Číslo 17/2013
ZŠ Vysoké nad Jizerou
Úspěšní sportovci z Dětských olympijských her v Turnově (P. Štěpánek, M. Karbanová, E. Lukešová)
1
Obsah Kam se chystáme Proběhlé akce Tvorba Žáků Perličky z lavic Oznámení o divadle
Naše tablo (téma sport)
Úvodem Jako každým rokem my deváťáci opouštíme základní školu.Určitě Vám budeme chybět,takže zde je stručný přehled kam se chystáme. Také Majdě Šlaufové hodně úspěchů na osmileteém gymnáziu v Semilech. Pavel David Marek Dolenský Kristýna Flanderková Václav Holý Lucie Chlumová Kryštof Kouble Jiří Kučera Vít Mareš Karol Moržološ Kristýna Rydvalová Kristýna Sirotková Jan Štěpánek Pavel Štěpánek Anna Vránová
OHS Turnov – nástrojař ISŠ Semily – elektrikář OHS Turnov – optik ČLA Trutnov – lesnictví GIO Semily ISŠ Vysoké nad Jizerou – autotronik SOŠ Kateřinky – záchranářství SOŠ Liberec – informační technologie ISŠ Vysoké nad Jizerou - autotronik OHS Turnov – hotelnictví GIO Semily ČLA Trutnov – mechanizace a služby ČLA Trutnov – lesnictví PRAK Liberec – mezinárodní vztahy
2
Stalo se 1.ÚNORA: Bruslení v Lomnici n.P. 7.ÚNORA: Divadelní představení Kouzelné jablíčko 20.ÚNORA: Okrskové kolo florbal 21.ÚNORA: Družinový karneval 23.ÚNORA: Školní slalom 1.BŘEZNA: Lyžařský výcvik 7. Třída 21.BŘEZNA: Běh na lyžích 27.BŘEZNA: Projekt Hanč a Vrbata 27.BŘEZNA: Veselé zoubky 18.DUBNA: Patříme k sobě 22.DUBNA: Den Země 10.KVĚTNA: Putování po Horních Štěpanicích 15.KVĚTNA: Pohár Rozhlasu Turnov 31.KVĚTNA: Sbírka Šance 14.ČERVNA:Dětské olympijské hry
Sportovní akce Bruslení v Lomnici nad Popelkou Několik žáků z různých tříd jelo s p.učitelem Hyšplerem na Zimním stadionu v Lomnici nad Popelkou.Akce byla dobrovolná.
3
Okrskové kolo florbal
Po výkonu (1. místo) zasloužená svačinka
Školní závody Jako každoročně i letos proběhly lyžařské školní závody.Skládaly se ze dvou disciplín - ze slalomu a běhu na lyžích. Slalom Mladší žákyně 1. místo 2. místo 3. místo
Anna Patočková Tereza Duštírová Míša Parkánová Mladší žáci
1. místo 2. místo 3. místo
Petr Flossel Marek Šikola Jan Černohorský Starší žákyně
1. místo 2. místo 3. místo
Natálka Peterková Anežka Matoušková Míša Pohořalá
4
Starší žáci 1. místo
Jindřich Šikola
2. místo
Petr Havlíček Nejstarší žákyně
1. místo 2. místo
Iva Marková Kristýna Rydvalová Nejstarší žáci
1. místo 2. místo
Václav Holý Pavel Štěpánek Běh na lyžích
1. místo
Nejmladší žákyně Adéla Ďoubalíková Nejmladší žáci
1. místo 2. místo 3. místo
Václav Šlauf Marek Šikola Jan Černohorský Mladší žákyně
1. místo
Magdalena Šlaufová
Mladší žáci 1. místo 2. místo
Jindřich Šikola Petr Havlíček Starší žákyně
1. místo
Eliška Lukešová Starší žáci
1. místo
Jan Kučera
2. místo
Ondřej Zeman
5
Nejstarší žákyně 1. místo
Kristýna Rydvalová
2. místo
Michala Hnyková
3. místo
Karolína Lacinová Nejstarší žáci
1. místo 2. místo 3. místo
Pavel Štěpánek Václav Holý Jan Štěpánek
Pohár Rozhlasu Turnov Jako každý rok se žáci zúčastnili Poháru Rozhlasu v Turnově. Za zmínku stojí, že mladší děvčata skončila na krásném 4. místě. Bylo krásné počasí, což byla v té pokročilé jarní době opravdová zvláštnost. Na těchto závodech jsme poněkud limitováni počtem žáků naší školy, je nás málo, a přesto jsme zařazeni do kategorie městských škol (např. Turnov, Semily, Lomnice). Tam se jim to z toho množství vybírá!
