřbetu, tedy v případě plochy A, dále pak na ploše E s východní expozicí, ploše G s severovýchodní expozicí a ploše B s jihovýchodní expozicí. o

Dřevina SM: Smrk jsem měřila na 3 plochách, která se v jednom případě

(F) lišila v roku zalesnění. Z měření je zřejmé, že expozice má výrazný vliv na růst smrku. Na hřbetu, v případě plochy F, kde je nejvíce přímého slunečního záření, stromky rostly nejpomaleji. Dále pak na ploše X s východní expozicí. Nejlépe odrůstá na severovýchodní expozici. Z tohoto vyplývá, že smrk nejlépe roste na chladnějších expozicích, než-li na místech s celodenním vlivem slunce.

32

o

Dřevina JD: U této dřeviny byl na všech třech měřených plochách (I, L, M)

stejný rok zalesnění. Z měření vyplývá, že primární vliv na růst jedle má expozice a sekundární případné zastínění vyšším porostem. Tedy plocha I, která je na severovýchodní expozici má rychlejší růst než zbylé plochy L,M na východní expozici. A plocha L, nezastíněná vyšším modřínovým porostem má pomalejší růst, než plocha M modřínem zastíněná. Tím se potvrzuje, že jedle je stínomilná dřevina a tedy lépe roste v chladnějších místech.

Vyhodnocení posledního přírůstu (tabulka č. 12): o

Dřevina BK: U této dřeviny se ukázalo, že expozice na orné půdě nemá

vliv na poslední přírůst.

o

Dřevina SM: Na rozdíl od výšky nadzemní části je přírůst smrku na hřbetu

největší. Tuto skutečnost však přisuzuji tomu, že plocha F vyskytující se právě na hřbetu byla zalesněna již v roce 2005. Ostatní plochy, tedy W a X, mají rok zalesnění 2006 a tak i tady je nejspíše rozhodujícím faktorem šok z přesazení.

o

Dřevina JD: Ani u jedle jsem nenašla, že by měla expozice vliv na poslední

přírůst. U této dřeviny měly plochy stejný rok zalesnění a tak nemohu posoudit, jak dlouho růst dřeviny ovlivňoval šok z přesazení. Plochy L a M jsem vybrala na základě rozdílu, je-li plocha kryta vedlejším porostem, nebo je-li vystavena přímo slunečnímu záření. Plocha L, která není zastíněná, má menší přírůst než-li plocha M, která zastíněná je. Z měření tedy vyplývá, že jedle vykazuje v zastínění vyšší přírůsty, než plocha nezastíněná.

Vyhodnocení průměru kořenového krčku (tabulka č. 12): o

Dřevina BK: Při vyhodnocování jsem nezjistila vliv expozice na průměr

kořenového krčku. o

Dřevina SM: Ani u této dřeviny jsem nezjistila vliv expozice na průměr

kořenového krčku. Pouze je zřejmé, že průměr kořenového krčku souvisí s výškou nadzemní části. o

Dřevina JD: Stejně jako expozice ovlivnila výšku nadzemní části jedle,

ovlivnila i průměr kořenového krčku.

33

Vyhodnocení vitality stromů (tabulka č. 12): o

Dřevina BK: Celkově u všech ploch je relativně malý vliv expozice na

vitalitu. Nejvíce stromů vitality č. 1 je na východní a severovýchodní expozici, tedy na expozicích stinnějších a chladnějších. Dále na hřbetu a expozici jihovýchodní.

o

Dřevina SM: U smrku vychází, že vitalita 1, tedy vysoká, vysoce převládá

u plochy F, která je umístěná na hřbetu. U ostatních ploch (W, X) převažuje nad ostatními vitalita 2- průměrná. Je tedy zřejmé, že nejlepší vitalita smrku je na osluněných stanovištích.

o

Dřevina JD:

U této dřeviny jsem zjistila, oproti vyhodnocování

předchozích dvou kritérií, že expozice rozhoduje méně, než-li případné zastínění okolním porostem. Plocha I, vyskytující se na severovýchodní expozici, má bezmála 50% převahu vitality 1 nad ostatními, tedy 2 a 3. Dále plocha L, nezastíněná modříny, má nejvíce procent u vitality 2. Jedlím na poslední ploše M, která je modříny zastíněná, se daří, co se týče vitality, nejlépe z měřených ploch. Pro co nejvyšší vitalitu stromků je tedy důležité zastínění, např. jako u plochy M starším modřínovým porostem.

34

Tab. č. 13: Charakteristika porostů a kultur na orné půdě - tvar kmene. Tvar kmene (v % stromů) Označení Dvoják Troják plochy Přímý 1 x 2x 3x 4x 5x 6x 1x 2x 3x A-BK-Hřbet2005

36

41

17

5

0

0

0

2

0

0

B-BK-JV-2005

58

26

13

3

0

0

0

0

0

0

E-BK-V-2005

5

26

38

19

6

1

2

4

0

1

G-BK-SV-2005

11

22

36

24

5

2

0

1

0

0

V-BK-SV-2006

14

35

33

6

3

0

0

16

1

0

F-SM-Hřbet2005

90

10

0

0

0

0

0

0

0

0

W-SM-SV-2006

54

35

4

1

0

0

0

8

0

0

X-SM-V-2006

45

42

5

0

0

0

0

16

0

0

I-JD-SV-2001

95

5

0

0

0

0

0

1

0

0

L-JD-V-2001

97

2

0

0

0

0

0

1

0

0

M-JD-V-2001

90

6

2

0

0

0

0

2

0

0

Vyhodnocení tvaru kmene stromů (tabulka č. 13): o

Dřevina BK: Zjistila jsem, že přímý kmen mají nejčastěji stromky, které

rostou na osluněných místech, jako v případě ploch A a B.

o

Dřevina SM: Z měření vyplývá, že stejně jako u buku je nejčastěji přímý

kmen na osluněných místech, v tomto případě na ploše F. Zbylé 2 plochy (W, X) mají pouze polovinu z měřených stromků přímý kmen a to i přes to, že byly zalesněny v roce 2006, tedy o rok později než-li plocha F. Zvěř tedy měla možnost poškodit stromek okusem ještě o jeden rok navíc.

o

Dřevina JD: Na všech plochách (I. L. M) je bezmála 100% přímých kmenů

a tedy není zřejmé, má-li některý faktor vliv na přímost kmene.

