ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ ŽIDLOCHOVICE 2010

ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

ŽIDLOCHOVICE 2010

Pořizovatel: MĚSTSKÝ ÚŘAD ŽIDLOCHOVICE

Zpracovatel: AGERIS s r.o.

PŮVODNÍ PROJEKT BYL SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE PROSTŘEDNICTVÍM INTEGROVANÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU Registrační číslo původního projektu CZ.1.065/5.3.00/01.00149

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP ŽIDLOCHOVICE 2010 AGERIS. s r.o.

Objednatel:

Město Židlochovice Masarykova 100, 667 01 Židlochovice

Statutární zástupce:

Vlastimil Helma, starosta města

IČO:

282 979

Zhotovitel:

AGERIS s.r.o. Jeřábkova 5, 602 00 Brno

Statutární zástupce:

RNDr. Josef Glos, jednatel společnosti

Zápis v obchodním rejstříku:

Krajský obchodní soud v Brně, oddíl C, vložka 3503

IČO:

255 76 992

Vedoucí projektu:

RNDr. Josef Glos

Zodpovědný projektant:

Ing. Draga Kolářová

Kooperace:

architektura a urbanismus

Grafické řešení:

UAD studio, spol. s r.o.

doprava

Ing. Jan Říha

socioekonomie

Mgr. Ondřej Mulíček, PhD.

Svatava Poláková


ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU ORP ŽIDLOCHOVICE 2010

TEXTOVÁ ČÁST 1.

Úplná aktualizace Územně analytických podkladů......................................................... 5

2.

Základní charakteristika správního Obvodu ORP Židlochovice .................................... 7 2.1 Základní geografická charakteristika území......................................................... 8 2.2 Základní urbanistická charakteristika území........................................................ 9

3.

Obsah ÚAP ...................................................................................................................... 14 3.1 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území správního obvodu ORP Židlochovice ................................................................................................ 14 3.2 Indikátory.............................................................................................................. 14

4.

Zjištění a vyhodnocení stavu území správního obvodu ORP Židlochovice – analytická část ................................................................................................................. 16 4.1 Charakteristiky stavu území ................................................................................ 16 4.2 Hodnoty území ..................................................................................................... 16 4.3 Limity využití území správního obvodu ORP Židlochovice............................... 17

5.

Soubory údajů ................................................................................................................. 18 5.1 Horninové prostředí a geologie........................................................................... 18 5.1.1 Geologická charakteristika území správního obvodu ORP Židlochovice ..... 18 5.2 Vodní režim........................................................................................................... 20 5.2.1 Říční síť v území SO ORP Židlochovice ................................................... 20 5.2.2 Rozlivy...................................................................................................... 21 5.2.3 Kvalita vody v tocích................................................................................. 22 5.3 Hygiena životního prostředí ................................................................................ 23 5.3.1 Kvalita ovzduší ......................................................................................... 23 5.3.2 Kvalita povrchových vod v území správního obvodu ORP Židlochovice ... 23 5.3.3 Zdroje hluku, protihluková opatření........................................................... 24 5.3.4 Skládky a staré ekologické zátěže............................................................ 25 5.4 Ochrana přírody a krajiny.................................................................................... 25 5.4.1 Zvláště chráněná území ........................................................................... 26 5.4.2 Natura 2000.............................................................................................. 26 5.4.3 Památné stromy ....................................................................................... 27 5.4.4 Významné krajinné prvky.......................................................................... 28 5.4.5 Přírodní parky........................................................................................... 31 5.4.6 Regionalizce území podle kvality přírodního prostředí.............................. 33 5.4.7 Územní systém ekologické stability .......................................................... 34 5.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...................... 38 5.5.1 Zemědělský půdní fond (ZPF) .................................................................. 38 5.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL)........................................ 42 5.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ...................................................... 43 5.6.1 Dopravní infrastruktura ............................................................................. 43 5.6.2 Technická infrastruktura ........................................................................... 52 5.7 Sociodemografické podmínky ............................................................................ 55


5.8

5.9 5.10 5.11

Bydlení .................................................................................................................. 69 5.8.1 Bilance ploch a bytů vývoj 2001-2009....................................................... 69 5.8.2 Tempo rozvoje bydlení ............................................................................. 70 5.8.3 Vývoj počtu obyvatel na byt ...................................................................... 71 5.8.4 Bilance ploch a bytů předpokládaný vývoj 2009 – 2015............................ 71 Cestovní ruch a rekreace..................................................................................... 73 5.9.1 Kulturní hodnoty území............................................................................. 74 Občanská vybavenost ......................................................................................... 77 Hospodářské podmínky....................................................................................... 85 5.11.1 Hospodářská činnost ................................................................................ 85 5.11.2 Plochy výroby a výrobních služeb............................................................. 87

6.

SWOT analýza ................................................................................................................. 89 6.1 SWOT analýza pro téma horninové prostředí a geologii................................... 89 6.2 SWOT analýza pro téma vodní režim .................................................................. 90 6.3 SWOT analýza pro téma hygiena životního prostředí ....................................... 91 6.4 SWOT analýza pro téma ochrany přírody a krajiny ........................................... 93 6.5 SWOT analýza pro téma ZPF a PUPFL ............................................................... 95 6.6 SWOT analýza pro téma veřejná a dopravní a technická infrastruktura .......... 96 6.7 SWOT analýza pro téma bydlení ......................................................................... 98 6.8 SWOT analýza pro téma rekreace a cestovní ruch ............................................ 99 6.9 SWOT analýza pro téma sociodemografické podmínky.................................. 101 6.10 SWOT analýza pro téma občanská vybavenost............................................... 103 6.11 SWOT analýza pro téma hospodářský rozvoj .................................................. 104 6.12 Závěr kapitoly..................................................................................................... 105

7.

Problémy k řešení ......................................................................................................... 111 7.1 Závady v území SO ORP Židlochovice ............................................................. 111 7.1.1 Lokální závady vyznačené v grafické příloze: ......................................... 111 7.1.2 Zásadní závady, které se vyskytují v území SO ORP ............................. 111 7.2 Střety záměrů s limity využití území ................................................................. 112 7.2.1 Druhy zjištěných střetů v SO ORP Židlochovice ..................................... 112

8.

Soubor navržených indikátorů a jejich charakteristiky .............................................. 114

9.

Použité podklady........................................................................................................... 118

10. Seznam zkratek ............................................................................................................. 119

PŘÍLOHA ZHODNOCENÍ PROBLÉMŮ DLE JEDNOTLIVÝCH OBCÍ SO ORP (Zpracoval odbor územního plánování a stavební úřad Městského úřadu Židlochovice) • Kategorizace obcí dle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek • Obce SO ORP Židlochovice – problémy k řešení v ÚPD obcí

VÝKRESOVÁ ČÁST 1 2a 2b 3 4 5

Hodnoty území Limity využití území 1 (technické) Limity využití území 2 (přírodní) Záměry na provedení změn v území Problémy k řešení v ÚPD Územně analytické podklady (25 ks + legenda)

(1 : 25 000) (1 : 25 000) (1 : 25 000) (1 : 25 000) (1 : 25 000) (1 : 5 000)


1.

ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ

Úplná aktualizace územně analytických podkladů území (dále jen ÚAP) správního území obce s rozšířenou působností (dále jen SÚ ORP) – Židlochovice byly pořízeny v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. v rozsahu požadovaném vyhláškou č. 500/2006 Sb na základě smlouvy o dílo č. 2010/015 uzavřené dne 25.2.2010. Pořizovatelem (objednatel) je MĚSTSKÝ ÚŘAD MĚSTA ŽIDLOCHOVICE Zpracovatel (zhotovitel) - společnost AGERIS s.r.o., byl vybrán na základě výběrového řízení a ÚAP zpracoval na základě smlouvy o dílo. Obsahem předkládané dokumentace je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území zahrnující: •

Vytvoření podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území na základě referenční datové sady datového modelu JmK

•

Vypracování rozboru udržitelného rozvoje území dle §4.b vyhlášky č. 500/2006 Sb. pro území ORP Židlochovice.

•

Vypracování a vytištění grafické části ÚAP pro území ORP, která bude obsahovat následující výkresy: - výkres hodnot - výkres limitů území - výkres záměrů na provedení změn v území - výkres problémů k řešení v ÚPD

Součástí dohodnutých činností zpracovatele na předkládané dokumentaci je i příprava a zpracování výkresu limitů využití území, výkresu hodnot území, výkresu záměrů na provedení změn v území a výkresu problémů k řešení v ÚPD. Při zpracování výkresů a rozboru udržitelného rozvoje území vycházel zpracovatel dokumentace z dat předaných objednatelem v podobě naplněného datového modelu ÚAP doporučeného Krajským úřadem Jihomoravského kraje. Součástí zpracování ÚAP území správního obvodu ORP Židlochovice bylo dále: •

Konzultační a poradenská činnost při úpravě dat ÚAP dle poslední verze „Datového modelu JmK“

•

Vytváření dat aktuálního stavu území ve vybraných kategoriích ploch

•

Provedení odborných průzkumů - aktualizace vymezení lesních ekosystémů na základě leteckých snímků, v nejasných případech s terénním šetřením.

•

Zapracování požadavků objednatele na verifikovanou podobu ÚAP

Předání práce •

Grafická data jsou objednateli odevzdána ve formátech ESRI shapefile (SHP ESRI) v prostředí ArcGIS 9.x.

•

Jako datový model je použit aktualizovaný model poskytnutý objednatelem v roce 2010. Jedná se o model zpracovaný jednotně pro celý Jihomoravský kraj, pořizovatel OÚPSŘ KrÚ JMK, zpracovatel AGERIS s.r.o. (2007).

•

Grafická část je zpracována nad katastrální mapou:

5


•

Digitální data jsou předána na CD. Digitální podoba výkresů je předána formou odpovídajících projektů (soubory MXD ArcGIS) s relativními odkazy na data obsažené v referenční datové sadě (jsou taktéž obsahem předávaného digitálního nosiče) a dále ve formátu PDF pro umístění na webových stránkách města.

•

Formát ostatních digitálně zpracovaných dat – textová část včetně tabulkových příloh je zpracován a odevzdán v produktech MS Office.

6


2.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍHO OBVODU ORP ŽIDLOCHOVICE

Správní obvod ORP Židlochovice se nachází v Jihomoravském kraji, okrese Brno - venkov. Leží jižně od Brna ve vzdálenosti 15 - 25 km a zahrnuje 24 obcí (24 katastrů), ve kterých žilo j 31. 12 2009 29 474 obyvatel. Celkový rozsah správního obvodu ORP je 19 426 ha. Průměrná hustota osídlení je 152 obyvatel na km2.

Řešené území SO ORP Židlochovice Obce v působnosti ORP Židlochovice – údaje k 31.12. 2009 Katastrální území Blučina Bratčice Holasice Hrušovany u Brna Ledce u Židlochovic Medlov Měnín Moutnice Nesvačilka Nosislav

Počet obyvatel 2 098 779 903 3247 213 648 1719 1203 319 1260

Rozloha [km2] 16,70 6,19 3,54 9,09 3,64 10,14 21,18 7,09 2,73 16,97

7


Katastrální území Opatovice u Rajhradu Otmarov Popovice u Rajhradu Přísnotice Rajhrad Rajhradice Sobotovice Syrovice Těšany Unkovice Vojkovice u Židlochovic Žabčice Žatčany Židlochovice SO ORP Židlochovice

2.1

Počet obyvatel

Rozloha [km2]

974 241 352 798 3 012 1226 475 1 277 1 222 666 1 099 1 607 797 3 473 2 9608

6,06 1,06 2,61 7,70 9,50 5,43 5,31 8,18 16,12 3,72 6,97 8,17 9,74 5,89 193,73

ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

V rámci geomorfologického členění České republiky je území řazeno do geomorfologického celku Dyjsko-svratecký úval, tvořícího jihozápadní součást rozsáhlejší geomorfologické oblasti Západní Vněkarpatské sníženiny. Rovinaté území širokých údolních niv Jihlavy, Litavy a Svratky (od Hrušovan k jihu společné s údolní nivou Šatavy) tvořené říčními náplavami štěrkopísků a povodňových hlín je řazeno do geomorfologické jednotky Dyjsko-svratecká niva. Mezi nivami Svratky, Jihlavy a Šatavy (cca od úrovně Ledců k jihu) je sevřeno vyvýšené území říčních teras s rovinatou plošinou z původně říčních náplav štěrkopísků a různě členitými okrajovými svahy (k Jihlavě krátkými a příkrými, k Šatavě a Svratce delšími a mírnějšími), s vystupujícími třetihorními vápnitými písky a jíly, zvané Ivaňská plošina. Okrajové svahy plošiny jsou výrazně modelovány erozní činností příležitostných toků, díky které se vytvořily četné strže (zejména ve svahu k Jihlavě) a suchá údolí až úpady (zejména k Šatavě a Svratce). Povrch plošiny je druhotně výrazně narušen těžbou štěrkopísků. Ze severu navazuje na Ivaňskou plošinu území, kde jsou štěrkopísky říčních teras převážně překryté různě mocnými vrstvami spraší, v nichž se vytvořil typický reliéf ploché sprašové pahorkatiny s velmi plochými, zaoblenými hřbety, proříznutými jednotlivými údolími vodních toků (zejména Šatavy, Lejtny a Syrůvky) a navazujícími suchými údolími a úpady. Toto území je zváno Syrovická pahorkatina. Z východní strany se nad údolím Svratky vypíná nejvýraznější vyvýšenina řešeného území – Výhon. Na geologické stavbě Výhonu se podílejí velmi různorodé třetihorní a čtvrtohorní sedimenty – jíly, písky, pískovce, vápence a spraše. Svahy Výhonu jsou výrazně členěné sesuvy a stržemi. Směrem k Nosislavi a dále k jihovýchodu až východu pak na svahy Výhonu navazuje nižší a výrazně plošší území, které je již součástí Moutnické pahorkatiny. Na území opatovického katastru přechází údolní niva Svratky nenápadně do plochého terénu nízkých říčních teras, řazených do geomorfologické jednotky zvané Tuřanská plošina.

8


Geomorfologické členění SO ORP Židlochovice

2.2

ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

Základní urbanistickou charakteristiku určuje poloha obcí ve struktuře osídlení jádrového území brněnské aglomerace. Prakticky celý správní obvod ORP je součástí suburbánní zóny aglomerace, která se vyznačuje intenzivními vztahy mezi jádrem a suburbánní zónou, přičemž intenzita vztahů je posílena na urbanizačních osách směřujících z jádra do této suburbánní zóny. Z tohoto pohledu správní obvod ORP nelze považovat za venkovské území. Také Definice venkova vytvořená Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) používá jako jediné kritérium hustotu zalidnění. Na místní úrovni označuje jako venkovské ty oblasti, jejichž hustota zalidnění je nižší než 150 obyvatel na 1 km2, pro aplikaci této definice na území ČR byla hraniční hodnota hustoty zalidnění snížena na 100 obyvatel na 1 km2. Hustota zalidnění správního obvodu ORP je 145 obyvatel/km2. Je tedy zřejmé, že vztahy obcí k Židlochovicím jako správnímu centru, ale i vztahy mezi většinou obcí navzájem, jsou výrazně oslabené - nebo téměř neexistují. Dominující je pochopitelně vztah obcí k Brnu jako centru vybavenosti, zejména však jako území se soustředěním pracovních příležitostí.

9


Prakticky všechny obce jsou v perimetru 25 km od středu Brna. (Pozn.: Za geometrický střed Brna lze považovat rozhraní mezi historickým jádrem a nově vznikající jižní částí centra)

10


Základní mezinárodní dopravní koridory v území SO ORP Významnými faktory, které definují urbanistickou charakteristiku území správního obvodu, jsou terénní konfigurace, přírodní a urbánní bariéry. Terénní konfigurace, zejména zaplavované nivy Svratky, Jihlavy a Litavy, měla rozhodující vliv na rozložení sídel, resp. jejich skupin, na okraji nivy, respektive na říčních terasách. Území patří díky své poloze mezi tzv. staré sídelní oblasti, ve kterých došlo ke kultivaci krajiny v nejstarších obdobích. Krajina v okolí výrazného kopce Výhon měla v rámci starých sídelních oblastí velmi významné postavení. Ležela v trase tzv. Jantarové stezky komunikačního spojení pravěké a starověké Evropy, propojující baltské pobřeží se Středozemním mořem Kromě přírodních bariér (zaplavovaná niva), které určily polohu sídel při jejich založení, území správního obvodu dnes výrazně ovlivňují také pozdější bariéry dopravní, kterými jsou významné dopravní linie – dálnice, rychlostní komunikace, železnice a koridor VRT.

12


Technické bariéry v území Je zřejmé, že odlišné podmínky pro rozvoj mají sídla v západní části území správního obvodu ORP ovlivněná především těžbou štěrkopísků, sídla na okraji společné nivy Svratky, Šatavy a Litavy ovlivněná záplavami a sídla ve východní, dálnicí oddělené části území Moutnické pahorkatiny. Přes uvedené odlišnosti je nezbytné na správní obvod pohlížet jako na relativně konzistentní.

13


3.

OBSAH ÚAP

3.1

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO SPRÁVNÍHO OBVODU ORP ŽIDLOCHOVICE

ROZVOJE

ÚZEMÍ

Podklady jsou zpracovány v rozsahu požadovaném vyhláškou č. 500/2006 Sb. a zahrnují: 1.

Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot (použití dostupných informací, např. statistických údajů)

2.

Limity využití území

3. 4.

Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Problémy k řešení v ÚPD.

Zjištění a vyhodnocení stavu, ale zejména vývoje území, slouží indikátory, které mají nezastupitelnou úlohu pro hodnocení udržitelného rozvoje.

3.2

INDIKÁTORY

představují ukazatele vývoje určitého vybraného jevu získané průběžným sledováním, zaznamenáváním a vyhodnocováním souboru přesně stanovených údajů. Indikátory, resp. jejich zaměření, je především stanoveno vyhláškou č. 500/2006 Sb. tak, aby obsáhly tematické členění na: •

horninové prostředí a geologii

•

vodní režim

•

hygienu životního prostředí

•

ochranu přírody a krajiny

•

zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

•

veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu

•

sociodemografické podmínky

•

bydlení, rekreaci

•

hospodářské podmínky

Podstatnou zásadou výběru a sledování indikátorů by mělo být především to, jak lze jevy, jejich kvalitu a kvantitu ovlivňovat prostředky územního plánování. Do určité míry by indikátory na úrovni ORP měly sloužit jako základ pro skupinu místních indikátorů udržitelného rozvoje, tj. takových, které si obec vybere, aby mohla vydávat zprávy o sobě - pro sebe. Názor na indikátory se postupně vyvíjel; pro informaci uvádíme následující rekapitulaci: V roce 1999 byla Evropskou komisí zahájena iniciativa Společných evropských indikátorů (ve zkratce ECI, z anglického European Common Indicators), která proběhla ve dvou fázích – teoretické přípravě a pilotním testování. Původně se diskuse rozvíjela kolem 18 témat pokrývajících více než 100 indikátorů. Výsledkem intenzivního procesu konzultací a jednání 14


s místními úřady desítek evropských měst bylo zúžení seznamu na sadu 10 tematických indikátorů, dodatečně rozšířeným o souborný ukazatel ekologické stopy (Ecological Footprint). Testovací fáze sledování těchto indikátorů byla oficiálně odstartována na 3. Evropské konferenci o udržitelných městech v Hannoveru v roce 2000 a trvala do roku 2003. Do indikátorové iniciativy se postupem času dobrovolně zapojilo více než 160 místních úřadů v celé Evropě. Tato města také poskytla získaná data pro účely prověření navržených metodiky i pro účely srovnávání. Výsledky testování jsou shrnuty v anglicky psané publikaci. Budoucnost iniciativy ECI je nyní v rukou samotných místních samospráv. Evropská komise po ukončení pilotního testování nevyvíjí žádnou systematickou aktivitu týkající se ECI. Rostoucí zájem českých a moravských měst o tyto indikátory ukazuje, že iniciativa je životaschopná i bez „bruselského vedení“. (Text převzat od TIMURu - Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj) Podkladem pro založení souboru indikátorů jsou: •

zjištění a vyhodnocení stavu území – analytická část,

•

doporučení, které další údaje by pro doplnění souboru indikátorů bylo účelné sledovat, protože dosud nebyla struktura dat ve využitelné struktuře k dispozici nebo nebyl určen poskytovatel údajů.

15


4.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU ORP ŽIDLOCHOVICE – ANALYTICKÁ ČÁST

4.1

CHARAKTERISTIKY STAVU ÚZEMÍ

Stav území je reprezentován charakteristikami, které zahrnují zejména rozložení struktury osídlení a účel využití území, vyjádřenými zejména ve výkrese hodnot a výkrese limitů a souborem údajů.

4.2

HODNOTY ÚZEMÍ

Hodnotou všeobecně rozumíme kvalitu určitého jevu kvantitativně určenou, tj. stupeň určité vlastnosti. Hodnocení se děje hodnotním soudem, kterým je hodnota (podobně jako vlastnost při kvalifikaci) předmětu (jevu) přičítána. Podstatné pro vymezení hodnot území je, že kvalita jevů je určená určitým normologickým posouzením - tzn., že určitá „uznávaná autorita“ specifikovala hodnotu určitého jevu a vytvořila tak normativ, který bude všeobecně uznáván. Jsou to především zákony a vyhlášky, které pro určité skupiny jevů vytvořily normy, jimiž jsou hodnoty definovány a autoritou je v tomto případě stát. Jsou ovšem i další instituce, které jsou nespornou autoritou a určují hodnoty území nebo jevů. Například v případě souboru jevů přírodních a kulturních to je UNESCO a Seznam světového kulturního a přírodního dědictví apod. Hodnota území, ať již přírodní, kulturní, urbanistická nebo architektonická, není jeho trvalou, neměnnou vlastností. Názor na hodnoty se v čase může vyvíjet a měnit (vyvíjí se názory na památkovou péči nebo i ochranu přírody apod.). Ve výkrese hodnot je vyznačena struktura funkcí, která do současné doby vykrystalizovala a reprezentuje stav území podle účelu využití a lze ji definovat jako všeobecnou hodnotu, která je ověřena: •

historickým vývojem,

•

územně plánovací dokumentací.

Jako „hodnoty území“ jsou vyznačeny jevy: přírodní, tj. struktura nezastavěného území ve škále funkcí •

vodní a vodohospodářské plochy,

•

lesy (PUPFL), porosty charakteru lesa a významná krajinná zeleň,

•

zemědělská půda (ZPF) dvou nejvyšších tříd ochrany a stanovené viniční tratě

•

zvláště významné segmenty přírody a krajiny (maloplošná chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky, Natura) a charakteristické rysy krajiny

16


civilizační, tj. současná urbánní struktura ve škále funkcí: •

rezidenční funkce (bydlení, občanské vybavení, smíšené funkce, rekreace, veřejných prostranství)

•

komunikace

•

výroba

kulturní, tj soubor kulturních hodnot území •

krajinná památková zóna

•

kulturní památky nemovité

urbanistické nebo architektonické, tj. v řešeném území zejména: •

jádrová území sídel

Některé z hodnot mají takový význam, že jsou vymezeny také v rámci jevů, které jsou specifikovány jako limity, viz výkres 1 – Limity využití území. Za limit je považován jev, který omezuje změny v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících zejména z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů. Naproti tomu hodnotu představuje jev včetně prostředí, ve kterém působí; nicméně s ohledem na měřítko, ve kterém jsou limity i hodnoty vyjádřeny, lze je zobrazit pouze shodným symbolem.

4.3

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU ORP ŽIDLOCHOVICE

Limity jsou vymezeny jako ty jevy, které omezují změny v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. V mnoha případech jsou za limity označeny jevy, které jsou zahrnuty do kategorie hodnot (přírodní, kulturní) a jejich ochrana je specifikována v právních předpisech. Výkres limitů zobrazuje jevy, které jsou limitem, ale také jevy, které jsou vymezeny jako důsledek ochrany vlastního nositele limitu – to jsou ochranná pásma (například technických sítí).

17


5.

SOUBORY ÚDAJŮ

Soubory údajů jsou uspořádány zejména podle sledovaných tematických okruhů.

5.1

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

5.1.1

GEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA ŽIDLOCHOVICE

ÚZEMÍ

SPRÁVNÍHO

OBVODU

ORP

Území SO ORP je převážně budováno mořskými uloženinami třetihorního stáří, které jsou na povrchu v různé míře překryty říčními sedimenty třetihorního a zejména čtvrtohorního stáří, na plošinách a svazích sprašemi a sprašovými hlínami a svahovými hlínami. Geologická stavba některých části území je příčinou existence řady lokalit se sesuvy situovaných v různých částech SO ORP – významné aktivní sesuvy jsou situovány na Výhoně, dva drobné sesuvy se nacházejí v k.ú. Medlov a Ledce. Zcela ojedinělým geologickým útvarem je tzv. syrovicko-ivaňská terasa, vyvinutá zhruba v severojižním směru (SSZ-JJV) v západní části řešeného území. Sedimenty zde tvoří fluviální živcové písky o mocnosti 20 - 25 m. Z pohledu suroviny zde nalezneme bazální štěrkopísky, živcové písky a štěrkopísky a jílovité štěrkopísky. Vyhrazeným nerostem je živec, nevyhrazeným nerostem štěrkopísek jako hutné kamenivo pro stavební účely. Ložiska nerostných surovin jsou jednak součástí přírodního potenciálu území, jednak – zejména ložiska v těžbě a uvažovaná k využití – představují významnou součást potenciálu ekonomického, zároveň však představují důležitou část limitů omezujících využití území, a to jak pro jiné ekonomické či sídelní využití, tak i z hlediska ochrany přírody a krajiny. V rámci zpracovávaného území byly sledovány níže uvedené kategorie objektů z pohledu jejich zákonné ochrany Chráněné ložiskové území (CHLÚ) se stanovuje podle § 16 zák. č. 44/1988 Sb., v platném znění. Slouží k ochraně výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání vlivem staveb, které nesouvisí s jeho využitím. Vyhlášení CHLÚ má charakter rozhodnutí o chráněném území ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, a jeho hranice jsou vyznačeny v územně plánovací dokumentaci. Dobývací prostor (DP) se stanoví podle § 25 zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění, na základě výsledků průzkumu ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby výhradní ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území. Stanovení dobývacího prostoru má charakter rozhodnutí o využití území ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, a jeho hranice jsou vyznačeny v územně plánovací dokumentaci. Stejný režim ochrany platí pro dobývací prostory těžené i netěžené, rozhodující je pouze platnost dobývacího prostoru. Výhradní ložisko vyhrazených nerostů, kde nerosty patří státu a jsou vedeny v bilanci zásob výhradních ložisek ČR, případně výhradní ložiska nevyhrazených nerostů, je vymezeno na základě osvědčení vydaného ministerstvem průmyslu a obchodu podle § 6 zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění, a má charakter rozhodnutí o využití území ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. Orgány územního plánování a 18


zpracovatelé územně plánovací dokumentace jsou povinni při územně plánovací činnosti vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiskách a jsou povinni navrhovat řešení, která jsou nejvýhodnější z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů. Nevýhradní ložisko nevyhrazeného nerostu je podle § 7 zákona č. 44/1988 Sb. součástí pozemku, není chráněno podle horního zákona a jeho těžba probíhá na základě územního rozhodnutí a povolení činnosti prováděné hornickým způsobem v souladu s příslušnými ustanoveními zákona. Dobývání ložiska, zajištění a likvidace s tím spojených důlních děl se děje na základě povolení územně příslušného obvodního báňského úřadu. Těžba i průzkum těchto ložisek smí probíhat pouze v rámci území vymezeného v rozhodnutí o využití území pro dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu podle § 32 a 33 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. Prognózní zdroje vychází z § 13 zákona č. 62/1988 Sb., v platném znění, podle kterého může MŽP v zájmu racionálního postupu při územním plánování vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby. Prognózní zdroje vyhrazeného nerostu mohou být evidované a ostatní, prognózní zdroje nevyhrazeného nerostu registrované nebo ostatní. Ochranou a evidencí evidovaných a registrovaných prognózních zdrojů je pověřeno MŽP ČR. Podstatné jsou registrované prognózy, na které se vztahuje zákonná ochrana. Ostatní prognózy – evidované a dokumentované, mají pouze charakter informace o území a nevztahuje se na ně žádná zvláštní ochrana nebo režim, v grafické části nejsou znázorněny..

5.1.1.1 Surovinový potenciál území Nejvýznamnějším územím pro těžbu nerostných surovin je syrovicko - ivaňská terasa, kde se nacházejí tyto suroviny: •

vyhrazený nerost živec - živcová surovina

•

nevyhrazený nerost štěrkopísek;

•

nevyhrazený nerost cihlářská surovina.

V těchto surovinách byly v minulosti vymezeny tyto základní typy ložiskových objektů: a)

výhradní ložiska vyhrazených nerostů, případně výhradní ložiska nevyhrazených nerostů,

b)

nevýhradní ložiska nevyhrazených nerostů nebo nevýhradní ložiska nevyhrazených nerostů, vyřazená z bilance zásob,

c)

prognózní zdroje vyhrazeného nerostu evidované a ostatní, prognózní zdroje nevyhrazeného nerostu registrované nebo ostatní.

Průmyslový význam mají především ložiska živcové suroviny a štěrkopísku, vymezená ve fluviálních uloženinách syrovicko-ivaňské terasy. V celé syrovicko-ivaňské terase je dnes hodnoceno cca 178 mil. m3 živcových písků a štěrkopísků. Tři čtvrtiny objemu, tvoří evidované zásoby výhradních a nevýhradních ložisek, zbývající část představují orientačně hodnocené objemy štěrkopísků v prostoru nebo v předpolí výhradních ložisek živcové suroviny (Hrušovany, Medlov-Smolín, Smolín-Žabčice). V území jsou jako informace znázorněna •

chráněná ložisková území,

19


•

výhradní ložiska vyhrazených nerostů,

•

nevýhradní ložiska nevyhrazených nerostů,

•

prognózní ložiska vyhrazených nerostů,

•

prognózní ložiska nevyhrazených nerostů,

•

stanovené dobývací prostory, plochy těžby

•

potenciální plochy štěrkopísků

5.2

VODNÍ REŽIM

5.2.1

ŘÍČNÍ SÍŤ V ÚZEMÍ SO ORP ŽIDLOCHOVICE

Hlavním tokem území SO ORP je řeka Svratka, protékající od severu k jihu jeho východní částí – z východní strany Popovic, Rajhradu, Holasic a Vojkovic, přes Židlochovice (kde se stáčí k jihovýchodu) a dále podél jihozápadního okraje Nosislavi k Velkým Němčicím. Na severním okraji řešeného území (u Popovic) ústí do Svratky zprava (od západu) říčka Bobrava. Na severním okraji Židlochovic se do Svratky vlévá z levé strany řeka Litava (neboli Cézava), se svými přítoky. Litava protéká severovýchodní částí území ve směru severovýchod-jihozápad, vtéká do území na severozápadě v Žatčanech, kde jižně od obce přijímá levostranný přítok Hranečnický potok. Ten vytéká z Těšanské nádrže a protéká Těšany a Nesvačilkou. Je možno jej považovat za tok lokálního významu. Jižně od Měnína se vlévá zprava do Litavy Říčka, pramenící severozápadně od Račic, v řešeném území tekoucí od Telnice a obtékající západně Měnín. Pod Měnínskou bažantnicí se stékají upravené toky Moutnického a Šitbořického potoka, který se pak vlévá zleva do Litavy. Je možno je považovat rovněž za toky lokálního významu. Ze západní strany Opatovic teče od severu k jihu (souběžně se Svratkou) po východním okraji svratecké nivy potok Dunávka, který se pak u Blučiny vlévá zprava do Litavy. Rovněž Dunávku je možno považovat za tok lokálního významu. Jihlava zasahuje do území SO ORP Židlochovice pouze kratším úsekem svého toku v medlovském katastru v západní části území, kde teče od severozápadu k jihovýchodu (ze západní strany Medlova). V území SO ORP Židlochovice se do Jihlavy nevlévá žádný významnější vodní tok. Šatava vtéká do území SO ORP západně od Bratčic. Od tohoto místa teče střídavě k jihovýchodu až východu podél Bratčic, Sobotovic a Ledců a u Hrušovan, které obtéká ze severu a východu, se stáčí k jihu. Následně pak teče v dlouhém úseku v podstatě souběžně s tokem Svratky (společnou údolní nivou), z východní až severovýchodní strany Unkovic, Žabčic a Přísnotic a jihozápadně od Nosislavi se stáčí směrem k Uherčicím a Vranovicím. Šatava přijímá v území dva levostranné přítoky – Lejtnu (pod Bračicemi) a Syrůvku (pod Sobotovicemi). V obou případech jde ovšem o málo vodné krátké potoky lokálního významu. Přirozených i umělých vodních nádrží je v SO ORP Židlochovice málo. Přirozené vodní nádrže jsou v území zastoupené pouze protáhlou tůní u Medlova, zvanou Jezero, která vyplňuje část koryta bývalého, nyní již ovšem slepého ramena řeky Jihlavy. Umělé vodní plochy jsou reprezentovány především několika rybníky, z nichž největšími jsou obtočné rybníky Šimloch a Šejba, nacházející se v údolí Šatavy nad Hrušovany a Těšanská nádrž západně od obce Těšany. Významnější vodní plochou v podstatě polopřirozeného původu je bezodtoké jezero, vzniklé zatopením části vytěžené štěrkopískovny jižně od

20


Bratčic podzemní vodou. Další drobné vodní nádrže se nacházejí především u Syrovic, Opatovic, Unkovic, Žabčic, Přísnotic a Žatčan.