6
Hasík 6. a 2. třída navštívila základnu hasičského záchranného sboruv Semilech.
Dětské olympijské hry Běh na 60 metrů 1. místo Eliška Lukešová Vrh koulí a hod míčkem 2. místo Marie Karbanová Běh 1 500 2. místo Pavel Štěpánek
7
Divadelní představení Kouzelné jablíčko V úterý 7. 2. 2013 navštívili žáci 1. stupně naší školy společně se školkou divadelní představení „Kouzelné jablíčko“ , moderní činoherní pohádku I. Šormana, která byla inspirována Ladovými Nezbednými pohádkami. Jde o příběh nezbedné princezny, moudrého dědečka a hloupého Honzy, který k rozumu přišel. Účinkovali profesionální herci Divadla Neklid z Prahy. Hned od začátku představení herci své malé diváky upoutali. Ochotně pomáhali línému Honzovi s úkoly od kouzelného dědečka. Díky tomu, že drželi Honzovi palce, zapojily se i starší děti a našeptávaly mu (či spíše nadšeně na něj křičely) rady, jak princeznu zbavit rohů, přičarovaných za trest dědečkem. Nejvíce byly děti nadšeny z Honzíkových gymnastických kreací - chození po rukách. Kromě toho také žongloval s kouzelnými jablíčky a radostí dělal salta. I když dědeček s princeznou úspěch měli, jednoznačnou hvězdou představení byl Honza v podání Petra Srny. Naproti tomu se vousy dědečka a králova koruna moc nelíbily, protože nepůsobily věrohodně. „Školkáčky“ a školáky do 4. třídy pohádka vysloveně nadchla. „Pro nás to už nebylo, spíše pro malé děti“, říkají kritičtí páťáci. I přes to se ve třídě našli tací, od kterých zaznělo slůvko chvály. Již zmíněný Petr Srna je rodák z Vysokého nad Jizerou. Navštěvoval naši základní školu. Proto jsme ho „zatáhly“ do kumbálu a tam ho vyzpovídaly.„Jako malej jsem byl pěknej rošťák. Měl jsem spousty poznámek na mou hyperaktivitu a mamka s taťkou chodili z rodičovských schůzek hodně rozčarovaní“. Opak se stal naštěstí pravdou. Mladý Petr je muž mnoha profesí. Moderuje v rádiu a v televizi, hraje mnoho představení jak divadelních, tak televizních, například s Bolkem Polívkou, Simonou Stašovou, nebo Svatoplukem Skopalem. Dále učí managery velkých firem prezentačním dovednostem a také školí pro MŠMT. „Snažím se vyhýbat takovým těm nekonečným seriálům, i když v proslulé Ordinaci v růžové zahradě jsem si párkrát zahrál“. Na otázku, jestli je vůbec někdy doma, odpověděl: „Moc ne, spím cca 5 hodin denně. Mně to v podstatě nevadí, jde o zvyk, ale moje přítelkyně z toho není dvakrát nadšená“. Bohužel, děvčata, Péťa je zadaný. A jak vidí svoji budoucnost? „ V této branži nikdy nevíte, co bude za hodinu. Proto dělám tolik věcí najednou. Abych měl alespoň nějakou jistotu“
8
Družinový karneval Tak jako každý rok se konal družinový karneval. I letos se pořádaly různé soutěže a masek bylo požehnaně.
Projekt Hanč a Vrbata Pan učitel Jindra,ačkoliv je to tu jen krátce,se ochotně ujal stého výročí tragické smrti Hanče a Vrbaty.Vyhlásil soutěž mezi žáky o nejlepší shrnutí,které bylo vytištěno na pohled.Nakonec spojil články od několika lidí.
9
Veselé zoubky V 1.třídě se konala zvláštní hodina věnovaná prevenci zubního kazu v rámci projektu Veselé zoubky, kde si děti povídaly, jak správně zuby udržovat a před čím je bránit a o vzniku kazu. Děti dostaly také drobné dárečky.
Zároveň můžete nahlédnout do jedné ze tříd, kde jsou nainstalovány nové interaktivní tabule.
