UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta katedra geografie
Věra LIŠKOVÁ
REGIONÁLNĚ GEOGRAFICKÉ STUDIE HLUČÍNSKA
Diplomová práce
Vedoucí práce: RNDr. Pavel PTÁČEK, PhD.
Olomouc 2006
Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala sama a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu.
Píšť, 28. března 2006 ---------------------------------------podpis
Touto cestou bych ráda poděkovala RNDr. Pavlu Ptáčkovi, PhD., vedoucímu diplomové práce, za ochotu a trpělivost při zpracování diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala všem těm, kteří mi byli ochotni poskytnout informace, pracovníkům ČSÚ v Ostravě a představitelům jednotlivých obcí.
Obsah 1.Úvod.......................................................................................................................... 6 2.Cíl práce....................................................................................................................7 3.Metody zpracování ..................................................................................................8 4.Vymezení území......................................................................................................10 5.Fyzickogeografická charakteristika..................................................................... 12 5.1.Geologické poměry........................................................................................... 12 5.2.Geomorfologické členění..................................................................................13 5.3.Hydrologické poměry....................................................................................... 15 5.4.Klimatické poměry............................................................................................16 5.5.Biogeografické poměry.....................................................................................17 5.6.Chráněná území Hlučínska...............................................................................18 6.Historický vývoj Hlučínska...................................................................................23 6.1.Nejstarší dějiny................................................................................................. 23 6.2.Období Habsburské nadvlády.......................................................................... 24 6.3.Pod pruskou nadvládou.................................................................................... 25 6.4.Vývoj po I. světové válce...................................................................................27 6.5.Administrativní vývoj Hlučínska.......................................................................31 7.Obyvatelstvo........................................................................................................... 33 7.1.Vývoj počtu obyvatel.........................................................................................34 7.2.Věková struktura...............................................................................................36 7.3.Národnostní složení ......................................................................................... 37 7.4.Náboženské složení........................................................................................... 40 7.5.Vzdělanostní struktura......................................................................................41 7.6.Ekonomická struktura obyvatel........................................................................ 43 7.6.1.Zaměstnanost EAO podle sektorů............................................................. 43 7.6.2.Vývoj nezaměstnanosti.............................................................................. 45 7.7.Nářečí Hlučínska.............................................................................................. 46
4
7.8.Hlavní rysy obyvatelstva Hlučínska................................................................. 47 8.Ekonomická struktura Hlučínska........................................................................ 48 8.1.Zemědělství....................................................................................................... 50 8.2.Doprava............................................................................................................ 52 8.3.Průmysl.............................................................................................................52 8.3.1.Klíčové firmy Hlučínska............................................................................53 8.3.2.Ostatní ekonomické subjekty..................................................................... 56 8.3.3.Stavebnictví............................................................................................... 57 8.4.Služby................................................................................................................58 8.5.Shrnutí.............................................................................................................. 59 9.Vybavenost jednotlivých obcí............................................................................... 60 9.1.Rozbor dotazníků pro představitele obcí.......................................................... 61 9.2.Rozbor dotazníků pro obyvatele Hlučínska...................................................... 67 10.Nejvýznamnější instituce regionu.......................................................................74 11.Přeshraniční spolupráce .....................................................................................78 11.1.Euroregion Silesia.......................................................................................... 78 11.2.Vzájemná spolupráce......................................................................................80 11.3.Rozbor dotazníků pro obyvatele Hlučínska.................................................... 82 12.SWOT analýza Hlučínska................................................................................... 86 13.ZÁVĚR..................................................................................................................93 Summary....................................................................................................................95 Literatura ..................................................................................................................96
5
1. ÚVOD Předmětem diplomové práce je regionálně geografická charakteristika Hlučínska. Je to území, které se nachází mezi městy Opava na západě a Ostrava na východě. Tato malá část území nebyla po 178 let součástí českého státu. V tu dobu patřila Prusku, zatímco zbytek českého území náležel Rakousku-Uhersku. Pruská nadvláda silně poznamenal hlučínské obyvatelstvo. Byly zpřetrhány obchodní vazby s Rakouskem-Uherskem, začal proces germanizace. Obyvatelstvo nepodlehlo germanizačním tlakům, zachovalo si svůj mateřský jazyk. Sami se nazývali Moravci a svou řeč moravštinu. V roce 1920 došlo ke slavnostnímu připojení Hlučínska k ČSR. Tehdejší vláda však nedokázala zajistit lidem obživu, proto začali odcházet za prací do Německa. Významným rokem byl rok 1938, kdy po Mnichovské konferenci bylo Hlučínsko připojeno přímo k Německu. Z obyvatel se rázem stali Němci, kteří byli nuceni bojovat na německé straně proti Čechům. Po opětovném připojení se ekonomická situace obyvatel zlepšila. Souviselo to s prudkým nárůstem průmyslové výroby na Ostravsku. Hlučínsko má v rámci okresu Opava speciální postavení. Okres Opava je považován spíše za zemědělský než za průmyslový okres. Průmyslové podniky jsou lokalizovány právě na Hlučínsku. Průmyslová výroba na Hlučínsku má dlouholetou tradici, mezi největší podniky patří MSA Dolní Benešov, Lanex Bolatice a PF Plasty Chuchelná. Na druhé straně je oblast Hlučínska velice atraktivní území pro obyvatele větších měst, hlavně Ostravy a Opavy. Většina obcí je charakteristická svou upraveností, množstvím zeleně a dobrým dopravním spojením s centry. Pro turisty jsou vyznačeny cykloturistické trasy, každoročně se v obcích konají slavnosti různého druhu.
6
2. CÍL PRÁCE Cílem
diplomové
práce
je
charakterizovat
Hlučínsko
z hlediska
dlouhodobého vývoje. Práce je rozdělena do několika částí. Po přesném vymezení Hlučínska a geografické charakteristice následuje popis historického vývoje, včetně administrativního členění. Důležitou součástí práce je vývoj obyvatelstva a jeho struktury (věk, národnost, náboženství, vzdělání, ekonomická struktura a nezaměstnanost). Další část se zabývá ekonomickou strukturou zkoumaného území. Je podán stručný historický vývoj a současný stav ekonomické struktury území podle počtu pracovníků zaměstnaných v zemědělství, průmyslu a službách.
V rámci
předkládané diplomové práce proběhlo dotazníkové šetření dvojího druhu. Jejich výsledky jsou shrnuty zejména v kapitole o vybavenosti jednotlivých obcí. Další kapitola se zabývá nejvýznamnějšími institucemi regionu. Vzhledem k tomu, že severní hranice Hlučínska je tvořena státní hranicí s Polskem, je probrán vztah obyvatel k Polsku a také způsoby spolupráce mezi jednotlivými obcemi. Zjištěné poznatky jsou využity k vytvoření SWOT analýzy. Z ní vyplynou jednotlivé přednosti a nedostatky, možnosti rozvoje území a také způsoby ohrožení.
7
3. METODY ZPRACOVÁNÍ Studium literatury Pro zpracování diplomové práce bylo nutné prostudovat velké množství literatury. Kapitola o fyzickogeografických podmínkách byla zpracována na základě zeměpisných lexikonů a publikací týkající se dané problematiky. Totéž platilo pro historický a administrativní vývoj. Údaje o obyvatelstvu jsou získány z publikací Českého statistického úřadu, hlavním pramenem byly informace ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 1961-2001. Všechna data jsou přepočtena na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001. Starší údaje pocházejí se Zemského archívu se sídlem v Opavě. Pro SWOT analýzu bylo využito již zpracovaných Programů rozvoje Mikroregionu Hlučínsko, Svazku mikroregionu Hlučínska – západ a Svazku obcí mikroregionu Hlučínska. Za literaturu lze považovat informace získané z internetu. Tento zdroj informací byl využit hlavně v 8., 10. a 11. kapitole. Využití databází Pro tuto diplomovou práci byly využity 2 databáze - HBI Monitor (dále HBI) a Registr ekonomických subjektů (dále RES). Na jejich základě byla zpracována kapitola X. Ekonomická struktura Hlučínska. HBI je volně dostupné na internetu z adresy www.hbi.cz, pro podrobnější údaje je nutné znát uživatelské jméno a heslo. RES je produktem Českého statistického úřadu. Na území Hlučínska byly zkoumány firmy s více jak 20 zaměstnanci. Na základě databáze RES byly vybrány hledané firmy a rozděleny podle odvětví. Údaje o počtu zaměstnanců jsou uváděny vždy v intervalech. Není znám přesný počet pracovníků, a proto bylo využito databáze HBI. Nevýhodou je, že v HBI nejsou všechny firmy, které se nachází v RES. V HBI je uvedena pouze malá část firem s více jak 20 zaměstnanci. Údaje za jednotlivé firmy nejsou srovnatelné, protože se nevztahují ke stejnému roku, u některých firem nejsou některé údaje uvedeny vůbec, např. obrat, zisk apod.
8
Metoda terénního šetření Metoda terénního šetření byla základní metoda pro bližší poznání zkoumaného území. Byla navštívena informační centra, muzea, zámky a areály pro využití volného času. Tato metoda byla využita při dotazníkovém šetření a také při tvorbě fotografické dokumentace. Dotazníkové šetření Pro diplomovou práci byly vytvořeny 2 dotazníky, jejichž kopie je uvedena v příloze č. 13. 1. dotazník byl určen představitelům jednotlivých obcí. Celkově se jednalo o 24 obcí, návratnost byla 87,5 %. Byly získány osobním jednáním, klasickou a internetovou poštou a také telefonicky. 2. dotazník byl určen obyvatelům jednotlivých obcí. Celkově jich bylo vyplněno 500. Dotazníkové šetření probíhalo v červenci, srpnu a září roku 2004. Metoda zpracování informací Získané informace byly dále zpracovány pomocí statistických a grafických metod, pro celkové shrnutí byla použita metoda SWOT analýzy (podrobněji viz kapitola 12. SWOT analýza Hlučínska). Statistické metody byly využity při zpracování vývoje počtu obyvatel pomocí bazického indexu. Údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů byly zpracovány grafickými metodami pomocí sloupcových, výsečových a trojúhelníkových grafů, vývoj nezaměstnanosti pomocí spojnicových grafů. Zdrojová data k jednotlivým grafům jsou přehledně zpracována do tabulek uvedených v přílohách č. 2-9. Dotazníky byly zpracovány tak, aby se zjištěné informace daly co nejlépe interpretovat, pro grafické znázornění byl použit nejčastěji výsečový graf. Rozbor dotazníků se týká 9. a 11. kapitoly.
9
4. VYMEZENÍ ÚZEMÍ Obr. 1: Lokalizace Hlučínska na mapě ČR a v Moravskoslezském kraji
Hlučínsko
Hlučínsko můžeme vymezit jako území v okolí města Hlučín. To se nachází na severu Moravy v Moravskoslezském kraji a bývalém okresu Opava při státní hranici s Polskem. Přesně lze Hlučínsko vymezit na základě 3 různých charakteristik: a) historie – Hlučínsko je území, které v roce 1742 připadlo Prusku a k Československu bylo připojeno až po I. světové válce na základě Pařížské mírové konference. Jednalo se o připojení 38 samostatných obcí s rozlohou 31 740 ha a s 51 452 obyvateli. Výčet jednotlivých obcí s rozlohou je v tab. č. 1, příloha č. 1. b) přírodní podmínky – za Hlučínsko můžeme považovat oblast severně od řek Opava a Odra až ke státním hranicím s Polskem. Toto území je o 1449 ha větší než historické vymezení, mimo uvedené obce zde patří část města Opavy – Kateřinky. c) současné správní členění – pod pojmem Hlučínsko rozumíme obce správního obvodu Hlučín a správního obvodu Kravaře. Jedná se o 24 obcí o rozloze 26
10
584 ha s 60 561 obyvateli v roce 2001. Tyto správní obvody sousedí se správním obvodem Opava na západě, se správním obvodem Ostrava na jihu a jihovýchodě a ve východní části se správním obvodem Bohumín. Severní hranici tvoří hranice s Polskem. Diplomová práce je zpracována na základě vymezení c), tzn. na základě současného správního členění.
Obr. 2: Vymezení Hlučínska podle různých kritérií
historické vymezení vymezení dle přírodních podmínek vymezení podle správních obvodů státní hranice s Polskem
11
5. FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 5.1.Geologické poměry Geologická minulost území dnešního Hlučínska byla velmi složitá a místy zcela ojedinělá. Území bylo součástí variského horstva v mladších prvohorách, které se táhlo západovýchodním směrem téměř přes půl Evropy. To bylo později dalšími geomorfologickými činiteli zarovnáno do ploché roviny. V pozdější době prvohor byla tato rovina zalitá mořem a vytvořily se v ní mocné vrstvy usazenin, které jsou dnes těženy (štěrky, pískovce, slepence, droby, břidlice a kamenivo). Jejich stáří se odhaduje na 280 – 350 miliónů let. Ve druhohorách bylo území souší a tato etapa vývoje byla relativně klidná. Později třetihorní moře zaplavilo nižší, severní části území. Vznikala zde sladkovodní jezera a zálivy s braktickou vodou. V této době také probíhalo vrásnění Karpat, které zkoumané území horotvornými tlaky rozlámalo a výškově rozčlenilo. V hrubých rysech vznikala dnešní podoba území. K velkým změnám docházelo ve čtvrtohorách. Oblast Hlučínska byla zaledněna pleistocenním pevninským ledovcem. Pozůstatky jsou zřejmé dodnes. Je zde patrný velký výskyt „bludných balvanů“, souvkových a sprašových hlín. Poslední jmenované v mohutných vrstvách zavály a zarovnaly mnohé údolní strže, úpatí kopců i návětrná území glaciálního zalednění. Pevninský ledovec značně ovlivnil tok místních řek. Geologický vývoj ovlivnil následné využívání krajiny. Na Hlučínsku se těží hlavně písek, štěrk a štěrkopísek. Jsou zde 20 – 100 m vrstvy snadno povrchově těžitelné. Ve 20. letech 20. stol. vzniklo velké množství pískoven a štěrkoven, avšak do dnešních dnů převážná většina zanikla. V současnosti probíhá těžba štěrku u Dolního Benešova a těžba písku na katastru obcí Bohuslavice, Vřesina a Závada. Specifickou surovinou je sádrovec. Sádrovcové doly jsou u Kobeřic a Sudic. Z hlediska půd mají největší rozsah luvizemní hnědozemě (často slabě oglejené) na sprašových hlínách. V malém měřítku jsou zastoupeny hnědozemě na
12
sprašových hlínách až spraších v okolí Sudic. Méně rozšířené jsou primární pseudogleje a pseudoglejové luvizemě. V nivě Opavy zaujímají velké plochy hlinité glejové fluvizemě a v bývalých ramenech a na zamokřených plochách gleje a močálové půdy. Při okrajích nivy Opavy se lokálně vyskytují organozemě.
5.2.Geomorfologické členění Území Hlučínska je převážně tvořeno mírně zvlněnou pahorkatinou, ovlivněnou činností ledovce s typickými oblými tvary reliéfu. Působením ledovcových mas docházelo k obrušování terénu, přenosu materiálů na velké vzdálenosti a jeho nahromadění v čelní ledovcové moréně. Hlučínsko bylo zaledněno pevninským ledovcem dvakrát, a to halštrovským (před 400 000 lety) a mladším sálským zaledněním (před 100 000 lety). Nejmladší pevninské zalednění již do této oblasti nezasáhlo (Kábrtová, 1996). Na modelování terénu se mimo působení ledovce projevila také činnost větru a vodních toků. Údolí jsou plochá a široká, významné jsou nivy řek s meandry a slepými rameny – jejich přirozený tvar byl však často změněn napřímením při regulacích. V rámci geomorfologického členění dle Demka (1987) patří Hlučínsko do provincie Středoevropská nížina, soustavy Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina a celku Opavská pahorkatina. Dále následuje členění na podcelky a okrsky a jejich stručná charakteristika. podcelek
Poopavská nížina
okrsek
Opavsko-moravická niva
okrsek
Kravařská rovina
podcelek okrsek okrsek
Hlučínská pahorkatina Kobeřická pahorkatina Vřesinská pahorkatina
13
Opavsko-moravická niva Střední a severozápadní část Poopavské nížiny, protáhlá rovina na mladopleistocenních a holocenních sedimentech tvořená téměř 2 km širokou údolní nivou s příznačnými volnými meandry řeky Opavy. 2. vegetační stupeň, nepatrně zalesněná, podél řeky břehové porosty olše, vrby apod. (Demek, 1987) Kravařská rovina Východní část Poopavské nížiny, protáhlá rovina na pleistocenních fluviálních, eolických a ledovcových sedimentech. Její reliéf je tvořen hlavní (zábřežskou) terasou řeky Opavy a erozním povrchem typu kryopedimentu v podloží sprašových hlín na styku s Hlučínskou pahorkatinou. 2. vegetační stupeň, bezlesá. (Demek, 1987) Kobeřická pahorkatina Západní část Hlučínské pahorkatiny, plochá pahorkatina tvořena sedimenty pleistocenního kontinentálního zalednění a sprašovými hlínami. Je to plochý periglaciální reliéf s plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety, úvalovitými a neckovitými, většinou suchými a asymetrickými údolími. Nejvyšší bod Almín kopec 315 m, významné body Hadí kopec 303 m, U polní stodoly 272 m. 2.vegetační stupeň, nepatrně zalesněna většinou smrkovými porosty, v její východní části se vyskytují porosty dubu. (Demek, 1987) Vřesinská pahorkatina Východní část Hlučínské pahorkatiny, plochá pahorkatina na sedimentech pleistocenního
kontinentálního
zalednění
a
sprašových
hlínách
tvořená
periglaciálním reliéfem s široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami, úvalovitými a neckovitými, často suchými asymetrickými údolími a velmi četnými holocenními údolími a svahovými stržemi. Významné body Davidka 274 m a Rožkovec 261 m. 2.-3. vegetační stupeň, málo zalesněná převážně smrkovými porosty s bukem, místy borovými porosty, v nižších polohách i dubovými. (Demek, 1987)
14
5.3.Hydrologické poměry Celé území je odvodňováno řekou Odrou a náleží úmoří Baltského moře. Nejvýznamnějším a nejdelším vodním tokem je úsek řeky Opavy mezi Kravařemi a Hlučínem. Do Opavy se zleva vlévá Štěpánka, Opusta, Bohuslavický potok, Benešovský potok, Juliánka a Jasénka. Na území pramení a do Polska odtéká 6 řek. Jsou to Pština, Rudník, Oldřišovský potok, Strahovický potok, Doubravka a Vřesinská Bečva. Vodní toky převážně mají malý spád a bez regulačních zásahů by bohatě meandrovaly. Většina toků prošla regulací hlavně s pomocí lomového kamene a betonu. Povrchová voda bývá často znečištěná vodou z kanalizace, hlínou z okolních polí apod. Toky jsou proto biologicky, funkčně i esteticky znehodnoceny. Mezi nejčistší řeky patří Oldřišovský potok nad Sudicemi, Jasénka nad soutokem s Opavou a Štěpánka v nivě Opavy. (Koutecká, 2004). V nivě řeky Opavy se rozkládají 2 umělé vodní nádrže, které vznikly v důsledku těžby písku a štěrku. Plošně větší je nádrž lidově nazývaná „Štěrkáč“. Je přibližně dlouhá 1,2 km, nachází se jihozápadně od Hlučína a je využívaná pro rekreaci. Další bezejmenná nádrž je jižně od Dolního Benešova. Rybníky na Hlučínsku jsou téměř u každé obce a jsou plošně menší. Největším rybníkem je Nezmar u Dolního Benešova. Další rybníky stojící za zmínku jsou Poštovní rybník severně od Děhylova a Štěpán jižně od Hlučína. Rybniční systém mezi Bohuslavicemi a Dolním Benešovem je významný z hlediska chovu ryb. Je tvořen rybníky Chobot, Bobrov, Rakovec, Bezedno a Přehyně. Základní charakteristika vybraných řek a rybníků podle Vlčka (1984): Nezmar Nádrž na Stružce v povodí Benešovského potoka napájené řekou Opavou. 18 km západně od Bohumína, zemní hráz 3,5 m vysoká, 2100 m dlouhá v koruně. Vodní plocha měří 65,5 ha, celkový objem 12 mil. m3. Délka vzdutí 1,3 km, max. hladina 224 m n.m. Nádrž je rybochovná.
