Urbanismus 3 – územní plánování Cvičení: Limity území Údaje opřené o legislativu, vyplývající z nějakého zákona. Na internetu – pražský územní plán – výkres limitů, neobsahuje: - památkově chráněné objekty – památkářský web – soupis nemovitých památek dle katastrálních území. - územní systém ekologické stability – územní plán Prahy – výkres územního systému ekologické stability – biokoridory, biocentra,… Ochranná pásma – inženýrské infrastruktury, energetických staveb, telekomunikací (kabely a radioreleové paprsky), silnic (pouze mimo zastavěná území), metra (vymezuje nadzemní části staveb + ochranný systém metra – metro funguje jako úkryt obyvatel),letišť (omezení výšky zástavby kvůli náletovému systému + hluková o. p. – zóny A a B), vysokorychlostních tratí, železnic (i v zastavěném území, výrazný limit), vodních zdrojů, zátopových území (hranice stoleté vody, přepočítávání s každou proběhlou záplavou; území se dělí na průtočná – voda jimi proudí, neprůtočná – voda se jen rozlije, aktivní zóny – středový průtok nejvyšší záplavy s vysokou rychlostí – vymezuje vodohospodářský úřad, je zakázána jakákoli výstavba, která by nezlepšila stav průtoku), záplavová čára průtoku 5300 m3/s (v Praze, hranice pětisetleté – největší zaznamenané povodně – 2002). Do cvičení vyznačit linie samotných staveb a sítí. Geologické limity – hranice bilancovaných výhradních ložisek a nevýhradních ložisek vedených v evidenci zásob (surovina je evidována a zhodnocena); ostatní nebilancovaná ložiska (ví se, že je pod zemí nějaká surovina); chráněná ložisková území (předpokládá se, že dojde k těžbě); hranice dobývacích prostorů (s těžbou je možné okamžitě začít).
Chráněná území – spojitost s kulturními památkami: památková rezervace (ochrana historického souboru; vyhlašovány nařízením vlády, mají hranici a ochranné pásmo), památková zóna (vyhlašována obecními vyhláškami), archeologické lokality (významná naleziště, Praha je celá vyhlášena jako území s archeologickými nálezy – při výstavbě je nutné zjistit, jestli bude potřeba provést archeologický průzkum), nemovité kulturní památky, národní kulturní památky (i plošné – obora Hvězda). – spojitost s přírodou: chráněná krajinná oblast (do Prahy zasahuje Český kras), zvláště chráněná území (+ ochranná pásma), přírodní parky (vyhlašuje obec). Významné krajinné prvky – lesy, vodní toky a plochy, údolní nivy (nejsou v plánu vyznačeny)
Stavební uzávěry – dočasné, vázány na dopravní systémy (např. na silniční okruh, trasy městské kolejové dopravy), velká rozvojová území (uzávěra do doby zpracování dokumentace)
Cvičení: Regulační schéma Regulační výkres – stanovit funkce území, veřejná prostranství, uliční čáry, hraniční čáry, dominanty, průchody, vjezdy do podzemí,… Modře – možnosti x červeně - požadavky KZP = 0,7 – zastavěná plocha 70% vymezeného území, 5+P – 5 podlaží + podkroví, S – sedlová střecha Stavební čára = objekt ji musí kopírovat Průchod – okótovat šířku, přes celé vymezené území. Průjezd – boční trojúhelníky vyžlutěny. Vjezd do garáže – možná místa Směr hřebene – oboustranná šipka. Pěší cesta/komunikace bez přesného vymezení – přerušované šipky. Uliční čára – černá plná – vymezuje uliční a soukromý prostor.
Vývoj stavby měst Starověk Urbanismus – nauka o uspořádání území, tvorbě krajiny a osídlení = cíl Územní plánování – prostředek k dosažení zásad urbanistického utváření prostoru = nástroj Přírodní, estetické, hospodářské, vojenské, náboženské důvody zakládání měst.
Starý Egypt Město stavitelů pyramidy – 19. stol. př. Kr. Tel-el-Amarna Memfiská nekropole v Gíze Chrámový komplex Atona v Karnaku Města s rozvolněnou zástavbou, velký podíl zeleně v bohatších částech, žádná veřejná prostranství, jen procesní třída, i tržiště byly mimo města – veřejný život byl zcela opomíjen.
Mezopotámie Městské státy – chrámový okrsek se zikkuratem a sídlem panovníka, sýpkami a zásobárnami, kolem hustá nepravidelná struktura s minimálními komunikačními prostory bez přístupu do chrámového okrsku. Ur Babylon Nippur – hliněná destička s plánem založení města přesně odpovídající skutečnému stavu. Iščali – těžce pevnostní chámový okrsek Zendgirli – chetitské město s kruhovou dvojitou hradbou.
Indie Mohendžo Daro – 2. pol. 3. tis. př. n. l. – kanalizace, 35 000 obyvatel - úvahy o ideálním městě – traktát Manasára – dvě hlavní osy (S-J – cesta větru a V-Z – cesta slunce a králů), na křížení centrální prostor s nejvýznamnější stavbou, zbytek šachovnicový charakter. Džajpur – podle zásah ideálního města – hlavní ulice vymezují čtverce, na křížení veřejný prostor, někde s významnou stavbou.
Čína Čang-Tu, 4. stol. př. n. l. – čtvercový tvar, šachovnicové uspořádání, v centru palác. Tian-Tzin u Pekingu – čtverec s dvě osami Peking – vnitřní a vnější město, ve vnitřním palácový komplex a zakázané město.
Amerika Teotihuacan – dvě hlavní osy – na jedné (třída mrtvých, pět km dlouhá a sto metrů široká) pyramida měsíce na jednom konci, na druhém konci naproti sobě tržiště a chrám boha Quetzalcoatla , na druhé (cesta plejád na obloze) pyramida slunce (téměř stejně velká jako Cheopsova). Kolem hustá struktura ulic. Město založili Aztékové, později ho převzali Mayové. Tenočtitlán – založeno na ostrově v bažinatém jezeře, uprostřed čtvercový prostor s pyramidami, kolem hustá zástavba, až 650 000 obyvatel, město založili Mayové. Centrální čtverec zachován i v dnešním Mexico City i přes kompletní zboření Tenočtitlánu. Monte Albán – kultovní okrsek složený z několika staveb – observatoř Chichén Itzá Machu Picchu – v horách
Antika Řecká antika Kréta – neopevnění města (protože na ostrově) - Knóssos Mykény – masivní opevnění – kyklopské zdi. Tyrins – úzké husté město s masivním opevněním Knidos – Malá Asie, první město typicky antické struktury – pravidelná šachovnice + do ní zapojené veřejné stavby – divadla, lázně, gymnaziony, stoy, nad vším akropole – chrámový okrsek posjený s centrálním prostorem města – agorou procesní třídou. Řecká města spojena s vodou – s řekou, nebo mořem, mají obvykle dva přístavy – civilní a vojenský. Pravoúhlý šachovnicový systém nasazen u všech nově založených nebo přestavovaných měst bez ohledu na terén, někde byly ulice tvořeny schodišti. Athény a Pireus Priena Assos – agora lichoběžníková kvůli výrazné terénní vlně. Milét – Malá Asie, 8- 6. stol. př. n. l. – Thales z Milétu zde vymyslel hypodamický systém města – helénský šachovnicový systém a největší řecká agora (300 x 150 m) Olynthos – jedna diagonální komunikace Alexandrie – Dinokratos Rhodský 332 př. n. l.