10
Patříme k sobě Dne 18. 4. 2013 jsme se s Karolínou Peterkovou a Míšou Hnykovou zúčastnily benefičního festivalu „Patříme k sobě“. Vystoupení se konalo v divadle Krakonoš ve Vysokém nad Jizerou. Tato akce probíhá na naší škole uţřadu let, ale zapomnětlivým připomínáme, ţe se jedná o koncert tělesně nebo mentálně postiţených a pořádá ji Podkrkonošská společnost přátel dětí zdravotně postiţených Semily uţ 16 let. Přijelo k nám několik skupin dětí z různých koutů České republiky.Nejdříve jsme naše hosty pohostily v naší školní jídelně, kde účinkující a jejich pomocní asistenti dostávali výtečnou večeři (pečené kuřátko potěší jistě kaţdého). Pohoštění se konalo ve čtyři hodiny, aby se všichni mohli jít dostatečně připravit na svá vystoupení. Hosté si u nás vše chválili, s ničím neměli ţádný problém a my byly rády ,ţe jsme na této večeři mohly obsluhovat.Byl to velký záţitek. Samotné představení začínalo od šesti hodin. S Karolínou jsme se přesunuly do divadla uţ jako diváci.Trochu nás zklamal malý počet diváků, protoţe v době, kdy se představení konalo dopoledne pro školy, si pamatujeme plný sál. Průvodní slovo měla herečka Miriam Kantorková, která je také patronkou celého festivalu. Ten se neomezuje jen na toto vystoupení. Koncertů je hned několik v Semilech a okolí a koná se také mnoho doprovodných akcí, například prodejní výstavy výrobků, které vznikají v dílnách stacionářů a sociálních ústavů. Některé jste si mohli koupit i v předsálí divadla Krakonoš.Diváci viděli mnoho pěkných vystoupení, při kterých se zpívalo, tančilo, a dokonce I hrálo na hudební nástroj. Kaţdá skupina představila svoje číslo, které si nacvičila. Dohromady bylo dvanáct vystoupení. Ke starým známým patřil Václav Polívka, který nám zahrál na harmoniku, dále Domov Na Svobodě Číţkovice s westernovým tanečkem a kankánem (pamatujeme si je z loňska), z nedalekého Turnova přijel autista Radek Baţant a zahrál na klávesy, viděli jsme i pohádky – Sněhovou královnu, kterou zahráli hosté z Děčína, a Polámal se mraveneček (Marianum Opava). Diváky vţdy roztleskají taneční kreace na známé písničky – Láska je láska (Domov Na zámku, Bystré), Holky z naší školky (Stacionář Cesta Náchod) a Ředitel autobusu v podání Stacionáře sv.Františka z Rychnova nad Kněţnou. A nesmíme zapomenout ani na účinkující z České Lípy a jejich Gangmanstyle.A všichni v hledišti jsme tyto lidi velice obdivovali za to, co dokáţou. I se svým postiţením. Jsou to človíčkové jako my, jen musí vynaloţit na vše mnohem vice úsilí a energie a zato jim patři I vydatný potlesk. Věříme, ţe tato akce se letos opět líbila, a doufáme, ţe i příští rok budeme mít příleţitost se programu zase zúčastnit. Text Lucie Pastorková, 8. třída, foto K. Čermák
Den Země Dne 23. dubna se na naší škole uskutečnil interaktivní program pro ţáky od 3. do 9. třídy pod názvem OBOJŢIVELNÍCI VE ŠKOLE. Akce probíhala pod vedením lektorek Lenky Zadrobilové ze Správy CHKO Jizerské hory a Věry Malátkové, vedoucí záchranné stanice pro handicapované ţivočichy v ČeskéTřebové.Program byl rozdělen na jednotlivé bloky s jednodušší variantou pro ţáky 3. aţ 5. třídy a s rozsáhlejší variantou pro ţáky 6. aţ 9. třídy.
11
Putování po Horních Štěpanicích Jak jsme putovali po Horních Štěpanicích. Za krásného sluníčkového počasí jsme 1O. 5. 