15
Poštovní rybník 2 km jihozápadně od Hlučína, 13 ha, průtočný na pravém přítoku Opavy, rybochovný. Bobrov 1,5 km jihozápadně od Bohuslavic, 9 ha, průtočný na levém přítoku Opavy, rybochovný. Bezedno 1,5 km východně od Dolního Benešova, 8 ha, průtočný na levém přítoku Opavy, rybochovný. Rakovec 1,5 km jihovýchodně od Bohuslavic, 10 ha, průtočný na levém přítoku Opavy, rybochovný. Přehyně 1,5 km jihovýchodně od Bohuslavic, 7 ha, průtočný na levém přítoku Opavy, rybochovný. Štěpán 1,5 km jihovýchodně od Děhylova, 28 ha, průtočný na pravém přítoku Opavy, rybochovný.
5.4.Klimatické poměry Podnebí daného území je dáno zeměpisnou polohou, polohou vůči pevninským a oceánským vlivům Atlantického oceánu, nadmořskou výškou a typem zemského povrchu. Podle Quitta (1975) spadá Hlučínsko do mírně teplé oblasti MT10. Podnebí je tedy mírně teplé až teplé, projevuje se zvýšená kontinentalita – z důvodů působení rozsáhlých polských rovin. Velký vliv na podnebí oblasti má otevřenost území širokou rovinou k severu a sousedství Hrubého Jeseníku a Beskyd na jihozápadě. Sousedství Hrubého Jeseníku způsobuje srážkový stín. Vliv Slezské nížiny a její otevřenost k severu (k
16
Baltskému moři) způsobuje chladnější jaro a teplejší, slunný podzim. Díky charakteru reliéfu není zde vzácností výskyt mlh a teplotních inverzí. Nejbližší meteorologickou stanicí je Opava. Zde byla naměřena průměrná roční teplota 8,2 °C, průměrné roční srážky jsou v intervalu 620 – 810 mm a je zde 140 – 160 srážkových dní. Meteorologická stanice Opava byla založena v roce 1874 (Demek, 1992). Nachází se v nadmořské výšce 272 m. její přesná poloha je na 49°56 ´ severní zeměpisné šířky a 17°54´ východní zeměpisné délky. Tab. č. 1: Klimatická charakteristika klimatické podoblasti MT10
Klimatické charakteristiky
MT10
Klimatické charakteristiky
MT10
Počet letních dnů
40 - 50
Průměrná teplota v říjnu
7-8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet zamračených dnů
100 - 120
120 - 150
Počet jasných dnů
40 - 50
Počet dnů s průměrnou 140 - 160 teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů 110 - 130 Počet ledových dnů
30 - 40
Průměrná teplota v lednu
-2 - -3
Průměrná teplota 17 - 18 v červenci Průměrná teplota v dubnu 7 - 8
400 - 450 200 - 250 50 - 60
Pramen: Quitt, 1975
5.5.Biogeografické poměry Celé území náleží Polonské podprovincii - Opavský bioregion. Je to nejtypičtější polonikum v ČR – pahorkatiny na ledovcových sedimentech se sprašovými hlínami. Pro polonikum jsou typické dubohabrové háje, podmáčené březiny a údolní luhy. V nivě řeky Opavy jsou vrbiny a olšiny. (Culek, 1996) Vyskytují se zde acidofilní doubravy. Na severovýchodě na eutrofních hlinitých hnědozemích jsou charakteristické dubohabrové háje – oblast Dařanec. Na
17
oglejených až rašelinných půdách se lokálně vyskytuje zvláštní typ podmáčených březin. Relativně chudá a jednotvárná flóra je tvořena obecně rozšířenými druhy typickými pro východ ČR. Mezi nejvýznamnější patří hvězdnatec čemeřicový, řepík lékařský, čekánek obecný, hvozdík kartouzek, šalvěj luční, žebrovice různolistá, třtina chloupkatá, pernatec horský, violka bahenní, mochna anglická, ostřice hubená, lecha černá a medovník velkokvětý. Stejně jako flóra je také fauna poměrně chudá. I zde je vliv fauny polských nížin – havran polní, myšice temnopásá. Výrazně se tyto vlivy projevují zejména v půdní fauně (dešťovky) nebo ve společenstvech měkkýšů. Tekoucí vody patří do pstruhového pásma. Mezi významné živočišné druhy patří : savci: ježek východní, plch lesní, myšice temnopasá, vrápenec malý, netopýr brvitý ptáci: tetřívek obecný, sýc rousný, lejsek malý, ořešník kropenatý, vodouš rudonohý obojživelníci: mlok skvrnitý, čolek karpatský, kuňka žlutobřichá plazi: zmije obecná měkkýši: vřetenatka nadmutá, řasnatka obecná, vřetenovka vosková, sklovatka rudá hmyz: vážka jasnoskvrnná Z 80 volně žijících savců na území ČR jich zde najdeme většinu (jezevec lesní, liška obecná, zvěř jelení, dančí, mufloní, srnčí a černá, drobní hlodavci, bažanti a kachny).
5.6.Chráněná území Hlučínska Celková rozloha maloplošných chráněných území v okrese Opava je 879,87 ha. Z toho více jak 54 %, tzn. 476,18 ha se nachází na území Hlučínska. Početně se jedná o 22 maloplošných chráněných území, z toho 7 na Hlučínsku. Základním důvodem ochrany přírody jsou různé typy smíšených lesů, porosty vzácných rostlin a mokřady. Největší rozlohu má PR Koutské a Zábřežské louky – 375,7 ha. Toto území je specifické svými mokřadními společenstvy, nachází se
18
západně od Dolního Benešova. Ojedinělou památkou je NPR Odkryv v Kravařích – jedinečný profil dokládající saalské zalednění. Jeho rozloha je pouze 1,64 ha. Na území Hlučínska bylo vyhlášeno celkem 6 památných stromů. 4 rostou přímo v Hlučíně, jeden v Kravařích a 1 v Ludgeřovicích. Z druhové skladby jsou nejvíce zastoupeny lípy – 1 lípa srdčitá, 2 lípy malolisté, 2x buk lesní a 1x javor mléč.
Přírodní rezervace Černý les I, II Obě rezervace byly založeny v roce 1970, jejich rozloha je 8,04 a 7,69 ha. Nachází se jižně od Šilheřovic. Název pochází od stejnojmenného lesa. Oblast je přístupná z asfaltové cesty, která mezi nimi prochází. Turistické značení tudy nevede. Předmětem ochrany jsou mohutné bukové lesy. Mimo buky se zde vyskytují habry a také jedle. V bylinném podrostu jsou typické nenáročné druhy bylin – papratka samičí, kapraď samec, šťavel kyselý. Ostřice třeslicovitá místy vytváří ostrůvkovité porosty. Nejen na padlých, ale také na stojících bucích můžeme zpozorovat regionálně významné druhy mechů, stejně jako rozličné druhy hub. Od roku 1964 zde bylo napočítáno na 423 druhů hub, což je nejvíce na Hlučínsku. Nejvíce plodnic je vidět na podzim, kdy jsou tlející stromy téměř celé obrostlé dřevokaznými houbami (choroš, václavky, korálovci, hlívy a další). Některé padlé stromy vypadají jako ohořelé – důsledek působení tvrdohub. Z živočichů jsou zastoupeni obojživelníci – skokan hnědý, ropucha obecná (jedno z největších shromaždišť), rozmanité druhy ptactva – strakapoud velký, sýkora modřinka, sýkora koňadra, žluna zelená, červenka obecná, čáp černý a jestřáb lesní. Z hmyzožravců je vedle ježka východního zastoupen krtek obecný, z hlodavců je typická myšice lesní a hraboš mokřadní. Zajímavostí jsou netopýři, a to rezavý, vodní a stromový (Řehák, 1996).
19
Přírodní rezervace Dařanec Tato přírodní rezervace se rozkládá na území obce Vřesina rozlohou 32,94 ha. Byla založena v roce 1969. Dařanec je veřejnosti přístupný po cyklistické stezce na severním okraji. Tato stezka je napojena na silnici Píšť – Vřesina. Je to 60 až 100 let starý dubohabrový les, dnes zbytek přirozeného společenstva kdysi původních pralesů. Dubohabrový porost tvoří především dominantní mohutné staré duby letní a habry s odhadnutým stářím přes 250 let s bohatým podrostem typických hajních dřevin a bylin. Zbytek kdysi teplomilné flóry zde reprezentuje v podrostu hojná líska obecná, břečťan popínavý a dále již typické hajní druhy – sasanka hajní, violka lesní, kokořík vonný, pstroček dvoulistý, strdivka nící, ostřice třeslicovitá a další. V rezervaci rostou běžné lesní druhy mechů, játrovek a hub. Není vyjímkou ani prudce jedovatá muchomůrka zelená. Fauna Dařance je téměř shodná jako fauna Černého lesa. Silně je zde zastoupeno prase divoké, srnci, veverky a lišky obecné. Přírodní památka Hranečník Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1990, jeho rozloha je 4,93 ha. Nachází se na katastrálním území obce Píšť na česko-polské hranici. Název byl odvozen podle jména lesa Hranečník. Slouží k ochraně jednomu z největších hnízdišť volavky popelavé v České republice. Volavky hnízdí na stromech, jejich populace je odhadována na 120 hnízdících párů. Z tohoto důvodu se návštěva nedoporučuje, nevede zde žádná upravená cesta. Hnízdiště je umístěno v borovicovém lese s příměsi dubu letního. V podrostu přihnojovaném trusem volavek rostou nitrofilní keře – bez černý, bez hroznatý různé druhy ostružiníku. Nitrofilní je také bylinné patro, které je v důsledku zastínění poměrně chudé. Rostou zde kopřivy dvoudomé, starček Fuchsův a třtina křovištní. Z dalších druhů ptáků zde žije zejména pěnice černohlavá, kos černý, datel černý, drozd zpěvný, žluna zelená a ohrožený krkavec velký.
20
Přírodní památka Koutské a Zábřežské louky Přírodní památka „Zábřežské louky“ (19,43 ha) byla vyhlášena v roce 1973. V roce 1990 byla vyhlášena přírodní rezervace „Koutské louky“ (356,27 ha), která s předcházející přírodní památkou sousedí. Nachází se na katastru obcí KravařeKouty a Dolní Benešov-Zábřeh. Se svými mokřadními společenstvy patří k ojedinělému území Hlučínska. Zde také nevede žádná turistická ani cyklistická stezka. Řeka Opava vytvořila četnými meandry v široké rovině a náhlém snížení spádu močály, slepá ramena a louky zamokřené častými záplavami. Toto inundační území zůstalo dlouho zemědělsky nevyužíváno a z části si dochovalo přírodní ráz a charakter, dnes již v silně redukovaném komplexu luk, olšin a tůní. Chráněné území tvoří zbytky slepých ramen a říčních tůní celoročně zaplněných vodou s porosty rákosu, orobince a křovinami vrb. Hojné druhy vrb rostou i ve formě rozptýlené zeleně také na mokřadních loukách v komplexu s polopřirozenými sečenými lučními porosty. V oblasti bylo zjištěno 11 silně ohrožených druhů, např. ostřice příbuzná, bazanovec kytkokvětý, ostřice trsnatá, zábělník bahenní, prstenec májový, žebratka bahenní, vachta trojlistá, vrba plazivá a vrba pětimužná. V krajině dnes vzácná přirozená vodní rostlinná společenstva zastupují druhy rodu okřehek, stulík žlutý, rdesti, stolístek klasnatý, žabník jitrocelový a bahnička. Dále zde jsou druhy typické pro vliv blízkého horského masívu a spíše oceánského klimatu. Přírodní rezervace Štěpán Rybník a okolí o rozloze 45,24 ha byl vyhlášen přírodní rezervací v roce 1995, rozkládá se východně od obce Děhylov a jižně od Hlučína. Další 1,75 ha patří do okresu Ostrava město, tzn. celá rozloha území je 46,99 ha. Po severním okraji vede cyklistická stezka.
21
Jsou zde zachována unikátní vodní a mokřadní společenstva, ojedinělá rozsahem a bohatostí druhů. Většina druhů patří k silně ohroženým. Roste zde kotvice plovoucí, stulík žlutý, nepukalka plovoucí, leknín bělostný, bublinatky, vodňanka žabí, rostou zde hojně druhy rodu rdest, stolístek klasnatý, růžkatec a jiné. Lokalita je významná i mokřadními částmi území, s rozsáhlými rákosinami, orobincem a bahenními rostlinami – žebratka bahenní, kosatec žlutý a šťovík přímořský. Národní přírodní památka (NPP) Odkryv v Kravařích Jediná NPP na území Hlučínska má rozlohu 1,64 ha, byla vyhlášena v roce 1966 na katastrálním území města Kravaře. Základním důvodem ochrany je jedineční doklad sálského zalednění na tomto území. Jedná se o příčný profil ledovcovými usazeninami. Byl odkryt v pískovně severně od Kravař. Na lokalitu je dobrý přístup po odbočce z cesty mezi Kravařemi a Bílou Břízou, po které vede cyklistická stezka.
22
6. HISTORICKÝ VÝVOJ HLUČÍNSKA Pojem Hlučínsko se objevuje až v moderní době, a to bezprostředně po I. světové válce. Není to jen zeměpisné pojmenování, ale také specifikum českých dějin. Je to území, jehož vývoj od 18. století nemá obdoby. Není to dáno jen tím, že hlučínské území spolu s větší částí Slezska bylo v roce 1742 odtrženo od zbytku zemí Koruny české, ale také tím, že bylo v roce 1920 připojeno k Československu za zajímavých okolností a za II. světové války bylo obyvatelstvo nuceno bojovat na straně Německa. Pro pochopení situace je tato kapitola probrána důkladněji. Na závěr je uveden podrobný administrativní vývoj území.
6.1.Nejstarší dějiny První stopy po člověku na území Hlučínska pocházejí už z doby před 150 000 lety. Z období lovců mamutů (40000 let před naším letopočtem) pochází velké množství předmětů, které zde nechalo celé tábořiště lidí. Hlučínsko bylo průchozí území na pomezí Moravské brány, přes kterou proudily kolony kupců, a to od severovýchodu k jihu a od jihovýchodu k severu. Na přelomu letopočtu se zde objevují Keltové a Germáni. Během tzv. stěhování národů Germáni odešli a nahradili je Slované. Už v 10. století se podél dnešních státních hranic táhla linie slovanských hradišť. Jejich správním střediskem byly Holasice. Od konce 12. století probíhala kolonizace tohoto území za podpory velehradského kláštera. Byla založena převážná většina dnešních obcí. Obyvatelstvo přicházelo hlavně z oblasti Moravy. Německé obyvatelstvo osídlovalo Třebom, částečně také Sudice, Ludgeřovice, Markvartovice a Hlučín. Národnostní poměry se nezměnily, německé obyvatelstvo se asimilovalo se slovanským. V roce 1240 se na území Hlučínska dostali Tataři, kteří ho značně zpustošili a úplně rozvrátili i správní středisko Holasice. Novým správním centrem se stala Opava. Husitské hnutí v 15. století se na Hlučínsku moc neprojevilo. Příčin bylo několik: velká vzdálenost od centra hnutí, malé rozdíly mezi církevními a světskými
23
feudály, nedostatek kazatelů a žádné kacířské hnutí. Přesto se lid s husity setkal. Když v roce 1428 jelo husitské vojsko hledat své stoupence na Slovensko, navštívilo také Hlučínsko. Při výpravách se husité zaměřili hlavně na majetek církve. Mezi větší škody patřilo vypálení části několika vesnic. Husitské hnutí mělo na Hlučínsko také pozitivní vliv. V roce 1420 bylo zavedeno české úřadování a čeština jako úřední jazyk. Konec středověku a nástup raného novověku přinesly obyvatelům Hlučínska vlnu útrap. V letech 1482-1485 zde bojovala vojka uherského krále Matyáše Korvína proti králi Jiřímu z Poděbrad. Území bylo dobyto a až do roku 1501 patřilo Uhrám. V roce 1501 bylo Hlučínsko vyměněno českému králi Vladislavovi II. za jeho statky v Uhrách.