Římská antika a) Přejímání místních struktur – rostlá města + dotváření podle vlastních principů b) Nově založená města vzniklá z vojenských táborů Centrální prostor – fórum (v průčelí obvykle chrám) Rozvíjí se společenské prostory (divadlo, amfiteátr – kapacita odpovídající počtu obyvatel celého města; fungoval i jako poslední útočiště při obléhání), součástí měst se stávají i vojenské tábory (castrum – dvě na sebe kolmé ulice, šachovnicová struktura, centrální prostor se stanem velitele), pokud nejsou přímo jejich základem. Různé typy měst dle účelu – vojenská, obchodní, lázeňská. Oproti řeckým městům chybí chrámový okrsek, tady jsou chrámy rozptýleny po městě. Pompeje – lázeňské město Aosta; Trevír – města z castra
Řím – rostlé město na sedmi pahorcích (nejprve Palatin – patriciové a Viminal - plebejci). Čtyři stavební etapy: Řím královský - základ struktury, Cloaca Maxima Řím republikánský – v té době 1 000 000 obyvatel, vysoká hustota; akvadukty, na palatinu nejbohatší obyvatelé Řím císařský - Caesar: dostavěno Forum Romanum, založeno Caesarovo Forum, na Palatinu císařské paláce Caesarovy stavební reformy: Architekti Pomponius a Caecilius – Zákony o plánování – Lex de urba Agenda – o rozvoji Říma – Caesar ho nedokázal prosadit, to se podařilo až u dalších dvou: Lex Iulia municipalit – regulace dopravy, infrastruktura, policie, prevence požárů a zásobování potravinami, ustanovení požárních sborů; Lex Iulia de Modo Aedificiorum – technické vlastnosti budov, stavební materiály, krytiny, odstupy, výška budov max. 22 m. - Augustus: Via Lata – dnes Via del Corso hlavní přístupovou cestou do Říma; Mausoleo Augusti, Marcellovo Divadlo - Agrippa – Pantheon, Agrippovy Thermy - Vespasian: Forum Pacis, Coloseum - Traianus – Traianovo forum – vrchol antické kompozice; kromě chrámu i knihovny, bazilika, tržnice, trajánův sloup - Hadrian – Hadrianovo mauzoleum, z něhož se pak stal Andělský hrad - Markus Aurelius – sloup Marka Aurelia
-
Caracala – hodně velké Thermy Aurelianus a Probos – územní rozšíření Říma, nové hradby za Tiberou 19 km dlouhé, 16 m vysoké, 400 věží; město 13 km2, 15 bran - Dioklecián – ještě větší Thermy; rozpad Římské Říše na čtyři části - Maxentius – Říše opět sjednocena, Maxentiova Bazilika na Foru Romanu, největší bazilika té doby, Maxentiův cirk dlouhý 1500 m pro 15 tisíc diváků Řím křesťanský - Konstantin – první pokřtěný císař, postaveno několik kostelů: Sv. Petr (základ Vatikánu), Giovanni in laterno, S. Pavel, S. Sebastian, Agnese, Marka a Petra; Konstantinovy thermy, dostavěl Maxentiovu baziliku a přejmenoval ji na Konstantinovu, uzákonil křesťanství jako hlavní římskou víru, nepohodl se se senátem a založil Konstantinopol jako nové hlavní město s chrámem Hagia Sofia, cirkem a císařským palácem se zahradami. Řím upadá až do 13. století (ukončení papežského schizmatu) Ostie – římský přístav Římská říše přispěla rozvoji měst po celé Evropě. Vznikly i teoretické práce o architektuře a urbanismu (Vitruvius: Deset knih o architektuře). Po zániku Římské říše se města rozvíjela jen sporadicky (až na městské státy jako Benátky apod.) až do feudalismu.
Středověk Románský sloh a gotika Církevní (kostely a kláštery) a feudální (tvrze) stavby – nová centra osídlení ,renesance městských struktur. Rozvoj řemeslné výroby, ta potřebovala odbyt – velké tržiště. Příliv nových obyvatel do Evropy. Panovníci jednotlivých zemí si uvědomují potřebu nových měst – vzniká středověká kolonizace neboli lokace (z Francie přes Německo k nám a do Polska, odtamtud do Skandinávie). Jedná se o plánovité zakládání nových sídelních struktur: centrální pravidelné náměstí, kolem úzké dlouhé pozemky s domy s řemeslným krámem v přízemí, dílnou vzadu a bydlením nahoře. Náměstí je v té době prázdné, bez veřejných staveb, až později se sem dostávají kostely, radnice a špitály. Na konci této doby existuje již většina dnešních měst. Města pro cca 2000 obyvatel, vzdálena od sebe do dvou dnů chůze – aby byl optimální okruh výrobky kupujících a potraviny prodávajících. Litovel, České Budějovice, Jičín,… V té době největší města: Wroclav 15 000, Řím 30 000, Londýn 35 000, Praha 80 000, Paříž 100 000, Benátky 200 000 obyvatel. Města mají fortifikace, tzv. flankovací věže začínají vystupovat z linie hradeb a umožňují tak ostřelování z boků. Věže uvnitř hradů jsou útočištné (poslední útočiště na hradě s padacím mostem) nebo obytné (donjony, spíše palácový charakter, běžné bydlení), jejich kombinaci využívá město San Gimignano, kde měla každá bohatá rodina svou věž.
Renesance Uvolnění z tuhých náboženských myšlenek, návrat k antickým názorům. Hledání ideálního tvaru městské struktury. Změna ve vedení války – rozmach palných zbraní, vysoké hradby se stávají snadným terčem, vyvíjí se bastionová fortifikace – nízké sypané valy s obezděnou hranou, šípovitý tvar, navzájem propojené. Fortifikace přechází i do tvarů ideálního města. Palma Nuova – G. Savorgnan vymyslel strukturu, V. Scamozzi navrhoval jednotlivé domy– pravidelná hvězdovitá fotifikace s dvojitou hradbou, unitř paprskoitá koncepce uliční sítě; realizována jen část. Sarrelouis – S. P. Vauban 1681 – pevnostní města po celé Evropě, dotažení bastionového systému k dokonalosti. Města zapojují i řeku a předsunuté opevnění za ní. Neuf Brisach – Vauban . kompletně odkončeno, uvnitř šachovnicová struktura.
Další nebastionová města: Freudenstadt – Schickhardt 1599 – čtvercové uspořádání, ze které nesměl vybočit ani kostel, a tak má půdorys do L. Florencie – od dómu dvě paralelní osy – na most a na náměstí – sevřená renesanční kompozice. Benátky – náměstí do L
Přestavba Říma během renesance Řím poznamenán odchodem císaře, drancováním Vizigóty a pak i Papežským Schizmatem. Řím opět nabáj význam až v 15. století a kolem toku 1450 začíná přestavba Říma. Papež Sixtus přesidluje na Vatikán, buduje Sixtinskou kapli a nechává vytyčit ulice. Kolem r. 1550 je vytyčen velký římský trojzubec – z Plaza del Popolo na jihojihovýchod – zleva Via di Ripetta na Piazza Navona, prostřední via Flaminia (přejmenována na Via del Corso)na Piazza Venezia a Via del Babuino přes Piazza di Spagna (dolní úroveň) na Giardini Quirinale. Jde o první urbanistické použití trojzubce, typického až pro Baroko. V Baroku byl výstup z Piazza del Popolo ohraničen dvěma identicky vypadajícími kostely. Na druhé straně je vstupní brána a podélná osa míří na jedné straně k Vatikánskému trojzubci, na druhé straně končí teréním zlomem s vyhlídkou. V křížení všech os stojí obelisk. Plán Domenica Fontany – plán sedmi kostelů – propojení významných budov, návrší a hlavně prvních sedmi římských kostelů. Realizovány: od Santa Maria Magiore; od Kolosea ke sv. Pavlu, od Kolosea na Montecarallo, odtamtud ven z Říma a pár dalších, některé realizovány nebyly. Vše se ale udělalo až v Baroku.
