Upozornění pro čtenaře

BABKA KOŘENÁŘKA Babka kořenářka je časopis věno­ vaný starým způsobům léčby nemo­ cí, zejména pak léčbě pomocí bylin a stravy. Jelikož časopis čerpá z velice starých pramenů, některé nemoci ne­ bo postupy se mohou zdát ve světle dnešní doby směšné. Rozhodně není možné brát léčebné postupy doslova a striktně se jimi řídit. Mějme na pa­ měti, že v každém případě je nutné se o takové léčbě poradit se svým léka­ řem. Přesto je možné v časopise najít spoustu zajímavých rad a zkušeností, kterými se lidé v dávných dobách ří­ dili. Z důvodu autentičnosti je v časo­ pise ponechán i sloh, kterým byly ra­ dy a předpisy v dávných dobách psá­ ny. Snad nebude modernímu čtenáři na obtíž. Pokud naleznete na někte­

rých stránkách dole upozornění "Pokračování v příštím čísle", znamená to, že ono téma bude ještě více rozvedeno v dalších následujících číslech Babky kořenářky. Příprava směsí pro bylinné čaje zde uvedené vyžaduje určitou znalost lé­ čivých bylin a jejich účinků, proto doporučujeme v případě neznalosti nahlédnout do herbáře či do jiné lite­ ratury zabývající se rozpoznáváním bylin. Nakladatelství O.R.A.Z. připravuje na příští rok vydání Herbáře našich babiček, kde naleznete opravdu všechny důležité, u nás rostoucí léči­ vé byliny vyobrazeny, s patřičným po­ pisem a komentářem. I tento titul na­ leznete na stáncích tisku.

Upozornění pro čtenaře Važení čtenaři, pokud se Vám náš časopis zalíbí a pokud s námi budete chtít spolupracovat, pošlete nám, prosím, své náměty, zkušenosti s přírodní léčbou, léčebné recep­ ty, čajové směsi, případně i své životní příběhy na adresu, kterou naleznete v tiráži. Rádi bychom Vašim zkušenostem, radám i fotografiím věnovali v časo­ pise několik stránek. Vaše redakce

Léčivost našich potravin K d e ž t o z a ž í v a c í ústrojí j e s t p ř í r o d o u u r č e n o k t o m u , a b y c e s t o u složitých c h e ­ m i c k ý c h p o c h o d ů o d d ě l o v a l o v ý ž i v n é p o k r m o v é šťávy a n e p o t ř e b n é látky s t r u s k o v é v y p u z o v a l o z těla, stalo se z c e l a o b y č e j n ý m z j e v e m , že zažívací ústrojí č l o v ě k a p ř e d s t a v u j e n á d o b u na o d p a d k y , v níž kvasí a z a h n í v á n a d m ě r n é m n o ž s t v í s t r á v e n ý c h i n e s t r á v e n ý c h z b y t k ů p o t r a v i n , z n i c h ž se v y v i n u j e p a k v e l k é m n o ž s t v í p l y n ů , které s e v p ř í r o d ě vyskytují v š u d e , k d e s e n ě c o r o z k l á d á , kvasí n e b o hnije. S t ř e v n í p l y n y (jako k a ž d ý plyn) projevují s n a h u v y s t u p o v a t i n a ­ h o r u , stlačujíce p ř i t o m bránici. Ž a l u d e k n á m t a k é č a s t o s t á v k u j e a m y n e m ů ž e ­ m e z a b o h a p o c h o p i t p r o č . N a d m ě r n é m n o ž s t v í kyselin d r á ž d í s t ě n y ž a l u d e č n í i střevní, a ž vznikají záněty. Takto n e m o c n ý č l o v ě k č a s t o s i n a p o m á h á n e j r ů z nějšími m e d i k a m e n t y tišícími bolest, a v š a k n e d ě l á t o , co by m ě l p r á v ě v t u t o chvíli udělat. J d e v p r a v d ě o h r u b é z n e u ž í v á n í t ě l e s n é síly a p o m a l o u s e b e v r a ž ­ du zdlouhavým otravováním se­ be s a m a , vyplývající z požitkář­ ství, p o d p o r o v a n ý m n e s p r á v ­ ným poučováním. Kdo nedbá z á k o n ů p ř í r o d n í c h , k o m u není d o p o s u d j a s n o , že v n ě m žije lé­ čivá síla, t o m u p a k není p o m o c i . Léčivost, která sídlí v l i d s k é m t ě ­ le, m ů ž e s e v ž d y uplatniti, přijdeme-li j í v š a k n a p o m o c z á k l a d n í ­ m i l á t k a m i o r g a n i c k ý m i , důležitý­ mi p r o život, svěží, ne v ž d y v a ­ ř e n o u p o t r a v o u , která n á m s l o u ­ ží k u d r ž e n í z d r a v í . K a ž d ý č l o ­ v ě k m ě l by v d o b ě jarní, letní, p o d z i m n í , ba i z i m n í p r a v i d e l n ě d e n n ě požívati v e d l e j i n ý c h p o ­ krmů i syrovou zeleninu, syrové o v o c e a p o d o b n ě . Ve v a ř e n ý c h p o k r m e c h již v i t a m í n ů není tolik, s t e j n ě p a k j a k o látek k z d r a v é m u životu bezpodmínečně nutných. Také z d e není tolik n e r o s t n ý c h solí, p r o t ě l o t a k p o t ř e b n ý c h .

Léčivost našich potravin V s y r o v ý c h p l o d e c h , z e l e n i n á c h a p o d o b n ě , j s o u o b s a ž e n y vitamíny, é t e r i c k é , n e r v y posilující oleje a m n o h o n e r o s t n ý c h v ý ž i v n ý c h látek. Ty v š e c h n y s p o l e č ­ ně p ů s o b í v p o t r a v ě j a k o léky, n e b o ť z v l á š t ě o v o c n é šťávy p o m á h a j í čistit tělo. Š ť á v y z e z e l e n i n d o d á v a j í ž e l e z o , tak d ů l e ž i t é p r o d e z i n f e k c i , t o z n a m e n á z b a ­ v e n í š k o d l i v ý c h látek, d á l e p o s k y t u j í t ě l u m i n e r á l n í látky. Z v l á š t ě h l á v k o v é a z e l ­ né saláty p o d n ě c u j í a p o d p o r u j í léčivý p o s t u p v l i d s k é m těle. Jahody n a p ř í k l a d o b s a h u j í m n o h o v á p n a a ž e l e z a , d o p o r u č u j í se z v l á š t ě l i d e m chudokrevným, trpícím bledničkou, lidem nervózním a zesláblým, n e m o c n ý m d n o u a r e v m a t i s m e m , při c h o r o b á c h ledvin a m ě c h ý ř e m o č o v é h o , dále p a k při o c h a b l o s t i střevní, při z á c p ě a z d u ř e n í j a t e r či sleziny. Toto v š a k platí j e n o j a h o d á c h l e s n í c h . J e z m e je d o p o l e d n e i o d p o l e d n e asi čtvrt litru a b u d e m e z á h y p ř e k v a p e n i , j a k b l a h o d á r n ě o n y p ů s o b í při v ý š e u v e d e n ý c h chorobách. Ostružiny, brusinky a borůvky p r o k a z u j í d o b r é s l u ž b y při n e d o ­ krevnosti ústrojí zažívacího. O s t r u ž i n y v š a k lze užívati j e n t e h ­ dy, jsou-li č e r s t v ě natrhány. Maliny z a s e p r o k a z u j í n e o c e n i ­ t e l n é s l u ž b y při v š e c h c h o r o b á c h nervů a centrálního nervového systému. Rybíz č e r v e n ý a z v l á š t ě č e r n ý povzbuzuje velice činnost ledvin, přispívá t í m k v y l u č o v á n í kyseliny m o č o v é z těla a je t u d í ž d o b r ý m l é k e m na d n u a r e v m a t i s m u s . Š ť á v a z č e r n é h o rybízu p ů s o b í k r o m ě t o h o j a k o k o n e j š i v ý pro­ s t ř e d e k při z á d u c h o v é m kašli. Angrešt má p o d o b n é ú č i n k y na lidský o r g a n i s m u s j a k o n a p ř í k l a d již z m í n ě n é lesní j a h o d y a p ů s o b í proti p o d o b n ý m n e m o c e m .

Brambory Brambory jsou velice dávno užívanou potravinou, v Americe dříve, nežli ji ob­ jevil Kolumbus. Roku 1588 byly brambory pěstovány ve Vídni a potom ve Franfurktu nad Mohanem v botanické zahradě jako zvláštnost, lidé ještě v Evropě nevěděli, co si s touto rostlinou počíti. Jejich rozšiřování jako plodiny bránili se zprvu i sedláci, nevědouce si s nimi rady. Teprve, když byly brambo­ rové keříky ze země vytrhávány a páleny, byly v popelu nalezeny kulaté hlízy, které velice příjemně voněly, byla poznána cena brambor. Jest velice důležité, aby byly brambory ze země dobývány v době úplné zralosti, se zvadlou natí a za sucha. Předčasně, nebo za mokra dobývané hlízy se snadno kazí. Brambory mají býti uloženy ve vzdušných, chladných sklepích a nesmějí býti navrstveny do větší výše než jeden metr. Nejlepší teplota pro ně jest dva až čtyři stupně Celsia. V zimě musí být dobře chráněny, protože pod stupněm mrazu namrzávají a sládnou. Brambor obsahu­ je mnoho nerostných (výživ­ ných) látek a solí, zejména kalcium, fosfor, železo atd., ale také druh bílkoviny, jenž jest neoby­ čejně prospěšný tělu lidskému. Dánský badatel v oboru lidské výživy žil déle než rok při stá­ lém zdraví pouze o bramborách a troše másla. Tuto jednostranou stravu ale nelze doporučovati. Brambor sám neobsahuje tuku, zato však obsahuje hodně vody a rozpustné vitamíny všeho druhu. Neoloupáme-li bramborů před vařením v páře neb vodě, zůstá­ vají i tyto vitamíny přes poměr­ ně dlouhou dobu vaření tak dale­ ce zachovány, že při vydatné bramborové krmi mohou z velké části kryti naši potřebu. Protože brambory obsahují nerostných látek, zásad, škrobů, stravitelné bílkoviny a vitamíny, jsou zdra­ ví prospěšné.

Brambory Mnozí lidé neradi jedí brambory, obávajíce se, že působí otylost. Není však lep­ šího odtučňovacího prostředku nad bramborovou dietu. Něco pravdy jest na tom, že výživné látky v bramborách obsažené mohou být tělem neobyčejně snadno využitkovány. Pojídáme-li brambory s tukem a s masem ve velkém množství, tělo látky nespotřebuje. Tělu potom přebývá tuku a celé dvě třetiny bílkovin se mění též v zásobu tuku. Neobsahuje-li však pokrm tuku a bílkovin (maso, vejce), brambory samy netvoří tuku. Při velké důležitosti bramborů jako lidové potravy jest třeba klásti zvláštní vá­ hu na jejich správnou a tudíž i dietní přípravu. Potom teprve plní brambory svou pravou úlohu jako výživný a léčivý prostředek národní, který nikdy nepřestane chutnat. Jsou však také trvalým zdrojem síly a tepla, požíváme-li je vařené v pá­ ře se slupkou a nikoli jako brambory vymočené, k nimž je nutno přidati ne prá­ vě zdravou kuchyňskou sůl, abychom je mohli požívati. Takto při­ pravené brambory jsou pak pouze bezcenným škrobem a příkladem, jak se ničí výživné a léčivé síly bramborů. Je tedy vhodné řídit se při přípravě brambor několika zá­ sadami: 1. Dobré brambory pečeme ve slupce buď v troubě nebo v hor­ kém popelu. 2. Brambory po náležitém očiště­ ní dusíme v nádobě s vložkou na vaření v páře. Dáme jen tolik vo­ dy, aby se vypařila, než se bram­ bory udusí. 3. Spatné, vodnaté brambory po umytí vložíme mokré do hrnce bez vody, jehož pokličku pevně přitlačíme. Podložíme drátěnou podložkou a prudce vaříme za občasného protřásání. Využijeme tímto způsobem vody v brambo­ rách obsažené a nevymočíme dů­ ležité látky.

Včelí med - výborná potravina a léčivo V květech rostlin jsou jistá místa, jež obsahují a roní šťávu - nektar. Nektar má přelíbeznou vůni, která posléze přivábí včely, jež ji sají a donášejí v medovém váčku do úlů, kde ukládají med do čistých voskových buněk. Aby nashromáž­ dila včela jeden litr nektaru, musí vyletět asi dvacettisíckrát. Litr nektaru dává však pouze půl kilogramu medu, protože obsahuje mnoho vody, která se vylu­ čuje z buňky částečně již v medovém váčku, částečně vypařováním v úle. Aby se nektar přeměnil v med, musí býti nejen zhuštěn, ale také invertován, to je proměněn v invertní cukr. Teprve potom má svoji cenu jako potravina, léčivo a pochutina. V medu je obaženo asi 79 procent cukru, z toho je 42 procent cukru hroznové­ ho, 35 procent cukru ovocného a pouze 2 procenta cukru třtinového. Tato ne­ patrná dávka obyčejného cukru staví med v čelo veškerých sladkostí. Třtinový cukr vyžaduje intenzivnější trá­ vení. Musí býti nejprve promě­ něn, tzv. invertován. Oproti to­ mu hroznový a ovocný cukr jsou přijímány do oběhu bezprostřed­ ně, nepůsobí nijaké zvláštní ná­ mahy činnosti žaludeční a střev­ ní. Není tedy třeby zvláště zdůrazňovati, jaký význam to má pro lidi se slabým neb chorob­ ným zažíváním, pro děti a staré lidi. Med obsahuje také hodně vitamínů a minerálů, například železa, fosforu, magnesia a pod. Obsahuje kyselinu mravenčí a zvláště upravené látky vonné. Naplnila-li včela buňku medem, přidá k ní kapku kyseliny mra­ venčí, aby se med nemohl rozkládati. Kyselina mravenčí, ob­ sažená v medu, uvolňuje hleny, posiluje svaly i srdce. Víme, že vyšší sloučeniny organické, kte­ ré přináší příroda, vyvolávají povzbudivé účinky.