2013hned po ránu vyrazili od naší školy z Vysokého nad Jizerou na poznávací exkurzi do lokality Horní Štěpanice. Naše první zastávka byla historická a dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí o kostele Nejsvětější Trojice, kam jsme se svolením pana faráře měli moţnost nahlédnout a seznámit se s minulostí kostela, hradu a celé obce.Odtud jsme se pomalu spouštěli „Kopcem“ dolů a začali s monitorováním organismů, které se zde vyskytují, takţe v tu chvíli se stala horská příroda naší „učebnou“.K našemu údivu, ţe ještě existuje nenarušený kousek původního lesa, jsme v jeho spodních patrech objevili a pomocí atlasů určili téměř 3O druhů cévnatých rostlin a nad nimi 1O druhů dřevin.Z těch nejzajímavějších jmenujme plicník lékařský, sasanku pryskyřníkovitou, zběhovec plazivý, hrachor jarní, podbílek šupinatý a mařinku vonnou. Soupis rostlin jsme zakončili u Kapličky, kde jsme se občerstvili vodou z vápencových skal, která sem přitéká. Z dřevin nás nejvíce zaujaly obrovité kmeny buků, které nás doprovázely aţ ke zřícenině Štěpanického hradu. Zde jsme v porostech keřů a stromů objevili dokonce chráněnou kapradinu ţebrovici různolistou. U impozantních zdí hradu jsme si představovali, jak se uvnitř asi před několika stoletími ţilo.Naše botanické pozorování bylo naprosto dokonalé a velice obohatilo naše vědomosti z tohoto oboru biologie. Pro přiblíţení naší akce nabízíme fotky, které jsme tady pořídili. Stoupání od zříceniny hradu na „Skalku“ bylo trochu náročnější, ale pohled, který se před námi objevil, byl neopakovatelný – kopec Pilousek, dominantní Ţalý, obec Mrklov, v údolí Dolní Štěpanice, Hrabačov i Jilemnice.Zabrousili jsme také do etnografie a zblízka se seznámili s horskou architekturou původních roubených chalup.Pak následovala občerstvovací stanice v chalupě č. 11, kde bydlí naše třídní.Ještě jsme to nevzdali a pokračovali aţ na „Vrcha“, odkud jsme viděli Kotel a celý vnitřní hřbet Krkonoš, obce kolem údolí Jizerky, ale v dáli Vysoké nad Jizerou.Co se týká fauny, viděli jsme mnoho druhů ptáků – nejvíc pěnkavy, kosy a sýkory, strakapouda, ale i několik motýlů a brouků.Nakonec jsme seběhli k parkovišti u kostela a plni nádherných záţitků a získaných vědomostí a nových informací jsme odjíţděli směrem k Vysokému nad Jizerou. 6. třída ZŠ Vysoké nad Jizerou a třídní Jarka Haklová.
Sbírka Šance Sbírka na děti,které opouští dětský domov a musí se postavit na vlastní nohy.Děvčata z 9.třídy( LuckaChlumová a Kristýna Sirotková) vybrala 1478 korun.
12
Divadlo 20.června se 5. až 9. třída vypravila do Krakonoše na divadelní představení Legenda V+W aneb Příběh Osvobozeného divadla. Herci zpívali dodnes známé písničky a zahráli nám ukázky z několika nejznámějších her, které ovšem prokládali narážkami na současnost, ale i přímo na situaci v hledišti, takže zapojili do dění i diváky.Igor Svaček si užil svých pět minut slávy na prknech, jež znamenají svět, jako náhradní odsouzenec k smrti (viz foto) a Kristýna Rydvalová se stala krásným, zbožňovaným, ale nedostupným idolem.
Malé děti viděly představení o Emilu Holubovi a jeho afrických cestách – Africká pohádka aneb Podivuhodná dobrodružství doktora Holuba. PS. Vzkaz hercům – bylo to fajn, ale trochu jste si to pokazili tím, jak jste oslovovali nás. NEJSME ŽÁDNÍ BLBEČCI!!!!
Výlet 8. třídy (Čtení NEVHODNÉ pro dospělé, zvláště pro učitele!)
Stálo to za to? aneb Jak 8. třída pěstovala vodní turistiku
Jaký byl původní plán? Z Vysokého nad Jizerou odjet autobusem přes Semily na Malou Skálu a z ní na lodičkách do campu Zrcadlová koza, poklidně tam přespat a následně jsme šťastní a zároveň unavení měli odjet z Turnova domů. Vše vypadalo důkladně a přesně naplánované. Zdání klame! Říkávala to babička a měla pravdu! To bychom totiž nebyli my, aby se nám něco nezamotalo. Zprvu nám naše paní řiditelka „zatrhla“ lodičky kvůli bezpečnosti a místo nich dala rafty, které působí nudně a také jsou. Jenomže smířit jsme se s tím museli.Vyrazili jsme a ejhle! Stojíme na autobusovém nádraží, autobus už už chce vyjet a … „Kde je Jarouš a Lucka?! Měli tady být!