31 To 199/2014-1931
Usnesení Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, rozhodl v neveřejném zasedání dne 6. června 2014 v trestní věci odsouzených Ing. , Ing. a o stížnosti zúčastněné osoby LUMEN ENERGETICKÝ DVELOPMENT s.r.o., IČ 28457102, se sídlem České Budějovice, Nemanická 2722, zastoupené advokátem JUDr. Jiřím Terynglem, proti usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 6. května 2014 č.j. 6 T 170/2011 -1911, t a k t o : Podle § 149 odst. 1 písm. a/ tr. řádu se napadené usnesení z r u š u j e a rozhoduje se tak, že se podle § 101 odst. 2 písm. a/ tr. zákoníku společnosti LUMEN ENERGETICKÝ DVELOPMENT s.r.o., IČ 28457102, se sídlem České Budějovice, Nemanická 2722, zastoupené advokátem JUDr. Jiřím Terynglem, z a b í r á částka 1,000.000,- Kč, která je uložena u České národní banky na účtu č. 6015-55048881/0710. Odůvodnění: Napadeným usnesením bylo v trestní věci odsouzených Ing. , Ing. a rozhodnuto tak, že se dle § 101 odst. 1 písm. c/ tr. zákoníku společnosti LUMEN ENERGETICKÝ DVELOPMENT s.r.o., IČ 28457102, se sídlem České Budějovice, Nemanická 2722, zabírá částka 1,000.000,- Kč. Proti tomuto usnesení podala společnost LUMEN ENERGETICKÝ DVELOPMENT s.r.o., IČ 28457102, se sídlem České Budějovice, Nemanická 2722, zastoupená JUDr. Jiřím Terynglem /dále jen stěžovatel/ v zákonné lhůtě stížnost. V odůvodnění stížnosti stěžovatel rozvedl, že odůvodnění napadeného usnesení je velmi stručné, zejména v té části, kde soud prvního stupně rozvádí, z čeho dovozuje, že hotovostní peníze ohrožují bezpečnost lidí nebo majetku, případě společnosti. Odůvodnění napadeného usnesení se zcela míjí s podstatou věci, neboť soud prvního stupně neosvětluje, proč a čím jsou právě peníze nebezpečné majetku, který je třeba chránit. Pokud se ze skončeného trestního řízení vezme za prokázané, že se odsouzení pokusili penězi zúčastněné osoby / ovšem bez jejího vědomí a souhlasu, neboť nic takového z obsahu spisu nebylo zjištěno / podplatit státního úředníka, přičemž bylili by úspěšní, poškodili by dle závěru soudu prvního stupně státní rozpočet neoprávněným čerpáním dotací. Za pomoci peněz zúčastněné osoby tak ohrozili veřejný zájem a státní rozpočet, když k poruše a ke škodlivému následku nedošlo jen proto, že poctivý úředník korupci nahlásil. Stěžovatel však namítá, že ve skutečnosti nešlo o čerpání dotací ze státního rozpočtu, ale o stanovení státem garantované výkupní ceny v roce 2010, když zhruba od poloviny tohoto roku bylo známo, že dojde ke změně cenového rozhodnutí ERU, vydaného
Pokračování
2
31 To 199/2014
na základě zákona č. 265/1991 Sb. Stěžovatel dále rozvádí, že vydání licence nebylo jedinou nezbytnou podmínkou pro získání výkupní ceny za rok 2010. S odkazem na ERU vydané Cenové rozhodnutí č. 4/2009 jasně vyplývá, že pro získání zvýhodněné ceny by FVE musela zahájit provoz a fakticky dodat v tomto příslušném roce, pro který je stanovena zvýhodněná cena, elektřinu do sítě. To se však nestalo, neboť z důkazů obsažených ve spise vyplývá, že předmětná elektrárna nebyla dostavěna, podmínkou pro získání ceny bylo tzv. první paralelní připojení, z něhož by bylo zřejmé, kdy byla elektrárna dostavěna. Úvaha soudu prvního stupně, že obvinění úplatkem jednali k dosažení prospěchu velkého rozsahu a to dokonce na úkor státního rozpočtu, je lichá. Dle závěru stěžovatele tak nehrozil následek uváděný soudem prvního stupně. Stěžovatel v