Včelí med - výborná potravina a léčivo Při častém a pravidelném užívání medu se škodlivé nánosy v těle uvolňují, rodky nemocí, bacily a příživníci střev se ničí ušlechtilými vonnými látka Med také obsahuje značné množství jemných, vonných a chutných látek, pr zasluhuje právem názvu léčivo. Med je též zdrojem tělesné síly. Pokud jsou naše svaly vystaveny časté a namahavé fyzické práci, živíme je medem. Jsme-li unaveni, po požití medu zakratko získáme nové síly. Není nutné, aby se například turisté a lidé fyzicky vyčerpaní živili jen čokoládou a pilulkami na posílení organismu, je velice vhodné tuto stravu pravidelně doplňovat i dvěma či tře­ mi lžícemi medu, jenž posiluje daleko vy­ datněji a není tělu tak škodlivý. Přílišné požívání obyčejného řepného cuk­ ru není zdraví prospěšné, způsobuje pak nadýmání a ničí vápno kostí a zubů. Jedině přírodní cukr, který jest obsažen zejména v ovoci a medu, neškodí lidskému zdraví. Velká lžíce medu obsahuje více výživných látek nežli jedno vejce. Lžíce medu požitá před spaním chrání před nespavostí. A lží­ ce medu po ránu doplněná malinkou stopečkou domácí slivovice, ochrání tělo před náporem bacilů, se kterými se v průběhu dne můžeme setkat na každém kroku. Med též zbavuje bolestí hlavy, pokud tato jest vyvolána nepravidelnou činností žaludeč­ ní. Nepožívejme tedy mnoho cukru, slaď­ me vše raději medem! Například při ošetřování ran není nad čistý, zkrystalizovaný med. Používání medu na rány jest prastaré. Med utřeme se sádlem nebo moukou na mast, nejlépe je ale užívá­ ní medu samotného. Každá znečištěná rána může být bez rozpaků ošetřena medem, rá­ na se pak nezanítí.

Léčba

mrkví

Léčbu mrkví je vhodné provádět v době hlavní sklizně mrkve. Mrkev obsahuje hodně kyselého siřičitanu sodného a kyselého fosforečnanu sodného. Siřičitan sodný odmítá buňkám, tkáním a ústrojím vodu a i odpadové produkty výměny látkové, koná tudíž hlavně vliv na zařízení vyměšovací a na přeměnu látkovou. Jde hlavně o ledviny, močovod, měchýř, slezinu, slinivku břišní, játra a žluč. Kyselý siřičitan sodný působí dále na choroby, které vznikají porušením čin­ nosti ústrojí vyměšovacího, to znamená choroby ledvinové, jaterní, žlučové, vodnatelnost a vodnaté otoky, střídavou zimnici, lišeje, otoky nohou, žloutenky, plynatost. Kyselý fosforečnan sodný má tu biochemickou vlastnost, že zmýdelňuje tuky, ukončuje látkovou výměnu bílkovin. Rozkládá především přebyteč­ nou kyselinu mléčnou, vznikající v těle kvašením po přílišném požívání slad­ kostí, cukru a pokrmů obsahujících škrob. Kyselina mléčná ucpává mízné žlá­ zy a tak způsobuje tloustnutí. Proto tato kyselina příznivě působí na tyto choroby: obtíže zažívací zvláště po velmi tučné stravě, pá­ lení žáhy, bolesti břicha, otoky, zá­ něty mandlí, odstranění cizopasníků, tvorba kyseliny močové (dna, revmatismus). Štěpením bílkovin a látek cizých našemu tělu působí kyselý fosforečnan sodný zvláště příznivě na nemoci poruchy výmě­ ny látkové, zabraňuje tvoření pís­ ku a kaménků žlučových, ledvinných a močových, dále blahodárně působí na dnu a otylost, ale i na příznaky a následky uvedených chorob. Mrkev tedy jednoznačně napomáhá čištění těla a zbavování odpadových produktů výměny lát­ kové. Požíváním mrkve upevňuje­ me zdraví. Nejlépe je samozřejmě požívati mrkev syrovou, dobře omytou.

Lečba mrkví Léčbu mrkví provádíme po tři až čtyři neděle. Čistě vykartáčované mrkve roz­ krájíme na nudličky nebo je rozstrouháme. Kaši můžeme smíchati s medem ne­ bo s jablky, rozstrouhanými i se slupkami a s několika kapkami citrónové šťá­ vy. Tři až čtyři lžíce takto připravené mrkvové kaše jíme na lačný žaludek. Dvě hodiny po večeři vezmeme stejné množství jako ráno. Kaši můžeme podávati též jako večeři. Pomažeme jí chléb s máslem, nebo ji jíme s dušenými brambo­ rami nebo s kaší z ovesných vloček. Malým dětem dáváme čerstvou, rozředě­ nou mrkvovou šťávu. Rozstrouhaná syrová mrkev smíchaná s trochou roztluče­ ného kmínu, anýzu a fenyklu jest výborným prostředkem proti střevním cizopasníkům. Této směsi béřeme na lačný žaludek dvě až čtyři lžíce před obědem i večeří a každý třetí den pijeme před spaním projímací čaj. Při nemocech ledvin a jater se doporučuje toto: mrkev, brukev a meloun roz­ krájíme na kostky, dusíme na ole­ ji, přidáme trochu jemně rozkrá­ jené syrové cibule, petržele a sa­ látovou omáčku. Tu připravíme, když rozmícháme citrónovou šťávu a dvakrát tolik oleje vidlič­ kou a okořeníme krájeným ko­ prem, majoránkou, kmínem a po­ dobně. Kaše z rozstrouhané mrk­ ve prokazuje též služby při kašli, chrapotu, zánětu ústní sliznice. Z vytlačené šťávy, svařené s me­ dem a přírodním cukrem vyrábí­ me plicní sirup. Též je dobré požívati mrkev tak­ to: mrkev rozkrájíme na nudličky, dusíme s máslem, s jemně rozkrá­ jenou petrželkou, trochou soli a surového cukru a poprášíme moukou. K tomu se výtečně hodí dušené brambory ve slupce. Závěrem budiž řečeno, že mrkev je pro naše zdraví nepostradatel­ ná.

Syrové kyselé zelí - jeho

výživnost

a léčivost

Bývalo kdysi velice radostnou událostí, když maminka oznamovala, že koneč­ ně mohou členové rodiny okusit první čerstvé kyselé zelí. Především děti jej rá­ dy jedí, neboť se řídí přirozeným pudem. Co děti sotva tuší, potvrzuje i věda, kysalé zelí obsahuje hodně vitamínů i nerostných látek. Víme, že listy jsou vlastně plícemi rostliny. V zelených listech působením světelných paprsků se hromadí sluneční energie a také vitamíny. Dříve, než požijeme maso, musíme dané zvíře zabít. Život tím tedy končí a maso nemá života. Rostliny (ovoce, ze­ leniny, byliny) není třeba zabijeti. Při žvýkání se z nich uvolňuje energie slu­ neční, kterou rostlinné buňky nashromáždily. Tato životní síla jest onen vitamín, o němž se stále hovoří. Vařením, smažením a pečením se vitamín v plodině té­ měř ničí. Vitamíny jsou však nevyhnutelně potřebné pro činnost žláz, které své výměšky vylévají přímo do oběhu krevního. Vyloučenou takto látku nazýváme hormon. Vyrobí-li tyto žlázy jen nepatrně více této látky, působí to blahodárně na lidský organis­ mus. Snížení této látky se nao­ pak projevuje celkovou skleslostí. V kyselém zelí jsou obsaženy všechny důležité vitamíny. Z to­ ho již vidíme, jak velký význam pro liský organismus zelí má. Kromě toho jest zelí bohaté také na vápník, sodík a draslík, což velmi přispívá ke zlepšení krve a stavby těla. Syrové kyselé zelí má tudíž veli­ kou očišťující sílu a měli by mu dávati přednost všichni, kteří tr­ pí poruchami zažívacími, zejmé­ na zácpou. Zelí bychom právem mohli na­ zvat čističem organismu. Nejen, že čistí střeva, nýbrž vypuzuje i cizopasníky, zejména roupy a škrkavky. Syrové kyselé zelí jest také znamenitým pomocníkem pro plíce.

Syrové kyselé zelí - jeho

výživnost

a léčivost

Jest všeobecně známo, že v krajinách, kde se pojídá mnoho kyselého zelí, lně­ ného oleje a prosa, lidé dosahují vysokého stáří a nebývají téměř nikdy nemoc­ ni. Syrové kyselé zelí k léčení připravujeme takto: nevytlačené kyselé zelí jem­ ně rozkrájíme, přidáme trochu jemně rozkrájené cibule, kmínového prášku a polijeme je trochou horkého oleje. Tím se zelí stává stravitelnější a chutnější. Nemocný je musí dobře rozžvýkati. Nemocní zácpou pojídají kyselé zelí nejlé­ pe ráno na lačný žaludek. Kyselé zelí dusíme vždy ve vlastní šťávě, nikdy je ne­ vaříme. Nedoporučuje se jisti je jako zákusek. Uvařené kyselé zelí působí na­ dýmání a nemá takové léčivé síly. K léčebným účelům připravujeme zelí takto: používáme pouze tvrdých hlávek bílého zelí, vyřízneme košťál a zelí jemně rozstrouháme. Potom pokryjeme dno dřevěného nebo kameninového soudku zelným listím. Nádoba musí býti čistě vypařena. Zelí ve vrstvách s trochou soli velmi silně napěchuje­ me, až se z něho vymačká šťáva. Na 100 kg rozstrouhaného zelí počítáme 3/4 kg soli. Na vrstvu zelí dáme trochu jalovce, neoloupané jablkové řízky, rozstrouhaný křen a kmín. Potom přijde opět vrstva zelí. Každou vrstvu dobře napěchujeme. Navrch položíme zelné listy, rozprostřeme plátno a pevně zastrkáme. Potom vše po­ kryjeme prknem, na které položí­ me kámen, aby šťáva stále byla nad prknem. Každý týden kámen i prkno nadvihneme. Plátno vype­ reme a kámen i prkno odrhneme. Potom vše zase položíme zpět. Za čtyři neděle můžeme zelí podá­ vat. Děti a těžce pracující lidé by měli často požívat kyselé zelí, zvláště v zimě. Syrové kyselé ze­ lí jest pravý čerstvý pokrm, ský­ tající zdraví a sílu.

Česnek - léčivá síla Ve starém Egyptě byl česnek právem uznáván a požíván od nejdávnějších dob jako potravina. U nás se česnek pěstuje na zahrách i na polích. Stal se též ne­ odmyslitelnou součástí našeho jídelníčku. V záznamech řeckého dějepisce Herodota se praví, že při stavbě velké Cheopsovy pyramidy bylo jen za česnek a za ředkev pro dělníky vydáno 16000 talentů stříbrných, což je opravdu ob­ rovská suma. Již nej starší lékaři ve starověku ale předepisovali česnek na nejrůznější nemoci, například na astma, žloutenku, koliky, plynatost, hemoroidy a na bolesti zubů. Jiní slavní lékaři starověku i středověku doporučovali česnek co prostředku proti tasemnici, zadržení moče, uštknutí hadem a jako nejlepší prostředek proti kousnutí psem, postiženým vzteklinou. Zevně pak česneku po­ žívali proti kožním vyrážkám, bolestem očí na ječná zrna, lišeje, strupy a při nervových bolestech. V lékařských knihách starověku jest česnek často dopo­ ručován jako prostředek močopudný, uvolňující hleny a vyhá­ nějící střevní červy. Byl též in­ grediencí přidávanou do takzva­ ného morového octa, jehož se používalo jako ochranného pro­ středku proti moru a proti nakaž­ livým nemocem, k vyplachování úst, k vdechování a rozprašová­ ní. Byl dříve nazýván lékem sedláků proti jedu. V knihách středověku dále se píše: Česnek neprospívá lidem trpícím horeč­ kou, kdo trpí dnou, nemá česnek jisti, neboť vyvolává bolesti. V dalších dobách ale česnek a také cibule nabyly opět velké vážnos­ ti. Doporučován jest na bolest střev, proti kornatění tepen, dále při střevních zánětech lidí tuberkulózních. Pět stroužků česneku rozetřené­ ho s 20 g medu a 30 g másla nám například dá výtečnou mast na strupy.

Česnek - léčivá síla Jak již bylo napsáno v minulém čísle, česnek jest dávný lék na mnoho nemocí. Například lišeje na pokožce se rychle léčí pomocí vytlačené šťávy česnekové. Šest česnekových stroužků jemně rozkrájíme, polijeme čtvrt litrem mléka a ohřejeme na mírném ohni, ale nevaříme. Potom necháme stati na okraji plotny a po chvíli scedíme. Toto česnekové mléko napomáhá vylučovat hnilobné látky z těla, čistí ústrojí a působí omlazujícím účinkem na tělo i na ducha. Provádíme tuto omlazující česnekovou léčbu každé čtyři neděle, zvláště v dubnu, květnu a v červnu, kdy toto mléko jest nejbohatší na vitamíny. Česnekové mléko pijeme v malých doušcích po celou hodinu večer, potom již nevečeříme. Proti astmatu a taktéž k uvolňování hlenů při kašli užijeme pět stroužků česneku jemně roz­ krájeného a smíchaného s pěti lžícemi medu lesního. Užíváme každou hodinu čajovou lžičku. Trpíme-li střídavými horečkami či kornatěním tepen, jest veli­ ce prospěšné užívati jednu hla­ vičku česneku rozemletou na ma­ sovém strojku, kterou vymačká­ me na řidším plátýnku, šťávu pak smícháme se stejným množstvím vinného lihu. Směs necháme 14 až 20 dní stát na slunci nebo na teplých kamnech. Jednou až tři­ krát denně užíváme čtyři kapky této česnekové tinktury v jedné lžíci vody rozmíchané. Vinným octem, ve kterém jsme uvařili česnek, zase vyplachujeme ústa při bolestech zubů a dásní. Užívání česneku bylo ponejvíce rozšířeno v balkánských zemích, kde česnek napomáhal zdejším li­ dem překonávat nejednu nemoc. Ale i v krajích německých jest obyčej, kdy ve středu po svatoduš­ ních svátcích řemeslníci a dělníci požívají mnoho česneku, aby zů­ stali celý rok zdrávi.