“ Kouknu doprava, doleva. Najednou spatřím upocenou udýchanou postavu, která nese cosi většího než ona sama. Po chvíli si všímám, že nějakou druhou, mohutnější postavičku „komanduje“. Je to Lucka! A Jára s krosnami. Tak tak to stihli. Náš propracovaný plán mohl pokračovat. Nalodění bylo vskutku zajímavé. Ledová voda řezala jako žiletky. Vzhledem k tomu, že jsem se „procpala“ do lodě s šikovnými hochy, nemuseli jsme z lodě později ani vylézat. Díky Bohu! Ani bych bývala nebyla mokrá, avšak hrátky a naschvály v podobě stříkání vodou, strkání se a blokování lodí byly nemilosrdné a nikoho sprška vody neminula. Kolem 12. hodiny jsme se vylodili a vítězství pomyslné soutěže „Kdo tam bude dřív“ mě zahřálo u srdéčka. Jak já ráda vyhrávám! V tu chvíli se spustil prudký déšť. Naštěstí se nás majiteli campu zželelo a nechal nás až do deseti večer 13
uvnitř restaurace u kamen, kde se sušili naše zapáchající boty. Ano, proseděli jsme výlet v hospodě. Déšť pomalu,ale jistě ustával,ti slabší z nás odpadli a opustili stanoviště,avšak my pokračovali dál! Už se nás pokoušela polapit nuda. Neúspěšně. Koupání v Jizeře nás zaručené probralo. Musím tedy říci,že se srdce na chvíli zastaví,když se jeden rozeběhne do tekoucí mrazničky. Posléze nabití energií jsme šli hrát. Vlastně ani nevím, jak to nazvat. Něco mezi plážovým volejbalem,házenou a ragby.Padla 10. hodina večerní, a co na mě vykouklo ze stanu, se mi rozhodně nelíbilo. Roztomilá, úhledně vytvarovaná loužička vody objímající mé dříve suché věci. Rozhodla jsem se přespat u holek. To nebyl dobrý nápad. Moji dietu totálně zbouraly řízky o jedenácté! V noci se k nám přivalili kluci, takže po chvíli se stan pro 2 proměnil na stan pro 9 osob. Tedy spíš skleník. Chtěla jsem spát, byla jsem unavená a pořád se na mě někdo lepil! Jak já znervózněla. Když se mi konečně podařilo usnout, probrala mě mrazivá, naštvaná věta: „A VEN!“ Pak jen Jaroušek smutně zaúpěl: „ Já první nejdu! Já se bojím!!!!“ Po pár minutách přemisťování byl konečně klid. Ráno s námi „Hýša“ nemluvil a byl dotčen. Na jednu stranu se mu nedivím. I tak v nás zůstala kapka dobré nálady na to, abychom Igorovi a Michalovi odkolíkovali stan a váleli s nimi sudy. Cesta domů utíkala velmi rychle. Domů jsem dorazila špinavá a mokrá, ale naprosto spokojená. STÁLO TO ZA TO! (Lucie Chlumová, 9. třída)
Výlet 7. třídy na Malou Skálu
7. třída měla také jako hlavní náplň výletu vodní turistiku, museli ho o týden odložit, protože v republice byl kvůli povodním vyhlášen stav nouze, takže splavovat řeku v takové situaci bylo krajně nevhodné. Výlet se ale povedl, věnovali se i jiným sportům a podívali se na Hrubý Rohozec.
Výlet 4. třída zoo Liberec
14
Výlet 5. třída – Ještěd Tak tady to byla turistika v té nejčistší podobě. Pěkně po svých- výchozí bod Ještěd, potom Javorník, Pláně, poctivých 15 kilometrů. Na páťáky velice slušný výkon! Zpestřením byla samozřejmě cesta lanovkou, která vyvezla výletníky na Ještěd.
Výlet 6. třída – planetárium v Hradci Králové, Hrádek u Nechanic, Kuks
15
Dopis vodě (příspěvek do soutěže v psaní dopisů, kterou vyhlašuje Česká pošta, tento už se nestihl odeslat) Vážení lidé, nemohu pochopit Vaše jednání vůči mně. Co jsem vám tak strašného provedla, že mě naprosto záměrně ubližujete a pomalu, ale jistě vedete do záhuby? Klidným tempem si tak proplouvám Šumavou. Šinu si to na sever a tu už najednou ocitám na hranici Prahy. Nikdy se snad dostatečně neukojím pohledem na přenádherné památky, které tu stojí už stovky let. Byla jsem u toho, když se to vše budovalo, moc dobře vím, co to dalo práce, a spousta lidí za stavbu položila i to nejcennější - život sám. O to více jsem znechucena z dnešní situace. Stalo se to minulý týden, což už byla poslední kapka na můj mlýn. Nostalgicky se kochám a vzpomínám, jak to tu vše bývalo jiné, a přeci stejně krásné, už už se blížím ke Karlovu mostu, na který jsem se těšila ze všeho nejvíce , a už jsem tady! Už se začínám dotýkat špičkami prstů pilíře té honosné stavby. A tu se z nenadání vynoří jakési