6.2.Období Habsburské nadvlády V roce 1526 nastoupili na český trůn Habsburkové. Za jejich vlády se téměř neustále bojovalo. Nejprve to byla třicetiletá válka (1618–1648), která na našem území vyvrcholila bitvou na Bílé hoře v roce 1620. Jako první k nám vtrhli Dánové (1625-1629) přes Braniborsko a Slezsko a obsadili svými posádkami Bohumín. Odtud pak pokračovali směrem na Opavu. Snad nejvíce bylo území Hlučínska postiženo vpádem Švédů (1630-1635). Proti nim bojovalo císařské vojsko. Všechna vojska se chovala stejně. Plenili území, rabovali ve vesnicích a městech, zabíjeli dobytek. Části obcí byly vypáleny. Po válce zemi zasáhla krize. Vrchnost chtěla co nejrychleji zvelebit svá panství, a proto po svých poddaných vyžadovala robotu. První povstání nevolníků proběhlo v roce 1670. V polovině 18. století rakouský císař Karel VI. začal řešit problém, kdo po něm převezme vládu, protože on sám neměl mužského potomka. Hlavní obava byla ze zásahu cizích mocností a následném rozdělení monarchie. Proto bylo ujednáno se stavovskými sněmy, že nástupnictví bude vázáno na prvorozenectví, bez ohledu na pohlaví. Tato tzv. pragmatická sankce z roku 1713 zajišťovala nástupnické právo jeho dceři Marii Terezii. Problém byl v uznání u cizích mocností. Habsburkové si jej museli vykoupit. Přesto pragmatickou sankci neuznalo Bavorsko a Prusko.
24
Již 2 měsíce po smrti Karla VI. (1740) vtrhl pruský král Fridrich II. se svým vojskem do Slezska. Obsadil Vratislav a táhl k Nise. Vytlačil rakouská vojska za řeku Opavu, později až za řeku Moravu. Zimu strávilo pruské vojsko na Hlučínsku. Povolané vojsko z Uher sice Hlučínsko osvobodilo, ale své postavení neudrželo. Prušáci pronikli až k Brnu. Marie Terezie začala jednat o míru. Válka skončila podepsáním míru dne 11. 6. 1742 ve Vratislavi a následně 28. 7. 1742 v Berlíně. Fridrich II. získal téměř celé Slezsko včetně Hlučínska. Sněm Království českého potvrdil odstoupení Slezska 16. 7. 1743.
6.3.Pod pruskou nadvládou Slezsko bylo k Prusku připojeno jako samostatná provincie. Území Hlučínska se stalo pohraničním územím mezi Rakouskem a Pruskem. I přes příslušnost Hlučínska k Prusku, území patřilo pod olomouckou diecézi. Obchodní styky byly přerušeny a obchodní cesta, která vedla z Krakova přes Hlučín do Opavy, byla zrušena. Jako periferní oblast Pruska, zažívalo Hlučínsko hospodářské problémy. Oblast byla od počátku silně zemědělská, problematická byla robota. Sedláci pracovali více na polích vrchnosti, než na svých pozemcích. Kvůli tomu se často bouřili, celá situace vyvrcholila zrušením poddanství v roce 1807. Až v roce 1816, tedy po napoleonských válkách, se přistoupilo k odstraňování povinností sedláků vůči vrchnosti. Nejen obyvatelstvo, ale také celé vesnice se mohly vykoupit z robotních povinností. Velká část půdy patřila velkostatkářům, největší podíl měli Alfons a Louis Rotschildové a Karel Max Lichnovský, kteří se intenzivně věnovali zemědělství. Drobní sedláci měli problém s vlastní obživou, a proto hledali práci jinde. Mnozí hledali práci v pruském, později v německém vnitrozemí (Horní Slezsko a Porúří). Někteří se uchytili v uhelných dolech v Koblově a v Petřkovicích, v menší míře chodili za prací i na blízké Ostravsko a Opavsko.
25
Co se jazyka týče, zpočátku neprobíhaly žádné změny. Prusko spoléhalo na přirozenou cestu ovládnutí němčiny. Museli se ji ve vlastním zájmu naučit tovaryši jdoucí na vandr, vojáci sloužící v pruské armádě a dělníci pracující v Německu. Němčina také postupně pronikala do škol a do úřadů. Samo obyvatelstvo se nazývalo Moravci a svou řeč, kterou Prusko nevymýtilo z běžného života, nazývali moravština. Jazyk se zachoval díky vlivu katolické církve, lidové slovesnosti, uchovávání starých tradic, zvyků, obyčejů, krojů, písní a tanců. Teprve ve 40. letech 19. století se objevuje české vlastenecké cítění a vědomí pospolitosti s českým národem na druhé straně hranice. Nejvýznamnější postava této doby je kněz Cyprián Lelek, autor Slabikáře, který se používal ve škole až do roku 1873. Je nutno říci, že za doby nadvlády Pruska, vznikalo velké množství veřejných škol. Zlom nastal v 70. letech 19. století. Prusko se po vítězství nad Francií přetvořilo v mohutnou německou říši a kancléř Bismarck zahájil v roce 1871 otevřený boj proti opozičním silám v zemi, hlavně proti katolické církvi. V roce 1872 byla zakázána čeština jako vyučující jazyk. V roce 1908 byla moravština naprosto vyloučena z veřejného života. I když si obyvatelé Hlučínska zachovali jazyk, politicky se většinou přimkli ke pruské státní ideologii. Bylo to důsledkem hospodářské závislosti na Prusku, ale také osobní rozhodnutí a projev svobodné vůle. Německo od 80. let 19. století se jako hospodářská velmoc nemohlo smířit s dosavadním nepříznivým stavem německého státně politického vědomí u obyvatelstva ve dvojjazyčných oblastech. Na Hlučínsku byl kladen důraz na všemožné aktivity sloužící bezohledné germanizaci. Zvláštní pozornost byla věnována mládeži. Pořádaly se různé slavnosti a zábavy, byly zakládány lidové knihovny. Vznikaly nejrůznější spolky s proněmeckým zaměřením. Před I. světovou válkou bylo na 60 spolků válečných vysloužilců, 25 tělovýchovných, sportovních a střeleckých spolků. Téměř v každé obci byl spolek hasičů a zahrádkářů. Výuka ve školách byla zcela podřízena německé vlastenecké výchově a také u dospělých se podařilo vyvolat přesvědčení, že se na frontách bojuje za jejich vlast a že je tudíž potřeba vykonat maximum pro vítězství ve válce.
26
6.4.Vývoj po I. světové válce Porážkou centrálních mocností v I. světové válce, rozpadem německého císařství a habsburské monarchie vznikla potřeba nového státoprávního uspořádání středoevropského prostoru. Čeští političtí představitelé v zahraničním a domácím odboji uvažovali o budoucích hranicích státu. Dne 28. 10. 1918 vznikla samostatná Československá republika. Politici z Prahy počítali s připojením rozsáhlých oblastí – Horní a Dolní Lužice, Kladsko, Hlubčicko a Ratibořsko. Své požadavky přednesli na pařížské mírové konferenci, která probíhala od 18. ledna 1919. Obr. č. 3: Lokalizace Hlučínska, Hlubčicka a Ratibořska (z roku 1924)
27
Hlučínské obyvatelstvo se tak ocitlo pod dvojím tlakem. Z jedné strany se ozývaly hlasy pro připojení k Československu, ze strany druhé naopak hlasy pro setrvání v Německu. Německá agitace byla velmi silná, měla podporu pruských úřadů, četnictva atd. Působila pomocí letáků, přednášek a také osobním vlivem místního německého učitelstva a úřednictva. Objevovaly se také zvěsti, že váleční invalidé a vdovy nedostanou v ČSR žádné podpory a dělníci přijdou o své sociální dávky, že dluhopisy, peníze a vklady pozbudou veškeré ceny apod. Naproti tomu česká agitace byla mnohem složitější. Češi neměli na toto území legální přístup. Přesto se snažili agitovat pro připojení pomocí letáků, které přenášeli přes řeku Opavu dobrovolníci a čeští vlastenci z řad hlučínských obyvatel. Tyto letáky reagovaly na německou agitaci. Snažily se uvést na pravou míru informace o vnitřním uspořádání v novém státě. Na
mírové
konferenci
byla
otázka
opravy
hornoslezských
hranic
v československý prospěch poměrně podružná. Hlavní důraz se kladl na Těšínsko. V obou případech došlo na spory s polskou stranou. V dubnu 1919 byla ČSR přiznána malá část území podél starých hranic Opavska, tzn. Hlučínsko. Ve zbývající části Horního Slezska rozhodl plebiscit; obyvatelstvo si mohlo vybrat příslušnost buď k Německu nebo k Polsku. Německu se nelíbilo automatické připojení Hlučínska, a proto zesílilo své agitace. Celá situace vyvrcholila v polovině roku 1919 tzv. soukromým plebiscitem, který byl pořádán německou stranou, a tudíž dopadl ve prospěch Německa. Přes 90 % obyvatel se vyjádřilo pro setrvání v Německu, i když podle pruského hlasování v roce 1910 se k české (moravské) národnosti přihlásilo přes 40 000 obyvatel a k německé národnosti pouze 6600. Na základě těchto výsledků Němci požadovali vyhlášení oficiálního plebiscitu. Jejich žádost však nebyla přijata. Oficiálně bylo Hlučínsko převzato československou vládou dne 4. 2. 1920. Připojená oblast byla prohlášena za samostatný okres s okresním městem Hlučín. Rozhodnutím správní deliminační komise ze dne 14. 3. 1923 byly k Hlučínsku připojeny ještě 2 obce, a to dne 16. 3. 1923 obec Hať a Píšť.
28
Obr. č. 4: Připojené obce k Československu v roce 1920 a 1923 (z roku 1920)
Základním problémem byl nedostatek práce, proto obyvatelé hledali zaměstnání ve „své bývalé vlasti“ - v Německu a v Horním Slezsku. Dalším problémem byla špatně provedená pozemková reforma, půda byla prodávána spíše velkostatkářům než drobnému a střednímu rolnictvu. Noví majitelé pozemků na svých polích zaměstnávali raději dělníky ze Slovenska, kterým stačily nižší mzdy. Díky těmto problémům narůstala nespokojenost obyvatel s československou vládou a projevilo se to také ve volbách v roce 1935. Většina se hlásila k Henleinově SdP – Sudetendeutsche Partei, vyplývalo to ze závislosti hlučínských dělníků na zaměstnání v Německu. Obyvatelstvo očekávalo zlepšení životních podmínek a práci v blízkosti domova, kterou jim československá vláda od jejich připojení nedokázala zajistit. Na základě mnichovské konference ze dne 29. 9. 1938 bylo Hlučínsko ve dnech 8.-10. října 1938 okupováno. Nacisté ho přičlenili přímo říši a prohlásili za
29
součást Altreichu. Byly provedeny rozsáhlé organizační změny, ale ekonomická situace obyvatel se nezlepšila. Před vypuknutím II. světové války byli zdejší muži odváděni do německé armády a nasazeni na frontu jako praví obyvatelé Německa. Počátkem roku 1945 se fronta přibližovala k Hlučínsku, ve dnech 27. 3.-30. 4. 1945 bylo Hlučínsko osvobozeno. Byly zde velké ztráty na životech a také značné materiální škody. Padlo 2250 lidí, bylo 1431 zraněných a přes 7000 jich zůstalo nezvěstných. Přes 730 domů bylo zničeno, 708 poškozeno těžce a 3248 poškozeno lehce. Obce Hlučínska opět vytvořily samostatný okres Hlučín a vyvíjely se v rámci Československa.
6.5.Administrativní vývoj Hlučínska Do poloviny 13. století se hlučínské vesnice a města rozvíjely jako součást středověké holasické provincie a po roce 1318 slezského knížectví opavského. Zlom nastal v roce 1742, kdy Marie Terezie prohrála Slezsko a celé Hlučínsko se stalo součástí Pruska. Fridrich II. rozdělil Slezsko na 2 vládní obvody, a to Hlohov a Vratislav. Hlučínsko spadalo pod Vratislav. Do roku 1817 oblast patřila pod okres Hlubčice, v letech 1818-1920 pod okres Ratiboř. V roce 1920 byly obce připojeny k právě vzniklému Československu. Vyjímkou byly obce Hať a Píšť, které byly připojeny až v roce 1923. Vývoj pro většinu obcí: 1920-1938 – připojené obce vytvořily politický (i soudní) okres Hlučín 1938-1945 – součást Altreichu – Slezská (později Hornoslezská) župa – vládní obvod Opole a okres Ratiboř 1945-1949 – politický (i soudní) okres Hlučín 1949-1960 – okres Hlučín
30
Obce Třebom, Sudice, Rohov, Strahovice a Kobeřice byly v letech 19281938, 1945-1949 součástí politického okresu Opava, ale soudního okresu Hlučín. Od roku 1960 jsou všechny obce součástí okresu Opava. Na základě nové správní reformy k 1. 1. 2003 byly obce rozděleny do 2 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, a to Hlučín a Kravaře. Do správního obvodu města Hlučín patří 15 obcí (Bělá, Bohuslavice, Darkovice, Děhylov, Dolní Benešov, Dobroslavice, Hať, Kozmice, Šilheřovice, Ludgeřovice, Markvartovice, Píšť, Vřesina, Závada) a do správního obvodu města Kravaře 9 obcí (Bolatice, Chuchelná, Kobeřice, Rohov, Strahovice, Sudice, Štěpánkovice, Třebom). Výše uvedený vývoj nepopisuje vývoj obcí Děhylov, Dobroslavice a osadu Dvořisko (součást Kravař). Až do reformy v roce 1850 se na území těchto obcí nacházela jednotlivá panství. 1850-1855 – soudní okres Klímkovice (politický okres Opava) 1855-1868 – smíšený okres Klímkovice (politický i soudní okres) 1868-1896 – soudní okres Klímkovice (politický okres Opava) 1896-1928 – soudní okres Klímkovice (politický okres Bílovec) 1928-1938 – soudní okres Hlučín 1938-1945 – Říšská župa Sudety – vládní obvod Opava Po 2. světové válce se obě obce staly součástí soudního okresu Hlučín a od té doby se s ním vyvíjí stejně. Jednotlivé obce se nevyvíjely vždy samostatně, byly v různých letech přičleněny pod správu větších sousedních sídel, po roce 1989 se osamostatnily.
31
Tab. č. 2: Přehled sloučených obcí Obec Délka připojení Bělá 1979-1990 Darkovice 1979-1990 Děhylov 1979-1990 Dobroslavice 1976-1991 Hať 1978-1990 Kozmice 1973-1992 Rohov 1979-1990 Strahovice 1979-1990 Třebom 1979-1990 Vřesina 1979-1990 Závada 1979-1990
Správní středisko Chuchelná Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín Sudice Chuchelná Sudice Hlučín Bohuslavice
Pramen: Káňa a kol., 1983
K městu Hlučín byly v roce 1960 připojeny Darkovičky a v roce 1975 Bobrovníky. K Dolnímu Benešovu se připojil v roce 1979 Zábřeh. Tyto obce se do té doby vyvíjely samostatně, v 90. letech byla snaha osamostatnit se, ale do dnešní doby zůstaly součástí uvedených měst. Od konce 18. stol. je na katastru obce Bolatice osada Borová, ke Štěpánkovicím byly připojeny hned 2 osady, a to v roce 1871 Svoboda a v roce 1958 Bílá Bříza. Při povýšení Kravař na město v roce 1960 byly k městu připojeny sousední obce Kouty a Dvořisko.
32
7. OBYVATELSTVO Tato kapitola uvádí základní demografické ukazatele obyvatelstva. Jedná se o vývoj počtu obyvatel, biologickou (věk), sociální (národnost, náboženství, vzdělání) a ekonomickou strukturu. Tyto charakteristiky byly převážně zjišťovány od roku 1961 až do současnosti podle Sčítání lidu, domů a bytů (dále jen SLDB) v příslušných letech. Výjimku tvoří vývoj počtu obyvatel (zjišťováno od roku 1869) , národnostní a náboženská struktura (zjišťováno od roku 1921), ekonomická struktura (zjišťováno od roku 1970). Tato analýza zahrnuje také srovnání s okresem Opava, Moravskoslezským krajem a Českou republikou.
7.1.Vývoj počtu obyvatel Údaje o počtu obyvatel vychází z údajů SLDB od roku 1869. Týká se to let 1869, 1880, 1890, 1900, 1910, 1921, 1930, 1950, 1961, 1970, 1980, 1991 a 2001. Počet obyvatel jednotlivých obcí k 31. 12. 2004 byl získán z jednotlivých obecních úřadů. Celá tato problematika je zpracována do tabulek č. 2 a č. 3, grafu č. 1 (příloha č. 2). V době připojení k Československu
žilo na Hlučínsku 36 954 obyvatel,
v roce 1930 to bylo 42 428. Celkově Hlučínsko zaznamenalo nárůst o 5474 obyvatel. Tento trend nebyl ve všech obcích. K výraznému poklesu došlo v Kravařích, menší úbytek obyvatel byl zaznamenán v obcích Dobroslavice, Chuchelná, Píšť, Rohov, Strahovice, Sudice, Třebom a Závada. Tento pokles byl způsoben odchodem lidu za prací do Německa a také stěhováním do větších obcí. Nejvíce obyvatel přibylo v obcích Ludgeřovice, Hlučín, Štěpánkovice a Kobeřice. Od roku 1869 do 1921 počet obyvatel na Hlučínsku pozvolna stoupal. Růst poté mírně stagnoval a pokles byl patrný v roce 1950. Bylo to zapříčiněno ztrátami na životech za 2. světové války. V období 1950-1970 počet obyvatel opět stoupal. Hlavní příčinou byl rozvíjející se průmysl na nedalekém Ostravsku a potřeba pracovních sil pro zemědělství na Opavsku. V roce 1980 je ještě patrný nárůst
33
obyvatel, ale od té doby růst počtu obyvatel pokračuje v mnohem menším tempu. Od roku 1991 počet obyvatel stagnuje či klesá, od roku 2001 stoupá. Pokles je způsoben moderním stylem života na jedné straně a špatnou ekonomickou situací mladých rodin na straně druhé. Moderní způsob života znamená pozdější dobu sňatku, oddalování narození prvního dítěte a žádné další děti (důvody zdravotní či ekonomické). V absolutních číslech se ovšem pokles i nárůst týká pouze několika desítek osob. Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích (až na Sudice a Třebom) je stejný do roku 1950. V letech 1869-1930 obyvatelstvo narůstalo, po 2. světové válce některé obce zaznamenaly pokles, jiné naopak nárůst obyvatel (stěhování obyvatel z menších vesnic). V Sudicích a v Třebomi dochází od roku 1880 a 1890 k pomalému úbytku obyvatel, obce byly výrazně proněmecké a spousta lidí odešla do Německa za prací a už se nevrátila. Podle vývoje můžeme obce rozdělit do 2 skupin. První skupina obcí je charakteristická nárůstem počtu obyvatel od roku 1950 až do současnosti. Do této skupiny patří téměř všechny obce. V druhé skupině počet obyvatel od roku 1950 klesá či stagnuje. Zde patří obce Rohov, Sudice a Třebom. Tyto obce spolu sousedí, jsou u polských hranic a mají poměrně nevýhodnou polohu vůči nejbližším městům a obcím. Jsou typické špatným dopravním spojením, nabídkou zaměstnání a přístupem ke službám a obchodu. V porovnání s vyššími územně-správními celky je situace znázorněna na grafu č. 1. Do roku 1930 zaznamenal největší relativní přírůstek Moravskoslezský kraj, za ním Hlučínsko a okres Opava. V letech 1930-1950 došlo k poklesu z důvodu ztrát na životech za 2. světové války. Největším poklesem obyvatel byl postižen opět Moravskoslezský kraj, na Hlučínsku byly ztráty minimální. Až do roku 1980 mělo Hlučínsko spolu s Moravskoslezským krajem největší nárůst obyvatel. Bylo to způsobeno intenzivním těžebním a těžkým průmyslem na Ostravsku. Od té doby počet obyvatel stagnuje. Oproti roku 1991 došlo v kraji a v České republice k mírnému poklesu. Je to způsobeno moderním stylem života.
