upfiesnil Josef Kasper. DÛl pomáhal napfiíklad s rozvozem stravy pro stonavské koly a kolky ze kolních kuchyní v Suché a Albrechticích

Horník

Balony létaly nad Ostravou

N O V I N Y Z D A R M A N E J E N P R O H AV Í ¤ E

2. fiíjna 2008 • Roãník 38

DNES V HORNÍKU Pro zv˘‰ení produkce DÒL DARKOV Na Dole Darkov v rámci POP 2010 dokonãili dopravu sekcí mechanizované v˘ztuÏe B 26/55 do porubu 40 203. Vybavování zaji‰Èovaly kolektiv SLD ã. 1 hlavního pfiedáka ZbyÀka Glogara a parta od dodavatelské firmy CZ Bastav 1 hlavního pfiedáka Libora Ondrucha. str. 2

Rozvíjí dopravu v kraji OSTRAVA JiÏ podvanácté rokovali v Ostravû odborníci v dopravû na mezinárodní konferenci Transport 2008. Specialisté z âR, SR, Polska, Rakouska rekapitulovali a hodnotili souãasn˘ stav, pfiípravu a v˘hled budování na trase VI. Panevropského dopravního koridoru. A spoleãnost OKD Doprava pfii tom nemohla chybût! str . 3

Nejstar‰í ãesk˘ havífi âESK¯ Tù·ÍN NበGabinek. Osazenstvo a personál domova pro seniory Slezské humanity tak oslovuje dûdeãka chodícího nejradûji v parádním havífiském mundúru. Gabriel Miksa je totiÏ nejstar‰ím obyvatelem âeského Tû‰ína a pravdûpodobnû i nejdéle Ïijícím vyslouÏil˘m horníkem v âesku. Má 104 rokÛ! str. 5

Fedrovali s folklorem HORNÍ SUCHÁ Rovn˘ tucet urostl˘ch ThajcÛ a skupinka roztanãen˘ch RomÛ, ktefií by mohli posílit v nejbliωích dnech fiady zamûstnancÛ OKD, se pfiedstavilo v sobotu 20. záfií v hornosu‰ském Dûlnickém domû na oblíbené akci Fedrování s folklorem. Vtipné taneãní a hudební vystoupení ãlenÛ souborÛ písní a tancÛ Suszanie a Zaolzi vyvolalo boufilivé ovace i salvy smíchu. str. 6

www.tydenik-hornik.cz

ãíslo

strana 7

40

Polské dûti se vrátily do své ‰koly Náklady na rekonstrukci uhradila ‰achta, dodavatelské firmy pfiispûly na vybavení STONAVA Na první pohled Ïádná zmûna snad ani není vidût. Budova polské základní ‰koly ve Stonavû stojí jako dfiív a od tfietího záfiijového t˘dne se v ní uÏ i uãí dûti. Pfiesto pro‰la v prázdninov˘ch mûsících dÛslednou rekonstrukcí, pfii které byly pod podlahu pfiístavby z padesát˘ch let minulého století uloÏeny speciální Ïelezobetonové konstrukce, jeÏ ochrání objekt pfied pohyby pÛdy. Náklady na rekonstrukci byly vyãísleny na více neÏ 8 milionÛ korun a uhradila je spoleãnost OKD, potaÏmo DÛl âSM, kter˘ má ve Stonavû své sídlo. „Jsme si vûdomi problémÛ, které Stonavû tûÏba pfiiná‰í, a bereme za nû odpovûdnost,“ fiekl ve ãtvrtek 25. záfií u pfiíleÏitosti slavnostního zahájení nového ‰kolního roku ve stonavské polské ‰kole fieditel Dolu âSM Josef Kasper. „Podafiilo se dobré dílo a to vÏdy tû‰í. Jsem rád, Ïe máme s obcí v˘bornou spolupráci. Je základem dobr˘ch vztahÛ, které pfiiná‰ejí prospûch jak dolu, tak místním obãanÛm,“ dodal. V Základní ‰kole s polsk˘m jazykem vyuãovacím ve Stonavû se v souãasné dobû uãí jedenáct dûtí rozdûlen˘ch do pûti tfiíd. V objektu je umístûna také matefiská ‰kola a základní umûlecká ‰kola. V pfiízemí se nachází velká ‰kolní kuchynû, která vyvafiuje nejen pro Ïáky, ale také pro místní obãany. Jak informoval fieditel Kasper, rovnûÏ její funkci pfievzala v dobû rekonstrukce ‰achta. „To znamená, Ïe jsme nehradili jenom stavbu, ale podíleli jsme se i na dal‰ích nákladech s tím spoje-

¤editel Dolu âSM Kaper (vlevo) se starostou Stonavy Febrem otevírali ‰kolu. n˘ch,“ upfiesnil Josef Kasper. DÛl pomáhal napfiíklad s rozvozem stravy pro stonavské ‰koly a ‰kolky ze ‰kolních kuchyní v Suché a Albrechticích. V dobû oprav se stonavské polské dûti uãily v místní ‰kole ãeské. „Na podmínky jsme si stûÏovat nemohli, s ãesk˘mi kolegy máme

v˘borné vztahy. Ale ve svém je ve svém,“ nechala se sly‰et vedoucí polské malotfiídky Dana Heczková. Spolu s dûtmi se urãitû i ona tû‰ila také na zbrusu novou interaktivní tabuli, se kterou se dá pracovat jako s poãítaãem. RovnûÏ za tento zázrak moderní techniky vdûãí stonav‰tí Ïáci z velké ãásti dûti haví-

FOTO: Dorota Havlíková

fiÛm: 50 tisíci korunami na ni pfiispûly dodavatelské firmy PolAlpex a Polcarbo. „Myslím si, Ïe obec Stonava je pfiíkladem, jak se dá spoluÏít s uhlím a Ïe obec mÛÏe existovat a rozvíjet se i pfii rozvoji tûÏby,“ konstatoval starosta Stonavy Ondfiej Feber. Bohuslav KrzyÏanek

,Îhavili se’ na závûreãné mûsíce roku Po ,sÀatku’ âSA a Lazy se se‰li hlavní pfiedáci s vedením Dolu Karviná uÏ potfietí OSTRAVA Bowling, lukostfielba, nohejbal – tyto sportovní disciplíny letos absolvovali hlavní pfiedáci a vedoucí úsekÛ rubání a pfiíprav Dolu Karviná. Bylo to vÏdy odpoledne v rámci pracovních aktivÛ svolávan˘ch vedením ‰achty.

Jejich hlavním posláním je v‰ak zhodnotit v˘sledky v tûÏbû a raÏbû, apelovat na bezpeãnost práce, diskutovat o problémech, informovat o úkolech následujícího období, poradit se, jak je co nejefektivnûji splnit...

Poslední aktiv slouãeného Dolu Karviná se konal ve ãtvrtek 25. záfií a v jeho závûru si havífii zahráli nohejbal. Stejnû jako jindy v‰ak chlapi nejdfiíve fárali na pracovi‰tû sv˘ch kolegÛ, tedy armáìáci na Lazech a naopak. To proto, aby vidûli jiné prostfiedí, pfiípadnû jinou techniku, vymûnili si zku‰enosti. Po vyfárání v‰e v klidu probrali, zhodnotili, vyslechli si slova svého fieditele, v˘robního námûstka, hlavního inÏen˘ra a po vydatném obûdû jeli sportovat do Hornického muzea OKD v Ostravû-Petfikovicích. TakÏe: Nejdfiíve práce a potom zábava. „Pfii sportu máme v‰ichni k sobû blíÏ, je tady pfiíleÏitost se více poznat i z jiné neÏ profesní stránky. Ale ani v tomto prostfiedí Raziãi a rubaãi se po pracovním aktivu se‰li ve sportovní hale Hornického muzea OKD, aby si zahráli nohejbal. FOTO: Josef Lys

se fieã neobejde bez toho, aby se hovofiilo o práci. O tom, v jak˘ch podmínkách kdo pracuje, jak kdo co dûlá a proã, zkrátka je to jakási burza zku‰eností, taková poradna, jak efektivnû razit a tûÏit,“ shrnul smysl pravidelné akce fieditel Dolu Karviná Pavel Hadrava. Zatímco v nafukovací hale na dvou hfii‰tích bojovala tfiíãlenná druÏstva o co nejlep‰í umístûní v turnaji, v pfiilehlém tenisovém klubu si v˘robní námûstek Josef Hájek na‰el ãas, aby nám o aktivu fiekl více podrobností. „Tato setkání se nám osvûdãují. Díky nim se dafií pfiená‰et potfiebné informace na niωí stupnû fiízení a následnû lidem pracujícím pfiímo v podzemí. Tentokrát jsme velkou pozornost zamûfiili na bezpeãnost práce. PfiestoÏe v leto‰ním roce jsme v této oblasti zaznamenali pozitivní trendy, v záfií se nám na závodû Lazy úrazovost zv˘‰ila. Na to je tfieba reagovat. Pochopitelnû,

hodnû se mluvilo o tûÏbû a raÏbû. Na ãervnovém strategickém mítinku jsme si stanovili v˘robní cíle na období ãerven aÏ záfií, které se nám ale nepodafiilo zcela naplnit. DÛvodÛ, proã se tak stalo, bylo více. Pfiíãiny jsme analyzovali a spoleãnû prodiskutovali. Nicménû jsme se shodli na tom, Ïe na‰í prioritou je soustfiedit se hlavnû na závûreãn˘ kvartál roku 2008. ¤editel na‰eho dolu ve svém vystoupení opût zdÛraznil nutnost neustálého vedení a v˘chovu na‰ich zamûstnancÛ k bezpeãné práci a technologické kázni. Zvy‰ují se poãty novû pfiíchozích zamûstnancÛ a ti vyÏadují jiÏ od prvního dne získávat potfiebné návyky. Ve v˘robní ãásti svého vystoupení fieditel vyslovil pfiesvûdãení, Ïe s rozjezdem nov˘ch plánovan˘ch kapacit ve ãtvrtém ãtvrtletí bude Business plán Dolu Karviná nejen naplnûn, ale i pfiekroãen! Pokraãování na stranû 2

2

ÚVODEM Prosperovat? Jen spoleãnû! AÏ do celostátních médií pronikla poãátkem leto‰ního ãervna zpráva o stonavské polské ‰kole, která se „propadla“ v dÛsledku poddolování. MoÏná jste o tom tehdy také ãetli. Jsem rád, Ïe se díky Dolu âSM stal tento nepfiíjemn˘ zádrhel minulostí. Polská ‰kola je uÏ plnû funkãní a dûti se uãí v prostfiedí, na které jsou zvyklé. Jen nedávno pfiitom pro‰la generální rekonstrukcí také na‰e ãeská základní ‰kola. Tentokráte za vydatného pfiispûní Dolu Darkov. Bylo modernizováno topení, vymûnûna okna a zateplena fasáda. V pfiípadû obou ‰kol navíc doly pamatovaly na dûti rovnûÏ ‰piãkov˘m vybavením. OKD zfiídilo v ãeské ‰kole poãítaãovou uãebnu, dodavatelské firmy zase vybavily polskou ‰kolu moderní interaktivní technikou. Na stonavsk˘ch dolech dáváme práci témûfi osmi tisícÛm lidí z celého Karvinska. Je samozfiejmé, Ïe pfii tak velkém objemu tûÏby je pro obec souÏití s doly mnohdy nároãné. To co se stalo poãátkem léta polské ‰kole, ostatnû hovofií za v‰e. Stejnû v˘mluvnû v‰ak pÛsobí také okamÏitá a vstfiícná reakce dolu. Díky za ni. Jsem pfiesvûdãen, Ïe právû tak se totiÏ den po dni buduje vzájemná dÛvûra mezi obcí a tûÏební spoleãností. Obû strany pfiitom prosperují a v mezích moÏností si vycházejí vstfiíc. Nejlep‰ím dÛkazem je zájem mlad˘ch lidí o bydlení ve Stonavû. Jsem si jist˘, Ïe se tento trend mÛÏe je‰tû posílit. Ondfiej Feber, starosta Stonavy

2. fiíjna 2008

Z OKD

Dal‰í krok ke zv˘‰ení produktivity Dokonãili dopravu mechanizované v˘ztuÏe B 26/55 do porubu 40 203

RozloÏené komponenty na vozících na povrchu pfied jámou. DÒL DARKOV (syl) Na Dole Darkov v rámci realizace Programu optimalizace produkce 2010 (POP 2010) dokonãili dopravu sekcí mechanizované v˘ztuÏe B 26/55 do porubu 40 203.

Dopravu a instalaci 113 mohutn˘ch ocelov˘ch kolosÛ zaji‰Èoval od 25. srpna do 28. záfií (podle harmonogramu) kolektiv SLD ã. 1 hlavního pfiedáka ZbyÀka Glogara a vedoucího úseku Jaroslava Bie-

gunû, kterému vypomáhal kolektiv firmy CZ Bastav 1 veden˘ hlavním pfiedákem Liborem Ondruchem a vedoucím úseku Petrem Sklepkem. Docílen˘ v˘kon je o to hodnotnûj‰í, Ïe vybavovací práce probíhají v separátnû vûtraném porubu – v˘du‰ná tfiída porubu se teprve razí. Moderní mechanizovaná v˘ztuÏ je souãástí nového dob˘vacího komplexu, kter˘ bude tûÏit v prÛmûrné mocnosti 4,5 metru. Jeho denní v˘kon se odhaduje (s ohledem na dÛlnû geologické podmínky) mezi 5 aÏ 6 tisíci tunami. Dob˘vací komplex bude obsluhovat kolektiv pod

Ocelové kolosy putovaly na místo urãení po závûsné dráÏce. vedením Czeslawa Witka z dodavatelské firmy POLALPEX, kter˘ se s novou technologií seznámil pfiímo u v˘robce, firmy Bucyrus v Nûmec-

ku. Instalace dob˘vacího komplexu probíhá od srpna v porubu 40 203 a zahájení jeho provozu se oãekává na pfielomu mûsícÛ fiíjna a listopadu.

Nov˘ dob˘vací komplex Dolu Darkov • mechanizovaná v˘ztuÏ B 26/55 • dob˘vací kombajn SL 500 • porubov˘ dopravník PF 6/1042 • podporubov˘ dopravník PZF/PF 1132 • hydraulické agregáty HAUHINCO Zafiízení je dodáno firmou Bucyrus DBT Europe, GmbH s v˘jimkou dob˘vacího kombajnu od firmy Eickhoff. Pásové odtûÏení - dopravníky DP 1200/1 z Ostroje Opava.

Geomechanick˘ jev na závodû Lazy ORLOVÁ (r) Jeden z porubÛ Dolu Karviná, závodu Lazy zasáhl v úter˘ v podveãer geomechnick˘ jev. Událost se obe‰la bez váÏnûj‰ích komplikací. Do‰lo k tomu asi 700 metrÛ pod povrchem a lehce zranûni byli dva horníci. Jedná se o pohmoÏdûniny a povrchová zranûní. Jeden ze zranûn˘ch je v nemocnici na preventivním sledování. Pfiíãiny ‰etfií komise odborníkÛ sloÏená ze zástupcÛ Obvodního báÀského úfiadu v Ostravû, vedení spoleãnosti OKD, Dolu Karviná a odboráfiÛ.

Nároãné vybavovací práce v separátnû vûtraném porubu.

Spolupracovaly kolektivy Glogara a Ondrucha.