35

Tab. č. 14: Charakteristika porostů a kultur na orné půdě - počet větví, poškození. Počet větví (v ks) Poškození (v % stromů) Označení Tl. 25Tl. BejloSvraKoroPuVytlouCelOkus Mšice ploch kem 50% <25% morka štělka kání vnice klice A-BK-Hřbet2005 B-BK-JV2005 E-BK-V2005 G-BK-SV2005 V-BK-SV2006 F-SM-Hřbet2005 W-SM-SV2006 X-SM-V2006 I-JD-SV2001

8,94

1,80

7,14

22

0

28

0

0

0

1

4,61

1,11

3,50

23

0

68

0

0

0

0

8,18

2,68

5,50

48

0

60

0

0

0

0

6,06

3,00

3,06

50

0

53

0

0

0

0

6,40

3,45

2,95

16

0

95

0

0

0

0

-

-

-

0

0

9

0

0

0

0

-

-

-

0

0

71

9

0

0

0

-

-

-

0

0

61

7

1

0

0

-

-

0

0

2

3

0

0

0

L-JD-V-2001

-

-

-

0

0

3

2

0

0

0

M-JD-V2001

-

-

-

0

0

0

13

0

0

0

Vyhodnocení počtu větví (tabulka č. 14): o

Dřevina BK: U této dřeviny jsem našla pouze přímou souvislost celkového

počtu větví s výškou nadzemní části. Tyto dvě veličiny jsou si přímo úměrné. Jistě má také na počet větví vliv zvěř a její okus. Expozice nemá u této veličiny vliv.

Vyhodnocení poškození stromů (tabulka č. 14): o

Dřevina BK: U buku jsem zjistila pouze poškození listů bejlomorkou

bukovou (Mikiola fagi) a okus zvěří. Když beru v úvahu pouze vyhodnocování poškození stromku okusem je zřejmá souvislost se třemi veličinami, jako jsou: výška nadzemní části, počet přímých kmenů stromků a poslední přírůst. Největší souvislost poškozením stromů byla s výškou nadzemní části, přičemž platí: čím více stromků poškozených okusem, tím je výška nadzemní části nižší. Dále co se týče přímého kmenu, tak obecně platí: čím více stromků poškozených okusem, tím méně vyskytujících se přímých kmenů. Tato podmínka se u buku nepotvrdila ve všech případech, přičemž tato skutečnost se mohla projevit i špatným procentuelním odhadem při zařazování větví do jejich tloušťkových skupin.

36

Poslední souvislostí s okusem je poslední přírůst. I zde platí: čím více stromků poškozených okusem, tím menší je poslední přírůst. Z měřených faktů vyplývá, že ani rok zalesnění nehraje velkou roli v počtu větví. Zřejmé je to v porovnání ploch zalesněných v roce 2005 kdy dvě z těchto ploch (B, G) mají nižší počet větví, než plocha V zalesněná v roce 2006. O této dřeviny jsem vliv expozice neposuzovala.

o

Dřevina SM: U této dřeviny bylo jediným poškozením okus zvěří. Zjistila

jsem, že okus smrku ovlivňuje výšku nadzemní části, poslední přírůst a tvar kmene. Když porovnám všechny tyto tři zmíněné veličiny zjistím, že hodnoty ploch F, W, X jsou nepřímo úměrné k hodnotám okusu. Expoziční vliv jsem u poškození stromků okusem nebrala v úvahu.

o

Dřevina JD: Vzhledem k tomu, že jedle na plochách, které jsem si pro

měření vybrala, byly zalesněny v roce 2001, nebyly škody zvěří tak velké jako na plochách ostatních. Nejvíce však jedle trpěly vytloukáním zvěří. Přisuzuji to ale k tomu, že hned ve vedlejším porostu měla zvěř úkryt. Přesto byly škody zanedbatelné a ovlivňovaly pouze tvar kmene. Tab. č. 15: Charakteristika porostů a kultur na orné půdě - velikost listů/jehlice, expozice, ztráty. Velikost listu/jehlice Ztráty (v cm) Označení plochy Expozice (v %) Délka Šířka A-BK-Hřbet-2005

5,8

3,3

HŘBET

2

B-BK-JV-2005

6,3

3,9

JV

2

E-BK-V-2005

5,6

3,4

V

2

G-BK-SV-2005

5,4

3,3

SV

2

V-BK-SV-2006

6,3

3,6

SV

40

F-SM-Hřbet-2005

1,1

-

HŘBET

0

W-SM-SV-2006

1,6

-

SV

10

X-SM-V-2006

1,6

-

V

10

I-JD-SV-2001

1,9

-

SV

5

L-JD-V-2001

2,2

-

V

5

M-JD-V-2001

2,6

-

V

5

37

Vyhodnocení velikosti listů a jehlic (tabulka č. 15): o

Dřevina BK: Při vyhodnocování výsledků jsem nenašla možnost vlivu

expozice či roku zalesnění na velikost listů.

o

Dřevina SM: U této dřeviny má na velikost jehlic výrazný vliv rok

zalesnění. Na ploše F, která byla zalesněna v roce 2005, jsme naměřili průměrně o půl cm delší jehlice než na půdách W a X, zalesněných v roce 2006. Možný je i vliv expozice, kdy na ploše F, která je umístěná na hřbetu, jehlice dorůstají menších rozměrů než-li na plochách W a X ovlivněných východní expozicí, kde jehlice dorůstají rozměrů poměrně větších.

o

Dřevina JD: Zde jsem nenašla možnost vlivu expozičního, ani výšky

nadzemní části na velikost jehlic.

Vyhodnocení ztrát (tabulka č. 15): o

Dřevina BK: Na této ploše jsem nezjistila, že by měla expozice vliv na

ztráty. Plochy s označením A, B, E, G, které byly zalesněny v roce 2005, dosahovaly zanedbatelné ztráty. Kdežto plocha V, zalesněná v roce 2006, měla 40% ztráty. Z tohoto je zřejmé, že největší vliv na ztráty má rok zalesnění a tím tedy průběh počasí ve vegetační době.

o

Dřevina SM: U této dřeviny platí to samé, jako u buku. Plocha F, zalesněná

v roce 2005, nemá ztráty. Kdežto plochy W a X, zalesněné v roce 2006, dosahují ztrát 10%. Možný je i vliv východní expozice, na které se plochy W a X vyskytují.

o

Dřevina JD: Na těchto plochách je stejné procento ztrát. Z tohoto vyplývá,

že rok zalesnění a expozice nemají vliv na ztráty jedle.