34
Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice v letech 1869-2001 250,0 200,0 (%) 150,0 100,0 50,0 1869
1880
1890
1900
Hlučínsko
1910
1921
Okres Opava
1930
1950
1961
1970
Moravskoslezský kraj
1980
1991
2001
Česká republika
7.2.Věková struktura Věková struktura: Vyjadřuje příslušnost k určité generaci. Každá generace je charakteristická přibližně stejnými názory a postoji k životu. Obyvatelstvo podle věku můžeme rozčlenit na 3 kategorie: 0-14 dokončených let
předproduktivní věk
15-59 dokončených let
produktivní věk
60 a více let
poproduktivní věk
Věková struktura byla zjišťována v letech 1961-2001. Byly vymezeny kategorie 0-14, 15-59, 60 +. Jedinou výjimku tvoří rok 1980, kdy ženy jsou brány ve věku 15-54 let. Údaje jsou zpracovány v tabulce č. 4 a v grafu č. 2, příloha č. 3. Věková struktura Hlučínska je srovnatelná s věkovou strukturou vyšších územně-správních celků. Rozdíl je v plynulosti poklesu dětské složky a nárůstu podílu starších lidí. Na Hlučínsku je pokles dětské složky plynulý, zatímco v okrese, kraji i republice došlo v roce 1970 k poklesu, v roce 1980 k nárůstu a v roce 1991 opět k poklesu dětské složky. Obyvatelstvo ve věku 15-59 let tvoří ve všech letech na všech územních úrovních přibližně 60 % populace. V roce 1961 byl průměr 59,2 %,
35
v roce 2001 65,2 %. Změny jsou také v kategorii 0-14 a 60+. Průměrný podíl dětské složky se neustále snižuje – z 28,5 % (rok 1961) na 16,9 % (rok 2001). Naopak se zvyšuje průměrný podíl osob starších 60 let – z 12,3 % (1961) na 17,9 % (2001). Úbytek dětí je způsoben moderním stylem života a špatnou ekonomickou situací mladých rodin. Zvyšování podílu starších osob je dáno kvalitní lékařskou péčí. Věková struktura v jednotlivých obcích je srovnatelná s věkovou strukturou vyšších územních celků. V roce 2001 je dětská složka nejvyšší v obcích Třebom (21,2 %), Strahovice (19,8 %), Rohov (18,8 %), nejnižší je v obcích Ludgeřovice (14,9 %), Dobroslavice (15,4 %), Děhylov (15,5 %). Zastoupení osob starších 60 let je nejvyšší v obcích Třebom (22,7 %), Bělá (22,2 %), Ludgeřovice (22,1 %). Nejnižší je v obcích Kobeřice (16,1 %), Chuchelná (16,1 %) a Rohov (16,2 %). Podíl osob ve věku 15-59 let se pohybuje okolo 65 % ve všech obcích.
7.3.Národnostní složení Definice národnosti se v průběhu let měnila. V roce 1921 a 1930 byla národnost určována podle mateřského jazyka. V následujících letech se národností rozuměla příslušnost k národu podle vlastního přesvědčení. Národ lze chápat ve dvou významech, a to politickém a etnickém. Národ ve smyslu politickém vyjadřuje obyvatelstvo k určitého státu, kdežto národ ve smyslu politickém vyjadřuje příslušnost osob ke stejnému území a jazyku, ke stejným tradicím a dějinám. Údaje o národnostním složení obyvatelstva vycházejí ze SLBD z let 1921, 1930, 1961, 1970, 1980, 1991 a 2001. Data za jednotlivé obce Hlučínska z roku 1961 nejsou k dispozici. V letech 1921 a 1930 byly vymezeny kategorie československá, německá, jiná a cizinci. Pro následující roky byly vymezeny kategorie česká, slovenská, polská, německá a ostatní. V letech 1991 a 2001 přibyly kategorie moravská, slezská a romská. Situace je znázorněna na grafech č. 3-6 a v tabulkách č. 5 a 6, příloha č. 4.
36
Graf č. 2: Národnostní složení na Hlučínsku v letech 1921-2001 100% 80% cizinci
60%
ostatní
40%
německá
20%
slovenská česká
0% 1921
1930
1970
1980
1991
2001
Pozn.: V letech 1921 a 1930 je národnost československá znázorněna národností českou.
Jak je patrné z grafu č. 2, zastoupení jednotlivých národností se v letech 1921 a 1930 moc nezměnilo. Největší podíl měla národnost československá, která zaznamenala 10% nárůst, zatímco druhá nejvíce zastoupená německá národnost zaznamenala 10% pokles. Jiné národnosti tvořily v roce 1921 1 %, kdežto v roce 1930 byly téměř nulové. Podíl cizinců se pohyboval okolo 2-3 procent. O čtyřicet let později se více jak 96 % obyvatel hlásilo k české národnosti. Výsledky SLDB v letech 1991 a 2001 jsou do určité míry ovlivněny možností volby moravské a slezské národnosti, avšak tyto 2 národnosti jsou po národnosti české nejvíce početné a v součtu s národností českou se pohybují okolo 94 %. Postavení německé národnosti na Hlučínsku je výjimečné. Mnoho obyvatel Hlučínska nemá problém získat německé občanství. Občanství v Německu se získává pokrevním zákonem, Němec je ten, jehož předci maximálně dvě generace zpět jsou Němci, bez ohledu na místo narození. Smlouva mezi ČSR a Německem o státním občanství ze dne 20.11.1938, říkala, že všichni Hlučíňané, pokud se na Hlučínsku narodili před rokem 1910 a měli zde 10.10.1938 stálé bydliště, měli automaticky podle říšského zákona č. 300 německou státní příslušnost s právy říšských občanů. To se týkalo i jejich manželek, dětí a vnoučat. (Plaček, 2000). Hlavní výhodou držitelů německého pasu je bezvízový vstup do zemí světa a právo na práci ve státech EU. Proto spousta Hlučíňanů odchází za prací do Německa. V roce 1930 došlo prudkému poklesu obyvatel hlásících se k německé národnosti. Od roku 1970
37
dochází na Hlučínsku k pozvolnému nárůstu počtu osob hlásících se k německé národnosti, z 0,4 % v roce 1970 na 2,7 % v roce 2001. Přitom v dlouhodobém vývoji na ostatních územních celcích dochází do roku 1961 k poklesu německé národnosti. Jedinou výjimku tvoří okres Opava v období 1991-2001, kdy se podíl německé národnosti zvýšil o 0,3 %. První náznaky zvyšování podílu německé národnosti v jednotlivých obcích byly zaznamenány v roce 1980, oproti roku 1970 se podíl zvýšil v Bohuslavicích, Dolním Benešově, Kobeřicích, Kravařích a Markvartovicích. V roce 1991 zvyšování pokračovalo a v roce 2001 pouze 4 obce měly menší podíl než v roce 1991. Týká se to obcí Bohuslavice, Rohov, Vřesina a Závada. Nejvíce osob hlásících se k německé národnosti žije v Kravařích (8 %), Třebomi (7,6 %) a v Bolaticích (4,4 %). Další národnostní skupinu tvoří občané hlásící se ke slovenské národnosti. Podíl slovenské národnosti se na Hlučínsku postupně snižoval, ze 2,3 % v roce 1970 na 1,1 % v roce 2001. Podobně se snižoval podíl této národnosti v jednotlivých obcích Hlučínska, v okrese Opava, Moravskoslezském kraji a v České republice. Výjimku tvoří rok 1980, kdy došlo k mírnému zvýšení na úrovni kraje a republiky, a také v roce 2001, kdy se zvýšil podíl Slováků v obcích Bělá, Darkovice a Rohov. Polská národnost na Hlučínsku dlouhodobě stagnuje, její podíl od roku 1970 (kromě roku 2001) činil 0,3 %, v roce 2001 to bylo 0,2 %. Tato stagnace je typická jak pro okres, tak pro republiku. V Moravskoslezském kraji je zaznamenán dlouhodobě vyšší podíl polské národnosti, trendem je také snižování podílu, z 5,9 % v roce 1961 na 3,1 % v roce 2001. Největší koncentrace Poláků v kraji je v oblasti Těšínska. Obce Píšť, Sudice a Děhylov mají více jak 0,5% podíl polské národnosti. Podíly ostatních národností od roku 1961 na všech územních úrovních stagnují až do roku 1991, změna nastává v roce 2001. Jejich podíl se zvýšil průměrně o 2,5 %. Je to způsobeno otevřeností hranic a atraktivnosti České republiky pro občany států méně vyspělých než je Česká republika. V posledních letech mají občané možnost přihlásit se k rómské národnosti. Této možnosti využila malá část populace a podíl rómské národnosti neustále klesá. K rómské národnosti se v roce 2001 hlásili obyvatelé Hlučína, Kobeřic, Kravař, Šilheřovic a Štěpánkovic, podíl se pohyboval průměrně okolo 0,3 %.
38
7.4.Náboženské složení Zjišťuje se příslušnost k určité církvi nebo sektě. Osoby, které nevyznávají žádné náboženství patří do kategorie bez vyznání. Náboženské vyznání se u nás zjišťovalo v letech 1921, 1930, 1950, 1991 a 2001. Údaje pro tuto část pocházejí ze SLDB 1921, 1930, 1991 a 2001. Byly vymezeny kategorie věřící, bez vyznání a nezjištěno. Mezi věřícími byly vymezeny církve římskokatolická, československá husitská, evangelická a jiné. Struktura byla graficky zpracována do tabulek č. 7 a 8, do grafů č. 7 a 8, příloha č. 5. V roce 1921 bylo v Československu téměř 93 % věřících lidí. Na Hlučínsku jich bylo mnohem více - 99,8 %, z toho 98,6 % patřilo římskokatolické církvi. Zbývající 1,2 % obyvatel si mezi sebou rozdělily církve evangelická (1 %), československá husitská (0,1 %), jiné církve byly zastoupeny 0,1 %. Bez vyznání bylo 0,2 % obyvatel. V roce 1930 bylo 99,5 % věřících, z toho jednoznačnou převahu mělo římskokatolické vyznání – 98,3 %. Mírně se snížil podíl evangelické církve (0,6 %) a také pokleslo zastoupení jiných církví (0,1 %). Naopak se mírně zvýšil podíl církve československé husitské (0,5 %) a podíl lidí bez vyznání (0,5 %). Jak ukazuje následující graf č. 3, rozdíly v náboženské struktuře jsou nepatrné a změny se týkají pouze několika desítek osob. Graf č. 3: Náboženské vyznání na Hlučínsku v letech 1921 a 1930, 1991 a 2001 100% 90% 80% 70% 60%
nezjištěno bez vyznání
50% 40% 30% 20% 10% 0%
věřící - ostatní církve věřící - řmskokatolická církev
1921
1930
1991
2001
39
Náboženská struktura se výrazně změnila v průběhu 20. století. Zatímco v roce 1921 bylo v České republice 7,2 % lidí bez vyznání, v roce 2001 to bylo 59 %. Pokles věřících byl ovlivněn obdobím komunismu. Obecně lze říci, že se v roce 2001 snížil počet věřících, zvýšil počet lidí bez vyznání a také se snížil podíl osob s nezjištěným vyznáním oproti roku 1991. Na Hlučínsku pokles věřících činil 7,5 %. Přibylo 8,7 % osob bez vyznání a došlo ke snížení počtu osob s nezjištěným vyznáním. Mezi všemi obyvateli jednoznačně převažuje příslušnost k Římskokatolické církvi, v roce 1991 to bylo 83,3 % a v roce 2001 73,7 %. Ostatní církve čítají maximálně 0,5 % obyvatel. Tato struktura je srovnatelná s celým okresem Opava, v kraji a republice je větší podíl ostatních církví. V roce 1991 to byla církev Evangelická, hlásilo se k ní 4,8 % obyvatel Moravskoslezského kraje a 2,8 % obyvatel republiky. V roce 2001 se toto číslo pohybuje okolo 1 %. V roce 2001 také vzrůstá podíl jiných církví. Zatímco v roce 1991 bylo maximum 1,1 % obyvatel kraje, v roce 2001 to je 6,2 % obyvatel kraje. Je to téměř dvakrát více než v okrese a celé republice. Na Hlučínsku je tato hodnota 2,9 %, což je o 0,3 % méně než v České republice. Největší podíl věřících v roce 2001 je v obcích Strahovice (96,3 %), Bohuslavice (93,0 %) a Rohov (92,0 %). Nejnižší je naopak v Děhylově (46,0 %), Dobroslavicích (46,8 %) a v Hlučíně (58,7 %).
7.5.Vzdělanostní struktura Určuje se nejvyšší dokončený stupeň vzdělání u obyvatelstva starší 15 let. Rozlišujeme 3 základní typy, a to základní, střední a vysokoškolské vzdělání. Údaje o vzdělanostním složení obyvatelstva vycházejí ze SLBD z let 1961 2001. Data za jednotlivé obce Hlučínska z roku 1961 nejsou k dispozici. Byly vymezeny kategorie základní, střední a vysokoškolské. Nejvyšší dosažený stupeň vzdělání se zjišťoval z obyvatelstva ve věku 15 let a starší. Údaje jsou zpracovány v tabulce č. 9 a grafu č. 9, příloha č. 6. Do kategorie základní byly připočteny údaje bez vzdělání a nezjištěno, kategorie střední je tvořena středním odborným, středním úplným a vyšším odborným vzděláním.
40
Vzdělanostní struktura prošla od roku 1961 výraznou změnou. Na Hlučínsku od roku 1970 ubývalo od každého SLDB průměrně 10 % osob se základním vzděláním, o 10 % se zvyšoval podíl obyvatel se středním vzděláním a velice málo přibývalo vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tato struktura je srovnatelná s okresem, krajem i republikou. Přitom platí, že po celou dobu má Hlučínsko nadprůměrný počet osob se základním vzděláním a podprůměrný počet s vysokoškolským vzděláním. Moderním trendem je zvyšování úrovně vzdělání, a to jak středního, tak vysokoškolského. Nejvyšší podíl vysokoškoláků je v obcích Děhylov a Dobroslavice (přes 10 %), Ludgeřovice a Hlučín (přes 6 %) a Šilheřovice (5,1 %). nejnižší podíl vysokoškoláku je naopak v obcích Rohov (0,8 %), Třebom (1,3 %) a Bělá (1,7 %), v těchto obcích je také jeden z nejvyšších podílů osob se základním vzdělání. Tab. č. 3: Stupeň vzdělání v roce 2001 na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice. Stupeň vzdělání v roce 2001 (%) bez vzdělání
Oblast Hlučínsko Okres Opava Moravskoslezský kraj Česká republika
0,7 0,7 0,5 0,4
vyučení a základní střední úplné vyšší vysokoškol nezjištěné vč.neukonč odborné střední s odborné a ské vzdělání eného bez maturitou nástavbové maturity
28,4 25,6 25,2 23,0
43,5 40,4 38,7 38,0
19,4 22,5 23,4 24,9
2,2 2,7 3,1 3,5
4,8 7,0 7,8 8,9
1,0 1,0 1,3 1,3
Pramen: SLDB 2001
V roce 2001 byl na Hlučínsku nadprůměrný počet osob se základním vzděláním, počet osob vyučených a se středním vzděláním bez maturity. Naopak podíl se středním odborným vzděláním a vyšším je podprůměrný ve srovnání s ostatními územními celky, jak je patrné z tab. č. 3. Je to dáno dlouhodobou potřebou kvalifikované pracovní síly v různých oborech průmyslu na Ostravsku.
41
7.6.Ekonomická struktura obyvatel Hlavní kritérium pro zkoumání ekonomické struktury obyvatel je rozdělení podle ekonomické aktivity. Obyvatelstvo se dělí na ekonomicky aktivní (EAO) a ekonomicky neaktivní. Nelze spojovat nezaměstnanost a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Ekonomicky neaktivní nejsou nezaměstnaní, protože do této kategorie paří také děti a staří lidé. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo můžeme rozdělit podle toho, v jakém sektoru jsou zaměstnáni. Rozlišujeme 3 sektory – primární (I.), sekundární (II.) a terciérní (III.). Do primárního sektoru je zařazeno zemědělství, lesnictví a rybolov, do sekundárního sektoru průmysl a stavebnictví a do terciérního sektoru doprava, obchod a ostatní služby. V následujícím textu bude použito označení zemědělství pro I., průmysl pro II. a služby pro III. Údaje vychází ze SLDB 1970, 1980, 1991 a 2001 a cílem je analýza současné struktury a změn po roce 1989.
7.6.1. Zaměstnanost EAO podle sektorů Od roku 1970 do současnosti došlo k výrazné změně příslušnosti k jednotlivým sektorům, viz tab. č. 4. Na Hlučínsku v roce 1970 stejně jako v Moravskoslezském kraji výrazně dominoval průmysl. Bylo to dáno orientací na těžbu a těžký průmysl. Mnoho lidí získalo práci na nedalekém Ostravsku. Naproti tomu byl okres Opava výrazně zemědělský (16,2 %). Ve službách pracovalo 35,6 % obyvatel Hlučínska, což je srovnatelné s ČR, a je nadprůměrné v porovnání s okresem a krajem. Situace v letech 1980 a 1991 byla téměř stejná jako v roce 1970 s tím, že Hlučínsko je výrazně průmyslové než ostatní územně-správní celky. Pozvolna dochází k poklesu obyvatel pracujících v zemědělství a v průmyslu, zvyšuje se počet zaměstnaných ve službách. Vlivem restrukturalizace průmyslu se sice snížil počet pracovníků v průmyslu, ale Hlučínsko je pořád nadprůměrně průmyslové. Snižování počtu pracovních sil v zemědělství je celorepublikovým trendem, oproti roku 1991 došlo k 6-8 % poklesu. V současné době se z České republiky stává společnost služeb, ve službách je zaměstnáno 57,9 % obyvatel.