5.2.1.1 Stav přirozenosti vodních toků V polovině 19. století došlo k velmi výrazné technicistní regulaci toku Svratky mezi Brnem a Židlochovicemi, kde vzniklo zcela odpřírodněné přímé koryto. Podstatný úsek původního hlavního koryta toku zůstal uchován v podobě Vojkovického náhonu mezi jezem u Rajhradské bažantnice a Vojkovicemi (VKP Mlýnský náhon v katastrech Rajhrad, Opatovice, Holasice, Vojkovice). Jediný přírodě blízký úsek toku Svratky se nachází mezi Židlochovicemi a Nosislaví, část je chráněna jako přírodní památka Nosislavská zátočina (k.ú. Nosislav), část požívá ochranu jako VKP V hájku v k.ú. Židlochovice. Později byla v menším měřítku výrazně regulována i koryta Bobravy, Litavy, Dunávky, Šatavy, s výjimkou krátkého úseku v Nosislavi a Přísnoticích, Lejtny, s výjimkou krátkého úseku v Bratčicích, Syrůvky, Říčky, Hranečnického potoka, Moutnického potoka a Šitbořického potoka. V celém území SO ORP Židlochovice je pouze 5 poměrně krátkých úseků neregulovaných toků: •

Jihlava v Medlově

•

Mlýnský náhon – staré rameno Svratky se středověkým náhonem v k.ú. Rajhrad, Opatovice, Holasice, Vojkovice

•

Svratka v Nosislavi - 0,5 km

•

Šatava v Nosislavi - 1 km

•

Šatava v Přísnoticích - 0,8 km

•

Lejtna v Bratčicích - 0,5 km

Ve stadiu zpracovaných studií je záměr revitalizace celého toku Litavy a Šatavy, který mimo jiné zahrnuje i přírodě blízkou úpravu jejího koryta. Povodí Moravy předpokládá zpřírodnění části koryta Svratky v Rajhradě a Nosislavi. Tyto úpravy by mohly mít pozitivní vliv na kvalitu vody v řešeném území. Jihlava zůstala na svém dolním toku až do současné doby před většími regulačními zásahy uchráněna, v současné době je v území vyhlášen přírodní park Niva Jihlavy.

5.2.2

ROZLIVY

Regulací koryt byla v minulosti celková délka všech toků v území, zejména Svratky, Litavy a Šatavy výrazně zkrácena. Redukován byl též počet průtočných ramen. Zkapacitněná koryta se zvýšeným spádem odvádějí oproti původnímu přirozenému stavu vodu z území daleko rychleji, k vybřežení toků a tím i transformaci povodně dochází později. Možnosti rozlivu vody do inundačních území výrazně omezují též hráze, lemující vodní toky z důvodu ochrany zástavby a zemědělské půdy v nivách. Voda protékající vysokokapacitními koryty se tedy rozlévá do inundačních území podstatně později a v menší míře, než by tomu bylo u přirozených neohrázovaných koryt. Důsledkem je rychlejší postup povodňové vlny a celkově menší množství zadržené vody v inundačních územích. Přestože již od minulého století byla v povodí Svratky plánována výstavba různých vodních nádrží s retenčním efektem, realizovány byly jen některé, plnící zároveň i jiné 21


vodohospodářské funkce. Na Svratce jsou to: Vír I (56 mil. m3), Vír II (0,3 mil. m3), Brno (21 mil. m3), na pravobřežním přítoku Svitavy – Křetínce vodní nádrž Letovice, na levostranném přítoku Bělá vodní nádrž Boskovice. Rozliv stoleté vody je limitem využití území říčních niv. (Stoletá povodeň je taková povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen jedenkrát za 100 let. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikční. Tudíž neplatí, že v případě výskytu Stoleté vody se další povodeň této velikosti či vyšší vyskytne až za 100 let). Současně platné hodnoty N-letých průtoků na Svratce v Židlochovicích: Q1 109 m3.s-1 Q2 150 m3.s-1 Q5 211 m3.s-1 Q10 261 m3.s-1 Q20 314 m3.s-1 Q50 390 m3.s-1 Q100 450 m3.s-1 Možnosti protipovodňových opatření na území obcí v nivě Svratky jsou různé a jsou obvykle úzce spjaty s protipovodňovými opatřeními, jež je třeba provést v blízkém zázemí zastavěných území obcí. Jedná se o záměry v území, kterými jsou Popovice - předpokládá se ohrázování Popovic severně, východně a jižně od zástavby. Potřebu hrází a jejích výšku nutno prověřit podrobnější studií. Opatovice - předpokládá se oprava pravobřežní hráze Dunávky. Nosislav - předpokládá se likvidace části levobřežní hráze Svratky a umožnění rozlivu do prostoru nosislavského lesa. Židlochovice - předpokládá se další výstavba a rekonstrukce hrází v celém prostoru nivy a umožnění transformace povodňových vod v prostoru severně od města (suchý poldr). Blučina - předpokládá se další výstavba a rekonstrukce hrází v celém prostoru společné nivy Litavy a Svratky.

5.2.3

KVALITA VODY V TOCÍCH

Kvalita vody v tocích je závislá na: •

přirozenosti koryta a s ním spojenou samočisticí schopností toků - čím více koryto meandruje a čím přirozenější má břehový porost tím je samočisticí schopnost vyšší

•

kvality čištění odpadních vod v sídlech - ČOV

•

způsobu zemědělského využívání krajiny - se zvyšujícím se podílem orné půdy, zejména v nivě, kvalita vody klesá.

Z podkladů VÚV HEIS vyplývá, že: •

nejvíce znečištěným sledovaným tokem v území SO ORP Židlochovice je řeka Litava, zařazená do V. třídy kvality - velmi silně znečištěná voda. Litava je upravený tok bez břehových porostů, protékající téměř bezlesou krajinou, podobně jako její přítoky. Její hlavní přítok Říčka je silně znečistěný tok, v jehož povodí se teprve v současné době budují ČOV

22


•

řeka Svratka je po průtoku Brnem až do Popovic zařazena ve IV. třídě kvality, poté, co se do ní vlije Bobrava, je v úseku Popovice – Židlochovice zařazena do III. třídy kvality, po soutoku se silně znečištěnou Litavou opět zařazena ve IV. třídě kvality

•

řeka Jihlava je díky svému přirozenému korytu na území ORP řazena do III. třídy kvality.

5.3

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

5.3.1

KVALITA OVZDUŠÍ

Správní území ORP Židlochovice je podle sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí ČR územím Jihomoravského kraje, kde je sledována a řízena kvalita ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Imisní situace na území ORP ministerstvem životního prostředí pravidelně publikovaná. Vyhodnocení imisních limitů se provádí v % na plochu stavebních úřadů Podle posledního sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí ČR (Věstník MŽP4/ 2010) je na celém území stavebního úřadu Židlochovice zhoršena kvalita ovzduší (PM10) na 1,2% území, na celém území stavebního úřadu Rajhrad na 0,1 % území. Na území stavebního úřadu Sokolnice a Dolní Kounice není dle tohoto materiálu kvalita ovzduší zhoršena. Překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren na území nedochází.

5.3.2

KVALITA POVRCHOVÝCH ŽIDLOCHOVICE

VOD

V ÚZEMÍ

SPRÁVNÍHO

OBVODU

ORP

•

třída I. - neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích

•

třída II. - mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému

•

třída III. - znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému

•

třída IV. - silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému

•

třída V. - velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému

Informace o kvalitě vod v území podává přehled jakosti vody v jednotlivých sledovaných profilech, jak je uvádí informační server VÚV HEIS. Z podkladů vyplývá, že nejvíce znečištěným tokem v území SO ORP je řeka Litava, zařazená do V. třídy kvality - velmi silně znečištěná voda. Řeka Svratka je do Popovic 23


zařazena ve IV. třídě kvality, v úseku Popovice – Židlochovice ve III. třídě kvality, po soutoku s Litavou opět ve IV. třídě kvality. Řeka Jihlava je na území SO ORP řazena do III. třídy kvality. Samočisticí schopnosti většiny toků v území SO ORP jsou velmi nízké. Snížení kvality vody v tocích a kvality podzemních vod obecně souvisí s vypouštěním nečištěných komunálních odpadních vod do vodotečí, průsakem vod ze starých zátěží, narušením přirozených samočisticích schopností toků, které úzce souvisí s regulací částí koryt a likvidací břehových porostů a zemědělskou činností (se smyvem půdních částic a průsaky hnojiv z pozemků orné půdy). Většina obcí v území SO ORP Židlochovice má zabezpečené neškodné odvedení splaškových vod do kanalizačních čistíren. Podrobně se touto problematikou zabývá kapitola Technická infrastruktura. Zemědělské hospodaření se výrazně dotýká kvality vod. Směrnice Rady Evropy 91/676/EHS0 (nitrátová směrnice) přijatá Evropskou unií v roce 1991 má za cíl snížit znečištění vod způsobené nebo vyvolané dusičnany ze zemědělských zdrojů a zajistit tak dostatek pitné vody. Pro uplatnění nitrátové směrnice v podmínkách ČR bylo požadavkem vymezit na základě monitoringu znečištěných nebo znečištěním ohrožených povrchových a podzemních vod zranitelné oblasti, což bylo provedeno nařízením vlády č. 103/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Pro hospodaření ve zranitelných oblastech je tímto nařízením také stanoven tzv. akční program, zahrnující povinná opatření pro používání a skladování hnojiv, střídání plodin, provádění protierozních opatření apod. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a)

povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout

b)

povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.

Do zranitelných oblastí jsou od roku 2007 zařazeny všechny katastry SO ORP Židlochovice.

5.3.3

ZDROJE HLUKU, PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ

Hluk je definován v nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jako: „každý zvuk, který může být škodlivý pro zdraví nebo může být jinak nebezpečný“. Za hluk je tedy považován každý zvuk, který má škodlivé účinky, nebo rušivý či obtěžující charakter, a to bez ohledu na jeho intenzitu. K popisu hlukové zátěže území se využívá modelových zobrazení – hlukových map, které jsou syntetickým výstupem komplexního posouzení území a hlukových zdrojů na základě jejich monitoringu. Dle strategické hlukové mapy silnic jsou nejvýznamnějšími hlukovými zdroji řešeného území provozně zatížené komunikace - dálnice a rychlostní komunikace - D 2 (E 65), R 52 (E 461); Tyto hlukové zdroje mají liniový charakter a emitují hlukovou zátěž, kterou je možné charakterizovat jako ustálenou až proměnlivou v závislosti na jejich dopravním zatížení. Tyto zdroje je možné dále typizovat na: a)

silnice II. třídy: 380, 416, 425

b)

silnice III. třídy: 42510 - s intenzivní nákladní dopravou z těžebních prostorů

c)

železniční trať (číslo železničního oddílu 250)

d)

výhledové vedení vysokorychlostní železniční tratě 24


Mimo významné liniové zdroje hluku je v území SO ORP Židlochovice řada bodových zdrojů hluku. Tyto zdroje jsou vázány na místa těžby surovin, popřípadě na aktivní skládky ukládání odpadů. Tyto hlukové zdroje navíc ovlivňují dopravní a hlukové zatížení okolí, vázané na přijíždějící dopravní prostředky. Komunikace je možné charakterizovat na rozhraní hlukových zdrojů s ustálenou a proměnlivou hlukovou zátěží. Hluková zátěž těchto komunikací je nejvýznamnější v místech, kde prochází zastavěným obytným územím. Největší hlukové zatížení do zastavěného území přináší silnice II/425, která prochází zastavěným územím obcí Rajhrad, Holasice, Vojkovice a Nosislav. Další výrazné zatížení hlukem s sebou přináší doprava materiálu na skládky odpadu (Žabčice – severní část obce, Bratčice), doprava vytěženého materiálu z pískoven, která probíhá nejen po silnici č. III/42510, ale též přes obec Hrušovany, které jsou zatíženy i transportem materiálu do průmyslové zóny (XELLA Porobeton CZ s.r.o.). Železniční trať protíná území SO ORP Židlochovice od severu k jihu. Reprezentuje trasu pravidelných nákladních vlaků s hlukovými vlastnostmi odpovídajícími charakteristikám silnic I. třídy. Železniční trať prochází zastavěným územím Rajhradu, Holasic a Hrušovan, dotýká se zastavěného území Žabčic. Většinu zastoupených bodových zdrojů hluku je možné charakterizovat jako zdroje ustáleného hlukového zatížení. Díky jejich vzdálené poloze od zastavěných území však není přímá produkce hluku tolik významná, jako produkce hluku emitovaná dopravními prostředky projíždějícími územím. Výhledové vedení vysokorychlostní železniční tratě (VRT) protíná v návrhu území SO ORP ve směru sever – jih. Vzhledem k plánovanému zatížení tratě je možné předpokládat, že bude představovat významný zdroj hluku s proměnlivou zátěží. V rámci tvorby projektu VRT je účelné požadovat realizaci dostatečných protihlukových opatření a předejít tak další hlukové zátěži území.

5.3.4

SKLÁDKY A STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE

V území SO ORP Židlochovice byla v minulosti řada povolených i nepovolených skládek komunálního i inertního odpadu. Do současné doby byla řada skládek uzavřena a rekultivována, některé skládky byly i zabezpečeny proti dalším negativním vlivům. V území SO ORP Židlochovice se nachází dvě provozované řízené skládky komunálního odpadu ve vytěžených pískovnách - v Bratčicích a Žabčicích. Jako ekologická zátěž v území je vedena bývalá skládka Měnín (riziko vysoké), skládka Hrušovany (riziko střední), Obalovna Rajhradice (riziko nízké).

5.4

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

Největší význam v krajině mají vegetační společenstva blízká přírodnímu stavu, důležitá pro uchování přirozeného genofondu krajiny. Plochy s těmito společenstvy vytvářejí kostru ekologické stability krajiny a jsou obvykle obecně označovány jako ekologicky významné segmenty krajiny (EVSK). Tato společenstva mohou požívat ochranu jako zvláště chráněná území, významné krajinné prvky nebo lokality soustavy Natura 2000 (ty se posléze legislativně řeší vyhlášením za maloplošná ZCHÚ).

25


5.4.1

ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

5.4.1.1 Velkoplošná zvláště chráněná území V SO ORP Židlochovice se nenachází žádné velkoplošné zvláště chráněné území.

5.4.1.2 Maloplošná zvláště chráněná území Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlásit za zvláště chráněná. Mezi maloplošná zvláště chráněná území patří národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka. Na území se nacházejí maloplošná zvláště chráněná území v kategorii národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památka. Národní přírodní rezervace (NPR) jsou vyhlašovány na menších územích, která mají mimořádnou přírodní hodnotu, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Přírodní rezervace (PR) jsou vyhlašovány orgány ochrany přírody na menších územích, kde jsou soustředěny přírodní hodnoty se zastoupením ekosystémů, které jsou typické a významné pro příslušnou geografickou oblast. Přírodní památky (PP) jsou přírodním útvarem menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s regionálním významem. Tato maloplošná chráněná území mají (pokud není stanoveno jinak) zákonem stanovené ochranné pásmo (podle § 37 zákona č. 114/1992 Sb.), jímž je území do vzdálenosti 50 m od jejich hranic. Základní ochranné podmínky ochranných pásem zvláště chráněných území jsou obsaženy v § 37 zákona č. 114/1992 Sb. Obecně je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám druhu pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu. V území SO ORP Židlochovice byla vyhlášena tři maloplošná zvláště chráněné území : Přírodní památka Nosislavská zátočina – k.ú. Nosislav. Je jedním z posledních zachovalých meandrů na dolním toku řeky Svratky, kde si řeka udržuje svůj původní charakter přirozené vodoteče lemované břehovým porostem. Rozloha 4,55 ha, vyhlášeno r. 1991. Přírodní památka Nové Hory - k.ú. Blučina. Úpad na severozápadním svahu Výhonu s travobylinnými lady, významná entomologická lokalita. Výměra 0,4 ha, vyhlášeno v roce 1980. Přírodní památka Písky - k.ú. Žatčany. Vytěžené písky při ropných vrtných pracích s psamofytní vegetací. Výměra 3,2 ha, vyhlášeno r. 1990.

5.4.2

NATURA 2000

Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky 26


významnými lokalitami (EVL), které požívají smluvní ochranu (§ 39 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14 téhož zákona). Do soustavy Natura 2000 byly ve správním obvodu ORP Židlochovice zařazeny následující lokality: CZ 0620001 Bezourek (k.ú. Syrovice, 1,9 ha). Ostrůvek teplomilné vegetace se zastoupením vzácných a ohrožených druhů, obklopený zemědělskými kulturami. Vyskytuje se zde na malé ploše pět zvláště chráněných druhů a několik dalších zařazených v Červeném seznamu. CZ 0620011 Nové Hory (k.ú. Blučina, Židlochovice, 11,6 ha). Lokalita je tvořena komplexem prudkých strání severozápadní expozice s xerotermní travinobylinnou vegetací s roztroušenými dřevinami a s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů. Dominantním biotopem lokality jsou širokolisté suché trávníky, místy s výskytem vstavačovitých. Vyskytuje se zde pět zvláště chráněných druhů rostlin. CZ 0620158 Rumunská bažantnice (k.ú. Měnín a Nikolčice, celková výměra 92,2 ha). Komplex lužních lesů v rovinaté krajině protkaný vodními kanály Z ochranářského hlediska jsou v území nejcennější plošně rozsáhlá společenstva tvrdých luhů a regionálně významná vegetace slanisek s druhy zvláště chráněnými dle legislativy ČR nebo vzácnými. Lesní porosty jsou negativně ovlivněny využitím velké části území jako bažantnice. CZ0623032 Židlochovický zámecký park (k.ú. Židlochovice, 23 ha). Zámecký park a přilehlé aleje se starými stromy. Lokalita páchníka hnědého. CZ 0623800 Knížecí les (k.ú. Přísnotice a Nosislav, rozloha 12,00 ha). Les s uměle obnoveným vodním tokem a mokřadními biotopy. V mokřadech se rozmnožuje početná populace kuňky obecné společně s dalšími druhy obojživelníků - mj. je zde silná populace skokana ostronosého, ropuchy obecné, blatnice skvrnité a čolka obecného. Část mokřadů má charakter periodických tůní, na větší části zůstává voda celoročně. Okrajová část ploché údolní nivy Svratky, protékaná říčkou Šatavou, která v jižní části Knížecího lesa teče přirozeným korytem, vodní režim je zde upraven sítí kanálů. CZ 0623801 Přísnotický les – (k.ú. Přísnotice, rozloha 11,00 ha). Údolní niva Šatavy s mozaikou vodního kanálu, rybníčku, mokřadních a lučních společenstev a fragmentů lužního lesa, předmětem ochrany je zde čolek velký a kuňka ohnivá. CZ 0620076 - Zřídla u Nesvačilky – (k.ú. Nesvačilka, Újezd u Brna - celková rozloha 4,7 ha), sprašová plošina se zřídly hořkých minerálních vod - polokulturní luční společenstvo s výskytem vzácných slanomilných rostlinných druhů a bohatou entomofaunou.

5.4.3

PAMÁTNÉ STROMY

Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za památné stromy. Památný strom má zákonem stanovené ochranné pásmo, kterému odpovídá kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V území SO ORP Židlochovice byly doposud vyhlášeny jako památné pouze některé stromy v Rajhradské bažantnici: •

3 topoly bílé – Populus alba

•

1 dub letní – Quercus robur

27


5.4.4

VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY

Významný krajinný prvek je definován dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vymezení VKP jako podkladu pro RURÚ je realizováno ve dvou podrobnostních úrovních: •

přehledná úroveň na měřítkem 1: 10 000

•

detailní úroveň nad měřítkem mapy KN 1: 2 000

Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále pak jsou jimi jiné části přírody, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů, včetně historických zahrad a parků. Základní ochranné podmínky pro významné krajinné prvky ze zákona jsou obsažené v § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. Obecně jsou významné krajinné prvky chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce (zejm. k umisťování staveb, pozemkovým úpravám, změnám kultur, odvodňování pozemků, úpravám vodních toků a nádrží a těžbě nerostů), je potřebné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Registrované významné krajinné prvky jsou svou charakteristikou značně odlišné a jejich význam stoupá s odpřírodněním území. Jejich kvalita je proto relativní. Referát životního prostředí Okresního úřadu Brno-venkov jako orgán ochrany přírody s okresní působností evidoval zvláště hodnotné části významných krajinných prvků ze zákona. Z pohledu limitů využití území jsou tyto EVSK irelevantní – jsou součástí VKP. Proces evidování zvláště hodnotných částí VKP probíhal souběžně s registrací významných krajinných prvků po jednotlivých katastrálních územích. Zvláště hodnotné části VKP ze zákona jsou součástí kostry ekologické stability krajiny SO ORP Židlochovice. Orgány ochrany přírody byly v jednotlivých katastrálních územích registrovány a evidovány tyto významné krajinné prvky: Lokalizace (katastrální území) Blučina

Bratčice

Název Hájky Mlýnský náhon Nové hory - Strže Staré hory V Rovinách Velký kopec Zadní líchy Bratčické jezero Bratčický lom Tálky (U Šatavy) V Širokých (Padělky nad humny) Břehový porost Lejtny Na Lejtně

Typ registrovaný (R) evidovaný (E)

R R R R R R R R R R R E E

Výměra [ha] 5,53 1,77 8,39 3,81 1,50 18,14 0,61 8,14 0,79 0,46 0,43 0,96 0,97 28


Lokalizace (katastrální území) Holasice

Hrušovany u Brna Ledce u Židlochovic Medlov

Měnín

Moutnice

Nesvačilka Nosislav

Opatovice u Rajhradu

Popovice u Rajhradu

Název Holasický hliník Ke staré cihelně Tůň Ludmila Mlýnský náhon Hrušovanské rybníčky Louka pod Šejbou Lom v Ledcích Na loukách (Na Podhrázském) Pod Příčkami Jihlava Stará Jihlava (Medlovská jezera) Donava Haltýř Měnínská bažantnice Měnínská tůň Rumunská bažantnice U Dunávky U vysílače Úlehle Dlouhé pole Moutnický lesík Odměrky Velké odměrky Hořká voda Jezírko Dlouhé Šimperky Flaneky Kacířky a Lejtny Kanál Koleno Lískový sad v Kyndlířkách Plachty Randla V Dlouhých Šimperkách Vysoké Hory Horní les I., II. Jezero Želízka Knížecí les Nad Nosislavskou zátočinou V Oknech Opatovické rybníčky Přední líchy Zadní líchy Svratecká hráz


R R R E R R R E R E E R R R R R R R R R R R R R R R R R R R R R R R R E E E E E R R R R

Výměra [ha] 2,86 5,44 6,26 8,48 0,88 0,68 5,15 11,61 0,23 59,55 20,62 2,35 0,37 90,75 4,34 196,99 1,54 3,45 4,20 0,52 4,05 1,37 0,61 1,59 1,75 1,79 2,27 2,76 0,31 0,88 1,16 4,89 2,51 1,32 13,29 3,13 1,02 101,49 1,51 1,55 4,83 6,76 7,19 0,33

29


Lokalizace (katastrální území) Přísnotice

Rajhrad

Rajhradice Sobotovice

Syrovice

Těšany

Unkovice

Vojkovice u Židlochovic

Žabčice Žatčany

Židlochovice

Název Rajhradská bažantnice U hřiště Závistice Knížecí les Šatava V Oknech Želízka Čeladice Lán Mlýnský náhon Pod vinohrádky Svratecká alej Rajhradská bažantnice Nivy Za struhou Ve žlíbku Na Podhrázském Na rybníkách Nádavky Meze Syrovická lada Syrovický rybník U Bezórku Hájek u kaple Hlaváčková mez Šinkvice Vodní nádrž Těšany Klínky Mokřad v pískovně Unkovické louky Ke staré cihelně Mlýnský náhon Šejba Šimlochy Dlouhé louky Klučiny Malá niva Ovčírna Plaňavy Drůbežárna Hájek Křiby Kyndlířky Maděrán


E R R E E E E R R R R R E R R R E E E R R R R R R R R R R R R R E E R R R R R R R R R R

Výměra [ha] 59,51 4,14 11,64 23,50 1,54 3,89 1,42 34,25 1,11 4,56 1,17 0,29 28,58 9,07 2,47 0,23 0,87 12,48 3,74 0,14 0,49 2,14 0,79 1,23 0,28 33,22 12,82 3,63 0,30 13,54 5,45 10,74 10,36 4,26 1,62 3,87 3,07 1,53 0,38 2,10 16,72 1,51 0,28 0,48

30


Lokalizace (katastrální území)

Název Meze u cihelny Nové hory - Strže Podhájí U studánky V háku Vrchní sady Výšavy Zámecký park


R R R R R R R R

Výměra [ha] 0,36 2,77 1,47 0,43 5,46 0,12 0,67 22,28

5.4.5 PŘÍRODNÍ PARKY K zabezpečení ochrany krajinného rázu území existuje legislativní opora zejména v zákoně č. 114/1992 Sb. Krajinný ráz je chráněn celoplošně, přičemž význam jeho ochrany stoupá souběžně s estetickou hodnotou jednotlivých partií krajiny. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný (podle odstavce 2 § 12 zákona č. 114/1992 Sb.) souhlas orgánu ochrany přírody. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami je možno dle zákona č. 114/1992 Sb. zřídit přírodní park. Pro mimořádné estetické i přírodovědné kvality byl na území SO ORP Židlochovice vyhlášen Přírodní park Niva Jihlavy a Přírodní park Výhon. Přírodní park Niva Jihlavy vyhlásil v roce 1999 Okresní úřad Brno-venkov na částech katastrálních území Medlov, Němčičky, Pravlov, Kupařovice, Malešovice a Odrovice na rozloze cca 13 km2. Do území SO ORP zasahuje pouze jeho malá část, a to na katastr Medlova. Pro Přírodní park Niva Jihlavy je charakteristická údolní niva řeky Jihlavy, která je unikátní ukázkou toku větší nížinné řeky, volně meandrující říčními nánosy. Přírodní park Výhon byl vyhlášen okresním úřadem Brno-venkov v roce 2002, má rozlohu cca 17 km2 a zaujímá celý masív Výhonu. Rozprostírá se na katastrálním území Blučiny, Židlochovic a Nosislavi. Hlavní krajinářské hodnoty území přírodního parku spočívají v tom, že jde o ukázku koexistence přírody s lidskými sídly a zemědělským využíváním krajiny.

31


5.4.6

REGIONALIZCE ÚZEMÍ PODLE KVALITY PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ

5.4.6.1.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

V roce 2003 byl pro účely územní prognózy Jihomoravského kraje zpracována regionalizace jeho území podle stávající kvality přírodního prostředí. Cílem této regionalizace bylo především vymezení typů území s relativně stejnými aktuálními přírodními podmínkami pro rozvoj socioekonomických aktivit (bydlení, výrobní plochy, dopravní infrastruktura, rekreace atd.). Základními zohledněnými faktory při vymezování jednotek byly: • vertikální i horizontální členitost reliéfu, •

aktuální způsob využití krajiny v hrubém měřítku (zalesněná území x odlesněná území). Dalšími pomocnými faktory byly především: • porovnání zastoupení velkoplošných a maloplošných krajinných struktur, •

stávající legislativní ochrana území z hlediska přírody a krajiny. Na základě postupného vymezování individuálních jednotek a jejich vzájemného porovnávání bylo nakonec zvoleno členění území do následujících pěti typů oblastí podle kvality přírodního prostředí: • I. typ - oblasti s mimořádně vysokou kvalitou přírodního prostředí •

II. typ - oblasti s vysokou kvalitou přírodního prostředí

•

III. typ - oblasti s proměnlivou kvalitou přírodního prostředí

•

IV. typ - oblasti se sníženou kvalitou přírodního prostředí

• V. typ - oblasti s nízkou kvalitou přírodního prostředí Rozložení těchto jednotek na SO ORP je patrné z kartogramu. 5.4.6.1.2

OBECNÝ POPIS JEDNOTLIVÝCH TYPŮ V SO ORP A MÍRY JEJICH VYUŽITELNOSTI PRO SOCIOEKONOMICKÉ AKTIVITY

I. typ - oblasti s mimořádně vysokou kvalitou přírodního prostředí Mimořádně cenná území, většinou s dostatečně zabezpečenou legislativní ochranou. V území SO ORP se nevyskytují. II. typ - oblasti s vysokou kvalitou přírodního prostředí Převážně větší lesní celky až ucelené lesní komplexy, v jednotlivých případech významněji doplněné navazujícími souvislejšími plochami bylinných společenstev. V území se SO ORP nevyskytují. III. typ - oblasti s proměnlivou kvalitou přírodního prostředí Specifický typ zahrnující z hlediska využití značně heterogenní území s vysokým zastoupením maloplošných krajinných struktur (drobných lesíků, břehových porostů, remízků, lad i zemědělsky obhospodařovaných pozemků). Pestrost využití je většinou podmíněna vodním režimem (nivy významných toků), případně relativně členitým reliéfem s velkým podílem exponovaných poloh ((Výhon). Maloplošné krajinné struktury zde mají značný krajinotvorný význam a často jsou cenné i jako ekologicky stabilizační prvky. V území se vyskytují zejména v nivě Jihlavy, Svratky a na Výhonu. Zasahují do částí katastrů Medlov, Rajhrad, Popovice, Holasice, Blučina, Vojkovice, Židlochovice, Nosislav, Měnín, velmi okrajivě Unkovice, Žabčice a Přísnotice, Opatovice. Hlavním cílem je zachování heterogenní struktury využití – tzv. harmonické kulturní krajiny. Území jsou v zásadě využitelná pro rozvoj různých socioekonomických aktivit, nutný je ovšem individuální přístup s hledáním co nejmenší míry zásahů do celkové struktury území a

33


do jeho přírodně cennějších částí. Velice omezeně jsou tato území využitelná pro plošně rozsáhlejší zásahy. IV. typ - oblasti se sníženou kvalitou přírodního prostředí Převážně zemědělsky využívaná území s výraznou převahou velkoplošně obhospodařovaných ploch, místně doplněných maloplošnými krajinnými strukturami (zejm. drobnými zemědělsky obhospodařovanými pozemky, vzácněji i lesíky, remízky a lady). Z hlediska reliéfu jde o území celkově nepříliš členitá, s dílčími členitějšími partiemi (na něž jsou často vázány maloplošné struktury). Maloplošné krajinné struktury zde mají značný krajinotvorný význam a v některých případech jsou cenné i jako ekologicky stabilizační prvky. V území se nacházejí v částech katastrů Bratčice, Syrovice, Spobotovice, Ledce, Hrušovany, Unkovice, Žabčice, Přísnotice, Židlochovice, Nosislav, Holasice, Rajhrad, Popovice, Měnín, Těšany., V těchto územích vyžadují zásadní ochranu všechny dochované dílčí přírodní hodnoty, reprezentované v prvé řadě ekologicky cennými lokalitami v rámci niv vodních toků, maloplošných struktur případně významnějšími souvislými celky maloplošných struktur. Vzhledem ke stávajícímu narušení přírodního prostředí je třeba rovněž počítat alespoň s minimální nutnou renaturalizací území. Při splnění těchto podmínek jsou území tohoto typu využitelná pro rozvoj nejrůznějších socioekonomických aktivit. V. typ - oblasti s nízkou kvalitou přírodního prostředí Intenzivně zemědělsky využívaná plochá území s výraznou převahou velkoplošně obhospodařovaných ploch se zcela nepatrným podílem maloplošných krajinných struktur s vyšší aktuální přírodní hodnotou. Zaujímají velkou část území SO ORP zejména v katastrech Žatčany, Moutnice, Nesvačilka, Těšany,Měnín, Opatovice, Otmarov. Území tohoto typu jsou obecně využitelná pro rozvoj nejrůznějších socioekonomických aktivit. Vzhledem ke stávajícímu narušení přírodního prostředí je třeba počítat alespoň s minimální nutnou renaturalizací území.