Levná

domácí lékárna

Nejedovaté léčivé byliny, kterých používáme při bylinné léčbě rostlinné jsou na rozhraní mezi potravinami a léky. Jednotlivé léčivé byliny mají namnoze zvlášt­ ní vztah k určitým ústrojím, soustavám lidského těla. Svým bohatstvím výživ­ ných látek posilují nemocného a blahodárně podporují snahu těla po uzdravení. Lidové rčení říká, že pro každou nemoc vyrostla nějaká bylina. Léčivými byli­ nami působíme však nejen na nemocná ústrojí, nýbrž i na výměnu látkovou a zejména na ústrojí vyměšovací. Abychom dosáhli co nejlepšího výsledku léči­ vého, léčení bylinami musíme prováděti čtyři až šest neděl. Léčivý vliv správ­ ně sestavených bylinných směsí bývá někdy překvapující. Správné rozdělení bylin jest stejně důležité jako správná volba jednotlivých rostlin. Bylinná léčba předpokládá velké znalosti v oboru rostlinné léčby. Bylo by například nespráv­ né smísiti veškeré rostliny, které léčí srdeční choroby. Sestavujeme-li směs by­ lin, jež léčí a sílí střeva, smísíme léčivé rostliny stejného působe­ ní, jejichž útočná síla je však rozdílná. Musí účinkovati čás­ tečně na celé, částečně na tenké a částečně na tlusté střevo. Léčivý čaj připravujeme správ­ ně, spaříme-li léčivé byliny a potom je necháme stati podle to­ ho, jak to vyžaduje nemoc, cel­ kový stav a stáří pacienta. Obvyklá dávka jest plná polév­ ková lžíce bylin. Přelijeme ji čtvrt litrem vařící vody a nádobu přikryjeme. Obsah bylin se pak vyluhuje až za 20 minut, někdy až za několik hodin. Při vaření by vyprchaly všechny éterické oleje, jód a jiné prchavé součás­ ti. Jako prostředek, který má za úkol napravit někdy nepoživa­ telnou chuť výluhu, používá se do čajů med, přírodní citrónová šťáva a jiné aromatické příměsi.

Levná

domácí lékárna

Směsi bylin obsahující kořeny vaříme. Užíváme na počátku onemocnění za de­ set až patnáct minut doušek vlažného čaje, pouze při horečce pijeme zdravotní nápoj studený. Nikdy nepijeme najednou celý šálek čaje. Při chronických nemocech pijeme zrána na lačný žaludek jeden doušek, další pak po dvou až třech hodinách, podle toho, je-li předepsán šálek jeden, nebo dva až tři šálky. Mějme na paměti, že slabá dráždidla podněcují životní činnost, prostředně sil­ ná ji podporují, silná brzdí a nejsilnější ji hubí. Šálek bylinného čaje vypitý na­ ráz není již dráždidlem slabým, především nikoli pro tělo nemocné. Úspěchy homeopatu zakládají se na tom, že opatrně předepisují své léky, které se ponej­ více skládají z léčivých bylin. Síly nemocného povzbuzujeme k nové činnosti opatrně. Léčivé rostliny do své domácí lékárny nakupujeme v lékárně nebo v dobré dro­ gerii. Můžeme si je ale sami nasbírati. Byliny rostoucí ve volné přírodě jsou nejlepší, pěstované v zahradě nejsou tak dobré. Čím výše jest místo, kde rostlina roste, a čím více jest vystavena slunci, tím větší bývá její léčivost. Proto alpské léčivé byliny jsou nejpůsobivější. Rostliny sbíráme jen za sluneční­ ho svitu a za suchého počasí, a to nejlépe odpoledne mezi čtvrtou a šestou hodinou a pokud možno pouze ve dnech, kdy měsíce při­ bývá. Zvláště na venkově, ale i ve měs­ tech jest velice vhodné míti dobře zásobenou domácí bylinnou lé­ kárnu, do které můžeme vždy rychle sáhnout a co nejdříve po­ moci postiženému. Pro ty, kteří si hodlají byliny sbí­ rat sami, doporučujeme studium dobrého herbáře.

Obsah

domácí bylinné lékárny

Domácí bylinná lékárnička by měla obsahovat asi toto: 1. Léčivé byliny: a) Při všeobecné poruše výměny látkové jsou důležité tyto příznaky - únava, lehčí žaludeční, srdeční a dýchací potíže, zejména na jaře. Proti nim užíváme čajů z těchto léčivých bylin - zemědým lékařský, kořeny a listy kopřivy, chrpa obecná, řebříček, jahodové listí, maceška polní. Při silnějších obtížích s pří­ znaky chudokrevnosti, bledosti, otylosti a otoky žláz je třeba míti v lékárně - devětsil, kuklík, kořen hořce, přesličku polní, mátu peprnou. Při kožních vyrážkách - kořen jehlice, květ bezu, listí vlašského ořechu, šalvěj, jitrocel, diviznu. b) Sklon k revmatismu. Příznaky jsou revmatismus, dna, otoky kloubů, bolestivost ledvin, trhání ve svalech, ústřel bederní, bolení hlavy. Tu působí - březové listí, ja­ sanové listí, přeslička polní, list medvědice lékařské, jalovec, řepíček, vřes. c) Sklon ke kataru. Příznaky jsou sklon k nachlazení, zvláště v ústrojích dýchacích, kašel, rýma, zahlenění, astma. Tu zvláště působí čaje z jitrocele kopinatého, divizny, ibiškového kořene, islandského mechu, devětsilu, anýzu, fenyklu a kořene omanu lékařského. Odvar při­ pravíme z 5 gramů na půl litru teplé vody, necháme státi pět hodin, potom vaříme dvě minuty a scedíme. Také se velmi osvědčila tato směs plicního čaje: divizny 30 gramů, devětsilu 50 gramů, fialkového kořene 20 gramů, ibiškového kořene 10 gramů, fenyklu a anýzu po 10 gramech. Čaj připra­ vený z těchto výše uvedených bylin nechá­ me vyluhovat asi tři až čtyři hodiny, potom jej ohřejeme, ale nevaříme.

Obsah

domácí bylinné lékárny

d) Porušené zažívání. Příznaky jsou jazyk silně povleklý hlenem, katar střevní a žaludeční, dráždění k dávení, žlutá nebo bleděžlutá barva obličeje, suchá, šedivá kůže, hemoroidy, onemocnění jater a žlučníku. Přírodní lékárna pomáhá těmito léčivými bylina­ mi: kořenem lopuchu, řepíčkem, pampeliškou, chrpou, řebříčkem, kuklíkem, květem heřmánkovým, kořenem puškvorcovým a mátou peprnou. Hodinu před každým jídlem užíváme deset celých hořčičných zrn v čajové lžíci vody. e) Poruchy nervové. Příznaky jsou nervozita, slabost, bělotok, vole, chudokrevnost. Zde pak pů­ sobí nejlépe čaje z kořene angeliky, kozlíku, šalvěje lékařského, z mladého listí dubového, máty peprné, řebříčku a pomerančového květu. f) Byliny užívané při klystýrech. Ponejvíce se k tomuto účelu užívá koře­ ne kozlíku lékařského a pampelišky, řebčík, listy vinné révy, pelyněk, šťovík působící povzbudivě při ochablosti a le­ nivosti střev. Při průjmu doporučuje se dubová kůra, šalvějové listí a listí vlašského ořechu. Bolesti mírní a křeče uklidňují květ heř­ mánku, kořen kozlíku, lipový květ, di­ vizna a kořen ibiškový. Od hniloby nás ochrání máta peprná, šalvěj a dubová kůra. Klystýrem se stře­ vo nejen vyprazdňuje, ale bylinný čaj zároveň dezinfukuje střevo a povzbuzu­ je cévy a nervy. Při horečce dáváme klystýr o teplotě 37 st. Celsia. Tekutina na klystýr se připravuje takto: na 1 litr vody dáváme dva dekagramy příslušné směsi léčivých bylin.

Kapradiny Kapraď orličí - jest z nejstatnějších našich kapradin. Její vějíře bývají až metr vysoké. Na spodině jsou žlábkově prohloubeny. Prořízneme-li šikmo dolní část řapíku jejího vějíře, jest na průřezu kresba podobná dvojitému orlu, odtud také název kapradiny. Světlezelené vějíře jsou dvakrát až třikrát zpeřené. Kapraď roste na lesních mýtinách a miluje čerstvou hlubokou humózní půdu. Mladé, ještě závitkovitě stočené vějíře dusíme va slané vodě a připravujeme je podob­ ně jako chřest. Oddenek jest velice moučnatý, ale hořký. Chudí lidé v Normandii mívali z kapradí mouku do chleba. Osladič obecný - býval dříve také nazýván andělsky sladkou kapradí, protože podle lidové pověsti andělé darovali lidem osladič jako prostředek proti mrtvi­ ci a protože oddenek jest zprvu velice sladký. Vějíře kapradiny jsou hluboce peřenodílné. Plazivý, hlíznatý oddenek leží nad zemí, má dvě řady listových tru­ bic a hnědé šupiny. Na spodině listů sedí ve dvou řadách dosti velké kupky schránek výtruso­ vých. Stonek sbíráme od konce září do listopadu. Zapáchá ztuchlinou, chutná nejprve jako sladké dřevo, potom hořce, od­ porně a pálí. Necháme-li 2 dkg čerstvého oddenku osladiče po­ lité litrem horké vody dvacet mi­ nut stát a potom scedíme, dosta­ neme nálev, jenž jest mírným projímadlem. Odvar oddenku má uvolňující účinek při kašli a při plicních katarech. Mnohé prsní čaje obsahují kořeny osladičové. Též při dně, podagře a při žloutence se osladič osvěd­ čil. Ve starších zvěrolékařských knihách býval osladič doporučo­ ván proti moru vepřového do­ bytka. Oddenek se měl rozkrojit a přidat ku píci, jelikož prý čistí střeva a ochrání od moru.

Kapradiny Kapraď samčí - jest z největších kapradin lesních. Masitý oddenek leží téměř na povrchu země a lze jej snadno rozříznouti. Tmavozelené lístečky jsou vroubkovány a téměř peřenodílné. Počínajíc červnem nalézáme na spodině vějíře, blízko u prostředních žeber, sedící hnědé výtrusnice. Jsou pokryty ledvinkovitými šupinkami. Nemocným dnou a revmatismem se doporučuje ležeti na posteli vystlané kap­ radím, aby se zbavili svých bolestí. Lidé trpící ischiasem nechť přikládají ně­ kolik listů kapradiny samčí na bolestivé místo, a bolesti sice zpočátku vzrůsta­ jí, potom však mizejí. Nespavost se nedostavuje, odpočívá-li hlava na podušce vycpané čerstvou, zelenou kapradinou. Bolesti počínající ze dny mizejí, koupáme-li nohy po čtrnáct dnů v odvaru ze­ leného listí kapradi samčí. Teplé lázně v odvaru kapradinovém jsou prospěšné při revmatismu i dně. Oddenku dosahujícího váhy 2 až 3 kg lze rovněž dobře užiti do koupelí. Necháme-li rozkrájený oddenek (asi 5 dkg) deset minut vařiti ve čtvrt litru vinného octa a čtvrt lit­ ru vody, potom vychladnout a procedit, dostaneme dobré mazá­ ní při bolestech revmatických. Aby tento výtečný prostředek byl po ruce i v zimě, připravíme si tinkturu. Čerstvé, zelené listy kapradiny rozsekáme na drobno, dáme do láhve a polijeme lihem či kořalkou. Láhev zazátkujeme a odvar necháme stati šest neděl buď na slunci nebo na teplých kamnech. Poté tekutinu slijeme a tinktura je hotova. Oddenku kap­ radiny samčí, vykopaného pozdě na podzim, s prospěchem upotře­ bíme jako součástky hlísty vyhá­ nějícího prášku dobytčího, ale též lidé mohou jej užiti pro vypuzení cizopasníků.

Bezinky V našich krajích se daří zejména bezu černému. Roste obyčejně kolem obydlí na venkově. Květy sbíráme v červnu za slunného, suchého počasí, zralé plody neboli bezinky v září. Květy i listí dávají působivý a tudíž oblíbený čaj při průjmech, kolice, vyrážkách kožních, mrazení a porušení zažívání. Květy působí příznivě na kůži a zejména na potní žlázy a podporují jejich činnost. Při dně a revmatismu po potlačeném pocení a při nachlazení květový nálev utišuje bolesti. Dětem dáváme při kašli malý šálek bezinkového čaje, zmírňuje zá­ chvaty. Stejně jest užitečný při osypkách, neboť způsobuje, že koží odcházejí je­ dovaté látky z těla. Z druhé kůry dvouletých ratolestí bezových připravujeme dobrý čaj proti vodnatelnosti. Lžíce kůry, tolik též kořene sladkého dřeva na li­ tr vařící vody vaříme pět minut, přikryté necháme vychladnout a potom scedí­ me. Pijeme v malých doušcích po celý den. Kořen černého bezu má močopudné vlastnosti. Z bezinek též při­ pravujeme povidla, lektvary a huspeniny. Povidla prospívají v zimě zvláště lidem, kteří se ne­ mohou příliš pohybovat. Bezinková povidla jsou výbor­ ným prostředkem pro pocení a odvádění moče. Používáme je při katarech a při bolestech revmatických a prokazují vždy dob­ ré služby při nachlazení. Lžíce bezinkových povidel, rozmícha­ ných ve sklenici vody, dává vý­ tečný ochlazující a osvěžující nápoj, čistí žaludek, usnadňuje močení a působí blahodárně na ledviny. Usušené bezinky se osvědčují při průjmu. Znamenitě účinkující bezinková povidla připravujeme nejlépe s medem. Med se vaří v pánvi, stále mí­ cháme, přidáme čerstvé bezinky a kaši při stálém míchání zavařujeme. Po vychladnutí dáme do sklenic.

Bezinky Měkké a zralé bezinky pečlivě otrháme, dáme je do hrnce, přilijeme k nim tro­ chu vody, na slabém ohni a za častého míchání vaříme, až jsou rozvařené. Poté je procedíme přes síto. Na litr šťávy dáváme 30 dkg cukru a svaříme téměř na polovinu. Studené potom plníme do lahví. Dalším způsobem úpravy bezinek jest otrhané bezinky dusit s trochou cukru, skořice, hřebíčku, s kůrou citrónovou a několika čerstvými švestkami, potom je prolisovat a vychladlé promíchat s pšeničnými vločkami. Jest to znamenité jíd­ lo, osvěžující krev a povzbuzující zároveň žlázy. Jest neocenitelné zejména pro chudokrevné, nemocné žaludkem, pro lidi trpící podvýživou a pro děti. Chebdí obecné: bobulí tohoto keře používáme k výrobě chebzinkových povi­ del. Povidla jsou močopudná, urychlují pocení a jsou lehkým projímadlem. Můžeme též vyrobit prášek ze sušeného chebzinkového kořene, jehož čajovou lžičku dáme do čtvrt litru vroucí vody, povaříme a scedíme, čímž dostaneme čaj čistící ledviny a lé­ čící vodnatelnost. Bez červený: roste jako vysoký keř nebo strom v horských kra­ jích. Plody mají chuť nakyslou, ale příjemnou. Bobulí červeného bezu používáme podobně jako bezinek a chebzinek na povidla či lektvary. Jsou močopudné a po­ vzbuzují pocení. Lžíce povidel z červeného bezu, rozmíchaná v decilitru teplé vody a smíchaná s hrstí pšeničných vloček chutná výborně. Doporučuje se požívati zvláště v zimě, místo masové polévky. Bobule červeného bezu jsou do­ brým zimním pokrmem pro drů­ bež. Plody, neboli bezinky všech tří druhů sbíráme za slunného, stu­ deného počasí.