individuum v kapuci a začne sprejem znehodnocovat jednu z nejkrásnějších staveb Prahy. A co víc! Ta plechovka mi ve finále přistála přímo na hladině! Takový vrchol! Jako kdyby nestačilo, že když připlavu do Německa, lijí do mě všelijaké splašky, v zimě mě ládují slaným sněhem a pak musím v tomhle stavu vplout do už tak znečištěného severního moře. A oni ještě po mě budou házet plechovky!!! Uvědomujete si Vy vůbec, že když ničíte své okolí, památky, lesy, rostlinstvo, zvěř a vody, ničíte tím i sebe? Víte vy vůbec, že nejvíce ze všeho ubližujete právě sobě? Abyste věděli, jste pěkně zaslepení a zahledění sami do sebe , jste sobečtí a naprosto záměrně přehlížíte zásadní věci. Račte si to už konečně uvědomit. Pokud otevřete očí a vzpamatujete se, uvidíte, že mám pravdu. Loučím se a doufám, že nám vše bude lépe. Šumava 30. 3. 2013 Vaše řeka Vltava (autorka: Lucie Chlumová, 9. třída)
Pohádky Proč je nebe modré? Zpočátku bylo nebe nas světem žluté, ale bohu se nelíbilo, že jeho nádherný výtvor slunce není vidět, a tak se rozhodl, že barvu oblak změní na bílo. Nejdříve se mu to líbilo, jenomže když nastala noc, nebyl zase vidět měsíc. Zamyslel se, a jak tak přemýšlel a chodil sem a tam, dostal se až k nebeským schodům na zem. Ale byl tak silně zamyšlený, že si schodů nevšiml,“bum“ , zakopl a spadl na dolů. Když se zvedl, řekl si, že bílé nebe nepůjde. Vrátil se zpět do oblak a rozhodl se, že bude barvy jednoduše zkoušet jednu barvu po druhé. Začal červenou, ale ta mu připomínala peklo a on je přeci v nebi. Hnědá mu zase přišla příliš obyčejná. Zelená ho také napadla a vyzkoušel ji, problém byl v tom, že nerozeznal pozemské louky od nebes a často se mu stávalo, že nevěděl, kde vlastně je. Řekl si, že si musí odpočinout. Pustil se do své záliby malování obrazů, připravil si své věci a vydal se nad mraky, oblohu a začal malovat svůj obličej. Naneštěstí byl tak nervozní, že si rukou omylem strčil do obrazu. Obraz spadl a převrhl barvy. Ty se roztekly a obarvily oblaka. Modrá barva obarvila skoro celá nebesa. Trochu se rozteklo i bílé a tak navíc vznikly mraky. Bůh si řekl, že takhle to vypadá moc hezky a vyzkoušel to. Přes den bylo vidět slunce, a když přišla noc, byl vidět i měsíc. A proto je nebe modré a ne jiné. Lukáš Ceplický
PROČ MÁ HLEMÝŽĎ DOMEČEK ZE SKOŘÁPKY Byl jednou jeden šneček Eda a ten rád cestoval po Evropě. Začal v Itálii a pomalu pokračoval až do Francie. Když skončil den, musel vždy u nějakých svých kamarádů přespat. To ho už nebavilo, a tak si řekl: „Postavím si svůj
16
domeček, ať nemusím nikoho prosit o nocleh.“ Měl být natrvalo, ale takový, aby s ním mohl cestovat a vždy na noc se do něho směl schovat. Druhý den se rozhodl, že si vyrobí domeček ze dřeva, a aby mu držel, tak si ho svázal trávou. Večer si do něho lehl, ale vše bylo hranaté a navíc tvrdé. Najednou v noci slyšel, jak prší, v tu chvíli se začal jeho domek i s ním pohybovat a naklánět , až se překulil úplně. Ráno, když se probudil, byl celý jeho domeček rozbitý. Ještě ten den začal dělat nový. Rozhodl se, že ho udělá z betonu. Další den začal pracovat a ještě večer s ním byl hotov. Na noc si do něho lehl a byl moc pohodlný. Ráno se rozhodl, že půjde prozkoumat Paříž, ale nedoplazil se ani jeden metr a už byl tak unavený. Řekl si: „ Takhle to teda nepůjde,“ a sundal to svoje obydlí, ale neměl tak žádné, a proto byl smutný a naštvaný na sebe, že si ještě nevyrobil nic kvalitního, trvanlivého, ale přitom lehkého a pohodlného. Jak šel po ulici, najednou zahlídne skořápku od vajíčka a pomyslí si: „To by se to dalo nějak využít na ten domeček.