42
V porovnání s vyššími územními celky je na tom Hlučínsko nejhůře. Ve službách pracuje pouze 50,3 % obyvatel. Je to způsobeno vysokým počtem pracujících v průmyslu hlavně na Ostravsku a v Opavě. Situace je znázorněna v tab. č. 10 a grafu č. 10, příloha č. 7. Tab. č. 4: Zaměstnanost podle sektorů na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice v letech 1970-2001 Zaměstnanost podle sektorů (%) Rok 1970 Území I. II. III. I. Hlučínsko 10,6 53,8 35,6 9,7 okres Opava 16,2 52,6 31,2 14,3 Moravskoslezský kraj 11,4 56,7 31,9 9,5 ČR 14,8 49,3 35,9 12,0
1980 II. 57,2 52,0 56,1 49,6
III. 33,1 33,7 34,4 38,4
Rok Území Hlučínsko okres Opava Moravskoslezský kraj ČR
2001 II. 46,6 40,2 40,2 37,7
III. 50,3 54,5 57,0 57,9
I. 9,6 14,0 9,3 11,6
1991 II. 54,3 44,8 50,2 44,9
III. 36,1 41,2 40,5 43,5
I. 3,1 5,3 2,8 4,4
Pramen: SLDB 1970-2001
Zaměstnanost v jednotlivých obcí podle sektorů kopíruje vývoj Hlučínska. Mezi výrazně zemědělské obce již od roku 1970 patří Třebom, Sudice a Rohov a právě tato orientace obyvatelstva způsobuje vyšší nezaměstnanost, souvisí to také s úrovní vzdělanosti. Obyvatelé nemají potřebnou kvalifikaci pro práci v průmyslu a ve službách. Vyšší podíl pracujících v průmyslu mají obce, na jejichž území se nachází průmyslový závod, nebo obce v těsném sousedství. Jsou to Bolatice, Dolní Benešov, Chuchelná, Strahovice a Závada. Dlouhodobě nejvyšší podíl služeb má Hlučín, Kravaře, Ludgeřovice a Šilheřovice. Hlučín a Kravaře jsou města Hlučínska, a tedy jsou správními centry, proto od počátku tvořily centrum služeb. Mimo měst jsou Ludgeřovice největší obcí, proto jsou také dobře vybavené. Vyšší podíl služeb v Šilheřovicích je dán golfovým hřištěm, navazujícím ubytováním a restauračním zařízením.
43
7.6.2. Vývoj nezaměstnanosti V socialistických státech nezaměstnanost prakticky neexistuje, byl to i případ České republiky pře rokem 1989. Po změnách ve společnosti se nezaměstnanost objevuje a začíná se zvyšovat. Údaje pro tuto část diplomové práce byly získány ze serveru Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), odkud je také následující definice: „Podle oficiální metodiky se míra registrované nezaměstnanosti na úrovní ČR, krajů a okresů počítá na základě Výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti
v obcích,
mikroregionech,
obcí
s rozšířenou
působností
a
s pověřeným obecním úřadem se počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva“. Data jsou získána vždy za červen a prosinec z let 2001-2005. Jsou zpracována do tabulky č. 11 a grafu č. 11 v příloze č. 8. Jak ukazuje graf č. 4 nezaměstnanost na Hlučínsku je v dlouhodobém vývoji o necelé 2 % vyšší než v okrese Opava. Jednotlivé výkyvy během června a prosince jsou způsobeny sezónními pracemi hlavně ve stavebnictví, zemědělství a lesnictví. V porovnání
s Moravskoslezským
krajem
má
Hlučínsko
o
3,5
%
nižší
nezaměstnanost, v porovnání s Českou republikou má naopak průměrně o 3 % vyšší nezaměstnanost.
44
Graf č. 4: Vývoj nezaměstnanosti na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice 2001-2005 18,00
(%)
16,00
Hlučínsko
14,00
okres Opava
12,00
Moravskoslezský kraj
10,00
ČR 12/2005
6/2005
12/2004
6/2004
12/2003
6/2003
12/2002
6/2002
12/2001
6/2001
8,00
Období
Míra nezaměstnanosti je v jednotlivých obcích různá. V červnu 2001 se pohybovala od 5,39 % v Rohově do 16,41 % v Hati. Nízká nezaměstnanost v Rohově byla způsobena založením firmy Isotra – výroba žaluzií se sídlem v Rohově a zaměstnáváním lidí z širokého okolí. V průběhu let 2004-2005 se firma přestěhovala do Opavy. Jak už bylo řečeno výše, kolísání nezaměstnanosti v červnu a v prosinci všech let je způsobeno sezónním zaměstnáním. Dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost má obec Třebom, průměrně 26,4 %. Celkově zde žije 203 obyvatel, z toho jich je 79 ekonomicky aktivních. Tato obec je nejvíce vzdálena od velkých center, je typická špatným dopravním spojením a orientací obyvatelstva na zemědělskou výrobu. Proto mají lidé omezené možnosti zaměstnání. Nezaměstnanost okolo 15 % měly v prosinci 2005 obce Sudice, Závada a Bělá, obce s horším dopravním spojením. Naopak nejnižší nezaměstnanost v prosinci 2005 byla v obcích Bohuslavice, Dobroslavice, Děhylov a Píšť – pod 10 %.
7.7.Nářečí Hlučínska Hlučínsko nebylo po 178 let součástí českého státu. V letech 1742-1920 patřilo Prusku, zatímco zbytek českého území náležel Rakousku-Uhersku. Pruská nadvláda silně poznamenal hlučínské obyvatelstvo. Byly zpřetrhány obchodní vazby
45
s Rakouskem-Uherskem, začal proces germanizace. Obyvatelstvo si však uchovalo svůj mateřský jazyk – moravštinu. Moravština je řeč složena z českých, německých a polských slov. Nářečí se dochovalo do dnešní doby. Pro současnou starší generaci je typické používání hlučínského nářečí, které s vyšší vzdělaností ustupuje českému jazyku. Mladí se s hlučínským nářečím mají možnost setkat nejen u prarodičů, ale také v publikacích místní spisovatelky Jany Schlossarkové. Vydala již 4 knihy s příběhy v místním nářečí, které se skutečně staly. Některé mají charakter povídky, jiné jsou veršované. Odrážejí mentalitu místních lidí, způsob života, jejich upřímnost a smysl pro humor. Ukázka je zařazena v příloze č. 12. Po připojení Hlučínska k Československu v roce 1920 se celému hlučínskému území začalo hanlivě říkat Prajzsko a místním lidem Prajzáci. Toto pojmenování pochází ze zkomolení výrazu Prusko. S tímto označením se obyvatelé Hlučínska setkávají dodnes.
7.8.Hlavní rysy obyvatelstva Hlučínska Vývoj počtu obyvatel Hlučínska do roku 1991 stoupal, od roku 2001 stagnuje. Větší přírůstek obyvatel zaznamenaly větší a lépe vybavené obce, v menších obcích, které jsou více vzdálené od center, obyvatelstvo stagnuje nebo dokonce ubývá. Tento trend je srovnatelný s vývojem počtu obyvatel v České republice. V národnostním složení jednoznačně dominuje národnost česká, významné zastoupení má národnost německá, její podíl se neustále zvyšuje narozdíl od vývoje v ČR. Podíl polské národnosti dlouhodobě stagnuje, slovenská národnost ubývá. Ostatní národnosti zaznamenaly nárůst počtu obyvatel. Hlučínsko je silně věřící oblastí České republiky. K víře se hlásí 77 % obyvatel, z toho převládá příslušnost k římskokatolické církvi. Podíl ostatních církví se mírně se zvyšuje. Vývoj věkové struktury je typický pro vyspělý stát, vývoj na Hlučínsku a v celé ČR se od sebe neliší. Dochází k poklesu dětské složky a nárůstu osob starších 60 let. Podíl produktivní složky v průběhu let nepatrně narůstá.
46
Vzdělání na Hlučínsku je charakteristické podprůměrným podílem osob s maturitou, s vyšším a vysokoškolským vzděláním v porovnání s
Českou
republikou. Na to navazuje ekonomická struktura obyvatelstva, která je jiná než v ČR. Na Hlučínsku je menší polovina obyvatel zaměstnána v průmyslu, 3,1 % v zemědělství a zbývající část ve službách. V ČR je v zemědělství zaměstnáno 4,4 % obyvatel. Větší polovina obyvatel je zaměstnána ve službách, zatímco zbývající část obyvatel pracuje v průmyslu. Díky restrukturalizaci průmyslu přišli Hlučínané o zaměstnání a díky nižší úrovni vzdělanosti měli omezené šance najít nové pracovní místo. Míra nezaměstnanosti se dlouhodobě pohybuje okolo 13 %, což je přibližně o 3 % více než v České republice.
47
8. EKONOMICKÁ STRUKTURA HLUČÍNSKA Okres Opava byl tradičně zemědělskou oblastí, Hlučínsko nebylo vyjímkou. Rozsáhlé rovinaté plochy okresu se využívaly k pěstování obilovin a řepy cukrovky nebo jako pastviny pro dobytek. Vypěstované výrobky sloužily k zásobování ostravské aglomerace. Průmysl opavského okresu i Hlučínska se vyvíjel ve stínu ostravské oblasti. Před první světovou válkou bylo jedinou větší investicí založení továrny na zpracování lnu v Chuchelné. Podnik Holuscha – závod na zpracování dřeva a kulatiny v Dolním Benešově měl pouze místní charakter. V meziválečném období byl na Hlučínsku nedostatek pracovních příležitostí. Značná část obyvatel tak hledala zdroj obživy na území celého Německa, v podomním obchodu a při příležitostných stavebních pracích. Po druhé světové válce se začalo s rozšiřování výroby v Dolním Benešově a Chuchelné, nově byl budován textilní podnik v Bolaticích. Začalo se s těžbou písku, štěrku a sádrovce. Pracovní příležitosti byly v uhelných dolech ostravsko – karvinského revíru a ve stavebních firmách stavějící nová sídliště. Další zaměstnání nabízely 2 největší hutní a strojírenské podniky Ostravy - Vítkovické železárny a Nová huť. Průmyslu odpovídalo také vzdělání. Hlučínsko je charakteristické nižší úrovní vzdělanosti. Část lidí je vyučena v oboru. Služby měly na Hlučínsku podprůměrné postavení, teprve v posledních letech se jejich podíl zvyšuje. V současnosti je Hlučínsko oblastí služeb a průmyslu. Na zaměstnanosti má větší podíl zpracovatelský průmysl než těžba nerostných surovin. V devadesátých letech došlo k útlumu a později i k ukončení těžby uhlí. Ztráta zaměstnání postihla pracovníky průmyslu z důvodu jeho restrukturalizace. Největší úbytek zaměstnanců na Hlučínsku zaznamenala Moravskoslezská armaturka. Nové pracovní příležitosti byly v oblasti služeb. Ve službách dnes pracuje 50,3 % EAO. Nejdůležitější odvětví služeb je obchod, prodej motorových vozidel a zprostředkování dopravy.
48
Zahraniční investice se na Hlučínsku zvlášť výrazně neprojevily. Zahraniční kapitál mají firmy Lena hračky Ludgeřovice a FIM INT Hlučín. Majitelem Lena hračky Ludgeřovice je německá firma R. Simm & Söhne GmbH. V této části diplomové práce je popsána ekonomická struktura s důrazem na průmysl. Byla zpracována na základě Registru ekonomických subjektů (dále RES) vydaného Českým statistickým úřadem v listopadu 2005. Údaje o obratu zemědělských a klíčových firem Hlučínska jsou získány z databáze HBI Monitor. Byly vybrány pouze subjekty, které zaměstnávají více jak 20 zaměstnanců. Kapitola byla doplněna na základě získaných odpovědí představitelů obcí (dotazník č. 1, příloha č. 13). Jsou zde popsány významné firmy před rokem 1989, jejich současný stav a také nové firmy, které byly založeny. Složení ekonomických subjektů odpovídá podílům osob zaměstnaných v priméru, sekundéru a terciéru.
8.1.Zemědělství Území Hlučínska představuje 18,4 % celkové rozlohy okresu Opava (1444 km2). Ve srovnání s Moravskoslezským krajem je zde velmi nadprůměrně zastoupena zemědělská půda, která je intenzivně využívána. 80 % zemědělské půdy tvoří půda orná, z celkové rozlohy Hlučínska to je 53,7 %. Většina půdy se nachází v řepařském výrobním typu, je charakteristická vysokým procentem zornění. To způsobuje nižší ekologickou stabilitu území a poškození vodní erozí. Pěstují se technické plodiny, v důsledku snižování stavu hospodářských zvířat se snižuje podíl krmných plodin. Tab. č. 5: Půdní fond k 1. 1. 1999 (%) Hlučínsko Okres Opava Moravskoslezský kraj Česká republika
Zemědělská p. 67,46 61,41 51,45 54,33
Lesní p. 19,73 27,87 35,35 33,40
Pramen: Program rozvoje SOH (upraveno)
49
Vodní p. 1,95 1,53 2,04 2,02
Zastavěná p. 2,88 2,11 2,28 1,65
Ostatní p. 7,98 7,07 8,88 8,61
Před rokem 1989 se o pozemky staraly státní statky a jednotná zemědělská družstva. Na území Hlučínska působily Státní statek Hlučín, JZD Budovatel Bolatice, JZD 9.květen Kravaře, JZD Jiskra Děhylov a jejich pobočky v jednotlivých obcích. Po roce 1989 proběhla transformace zemědělství, která znamenala transformaci stávajících subjektů a vznik nových. V roce 2001 pracovalo v zemědělství na Hlučínsku 3,1 % obyvatel. V současnosti se zemědělskou výrobou na Hlučínsku zabývá 5 firem, které mají více jak 20 zaměstnanců. Jejich přehled je v tab. č. 6 spolu s firmami, které uvedli představitelé obcí. Všechny firmy se dle klasifikace OKEČ (odvětvová klasifikace ekonomických činností) zabývají rostlinnou výrobou kombinovanou s živočišnou výrobou (smíšené hospodářství), kde poměr specializace činí méně než 66 %. Kromě Opavice a.s., všechny firmy byly založeny v roce 1993. Mimo tyto firmy zde také hospodaří soukromí zemědělci. Nejlepší efektivitu práce vykazuje Agroland Štěpánkovice, jehož obrat byl v roce 2003 81 mil. Kč, přitom počet zaměstnanců se pohybuje v rozmezí 25-49. U ostatních firem platí pravidlo: čím více zaměstnanců, tím vyšší obrat. V současnosti je v těchto firmách zaměstnáno 0,6 % - 1,2 % EAO Hlučínska. Tab č. 6: Přehled zemědělských firem Název a sídlo CETA spol. s r. o., Kobeřice OPAVICE a.s., Bolatice AGROLAND spol. s r. o., Štěpánkovice AGROZEA spol. s r. o., Hlučín POLNOST spol. s r. o., Kravaře AGROPRODUKTIVA spol. s r. o., Děhylov DRUDAR – zemědělské družstvo Darkovice
Rok založení 1993 1997 1993 1993 1993 1993 1993
Počet zaměstnanců 50-99 50-99 25-49 25-49 20-24 10-19 6-9
Obrat za rok 2003 58 mil. 75 mil. 81 mil. 46 mil. 24 mil. 11 mil. nezjištěno
Pramen: RES 11/2005, HBI Monitor
Území Hlučínska je málo zalesněno, těžba dřeva nehraje důležitou roli. Nejvíce lesních ploch se nachází v severní a severozápadní části, zejména v okolí obcí Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Hlučín-Bobrovníky, Chuchelná, Ludgeřovice, Píšť, Šilheřovice a Závada. Pro ekologickou stabilitu území je důležité podporovat zalesněnost, respektování nebo zřízení biokoridorů a biocenter.
50
V okrese Opava je celkem 186 ha rybníků, naprostá většina se nachází právě na Hlučínsku, zejména v okolí Dolního Benešova a Bohuslavic. Rybníky slouží k chovu sladkovodních ryb – kapr, sumec, lín, candát, tolstolobik a amur. Rybníkářství také přináší i rozvoj turistiky, jsou zakládány rybářské bašty, příkladem může být Pstruzí farma v Bělé, kam se sjíždějí lidé z širokého okolí.
8.2.Doprava Základní komunikační síť tvoří silnice první a druhé třídy. Hlavní dopravní tah jsou silnice č. I/56 (Opava – Kravaře - Dolní Benešov – Hlučín – Ostrava) a č. I/46 (Opava – Kobeřice –Sudice), která představuje hlavní silniční tah do Polska. Systém silnic druhé třídy zahrnuje v severní části silnici č. II/468 (Třebom – Sudice – Rohov – Chuchelná – Píšť) a ve východní části silnici č. II/469 (Hlučín – Hať). Negativem uvedených cest je, že procházejí středy obcí, což má vliv na bezpečnost chodců, na plynulost dopravy a na znečištění ovzduší. Na železnici je napojena pouze část obcí. Trať č. 317 začíná v Hlučíně, prochází Kravařemi a končí v Opavě. Trať č. 318 propojuje Kravaře a Chuchelnou. Mají lokální význam pro zajištění dopravní obslužnosti směrem na Opavu. Kapacita trati umožňuje zvýšení podílu nákladní dopravy. Z Hlučína nevede železniční trať do Ostravy. V Zábřehu u Dolního Benešova se nachází veřejné vnitrostátní letiště, které slouží v současné době ke sportovním a zemědělským účelům. Na Hlučínsku chybí polní cesty pro dopravu zemědělské techniky. Kdysi existující polní cesty byly v 50. a 60. letech odstraněny a již nedošlo k jejich obnovení.