38

4.1.1 Vyhodnocení vlivu expozice na růst dřevin na bývalé orné půdě Graf jsem vytvořila na základě všech uvedených veličin, přičemž jsem jednotlivá kritéria ohodnotila 1 - v případě lepšího výsledku a 2 - v případě výsledku horšího.

4.1.1.1 Dřevina BK Vliv expozice na růst buku lesního uvádí graf č. 1. Růst buku jsem pozorovala na hřbetu, jihovýchodní, východní a severovýchodní expozici. Graf č. 1: Posouzení vlivu expozice na růst BK. Posouzení vlivu expozice na růst BK 7

Hodnocení

6 V

5

SV

JV

4 3 HŘBET

2 1 0

Expozice

Srovnávala jsem tyto veličiny: •

Výška nadzemní části

•

Tvar kmene

4.1.1.2 Dřevina SM Vliv expozice na růst smrku ztepilého uvádí graf č. 2. Růst smrku jsem pozorovala na hřbetu, severovýchodní a východní expozici.

39

Graf č. 2: Posouzení vlivu expozice na růst SM.

Hodnocení

Posouzení vlivu expozice na růst SM 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

V

SV

HŘBET

Expozice

Srovnávala jsem tyto veličiny: •

Výška nadzemní části

•

Poslední přírůst

•

Vitalita

•

Tvar kmene

•

Velikost listů

4.1.1.3 Dřevina JD Vliv expozice na růst jedle bělokoré uvádí graf č. 3. Růst jedle jsem pozorovala na severovýchodní a východní expozici. Graf č. 3: Posouzení vlivu expozice na růst JD. Posouzení vlivu expozice na růst JD

Hodnocení

3

2 V 1 SV 0 Expozice

40

Srovnávala jsem tyto veličiny: •

Výška nadzemní části

Vliv krytí na růst jedle bělokoré uvádí graf č. 4. Růst jedle jsem pozorovala na severovýchodní a východní expozici. Graf č. 4: Posouzení vlivu krytí na růst JD. Posouzení vlivu krytí na růst JD 7

Hodnocení

6 NEKRYTÁ

5 4 3 KRYTÁ

2 1 0

Možné krytí plochy

Srovnávala jsem tyto veličiny: •

Výška nadzemní části

•

Poslední přírůst

•

Vitalita

41

4.2 Porovnání vyhodnocených veličin na lesním pozemku a na bývalé orné půdě Tab. č. 16: Charakteristika porostů a kultur na lesní půdě - výška nadzemní části, poslední přírůst, průměr kořenového krčku, vitalita stromů.

Označení plochy

Výška nadzemní části (cm)

Poslední přírůst (cm)

Sx

Sx

Průměr kořenového krčku (mm)

Sx

Vitalita (v % stromů)

1-BK-ROVINA-2006

40,1

15,3

11,6

7,3

8,5

2,7

1 2 3 41,1 24,7 34,2

5-BK-JV-2004

106

42,1

46,3

18,6

16,2

3,8

54,0 32,0 14,0

7-BK-JV-2001

186,3

69,3

36,7

20,1

23,9

7,2

74,0 19,2

2-SM-ROVINA-2006

51,7

12,3

21,0

8,1

10,0

2,0

12,0 57,0 31,0

3-SM-Z-2005

74,2

24,4

14,8

8,8

11,3

2,9

46,0 37,0 17,0

6-SM-JV-2001

142,7

36,1

43,1

14,5

28,5

8,1

64,0 34,0

0

8-JD-JV-2001

178,9

58,8

37,4

14,2

32,6

10,1

63,0 29,0

8,0

4-KL-JV-2004

85,5

43,0

44,6

30,4

13,8

5,5

51,7 44,8

3,5

6,8

Vyhodnocení výšky nadzemní části (tabulka č. 16): o

Dřevina BK: Z výsledků měření na lesní půdě mohu porovnávat pouze s

plochou číslo 1, s rokem zalesnění 2006. Ostatní plochy mají daleko dřívější rok zalesnění a tak by výsledek nebyl objektivní. Při porovnávání plochy 1 (rovina) s plochou na bývalé orné půdě A (hřbet), u které jsem odečetla poslední přírůst , jsem zjistila, že na bývalé orné půdě odrůstají stromky lépe než na půdě lesní. A však když zprůměruji všech 5 ploch (A, B, E, G, V) na bývalé orné půdě a výsledek porovnám s hodnotou výšky nadzemní části v lese u plochy 1 zjistím, že se hodnoty rovnají. Z tohoto vyplývá, že na růst buku nemá vliv, roste-li stromek v lese nebo na bývalé orné půdě.

o

Dřevina SM: Když budu brát v úvahu rok zalesnění, mohu porovnat plochy

2, 3 a F, W, X. V roce 2005 zalesněné stromky na pozemcích bývalé orné půdy odrůstají znatelně lépe, než-li stromky na lesní půdě. To samé platí i u roku zalesnění 2006. Beru-li v úvahu expozici, k porovnání použiji pouze plochu 2 a F

42

(po odečtení přírůstu), i tady je výsledkem, že na bývalé orné půdě odrůstá smrk lépe než-li na lesní, i když už ne s tak velkým rozdílem.

o

Dřevina JD: U změřených ploch s jedlí byl stejný rok zalesnění. Po

zprůměrování tří ploch (I, L, M) na bývalé orné půdě vycházela výška nadzemní části víceméně stejně, jako výška na ploše 8 v lese.

Vyhodnocení posledního přírůstu (tabulka č. 16): o

Dřevina BK: Při porovnání dvou ploch stejného roku zalesnění jsem došla

k výsledku, že na ploše 1 (lesní půda) je menší přírůst, než-li na ploše V (orná půda). Avšak když zprůměruji všechny plochy na lesním pozemku (1, 5, 7) a všechny plochy na bývalé orné půdě (A, B, E, G, V) dojdu k závěru, že na lesní půdě je průměrně větší poslední přírůst, než na bývalé orné půdě. Tento rozdíl však dělá odlišný rok zalesnění a tedy možnost působení šoku z přesazení.

o

Dřevina SM: V případě porovnání expozic je srovnatelná plocha 2 a F.