SNÍMKY: Richard Skláfi

,Îhavili se’ na závûreãné mûsíce roku Pokraãování ze strany 1 A kde chlapi ráno fárali? Ti z LazÛ do porubu 14 091 závodu âSA, kde kolektiv dodavatelské firmy Pol-Alpex s 120 sekcemi FAZOS 17/37 Md tûÏí v prÛmûrné dob˘vané mocnosti tfii metry. Pfies sloÏité stropní pomûry, které panují v tomto porubu, se pfiesvûdãili, Ïe s dobfie udrÏovanou technikou a havífisk˘m fortelem se dá dob˘vat a dosahovat skvûl˘ch v˘konÛ i ve ztíÏen˘ch dÛlnû-geologick˘ch podmínkách. Naopak pfiedáci a vedoucí úsekÛ závodu âSA fárali na Lazech do porubu 139 704-1, kde po dÛlním otfiesu je znovu zprovoznûn dob˘vací komplex instalovan˘ v rámci POP 2010. Tato nová technologie sv˘mi parametry a moÏnostmi zapÛsobila na náv‰tûvníky znaãnû impozantnû. Jejím prostfiednictvím

chlapi nahlédli do budoucnosti vy‰‰ích dimenzí. K takové budoucnosti dÛlní pracovi‰tû na‰eho revíru smûfiují. Obdobné zafiízení men‰ích rozmûrÛ (do mocnosti tfií metrÛ) bude na závodû âSA zprovoznûno na zaãátku prosince. Také pfiípraváfii si pfii‰li v podzemí na své. Napfi. lazeãtí raziãi se na ãelbu 28 004 závodu âSA svezli závûsnou lokomotivou. „Doma“ totiÏ nemají tak vzdálená pracovi‰tû a v podzemí se pfiepravují pû‰ky. Na závodû Lazy je vyuÏívána doprava lanopásov˘mi dopravníky, která slouÏí pro pfiekonávání velk˘ch v˘‰kov˘ch rozdílÛ na krátk˘ch vzdálenostech. My uÏ máme taky jeden, pochlubili se „armáìáci“. Od záfií si tak „vozí zadky“ havífii v 11. kfie závodu âSA. Zatímco ãást témûfi sedmdesátky úãastníkÛ aktivu svádûla urput-

né boje s kopaãákem nad nízkou sítí, jiní je sledovali nebo také u piva „rubali“ ãi „razili“. Tak napfi.

jeden z nejlep‰ích hlavních pfiedákÛ raziãsk˘ch kolektivÛ Zdeno GardoÀ, kter˘ jiÏ razil na raziãském

Nad nízkou sítí svádûli horníci napínavé nohejbalové souboje.

komplexu MR 340, se nám svûfiil, Ïe pro jeho osádku bude tento komplex doplnûn svorníkovacím zafiízením. Poãátkem fiíjna zaãne s tímto zafiízením rozfárávat dal‰í blok pro druhé nasazení tûÏebního komplexu na závodû âSA. Ze slov Zdena Gardonû a dal‰ích pfiedákÛ, vedoucích úsekÛ i samotn˘ch ãlenÛ vedení dolu byla cítit odhodlanost porvat se v závûru roku s mimofiádnû nároãn˘mi úkoly, dohnat v˘padky z léta a dát také nûco navíc. Jak sami fiekli: „Jsme pofiádnû naÏhaveni, pÛjdeme do toho s pln˘m nasazením. Udûláme v‰echno, aby rok dopadl tak, jak jsme si tady dnes fiekli. Jen aby nám ‰tûstí pfiálo, pfiíroda k nám byla shovívavá, nedo‰lo k nûjaké mimofiádnosti. Pak své úkoly splníme.“ DrÏme jim palce! TEXT A FOTO: Josef Lys

2. fiíjna 2008

3

Z OKD

Men‰í, lehãí, úãinnûj‰í Jak je to s deputáty? V dolech OKD se v rámci programu POP 2010 lidé vybavují nov˘mi ochrann˘mi pracovními prostfiedky OSTRAVA PÛl miliardy korun na obmûnu ochrann˘ch pracovních pomÛcek. To je program, kter˘ spoleãnost OKD rozjela na poãátku roku. Po nûkolikamûsíãních testech etapa v˘bûru fiady z nich konãí a nastává období podepisování smluv s v˘robci a dodavateli, respektive období zavádûní nov˘ch moderních a úãinnûj‰ích ochrann˘ch pomÛcek na dÛlní pracovi‰tû.

V Hlavní báÀské záchranné stanici v Ostravû-Radvanicích (HBZS) po celou dobu sledují, analyzují a nakonec doporuãují k zavedení do provozu mnohé z tûchto testovan˘ch pomÛcek. Jak nás informoval fieditel HBZS Václav Po‰ta, o ãtyfiech z nich je prakticky rozhodnuto. Jde o osobní svítidlo T 1005.1, indikaãní pfiístroj SIGNAL 5, sebezáchrann˘ pfiístroj a pracovní triãka. V‰echny tyto pomÛcky pro‰ly v prÛbûhu fiady mûsícÛ tûmi nejtûωími, nejexponovanûj‰ími pracovi‰ti. Pfii v˘bûru bylo nasloucháno nejen samotn˘m horníkÛm, ale také odborÛm. V‰echny pomÛcky splÀují nejen jejich pfiedstavy, ale také pfiísné evropské normy. Jsou nejen úãinnûj‰í, spolehlivûj‰í, s vût‰í Ïivotností, ale také men‰í, lehãí, pfii práci

Nové lampy (vpravo) jsou podstatnû lehãí a men‰í. pfiíjemnûj‰í. Lidem budou pfiidûlovány postupnû. Napfi. s novou lampou, která je o kilogram lehãí a zhruba 70 procent men‰í, budou do konce roku vybaveny dva tisíce horníkÛ. Minimalizovan˘m, ale technicky vybavenûj‰ím pfiístrojem SIGNAL 5 bude obmûnûn cel˘ revír do konce roku – v fiíjnu jich pfiijde 150 kusÛ, dal‰ích 150 pak v prosinci. V lednu pfií‰tího roku bude na ‰achtách nasazeno prvních 2500 nov˘ch sebezáchrann˘ch pfiístrojÛ typu OXY K 50, proto jiÏ

FOTO: Josef Lys

v závûru leto‰ního roku zaãnou ‰kolení jejich uÏivatelÛ. Triãka z kvalitní egypské bavlny havífii také jistû brzy ocení. Na v‰ech na‰ich ‰achtách je‰tû probíhají testy 160 kusÛ indikaãního pfiístroje Dráger X-am 5000 na mûfiení CO2, CO, CH4 a NOx. Testovací provoz bude ukonãen v závûru leto‰ního roku. Více podrobností o nov˘ch pracovních pomÛckách pfiineseme v dal‰ích vydáních Horníka. Josef Lys

OSTRAVA (syl-ms) Jak to bude letos s deputátními pfiíspûvky? Na tuto ãastou otázku tûch, kter˘ch se to t˘ká, je vcelku jednoduchá odpovûì: Podle písemného pokynu generálního fieditele OKD Klause-Dietera Becka, kter˘ obdrÏeli na v‰ech dÛlních VOJ, bude postup pfii v˘platách deputátních pfiíspûvkÛ obdobn˘ jako loni. A koho se nárok na deputát z prostfiedkÛ OKD t˘ká? Tzv. fakultativní (dobrovoln˘) deputátní pfiíspûvek bude vyplácen spoleãností OKD v‰em horníkÛm, ktefií ode‰li do dÛchodu po 16. 1. 1992, a také vybrané skupinû vdov. Vloni tato ãástka ãinila zhruba 3 100 000 Kã. Jde prakticky o tfii skupiny poÏivatelÛ: a) dÛchodci z dolu b) dÛchodci z povrchu, ktefií odpracovali na dÛlních pracovi‰tích (b˘v. kat. I AA) více neÏ 15 let a na povrchové pracovi‰tû byli pfievedeni z dÛvodu nemoci z povolání, pracovního úrazu nebo onemocnûní vznikajícího

nebo zhor‰ující se vlivem pracovního prostfiedí (pokud nejsou poÏivateli renty, jejíÏ souãástí je deputátní pfiíspûvek) c) vdovy po dÛlních zamûstnancích nebo dÛchodcích z dolu, pokud pfiíãinou úmrtí byla nemoc z povolání nebo pracovní úraz. V˘‰e deputátního pfiíspûvku se odvíjí od délky trvání pracovního pomûru s maximem 2700 Kã pfii odpracování 15 let v dole, u vdov po dÛlních zamûstnancích nebo dÛchodcích z dolu, pokud pfiíãinou úmrtí byla nemoc z povolání nebo pracovní úraz, je pfiiznávaná vÏdy nejvy‰‰í sazba nároku. Nároky na v˘platu deputátního pfiíspûvku se uplatÀují na pfiíslu‰né dÛlní VOJ, ze které ode‰el zamûstnanec do dÛchodu. Pfiíspûvky se zaãnou vyplácet od fiíjna do prosince 2008. Dal‰í podrobnosti jsou uvedeny v „Zásadách poskytování deputátních pfiíspûvkÛ dÛchodcÛm a vdovám OKD, a. s., v roce 2008“ (www.okd.cz).

Zdfiíml jen jako, pro pobavení…

Podpora Ostravsku a Karvinsku TûÏební spoleãnost OKD pfiedstavuje svou pomoc na‰emu regionu OSTRAVA (vs) Spoleãnost OKD pfiedstavuje nové logo a dal‰í vizi podpory severomoravského regionu. Média jiÏ zaãala zvefiejÀovat sérii textÛ a fotografií, které dokumentují, jak tûÏební firma pomáhá kultufie, Ïivotnímu prostfiedí, vzdûlávání, zdravotnictví a sportu zejména na Ostravsku a Karvinsku. Konkrétní pomoc pfiedstavují v˘znamné osobnosti, kter˘ch se prospû‰né aktivity tûÏafiÛ pfiímo dot˘kají, napfiíklad rektor Vysoké

‰koly báÀské – Technické univerzity Ostrava Tomበâermák, starosta Stonavy Ondfiej Feber, fieditelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holu‰ová nebo kapitán karvinsk˘ch házenkáfiÛ TomበHeinz. „Díky finanãní podpofie spoleãnosti OKD a nadaãního fondu Medicus má Karvinská hornická nemocnice moderní vybavení pro diagnostiku onkologick˘ch onemocnûní v hodnotû mnoha milionÛ korun. Jde o technologickou ‰piã-

ku, které se mÛÏe rovnat jen nûkolik dal‰ích pracovi‰È v âeské republice,“ fiíká v jedné z prezentací dal‰í osobnost regionu, fieditel Karvinské hornické nemocnice Ivan Stejskal. Dal‰í prezentace pfiedstavují v˘znamné rekultivaãní projekty OKD, které pfiiná‰ejí regionu více zelenû a ãist˘ch vodních ploch. Fotografie napfiíklad dokazují, Ïe se díky nim do fieky Stonávky vrátili raci.

OSTRAVA (uzi) Horníka dfiímajícího v závûsné lokomotivû „potkávají“ motoristé na hlavním tahu z Fr˘dku-Místku do Ostravy. Jeho nachlup stejné dvojãe pak je‰tû u Teska v Havífiovû. Billboardy patfií v na‰em revíru dobfie známému v˘robci dÛlního zafiízení a mají za cíl pfiedev‰ím pobavit. „Není to o tom, Ïe by havífii mohli na ‰ichtû spát. PouÏili jsme pÛvodní snímek Radky Grimmové z Dolu âSM, kter˘ byl nahran˘,“ vysvûtloval Jifií ·afiec z fr˘dlantského Ferritu. Tento podnik dodávající ‰achtám závûsné a pozemní lokomotivy, pfiibírkové stroje, elektrohydraulické i dieselové manipulátory, dÛlní nakladaãe nebo zvedáky si ani nechtûl z pracovníkÛ pod zemí „utahovat“. Poutaãe dal udûlat spí‰e jako v˘raz vdûku za spolupráci. „Co se t˘ãe prodeje, tato reklama ani nemá smysl. Urãitû si nikdo mimo obor nepÛjde koupit dÛlní stroj, pokud ho to osloví. KdyÏ si to vezmete, tak ãlovûk, kter˘ ‰achtu nezná, ani pofiádnû neví, co na billboardu FOTO: Radek Luk‰a je,“ nechal se sly‰et obchodní manaÏer ·afiec.

Vleãky pro pfiímûstskou osobní dopravu OKD Doprava se podílí na rozvoji dopravní infrastruktury regionu OSTRAVA JiÏ podvanácté rokovali v Ostravû odborníci v dopravû na mezinárodní konferenci Transport 2008, která se konala 23. a 24. záfií v Hotelu Atom. Specialisté na dopravu z âR, SR, Polska, Rakouska z fiad dodavatelÛ, projektov˘ch organizací, investorÛ a státních orgánÛ rekapitulovali a hodnotili souãasn˘ stav, pfiípravu a v˘hled budování dopravních dûl na trase VI. Pan-evropského dopravního koridoru. Uplynul˘ch 12 let, kdy se konference systematicky vûnuje rozvoji dopravní infrastruktury, pfiineslo své v˘sledky ve zlep‰ení situace v silniãní ,Ïelezniãní i letecké dopravû, a to díky v˘znamn˘m investicím do modernizace Ïelezniãních koridorÛ, v˘stavby dálniãních i rychlostních komunikací a do modernizace leti‰tû. PfiestoÏe je fiada dûl jiÏ v provozu, proces vybudování funkãní

dopravní infrastruktury zdaleka není ukonãen. Dokonce lze oãekávat, Ïe po rozjezdu v˘rob zahraniãních investic dojde doãasnû ke zhor‰ení situace. Spoleãnost OKD Doprava, a. s., je v˘znamn˘m hráãem na dopravním trhu. Proto její zástupci nemohli chybût ani na leto‰ním roãníku mezinárodní konference Transport. Kvalita distribuãních kanálÛ (stav dopravní sítû), její úplnost a celistvost ovlivÀuje kvalitu poskytovan˘ch sluÏeb koncov˘m zákazníkÛm. OKD Doprava monitoruje trÏní okolí a snaÏí se tento stav zmûnit sv˘mi vlastními investicemi a i úãastí na budování dálnice a dálniãních pfiivadûãÛ. Jednou z v˘znamn˘ch investic je v˘stavba kontejnerového terminálu v Paskovû. Oãekává se, Ïe vybudování moderního kontejnerového terminálu pfiispûje k ekolo-

gizaci dopravy, v˘znamnû odlehãí silniãní síti a zajistí dodávky „just in time“ pro v˘robní kapacity. OKD Doprava jako ãlen sdruÏení pro v˘stavbu dálnice se v˘znamnû podílela a podílí na budování dálniãního tûlesa a zemních tûles mimoúrovÀov˘ch kfiíÏení. Pfii v˘stavbû bylo dosud pfiepraveno a zabudováno cca 4 mil. tun materiálu. V souãasné dobû probíhají práce na pfiivadûãích. Spoleãnost provozuje i vlastní vleãkovou síÈ o délce cca 350 km.V budoucnu má v úmyslu vyuÏívat ji nejen pro úãely nákladní Ïelezniãní dopravy, ale i pro pfiímûstskou dopravu. Prvotinou je územnû technická studie kolejového spojení Orlová – Ostrava systémem vlakotramvaje. OKD Doprava si hodnû slibuje i od kontejnerového terminálu. FOTO: OKD Doprava

OKD Doprava dlouhodobû spolupracuje s Hospodáfiskou komorou âR, SdruÏením pro rozvoj MSK, Agenturou pro regionální rozvoj a orgány pÛsobícími v dopravû. Mezinárodní konferenci

Transport tedy vnímá jako milník, kter˘ vytváfií prostfiedí pro formulování nov˘ch vizí a priorit a cílÛ. Ing. Otto Roháã, námûstek fieditele pro strategii OKD Doprava

4

Ze svûta

2. fiíjna 2008

Cíl: Zpomalit zmûny klimatu Austrálie zaloÏí Globální institut pro „technologie ãistého uhlí“ Australsk˘ premiér Kevin Rudd oznámil, Ïe Austrálie vynaloÏí 100 milionÛ australsk˘ch dolarÛ na zfiízení Globálního institutu pro technologie ãistého uhlí. O institutu, zab˘vajícím se zachycováním a ukládáním uhlíku (CCS – Carbon Capture and Storage), promluví premiér Rudd na pfielomu záfií a fiíjna i na Valném shromáÏdûní Organizace spojen˘ch národÛ. Australská vláda se dále rozhodla poskytnout institutu na provoz kaÏdoroãnû 100 milionÛ australsk˘ch dolarÛ. „Austrálie je nejvût‰ím v˘vozcem uhlí na svûtû. Proto musí b˘t vÛdãí zemí v technologii zachycování a ukládání uhlíku,“ prohlásil premiér Rudd pfii pfiedstavování projektu kapitánÛm australského energetického prÛmyslu na setkání v hlavním mûstû Canberra. Cílem institutu bude pomoci dosáhnout závazku státÛ G8 (hospodáfisky nerozvinutûj‰í zemû svûta – Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Nûmecko, USA, Velká Británie a Rusko) uvést do roku 2020 do provozu nejménû 20 projektÛ CCS, vyuÏiteln˘ch v prÛmyslovém mûfiítku. Technologie CCS umoÏní zachycovat oxid uhliãit˘, emitovan˘ do ovzdu‰í uheln˘mi ãi plynov˘mi elektrárnami, a následnû tento plyn uskladnit pod zemí. Premiér Rudd prohlásil, Ïe tato technologie má potenciál zachytit do roku 2050 aÏ 9 miliard tun uhlíku. To mÛÏe podstatnû pfiispût ke zpomalení zmûn klimatu.