51
8.3.Průmysl I když přírodní a půdní podmínky Hlučínsko charakterizují jako zemědělskou oblast, ekonomika je zaměřena na tradiční průmyslové obory a stavebnictví. V průmyslu je zaměstnáno 33,8 % ekonomicky aktivních obyvatel, ve stavebnictví 12,8 %. V oblasti se nachází průmyslové podniky, jejichž vznik je datován do první poloviny 19. století. Tab. č. 7: Struktura průmyslu v roce 2001 (%) Průmysl celkem Dobývání nerostných surovin Výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu Zpracovatelský průmysl: potravinářský a tabákový průmysl textilní a oděvní průmysl kožedělný průmysl dřevozpracující průmysl papírenský a polygrafický průmysl; vydavatel. činn. chemický a farmaceutický průmysl z toho průmysl skla, keramiky, porcelánu a stav. hmot výroba kovů a kovodělných výrobků výroba strojů a zařízení pro další výrobu výroba elektrických a optických přístrojů výroba dopravních prostředků ostatní zpracovatelský průmysl
Okres Opava 30,3 0,6 1,8 27,9 20,9 9,2 0,5 6,8 6,6 8,0 0,9 22,2 14,5 1,8 0,8 7,8
Moravskoslezský kraj 32,7 4,5 2,1 26,1 12,6 9,6 0,9 5,3 3,3 6,1 1,1 32,0 13,6 2,7 5,6 7,1
Česká republika 29,1 1,2 2,0 25,9 13,4 11,2 1,8 7,3 4,5 4,1 5,0 14,7 15,5 6,4 5,4 10,6
Pramen: SLDB 2001
Struktura
zpracovatelského
průmyslu
se
neliší
v okrese
Opava,
v Moravskoslezském kraji a v České republice. Rozdílné je pouze procentuální zastoupení, viz tab. č. 7. V okrese Opava a v Moravskoslezském kraji zaměstnávají více jak 66 % obyvatel 4 odvětví průmyslu. Největší podíl na zaměstnanosti má výroba kovů a kovodělných výrobků. Další odvětví jsou potravinářský a tabákový průmysl, ve výroba strojů a zařízení pro další výrobu a také textilní a potravinářský průmysl. Tato 4 odvětví jsou nejvíce zastoupena i v České republice, zaměstnávají 54,8 % obyvatel. Situace je graficky znázorněna na grafu č. 12, příloha č. 9. Na základě RES byly vybrány podniky s více jak 20 zaměstnanci. Jejich přehled je uveden v tabulkách č. 12-15, příloha č. 10.
52
8.3.1. Klíčové firmy Hlučínska Bylo vybráno celkem 7 klíčových podniků Hlučínska, z toho se 3 zabývají hutnictvím a strojírenstvím, 2 těžbou, po jednom podniku má zastoupení průmysl textilní a chemický. Tyto firmy zaměstnávají 6,6 %-12,6 % EAO. V nejmenším městě Hlučínska, Dolním Benešově, je soustředěna velká část strojírenské výroby. V roce 1890 byla založena firma Holuscha – závod na zpracování dřeva a kulatiny. V roce 1910 došlo k rozšíření o kovárnu a slévárnu, v roce 1947 byl závod přejmenován na Moravskoslezskou armaturku, n.p.. Začal prudký rozvoj výroby průmyslových armatur. V roce 1979 byl podnik začleněn do koncernu SIGMA se sídlem v Olomouci a zaměstnával až 2500 zaměstnanců. V roce 1992 došlo k privatizaci státního podniku a k přejmenování na MSA a.s. V rámci restrukturalizace vznikl v roce 1995 samostatný subjekt MSA SLÉVÁRNA, s. r.o. jako dceřiná společnost s většinovou účastí mateřské akciové společnosti MSA, a. s.. 27. 12. 2003 se stala stoprocentním vlastníkem firma RKL Opava, spol. s r.o., a také byla přejmenována na Slévárna Dolní Benešov, s. r. o. Další dceřinnou společností je Opravárenský závod MSA, s.r.o., společnost vznikla v roce 1995 privatizací strojní a elektro údržby akciové společnosti MSA, zabývá se hlavně běžnými i generálními opravami obráběcích strojů a výrobou náhradních dílů. Na zkušenosti a tradice navazuje firma založená v roce 1999 – Armatury Group Kravaře. Hlavní výrobní závod je v Dolním Benešově, pobočka je v Kravařích – Armatury Servis. Slévárna Dolní Benešov - ročně vyrobí přibližně 4000 t odlitků. 70 % produkce je určeno pro zahraniční trh zejména v Německu, Lucembursku, Itálii, Norsku, Slovensku a Holandsku, zbývající výrobky jsou určeny pro domácí trh. Počet pracovníků v roce 2000 byl 125 a obrat 130 mil. Kč. MSA Dolní Benešov – 84 % výrobků jde na export do Turecka, USA, Německa, Polska, Itálie, Nizozemska, Ruska, Francie a na Slovensko. Od privatizace v roce 1993 se počet pracovníků snižuje, ze 1954 pracovníků v roce 1993 na 560 pracovníků v roce 2005. Snížení bylo vyvoláno restrukturalizací firmy a dočasnou
53
ztrátou trhů. Obrat se dlouhodobě pohybuje okolo 1 mld. Kč, ale v letech 2000 a 2001 byl podnik ztrátový, zisk v roce 2004 činil 30 mil. Kč. Armatury Group Kravaře – v současné době firma obsluhuje přibližně 38 % domácího trhu. Roční produkce činí zhruba 80 000 armatur, 8 000 dodaných čerpadel a 500 000 položek hutního materiálu, země exportu jsou Rusko, Čína, Slovensko, Bulharsko, Ukrajina, Jugoslávie, Polsko a Slovinsko, podíl exportu činí 30 %. Počet pracovníků v provozovně Kravaře v roce 2003 byl 230, v provozovně Dolní Benešov 150. V tomtéž roce obrat dosahoval 850 mil. Kč. Vůbec nejvýznamnějším zaměstnavatelem, co se počtu pracovníků týče, je firma Lanex Bolatice. Tradice výroby produktů technického textilu sahá až do roku 1949. Zaměstnává okolo 800 pracovníků. 78 % výrobků je určeno pro export do celého světa – USA, Japonsko a státy Asie, dominantní podíl mají státy EU. V roce 2003 byl obrat 800 mil. a zisk 35 mil Kč. Mezi základní výrobky patří průmyslové textilie různých rozměrů, lana nejrůznějšího typu - od námořních až po horolezecká. Gypstrend Kobeřice je jediným nástupcem bývalého státního podniku Sádrovcové doly Kobeřice. Dne 1.1.1995 získal v procesu privatizace jeho majetek a závazky. Počet pracovníků v roce 2004 byl 90. Obrat v roce 2004 byl 160 mil. Kč, export činí 20 % produkce. Hlavními odběrateli jsou Slovensko, Chorvatsko a Slovinsko. Firma je jediným těžitelem a zpracovatelem přírodního sádrovce z jediné známé lokality v České republice. Těžba zpočátku probíhala v okolí Opavy, v roce 1963 došlo k zatopení opavského ložiska a vytvoření rekreační oblasti Stříbrné jezero. Současné ložisko u Kobeřic zahrnuje plochu přibližně 140 ha, z čehož aktuálně těžený povrch tvoří asi 60 ha. Firma se nezabývá pouze těžbou, ale také následným zpracováním. Sádrovec se využívá jako regulátor tuhnutí při výrobě cementu, jako sádrovcové pojivo pro výrobu přesných příčkových tvárnic a pro výrobu ucelené řady ušlechtilých sádrových omítek. Společnost Štěrkovny Dolní Benešov byla založena v roce 1992 jako nástupnická firma Štěrkovny a pískovny Olomouc, n.p., závod Opava, provozovna Dolní Benešov. Původní výrobní náplní byla pouze těžba štěrkopísku v oblasti Dolního Benešova a písků v Pískovně Závada. Těženým materiálem je štěrkopísek říčního původu, který je dobýván z jezera. Těžba štěrkopísků říčního původu probíhá
54
v dobývacím prostoru katastru obce Dolní Benešov, štěrkopísek je těžen z jezera. Již od roku 1960 se nejkvalitnější písky těží v Pískovně Závada na katastru obcí Vřesina, Závada a Bohuslavice. Tato pískovna je zařazena do seznamu význačných vědeckých lokalit, sloužících k výzkumu kvartérního zalednění střední a severní Evropy. Od roku 1995 se zaměřila na výrobu kvalitních betonových směsí. Betonářské provozy se vybudovaly na celém území Moravy, jejich počet se blíží k třicítce. V roce 2003 podnik zaměstnával 380 pracovníků, obrat byl 700 mil. Kč a zisk 15 mil. Kč. S průmyslovou výrobou v Chuchelné se začalo v roce 1860, kdy byla založena továrna na zpracování lnu. Od roku 1954 se podnik stal součástí národního podniku Lisovny nových hmot Vrbno pod Pradědem. V roce 1990 došlo k osamostatnění, v roce 1993 k privatizaci a v roce 1995 k transformaci na Plasty a formy a.s.. V roce 2002 získal firmu nový vlastník a název se změnil PF Plasty CZ Chuchelná. Zabývá se výrobou vstřikovacích forem a výlisků z termoplastů, jsou využívány v různých oblastech průmyslu (automobilový, elektrotechnický, farmaceutický, zahradní technika, bílá technika, elektronika, aj.). 66 % produkce je určeno do Německa, Francie, Polska, Slovenska, Maďarska a Španělska. Počet zaměstnanců v roce 2004 byl 350 a obrat činil 200 mil. Kč.
8.3.2. Ostatní ekonomické subjekty Mimo klíčové podniky je na Hlučínsku 22 firem s více jak 20 pracovníky. Podle odvětví převažuje strojírenství – 41 % firem, textilní (18 %) a potravinářský (18 %) průmysl a výroba plastů (14 %). Zbývající část připadá na dřevozpracující a polygrafický průmysl. Strojírenství je rozmístěno, až na jednu výjimku, do měst. V letech 19951997 byly v Dolním Benešově založeny další 2 firmy, které se také zabývají výrobou a opravou potrubních armatur – MS Bolt a Valves servis. Výroba kovodělných výrobků je soustředěna do Hlučína, firmy zaměstnávají 20-49 zaměstnanců, byly založeny v letech 1992 a 1996. Jediná nově založena firma je v Ludgeřovicích Welmet Studénka. Ve strojírenství a hutnictví pracuje 1,2 % - 1,6 % EAO Hlučínska.
55
Provaznickou výrobou se od roku 1994 zabývá firma Dajpp sídlící v Bolaticích. Výroba osobního prádla je soustředěna v Kravařích, od roku 1992 zde sídlí Spoltex a v roce 2001 byla založena firma Vildtex. V Kobeřicích funguje výroba svrchních oděvů – Jana Harazimová. Počty zaměstnanců se pohybují okolo 30. Oděvy se šijí také v Hlučíně – fa Fürst, počet pracovníků se pohybuje okolo 15. Výroba
plastů
a
plastových
výrobků
je
zastoupena
2
podniky
v Ludgeřovicích. Jsou to Lena hračky (40 zaměstnanců, 2003), zabývající se výrobou hraček a HP Trend (140 zaměstnanců, 2003), zabývající se výrobou plastových rozvodů pro teplou a studenou vodu. V oblasti potravinářství je největším zaměstnavatelem firma Interfood Dolní Benešov, zabývá se výrobou nealkoholických nápojů značky Hawai (100-199 pracovníků). Výroba masných výrobků je soustředěna do Kravař. Jedná se o firmu MASOMA a firmu Vernera Kotuly. Cukrárna Sanda Píšť vyrábí pouze trvanlivé výrobky a distribuuje je do maloobchodní sítě Hlučínska. Dřevozpracující průmysl je zastoupen menšími podnikatelskými subjekty. V roce 1946 byla v Hlučíně zřízena pobočka Moravskoslezských závodů Šumperk. V současnosti na jejich činnost navazují Dřevařské závody REVITEX s 10-19 zaměstnanci. Hlavní výrobní náplní je sériová truhlářská výroba. Výrobou nábytku se zabývá firma Form Kozmice, kde pracuje přibližně 40 lidí. Je zaměřena na atypické interiéry, od počátku vytváří jak vlastní projekci, tak následné truhlářské zpracování. Polygrafický průmysl je zastoupen firmou Tiskárna Baloušek. Firma je zaměřena na prodej kalendářů a diářů, přímopropisujících a ekologických tiskopisů, a také na tisk a knihařské zpracování. Výrobky jsou distribuovány nejen do maloobchodní a velkoobchodní sítě, ale i do sítí hypermarketů po celém území České republiky. V roce 2003 zde bylo zaměstnáno 70 pracovníků. Průmysl je na Hlučínsku značně rozšířený, hlavně v jižní části. Je to dáno tradicí a dobrou dopravní dostupností.
56
8.3.3. Stavebnictví Stavebnictví je tradičním, na Hlučínsku silně zastoupeným oborem. Jak již bylo zmiňováno výše, ve stavebnictví pracuje 12,8 % ekonomicky aktivních obyvatel. Bylo vybráno celkově 10 firem zabývajících se stavebnictvím, z toho se jich 8 věnuje pozemnímu a inženýrskému stavitelství. Zaměstnávají 1,2 % -2,1 % EAO Hlučínska. Většina firem byla založena v období 1990-1992. Nové firmy byly založeny po roce 2001, jejich název je shodný se jménem zakladatele. Největší počet zaměstnanců (50-99) má Jan Glombica z Ludgeřovic a Ing. Milan Hudeczek z Píště. V Hlučíně se nachází výrobní závod firmy Hasit Šumavské vápenice a omítkárny, a.s. Velké Hydčice. V roce 1998 se firma SSP SEVER a.s.stala členem Hasit Group. V areálu závodu je sklad a prodejní místo suchých maltových směsí. Svou pobočku v bývalém areálu cihelny v Hlučíně má také firma Cidem Hranice.
8.4.Služby Na Hlučínsku je ve službách zaměstnáno 50,3 % obyvatel. Přitom 10,8 % obyvatel se zabývá obchodem a opravou motorových vozidel, 9 % pracuje ve školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, 6,1 % v dopravě, na poštách, a v telekomunikacích a 5 % v oblasti veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení. Zbývajících 19,5 % připadá na ostatní činnosti, např. pohostinství a ubytování, výzkum a vývoj, peněžnictví a další. Mezi největší zaměstnavatelé ze státního sektoru na Hlučínsku patří úřady, školy a zdravotnická zařízení. Více jak 50 zaměstnanců má např. Městský úřad Kravaře, ZŠ Hlučín – Rovniny, ZŠ Bolatice, ZŠ Kobeřice, ZŠ a MŠ Štěpánkovice. Instituce s více jak 100 zaměstnanci jsou Městský úřad Hlučín a Sdružené ambulantní zařízení Hlučín. Počet zaměstnanců v ostatních úřadech, školách a zdravotnických zařízeních závisí na velikosti obce, ve které se nachází. Čím větší obec, tím více zaměstnaných lidí. Pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace jsou důležitá kulturní a sportovní zařízení. Počet zaměstnanců Buly Arény v Kravařích je 25-49, nachází se zde jediná
57
ledová plocha Hlučínska. Ostatní provozovatelé mají méně jak 20 zaměstnanců. Jsou to např. Kulturní centrum Hlučín, Kulturní středisko zámek Kravaře, Areál československého
opevnění
Bunkry
Hlučín-Darkovičky,
Správa
sportovně
rekreačního areálu Hlučín a další. Zaměstnance v rozmezí 25-49 mají také Technické služby spol. s r.o. Hlučín a Vodovody a kanalizace spol. s r.o. Hlučín. V soukromém sektoru bylo vytipováno 29 firem s více jak 20 zaměstnanci. Dohromady zaměstnávají 2,8 % - 5,2 % EAO. Z odvětví převládá obchodování, silniční nákladní doprava, maloobchod, velkoobchod a také výroba pekárenských a cukrárenských výrobků (kromě trvanlivých). Převážná většina firem je situována do velkých sídel – Hlučín, Kravaře, Dolní Benešov a Ludgeřovice. Je to způsobeno dobrou dopravní dostupností uvedených obcí. 31 % uvedených firem bylo založeno v roce 1991, ostatní byly zakládány v letech 1990, 1992-1994, v pozdější době firmy vznikaly ojediněle. Mezi největší firmy patří Autocentrála Hlučín, RKL Opava Dolní Benešov, Tomáš Jarosch, Vladimír Strak, AZPEK Bolatice a Pekařství Arnošt Obrusník Dolní Benešov.
8.5.Shrnutí Největší úpadek v dlouhodobém časovém horizontu zaznamenal primární sektor, a to jak na Hlučínsku, tak v celé České republice. Tento úpadek byl charakteristický odlivem pracovních sil hlavně v zemědělství. I přesto zůstaly na Hlučínsku zemědělské firmy. K největším patří Ceta Kobeřice, Opavice Bolatice a Agroland Štěpánkovice. Postavení sekundárního sektoru je relativně stabilní. I když od roku 1961 počet pracovníků zaměstnaných v průmyslu a stavebnictví klesá, je do roku 1991 jejich podíl na zaměstnanosti nejvyšší. Hlučínsko mělo vždy nadprůměrný počet pracovníků v sekundéru než Česká republika. Po změně režimu v roce 1989 se přešlo z centrálně plánovaného hospodářství na hospodářství tržní. Podniky na Hlučínsku buď zanikly nebo se transformovaly. Transformace přinesla propouštění a zvýšení
58
nezaměstnanosti. V porovnání s Českou republikou má Hlučínsko dlouhodobě o 3 % vyšší nezaměstnanost. Základní příčinou propouštění pracovníků je ukončení těžby uhlí a restrukturalizace průmyslové výroby na Ostravsku. Mezi nejvýznamnější výrobní firmy na Hlučínsku patří MSA Dolní Benešov, Slévárna Dolní Benešov, Armatury Group Kravaře, Lanex Bolatice a PF Plasty Chuchelná. V roce 2001 bylo zaznamenáno posílení terciálního sektoru. Na Hlučínsku je podíl pracovníků terciéru podprůměrný oproti ČR. Nadbyteční pracovníci priméru a sekundéru našli uplatnění právě v oblasti služeb. Důležitým zaměstnavatelem je jak státní, tak soukromý sektor. Na Hlučínsku je dohromady 73 soukromých firem s více jak 20 zaměstnanci. Společně zaměstnávají 11,3 % - 21,1 % ekonomiky aktivních obyvatel.
59
9. VYBAVENOST JEDNOTLIVÝCH OBCÍ Celá tato kapitola byla zpracována na základě dotazníkového šetření. Byly vytvořeny 2 typy dotazníků – pro představitele obcí a pro obyvatele jednotlivých obcí. Předmětem výzkumu byla vybavenost jednotlivých obcí a spokojenost občanů s místem svého bydliště.