Výsledkem je, že na bývalé orné půdě odrůstají stromky lépe, než v lese. Při zprůměrování všech ploch je výsledek stejný, tedy v lese smrk odrůstá hůře.

o

Dřevina JD: U této dřeviny je znatelný horší přírůst v lese, než-li na bývalé

orné půdě. A to beru-li v úvahu jak expozici, v případě ploch 8 s L a M, tak všechny plochy po zprůměrování, tedy 8 s I, L, M.

Vyhodnocení průměru kořenového krčku (tabulka č. 16): o

Dřevina BK: Zde jsem porovnávala 2 plochy se stejným rokem zalesnění

(2006) a to plochu 1 a V. Průměr kořenového krčku je větší na bývalé orné půdě. Po zprůměrování ploch A, B, E, G, V a 1, 5 s bukem jsem došla k výsledku, že na lesní půdě je nepatrný větší kořenový krček, než na plochách na bývalé orné půdě. Z tohoto vyplývá že stanoviště nemá vliv na průměr kořenového krčku.

o

Dřevina SM: Průměrně je kořenový krček stejný na obou plochách. V

porovnání ploch F a 3 s rokem zalesnění 2005, je kořenový krček na lesní půdě o

43

více jak polovinu menší, než na bývalé orné půdě. U ploch W, X, 2 zalesněných v roce 2006 je výsledek stejný, jako u ploch zalesněných v roce 2005.

o

Dřevina JD:

U této dřeviny je u všech měřených ploch stejný rok

zalesnění. Po zprůměrování ploch I, L, M vyšel znatelně větší průměr kořenového krčku než v případě plochy 8 na lesní půdě. Když porovnám expoziční vliv, na ploše 8 s jihovýchodní expozicí je menší průměr kořenového krčku, než na půdách L, M s východní expozicí.

Vyhodnocení vitality stromů (tabulka č. 16): o

Dřevina BK: U této veličiny neberu v úvahu rok zalesnění, ale pouze

průměry z měření na lesní a bývalé orné půdě. Výsledkem je, že na lesní půdě je více jako polovina stromků s vitalitou 1, kdežto na bývalé orné půdě je jich třetina. Vitalita 2 je v lese už jen u čtvrtiny stromků, kdežto na bývalém poli je jich skoro polovina. U vitality 3 je stejný podíl na obou půdách.

o

Dřevina SM: U smrku není velký rozdíl po zprůměrování veličin mezi

jednotlivými půdami. Snad jen u vitality 3 je na bývalé orné půdě jen zanedbatelné procento stromků této vitality, kdežto na lesní půdě je jich o 10% více. U vitalit 1 a 2 vycházejí skoro stejné výsledky, tedy okolo 40 %.

o

Dřevina JD: Zde z výsledků vyplynulo, že na lesní půdě se ve všech

případech vitalit daří jedlím lépe, než na bývalé zemědělské půdě. Například vitalita 1 dosahuje necelých 70 % na lesní půdě, kdežto na bývalé zemědělské půdě je necelých 40 %. Je tedy zřejmé, že se jedlím lépe daří v lese.

44

Tab. č. 17: Charakteristika porostů a kultur na lesní půdě - tvar kmene. Tvar kmene Označení Přímý Dvoják Troják plochy 1x 2x 3x 1x 2x 3x 4x 5x 6x 1-BK-ROVINA2006

50,7

24,7

19,2

5,5

0

0

0

0

0

0

5-BK-JV-2004

37,0

35,0

21,0

6,0

0

0

0

1,0

0

0

7-BK-JV-2001

23,3

32,9

69,0

12,3

2,7

0

0

1,4

0

0

2-SM-ROVINA2006

73,0

20,0

1,0

1,0

0

0

0

5,0

0

1,0

3-SM-Z-2005

76,0

22,0

1,0

0

0

0

0

2,0

0

0

6-SM-JV-2001

78,0

19,0

2,0

0

0

0

0

1,0

0

0

8-JD-JV-2001

100

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4-KL-JV-2004

58,6

17,2

20,7

0

0

0

0

3,5

0

0

Vyhodnocení tvaru kmene stromů (tabulka č. 17) o

Dřevina BK: Když zprůměruji všechny plochy v lese a na bývalém poli,

dostanu u obou shodný výsledek. Na obou plochách je průměrně třetina kmenů přímých. Zaměřím-li se na expoziční vliv na plochách 1 a V s rokem zalesnění 2006, tvar kmene v lese je přímý z 50 %, kdežto tvar kmene na bývalé orné půdě je přímý pouze ve 35 %.

o

Dřevina SM: Výsledkem je, že na lesní půdě je průměrně více přímých

kmenů, než na půdě orné. Porovnáme-li tyto dvě půdy v závislosti na roku zalesnění 2006, opět zjistíme, že na lesní půdě je skoro o 20 přímých kmenů více než na bývalé orné půdě. V případě roku zalesnění 2005 se dostaneme k opačnému výsledku, totiž že na bývalé zemědělské půdě je o necelých 20 stromků s přímým kmenem více.

o

Dřevina JD: Jelikož je u všech jedlí stejný rok zalesnění, výsledek nebude

ničím ovlivněn. Na ploše 8 je 100 % přímých kmenů, kdežto na orné půdě je jich průměrně 94 %. Z tohoto vyplývá, že i v porovnání podobných expozic budou mít stromky v lese vždy více přímých kmenů.

45

Tab. č. 18: Charakteristika porostů a kultur na lesní půdě - počet větví, poškození. Počet větví Poškození (v ks)

Označení plochy

Tl. Celkem

2550%

1-BKROVINA2006 5-BK-JV2004 7-BK-JV2001 2-SMROVINA2006 3-SM-Z2005 6-SM-JV2001 8-JD-JV2001

(v % stromů) Tl.

Bejlo-

Svra-

<25%

morka

štělka

Okus

Vytlou-

Koro-

Pu-

kání

vnice

klice

Mšice

6,14

2,53

3,60

12

0

56

0

0

0

0

14,51

6,01

8,50

9

0

89

2

0

0

0

24,00

8,80

15,20

0

0

13

5

0

0

0

-

-

-

0

0

41

0

0

0

0

-

-

-

0

0

48

2

0

0

0

-

-

-

0

0

8

5

0

0

0

-

-

-

0

0

0

0

0

0

0

Vyhodnocení počtu větví (tabulka č. 18): o

Dřevina BK:. Po zprůměrování všech ploch kromě 7 a V je výsledek

takový, že na lesní půdě mají stromky zhruba o třetinu více větví, než na půdě orné. Když budu porovnávat pouze plochy se stejným rokem zalesnění, jimiž jsou plocha 1 a V, výsledek bude opačný. Na bývalé orné půdě mají stromky znatelně více větví, než-li na půdě lesní.