Zachycování a ukládání uhlíku (CCS) Co je zachycování a ukládání uhlíku (CCS)? Je to soubor technologick˘ch procesÛ, které zahrnují zachycení CO2 z plynÛ pocházejících z prÛmyslu a dopravy, a následnou injektáÏ do geologick˘ch formací (útvarÛ). Hlavním úãelem CCS je sníÏit emise CO2, které vznikají z fosilních paliv (zejména uhlí a plynu) pfii v˘robû elektfiiny. CCS ale mÛÏe b˘t pouÏito i v dal‰ích prÛmyslov˘ch odvûtvích – cementárnách, rafinériích, v˘robû Ïeleza a oceli, petrochemickém prÛmyslu, zpracování ropy a plynu atd. Po zachycení je CO2 dopraven k vhodnému geologickému útvaru, kam je injektován, s cílem izolovat jej od atmosféry na dlouhou dobu. Existují také jiné moÏnosti neÏ geologické ukládání, napfiíklad ve vodním sloupci nebo formou mineralizace. Ukládání ve vodním

sloupci je z ekologického hlediska povaÏováno za vysoce rizikov˘ postup a smûrnice o geologickém ukládání CO2 navrÏená Evropskou komisí tento zpÛsob na území Evropské unie nepfiipou‰tí. Mineralizace je v souãasné dobû pfiedmûtem v˘zkumu.

Jak se provádí geologické ukládání? Pro uloÏení CO2 v peãlivû vybran˘ch geologick˘ch formacích existují ãtyfii postupy. Prvním z nich je uloÏení do geologick˘ch formací. Jeho pfiedpokladem je existence nepropustné vrchní vrstvy horniny, která zabraÀuje úniku CO2. Druh˘ zpÛsobem je uloÏení zbytkového CO2, provádûné pomocí kapilárních sil ve ‰kvírách v geologick˘ch formacích, které se vyvíjejí pfiibliÏnû 10 let po injektáÏi. Tfietím je záchyt CO2 rozpu‰tûného ve vodû, která se nachází v geologick˘ch formacích, pfiiãemÏ CO2 rozpu‰tûn˘ ve vodû klesá dolÛ, protoÏe je tûωí neÏ voda. Toto je dÛleÏité v období 10 aÏ 100 let po injektáÏi. A za ãtvrté dochází k mineralizaci, kdyÏ rozpu‰tûn˘ CO2 chemicky reaguje s horninami a vytváfií minerály.

Proã potfiebujeme CCS? Energetické úspory a obnovitelné zdroje jsou dlouhodobá fie‰ení pro zabezpeãení dodávek a klima. Emise oxidu uhliãitého na úrovni EU a celého svûta ale nemohou b˘t sníÏeny o 50 % do roku 2050, pokud nevyuÏijeme dal‰ích moÏností, jako napfiíklad CCS.

Technologie CCS v hnûdouhelné elektrárnû ve Schwarze Pumpe v Nûmecku. Naãasování je zásadní. Zhruba tfietina souãasn˘ch evropsk˘ch elektráren, kde se spaluje uhlí, bude v prÛbûhu pfií‰tích 10 let nahrazena. Spotfieba energie âínou, Indií, Brazílií, JiÏní Afrikou a Mexikem, z mezinárodního pohledu, povede k ohromnému nárÛstu globální poptávky, která bude z vût‰í ãásti uspokojena fosilními palivy. MÛÏe tedy dojít ke znaãnému rÛstu emisí. Z materiálu Malaysian National News Agency a Evropské komise pfiipravil Roman Grametbauer

Co je technologie ãistého uhlí Technologie ãistého uhlí (Clean Coal Technology) jsou nové technologie spalování uhlí, které spojují efektivní kontrolu emisí ‰kodlivin se zv˘‰enou úãinností vyuÏití paliva. Cílem technologií ãistého uhlí je splnûní tûch nejpfiísnûj‰ích emisních limitÛ a standardÛ. Pfii jejich úspû‰né aplikaci by mohlo uhlí hrát dominantní úlohu v zaji‰Èování energetick˘ch potfieb v budoucnu. Mezi tyto technologie patfií spalování prá‰kového uhlí, vyuÏití Kalinova cyklu, obûhy s palivov˘mi ãlánky a podobnû. (internet)

Hlavním cílem instalace CCS je sníÏit jedovaté emise vznikající z fosilních paliv.

SNÍMKY: Kajetan Berezowski

Globální oteplování je hrozbou V posledních letech se na na‰í planetû dûjí zvlá‰tní vûci. Dochází k pfiírodním katastrofám, které pfied nûkolika desítkami let byly zcela neznámé. Na obou pólech tají ledovce. âím to v‰e mÛÏe b˘t zpÛsobeno? Na tuto otázku odpovûdûla fiada vûdcÛ. Ti se shodují v jednom. Pfiíãinou je globální oteplování. Jde o zmûnu prÛmûrné roãní teploty na zemûkouli. Ta se za posledních 200 let, od doby, kdy zaãala pravidelná mûfiení, zv˘‰ila v prÛmûru o 0,5 °C. Oteplování se nadále zrychluje. Hlavní pfiíãinou tûchto dûjÛ v pfiírodû je oxid uhliãit˘. Vzniká pfii spalování ropy, uhlí a dále i pfii dal‰ích lidsk˘ch ãinnostech, jako je napfi. vypalování lesÛ. Zemûkoule je zabalena do CO2 spolu s metanem a dal‰ími plyny, kter˘m se nûkdy také fiíká skleníkové plyny. Tyto plyny zadrÏují teplo v noci, a brání tomu, aby teploty klesaly hluboko pod bod mrazu. Bûhem tohoto století se mÛÏe oteplit o 1 aÏ 6° C. Pfiedpokládá se, Ïe v âeské republice stoupne teplota o 3°C. Dnes je na‰e prÛmûrná roãní teplota 3,5° C. Jaké to bude mít následky pro Ïivot lidí Ïijící na svûtû a jaké pro lidi Ïijící v âR? I na tuto otázku jiÏ vûdci odpovûdûli. Domnívají se, Ïe na svûtû budou vznikat hladomory, bude nedostatek pitné vody atd. Nûktefií pfiedpokládají, Ïe by mohla následovat druhá doba ledová. Jsme na tyto zmûny pfiipraveni?

Kapaln˘ oxid uhliãit˘ se pfieváÏí z elektrárny do úloÏi‰tû ve speciálních cisternách.

Po ‰ichtû Z A J Í M AV O S T I A Z Á B AVA N E J E N P R O H O R N Í K Y

Kresba: V. Novák

SOUTùÎ HORNÍKA

Hra o tfii stokoruny Vousáã na soutûÏní fotografii ã. 39 obhospodafiující „bazén“, do kterého ti nejvût‰í ‰oumeni skáãí nejroztodivnûj‰ími styly, inspiroval na‰e ãtenáfie k fiadû vtipn˘ch komentáfiÛ. Z nich jsme vybrali tfii. Na jejich autory ãekají v na‰í redakci tfii stokoruny. V˘herci soutûÏní fotografie ã. 39 jsou ZdeÀka Remiá‰ová z Ostravy-Mariánsk˘ch Hor, Marcela Schindlerová z Karviné-Mizerova a Jindfiich Mare‰ z Havífiova-Podlesí.

Nikdo star‰í v havífiském nechodí! Gabriel Miksa fáral na ‰achtû Gabriela od 15 let, nyní oslavil 104. narozeniny âESK¯ Tù·ÍN NበGabinek. Osazenstvo a personál domova pro seniory Slezské humanity v âeském Tû‰ínû tak láskyplnû i s jistou úctou oslovuje dûdeãka chodícího nejradûji v památném parádním havífiském mundúru. Gabriel Miksa je totiÏ nejstar‰ím obyvatelem tohoto mûsta a v souãasné dobû pravdûpodobnû nejdéle Ïijícím vyslouÏil˘m horníkem v âesku. Má 104 roky! „Romány bych mohl psát. Tolik si toho o svém Ïivotû pamatuji,“ prohlásil senior, jenÏ se narodil za France Josefa a pamatuje Masaryka, Hitlera, Gottwalda. Ze v‰eho nejvíce se mu v‰ak z mládí vybavuje bída. Taková, Ïe pr˘ málem jedl hlínu. „·kola? Nechodil jsem, nemûl jsem boty,“ líãil Miksa. âíst a psát se pofiádnû nauãil v poddÛstojnickém kurzu v prvorepublikovém vojsku. To uÏ mûl ale odfáráno více neÏ mnoh˘ dne‰ní horník! „·el jsem dûlat na Gabrielu do Karviné, kdyÏ mi bylo patnáct rokÛ. Nafasoval jsem káru, ‰erku a robil. Po celou dobu v rubání, za ‰estatfiicet korun mûsíãnû. Za první v˘platu jsem si koupil bonbony,“ popisoval. Neodpustil si poznámku na nûmeck˘ nadfiízen˘ personál, jenÏ byl „pierunsky protivn˘“ a neznal, neÏ dûlej, dûlej. Po krátké epizodû v armádû – slouÏil v Olomouci právû v dobû,

Gabriel Miksa má 104 let a je v souãasnosti pravdûpodobnû nejFOTO: Radek Luk‰a déle Ïijícím vyslouÏil˘m havífiem v âesku. kdy vû‰eli legendárního zbûha, lupiãe a vraha Leciána – se vrátil zpût na ‰achtu. Celkem na ní odrobil neuvûfiiteln˘ch ãtyfiicet let. „A jeden t˘den navrch. Pak jsem ‰el do penze, více mi nedovolili,“ podotkl s tím, Ïe havífie tamtéÏ dûlal i bratr Franti‰ek. JenÏe ten tam byl podstatnû krat‰í dobu, pobil se a vyhodili ho. Recept na dlouhovûkost ov‰em „Gabinek“ neprozradil, je to podle nûj „dar od Boha“. Urãitû k tomu pfiispûla skuteãnost, Ïe nebyl kamarád s tabákem ani alkoholem. Leã dobrého jídla si dopfieje i nyní. Stejnû tak miluje

muziku. „KdyÏ ho krojovaní horníci vzali s sebou na oslavu, tancoval tam s maÏoretkami, dokud hudba hrála,“ upfiesnila vedoucí domova Karin Musiolová. B˘val˘ havífi Miksa dávno oplakal manÏelku i jednu ze dvou dcer. Dal‰í mu dala vnuãku, ta má zase dvû pravnouãata. S vlastní rodinou se ale pfiíli‰ nevídává, novou si na‰el ve Slezské humanitû. „Je takov˘m na‰ím maskotem. Vysedává hodiny na sluníãku v altánku, vypráví, i Ïertuje,“ fiekla Musiolová. A jen tak mimochodem, léta v havírnû vynesla „Gabinkovi“ slu‰nou penzi. Radek Luk‰a

SoutûÏní foto ã. 39

„...a potom tûm léãitelÛm vûfite! Pr˘ kdo do toho bahna skoãí, omládne o 15 rokÛ. Já jsem pfied skokem mûl 35...!“ (zr) „Doufám, Ïe mi tam ty zuby najde!“

(ms)

„...a víte, co mi ta moja fiekla? Na ten konkurz na Bonda ani nechì! Neumí‰ anglicky...!“ (jm)

KdyÏ na koupali‰tû, tak jedinû s vypracovan˘m tûlem, fiekl si nበskokan na soutûÏní fotce ã. 40. KdyÏ nikoho, tak urãitû zaujal autora tohoto snímku. Pokud vás pobaví a inspiruje k vtipn˘m sloganÛm, neváhejte a napi‰te nám je do redakce. Uzávûrka je v úter˘ 7. 10. 2008. Vtipné krátké texty posílejte po‰tou na adresu redakce: T˘deník Horník, Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Ostrava, faxem na tel. ãíslo:

596 113 648, nebo e-mailem: [email protected]. Zaslan˘ text oznaãte SOUTùÎ. NezapomeÀte pfiipsat své jméno, adresu, pfiípadnû telefonní ãíslo. V˘herci si mohou odmûnu vyzvednout po pfiedchozí telefonické domluvû s Renatou Pavlíkovou na ãísle 732 829 149, nejpozdûji v‰ak do 10. dne následujícího mûsíce. Pokud tak neuãiní, v˘hra propadá. Jména v˘hercÛ soutûÏní fotografie ã. 40 zvefiejníme v dal‰ím ãísle novin.

SoutûÏní fotografie ã. 40

Gabinek s Karin Musiolovou, vedoucí domova...

JAK

TO VIDÍ STRYK

...Slezské humanity, kde si na‰el novou rodinu.

