UPLATNĚNÍ DISTANČNÍ FORMY PRO VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

UPLATNĚNÍ DISTANČNÍ FORMY PRO VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH OLDŘICH KRATOCHVÍL, TIBOR HLAČINA Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Abstrakt: Celoživotní vzdělávání, distanční vzdělávání a e-learning představují nové dimenze ve vzdělávací cestě člověka, postupně odstraňují zásadní rozdíly vzdělávání studentů v denním studiu a v celoživotním vzdělávání. Cíle Boloně se stávají realitou našich dní. E-learning představuje vzdělávání na míru. Je to projekt řešený ve spolupráci vysoké školy, studenta a specialistů z praxe. Kreditní systém přináší flexibilitu i efektivitu. V tomto článku předkládáme veřejnosti principy, výsledky a nejbližší cíle naší soukromé vysoké školy. Klíčová slova: distanční studium, identita, vládnutí, individuální studijní plán; systém 3-2-1 tempo studia Abstract: Lifetime learning, distance learning and e-learning present new dimensions in the man‘s education, they gradually remove main differences of full-time learning and lifetime learning. Bologna goals become reality of today. E-learning represents bespoke education. It is the system which is solved in cooperation of university, student and work experience specialists. A credit system brings flexibility and effectiveness. We present fundamentals, results and close goals of our private university to the public by this article. Key words: Distance learning, identity, governance; individual study plan, system 3-2-1, rate of study Distanční studium má pomáhat téměř každému člověku samostatně se přizpůsobit rychle a často turbulentně se vyvíjejícímu životnímu prostředí v oblasti moderních technologií i sociální. Nastupuje revoluce ve vzdělávání celé populace naší civilizace [1]. Dosavadní vzdělávací technologie a přístupy budou výrazně reformované. Dospělí lidé ovládnou vysoké školy, protože i chování denních studentů se rychle změní s tím, jak se vyvíjí společnost. Všichni budou od vysoké školy žádat pružnost, smysluplnost, plnou návaznost na jejich praxi a efektivitu v činnostech. Jde o ty atributy, které od nich praxe denně vyžaduje. Centralizovaný a normativní vysokoškolský systém se proto bude s časem měnit. Bude se měnit na celém globalizujícím se světě, který se významně integruje a potřebuje, aby vysoké školy tento proces významně podpořily. Jsme jen několik dnů členy EU a již nastupují otázky identity, vládnutí. Změnil se společenský řád a populace z velké části vychovaná na paradigmatech minulého století potřebuje pomoc při přechodu mezi dvěma pojetími světa. Rychlý rozvoj technologií a příchod cizího kapitálu do naší země nutí naši střední a často i starší populaci, aby si urychleně inovovala znalosti i vzdělání. Uvědomí-li si to vysoké školy, mohou se stát těmto lidem významným pomocníkem. Dospělí lidé jsou však daleko náročnější na služby, které jim jimi zvolená vzdělávací instituce nabízí. Tito lidé především velice racionálně zacházejí se svým časem. Znají jeho cenu. Mají také dobře promyšlené cíle studia tak, aby studium podpořilo jejich životní šance. Před nástupem ke studiu si velice pečlivě prostudují studijní program, protože od studia očekávají: 1. zlepšení své konkurenceschopnosti v profesní komunitě 2. zlepšení pozice u zaměstnavatele 3. vyšší společenský status 4. rozvoj své osobnosti Mají-li být absolventi konkurenceschopní, musí mít jedinečné znalosti pro svého zaměstnavatele. A ty očekávají od našich učitelů. Distanční forma může lépe vyhovět, než forma denní. 159

Dnes ke studiu nastupují „čerství“ absolventi středních a vyšších škol, ale i absolventi těchto škol s často velice kvalitní praxí, včetně řídící.

