Urbanistický a stavební vývoj města Veselí nad Moravou
Předlokační podoba města Vznik města v poloze na ostrově v řece Moravě je nutno klást do období vrcholného středověku. V době předlokační existovala osada na levém břehu řeky, rozložená podél dálkové komunikace jdoucí po říčním břehu, v poloze dnešního Předměstí.
Založení města S trasou další dálkové cesty brodem přes ostrov ve směru na Bzenec souvisí založení města, ke kterému došlo pravděpodobně mezi lety 1350-1385, v pramenech je jako město „civitas“uváděno poprvé roku 1396. Město bylo poddanské vůči panskému sídlu, kterým byl vodní hrad na místě dnešního zámku, a obyvatelstvem byli v začátcích patrně řemeslníci, zemědělci, případně i obchodníci.Centrem
města bylo velké náměstí přibližně čtvercového tvaru, zaoblené tak, aby kolem něho vznikl pruh parcel přibližně stejné hloubky, plocha náměstí byla dostatečně velká pro trhy. Počet osedlých nebyl velký, domy byly rozmístěny jen okolo náměstí s pozemky jdoucími k řece. Parcely nebyly příliš rozsáhlé a poloha města neumožňovala situování hospodářských budov běžným způsobem, takže k obytnému stavení se připojovalo jen minimálně dalších objektů, patrně jen chlívky, maštale a případně i komory či sýpky, zatímco stodoly, seníky a kolny byly roztroušeny okolo města na lukách a gruntech. Zástavba byla dřevěná, o ohrazení města si není možno udělat jasnější představu.
Město v období renesance Poměrně jasný obraz města se rýsuje v renesanci - době největšího hospodářského rozkvětu měst, konkrétně okolo poloviny 16 století. Především se proměňuje skladba obyvatel a osedlých měšťanů, majiteli měšťanských domů se stávají drobní šlechtici a hospodářští úředníci panství, jsou zprávy o židovském obyvatelstvu a přibývá řemeslníků (hrnčíři, soukeníci), vařilo se pivo a pálila pálenka ze sladu a ovoce, právo šenku měly domy na náměstí. Zástavba je soustředěna okolo náměstí a ulic k branám města, na velkém ostrově další zástavba nebyla, na malém ostrově stály mlýny, pivovar a pila. Domy se již začínají
stavět z tvrdých materiálů, i když se jednalo o procentně malou část. Město s pevninou spojovaly dva mosty. Linii hradební zdi, která byla zřejmě jednoduchá, lze sledovat jen na východní straně, zčásti na severu, zatímco na severozápadě se stopa nezachovala a dokonce se zdá, že v místech nejširších vodních toků hradba ani nebyla. Souběžně s městem existovalo a rozvíjelo se Předměstí na levém břehu řeky a okolo kostela P. Marie, který byl jedinou svatyní i pro město Veselí.
Doba znovuvýstavby města 1700 - 1750 Během třicetileté války bylo město i se zámkem vypáleno a během 17.století postupně dosidlováno osadníky z Uher či ze Slezska. Další větší požáry se tradují začátkem 18.století, kdy mělo jen roku 1705 vyhořet 28 domů, což představovalo celé město kromě zámku a mlýnů První polovina 18.století je dobou velké přestavby města, která byla řízena zčásti i vrchností (Obecní řád z roku 1732 nařizující stavby z nespalných materiálů a přísná opatření protipožárního charakteru včetně povinné prohlídky komínů, prodeje parcel oproti slibu, že nový dům bude postaven z pevného materiálu včetně střechy - gruntovní knihy okolo roku 1750). Město bylo rozšířeno o další části: kromě náměstí a ulic vedoucí k branám města bylo zastavěno místo „ na Rybníčku“ - na místě rybníku v jižní části ostrova. V roce 1749 tak stálo již nových16 domků na dříve nezastavěných místech, celkový počet domů v onom roce dosáhl
67. Další nově založenou částí byla dnešní Kožešnická ulice s domky řazenými kolmo k linii městské hradby, zatímco další se přitiskly k hradbě samé a ve svých zdech ji zachovaly. Velkou přestavbu prodělal zámek, zakládala se zámecká zahrada a park. Na ostrově byl na parcelách tří měšťanských domů postaven kostel a zasvěcen sv. Bartoloměji v letech 1733 1736, z dalšího městského domu se budovala radnice. Mezi řemeslníky činnými v městě se již objevuje více zedníků, kameník, největší počet je však kožišníků. Velký stavební ruch zasahoval i na Předměstí, kde byla největším stavebním počinem stavba kláštera servitů v letech 1714 - 1734.
Město stabilizováno Zcela reálný obraz města k roku 1826 podávají mapy stabilního katastru. Kromě domů s popisnými čísly jsou již zakresleny i čtyři domy židovského města, které tvořilo krátkou uličku za hradbou, dn. Ludvíka Ehrenhaffa. Všechny domy jsou již z nespalných materiálů, okolo 25 obývají měšťané, téměř 50 řemeslníci, přibližně 10 domů je dvoupodlažních, ostatní přízemní. Zachovaly se dobové popisy interiérů, např.měšťanský dům na náměstí čp. 33 v roce 1833 obsahoval: klenutý průjezd, klenutý sklep, v přízemí 2 obytné pokoje, kuchyň, 4 komory, 2 kravské, 1 koňskou stáj, v patře 7 pokojů a 3 kuchyně, na dvoře kolnu, zahradu obehnanou zděnou ohradní zdí. Vysoký počet oddělených domácností či bytů je místním
specifikem - jednalo se o ubytovací prostory pro důstojníky vojenské posádky. Řemeslnické domky byly většinou tříprostorové. Začátkem 19.století byl postaven nový most spojující město s Předměstím a pobřežní zeď z kvádrového zdiva pod mostem. V zámeckém areálu se upravovala zahrada a park. K roku 1843 se uvádí ve městě 72 domů, z toho 54 řemeslnických. Podobu a rozvoj města ovlivnila rozhodujícím způsobem stavba železnice (začátek stavby 1886), která umožnila především prudký rozvoj Předměstí. Vlastní Veselí díky své poloze na ostrově zůstalo zakonzervováno v půdorysné podobě 19.století a změny byly jen drobné: v roce 1864 bylo zavedeno osvětlení ulic petrolejovými lampami, v roce 1901 změněno na elektrické, mlýny na menším ostrově byly roku 1913 přestavěny na elektrárnu a zámeckým parkem natažena úzkokolejná dráha až před průčelí zámku. Nejrazantnějších změn se město dočkalo až po válce, kdy byla napřímena cesta na Bzenec, zčásti zavezeno slepé rameno před zámkem a městským koupalištěm a výrazně zmodernizována řada objektů