Vyhodnocení poškození stromů (tabulka č. 18): o

Dřevina BK: U buku je poškození stromů pouze bejlomorkou bukovou

(Mikiola fagi) a okusem zvěří. Bejlomorka způsobuje v lese zanedbatelné škody. Oproti tomu na poli je třetina stromků napadených. Kdežto když porovnáme plochu 1 a V se stejným rokem zalesnění, není rozdíl tak znatelný. Co se týče okusu, tak je počet stromků takto poškozených víceméně vyrovnaný a dosahuje vysokých škod. Porovnáme-li znovu plochu 1 a V dojdeme k závěru, že na bývalé orné půdě jsou bezmála všechny stromky takto poškozené, na lesní půdě jich je poškozených něco přes polovinu celkového počtu, což mělo vliv na tvar kmene.

46

Dřevina SM: U této dřeviny jsou stromky poškozeny okusem a vytloukání.

o

Vždy je na poli více poškozených stromků, než v lese. Po porovnání ploch 2, W, X se stejným rokem zalesnění 2006 jsem došla ke stejnému závěru, jako při celkovém porovnání. Kdežto u ploch 3 a F s rokem zalesnění 2005 je výsledek opačný. V lese je znatelně více poškozených stromků, než na bývalé orné půdě. Z tohoto vyplývá, že u převážné většiny ploch je větší poškození na bývalé orné půdě.

Dřevina JD: Zde jsou škody zanedbatelné. Dokonce na lesní půdě jsem

o

nezaznamenali ani jeden stromek jakkoliv poškozený. Na bývalé orné půdě se vyskytly škody vytloukáním a okus zvěří.

Tab. č. 19: Charakteristika porostů a kultur na lesní půdě - velikost listů/jehlic, expozice, ztráty. Velikost listu/jehlice Ztráty Expozice (v cm) Označení plochy (v %) Délka Šířka 1-BK-ROVINA-2006

5,5

3,4

ROVINA

0

5-BK-JV-2004

6,7

4,3

JV

0

7-BK-JV-2001

6,2

3,3

JV

0

2-SM-ROVINA-2006

1,5

-

ROVINA

0

3-SM-Z-2005

1,5

-

Z

0

6-SM-JV-2001

1,5

-

JV

0

8-JD-JV-2001

2,8

-

JV

0

Vyhodnocení velikosti listů a jehlic (tabulka č. 19): o

Dřevina BK: Při vyhodnocení listů jsem brala v úvahu všechny měřené

plochy kromě 7. Z výsledků vyplývá, že na lesní půdě mají stromky větší listovou plochu a tím tedy trpí menším stresem, než-li stromky na bývalé orné půdě. Porovnám-li listy na stromkách (plocha 1 a V), které mají stejný rok zalesnění (2006) dojdu k výsledku, že naopak na orné půdě mají stromky listovou plochu větší.

47

o

Dřevina SM: U smrku jsou průměrné výsledky stejné na obou zalesněných

plochách. Porovnám-li plochu 3 a F a plochu 2 a W se stejnými roky zalesnění 2005 a 2006, zjistím rozdíl ve velikosti jehlic, kdy v prvém případě na poli dosahují o 4 mm menších rozměrů. V druhém případě výsledek vyšel naopak, tedy na orné půdě jsou jehlice větší o 1 mm, než v lese. Z tohoto usuzuji, že stanoviště nemá vliv na velikost jehlic.

o

Dřevina JD: Na plochách s touto dřevinou mají stromky průměrně větší

jehlice na lesní půdě. Rozdíl dosahuje přes 0,5 mm.

Vyhodnocení ztrát (tabulka č. 19): o

Dřevina BK: U této dřeviny nebyly na lesní půdě ztráty, ale na bývalé

zemědělské půdy dosahovaly průměrně 9,6 %.

o

Dřevina SM: U smrku nejsou na lesní půdě ztráty. Ztráty jsou zaznamenány

pouze na bývalé zemědělské půdě, které dosahují průměrně 6,7%.

o

Dřevina JD: I u jedle nejsou ztráty na lesní půdě. Na půdě zemědělské

dosahují průměrně 5 %.

4.2.1 Celkové srovnání odrůstání měřených dřevin na lesní a bývalé orné půdě. Graf jsem vytvořila na základě všech uvedených veličin, přičemž jsem jednotlivá kritéria ohodnotila 1 - v případě lepšího výsledku a 2 - v případě výsledku horšího. Např. větší poslední přírůst měl buk na lesní půdě, přiřadila jsem tak 1 k lesu a 2 k orné půdě.

4.2.1.1 Dřevina BK Celkové porovnání měřených veličin u buku lesního, na lesní a orné půdě, uvádí graf č. 5.

48

Graf č. 5: Srovnání růstu BK na lesní a na bývalé orné půdě. Srovnání růstu BK na les ní a na bývalé orné půdě 12 10 hodnocení

orná půda 8 6 4

le s

2 0 půda

Srovnávala jsem tyto veličiny:

• Poslední přírůst • Vitalita • Poškození • Velikost listů • Ztráty Všechny tyto kritéria byly lepší na lesní půdě. Z toho je patrné, že buk lesní lépe roste v lese.

Do grafu nebyly zahrnuty tyto veličiny:

• Výška nadzemní části - hodnoty na lesní a na orné půdě se rovnají. • Průměr kořenového krčku - dvě možnosti srovnávání vyšly protichůdně a při tom byly rozdíly velice malé.

• Tvar kmene - tvar kmene byl sice lepší v lese, ale tomu je nepřímo úměrné menší poškození stromů. Takže je vysoce pravděpodobné, že na tvar kmene má větší vliv zvěř, než stanoviště.

• Počet větví - dvě možnosti srovnávání vyšly protichůdně, přičemž rozdíly byly vysoké.