Obr. 1. Studenti distančního studia na EPI s kvalitní praxí v řídících pozicích Začíná se stále více objevovat situace, kdy na bakalářský studijní obor nastupují absolventi jiných vysokých škol. Vrací se ke studiu také lidé, kteří v životě dosáhli významných pracovních úspěchů a nyní cítí potřebu nových inspirací a rozvoje své osobnosti a specializace. Nařídíme-li takovým lidem, aby studovali a skládali zkoušky podle jediného časového i obsahového programu a společně ve školou určeném termínu budou skládat zkoušky, u většiny z nich významně mrháme jejich časem, jiným naopak budeme brát šanci na absolvování, protože na některé disciplíny potřebují více času, než je standard. Pro každého studenta v distanční formě tedy potřebujeme vytvořit originální cestu, která splní požadavky vysokoškolského studia, očekávání studenta i zaměstnavatele a společnosti. Jsem přesvědčen, že doménou minulého století bylo normativní vedení „poslušného“ studenta a že prioritou dneška je umožnit lidské bytosti řídit si svoji životní cestu, nést si za ni odpovědnost . Vysoká škola má při tom pomáhat. Školství je v oblasti marketingu stále ještě v období výrobní, nejvýše prodejní koncepce [3]. Je neuvěřitelné, že v době znalostí o tom, co bude vzdělávací soustava dodávat klientům, rozhoduje výhradně dodavatel. Není pochopitelné, jak to, že v tomto systému došlo k takovému pokřivení základního požadavku přírody – jedinečnosti, jak je deformován systém konkurence. Odpor k distanční formě studia a blokování jejího rozvoje je většinou dán snahou, aby se současný stav co nejdéle udržel. Nástup distanční formy studia pro dospělé studenty určitě nevede ke snížení kvality – spíše opačně. Postupně vyřadí ze systému lidi, kteří nemají praxi co říci. Nástupem distanční formy studia postupně ztrácí smysl denní studium a studium při zaměstnání, centrální plánování doby studia pro jakéhosi průměrného studenta. Smysl mají cíle, získané znalosti, rozvoj osobnosti, podpora cílům společnosti atd. Vysoká škola však musí řešit ještě jeden handicap. V kruhu spolupracují obvykle studenti stejně staří, na stejné odborné úrovni a zhruba se stejnými životními zkušenostmi. V životě je to ale zcela jinak. V pracovních týmech spolupracují lidé různého věku, různých profesí a rozmanitých životních zkušeností. Současná vysoká škola je jakýsi sterilní inkubátor, přísně oddělený od skutečného života, s vlastním hodnotovým i hodnotícím systémem. A co nejhorší, s vlastním, velice často od života odděleným systémem stanovení cílů. V tomto do sebe zahleděném systému již nikdo praxi nepotřebuje a dříve je na obtíž pro plynulost práce vysoké školy. V systému zůstávají lidé často celý život a nikdy jej neopustí, takže výsledkem je veliká přezíravost akademické půdy vůči specialistům z praxe. Zapomínáme, že peníze na práci vysokých škol přicházejí právě z praxe a že praxe musí tyto peníze nejprve vydělat, a k tomu potřebuje naše kvalitní absolventy. Na naší vysoké škole máme eminentní zájem tento systém změnit. Nejprve nás studenti sami přesvědčili, že je pro ně užitečné, aby měli k dispozici různě koncipované přednášky, které vyhoví různým profilům studentů: 1. přednáška pro průměrného studenta, čerstvého absolventa 2. přednáška pro člověka s významnými profesními i životními zkušenostmi 3. přednáška pro člověka, který přichází z VOŠ, nebo jiné vysoké školy

160

Uvědomili jsme si, že významným zdrojem rozvoje je propojení procesů vysoké školy s procesy v podnikové sféře :

Obr. 2. Propojení vysoké školy a podnikatelského prostředí Uvědomili jsme si, kolik můžeme získat a dát propojením procesů vysoké školy a společenským prostředím:

Obr. 3. Propojení vysoké školy a podnikatelského prostředí Výsledkem byl systém, který nazýváme pracovně 3-2-1. Jeho principem je vytvoření malých pracovních týmů, přičemž tým vede student třetího ročníku a má podřízeny studenty prvního a druhého ročníku, včetně absolventů VOŠ a studentů, kteří již pracují a často mají významnou pracovní pozici.

Obr. 4. Schematické znázornění struktury vedení týmu 3-2-1 Úkolem týmu je splnit úkoly výchovně vzdělávacího procesu, požadavky studijního programu včetně tvůrčí práce, aplikovat teorii ve prospěch studenta a zaměstnavatelů, začlenit problémy zaměstnavatele do výuky. O této formě studia mluví Rogers, když říká: „Skupina díky své

161

moudrosti využívá čas, který má k dispozici k dosažení cílů, jež jsou v daných možnostech“. Tým má k dispozici rozsáhlý virtuální pracovní prostor prostřednictvím adresářových struktur a dalších ICT technologií. Všichni naši studenti jsou ve svém bydlišti připojeni prostřednictvím FTP na školní síť, která má kolem 1900 účastníků s přímým přístupem k informačním zdrojům a pracovním adresářům. Výsledky své práce hodnotí skupina jako tým dvakrát ročně před nezávislou hodnotící komisí na celoškolské konferenci, která je složená z akademických pracovníků naší vysoké školy a partnerských vysokých škol. Součástí hodnocení je také hodnocení specialistů a TOP z podniků, pro které studenti pracovali.