odůvodnění stížnosti konstatuje ustanovení § 101 odst.1 tr. zákoníku, ve vztahu k danému pak příslušnou pasáž z Komentáře k trestnímu zákoníku. Pokud pak soud prvního stupně v dané věci o zabrání rozhodoval dle odst.1 písm.c/ § 101 tr. zákoníku, tak stěžovatel upozorňuje, že je zde rozhodný vztah pouze zabírané věci k projednávanému trestnému činu, když se nevyžaduje, aby věc nebo jiná majetková hodnota náležela pachateli, věc nebo jiná majetková hodnota může náležet komukoliv. Stěžovatel dále rozvádí pojem ohrožuje-li bezpečnost lidí nebo majetku, příslušnou vysvětlující pasáž z komentáře. Dále pak upozorňuje, že na rozdíl od předchozího trestního zákona obsahuje nyní platný trestní zákoník ve vztahu k ukládání ochranných opatření nové ustanovení § 96, stanovící zásadu přiměřenosti ochranného opatření. I když jde o zásadu, která se vztahuje zejména k ochrannému léčení, tak nicméně platí i obecně. Soud prvního stupně se nezabýval tím, zda hrozí nebezpečí dalšího úplatku v téže věci, jinak by dospěl k závěru, že podplácení se vázalo k úzce časově vymezenému období a to konce roku 2010. Vrácením peněz společnosti Lumen Energetický Dvelopment, s.r.o. žádné ohrožení společenského zájmu nehrozí. Soud prvního stupně pak zcela ignoroval, že peníze jako takové nebezpečné ze své podstaty být nemohou, stěžovatel odkazuje na rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. 61/2000, dále pak odkazuje na rozhodnutí publikované ve Sbírce rozhodnutí trestních pod č. 59/1991, když rozhodnutí soudu prvního stupně je se závěry, které vyplývají z citovaných rozhodnutí, v rozporu. Stěžovatel v závěru k výše uvedenému zdůrazňuje, že v již skončeném trestním řízení nebyla nikdy tvrzena ani prokázána jakákoliv účast zúčastněné osoby na trestném činu, dokonce ani v opačném případě by nebyly bez dalšího splněny podmínky pro zabrání věci. Stěžovat pak poukazuje na to, že řízení, které předcházelo vydání napadeného usnesení, trpí procesními vadami. Práva zúčastněné osoby byla ignorována v celém průběhu trestního řízení, stěžovatel odkazuje na ustanovení § 42 tr. řádu a ustanovení § 65 tr. řádu, které v odůvodnění stížnosti cituje. Soud prvního stupně pak v porušení práv zúčastněné osoby pokračoval i v rámci veřejného zasedání, stěžovatel si až od jednoho z obhájců nyní již odsouzeného klienta obstaral rozsudek, aby tak měl alespoň v hrubých rysech představu o tom, co se bude u nařízeného veřejného zasedání projednávat. Nesprávnost postupu soudu prvního stupně to již zhojit nemůže. V závěru stížnosti stěžovatel navrhl, aby krajský soud napadené usnesení zrušil a sám rozhodl tak, že se částka 1,000.000,- Kč vrací obchodní korporaci LUMEN ENERGETICKÝ DVELOPMENT s.r.o., IČ 28457102, se sídlem České Budějovice, Nemanická 2722. Z podnětu včas podané stížnosti krajský soud přezkoumal správnost výroků napadeného usnesení, řízení usnesení předcházející a dospěl k tomuto závěru :
Pokračování
3
31 To 199/2014
Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 17.1.2013 č.j. 6T 170/2011 -1705 byli obžalovaní , a uznáni vinnými zločinem podplácení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b/ tr. zákoníku, spáchaným ve formě spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku. Vedle trestů odnětí svobody soud prvního stupně vyslovil, že se obžalovaným dle § 101 odst. 1 písm. c/ tr. zákoníku zabírá částka 1,000.000,Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 3. 3. 2014 č.j. 31 To 226/2013 -1855 byl vedle dalšího napadený rozsudek zrušen ve výroku o uložení ochranného opatření. V odůvodnění rozsudku krajský soud ve vztahu k danému výroku konstatoval, že se ztotožnil s námitkami státního zástupce s tím, ž pokud jde o částku 1,000.000,- Kč, tak se jedná o peníze náležející do podstaty majetku společnosti LUMEN ENERGETICKÝ DVELOPMENT s.r.o., IČ 28457102, se sídlem České Budějovice, Nemanická 2722, z účtu této společnosti byly vybrány. Vlastníkem uvedené částky tak byla osoba právnická, nikoliv obžalovaní. Ochranné opatření by za daného stavu bylo možno vyslovit pouze v tom případě, pokud by byly dodrženy procesní podmínky uvedené v ustanovení § 42 tr. řádu . Vzhledem k tomu, že uvedené podmínky splněny nebyly, krajský soud dospěl k závěru, že nebylo možno o zabrání věci rozhodnout a v daném směru bude třeba o zabrání věci rozhodovat v samostatném řízení. Z č.l. 1881 je pak zřejmé, že soud prvního stupně v dané věci nařídil dne 24.3.2014 veřejné zasedání, k veřejnému zasedání bylo zasláno zúčastněné osobě vyrozumění a z potvrzení o doručení do datové schránky / založeno u výše citovaného č.l. 1881 spisu / je zřejmé, že zároveň byl zúčastněné osobě zaslán rozsudek soudu prvního stupně / č. 1705/ a rozsudek soudu odvolacího / č.l. 1855/. Z protokolu o veřejném zasedání ze dne 6.5.2014 na č.l. 1908 je pak zřejmé, že u toho veřejného zasedání byl za zúčastněnou osobu / za jím zvoleného JUDr. Teryngla / přítomen JUDr. Michal Říha. V rámci veřejného zasedání byly čteny oba výše zmíněné rozsudky a dále pak listinné důkazy ve spise založené na č.l. 47 -50, 85 -95,107, 108,109, 110, 111-126 a 128. V řízení, které předcházelo vynesení napadeného usnesení, pochybení ze strany soudu prvního stupně zjištěno nebylo. Soud prvního stupně vyrozumění o konání veřejného zasedání zaslal zúčastněné osobě včas, z rozhodnutí jak soudu prvního stupně, tak i krajského soudu bylo zřejmé, že předmětem veřejného zasedání bude rozhodování o ochranném opatření. Pro úplnost pak krajský soud uvádí, že návrh na zabrání věci dle § 101 odst. 2 písm. a/ tr. zákoníku byl obsažen v odůvodnění odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Liberci podaném proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 17.1.2013 č.j. 6 T 170/2011 -1705, obsah tohoto odvolání byl krajským soudem doslova uveden na straně 23 a následující odůvodnění rozsudku odvolacího soudu. Krajský soud přiznal důvodnost podané stížnosti v tom, že v dané věci nebylo ze strany soudu prvního stupně správně rozhodnuto o zabrání věci dle § 101 odst. 1 písm. c/ tr. zákoníku. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení rozvedl podmínky, za kterých lze dle citovaného ustanovení rozhodovat a uzavřel tak, že se nepochybně v této věci jedná o ohrožení majetku. Soud prvního stupně ve vztahu k tomuto závěru rozvedl, že v této věci se jedná o ochranu majetku, mezi který náleží i státní rozpočet, když jsou z něho vypláceny dotace. Úplatkem měla být získána licence k provozu solární elektrárny se státní dotací. Tak mohlo být získáno ze státního rozpočtu společností Lumen Energetický
Pokračování
4
31 To 199/2014