“ Vezme si ji a v trávě přemýšlí, jak si ji nasadit, aby mu do ní nepršelo. Nakonec se mu to podařilo a zkusil v ní spát. Ráno zjistil, že to bylo moc fajn a ponechal si ji. Přestože skořápka nebyla dokonale vytvarovaná, časem dorostla do dnešní podoby a je z ní krásná ulita, kterou nosí šneci pořád. Eliška Holá Proč je baba Jaga zlá? Z devatero řekami, za devatero lesy žila baba Jaga, která byla dost zlá na lidi, hlavně na děti. Zavírala je do klece a vykrmovala je. Když byly hodně vykrmené, pustila je na svobodu, ale proč???? Měla radost, když je viděla tak pěkně kulaťoučké. Ona je totiž vůbec nejedla, jak to známe z jiných pohádek. Jednoho dne byla ale strašně dopálená a koho chytila, toho chtěla upéct. Proč byla najednou tak zlá?? Protože si něco píchla do nohy a strašně jí to bolelo, a tak byla jako ostatní čarodějnice. Jedno dítě, byl to princ Petr, ten na to přišel, co se jí stalo, a šel za ní. Vyndal jí střep, bábě se ulevilo a hned na něho byla hodná. On ji vzal k sobě na zámek, že se o ni postará. Ale tam ji někdo pomluvil, a tak rozčileně odešla a princ o tom vůbec nevěděl. Když princ Petr přijel za 4 roky na návštěvu, málem skončil na pekáči.Od té doby jsou všechny baby Jagy v pohádkách zlé. Kristina Holcová Proč se Londýn jmenuje Londýn. Kdysi byli v Anglii Keltové. Poblíž Temže žili dva kamarádi Dean a Lonny, chtěli mít firmu na umělou kůži. Byli totiž vegetariáni a zabíjení zvířat se vyhýbali. Jednoho dne se objevila nová móda - copy.Lonnymu došlo, že jako se dělají copy, daly by se dělat i umělé kůže. Zkoušel to ze všeho možného, ale na kůži to nemělo. Když to uviděl Dean, něco ho napadlo. Vzal vrbové proutí a udělal první botu a pak druhou. Jak pletl rychle, nevšiml si, že se mu tam vytvořily tři pruhy. Rozhodli se, že to bude na každé botě. Těmto botám říkali Londýny. Založili osadu, kde se takové boty nosily. Osada se jmenovala Londýn. V roce 1066 přišli Normani a název bot změnily na Adidas. Tak to zůstalo až dodnes. Martin Králík
Proč má ovce vlnu Před dávnými časy byly ovce bez vlny. A tak jeden pastýř rozhodl, že jim tu vlnu sežene. Jenomže nevěděl, kde hledat. A tak hledal, hledal po celém světě, až jednoho dne přišel k divné skále, bylo to peklo. A v něm uviděl, že čert tu nosí kožichy z buvolí vlny. Zalíbilo se mu to a poprosil o ně. Ale čerti nechtěli dát kožichy zadarmo. První úkol pro pastýře byl vyhrát karty nad jedním velmi zkušeným čertem. Ještě dobře že Janek karty uměl líp, a proto zvítězil . Druhý úkol byl zachránit jehně ze spárů ohnivých psů,ale protože Janek měl velikou sílu, zachránil ho. Třetí úkol byl rozeznat oblíbenou ovečku od ostatních úplně stejných, ale naštěstí měla jeho ovečka za uchem malý čtyřlístek, který jí dal Janek, a tak ji poznal. Protože vyhrál nad peklem vlnu, nosí ji od těch dob ovce. Adam Stodola
17
PROČ KOHOUT KOKRHÁ? Kdysi dávno, když kohouti ještě nekokrhali,žil byl velký čaroděj. A tomu se strašně líbila krásná princezna, proto se jednoho dne rozhodl, že ji požádá o ruku. Jenže opomněl, že je kouzelník, a proto jen se přiblížil k hradu, hned ho začali zahánět a střílet na něj z luků. Kouzelník utekl, všichni s radovali ,jenže nevěděli, že kouzelník je mocný. Zatímco se veselili, kouzelník připravil lektvar, který měl celé slunce začernit. A tak jednoho dne kouzelník nečekaně toto kouzlo použil a za chvilku byla všude tma.V té tmě nebylo vidět ani na konečky prstů, jaká byla černočerná.Všude začala vládnout panika, lidi si už mysle, že jsou ztraceni. A čas plynul a plynul a královi rádci mysleli a mysleli a po pěti letech pěti měsících a pěti dnech je něco napadlo. Šli za králem a řekli mu: „ Pane králi, mysleli jsme a napadlo nás,že k čemu je vlastně kohout? Vypadá tak bojovně,má hřeben a ostruhy, neplatil by na kouzelníka on?“ Pan král se zamyslel a řekl : „Nevím, přineste mi jednoho, zeptáme se ho.“ Když přinesli kohouta do velkého sálu, pan král už tam čekal a ptal se kohouta, k čemu jim je, a z kohouta vyšel jen divný zvuk. Znova se pan král tázal, ale kohout znova to samé. Když to nešlo ani potřetí, pan král se rozčílil a křikl: „Hoďte ho z okna!