LOJZEK

Co doporuãila pfiitelkyÀa Adovi Sedûli zme oto Na Upadnici a dobfie se bavili, kdyÏ se naraz objevil s takim smutnym vyrazem v ksichtû na‰ mlady kamo‰ Adolf. To je tyn synek, kery obãas mezi nas stafiiki zavita, enem tak poslucha ty na‰e dfiisty a dycki se naramnû bavi. Obãas ho musime napomenuÈ, bo on se nûsmûje, ale doslova kokrha! Navic je to tyn Dolfa, kery pomoch Bfietikovi sloÏiÈ pingpongovy stul. Tyn ho kupil pro svoje vnuãata, a aji kdyÏ hral ping pong skoro dvacet rokuv, nûumûl ho poskladaÈ ani podle navoda! Tu historku dodavam pro ty, kefii e‰ãe furt nûvûìa, o keho idû. A esli to nûkerym z vas zas nic nûfieklo, tuÏ to matû smulu, bo matû ty moje dfiisty ãitaÈ pravidelnû a peãlivo! Tak tyn Ada e‰ãe neni Ïenaty, ale Ïije uÏ jakisik rok na hromadce s pfiitelkyÀu, kera je kapku star‰i niÏ on. Ale klape im to naramnû, takÏe to vypadalo e‰ãe nûdavno, Ïe by do teho mohli v kostele pra‰tiÈ. AÏ maju dûcka stejne meno, ni?! No, a tak tyn Ada vãil stal mezi dvefiami, a byl ne‰ãastny, jak se pravi, tajak ‰afafiuv dvoreãek. „Co je, Dolfinku?“ zeptal sem se. Dolfa se ale krutil, vymluval a furt

nechtûl fiecÈ, co se mu stalo. AÏ po patym pivû a tfieti zelene – tolik zme do Àho investovali, abysme zistili, co se mu stalo – pravil: „Ale, ta moja ze mnu tak vyjebala, Ïe se aji stydim vam to fiecÈ, abystû se mi nûsmjali!“ „Kaj bysme se ti smjali, enem se vylej srdeãko,“ mamil z Dolfy informace Poldek. Tyn polknul dal‰i zelenu a zaãal: „Pfii‰el sem po ‰ichtû dom, poveãefial, odevfiel lahvaãa a pustil televizu. Prostû vegaã. Jak tak v tym tûpluãku sedim, pfii‰lo to na mnû. V‰ak to znatû, ni?“ poloÏil fieãnicku otazku, ale kdyÏ vidûl na‰e nûchapave pysky, upfiesnil. „No, prostû sem dostal chuÈ na sex. Ale jak se tak divam, vam uÏ to nic nûfiika!“ uchichtnul se, a nam

bylo jasne, Ïe se mu nalada zlep‰ila. „Tu‰ sem se pfiitulil ku tej moji a pravim ji, Ïe mam pnuti ve varlatach! Podivala se na mnû laskyplnû a potym tvrdo pravila: ,V takim pfiipadku znamy sexuolog doktor Weiss doporuãuje masturbovat!’ Myslel sem, Ïe ju zabiju. Namisto teho sem se ale bez fieãi zdvihnul a sem tu!“ zakoÀãil svoju zpovûì Adolf, a my svuj slib o nûsmjaÈu samoÏe nûdodrÏeli! Poldek se aÏ zalykal, kdyÏ mu radil, Ïe v pfiipadku, kdyÏ je pnuti ve varlatach a baba neni na blizku, je nejlep‰i pustiÈ se radio na plne kule! Ada se chvilu tvafiil uraÏenû, ale potym ho to pfie‰lo, a kdyÏ se vzal slovo Erìa, Ïe ma teÏ dobry frk, sednul se a posluchal. „To potkala taka stara baba, prostû vykopavka, mladeho synka a pravi mu: ,Nechtûl bys mi to udûlat?’ ,VraÈ se do hrobu, fuchtle!’ reagoval synek. A na to ta stara: ,Dam ti mobil!!’ A tak ji to synek zrobil. KdyÏ bylo po v‰eckim a starka se natahla bombarìaki, fiek se o tyn mobil. A ona na to: ,Tak se pi‰: 602 313 ...’ Fajne, ni?!“ A Ada se rozkokrhal... Tu‰ zdafi buh, va‰ Lojzek

6

Po ‰ichtû

OKD podporuje

2. fiíjna 2008

V Suché se fedrovalo s folklorem Pfiehlídka lidové kultury v reÏii havífiÛ i tentokrát nemûla chybu HORNÍ SUCHÁ Rovn˘ tucet urostl˘ch ThajcÛ a skupinka roztanãen˘ch RomÛ, ktefií by mohli posílit v nejbliωích dnech fiady zamûstnancÛ OKD, se pfiedstavilo v sobotu 20. záfií v hornosu‰ském Dûlnickém domû na oblíbené akci Fedrování s folklorem. Vtipné taneãní a hudební vystoupení ãlenÛ souborÛ písní a tancÛ Suszanie a Zaolzi vyvolalo boufilivé ovace i salvy smíchu. „Jde samozfiejmû o happening, chtûli jsme touto formou reagovat na aktuální téma na ‰achtách, a to je nedostatek kvalitních dÛlních pracovníkÛ,“ fiekli pro Horník taneãníci souboru Suszanie, ktefií si nápad na tento tanec dovezli ze zájezdu do Holandska. Tfietí roãník Fedrování s folklorem, mezi jehoÏ sponzory se zapsaly i doly âSM a Darkov, se tentokrát nesl opût v hornickém duchu. Stûny sálu zdobily populární „bleskovky“ , informující o postupech v tûÏbû a nejÏhavûj‰ích problémech dolu, a mezi pofiadateli, úãinkujícími i diváky se ãernaly ãetné hornické kroje.

Na své si ale pfii‰li pfiedev‰ím milovníci folkloru. Vystoupily pro nû soubory Dudoski z BielskaBialé, místní Suszanie, soubory Zaolzi a Slezan z âeského Tû‰ína a ostravská ·mykÀa. Hlavní hvûzdou programu pak byl Vojensk˘ umûleck˘ soubor Ondrá‰, kter˘ pfiedvedl pásmo krátk˘ch folklorních obrázkÛ Veselé dovednosti, pfiibliÏujících lidové tance a písnû z jednotliv˘ch regionÛ âech, Moravy a Slezska, a také ze Slovenska. Jedin˘ profesionální folklorní soubor se tímto vystoupením louãil se sezonou a taneãníci si to náleÏitû uÏívali. „Hlavní my‰lenkou akce je návrat ke kulturním kofienÛm obãanÛ regionu, ãi fieãeno jinak, pfiipomenout folklor a lidovou kulturu oblastí, ze kter˘ch pfiicházeli lidé za prací do karvinsk˘ch dolÛ,“ fiekl pro Horník místostarosta Horní Suché Josef Îerdík. Originální my‰lenka zabrala a oslovuje nejen místní havífie, ale stejnû tak i stále ãetnûj‰í hosty. „Jsem tady uÏ potfietí, protoÏe se mi tato akce velmi líbí, a s rado-

stí mohu konstatovat, Ïe je rok od roku lep‰í jak po umûlecké, tak i organizaãní stránce,“ vysekl napfiíklad organizátorÛm poklonu vedoucí polského souboru Dudoski Wojciech Kobza. „âlovûk se mÛÏe podívat na vystoupení fiady souborÛ, které nabízejí rÛznorod˘ folklor. Vystoupení jsou pfiitom natolik krátká, Ïe neunavují a jsou vÏdy velmi zajímavá.“ TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

Krásu tû‰ínsk˘ch lidov˘ch tancÛ pfiipomenuli místní Suszanie.

Jako na ‰achtû... Tu správnou náladu vytváfiely na sále originální bleskovky z dolÛ OKD.

Romsk˘ folklor v provedení ãeskotû‰ínského souboru Zaolzi. FOTO: Roman Chmiel

ANKETA Zelená kladívka na této ‰achtû mohou urãitû je‰tû dlouho svítit Tfietí Fedrování s folklorem se vydafiilo. „Zelená kladívka na této ‰achtû urãitû mohou svítit,“ zhodnotili pro Horník pofiadatelé Marian Weiser a Ján Mraãna z Dolu âSM. Spokojeni byli i dal‰í havífii. Pavel Tomiczek (42), pfiedák na úseku dopravy na závodû Sever Dolu âSM: Na „fedrování“ jsem potfietí a mohu potvrdit, Ïe i tento tfietí roãník se vydafiil opravdu super. Myslím si, Ïe tato akce dává hodnû v‰em milovníkÛm lidové kultury, protoÏe pfiíleÏitosti ke zhlédnutí folklorních vystoupení není v na‰em regionu moc. Oslovuje ale i ty, ktefií na podobn˘ Ïánr nejsou pfiíli‰ zvyklí. Je to opravdu hezká iniciativa a pofiadatelé si za ni zaslouÏí obrovsk˘ dík. Bohdan Firla (53), vedoucí vûtrání na závodû Jih Dolu âSM: Myslím si, Ïe je to velmi hodnotná akce. Letos je to uÏ její tfietí roãník a zdá se, Ïe atmosféra je z roku na rok lep‰í. Doufám proto, Ïe „fedruÀk“

s folklorem bude pokraãovat i následujících letech. Jsem také rád, Ïe mohu sám alespoÀ mal˘m dílem pfiispût k jejímu úspûchu – zpívám totiÏ v souboru Suszanie. Jan Wdówka (61), hornick˘ dÛchodce: Pracoval jsem 32 let v rÛzn˘ch technick˘ch funkcích na Dole Franti‰ek. Byla to hezká léta, bûhem nichÏ jsem získal vztah jak k tomu fedrování, tak k folkloru. Myslím si, Ïe propojení lidové kultury a hornictví je pro Slezsko typické a Ïe zvlá‰tû my, havífii, bychom nemûli dopustit, aby zdej‰í folklor nûkdy vymizel. I proto bych rád vyzdvihl pfiístup obce Horní Suchá, která podporuje pofiádání podobn˘ch akcí, na nichÏ se lidé mohou setkat, pobavit se, zavzpomínat a vrátit se k tomu, z ãeho jsme vyrostli, totiÏ k lidové zábavû a folkloru. Ptal se: Bohuslav KrzyÏanek

2. fiíjna 2008

Po ‰ichtû

Panoráma

Balony létaly nad Ostravou

TIPY HORNÍKA Ostrava

Let by klidnû vymûnil za fárání TOMÁ· KUKCUZKA (27), T¤INEC, INTERNETOV¯ VÍTùZ: Splní se mu jeden ze snÛ, tedy aÏ poletí. „Ale klidnû bych to vymûnil. Za co? Chtûl bych sfárat do dolu, moc rád bych se tam podíval,“ nechal se sly‰et pracovník firmy Czech Karbon. Na pozici tradingového specialisty se zab˘vá obchodováním s energiemi, a to také v souvislosti se spoleãností OKD.

Radek Mik‰íãek (vlevo) a TomበKukuczka TakÏe je vlastnû tak trochu ãlovûkem z branÏe. „Ale jinak nemám s horníky nic spoleãného, na‰e rodina je spí‰ oceláfiská. Ale cel˘ region je na havífiích a hutnících postaven˘,“ vysvûtloval. Na komix ho upozornil kolega – pfii práci musel nav‰tívit web OKD, kde na‰el odkaz. Tomበvytvofiil jeden „strip“ a upozornil na nûj známé. Bylo to hned na zaãátku letní komixové hfiíãky. Pak na to zapomnûl, aby se po návratu z dovolené dozvûdûl, Ïe byl nejlep‰í. Celkem pro nûj hlasovalo na 250 lidí. „Pfiíjemné pfiekvapení,“ komentoval to.

Cena pro vnuka havífie-cirkusáka

Balonovou show podpofiila OKD.FOTO: Radek Luk‰a

RADEK MIK·ÍâEK (27), OPAVA, FESTIVALOV¯ VÍTùZ: Kdo vyhrál? Pán z Opavy. Já jsem z Opavy! Radek? To jsem já! Tak nûjak pr˘ probíhala diskuse u stánku spoleãnosti OKD na Colours of Ostrava ohlednû nejlep‰ího festivalového „papírového“ komixu. Nejlep‰í autor si jejím prÛbûhem není stoprocentnû jist, protoÏe byl po tfiídenní pafibû znaven˘. Vítûzství mu v‰ak nikdo nevezme! „Udûlal jsem dva komixy, jen tak, ze srandy. Na ten, kter˘ nevyhrál, ale kter˘ byl podle mû lep‰í, si nepamatuji. Ani jsem nevûdûl, Ïe to byla soutûÏ, a nestihl jsem vyhlá‰ení. KdyÏ nám let na první pokus nevy‰el, alespoÀ si projdu Hornické muzeum,“ svûfiil se. Radkovou profesí je informaãní technologie. „Fáral kdysi dûda. Potom byl i cirkusákem…“ uvedl. Hornická profese je pro nûj tajemná, obdivuje lidi, ktefií se jí Ïiví. Dodal, Ïe mu osobnû vadí úmysl vlády posílat havífie do penze v 65 letech.

Karviná

KRÁLOVÉ LEDOVÉ ARÉNY

DO KNIHOVNY ZA UMùNÍM Trojice renomovan˘ch karvinsk˘ch umûlcÛ se pfiedstaví na v˘stavû nazvané Alicja Bartulec – obrazy, Agata Kaleta – fotografie, Zbigniew Kubeczka – exlibris, která bude instalována v Regionální knihovnû na Masarykovû námûstí ve Fry‰tátû. VernisáÏ je pfiipravena na 3. fiíjna od 17.00 hodin, v˘stava potrvá do 31. fiíjna.

Olympijsk˘ vítûz a trojnásobn˘ mistr svûta Jevgenij Plju‰ãenko (na snímku) se opût pfiedstaví v Ostravû, mj. proto, aby tady ukázal svoje nejsledovanûj‰í exhibiãní ãíslo Sex Bomb. Vystoupení krasobruslafiského mistra, které se uskuteãní ve stfiedu 8. fiíjna od 19.0 hodin ve vítkovické âEZ Arénû, doplní laserová shov Vladimíra Savenkova.

SVùTOV¯ SOUBOR V KARVINÉ

Poãasí autorÛm komixové hfiíãky nepfiálo, na let si musejí poãkat OSTRAVA (uzi) Zatím jen pfiibliÏnû patnáct metrÛ nad zem se vznesli v˘herci letní komixové hfiíãky spoleãnosti OKD. Slíben˘ balonov˘ let z Hornického muzea OKD na Landeku jim totiÏ v pátek 26. záfií pfiekazil záludn˘ vítr v „letové v˘‰ce“. TomበKukuczka ani Radek Mik‰íãek v‰ak o své první ceny nepfiijdou! „Poãasí sice v˘hercÛm znemoÏnilo vzlétnout, ale nemusí se bát, poletí v náhradním termínu,“ konstatoval Martin Határ z útvaru pro PR a komunikaci. Kukuczka, jenÏ mûl nejlep‰í komix v internetové ãásti soutûÏe, a Mik‰íãek, jenÏ vyhrál na festivalu Colours of Ostrava, se podle sv˘ch slov alespoÀ pofiádnû nabudili. Hodinov˘ vyhlídkov˘ let v˘hercÛ byl plánován v rámci show Balony nad Ostravou. Ta mûla hlavní program v sobotu 27. záfií se startem na Slezskoostravském hradû a OKD byla jedním z partnerÛ. Pocity vzduchoplavcÛ si vyzkou‰el Ján Fabián, fieditel pro rozvoj a strategii firmy. Vítr jeho balon zanesl místo do Mo‰nova k Bru‰perku…

7

EXHIBICE V SÁLOVÉ KOPANÉ Úfiadující mistr âR 2007 ve futsalu – sálové kopané SC Premium Stonava se pfiedstaví v soboru 4. fiíjna od 18.00 hodin ve sportovní hale ve Stonavû v exhibiãním zápase s druh˘m t˘mem Karvinské futsalové ligy 2008 Karimpex. Klání ãesk˘ch futsalov˘ch reprezentantÛ uvede v 17.00 hodin pfiedzápas pozvan˘ch osobností proti „staré gardû“ Premia. VE ZNAMENÍ DUCHOVNÍ HUDBY Kulturní událostí ãíslo 1 je v tûchto dnech v kraji Svatováclavsk˘ hudební festival. V jeho rámci se ve ãtvrtek 2. fiíjna od 19.00 hodin uskuteãní koncert umûleckého souboru Collegium Marianum v kostele sv. Jana Nepomuckého v Ostravû-Staré Bûlé, v sobotu 4. fiíjna od 18.00 koncert komorního orchestru Musici Boemi v evangelickém kostele v Ostravû centru a ve stfiedu 8. fiíjna od 19.00 hodin v kostele svatého Ducha v OstravûZábfiehu koncert komorního orchestru Camerata Janáãek. NÁ¤EZ V TANâÍRNù Pfiíznivci metalu, pozor! Do ostravského klubu Prostor - Tanãírna mífií britská death/thrashová formace Benediction, která pfiedstavuje novou desku „Killing Music“. Spolu s nimi dorazí nûmeãtí legendární thrashefii Holy Moses v ãele se zpûvaãkou Sabinou Classen. Bude to v úter˘ 7. fiíjna. Slavné kapely doprovodí místní Disfigured Corpse a ‰véd‰tí Nominon.