5.4.7

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je definován v zákoně č. 114/1992 Sb. (§ 3 odst. 1 písm. a) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základním skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra a biokoridory. 5.4.7.1 AKTUÁLNĚ SMĚRODATNÉ VYMEZENÍ ÚSES Vymezení ÚSES v rámci ORP Židlochovice nebo v jeho dílčích částech je obsaženo v různých dokumentacích. Aktuálně směrodatné vymezení ÚSES je v zásadě dvojího typu: •

vymezení ÚSES tvořící limity využití území – vymezení obsažená v platné (příp. projednávané) územně plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí a v rámci dokumentací komplexních pozemkových úprav (KPÚ);

•

vymezení ÚSES tvořící záměry na provedení změn v území – vymezení obsažená v dokumentacích Sjednocený generel ÚSES pro území okresu Brno-venkov, AGERIS s. r. o., Brno, 2002 (dále jen okresní generel USES) a Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje, AGERIS s. r. o., Brno, 2003 (dále jen krajský generel ÚSES). Poměrně složitá situace v aktuálně směrodatném vymezení ÚSES vyplývá především z následujících skutečností:

34


•

závazná podoba vymezení ÚSES je dle stávajících legislativních předpisů obsažena v platné ÚPD – v případě ORP Židlochovice jde vzhledem k absenci platné ÚPD kraje pouze o ÚPD obcí;

•

vymezení konkrétních skladebných částí ÚSES v obvodech (řešených územích) KPÚ by mělo být zpřesněním vymezení obsaženého v ÚPD příslušné obce a zároveň by mělo nahrazovat územní rozhodnutí – ve skutečnosti však zdaleka ne vždy je vymezení ÚSES v rámci KPÚ a v rámci ÚPD ve vzájemném souladu;

•

vymezení ÚSES v ÚPD jednotlivých obcí je různého stáří (podle doby vzniku každé konkrétní ÚPD) a může tak vycházet z rozdílných koncepčních podkladů;

•

vymezení ÚSES v ÚPD obcí ne vždy důsledně vychází z nezbytných přírodovědných principů tvorby ÚSES;

•

v souvislosti se skutečnostmi uvedenými v předchozích dvou odstavcích není vždy zajištěna vzájemná provázanost vymezení ÚSES v ÚPD sousedících obcí;

•

z výše uvedených důvodů byly pořízeny sjednocující koncepční dokumentace okresního generelu ÚSES (obsahující koncepci vymezení skladebných částí ÚSES všech tří úrovní – místní, regionální i nadregionální) a krajského generelu ÚSES (obsahující základní koncepci vymezení regionální a nadregionální úrovně ÚSES);

•

rozdílná podrobnost zpracování dokumentací okresního a krajského generelu ÚSES a jejich ne zcela optimální časová souslednost (okresní generel by měl navazovat na řešení krajského generelu, ve skutečnosti je však starší) způsobují některé zdánlivé a někdy i skutečné vzájemné odchylky ve vymezení ÚSES v obou dokumentacích a vedou k nutnosti vždy přihlížet k řešení obou dokumentací. V případě krajského generelu ÚSES je třeba upozornit na skutečnost, že jeho řešení bylo zapracováno do Územní prognózy Jihomoravské kraje (ÚAD studio, spol. s r. o., 2004) a že jde o základní územně plánovací podklad pro probíhající zpracování Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. 5.4.7.2 VYMEZENÍ JEDNOTLIVÝCH ÚROVNÍ ÚSES 5.4.7.2.1

NADREGIONÁLNÍ ÚSES

Vymezení nadregionální úrovně ÚSES ve správním obvodu ORP Židlochovice není zatím zcela ustálené, v každém případě se však dotýká jen okrajových partií území. Dle řešení krajského generelu ÚSES, Územní prognózy JmK a okresního generelu ÚSES prochází východním okrajem území (v k. ú. Těšany) teplomilná doubravní osa nadregionálního biokoridoru (NRBK) K 132, s vloženým regionálním biocentrem (RBC) 1545 Šinkvický dvůr (severovýchodně od Těšan) a dle okresního generelu ÚSES i s několika vloženými lokálními biocentry (LBC). V platné ÚPD obce Těšany ovšem toto řešení (s výjimkou schematického vymezení RBC) není obsaženo. Dle okresního generelu ÚSES prochází západní části území (v k. ú. Medlov) ve vazbě na tok řeky Jihlavy) nivní osa NRBK K 140, s vloženým RBC 219 Medlovský mlýn a s třemi vloženými LBC. V krajském generelu ÚSES ovšem došlo v daném případě ke změně úrovně z nadregionální na regionální – tomu odpovídá i řešení Územní prognózy JmK a platné ÚPD obce Medlov. 5.4.7.2.2

REGIONÁLNÍ ÚSES

Vymezení regionální úrovně ÚSES je podobně neustálené jako vymezení nadregionální úrovně. Základem koncepčního řešení je krajský generel ÚSES s navazující Územní prognózou JmK. V jejich řešení se uplatňuje princip tvorby ucelených větví regionálního ÚSES, sestávajících z logických sledů vzájemně navazujících, typově příbuzných a funkčně souvisejících regionálních biocenter a biokoridorů. Rozlišeny jsou dva základní typy větví: 35


•

hydrofilní, navržené v podmáčených polohách ve vazbě na vodní toky nebo údolní nivy;

• mezofilní, navržené principiálně mimo podmáčené polohy. K typu hydrofilních větví regionálního ÚSES v území patří: •

větev vedená ve vazbě na tok řeky Svratky a její staré rameno mezi Rajhradem a Vojkovicemi;

•

navazující větev procházející lužními lesy mezi Přísnoticemi a Nosislaví;

• větev vedená ve vazbě na tok řeky Jihlavy. Hydrofilní větev regionálního ÚSES vymezená ve vazbě na tok řeky Svratky je v území reprezentována třemi regionálními biocentry (RBC 211 Rajhradská bažantnice v lužním lese mezi Popovicemi, Rajhradem a Rajhradicemi, RBC 1961 Slámová v nivě u Vojkovic a RBC 47 Nosislav v lužním lese mezi Židlochovicemi a Nosislaví) a čtyřmi propojujícími a navazujícími regionálními biokoridory (v krajském generelu ÚSES označenými jako RK 1486, RK 1487, RK 113 a RK 114). Toto řešení obsahuje též okresní generel ÚSES, kde jsou navíc do tras regionálních biokoridorů vložena lokální biocentra. Platná ÚPD obcí zohledňuje tuto koncepci jen částečně – chybí např. vymezení RBC 1961 Slámová (zejm. v ÚPD obce Vojkovice), nebo vymezení RK 114 (v ÚPD obce Nosislav). V RBC 47 Nosislav odbočuje z větve na toku Svratky nivní větev směřující přes lužní lesy mezi Přísnoticemi a Nosislaví celkově k jihu. Kromě RBC 47 Nosislav je součástí větve v řešeném území již jen část navazujícího regionálního biokoridoru (označeného v krajském generelu ÚSES jako RK 114, tedy stejně jako víceméně souběžný biokoridor na toku Svratky – viz výše). Koncepčně totožná řešení obsahují i okresní generel ÚSES a platná ÚPD obce Nosislav, vždy navíc s vloženými LBC. Hydrofilní větev regionálního ÚSES vymezená ve vazbě na tok řeky Jihlavy je reprezentována jedním regionálním biocentrem (RBC 219 Medlovský mlýn v nivě u Medlova) a navazujícími dvěma regionálními biokoridory (v krajském generelu ÚSES označenými jako K 140 N v závorce). Koncepčně totožné řešení obsahuje i platná ÚPD obce Medlov, navíc se třemi vloženými LBC. V okresním generelu ÚSES je ve stejné stopě vedena nivní osa NRBK K 140 (viz výše). Mezofilní větve regionálního ÚSES jsou v území zastoupeny: •

větví procházející celkově v severojižním směru ze západní strany údolí Svratky;

•

navazující větví směřující přes údolí Jihlavy jižně od Medlova k jihozápadu;

•

větví procházející v návaznosti na první zmíněnou větev přes vrch Výhon k jihovýchodu;

•

variantně řešenou větví propojující střední až východní částí území předchozí větev s teplomilnou doubravní osou NRBK K 132. Větev ze západní strany údolí Svratky je v území reprezentována dvěma regionálními biocentry (RBC bez označení severozápadně od Vojkovic a jihozápadně od Holasic a RBC 48 Červené vrchy v lesním celku na terase mezi Medlovem a Hrušovany) a třemi propojujícími a navazujícími regionálními biokoridory (v krajském generelu ÚSES označenými jako RK 1491, RK 1492 a v případě posledního regionálního biokoridoru, zasahujícího do řešeného území jen okrajově, bez označení). Okresní generel ÚSES obsahuje toto koncepční řešení s určitými výhradami, kterými jsou absence vymezení prvního zmíněného RBC a posledního zmíněného regionálního biokoridoru (RBK). Do tras zbývajících RBK jsou vložena LBC. Řešení obsažená v platné ÚPD obcí víceméně odpovídají řešení okresního generelu ÚSES s tím podstatným rozdílem, že nejsou dostatečně vyřešeny návaznosti (zejm. v prostoru Rajhradem, Syrovicemi a Vojkovicemi). Větev směřující přes údolí Jihlavy jižně od Medlova k jihozápadu (na okraji řešeného území) odbočuje z předchozí popsané větve v RBC 48 Červené vrchy. Kromě RBC 48 Červené vrchy je součástí větve v řešeném území v základním řešení krajského generelu ÚSES již jen část navazujícího regionálního biokoridoru (označeného v krajském generelu ÚSES jako RK 117). Koncepčně totožná řešení v zásadě obsahují i okresní generel ÚSES a platná ÚPD obce Medlov. V okresním generelu ÚSES je ovšem součástí větve na okraji řešeného území 36


ještě další regionální biocentrum (RBC 1894 Smolín) rozdělující RK 117 na dva samostatné regionální biokoridory. RBC 1894 Smolín je zároveň i součástí náhradní varianty řešení krajského generelu ÚSES. Mezofilní větev procházející přes vrch Výhon odbočuje z první popsané mezofilní větve regionálního ÚSES v RBC bez označení severozápadně od Vojkovic. Kromě tohoto RBC je v území zastoupena dalšími dvěma regionálními biocentry (RBC 1961 Slámová v nivě u Vojkovic a RBC 191 Výhon ve vyvýšené poloze východně od Židlochovic) a třemi propojujícími a navazujícími regionálními biokoridory (v krajském generelu ÚSES označenými ve dvou případech jako RK 1492 a v jednom případě jako RK 126). V RBC 1961 Slámová dochází ke křížení této větve s hydrofilní větví na toku Svratky (viz výše) – v rámci mezofilní větve regionálního ÚSES ovšem nelze RBC považovat za reprezentativní. V okresním generelu ÚSES je obsaženo koncepčně v zásadě stejné řešení s tím rozdílem (kromě absence vymezení počátečního RBC severozápadě od Vojkovic – viz výše), že RBC 191 Výhon je několikanásobně rozsáhlejší (i na úkor podstatných úseků navazujících RBK). Do tras RBK jsou v okresním generelu ÚSES dle potřeby vložena LBC. Řešení v ÚPD obcí částečně odpovídá řešení v okresním generelu ÚSES, ovšem bez RBC 1961 Slámová a navazujících úseků RK 1492. Poslední mezofilní větev regionálního ÚSES odbočuje z předchozí popsané větve v RBC 191 Výhon a v základním řešení krajského generelu ÚSES směřuje celkově k východu, částečně s přesahy vně řešeného území, až po místo napojení na teplomilnou doubravní osu NRBK K 132 ve vloženém RBC 1545 Šinkvický dvůr (viz výše). Kromě uvedených RBC je větev v území zastoupena jedním regionálním biocentrem (RBC 28 Rumunská bažantnice v lesním celku mezi Blučinou, Nosislaví a Moutnicemi) a dvěma propojujícími regionálními biokoridory (v krajském generelu ÚSES označenými jako RK 1510 a RK 1511). Okresní generel ÚSES obsahuje kromě podstatně rozsáhlejšího vymezení RBC 191 Výhon (viz výše) zcela odlišnou trasu regionálního biokoridoru RK 1511, který zde v návaznosti na RBC 28 Rumunská bažantnice směřuje prostorem mezi Měnínem a Žatčany na jedné straně a Moutnicemi a Nesvačilkou na straně druhé celkově k severovýchodu a na teplomilnou doubravní osu NRBK K 132 navazuje až mimo řešené území. V podstatě totožné trasování RK 1511 obsahuje i náhradní varianta krajského generelu ÚSES. Do trasy RK 1511 jsou v okresním generelu ÚSES vložena potřebná LBC. Řešení ÚPD příslušných obcí není koordinované ani s řešením krajského generelu ÚSES ani s řešením okresního generelu ÚSES. 5.4.7.2.3

MÍSTNÍ ÚSES

Místní (lokální) úroveň ÚSES není z hlediska ustálenosti vymezení ÚSES výjimkou. Základem koncepčního řešení je okresní generel ÚSES. V jeho řešení se obdobně jako v případě regionální úrovně v krajském generelu ÚSES uplatňuje princip tvorby ucelených větví místního ÚSES, sestávajících z logických sledů vzájemně navazujících, typově příbuzných a funkčně souvisejících lokálních biocenter a biokoridorů, opět s rozlišením dvou základních typů větví: •

hydrofilních větví, navržených v podmáčených polohách převážně v přímé vazbě na vodní toky;

• mezofilních větví, navržených principiálně mimo podmáčené polohy. K hydrofilním větvím místního ÚSES patří zejm. větve vedené ve vazbě na toky Šatavy, Lejtny, Syrůvky, Litavy (Cézavy), Dunávky, Říčky (Zlatého potoka), Hranečnického potoka, Moutnického potoka a Nikolčického potoka. Mezofilní větve místního ÚSES doplňují síť ÚSES v území především v návaznosti na výše popsané mezofilní větve regionálního ÚSES. Vymezení místní úrovně ÚSES v ÚPD obcí odpovídá řešení okresního generelu ÚSES ve velmi proměnlivé míře. Soulady i nesoulady řešení jsou patrné z porovnání vymezení ÚSES ve výkresech Limitů využití území a Záměrů na provedení změn v území.

37


5.4.7.3 OPTIMALIZACE VYMEZENÍ ÚSES V ÚPD OBCÍ S ohledem na existující nesrovnalosti ve vymezení ÚSES je žádoucí stanovit scénář optimalizace vymezení ÚSES. Z pohledu ÚPD jednotlivých obcí lze doporučit následující posloupnost čtyř základních kroků: •

vyčkat schválení závazné koncepční podoby nadregionální a regionální úrovně ÚSES v ÚPD kraje (ve vydaných Zásadách územního rozvoje - ZÚR);

•

upravit řešení obsažené v okresním generelu ÚSES v návaznosti na podobu ÚSES ve vydaných ZÚR a se zohledněním řešení v ÚPD obcí schválené či vydané v mezidobí od pořízení okresního generelu ÚSES a také se zohledněním řešení v rámci KPÚ;

•

upravené řešení okresního generelu ÚSES uplatňovat v nově pořizované ÚPD obcí (nikoliv formou prostého převzetí, nýbrž formou odborně fundovaného zapracování);

•

průběžně či příležitostně (v případě konkrétní potřeby) aktualizovat upravené řešení okresního generelu ÚSES na základě nově vydané ÚPD obcí či nově dokončené KPÚ.

5.5

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

5.5.1

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF)

Na celém území ORP výrazně převažuje zemědělský půdní fond. Největší podíl orné půdy, více jak 80 % výměry katastru, je v obcích východní části území SO ORP – Nesvačilka (88 % plochy území), Moutnice (85 % plochy území), Těšany (84 %), Žatčany (87 %), dále v Přísnoticích (84 %), Syrovicích (84 %), Bratčicích (83 %), Rajhradicích (82 %) a Otmarově (82 %). Méně než 50 % výměry katastru zaujímá orná půda v Židlochovicích (28 %), od 50 %

38


do 60 % v Unkovicích (56 %), Popovicích (58 %), 60 % v Žabčicích a Nosislavi. Výměra orné půdy ve všech ostatních obcích přesahuje 70 % plochy katastru. Většina půd území SO ORP patří mezi půdy přirozeně úrodné, vhodné pro intenzivní zemědělské obhospodařování. Určitou výjimku tvoří kambizemě, a to především kambizemě arenické, jejichž přirozená úrodnost je velmi nízká. V případě podmáčených půd je způsob jejich zemědělského využití limitován přítomností podzemní vody. Z toho důvodu byla řada těchto půd odvodněna, což na jedné straně umožnilo jejich intenzivní využití (zejména. přeměnu z luk a lužních lesů na ornou půdu), na druhé straně však ještě zhoršilo již tak neutěšenou vláhovou bilanci území. Pro ochranu zemědělského půdního fondu (ZPF) při územně plánovací činnosti je důležité zařazení zemědělské půdy do tříd ochrany, odvozených z kódů bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ). Z celkem pěti tříd ochrany zemědělské půdy jsou pro územně plánovací činnost důležité zejména první a druhá třída, zahrnující nejprodukčnější půdy v daném klimatickém regionu, výjimečně (I. třída) či podmíněně (II. třída) odnímatelné pro jiné účely. Do první a druhé třídy ochrany jsou na území SO ORP zařazeny bonitně nejcennější půdy, zastoupené prakticky v celém území (mírně převažují nad ostatními třídami ochrany). Nejvíce, téměř souvisle jsou zastoupené v celé severozápadní části území SO ORP, chybí v podmáčených částech společné nivy Svratky a Šatavy a na písčitých půdách Syrovické pahorkatiny (Syrovické štěrkopískové terasy.) Absolutní kvalita půd je vyjádřena průměrnými cenami zemědělských pozemků v katastru - ty jsou nejvyšší v katastrech Bratčice, Sobotovice, Ledce, Vojkovice, Holasice, Rajhrad, Popovice, Měnín, Otmarov, Źatčany a Nesvačilka.

Zemědělské půdy řešeného území jsou potenciálně ohroženy větrnou a vodní erozí, a to zejména ty nejcennější, zařazené do I. a II. třídy ochrany, kde je vysoké zornění, nízká vlhkost půd a málo trvalé vegetace v krajině. Pro potřeby analýzy území SO ORP byly využity podklady Jihomoravského kraje převzaté od VÚMOP – katastry se zvýšenou 39


potenciální vodní erozí zemědělské půdy (vztaženo na celý katastr) a katastry se zvýšenou potenciální větrnou erozí půdy. Jedná se o matematický model, který nevyjadřuje míru aktuální vodní a větrné eroze. Nejvíce pozemků ohrožených vodní erozí je v katastrech, zasahujících na Výhon (Blučina, Židlochovice, Nosislav) a dále v Těšanech, Bratčicích a Ledcích. Za nejdůležitější problém vodní eroze lze považovat lhostejnost uživatelů půdy k její kvalitě a ochraně a malý společenský tlak na protierozní ochranu v případě, že nedochází k přímému poškozování staveb a ohrožování obytné zástavby. Model větrné eroze VÚMOP naprosto nekoresponduje se skutečným stavem a proto nebyl použit. Metodika vyhodnocení potenciální větrné eroze nezohledňuje reliéf území a lesnatost, tudíž tu dochází ke zkreslování údajů a obce notoricky známé rozvojem větrné eroze nejsou dle této metodiky jako silně ohrožené vyhodnoceny. Větrná eroze je v území prakticky ve všech lokalitách s výjimkou lesnatých či jinou trvalou vegetací porostlých částí nivy Svratky a Jihlavy. Negativním jevem velkovýrobního zemědělství je též zhutňování půd, způsobované především používáním těžké mechanizace v agrotechnicky nevhodných termínech. Dochází tak k narušení vodního a vzdušného režimu půd, projevujícímu se zejména u půd lužních v široké nivě Svratky, Šatavy a Litavy.

Pozitivním jevem v území je poměrně pestrá struktura zemědělského půdního fondu (ZPF) v některých vinařských obcích, kde je větší zastoupení trvalých kultur jako jsou sady a vinice. Typickým představitelem takovéto krajiny je Přírodní park Výhon. Řada obcí v území SO ORP Židlochovice je zařazena mezi vinařské obce ve smyslu vyhlášky č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. Jedná se o obce Blučina, Hrušovany u Brna, Ledce, Měnín, Moutnice, Nosislav, Přísnotice, Sobotovice, Těšany, Unkovice, Žabčice, Žatčany a Židlochovice ve vinařské podoblasti Velkopavlovické a Bratčice, Medlov, Rajhrad a Syrovice ve vinařské 40


podoblasti Znojemské. V těchto obcích byly vyznačeny viniční tratě. Hranice pozemků a částí pozemků tvořící jednotlivé viniční tratě jsou zakreslené ve Státní mapě 1: 5 000 odvozené, uložené u příslušného obecního úřadu, magistrátu, městské části nebo městského obvodu a u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Přehled viničních tratí v území Vinařská podoblast Velkopavlovická Vinařská obec Blučina

Hrušovany u Brna

Ledce Měnín Moutnice

Nosislav

Přísnotice Sobotovice

Těšany

Unkovice

Viniční trať Kód 60580801 60580802 60580803 60580804 60580805 64883301 64883302 64883303 67968201 67968202 69309001 69309002 69998501 69998502 69998503 69998504 69998504 70486501 70486502 70486503 70486504 70486505 70486506 70486507 70486508 73626101 75214201 75214202 75214203 75214204 75214205 76667401 76667402 76667403 77464201 77464202 77464203

Název Vyšavy Staré hory Štumberk Kyperky Cézavy Červené vrchy Terasy Podsedky Za školou-Humna Šimlochy Vinohrádky Kouty Skalky Buchtova skala Nad rybníkem Prašnice Prašnice Šimberky Přední hory Kacířky Kozí hory Kyndlířky Staré hory Flaneky Randla Za mostem Stará hora Na hřebíku Zahrádka u Bratčic Za humny Za vinohrady Vinohrádky-Terasy Vinohrádky-Famílie Vinohrádky-Kaple Přední trať Unkovská Díly Podsedky horní

Výměra [ha] 42,33 48,15 51,82 69,64 37,53 52,47 9,62 38,23 3,55 20,72 9,92 19,00 16,65 12,54 7,69 19,42 23,14 43,59 71,11 34,68 31,76 24,90 41,34 8,57 2,85 1,67 11,15 5,78 6,43 4,48 11,80 74,74 38,60 55,17 46,83 19,60 2,90 41


Vinařská obec Žabčice

Žatčany Židlochovice

Viniční trať Kód 79412101 79412102 79412103 79412104 79412105 79472401 79472402 79670101 79670102 79670103 79670104 79670105 79670106

Název Staré vinohrady Horní díly Koválov Čtvrtky Zahrádky Velká niva Vinohrádky Prostřední sady Hačky Výhon Vinohrádky Výšavy Pastviska

Výměra [ha] 32,06 58,42 60,50 60,89 10,73 33,18 40,48 8,57 93,22 45,69 85,24 47,38 6,30

Vinařská podoblast Znojemská Vinařská obec Bratčice Medlov Rajhrad Syrovice

5.5.2

Viniční trať Kód 60956101 60956102 69259001 73892101 76183401 76183402

Název Široké-Klinky Staré hory U Fiantova sadu Hájiska Stará hora Padělky

Výměra [ha] 11,06 15,21 24,97 45,00 38,47 5,07

POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA (PUPFL)

Lesnatost území SO ORP není velká, necelých 6 %, a je zejména nerovnoměrná. Největší výměra lesů je na území Nosislavi (309 ha) a Měnína (275 ha), výraznější výměra lesů je i v katastrech Medlova (78 ha), Hrušovan (64 ha), Popovic (61 ha), Ledců (43 ha) a Přísnotic (42 ha). Zcela bezlesý je katastr Otmarova, výměru lesů do 5 ha mají obce Nesvačilka, Sobotovice, Syrovice a Žatčany. Kvalita lesů v území není valná, řada lesů v západní části území jsou akátiny, druhotně vzniklé na pozemcích v minulosti odlesněných. Lesy v nivních a lužních polohách jsou zbytky původního rozsáhlého lužního lesa, který počal zanikat až v 19. století v souvislosti s úpravami vodního režimu niv. Najdeme je v Nosislavi, částečně Přísnoticích, Popovicích a Měníně. Jsou využívány jako bažantnice, i když charakter lužních lesů jim zůstává.

42


5.6

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

5.6.1

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

5.6.1.1 Identifikátory rozvoje z hlediska dopravní obsluhy Pro sledování udržitelného rozvoje území z hlediska nároků a potřeb dopravní obsluhy jednotlivých obcí Židlochovicka byly stanoveny příslušné identifikátory. Identifikátory byly zvoleny tak, aby potřebnou datovou základnu bylo možno získávat a opakovaně aktualizovat z veřejně dostupných zdrojů. Jedná se o všeobecně přístupné mapové podklady a běžně publikované materiály Českého statistického úřadu, Ředitelství silnic a dálnic ČR, respektive koordinátora veřejné dopravy v rámci IDS JMK KORDIS s.r.o. Veškeré, pro hodnocení dopravní obsluhy jednotlivých obcí Židlochovicka potřebné údaje jsou prezentovaných v přehledných sumarizačních tabulkách zaměřených na: •

dopravní nároky vyvolané pravidelnou i nepravidelnou vyjížďkou (tab. č. 4, 5 6),

•

časovou dostupnost rozhodujících dopravních cílů - jádra aglomerace a příslušné obce s rozšířenou působností (tab. č. 7 - 2).

43


5.6.1.2 Hodnocení území z hlediska dopravní obsluhy Rozbor i hodnocení SO ORP Židlochovice je proveden pomocí zvolených ukazatelů s hlavním kritériem, kterým je kvalitní dopravní obsluha území, respektive sledovaných obcí. Ukazatele jsou zařazeny do následujících čtyř tematických skupin: •

dopravní železniční a silniční infrastruktura,

•

pravidelná a nepravidelná vyjížďka z obcí,

•

dopravní obsluha obcí hromadnou osobní dopravou (HOD),

•

dopravní obsluha obcí individuální automobilovou dopravou (IAD).

Konkrétně se pak jedná o následujících dvanáct souborů kritérií, z nichž v každém jsou rámcově definovány silné stránky (+), slabé stránky (-), příležitosti (o) a rizika (x). 01 Dopravní infrastruktura - železniční doprava 02 Dopravní infrastruktura - MÚK na D nebo R 03 Dopravní infrastruktura - trasy silnic I. nebo II. třídy 04 Vyjížďka z obcí - pravidelná vyjížďka za prací 05 Vyjížďka z obcí – pravidelná vyjížďka do škol 06 Vyjížďka z obcí – nepravidelná vyjížďka 07 Dopravní obsluha obcí HOD – vedení linek do jádra aglomerace 08 Dopravní obsluha obcí HOD – vedení linek do příslušné ORP 09 Dopravní obsluha obcí HOD - časová dostupnost jádra aglomerace 10 Dopravní obsluha obcí HOD - časová dostupnost příslušné ORP 11 Dopravní obsluha obcí IAD - časová dostupnost jádra aglomerace 12 Dopravní obsluha obcí IAD - časová dostupnost příslušné ORP

5.6.1.3 Dopravní železniční a silniční infrastruktura Dopravně urbanistická atraktivita obce je indikována vzdáleností od jádra aglomerace (příznivější je menší vzdálenost) a polohou obce vzhledem k dopravně urbanistickým rozvojovým směrům v území, vesměs vytýčeným dopravními koridory významných komunikací (za příznivou se pak považuje poloha přímo v rozvojovém směru). Nezbytnou podmínkou pro správnou funkci dopravních systémů je přiměřený rozsah a kvalita dopravní infrastruktury pro železniční, dálniční a silniční dopravu v území a její vazba na jednotlivé obce. Specifickými problémy nákladní dopravy se elaborát podrobněji nezabývá, dále je sledována a posuzována jen: •

železniční osobní doprava,

•

doprava na dálnicích a rychlostních silnicích,

•

silniční automobilová doprava. 44


Železniční osobní doprava Podmínkou pro využitelnost železnice k dopravní obsluze obce je existence dopravny (stanice nebo zastávky) v obci nebo v její bezprostřední blízkosti. Pro osobní dopravu se za pozitivní považuje, pokud je dopravna umístěna přímo v zastavěné části obce, negativní je, pokud obec neleží v koridoru žádné železniční tratě. 01 Dopravní infrastruktura - železniční doprava Ve sledovaných 24 obcích je následující četnost polohy obce ve vztahu k infrastruktuře osobní železniční dopravy: •

v 5 obcích leží železniční stanice/zastávka v obci nebo v její těsné blízkosti,

•

16 obcí leží v koridoru železniční dráhy (ve vzdálenosti do 5 km),

•

3 obce leží mimo koridor železniční dráhy (ve vzdálenosti nad 5 km).

Mimo koridor železniční dráhy, to znamená ve vzdálenosti větší než 5 km od některé železniční tratě, leží jen obce Bratčice, Moutnice a Těšany. Doprava na dálnicích a rychlostních silnicích Dálnice a rychlostní silnice jsou určeny pro dálkovou a rychlou celostátní i mezinárodní automobilovou dopravu, jejich kontakt s dopravně obsluhovaným územím se realizuje pomocí křižovatek s ostatními silnicemi. Vzhledem k funkční třídě komunikací se jedná o mimoúrovňové křižovatky MÚK a dopravní uzly různých typů. 02 Dopravní infrastruktura - MÚK na D nebo R Ve sledovaných 24 obcích je následující četnost polohy obce ve vztahu k dálnicím (D), rychlostním silnicím (R) a mimoúrovňovým křižovatkám (MÚK) na těchto komunikacích: •

14 obcí leží ve vzdálenosti do 5 km od MÚK na D nebo R,

•

8 obcí leží v koridoru trasy D nebo R, tzn. ve vzdálenosti do 5 km,

•

2 obce leží mimo koridor trasy D nebo R, tzn. ve vzdálenosti přes 5 km.

Mimo koridor dálnice nebo rychlostní silnice, to znamená ve vzdálenosti větší než 5 km od některé z těchto komunikací, leží jen obce Nevačilka a Těšany. Automobilová doprava na ostatních komunikacích 03 Dopravní infrastruktura - trasy silnic I. nebo II. třídy Ve sledovaných 24 obcích je následující četnost různých poloh silničního průtahu: •

jen 3 obce jsou dopravně napojeny na silnici I. nebo II. třídy, jejíž trasa vede mimo intenzívní zástavbu nebo obchvatem obce,

•

přes 12 obcí nevede průtah žádné silnice I. nebo II. třídy,

•

přes 4 obce vede průtah silnice I. nebo II. třídy, provoz je do 5 000 voz./24 hod.

•

přes 5 obcí vede průtah silnice I. nebo II. třídy, provoz je přes 5 000 voz./24 h.

45


Na silničních průtazích silnic I. nebo II. třídy je intenzita provozu přes 5 000 voz./24 hod. v obcích Moutnice, Nosislav, Rajhrad, Vojkovice a Židlochovice, intenzitě 5 000 voz./24 hod. se pak blíží provoz v obcích Blučina a Těšany. Vedení silnice v obcích Holasice, Unkovice a Žabčice bylo hodnoceno jako vedení mimo intenzívní zástavbu.