49

4.2.1.2 Dřevina SM Celkové porovnání měřených veličin u smrku ztepilého, na lesní a orné půdě, uvádí graf č. 6.

Graf č. 6: Srovnání růstu SM na lesní a na bývalé orné půdě.

hodnocení

Srovnání růstu SM na lesní a na bývalé orné půdě

12 10 8 6 4 2 0

Les

Orná půda

půda

Srovnávala jsem tyto veličiny: •

Výška nadzemní části

•

Poslední přírůst

•

Průměr kořenového krčku

•

Poškození

•

Ztráty

U této dřeviny již není tak jisté, je-li pro smrk lepší orná nebo lesní půda. Z měření však vyplývá skutečnost, že pro růst smrku je lepší orná půda.

Do grafu nebyly zahrnuty tyto veličiny: •

Vitalita - byl pouze malý rozdíl, z něhož nelze hodnotit.

•

Tvar kmene - nelze objektivně ohodnotit. Růst ovlivněn škodami zvěří.

•

Velikost jehlic - u dvou měření vyšly přesně opačné výsledky.

50

4.2.1.3 Dřevina JD Celkové porovnání měřených veličin u jedle bělokoré, na lesní a orné půdě, uvádí graf č. 7.

Graf č. 7: Srovnání růstu JD na lesní a na bývalé orné půdě. Srovnání růstu JD na lesní a na bývalé orné půdě 12

hodnocení

10 Orná půda

8 6

Les

4 2 0 půda

Srovnávala jsem tyto veličiny: •

Poslední přírůst

•

Průměr kořenového krčku

•

Vitalita

•

Poškození

•

Velikost jehlic

•

Ztráty

Z měření vyplývá, že pro růst jedle je lepší lesní půda.

Do grafu nebyly zahrnuty tyto veličiny: •

Výška nadzemní části - jak na lesní tak na orné půdě byla výška nadzemní částí víceméně stejná.

•

Tvar kmene - růst stromku je ovlivněn zvěří. Není možné tuto veličinu objektivně posoudit.

51

5. Diskuze Všechny veličiny jsem se snažila měřit s největší přesností a pečlivostí. Výsledky, ke kterým jsem došla na základě měření, mohou být ovlivněny různými faktory. Z toho vyplývá, že ne všechny výsledky se mohly objektivně posoudit a tím vznikalo mnoho nepřesností. Prvním takovýmto faktorem byl čas. Měření všech zkusných ploch bylo dost časově náročné a tak jsem nestihli všechny plochy změřit v jednom časovém období. Například měření ploch v srpnu 2008, mělo obecně o něco menší přírůsty, než-li plochy měřené v září stejného roku. Dalším z faktorů bylo rozdílné hodnocení vitality dvou měřičů, kdy každý měl jiné pojetí různých stupňů vitality. Faktorem, který je také třeba brát v úvahu, je nepřesné počítání větví. Tedy přesněji, jejich počet. Například při počítání větví u dvojáků či trojáků, se braly v úvahu pouze větve, které rostly jen na té jedné větévce, jenž vyrůstala rozdvojeně (roztrojeně) z kmínku. Dalších možných chyb, vznikajících při měření, si nejsem vědoma.




Obecné ekologické nároky a podmínky na bývalé orné půdě, k.ú.

Skalka, dřeviny buku lesního (Fagus sylvatica) Úradníček, Maděra a kolektiv (2001) uvádí, že buk je dřevina, která snáší silný zástin. V tomto se shoduje s poznatky Amanna (1997). I když je středně náročný na vláhu, vyžaduje dosti srážek (Úradníček, Maděra a kolektiv, 2001). To vyplývá ze skutečnosti, že se buk vyhýbá oblastem chudým na srážky (Amann, 1997). Poslední fakt, který uvádějí obě výše zmíněné práce, se týká mrazů, sucha a vedra. Na mrazy, zvláště pozdí, je dosti citlivý. Buku ale vadí i tuhé mrazy. Dále je choulostivý vůči suchu a vedru (Amann, 1997; Úradníček, Maděra a kolektiv, 2001). Na bývalé zemědělské půdě, kde jsme měření prováděli, je buk vystaven přímému slunečnímu záření. Tedy v letních měsících velkému suchu, popř. vedru (spíše na J expozicích). Je možné, že toto má vliv na vitalitu stromů, která je na bývalé orné půdě průměrná. Co se týče srážek, v měřené oblasti je jich dostatek, jelikož se bývalá zemědělská půda nachází v MT2 se srážkami 700-800 mm za rok.

52




Obecné ekologické nároky a podmínky na bývalé orné půdě, k.ú.

Skalka, dřeviny smrku ztepilého (Picea abies) Amann (1997) ve své knize uvádí potřebu vlhkého a svěžího vzduchu, jako hlavní potřebu smrku na růst. I z tohoto vyplývá výsledek, že je citlivý k vysokým teplotám (Úradníček, Maděra a kolektiv, 2001) a tedy i choulostivý vůči vedru a suchu (Amann, 1997). V případě světla, dle Musila, Hamerníka (2007), bývá smrk považován za polostinný druh, zatímco Úradníček, Maděra a kolektiv (2001) ho považuje ze dřevinu světlomilnou, snášející v mládí zástin. Nároky na vláhu se považují za střední až vyšší, snese i nadbytečnou vlhkost (Musil, Hamerník, 2007). Plocha, kde jsem měřili, se nachází v nadmořské výšce 560 - 740m n. m. Z tohoto vyplývá, že smrky rostoucích na těchto plochách, mají dostatek vlhkého a svěžího vzduchu. Z výsledků měření mohu souhlasit s poznatky Úradníčka, Maděry a kolektivu (2001), tedy že smrk je zcela světlomilná dřevina. To usuzuji pouze na základě vitality, která byla na hřebenu lepší, než na V expozicích.




Obecné ekologické nároky a podmínky na bývalé orné půdě, k.ú.

Skalka, dřeviny jedle bělokoré (Abies alba) Amann (1997) napsal, že jedle bělokorá patří k nejnáročnějším stromům vůbec. Dle Musila, Hamerníka (2007) a Amanna (1997) je to dřevina stinná a po tisu (r. Taxus) i nejtolerantnější k zastínění. Jedle má značné nároky na vláhu (Musil, Hamerník, 2007). Také vyžaduje poměrně značnou vlhkost vzduchu. Všichni výše zmínění autoři (Úradníček, Maděra a kolektiv, 2001; Amann, 1997; Musil, Hamerník, 2007) se shodují na tom, že jedle špatně snáší silné zimní a pozdní mrazy. Dle Musila, Hamerníka (2007) jsou velmi tuhé a suché zimy a horká, suchá léta pro jedli nevhodné. Naším měřením vitality jsme jen potvrdili, že jedle má lepší vitalitu v zástinu, než-li na otevřené ploše. Na měřené ploše je dostatek ročních srážek. A tak co se týče vláhy, je plocha vyhovující k růstu jedle.