Baroko Odvrat od antiky, diagonály.
Řím Piazza Navona – středová osa s pravidelě rozmístěnými třemi Berniniho fontánami. Vyosen je kostel (aby se nesčítal s Fontánou čtyř řek) od Borominiho. Vatikánský trojzubec – z Piazza di Risorgente na Piaza del Popolo, na Andělský hrad a na spojnici osy ze Španělských schodů a střední osy z Popolo. Malý trojzubec z předmostí mostu andělů Tyto pozdně renesanční a barokní principy si podmaňují celé město, propojují důležité budovy a v průhledech využívají významné stavby.
Paříž Pařížský diametr - původně z Étoile na předpolí Louvru, později prodlužován. Z diametru odbočují osy k Madelaine (taky novější), další přes Invalides na Pl. de Breteni, tam se zalamuje přes École militaire na Trocadéro. Versailes – trojzubec mířící do města, za zámkem velká zahrada – různé typy rozvětvení do trojzubců a diagonálních propojení – vrchol francouzské barokní kompozice.
Klasicismus Opět návrat k antice. Orientace na řeky. V 19. století průmyslová revoluce a stěhování obyvatel do měst, velké plochy nájemního bydlení, první stavební řády, rozvoj infrastruktury, důraz na veřejné budovy a jejich kvalitu, rozvoj dopravy způsobuje problémy, potřeba územního plánování. Lisabon – město zničeno zemětřesením, ve zbořeném centru založena pravidelná šachovnicová struktura obrácená k řece Tajo, u které je velké náměstí Praca do Commerce s kolonádou s (jen dekorativní) bránou do města. Ulice jsou stísněné. Architekt M. de Maia. Domy ve struktuře mají shodnou výšku a někdy i shodné typologické prvky. Petrohrad – Petr Veliký, nově založené hlavní město. Francouzský architekt Lebond. Střed města kolem řeky, která se zde dělí na dvě ramena kolem ostrova (univerzita, před ní podkovovité náměstí, a šachovnicová struktura), na jedné straně je Petropavlovská pevnost, na jižní hlavní část
s významnými budovami, vodními kanály a trojzubcem z budovy admirality k Divadlu malého diváka (prostřední), levé rameno = Něvský prospekt nejvýznamnější ulice, po kanálu Chrám Krista spasitele), pravý Vozněsenský prospekt (vedle něho Iskajevský dóm). Vedle admirality stojí Zimní palác, Kateřina I., žena Petra Velikého, z jeho části vytvořila Ermitáž. Petr založil také letní sídlo Petrodvorce – před zámkem přísně komponovaná menší zahrada do vnitrozemí, za ním velký parkový komplex přiléhající k moři, z něj je vytažen kanál umožňující připlutí lodi až přímo k zámku. Je zde spousta fontán pokrytých zlatem, které jsou i technickým divem (pohání je 20 km dlouhý kanál do jezera v horách, které je přes noc uměle napouštěno). Berlín – trojzubec z jihu na sever z Kreuzbergu přes Mehring platz. Ustřední osa je největší obchodní třída Fridrichstrasse. Boční osy míří na Postdamer platz a na Spittelmarkt. Tato náměstí jsou navíc spojena Leipzigerstrasse kolmou na střední osu trojzubce (na křížení byl hraniční přechod západního a východního Berlína – Checkpoint Charlie). Další osa prochází Brandenburskou branou na Parisser platz a mířila k Berlínskému hradu který byl v minulosti zbořen, dnes se má znovu stavět. Významné je ještě náměstí Gendarmenmark s dvěma identickými kostely a divadlem a Unter den Linden s univerzitami. Karlsruhe – založil ho Karel Vilém I., když šel na odpočinek :-) Základem zámek, kolem něj kruhová komunikace, od ní se podle radiál odvíjí centrum města. To dále určuje osa vycházející kolmo ze zámku se dvěma hlavními náměstími. Věž zámku funguje jako ručička slunečních hodin, číslice jsou vystříhané v trávě. Barcelona – největší diagonála světa od letiště až k moři – Rue Diagonale. Klasicistní šachovnicová soustava bezproblémově obklopuje historické jádro, respektována je jen hlavní historická ulice La Rambla. Edinburgh – vrcholný klasicismus, vlastní šachovnice je potlačena, objevují se zde křivky – kruhy, elipsy, čočky. Historické centrum leží na ostrohu s hradem, všude okolo je klasicismus. Miláno – krytá obchodní ulice – obchodní pasáž
Philadelphia – Greber 1919, nově založené šachovnicové město, S-J = avenue, V-Z = street, ulice jsou postupně číslovány. Později doplněna diagonála. Washington – šachovnice protkaná diagonálami (soustředěny na významné budovy) a velkými parky (zakládal Francouz). Základem je velký trojzubec od kapitolu k bílému domu a k památníkům významných prezidentů (druhý krajní k Washingtonovi a střední k Lincolnovi). Za řekou Potomac jsou hřbitovy významných Američanů. Vnitřní Washington má výškové omezení dané kupolí kapitolu, čímž působí naprosto neamericky, přesto se ale návrh líbil a inspiroval další města (z toho hnutí City Beautiful, do stávajících měst se pak vkládaly nové prvky a parky – Boston, Philadelphia,… založen Yellowstoneský park). New York – šachovnicový Manhattan (dlouhý 21 km) s jednou pokřiveně probíhající diagonálou = Broadway – zachovalá historická ulice. Uprostřed velký Central Park (345 ha, 1858, Olmsted; Vaux), který vznikl až po volání obyvatel po nějaké volné parkové ploše. Pozemek parku musel být zpět vykoupen. Hausmanizace Paříže – rozsáhlá přestavba, základní regulace šířky bulvárů a výšky staveb (nad 20m šířky 1:1,5, pod šířku 20 m 1:1, požadována mansardová střecha o dvou podlažích a střechu z šedé břidlice. Dokončeno také náměstí L’Étoile – dvanáctipaprsčitý okruh. Vídeň – zbouráním hradeb vznikla Ringstrasse – okružní bulvár, kolem něj vznikla spousta nových veřejných budov v parkovém pásu. Nové Dillí – 1913, Lutyens, přičleněno ke starému městu, hlavní osa s parky + diagonály do kosočtverečného tvaru, vrchol klasicistní kompozice
Utopický socialismus Komuny pro 500 – 2000 obyvatel – Owen, 1807 – čtverce řídce rozmístěné v krajině. Familistéra v Guise – Godin, 1859
Zahradní město Sídliště pro solivárny v Chaux – C. N. Ledoux 1804 – uprostřed park, okolo bydlení, předznamenání pozdějších zahradních měst Port Sunlight – založení tovrány Lever, 1887 – uprostřed park a vybavenost, kolem nízkopodlažní zástavby Bournville – založení tovrány – park, továrna, rodinné domečky; G. Cadbury Sídliště Kruppových závodů, Kronenberg – řadové domky v přísném řádu, uprostřed park Zahradní město – E. Howard – kruhové město složené ze čtvrtí-výsečí, uprostřed velká zahrada s významnými veřejnými budovami, kolem nich sady. Kolem jádra okružní komunikace, mezi nimi zástavba bydlení, uprostřed níž je velká třída – zelený pás. Nao kraji průmysl a železnice, za ní už jen volná krajina pro zemědělství. Velikost do 58 000 obyvatel, pak by kolem něj měly vyrůst soběstačné satelity pro 32 000 obyvatel. Město se zahradními předměstími – 1922, Unwin – schéma Letchworth – Parker, Unwin, skutečně realizováno, má i výrobní funkci Welwyn –Sisson 1919, čtyři čtvrti oddělené železnicí, průmyslová oblast, nemělo jen centrální park.