5.6.1.4 Pravidelná a nepravidelná vyjížďka z obcí Pro dimenzování systému dopravy osob mezi jednotlivými obcemi je rozhodující správně odvodit intenzitu a časové rozložení dojížďky a vyjížďky z obce s přihlédnutím k dělbě dopravní práce mezi HOD a IAD. Tyto hodnoty se zpravidla nezjišťují přímo, ale odvozují ze souvisejících dopravních průzkumů a statistických dat. Pravidelná vyjížďka za prací a pravidelná vyjížďka do škol bývá otázkou při celostátních SLDB realizovaných zpravidla každých 10 let. Pravidelná vyjížďka obyvatel obcí za prací 04 Vyjížďka z obcí - pravidelná vyjížďka za prací Ve sledovaném souboru 24 obcí je následující četnost vyjížděk za prací: •

ve 3 obcích je vyjížďka za prací do 50 % z ekonomicky aktivních,

•

v 6 obcích je vyjížďka za prací 51 až 60 % z ekonomicky aktivních,

•

ve 13 obcích je vyjížďka za prací 61 až 70 % z ekonomicky aktivních,

•

ve 2 obcích je vyjížďka za prací 71 a více % z ekonomicky aktivních

Relativně nejmenší hodnoty vyjížďky za prací byly vykázány v obcích Blučina, Medlov a pochopitelně Židlochovice, naopak nejvyšší hodnoty vyjížďky za prací byly vykázány v obcích Otmarov a Unkovice. Při zpracování rozboru byla k dispozici jen starší data o vyjížďce za prací, takže skutečnost může být nyní již zcela jiná. Pravidelná vyjížďka žáků a studentů do škol 05 Vyjížďka z obcí - pravidelná vyjížďka do škol Ve sledovaném souboru 24 obcí je následující četnost vyjížděk do škol: •

ve 3 obcích je vyjížďka do škol do 50 % z počtu studentů a žáků,

•

v 8 obcích je vyjížďka do škol 51 až 70 % z počtu studentů a žáků,

•

v 8 obcích je vyjížďka do škol 71 až 90 % z počtu studentů a žáků,

•

v 5 obcích je vyjížďka do škol 91 až 100 % z počtu studentů a žáků.

Nejvyšší vyjížďka do škol byla vykázána v pěti ze sledovaných obcí, konkrétně v obcích Ledce, Nesvačilka, Otmarov, Popovice u Rajhradu a Sobotovice, vesměs ve výši 100 % z počtu tamních studentů a žáků. Tento údaj je poměrně věrohodný, protože v žádné z těchto obcí není ani základní škola.

46


5.6.1.5 Dopravní obsluha obcí hromadnou osobní dopravou Z hlediska obyvatel je základním dopravním problémem kvalitní dopravní obsluha obcí hromadnou osobní a individuální automobilovou dopravou, která musí být bezpečná, pohodlná, časově minimálně náročná, ekonomická a ekologická. Důležitými kritériem kvality dopravy je tedy časová náročnost cesty ze zdroje do cíle, která se vyjadřuje časovou dostupností významných cílů dopravy. V daném případě jsou zdroji dopravy jednotlivé obce a hlavními cíly dopravy je jádro aglomerace, tzn. město Brno, respektive příslušná obec s rozšířenou působností, tzn. město Židlochovice. Časová náročnost cesty je primárně dána rychlostí dopravního prostředku a délce cesty, tj. vzdáleností mezi zdrojem a cílem dopravy. V případě HOD výrazně ovlivní časovou náročnost cesty počet a časová náročnost přestupů. Počet přestupů lze ovlivnit optimalizací vedení linek HOD a časovou náročnost přestupů zejména koordinací jízdních řádů a organizačními i stavebními úpravami přestupních uzlů. • Ve snaze zajistit kvalitní dopravní obsluhu obcí na území celého Jihomoravského kraje hromadnou osobní dopravou je postupně realizován Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK), zahrnující příměstskou železniční dopravu, regionální autobusy a tramvaje, trolejbusy i městské autobusy všech integrovaných dopravních podniků. Ve správním území ORP Židlochovice jsou vybudovány přestupní terminály IDS v obcích Židlochovice, Hrušovany, Rajhrad, Žabčice a Těšany Vedení linek IDS JMK do jádra aglomerace HOD - linky IDS ve vztahu k jádru aglomerace, městu Brno, HOD - linky IDS ve vztahu k ORP - městu Židlochovice

47


07 Dopravní obsluha obcí HOD – vedení linek do jádra aglomerace Ze sledovaných 24 obcí je následující četnost různých způsobů vedení linek do jádra aglomerace, tzn do města Brna: •

z 5 obcí vede do Brna přímá linka IDS JMK, která končí u Hlavního nádraží, cesta je tedy možná bez přestupu,

•

z 5 obcí vede do Brna linka IDS JMK, která nekončí u Hlavního nádraží, ale na předměstí (Líšeň, Jírova),

•

ze 14 obcí nevede do Brna žádná přímá linka IDS JMK.

08 Dopravní obsluha obcí HOD – vedení linek do příslušné ORP Židlochovice Při celkovém počtu 23 obcí vede do Židlochovic: •

ze 14 obcí přímá linka IDS JMK, takže cesta je možná bez přestupu,

•

z 9 obcí nevede žádná přímá linka IDS JMK, takže cesta je tedy možná jedině s přestupem

Časová dostupnost hromadnou dopravou HOD – časová dostupnost jádra aglomerace, vztažný bod zastávka MHD Hlavní nádraží, respektive železniční stanice Brno, hlavní nádraží, HOD – časová dostupnost ORP, vztažný bod zastávka MHD Židlochovice, autobusové nádraží Podle dostupných materiálů včetně jízdních řádů KORDIS s.r.o. není dopravní obsluha obcí Holasice a Nosislav zajišťována v rámci IDS JMK, nejsou v nich ani žádné zastávky.

09 Dopravní obsluha obcí HOD - časová dostupnost jádra aglomerace Při celkovém počtu 24 obcí je časová dostupnost jádra aglomerace, města Brna hromadnou osobní dopravou: •

z 1 obce do 0:20 hod.,

•

ze 6 obcí 0:21 až 0:30 hod.,

•

ze 7 obcí 0:31 až 0:45 hod,

•

z 10 obcí 0:46 hod. a více.

10 Dopravní obsluha obcí HOD - časová dostupnost ORP Židlochovice Při celkovém počtu 23 obcí (Židlochovice nejsou do počtu zahrnuty, protože jsou sledovaným cílem časové dostupnosti) je časová dostupnost ORP Židlochovice hromadnou osobní dopravou: •

ze 4 obcí do 0:10 hod.,

•

ze 6 obcí 0:11 až 0:20 hod.,

•

z 5 obcí 0:21 až 0:30 hod.,

•


48


Uvažovaná izochrona časové dostupnosti do 0:30 hod. je srovnatelná s dostupností okrajových částí města Brna (sídliště Bystrc, Líšeň), dopravně obsluhovaných brněnskou městskou hromadnou dopravou.

5.6.1.6 Dopravní obsluha obcí individuální automobilovou dopravou Časová dostupnost automobilovou dopravou ( IAD ) IAD – časová dostupnost jádra aglomerace, vztažný bod Brno, křižovatka Koliště – Křenová IAD – časová dostupnost ORP, vztažný bod Židlochovice, Náměstí Míru.

11 Dopravní obsluha obcí IAD - časová dostupnost jádra aglomerace Při celkovém počtu 24 obcí je časová dostupnost jádra aglomerace, města Brna individuální automobilovou dopravou: •

ze 6 obcí do 0:20 hod.,

•

ze 16 obcí 0:21 až 0:30 hod.,

•

ze 2obcí 0:31 až 0:45 hod.,

•


Uvažovaná minimální časová dostupnost do 0:20 hod. byla odvozena z četností časové dostupnosti obcí v okolí Brna a její obecnou platnost bude nutno ještě ověřit. 12 Dopravní obsluha obcí IAD - časová dostupnost ORP Židlochovice Při celkovém počtu 23 obcí (Židlochovice nejsou do počtu zahrnuty, protože jsou sledovaným cílem dostupnosti) je časová dostupnost ORP Židlochovice individuální automobilovou dopravou: •

z 10 obcí do 0:10 hod.,

•

z 11 obcí 0:11 až 0:20 hod.,

•

ze 2 obcí 0:21 až 0:30 hod.

Časová dostupnost ORP Židlochovice je velmi dobrá, průměrná rychlost jízdy mezi obcemi a Židlochovicemi je 30 až 40 km / hodinu.

49


Dopravně inženýrské vyhodnocení SO ORP Židlochovice S - W - O - T z pohledu obcí

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Blučina Bratčice Holasice Hrušovany u Brna Ledce Medlov Měnín Moutnice Nesvačilka Nosislav Opatovice Otmarov Popovice Přísnotice Rajhrad Rajhradice Sobotovice Syrovice Těšany Unkovice Vojkovice Žabčice Žatčany Židlochovice

trasy silnic I. + II. tř. průtahy silnic obci

MÚK D + R, koridor do 5 km od obce

Název obce

Dopravní železniční a silniční infrastruktura

stanice a zastávky, žel.koridor do 5 km

Pořadové číslo

SO ORP ŽIDLOCHOVICE

1

2

3

o o + o o o o o o o + o + o o o o + + o o

+ + + + + o + o o + o + o + + + + + o + o o

x o + o o o x o o o o o o o o x + + x x

Legenda: S - silná stránka

+

W -slabá stránka

-

O - příležitost

o

T - ohrožení

x

50


Legenda : S - silná stránka

vedení linek HOD do jádra aglomerace

vedení linek HOD do ORP ( bez přestupu )

dostupnost jádra agl. ( 0:20 - 0:30 - 0:45 )

dostupnost ORP ( 0:10 - 0:20 - 0:30 )

dostupnost jádra agl. ( 0:20 - 0:30 - 0:45 )

dostupnost ORP ( 0:10 - 0:20 - 0:30 )

Dopravní obsluha IAD

nepravidel. vyjížďka ( lékaří, pošta atp. )

Dopravní obsluha obcí hromadnou osobní dopravou

pravidelná do škol ( 50% - 70% - 90% )

Blučina Bratčice Holasice Hrušovany u Brna Ledce Medlov Měnín Moutnice Nesvačilka Nosislav Opatovice Otmarov Popovice Přísnotice Rajhrad Rajhradice Sobotovice Syrovice Těšany Unkovice Vojkovice. Žabčice Žatčany Židlochovice

Prav. a nepravidelná vyjížďka z obcí pravidelná za prací ( 50% - 60% - 70% )

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Název obce

Pořadové číslo

Dopravně inženýrské vyhodnocení SO ORP Židlochovice S-W - silné a slabé stránky z pohledu obcí

4

5

6

7

8

9

10

11

12

+ o + o o o o o +

o o o o + o o o + o +

o + + o + + o +

o + o o + + o + + o -

+ + + + + + + + + + + + + + +

o o o o o o o o o o o o + o -

+ + + + + + + o + + + + x + x +

+ + + + + o + + + + + + + + + + + + o + + + + +

+ + + + + o o o + o o o + + o o o + + + + +

+

W - slabá stránka

-

neutrální

o

51


5.6.2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Pro hodnocení udržitelného rozvoje je stejně významné zásobování obyvatelstva energiemi a kvalitní vodou, jako odvádění odpadních vod a likvidace odpadů.

5.6.2.1 Zásobování energiemi Zásobování energiemi je bezproblémové co do technického zajištění.

5.6.2.2 Zásobování vodou Přehled vodárenské soustavy na území SO ORP Židlochovice •

Skupinový vodovod Židlochovice

•

Skupinový vodovod Rajhrad

•

Skupinový vodovod Sobotovice – Ledce – Bratčice

•

Samostatný vodovod Syrovice, vrt Nad Hajanskými, vydatnost Q (4 l/s)

•

Samostatný vodovod Nosislav (jako součást skupinového Břeclav)

•

Samostatný vodovod Medlov (jako součást skupinového vodovodu Pohořelice - Břeclav)

vodovodu Hustopeče -

Skupinový vodovod Židlochovice tvoří funkční systém zásobování pitnou vodou pro města a obce Blučina, Hrušovany u Brna, Opatovice, Přísnotice, Unkovice, Vojkovice, Žabčice a Židlochovice. Zdrojem skupinového vodovodu Židlochovice je jímací území Vojkovice, tvořené 4 vrtanými studnami J2, J3, J7, HV 4 o vydatnostiQ = 28,0 l/s JÚ Vojkovice je ohroženým zdrojem, protože je situováno v inundačním území pro více než Q20 letou vodu řeky Svratky a vrt J7 vykazuje zvýšené množství amonných sloučenin, které jsou eliminovány deamonizací vody „in situ“. Výhledově se přepokládá napojení skupinového vodovodu na vodárenskou soustavu Březová II, a JÚ Vojkovice, bude doplňkový zdroj. Skupinový vodovod Rajhrad tvoří funkční systém v zásobování pitnou vodou pro města a obce Rajhrad, Holasice, Nesvačilka, Těšany, Rajhradice, Popovice, Otmarov, Žatčany, Moutnice a Měnín. Zdrojem skupinového vodovodu Rajhrad je voda předaná z vodárenské soustavy Březová II, VOV, a to do vodojemu Rajhrad I (900 m3). Skupinový vodovod Sobotovice – Ledce – Bratčice tvoří funkční systém zásobování pitnou vodou pro obce Sobotovice, Ledce a Bratčice. Zdrojem skupinového vodovodu je JÚ Sobotovice – vrt HV 301, hl. 47 m (Q = 3,5 l/s)

52


Ve výhledovém období po r. 2015 je možné napojení skup. vodovodu Sobotovice – Ledce – Bratčice na vodárenskou soustavu Březová II, Vírský oblastní vodovod (dále jen VOV) – západní větev, a to vybudováním jižní větve z vodojemu Rajhrad 2 x 1000 m3/255,0 m n.m. pro skupinu obcí Syrovice, Sobotovice, Bratčice, Ledce, Pravlov, Němčičky, Kupařovice, Trboušany, Medlov, event. Malešovice a Odrovice, a tím se napojit na nový systém zásobení.

5.6.2.3 Likvidace odpadních vod Likvidace odpadních vod je založena na systému ČOV obcí nebo jejich skupin. V současné době má vybudovanou ČOV většina obcí SO ORP, mnohdy se jedná o ČOV společné pro několik sídel. Výstavba ČOV probíhá v k.ú Ledce v rámci Dobrovolného svazku obcí (DSO) Šatavsko, ČOV nemá obec Medlov a Nosislav. Přehled stavu odkanalizování a čištění odpadních vod v jednotlivých obcích Obec Blučina Bratčice Holasice Hrušovany u Brna Ledce Medlov Měnín Moutnice Nesvačilka Nosislav Opatovice Otmarov Popovice Přísnotice

Rajhrad Rajhradice Sobotovice

Kanalizace jednotná oddílná ve zkušebním provoze v rámci DSO Šatavsko oddílná i smíšená, jednotná ve zkušebním provoze v rámci DSO Šatavsko připravuje se výstavba Oddílná Oddílná jednotná jednotná – ve výstavbě oddílná jednotná oddílná jednotná

Těšany Unkovice

jednotná oddílná podtlaková splašková ve zkušebním provoze rámci DSO Šatavsko oddílná ve zkušebním provoze v rámci DSO Šatavsko jednotná splašková

Vojkovice

Splašková

Syrovice

Číštění ČOV ČOV v k.ú Ledce v rámci DSO Šatavsko ve zkušebním provoze ČOV ve zkušebním provoze ČOV ČOV v k.ú Ledce v rámci DSO Šatavsko ve zkušebním provoze připravuje se výstavba ČOV ČOV ČOV Zahájena realizace ČOV ČOV napojení na ČOV v Telnici ČOV společná ČOV pro obce Přísnotice, Unkovice a Žabčice v k.ú. Žabčice ČOV napojená na ČOV Rajhrad ČOV v k.ú Ledce v rámci DSO Šatavsko ve zkušebním provoze ČOV v k.ú Ledce v rámci DSO Šatavsko ve zkušebním provoze ČOV společná ČOV pro obce Přísnotice, Unkovice a Žabčice v k.ú. Žabčice společná ČOV s městem Židlochovice

53


Obec

Kanalizace

Žabčice

oddílná

Žatčany

ve výstavbě – I. etapa zkolaudována oddílná

Židlochovice

Číštění společná ČOV pro obce Přísnotice, Unkovice a Žabčice v k.ú. Žabčice napojení na ČOV Měnín ČOV

5.6.2.4 Likvidace odpadů Nakládání s odpady na území SO ORP Židlochovice se v současnosti kromě příslušných legislativních předpisů řídí především Plánem odpadového hospodářství Jihomoravského kraje a obecně závaznými vyhláškami jednotlivých města a obcí, stanovujícími systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním a biologicky odbouratelným odpadem vznikajícím na území měst a obcí. Využitelnými složkami odpadu jsou zejména PET lahve, sklo, papír, textil, kovy. Ke sběru využitelných složek komunálního odpadu na území SO ORP slouží: •

sběrná místa – tj. stanoviště sběrných nádob na veřejných prostranstvích;

•

sběrná střediska odpadů (SSO);

•

komerčně provozované sběrny druhotných surovin, jen zčásti zahrnuté do systému nakládání s odpady.

V současnosti se provozují na území SO ORP sběrná střediska odpadů •

v Židlochovicích (STAVOSUR s.r.o.)

•

v Těšanech (provozuje ObÚ Těšany),

•

v Hrušovanech (provozuje ObÚ Hrušovany),

•

v Rajhradě (provozuje ASA Brno)

Nebezpečné složky komunálního odpadu se ukládají v SSO nebo se sbírají formou mobilního svozu speciálním vozidlem. Objemný komunální odpad se ukládá ve velkoobjemových kontejnerech v SSO, nebo v jednotlivých obcích obvykle 2x ročně. Zbytkový komunální odpad (tj. odpad po vytřídění využitelných, objemných a nebezpečných složek) je ukládán do určených sběrných nádob na směsný komunální odpad umístěných u jednotlivých nemovitostí a svážen pověřenou organizací na skládku. V území SO ORP Židlochovice jsou dvě skládky komunálního odpadu: •

skládka v Žabčicích ve vytěženém prostoru severně od silnice Pohořelice – Žabčice

•

skládka v Bratčicích v bývalém kamenolomu cca 1,5 km severně od obce.

54


5.7

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Nejsilnějším determinantem vývoje SO ORP Židlochovice je jeho blízkost k městu Brnu, kterou lze vyjádřit jak prostou geografickou vzdáleností (z nejvzdálenější obce – Těšan - do středu Brna cca 27 km po silnici), dobrou časovou dostupností (max. 40 min hromadnou dopravou) a souvisejícím socio-ekonomickým napojením. Sídelní struktura je velmi specifická a signalizuje úzké funkční propojení s městem Brnem bez výraznějšího vlastního centra; i pokud bychom uvažovali o dvojjaderném centrálním prostoru tvořeném Židlochovicemi společně s Hrušovany u Brna, nezískali bychom centrum se silnější pracovní dojížďkou. Z hlediska funkční struktury nelze SO ORP Židlochovice charakterizovat odděleně od kontextu vytvářeného přítomností Brna jako dominantního centra; více než 90 % ekonomicky aktivních vyjíždí za prací mimo území SO ORP a naopak pouze 15 % pracovních míst v SO ORP je obsazeno pracovníky žijícími mimo SO ORP – typickou je tedy závislost na vnějším centru, která ovšem v případě tohoto příměstského prostoru nemůže být vnímána jako apriori negativní. Obce SO ORP vykazují vysoký podíl EA obyvatel vyjíždějící do svého zaměstnání za hranice obce; nejnižší hodnoty vykazují obce Blučina 61,8 %, Židlochovice 66,4 %, Medlov 73,8 %, Hrušovany u Brna 74,6 %. Všechny obce SO ORP, včetně Židlochovic, vykazují záporné saldo pracovní dojížďky. Všechny obce v SO ORP jsou vyjíždkově vysoce polarizované, tj. první největší pracovní proud vytváří dominantní podíl na celkové pracovní vyjížďce – ve všech případech obcí je tento dominantní pracovní proud orientován na Brno. Samotné Židlochovice nejsou přitom zcela jasným pracovním centrem druhé úrovně (cílem pracovních proudů směřujících mimo Brno) – zde konkurují zejména Modřice širokou nabídkou pracovních příležitostí, částečně i Blučina. Charakteristickým je velmi nízký podíl nejmenších obcí na celkovém počtu obyvatel SO ORP - 94,5 % obyvatel žije v obcích ve velikostní kategorii nad 500 obyvatel; 74,5 % pak v kategorii obcí nad 1 000 obyvatel, kterých je 12 (50% všech obcí). Vyšší populační velikost lze chápat jako pozitivní faktor vytvářející určitou úroveň poptávky nutnou k existenci širší nabídky služeb v obcích. Naopak se v SO ORP Židlochovice nevyskytuje obec nad 5 000 obyvatel (největší obcí jsou Židlochovice s 3 473 obyvateli k 31. 12. 2009) a jsou zde pouze dvě města – Židlochovice a Rajhrad. Absence městského centra vyššího řádu na území SO ORP je však vyvažována zmiňovanou blízkostí Brna. SO ORP Židlochovice může těžit z velmi husté a kvalitní dopravní infrastruktury národního až mezinárodního významu. Regionem prochází 1. železniční tranzitní koridor (trať 250); dálnice D2 a rychlostní R52; všechny vedené v severojižním směru; Ze střednědobého hlediska region populačně roste. Zatímco do 90. let minulého století byl region migračně ztrátový a jeho populační stabilitu zajišťovala přirozený přírůstek, v průběhu 90. let se situace mění a přirozený úbytek je kompenzován zvyšující se mírou imigrace. Za období 1971–1989 vykázaly všechny obce (vyjma Židlochovic a Hrušovan u Brna) záporné migrační saldo, zatímco za období 1990–2009 vykázaly všechny obce (vyjma Ledců, Medlova a Nesvačilky) kladné migrační saldo. Nejintenzivnější vlna imigrace přichází až po roce 2000. Obyvatelstvo SO ORP má v národním i krajském srovnání nadprůměrný podíl v produktivním věku, nižší podíl v poproduktivním věku. Z hlediska demografického stáří populace se tak řadí mezi spíše demograficky mladší SO ORP Jihomoravského kraje.

55


Obyvatelstvo SO ORP při srovnání s JMK vykazuje značně nadprůměrný podíl obyvatel s nejvyšším dokončeným vzděláním základním (SO ORP 28,6 %, JMK 23,3 %) a středním bez maturity (SO ORP 46,1 %, JMK 37,0 %), naopak podprůměrný podíl obyvatel se vzděláním vysokoškolským (SO ORP 5,2 %, JMK 10,3 %). Tyto ukazatele však mohou podléhat rychlým změnám souvisejícím s procesem rezidenční suburbanizace. V celém SO ORP je značně intenzivní výstavba rodinných domů; v období 1997–2005 byla nová výstavba rodinných domů zaznamenána ve všech obcích (nejintenzivněji v Blučině, Hrušovanech u Brna, Moutnicích, Nosislavi, Rajhradě, Vojkovicích, Žabčicích a Židlochovicích). Naopak výstavba bytových domů byla za stejné období realizována pouze v Židlochovicích. Pro období let 2006 až 2009 (pouze počet dokončených bytů bez ukazatele typu domu) je charakteristické celkové zvýšení intenzity bytové výstavby – při současném zohlednění absolutních počtů dokončených bytů jsou znatelné nárůsty intenzity nové bytové výstavby především v Židlochovicích, Hrušovanech u Brna, Blučině či Vojkovicích, tedy vesměs v populačně větších obcích. Ve většině obcí SO ORP je vyšší zastoupení staršího bytového fondu (byty v domech postavených před rokem 1919), stejně jako vyšší podíl nové výstavby na bytovém fondu, oproti krajským hodnotám.

56


Blučina 582859 Bratčice 582883 Holasice 583031 Hrušovany u Brna 583081 Ledce 583278 Medlov 583367 Měnín 583383 Moutnice 583448 Nesvačilka 583499 Nosislav 584720 Opatovice 583553 Otmarov 506699 Popovice 583651 Přísnotice 583731 Rajhrad 583758 Rajhradice 583766 Sobotovice 583880 Syrovice 583936 Těšany 583995 Unkovice 584061 Vojkovice 584142 Žabčice 584231 Žatčany 584240 Židlochovice 584282

přírůstek celkem

přírůstek migrací

přirozený přírůstek

vystěhovalí

přistěhovalí

zemřelí

narození

kód obce

název obce

Vybrané demografické údaje 1971 - 1989

597 176 236

433 204 202

709 157 404

897 311 435

164 -28 34

-188 -154 -31

-24 -182 3

804 63 213 476 356 79 357 302

499 61 103 293 250 76 305 238

1 403 128 174 806 433 88 451 381

1 219 206 325 856 558 169 717 551

305 2 110 183 106 3 52 64

184 -78 -151 -50 -125 -81 -266 -170

489 -76 -41 133 -19 -78 -214 -106

52 255 857 390 139 271 370 166 168 440 225 1 020

61 255 598 317 156 270 302 130 86 328 221 758

129 287 1 746 499 178 284 501 227 66 710 335 2 234

138 487 1 861 694 255 473 670 258 278 807 417 1 769

-9 0 259 73 -17 1 68 36 82 112 4 262

-9 -200 -115 -195 -77 -189 -169 -31 -212 -97 -82 465

-18 -200 144 -122 -94 -188 -101 5 -130 15 -78 727

Zdroj: ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR, Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971-2007) http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

57


Blučina 582859 Bratčice 582883 Holasice 583031 Hrušovany u 583081 Brna Ledce 583278 Medlov 583367 Měnín 583383 Moutnice 583448 Nesvačilka 583499 Nosislav 584720 Opatovice 583553 Otmarov 506699 Popovice 583651 Přísnotice 583731 Rajhrad 583758 Rajhradice 583766 Sobotovice 583880 Syrovice 583936 Těšany 583995 Unkovice 584061 Vojkovice 584142 Žabčice 584231 Žatčany 584240 Židlochovice 584282

přírůstek celkem



vystěhovalí

přistěhovalí

zemřelí

narození

kód obce

název obce

Vybrané demografické údaje 1990 – 2009

391 115 164

389 171 188

795 651 419

617 435 285

2 -56 -24

178 216 134

180 160 110

687 52 168 360 227 58 267 172 51 53 153 566 220 92 216 268 140 209 305 162 606

482 64 132 292 230 71 255 250 41 47 206 633 240 121 212 263 141 176 287 171 660

1934 97 266 739 753 104 505 403 128 498 359 1641 618 239 677 480 368 540 749 285 2221

1589 103 316 664 590 127 420 307 58 388 327 1358 477 230 376 417 333 430 611 240 1953

205 -12 36 68 -3 -13 12 -78 10 6 -53 -67 -20 -29 4 5 -1 33 18 -9 -54

345 -6 -50 75 163 -23 85 96 70 110 32 283 141 9 301 63 35 110 138 45 268

550 -18 -14 143 160 -36 97 18 80 116 -21 216 121 -20 305 68 34 143 156 36 214

Zdroj: ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR, Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971-2007), Veřejná databáze 2010 http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

58


Vybrané demografické údaje 1971 – 2009

přírůstek celkem



přírůstek celkem



název obce

1990-2009


1971-1989

582859 582883 583031

164 -28 34

-188 -154 -31

-24 -182 3

2 -56 -24

178 216 134

180 160 110

583081

305

184

489

205

345

550

583278 583367 583383 583448 583499 584720 583553 506699 583651 583731 583758 583766 583880 583936 583995 584061 584142 584231 584240 584282

2 110 183 106 3 52 64

-78 -151 -50 -125 -81 -266 -170

-76 -41 133 -19 -78 -214 -106

-9 0 259 73 -17 1 68 36 82 112 4 262

-9 -200 -115 -195 -77 -189 -169 -31 -212 -97 -82 465

-18 -200 144 -122 -94 -188 -101 5 -130 15 -78 727

-12 36 68 -3 -13 12 -78 10 6 -53 -67 -20 -29 4 5 -1 33 18 -9 -54

-6 -50 75 163 -23 85 96 70 110 32 283 141 9 301 63 35 110 138 45 268

-18 -14 143 160 -36 97 18 80 116 -21 216 121 -20 305 68 34 143 156 36 214

kód obce

Zdroj: ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR, Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971-2007), Veřejná databáze 2010 http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

59


Nová bytová výstavba 1997-2005 název obce

kód obce


582859 582883 583031 583081 583278 583367 583383 583448 583499 584720 583553 506699 583651 583731 583758 583766 583880 583936 583995 584061 584142 584231 584240 584282

byty v RD

v BD

celkem

50 8 12 43 2 11 22 27 1 27 3 5 12 13 35 17 7 9 18 13 32 36 8 28

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 23

60 8 17 66 4 14 24 33 2 33 5 5 12 15 40 17 8 11 45 17 36 66 11 77

podíl RD [%] 83,33 100,00 70,59 65,15 50,00 78,57 91,67 81,82 50,00 81,82 60,00 100,00 100,00 86,67 87,50 100,00 87,50 81,82 40,00 76,47 88,89 54,55 72,73 36,36

podíl BD [%] 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 29,87

Zdroj: ČSÚ, Analýza bytové výstavby v územích České republiky 1997 – 2005

60


Nová bytová výstavba 2006-2009 Blučina Bratčice Holasice Hrušovany u Brna Ledce Medlov Měnín Moutnice Nesvačilka Nosislav Opatovice Otmarov Popovice Přísnotice Rajhrad Rajhradice Sobotovice Syrovice Těšany Unkovice Vojkovice Žabčice Žatčany Židlochovice

582859 582883 583031 583081 583278 583367 583383 583448 583499 584720 583553 506699 583651 583731 583758 583766 583880 583936 583995 584061 584142 584231 584240 584282

2006 32 1 0 12 0 2 0 1 0 5 3 2 0 2 9 1 1 0 1 4 10 15 1 13

2007 8 0 2 9 0 3 1 3 0 4 2 1 1 1 6 5 0 8 3 3 7 3 0 47

2008 2 3 0 6 1 3 5 0 0 5 0 3 3 1 3 2 0 25 2 4 5 1 1 40

2009 11 1 0 92 0 3 9 2 2 8 4 6 4 3 7 2 0 46 3 5 4 8 3 55

Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze 2010

61


Velikostní struktura obcí 2009 název obce Židlochovice Hrušovany Brna Rajhrad Blučina Měnín Žabčice Syrovice Nosislav Rajhradice Těšany Moutnice Vojkovice Opatovice Holasice Přísnotice Žatčany Bratčice Unkovice Medlov Sobotovice Popovice Nesvačilka Otmarov Ledce

kód obce

počet obyvatel k 31. 12. 2009

podíl obyvatel obce [%]

kumulovaný podíl obyvatel [%]

584282

3473

11,73

11,73

583081 583758 582859 583383 584231 583936 584720 583766 583995 583448 584142 583553 583031 583731 584240 582883 584061 583367 583880 583651 583499 506699 583278

3247 3012 2098 1719 1607 1277 1260 1226 1222 1203 1099 974 903 798 797 779 666 648 475 352 319 241 213

10,97 10,17 7,09 5,81 5,43 4,31 4,26 4,14 4,13 4,06 3,71 3,29 3,05 2,70 2,69 2,63 2,25 2,19 1,60 1,19 1,08 0,81 0,72

22,70 32,87 39,96 45,76 51,19 55,50 59,76 63,90 68,03 72,09 75,80 79,09 82,14 84,84 87,53 90,16 92,41 94,60 96,20 97,39 98,47 99,28 100,00

u

Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze 2010

Velikostní struktura obcí 2009 velikostní kategorie

počet obcí

počet obyvatel

podíl obyvatel [%]

0 – 199

0

0

0,0

200 – 499

5

1 600

5,0

500 – 999

7

5 565

19,0

1 000 - 4 999

12

22 443

76,0

5 000 - 19 999

0

0

0,00

Zdroj: ČSÚ, Krajské pracoviště Brno, Abecední seznam obcí k 1. 1. 2010 http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/abecedni_seznam_obci_k_1_1_2010

62


kód obce

bez vzdělání

ZŠ

SŠ

SŠ s maturitou

vyšší

VŠ

nezjištěno.