Development s.r.o. až několik set milionů korun za dobu provozu elektrárny. Nelze zpochybnit, že tak byl ohrožen majetek státu. Závěr soudu prvního stupně však dle názoru krajského soudu ustanovení § 101 odst. 1 písm. c/ tr. zákoníku neodpovídá. Dle citovaného ustanovení trestního zákoníku lze zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty učinit, nebyl-li uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty uvedené v ustanovení § 70 odst. 1, může soud uložit, že se taková věc nebo jiná majetková hodnota zabírá, ohrožuje-li bezpečnost lidí nebo majetku, popřípadě společnosti, anebo hrozí nebezpečí, že bude sloužit ke spáchání zločinu. Taková situace v předmětné věci nenastala, neboť dle závěru krajského soudu není dán zákonný předpoklad ohrožuje-li bezpečnost lidí nebo majetku. Závěr soudu prvního stupně, že tato se v této věci jedná o ohrožení majetku není dle názoru krajského soudu správný. V dané věci došlo k tomu, že z majetku společnosti, kde odsouzený Ing. působil jako jednatel, odsouzený Ing. jako výrobní ředitel a byl zaměstnancem, byla na pokyn Ing. z účtu společnosti vyzvednuta částka 1,000.000,- Kč a určena / v podobě údajné půjčky / jako úplatek. Dle Komentáře k trestnímu zákoníku I, 1. vydání 2009, strana 1065, pojem ohrožuje-li bezpečnost lidí nebo majetku je vysvětlován tak, že vyjadřuje zájem jednotlivce nebo společnosti na ochraně těchto statků, které je třeba chránit zabráním takových věcí nebo jiných majetkových hodnot, které bezpečnost lidí nebo majetku ohrožují, například zakázaných zbraní a střeliv, výbušnin, narkotiků, jedů. Tato situace v daném případě nenastala, neboť částka určená jako úplatek tato kritéria nesplňovala, ve své podstatě nikoho neohrožovala. Krajský soud pak dospěl k závěru, že v dané věci bylo třeba postupovat dle ustanovení § 101 odst. 2 písm. a/ tr. zákoníku, dle kterého bez podmínek odstavce 1 může soud uložit zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, pouze v případě, že je byť bezprostředním výnosem trestného činu, zejména byla-li věc nebo jiná majetková hodnota získána trestným činem nebo jako odměna za něj a nenáleží-li pachateli. Krajský soud k danému cituje z Komentáře k trestnímu zákoníku I, 1. vydání 2009 strana 1066 následující: K možnosti zabrání, byť nikoliv bezprostředního výnosu z trestného činu : V odstavci 2 je upravena / aniž by musely být splněny podmínky odstavce 1/ možnost zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, je–li tato, byť nikoliv bezprostředním výnosem trestného činu. Výnosem z trestného činu se pak rozumí jakýkoliv ekonomický prospěch či výhoda, včetně zisku z trestné činnosti, který je možno zabrat. Ze skutkových zjištění v dané trestní věci je zřejmé, že: Ing. jako jednatel, Ing. jako výrobní ředitel a jako zaměstnanec společnosti LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o., IČ 284 57 102, zavázané na základě smluv o dílo, uzavřených jednak dne 2.8.2010 mezi společností Solar CD s.r.o. jako objednatelem a společností LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o. jako zhotovitelem ke zhotovení fotovoltaické elektrárny o výkonu 3032 kWp v k.ú. Český Dub č. 622842, na pozemkových parcelách p.č. 1870/1,4-6,11, p.č. 1877/3, 5,9,11-14,18-21,23, p.č. 1870/10, p.č. 1877/22, p.č. 1877/4, p.č. 1878/2 a p.č. 1870/2, a k zajištění licence k provozování elektrárny do 15.12.2010 pod sankcí smluvní pokuty,
Pokračování
5
31 To 199/2014