Svûtovû proslul˘ pûveck˘ sbor Khorikos, kter˘ úspû‰nû debutoval v Shrine Church of St. Anthony v New Yorku v roce 2006 a od té doby odehrál více neÏ 17 koncertÛ vãetnû vystoupení na MOSA 2007 a v budovû Spojen˘ch národÛ v New Yorku, se objeví v Karviné. Za doprovodu Jaroslava TÛmy (varhany) vystoupí v rámci Svatováclavského hudebního festivalu v kostele Pov˘‰ení sv. KfiíÏe ve Fry‰tátû v nedûli 5. fiíjna od 16.00 hodin. V programu díla J. S. Bacha a G. B. Pergolesiho. T¯DEN KNIHOVEN Leto‰ní celostátní T˘den knihoven probûhne v Karviné ve dnech 6. – 11. fiíjna pod v˘stiÏn˘m mottem: Knihovny – rodinné stfiíbro. Regionální knihovna Karviná otevfie v tûchto dnech dvefie v‰ech sv˘ch poboãek a ‰iroké vefiejnosti nabídne paletu zajímav˘ch knihovnick˘ch soutûÏí. Souãástí T˘dne knihoven bude také bezplatná první registrace nov˘ch uÏivatelÛ, bezplatná celoroãní registrace dÛchodcÛ nad 70 let, amnestie upomínek a nabídka internetové bonus karty. PROVù¤TE SI TACHOMETR ¤idiãi si mohou v sobotu 4. fiíjna zadarmo nechat pfiemûfiit pfiesnost svého tachometru. Mûstská policie Karviná pofiádá pro fiidiãe kontrolní mûfiení porovnání pfiesnosti tachometru vozidla s laserov˘m mûfiiãem rychlosti – radarem mûstské policie. Akce bude probíhat dne 9 do 12 hodin na ul. Rudé Armády od kruhového objezdu smûrem k ubytovnû Nonstop.

Pomohla zmûna spoleãensk˘ch pomûrÛ Pfiíklad profesionálního pfiístupu k rozvoji území ostravsko-karvinského regionu (9) Po ojedinûl˘ch dfiívûj‰ích pfiípadech zaãíná snaha o systematické fie‰ení následkÛ dob˘vání na krajinû v OKR v 50. a naplno se rozvíjí od 60. let 20. století. Toto úsilí, ve své podstatû pozitivní, je v˘raznû negativnû ovlivnûno tehdej‰ími spoleãensk˘mi pomûry, je souãástí snahy totálnû pfiemûnit cel˘ svût. Ne náhodou jde také o dobu, kdy stále rozsáhlej‰í dob˘vání s cílem zajistit co nejvût‰í mnoÏství uhlí pro extenzivní rozvoj hospodáfiství zaãíná krajinu celoplo‰nû devastovat. RovnûÏ v podfiízení ideologick˘ch cílÛ je rozhodujícím zámûrem tehdej‰ích rekultivací návrat pÛdy zemûdûlství. Není cílem tohoto pfiíspûvku podrobnû popisovat historii a úspûchy i neúspûchy rekultivaãní ãinnosti v OKR, proto jen poznamenejme, Ïe pfies ve‰kerá v˘‰e uvedená omezení pocházejí jiÏ z 60. let minulého sto-

letí pfiíklady pozitivního zaãlenûní rekultivovan˘ch ploch do okolního prostfiedí. Nov˘ pohled na sanaci a rekultivaci území po hornické ãinnosti pfiiná‰ejí spoleãenské zmûny po roce 1989. Jednak je nutné fie‰it znaãné zaostávání rekultivací za devastací zpÛsobenou pokraãujícím dob˘váním, jednak je nutné novû definovat cíle celé ãinnosti. Kromû toho vyvstává potfieba komplexního fie‰ení cel˘ch dob˘vacích prostorÛ, v nichÏ ve‰keré dob˘vání konãí, této záleÏitosti se v‰ak zde nebudeme vûnovat, zaslouÏí si samostatn˘ pfiíspûvek. Pokud jde o urychlení sanací a rekultivací, ke zmûnám dochází jen pozvolna. Kromû fiady technick˘ch a organizaãních pfiekáÏek je v˘znamn˘m limitujícím faktorem objem dostupn˘ch finanãních prostfiedkÛ. Zákonná povinnost

vytváfiet finanãní rezervy na sanaci a rekultivaci a na dÛlní ‰kody zavedená na poãátku 90. let, o‰etfiuje tuto záleÏitost pfiedev‰ím ve vztahu k novû vznikajícím újmám, nemohla v‰ak rychle vyfie‰it rozsáhl˘ deficit z minulosti. V˘znamn˘ posun v celé vûci pfiiná‰í usnesení vlády 295 z roku 2002, kter˘m stát vyãlenil na program ekologické a hospodáfiské revitalizace Moravskoslezského kraje, tedy pfiedev‰ím pro potfieby revitalizace území postiÏen˘ch dob˘váním ãerného uhlí, 20 miliard Kã. Není smyslem tohoto pfiíspûvku hodnotit toto opatfiení zejména ve vztahu ke zpÛsobu privatizace tûÏebních organizací, pro jeho potfieby je podstatné, Ïe byly získány znaãné finanãní prostfiedky umoÏÀující rychl˘ postup prací. Pokud jde o hledání nov˘ch cílÛ sanaãních a rekultivaãních prací,

Stát i regiony dávají na rekultivace miliardy. rychl˘ a konsensuální byl ústup od návratu pozemkÛ zemûdûlství, stejnû jako pochopení, Ïe ne kaÏdé zamokfiené místo musí b˘t urychlenû zasypáno hlu‰inou. V‰e ostatní uÏ je sloÏitûj‰í a proces hledání optimálních cílÛ pokraãuje a zfiej-

FOTO: Josef Lys

mû bude probíhat, dokud budou sanace a rekultivace, jako nedílná souãást dob˘vání uhlí, pokraãovat. BlíÏe bychom chtûli ukázat toto hledání na pfiíkladech konkrétních lokalit. Vítûzslav Zamarsk˘ Tomislav Stfielec

8

Po ‰ichtû

K¤ÍÎOVKA

2. fiíjna 2008

Zábava

PRO

O KNIHU

ZASMÁNÍ

Tajenka: „Posly‰ vole“, praví opilec spolustolovníkovi, „ty nemበproblémy se svou starou, kdyÏ se vrací‰ domÛ?“ „To ani ne, já se pokaÏdé vsadím, Ïe pfiijdu vãas a ona má...“ (dokonãení v tajence) SdruÏení (slovensky)

Textilní látka

Iniciály filozofa Kanta

Spojení trámÛ

Îenské jméno

SPZ Rokycan

Vysoká karta

Rusk˘ ‰achov˘ velmistr

LyÏe (zastarale)

Jméno reÏiséra Kurosawy

âesk˘ hrad

Bok

ëábel

Planá núbijská bavlna

Znaãka radia

Pytlákovy nástrahy

1. DÍL TAJENKY

Zn. ãeského piva ZamlÏit vodou

Francouzky „pfiítel“

SPZ Olomouce

âlen mládeÏ. organizace

Planeta

Zkratka pro limitu

Vzor. sulfidu platnatého

Podzimní kvûtina

Vodní rostlina

Úfiad (zastarale) Paznehtník

Dobytãí nápoj

OstrÛvky vody po de‰ti

Pfiesnû (náfieãnû) Îaludeãní léky

Nûkolikanásobn˘ vítûz Velké pardubické

Dûdiãn˘ základ

Cizokr. dfievnatá rostlina

Dfievûné zátky

Citoslovce „prrr...“ Sídlo ve ·panûlsku

Otázka pfii sázce

Dozadu (slovensky)

Africk˘ kmen v Ghanû

Stanovy Kopie

...v posteli se‰, Franto, pofiád jen pfiípraváfi! Buì uÏ koneãnû jednou pofiádn˘ raziã... Kresba: V. Novák

Staré vztaÏné zájmeno

Vajíãko semeníku

KfiíÏenec velblouda

Potomek Mexick˘ politik a novináfi

Úloha

¤ímská ‰estka

Lepenka na stfiechy

2. DÍL TAJENKY

Mléãn˘ v˘robek (slovensky)

Tramvaj (slangovû)

Pfiijde manÏelka z koupelny do loÏnice, manÏel si ji prohlíÏí a kroutí hlavou: „Ty moja, tys teda pfiibrala. VÏdyÈ ty ju mበ‰irokou jak kombajn.“ ManÏelka se na‰tve, lehne si do postele a otoãí se k muÏi zády. Ten zaãne ‰kemrat, aby se k nûmu Ïena otoãila a splnila své manÏelské povinnosti. Îena na to jen odvûtí: „Pfiece kvÛli jednomu malému klásku nebudu otáãet cel˘ kombajn.“

SPZ Tábora

HOROSKOP 21. 3. – 20. 4.

JAK LU·TIT SUDOKU: KaÏd˘ fiádek, sloupec a kaÏd˘ ãtverec (3x 3 políãka) musí obsahovat ãísla od 1 do 9.

B˘k

21. 4. – 21. 5.

BlíÏenci

22. 5. – 21. 6.

V jisté kritické situaci pochopíte, jak zbyteãné by bylo drÏet se star˘ch postojÛ. V˘raznû si tím upevníte autoritu a získáte respekt u lidí, ktefií s vámi pomalu pfiestávali poãítat. Nejen mlad‰í roãníky se zaãnou váÏnû zab˘vat moÏností, jak si roz‰ífiit vzdûlání. Pokud jste se pohádali s partnerem, budete to vy, kdo bude hledat cestu k usmífiení.

Konstelace hvûzd je k vám pfiátelská a pfiíznivá. Vrátí se vám dobrá nálada a stoupne vám sebevûdomí. Díky nové energii se dokáÏete vypofiádat i s povinnostmi navíc. Podmínkou je dodrÏování disciplíny. Nebudete to mít snadné, va‰i pfiátelé jako by se domluvili a neustále vás budou nûkam lákat. Budou se vás drÏet peníze.

Rak

Lev

Panna

23. 7. – 23. 8.

24. 8. – 23. 9.

Bude tfieba zmûnit nûkteré plány ku prospûchu vûci. Budete nezvykle pruÏní a pfiizpÛsobiví, coÏ ocení nejen ‰éf, ale i partner. VÛbec to pfiitom neznamená, Ïe byste se museli vzdát sv˘ch pfiedstav a zásad. Jenom na v‰echno pÛjdete jinak, mnohem chytfieji. V souvislosti s blíÏícími se Vánocemi si více v‰ímejte sv˘ch ratolestí.

Postupnû se uklidní situace v zamûstnání, a tak se mÛÏete zbavit nervozity. Nevyh˘bejte se diskusi s nadfiízen˘mi. âím dfiíve si sporné vûci vyjasníte, tím lépe pro v‰echny. Máte velkou pfiíleÏitost prosadit se ve v‰ech smûrech. U‰kodit si mÛÏete kritikou kolegÛ ve stejném postavení. Sejde z plánÛ na pfiípravu spoleãenské akce nebo oslavy.

Pfiátelé budou naladûni vlídnû a rádi vám se v‰ím pomohou. MoÏná by vás mohli zbavit i nynûj‰ích finanãních potíÏí. V tom pfiípadû v‰ak musíte postupovat velice opatrnû a diplomaticky. DÛleÏité vûci se snaÏte vyfiídit dopoledne, odpoledne uÏ budete ztrácet síly a klesne vám sebevûdomí. Projeví se to zejména pfii pokusech o navázání nové známosti.

Váhy

·tír

Stfielec

24. 9. – 23. 10.

24. 10. – 22. 11.

23. 11. – 21. 12.

Více ãasu budete nuceni vûnovat sv˘m blízk˘m. Va‰e vztahy pfiitom nebudou nijak ideální. Hodnû lidí bude reagovat emocionálnû. Neu‰kodí, kdyÏ si poznamenáte vût‰í v˘daje. UmoÏní vám to udrÏet je pod kontrolou. Budete mít cit pro dobré obchody, s trochou ‰tûstí si polep‰íte. Jste-li sami, dejte si pozor na ctitele.

První dny budou velice ru‰né, nahromadí se záleÏitosti, které nesnesou odklad. Dojde k oÏivení va‰ich spoleãn˘ch vztahÛ. S nûkter˘mi lidmi to ale budete mít hodnû tûÏké. Nepomohou ani racionální argumenty. Rozhodnutím t˘kajícím se spoleãné domácnosti budou pfiedcházet ostré diskuse s partnerem, pfiípadnû s dospívajícími dûtmi.

Jako blesk vám hlavou proletí my‰lenka na jisté riskantní zmûny. Nezaváháte a hned se pustíte do její realizace. Bude to v‰ak vyÏadovat nov˘, zásadnû odli‰n˘ pohled na jisté lidi a záleÏitosti. Nevtipkujte na úãet kolegÛ a klientÛ postrádajících smysl pro humor. Va‰e milostné vztahy budou mít v následujících dnech spí‰e platonick˘ charakter.

Kozoroh

Vodnáfi

Ryby

22. 12. – 20. 1.

Rozzlobí vás nevhodné, sobecké chování známého nebo pfiítele. Za to, co pro vás nedávno udûlali, se budou nyní doÏadovat nároãné protisluÏby. Va‰e reakce mÛÏe b˘t hodnû ostrá, vãetnû toho, Ïe je vyhodíte. Pfii fie‰ení bûÏn˘ch záleÏitostí se nebraÀte náhl˘m impulsÛm, jen v obchodních záleÏitostech si v‰e pfiedem spoãítejte.

SPRÁVNÉ VYLU·TùNÍ:

od 2. do 8. fiíjna 2008

Dáte o sobû vûdût, jako dobr˘ organizátor, budete jednat rozhodnû. S potíÏisty a vûãnû nespokojen˘mi kolegy a zákazníky zatoãíte nevídan˘m zpÛsobem. Na ãas se stáhnou do pozadí i va‰i konkurenti. Zcela opaãnû se r˘suje situace v partnersk˘ch svazcích, kde budete hrát jen druhé housle. Nûkteré reakce va‰eho protûj‰ku budou ‰okující.

22. 6. – 22. 7.

✿

„Venku je tak krásnû,“ povídá muÏ manÏelce – „a ty se tady dfie‰ s parketami! Mûla bys jít radûji na vzduch a um˘t mi auto.“

SUDOKU

Tajenka z minulého ãísla: Víte, proã si padesátileté Ïeny nechtûjí hrát na schovávanou? ProtoÏe by je nikdo nehledal. PomÛcky: Akan, Akira, Olot, Suarez. Autor: Franti‰ek Krejãa Na vylosovaného lu‰titele ãeká za správné fie‰ení kniha z nakladatelství Alpress, kterou si mohou osobnû vyzvednout v na‰í redakci. Z lu‰titelÛ minulé kfiíÏovky byl vylosován Milena Polaãková z Karviné 4. Prosíme v˘herce, aby nás kontaktoval: Renata Pavlíková, tel. ã. 596 264 803, e-mail: [email protected].

Beran

„Pane ‰éf, mÛÏete mi dát zítra volno? ManÏelka chce, abych jí pomohl s vánoãním úklidem.“ „Z takového dÛvodu vám pfiece nebudu dávat volno.“ „Dûkuji, vûdûl jsem, Ïe je na vás spolehnutí.“

21. 1. – 19. 2.

âeká vás nabídka na slu‰n˘ v˘dûlek a dal‰í drobné úspûchy. Podmínkou je zv˘‰ení aktivity a dokonãení v‰ech povinností do konce pololetí. Kofieny sporu s pfiíbuzn˘mi hledejte ve va‰em nesmlouvavém postoji k jejich nereáln˘m pfiedstavám. Zbavíte se nesmûlosti a oslovíte svÛj idol. Odpovûì bude taková, jakou chcete sly‰et.

20. 2. – 20. 3.

Více neÏ o práci pfiem˘‰líte o blíÏících se Vánocích a na práci to bude znát. Bude-li vám nadfiízen˘ nûco vyãítat, moc s ním nediskutujte. Pfii jízdû autobusem nebo vlakem si hlídejte ta‰ku a dal‰í zavazadla. Pfiíjemné pfiekvapení vás ãeká na spoleãensk˘ch akcích. Nevyh˘bejte se jim a nevymlouvejte se na nedostatek ãasu.