Lineární město Město na obvodu Madridu – Soria y Mata, 1892, osou města je dopravní tah (tramvajová trať), kolem něj je zástavba většinou rodinných domů v šíři 500 m, systém příliš nefungoval, protože pás byl příliš úzký na vysokou kapacitu tramvaje a jednotlivé stanice nebyly nijak akcentovány.
Město podle uměleckých zásad Upravovací plán Marienbergu - C. Sitte – odmítnutí velkých kompozic, spíše měřítko člověka, drobnější veřejné prostory, osy komponovány na budovy.
Průmyslové město Průmyslové město - T. Garnier, 1904, v údolí řeky, na svazích je nemocnice a obytné celky, centrem v údolí jsou průmyslové zásvody; základ funkcionalistického zónování městské struktury.
Vertikální město Hérnard – 1920 – rotační křižovatka s podchody pro pěší, vertikální řešení podzemní městské dopravy – čtyři podzemní patra – tramvaj, obslužné provozy, metro, doprava materiálu. Futuristické město – Sant Elia , 1914, soustava podzemních tahů, funkce města nad sebou.
Další pozdně klasicistní kompozice Studie obytného obvodu ve Vídni – O. Wagner 1911 Jižní sektor Amsterdamu – Berlage 1917, kompaktní architektura končícího Klasicismu Canberra – Griffin 1911, zcela nové město na náhorní plošině, soustava osami propojených kruhových pláství. Plán na čtvrt milionu obyvatel, dnes sotva 160 tisíc. Ankara – H. Jansen 1928 – okružní systém komunikací i zeleně, zelené jádro, uplatnění funkcionalismu
Funkcionalismus Hledání nového směru. Nové požadavky na výstavbu z hlediska zdraví – předpisy na odstupy, oslunění, větrání. Opuštění bloků, nástup řádkového systému. Le Corbusier – funkční zónování městské struktury, ideální forma zástavby pro městské celky. Odmítá zahradní města, upíná se k výškovým stavbám – hustá vysoká zástavba, ale vzdušná s uvolněným parterem, dostatkem zeleně a dobře vyvinutým dopravním systémem. Plán Voisin – 1925 – návrh na přestavbu Paříže – zbourat všechno kromě památek a postavit nové mrakodrapy. Zářící město – 1933 – pásmové město – funkční zóny vedle sebe: průmysl, komunální provozy, obytné území (velké bloky 10-12 podlaží, ve vnitroblocích objekty školství, služeb a rekreace), obchodní city, pás zeleně. Plán přestavby Alžíru pásovými objekty – organické tvary dlouhých deskových objektů, jeden má na střeše dálnici. Chandigarth – Indie, město postavené dle Corbusiera – uspořádání i objekty. Athénská charta – 1934 – základní princip pro stavbu měst na dlouhou dobu do budoucna. Čtyři pásma města – bydlení, práce, rekreace, obsluha
Ostatní Decentralizace Chicaga – Saarinen – rozvolňování městské struktury, systém satelitů Organické město – F. L. Wright, 1934, dezurbanizace, naprosto rozvolněná zástavba protkaná komunikacemi = závislost na automobilech, hustota obyvatel 2,5 ob/ha. Městská struktura z jádrových sídlišť – Gloeden 1923, jádra o 100 000 ob, každé s jinou funkcí. Pásové uspořádání automobilky v Gorkém, 1930, N. A. Miljutin – pásmové město Schéma magnitogorsku - Miljutin Schéma sídliště při stalingradském traktorovém závodu – park, obytné pásmo, zelené pásmo, výrobní pásmo; Miljutin Radburn, NY – C. Stein, H. Wright – doprava po obvodě, uprostřed park se školou, kolem bydlení jen s pěší dopravou, relizováno.
Řádková struktura Berlínské sídliště Britz – B. Taut 1926-7, B. Taut, řádková struktura. Siemensstadt, Berlín – Häring, Bartning 1930 Frankfurt nad Mohanem, sídliště Westhausen, 1929, E. May F. am M., sídliště Römerstadt – objekty v řádcích organicky prohnuty dle terénu., E. May
Nové typy zástavby Terasový dům – P. Behrens 1924 Terasový dům na rovině, šikmý terasový dům – M. Breuer Obytná skupina atriových domů – Ekelund 1932 , kobercová zástavba Obytná skupina Kiefhoek – Oud, 1925-29 – stísněnější zástavba řadových domů Obytná skupina v Drancy, Paříž – Beaudoin, Lods, 1932, navrhováno dle oslunění.
Skandinávská řídká zástavba Sídliště Kvarnholmen, Stockholm, Sundhla 1930 – nízká řadová zástavba sestupující ze svahu, velice řídká zástavba Obytná skupina Danvislippan – bosé věžové domy, Backström, řídká zástavba Půmyslové sídliště Karhula – Alto 1936-9 – řídká zástavba sledující teréní reliéf
USA Greenbelttown, Maryland – H. Walker – řídká zástavba v okruhovém prostoru se posutou zeleně. Brooklyn, NY – přestavba obytných bloků – zůstává šachovnice ulice, bloky jsou nahrazeny volnými řádky. Boston
Londýn Plán Londýnského regionu – P. Abercrombie, 1944 – struktura zónace Londýna a jeho satelitů. Milton-Keynes – satelit s okrsky s velmi nízkou hustotou obyvatel, proto bez MHD. London Docklands – Thatcherová zrušila územní plánování, což ukázalo, že je potřeba. Docklands byly terče investorů a developerů a nakonec ekonomicky zkrachovaly. Byla založena společnost na jejich obnovu a postupně přestavovány a doplňovány.
Ostatní Brasília – nově založené hlavní město na břehu jezera, doposud úspěšné, založeno na principech vzešlých ze soutěže, tu vyhrál Costa, vládní objekty pak projektoval Niemeyer. Půdorys připomíná letícího ptáka – v těle je centrum, v křídlech rezidenční a vládní budovy, na jednom konci křídla letiště, na druhém zoo. Později se zástavba rozrostla i na druhý břeh jezera. V centru obrovské volné plochy. La Défense, Paříž – původně dopravní uzel s konečnou metra, nad ním vznikla deska tvaru hrušky a na ní obchodní centrum, Pařížský diametr přes ni pokračuje dál (přes hřbitov po pěší lávce). Satelity Paříže – Cergy – váže se na dálnici, centrální vybavenost, na ni navázána obytná struktura s centrálním parkem, Evry – strukturální objekty s křížovými půdorysy, propojené dohromady , Créteil – radnice na břehu, vázané na železnicy, organické stavby, Marne La Valée – organické tvary, kruhové centrum, struktura navázána na starý komponovaný park s hlavní osou Antigone, Montpellier – Ricardo Bofill . 1979-97 – antické motivy na obytném sídlišti, propojuje centrum s řekou, hlavní průchozí osa, antikizující monumentální stavby; v čele nákupní centrum. Berlín – velké přestavby po bourání Berlínské zdi, předtím kvůli zdi a válce a tak podobně, stavba vládního centra na břehu Sprévy, vlakového nádraží, nové náměstí u Brandeburské brány, památník Holocaustu, Sonycentrum na Postdamerplatz s velkým atriem zastřešeným kupolí. Novodobé parky v Paříži: Park Citroen – ústřední prostor se skleníky a fontánou, parkové zálivy, vodní prvky, záhonky i bylinkové, protéká jím kanál Park Bercy – nam ístě bývalých skladů naproti národní knihovně, kaskádová fontána, blízko muzeum architektury a sportovní hala se zelenými stěnami, květinové záhny, skleníky, terénní úpravy schovávajícíc technické zařízení, park je zvednutý jako součást protipovodňové ochrany, část parku je přes silnici, propojena lávkou, obsahuje relikty starších staveb; další lávka vede ke knihovně, vychází ze dvou úrovní, ty se uprostřed proplétají. Promenade Plantee – na viaduktu, jeho oblouky využity jako obchůdky, nahoře vodní kanál, po stranách promenáda; levandule Park Atlantique – na střeše budovy ve čtvrti Montparnasse, technické prvky schované v zeleni, flora se váže k atlantickému pobřeží, zajímavá dlažba cestiček; dětská hřiště, kurty, sportovní plochy, dřevěné paluby.