Vzdělanostní struktura 2001 [%]

582859 582883 583031

0,24 0,00 0,00

30,17 35,69 24,69

47,54 39,50 48,15

16,89 18,89 20,03

1,26 1,15 1,65

2,82 4,01 4,66

1,08 0,76 0,82

583081

0,29

24,09

45,95

21,45

2,07

4,83

1,32

583278 583367 583383 583448 583499 584720 583553 506699 583651 583731 583758 583766 583880 583936 583995 584061 584142 584231 584240 584282

0,00 0,00 0,52 0,00 0,74 0,49 0,25 0,00 0,46 0,00 0,26 0,00 0,25 0,24 0,11 0,78 0,61 0,16 0,64 0,11 0,26 0,34

42,26 33,81 31,06 32,13 34,20 28,94 31,60 31,29 23,61 30,97 20,85 28,82 30,48 29,14 31,61 29,65 23,87 27,54 26,88 23,39 28,62 23,30

42,86 51,82 45,88 42,87 43,87 43,60 46,22 45,58 42,59 45,92 41,09 48,66 48,61 44,72 42,81 47,29 46,16 40,82 46,56 39,87 46,13 37,04

11,31 10,53 15,94 17,53 17,10 19,09 15,37 17,69 22,69 19,18 25,43 16,43 18,14 18,71 18,71 17,44 19,49 22,38 18,72 23,88 20,56 24,63

1,19 1,01 2,10 2,26 1,49 3,05 2,73 2,72 2,31 1,36 2,94 2,07 0,76 2,76 1,59 1,36 3,17 2,79 1,60 3,47 2,38 3,45

1,79 1,82 3,44 3,96 2,60 4,43 2,73 2,72 8,33 2,27 8,91 3,51 1,51 3,84 5,07 2,91 6,33 4,59 4,96 8,64 5,20 10,32

0,60 1,01 1,05 1,24 0,00 0,39 1,12 0,00 0,00 0,30 0,52 0,52 0,25 0,60 0,11 0,58 0,37 1,72 0,64 0,64 0,82 0,91

název obce

Blučina Bratčice Holasice Hrušovany u Brna Ledce Medlov Měnín Moutnice Nesvačilka Nosislav Opatovice Otmarov Popovice Přísnotice Rajhrad Rajhradice Sobotovice Syrovice Těšany Unkovice Vojkovice Žabčice Žatčany Židlochovice SO ORP JMK

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

63


ekonom. aktivní

zemědělství

průmysl

stavebnitví

obchod

pohostinství

doprava

peněžnictví

služby pro podniky

veřejná správa

školství

ostatní služby

582859 582883 583031 583081 583278 583367 583383 583448 583499 584720 583553 506699 583651 583731 583758 583766 583880 583936 583995 584061 584142 584231 584240 584282

49,65 45,41 52,83 54,94 38,69 46,81 50,24 45,45 46,85 48,83 48,53 46,86 54,25 47,92 50,35 49,23 46,38 50,36 49,73 45,67 52,93 48,15 47,42 51,05 49,87 50,40

9,84 6,62 4,02 2,52 1,30 9,90 4,78 9,49 10,90 8,57 5,64 9,76 4,48 13,68 2,93 5,87 8,04 5,52 14,95 12,76 6,30 10,38 12,26 5,27 6,85 4,97

32,03 39,02 30,80 30,40 44,16 29,69 23,80 22,42 39,10 29,16 26,03 20,73 29,10 32,63 30,23 27,46 29,91 33,54 23,31 25,52 28,44 27,60 26,18 27,28 28,83 27,60

13,25 13,94 11,38 12,65 15,58 16,38 14,23 15,96 14,10 15,82 16,05 15,85 13,43 11,05 8,71 15,37 7,14 11,66 15,84 17,24 10,69 11,81 15,60 10,28 12,76 10,11

12,35 8,71 12,50 11,58 15,58 7,85 12,56 12,12 10,26 12,85 13,67 13,41 15,67 10,79 11,35 15,54 15,18 11,25 11,21 8,28 16,79 14,22 11,70 12,94 12,38 10,95

2,11 1,39 2,90 3,02 1,30 2,39 2,39 1,01 6,41 3,79 1,74 3,66 4,48 1,84 3,66 3,28 4,91 2,04 5,87 2,76 3,05 2,84 3,62 3,87 3,09 3,61

6,12 7,32 9,60 6,80 3,90 6,14 6,94 6,87 3,85 6,10 6,94 10,98 4,48 9,21 7,32 6,22 9,82 5,93 6,76 14,48 7,82 5,69 7,52 7,30 7,11 6,30

0,90 1,74 0,89 1,38 0,00 0,68 1,08 1,41 0,00 2,31 0,87 1,22 1,49 1,84 2,05 2,25 1,79 2,45 1,96 2,07 1,53 2,28 0,00 2,09 1,61 1,77

3,61 2,79 5,58 4,78 3,90 1,71 3,71 3,43 1,28 5,11 1,74 7,32 2,24 2,37 5,78 3,80 2,68 3,89 3,56 1,03 2,48 5,69 4,18 5,20 4,14 5,90

4,52 1,74 3,13 3,96 3,90 2,73 3,83 4,65 1,92 3,13 1,52 2,44 6,72 3,95 6,22 3,97 1,34 5,93 4,27 3,10 4,01 5,97 3,34 6,35 4,41 6,04

7,23 6,97 8,71 8,68 3,90 8,53 8,97 7,27 6,41 7,08 6,72 7,32 10,45 6,05 10,69 9,15 3,57 9,61 7,30 7,24 10,69 7,25 9,47 11,99 8,74 11,87

3,92 6,62 2,23 2,64 1,30 2,39 3,59 3,03 3,21 3,46 4,77 6,10 3,73 3,68 4,98 3,97 4,46 5,73 3,74 2,41 5,34 4,41 3,62 4,44 3,95 4,76

název obce

Blučina Bratčice Holasice Hrušovany u Brna Ledce Medlov Měnín Moutnice Nesvačilka Nosislav Opatovice Otmarov Popovice Přísnotice Rajhrad Rajhradice Sobotovice Syrovice Těšany Unkovice Vojkovice Žabčice Žatčany Židlochovice SO ORP JMK


nezjištěno

kód obce

Odvětvová příslušnost ekonomicky aktivního obyvatelstva 2001 [%]

4,12 3,14 8,26 11,58 5,19 11,60 14,11 12,32 2,56 2,64 14,32 1,22 3,73 2,89 6,08 3,11 11,16 2,45 1,25 3,10 2,86 1,85 2,51 2,98 6,13 6,11


Vybrané charakteristiky bytového fondu 2001 kód obce

název obce Blučina Bratčice Holasice Hrušovany u Brna Ledce Medlov Měnín Moutnice Nesvačilka Otmarov Opatovice Nosislav Popovice Přísnotice Rajhrad Rajhradice Sobotovice Syrovice Těšany Unkovice Vojkovice Žabčice Žatčany Židlochovice JMK

582859 582883 583031 583081 583278 583367 583383 583448 583499 506699 583553 584720 583651 583731 583758 583766 583880 583936 583995 584061 584142 584231 584240 584282


trvale obydlené byty celkem

v RD

v BD

617 217 305 995 69 182 467 335 104 62 300 397 88 278 928 382 168 292 366 200 298 451 248 1150 404 876

612 211 297 508 69 177 391 334 95 62 292 389 88 277 605 373 164 292 345 198 287 434 241 574 203 648

2 4 8 482 0 4 76 0 8 0 8 7 0 0 315 4 4 0 19 0 10 15 5 566 198 252

byty do 1919 [%] 15,24 7,83 7,87 7,34 10,14 21,98 15,63 14,63 19,23 17,74 16,00 16,62 17,05 19,06 11,42 9,42 14,29 11,30 10,38 12,50 11,74 5,76 19,35 10,70 9,66

byty byty byty byty1946 byty1971 nezj. [%] 192019811991-1970 [%] -1980 [%] 1945 [%] 1990 [%] 2001 [%] 12,16 15,67 14,75 11,66 14,49 14,84 10,71 9,55 11,54 12,90 17,67 7,56 18,18 18,71 14,01 19,63 19,05 19,18 7,92 12,50 15,10 23,06 17,34 12,09 16,45

24,80 28,57 27,87 9,15 33,33 14,29 20,13 28,66 18,27 35,48 22,33 24,43 15,91 20,14 20,91 22,25 23,21 30,82 34,15 32,50 18,12 25,28 26,21 20,70 25,02

18,96 19,82 17,05 39,90 11,59 19,23 15,42 18,51 28,85 22,58 20,67 23,93 17,05 19,06 36,85 25,65 17,86 14,38 21,58 19,00 29,53 19,07 15,32 43,22 23,05

17,02 13,36 20,00 16,28 13,04 14,84 23,98 17,91 14,42 3,23 13,00 14,36 12,50 11,15 9,16 10,73 12,50 15,41 17,76 12,00 15,10 15,74 10,48 5,74 16,37

10,86 14,75 11,48 15,18 17,39 12,64 13,49 10,15 7,69 8,06 9,33 12,59 19,32 11,51 7,00 11,78 11,90 8,22 8,20 11,00 10,40 10,42 11,29 7,22 8,47

0,97 0,00 0,98 0,50 0,00 2,20 0,64 0,60 0,00 0,00 1,00 0,50 0,00 0,36 0,65 0,52 1,19 0,68 0,00 0,50 0,00 0,67 0,00 0,35 0,98


Vybrané ukazatele dojížďky za prací 2001 název obce Blučina Bratčice Holasice Hrušovany u Brna Ledce Medlov Měnín Moutnice Nesvačilka Otmarov Opatovice Nosislav Popovice Přísnotice Rajhrad Rajhradice Sobotovice Syrovice Těšany Unkovice Vojkovice Žabčice Žatčany Židlochovice

kód obce

počet obyvatel

ekonomicky aktivní zaměstnaní

582859 582883 583031 583081 583278 583367 583383 583448 583499 506699 583553 584720 583651 583731 583758 583766 583880 583936 583995 584061 584142 584231 584240 584282

2 006 632 848 2 892 199 626 1 664 1 089 333 175 950 1 243 247 793 2 713 1 176 483 971 1 130 635 990 1 460 757 3 087

914 271 427 1 483 67 274 750 472 145 81 429 559 126 356 1 312 545 204 450 531 272 485 665 332 1 435

Zdroj: SLDB 2001, Dojíždka za prací a do škol

vyjížďka za prací 502 216 339 932 57 156 539 322 116 67 311 422 104 283 850 437 144 340 394 239 362 502 206 844

dojížďka za prací 312 57 97 582 13 151 83 83 7 27 23 59 17 44 597 122 55 169 66 11 150 132 74 761

saldo dojížďky -190 -159 -242 -350 -44 -5 -456 -239 -109 -40 -288 -363 -87 -239 -253 -315 -89 -171 -328 -228 -212 -370 -132 -83

obsazená pracovní místa 724 112 185 1 133 23 269 294 233 36 41 141 196 39 117 1 059 230 115 279 203 44 273 295 200 1 352


Hlavní cíle proudů dojížďky za prací 2001 obec

kód obce

1. proud vyjížďky


582859 582883 583031 583081 583278 583367 583383 583448 583499 584720 583553 506699 583651 583731 583758 583766 583880 583936 583995 584061 584142 584231 584240 584282

291 133 209 606 34 94 352 234 74 213 183 38 74 150 633 308 95 240 293 98 215 304 136 472

cíl 1 Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno

Zdroj: SLDB 2001, Dojíždka za prací a do škol

2. proud vyjížďky 59 18 46 69 9 9 36 10 9 54 28 6 11 31 50 45 9 23 31 36 48 34 10 62

cíl 2 Židlochovice Syrovice Rajhrad Židlochovice Hrušovany Němčičky Blučina Těšany Žatčany Židlochovice Blučina Modřice Modřice Žabčice Modřice Rajhrad Modřice Modřice Moutnice Žabčice Židlochovice Židlochovice Újezd u Brna Hrušovany


cíl 3


25 9 24 40 4 8 27 9 8 36 17 5 8 26 19 17 6 14 9 27 19 32 7 55

Modřice Hrušovany Modřice Modřice Modřice Hrušovany Modřice Telnice Moutnice Velké Němčice Rajhrad Rajhradice Rajhrad Židlochovice Židlochovice Modřice Rajhrad Rajhrad Telnice Židlochovice Hrušovany Hrušovany Blučina Blučina

18 8 15 34 2 8 17 5 8 19 17 4 4 17 14 9 6 9 6 26 15 30 6 43

cíl 4 Hrušovany Modřice Židlochovice Rajhrad Rajhrad Židlochovice Židlochovice Jiříkovice Těšany Hustopeče Rajhradice Rajhrad Praha Hrušovany Holasice Rebešovice Židlochovice Židlochovice Modřice Hrušovany Rajhrad Modřice Modřice Modřice


Ukazatele pracovní autonomie 2001

SO ORP Židlochovice

vyjížďka v rámci SO ORP

vyjížďka celkem

dojížďka celkem

ekonomicky aktivní zaměstnaní

obsazená pracovní místa

vnější otevřenost

vnitřní otevřenost

1 753

8 684

3 692

7 593

12 585

0,912814434

0,154072308

vnější otevřenost = podíl vyjíždějících za hranice SO ORP na celkovém počtu ekonomicky aktivního zaměstnaného obyvatelstva trvale bydlícího v SO ORP vnitřní otevřenost = podíl dojíždějících do SO ORP z obcí mimo SO ORP na celkovém počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Zdroj: SLDB 2001, Dojíždka za prací a do škol

Vývoj míry nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti v SO ORP Židlochovice [%]

míra nezaměstnanosti v okrese Brno-venkov [%]

říjen 2008

3,8

4,1

květen 2008

3,1

3,9

leden 2008

4,1

4,7

říjen 2007

4,0

4,6

květen 2007

4,5

4,9

leden 2007

5,8

6,0

květen 2010

7,4

8,2

Zdroj: MPSV ČR, Integrovaný portál, Statistiky nezaměstnanosti, 2010


5.8

BYDLENÍ

Bydlení tvoří rozhodující funkční složku obcí. Rozvoj obcí se realizoval především bytovou výstavbou, spojenou se zvětšováním zastavěného území obcí

5.8.1

BILANCE PLOCH A BYTŮ VÝVOJ 2001-2009

Obec

Blučina Bratčice

Plochy Plochy reziden reziden Území ční stav ční stav ha 2007[ha 2009[ha 3) 3) ] ] 1 668 80 67,58

Počet TOB 2001 1)

Počet TOB 2007 2)

617

690 222

616

38

33,07

217

Holasice

353

39,8

27,55

305

Hrušovany u Brna Ledce

909

82,8

79,55

995

364

12,3

8,75

69

Medlov

1 019

35,9

31,79

Měnín

2 116

58,4

Moutnice

709

Nesvačilka

Tempo rozvoje bydlení 2007/ 2) 2001 703 112%

Počet TOB 2009

Tempo rozvoje bydlení 2009/ 2001 114%

102%

index 2009/ 2007

226

102%

104%

102%

319

319

105%

105%

100%

1 068

1166

107%

117%

109%

69

70

100%

101%

101%

182

191

197

105%

108%

103%

52,34

467

475

489

102%

105%

103%

71,9

51,81

335

353

355

105%

106%

101%

270

23,7

16,91

104

104

106

100%

102%

102%

1 706

60,5

52,17

397

419

432

106%

109%

103%

Opatovice

615

46,3

38,99

300

309

313

103%

104%

101%

Otmarov

125

21,2

14,34

62

70

79

113%

127%

113%

Popovice

262

16,8

13,74

88

96

103

109%

117%

107%

Přísnotice

770

50,6

33,55

278

289

293

104%

105%

101%

Rajhrad

948

137,7

96,74

928

975

985

105%

106%

101%

Rajhradice

545

63,9

54,65

382

401

405

105%

106%

101%

Sobotovice

534

34,6

27,26

168

173

173

103%

103%

100%

Nosislav

Syrovice

826

64,3

50,9

292

310

381

106%

130%

123%

1 622

69,1

49,21

366

406

411

111%

112%

101%

Unkovice

372

23,6

23,75

200

219

228

110%

114%

104%

Vojkovice

697

52

46,9

298

335

344

112%

115%

103%

Žabčice

817

67,1

67,02

451

518

527

115%

117%

102%

Žatčany

968

41,9

35,99

248

252

256

102%

103%

102%

Židlochovice

593

143,7

117,35

1 150

1 247

1342

108%

117%

108%

1336,1 1091,91

8899

9510

9903

107%

111%

104%

Těšany

ORP celkem

19424

POZN.: 1) 2) 3)

ČSÚ - počet trvale obydlených bytů (TOB) SLDB 2001 ČSÚ - počet dokončených bytů 2001-2007 (= nové TOB)+ TOB ze SLDB 2001 rezidenční plochy zahrnují plochy bydlení, obč. vybavenosti vč. sportu sídelní zeleně a komerční vybavenosti v plochách smíšených

69


5.8.2

TEMPO ROZVOJE BYDLENÍ

Z přehledu je zřejmé, že tempo rozvoje bydlení - v průměru 111 %, oproti stavu trvale obydlených bytů v r. 2001 je přiměřené a na rozdíl od území, které se přímo přimyká k hranicím jádra aglomerace, kde se projevuje suburbanizace významným způsobem (tempo rozvoje v rozmezí 109 -130 %) se jedná o postupné naplňování územních plánů. Přesto jsou v SO ORP výjimky, kde tempo přesahuje 115 % - Hrušovany u Brna, Otmarov, Popovice, Syrovice, Vojkovice a Žabčice. Předpoklady pro takový vývoj jsou u každé z obcí zjevně jiné a není možno nalézt charakteristiky, které by sjednocovaly podmínky Tempo rozvoje bydlení v období 2001-2009

Kromě kvantitativního rozvoje lze identifikovat trend zvyšování kvality bydlení, který lze dokladovat na ukazateli počtu obyvatel/1 byt. viz tab 5.8.3 VÝVOJ POČTU OBYVATEL NA BYT. Z porovnání vývoje 2001-2007 vyplývá snižování počtu obyvatel na 1 byt, což by svědčilo o zvyšování standardu bydlení. Poněkud překvapující je vývoj 2007-2009, kde v některých obcích dochází k opačnému trendu. Je zřejmé že vyvodit závěry z vývoje standardu bydlení je možné až z porovnání výsledků delší časové osy, a následně zkoumal příčiny anomálií.

70


5.8.3 VÝVOJ POČTU OBYVATEL NA BYT

Obec

Počet obyvatel 2001

Blučina 2 006 Bratčice 630 Holasice 837 Hrušovany u Brna 2 887 Ledce 199 Medlov 627 Měnín 1 669 Moutnice 1 090 Nesvačilka 331 Nosislav 1 238 Opatovice 949 Otmarov 175 Popovice 242 Přísnotice 793 Rajhrad 2 718 Rajhradice 1173 Sobotovice 484 Syrovice 964 Těšany 1 132 Unkovice 634 Vojkovice 995 Žabčice 1 454 Žatčany 757 Židlochovice 3 090 ORP celkem 27 074 Zdroj: výpočet z údajú ČSÚ 2010

Obyvatel/byt 2001 3,3 2,9 2,7 2,9 2,9 3,4 3,6 3,3 3,2 3,1 3,2 2,8 2,8 2,9 2,9 3,1 2,9 3,3 3,1 3,2 3,3 3,2 3,1 2,7 3,0

Počet obyvatel 2009 2 098 779 903 3 247 213 648 1 719 1 203 319 1 260 974 241 352 798 3 012 1 226 475 1 277 1 222 666 1 099 1 607 797 3 473 29 608

Obyvatel/byt 2009 3,0 3,4 2,8 2,8 3,0 3,3 3,5 3,4 3,0 2,9 3,1 3,1 3,4 2,7 3,1 3,0 2,7 3,4 3,0 2,9 3,2 3,0 3,1 2,6 3,0

5.8.4 BILANCE PLOCH A BYTŮ PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ 2009 – 2015 Přestože ÚAP se zabývají především hodnocením současného stavu, nelze opomenout skutečnost, že většina územních plánů má zakotven další rozvoj, a to především funkce bydlení. Propočet bytů pro návrhové období (včetně rezerv) je hypotetický - používá pro výpočet srovnatelné parametry pro SO ORP, není tedy součtem jednotlivých počtů bytů v každé z lokalit. Přesto naznačuje očekávaný trend a z toho plynoucí odhad rizik vyplývajících z dalšího významného rozvoje bydlení. Zejména se bude jednat o zvýšení vyjížďky za prací, do škol či za vybaveností, pokud tempo rozvoje bydlení nebude doprovázeno doplněním veřejné vybavenosti, především v oblastech školství, zdravotnictví a sociální péče. Podle územních plánů byly identifikovány plochy rezidenčních funkcí navrhované pro zastavění, a to včetně rezerv (tj. dlouhodobého výhledu). Ve většině případů se jedná především o plochy určené pro bydlení. Z toho také vychází hypotéza, která uvažuje s plochou rezidenčního území na jeden byt v rozsahu 600 m2 u obcí nad 1 000 obyvatel (městské prostředí) a 800 m2 v obcích do 1 000 obyvatel (venkovské prostředí).

71


Pro výpočet je důležitý ukazatel „počet obyvatel/1 byt“, který je jedním z ukazatelů kvality bydlení, a který je odvozen ze statistických údajů r. 2009 (jeho hodnota se pohybuje mezi 2,6-3,4). Pro výhled se uvažuje všeobecné zlepšení kvality bydlení, tzn. dosažení hodnoty 2,7. V obcích, ve kterých už bylo tohoto ukazatele dosaženo v r. 2009, je uvažována hodnota snížená.

706 1 038 102 309 166 418 240 1 406 37 107 47 244 304 793 82 383 47 141 186 610 119 432 86 122 52 155 216 509 527 1 252 190 595 57 226 333 660 298 709 94 322 157 462 308 782 234 490 187 1 529 4 773 13 693

1,48 1 409 1,37 328 1,31 485 1,21 1 406 1,53 107 1,24 244 1,62 793 1,08 437 1,33 153 1,41 618 1,38 432 1,55 165 1,51 155 1,74 509 1,27 1 512 1,47 595 1,31 230 1,73 714 1,72 709 1,41 322 1,34 501 1,48 835 1,92 490 1,14 1 529 1,38 14 676

počet obyvatel v návrhu ÚP+rezervě2)

počet obyvatel (2009)

index perspektivy /2009

počet bytů k perspektivnímu období celkem

index návrhu /2009

335 83 99 240 37 47 304 28 35 178 119 43 52 216 267 190 53 279 298 94 118 255 234 187 3 790

počet bytů k návrhovému období celkem

949 1 376 834 660 1 250 1 614 1 009 1 407 1 459 1 202 1 187 1 815 1 271 1 111 982 1 318 1 540 1 300 1 191 1 042 1 329 1 139 1 326 683 1 046

počet bytů v rezidenčních plochách návrhových +rezervách1)

poč. bytů v rezidenčních plochách návrhových1)

Blučina Bratčice Holasice Hrušovany Ledce Medlov Měnín Moutnice Nesvačilka Nosislav Opatovice Otmarov Popovice Přísnotice Rajhrad Rajhradice Sobotovice Syrovice Těšany Unkovice Vojkovice Žabčice Žatčany Židlochovice SU ORP

m2 rezidenčních ploch/byt (2009)

Předpoklady rozvoje počtu bytů v navrhovaných rezidenčních plochách a plochách územních rezerv

2,00 2 098 4 004 1,45 779 1 054 1,52 903 1 341 1,21 3 247 3 866 1,53 213 313 1,24 648 775 1,62 1 719 2 539 1,23 1 203 1 424 1,45 319 446 1,43 1 260 1 762 1,38 974 1 295 2,09 241 474 1,51 352 493 1,74 798 1 342 1,53 3 012 4 434 1,47 1 226 1 738 1,33 475 621 1,87 1 277 2 176 1,72 1 222 2 026 1,41 666 920 1,46 1 099 1 522 1,58 1 607 2 439 1,92 797 1 429 1,14 3 473 3 920 1,48 29 608 42 351

poznámky.: 1 předpoklad výpočtu -v rezidenčních plochách navrhovaných a rezervách budou zahrnuty jen plochy bydlení; (podíl obč. vybavenosti a komerční vybavenosti bude minimální); dále se předpokládá, že 2 v obcích do 1 000 ob. bude mít rámcový ukazatel m rezid.pl/byt hodnotu 800 - v obcích nad 1 000 ob. hodnotu 600 2

hypotetický počet obyvatel ve výhledovém období (plochy navr. ÚP+rezervy) je vypočten z počtu bytů a ukazatele počet obyv./byt

72


Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že tempo očekávaného budoucího rozvoje je vyšší než v období 2001 – 2009.

Porovnání očekávaného rozvoje bydlení v území SO ORP 2001- výhled

5.9 CESTOVNÍ RUCH A REKREACE Pro turistický ruch založený na pobytové rekreaci jsou v SO ORP jen omezené podmínky, vázané pouze na letní sezónu Pokud se budou podmínky porovnávat s požadavky návštěvníků, lze zaujmout pouze jejich malou část. Z profilu návštěvníka v JMK v letní sezóně 2009 vyplývá, že požadavky směřují především k takovým atraktivitám, které v současnosti nejsou v území k dispozici. V celém území dosud chybí předpoklady pro rekreaci u vody, která je podmínkou pro pobytovou rekreaci. Poznávací turistika závisí na atraktivitě památek (nejlépe UNESCO, resp. národní kulturní památky). Nejnavštěvovanější památkou v území je benediktinské opatství s chrámem svatého Petra a Pavla od J.B. Santiniho a od roku 2005 otevřeným Památníkem národního písemnictví na Moravě. Do území zasahuje (pouze okrajově) krajinná památková zóna Slavkovské bojiště v obci Žatčany. Území má značné předpoklady pro rozvoj specifických druhů turistiky. Je příznivé pro nenáročnou cykloturistiku, je zde vybudována síť cyklotras včetně „vinařských“ cyklotras, jsou tu zachovalé viničné tratě a vinařské sklípky, rozvíjí se chov koní spojený s možností hippoturistiky (Těšany –Šinkvický dvůr, Žabčice, Unkovice, Sobotovice). Pro každodenní rekreaci obyvatel v území jsou ve většině obcí vybudována rekreační sportoviště, drobné vodní nádrže a vodní toky umožňují sportovní rybolov. Koupaliště jsou vybudována pouze v Blučině a Vojkovicích.

73


5.9.1 KULTURNÍ HODNOTY ÚZEMÍ Kulturní hodnoty jsou reprezentovány především soubory a objekty nemovitých kulturních památek, které tvoří jeden z nezbytných předpokladů pro identifikaci obyvatel s místem, resp. obcí Počet kulturních památek ani jejich struktura však většinou nepřesahuje regionální význam. Nejvýznamnější památkou v území je benediktinský klášter s kostelem sv. Petra a Pavla od J. B. Santiniho, který spolu s poutním kostelem Panny Marie v Křtinách a poutním kostelem Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou patří k nejvýznamnějším Santiniho stavbám na Moravě, turisticky vyhledávanou je barokní kovárna v Těšanech s expozicí kovářství a kolářství 19. století. Další kulturní hodnoty urbanistické a architektonické, by měly být chápány z hlediska jednotlivých míst jako uchovávání, resp. rozvíjení genia loci. Jedná se především o: •

jádrová území sídel

•

charakteristické objekty lokálního významu

Seznam kulturních památek

Katastrální území Blučina Blučina Blučina Blučina Blučina Bratčice Bratčice Bratčice Holasice Holasice Hrušovany u Brna Hrušovany u Brna Medlov Medlov Medlov Medlov Medlov Medlov Měnín Měnín Moutnice Nosislav Nosislav Nosislav Nosislav

V seznamu nemovitých kult. památek uvedena pod č. 25051 39074 13947 19326 42146 10497 13503 29661 41900 36224 23517 17683 46483 16558 25483 45772 není v seznamu není v seznamu není v seznamu 17219 15588 není v seznamu 45580 33747 37939

Název památky morový sloup náhrobek Marie Nebowizké boží muka kostel Nanebevzetí P. Marie radnice s přístavkem socha sv. Floriána socha sv. Jana Nepomuckého farní kostel Nejsv. Trojice sousouší ležících lvů kaple sv. Václava smírčí kříž rodinný dům čp. 214 sloup Nejsv. Trojice socha sv. Jana Nepomuckého kříž z r. 1795 farní kostel sv. Bartoloměje kříž z r. 1784 Kříž smírčí kámen farní kostel sv. Markéty kostel sv. Jiljí socha sv. Jana Nepomuckého farní kostel sv. Jakuba tvrz - dům č. 72 kaplička sv. Jana Nepomuckého 74


Katastrální území Nosislav Nosislav Opatovice u Rajhradu Opatovice u Rajhradu Opatovice u Rajhradu Popovice u Rajhradu Přísnotice Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhradice Rajhradice Sobotovice Sobotovice Syrovice Syrovice Syrovice Syrovice Těšany Těšany Těšany Těšany Těšany Těšany Těšany Těšany Unkovice Vojkovice u

V seznamu nemovitých kult. památek uvedena pod č. 12212 není v seznamu 16953 50119 33293 31195 47841 není v seznamu není v seznamu 44772 18514 29165 44774 není v seznamu není v seznamu není v seznamu 68311 není v seznamu 44773 24767/7- 918 22762 není v seznamu 42199 není v seznamu 34162 17598 45601 17017 17893 není v seznamu 37010 45401 10561 27071 37440 16952 17567 32050 28260 není v seznamu 49069 22823

Název památky kostel Českobratrské církve evangelické opevnění památný kámen hlavní hřbitovní kříž památný kámen Kříž smírční kříž socha sv. Pavla socha sv. Petra busta J. Dobrovského Kříž socha sv. Floriána kašna socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Benedikta socha sv. Karla Boromejského boží muka kříž socha sv. Jana Nepomuckého benediktýnský klášter s kostelem sv. Petra a Pavla most přes řeku Svratku Fara farní kostel Nalezení sv. Kříže kaplička kříž z. 1795 sýpka boží muka kříž z r. 1782 kříž socha sv. Jana Nepomuckého boží muka farní kostel sv. Augustina pomník T. G. Masaryka kříž z r. 1805 socha sv. Gottharda socha sv. Dominika zámek kostel sv. Banabáše stará kovárna kaple Panny Marie kostel Nanebevzetí Panny Marie boží muka 75


Katastrální území Židlochovic Vojkovice u Židlochovic Vojkovice u Židlochovic Vojkovice u Židlochovic Vojkovice u Židlochovic Vojkovice u Židlochovic Žabčice Žabčice Žatčany Žatčany Žatčany Žatčany Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice

V seznamu nemovitých kult. památek uvedena pod č.

Název památky

37614

socha sv. Floriána

41854

socha sv. Jana Nepomuckého

není v seznamu kříž není v seznamu areál hřbitova s karnerem 26141 47842 47843 není v seznamu není v seznamu 46530 není v seznamu 12196 není v seznamu 45302 není v seznamu 48713 48712 14822 48715 36796 není v seznamu není v seznamu není v seznamu není v seznamu není v seznamu není v seznamu není v seznamu není v seznamu není v seznamu není v seznamu není v seznamu 48711 48714 19809 22324 46617 37591 není v seznamu

filiální kostel sv. Vavřince sýpka boží muka kříž z r. 1766 hřbitov farní kostel Nejsv. Trojice kaple sv. Maří Magdaleny zvonice sousoší Nejsv. Trojice zámek kaple sv. Kříže dům hotel "Národní dům" Radnice budova polikliniky Fara sousoší Josefa a Marie socha sv. Augustina socha sv. Floriána socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Leonarda socha sv. Urbana socha sv. Anny socha sv. Joachima socha sv. Josefa socha P. Marie dům lékárna dům dům podzemní krypta farní kostel Povýšení sv. Kříže vila brána s obvodní zdí 76


Katastrální území Židlochovice počet NKP - objektů počet NKP - drobných (kříže atp.) Zdroj: MěÚ Židlochovice

V seznamu nemovitých Název památky kult. památek uvedena pod č. 102855 cukrovar: věž, komín 47 59

Struktura zájmu návštěvníků JMK Atraktivity poznávací turistika pěší turistika koupání, pobyty u vody cykloturistika společenský život, zábava návštěvy kulturních akcí venkovská turistika

Zájem 26,5 % 13,3 % 16,4 % 14,5 % 9,9 % 7,8 % 2,5 %

Zdroj: ANALÝZA VÝVOJE NÁVŠTĚVNOSTI JIŽNÍ MORAVY v letech 2001 až 2009,MU Brno, 2009

V rámci SO ORP lze tedy uspokojit zejména návštěvníky se zájmem o cykloturistiku (významná mezinárodní cyklotrasa a sít vinařských cyklotras), případně venkovskou turistiku. Rozsáhlejší lokality individuální rekreace (chatové) v území nejsou. Výjimku tvoří levobřežní část údolí Šatavy v prostoru Vojkovic, Sobotovic a Ledců - lokality Šejba a Šimlochy. Každodenní rekreace obyvatel bude zajištěna zejména v zařízeních občanské vybavenosti sport.

5.10

OBČANSKÁ VYBAVENOST

Struktura občanské vybavenosti je udávána za jednotlivé obce proto, aby bylo dokladováno rozložení veřejné vybavenosti v území SO ORP.

77

.