9.1.Rozbor dotazníků pro představitele obcí Dotazník pro představitele jednotlivých obcí se skládá z 11 částí: 1. Základní informace o obci 2. Technická infrastruktura 3. Školství 4. Zdravotnictví 5. Sociální péče 6. Služby a obchod 7. Spolky v obci 8. Cestovní ruch a rekreace 9. Zemědělství a průmysl 10. Rozvoj a obnova obce 11. Přeshraniční spolupráce Části 9. a 11. jsou zpracovány v následujících kapitolách. Dotazníků bylo vyplněno 21, dvě obce mě odkázaly na své internetové stránky (Dolní Benešov, Ludgeřovice) a jedna obec odmítla poskytnout informace (Dobroslavice). Návratnost dotazníků tak byla 87,5 %. Údaje z posledních třech jmenovaných obcí jsou získány z internetu. V případě, že nebyly nalezeny informace, bude to řečeno v následujícím textu. Tento dotazník (č. 1) se nachází v příloze č. 13. ad 1) V úvodní části byl zaznamenán název obce, počet jejich části a nejnovější počet obyvatel. Nevětším sídlem je bezpochyby město Hlučín, dále
60
následuje město Kravaře. Obě tyto města jsou významnými místními centry. Zajímavostí je, že město Dolní Benešov má přibližně o 200 obyvatel méně než obec Ludgeřovice. Nejmenší obcí je Třebom s 203 obyvateli v roce 2001. K bytové otázce se vyjádřilo 15 obcí, protože disponují bytovým fondem. Obce Bělá, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Kozmice, Markvartovice, Rohov, Strahovice a Závada bytovým fondem nedisponují. Počet žadatelů o byt se snižuje s velikostí obce, nejvíce jich je v Hlučíně – 139, dále v Kravařích 42. V Bohuslavicích, Hati, Třebomi a Vřesině nemají žádné žadatele o byt. Rozpočty jednotlivých obcí se liší podle velikosti – Hlučín (252 mil. Kč) a Třebom (2,5 mil. Kč). Ve většině případů jsou rozpočty vyrovnané, zadluženost se pohybuje do 15 % výše rozpočtu. ad 2) 100 % obcí má dostatečný přívod elektrické energie, provedenou plynofikací a veřejný vodovod, jehož kapacita je dostatečná. Pouze v Kobeřicích je kapacita vodovodu nedostatečná, v současnosti se zpracovává projekt na zlepšení stávající situace. 80 % obcí nemá vybudovanou čističku odpadních vod (dále jen ČOV), ta je pouze v Dolním Benešově, Hlučíně, Kravařích, Sudicích a Šilheřovicích. Všechny obce počítají s vybudováním ČOV, avšak záleží na financích, kdy se s budováním začne. Do dvou let zahájí stavbu Bolatice, Kravaře, Píšť a Štěpánkovice, u dalších obcí je to v časovém horizontu do roku 2015. Kanalizace je částečně vybudována ve všech obcích, v 55 % obcí je dokonce úplná - týká se to větších sídel. Menší sídla mají v plánu vybudování ČOV a dobudování kanalizace najednou. Co se týče investičních akcí na zlepšení infrastruktury do budoucna, jedná se hlavně o opravu komunikací – Vřesina, Bohuslavice, Kozmice, Sudice; rozšíření vedení vysokého napětí pro rodinné domy v Píšti a opravy starých chodníků a budování nových chodníků v Rohově. Ostatní obce žádné zlepšení neplánují. ad 3) V 96 % obcí je mateřská škola, děti z Třebomi musí dojíždět do školky v Sudicích. Ve většině obcí je pouze jedna mateřská škola, výjimku tvoří Hať, Kravaře a Kobeřice, kde jsou dvě, Ludgeřovice a Dolní Benešov mají 3 školky, v Hlučíně je dokonce 5 mateřských škol. Základní školy jsou umístěny ve větších obcích, jsou různého charakteru. V Dobroslavicích (Děhylov), Rohově (Sudice), Třebomi (Sudice) a Závadě (Bohuslavice) není žádná základní škola, v závorce je
61
uvedeno, kam žáci převážně dojíždějí. V dnešní době si rodiče žáků mohou vybrat, kam své dítě pošlou do školy, obvykle to je škola nejblíže bydlišti. V menších obcích je pouze nižší stupeň, tj. 1-5. třída. Na vyšší stupeň pak žáci Bělé dojíždějí do Chuchelné, z Darkovic do Hati, z Děhylova do Hlučína nebo Ostravy-Poruby, z Kozmic do Hlučína nebo Dolního Benešova, z Markvartovic do Ludgeřovic nebo Hlučína, ze Strahovic do Sudic a ze Vřesiny do Píště. Města Dolní Benešov a Kravaře mají městské části Zábřeh a Kouty, kde se nacházejí základní školy s nižším stupněm a na vyšší stupeň žáci dojíždějí do uvedených měst. V Hlučíně je 5 základních škol, 3 jsou úplné a 2 mají jen nižší stupeň. Jediná zvláštní škola Hlučínska se nachází také v Hlučíně, stejně jako Základní umělecká škola. Ta má pobočky v Dolním Benešově, Hati, Píšti a Šilheřovicích. Základní umělecká škola v Kravařích má pobočky v Sudicích a Štěpánkovicích. Na Hlučínsku jsou 3 střední školy. V Hlučíně to je Gymnázium dr. E. Beneše a Odborné učiliště a praktická škola. V Šilheřovicích je Střední odborné učiliště a Hotelová škola Svazu českých a moravských spotřebních družstev. ad 4) Obvodní lékař sídlí pouze ve 12 obcích (50%), dětský a zubní v 11 obcích (46 %). Jsou to obce Bolatice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Chuchelná, Kobeřice, Kravaře, Ludgeřovice, Píšť, Šilheřovice a Štěpánkovice. Obvodní lékař navíc sídlí v Rohově. Ve Štěpánkovicích mají zájem ještě o jednoho praktického lékaře, mají pro něj i potřebné prostory. Obyvatelé ostatních obcí dojíždějí do sousedních vesnic, kde sídlí jak obvodní, tak dětský a zubní lékař. Obce Darkovice, Děhylov a Třebom si myslí, že chybějící lékaři nemusí mít v obci ordinaci. Další obce chtějí chybějící lékaře a dále je můžeme rozdělit podle toho, zda jim mohou poskytnout prostory pro ordinaci. Bohuslavice, Kozmice, Rohov, Strahovice, Sudice a Vřesina prostory mají, naopak Bělá, Markvartovice a Závada volné prostory nemají. Stanovisko obce Dobroslavice nebylo zjištěno. Lékárnu najdeme v Bolaticích,
Dolním
Benešově,
Hati,
Chuchelné,
Kobeřicích,
Kravařích
a
Ludgeřovicích. V Hlučíně jsou dokonce 3 lékárny. Veterinární ordinace jsou v Bohuslavicích, Bolaticích, Hlučíně, Kobeřicích, Kravařích a Píšti. Oslovení představitelé obcí, ve kterých veterinář není, si myslí, že ho v jejich obci není potřeba a že nemusí mít vlastní ordinaci.
62
ad 5) Na zkoumaném území se v Chuchelné nachází detašované pracoviště Rehabilitačního ústavu Hrabyně, dále 6 domů s pečovatelskou službou (Bolatice, Dolní Benešov, Hlučín, Kobeřice, Ludgeřovice a Píšť) a 3 domovy důchodců (Hlučín, Kravaře, Ludgeřovice). Azyl pro matku a dítě je v Dolním Benešově a v Ludgeřovicích. V Hlučíně sídlí Charita Hlučína a také Ústav sociální péče pro mentálně postižené ženy. V ostatních obcích se žádné zařízení sociální péče nenachází. ad 6) 87,5 % obcí má dostatečný počet prodejen s potravinami, nedostatek je v obcích Děhylov, Chuchelná a Rohov. Ostatní obchodní síť je vyhovující u 62,5 % obcí. Stěžují si hlavně malé obce, otázkou zůstává zda by se v nich prodejna bez potravin uživila. Chybějící prodejny se nachází v nedalekých větších obcích. Na otázku, které obchody a jaké služby občané nejvíce postrádají, starostové nebyli schopni jednoznačně odpovědět. Ve větších centrech nic nepostrádají, v těch menších kromě prodejen se smíšeným zbožím není vůbec nic a chybí tedy vše. Většina lidí dojíždí za prací, a tudíž si potřebné nákupy a služby vyřídí při zaměstnání. Pro lidi, kteří nikam nedojíždějí by se chybějící služby a obchody zřejmě nevyplatily. Centrem dojížďky za službami a obchodem jsou Opava, Ostrava, Hlučín, Kravaře a Kobeřice. Lidé západní části Hlučínska se orientují spíše na Opavu, Kravaře a Kobeřice, kdežto lidé z východní části Hlučínska spíše na Ostravu a Hlučín. Pro rozvoj drobného podnikání v jednotlivých obcích je důležitá podpora ze strany obce, pouze 21 % obcí tuto podporu poskytuje. V Hlučíně je to provozování předzahrádek před obchody zdarma, v Bohuslavicích, Bolaticích a ve Štěpánkovicích poskytují zdarma inzerci na webu, podnikatelé dostávají informace o státních dotacích. ad 7) Všechny obce žijí čilým společenským životem, v každé obci je Sbor dobrovolných hasičů, Český červený kříž, Český zahrádkářský svaz, v některých obcích jsou svazy myslivců, rybářů, včelařů, svaz chovatelů drobného zvířectva, chovatelů holubů apod. Ve městech jsou kluby důchodců. Mladší generace se může stát členem nepřeberného množství sportovních klubů. Jsou to hlavně fotbalové kluby, dále kluby s lehkou atletikou, volejbalové, basketbalové a florbalové kluby, motoristické a šachové kluby. Ve větších obcích mají téměř všechny kluby své klubovny, v menších obcích se lidé setkávají v kulturním domě či kulturním sálu
63
dané obce. Jednotlivé kluby se aktivně účastní kulturního dění v obci. Pořádají zájezdy, návštěvy divadel a výstav, v plesové sezóně pořádají plesy. Výjimkou nejsou ani hasičské slavnosti a pravidelná fotbalová utkání. Při slavnostech v obci pomáhají spolky s jejich organizací. ad 8) Tato část dotazníku zjišťovala vybavenost jednotlivých obcí z hlediska atraktivity území k cestovnímu ruchu a rekreaci. Typickou památkou pro tento kraj je kostel v každé obci, v Hlučíně jsou navíc dvě kaple. Kostely tvoří výraznou dominantu obce. Za zábavou je možno jít do kina, která jsou v Bolaticích, Dolním Benešově, Hlučíně a v Kravařích. Společenské události každé obce se konají v kulturním domě nebo sále, to zaleží na velikosti obce. Menší obce mají jenom sál, větší obce kulturní dům. Veřejné knihovny jsou téměř v každé obci, výjimkou jsou Bělá, Děhylov, Dobroslavice a Markvartovice. Pro sportovní aktivity jsou využívány hlavně tělocvičny a hřiště. V Ludgeřovicích jsou 3 tělocvičny, v Dolním Benešově, Kravařích a Štěpánkovicích jsou dvě. Naproti tomu je 5 tělocvičen v Hlučíně a také velká sportovní hala. Tělocvičny jsou součástí základních a středních škol. V ostatních obcích je po jedné tělocvičně, v Rohově a Třebomi tělocvičny nejsou. Typickým sportem je fotbal, proto v žádné obci nesmí chybět fotbalové hřiště. V současnosti je moderní budovat víceúčelová hřiště. Slouží k hraní volejbalu, basketbalu a dalších míčových sportů. Mimo Bělé, Darkovic, Markvartovic, Rohova, Sudic a Vřesiny jsou v každé obci. V létě mohou obyvatelé za koupáním na koupaliště, jsou v Bolaticích, v Darkovicích, v Píšti a ve Vřesině. Střelnice jsou provozovány v Hati a v Píšti, minigolf v Píšti a tenisové kurty v Kravařích. V Kravařích je také jediná ledová plocha na Hlučínsku, na které se pořádají hokejová utkání s hráči NHL. Golfová hřiště nalezneme v Šilheřovicích a v Kravařích. V Hlučíně v blízkosti Hlučínského jezera byl vybudován Sportovně – rekreační areál. Největší slabinou území je málo ubytovacích zařízení. Hotely najdeme
v Kravařích
a
Šilheřovicích
v blízkosti
golfového
hřiště,
a
ve
Štěpánkovicích u Hřebčína Albertovec. Penzionů je více, celkem 13, z toho jich je 5 v Hlučíně a 3 ve Šilheřovicích. Další stojí v Bohuslavicích, Bolaticích, Děhylově, Dolním Benešově a Kravařích. Turistické ubytovny najdeme v Bolaticích, Děhylově,
64
Hlučíně a Kravařích. Kemp je v Hlučíně v blízkosti Hlučínského jezera. Z výše uvedeného je zřejmé, že ubytovací zařízení jsou pouze v několika obcích. ad 9) Cílem každé obce je rozvíjet se a zlepšovat podmínky pro život občanů. Základním problémem je nedostatek financí, což tvrdí polovina obcí. Je pochopitelné, že si stěžují hlavně malé obce s nízkým rozpočtem. Všechny vesnice jsou zapojeny do Programu obnovy venkova. Tento program navazuje na Program obnovy vesnice přijatého vládou v roce 1991, byl novelizován v roce 1998. Na základě tohoto programu mohou obce získávat dotace na obnovu a údržbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti, komplexní úpravu veřejných prostranství, obnovu a zřizování veřejné zeleně, rekonstrukci místních komunikací, výstavbu cyklistických a pěších stezek, rekonstrukci a výstavbu veřejného osvětlení. Dále to jsou projekty obcí na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice a také integrované projekty venkovských mikroregionů. Žádosti se podávají na Ministerstvo pro místní rozvoj. Obce nezískají veškerý finanční obnos, ale pouze část, zbytek musí financovat samy a mnohdy na to nemají dostatečné množství peněz. Další bariérou rozvoje je nevýhodná poloha obcí na severu (25 %) a s tím související špatná a chybějící infrastruktura. Představitelé obcí si také stěžovali na legislativní překážky (Strahovice, Sudice, Závada). Kravaře postrádají severní obchvat města. Dolní Benešov, Hlučín, Kozmice a Kravaře mají problémy se záplavovou oblastí řeky Opavy. Pro rozvoj obcí jsou také důležití investoři, 8 obcí má prostory i budovy pro průmyslové využití, 3 obce mají volné průmyslové prostory, ale nemají volné budovy. 10 obcí nemá pozemky pro průmysl a 4 z nich nemají ani vhodné budovy pro podnikání. Situace v obcích Dobroslavice, Dolní Benešov a Ludgeřovice nebyla zjištěna. Přehled obcí je uveden v tab. č. 8. Jediná a nejlépe připravená průmyslová zóna se nachází v Bolaticích – „U Hřiště“. Její rozloha je 16 ha a je vybavena nezbytnou infrastrukturou. Leží 20 km od Opavy a 25 km od Ostravy. V současné době je obsazeno přibližně 50 % plochy.
65
Tab. č. 8: Přehled obcí s pozemky a budovami pro průmysl Obce mají: pozemky a budovy pro podnikání a průmysl pouze pozemky pro průmysl pouze budovy pro podnikání
Název obce Bolatice, Děhylov, Hlučín, Rohov, Sudice, Šilheřovice, Štěpánkovice, Závada Kravaře, Kobeřice, Třebom Bohuslavice, Darkovice, Hať, Chuchelná, Markvartovice, Strahovice, žádné pozemky a budovy Bělá, Kozmice, Píšť, Vřesina pro podnikání a průmysl Pramen: vlastní dotazníkové šetření
Jako konkrétní náměty pro rozvoj obce byly nejčastěji uváděny opravy místních komunikací, zpevňování a úprava cyklostezek. V obcích Bolatice, Darkovice, Hlučín a Vřesina chtějí připravit pozemky pro výstavbu rodinných domů a nových bytů. Ve Vřesině mají v plánu postavit do 5 let až 100 nových rodinných domů. V Kravařích, Kozmicích a Markvartovicích mají zájem vystavět centrum pohybových aktivit hlavně pro mládež. Ostatní obce žádné plány nemají. U obcí Dobroslavice, Dolní Benešov a Ludgeřovice nebyly plány do budoucna zjištěny.
9.2.Rozbor dotazníků pro obyvatele Hlučínska Druhý typ dotazníků byl předkládán obyvatelům Hlučínska a obsahoval 14 otázek. Celkem bylo dotázáno 500 občanů. Hlavními kritérii byl věk obyvatel a velikost obcí. Obyvatelstvo bylo rozděleno do 4 věkových skupin (I. 15-30, II. 31-45, III. 46-60 a IV. 60 a více). Pro zjištění zastoupení jednotlivých věkových skupin bylo využito SLDB 2001. Největší skupinu tvořila skupina č. II. – 30 %, druhá nejpočetnější skupina byla skupina č. I. – 28 %, třetí skupina IV. – 22 % a poslední skupina č. III. – 20 %. Jednotlivé obce byly rozděleny podle počtu obyvatel do 4 skupin. Byly to obce do 2000 obyvatel, nad 2000 obyvatel a zvlášť byly vyčleněny města Kravaře a Hlučín. Počet obcí do 2000 obyvatel je celkem 15. Jsou to: Bělá, Bohuslavice,
Darkovice,
Děhylov,
Dobroslavice,
Chuchelná,
Kozmice,
Markvartovice, Rohov, Strahovice, Sudice, Šilheřovice, Třebom, Vřesina a Závada.