Vývoj urbanismu u nás Středověk města vzniklaa většinou rostle – Český Krumlov, Litomyšl (rostlá část + lokační město), Vodňany, Kouřim (osada, vedle hrad, vedle lokační město, město se posouvá, vzniká nová struktura). Města dle topografie: Podhradní – Brno, Bratislava
Náhorní (na vyvýšenině) – Hradec Králové, Olomouc Ostrožní (na ostrohu nad řekou) – Mladá Boleslav, Žatec, Bechyně V rovině – České Budějovice, Litovel Města dle osnovy: Jednoosá – Domažlice, Rakovník Dvouulicová – Louny, Jevíčko – typicky oválný tvar, uprostřed je mezi ulicemi náměstí. Šachovnicová – České Budějovice, Klatovy, Vysoké Mýto Centrální – Nový Bydžov – ojedinělé, podobné castru Vřetenová – Prešov – Slovensko, řídký výskyt
13. století - kolonizace, lokace – panovník lokátorovi slíbil, že může dělat rychtáře, pokud do města přivede lidi - lokátor slíbil pozemek a odpuštění daní, lidé si za to museli postavit od dovu let dům a zůčastnit se výstavby hradeb. - síť měst hustá – možnost lidí docházet na trhy Kutná Hora – nejrychleji a nejdynamičtěji se vyvíjející město až do 15. století, rostlé, vznik kvůli těžbě stříbra Tábor – velice rychlý vývoj z vojenských důvodů, poprvé použity dělové bašty a dvojitá fortifikace, město předběhlo svou dobu o sto let. Za Karla IV. království prosperuje, následují ale husitské války ve 14. století, monoho staveb zaniká, vzniká město Tábor.
Renesance Rozvoj řemeslné výroby a hospodářského podnikání, města ovládá šlechta a řemeslníci, v městské siluetě vznikají významné civilní stavby (radnice), zvyšuje se význam poddanských měst, vznikají horní města – nemají hradby, rostou podél dopravních tahů, vázané na těžbu surovin – Jáchymov. Vznikají předměstské osady. Pardubice – hrad, hradby s baštami, u hradu vznik nového města. Z hradů se stávají zámky, v rámci jejich komplexů jsou zahrady jako součásti zámků. Nové město nad Metují.
Baroko Po bitvě na Bílé hoře poklesl počet obyvatel na 1/3, ve městech na 1/5. Nastala „doba temna“, rostl vliv církve na stavby a rozvoj území. Začínají vznikat manufaktury, města se specializují na určitá řemesla. Po Vestfálském míru nastává oživení, výstavbu určuje a vede šlechta a církev. Probíhá barokizace měst, zakládání zahrad, komponování krajiny, vznikají nová poutní místa. Nová pevnostní města s bastionovou fortifikací: Terezín – za vlády Marie Terezie, pevnostní město s vodními příkopy, pevnost + předsunutá malá pevnost. Josefov – za vlády Marie Terezie a Josefa II., tvar deformované hvězdy.
Průmyslová revoluce 1781 zrušeno nevolnictví, vzniká nový trh s pracovní silou. Rozvíjí se textilní průmysl, strojírenství (Plzeň, Kladno), potravinářství, cukrovarnictví, chemický průmysl. Rozvíjí se nájemní bydlení, vzniká nová hustá zástavba. Bydlení je diferencováno dle klientely. Staví se veřejné budovy. Bourání hradeb: Brno – z hradebního pásu vzniká Park Plzeň Po smrti Joseefa II. reformy zbržděny, prosazuje se empír, vznikají obrovské parky. Lednice – kompozice s průhledy na dominanry (minaret,..), obrovský parkový komplex. Krásný dvůr – Kompozice rostlého parku a spousty staveb ( rozhledny, chrámy, jeskyně,…) Vznikají nová lázeňská města: Františkovy Lázně; Mariánské lázně – lázeňské domy v zeleni, ve městě domy omezeny jen do určité části. Rozvoj dopravy – železnice, určovala rozvoj měst (stagnace tam, kam se nedostala – viz Úvaly vs. Škvorec, který železnici nechtěl).
Přestavby městské struktury: Brno - vybourání části města, nahrazena novou zástavbou. Olomouc – kolem historického jádra navrženy nové struktury se zelenými pásy. Louny – dělnická kolonie blíže nádraží než centru, zeleň, předvoj zahradních měst. Hradec Králové – regulační plán od Gočára, historické jádro odděleno zelení. Zlín – regulační plán, vymezen areál pro továrny Pásová města – odděleně rekreace, bydlení, zeleň, průmysl+ typický funkcionalismus, urbanisti Janů, Štursa, ve světe Corbusier. Středisková obec – obec s větším potenciálem rozvoje
Po druhé světové válce Vznik nových městských struktur vázaných na ložiska nerostů: Havířov – znaky funkcionalistického města, architekt Špaček, výstavba 1947, 400 ob/ha. Kladno – Rozdělov – výškové objekty
Současnost Dělení území do územních celků pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad Evropské unie) pro porovnávání a analýzu čehokoli (ekonomika, realizace, hodnocení,…). Zavedeno 1988, u nás po vstupu do EU. Území rozdělena dle počtu obyvatel (NUTS 1: 3 – 7 milionů). NUTS 0 – stát – ČR NUTS 1 – území ČR NUTS 2 – region, oblast – u nás 8 sdružených krajů. NUTS 3 – kraj – u nás 14 LAU 1 – okres – 76 + Praha LAU 2 – obec - 6253
Praha Pravěk Pravěké osídlení, brod přes Vltavu na sebe nabaloval osídlení 400 př.n.l. – Keltové – oppidum Závist – jih Prahy, 70ha, 3-9 m valy dlouhé 9 km. Přelom letopočtu – Germáni – na Babě Latenská kultura – Bubeneč Slované – Dejvice, Libeň, Šárka, Staré Město a Malá Strana, Levý Hradec, Budeč + ochranné osídlení na vrcholcích
Přemyslovci 9. stol. – kníže se stěhuje na Pražský Hrad – bazilika sv. Jiří + Mariánská rotunda + palác, hrad zabírá dnešní 3. nádvoří. 11.-12. stol sídlí panovníci na Vyšehradě (lepší opevnění) – kapitula s chrámem sv. Petra a Pavla. Kompaktnější osídlení v prostoru Starého Města (vzniká Staroměstské náměstí), roztroušená sídla k Vyšehradu, formuje se Malá Strana, k brodu na Klárově se sbíhá trojzubec cest. Další osídlení se formují na Poříčí a na Zderaze, 993 založen Břevnovský klášter, později i Strahovský klášter. Juditin most přes Vltavu – na předpolí založeno sídlo maltézských rytířů - Johanitská komenda a biskupský dvůr. Opevnění Starého Města pražského – 13 věžovitých bran (30m vysoké) + plné věžice vzdálené od sebe 60 m. 25 m široký a 6 m hluboký příkop s vyzděnými stěnami, 1,7 km délky. Uvnitř hradeb – první pražské plánované město – Havelské město – mezi Uhelným a Ovocným trhem. Vymezen Havelský trh, k němu přidána gotická parcela. Kvůli povodním na Vltavě vystavěny jezy a zvednuta niveleta celého Starého města o jedno patro. Založena královská obora v Olenci (Bubeneč), dnes řečená Stromovka.