Sociální péče Domy s pečovatelskou službou Úřad práce počet úřadoven Sport Koupaliště a bazény vč. krytých Hřiště a ostatní zařízení (s provozovatelem nebo správcem) Tělocvičny (vč školních)

1

1

1

1

1

1

1 1

1 1

1

1

1 1

1 1

1 1

2

1

1

1

1

1

1 1

1 1

1 1

1

1

1

2

1

1

1

1

1

1

2

1

1

1 1

2

1

1

1

1

1

1 1

1

1 1

1

19 15

1

4

1

1

1

1 1 1

1

1

1

1 1

1

1

1

1

1 1

1

1 1

2 1

2

1

2

1

1

1 1

1 1

5 1

1

1 1

2

2

1

2

1

1

2

2

1

1

1

2

3

1

1

1

2

2

1

20 2 10

1

1

1

21 2 18 2 22

2 1 1 1

1

1

SO ORP

1

Židlochovice

1

1

Žatčany

1

1

3

1

Žabčice

1

1

1

1

Těšany

1

1

1

Syrovice

1

1

1

1 1 1

Sobotovice

1

1

1

1 1 1 1 3

Rajhradice

1

1

Rajhrad

1

1

Přísnotice

1

1

Popovice

1

1 1 1

1

Otmarov

1

Opatovice

1

Nosislav

1

Nesvačilka

3

Moutnice

1

Měnín

1

Ledce

Hrušovany

1

Unkovice Vojkovice

Školství Mateřská škola Základní škola - nižší stupeň (1.-5.ročník) Základní škola - vyšší stupeň (1.-9. ročník) Střední odborné učiliště Gymnázium Střední odborná škola (vč zdravotnické) Základní umělecká škola

1

Medlov

Specifická a jiná vybavenost Hřbitov Smuteční síň Česká pošta

Holasice

Kultura veřejná knihovna Muzeum (vč. poboček a památníků) Kulturní zařízení ostatní Středisko pro volný čas dětí a mládeže Sakrální stavba

Bratčice

obce / funkční typy vybavenosti

Blučina

Struktura veřejné vybavenosti

2

1

1

3

2

2

1

1

1

2

3

40

1

1

1

1

1

1

1

2

2

2

22

Židlochovice

SO ORP

Žatčany

Žabčice

Unkovice Vojkovice

Těšany

Syrovice

Sobotovice

Rajhradice

Rajhrad

Přísnotice

Popovice

Otmarov

1

Stadiony otevřené Zdravotnictví Sdružená ambulantní zařízení (včetně detašovaných) Ordinace praktického lékaře pro dospělé (včetně detašovaných) ordinace praktického lékaře pro děti a dorost (včetně detašovaných) Ordinace specialisty (včetně detašovaných) Ostatní zařízení (včetně detašovaných) Zařízení lékárenské péče (včetně detašovaných)

Opatovice

Nosislav

Nesvačilka

Moutnice

Měnín

Medlov

Ledce

Hrušovany

Holasice

Bratčice

obce / funkční typy vybavenosti

Blučina

.

1

2

1 1

1

1

1

1

1

1

2

1

1

1

1

1

2

1

4

2

1

1

1

3

13

1

2

10

1 1

1

1

1

1

19 27 7

8

2

7

Přehled občanské vybavenosti je převzat ze statistických šetření (vybrané statistické údaje za obec MOS ZV01) Data za obce jsou aktualizována průběžně 2-3 krát do roka s tím, že nejnovější údaje jsou z předchozího roku. Některé kapitoly ovšem tak aktuální nejsou, což je způsobeno obtížností zpracování externích dat do věruhodné podoby na územní úroveň obce a nižší. Tyká se to především kulturních a sportovních zařízení, sociální oblasti a zejména kapitoly školství. data jsou vztažena k následujícím časovým úsekům • kultura – 31.12.2006 • školství – statistika data aktualizace neuvádí • sociální péče -31.12.2008 • zdravotnictví 31.12.2009 • Oproti výsledkům udávaným za r.2007 došlo k zanedbatelným pohybům ve funkčním typu zdravotnictví, resp soc.péče; to v žádném případě neovlivní RURÚ) Rozložení občanské vybavenosti zůstává prakticky beze změny. Doplněny byly v oblasti sociální péče: • Blučina – dům s chráněnými byty,

.

.

.

.

.


5.11

HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

5.11.1

HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST

Celkový přehled hospodářských subjektů Hospodářská činnost podle převažující činnosti

Počet podnikatelských subjektů celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

Počet subjektů. 5 821 245 957 1 048 286 1 608 853 43 142 639

podle právní formy 29 19 509 25 0 4 409 1 191 117 521

Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Peněžní organizace - počet subjektů Podnikatelé - fyzické osoby Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zeměd. podnikatelé - fyzické osoby Ostatní právní formy Zdroj: ČSÚ Zaměstnavatelé v obcích - akt.údaj 2009 Obec/kategorie( dle počtu zam.)

100- 200

Blučina

20-100

1-20

4

9

Ledce

1

Medlov

3

2

Židlochovice

2

6

20

Hrušovany u Brna

2

3

5

4

4

Vojkovice Unkovice Žabčice

2 4

Přísnotice Nosislav

4 2

3

2

85


Obec/kategorie( dle počtu zam.)

100- 200

Sobotovice

20-100

1-20

1

4

Bratčice

5

Žatčany

3

Těšany

3

5

Měnín

4

Nesvačilka

1

Moutnice

2

4

4

7

Rajhradice

3

6

Otmarov

1

1

Holasice

1

3

Rajhrad

2

Opatovice Syrovice

3 1

Popovice

3 3

Pozn. Údaje jsou k 31.12.2009 a pouze od těch, kteří splnili ohlašovací povinost

Zdroj: Městský úřad Židlochovice l

86


5.11.2

PLOCHY VÝROBY A VÝROBNÍCH SLUŽEB

Bilance vývoje podnikatelských ploch obec

stav [ha]

návrh [ha]

Blučina 25,02 60,12 Bratčice 4,51 17,08 Holasice 6,95 1,17 Hrušovany u Brna 31,12 8,47 Ledce 1,04 13,01 Medlov 28,81 Moutnice 34,15 27,03 Měnín 7,03 9,51 Nesvačilka 3,22 2,86 Nosislav 11,76 2,74 Opatovice 16,53 5,99 Otmarov 2,94 0,74 Popovice 4,21 6,59 Přísnotice 9,76 2,86 Rajhrad 32,56 12,05 Rajhradice 12,22 5,11 Sobotovice 5,39 0,69 Syrovice 29,46 32,37 Těšany 15,13 9,86 Unkovice 10,11 31,34 Vojkovice 8,71 0,91 Žabčice 35,89 9,92 Žatčany 14,79 2,53 Židlochovice 21,18 4,89 372,49 267,84 SO ORP Židlochovice Zdroj:Městský úřad Židlochovice (Územní plány obcí)

rezervy [ha] 0,65 1,56 2,71

5,26 7,82 1,49 2,73 1,80

1,78

1,05 5,68

32,53

celkem plochy výhled [ha] 85,14 22,24 9,68 42,30 14,05 28,81 61,18 21,80 6,08 22,32 22,52 5,17 13,53 14,42 44,61 17,33 6,08 63,61 24,99 41,45 10,67 51,49 17,32 26,07 672,86

87


6.

SWOT ANALÝZA

6.1

SWOT ANALÝZA PRO TÉMA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGII

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Významná ložiska štěrkopísků • S výjimkou štěrkopísků v celé Syrovické pahorkatině netvoří zásoby nerostných surovin ve zbývající části území SO ORP překážku pro příznivé životní prostředí a soudržnost společenství obyvatel

• Sesuvná území - Blučina, Nosislav, Židlochovice (Výhon), Medlov, Ledce

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Vytvářet podmínky pro těžbu štěrkopísků pod hladinu podzemní vody

Vytěžení ložisek štěrkopísků

89


6.2

SWOT ANALÝZA PRO TÉMA VODNÍ REŽIM

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Vydatné zdroje podzemních vod v nivě Svratky

• Vysoký podíl upravených a regulovaných úseků vodních toků (Svratka, Litava, Šatava)

• Zachovalý tok a niva Jihlavy u Medlova • Zachovalé úseky toku Svratky v Nosislavi • Vyhlášená záplavová území Svratky, Jihlavy a Litavy • Vyhlášené aktivní záplavové zóny Jihlavy a Litavy

• Zdroje podzemních vod v záplavovém území (Vojkovice) • Vysoká míra zastavěnosti přirozených záplavových území vodních toků a její rostoucí trend • Značný nedostatek vodních ploch v krajině,zejména ve východní části území

• Vodní nádže (Opatovice, Vojkovice, Těšany, Hrušovany, Žabčice, Přísnotice, Nosislav)

• Nízká retenční schopnost zemědělsky využívaných ploch a upravených vodních toků

• Zachovalé staré rameno Svratky – Mlýnský náhon (Holasice, Rajhrad, Blučina, Vojkovice)

• Ohrožení zástavby Židlochovic, Blučiny a Nosislavi přívalovými vodami z Výhonu

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Vytvářet podmínky pro revitalizaci vodních toků a niv

• Snížení vodní retence krajiny situováním dalších nevhodných aktivit do přirozených záplavových území vodních toků (nové komunikace, rozvojové plochy)

• Vytvářet podmínky pro budování protierozních opatření na Výhonu (Blučina, Nosislav, Židlochovice) • Vytvářet podmínky pro zlepšení retence krajiny zachycováním dešťových srážek ve vodních nádržích a poldrech • Vyhlásit ZÚ a AZ Šatavy, Bobravy, Dunávky

90


6.3

SWOT ANALÝZA PRO TÉMA HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Všechny obce jsou plynofikovány a elektrifikovány

• Významné hlukové a imisní zatížení obytných území z frekventovaných komunikací II. a III. třídy

•

Ve všech obcích s výjimkou Medlova je nebo se buduje kanalizace zaústěná do ČOV

• Všechny obce jsou napojeny na veřejný vodovod • Zajištěné nakládání s odpady ve všech obcích • Sběrné dvory ve všech větších sídlech (Židlochovice, Těšany, Hrušovany, Rajhrad, Syrovice) • Vyhrazená místa pro ukládání některých druhů odpadů (plasty, železo) ve všech obcích

• Významné hlukové a imisní zatížení krajiny těžbou štěrkopísků dopravou suroviny, skládkováním (Hrušovany, Rajhrad, Židlochovice) • Těžba štěrkopísků výrazně narušuje životní prostředí (prašnost, desertizace území) • Nadměrná dopravní zátěž přes obce Blučina, Židlochovice, Hrušovany, Těšany, Moutnice • Vysoká míra znečištění některých vodních toků (Litava, Svratka po soutoku s Litavou, Syrůvka)

• Pravidelný sběr nebezpečných odpadů (2x • Vysoká prašnost v území daná nízkou ročně) ve všech obcích lesnatostí a malým podílem krajinné zeleně - větrná eroze na většině území • Řízená skládka odpadů (Žabčice, Bratčice) • Nesanovaná stará elologická zátěž bývalá skládka Měnín • Chybějící sběrná střediska odpadů v obcích přes 1 000 obyvatel a v západní části území PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Vytvoření územních podmínek pro vybudování obchvatu nejzatíženějších obcí (Blučina, Židlochovice, Vojkovice, Hrušovany, Moutnice, Těšany)

• Stará ekologická zátěž Měnín (ukončená skládka) může ohrozit kvalitu podzemních i povrchových vod v okolí

• Vytvářet podmínky pro opatření vedoucí ke snížení míry znečištění toků (revitalizace toků a niv) • Vytvoření územních podmínek pro výsadby větrolamů a jiných prvků trvalé vegetace pro zmírnění větrné eroze • Sanace staré ekologické zátěže Měnín • Vytvoření podmínek pro přírodě blízké rekultivace vytěžených prostor po dobývání nerostných surovin (les, trvalá vegetace, vodní plochy )

• Zvyšování podílu orné půdy (zejména v nivě Svratky a Jihlavy) zhorší kvalitu vody v tocích • Zvýšená míra znečištění ovzduší ze zvyšující se dopravy • Rozšíření těžby štěrkopísků a nedostatečná rekultivace vytěžených prostor zhorší hygienu ŽP - hlučnost, prašnost, intenzita dopravy • Nevhodné využití opuštěných dobývacích prostorů (skládkování, průmyslové areály, rekultivace na zemědělském půdním

91


• Vytvářet podmínky pro využívání obnovitelných zdrojů energie - vymezení ploch pro bioplynové stanice

fondu) • Nárůst intenzity provozu na silničních průtazích I a II třídy zhorší hygienu prostředí v jádrových částech obcí

92


6.4

SWOT ANALÝZA PRO TÉMA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Vysoký podíl legislativně zabezpečených přírodě blízkých krajinných segmentů v v kategoriích zvláště chráněných území a VKP, Natura 2000

• V současnosti nedostatečná legislativní ochrana některých částí nivy řeky Svratky

• Vyhlášení přírodní parky Výhon a Niva Jihlavy • Prostorové a koncepční předpoklady zvyšování biodiverzity a migračních možností krajiny nástroji územního systému ekologické stability (ÚSES) – dokumentace ÚSES na všech hierarchických úrovních zpracována pro celé SO ORP na úrovní ÚPD a koncepční vrstvy okresního generelu • Funkční segmenty USES (zejména v obcích Medlov, Nosislav, Sobotovice)

• Nedostatečná ochrana významných stromů a jejich skupin • Nedostatek ploch s trvalou vegetací na celém území SO ORP, nejvýrazněji ve východní části území • Těžba štěrkopísků v SZ části SO ORP devastuje krajinu • Nedostatečná prostorová diverzifikace krajiny formou drobných krajinotvorných struktur • Zastaralé řešení ÚSES na úrovni územních plánů není v souladu s koncepční vrstvou okresního a krajského generelu • Malá plocha funkčních segmentů USES ve východní a severozápadní části území • Regionální biocentra využívaná jako bažantnice • Výrazný rozvoj fotovoltaických elektráren – narušení krajinného rázu,

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Vytvářet podmínky pro zapracování koncepční vrstvy ÚSES do nově vznikajících územních plánů a KPÚ

• Nevyvážená preference hospodářských zájmů před zájmy ochrany přírody a krajiny (krajinný ráz, USES) v územních plánech

• Vytvářet podmínky pro realizaci skladebných částí ÚSES • Vytvářet územní podmínky pro revitalizaci říční sítě • Vytvářet podmínky pro podporu rozvoje přírodě blízkých ekosystémů v prostorech vytěžených dobývacích prostorů štěrkopísků • Vytvářet podmínky pro podporu obnovy krajinných struktur • Vytvářet podmínky pro využití dobývacích prostorů s ukončenou těžbou k realizaci ploch trvalé vegetace (skladebné části ÚSES, krajinotvorné prvky)

93


• Využití nástrojů komplexní pozemkové úpravy (protierozní ochrana, zpřístupnění krajiny, realizace ÚSES) pro celkovou revitalizaci krajiny • Zalesňování zemědělsky méně využitelných půd • Omezení bažantnic v regionálních biocentrech

94


6.5

SWOT ANALÝZA PRO TÉMA ZPF A PUPFL

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Vysoký podíl nejcennějších půd (I. a II. třída ochrany) – převažují v celém území s výjimkou podmáčených části společné nivy Svratky a Satavy a písčitých půd Syrovické pahorkatiny (štěrkopískové terasa)

• Nízká a nerovnoměrná lesnatost území – necelých 6 %

• viniční tratě v obcích Blučina, Bratčice, Měnín, Moutnice, Unkovice, Nosislav, Zidlochovice, Rajhrad, Medlov, Sobotovice, Syrovice, Hrušovany u Brna, Ledce, Těšany, Zabčice, Zatčany, Přísnotice,

• Nedostatečná zákonná ochrana ZPF (především I. a II. třídy) před stavebním rozvojem • Poškozování zemědělských půd větrnou a vodní erozí • Většina lesních porostů má nevhodnou dřevinnou skladbou (kříženci topolů, akát)

• Zachovalé fragmenty lužních lesních společenstev v nivách v Nosislavi, Unkovicích, Přísnoticích, Popovicích, Měníně • Výrazná výměra lesů v Nosislavi a Měníně PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Vytvářet podmínky pro zalesňování zemědělsky méně využitelných půd (na svazích, vysýchavých půdách, v zaplavovaných územích)

• Zvyšování podílu orné půdy sníží vodní retenci krajiny

• Vytvářet podmínky pro využití dobývacích prostorů s ukončenou těžbou k zakládání lesa • Vytvářet podmínky pro budování větrolamů zejména ve východní části území (Nesvačilka, Moutnice, Měnín, Telnice, Žatčany, Těšany) • Zlepšovat dřevinnou skladbu lesů

95


6.6

SWOT ANALÝZA PRO TÉMA VEŘEJNÁ A DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Všechny sledované obce se nacházejí v blízkosti města Brna, centra aglomerace

• Zvýšené nároky na dopravní obsluhu, protože z 15 ze sledovaných obcí je nutno dojíždět např. k lékaři a na poštu

• Prakticky všechny sledované obce leží podél dopravních železničních a dálničních koridorů (D + R) • V současné době jsou železniční stanice nebo zastávky v pěti obcích

• Časová dostupnost centra aglomerace, města Brna HOD v čase nad 0:45 hodiny (aktuální pro 10 obcí) • Přímé autobusové spojení s ORP Židlochovice nemá 9 obcí

• MÚK (D + R) se nachází ve vzdálenosti do 5 km u 14 obcí • Časová dostupnost ORP Židlochovice HOD v čase nad 0:30 hodiny (aktuální pro • Vedení linek hromadné osobní dopravy 8 obcí) respektuje rozložení nejvýznamnějších • Nevyhovující vodní zdroj Vojkovice pro dopravních zdrojů a cílů skupinový vodovod Židlochovice • přestupní terminály IDS v obcích zásobující města a obce Blučina, Židlochovice, Hrušovany, Rajhrad, Hrušovany u Brna, Opatovice, Přísnotice, Žabčice, Těšany Unkovice, Vojkovice, Zabčice a Zidlochovice • Časová dostupnost centra aglomerace, města Brna IAD je ze 14 obcí v čase do • Obec Medlov nemá kanalizaci ani COV 0:45 hod • Průjezdná doprava v území vede • Všechny obce jsou plynofikovány a zastavěnými územími obcí (zpomalení elektrifikovány dopravy) • Ve všech obcích s výjimkou Medlova je • Nízká prostupnost krajiny nebo se buduje kanalizace zaústěná do ČOV • Všechny obce jsou napojeny na veřejný vodovod • Dopravní sít je hustá a kvalitní PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Vytvářet podmínky pro budování přestupních uzlů pro zkrácení doby jízdy (dostupnosti obcí) v rámci IDS JMK

• Špatná přístupnost železničních zastávek ležících na okrají nebo mimo obce sníží podíl železnice na dopravní obsluze

• Vytvářet podmínky pro obnovu železniční trati Hrušovany - Židlochovice s vybudováním terminálu Židlochovice

• Nárůst intenzity provozu na silničních průtazích I. a II. třídy vyvolá požadavky na silniční obchvaty, aktuální v 7 obcích (v prvé řadě Blučina, Vojkovice, Těšany, Moutnice..)

• Vytvářet podmínky pro vybudování obchvatu Blučina napojeného na průmyslovou silnici Hrušovany pro urychlení půjezdu územím • Vytvářet podmínky pro připojení skupinového vodovodu Židlochovice na

96


vodárenskou soustavu Březová II • Vytvářet podmínky pro vybudování sběrných dvorů v obcích přes 1 000 obyvatel • Vytvářet podmínky pro zkomfortnění dálničního sjezdu Blučina

97


6.7

SWOT ANALÝZA PRO TÉMA BYDLENÍ

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Zlepšující se kvalita bytového fondu

• Převážně monofunkční struktura u většiny menších sídel, chybějící občanská vybavenost a pracovní příležitosti (Nesvačila, Moutnice, Otmarov, Opatovice, Popovice, Holasice)

• Ve většině obcí velmi dobrý standard bydlení co do rozsahu a struktury rezidenčních ploch • Přiměřené tempo rozvoje bydlení • Poměrně hustá dopravní infrastruktura umožňuje kvalitní dopravní obsluhu území

• Omezená využitelnost záplavových území pro stavební rozvoj • Těžba štěrkopísků výrazně negativně ovlivňuje využívání krajiny SO ORP v jeho západní části a snižuje jeho atraktivitu pro bydlení • Ohrožení zástavby přívalovými vodami z Výhonu (Blučina, Židlochovice, Nosislav) • Ohrožení některých sídel povodněmi (např. Unkovice, Zabčice)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Očekávaný rozvoj bydlení využít pro zvětšení kapacit vybavenosti veřejnou občanskou infrastrukturou

• Očekávaný rozvoj bydlení může vyvolat značné disproporce ve veřejné vybavenosti sídel a dopravě

• Vytvořit podmínky pro budování veřejné vybavenosti

• Nárůst intenzity provozu na silničních průtazích I a II třídy zhorší kvalitu bydlení v jádrových částech obcí

• Rozvinout kooperaci obcí při vytváření podmínek pro využívání veřejné vybavenosti • Vytvářet podmínky pro revitalizaci území se soubory panelových domů • Vytvářet podmínky pro budování protipovodňových opatření pro ochranu stávajících obytných souborů

98


6.8

SWOT ANALÝZA PRO TÉMA REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

SILNÉ STRÁNKY • Příznivé podmínky pro cykloturistiku, pěší turistiku • Kvalitní nabídky sportovišť prakticky ve všech obcích SO ORP

SLABÉ STRÁNKY • Relativně neatraktivní oblast z hlediska cestovního ruchu

• Do území SO ORP zasahuje krajinná památková zóna Slavkovské bojiště (Žatčany)

• Chybějící atraktivity odpovídající požadavkům návštěvníků JMK, zaměřeným především na poznávací turistiku, pěší turistiku, koupání, pobyty u vody

• Zachovalé lokality vinných sklepů (zejména Nosislav, Blučina, Žabčice)

• Málo zařízení a produktů cestovního ruchu

• Zahrádkářské lokality (Vojkovice, Ledce, Rajhrad, Židlochovice, Blučina)

• Těžba štěrkopísků výrazně negativně ovlivňuje využívání krajiny SO ORP v jeho západní části a snižuje jeho atraktivitu pro rekreaci

• Přírodní park Výhon, přírodní park Niva Jihlavy • Rozhledna Akátová věž (Blučina, Židlochovice)

• V SO ORP není žádná významná památka např. národní kulturní památka, památková rezervace apod.

• Vybudovaný systém vinařských cyklotras • Podmínky pro sportovní rybolov – Svratka, Jihlava, drobné vodní nádrže • Nabídka specifických druhů aktivit pohybové rekreace -jízda na koni (Sobotovice, Žabčice, Unkovice, Těšany) • Ubytovací možnosti: Židlochovice, Vojkovice, Rajhrad, Těšany PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Vytvářet podmínky pro další budování cyklostezek, hippostezek a turistických tras s využitím vybraných míst s památkově chráněnými objekty, lokálními památkami a dochovalou krajinnou strukturou (části niv, vodotečí, přírodní parky Niva Jihlavy a Výhon).

• Znehodnocení dochovalých jádrových částí obcí a měst - historické stavební struktury obcí¨- snížení estetiky zastavěného území

• Vytvářet podmínky pro nabídku specifických druhů aktivit pohybové rekreace (jízda na koni apod.) - spojené s venkovskou turistikou

• Narušení krajiny těžbou štěrkopísků bez vhodné rekultivace • Narušení krajinného rázu nevhodným rozvojem urbanistických funkcí

• Vytvářet podmínky pro rozvoj vinařské 99


turistiky, rozvíjet lokality vinných sklepů a chránit unikátní sklípky (zejména Nosislav) jako lokality cestovního ruchu • Vytvářet podmínky pro budování sportovních areálů v jednotlivých obcích • Vytvářet podmínky pro maximální uchování hodnot urbanistické struktury centrální zóny obcí • Vytvářet podmínky pro využití vytěžených prostorů štěrkopísků pro rekreaci u vody • Vytvářet podmínky pro využití dobývacích prostorů s ukončenou těžbou k realizaci přírodních ploch pro rekreaci • Vytvářet podmínky pro budování rozhleden na přístupných místech s dalekými výhledy (Těšany, Nosislav, Syrovice, Sobotovice, Žabčice…) • Vytvářet podmínky pro budování relaxačních stezek a vycházkových tras zachovalými segmenty krajiny

100


6.9 SWOT ANALÝZA PRO TÉMA SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Blízkost velkého městského centra národního významu - z toho vyplývající přínosy velké aglomerované ekonomiky a nabídky služeb vyššího řádu

• Nižší funkční/ekonomická autonomie SO ORP, závislost na vnějším centru • Neexistence silného centra SO ORP

• • Vyšší podíl populačně větších obcí – 3 obce nad 3 tis, 8 obcí přes100,obcí 8 přes 500 - potenciál udržení místních služeb • v území • Příznivá demografická struktura populace kladné saldo migrace ve většině obcí a nadprůměrný podíl osob v aktivním věku v porovnání s průměrem Jihomoravského kraje • Relativně odvětvově diverzifikovaná produktivní populace v porovnání s průměrem Jihomoravského kraje • Široká nabídka pracovních příležitostí v Brně a v jihovýchodním segmentu brněnské aglomerace • Míra nezaměstnanosti trvale pod okresním průměrem • Zastoupení nemovitých kulturních památek vytváří podmínky pro uchování genia loci • Struktura sídel tvořena převážně RD

Nižší zastoupení obyvatel VŠ a SŠ s maturitou vzhledem k průměru Jihomoravského kraje. Velký počet denně vyjíždějících za prací, z 15 obcí vyjíždí za prací více než 60 % ekonomicky aktivních obyvatel,

• Velký počet denně vyjíždějících do škol, ze 13 obcí vyjíždí více než 70 % žáků a studentů • Nedostatečně stanovené podmínky v ÚP pro zachování historického kontextu urbanistické struktury (historická jádra obcí, ulice vinných sklepů – vymezení, ochrana) • Omezená využitelnost záplavových území pro rozvoj rezidenčních funkcí • Těžba štěrkopísků výrazně omezuje a negativně ovlivňuje využití území SO ORP v západní části a snižuje jeho atraktivitu pro bydlení • Málo příležitostí pro každodenní rekreaci obyvatel – chybí především plochy pro rekreaci u vody, přístupné přírodní plochy (les), stezky volnou krajinou (malá prostupnost krajiny) • Malá sídla pouze se základní občanskou vybaveností (Ledce, Nesvačilka, Otmarov, Popovice, Sobotovice)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Vytvářet podmínky pro prostorovou expanzi brněnské aglomerace a její pozitivní dopady (přiblížení pracovních příležitostí, zvýšení migrační atraktivity, ekonomické a demografické oživení území)

• Prostorová expanze brněnské aglomerace a její negativní dopady (ekonomické, sídelní, environmentální a dopravní zatížení území)

• Vytvářet podmínky pro další posilování migrační atraktivity území - pozitivní dopady (zvyšování vzdělanostní a ekonomické úrovně nesené suburbánními migranty s vyšším socio-ekonomickým

• Riziko vzniku syndromu „noclehárny“ převážně rezidenčního satelitu Brna • Znehodnocení zbytků historické stavební struktury obcí¨ - oslabení identity obcí • Ztráta sídelní identity a místní obslužnosti, „rozpuštění se“ v periurbánním prostoru 101


statutem, odvrácení depopulačních trendů • Vytvářet podmínky pro identifikaci stop historické urbánní struktury, její ochranu v ÚPD – vymezení hodnot

Brna • Další posilování migrační atraktivity území - negativní dopady (eroze lokální identity, vytvoření bipolární sociální struktury) • Vymísťování plošně/dopravně náročných či environmentálně škodlivých výrob z prostoru Brna do širšího území aglomerace

102


6.10 SWOT ANALÝZA PRO TÉMA OBČANSKÁ VYBAVENOST SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Přiměřené pokrytí zařízeními základního školství - jen 5 obcí nemá ZŠ

• Chybějící ubytovací kapacity

• Dobrá zabezpečenost maloobch. sítí a stravovacími zařízeními (8 obcí má samoobslužné prodejny)

• 5 obcí (malých ) nemá kulturní zařízení

• Dobrá zabezpečenost službami – banky (Židlochovice a Rajhrad), pošty (v 10 obcích), pojišťovny • Dobré zabezpečení veřejnými službami (v centrech na 1000 obyvatel) • Dostačující zabezpečenost základní lék.péči - centra nad 1000 obyvatel má ordinaci PL (9 obcí), 7 obcí má ordinaci dětského lékaře v 6ti obcích je lékárna • Dostupná veřejná správa (Židlochovice, Rajhrad) • Většina obcí má kulturní zařízení a všechny obce mají zařízení pro sport • Dobrá zabezpečenost území chráněným bydlením (Blučina – dům s chráněnými byty, Židlochovice DPS, Žabčice DPS, Rajhrad – Domov důchodců – Dům matky Rózy, Hospic,Hrušovany - Domov pro seniory) • Pečovatelská služba Židlochovice funguje v 7 obcích • Dobrá dostupnost středního školství (ORP – 2 stř.školy, Brno) • Pouze 3 obce nemají veřejnou knihovnu PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Vytvářet podmínky pro rozvoj služeb

• Úbytek stř. škol přemístěním do Brna

103


6.11 SWOT ANALÝZA PRO TÉMA HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Nadpoloviční většina obcí má zaměstnavatele nabízející volná místa

• Nízké zastoupení obchodních společností

• Struktura podnikatelských činností je diferencovaná • Dostatek ploch pro výrobu • Nadprůměrné zastoupení firem s větším počtem zaměstnanců v rámci kraje - 4 obce mají firmy nad 100 zaměstnanců • Kvalitní dopravní infrastruktura (dálnice, rychlostní komunikace) dostupnost do 5 km pro více jak 75 % území SO ORP

• Nízká přidaná hodnota zemědělských produktů • Nízké zastoupení průmyslu pro zpracování zemědělských produktů a nerostných surovin • Omezená využitelnost záplavových území pro rozvoj ploch výroby • Velká vyjíždka za prací do Brna

• Těžba štěrkopísku a živců • Zdroje nerostných surovin pro stavební výrobu • Kvalitní obslužná doprava - poměrně hustá dopravní infrastruktura • Dobré napojení na rychlostní .silnice a dálnici PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Vytvářet podmínky pro rozvoj diferencovaného zemědělství (vinařství, ovocnictví, agroturistika.)