a dále dne 25.8.2010 mezi společností Solar CELI s.r.o. jako objednatelem a společností LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o. jako zhotovitelem ke zhotovení fotovoltaické elektrárny o výkonu 1,09296 MWp v k.ú.Česká Lípa č. 621382, na pozemkových parcelách p.č. 5150/2-5, p.č. 5158, p.č. 5160/1, p.č. 5314/4, p.č. 5313/3, p.č. 5439, p.č. 5440 a p.č. 5441, a k zajištění licence k provozování elektrárny do 31.12.2010 pod sankcí smluvní pokuty, přičemž zároveň byl pověřen na základě plných mocí ze dne 29.11.2010 společnostmi Solar CELI s.r.o., IČ 290 52 220, a Solar CD s.r.o., IČ 291 88 628, k zastupování těchto společností na jednáních, vedoucích k udělení licence na výrobu elektřiny těmto společnostem, v úmyslu získat majetkový prospěch pro společnosti Solar CD s.r.o. až ve výši 434,2 mil. Kč a Solar CELI s.r.o. až ve výši 149,7 mil. Kč spočívající v příjmu z provozování výroben elektřiny využívající sluneční záření za státem garantované ceny výkupu, platné do dne 31.12.2010, po dobu 20 let, oproti cenám výkupu, platných od 1.1.2011, zároveň se tak vyhnout smluvní pokutě ve stejné výši pro společnost LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o., ke škodě České republiky, nabídli Ing. , nar.28.8.1984, specialistovi oddělení regulace cen Energetického regulačního úřadu Jihlava, Masarykovo nám. 5, Jihlava, úplatek v podobě finanční hotovosti za to, že Ing. jako úřední osoba, která v rámci správních řízení o udělení licence podle § 3 odst. 3 zákona č.458/2000 Sb., vedených Energetickým regulačním úřadem pod č.j.: 13863/2010-ERU pro žadatele Solar CD s.r.o. a pod č.j.13879/2010-ERU pro žadatele Solar CELI s.r.o., prováděla dne 30.12.2010 správní úkony - důkazy ohledáním předmětných fotovoltaických elektráren, vyhotoví v rozporu se zjištěným skutečným závadným stavem obou elektráren kladně vyznívající protokoly o zajištění důkazu ohledáním věci jako nutné doklady o splnění technických náležitostí k uvedení výroben do provozu a ke splnění podmínek pro udělení licencí dle zákona č.458/2000 Sb., a dle vyhlášky č.426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, případně Energetickému regulačnímu úřadu takovouto kladnou informaci o technické způsobilosti elektráren poskytne telefonicky, čímž umožní, aby společnost Solar CELI s.r.o. a společnost Solar CD s.r.o. získaly ještě v roce 2010 licence nutné k získání nároku na přiznání podpory vzniklé v roce 2010 podle zákona č. 180/2005 Sb., a dle bodu 1.15 Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2009, aniž by pro vydání licencí existovaly zákonné podmínky, přičemž konkrétně Ing. dne 30.12.2010 v době okolo 12:00 hodin před restaurací Na Křižovatce, Liberecká 21, Hodkovice nad Mohelkou, nabídnul postupně částky 500.000,- Kč, následně 800.000,- Kč a nakonec ve výši 1.000.000,- Kč, pro něj i pro jeho spolupracovníka Ing. , který nebyl uvedenému jednání přítomen, Ing. v prostorách výrobny elektřiny společnosti Solar CD s.r.o. dne 30.12.2010 v době od 14:00 hod. do 14:30 hod. Ing. nabídnul finanční hotovost ve výši 5.000.000,- Kč a posléze dne 31.12.2010 v době od 12:05 hod. do 12:35 hod. v Kralovicích u Rakovníka, svou nabídku změnil tak, že za každou udělenou licenci nabídnul 1.000.000,- Kč,
Pokračování
6
31 To 199/2014