Opevněna Malá Strana – opevnění končilo dál od břehu za kostelem sv. Tomáše. Vytvořena cesta na Pražský Hrad z Juditina mostu přes Malostranské náměstí přes Jižní zahrady (tam, kde je dnes Býčí schodiště). Vyhlášeno město Hradčany – vzniklo rostlým způsobem podél dvou cest.
Karel IV. Velký rozmach za Karla IV. – vznikl Chrám sv. Víta, Karlova univerzita a Karlův most, rozšíření hradeb kolem Hradčan a Malé Strany přes Petřín (Hladová zeď). Založeno Nové město Pražské – paprsčitá kompozice – paprsky na Vyšehrad, na Kutnou Horu a kolmo na hradby směrem na Vinohrady. Na osách náměstí (Koňský trh – Václavák, 3,8 ha, Dobytčí trh – Karlovo náměstí, 8ha, Senný trh – Senovážné náměstí, trochu mimo osu, protože už existoval). Vždy kolmo na osy šachovnicová struktura třech okrsků (takže tři různě pootočené šachovnice), tři náměstí propojeny dnešní Jindřišskou a Vodičkovo ulicí, které tak vytváří s Václavským náměstím kříž. Na koncích této spojnice umístěny Jindřišská věž a Novoměstská radnice. Založeny dva farní kostely – Sv. Jindřicha a Sv. Štěpána a nové kláštery – Servíti, Augustiniáni, Augustiniánky, Benediktýni (kostel P. Marie a slovanských patronů, slovanská liturgie, psány staroslověnské knihy), Karmelitáni (kostel p. Marie Sněžné, založen dřív než město, kvůli tomu se Václavák dole zužuje) měl to být největší Pražský kostel, bohužel postaven jen presbytář, odkazuje na S.M. Maggiore v Římě), italští Benediktýni (u sv. Ambrože – odkaz na kostel, kde byl KIV korunován na Lombardského krále). Kostely Augustiniánů, Augustiniánek, Benediktýnů a Servítů tvoří římský kříž, v jeho centru stojí Sv. Apolinář a kříž míří na kostel na Vyšehradě. Sedm kostelů odkazuje na sedm Římských pahorků. Z Karlova náměstí pak vychází velice široké Žitná a Ječná ulice. Založení bylo velice velkorysé a bez problémů funguje v původních dimenzích dodnes. Karel IV. vymohl nový církevní svátek Boží svátosti, během něhož byly na Karlově náměstí v dřevěné kapli vystavovány ostatky svatých. Později byla nahrazena kamennou centrální stavbou. Z Nového města vedly čtyři brány – Svinská, Koňská, Horská, Poříčská. Staré město nebylo tím novým nadšeno, protože přišlo o vybírání mýta. Karel IV. to vyřešil svěřením dvou novoměstských bran do správy Starého města. Pokusil se i o spojení obou měst, to ale vydrželo jen deset let. Rozdělení přetrvalo až do 18. století Karel postavil hrady Karlův kámen (Karlštejn), Karlova hora (Kašperk), Karlův dům a Karlova koruna a nechal dostavět Pražský Hrad, kam se přestěhoval.
Václav IV. Václav IV. pokračoval v přestavbě Hradu, postavil Betlémskou kapli, pokračoval s P. M. Sněžnou a postavil hrádek u Kunratic a hrádek na Zderaze – malé opevněné sídlo v Novém městě a Králův dvůr – opevněné sídlo u hradeb Starého města, u dnešního Obecního domu. Další opevněná sídla v Praze: Biskupský dvůr na Malé Straně, sídlo Maltézských rytířů (naproti biskupovi), u Karlova mostu Křižovníci s červenou hvězdou, Templáři u sv. Anny a Němečtí rytíři u sv. Benedikta poblíž Králova dvoru, na místě dnešního obchodního domu Kotva; hrad Děvín naproti Vyšehradu přes řeku, Kunratický hrádek, hrádek ve Stromovce. Na Vyšehradě byl postaven kostel sv. Petra a Pavla.
Husitské války Praha zdevastovaná, spousta kostelů vypálena, Vyšehrad dobyt a připraven o opevnění do nitra Prahy a na jejich místě založeno Město hory Vyšehradu.
Jiří z Poděbrad Bydlel v Králově dvoře, postavil jednu z mosteckých věží a rozšířil Staroměstskou radnici.
Jagellonci Vladislav nechal postavil Vladislavský sál, rozšířeno opevnění Hradu (věže a Prašná brána). 1509 sjednoceno Staré a Nové město (do roku 1528).
Renesance Ferdinand I. postavil Belveder v zahradě Hradu za jelením příkopem, zastřešil věž sv. Víta a pořídil tam zvony. 1555 založena královská obora Hvězda s letohrádkem Hvězda a trojzubcem hlavních cest. Spousta přestaveb – Malostranské náměstí, nové renesanční paláce (Švarcenberský, Martinický,…). Ze Stromovky vyvedena lipová alej (dnes ulice Pod kaštany).
Baroko Změna fortifikace – celý průběh hradeb získává bastionovou fortifikaci, ta kopíruje starší hradby až na sever od Hradu, kde opevnění rozšiřuje, což jsou dnes nejzachovalejší části. Vyšehrad je přeměněn na barokní citadelu. Nové paláce – Valdštejnský palác s velkou zahradou, kvůli němu zbourána i část hradeb Malé Strany, Clam-Gallasovský,… Dále vzniká Loreta, Klementinum a Invalidovna (postavena jen 1/9 původního záměru). Baroko přineslo obrovské zásahy do struktury města i panoramatu. Hrabě Chotek vybudoval Chotkovu ulici – propojení úrovně Letné a úrovně Klárova, založil Chotkovy sady navazující na Královskou zahradu s Belvederem a nechal postavit Řetězový most císaře Františka (k dnešnímu Národnímu Divadlu). Kvůli němu byla zvýšena niveleta nábřeží.
19. století Různá pražská náměstí jsou povyšována na královská i nekrálovská města a jsou zakládány nové čtvrti (Karlín – velké vzdušné bloky, Žižkov – sevřené malé bloky pro dělnickou třídu). Pražská asanace – jeden z největších zásahů, židovská čtvrť s hygienickými problémy a bez možností dopravní obsluhy bylo ozdravěno = asanováno. Na přestavbu byla vypsána soutěž, zvítězil návrh Finis Ghetto, asanace začala, ale později byla vypsána nová soutěž (1902). Pro potřeby asanace byl vydán zákon o asanaci a vyvlastnění a všechny objekty ve čtvrti vyvlastněny. Pro nové stavebníky byly nasazeny daňové úlevy. Přestavěny byly dvě lokality – Josefov a Vojtěšská čtvrť. Celkem byla zbořena asi třetina Starého města, jako páteřní osa byla založena ulice Pařížská. 1891 – světová výstava, postavena Petřínská rozhledna a zřízeno Pražské výstaviště. Letenský průlom – neuskutečněný nápad na protažení komunikace od řeky přes Letnou. Dostavba Staroměstské radnice – mnoho soutěží, ale nerealizováno. Pražské satelity – snaha vytvořit obytné satelity a Město práce v Polabí, v jiném návrhu v Posázaví.