• Zaostávání péče o vzdělanostní strukturu obyvatel (střední a učňovské školství)

• Vytvářet podmínky pro doplnění středních a učňovských škol

• Konkurence Brna s nabídkou pracovních míst pro středoškolské a vysokoškolské odborníky

• Vytvářet podmínky pro otevření nových dobývacích prostoru v lokalitách ložisek štěrkopísků se stanovením etapizace těžby a následné rekultivace • Vytvářet podmínky pro zpracování štěrkopísků na výrobky s vyšší přidanou hodnotou • Vytvářet podmínky pro vytvoření pracovních příležitostí v jednotlivých obcích a snížení rozsahu vyjížďky za prací

104


6.12

ZÁVĚR KAPITOLY

Na základě předešlých analýz lze extrahovat nejzákladnější charakteristiky pro území správního obvodu ORP Židlochovice podle základních pilířů trvale udržitelného rozvoje na oblast životního prostředí, ekonomického rozvoje, sociální soudržnosti

I. Životní prostředí

Hospodářský rozvoj

Soudržnost společenství

Silné stránky • Zachovalý tok a niva Jihlavy, zachovalé úseky toku Svratky v Nosislavi, staré rameno Svratky – Mlýnský náhon (Holasice, Rajhrad, Blučina, Vojkovice) • Vodní nádrže (Opatovice, Vojkovice, Těšany, Hrušovany, Žabčice, Přísnotice, Nosislav) • Vydatné zdroje podzemních vod v nivě Svratky • Vyhlášená záplavová území Svratky, Jihlavy a Litavy • Vyhlášené aktivní záplavové zóny Jihlavy a Litavy • Zachovalé fragmenty lužních lesních společenstev v nivách • Výrazná výměra lesů v Nosislavi a Měníně • Vysoký podíl legislativně zabezpečených přírodě blízkých krajinných segmentů v v kategoriích zvláště chráněných území a VKP, Natura 2000, vyhlášené přírodní parky Výhon a Niva Jihlavy

• Bohaté zásoby těžitelných nerostných surovin pro stavebnictví • Dobrá dopravní dostupnost - součást významné urbanizační osy • V rámci kraje nadprůměrné zastoupení firem s větším počtem zaměstnanců • Velká pracovní mobilita aktivních obyvatel, • Dostatek ploch pro rozvoj výroby • Úrodné zemědělské půdy • Vinařská oblast, uznané viniční tratě • Hustá a kvalitní dopravní sít

• • • • • • • • • •

• •

Příznivá demografická struktura populace Velmi dobrá dostupnost krajského města Velmi dobrá dostupnost ORP komfortní technická vybavenost obcí (kanalizace, voda, plyn) Zlepšující se kvalita bytového fondu Velmi dobrý standard bydlení co do rozsahu rezidenčních ploch využívaných jako zázemí Přiměřené tempo rozvoje bydlení Podmínky pro cykloturistiku, pěší turistiku Vinařská tradice území jako součást komunitních vazeb Blízkost velkého městského centra národního významu - z toho vyplývající přínosy velké aglomerované ekonomiky a nabídky služeb vyššího řádu Vyšší podíl populačně větších obcí – potenciál udržení místních služeb v území Relativně odvětvově diverzifikovaná produktivní populace

105




Soudržnost společenství • Široká nabídka pracovních příležitostí v Brně a v jihovýchodním segmentu brněnské aglomerace • Míra nezaměstnanosti trvale pod okresním průměrem • Zastoupení nemovitých kulturních památek vytváří podmínky pro uchování ducha tradic • Přiměřené pokrytí území zařízeními základního školství • Přiměřené pokrytí území zařízeními sociální péče • Zlepšující se situace ve vybavení obcí pro sport a každodenní rekreaci • Rozvinutá činnost zájmových sdružení

• Prostorové a koncepční předpoklady zvyšování biodiverzity krajiny nástroji ÚSES – dokumentace ÚSES je zpracována pro celé SO ORP na úrovní ÚPD a koncepční vrstvy okresního generelu • Funkční segmenty USES (zejména v obcích Medlov, Nosislav, Sobotovice) • Všechny obce jsou plynofikovány • Ve všech obcích s výjimkou Medlova je nebo se buduje kanalizace zaústěná do ČOV • Všechny obce jsou napojeny na veřejný vodovod • Dobře zajištěné nakládání s odpady Sběrné dvory ve všech větších sídlech (Židlochovice, Těšany, Hrušovany, Rajhrad) • Řízená skládka odpadů (Žabčice, Syrovice)

Slabé stránky • Nízká lesnatost území a vysoký podíl orné půdy • Znečistěná povrchová voda ve většině vodních toků • Rozsáhlé plochy odpřírodnělé těžbou štěrkopísků a Iváňsko – Syrovické terase • Vysoký podíl upravených a regulovaných

• Nižší funkční/ekonomická autonomie SO ORP, závislost na vnějším centru • Nedostatek pracovních sil s vyšší kvalifikací • Relativně neatraktivní oblast z hlediska cestovního ruchu • Omezená využitelnost záplavových území

• Nižší funkční/ekonomická autonomie SO ORP • Velký počet denně vyjíždějících za prací, z 15 obcí vyjíždí za prací více než 60 % ekonomicky aktivních obyvatel, • Velký počet denně vyjíždějících do škol, ze 13 obcí vyjíždí více než 70 % žáků a studentů (5 obcí nemá školu vůbec) 106


• • • • • • • • • • • • • •

I. Životní prostředí úseků vodních toků Vysoká míra znečištění povrchových vod (Litava, Svratka) Zdroje podzemních vod v záplavovém území Vysoká míra zastavěnosti přirozených záplavových území vodních toků a její rostoucí trend Značný nedostatek vodních ploch v krajině Nízká retenční schopnost zemědělsky využívaných ploch a upravených vodních toků Významné hlukové a imisní zatížení obytných území z frekventovaných komunikací II. a III. třídy Významné hlukové a imisní zatížení krajiny výrobou, těžbou, skládkováním a (Hrušovany, Rajhrad, Židlochovice) Vysoká prašnost v území Větrná eroze Nesanovaná skládka Měnín V současnosti nedostatečná legislativní ochrana některých částí nivy řeky Svratky Nedostatek ploch s trvalou vegetací na území SO ORP Nedostatečná prostorová diverzifikace krajiny formou drobných krajinotvorných struktur Nedostatečná zákonná ochrana ZPF (především I. a II. třídy) před stavebním

Hospodářský rozvoj pro stavební rozvoj • Nedostatečná zákonná ochrana ZPF (především I. a II. třídy) před stavebním rozvojem • Poškozování půd větrnou a vodní erozí • Chybějící atraktivity cestovního ruchu

Soudržnost společenství • Zvýšené nároky na dopravní obsluhu HOH, protože z 15 ze sledovaných obcí je nutno dojíždět např. k lékaři a na poštu • Časová dostupnost centra aglomerace, města Brna HOD v čase nad 0:45 hodiny (aktuální pro 10 obcí) • Přímé autobusové spojení s ORP Židlochovice nemá 9 obcí • Časová dostupnost ORP Židlochovice HOD v čase nad 0:30 hodiny (aktuální pro 8 obcí) • Převážně monofunkční struktura u většiny menších sídel • Neexistence silného centra SO ORP • Poněkud nižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva ve srovnání s krajem • Nedostatečná péče o historický kontext urbanistické struktury (historická jádra obcí, ulice vinných sklepů) • Zdravotnická zařízení dostupná pouze v Židlochovicích, v Rajhradě a Brně

107


• • • •

I. Životní prostředí rozvojem Zastaralé řešení ÚSES na úrovni územních plánů nekoinciduje s koncepční vrstvou okresního generelu Vodní eroze ve svahových polohách území Nevyhovující vodní zdroj Vojkovice pro skupinový vodovod Židlochovice Chybějící sběrné dvory v obcích přes 1 000 obyvatel a v západní části území


Soudržnost společenství

Příležitosti • Realizace skladebných částí ÚSES, revitalizace říční sítě • Revitalizace vodních toků a niv • Realizace opatření proti vodní erozi zejména na Výhonu • Zlepšení retence krajiny zachycováním dešťových srážek ve vodních nádržích a poldrech • Podpora zakládání a rozvoje přírodě blízkých ekosystémů v prostorech po vytěžení štěrkopísků • Podpora obnovy krajinných struktur • Zalesňování méně využitelných zemědělských půd • Budování obchvatu dopravou nejzatíženějších obcí (Blučina, Židlochovice, Vojkovice, Hrušovany)

• Využití hospodářského potenciálu urbanizační osy Brno - Vídeň • Využití možností zpracování stavebních surovin v území • Rozvíjení vinařské turistiky a na ní navazujících služeb • realizace zemědělských produktů s vyšší přidanou hodnotou • Využití málo kvalifikovaných pracovních sil pro technologicky jednoduché výroby

• Očekávaný rozvoj bydlení využít pro zvětšení kapacit vybavenosti veřejnou občanskou infrastrukturou • Zlepšení rozsahu sociální péče vázané na obce • Rozvinout kooperaci obcí při výstavbě a využívání veřejné vybavenosti • Zkrátit doby jízdy (dostupnosti obcí) v rámci IDS JMK průběžnou úpravou vedení linek a budováním přestupních uzlů • Vytvoření pracovních příležitosti v jednotlivých obcích, snížení rozsahu vyjížďky za prací • Vytvořit nabídku specifických druhů aktivit • Pohybové rekreace (jezdecké sporty) • Řešení těžby štěrkopísků z vody a využití vytěžených prostorů pro rekreaci u vody 108




• Výsadby větrolamů a jiných prvků trvalé vegetace pro zmírnění větrné eroze • Sanace staré ekologické zátěže Měnín • rekultivace vytěžených prostor po dobývání nerostných surovin • Zapracování koncepční vrstvy ÚSES do nově vznikajících územních plánů • Využití nástrojů komplexní pozemkové úpravy (protierozní ochrana, zpřístupnění krajiny, realizace ÚSES) pro celkovou revitalizaci krajiny • Připojení skupinového vodovodu Židlochovice na vodárenskou soustavu Březová II • Vybudování sběrných dvorů v obcích přes 1 000 obyvatel a v západní části území • Vybudování obchvatu Blučina a jeho napojení na navrhovaný obchvat Unkovic

Soudržnost společenství • Podpora obnovy krajinných struktur vedoucích ke zlepšení krajinného prostředí a příležitostí pro rekreaci • Prostorová expanze brněnské aglomerace a její pozitivní dopady (přiblížení pracovních příležitostí, zvýšení migrační atraktivity, ekonomické a demografické oživení území) • Další posilování migrační atraktivity území - pozitivní dopady (zvyšování vzdělanostní a ekonomické úrovně nesené suburbánními migranty s vyšším socioekonomickým statutem, odvrácení depopulačních trendů • Identifikace stop historické urbánní struktury, její ochrana v ÚPD • Podpora spolkové činnosti a rozvíjení občanské společnosti

Hrozby • Nevhodné využití opuštěných dobývacích prostorů (skládkování, průmyslové areály, rekultivace na zemědělském půdním fondu) • Chaotická těžba nevýhradních surovin bude devastovat krajinu • Situování dalších nevhodných aktivit do přirozených záplavových území vodních toků (nové komunikace, rozvojové plochy)

• Pokles stavební výroby ohrozí rentabilitu těžby a výroby stavebních hmot • zánik drobných firem v rámci zahraničních konkurenčních tlaků • Moravská vína neobstojí v konkurenci s víny zahraničními

• Riziko vzniku syndromu „noclehárny“ – převážně rezidenčního satelitu Brna • Ztráta sídelní identity a místní obslužnosti, „rozpuštění se“ v periurbánním prostoru Brna • Další omezování a rušení škol v jednotlivých obcích - nárůst vyjížďky do škol v okolních obcích

109


I. Životní prostředí • Ohrožení některých sídel povodněmi • Ohrožení kvality podzemních vod v důsledku zatížení půd nitráty • Stará ekologická zátěž Měnín (ukončená skládka) výrazně ohrozí kvalitu podzemních i povrchových vod v okolí • Zvyšování podílu orné půdy (zejména v nivě Svratky a Jihlavy) • Zvýšená míra znečištění ovzduší ze zvyšující se dopravy a z lokálních topenišť v důsledku částečného návratu k tuhým palivům • Nevyvážená preference hospodářských zájmů před zájmy ochrany přírody a krajiny • Nadměrná intenzifikace rostlinné výroby, spolu očekávanými klimatickými změnami, mohou významně snížit úrodnost půd a devastovat krajinu


Soudržnost společenství • Znehodnocení zbytků historické stavební struktury obcí¨ - oslabení identity obcí • Ztráta sídelní identity a místní obslužnosti, „rozpuštění se“ v periurbánním prostoru Brna • Další posilování migrační atraktivity území - negativní dopady (eroze lokální identity, vytvoření bipolární sociální struktury) • Přemísťování plošně/dopravně náročných či environmentálně škodlivých výrob z prostoru Brna do širšího území aglomerace • Zaostávání péče o vzdělanostní strukturu obyvatel (střední školství) • Nevyvážená preference hospodářských zájmů před zájmy ochrany krajiny jako obytného prostředí

110


7.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ

7.1

ZÁVADY V ÚZEMÍ SO ORP ŽIDLOCHOVICE

Závady v území lze zásadně dělit •

podle velikosti závady na místní, regionální a nadregionální

•

podle základních pilířů trvale udržitelného rozvoje na oblast životního prostředí, ekonomického rozvoje, sociální soudržnosti

•

podle hodnocených indikátorů

Pro potřeby této práce byly terénním průzkumem a konzultacemi s obcemi zjišťovány závady v území. Řada závad lokálního charakteru je řešitelná na lokální úrovni a není třeba je koordinovat v rámci územně plánovací dokumentace. Naopak jiné závady je třeba řešit zásadním způsobem v rámci celého SO ORP, případně jeho části.

7.1.1

LOKÁLNÍ ZÁVADY VYZNAČENÉ V GRAFICKÉ PŘÍLOZE

1

dopravní závada – rozhledové pole

2

jiná

3

přímá návaznost výrobních ploch na plochy bydlení

7.1.2

ZÁSADNÍ ZÁVADY, KTERÉ SE VYSKYTUJÍ V ÚZEMÍ SO ORP

(celoplošné / velkoplošné - nejsou graficky zvýrazňovány). •

vysoký podíl upravených a regulovaných úseků vodních toků

•

značný nedostatek vodních ploch v krajině

•

nízká retenční schopnost zemědělsky využívaných ploch a upravených vodních toků

•

přívalové vody z pozemků Výhonu, zaplavující zastavěná území Blučiny, Židlochovic a Nosislavi

•

přívalové vody z pozemků orné půdy zaplavující části zastavěného území

•

nízká lesnatost krajiny

•

nedostatek krajinných struktur

•

špatná prostupnost krajiny – řídká síť účelových cest

•

bariéry v krajině v podobě těžených prostorů, kompaktních zahrádkových kolonií (Ledce, Vojkovice)

•

fragmentace krajiny dopravními koridory (D2, R52, železnice)

•

vysoké zornění zemědělské půdy

•

významné hlukové a imisní zatížení okolí dálnice D2 a rychlostní komunikace R/52


•

významné hlukové a imisní zatížení obcí dopravou (Rajhrad, Hrušovany, Blučina, Židlochovice, Hrušovany)

•

vysoká míra znečištění velké většiny vodních toků, zejména Litavy

•

prašnost z větrné eroze

•

narušení krajinných dominant nevhodně vybudovanými zemědělskými terasami (Nosislav, Těšany)

•

nečištěné komunální odpadní vody z Medlova

•

vysoké zornění tradičně zaplavovaných pozemků nivy Svratky

•

zástavba v záplavovém území

7.2

STŘETY ZÁMĚRŮ S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Střety záměrů s limity využití území, případně s dalšími záměry v území, lze rozlišit podle významnosti na několik úrovní. •

střety nepodstatné – lze je řešit technickou úpravou záměru

•

střety významné – lze je řešit technickou úpravou, případně úpravou trasy, či lokalizace záměru

•

střety zásadní – jsou obtížně řešitelné – existence záměru likviduje limit, či záměr jiný.

K nejvíce střetům dochází v návrhovém koridoru vysokorychlostní tratě – jedná se v převážné většině o střety zásadní, často regionálního významu (střety s vedením technické infrastruktury nadregionálního a regionálního významu, střety s těžbou nerostných surovin, rekreací, územním systémem ekologické stability, stávajícími i rozvojovými plochami zástavby). K dalším střetům dochází při vedení nových silničních tras (např. PHO vodních zdrojů, ÚSES, ekologicky cenná území, návrhové rozvojové plochy). Častým střetem rozvojových ploch zástavby je záplavové území páteřních řek území.

7.2.1

DRUHY ZJIŠTĚNÝCH STŘETŮ V SO ORP ŽIDLOCHOVICE

DA

doprava x území s archeologickými nálezy

D

doprava x doprava (nenapojení v sousední obci)

DE

doprava x les (evidovaný)

DI

doprava x chráněné ložiskové území (CHLÚ)

DL

doprava x OP zdrojů léčivých vod

DN

doprava x plynovod

DO

doprava x plochy občanské vybavenosti

DP

doprava x dobývací prostor

DR

doprava x plochy rezidenčních funkcí

DU

doprava x územní systém ekologické stability (ÚSES)


DV

doprava x registrovaný významný krajinný prvek (VKP)

DX

doprava x ropovod

DY

doprava x plochy výroby

DZ

doprava x záplavové území

ZR

záplavové území x plochy rezidenčních funkcí

ZV

záplavové území x plochy výroby


8.

SOUBOR NAVRŽENÝCH CHARAKTERISTIKY

INDIKÁTORŮ

A

JEJICH

Navržené indikátory v převážné většině reprezentují stav jevů v území, případně vývoj mezi lety 2001-2007. Charakteristiky historického vývoje nelze přehlédnout, nicméně výkyvy vyplývající z celospolečenských změn po r. 1989 naznačují, že pro hodnocení udržitelného rozvoje bude účelné za výchozí časový horizont sledování vybraných indikátorů považovat rok 2001, tedy údaje ze sčítání lidu domů a bytů 2001 (pokud budou údaje k dispozici). Pro sledování trvale udržitelného rozvoje se jeví jako účelné sledování charakteristik území a jevů. Pokud bude toto členění všeobecně přijato, doporučuje se: •

zajistit u ČSÚ, územního pracoviště Brno poskytování statistických údajů za jednotlivé obce., (dosud jsou vydávány za celé území ORP nebo ve většině případů za okres Brno – venkov),

•

obdobně orientovat vybrané poskytovatele údajů na strukturu SO ORP – např. vyhodnocení imisních limitů se provádí v% na plochu v členění podle působnosti stavebních úřadů.

Ve svém důsledku by indikátory měly vyjadřovat nejen vývoj podle jednotlivých charakteristik jevů v území a jejich hodnot, ale také vyváženost vztahu územních podmínek na: •

příznivé životní prostředí

I. pilíř

•

hospodářský rozvoj

II. pilíř

•

soudržnost společenství obyvatel území

III. pilíř

Pozn.: Pokud u indikátoru není uvedena hodnota, nebylo možno ji z dostupných dokumentů zjistit. Přesto je v souboru indikátor uveden, protože se jeví jeho výhledové sledování jako účelné


1

2

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE vliv na pilíře I II III

indikátor

charakteristika

ukazatel

hodnota

nerostné suroviny využití

CHLÚ

počet

7

0

+

0

dobývací prostory - výhradní ložiska

počet

9

-

+

-

ukazatel ha

hodnota 278

VODNÍ REŽIM indikátor povrchová voda podzemní voda

charakteristika rozsah - plocha kvalita,(viz text) rozsah - plocha

vliv na pilíře I II III + + + 0 -

neuveden nezjištěna

kvalita, 3

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ vliv na pilíře

4

indikátor kvalita ovzduší hluk

charakteristika ukazatel hodnota imisní limity - zasažená plocha % plochy 98 rezidenční plochy s nadlimitním % plochy nezjištěna hlukovým zatížením

I -

II 0 0

III -

průjezdná doprava

průjezd rezidenčním územím intenzita nad 4000 voz./h.

Počet obcí

10

-

0

-

kontaminované plochy nesanované (nezahlazené)

vysoké a střední riziko ohrožení

počet lokalit

4

-

0

0

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY indikátor zvláště chráněná území

NATURA 2000 ÚSES

Přírodní parky 5

charakteristika velkoplošná ZCHÚ (CHKO) maloplošná ZCHÚ (NPR, NPP, PR, PP) lokality EVL nadregionální ÚSES regionální ÚSES VKP registrovaná/ev. Přírodní parky

ukazatel počet počet

hodnota 0 3

počet počet BC počet BC počet počet

7 0 6 106 2

ukazatel plocha ha

hodnota 15 862

plocha ha

1 140

vliv na pilíře I II III + 0 + + 0 0 + 0 + + +

0 0 0 0 -

0 0 0 0 +

ZPF PUPFL indikátor ZPF PUPFL

charakteristika rozsah zemědělské půdy v území SO ORP (dle KN) rozsah lesní půdy v území SO ORP (dle KN)

vliv na pilíře I II III -0 + 0 +

+

+


6

OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT indikátor ochrana památek

charakteristika památka UNESCO památkové rezervace a zóny MPR,VPR, MPZ, VPZ, KPZ nemovité památky - NKP nemovité památky - KP

7

vliv na pilíře I II III 0 + + +

ukazatel počet počet

hodnota 0 1

počet

0

0

-

-

počet

106

+

0

+

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA vliv na pilíře indikátor dopravní obsluha IAD dopravní obsluha IDS

charakteristika dostupnost do jádra do 30min

I

II

III

%obyv.

100%

0

+

+

poč.obyv.

dostupnost do jádra do 30min

Počet obcí poč.obyv.

10

0

+

+

zásobování energemi

elektro, plyn

% obcí

100%

+

+

+

zásobování vodou

vysoká kvalita pitné vody

% obyv.

95%

0

+

+

likvidace odpadních vod

obce napojené na ČOV

% obcí

92%

+

+

+

likvidace odpadů

sběrné dvory

počet

4

+

+

+

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ukazatel tempo % Index stáří

hodnota 112% 1,06

vliv na pilíře I II III 0 + 0 0 + +

ekonomicky aktivní 2001 obyvatelstvo15 let a starší

% počet

49,87 20 568

0 0

+ +

+ +

vzdělání úplné stř. s mat. vzdělání VŠ

% %

46 15,2

0 0

-

0 0

Charakteristika tempo výstavby 2001-2009 očekávané tempo2009>výhled počet obyvatel/byt 2001/09

ukazatel % % koef

hodnota 111 148 3,3 / 2,9

vliv na pilíře I II III + + + 0 0 +

charakteristika lokality

ukazatel počet

hodnota 1

vliv na pilíře I II III 0 0 0

indikátor Charakteristika sociodemograf. struktura vývoj počtu obyvatel 2001-7 stáří obyvatelstva

socioekon. struktura

9

hodnota

výjezd na silnici I. (II.)tř.

počet spojů < 12 / >12

8

ukazatel

BYDLENÍ indikátor byty, obyvatelstvo

10 REKREACE indikátor individuální rekreace


11 OBČANSKÁ VYBAVENOST indikátor školství

charakteristika MŠ ZŠ 1-5 ZŠ 1-9 SŠ , GYM ZUŠ

zdravotnictví

nemocnice léčebna (LDN) Sdružená ambulantní zařízení ordinace prakt.lékaře-dospělí ordinace prakt.lékaře-mládež ordinace prakt.lékaře-stomatol ostatní lékař.pracoviště (spec) ostatní zařízení lékarna

ukazatel počet počet počet počet počet

hodnota 19 15 4 1 1

počet počet počet počet počet počet počet počet počet

0 0 1 13 10 11 16 8 7

sociální péče

ústav sociální péče - dospělí ústav sociální péče - mládež dům s pečovatelskou službou domov důchodců, penzion

počet počet počet počet

0 0 3 0

kultura

knihovna muzeum/galerie ostaní kulturní tzařízení

počet počet počet

21 2 18

sport

koupaliště a bazén welnes hřiště (s provozovatelem) tělocvična (vč. školních) stadiony zimní stadiony ostatní zaříz. pro těl.vých.

počet počet počet počet počet počet počet

vliv na pilíře I II III

0

+

+

0

+

+

0

0

+

0

+

+

0

0

+

2 0 40 22 2 0 Nezjištěno

12 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY vliv na pilíře indikátor HDP

charakteristika

ekonomické subjekty

celkový počet podnikatel.subj. podnikatelé fyzické osoby míra nezaměstnanosti 2007/8

ukazatel nezjištěno

Hodnota

I

II

III

počet počet %

5 821 4 409 4,2

0 0 0

+ + +

+ + +


9.

POUŽITÉ PODKLADY

•

Územní plány obcí a měst SO ORP Židlochovice

•

Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje

•

Koncepce odpadového hospodářství Jihomoravského kraje

•

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje

•

Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení

•

Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje

•

Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje

•

Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Jihomoravského kraje

•

Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech

•

Zákon č. 321/2004 Sb., (vinařský zákon) ve znění pozdějších předpisů

•

Portál Jihomoravského kraje http://www.kr-jihomoravsky.cz/

•

Hydroekologický informační systém VUV TGM

•

Úhrnné hodnoty pozemků ČR – Jihomoravský kraj. Materiál ČÚZK 2010

•

Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší a vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2009

•

MPSV ČR, Integrovaný portál, Statistiky nezaměstnanosti, 2010

•

ČSÚ, SLDB 2001

•

ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR, Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971-2009)

•

http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

•

ČSÚ, Analýza bytové výstavby v územích České republiky 1997 – 2009


10.

SEZNAM ZKRATEK

BPEJ

bonitovaná půdně ekologická jednotka

BSK5

biochemická spotřeba kyslíku (stanovená tzv. zřeďovací metodou pro stanovení pětidenní spotřeby kyslíku)

ČOV

čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DP

dobývací prostor (dle zákona č. 44/1988 Sb.)

HOD

hromadná osobní doprava

EA

ekonomicky aktivní

EO

ekvivalentní obyvatel (pojem slouží pro vyjádření kapacity ČOV)

EVL

evropsky významná lokalita

EVSK

ekologicky významný segment krajiny

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHLÚ

chráněné ložiskové území (dle zákona č. 44/1988 Sb.)

JmK

Jihomoravský kraj

IAD

individuální automobilová doprava

IDS

integrovaný dopravní systém

KN

katastr nemovitostí

KP

kulturní památka

KPÚ

komplexní pozemkové úpravy

k. ú.

katastrální území

KPZ

krajinná památková zóna

LBC

lokální biocentrum

LBK

lokální biokoridor

LDN

léčebna dlouhodobě nemocných

MěÚ

městský úřad

MPR

městská památková rezervace

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

MPZ

městská památková zóna

MŠ

mateřská škola

MÚK

mimoúrovňová křižovatka

MŽP

Ministerstvo životního prostředí České republiky

např.

například

NKP

národní kulturní památka

NRBC

nadregionální biocentrum


NRBK

nadregionální biokoridor (prvek ÚSES)

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

ObÚ

obecní úřad

OECD

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

PET

polyethylentereftalát

PP

přírodní památka, přírodní park

PR

přírodní rezervace

PRVK

plán rozvoje vodovodů a kanalizací

PUPFL

pozemky určené k plnění funkcí lesa

Qn

n-letý průtok vody

RBC

regionální biocentrum

RBK

regionální biokoridor

SLDB

sčítání lidí, domů a bytů

SO ORP

správní obvod obce s rozšířenou působností

SŠ

střední škola

SWOT

metoda analýzy, pomocí které je možno identifikovat silné (strengths) a slabé (weaknesses) stránky, příležitosti (opportunities) a hrozby (threats)

ÚP

územní plán

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚAP

územně analytické podklady

ÚSES

územní systém ekologické stability

VKP

významný krajinný prvek

VPR

vesnická památková rezervace

VPZ

vesnická památková zóna

VRT

vysokorychlostní trať

VÚV TGM

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

ZCHÚ

zvláště chráněné území (dle zákona č. 114/1992 Sb.)

ZPF

zemědělský půdní fond

ZŠ

základní škola

ZUŠ

základní umělecká škola

ZZO

zdroj znečišťování ovzduší


PŘÍLOHA

ZHODNOCENÍ PROBLÉMŮ DLE JEDNOTLIVÝCH OBCÍ SO ORP (Zpracoval odbor územního plánování a stavební úřad Městského úřadu Židlochovice)

•

Kategorizace obcí dle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek

•

Obce SO ORP Židlochovice – problémy k řešení v ÚPD obcí


KATEGORIZACE OBCÍ Zpracoval Odbor územního plánování a stavební úřad Městského úřadu Židlochovice Vyhodnocení územních podmínek obcí dle jednotlivých pilířů trvale udržitelného rozvoje

Environmentální pilíř Z

Hospodářský pilíř H

Sociální pilíř S

Vyváženost vztahu územních podmínek kategorie zařazení obcí

Blučina

--

+

+

2c

Z

Bratčice

--

--

+

3c

Z,H

Holasice

+

+

-

2a

S

--

+

+

2c

Z

Ledce

--

+

+

2c

Z

Medlov

+

+

+

1

Měnín

+

+

+

1

Moutnice

-

+

-

3b

Z,S

Nesvačilka

-

+

-

3b

Z,S

Nosislav

+

+

+

1

Opatovice

-

-

-

4

Otmarov

-

+

+

2c

Popovice

+

+

+

1

Přísnotice

--

--

+

3c

Z,H

Rajhrad

-

+

-

3b

Z,S

Rajhradice

-

+

+

2c

Z

Sobotovice

--

--

+

3c

Z,H

Syrovice

-

+

-

3b

Z,S

Těšany

-

+

+

2c

Z

Unkovice

--

+

+

2c

Z

Vojkovice

--

+

+

2c

Z

Žabčice

--

+

+

2c

Z

Žatčany

-

+

+

2c

Z

Židlochovice

+

+

+

1

Obec

Hrušovany Brna

u

Vyjádření v kartogramu

Z


Zdůvodnění vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území BLUČINA Environmentální pilíř: + 2 významné vodní toky se stanoveným záplavovým územím + 3 drobné vodní toky svádějící přívalové vody - pouze návrhové retenční plochy, 1 malá vodní nádrž vybudovaná vzhledem ke značné rozloze k.ú. - nedobudovaný navržený systém odvodu přívalových vod - nedostatek lesních ploch, všechny stávající ale chráněny jako VKP + vyhlídkový bod s rozhlednou + chráněná území – přírodní památka a přírodní park -- značná část obce zasažená hlukem a prachem z průjezdné dopravy pro nedostatek v lesních porostů a vodních ploch a hlavně pro velké zasažení obce prachem a hlukem z průjezdné dopravy tento pilíř Hospodářský pilíř: + dostatek ploch pro rozvoj + dostatek stabilizovaných ploch + žádné plochy přestaveb – brownfields - nedostatek ploch pro drobné podnikání v blízkosti obce + plochy napojitelné na všechny druhy TI + DI kvalitní – sjezd z dálnice, návrhové plochy výroby při tomto sjezdu + stávající zem. objekty mají PHO + Dostatek ekonomicky aktivních obyvatel + Dostatek ploch ZPF – historicky obec zabývající se zem. prvovýrobou I přes nedostatek ploch pro drobné podnikání v blízkosti obce – tento pilíř + Sociální pilíř: + dostatek ploch pro bydlení zatím nevyužitých - nevyužité plochy v bezodtokých plochách bez TI a DI + nezaměstnanost mírně pod celostátním průměrem - velké zatížení stávajících ploch bydlení v centru průjezdnou dopravou + navržený obchvat obce, zakončený na hranici k.ú. + cklostezky v obci - nejsou plochy pro pobytovou rekreaci v obci – ZÚ - nejsou plochy a tedy ani určené podmínky pro rekreaci individuální + velmi dobrá dojezdnost do zaměstnání do Brna + fungující systém IDS I přes nedostatek ploch pro rekreaci a značnou zatíženost obce dopravou tento pilíř + Celkové zařazení obce – kategorie 2c – kartogram – barva zelená s kódem Z BRATČICE Environmentální pilíř: S+nevýhradní ložisko cihlářské suroviny – dosud netěženo S+prognózní zdroje S+ vodní tok se právě stanovovaným záplavovým územím a akt. zónou S- žádné návrhové retenční vodní plochy S- retence vody v krajině - systém odvádění přívalových vod – směrem od Němčiček S+ Bratčické jezero ( vodní plocha po vytěžení stěrkopísku S- naprostý nedostatek ploch zeleně a fragmentace krajiny S- minimum VKP


S- skládka S- staré ekologické zátěže S+ kvalitní půdy pilíř Hospodářský pilíř: S+ dostatek návrhových ploch výroby S- málo podnikatelských subjektů S+ žádné plochy přestaveb – brownfields S+ plochy napojitelné na všechny druhy TI S+ v blízkosti sjezd z R52 S- relativně problematičtější dostupnost Brna S+ cyklostezky S+ kvalitní půdy pro zemědělské hospodaření I přes dostatek ploch podnikání je obec značně závislá na Brnu – tento pilíř –Sociální pilíř: S+ dostatek ploch pro bydlení zatím nevyužitých S+ nezaměstnanost mírně pod okresním průměrem S+ cyklostezky v obci S- nejsou plochy a tedy ani určené podmínky pro rekreaci S+ relativně i dobrá dostupnost zaměstnání (Brno) S+dobrá dostupnost občanské vybavenosti I přes nedostatek ploch pro rekreaci -pilíř + Celkové zařazení obce – kategorie 3c – kartogram – barva žlutá s kódem Z,H HOLASICE je obec s relativně dobrým pilířem životního prostředí, s lesním porostem a registrovanými VKP. Vymezené plochy výroby se nacházejí v místech, které jsou nevyužitelná pro bydlení – v blízkosti silnice II. třídy a železnice nebo v dostatečné vzdálenosti od rezidenčních ploch, nezatěžující životní prostředí. Díky své poloze a sousednímu městu Rajhrad je zájem o plochy pro bydlení, obě území se díky výstavbě v posledních dvou letech spojují. V Holasicích je veřejná , technická a dopravní infrastruktura, nachází se zde obchod, základní škola – I. stupeň, školka, obecní úřad. Spojení do blízkého Brna je dobré, pouze železniční zastávka je v Rajhradě. Vzhledem k zájmu o nové zastavitelné plochy bude potřeba řešit zejména plochy pro občanskou vybavenost a dále plochy pro nová veřejná prostranství a plochy pro trávení volného času. HRUŠOVANY U BRNA Environmentální pilíř: S- nemá řešený systém odvodu přívalových vod z polí na jihu S- vytěžené dobývací prostory bez dokončené rekultivace S- těžené dobývací prostory S+ ložiska šterkopísku a živců, jejich ochrana S- ÚSES vymezen, téměř nefunkční S+ záplavové území S- žádné návrhové retenční vodní plochy S- nedostatek lesních ploch a ploch zeleně S- pouze 1 VKP registrovaný S+ sběrný dvůr S+ rozsáhlá chráněná lokalita – sysel obecný S- vliv dopravy - celostátní trať – TU 2001 - hluk pilíř -