a Ing. dne 31.12.2010 v době od 12:05 hod. do 12:35 hod. při telefonickém hovoru s Ing. , kterému byl přítomen Ing. , tomuto Ing. učiněnou nabídku 1 mil. Kč za každou udělenou licenci z pozice nadřízeného Ing. potvrdil, a následně dne 27.1.2011 v 14:35 hod. na parkovišti zábavního centra Cinestar, Černý Most Praha, v motorovém vozidle zn. Škoda Octavia červené barvy, rzv. , Ing. předal Ing. finanční částku ve výši 1.000.000,- Kč jako odměnu za kladné vyřízení protokolu o zajištění důkazu ohledáním věci a získání licence č. 111018017 obchodní společností Solar CD s.r.o. ke dni 31.12.2010. Odsouzení postupně peníze jako úplatek Ing. nabízeli a to s cílem získání ještě v roce 2010 licence nutné k nároku na přiznání podpory vzniklé v roce 2010 podle zákona č. 180/2005 Sb., a dle bodu 1.15 Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2009, aniž by pro vydání licencí existovaly zákonné podmínky, potažmo pak neoprávněného ekonomického prospěchu spočívajícím v příjmu z provozování výroben elektřiny využívající sluneční záření za státem garantované ceny výkupu, platné do dne 31.12.2010, po dobu 20 let, oproti cenám výkupu, platných od 1.1.2011. Za účelem realizace předání úplatku byla z účtu společnosti vyzvednuta částka ve výši 1.000,000,-Kč. Poskytnutím úplatku, tedy spácháním zločinu podplácení, měl být získán neoprávněný majetkový prospěch pro společnost LUMEN ENERGETICKÝ DVELOPMENT s.r.o., Finanční částka byla tedy prostředkem získání neoprávněného ekonomického prospěchu. I když fyzicky přímo obžalovaným nenáležela, tak vzhledem k okolnostem případu, postavení odsouzených a to zejména Ing. i Ing. v uvedené společnosti, je zřejmé, že právnická osoba společnost LUMEN ENERGETICKÝ DVELOPMENT s.r.o. o účelu částky věděla, na pokyn odsouzeného Ing. byly peníze vyzvednuty a v konečném stádiu je odsouzený Ing. Ing. předal. Odsouzení peníze společnosti, ve které pracovali, použili pro získání neoprávněného ekonomického prospěchu pro tuto společnost. Za daného stavu tak krajský soud dospěl k závěru, že o zabrání částky 1,000.000,- Kč mělo být rozhodnuto dle ustanovení § 101 odst.2 písm.a/ tr.zákoníku. Krajský soud dále dospěl k závěru, že ve výroku usnesení musí být konkrétně uvedeno, kde byla v rámci trestního řízení orgány policie zajištěná částka uložena. Dané bylo zjištěno z č.l. 127 a 128 spisu. Krajský soud postupoval tak, že podle § 149 odst. 1 písm. a/ tr. řádu napadené usnesení zrušil rozhodl tak, že se podle § 101 odst. 2 písm. a/ tr.zákoníku společnosti LUMEN ENERGETICKÝ DVELOPMENT s.r.o., IČ 28457102, se sídlem České Budějovice, Nemanická 2722, zastoupené advokátem JUDr. Jiřím Terynglem, zabírá částka 1,000.000,- Kč, která je uložena u České národní banky na účtu č. 6015-55048881/0710. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í další řádný opravný prostředek přípustný. Proti tomuto rozhodnutí může obviněný a nejvyšší státní zástupce podat d o v o l á n í, a to do d v o u měsíců od doručení tohoto rozhodnutí. Dovolání se podává u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni a o dovolání rozhoduje Nejvyšší soud České republiky.
Pokračování
7
31 To 199/2014
Dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b odst.1 tr.řádu a dovolání není přípustné proti důvodům rozhodnutí. Obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím svého obhájce, podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst.3 tr.řádu) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst.1 písm.a/ až l/ tr.řádu, o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce je povinen v dovolání uvést, zda je podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání. V Liberci dne 6. června 2014 Za správnost vyhotovení: Martina Andraši
JUDr. Dana Stránská, v. r. předsedkyně senátu