53




Zhodnocení výsledků měření a pozorování mých a výsledků Štěpána

Krieglera, který hodnotil zalesněnou zemědělskou půdu ve stejné lokalitě, jako já. Avšak s rozdílem dřívějšího využití půdy, tedy na travním porostu. Buk lesní - porovnání výsledků orné půdy a travního porostu. Víceméně se shodujeme, že expozice nemá, nebo má jen velice malý vliv v těchto kritériích: o Výška nadzemní části o Poslední přírůst o Průměr kořenového krčku o Vitalitu o Velikost listů Dále se shodujeme v tom, že se nepotvrdil negativní vliv zvěře na počet přímých kmenů.

Naopak se neshodujeme ve vlivu expozice na počet přímých kmenů. Výsledky na bývalém travním porostu ukazují na větší počet přímých kmenů na severovýchodní expozici. Výsledky na orné půdě ukazují na větší počet přímých kmenů na hřbetě a jihovýchodní expozici, což jsou expozice s výrazně vyšším slunečním zářením.

Smrk ztepilý - porovnání výsledků orné půdy a travního porostu. Víceméně se shodujeme, že expozice nemá, nebo má jen velice malý vliv v těchto kritériích: o Výška nadzemní části. Nejvyšší stromky jsou na severovýchodních expozicích. o Poslední přírůst. Nejlepší je na expozicích s vyšším slunečným zářením.

Neshodujeme se ve výsledcích u kritéria vitalita. Na bývalém travním porostu vychází nejlepší na severní expozici a na bývalé orné půdě na hřbetu.

54

Buk lesní - porovnání výsledků travního porostu x lesní půdy a orné půdy x lesní půdy. Shodujeme se v tom, že les má pozitivní vliv na: o Poslední přírůst o Vitalitu o Poškození o Ztráty Dále se shodujeme v tom, že průměr kořenového krčku není ničím ovlivněn a že zvěř má vliv na tvar kmene.

Neshodujeme se v tom, že na bývalém travním porostu vychází jasný pozitivní vliv na výšku nadzemní části, kdežto na orné půdě nevychází žádný vliv na výšku nadzemní části.

Smrk ztepilý - porovnání výsledků travního porostu x lesní půdy a orné půdy x lesní půdy. Shodujeme se v těchto výsledcích: o Lepší výška nadzemní části je na bývalé zemědělské půdě o Lepší poslední přírůst je na bývalé zemědělské půdě o Tlustší kořenový krček je na bývalé zemědělské půdě o Není výrazný rozdíl ve vitalitě o Poškození má negativní vliv na tvar kmene

Neshodujeme se v poškození. Na bývalé orné půdě vychází větší poškození, než v lese. Na bývalém travním porostu je tomu naopak. Dále ve srovnání délky jehlic. Stejně dlouhé jehlice jsou na bývalé orné půdě i na lesní půdě, kdežto na bývalém travním porostu jsou kratší jehlice, než v lese.

Jedle bělokorá - Vzhledem k tomu, že Štěpán Kriegler tuto dřevinu nesledoval, nemohla jsem naše výsledky porovnat.

55

6. Doporučení pro praxi Z výsledků, které jsem získala měřením mohu doporučit, jaké stanoviště je vhodné pro co nejlepší růst vybraných dřevin.

Dřevina BK: Buk lesní výrazně lépe roste v lese, než na otevřených zalesněných orných půdách. Proto není vhodnou dřevinou pro zalesňování zemědělských půd. V případě výsadby buku na bývalé orné půdě není pravděpodobně rozhodující expozice.

Dřevina SM: Smrk roste na orné půdě lépe, než-li v lese. Z tohoto pohledu je možné smrk doporučit k výsadbě. Musíme však brát v úvahu možné poškození, především kořenovníkem vrstevnatým a václavkou jak potvrzují výzkumy různých autorů. Proto však smrk nemohu doporučit jako cílovou dřevinu.

Dřevina JD: Jedle roste lépe v lese, a proto nedoporučuji její výsadbu na bývalé orné půdě. V případě že se sází na bývalou ornou půdu, měly by být preferovány chladné a stinné expozice a plochy kryté vedlejším porostem.

56

7. Závěr Práce, na téma zalesňování zemědělských půd, kterou jsem zpracovala, se zabývá především porovnáváním růstu dřevin na bývalé zemědělské půdě s plochami v lese. Místem měřením byla plocha v katastrálním úřadu Skalka u České Metuje. Celková výměra těchto ploch činí 69,47 ha, přičemž jedná část je zalesněná orná půda a část druhá, travní porost. Porovnávala jsem zkusné plochy na hřbetu, s jihovýchodní, východní a severovýchodní expozicí, které se nacházely na bývalé orné půdě a plochy na rovině, jihovýchodní a západní expozici, které jsme měřili v lese. Co se týče roku zalesnění, u ploch na bývalé orné půdě se jednalo o roky 2001, 2005, 2006. U ploch v lese se jednalo o roky 2001, 2004, 2005, 2006. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit vliv nelesního pozemku na růst stromků. Jednalo se především o porovnávaní veličin zjištěných měřením, a to na dvou plochách, podle účelu dřívějšího využití. Byly to tedy plochy na zemědělské půdě a na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Veličiny, které jsme měřili a posuzovali: Výška nadzemní části, poslední přírůst, průměr kořenového krčku, vitalita, tvar kmene, počet větví, poškození, velikost listů (jehlic), dřevina, expozice, rok zalesnění a ztráty.

Z měření a porovnávání vyplynuly tyto skutečnosti:


V případě výšky nadzemní části jsem zjistila, že v případě buku a jedle nemá vliv dřívější využití půdy. V případě smrku je růst větší na bývalé orné půdě.
V případě měření posledního přírůstu z výsledků vyplynulo, že dřeviny smrk a jedle, lépe odrůstají na bývalé orné půdě, zatímco buk není ovlivněn původním využitím půdy.
Průměr kořenového krčku u buku není ovlivněn dřívějším využitím půdy. U smrku a jedle je výsledek vyšší na bývalé orné půdě.
U veličiny vitalita, nemá v případě smrku vliv dřívější využití půdy. V případě dřevin buku a jedle, na lesní půdě tyto dřeviny odrůstají lépe.
Tvar kmene a počet větví je z velké části ovlivněn škodami zvěří.