NÁ·

RECEPT

D˘Àová marmeláda s pomeranãem Potfiebujeme: 1,5 kg d˘nû, 3 chemicky neo‰etfiené pomeranãe, 1 dcl vody, lusk vanilky, 900 g Ïelírovacího cukru. D˘ni nakrájíme na kostky. Pomeranãe dobfie omyjeme, osu‰íme a oloupeme. Slupky nakrájíme na tenké nudliãky a 1 min. je povafiíme ve vodû. V hrnci na slabém ohni uvafiíme do zhoustnutí cukr,

V¯ROKY

rozmixované pomeranãe a vodu. Potom pfiidáme nakrájenou d˘ni, pomeranãové nudliãky a na kousky nakrájenou vanilku. Vafiíme 20 min. Pûnu, která vzniká pfii vafiení, odebereme nabûraãkou. Marmeládu nalijeme do sklenic a dobfie zavíãkujeme. Sklenice postavíme dnem nahoru, pfiikryjeme dekou a necháme vychladit. Velmi chutná na kfiupavém peãivu.

HODNÉ ZAZNAMENÁNÍ

„TûÏit z obecn˘ch zájmÛ není pouze hanebné, ale taky zloãinné a bezboÏné.“ – „Kdo zradí vlast, nezaslouÏí o nic vût‰í hanu neÏ ten, kdo zanedbá obecn˘ prospûch nebo blaho kvÛli prospûchu a Cicero blahu svému.“

„KaÏd˘ je takov˘, jak˘m ho PánbÛh stvofiil a ãasto je‰tû hor‰í.“ Cervantes


„Co do krásného zvonu z olova, Vietnamské kdyÏ nezní?“



„Konzervativec je ãlovûk, kter˘ je pfiíli‰ zbabûl˘, neÏ aby bojoval, a pfiíli‰ tlust˘, neÏ aby bûÏel.“

„Nic není ‰patné kromû toho, co je mravnû závadné, a nic není dobré kromû toho, co je ãestné.“ Seneca


Hubbard


„Rozumn˘ ãlovûk se pfiizpÛsobuje svûtu, nerozumn˘ se usilovnû snaÏí pfiizpÛsobit svût sobû. Z toho plyne, Ïe ve‰ker˘ pokrok je dílem Shaw ãlovûka nerozumného.“

„Chce‰-li na sebe pfiivolati zkázu, zaruã se za pfiítele. Ztratí‰ netoliko Cheilón peníze, ale i pfiítele.“
Pomni, ãlovûãe, Ïe prach jsi a Biblické pfiísloví v prach se obrátí‰.

P¤EHLED AKTUÁLNÍCH V¯BùROV¯CH ¤ÍZENÍ, KTERÁ BUDOU ZAHÁJENA V ¤ÍJNU 2008 • Zahlazování následkÛ hornické ãinnosti (ZNHâ)

17, 22, 141

Polskie dzieci znów w swoim Górnik „Pol-Alpex” i „Polcarbo” pomog∏y polskiej szkole w Stonawie

D A R M O WA G A Z E TA N I E T Y L K O D L A G Ó R N I K Ó W

2 PAèDZIERNIKA 2008 2008 • ROCZNIK 5

NUMER 40

Mieszkaƒcy Domu Pomocy Spo∏ecznej z Rybnika na or∏owskich „Pieczokach”. Od lewej – górnik Zdzis∏aw Wojaczek. Fot. Bogus∏aw Krzy˝anek

Powroty do m∏odoÊci „Pieczoki” zachwyci∏y równie˝ Polaków OR¸OWA (bk) Ile pieni´dzy potrzeba, aby sprawiç komuÊ radoÊç? Mniej wi´cej setce mieszkaƒców domów seniora z Or∏owej i Bogumina oraz domów pomowy spo∏ecznej z Gorzyc i Rybnika wystarczy∏o 15 tysi´cy koron. Podarowa∏a je Fundacja OKD, a Dom Seniora „Pohoda“ w Or∏owej zorganizowa∏ za nie w czwartek 25 wrzeÊnia historycznie pierwsze powitanie jesieni o symbolicznej nazwie „Pieczoki“. Z powodu niepewnej pogody impreza odby∏a si´ w sto∏ówce szkolnej SP „M∏odoÊç“. Program zapewni∏ zespó∏ hawierzowskiego zwiàzku kobiet „Hawierzowskie babki”, dzieci z przedszkola oraz sprawdzony duet muzyczny „Klasik”, który babciom i dziadkom zaoferowa∏ popularne melodie sprzed lat. Podawano zaÊ – pomijajàc owoce – wszystko z ziemniaka. A wi´c: placki ziemniaczane i nadziewane ziemniaki, a dla tych, którzy lubià s∏odkie przyjemnoÊci, placki ziemniaczane ze Êliwkami oraz ziemniaczane babki wed∏ug receptury cioci Ediny, którym pochlubi∏a si´ dyrektor „Pohody“ Naìa Kubalowa. „Wszystko jest bardzo, bardzo

TEMAT

smaczne. W Or∏owej jestem drugi raz i znów ch´tnie przyjad´” – chwali∏ gospodarzy pi´çdziesi´ciooÊmioletni emeryt górniczy z KWK „Jankowice” Zdzis∏aw Wojaczek. „Istnieje taki cytat: M∏odoÊç ˝yje z nadziei, staroÊç ze wspomnieƒ. I my chcemy tu dziÊ przede wszystkim wspominaç“ – wyt∏umaczy∏a cel imprezy autorka projektu i terapeut DS Pohoda Hana Tfiaskowa. „W naszym domu ˝yje trzydzieÊci jeden mieszkaƒców, g∏ównie kobiet z rodzin górniczych. Wyrasta∏y w domach rodzinnych w koloniach górniczych i pieczoki, czyli ziemniaki pieczone w popiele na ognisku, to dla nich przypomnienie m∏odych lat“. Bardzo zadowoleni byli równie˝ goÊcie z polskich placówek pomocy spo∏ecznej, które rozwijajà wspó∏prac´ z or∏owskim partnerem od 2003 roku i bardzo jà sobie cenià. „Dla naszych podopiecznych ju˝ sam wyjazd za granic´, do Czech, to du˝e wydarzenie“ – zgodzi∏y si´ dyrektor DPS w Rybniku Danuta Wimmer i jej kole˝anka z Gorzyc Maria Janeta. „Ponadto lubià oni tutejszy folklor, a przede wszystkim czeskà »dechówk´«. Eva i Va‰ek sà popularni nie tylko tutaj, ale tak˝e wÊród naszych seniorów!”.

TYGODNIA

Dzwony wróci∏y do wie˝y OR¸OWA (bk) Od niedzieli 28 wrzeÊnia or∏owskich ewangelików znów zwo∏ywaç b´dzie na nabo˝eƒstwa melodia trzech koÊcielnych dzwonów. Po kilkutygodniowym remoncie, wspó∏finansowanym przez Fundacj´ OKD (195 tys. koron) oraz Ministerstwo Kultury RC, powróci∏y do koÊcielnej wie˝y, by znów cieszyç uszy i serca wiernych. „Dzwony pochodzà z 1918 roku i z biegiem czasu przesta∏y s∏u˝yç swemu celowi. Szwankowa∏ nap´d dzwonów, ponadto wie˝a nachyli∏a si´ wskutek szkód górniczych i z powodów bezpieczeƒstwa nie

mo˝na by∏o dzwoniç. W ramach remontu odnowiono wi´c ca∏e zawieszenie i system nap´du dzwonów oraz zainstalowano w nich specjalne serca, dzi´ki którym wychylajà si´ o jedno trzecià mniej. Dzi´ki tym zmianom mo˝na dziÊ znów wykorzystaç ca∏y ich potencja∏” – wyt∏umaczy∏ dla „Górnika” or∏owski pastor Vladislav Szkandera. W niedzielnej popo∏udniowej uroczystoÊci z okazji 90. rocznicy zawieszenia dzwonów w wie˝y koÊcio∏a w dniu 29 wrzeÊnia 1918 roku udzia∏ wzià∏ m.in. dyrektor Kopalni „Karwina” Pavel Hadrava.

CARBOKOV

Górnik

DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW

Redakcja Horník-Górnik • Adres redakcji: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • Redaktor kolumny: Mgr Bogus∏aw Krzy˝anek E-mail: [email protected] • Tel.: 596 264 801, Komórka: 728 864 125

STONAWA (bk) Firmy zewn´trzne „Pol-Alpex“ i „Polcarbo“ pomog∏y sfinansowaç zakup nowej tablicy interaktywnej dla polskiej szko∏y podstawowej w Stonawie. Na najnowoczeÊniejsze urzàdzenie dydaktyczne wartoÊci oko∏o 100 tysi´cy koron, z którym mo˝na pracowaç podobnie jak z komputerem, wyasygnowa∏y 50 tysi´cy koron. Reszt´ dop∏aci∏a gmina. Nowà tablic´ przedstawiono podczas czwartkowej (25 wrzeÊnia) inauguracji nowego roku szkolnego w stonawskiej polskiej placówce szkolnej, którà poddano w ostatnich miesiàcach gruntownemu remontowi. Naprawiono pop´kane wskutek szkód górniczych Êciany, a pod pod∏ogà po∏o˝ono specjalne konstrukcje ˝elbetowe, które ochronià budynek przez ruchami pod∏o˝a. Koszty rekonstrukcji osiàgn´∏y wartoÊç ponad 8 milionów koron i zap∏aci∏a je spó∏ka w´glowa OKD, a dok∏adnej prowadzàca wydobycie na obszarze gminy Kopalnia „âSM“. „JesteÊmy Êwiadomi problemów, jakie przynosi Stonawie eksploatacja, i przyjmujemy za nie odpowiedzialnoÊç” – powiedzia∏ podczas uroczystoÊci przekazania odremontowanego obiektu dzieciom dyrektor Kopalni „âSM“ Josef Kasper. „Zrobiono dobrà rzecz i to zawsze cieszy. Doceniam, ˝e mamy z gminà wspania∏à wspó∏prac´. Jest ona podstawà dobrych stosunków, które przynoszà korzyÊci zarówno kopalni, jak i miejscowym mieszkaƒcom“ – doda∏. Do ma∏oklasowej szko∏y podstawowej z polskim j´zykiem nauczania w Stonawie ucz´szcza w chwili obecnej jedenastu uczniów, podzie-

Czwartoklasista Przemek Orszulik pracuje na tablicy interaktywnej, b´dàcej w∏aÊciwie ekranem komputera ze sterowaniem dotykowym. Mo˝na jà przes∏oniç bia∏ymi tablicami, na których pisze si´ mazakami. Lekcj´ pokazowà prowadzi nauczycielka Maria MartyFot. Dorota Havlík nek. lonych do pi´ciu klas. W budynku szkolnym umieszczono tak˝e przedszkole oraz miejscowà szko∏´ artystycznà. Na parterze znajduje si´ du˝a kuchnia szkolna, która gotuje nie tylko dla dzieci i cz∏onków grona pedagogicznego, ale tak˝e dla mieszkaƒców gminy. Jak poinformowa∏ dyrektor Kasper, równie˝ jej funkcj´ przej´∏a w czasie remontu cz´Êciowo kopalnia. „Znaczy to, ˝e nie p∏aciliÊmy tylko samej budowy, ale partycypowaliÊmy tak˝e w innych kosztach z nià zwiàzanych“ – sprecyzowa∏ Josef Kasper. Kopalnia pomog∏a np. przy przewo˝eniu obiadów do stonawskich szkó∏ z kuchni szkolnych w Suchej i Olbrachcicach. W czasie remontu, w ostatnich dniach minionego i na poczàtku bie˝àcego roku szkolnego, stonawskie polskie dzieci uczy∏y si´ w

lokalach miejscowej szko∏y czeskiej. „Na warunki nie mogliÊmy narzekaç, z czeskimi kolegami ∏àczà nas bardzo dobre stosunki. Jednak co na swoim, to na swoim...” – skonkludowa∏a kierowniczka polskiej placówki szkolnej Danuta Heczko. A jak cieszà si´ do nowej szko∏y dzieci? „Jak to do szko∏y... Troch´ si´ ciesz´ i troch´ nie ciesz´” – przyzna∏ z dzieci´cà szczeroÊcià czwartoklasista Przemek Orszulik. Wspó∏praca gminy i górników przy remoncie budynku szkolnego to nie jedyne Êwiadectwo dobrych stosunków ∏àczàcych Stonaw´ z kopalniami. „Uwa˝am, ˝e gmina Stonawa to w ogóle dobry przyk∏ad, ˝e mo˝na wspó∏˝yç z w´glem i ˝e gmina mo˝e istnieç nawet w warunkach rozwoju eksploatacji“ – podkreÊli∏ wójt Stonawy Andrzej Feber.

Ustawa o abolicji podatkowej – kogo dotyczy? Rozmawiamy z wicekonsul RP w Ostrawie Agnieszkà Fedorów-Skupieƒ OSTRAWA Dnia 6 sierpnia 2008 r. wesz∏a w ˝ycie „Ustawa o szczególnych rozwiàzaniach dla podatników uzyskujàcych niektóre przychody poza terytorium Rzeczypospolitej Polskiej” (Dz.U. 2008 nr 143 poz. 894). Ustawa umo˝liwia umorzenie zaleg∏oÊci podatkowych dla Polaków pracujàcych za granicà i uiszczajàcych tam podatek. W stosownym komentarzu do ustawy pisze si´: „Ustaw´ stosuje si´ do podatnika, który przynajmniej w jednym roku podatkowym w okresie od 2002 do 2007 r. podlega∏ obowiàzkowi podatkowemu okreÊlonemu w art. 3 ustawy o podatku dochodowym i uzyskiwa∏ w tym roku przychody z pracy, do których mia∏ zastosowanie art. 27 ust. 9 albo 9a ustawy o podatku dochodowym”. O bli˝sze wyt∏umaczenie powy˝szej informacji poprosiliÊmy wicekonsul Konsulatu Generalnego RP w Ostrawie Agnieszk´ Fedrów-Skupieƒ. Czy mo˝e Pani wyt∏umaczyç, do kogo ma zastosowanie wymieniona wy˝ej ustawa, a przede wszystkim – czy ma ona zastosowanie do pracujàcych w Czechach górników? Chodzi w tym wypadku o tak zwanà ustaw´ abolicyjnà, która umo˝liwia zap∏acenie zaleg∏ego podatku od dochodów uzyskanych za granicami Polski bez nara˝enia si´ na sankcje. Dotyczy ona tak zwanych rezydentów, to znaczy obywateli polskich majàcych sta∏e miejsce zamieszkania w Polsce,

Czyli – jeÊli chodzi o górników pracujàcych w Czechach... Zale˝y od tego, jaka jest struktura ich przychodów. JeÊli zarobek, powiedzmy, w karwiƒskiej kopalni stanowi jedyne êród∏o ich dochodów, wówczas ustawa abolicyjna ich nie obowiàzuje. JeÊli natomiast majà dochody zarówno w Polsce, jak i w Czechach, powinni rozliczaç si´ z czeskich dochodów równie˝ z polskim urz´dem skarbowym. To znaczy – jeÊli nie ujawniali czeskich dochodów w Polsce, powinni to zrobiç teraz i uiÊciç zaleg∏oÊci podatkowe, nie nara˝ajàc si´ na ewentualne nieprzyjemnoÊci. którzy uzyskiwali w latach 2002 do 2007 dochody zarówno w Rzeczypospolitej, jak równie˝ za granicà, na przyk∏ad w Republice Czeskiej, ale nie wykazali tego zagranicznego dochodu w polskim urz´dzie skarbowym. JeÊli ktoÊ znalaz∏ si´ w takiej sytuacji w 2002 roku, powinien si´ spieszyç. Termin sk∏adania wniosków dotyczàcych dochodów za rok 2002 mija bowiem ju˝ 6 paêdziernika 2008 r. Ustawa abolicyjna natomiast nie dotyczy osób, które pracowa∏y, powiedzmy, w Czechach, i czeski zarobek stanowi∏ jedyne êród∏o ich dochodów. Takie osoby na mocy porozumieƒ mi´dzynarodowych, w tym konkretnym wypadku podpisanej w 1994 roku umowy pomi´dzy Rzeczpospolità Polskà a Republikà Czeskà o wzajemnym unikaniu podwójnego opodatkowania, rozliczajà si´ jedynie z czeskim urz´dem skarbowym.