Divizna

Arnika Arnika, neboli prha chlumní, se též lidově nazývá závraťový kořen, smetanice či matonice. Kořen rostliny jest vodorovný, černohnědý, lodyha přímá, chlupa­ tá, husté jazykovité listy stojí dole. Úbory jsou zlatožluté s dlouhými, vpředu trojzubými květy paprskovými, terč se skládá z četných trubkovitých květů. Květe v červnu do poloviny srpna. Doba sběru je stejná. Květy rychle usušíme ve stí­ nu a zbavujeme je květnatého lůžka a kali­ chu. Květy arniky jsou z nejslavnějších pro­ středků starodávného léčitelství. Čaj působí silně povzbudivě na nervstvo a cévy, jakož i na žlázy. Květy zrychlují dýchání a oběh kr­ ve, podporují však také močení a pocení. Čaj z květů arnikových pročišťuje a užíváme jej při bolestech revmatických, při ochrnutích způsobených nemocemi nervů, při zimnici, slabostech, otřesech mozku, při padoucnici a podobně. Protože květy arnikové mají silný účinek, používáme ku přípravě čaje pouze 1 gramu květů na litr vody. Květy polijeme horkou vodou, přikryté necháme stati půl hodiny a potom scedíme. Ráno zvolna pije­ me osminu litru toho čaje. Ve dnech bereme jednu plnou lžíci každé dvě hodiny. Čaj z květů arnikových jest znamenitým prostřed­ kem při těžkých případech vyčerpání a sla­ bosti srdce. Kořen arniky jest silně léčivý. Poranění všeho druhu, pohmožděniny a kr­ vácení s bolestmi a s otoky, rány povrchní i hluboké, následky výronů krve léčíme tímto kořenem. Odvaru z arnikového kořene (10 g kořene a 300 g vody) béřeme čajovou lžičku každé dvě hodiny, osvědčuje se při úplavici. V homeopatii a zvěrolékařství se arniky hoj­ ně užívá proti krvácení a poranění všeho druhu, při vředech, kostních výrůstcích, kaš­ li, vodnatelnosti, zánětu plic a podobně.

Dobromysl

Křen

selský

Křen si žádá dobrou, hlubokou půdu, kyprou a vlhkou hlínu a teplou polohu. Pravý kořenový křen vyžaduje ke správnému vývoji dokonce dobré hnojení. Křenové kořeny jsou nejvděčnější sazenice. Postranní kořínky, zcela tenounké a dlouhé na dva prsty, zasadíme do žlábku nebo děr udělaných dřívkem a celá sadba jest hotova. Chceme-li obdržeti krásné kořeny, musíme půdu okopávati, aby byla sypká a zbavovati ji plevele. Křen roste nejlépe v písčitých půdách. Kořen křenu je též léčivou rostlinou: 1. Čerstvě rozkrájený kořen, přiložený jako obklad, vytahuje podobně jako těs­ to puchýře, působí však mnohem rychleji. 2. Rozstrouhaný kořen, vložený do kořalky a ponechaný týden v ní na teple, po­ skytuje dobrý prostředek k natírání při dně, revmatismu nebo při žaludečních křečích na potírání bolavého místa. 3. Rozkrájený kořen, naložený do vína (litr vína na 10 dkg kořenů) jest dobrý prostředek k léčení žaludku, též proti zahlenění a hrozící vodnatelnosti těla. 4. Posléze také můžeme z křenu vyrobit něco sladkého. Nejprve je třeba získa­ li šťávu z kořene. Máme-li jí menší nebo větší sklenku, svařujeme čtvrt nebo půl kilogramu cukru, podle množství šťávy, s trochou vody tak dlouho, až zhoust­ ne, a pak se přidá šťá­ va z křenu. Je-li hmo­ ta příliš řídká, ještě znovu ji svařujeme, potom se zhoutlá ma­ sa vyleje na plochou misku nebo na velký plochý talíř a vykroj ují se čtyřhranné kous­ ky, které se pak ne­ chají ztvrdnout. Ztvrdlé kousky po­ tom cucáme jako pokroutku během dne nebo před spaním.

Léčení

hlínou

Kdo se prohřešuje proti zákonům přírodním a mravním, musí za to pykati. Vypije-li dospělý člověk dvě až třičtvrti litru vína, zpravidla mu neuškodí. Píje­ li více a onemocní-li, bylo požitku příliš a trest (bolesti, dávení a pod.) násle­ duje v zápětí. Člověk žijící prostopášně splácí svůj dluh bolestí nervů, předčas­ ným stárnutím a podobně. Půlhodinka vzduchové či sluneční lázně v chráněné poloze dopoledne, účinkuje příznivě na zdraví, dáme-li však působiti slunečním paprskům na nechráněné tělo celé hodiny, vznikajínemoci kožní a podobně. Na zvířetech žijících v přírodě můžeme pozorovati, že se zahrabávají do písku či do bahna. V cestovních zprávách misionářů, badatelů, lesníků a rolníků dovídáme se, že primitivní národové při některých onemocněních a poraněních na tělo hlí­ nu přikládají. Ve spisech starých národů se dovídáme, že ve starověku i ve stře­ dověku užívání země jako léčiva bylo zcela obvyklé. Nejproslulejší hlína po­ cházela z ostrova Lemmu, leží­ cího v Egejském moři. Jelikož konala pravé zázraky léčivé, do­ stala též jméno zázračná země. Zvláště býval chválen její úči­ nek při otravách, choleře, choro­ bách nervových i duševních. Zevně použitá hlína zbavuje zá­ nětů kůže, kloubů a kostí. Hliněnými obklady se léčí kostižer, kožní vyrážky, bodnutí hmyzem atd. Hlínu na obklady rozděláme čistou vodou nebo vodou octovou, arnikovou nebo jinými vhodnými odvary z léči­ vých bylin. Hlínu rozděláme jen studenou, nikdy ne horkou, pro­ tože jinak pozbývá své účinnos­ ti. Každá hlína se nehodí k účelům léčivým. V našich kra­ jích se nejlépe hodí k léčení jíl. Na něco je však nutno upozorniti. Nehodí se užívati hlíny k ob­ kladům při otevřených, mokvajících zraněních.

Durman

(jedovatá)

Omývání, tření a masáže Chceme-li povzbudit činnost kůže, omýváme ji nebo třeme studenou nebo te­ plou vodou. Omývání nebo tření může býti buď celkové nebo částečné, podle toho, jak toho vyžaduje stav nemoci a tělesné ústrojí nemocného. Celkové omývání provádíme u zdravých i nemocných, dostatečně silných a za normální tělesné teploty. Jakmile krk a obličej jsou umyty a usušeny, nemocný vstoupí nahý do vany a rychle myje prsa, břicho záda, paže a konečně i nohy a chodidla. Potom následuje rychlé osušení, obléknutí a okamžitý tělesný pohyb, až se dostaví pocit tělesného tepla, nejlépe k tomu poslouží procházka na čer­ stvém vzduchu. Tření těla provádíme holou rukou, namočenou ve studené vodě. U zesláblých osob se používá tření částečné a podle tělesné způsobilosti používáme vody studené, vlažné či horké. Zdraví a silní lidé mohou používati teploty vody od 17 do 20 st. Celsia. Přídavky octa, oleje, odvarů z léčivých bylin a po­ dobně zvyšují účinnost kožních nervů. U některých nemocných, například u chudokrevných a tě­ lesně slabých lidí se omývání a tření omezuje na minimum, aby se již tak slabému tělu neodnímalo příliš tepla. Masáže jsou velice vhodným lé­ čebným postupem, zejména pak masáže vhodným kartáčem. Kůže kartáčováním se oživuje a očišťu­ je od šupinek, které se usazují v pórech a ucpávají je. Kartáčem očistíme nejprve prsa, potom bři­ cho, záda, paže, nohy a chodidla. Nejlépe je, když kartáčování pro­ vádí druhá osoba. Zdraví lidé mo­ hou kartáčování prováděti denně. Tento způsob je vhodný zejména u lidí tělesně zesláblých, kdy se docílí prokrvení ochablé kůže. Omytí, tření nebo masáž má trvati dvě minuty.

Dymnivka

(jedovatá)

Ošetřování a

léčení v domácnosti

Běžně lze nazvati nemocí snahu živého organismu po zdraví. Nemoc jest zpra­ vidla stupňovaná snaha životní síly o zdraví. Cítíme-li bolest hlavy, máme-li rý­ mu, bolí-li všechny údy, nechutná-li jíst, nebo máme-li dokonce i horečku - teh­ dy běží o výraz nepořádku v organismu. V následujících odstavcích dáme ná­ vod, jaká domácí opatření učinit, abychom podporovali léčivou snahu životní síly. Obklad, zvaný též zábal, má za účel zabrániti přílišnému proudění krve na ně­ které místo, krev z tohoto místa odvádět, odtáhnout, omezit zánět a vytáhnout z těla chorobné látky. Proto obklady nikdy nenecháme ležeti příliš dlouho a v ur­ čitých přestávkách je obnovujeme. Obklady přikládáme obyčejně studené a od­ straňujeme je po jedné až dvou hodinách. V případech zcela zvláštních je nut­ no zábal obnovit již po patnácti minutách. Při obalu trupu prostěradlo, ponoře­ né do vody, složíme ještě jednou nebo dvakrát po délce, nebo ručník (při zába­ lu lýtka, lokte, ruky, nohy a kr­ ku) vyždímáme a těsně ovineme kolem nemocné části těla. Zábal břich aje na místě při poruchách trávení, tvrdošíjné zácpě a při bolestném nadýmání. Zábal lýt­ ka a předloktí má odvádivý a blahodárný účinek při horečce, bolení hlavy, pocitu tlaku a ná­ valu krve do hlavy. Zábal lýtka provádíme pouze tehdy, jsou-li nohy a holeně teplé. Ovinutí ru­ kou a nohou provádíme, dostavily-li se po přílišné námaze bo­ lesti v rukou či nohou. Zábal pr­ sou koná dobré služby při boles­ tech hlavy, hučení v uších. Zavinutí krku jest nejjednodušší způsob při kataru hltanu, zánětu mandlí a suchosti v krku. Při ob­ tížích hlubší povahy doporučují se celkové zábaly trupu.

Fazol Fazol

Ošetřování a léčení v domácnosti Celkový zábal trupu provádí se takto: Přes postel rozložíme vlněnou pokrývku, na ni položíme dobře vyždímané prostěradlo, přičemž dbáme, aby horní okraj vlněné pokrývky přečníval asi deset centimetrů. Na veliké prostěradlo položíme druhé vlhké plátno, široké asi jako délka trupu. Nemocný si lehne rychle nahý na vlhký podklad, tedy naznak. Potom nejprve malé plátno ovineme kolem tru­ pu, poté obě ruce složíme podél těla a následuje zábal velkým prostěradlem. Pak tělo dobře zabalíme podloženou vlněnou přikrývkou. Parní lázeň v posteli působí jedinečně na zlepšení zdraví. Při parní lázni po­ stupujeme takto : Nemocný dostane obal trupu nebo celkový zábal. Přes zábal ovineme nemocného suchým plátnem nebo ručníkem. Potom naplníme pět ohří­ vacích lahví ne zcela vřelou vodou, aby zbylo něco místa pro vodní páry. Obalíme je ručníky, mírně vyždímanými v horké vodě, jednu láhev položíme příčně přes chodidla, další dvě ku pravé a levé noze, jednu na pra­ vou a jednu na levou stranu trupu, asi uprostřed mezi podpažím a kyčelním kloubem. Dobře uza­ vřené láhve obalíme, aby nepáli­ ly, a nemocného pak obalíme po­ krývkou jako při celkovém zába­ lu. Pokrývku však nepřitáhneme příliš silně. Potom na celý zábal položíme ještě peřinu a k nohám podušku. Trvání parní lázně se omezuje na dvě až tři hodiny, pod­ le toho, jak jest to nemocnému snesitelné. Aby se nemocný rych­ leji zpotil, dáváme mu šálek čaje z lipového květu nebo horkou cit­ rónovou limonádu. Po parní lázni tělo rachle omyjeme vodou a ne­ mocného přeneseme do předem vyhřáté suché postele, v níž má nerušeně spáti.

Fenykl

Ošetřování a

léčení v domácnosti

Parní lázně v posteli působí mírně a lze je doporučit bez rozpaků i u malých dě­ tí a starců. Lidé podléhající snadno záchvatům, lidé s chronickými neduhy, ochablými nervy, mdlou, nečinnou kůží, měli by častěji používati parní lázně v posteli a v zimě prováděti toto léčení pravidelně alespoň jednou za měsíc. Znamenitým pak vynálezem jsou finské sauny. Při jejich pravidelném braní pře­ dejde člověk mnoha chorobám a potížím. V den léčby parní lázní se doporuču­ je, pokud možno, se postit nebo požívat jen málo lehké čerstvé stravy jako je ovoce, zeleninové saláty, čerstvé mléko a podobně. Horké obklady, nazývané také kompresy, děláme takto: Kus porézní látky nebo plátna (ručník, kapesník) čtyřikrát až šestkrát složíme a položíme na churavé místo a pokryjeme vlněnou látkou. Přikládejme obklad co nejteplejší. Po vy­ chladnutí obklad obnovíme, a to čtyřikrát až osmkrát. Horké obklady účinkují blahodárně při bolestech břicha, při ztuhnutí žláz a podobně. Rozeznáváme zábaly a obklady ruky, paže, lokte, nohy, lýtka, stehna, boku, krku, prsou, břicha a trapu, k čemuž se ještě přidru­ žují zábaly tříčtvrteční a celko­ vé. Jest nutno zdůrazniti, že při větších potížích, stejně jako při vysokých teplotách či dokonce zápalu plic je nanejvýš vhodné poraditi se s lékařem o vhodnos­ ti jednotlivých zábalů, případně o jejich druhu či doplňkové léč­ bě. Jinak lze říci, že zábaly a parní lázně jsou vynikajícím prostředkem při větším nachla­ zení, při vysokých horečkách je­ dině studený zábal pomůže dítě­ ti či dospělému k jejímu sražení a tak i k rychlé změně v průběhu nemoci. Jak již bylo řečeno, do­ poručuje se přitom pití léčivých bylinných čajů, upravených svým složením k dané nemoci.