57


Listy a jehlice jsou v případě jedle větší na lesní půdě. Na ostatní dřeviny nemá původní využití půdy vliv.
Zatímco ztráty v lese jsou u všech dřevin nulové, na bývalé orné půdě dosahují až 40%.

Na závěr této práce mohu všechny výsledky shrnout v jeden a to ten, že v průměru nemá na stromy vliv původ využívání půdy. Na zkusných plochách, na bývalé zemědělské půdě, byly některé veličiny lepší, než na půdě lesní. Jiné zase horší. Možný vliv má pouze expozice a žádoucí zastínění (v případě jedle). Tímto zjištěním bych doporučovala brát ve velké míře ohledy na ekologické nároky určitých dřevin.

58

8. SUMMARY The theme foresting of agriculture soil, which I compiled is about comparing of growing specis wood on former agriculture soils and in the forest. The measured area is situated in cadastral office Skalka near to Česká Metuje. Land area is about 69,47 hectare. One part is forested agriculture soil and the second one is forested grass stand. I compared tentative surfaces on spine and with southeasterly, easterly and northeasterly expozition, which are located on former agriculture soil and surfaces on lowland and with southeasterly and westerly expozition in forest. In 2001, 2005, 2006 the former agriculture soils were forested and in 2001, 2004, 2005, 2006 the surfaces in forest. The goal of this measuring is to compare influence non-forest area on growing of trees. It is especialy about comparing of quantities, which were measured on two areas, from different former use. It were areas on aagriculture soils and on ares which were earmarked for forest. Quantities, which were measured and viewed: hight of overhead parts, last increase, average of root’s neck, vitality, form of trunk, number of branches, damages, size of leafs (pins), type of wood, expozition, year of foresting and lossing.

The results from measuring and comparing:

-

In case of hight of overhead parts I find out, that on growing of beech and fir last useing of area hasn’t influnce. In case of spruce the growing is better on former agriculture soil.

-

In case of measuring last increase is clear that spruce and fir are growing better on former agriculture soil, beech is not inluenced in that case.

-

In case of average of root’s neck, a beech is not influenced by former useing. But a spruce and a fir is better on former agriculture soil.

-

Quantity vitality, in case of spruce has not former useing not influence. In case of beech and fir they are growing better on forest area.

-

Form of trunk and number of branches are influenced by animal damages.

59

-

Leafs and pins are in case of fir bigger on forest areas. In other wood species the former useing has not influnce.

-

While the losses in forest are null on former agriculture soil are about 40%.

At the end I can compile all results in one. In average the former useing of soils has not influnce on growing of trees. On tentative surfaces at former agriculture soils were some quantities beter than on forest soil, some were worse. Possible influnce has just expozition and desirable covering (in case of fir). By this result I would recommend to consult more ecological pretension of some wood species.

60

9. POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY AMANN, G., 1997. Stromy a keře lesa. Vimperk, Nakladatelství J. Steinbrener, 228 s. ČERNÝ, Z., LOKVENC, T., NERUDA, J., 1995. Zalesňování nelesních půd. 1. vyd. Praha, Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 55 s. ISBN 807105-093-8. KADAVÝ, J., KNEIFL, M., KNOTT, R., 2007. Nízký les na nelesních půdáchalternativa pro budoucnost. In Obnova lesního prostředí při zalesňování nelesních a degradovaných půd, Sborník z konference Kostelec nad Černými lesy, Praha, ČZU, s. 63-70. KŘÍSTEK, Š., ŽÁRNÍK, M., 2007, 86, č. 12, s. 772. MADĚRA, P., ÚRADNÍČEK, L., 2001. Dřeviny České republiky. Písek, Matice lesnická, 333 s. ISBN 80-86271-09-9. MINISTERSTVO PRO MÍSTÍ ROZVOJ, 2006. Integrovaný operační program pro budoucí programovací období 2007-2013 [online]. Citováno 15. 3. 2009. Dostupné na World Wide Web: <eia.cenia.cz/sea/download.php?id=MZP043K&field=oznameni>. MUSIL, I., HAMERNÍK, J., 2007. Jehličnaté dřeviny-Lesnická dendrologie 1. Praha, Academia, 352 s. ISBN 978-80-200-1567-9. ŠPULÁK, O., 2006. Příspěvek k historii zalesňování zemědělských půd v České republice. In Zalesňování zemědělských půd, výzva pro lesnický sektor, Sborník referátů, Kostelec nad Černými lesy, Praha ČZU, s. 15-23. VACEK, S., MIKESKA, M., PODRÁZSKÝ, V., MALÍK, V., 2006. Strategie zalesňování pozemků určených k plnění funkcí lesa. In Zalesňování zemědělských půd, výzva pro lesnický sektor, Sborník referátů, Kostelec nad Černými lesy, Praha ČZU, s. 15-23. ÚRADNÍČEK, L., CHMELAŘ, J., 1995. Dendrologie lesnická 1. část, Jehličnany, skripta, MZLU v Brně, ISBN 80-7157-162-8. Česká lesnická akademie Trutnov. Klimatologie [online] citováno 13. 3. 2009. Dostupné na Word Wide Web: http://www.slstrutnov.cz/download/20072008/spichal/nlp/klimatologie.pdf

61

PROJEKTY: Projekt zalesnění, ochrany kultur a zřizování nových oplocenek, 2001. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Výzkumná stanice Opočno. Projekt zalesnění zemědělských pozemků v k.ú. Skalka etapy IV., V., VI., 2003. Zpracovatel Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Projekt zalesnění zemědělských pozemků v k.ú. Skalka, etapa VI.A, 2005. Zpracovatel Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Lesní hospodářský plán-textová část, LHC Skalka. Zpracovatel Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.

62

10. PŘÍLOHA

Fotografie č. 1: Plocha B-BK-JV-2005

Fotografie č. 2: Plocha A-BK-Hřbet-2005

63

Fotografie č. 3: Plocha G-BK-SV-2005

Fotografie č. 4: Plochy V-BK-SV-2006 a W-SM-SV-2006

64