Gdzie mo˝na uzyskaç szczegó∏owe informacje? W razie wàtpliwoÊci najlepiej b´dzie zadzwoniç do Krajowej Informacji Podatkowej w Warszawie. Dzwoniàc z zagranicy nale˝y nakr´ciç numer 0048 22 330 03 30, wys∏uchaç powitalnego komunikatu i wybraç tonowo numer 7. Z terytorium Polski dost´pny jest tak˝e numer 0801 055 055. Szczegó∏owe informacje mo˝na znaleêç ponadto na stronie internetowej http://www.mf.gov.pl/ulganapowrot. Poza numerami telefonów do Krajowej Informacji Podatkowej sà tam opisane poszczególne kroki, jakie trzeba podjàç, aby skorzystaç z ustawy abolicyjnej. W internecie mo˝na równie˝ znaleêç obowiàzujàcy tekst ustawy. Adres to: http://isip.sejm.gov.pl/servlet/Searc h?todo=file&id=WDU2008143089 4&type=2&name=D20080894.pdf. Rozmawia∏: Bogus∏aw Krzy˝anek

10

2. fiíjna 2008

R 207/40

R184/40

Inzerce

GE Money Bank,a.s., Karviná, ÎiÏkova 2379, tel: 595 391 101

GE Money Bank,a.s., Orlová, Masarykovo nám. 1333, tel: 596 540 131

PÛjãíme 10 000 Kã, 30 000 Kã, 50 000 Kã atd. Vrátíte 11 628 Kã, 34 884 Kã 58 140 Kã atd.

pro zamûstnance, dÛchodce aÏ do 75 let i pro zaãínající OSVâ s nulov˘m daÀov˘m pfiíznáním od 30.000 do 400.000 bez ruãitele 50.000 Kã – splátka jiÏ od 888 Kã 100.000 Kã – splátka jiÏ od 1.888 Kã 200.000 Kã – splátka jiÏ od 3.666 Kã 300.000 Kã - splátka jiÏ od 5.444 Kã

VOLEJTE 774 828 496

RPSN jiÏ od 9,51%

Bankovní a nebankovní pÛjãka! MoÏnost Ïádat i bez partnera! Peníze v hotovosti! Staãí jen zavolat a nav‰tívit kanceláfi R 206/40

HIT podzimu 2008 Peníze pro kaÏdého Rychlé vyfiízení I zástavy, exekuce a smûnka! Spolupráce moÏná

Ostrava,  606 790 691 Karviná,  606 790 697 Orlová,  606 790 683 Havífiov,  606 790 698 Tfiinec,  558 329 036, 606 790 696 Fr˘dek-Místek,  558 639 759, 606 790 690

R2/40

GE Money Bank,a.s., Havífiov, Dlouhá tfi. 97, tel: 596 496 741

SKVùLÁ PODZIMNÍ NABÍDKA ÚVùRÒ! R 205/40

GE Money Bank,a.s., Havífiov-Tesco, tel: 596 805 981

NABÍDKA PÛJâKY

739 320 185, 605 757 931

R 195/40

ZAMùSTNANCÒM OKD ✧ PRODEJ

✧ AUTO-MOTO

• Pultov˘ mrazák Gorenje ekonomik 150 l, rozmûry 83x 80x 65 cm, spotfieba 0,85 kWh/24 hod. Cena 1 000 Kã. Inf. na tel.: 607 618 756.

• Pr. 4 ks originálních plechov˘ch diskÛ, poklic a ‰roubÛ 14“ na Peugeot. V‰e nové, cena 3 000 Kã. Inf. na tel.: 731 001 659. B373/40 • Prodám ·kodu Felicii 1,3 MPi, r. v. 1997, najeto 100 tis. km, 2. majitel, STK 5/09, v dobrém stavu – mírná koroze zadních lemÛ. Cena 42 000 Kã, dohoda moÏná. Inf. na tel.: 604 433 143. B374/40 • Prodám Octavii II combi 1,9 TDi, r. v. 2006, klima, ABS, ASR, servo, centrál, 4x airbag, palubní poãítaã, el. okna a zrcátka, zámek zpáteãky, prodáno v âR, nehavarováno. Cena 309 000 Kã. Informace na tel.: 777 574 242. B375/40 • Prodám Trabant 601, r. v. 1972, v pojízdném stavu, po STK. Cena 3 000 Kã. Informace na tel.: 723 900 193. B376/40 • Prodám 4 ks zimních pneu Sava Eskymo obut˘ch na plechov˘ch discích 6“x 15/114,3x 4x 56,5 ET 44 pro vozy Chevrolet a Daevoo. Cena 1 300 Kã/ks. Inf. na tel.: 724 421 737. B377/40 • Prodám auto Suzuki Shift 1,3 GL, r. v. 1995, provoz 1996, najeto 78 tisíc km, sedan, tmavû modrá metalíza, servisní kníÏka, spotfieba 5 l/100 km, garáÏované, udrÏované, 1. majitel. Vynikající stav. Cena 55 000 korun. Inf. na tel.: 739 210 795. B378/40 • Prodám motorku Suzuki SV650N, r. v. 05/2005, v TP 25 kW, sedlové bra‰ny v cenû, 1. majitel, STK do 2010. Cena 105 000 Kã. Informace na tel.: 739 210 795. B379/40

B363/40

✧ OZNÁMENÍ

100 m vpravo za mostem Rudná–Fr˘decká smûr Vratimov Venkovní kanalizace: • PVC roury a tvarovky hladké pro vnûj‰í kanalizace • PP a PE ãisticí kanalizaãní ‰achty a vpustû • Betonové v˘robky pro venkovní kanalizace

VELKOOBCHOD VELKOOBCHOD – MALOOBCHOD MALOOBCHOD

Vodovody: • Tlakové trouby z tvárné litiny, tvarovky z ‰edé a tvárné litiny, litinové poklopy, podzemní a nadzemní hydranty, mfiíÏe a vzpûry a vpustû • HD-PE trubky a tvarovky pro domovní pfiípojky • Ocelové pfiíruby, fólie, tûsnûní, ‰rouby pozinkované a ãerné

Plynovody: • I-PE roury, armatury, chrániãky

S MATERIÁLY PRO V¯STAVBU A OPRAVY INÎEN¯RSK¯CH SÍTÍ MoÏnost nákupu a slev i pro maloodbûratele

Domovní odpady: • HT potrubí a tvarovky hladké pro vnitfiní odpady s odolností do 100 °C • NG potrubí a tvarovky tfiívrstvé Polo – KAL NG („náhrada odpadní litiny “) • Vpustû, sifony a odpady fy HUTTERER+LECHNER

Ostatní: • PVC roury drenáÏní, chrániãky pro vedení kabelÛ • OdvodÀovací Ïlábky • Stfie‰ní Ïlaby a okapy z PVC • Vnitfiní rozvody pitné vody, topení, mirelon • Ostatní stavební doplÀky z plastÛ (vodomûrné ‰achty, vpustû, mfiíÏe, gajgry, Ïumpy, splachovaãe aj.) • Betonové v˘robky pro terénní úpravy, dlaÏby, obrubníky

R124/40

V·E PRO VÁ· ODPAD, KANALIZACI, VODOVOD, ODVOD≈OVACÍ TECHNIKU

• Star‰í velice zachovalou ob˘vací stûnu, le‰tûn˘ mahagon, 4x 2 m, hodnû úloÏného prostoru. Cena 3 000 Kã. Inf. na tel.: 604 571 768, Karviná. B364/40 • Prodám rodinn˘ dÛm 4+1 v Îivoticích u Havífiova. Cena 1 250 000 Kã. Inf. na tel.: 739 066 786. B365/40 • ·tûÀátka ãivavy bez p. p. po rodiãích s p. p., dlouho- i krátkosrstá, pûkná v typu, nauãená na plenky, samostatná. Ihned k odbûru. Oba rodiãe u nás k vidûní. Cena od 5 000 Kã, podle povahy a kvality. Dlouholetá zku‰enost s chovem. Inf. na tel.: Dûtmarovice 777 209 084. B366/40 • Pr. ‰tûnata NO bez p. p. po v˘bor. rodiãích (matka s p. p.). âerná se svûtl˘mi znaky, odãervená, oãkovaná. Odbûr moÏn˘ polovina fiíjna. Cena 2000 Kã. Kontakt: Karviná, mob.: 724 829 875. B382/40

Fr˘decká 332,719 00 Ostrava-Kunãice

Prodejní doba: Po – Pá 6.30 –16.00 SOBOTNÍ PRODEJ

7

00

– 11

00

(kvûten – fiíjen)

VelkoodbûratelÛm poskytujeme mnoÏstevní slevy!!! Telefon: 596 237 498-9, Fax: 596 238 970, E-mail: [email protected], www.pcvalfa.cz

Paní Zdenka Dafibujánová, roz. Nováková, se dne 1. 10. doÏívá krásného Ïivotního jubilea 50 let. Hodnû ‰tûstí, zdraví a spokojenosti pfiejí manÏel Stanislav, syn Radek, rodina Dafibujanova z Pardubic, rodina Novákova z Olomouce, rodina Vrbova a KfiíÏkova z Havífiova, spolupracovníci, sousedé a pfiáte204/40 lé.

✧ KOUPù • Hodiny pendlovky po‰kozené, stojací i podlahové. Nabídnûte – pfiijedu. Inf. na tel.: 603 775 296. B367/40

ZDARMA

✧ BYTY • Koupím byt 1+2 v Karviné. Platím hotovû. Informace na tel.: 776 071 949. B368/40 • Vymûním byt OKD 3+1 ve Fr˘dku-Místku, komora + balkon, za mal˘ byt tamtéÏ. Inf. na tel.: 604 414 500. B369/40 • Vymûním byt OKD 1+1 velk˘ch rozmûrÛ v OV-Bûlském lese, balkon, nízk˘ nájem, za byt OKD 3+1 v lokalitû OV-Jih. Inf. na tel.: 728 755 429, 724 729 891. B370/40 • Pr. dr. byt 3+1, slunn˘, nákupní a zdrav. stfiedisko v blízkosti, ‰kola v âeském Tû‰ínû. Cena dohodou. Inf. na tel.: 731 232 007. B371/40 • Prodám dr. byt 3+1 v Bohumínû, balkon, celková rekonstrukce: plast. okna, zateplení, kamerov˘ systém, plovoucí podlahy, koupelna + WC dlaÏba. Velmi pûkná lokalita. Cena dle nejvy‰‰í nabídky. Inf. na tel.: 604 621 108. B372/40

✧ RÒZNÉ • Pronajmu garáÏ v Karviné 4 poblíÏ státní hranice. Inf. na tel.: B380/40 732 289 750. • Pronajmu garáÏ u koksovny Svoboda v Ostravû-Pfiívoze, moÏnost pozdûj‰ího odprodeje. Inf. na tel.: B381/40 604 786 902.

2. fiíjna 2008

11

Nadace OKD

Z kostelní vûÏe se opût line zvuk zvonÛ Nadace OKD pfiispûla na znovuobnovení zvonafiského potenciálu orlovského evangelického kostela ORLOVÁ Orlovské evangelíky opût svolává na bohosluÏby melodie v‰ech tfií kostelních zvonÛ. Po nûkolikat˘denní opravû, kterou spolufinancovala ãástkou 195 tisíc korun Nadace OKD, byly zvony znovu zavû‰eny ve vûÏi orlovského evangelického kostela, aby tû‰ily u‰i a srdce vûfiících. „Zvony pocházejí z roku 1918 a s ãasem pfiestaly slouÏit svému úãelu. Pfiestával fungovat jejich pohon, navíc se vûÏ v dÛsledku dÛlních vlivÛ vych˘lila ze své osy a zvonûní tak bylo riskantní i z dÛvodÛ bezpeãnostních,“ vysvûtlil orlovsk˘ pastor Vladislav Szkande-

Co visí ve vûÏi Hmotnosti: nejvût‰í zvon .....................804 kg stfiední zvon ......................607 kg mal˘ zvon..........................400 kg V˘robce: jiÏ zaniklá nûmecká firma Weule z Bockenen

ra. „V rámci oprav bylo vymûnûno osazení zvonÛ a systém jejich pohonu a byla v nich instalována speciální srdce, díky nimÏ se o tfietinu zmen‰il jejich rozkmit. Díky tûmto zmûnám mÛÏeme dnes opût vyuÏívat cel˘ jejich potenciál,“ upfiesnil. Znovuzprovoznûní zvonÛ oslavili orlov‰tí evangelíci v nedûli 28. záfií na slavnosti k 90. v˘roãí zavû‰ení zvonÛ ve vûÏi kostela. Historie zvonÛ orlovského evangelického sboru zaãíná ale uÏ o ‰edesát let dfiív. KdyÏ katolick˘ faráfi tehdy vydal zákaz zvonit na katolickém kostele pfii pohfibech evangelíkÛ, rozhodli se luteráni vystavût vlastní zvonici. Pomoc jim prokázal baron Konrád Mattencloit, kter˘ jim dne 3. bfiezna 1857 daroval mal˘ zvon po evangelick˘ch pánech Bludovsk˘ch. Za peníze ze sbírek si pak orlov‰tí evangelíci nechali odlít ve vídeÀském Novém Mûstû dal‰í zvon, kter˘ pfiivezli do Orlové 26. listopadu 1858. Oba zvony byly zavû‰eny ve zvonici na evangelické ãásti orlovského hfibitova.

Nedûlní slavnosti k 90. v˘roãí zavû‰ení zvonÛ ve vûÏi evangelického kostela v Orlové se zúãastnilo na sto lidí. Pfiítomen byl fieditel Dolu Karviná Pavel Hadrava. V roce 1861 byl v Orlové oficiálnû zaloÏen Farní sbor evangelické církve augsburského vyznání a sborovníci neprodlenû pfiistoupili k v˘stavbû kostela. Dokonãen byl v roce 1862 a do jeho vûÏe byly pfiemístûny oba zvony ze hfibitovní zvonice, k nimÏ o pût let pozdûji pfiibyly dal‰í dva, vyrobené opût ve Vídni. Velkou ztrátu znamenala pro orlovské evangelíky I. svûtová

válka. V letech 1916 a 1917 jim byly zvony zabaveny rakousk˘mi úfiady a pouÏity pro váleãné úãely. Po skonãení války proto opût pofiádali sbírky a za získané peníze si dali vyrobit tfii nové zvony u nûmecké firmy Weule z Bockenen. Jejich slavnostní posvûcení se konalo 29. záfií 1918. TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

Oprava zahrnovala: • nov˘ elektropohon zvonÛ s dálkov˘m ovládáním • v˘mûnu mechanického uchycení zvonÛ • oãi‰tûní stolice zvonÛ a jejich nátûr • oãi‰tûní zvonÛ, nagrafitování a vyle‰tûní • instalaci nov˘ch srdcí

Pastor Vladimír Szkandera, biskup Slezské církve evangelické Vladislav Voln˘ a jahen z orlovské fiímskokatolické farnosti Pawe∏ Piotr Dobija u makety nejvût‰ího ze zvonÛ.

Oprava zvonÛ je souãástí projektu Znovuobnovení zvonafiského potenciálu kostela SCEAV, kter˘ podpofiila Nadace OKD ãástkou 195 tisíc korun. Do konce roku bude realizována oprava schodi‰tû ve vûÏi a instalace vûÏních hodin.

Orlovsk˘ svatostánek Slezské církve evangelické.