Fialka

Ošetřování a

léčení v domácnosti

Při domácí léčbě a léčbě bylinkami je dobré vědět několik zdravotních pokynů: Při záchvatech záduchy obnažme prsa a střídejme často horké obklady na prsa a břicho. Je-li stolice chabá, dávejme klystýr. Podávejme nemocnému čaj ze stejných dílů fenyklu a anýzu. Astmatikům pomáhá též rychlé otírání studenou vodou, až prsa a záda zčerve­ nají. Též parní lázně poskytují dobré služby. Doporučuje se pití na lačno každé ráno půl decilitru vytlačené ředkvičkové šťávy. Při krvácení z nosu dávejme studené obklady na šíji, do týla a na ramena. Velmi dobrý prostředek při krvácení z nosu máme v pastuší tobolce. Velmi silný od­ var této byliny vtáhneme do nosu a pijeme denně zároveň jeden nebo dva šál­ ky. Čerstvá pastuší tobolka působí rychleji. Zduřením jater většinou trpívají lidí holdující pití piva a vína. Těm prospívá, pijí-li hodinu před večeří na lačný žaludek v malých doušcích decilitr ředkvové nebo mrkvové šťá­ vy. Nemocní průduškovým katarem musí přísně dbát, aby nedýchali ústy. Kapesník polijí několika kapkami eukalyptového oleje, často k němu čichají a olej vde­ chují. Strava budiž skrovná, oděv nechť není těžký. Prsa je dobré potírat eukalyptovým olejem. Též velmi prospívají obaly hrud­ níku, lýtek a střídavé koupele no­ hou. Proti kašli pomáhají tyto byliny: lněné semeno, andělíka, jablečník, šalvěj, rozrazil, devětsil, přeslička, levandule, tymián, jitro­ cel. Přidáním pravého včelího medu do odvaru z výše uvede­ ných rostlin účinek tohoto jen zvýšíme. Rostliny se mohou dle libosti míchati.

Heřmánek

Vzdušné,

světelné a sluneční lázně

Kdo rozumně pečuje o kůži a zachovává dietu, ochrání se mnohého onemocně­ ní. Velcí lidoví lékaři jako Priessnitz a Kneipp, již dávno odkazovali, jaké zdra­ votní účinky mají koupele, obaly, zábaly, omývání, vzduchové a sluneční lázně a dieta. Učili, že jen kůží se může dosáhnout velkého účinku. V našem těle se tvoří neustále rozkladné látky jedovaté, tekuté nebo plynné. Říká se jim "vlast­ ní jedy těla". Tělo vylučuje vlastní jedy plícemi, koží, ledvinami a střevem. Nejen když se potíme vylučuje kůže vlastní jedy, nýbrž vypařují se milióny nejjemnějších průduchů, zvaných póry, bez přestání, ve dne i v noci, v létě i v zi­ mě. Naše smysly toho však nevnímají. Nejvíce se vypařuje tělo neoblečené a na slunečním světle, protože se tu vylučování silně podněcuje a výpary mohou unikati volně a bez překážky. Čich nás poučí, že tomu tak jest. Jistý profesor v Severní Americe říkával vždy studentům: "Pečujte o svůj čich! Při vstupu do pokoje nemocného často pozná­ te nemoc již čichem." Když pak vypařování bráníme prádlem a oděvem utkaným pří­ liš hustě nebo ucpáním pórů růz­ nými nečistotami, vlastní jedy se zadržují v těle. Tu se dává zá­ klad nejrůznějším nemocem a kožním chorobám. "Kam nemůže slunce, chodí lé­ kař" a "Na stinné straně pohřeb­ ní vůz se zastavuje častěji než na výsluní", praví stará přísloví a učí, jak již prostý lid oceňuje sí­ lu slunečního světla. A objevitel vzduchových a slunečních lázní Rikli z Jugoslávie říká pravdivě : "Voda dělá dobře, ale výše než voda stojí vzduch a nejvýše světlo. Slunečními paprsky pří­ roda nejvíce povzbuzuje lidské srdce". O tom snad není třeba ni­ koho déle přesvědčovati, slunce má každý rád.

Hlaváček

Vzdušné,

světelné a sluneční lázně

Světelné, vzduchové a sluneční lázně jsou nejmocnější z domácích lidových prostředků léčitelských. Vzduch jest potrava a dobrý dodavatel kyslíku, pro tě­ lo nejdůležitějšího. Bez jídla můžeme žiti dlouhý čas, bez vzduchu jen několik minut. Proto lidé městští a lidé odkázaní na činnost v uzavřených místnostech musí vydatně dýchati na čerstvém vzduchu. Světelné, vzduchové a sluneční lázně provádíme tak, že obnažené tělo v uzavřených, dobře provětraných místnostech nebo ve volné přírodě vystavuje­ me přímo vzduchu a dennímu nebo slunečnímu světlu. Vzduchové lázně nej­ vhodněji béřeme před spaním a zrána, po deset až patnáct minut. Při vzducho­ vých lázních naskýtá se nej lepší příležitost k cvičením dechovým a k důklad­ nému ošetření kůže dobrým, krev očišťujícím olejem, což koná mocný vliv na činnost kůže, krásu a očištění krve. Před natíráním olejem a před svě­ telnou a vzduchovou lázní slu­ neční můžeme provésti masáž kartáčem. Čistým, novým kartá­ čem kůži pěkně vyčistíme. Time se krev v náležitém množství při­ vábí k povrchu těla z vnitřních částí. Tento postup velmi dobře působí na odvádění při vnitřních chorobách. Při bolestech nervo­ vých, revmatických, při špatném dýchání a srdečních obtížích, při svědění kůže, bolení hlavy a po­ dobně čištění kartáčem vždy po­ může. Slunečních lázní používejme jen po předchozím očištění a poma­ zání kůže olejem a potom jen krátce a jen dopoledne, přičemž hlava musí být ve stínu. Přílišné pobývání na slunci škodí nejen dospělým, ale zejména dětem. Pokrývka hlavy budiž při tomto samozřejmou nutností. Též natí­ rání olejem jest důležité.

Hloh

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Afty (žábry) Pod názvem afty se rozumí zánět sliznice ústní, spojený s bílým povla­ kem. Vyskytuje se často u dětí. Tato nemoc jest nakažlivá. Mírná, tekutá strava, podmáslí, kyselé mléko, sýr zmírňují bolesti. Ústa vyplachujeme častěji studeným šalvějovým čajem nebo studeným čajem ze sušených

borůvek. Pečujeme o pravidelnou stolici. Jako nápoj se doporučuje stu­ dená medová voda.

Anglická nemoc Anglická nemoc jest porucha výživy, choroba z podvýživy, která se vysky­ tuje ve věku 1 až 3 roky, především u dětí uměle živených. Kosti jsou na­ běhlé, prsní kost odstává, vyskytuje se sklon ku průjmu, děti ve spánku často se potí na hlavě. Moč zbarvuje plénky červenobíle. Často je tato nemoc doprovázena kašlem a katarem průdušek. Tyto ne­ moci se léčí jako samostatné choroby Následky jsou znetvořené údy, nerov­ ná páteř, zúžení pánve a podobně. Kojené děti nikdy nedostanou anglic­ kou nemoc, jedí-li jejich matky hojně zeleninových salátů, ovoce, žitného chleba a nepožívají-li mnoho masa. Nedostatek vitamínů v potravě vyvo­ lává anglickou nemoc. Nejlepším lé­ kem proti této nemoci jsou potraviny z pšenice a ovsa, dále ovocné a zele­ ninové šťávy, kaše ze zeleniny a du­ šené nebo syrové ovoce. Příliš tučné maso, vejce, káva a alko­ hol jsou zakázány. Záda omýváme každého rána vlaž­ nou vodou, ob den pak koupeme dítě v teplém odvaru připraveném z puškvorcového kořene.

Hluchavka

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Astma Slovem astma rozumíme záchvaty záduchy. Dieta jest při astmatu velice důležitá. Nemocný se delší dobu vy­ stříhá masa, tuku zabitých zvířat, va­ jec, bílého chleba a pokrmů z bílé mouky, alkoholu, tabáku a nečistého vzduchu. Nemocní smějí jisti jáhly vařené se zeleninou, rýži, bramboro­ vá jídla, zelené saláty. Například du­ šenou zeleninu bez zápražky, ředkev, křenové mléko (2 lžíce křenu polije­ me půllitrem horkého mléka, nechá­ me dvě hodiny stát, scedíme a pijeme po doušcích). Dále nemocný jí kyselá jablka, pomeranče, fíky. Pokrmy sy­ peme strouhanými ořechy nebo mle­ tým mákem. Teplé mléko s medem a máslem, na půllitru mléka lžíci roz­ puštěného másle, dále pak tvaroh, žit­ ný chléb, sůl omezit. Jako koření při­ dáváme nemocnému petržel, majo­ ránku, kapary, cibuli, tymián. Nápoje: kyselé mléko, podmáslí, cit­ rónové mléko, žitná káva. Zevní léč­ ba: jednou týdně se nemocný koupe ve vodě o 37 st. Celsia, potom polije břicho studenou vodou. Parní lázně na lůžku se též doporučuje. V létě šlapání vody, nemocný chodí bos, be­ re sluneční a vzduchové lázně. Denně provádí dechová cvičení a spí při otevřeném okně. Nohy udržuje v teple a pečuje o pra­ videlnou stolici. Pokrmy dobře žvýká

a promísí slinami. Do půllitru vroucí vody dáme čajovou lžičku jablečníku, kořene totenu, šalvěje a vaříme pět minut přiklopené. Půl hodiny ne­ cháme stát, scedíme a osladíme 2 lží­ cemi medu. Každou hodinu bere ne­ mocný lžíci. Toto jest výborný čaj proti astmatu.

Hořčice

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Astma se zahleněním Vystříháme se masa, uzeniny, kon­ zerv, kávy, silného čaje, bílého peči­ va, cukrovinek, octa, soli, silného ko­ ření. Doporučuje se hojně syrové stravy, jáhly, rýže, zelené saláty s cit­ rónovou šťávou a s olejem, dušená zelenina bez zápražky, chřest, okur­ ky, ředkvička, česnek, rajčata, kyselá

jablka, pomeranče. Pokrmy sypeme mletým mákem. Tvaroh, med, máslo, žitný chléb. Kořeníme pouze petrželí, majoránkou, tymiánem, cibulí a čes­ nekem. Z nápojů požíváme kyselé mléko, kyselou smetanu, citrónové mléko, žitnou kávu. Vnitřně se dopo­ ručuje tato směs léčivých bylin: sví­ zel, šalvějové listy, květ divizny a li­ pový květ po 4 gramech na půllitr va­ řící vody, necháme přikryté pět minut vařit, 20 minut necháme stát a scedí­ me. Přidáme 2 lžíce medu a mezi dnem užíváme za 2 hodiny lžíci.

Barvení vlasů Barvení vlasů jest nepřirozené. Kdo barví vlasy, barví svoji povahu. Tmavší barvy vlasů dosáhneme tímto neškodným prostředkem: Rozkrájíme 1/4 kg zelených ořecho­ vých slupek, polijeme je 1/2 litrem čistého olivového oleje, přidáme 1/2 lžíce kamencového prášku. Dáme ná­ dobu na teplé místo a necháme 3 týd­ ny stát. Tímto postupně barvíme vlasy. Nebo dáme čerstvé listy jitrocele do litrové láhve, přidáme 2 g mýdla a 5 g drasla, doplníme dešťovou vodou, zazátkujeme a necháme na teplém místě měsíc stát. Při česání namáčíme do toho hřeben.

Hořec

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Basedowa nemoc Basedowa nemoc spočívá na one­ mocnění štítné žlázy. Štítná žláza ná­ leží k vnitřně sekretorickým žlázám. Když štítná žláza příliš vylučuje, po­ škozuje to celé tělo. Oči jsou vyvale­ né, tep zrychlený, nemocný se chvě­ je, ubývá na váze, trpí průjmy, vypa­ dávají vlasy, jest rozrušen. Za léčbu se doporučuje klid, omývání vodou o 24 st. Celsia, tříčtvrteční zábal o 28 st. Celsia, trvající asi hodinu, potom poloviční lázeň. Teplé zábaly krku z odvaru dubové kůry a přesličky. Večer na krk obklady z tvarohu. Denně teplou lázeň nohou s přísadou dřevěného popele. Velmi prospívá strava chudá na bílkoviny a převážně vegetářská. Alkohol, silný čaj, káva jsou zakázány. Mléko se doporučuje v každé formě.

plachy se znamenitě osvědčují, a sice výplachy s heřmánkovým čajem, roz­ marýnou a s měsíčkem při teplotě 37 st. Celsia. Při silných bolestech před menstruací horkou limonádu, vlhké horké obklady na břicho, horké a stří­ davé lázně nohou při 27 st. Celsia, teplé zábaly lýtek.

Bělotok Při bělotoku se užívají léčivé byliny, které posilují ženské ústrojí. Květy hluchavky, kontryhel, jahodové listy po 2 dkg, mochna husí, přeslička, tlu­ čený jalovec po 1 dkg. Vrchovatou lžíci přelijeme 1/2 litrem vlažné vo­ dy, necháme 8 hodin stát, potom 2 minuty vaříme a scedíme. Vypijeme mezi dnem po doušcích. Denně seda­ cí lázeň teplé vody s přídavkem 1 až 2 čajových lžiček arniky. Taktéž vý-

Hruštička

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Blednička

Bodnutí včelou

Blednička se vyskytuje velmi často u dívek ve vývinu. Hojně zeleniny, zejména špenátu smíšeného s mladý­ mi kopřivami, červená řepa, ovesné vločky, čerstvé máslo, med, tvaroho­ vé pokrmy, pokrmy ze žitné mouky, mléko, jogurty a kyselé mléko. Dobrá je léčba mléka s medem. Svaříme litr mléka, necháme vychladnout a přidá­ me 3 až 4 lžičky medu. Pijeme něko­ likrát za den po doušcích. Děti dostá­ vají polovinu dávky. Nemocní by se měli pohybovat hojně na čerstvém vzduchu a spát ve větrané ložnici.

Při bodnutí včelou neb jiným hmy­ zem dáváme studené obklady léčivé hlíny nebo horké obklady z čaje z by­ lin kvetoucích v době senoseči, které každou hodinu obnovujeme. Proti nervovým bolestem užíváme ob den parní lázně hlavy, asi 15 minut, potom následuje celkové omývání te­ plou vodou, nemocný ulehne, aby se zapotil. Ráno celkové umývání vlaž­ nou vodou.

Bolesti nervové Pečujeme o teplé nohy a pravidelnou stolici. Jeden celer neloupaný uvaří­ me v litru vody, necháme svařit na 1/2 litru, scedíme. Za tři hodiny bere­ me 1 lžíci odvaru. Nebo se doporučuje naráz vypiti hor­ ký lipový čaj a důkladně se vypotit. Potom následuje omytí těla vlažnou vodou. Ráno na lačný žaludek koflík čaje z březového listí. Za dvě hodiny snídáme. Tělo masírujeme směsí olivového oleje a arnikové tinktury.