Železnice v Praze 1830 – nádraží Dejvice – Lánská koněšpřežka 1845 – Masarykovo nádraží – Severní státní dráha; byla vybourána část Nového města, hradby opatřeny novou bránou; první nádrží parní železnice.
1862 - Nádraží Praha (Smíchov) – Česká západní dráha 1863 – Bubny – Buštěhradská dráha přes Dejvice 1871 – Hlavní – tehdy Františka Josefa, Dráha z Vídně. 1872 – Pražská spojovací dráha – Smíchov, Hlavní, Hrabovka 1873 – Severozápadní nádraží (Těšnov), Karlín, Libeň dolní nádraží – Rakouská severozápadní dráha z Lysé nad Labem Následoval bouřlivý rozvoj v okolí nádraží spojený s výrobou – Karlín – Thomasovy strojírny, Libeň – Rustonka, Smíchov – Ringhoferovy závody, z nich Kolben&Daněk, z nich ČKD; Bubny – areál opraven železnice + další průmyslové závody ve vnitroblocích Holešovic, na okrajích bloků bylo bydlení. Holešovice a Libeň se následkem rozvoje připojily k Praze.
Bourání hradeb Roku 1866 po prohrané Prusko-Rakouské válce bylo rozhodnuto zbourání hradeb (opevnění se ukázala jako neúčinná), ale bylo to na dovolení Vídně a Praha musela Vídni za pozemky pod hradbami zaplatit. Bourání skončilo 1907. Nové významné budovy na místě hradeb: Národní muzeum – 1885 – 1890 Německé divadlo, dnešní Státní opera. Muzeum hlavního města Prahy – 1898 Parky kolem Národního muzea, Čelakovského sady pod hl. nádražím a kolem muzea hlavního města. Ostatní pozemky byly rozprodány a zastavěny činžovními domy, které propojily Nové město s Vinohrady. Mnohem později přibyly ještě: Burza – 1936, Federální shromáždění – 1966, Severojižní magistrála – 1973, zmenšení okolních parků, znehodnocení celé části města, zbořeno Těšnovské nádraží.
20. století Po 1. světové válce, zlom ve vnímání státu (vyhlášení Československa) i města Vytvořena Velká Praha 1784 – spojení Starého a Nového města, Hradčan a Malé Strany 1850 – připojen Josefov 1883 – připojen Vyšehrad 1884 –Holešovice 1901 – Libeň 1922 – Velká Praha - připojeno obrovské území 37 měst a obcí. 1968 – další rozšíření na SZ a JV 1974 – dnešní hranice Byla založena Státní regulační komise – městská komise k rozvoji hlavního města, měla vypracovat regulační plán Prahy. Byla velmi kritizována a těsně před druhou světovou válkou zrušena. Nejprve musela komise zpracovat mapu a výškopis celého nového území Prahy. Vyhlášeny byly soutěže na nové regulační plány, všechny stávající byly zrušeny. Výsledkem byl Regulační plán Prahy – 1:5000, vytyčení základních směrů rozvoje, nerealizované kontroverzní myšlenky propojení Národního muzea k řece, prostup přes Petřín,... Následně zpracována řešení dopravy, vypracován návrh metra a přemostění Nuselského údolí. Vznikla i řada staveb – Právnická fakulta (Kotěra, jen polovina, přes ulici měla být druhá stejná budova), Veletržní palác (Tyl a Fuchs, také jen část komplexu, 1974 vyhořel i s archivy podniků zahraničního obchodu, načež pro ně vznikly různé nové objekty – Motokov, Tuzex, Kovo u Libeňského mostu, něco na Evropské, Centrotex), Penzijní palác (Havlíček a Honzík, Churchillovo náměstí).
Vznikl Regulační plán Dejvic (Engel, inspirace O. Wagner, bloková struktura obytných domů s veřejnými partery, zaregulovány i objekty ČVUT). Plán Spořilova – zásady zahradních měst – centrální budova v parku, zelené paprsky; následně vznikly další zahradní čtvrti – Ořechovka, Hanspaulka, Barrandov (Max Urban, dlouhý ostroh, na jeho konci Barrandovské terasy a Barrandovské ateliéry). Zelená liška na Pankráci – funkcionalistický řádkový systém + hlavní náměstí + obestavěná průjezdná ulice; Návrhy na zástavbu Letné – řádkový systém. Kolonie na Babě – výstava bydlení (parcelace – Janák, domy – významní architekti své doby), jeden z nejucelenějších souborů funkcionalistické architektury v ČR. Neuskutečněné koncepty: Obchodně-administrativní centrum v Holešovicích – návrh počítal s odstraněním nádraží Bubny a zástavby Holešovického meandru. Studie admin. budov – Nové město pražské - Havlíček 1943-45 – velké věže, vybourání města. Kolektivní bydlení na Pankrácké pláni – 1930, Gilar, Špaček, Müllerová Postaven byl stadion na Strahově a nové mosty.
Po druhé světové válce Za války bombardování, zničení množství bytového fondu. I kvůli tomu byl pak nedostatek bytů. Sídliště Solidarita – řádková zastavba řadových rodinných domů proložená bytovými domy, 1947, Vršovice, 1200 bytů. 1948 – zpracován další územní plán, byl založen silniční okruh kolem Prahy, (na levém břehu dnes přesně tak postaven), přebral většinu z předchozího, jen ho oprostil od kontroverzních myšlenek Přišel socialistický realismus, postaven hotel Internacionál, místo Filosofické fakulty UK a židovských hřbitovů mělo být postaveno něco podobného.
60. léta Výrazný rozvoj bytové zástavby – sídlištní struktury: Petřiny (poč. 60. let, mělo být v duchu sorely jako standartní blokové domy, projekt byl ale změněn a Petřiny se staly prvním sídlištěm s paneláky – T06B), Červený vrch, Malešice, Pankrácká pláň (v projektu Nuselský most, Zelená liška + zastavěna celá pláň), Invalidovna(řídká řádková zástavba), Novodvorská řádková zástavba, někde evokuje částečné bloky U a C tvarů), Kobylisy - první na Severní terase, na ně pak navazují Ďáblice, Bohnice, Prosek (rovné domy dlouhé několik set metrů, centrální park s návazností na vybavenost, ve velkých vnitroblocích školská vybavenost). V jižním kvadrantu Prahy vzniklo Jižní město I (centrální park s vybaveností), Jižní město II (jedno z posledních sídlišť s tradiční technologií, která ještě neumí udělat roh a vše se tak musí skládat z desek). Nejmladší je Jihozápadní město (navíc rohová sekce s různě kosým úhlem; celkem čtyři celky spojené centrálním parkem – Nové Butovice – velké převážně pravoúhlé bloky, Lužiny – obrovské polygony s vnitrobloky, Stodůlky – malé polygony směrem k původní zástavbě, Velká Ohrada - čtverce)
2. pol. 20. stol. Další územní plány – 1966 – roštový dopravní systém – tři severojižní magistrály a dvě na ně kolmé východozápadní tangenty (severní a jižní), dochovala se jen prostřední, druhá severojižní magistrála; 1975 – počítal s obrovským rozvojem, připojeny další obce do dnešních hranic, ve výsledku 496 km2. Hlavní rozvojové směry – dva výběžky na východ; radiálně-okružní systém dopravy, severojižní
magistrála zapojena do vnitřního okruhu, pak ještě byly střední a vnější okruh, vnitřní a střední běžely na severozápadě po stejné silnici. Střední a vnější byly propojeny mnohými radiálami. 1986 –rozvoj východních částí se opustil (ale hranice se nezměnily). Dnešní názor na dopravní systém – vnitřní (městský) a vnější (pražský) okruh, méně radiál, je jednodušší, ale je problém s nedokončenými úseky (právní i finanční problémy).