I malé peníze mohou udûlat velkou radost Z brambor mûli na „Pûãokach“ i bábovku – a byla skvûlá! ORLOVÁ „Nejvíc ze v‰eho mi chutnala ta buchta. Bábovka z brambor, to jsem je‰tû v Ïivotû nejedl! A nálada? Program, hudba, hosté z Polska – prostû bezvadné,“ pochvaloval si hornick˘ dÛchodce Jaroslav Mikula z Orlové, kter˘ na orlovské Îofince odfáral tfiicet let, z toho pûtadvacet let jako havífi v rubání. Pfies artrózu, která mu ochromila nohy, mÛÏe i ve sv˘ch pûtaosmdesáti

slouÏit jako pfiíklad pohody a vitality. „Víte, já jsem vÏdycky fiíkal, robit se musí, ale s rozumem,“ smûje se, kdyÏ dává mlad‰ím kolegÛm radu, jak si poãínat na ‰achtû. Historicky první vítání podzimu s názvem „Pûãoki“, na které pfiispûla Nadace OKD ãástkou 15 tisíc korun, uspofiádal ve ãtvrtek 25. záfií DÛm seniorÛ Pohoda v Orlové. Pfiizval si na nû hosty z domovÛ Vesna z Orlové, Jistoty z Bohumína a domÛ spoleãenské pomoci (DPS) z polsk˘ch Gorzyc a Rybnika, a pfiestoÏe se akce musela kvÛli poãasí pfiestûhovat ze zahrady do ‰kolní jídelny u Z· Mládí, nemûla chybu. Nepoãítáme-li ovoce, servírovalo se v˘hradnû jídlo z brambor: konK dobré náladû pfiispûly i zábavné soutûÏe, krétnû plnûné které pfiipravila autorka projektu Hana Tfiasková. brambory a

bramborové placky, a pro ty, ktefií mají rádi sladké, bramborové placky se ‰vestkami („jak je má ráda moje máma“) a bramborová bábovka podle receptu tety Ediny, se kter˘m se vytasila fieditelka Pohody Naìa Kubalová. O duchovní stravu se postaral soubor havífiovské organizace svazu Ïen Havífiovské babki, dûti z matefiské ‰koly Radost a v neposlední fiadû hudební duo Klasik, které servírovalo seniorÛm osvûdãené melodie „pro star‰í a pokroãilé“. Program se líbil stejnû „na‰im“, jako i hostÛm z Polska. „Je to super, v Orlové jsem podruhé a rád pfiijedu zas,“ notoval si do taktu osmapadesátilet˘ Zdzis∏aw Wojaczek, b˘val˘ horník z dolu Jankowice v oblasti Rybnika. Spokojenost neskr˘valy ani fieditelka rybnického DPS Danuta Wimmer a její kolegynû z Gorzyc Maria Janeta. „Zájezd do âeska je pro na‰e obãany vÏdy velkou událostí, navíc mají rádi ãesk˘ folklor a zejména dechovku. Nemyslete si, Eva a Va‰ek jsou oblíbení neje-

S folklorním programem se pfiedstavily Havífiovské babki. nom u vás, ale také u na‰ich seniorÛ,“ shodovaly se obû Polky. „Víte, existuje takov˘ citát: Mládí Ïije z nadûjí, stáfií ze vzpomínek. A my tu dnes chceme pfiedev‰ím vzpomínat,“ vysvûtluje úãel akce autorka projektu a terapeutka DS Pohoda Hana Tfiasková. „V na‰em domovû Ïije jednatfiicet obãanÛ, vesmûs Ïen z hornick˘ch rodin, které vyrÛstaly v domcích v hornick˘ch koloniích. Pûãoky, tedy brambory peãené v popelu na ohni‰ti, to je jejich mládí.

Jsme moc vdûãní Nadaci OKD, Ïe nám umoÏnila tuto akci uspofiádat. Nûkomu se pfiíspûvek patnáct tisíc na akci pro více neÏ sto lidí mÛÏe zdát málo. Ale my si udûláme v‰echno sami, potfiebujeme jenom pokr˘t nutné náklady, na které by na‰i obãané nemûli.“ „A to nám vybylo je‰tû na zahradní laviãku,“ usmívá se fieditelka Kubalová. „Mûlo se na ní sedût u ohnû. Nevadí, bude slouÏit, aÏ se vyãasí.“ TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

12

2. fiíjna 2008

Sport

Ztratili body vdramatické koncovce V Zubfií vzplály emoce, vylouãeni byli PoÏárek, Petrovsk˘ a Pavlíãek KARVINÁ (tam) Tfietí poráÏku z pûti zápasÛ si pfiipsali házenkáfii Baníku OKD Karviná na zaãátku nové sezony. V posledním zápase podlehli v Zubfií po dramatickém prÛbûhu o jedin˘ gól 31:32. Domácí t˘m ‰el pod vedením exkarvinského trenéra Jifiího Kekrta v prÛbûhu prvního poloãasu uÏ do pûtigólového vedení. Baník ale dokázal je‰tû do pfiestávky ztrátu dohnat. „Náskok soupefie jsme stáhli a zaãínalo se od nuly. Druh˘ poloãas jsme ale nezvládli podle na‰ich pfiedstav,“ vrátil se k utkání Ondfiej ·ulc.

Rozhodujícím momentem celého utkání asi byly tfii ãervené karty, které bûhem posledních tfií minut vidûli karvin‰tí hráãi PoÏárek, Petrovsk˘ a Pavlíãek. „Byly to karty, které vyplynuly z dramatické koncovky. Je ale pravda, Ïe kvÛli nedisciplinovanosti jsme pravdûpodobnû body ztratili,“ pfiiznal ·ulc, autor ãtyfi gólÛ do domácí sítû.

OSTRAVA (tam) Hodina pravdy se blíÏí: fotbalov˘ Baník Ostrava bude uÏ dnes veãer bojovat o pfieÏití v Poháru UEFA! V Moskvû bude proti místnímu Spartaku dohánût ztrátu 0:1 z BazalÛ, pfiesto nepovaÏuje boj o postup za pfiedem ztracen˘. Zatímco pfied úvodním zápasem v Poháru UEFA nebyl Baník v ideálním rozpoloÏení, teì je situace ponûkud jiná. T˘m Karla Veãefii vyhrál tfii utkání v fiadû (s Pfiíbramí, pohár âMFS v Boskovicích a v Plzni) a vrátil se na vítûznou vlnu. „Nálada ‰la nahoru. Nedá se fiíct, Ïe bychom na tom byli pfied tím nûjak ‰patnû, ale vítûzství se na atmosféfie samozfiejmû pozitivnû projeví,“ uvaÏoval nahlas Rudolf Otepka, kter˘ dvûma góly zafiídil vítûzství v Plzni. „Byli jsme jednoznaãnû lep‰í, dal‰í tfii ãtyfii tutovky jsme tre-

Z

Zubfií–HCB OKD Karviná 32:31 (16:16) Nejvíce branek: Pl‰ek 6, Randá‰ek 6/1, âíp 6-Sliwka 7/5, Petrovsk˘ 5, rozhodãí: Horák, Beãiãka, sedmiãky: 10/5 – 9/6, vylouãení 7 (âK: Pl‰ek) – 12 (âK: Petrovsk˘, PoÏárek, pfiímá Pavlíãek), 800 divákÛ. Karviná: Mrkva, Lefan, Pavlíãek 1, BroÏ, Vanão 1, Heinz 4/1, Sliwka 7/5, Petrovsk˘ 5, ·ulc 4, Mrázek 2, KruÏík, Hastík 2, PoÏárek 2, KorÀan 3. Trenér: Martin Kostelník.

Baník chce Spartak potrápit

V repríze loÀského finále podlehla Karviná v Zubfií o jedin˘ gól. FOTO: Ivo Dudek

V˘konnost Baníku tedy není o nic hor‰í neÏ ta zuberská, to je pozitivní zji‰tûní. O hodnû ménû pfiíjemn˘ uÏ je fakt, Ïe po pátém kole má

Karviná na svém kontû více poráÏek neÏ vítûzství. Snad tuto nelichotivou bilanci vylep‰í v nedûli v domácím utkání proti slovenskému Pre‰ovu.

Baník OKD Karviná–Pre‰ov extraliga házenkáfiÛ nedûle 5. 10. v 10.30 v hale házené

stuhodnû nepromûnili. Kdybychom vyhráli o pût gólÛ, nikdo by se nemohl divit. V Moskvû to ale samozfiejmû bude úplnû jiné kafe.“ Ostravané jsou si vûdomi, Ïe rusk˘ soupefi bude mít tfii velké v˘hody: náskok z prvního utkání, domácí prostfiedí a umûl˘ povrch. „Pfiesto bychom chtûli Spartak potrápit. KdyÏ dáme první gól, mohlo by to b˘t je‰tû zajímavé. Tfieba to dotáhneme aÏ k penaltám,“ usmívá se Václav Svûrko‰, kter˘ právû pokutov˘ kop proti Plzni nepromûnil. „V Plzni jsem to kopl blbû, proto jsem pfii druhé penaltû dal pfiednost Rudovi Otepkovi. Ten ji dal, takÏe je teì exekutor ãíslo jedna. Ale kdyby do‰lo na rozstfiel, rád si penaltu kopnu,“ dodal nejlep‰í ostravsk˘ stfielec. V pfií‰tím ãísle vám Horník pfiinese pÛvodní reportáÏ pfiímo z Moskvy.

V¯SLEDKÒ

FOTBAL I. liga: PlzeÀ–Baník Ostrava 1:3 (57. Horváth – 25. Otepka, 38. Liãka, 63. Otepka z pen.). II. liga: Sparta B–Karviná 2:0, po 9. kole: 1. âáslav 19, 2. Jihlava 18, 3. Bohemians 1905 16, …14. Karviná 9. MSFL: Ostrava B–Mutûnice 2:1, Znojmo–Fr˘dek-Místek 5:0, po 9. kole: 1. Hluãín 22, 2. Znojmo 21, 3. Jihlava B 19, …7. Ostrava B 14, 9. Fr˘dek-Místek 11. Divize E: Havífiov–Orlová-Lutynû 1:1, Poruba v. Vala‰ské Mezifiíãí 1:2, po 9. kole: 1.

CO

Velké Losiny 23, 2. Slaviãín 20, 3. ·umperk 17, 4. Poruba 16, 5. Orlová 15, …7. Havífiov 13. HÁZENÁ Extraliga muÏÛ: Zubfií–Karviná 32:31, Pre‰ov–Fr˘dek-Místek 49:29, po 5. kole: 1. Pre‰ov 6, 2. Zubfií 6, 3. Dukla 6, …5. Karviná 4, 13. Fr˘dek-Místek 2. HOKEJ I. liga: Ústí nad Labem–Havífiov 4:1, Poruba–Tfiebíã 1:3, po 7. kole: 1. Vrchlabí 17, 2. Kometa 16, 3. Havífiov 16, …13. Poruba 6.

NÁS âEKÁ

SOBOTA Fotbal – II. liga: Karviná–Vítkovice (16), MSFL: Fr˘dek-Místek–Hluãín (10.15), divize E: Orlová–Fren‰tát (10.15). NEDùLE Házená – extraliga: Karviná–Pre-

‰ov (10.30). PONDùLÍ Hokej – I. liga: Havífiov–HavlíãkÛv Brod (17). ST¤EDA Hokej – I. liga: Havífiov–HavlíãkÛv Brod (17).

ManaÏer Ma‰lej: Jsme lep‰í, ale prohráváme Fotbalisté Karviné podlehli Sigmû Olomouc i béãku Sparty stejn˘m pomûrem 0:2 KARVINÁ (tam) Dva velmi slu‰né v˘kony, navzdory tomu dvû poráÏky 0:2. Taková je bilance fotbalistÛ MFK OKD Karviná v minulém t˘dnu. Nejprve je v Poháru âMFS vyfiadila prvoligová Sigma Olomouc, poté podlehli ve druhé lize stejn˘m pomûrem béãku Sparty. Sportovní manaÏer Petr Ma‰lej pfiesto fiíká: V obou pfiípadech jsme byli lep‰í!

Sparta B–MFK OKD Karviná 2:0 (0:0) Branky: 62. Tfie‰Àák, 90. Peãnik, rozhodãí: Moláãek, ÎK: Krob, Peãnik – Brezniãan, âK: Sedláãek (Sparta), 155 divákÛ. Karviná: Kuãera – Hoffmann, Jeliç, Buryán, Brezniãan – Macek, R˘del, Ficek (80. Milosavljev), Jursa (69. Juroszek) – Richter (46. Sourada), Opic. Trenér: Leo‰ Kalvoda. Jaká byla va‰e motivace postoupit v poháru dál?

Koncovka zÛstává nejvût‰í slabinou Kalvodova souboru. FOTO: Ivo Dudek

„Mûli jsme reálnou ‰anci, v˘konnostní rozdíl mezi první a druhou ligou zase není tak propastn˘. Nechali jsme si ale dát první gól a otáãet v˘voj proti tak silnému soupefii není vÛbec jednoduché. Sigma nás pfiehrála aÏ

MFK OKD Karviná–Vítkovice II. fotbalová liga sobota 4. 10. v 16.00 na Mûstském stadionu v poslední pÛlhodinû, jinak jsme ji hodnû potrápili.“

Jste momentálnû na 14. místû, je to pro vás zklamání?

Po vyfiazení pfii‰la dal‰í poráÏka ve druhé lize, mrzí vás moc?

„MuÏstvo na zaãátku hledalo svou tváfi, kterou uÏ, myslím, na‰lo. Kromû zápasu proti Sokolovu jsme podávali velmi slu‰né v˘kony. Doufám, Ïe brzy pfiijdou i lep‰í v˘sledky. Urãitû na to máme. Teì v sobotu to mÛÏeme dokázat v derby proti Vítkovicím. A zlep‰ovat se budou urãitû i jednotliví hráãi. Podívejte se na devatenáctiletého Jursu, kter˘ byl na Spartû na‰ím nejlep‰ím hráãem.“

„Mrzí, s ohledem na to, Ïe jsme zase byli lep‰í. Mûli byste vidût ty ‰ance, které jsme schopni zmafiit. Jen Martin Opic mûl asi ãtyfii stoprocentní tutovky, ale nedal ani jednu. Pak jsme dostali hloup˘ gól po vlastní chybû a uÏ jsme to neotoãili.“ Koncovka je va‰í slabinou, co s tím budete dûlat? „Martin Opic se po trestu vrátil do sestavy, dostává se do mnoha ‰ancí, ale spoustu jich nepromûní. NemÛÏeme mu to ale vyt˘kat. Je to pro nás klíãov˘ hráã, kter˘ dal v minul˘ch sezonách i osmnáct gólÛ, takÏe vûfiíme, Ïe se zase zaãne trefovat. Pozitivní je, Ïe si ty ‰ance vÛbec dokáÏeme vytvofiit. PromûÀování uÏ je hodnû o sebevûdomí a stfieleckém ‰tûstí.“

Pfied sezonou jste prohlásil, Ïe vy osobnû byste se vrátil do sestavy jen ve stavu nejvy‰‰í nouze. Co by se muselo stát? „Vrátil bych se jen kvÛli zranûn˘m hráãÛm, kdyby nemûl kdo hrát. Jinak ne, neabsolvoval jsem pfiípravu, nemám natrénováno. Doufám, Ïe stav nouze nenastane.“

Vydává: IMPACT MEDIA, s. r. o., • Pfiedseda v˘konné redakãní rady: Vladislav Sobol, e-mail: [email protected] • ·éfredaktor: Mgr. Josef Lys, e-mail: [email protected] • Adresa redakce: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava, e-mail do redakce: [email protected]. Telefonní spojení: sekretariát: 596 264 801, fax: 596 113 648, pfiíjem inzerce: 596 264 803 • e-mail: [email protected] • ostatní spojení pfies ústfiednu: 596 261 111 • www.tydenik-hornik.cz • Vychází ve ãtvrtek • Registrace MK âR E 12 767 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem severní Morava, ãj.: 99/99-P/1 ze dne 11. 5. 1999 • Tiskne: Ringier Print CZ, a. s., 108 00 Praha 10, âernokostelecká 613 • NevyÏádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.