Chebdí

(mírně jedovatá)

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Bolesti hlavy Bolest hlavy není většinou životu ne­ bezpečná, ale je velice nepříjemná. Pečujeme především o pravidelné a dostatečné vyprazdňování střev. Ráno na lačný žaludek syrové kyselé zelí a večer lněné semeno. Asi 2 až 3 lžíce kyselého zelí nevymačkané jemně nakrájíme, smísíme s jemně nakrájenou cibulí, kmínem a olejem. 1 lžíci lněného semene namočíme na 24 hodin do 3 lžic studené vody, před spaním potom požijeme, aniž žvýká­ me semínka. Namočením se lněné se­ ménko obalí slizem, který umožní snadné proklouznutí stře­ vem, přičemž nahromadě­ ná stolice odchází. Večer doporučuje se horká lázeň nohou, které pak důkladně masírujeme. K tomu upo­ třebíme olivového oleje. Každý druhý den měl by nemocný brát teplou sedací lázeň, při které třeme bři­ cho ve směru hodinových ručiček. Pojídání masa omezí se na nejnižší míru. Dáváme přednost ovoci, zelenině, ořechům, čerstvé­ mu máslu, medu, mléku, chlebu z pšeničného šrotu.

Na noc zabalíme tělo do teplého zá­ balu z odvaru květin, kvetoucích v době senoseči. Ve dne se hodně po­ hybujeme a konáme dechová cvičení na čerstvém vzduchu. Vystříháme se zásadně silné černé kávy, čokolády, silného čaje, piva a vína. Jedna malá sklenička čisté bílé kořalky (slivovi­ ce) neškodí. 1 lžíci kozlíkového koře­ ne a 1 lžičku majoránky polijeme 2 koflíky vroucí vody, necháme takto přikryté přes noc stati a potom scedí­ me. Ráno pijeme na lačný žaludek 1 koflík vlažného tohoto výluhu, zby­ tek pak mezi dnem po malých douš­ cích.

Chmel

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Bolesti po chřipce

Bolesti v kříži

Při bolestech, které mohou nastati po dlouhotrvající chřipce, doporučuje se 20 gramů jeřabin roztlouci a politi půl litrem vlažné vody. Necháme přikryté 5 minut vařit a pak scedíme. Pijeme po dobu jednoho týdne, případně i déle každé 2 hodiny 1 lžíci.

Pokud trpíme často bolestmi v kříži, je dobré ráno tří ti tělo horkou octo­ vou vodou a procházet se nejméně 2 hodiny denně na čerstvém vzduchu, přičemž provádíme dechová cvičení. Spíme na polštáři vycpaném sušený­ mi kapradinami. Doporučuje se také léčba dýněmi. Velmi dobře působí též léčivé bahno a mazání kafrem. Natíráme kříž před spaním a zabalí­ me vlněným šatem.

Bolesti v ledvinách Proti bolestem v ledvinách se dopo­ ručuje toto: denně teplou lázeň nohou z odvaru květin, kvetoucích v době senoseči, a to po dobu 20 minut. Potom chodidla a nohy důkladně osu­ šíme a promasírujeme. Strava budiž nemocnému podávána jako při záně­ tu ledvin. Velmi prospívá ob den sedací lázeň v odvaru z dubové kůry po dobu 10 mi­ nut, potom asi 2 hodiny odpočinek na lůžku. Ráno místo kávy čaj ze šípko­ vých slupek ředěný čerstvým mlé­ kem. Tento posilující nápoj vyrobíme tak­ to: 1 lžíci šípkových slupek přelijeme půl litrem teplé vody, 8 hodin takto necháme přikryté stati, potom výluh krátce na mírném plameni povaříme a scedíme.

Chudobka

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Bolesti zubů Proti bolestem zubů se doporučuje například horká lázeň nohou, asi 15 až 20 minut dlouhá, potom opláchnu­ tí nohou studenou vodou. Nebo také střídavé lázně nohou, zábaly lýtek na noc při 27 st. Celsia. Nepomůže-li vyplachování úst studenou vodou, zkusíme teplou a horké obklady na tvář. Menší nahromadění hnisu od­ straníme obklady z vařených fíků.

rání šťávou cibulovou, citrónovou nebo octem pomáhá k jejich odstra­ nění a vysušení. Na noc je dobré při­ ložit na bradavici čerstvý plátek cibu­ le a pevně zavázat. Příštího dne bra­ davici namočíme do horké lázně ze silného odvaru dubové kůry. Léčbu tuto provádíme několik dnů.

Bolesti žaludku Při těchto bolestech je vhodná denní sedací koupel při teplotě 37 až 42 st. Celsia, na dobu 20 až 30 minut, po­ tom suchý zábal na 2 hodiny, potom celkové omývání vlažnou vodou. Nohy chováme stále v teple. Jednou týdně jest dobrý klystýr ze slabého heřmánkového čaje teplý 37 st. Celsia. Večer velmi teplý obklad z lněného semene na břicho a ponecha­ li jej přes noc. Nějakou dobu se živí­ me pouze dušenými bramborami, k tomu tvaroh, rýži vařenou ve vodě s polévkovou zeleninou. Z nápojů uží­ váme kyselé mléko a smetanu. 20 mi­ nut před jídlem 1 až 2 lžíce makové­ ho oleje.

Bradavice Bradavice častěji natíráme čerstvou šťávou z roupového koření. Též natí­

Jablečník

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Březová šťáva Čerstvá březová šťáva zlepšuje šťávy a čistí krev. Proto podporuje léčení lišeje, chronických vyrážek, jakož i močových a ledvinových kaménků, dny a revmatismu, odstraňuje též ob­ tíže postávající z hemoroidů. Čer­ stvou šťávu získáme, navrtáme-li na jaře kmen břízy. Do otvoru vložíme brk. Otvory opět uzavíráme voskem, aby strom nevykrvácel. Při léčbě tr­ vající 4 až 8 neděl nemocný se hodně pohybuje, vystříhá se masité stravy a

Jahodník

alkoholu. Březovou šťávu užíváme též se šťávou křenovou.

Byliny a odvary Zevní upotřebení bylin je stejně staré jako vnitřní. Byliny přidáváme ještě k celkovým i k částečným lázním, od­ varů užíváme k zábalům, výplachům a inhalacím. Bohužel, neužíváme bylin tolik, jak by se dalo očekávat při jejich léčivém účinku. Užívání léčivých bylin k láz­ ním hodně upadlo v zapomenutí. Potřebujeme-li uvolnění vnitřního ústrojí, kde chceme odstranit nahroma­ dění krve a nahromadění odpadových látek, měli bychom užívati bylinných lázní, které uklidňují, rozpouštějí a odvádějí. Bylinnou lázní se také zvýší činnost buněk. Vonící látky, které většina by­ lin obsahuje, povzbuzují nesčetné jemné konečky nervů v kůži, povzbu­ zují k činnosti nervová centra, mozek a míchu a tím působí v celém těle pří­ jemný pocit. Výtažky nemají léčivé­ ho účinku, neboť éterický olej v této formě se nerozpouští ve vodě a bezú­ čelně plave na povrchu. Měli bychom tedy lázní brati.

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Cibule Cibule jest velice oblíbený lidový lék, obsahující hojně vitamínů. Cibule upravuje stolici a vypuzuje cizopasníky. Cibule jest dobrým lékem proti nespavosti. Cibulový sirup se užívá proti kataru průdušek, kašli a zahlenění. Sirup cibulový si připravíme když syrovou cibuli nakrájíme na tenké lístky, složíme ji do nádoby, promísíme tlučeným kandovaným cukrem, necháme 24 hodin stát, a si­ rup jest hotový. Užíváme každé 2 ho­ diny 1 čajovou lžičku. Omrzliny natí­ ráme také čerstvou cibulí.

Čaj z čerstvé citrónové kůry má stej­ ný účinek. Oleje z citrónové kůry užívá se též k léčení a potírání kůže ochablého svalstva, ale také se užívá ve voňavkářství. Přidáme-li citróno­ vou šťávu s olejem k zeleným salá­ tům a podobným jídlům, činí šťáva olej i saláty lépe stravitelnějšími.

Citróny 4/

Citróny mají nesmírnou léčivou moc. Jelikož citróny přicházejí do obchodu trochu nezralé, necháme je v troubě péci, až mírně zhnědnou. Chuť citró­ nu je pak zcela jiná, nejsou kyselé, ale mírně nahořklé. Nejlepší citróny jsou citróny podzimní. Citrónová šťá­ va velice dobře působí při chorobách jaterních, vodnatelnosti, dně, revmatismu, otylosti a podobně. Citrón ob­ sahuje hodně minerálních látek, vita­ mínů a organické bylinné kyseliny. Citrónová kůra obsahuje éterické oleje. Sušenou a roztlučenou citróno­ vou kůru na prášek užíváme při nadý­ mání a rozladění žaludku.

Jalovec

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Cizopasníci ve střevech se někdy vy­ skytují ve velkém množství. Při poru­ chách zdraví u dětí vždy prohlížíme stolici, abychom se ujistili, nejde-li o červíky. Je-li ve střevě hojně červí­ ků, vystříháme se masa, salámu, va­ jec, moučníků, bílého chleba a cukro­ vinek. Doporučuje se rýže, jáhly,

k tomu čerstvé ovoce, zelené saláty, syrové kyselé zelí, syrový salát z mrkve. Dále pak špenát s mladými kopřivami, zelený hrášek, mrkev, květák, celer, červená řepa. Ku pokr­ mům přidáváme cibuli a trochu čes­ neku. Za nápoje požíváme mléko, ky­ selé mléko, citrónové mléko a česne­ kové mléko. V těžších případech uží­ váme klystýry z čaje routového. Ruce a řiť udržujeme v čistotě. V době ja­ hod se doporučuje jahodová léčba. Též požívání syrové mrkve (1 až 2 kusy denně po 3 dny) někdy také ve­ de k cíli.

Cukr Bílý cukr neobsahuje téměř minerál­ ních látek, jest vlastně pouze koře­ ním. Třtinový cukr se získává z cuk­ rové třtiny a není rafinovaný. Jest to dokonalý cukr, má čerstvou hnědou barvu, která je podle původu cukru světlejší nebo tmavší. Třtinový cukr je sladší nežli řepný. Přílišné požívání cukru vytaženého z ovoce, poškozuje sliznice a způsobu­ je kvašení. Naši předkové, kteří připravovali si­ rup z řepy, netušili, že požívají nejcennější minerální látky, když se živí sirupem a žitným chlebem. Řepný sirup, který má velký přebytek minerálních látek, léčí mnohé choroby.

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Čaj k posílení nervů K přípravě čaje pro posílení ochab­ lých a nemocných nervů potřebuje­ me: svízel, meduňkové listy, angeliku po 15 gramech, kořen kozlíku, Černo­ býlu, hořce a chmelový květ po 7 gra­ mech. 1 čajovou lžičku této směsi po­ lijeme koflíkem teplé vody, necháme 8 hodin odležet přikryté, potom sce­ díme. Pijeme ráno na lačný žaludek a před spaním vždy koflík neslazeného čaje.

ného březového listí, nejlépe podrceného, přelijeme je v hrnku 3 koflíky teplé vody a necháme asi 8 hodin při­ kryté vyluhovat. Potom čaj asi 2 mi­ nuty povaříme, scedíme jej přes jem­ né plátno a přidáme k němu citróno­ vou šťávu nebo i citrónovou kůru a včelí med. Od každého dáme do čaje asi lžíci. Tento čaj pijeme ráno na lač­ ný žaludek koflík, dále pak koflík k obědu a koflík před spaním po douš­ cích a vlažný.

Čaj z listí břízového Březová kůra, jakož i březové listí a březová šťáva mají léčivý účinek. Čaj z březového listí čistí tělo. Při všech chorobách způsobených kyselinou močovou, jako jest dna, revmatismus, ischias, bolestivé otoky kloubů, mnohé choroby ledvin a z nich vy­ plývající vodnatelnost, záchvaty žlu­ čových kaménků a při bolestech led­ vin výborně působí čaj z březového listí. K léčbě březovým listím béřeme čerstvé listy. Rozkrájíme je, necháme je 15 minut vařit (asi 15 gramům lis­ tů na 3 koflíky vody), potom scedí­ me. Pijeme tento čaj vlažný po douš­ cích celý den. Také si můžeme při­ pravit čaj ze sušeného březového lis­ tí. To vezmeme navršenou lžíci suše­

Jaterník

(mírně jedovatá)

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Čaj z přesličky

Čaj ze zeměžluči

Čaje z přesličky užíváme při choro­ bách plic, dále při chorobách ledvino­ vých a při chorobách měchýře močo­ vého. Zevně zastavuje přeslička krvá­ cení, čistí vředy, kůži a vlasy. Přeslička jest také výborné kloktadlo, odstraňuje hleny a léčí nemocnou sliznici.

Čaj ze zeměžluči si připravíme takto: 1 dkg zeměžluči vložíme do nádoby, přelijeme 1/2 litrem vařící vody, dob­ ře přikryjeme a necháme tak dlouho luhovat, až je čaj vlažný. Vezmeme-li méně vody, jest čaj silnější. Ráno a večer pijeme koflík. Tento čaj velmi prospívá při chorobách ledvinových, jaterních, žlučových, při návalech kr­ ve, pálení žáhy, při chudokrevnosti a podobně. Čaj ze zeměžluči je dobré užívat současně se šalvějovým čajem.

Česnek Česneková šťáva uklidňuje střeva, zmírňuje průjem, odstraňuje poruchy trávení. Dále pak velice dobře čistí ledviny a měchýř močový. Dobře pů­ sobí také česneková šťáva při kornatění cév a při jeho průvodních jevech. Mnoho lidí však chuť nebo zápach česneku nesnáší, což je jistě velkou škodou, neboť česnek se odedávna řadil mezi rostliny s ohromujícím lé­ čebným účinkem. Šťávu ze syrového česneku si připravíme vylisováním rozmačkaného česneku přes jemné plátno. Nejlépe je jisti česnek syrový, nebo také připravovat česnekovou kořalku.

Jehlice

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Čištění krve Čištění krve jest velice důležité pro celkový dobrý stav lidského těla. Mělo by se provádět pravidelně, aby se předešlo vzniku nejrůznějších cho­ rob. Velmi dobrý čaj k čištění krve jest tento: pampeliška, kopřiva, řebříček, jitrocel, zeměžluč, kůra krušiny se spaří, vyluhují asi 8 hodin a poté se pijí na lačný žaludek po několik týd­ nů vždy koflík denně. Sladíme me­ dem.

výše a tak zvedneme oba hrbolky ja­ zykového svazu na jednu až dvě mi­ nuty. Ohnuté ukazováky se opírají vpravo a vlevo o dolní čelist pod ušima. Tento hmat ve většině případů oka­ mžitě zabírá.