Hospodářský pilíř: S+ těžené dobývací prostory S+ protipovodňová ochrana S+ průmyslová obec - výrobní a skladovací areály S- nedostatek návrhových ploch výroby S+ žádné plochy přestaveb – brownfields S+ plochy napojitelné na všechny druhy TI S+ DI kvalitní – v blízkosti sjezd na R52 a železniční stanice v obci S+ přestupní terminál IDS S+ dostatek ekonomicky aktivních obyvatel S- výhledový záměr přeložky komunikace zasahuje do stabilizovaných ploch výroby pilíř + Sociální pilíř: S- nemožný rozvoj směrem na východ – koridor VRT a dobývací prostory S- plochy bydlení v těsné blízkosti výrobních areálů S+ dokončený obchvat obce S+ větší zaměstnavatelé S- nedostatek návrhových bydlení S+ nezaměstnanost mírně pod okresním průměrem S+ velmi dobrá dostupnost zaměstnání (Brno) S+ přestupní terminál IDS S- málo ploch pro každodenní rekreaci pilíř + Celkové zařazení obce – kategorie 2c – kartogram – zelená s kódem Z LEDCE Environmentální pilíř: S+ 3 CHLÚ – ochrana ložisek S- 3 DP – těžba - velký negativní vliv na ŽP, krajinný ráz, ZPF, na hygienu ŽP, ÚSES S+ 1 význ. vodní tok se stanoveným záplavovým územím a akt. zónou S- žádné návrhové retenční plochy, žádná protipovodňová ochrana S- nedostatek lesních ploch, jedna velká je současně v DP (zatím netěženo) S+2 reg. VKP, jen v obci – v krajině jen VKP les S- část obce zasažená hlukem a prachem z průjezdné dopravy na Brno pro nedostatek v lesních porostů, zasažení obce prachem a hlukem z průjezdné dopravy, zatížení ŽP těžbou - tento pilíř Hospodářský pilíř: S+ dostatek stabilizovaných ploch S+ žádné plochy přestaveb – brownfields S- nedostatek ploch pro drobné podnikání a zem.výrobu S+ plochy napojitelné na všechny druhy TI S+ DI kvalitní – v blízkosti sjezd z R52, plochy výroby přímo u komunikace na Brno S+ dostatek ekonomicky aktivních obyvatel S+ dostatek ploch ZPF S+ plochy DP I přes nedostatek ploch pro drobné podnikání v blízkosti obce – tento pilíř +


Sociální pilíř: D+ žádné zem. objekty s PHO D+ dostatek ploch pro bydlení zatím nevyužitých D+ nezaměstnanost mírně pod celostátním průměrem D- některých stávajících ploch bydlení průjezdnou dopravou D+ cklostezky v obci D- nejsou plochy pro pobytovou rekreaci a služby s ní spojené v obci D- nejsou plochy a tedy ani určené podmínky pro rekreaci individuální D+ velmi dobrá dostupnost zaměstnání (Brno) D+ fungující systém IDS I přes nedostatek ploch pro rekreaci a zatíženost obce dopravou tento pilíř + Celkové zařazení obce – kategorie 2c – kartogram – barva zelená s kódem Z MEDLOV Environmentální pilíř: S+ ložiska nerostů chráněná CHLÚ a DP – 30% k.ú. S+ přírodní zachovaný tok se stanoveným záplavovým územím a AZ S- žádné retenční plochy mimo Jezero a žádný systém odvodu přívalových vod S- relativně malý nedostatek lesních ploch, všechny stávající ale chráněny S+ vyhlídková linie S+ chráněná území – přírodní park Niva Jihlavy S- část obce zasažená hlukem a prachem z průjezdné dopravy S- není ČOV a kanalizace PP, chráněná ložiska nerostů, přírodně zachovaný tok, vymezené ZÚ na 30% území – tento pilíř + Hospodářský pilíř: S- nedostatek ploch pro rozvoj S- není ČOV a kanalizace S+ dostatek stabilizovaných ploch S+ žádné plochy přestaveb – brownfields S+ DI kvalitní – sjezd z R52 cca 5 km od obce S+ stávající zem. objekty mají PHO S- průmyslový objekt nemá PHO S- 2 větší zaměstnavatelé S+ dostatek ekonomicky aktivních obyvatel S+ dostatek ploch ZPF – historicky obec zabývající se zem. prvovýrobou I přes nedostatek ploch pro drobné podnikání v blízkosti obce – tento pilíř + Sociální pilíř: S- na 30% území stanoveny DP( zatím těženy jen z 10%) S+ dostatek ploch pro bydlení zatím nevyužitých S+ nezaměstnanost mírně pod celostátním průměrem S- není ČOV a kanalizace S+ cyklostezka v obci S- nejsou plochy pro pobytovou rekreaci v obci – ZÚ S- nejsou plochy a tedy ani určené podmínky pro rekreaci individuální S+ dobrá dojezdnost do zaměstnání do Brna S+ fungující systém IDS I přes nedostatek ploch pro rekreaci a celkovou sevřenost obce mezi DP, zápl. územím a PP Celkové zařazení obce – kategorie 1 – kartogram – barva modrá bez kódu


MĚNÍN má dobrý pilíř životního prostředí. V rámci ORP je nadprůměrné zastoupení lesních porostů a lokálních biocenter, menší vodní plochy a trvalé travní porosty.. Obec má dostatek ploch výroby, ovšem za prací se dojíždí do centra aglomerace, dobře dostupné díky blízkému sjezdu na dálnici D2 i blízké silnici II/380. V obci se nachází technická, dopravní a veřejná infrastruktura, školka, I. stupeň základní školy, obecní úřad, obchody, kino. Plochy občanské vybavenosti jsou dostatečné vzhledem k pozvolnému nárůstu bytové výstavby. MOUTNICE je obcí se zatíženým životním prostředím z důvodu procházející silnice II/ 380, která způsobuje zvýšenou prašnost a hluk. V katastrálním území obce se nachází lesopark, který není vhodně propojen s rezidenčními plochami, nedostatek trvalých travních porostů a vodní plochy. V obci se nachází technická, dopravní a veřejná infrastruktura, školka, základní škola – I.stupeň , obecní úřad. Chybí plochy občanského vybavení, plochy pro veřejná prostranství a plochy pro trávení volného času. Rozvoj ploch pro bydlení je pozvolný. Dostupnost do centra aglomerace je dobrá, do ORP je dostupnost veřejnou dopravou omezenější. NESVAČILKA je zemědělskou obcí, nachází se zde plocha soustavy NATURA 2000 – „Zřídla u Nesvačily“ – menšího rozsahu, ovšem významnější lesní plochy se nachází mimo katastr obce. Trvalé travní porosty, prvky USES a vodní plochy se zde nenacházejí. Obec patří svou velikostí k menším v ORP. Nachází se zde bývalý areál zemědělského družstva a bývalá vodní nádrž, které nepřispívají svým stavem dobrému životnímu prostředí. Ostatní plochy výroby jsou využívány drobnými živnostníky. V obci je technická, dopravní a veřejná infrastruktura a obchod. Chybí plochy občanského vybavení, veřejných služeb, plochy veřejného prostranství a plochy pro trávení volného času. Dostupnost občanského vybavení je do sousedních Těšan. Dostupnost veřejnou dopravou do centra aglomerace je dobrá, pouze časově delší než z jiných obcí, dostupnost do ORP je omezenější. NOSISLAV Environmentální pilíř: S-Výhon nemá řešený systém odvodu přívalových vod S+ nevýhradní ložiska cihlářské suroviny S+ ÚSES vymezeno, částečně funkční S+ záplavové území S- žádné návrhové retenční vodní plochy S- sesuvy mimo zastavěné území - Výhon S+relativní dostatek ploch zeleně S+ značná počet VKP i registrovaných S+ přírodní park Výhon S+ kvalitní zemědělské půdy S+ sběrné místo S+ Natura 2000 - Přísnotický a Knížení les S+ přírodní památka Nosislavská zátočina - přírodní meandr řeky Svratky S- vliv dopravy z dopravy – silnice II.třídy prochází obcí S-ČOV v záplavovém území Pilíř + Hospodářský pilíř: S+ dostatek návrhových ploch výroby a bydlení S+ dostatek kvalitní půdy pro hospodaření S+ žádné plochy přestaveb – brownfields


S+ plochy napojitelné na všechny druhy TI S+ dostatek ekonomicky aktivních obyvatel S- sjezd na dálnici či rychlostní komunikaci je relativně daleko, obcí neprochází trať S+dobrá dopravní dostupnost Brna silnicí II,třídy S+ cyklostezky pilíř + Sociální pilíř: S- centrum obce zasaženo průjezdnou dopravou silnice II/425 prochází obcí S+ větší zaměstnavatelé S+ nezaměstnanost mírně pod celostátním průměrem S+ velmi dobrá dostupnost zaměstnání (Brno) S+ plochy pro rekreaci (zahrádkaření, cyklostezka) – jen je nutno je specifikovat pilíř + Celkové zařazení obce – kategorie 1 – kartogram – modrá OPATOVICE jsou zemědělskou obcí, ovlivněnou záplavovým územím a dálnicí D2 ve východní části katastrálního území obce. V obci se nenachází trvalé travní porosty ani vodní plochy v dostatečném rozsahu. Lokální biocentrum v malém rozsahu se nachází u hranic s k.ú. Blučina. V obci se nacházejí plochy výroby, zejména stávající areál drůbežárny, ostatní plochy využívají drobní podnikatelé a zemědělci. Pracovní příležitosti v obci jsou malé, v rámci veřejné dopravy je horší časová dostupnost do centra aglomerace, ale i do ORP. V obci se nachází technická, dopravní, a veřejná infrastruktura, školka, základní škola – I. stupeň, obecní úřad, obchod. Chybí další plochy občanské vybavenosti, veřejných služeb, veřejné prostranství a plochy pro trávení volného času, vzhledem k novým plochám bydlení. OTMAROV je obec s nejmenším počtem obyvatel v ORP Židlochovice, je zemědělskou obcí, není zde žádný les, trvalé travní porosty, vodní toky, ani prvky USES. Otmarov má vymezené plochy pro bydlení, ale nemá vymezené další plochy výroby, což vzhledem k umístění a velikosti obce není na závadu. Obec zůstane zemědělskou obcí a „ubytovnou“ pro lidi, kteří budou za prací vyjíždět do blízkého Brna. Obec se nenachází v blízkosti železniční zastávky ani hlavní dopravní komunikace, nicméně na dobu dojížďky za prací a občanské vybavenosti to nemá vliv z důvodu malé vzdálenosti do centra aglomerace. Časová dostupnost do ORP Židlochovice není vyhovující, obec nemá ani přímé autobusové spojení s ORP Židlochovice. Vybavení veřejné, dopravní a technické infrastruktury se v obci nachází, a to včetně obchodu a obecního úřadu. POPOVICE je obec s relativně dobrým pilířem životního prostředí, s lesními plochami – „Rajhradskou bažantnicí“, regionálním biocentrem i vodní plochou, které se nacházejí v blízkosti zastavitelných ploch. V rámci ORP je nadprůměrné zastoupení lesních porostů. Územním plánem jsou navrženy plochy pro další vodní plochu a trvalé travní porosty. Vymezené plochy výroby se nacházejí mezi železnicí a rychlostní komunikací. Obec se snaží zachovat kvalitu prostředí i tím, že rozvoj zastavitelných ploch je pozvolný. Část katastrálního území obce je v záplavovém území řeky Svratky, nicméně rezidenční plochy jsou dotčeny minimálně. V obci není občanská vybavenost, pouze obchod a obecní úřad, ovšem veřejná, dopravní a technická infrastruktura je dobrá. Občané dojíždí za prací do blízkého Brna, centra aglomerace, děti do škol v sousedním městě Rajhradě a Brně. Obec je jednou z nejmenších obcí ORP Židlochovice, nejblíže k Brnu, s dobrou dostupností. O bydlení v obci je velký zájem z důvodu atraktivity obce – rozšiřování rekreačních ploch, a


přitom dobrou dostupností do blízkých městských center s veškerým vybavením ( Rajhrad, Brno ). PŘÍSNOTICE Environmentální pilíř: S+nevýhradní ložisko štěrkopísku – dosud netěženo S+ vodní tok se právě stanovovaným záplavovým územím a akt. zónou – jen na hranici k.ú. S- málo retenčních vodní plochy S- naprostý nedostatek ploch zeleně a fragmentace krajiny S- minimum VKP S+ kvalitní půdy, ale jen na malé části k.ú. S- příliš mnoho ploch pro bydlení pilíř Hospodářský pilíř: S- na většině území půdy III.třídy S+ dostatek návrhových ploch výroby S- málo podnikatelských subjektů S+ žádné plochy přestaveb – brownfields S+ plochy napojitelné na všechny druhy TI S- sjezd na R52 relativně vzdálený od obce S- relativně problematičtější dostupnost Brna S+ cyklostezky S- málo kvalitní půdy pro zemědělské hospodaření I přes dostatek ploch podnikání je obec značně závislá na Brnu – tento pilíř – Sociální pilíř: S+ dostatek ploch pro bydlení zatím nevyužitých S+ přestupní terminál i dráha v relativně malé vzdálenosti (Žabčice) S+ nezaměstnanost mírně pod okresním průměrem S+ cyklostezky v obci S- nejsou plochy a tedy ani určené podmínky pro rekreaci S+ relativně i dobrá dostupnost zaměstnání (Brno) S+dobrá dostupnost občanské vybavenosti I přes nedostatek ploch pro rekreaci -pilíř + Celkové zařazení obce – kategorie 3c – kartogram – barva žlutá s kódem Z,H RAJHRAD je město s větším nárůstem ploch pro bydlení v posledních letech , čehož dosahuje z důvodu své polohy k Brnu a významu v rámci ORP. Rozvoj ploch pro občanskou vybavenost a rekreaci není tak výrazný, chybí další plochy veřejných prostranství a ploch pro trávení volného času. V katastrálním území města se nachází lesní plocha „Rajhradská bažantnice a regionální biocentrum, která zasahuje i do k.ú. Popovice, trvalé travní porosty a regionální biocentrum se nacházejí v části záplavového území řeky Svratky. Vzhledem k významu a velikosti blízké rychlostní komunikace a železniční stanice včetně přestupního uzlu v rámci IDS JMK, je časová dostupnost do sídla aglomerace i do ORP dobrá. Vymezení ploch pro výrobní činnosti je v blízkosti rychlostní komunikace. Ve městě se nacházejí stávající menší areály, pouze areál bývalého zemědělského družstva se nachází v záplavovém území. Ve městě je veřejná, dopravní a technická infrastruktura, stavební úřad, městský úřad, školka, základní škola – II. stupeň, lékaři i veřejné služby včetně obchodů. V Rajhradě se nachází Hospic, střední odborné učiliště zahradní a památník písemnictví v Rajhradském klášteře.


RAJHRADICE jsou zemědělskou obcí, ovlivněné řekou Svratkou a dálnicí D 2 na svém katastrálním území. V podstatě zde není žádný les, trvalé travní porosty, pouze lokální biocentru, zanedbatelné velikosti k velikosti katastrálního území obce, jižní část obce je ovlivněna záplavovým územím, částečně zasahujícím do rezidenčních a výrobních ploch. V obci se nachází dostatek ploch výroby jak již v bývalém areálu armády ČR , areálu zemědělského družstva , areálu obalovny živice, tak i stávajícího areálu firmy SIAD. Dojížďka do centra aglomerace i do blízkého Rajhradu je dobrá. V obci se nachází technická, dopravní a veřejná infrastruktura, základní škola – I. stupně, školka, obecní úřad a obchod. Vzhledem k nárůstu ploch pro bydlení je potřeba doplnit plochy veřejných prostranství a plochy pro trávení volného času. SOBOTOVICE Environmentální pilíř: S+nevýhradní a výhradní ložidko štěrkopísku - vytěženo 1 S+ vodní tok se právě stanovovaným záplavovým územím a akt. zónou – jen na hranici k.ú. S+ funkční ÚSES u Šatavy S- nedostatek vodních ploch S- nedostatek ploch zeleně a fragmentace krajiny S+ VKP Na rybníkách se táhne celým k.ú. ( při Šatavě) – malá část obce S- žádné jiné VKP S+ velmi kvalitní půdy pilíř Hospodářský pilíř: S+ na území pro zem.hospodaření velmi kvalitní půdy S+ dostatek návrhových ploch výroby S- málo podnikatelských subjektů S+ žádné plochy přestaveb – brownfields S+ plochy napojitelné na všechny druhy TI S- sjezd na R52 relativně vzdálený od obce přestože je na k.ú. obce S- relativně problematičtější dostupnost Brna z hlediska dopravy S+ cyklostezky, z nichž jedna prochází obcí I přes dostatek ploch podnikání je obec značně závislá na Brnu a zemědělsky orientovaná – tento pilíř – Sociální pilíř: S+ dostatek ploch pro bydlení zatím nevyužitých S- přestupní terminál i dráha mimo dosah S+ fungující IDS S+ nezaměstnanost mírně pod okresním průměrem S+ cyklostezky v obci S- nejsou plochy a tedy ani určené podmínky pro rekreaci S+ dobrá dostupnost zaměstnání (Brno) S+dobrá dostupnost občanské vybavenosti I přes nedostatek ploch pro rekreaci -pilíř + Celkové zařazení obce – kategorie 3c – kartogram – barva žlutá s kódem Z,H SYROVICE je obec s největším nárůstem ploch pro bydlení v posledních letech, ovšem rozvoj ploch pro rekreaci a občanskou vybavenost již není tak výrazný. Veřejná, dopravní a technická infrastruktura je vybudována, v obci je obchod, základní škola – I.stupeň, mateřská školka a obecní úřad. Katastrální území obce má poměrně velkou rozlohu, původně se jednalo o zemědělskou obec s velmi kvalitní ornou půdou, která v posledních letech není v celém území zcela obhospodařována. V obci se nachází pouze regionální biocentrum a


lokální biokoridor menšího rozsahu a v jižní části obce se nachází menší vodní plocha, která je z hlediska většího nárůstu obyvatel nedostačující. Obec je díky své poloze k rychlostní komunikaci také vyhledávána zájemci o plochy výroby, ovšem ne všechny zrealizované projekty zvýšily možnost zaměstnanosti v obci a okolí, neboť se jedná o logistická centra a fotovoltaické elektrárny. Díky své poloze je také dobrá dostupnost do centra aglomerace, do sousedního města Rajhradu. Dostupnost veřejnou dopravou je díky nárůstu obyvatel méně vyhovující, zvyšuje se individuální doprava. Dynamickou výstavbou se zvýšily nároky na plochy občanského vybavení, zejména služby, nová veřejná prostranství a plochy pro trávení volného času. TĚŠANY jsou významnou obcí s bohatou historií, ale také zemědělskou obcí. Obcí prochází silnice II/380, což se projevuje zvýšenou prašností a hlukem v jejím okolí. Regionální a lokální biocentra a vodní plochy jsou daleko od rezidenčních plocha v malém měřítku k ploše katastrálního území. Chybí dostatečné plochy pro veřejné prostranství, plochy pro trávení volného času, občanského vybavení. V obci se nachází technická, dopravní a veřejná infrastruktura, školka, základní škola – II. stupeň, obecní úřad, obchod, pošta, restaurace s ubytováním a možností pořádání akcí „U Koroka“ a areál „Šinkvický dvůr“. V rámci veřejné dopravy se v obci nachází přestupní uzel, do centra aglomerace je dostupnost dobrá, do centra ORP je omezenější. V obci se nacházejí firmy, plochy výroby jsou umístěny na severozápadní části obce. UNKOVICE Environmentální pilíř: S+ 3 CHLÚ – ochrana ložisek S- 3 DP – největší vytěžený s nedok.rekultivací - negativní vliv na ŽP, krajinný ráz, ZPF, na hygienu ŽP, S- nejsou vymezeny plochy pro těžbu a její podmínky S+ ÚSES S +záplavové územím a akt. zóna S- žádné návrhové retenční plochy, žádná protipovodňová ochrana S- nedostatek lesních ploch a fragmentačních prvků a cest v krajině S+ 2 reg. VKP, jen v obci – v krajině jen VKP les pro nedostatek v lesních porostů, zatížení ŽP nedořešenou těžbou, nedostatek ret.ploch pilíř Hospodářský pilíř: S+ dostatek stabilizovaných ploch S+ žádné plochy přestaveb – brownfields S+ dostatek ploch pro podnikání a zem.výrobu S+ plochy napojitelné na všechny druhy TI S+ DI kvalitní – v blízkosti sjezd z R52 S+ Dostatek ekonomicky aktivních obyvatel S+ plochy DP pilíř + Sociální pilíř: S- nejsou vymezené plochy pro těžbu včetně podmínek S- žádný větší zaměstnavatel + žádné zem. objekty s PHO + dostatek ploch pro bydlení zatím nevyužitých + nezaměstnanost mírně pod celostátním průměrem + velmi dobrá dostupnost zaměstnání (Brno) + fungující systém IDS a dobrá DI


S+ plochy pro každodenní rekreaci dostatek ploch pro rekreaci a bydlení, dobrá dostupnost zaměstnání – jen neuspokojivé podmínky těžby štěrkopísku pilíř + Celkové zařazení obce – kategorie 2c – kartogram – barva zelená s kódem Z VOJKOVICE Environmentální pilíř: S- ÚSES vymezeno, téměř funkční S+ záplavové území S+ navrhovaná protipovodňová ochrana S- naprostý nedostatek ploch zeleně a fragmentace krajiny S+ relativní dostatek vodních ploch S- nízký počet VKP S- vodní zdroj podzemní vody, ale v záplavovém území v blízkosti plánované přeložky komunikace II.třídy S+ velmi kvalitní půdy S- vliv dopravy z dopravy – silnice II.třídy prochází středem obce, trať na severu v blízkosti zastavěného území S-záměr vedení přeložky komunikace II/416 Pilíř Hospodářský pilíř: S+ dostatek kvalitních půd pro zemědělské hospodaření S+ větší zaměstnavatelé S+ navrhované protipovodňová ochrana S+ relativní dostatek návrhových ploch výroby a bydlení S+ žádné plochy přestaveb – brownfields S+ plochy napojitelné na všechny druhy TI S+ DI kvalitní – v relativní blízkosti sjezd z D2, komunikace II.třídy na Brno, trať S+ Dostatek ekonomicky aktivních obyvatel S+ cyklostezky pilíř + Sociální pilíř: S+ protipovodňová ochrana je vymezena ÚP S- záplavové území zasahuje do zastavěného území S+ větší zaměstnavatelé S+ dostatek návrhových ploch bydlení S+ nezaměstnanost pod průměrem S+ velmi dobrá dostupnost zaměstnání (Brno) S+ dobrá DI- komunikace II. třídy na Brno, železniční zastávka S+ plochy pro rekreaci (zahrádkaření, rybaření, cyklostezka) S+ dobrá dostupnost občanské vybavenosti S-záměr vedení přeložky komunikace II/416 pilíř + Celkové zařazení obce – kategorie 2c – kartogram – zelená s kódem Z ŽABČICE Environmentální pilíř: S+ 2 CHLÚ – ochrana ložisek S- 2 DP – dosud netěžené, těžené jen lomy - malý negativní vliv na ŽP, krajinný ráz S+ ÚSES vymezen


S +záplavové územím S- žádné návrhové retenční plochy, žádná protipovodňová ochrana S- nedostatek lesních ploch a fragmentačních prvků – západ území S- pouze 2 reg. VKP, jen v obci – v krajině jen VKP les S- pro ŽP skládka S+pro hyg. Skládka S- několik domů zasaženo hlukem z dopravy – trať pro nedostatek v lesních porostů, skládka, nedostatek ret.vod.ploch pilíř Hospodářský pilíř: S+ dostatek stabilizovaných i návrhových ploch S+ žádné plochy přestaveb – brownfields S+ dostatek ploch pro podnikání a zem. výrobu S+ plochy napojitelné na všechny druhy TI S+ DI kvalitní – v blízkosti sjezd z R52 S+ Dostatek ekonomicky aktivních obyvatel S+ plochy DP a CHLÚ pilíř + Sociální pilíř: S+ větší zaměstnavatelé S- velký zem. objekt bez PHO v těsné návaznosti na bydlení + dostatek ploch pro bydlení zatím nevyužitých + nezaměstnanost mírně pod celostátním průměrem + velmi dobrá dostupnost zaměstnání (Brno) + terminál IDS a dobrá DI S+ plochy pro každodenní rekreaci (rybaření, cyklostezka) S-zasažení plochy výroby a bydlení záplavovým územím I přes zasažení zápl,územím a zem.areálem v blízkosti bydlení

pilíř +

Celkové zařazení obce – kategorie 2c – kartogram – barva zelená s kódem Z ŽATČANY jsou zemědělskou obcí, ve které se původně nacházelo několik rybníků – jak je patrné ze znaku obce, v dřívějších letech bylo celé území velkoplošně obhospodařováno. Obec má zájem budovat vodní i lesní plochy. Nachází se zde lokální biocentrum s vyhlídkovým bodem, na jihu zástavby obce se nachází významná krajinná zeleň a na severu k.ú. se nachází přírodní památka „Písky“. Severní část území obce je ohrožena záplavami. V obci se nachází technická, dopravní a veřejná infrastruktura, školka, základní škola – I.stupeň, obchod, obecní úřad. V obci jsou dostatečně navrženy plochy pro výstavbu rodinných domů i plochy výroby. Dostupnost do centra aglomerace je dobrá z blízké silnice II/380, do centra ORP je dostupnost veřejnou dopravou časově omezenější. ŽIDLOCHOVICE Environmentální pilíř: S-Výhon nemá řešený systém odvodu přívalových vod S+ nevýhradní ložiska cihlářské suroviny S+ ÚSES vymezeno, částečně funkční S+ záplavové územím a aktivní zóna S- žádné návrhové retenční vodní plochy S- značný počet sesuvů S+ protipovodňová ochrana S- nedostatek lesních ploch S+ značná počet VKP i registrovaných S+ přírodní park Výhon


S+ sběrný dvůr S+ Natura 2000 S- vliv dopravy z dopravy – silnice II.třídy S+rozhledna Pilíř + Hospodářský pilíř: S+ protipovodňová ochrana S- nedostatek návrhových ploch výroby a bydlení S+ žádné plochy přestaveb – brownfields S+ plochy napojitelné na všechny druhy TI S+ DI kvalitní – v blízkosti sjezd z D2 S+ Dostatek ekonomicky aktivních obyvatel S+ rozhledna S+ cyklostezky pilíř + Sociální pilíř: S- sesuvy částečně zasahují do zastavěného území S+ protipovodňová ochrana S+ rozhledna S+ větší zaměstnavatelé S- nedostatek návrhových bydlení + nezaměstnanost mírně pod celostátním průměrem + velmi dobrá dostupnost zaměstnání (Brno) S+ přestup pro IDS a dobrá DI S+ plochy pro rekreaci (zahrádkaření, cyklostezka) S-zasažení bydlení záplavovým územím pilíř + Celkové zařazení obce – kategorie 1 – kartogram – modrá


PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD OBCÍ Zpracoval Odbor územního plánování a stavební úřad Městského úřadu Židlochovice Problémy k řešení – obec Blučina • • • • • • • •

retence vody v krajině -odvádění srážkových vod a přívalových vod retence vody – bezodtoké plochy u nájezdu na dálnici nedostatek ploch krajinné zeleně, lesů průjezdná doprava v obci - nadmístní problém - dokončení změny ÚP v sousední obci – napojení návrhové plochy obchvatu na silnici II.třídy dopravní závady – rozhledová pole MK výroba v aktivní zóně Litavy nadměrné plochy výroby daleko od obce, nedostatek ploch pro drobné podnikání u obce absensce ploch pro rekreaci - návrh ploch pro rekreaci

Problémy k řešení – obec Ledce • • • • • •

retence vody v krajině a to jak odvádění přívalových vod tak zadržování srážkových – u Šatavy, v DP nedostatek ploch krajinné zeleně , lesů - v DP průjezdná doprava v obci – hluk a prašnost – komunikace na Brno dopravní závady – rozhledová pole – komunikace na Brno těžba – návrh ploch a etapizace využití DP specifikace pro rekreaci - rozdělení ploch na rekreační a zahrádkářské v zahrádkářské oblasti

Problémy k řešení – obec Medlov • • • • •

retence vody v krajině - systém odvádění přívalových vod – nad ZÚ nedostatek ploch krajinné zeleně a vody ve vých. části k. ú. - DP nedostatek ploch pro výrobu malá prostupnost krajiny – návrh cestní sítě mimo sídlo těžba – návrh ploch a etapizace těžby v DP

Problémy k řešení – obec Unkovice • • • •

retence vody v krajině a to jak odvádění přívalových vod – nad zástavbou i plánovanou, tak zadržování srážkových - plochy v DP nedostatek ploch krajinné zeleně - návrh ploch pro zeleň a fragmentačních prvků – v DP těžba – návrh ploch a etapizace využití DP záplavové území zasahuje do zast. území

Problémy k řešení – obec Žabčice • záplavové území zasahuje do zast. území • retence vody v krajině – západní část k.ú. • nedostatek ploch krajinné zeleně a fragmentačních prvků - západní části k.ú • velký zem. objekt bez PHO v těsné návaznosti na bydlení – severovýchod obce Problémy k řešení – obec Židlochovice • • • •

retence vody v krajině - systém odvádění přívalových vod – Výhon nedostatek ploch krajinné zeleně a vody – celé území specifikace ploch pro rekreaci – chataření a zahrádkaření - Výhon záplavové území a aktivní zóna Litavy zasahuje ZÚ -plochy bydlení u Litavy


•

průjezdná doprava v obci - nadmístní problém - dokončení změny ÚP v sousední obci – napojení návrhové plochy obchvatu na silnici II. třídy území střet DR Vojkovice a DR b Židlochovice Problémy k řešení – obec Nosislav • • • •

retence vody v krajině - systém odvádění přívalových vod – Výhon retence vody v krajině – vodní plochy specifikace ploch pro rekreaci – chataření a zahrádkaření - Výhon průjezdná doprava v obci - bydlení a II/425

Problémy k řešení – obec Hrušovany u Brna • • • • • • •

Střet DY i na území Hrušovan – opravit trasu přeložky – záměr jde přes plochy výroby na jihu retence vody v krajině - systém odvádění přívalových vod – za plochami bydlení - zvláště ulice Žižkova nedostatek ploch krajinné zeleně a vody – celé území na západ od ZÚ v DP specifikace ploch pro rekreaci – chataření a zahrádkaření - rybník plochy výroby v přímé návaznosti na plochy bydlení ( jedná se o střet výroba x bydlení ) doprava – vlak – hluk v zastavěném území – zvláště severní část těžba – návrh ploch a etapizace využití DP v západní části k.ú.

Problémy k řešení – obec Přísnotice • • •

nedostatek ploch krajinné zeleně -návrh ploch pro zeleň a fragmentačních prvků - západ k.ú. dopravní závada – střed obce- zatáčka u úřadu příliš mnoho ploch pro bydlení

Problémy k řešení – obec Vojkovice • • • • •

doprava –vlak - hluk v zastavěném území – severozápadní cíp území střet DR průjezdná doprava v obci – II/425 průjezdná doprava v okolních obcích - nadmístní problém - dokončení změny ÚP– napojení návrhové plochy obchvatu Blučina na silnici II.třídy a propojit s obchvatem Hrušovan retence vody v krajině - systém odvádění přívalových vod – za plochami bydlení nedostatek ploch krajinné zeleně a fragmentačních prvků ochrana ploch rekreace – specifikace zástavby - Šimlochy

Problémy k řešení – obec Sobotovice • retence vody v krajině • nedostatek ploch krajinné zeleně a fragmentačních prvků – sever k.ú. Problémy k řešení – obec Bratčice • retence vody v krajině • nedostatek ploch krajinné zeleně a fragmentačních prvků – sever k.ú. • retence vody v krajině - systém odvádění přívalových vod – nad ZÚ směrem od Němčiček Problémy k řešení – obec Moutnice • průjezdná doprava v obci Problémy k řešení – obec Těšany • průjezdná doprava v obci

ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ ŽIDLOCHOVICE 2010

Recommend Documents