“ Jen se rádci přiblížili k oknu, kohout zakokrhal a najednou se rozjasnilo slunce a vesele bliklo do oken. Král zavolal : „Dost, už vím, k čemu je ten tvor dobrý! Probouzí slunce, pusťte ho ven.“ A od té doby kohouti kokrhají každé ráno aby probudili slunce. A co se stalo s čarodějem, to nikdo dodnes neví. Ondřej Zeman PROČ MÁ TUČNÁK KABÁTEK? M.Balatková Na jižním pólu žili tučňáci.Žilo jich tam moc a moc a možná ještě více, ale my si vybrali příběh právě jednoho z nich – tučňáka Lojzíka. V té době byli všichni tučňáčci jenom bílí, často splývali se sněhem, a byli i tak lépe uchráněni před predátory. Ale mělo to i nevýhody, každým rokem umrzlo několik malých i velkých tučňáčků, kteří zůstali na ledových pláních sami bez pomoci a nikdo je nenašel. Až jednoho mrazivého dne dostal Lojzík nápad:„Uděláme velký chumel a budeme se k sobě mačkat, tak se zahřejeme a bude nám lépe“. Mnoho tučňáků s tímto návrhem souhlasilo. Asi týden to tahle fungovalo, až si jeden tučňák začal stěžovat, že když se jde najíst sám, je mu stejně zima. Lojzík se na chvíli zamyslel a poté řekl: „Zavolám svému bratranci do zoologické zahrady do Prahy,je študovaný, zná svět,ten nám něco určitě poradí,“ a šel si zavolat. Když se vrátil k ostatním, jenom se usmíval a nechtěl jim nic říct. Za dva dny přišla zásilka, byla to veliká krabice. Když jí tučňáci otevřeli, našli v ní dopis, černou sametovou látku a nějaký zvláštní stroj. Lojzík si přečetl dopis a hned věděl, co dělat. Všem vysvětlil, že ta zvláštní věc je šicí stroj, a popsal, co se s ním dělá. A aby to opravdu všichni dobře pochopili, zastrčil přívodní šňůru do zamrzlé zásuvky a začal šít. Když ušil prvních deset kabátků,byla slyšet jenom chvála, a tak šil a šil a začalo ho to i bavit. Napsal bratranci, jak se mu na pólu v novém zaměstnání daří, kolik už má učedníků a jak jsou všichni spokojeni. A od té doby nosí tučňáci kabátek. A až jednou pojedete na jižní pól, vzpomeňte si na tento příběh. (všichni autoři jsou ze 6. třídy) I nadále pokračuje celoroční projekt věnovaný Cyrilu a Metoději. V rámci výtvarné soutěže byly na Velehrad odeslány následující práce)
18
J.Boch 5.třída
K.Dolenská 3.třída
19
S.Parkanová 3,třída
Perličky z lavic Národní obrození probíhalo od pol. 17 století do začátku 18. a cílem bylo osvobodit Českou republiku od Rakouska-Uherska. (9.třída) Zelonohorský a Královédvorský rukopis-oč jde ? Odpověď (9.třída): Rukopisy zfalšované dvěma děvčaty, které předstíraly, že jsou z 10.století. Poučení pro kantora:Piště do zápisu vždy celá jména, ne jen Hanka a Linda (ale Václav Hanka a Josef Linda) Goniometrické funkce - Sinus, Minus, Kosinus,Tangens, Cotangens (9 .třída) Máme 11 slovních druhů a 8 slovních pádů. (9. třída)
20
A závěrem o divadle.. Rádi bychom se také zmínili o divadle, které deváťáci tradičně hrají na konci školního roku. Jistě jste už slyšeli ,že letos tomu tak nebude .Možná jste dokonce četli článek od I.Řehořové ,který nás i učitelský sbor dost překvapil. Nebudeme hrát, to je pravda. Ale ne z důvodu, že bychom to vzdali před bojem ,jak bylo nesprávně a bez našeho vědomí napsáno,ale protože naše snaha o spolupráci s paní knihovnicí jaksi nevyšla. Dokonce jsme i začali zkoušet,,ale věci nebyly tak, jak jsme si řekli, a ani texty nám moc „neseděly do huby“. Naše návrhy na drobné změny byly zamítnuty, a tak někteří spolužáci začali nacvičování bojkotovat. Uznávám, nezachovali jsme se úplně čestně, ale chyba je opravdu na obou stranách. Nebudu zabíhat do detailů , chtěli jsme jen uvést věci na pravou míru a přiblížit veřejnosti náš úhel pohledu. Na konci roku bude, při troše štěstí, náhradní program pro školu. Nezodpovědná devítka.
PŘEJEME VŠEM KRÁSNÉ PRÁZDNINY
21