Dávení Dávení není choroba, nýbrž jisté zna­ mení, že v žaludku nebo ve střevech jest něco, čeho se chtějí zbavit. Jako si chce tělo pomoci kašlem, když část potravy se dostane do ne­ pravého místa, tak se snaží zažívací ústrojí zbaviti se nebezpečných látek. Nej lepším lékem při dávení jest piti po doušcích studenou vodu. Žaludek musí mít klid, tedy je vhodné nasadit půst a dietu. Později jíme jen čistou polévku. Výborně působí při dávení hmat na jazykovou kost, tímto hmatem se od­ straní každé dávení, není-li vyvoláno nevyléčitelnou nemocí či otravou. Jest dobrým zásahem proti dávení, dále při migréně, dávivém kašli a při hysterických obtížích v krku. Postavíme se před nemocného, špič­ ky obou palců táhneme po hrtanu do

Jeřáb

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Dna Dna jest choroba vyvolaná kyselinou močovou. Velkou měrou se na utvo­ ření nemoci podílí strava člověka. Pokud jíme příliš mnoho bílého chle­ ba, jíme-li uzené maso, slaninu ve velké míře a pokud pijeme přemíru alkoholických nápojů, přivádíme tím k tělu ještě více škodlivých látek dnu

způsobujících. Nemocní dnou se ma­ jí živiti převážně syrovou stravou ze­ leninovou. Dále se doporučuje citró­ nové mléko, nekvašené jablečné ví­ no, odvar z petržele, bramborů, cele­ ru - každé 2 hodiny jednu lžíci. Nemocní se vystříhají soli, pokrmy koření pažitkou, celerem, křenem, kmínem, anýzem a česnekem. Důležitá je čajová léčba, například čaj z březových listů, kopřiv, šalvěje. V létě léčba sluncem, v zimě polovič­ ní lázně, potom zábal, aby nastalo po­ cení. Nemocný pije citrónovou limo­ nádu bez cukru. Čaj proti dně sestává z těchto bylin: březové listí, šalvěj, listy kopřivy po 1 dkg, řepíček, bezový květ, rozmač­ kaný jalovec po 5 gramech. Vrchovatou lžíci směsi polijeme 1/2 litrem teplé vody, necháme 8 hodin vyluhovat, pak vaříme 3 minuty a scedíme. Pijeme každé 2 hodiny je­ den doušek. Ráno natíráme klouby touto směsí: olivového oleje 16 gramů, eukalyptového oleje a jalovcového oleje po 2 gramech. Každý druhý den bereme celkovou lázeň 36 st. Celsia teplou z odvaru jehličí, asi po dobu 16 minut, a potom dvě hodiny odpočíváme na lůžku. Nemocný může též užívat slu­ neční lázně, avšak před 10. hodinou dopoledne, 15 až 20 minut. Samozřejmě pečujeme o stolici.

Jestřabina

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Doba hlavních jídel Ráno jděme denně na procházku na jednu nebo na dvě hodiny, nebo ko­ nejme lehkou práci na zahradě. Pohybuj eme-li se málo, vzniká v za­ žívacím ústrojí stálý pramen jedů. Snídaně jest u většiny lidí zvykem. Jest vhodné nasnídati se vydatně, avšak ne tučného jídla či uzenin. V poledne jako předkrm je lé­ pe místo polévky pozříti syrové ovoce, zelné saláty a teprve potom ostatní pokrmy. Jíme klidně a s požit­ kem. Jest lépe jisti častěji a malé množství, žaludek nemusí zpracová­ vat ohromné kvantum jídla naráz, do­ káže stravu dobře roztřídit a využít. Potom také netloustneme. Po večeři, která budiž chudá, jděme opět na pro­ cházku, přitom provádějme dechová cvičení. Potom vezmeme střídavou lázeň celého těla a ulehneme. Po obě­ dě pijeme koflík čaje z kopřiv, které napomáhají trávení.

dy se smetanou, jablka a tvaroh s pa­ žitkou. Též melouny a dýně jsou vhodné. Ráno na lačný žaludek koflík čaje z březového listí s citrónovou šťávou a s medem. Před obědem pak 4 kapky kyseliny křemičité do lžíce vody. Výborně to působí při melan­ cholii.

Duševní choroby Kyseliny, odpadové produkty výmě­ ny látkové, krevní jedy brzdí oběh krevní a ruší práci nervů a podporují těžkomyslnost. Pouze důkladné vy­ čištění těla přinese uzdravení. Nemocní se vystříhají luštěnin, soli, cukru, tuků, masa a vajec. Doporučují se jáhly, rýže, vločky, brambory, zelné saláty, červené jaho­

Jetel

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Dušnost Dusnost jest průvodním zjevem při srdečních chorobách, při chorobách ledvin, průduškové astmě a podobně.

Fíkovina vousů Fíkovina vousů jest tvrdošíjná nemoc části obličeje porostlé vousy, vzdoru-

jící někdy i léčení trvajícímu několik měsíců. Vyžaduje odborného léčení. Nej levnějším léčením jest oholení vousů a máčení pokožky v odvaru z dubové kůry a sluneční a vzduchové lázně.

Fíky (ovoce) Fíky rozkrájíme na malé kousky a na­ močíme na týden do olivového oleje. Ráno na lačný žaludek užíváme lžíci, dobře promísíme slinami. Toto jest výborný prostředek proti lenivos­ ti střev.

Hlíza Jest hnisavý zánět buněčné tkáně. Jsou studené a horké abscesy. Studené abscesy se vyvíjejí nákazou bakteriemi. Horké ascesy se vyvíjejí rychle za sil­ ných bolestí a za příznaku akutního zánětu. Léčení spočívá v častých ob­ kladech horkou kaší z lněného seme­ ne. Též horké obklady z ovesné kaše nebo horké obklady ze strouhaných brambor urychlují hnisání a zkracují dobu trvání nemoci. Když hnis odejde, přikládáme stude­ né obklady z heřmánkového čaje. Jelikož hnis je nakažlivý, čistíme vždy důkladně ruce a nedotýkáme se obličeje či očí.

Jitrocel

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Hemoroidy Nejdůležitější při této nemoci jest úprava stolice. Pečujeme o denní pra­ videlnou, vydatnou stolici, a to pouze přírodními prostředky. Požíváme hoj­ ně zeleniny, ovoce, podmáslí, kyselé­ ho mléka, žitného chleba, másla a medu. Tím čistíme krev a upravuje­ me stolici. Můžeme současně užívati mírný projímavý čaj, a to směs kruši­ nové kůry, reveně a trnkových květů, ráno na lačný žaludek a večer koflík slazený medem. Velmi se doporučuje denní požívání vařených fíků a suše­ ných švestek. Na jaře velmi dobře pů­ sobí léčba čerstvými šťávami z řebříčku, pampelišky, řeřichy a roupového koření. Je-li svědění a pálení v ko­ nečníku nepříjemné, používáme ob­ klady z léčivých bylin. Vystouplé pá­ lící uzlíky léčíme studeným heřmán­ kovým čajem v obkladech. Při silném krvácení prasknutého uzlíku pomáha­ jí studené sedací lázně, trvající asi 20 vteřin. Doporučuje se každý druhý den studená lázeň, asi 14 st. Celsia, a to na 10 až 20 vteřin. Vystouplé uzlí­ ky opatrně vsunujeme dovnitř pomo­ cí plátna potřeného vazelínou. Nesmíme příliš tlačit, jinak by uzlíky praskly. Doporučuje se mírná, spíše vegetariánská strava, vystříhání se veškerého dráždivého koření, alko­ holu a octa. Omezíme také požívání masa, případně požíváme pouze ma­

so bílé, jako vařená kuřata či maso králičí. Pijeme hojně mléka, jíme máslo, med, zeleninu a ovoce. Pokud jsou bolesti a množství hemoroidů příliš velké, vyhledáme v každém pří­ padě odbornou lékařskou pomoc a samoléčbu s lékařem konzultujeme.

Jmelí

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Hlísti Hlísti mohou žiti jen v nečistotě. Proto odstraníme z těla nečistotu a nepřivádíme mu další. Dobré pro­ středky proti Místům jsou tyto: 1. Syrové kyselé zelí, drobně nakráje­ né, smíšené s teplým olejem, ráno na lačný žaludek. 2. Několikrát denně syrovou mrkev.

3. Po dnu půstu ráno na lačný žaludek osm dekagramů dýňových jader, jád­ ra oloupáme, jemnou slupku však neodstraňujeme, utlučeme a smísíme s neslazenými brusinkami stejným dí­ lem. 4. Denně čtvrt a půl litru mléka, do kterého jsme přidali čtyři až šest stroužků česneku jemně nakrájeného, tři minuty vaříme. 5. Jednou týdně česnekový klystýr. Strava: maso, bílé pečivo, vejce, cuk­ rovinky jsou zakázány. Doporučuje se žitný chléb, chléb z pšeničného šrotu, který čistí střeva a vypuzuje hlísty.

Hučení v hlavě Večer před spaním střídavou lázeň nohou, každý třetí den odpoledne te­ plou sedací lázeň z odvaru květin kvetoucích o senoseči. Denně jíme čerstvé ovoce nebo dušené sušené ovoce, málo masa. Ráno na lačný žalu­ dek a před spaním koflík šalvějového čaje s medem. Ráno na lačný žaludek a před spaním lžičku jalovcové šťávy smíšenou s 1 dl horké vody, po douš­ cích. Po snídani a po obědě třeme če­ lo od středu k uším a potom krk dolů k prsům několika kapkami tinktury z máty peprné. Denně konáme dechová cvičení. Touto léčbou se za čas odstraní huče­ ní v hlavě.

Kakost

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Hubenost Neprovádíme násilnou výkrmnou léčbu. Dopřejeme si hojně spánku, klidu a snažíme se být vždy v radost­ né náladě. Denně dechová cvičení na čerstvém vzduchu. Pokrmy zvolna a důkladně žvýkáme. Po obědě odpočí­ váme. Ležíme na pravé straně, nespí­ me však. Pokrmy, které přidávají na váze jsou med, sladový výtažek, más­ lo, sladké ovoce, dále pokrmy z rýže, ovesné vločky, jáhly, dušené brambo­ ry s čerstvým tvarohem a máslem, ořechy, oříšky, rozinky, husté polévky, zeleninová kaše s mletým mákem, který ale přidáváme až před podáním. K snídani koflík bylinného čaje s me­ dem a s mlékem, k tomu žitný chléb s máslem. Dobře působí též léčba žloutky: 2 čerstvé žloutky ušleháme se špetkou soli a s 1/2 sklenky horké vody a pijeme mezi hlavními jídly, nikdy však současně s pokrmy, zvol­ na a po doušcích. Léčbu provádíme 10 dnů, potom tři týdny vynecháme. Ráno omýváme celé tělo teplou vo­ dou. Dvakrát týdně natíráme celé tělo kožním olejem. Záhy jdeme na lůžko. Před spaním sníme syrové jablko neloupané. Můžeme též nasadit kefírovou léčbu, kterou provádíme 4 až 5 neděl. Kefír pijeme ráno a večer po jídle asi 1 decilitr, a to pomalu a po doušcích. Kefírová léčba byla velice oblíbena zejména v balkánských ze­

mích, kde se díky ní dožívali lidé vy­ sokého věku. Doporučuje se také jed­ nou za den vypít 1 dl piva. Pokud bu­ deme dodržovat tyto zásady stravo­ vání a životosprávy, přibydeme na váze a současně zesílíme a staneme se tělesně i duševně výkonnější.

Kapraď

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Dobrý domácí chléb jest základem pro správnou výživu a tudíž i k před­ cházení některým chorobám a tloušť­ ce. Pšeničný chléb připravujeme tak­ to: rozpustíme v 1 1/2 litru podmáslí nebo syrovátky 1 1/2 lžíce soli, 3 lží­ ce medu a 3 lžíce oleje. Touto tekuti­ nou postupně zaděláváme těsto, které

pozůstává z potřebného množství čerstvě mleté pšenice. Těsto rychle a důkladně promícháme. Potom přikry­ jeme mísu čistou utěrkou a necháme na teplém místě 6 hodin stát. Než dá­ me těsto péci, hněteme je asi půl ho­ diny. Přidáváme přitom bílou mouku, až je těsto pružné. Vymazané formy plníme do dvou třetin. Pečeme velice zvolna. Když je chléb pečený, potře­ me jej nejdříve vodou, potom mlé­ kem nebo bílkem. Švýcarský lékař Bircher-Benner píše ve svém díle "Netušené působení správné a ne­ správné výživy" o chlebu toto: "Bílý chléb by neměl býti vůbec potravinou lidu. Člověk potřebuje ke své výživě a k udržení pevného zdraví chleba, připraveného z čerstvého pšeničného šrotu nebo ze žitného šrotu. Jest na čase, aby lid poslouchal zdravotní rádce. Otázka výživy jest nejdůleži­ tější životní otázkou." Dobrý domácí chléb nemusíme sami péci, dnes již jest snadno dostupný v obchodech. Zejména lze doporučit ke konzumaci chléb žitný, jehož nesporné blahodár­ né účinky na lidský organismus potvr­ dí jistě každý lékař. Zvláště při nejrůznějších dietách, které jest nutno držeti při nemocech či otylosti, se žit­ ný chléb jeví jako nepostradatelná složka naší stravy.

Nemoci a léčení v abecedním pořádku

Choroby měchýře močového jsou ve­ lice nepříjemné a často bolestivé. Kromě prochladnutí bychom si měli dávat pozor na časté doplňování te­ kutin do těla, tedy časté pití, zejména pak bylinných čajů. Kromě toho se doporučuje denně brát sedací lázeň z odvaru přesličky. Pečujeme, aby naše nohy byly vždy v teple. Usedneme do vany naplněné vodou o 36 st. Celsia, voda musí sahati do poloviny břicha. Zvolna potom přiléváme horkou vo­ du, až teplota dosáhne 42 st. Celsia. Lázeň takováto by měla trvati zhruba půl hodiny. Potom se nemocný osuší pečlivě, zabalí do prostěra­ dla a do přikrývek. V tako­ vémto zábalu pak leží asi 1 1/2 hodiny až 2 hodiny. Čas­ těji přikládáme na měchýř vlhké teplé obklady. Ob den dáváme teplé klystýry o tep­ lotě 40 st. Celsia. Dovoleno jest pouze mléko, kyselé mléko, mléčná polévka, ja­ blková kaše, šípková mar­ meláda a čerstvé ovoce. Nepožíváme zásadně žád­ nou sůl a ocet. Dbáme na pravidelné pití

bylinných čajů, jako jsou: čaj z lně­ ného semene nebo listů medvědice lékařské, a to hodně horkých. Dobrá bylinná směs proti chorobám měchý­ ře jest tato: listy medvědice lékařské, rozrazil po 1 dkg; truskavec, lněné seménko, šípky po 5 dkg. Nebo též tato směs: řebříček, devětsil a jitro­ cel, smíšené všechno stejným dílem. Doporučuje se též léčba melouny, ne­ boť tyto mají v sobě hodně sladké vo­ dy. Pečujeme, aby nohy byly vždy v teple. Pokud dodržujeme tyto zásady, měl by se náš zdravotní stav záhy zlepšit.