Obr. 5. Hodnocení práce studenta ze strany TOP manažera

162

Na následujícím obrázku máme systém řízení technologií na EPI, s.r.o. [8].

Přechod na kreditní systém zcela mění pojetí studia na vysoké škole. Určující již není členění studia na studium denní, nebo studium dálkové. Úkolem studenta je získat plněním povinností vyplývajících se studijních cílů a studijních programů požadovaný počet kreditů na to, aby mohl postoupit do vyššího ročníku a nakonec studium úspěšně ukončit. Kreditní systém konečně umožní zvolit si vlastní tempo studia. Drucker konstatuje, že „... žádní dva lidé se neučí přesně stejně. Každý člověk se učí jinou rychlostí, jiným rytmem a má jiný časový rozsah pozornosti. Jestliže se studentovi vnutí cizí rychlost, rytmus nebo rozsah pozornosti, nenaučí se téměř nebo vůbec ničemu“. Náš systém umožní vyhovět požadavku individualizace rychlosti studenta [6]. Na EPI vedeme studenty, aby si ve spolupráci s katedrami, specialisty z praxe a ze společenských institucí projektovali svůj studijní vývoj, svůj individuální studijní plán. Nechápeme, proč nás AK přinutila vyčlenit ISP z dokumentace technologií naší vysoké školy. Když se tak stalo, konstatoval jeden student: „Kdo by mně mohl zakázat, abych si jej sestavil?“. Je tomu tak. Je to dospělý člověk. Dosavadní přístupy vysokoškolského studia však nedovolí většině studentů na vysoké škole dospět. Tento stav je neudržitelný. Jestliže student vytváří hodnoty, volí prezidenta, poslance EU, nelze mu již vnutit roli otroka. Naopak možnosti, které dostává, oplácí odpovědností. Stojí za to sledovat, jaký vliv mají pracující studenti na studenty denně sedící v lavici, kteří však stejně pracují ve společném globálním virtuálním prostoru. Synergii tohoto prostředí se potřebujeme naučit využívat.

163

Obr. 7. Ukázka hodnocení kolegů studentem třetího ročníku Ještě jeden důvod vidíme pro realizaci systému 3-2-1, který je založený na odpovědnosti studenta. Jen lidé s dostatečnou sebedůvěrou ve své vlastní síly mohou rozvíjet demokracii [7]. Vidina, kdy více než 70 % populace několikrát ve svém životě projde distančním vzděláváním, dává velkou naději na úspěšné zvládnutí přechodu společnosti z industriálního na znalostní pojetí. Distanční forma studia je tedy mnohem více, než jenom předávání znalostí. Literatura: 1. PELIKÁN, J.: Zamyšlení nad některými otevřenými otázkami soudobé teorie výchovy. In: Pedagogika 3/2002, str 290 - 308. ISSN 3330-3815. 2. KRAUS, B. Výchova ve společenských proměnách na počátku nového století. In: Pedagogika 2/2003, s. 253 - 268. ISSN 3330-3815. 3. KOTTLER, J. P.: Vedení procesu změny. Praha: Management Press, 2000. 4. DRUCKER, P. F. Řízení v době velkých změn. Praha: Management Press, Ringier ČR, a.s., 1998. 5. MAREŠ, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha : Sociologické nakl., 1999. ISBN 8085850-61-3. 6. MAREŠ, P; STRAKOVÁ, J.: Vyšší vzdělání jen pro elitu. Praha : Institut pro sociální a ekonomické analýzy, 2003. 7. BLIŽKOVSKÝ, B., KUČEROVÁ, S.: Středoevropský učitel na prahu učící se společnosti 21 století. Brno: nakladatelství KONVOJ, 2000. ISBN 80-85615-95-9. 8. KRATOCHVÍL, O.: Participační management. Kunovice : Evropský polytechnický institut, 2003. ISBN 80-7314-021-7.

Ing. Oldřich Kratochvíl Evropský polytechnický institut, s.r.o. Adresa: Osvobození 699, 686 04 Kunovice E-mail: [email protected] Ing. Tibor Hlačina Evropský polytechnický institut, s.r.o. Adresa: Osvobození 699, 686 04 Kunovice E-mail: [email protected]

164