Po revoluci Hledání nových směrů plánování, opuštění segregace Athénské charty (práce, bydlení, doprava, rekreace), nutno vážit rozsah a mixování kombinace jednotlivých funkcí. 1991 zpracována dokumentace polyfunkčních a monofunkčních využití území, z něho byl vytvořen plán stabilizovaných území – řešil jen území, na kterých se shodla politická reprezentace, územními orgány a projektanty. V té době bylo 57 samosprávných městských částí + hlavní magistrát, názorů proto byla spousta, výrazně disproporční názory byly od malých obcí. Plán měl proto spoustu míst bílých, ta byla diferencována podle závažnosti nutnosti dopracování v dalších studiích, ty mnohde nikdy nevznikly. byl schválen 1994 s výhledem na platnost dva roky. Úplně nový územní plán byl schválen až 9. 9. 1999 a platí dodnes.
Územní plánování Legislativa 1889 – Stavební řád pro království České, součástí plán polohy – nařízení o vypracování plánů veřejných prostor, zástavby, technické infrastruktury, dopravy apod., požadavky na usměrnění a plánování rozvoje sídel. Zákon č. 84/1958 – stavební zákon, vyšší platnost má vždy regulace větších území: územní plán rajonu (kraje) > směrný územní plán (města) > podrobný územní plán (1:2000, 1:2880, menší území) Zákon č. 50/1976 – stavební zákon, po roce 1989 několikrát novelizován (nejpodstatněji 1992, 1998). Matice dokumentů: velikosti území: velký územní celek, sídelní útvar a zóna * stupně zpracování: územní prognóza (základní směrz rozvoje), územní plán (cca to co dnes), územní projekt (téměř realizační dokument). Vázán na národohospodářský plán, obsahoval národní okresní výbory – to vše později odstraňováno. 1992 – odstranění komunistických reliktů, zavedena účast veřejného sektoru, přidány veřejně prospěšné stavby. 1998 – zrušena matice, opět jen tři dokumenty: Územní plán velkého územního celku, Územní plán obce, Regulační plán; dbá se více na životní prostředí, vydávány jako nařízení obecné povahy.
Současná legislativa (neučit se čísla, jen zkrácené názvy důležitých předpisů) Zákon 183/2006 – zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), podstatná novela od 1. 1. 2013. Dokumentace: Zásady územního rozvoje, Územní plán, Regulační plán. Upravuje veškeré náležitosti územního plánování a stavebního řádu. Vyhlášky: 498/2006 Sb. – o autorizovaných inspektorech – inspektor může vydávat územní i stavební správní rozhodnutí. 499/2006 Sb. – o dokumentaci staveb 500/2006 Sb. – o územně analytických podkladech, dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti. Udává obsah územní dokumentace. 501/2006 Sb. – o obecných požadavcích na využívání území 503/2006 Sb. – o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. 63/2013 – provádění některých ustanovení stavebního zákona 268/2009 – o technických požadavcích na stavby 398/2009 – OTP pro invalidy Další zákony: Zákon 184/2006 Sb. – o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění). Uplatnění možné v případě veřejně prospěšných staveb. Zákon 186/2006 – o změně zákonů souvisejících s přijetím nového stavebního zákona. Zákony 129, 128, 131 /2006 Sb. – o krajích, obcích a hlavním městě Praze - Z hlediska samosprávy má ČR jen kraje a obce, okresy jsou jen součástí statistického členění EU NUTS. Zákony stanovují, komu přísluší pořizovat územně plánovací dokumentace, komu přísluší je vydávat, jaké kompetence jsou převedeny statutem na jednotlivé části statutárních měst. Zákon 500/2004 Sb. – správní řád Zákon 360/1992 Sb. – o výkonu povolání autorizovaných architektů… Norma: Norma ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací Okrajově související věci: Nařízení vlády č. 173/2006 Sb. – o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací Zákon 159/2006 Sb. o střetu zájmů Zákon 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů – územní plán přestává být autorským dílem se začátkem projednávání.
Struktura osídlení české republiky základní jednotka = obec, vyšší jednotka = kraj. obce, městyse, města, statutární města (jsou členěna na více částí, město si vydává statut určující, které výkony činnosti budou mít městské části. 23 měst), Praha (obec, statutární město – 57 částí, i kraj).
Výkon státní správy – tři stupně: obce I. stupně – nemají žádný výkon správy, II. stupeň – matrika, stavební úřad, III. stupeň – obce s rozšířenou působností (205) – mimo jiné mají úřady územního plánování, mají pořizovat územně plánovací dokumentace ve svém územním obvodu.
Orgány územního plánování Rozhodování v přenesené působnosti, rozhodování v samostatné působnosti. Vždy subjekty, které mají nějaký majetek a hospodaří s ním: Obce (s rozšířenou působností) Kraje Ministerstvo pro místní rozvoj – směr rozvoje celého státu Ministerstvo obrany – rozvoj vojenských újezdů Přenesená působnost = obecní úřad vykonává věci, které by jinak musela vykonávat státní správa – územní dokumentace, územní rozhodnutí,… Samostatná působnost – samospráva = zastupitelstvo obce rozhoduje o pořízení územního plánu, schvaluje zadání a pokyny pro jeho vypracování, vydává územní a regulační plán, projednává jeho uplatňování. Úřady územního plánování – vše co se týká pořizování ÚPP a ÚPD. Stavební úřady – vše co se týká územního řízení a stavebního řádu. Cíle a úkoly územního plánování – nalézt řešení při rozvoji území, které se bude blížit ideálu mezi ekonomickým, ekologickým a sociálním hlediskem. Vždy půjde o kompromis.
Nástroje územního plánování: Územně plánovací podklady – územně analytické podklady, územní studie, slouží k zadání ÚPD Politika územního rozvoje Územně plánovací dokumentace – Zásady územního rozvoje, Územní plán, Regulační plán Územní rozhodnutí Územní opatření o asanaci území Územní opatření o stavební uzávěře Mimo: Územně plánovací informace = informace o tom ,co si lze s pozemkem počít. informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití podmínky vydání regulačního plánu a územního rozhodnutí podmínky vydání územního souhlasu už odstraněny podmínky provedení jednoduchých staveb bez územního rozhodnutí nebo souhlasu. Vadilo, že úředník může sám rozhodovat o území.
Územně analytické podklady Na úrovni obce a na úrovni kraje Veškerá známá a dohádatelná data o území. Podkladová báze: limity, hodnoty, záměry na provedení změn, problémový výkres. Rozbor udržitelného rozvoje území – udržitelný rozvoj je ideálním stavem; vyhodnocení vlivu nového řešení (plánu) na udržitelný rozvoj. Vede k upřesnění zadání územního plánu. Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentech. Povinné subjekty (= kdokoli s daty o stavu území) bezplatně předávají garantovaně správné údaje, aktualizace každé dva roky.
Územní studie Neprojednávají se, jde o generely různých oblastí, mohou prověřovat i varianty. Studie může být zařazena do evidence územně plánovací činnosti, tedy do dat, podle kterých se o území rozhoduje a úřady je musí brát v potaz. Prověření možností území Variantní zpracování Oborové studie