Nemoci a léčení v abecedním pořádku tariánsky a nepoužíváme Vodoléčba působí blahodárně. Do desetiny litru svařené vody o tep­ lotě 27 st. Celsia dáme 5 kapek citró­ nové šťávy. Čistou vatu namočíme do této tekutiny a vymyjeme oči. Provádíme čtyřikrát až pětkrát denně. Každý druhý den bereme teplou se­ dací lázeň, potom omyjeme celé tělo octovou vodou. Stravujeme se vege-

sůl.

Choroby průdušek Chceme-li odstranit onemocnění prů­ dušek, musíme léčiti celkový stav. Rostlinná strava, ovoce, zelenina, zelný salát, jáhly, brambory a rýže jest naše strava. Pečujeme o pravidel­ nou stolici. Dvakrát týdně dáváme celkovou lázeň těla a provádíme též dechová cvičení, přičemž klademe důraz na vydechování. Dbáme na to, aby naše nohy byly stá­ le v teple. Denně, každé ráno kartáču­ jeme a masírujeme celé tělo čistým kartáčem. Léčba bylinami: jablečník, kořen to­ tenu lékařského po 2 dkg; rosničky 1 dkg; vitodu a rozrazilu po 6 gramech. Vše dobře promísíme a vrchovatou lžíci této bylinné směsi polijeme půl­ litrem teplé vody, necháme přikryté 6 hodin táhnout, potom 2 minuty vaří­ me a scedíme. Takový čaj pijeme me­ zi dnem vlažný po doušcích. Doporučuje se sladit jej medem. V úvahu přichází také léčba syrový­ mi bylinnými šťávami. Při astmatu šťáva křenová s celerem, mrkví, kop­ řivou a s česnekem. Postupně tělo otužujeme a užíváme vzduchové lázně. Tělo se zakrátko otuží a průdušky vyzdraví.

Kmín

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Chrapot Při chrapotu se nejlépe osvědčuje ně­ kolikrát denně 15 kapek tinktury z to­ tenu lékařského na kostku cukru, kte­ rou necháme v ústech volně rozpustit.

čejně velkou léčivou sílu, kdežto uva­ řený je úplně bezcenný. Chřest obsa­ huje hojně kyseliny křemičité, vápna a cukru. Proto by tato rostlina roz­ hodně neměla chyběti na našem jídel­ níčku v čerstvém stavu.

Chrlení krve Při chrlení krve se osvědčuje tato směs léčivých bylin: jmelí 4 dkg; pastuší tobolka a truskavec po 3 dkg. 1 lžíci směsi polijeme půllitrem stude­ né vody, přikryté necháme 2 hodiny stát, potom vaříme pět minut a scedí­ me. Užíváme za dvě hodiny lžíci. Výborně působí též šťávy z těchto lé­ čivých bylin: přeslička smíšená s jit­ rocelem, kopřiva a řebřiček. Po jedné čajové lžičce vlijeme do sklenice, ro­ zředíme 20 čajovými lžičkami čer­ stvé vody a čtyřikrát denně půl hodi­ ny před jídlem užíváme 1 lžíci. Syrová šťáva z řebříčku a z přesličky kromě toho působí na zažívací ústro­ jí, syrová šťáva z jitrocele čistí krev.

Chřest Dokud je chřest čerstvý, velmi pro­ spívá našemu organismu čistící léčba chřestem. Denně udusíme 5 až 6 vel­ kých chřestů na slunečnicovém oleji v dobře uzavřené nádobě, bez soli a bez koření. Potom sníme i se šťávou jako předkrm nebo jako svačinu. Takto připravený chřest má neoby­

Kokoška

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Chřipka Chřipku může prodělati každý člo­ věk. Povoláním jsme někdy nuceni zdržovat se v místnostech naplně­ ných kouřem a nezdravými výpary. Člověk nutně potřebuje slunce. Dále jsou v těle jedy, které tělesnou funkci vždy znovu omezují. Tělo jest ve stá­ lé obraně proti vlastním jedům a pro-

ti odpadovým produktům výměny látkové. Lůžko postavíme, pokud je to možné, směrem od severu k jihu, aby tělo by­ lo ve správném směru k proudění zemního magnetismu. Spíme ve vět­ rané místnosti, přikrýváme se pouze přikrývkami. V ložnici pověsíme mokrý ručník, postříkaný bylinným olejem. Do obývacího pokoje postavíme talíř s drobně nakrájenou cibulí, politou vinným octem. Jíme málo masa, vystříháme se vajec, bílého pečiva, množství soli, octa, tučného sýra a cukrovinek. V poledne jíme ovesnou polévku s citrónovou šťávou, rýži, ovesné vločky, ječnou kaši, zejména pak jáhly, k tomu syro­ vé a dušené ovoce, zelené saláty, du­ šenou zeleninu, bramborové pokrmy, tvaroh, med, máslo a žitný chléb. Pijeme kyselé mléko, smetanu nebo česnekové mléko, které si připravíme tak, že 3 stroužky česneku oloupáme, jemně nakrájíme a 10 minut zahřívá­ me (nevaříme) v koflíku mléka. Procedíme a pijeme po doušcích k večeři. Toto provádíme po deset dnů. Dvacet minut před obědem, před sva­ činou a před večeří užíváme lžíci oli­ vového oleje promíchaného s několi­ ka kapkami citrónové šťávy. Dále jest důležitá bylinná léčba.

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Chřipka Bylinná léčba při chřipce: březové listí, lipový květ po 2 dkg; šalvějové listí, máta peprná po 1 dkg; tymián, puškvorec a anýz po 2 gramech. Vše dobře promícháme, jednu vrchovatou lžíci směsi polijeme půl litrem vařící vody a necháme asi hodinu vyluho­ vat. Potom scedíme a rozdělíme na 3 stejné dávky. První dávku vezmeme ráno na lačný žaludek, druhou dopo­ ledne a třetí odpoledne po doušcích. Zevní léčba: dvakrát týdně stoupající poloviční lázeň, vanu přikryjeme, aby byla vidět pouze hlava. Opatrně poléváme horkou vodu (37 stupňů počáteční teplota), dokud se nezačne­ me potit. Tělo pak zabalíme do pro­ stěradla a do vlněných přikrývek a asi 1 1/2 hodiny zůstaneme v takovémto zábalu. Po této době zábal sejmeme a omyjeme celé tělo rychle vlažnou vo­ dou. Každý třetí den bereme střídavou lá­ zeň nohou, každého rána provádíme tření celého těla, načež ještě asi hodi­ nu odpočíváme. Pravidelně provádíme dechová cviče­ ní. Dobrým prostředkem, chránícím na­ še tělo proti chřipce jest vařená čer­ vená řepa. Jíme ji několikrát denně nebo pijeme její šťávu. Po požití čer­ vené řepy klesá horečka. Po vyléčení chřipky ještě několik dnů dodržujeme tuto kůru léčebnou, aby se nemoc ne­

mohla vrátit. Dbáme také na zesílení organismu po přestálé nemoci, jíme hojně ovoce, zeleniny, žitného chle­ ba, bílé maso kuřecí neb králičí, po­ lévky bez zápražky a všeobecně po­ travu obsahující hodně zásad a vita­ mínů potřebných pro tělo.

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Chudokrevnost Dílny, v nichž se tvoří červené krvinky, červený morek kostní, slezina atd., při chudokrevnosti nepracují správně. Jelikož se tvoří málo červe­ ných krvinek, jest svalstvo chudokrevných chabé. Srdeční sval má má­ lo síly. Jednotlivé části těla jsou málo záso­

bovány krví, proto často chudokrevní trpí na bolesti hlavy, mají mžitky před očima, hučí jim v uších, trpí zá­ vratěmi, poruchami vidění, mají stále studené nohy a studené ruce. Taktéž jsou ochablé svaly žaludečních stěn. Často potom dochází k tomu, že po­ trava leží v žaludku déle a nastává rozšíření žaludku. Jelikož žaludeční stěny nejsou dostatečně vyživovány, vznikají žaludeční vředy. Celá sou­ stava nervová také trpí nedostatečnou výživou. Základní příčinou chudokrevnosti jest nesprávná, zvrácená výživa. Maso, vejce, bílý chléb, jemné peči­ vo, vařená zelenina, nejsou potravou tvořící lepší krev. Nemocní ještě po­ žívají silné polévky masové, kávu, silný čaj, kakao, pivo a víno v nemír­ ném množství a krev potom ztrácí ještě více železa, vápníku a podobně. Špatný byt a špatná ložnice, nedosta­ tek slunečního světla, čistého vzdu­ chu, různé výstřelky v životosprávě podporují chudokrevnost. Kromě životosprávy jest ještě důleži­ té, aby nemocný konal časté, stále se zdelšující ranní a večerní procházky, při kterýchžto provádí dechová cvi­ čení a protahování svalů, které jsou nemocí stále více oslabovány. Také práce na zahrádce jest dobrá.

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Chudokrevnost Léčba chudokrevnosti vyžaduje pří­ sun dostatečného množství železa a vápníku do těla. Je dobré požívati po­ travin z rostlin a ovoce, které tyto prvky obsahují. Těmto prvkům říká se látky budující. Chudokrevní mají jisti více syrové stravy nežli zdraví li­ dé. Rýži, ovesné, ječné a rýžové vloč­ ky, jáhly, bramborové pokrmy se slupkou, bramborovou kaši, k tomu hojně zelených salátů, saláty z červe­ ného a bílého zelí, salát z mrkve a z červené řepy. Saláty připravujeme s přídavkem citrónové šťávy, nebo ješ­ tě lépe se šťávou z rybízu a s olivo­ vým olejem. Zeleninu dusíme ve vlastní šťávě. Nemocní nechť jedí hojně špenát smíšený s mladými kop­ řivami, květák, celer, mrkev, meloun, cibuli, česnek, rajčata, čerstvé ovoce, zejména pak syrová jablka se slup­ kou, třešně, fíky, datle, brusinky, ja­ hody se smetanou a veškeré jižní ovoce včetně kokosových ořechů. Na pokrmy sypeme strouhané ořechy, oříšky a mandle. Doporučuje se med, tvaroh, čerstvé máslo a žitný chléb. Z nápojů požíváme kyselé mléko, jo­ gurt, podmáslí a kozí mléko. Dále pak čaje z bylin obsahujících zeměžluč, kopřivu, řebříček a jalovec. Dobře působí též šťáva ze syrového špenátu se šťávou z rajčat, mrkve a z kopřiv. Zevní léčba: ráno a večer kar­ táčování kůže, častěji teplé lázně v

odvaru z jehličí. Koupel bereme čtvrt hodiny, celé tělo pak opláchneme vlažnou vodou a hodinu odpočíváme na lůžku. Pečujeme o to, aby nohy byly stále v teple. Tělo vystavujeme světlu a slunci a bereme týdně masá­ že celého těla.

Lehy o rody proti nemocem Nemoci a léčení v abecedním pořádku Lidé by měli choditi hodně bosi, ze­ jména pak děti, což v dnešních do­ bách se již skoro vůbec nedodržuje a působí to tak velké problémy zdra­ votní. Chůze na boso jest totiž nejlepší prostředek k zabránění nejrůznějších dětských nemocí a také ku pravi­ delnému rozdělení krve v celém těle.

Dobře též chůze na boso působí proti studeným nohám, jakož i proti horké hlavě. Zejména se doporučuje chůze v mokré trávě brzo z rána, ovšem jen v tom případě, pokud dotyčný netrpí zrovna nachlazením, chřipkou, či ji­ nou nemocí z nastuzení. Chůze v mokré trávě by měla trvat alespoň pět minut, potom se mají obléknouti su­ ché punčochy a ještě chvíli se procházeti. Věhlasný lékař Kneipp mno­ hokrát prokázal, jak blahodárně na tě­ lo působí chůze na boso.

Chvění údů Pokud trpíme touto nemocí, dvakrát týdně se doporučuje celková lázeň v odvaru z jehličí o teplotě 37 st. Celsia po dobu 20 minut, potom odrhnouti celého těla vlažnou vodou a okamži­ té ulehnutí. Vnitřně nemocný užívá hodinu po snídani, po obědě a po ve­ čeři koflík anýzového čaje s medem a se třemi kapkami mátového oleje ne­ bo arnikové tinktury, a to střídavě, je­ den den mátový olej, příští den arni­ kovou tinkturu. Nemocný požívá hoj­ ně syrového ovoce a ořechů. Doporučují se dechová cvičení a vy­ stříhání se namáhavých prací, dále al­ koholu, kouření, nečistého vzduchu, masa, přemíry soli, octa, kávy a sil­ ného čaje.

Kopřiva

Nemoci a léčení v abecedním pořádku Ischias Abychom se zbavili ischiasu, živíme se 6 až 8 neděl pouze jáhlami, rýží, dušenými bramborami, k tomu zele­ nými saláty, zeleninou dušenou ve vlastní šťávě, čerstvými okurkami, syrovými rajčaty, cibulí syrovou, sy­ rovým kysaným zelím se smetanou a s citrónovou šťávou, dále ovocem a jahodami. Nápoje: kyselé mléko, podmáslí, ne­ kvašený mošt, hroznová šťáva. Ráno na lačný žaludek pijeme koflík čaje z březového listí se šťávou z půlky cit­ rónu a čajovou lžičkou medu. Pokrmy solíme málo, nebo je viibee nesolíme a málo kořeníme. Sladíme pouze medem, místo octa užíváme citrónové šťávy. Každého rána kartá­ čujeme tělo 20 minut. Velmi dobře působí horké obklady z odvaru kvě­ tin, kvetoucích v době senoseči. Obklady necháme na těle asi 3/4 ho­ diny a přikládáme je několikrát den­ ně. Večer bereme střídavou lázeň no­ hou. Výborné jsou též poloviční láz­ ně z odvaru květin, kvetoucích v do­ bě senoseči. Nemocný usedne do od­ varu květin, jež má teplotu 39 až 40 st. Celsia na dobu asi 6 minul, potom poléváme stehna studenou vodou. Doporučuje se též 1 lžíce na drobno nakrájeného alantového kořene politi půl litrem teplovody, nechat asi 8 ho­ din přikryté stát a potom vařit dvě mi­

nuty a scedil. Rozdělíme toto na tři stejné díly. První dávku pijeme hodi­ nu po snídani, druhou hodinu po obě­ dě a třetí dávku za dvě hodiny po ve­ čeři. Odvar pijeme vlažný a jen po doušcích, nikdy jej nevypijeme na­ ráz, tělu a zejména žaludku to škodí.

Koriandr