66
Nad 2000 obyvatel je zde 7 obcí, jsou to Bolatice, Dolní Benešov, Hať, Kobeřice, Ludgeřovice, Píšť a Štěpánkovice. Dotazníky byly vyplněny na základě poměrného zastoupení podle věku v jednotlivých obcích. Tento typ dotazníku (č. 2) je uveden v příloze č. 13. Nebude-li řečeno jinak, výsledky dotazníkového šetření pro rozdílné věkové kategorie a skupiny obcí jsou shodné s Hlučínskem. Na Hlučínsku žije 64 % obyvatel od narození a 4 % zkoušela žít i jinde a vrátila se zpět. 32 % obyvatel se přistěhovalo. Pro dvě třetiny lidí hlavním důvodem stěhování byl manžel/ka a partner/ka, pro jednu pětinu bydlení. 10 % obyvatel se přistěhovalo s rodiči a 5 % zde přišlo kvůli zaměstnání (viz grafy č. 5 a č. 6). Graf č. 5:
Graf č. 6: Bydlení v obci
Důvody přistěhování
20%
10%
32% 5% 4%
64% 65%
s rodiči manžel, partner
stále (od narození)
zaměstnání
s přestávkami
bydlení
přistěhoval/a jsem se
Nelze jednoznačně říci, které obce jsou pro obyvatele z hlediska stěhování atraktivnější. Do Kravař se přistěhovalo 15 % obyvatel, zatímco do ostatních vymezených kategorií okolo 30 % obyvatel. Přistěhované do jednotlivých obcí Hlučínska můžeme rozdělit do 5 kategorií - na osoby pocházející a) z jiné obce Hlučínska (52 %), b) z Ostravy (22 %), c) z ostatních okresů ČR (12 %), d) z obcí okresu Opava (mimo obce Hlučínska) – 10 % a e) ze zahraničí (4 %). Z přehledu je patrné, že více jak polovina obyvatel se přestěhovala z jedné obce do téměř sousední
67
druhé obce, hlavním důvodem byla rodina. Do Hlučína a do obcí nad 2000 obyvatel se stěhují obyvatelé Ostravy, protože obce jsou dobře vybavené a hlavně dobře dostupné, což se cení při dojíždění do zaměstnání. Díky zaměstnání se přistěhovalo 12 % obyvatel z celé České republiky, kteří jsou v současnosti ve věkové skupině 46-60 let a 61 a více let. Nejčastěji přicházeli z okresů Frýdek-Místek, Bohumín, Karviná, Chrudim a další. Nejvíce jich bydlí v Hlučíně. Cizinci na Hlučínsku pocházejí ze Slovenka (3 %) a z Polska (1%), přišli také za prací, dnes jsou ve věkové kategorii 61 a více let. Naprostá většina obyvatel je spokojena v obci, ve které bydlí, pouze 7 % obyvatel by chtělo tento region opustit (viz graf č. 7). Dotázaní uváděli 3 hlavní důvody k odstěhování (viz graf č. 8). Byl to nedostatek pracovních míst, nedostatek bytů k pronájmu a návrat do rodného kraje. Největší tendenci k odchodu má věková skupina 15-30 let (15 %). Do rodného kraje se pochopitelně chtějí vrátit osoby starší 61 let (4 %). Nejvíce chtějí odejít obyvatelé z obcí do 2000 obyvatel (11%). Graf č. 7:
Graf č. 8:
Stěhování z obce 7%
Důvody odstěhování 5% 16%
55% 24% 93% ano
ne
zaměstnání
bydlení
návrat do rodiště
kultura
Podle grafu č. 9. obyvatelé nejvíce váže k danému místu rodina a příbuzní (79 % ) a bydlení (77 %). 30 % uvedlo, že jsou zde spokojeni a 28 % uvedlo přátelé a známé. 15 % je vázáno zaměstnáním, 11 % životním prostředím, 10 % zůstává ze zvyku a 6 % ze zdravotních důvodů. 1 % zvolilo možnost jiné. Obyvatelé se shodli na tvrzení, že jsou místní rodáci a jsou hrdí na svůj původ.
68
Graf č. 9: Vazby k bydlišti
jiné
zdraví
zvyk
ŽP
zaměstnání
přátelé
spokojenost
rodina
bydlení
80 70 60 50 (%) 40 30 20 10 0
Zajímavým ukazatelem je změna zaměstnání po roce 1989 (viz graf č. 10). Pracovní místo změnilo 26 % občanů a 24 % občanů pracovní místo nezměnilo. Jen 14 % obyvatel vstoupilo do pracovního procesu, zatímco ve 32 % případů se jedná o studenty či důchodce. Změna pracovního místa se týká hlavně věkové kategorie 3045 let a 46-60 let, kategorii nad 61 a více let změna zaměstnání téměř nepostihla. Graf č. 10: Změna zam ěstnání a profese po roce 1989
32%
26%
ano ne vstup do pracovního procesu
14%
nepřichází v úvahu - student, důchodce
28%
Se zaměstnáním také souvisí životní úroveň (viz graf č. 11). Dotázaní měli zhodnotit svou současnou životní úroveň a uvést, zda došlo ke změně oproti situaci před rokem 1989. 65 % dotázaných uvedlo, že se jejich životní úroveň po roce 1989 změnila, z toho 86 % tvrdí, že k lepšímu, naopak 14 % k horšímu. U 35 % obyvatel
69
se životní úroveň nezměnila, tvrdí to hlavně osoby starší 61 let (49 %), tzn. důchodci, kterým se výrazně nezměnily příjmy. Změna životní úrovně postihla hlavně věkovou kategorii 46-60 let (23 %). Po roce 1989 byla zrušena řada podniků, obyvatelé této věkové kategorie přišli o práci a díky vyššímu věku měli ztíženou možnost najít si zaměstnání, odtud tedy plyne zhoršení životní úrovně. V rámci hodnocení současné životní úrovně uvedlo 50 % dotázaných skutečnost, že je dobrá, 38 % průměrná. Možnost velmi dobře zvolilo 7 % obyvatel, možnost špatně 5 % obyvatel a možnost velmi špatně nezvolil nikdo. Situace je znázorněna na grafu č. 12. Výraznější rozdíl podle věku se vůbec neprojevil a podle velikosti obce se objevil pouze u obyvatel Kravař, kdy odpověď velmi dobře zvolilo 11 % obyvatel. Graf č. 11:
Graf č. 12:
Hodnocení současné životní úrovně
Zm ěna životní úrovně
5% 7% 35% 38%
56% 50% 9%
velmi dobře
dobře
průměrně
špatně
ano, k lepšímu
ano, k horšímu
ne
Co se služeb a obchodu týče, je třeba říci, že 78 % dotázaných je spokojeno s úrovní služeb a obchodu, zbývajících 22 % má k této problematice výhrady. Obecně se dá říci, že maximálně spokojeni jsou obyvatele Hlučína (91 %) a spokojenost klesá s velikostí obcí. V obcích do 2000 obyvatel je spokojeno 62 % obyvatel. Stejně jako představitelé obcí, tak i obyvatelé měli v dotazníku otázku, které obchody a jaké služby nejvíce postrádají. Na tuto otázku znala odpověď pouze část obyvatel. Otázku o službách zodpovědělo 32 % dotázaných a otázku o obchodech zodpovědělo 15 % dotázaných. Ostatní obyvatelé nic nepostrádají. Situace je graficky znázorněna na grafech č. 13 a č. 14. Graf č. 13 vychází z počtu obyvatel, kterým chybí obchody, zatímco graf č. 14 vychází z počtu obyvatel, kteří postrádají služby. Mezi nejvíce chybějící obchody patří oděvy a textil (29 %),
70
prodejna obuvi (20 %), elektro (19 %) a po 16 % mají řeznictví a drogerie. Uvedené obchody postrádají hlavně v obcích nad 2000 obyvatel (43 % obyvatel). V obcích do 2000 obyvatel to je jen 35 % obyvatel, v Hlučíně 18 % a nejméně si stěžují v Kravařích – 4 %. U služeb si obyvatelé stěžovali na nedostatečný sortiment a nízkou kvalitu nabízených výrobků (16 %).
13 % obyvatel chybí zdravotní péče a
12 % sportovní vyžití. 12 % obyvatel by ve své obci uvítalo koupaliště nebo bazén. V rozmezí 5-10 % jsou postrádány kavárny a čajovny, opravny obuvi, čistírna a také kulturní vyžití. 4 % obyvatel chybí supermarket, 1 % kadeřník. 3 % postrádají všechny ostatní služby, tj. nejrůznější opravny, pošta, bankomat, benzina, cukrárna a dětské hřiště. Služby postrádají nejvíce v obcích do 2000 obyvatel. Jak již bylo zmiňováno výše, otázkou zůstává, zda by se chybějící objekty v malých obcích uživily. Obecně platí, čím starší dotazovaný, tím je více spokojený s vybaveností obce, ve které bydlí. Graf č. 13: Chybějící obchody 30 25 20 (%) 15 10 5 0 oděvy a textil
obuv
elektro
71
řezník
drogerie
Graf č. 14: Chybějící služby 18 15 12 (%) 9 6 3
kadeřník
cukrárna
dětské hřiště
benzina
bankomat
pošta
opravny
supermarket
kavárna a čajovna
opravna obuvi
kultura
čistírna
sport
koupaliště, bazén
zdravotnictví
kvalita a sortiment
0
Obecně lze výsledky dotazníkového šetření pro obyvatelstvo shrnout do následujícího tvrzení. Většina obyvatel žije v obcích Hlučínska od narození, pokud se přistěhovali, pak hlavním důvodem byla manžel/ka a partner/ka. Z tohoto důvodů také v obcích zůstávají a nechtějí se stěhovat nikam jinam. Současná životní úroveň obyvatel je dobrá či průměrná a po roce 1989 se změnila k lepšímu. Téměř všichni jsou spokojeni s úrovní služeb a obchodu.
72
10.NEJVÝZNAMNĚJŠÍ INSTITUCE REGIONU Tato kapitola se věnuje nejvýznamnějším institucím regionu. Byla zpracována na základě dotazníku určeného představitelům jednotlivých obcí (dotazník č. 1, příloha č. 13). Rozlišujeme 2 typy institucí, jsou to instituce státní a regionální. Každá obec je členem minimálně 2 regionálních institucí, výjimku tvoří obce Děhylov a Dobroslavice. Je to dáno tím, že uvedené obce historicky nepatří do Hlučínska a sdružují se s obcemi jižně od řeky Opavy, např. sdružení obcí Mikroregion Matice Slezská. Jednotlivé obce spolupracují s městskými úřady. Jsou to Městský úřad Hlučín a Městský úřad Kravaře. Uvedená města jsou správními středisky vytvořených správních obvodů, a tudíž je tato spolupráce pochopitelná, stejně jako spolupráce s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje v Ostravě. V devadesátých letech 20. století, tedy po Sametové revoluci v roce 1989, se postupně formoval český stát, česká vláda a také nová reforma veřejné správy. Na základě těchto skutečností docházelo k menšímu toku peněz na Hlučínsko. Přirozenou reakcí bylo vytvoření určitého sdružení, které by hájilo zájmy Hlučínska. Jako první vzniklo Sdružení obcí Hlučínska. V roce 2000 následovala další reforma a vznikly další svazky, a to Svazek obcí mikroregionu Hlučínska a Svazek mikroregionu Hlučínsko–západ. Tyto svazky jsou dobrovolné, ustanovené k ochraně a prosazování společných zájmů. Dalším důvodem je rozšíření, zkvalitnění a prohloubení hospodářské, kulturní a jiné spolupráce mezi obcemi. Svazky také hrají důležitou roli při koordinaci regionálních projektů. Činnost jednotlivých svazků je podobná. Nejvýznamnější postavení má Sdružení obcí Hlučínska, protože zahrnuje všechny obce historického Hlučínska a hájí jejich zájmy.
73
Základním předmětem činnosti Sdružení obcí Hlučínska, Svazku obcí mikroregionu Hlučínska a Svazku mikroregionu Hlučínsko-západ je spolupráce mezi jednotlivými obcemi v různých oblastech lidské činnosti. Je to zejména v oblasti: •
školství a kultury
•
zdravotnictví a sociální péče
•
cestovního ruchu (podpora výstavby cyklostezek)
•
veřejného pořádku a požární ochrany
•
ochrany životního prostředí a ochrany ovzduší
•
zabezpečování čistoty obcí a správy veřejné zeleně
•
shromažďování, odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování
•
zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod
•
zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí
•
systému veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti
Sdružení obcí Hlučínska (SOH) Sdružení bylo založeno 18. září 1991, ke spolupráci se přihlásilo 35 obcí. Jeho činnost pokračovala do poloviny roku 1998, kdy byla podepsána nová zakladatelská smlouva (27. 10. 1998). Tuto smlouvu podepsalo jen 24 členů (Hlučín, Kravaře, Dolní Benešov, Bohuslavice, Bolatice, Darkovice, Hať, Hněvošice, Chlebičov, Chuchelná, Kobeřice, Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovice, Oldřišov, Rohov, Služovice, Sudice, Šilheřovice, Štěpánkovice, Třebom, Velké Hoštice, Vřesina, Závada). Později přistoupily obce Bělá, Píšť a Strahovice. V současné době jsou členy SOH všechny samostatné města a obce na historickém území Hlučínska (27). Se sdružením velmi úzce spolupracují městské části Ostrava - Petřkovice, Ostrava - Hošťákovice, Ostrava – Lhotka a také Opava – Malé Hoštice. Sdružení se v
74
dnešní době převážně zaměřuje na spolupráci v oblasti cestovního ruchu, kultury a propagace regionu jako celku. SOH rovněž koordinovalo vznik a činnost dílčích dobrovolných svazků obcí, které se zaměřovaly na dosažení úzce specifického cíle např. plynofikace. Příkladem může být účelové sdružení Sdružení obcí Hlučínsko – plyn – sever. Členy sdružení jsou obce Bělá, Darkovice, Hať, Chuchelná, Píšť, Šilheřovice, Vřesina a Závada. Toto sdružení je v současnosti vlastníkem plynovodu v hodnotě cca 100 mil. Kč, který má v pronájmu Severomoravská plynárenská, a.s., Ostrava. SOH spolu s Euroregionem Silesia přispělo značnou měrou k otevření hraničních přechodů malého pohraničního styku s Polskem. Další významnou činností je prezentace Hlučínska v publikacích a propagačních materiálech. Jako poslední byla vydána publikace Příroda Hlučínska (Koutecká, V. a kol.), na jejíž přípravě se také podílel Městský úřad Hlučín. SOH spolu s Okresním úřadem Opava – referát regionálního rozvoje a s Agenturou pro regionální rozvoj Ostrava je autorem projektu na vytvoření sítě cykloturistických tras „Hlučínsko“. Tato síť byla slavnostně uvedena do provozu 5. 6. 1999. Její celková délka je přes 70 km, vede všemi obcemi Hlučínska, trasy jsou vedeny po silnicích, polních a lesních cestách. V každé obci byly vybudovány odpočívadla spolu s podrobnou navigační mapou cyklostezek a informačními tabulemi o území. Některé trasy pokračují i na polském území, příkladem může být cykloturistická trasa č. 5 „Moravská brána“, která je součástí evropské sítě Euro-Velo. Tato trasa vede přes Hlučín, Darkovice a Hať do Polska přes hraniční přechod Hať – Tworków. K propagaci území také slouží Muzeum Hlučínska, které sídlí v zámku v Hlučíně. Na jedné straně pořádá tematicky zaměřené výstavy o Hlučínsku nejen z hlediska historie, ale také ukazuje šikovnost místních lidí. Hlučínské kroje, výšivky, vánoční perníčky, ručně vyřezávané a malované betlémy, zdobené velikonoční kraslice jsou jen zlomek vystavovaných produktů. Na straně druhé plní funkci informačního centra. Jsou zde k dostání veškeré propagační materiály, prodej vstupenek na nejrůznější akce a v neposlední řadě také nabídka ubytování a podrobnosti o dopravě.
75
Svazek obcí mikroregionu Hlučínska Tento svazek obcí byl založen dne 22. 1. 2002. Jeho členy jsou obce správního obvodu Hlučín. Jsou to tedy obce Bělá, Bohuslavice, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovice, Píšť, Šilheřovice, Vřesina a Závada. Navíc zde patří obce Bolatice a Chuchelná, které náleží správnímu obvodu Kravaře. Svazek mikroregionu Hlučínsko – západ Území obcí Svazku mikroregionu Hlučínska – západ je tvořeno 12 obcemi ve východní části okresu Opava a nalézá se na části historického území Hlučínska. Patří zde 7 obcí správního obvodu Kravaře – Kobeřice, Kravaře, Rohov, Strahovice, Sudice, Štěpánkovice a Třebom. Další obce patří do správního obvodu Opava. Jsou to Hněvošice, Chlebičov, Oldřišov, Služovice a Velké Hoštice. Tento svazek byl založen na konci roku 2001 – 19.12.
76
11.PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE
Území Hlučínska se nachází v blízkosti polských hranic. Přímo u státní hranice leží obce (seřazeno od západu k východu) Třebom, Sudice, Rohov, Strahovice, Chuchelná, Píšť, Hať a Šilheřovice. Tato kapitola se zabývá především spoluprácí obcí Hlučínska s polskými obcemi, popřípadě s obcemi dalších států Evropy. Ukazuje také vztah občanů pohraničí k sousednímu Polsku. Tématem českého pohraničí se zabývají různí autoři, např. Jeřábek, M. a kol.: České pohraničí. Bariéra nebo prostor zprostředkování? Aby české pohraničí netvořilo bariéru mezi sousedními státy, byly vytvořeny instituce přeshraniční spolupráce – euroregiony. Euroregiony u nás byly zakládány od počátku 90. let 20. století, v současnosti jich je celkem 13. Nejprve vznikaly podél celé hranice s Německem, později se rozšířily na ostatní hraniční úseky. Euroregiony nemají nadnárodní ani nadstátní charakter, ale jsou dobrovolným společenstvím sloužící vzájemné spolupráci jednotlivých obcí. Jejich činnost je ošetřena právními předpisy jednotlivých států.
11.1.Euroregion Silesia Na území Hlučínska zasahuje Euroregion Silesia. Byl založen roku 1998. Správním sídlem na české straně je město Opava, na polské straně město Ratibórz. Působí na území okresu Opava a na části okresu Bruntál a Nový Jičín. V Polsku zahrnuje okresy Ratibórz, Glubczyce, Wodzislaw a Rybnik, které se nacházejí na území dvou vojvodství – Opolského a Slezského. Členy české části je v současnosti 61 měst a obcí a 3 přidružené organizace – Matice Slezská, Hospodářská komora Opava a Slezská univerzita Opava. Polskou stranu tvoří celkem 19 gmin (správní územní jednotka na území Polska). Dohromady na území tohoto euroregiony žije přibližně 520 000 obyvatel.
77
Členy tohoto euroregionu jsou také některé obce Hlučínska. Jsou to Bolatice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Ludgeřovice, Píšť, Rohov, Strahovice, Sudice a Šilheřovice. Pro správnou činnost euroregionu jsou důležité hraniční přechody. Na území Euroregionu Silesia se nachází 21 hraničních přechodů, z toho 15 jich je na Hlučínsku. Rozlišujeme 3 typy hraničních přechodů – přechody určené výhradně pro malý pohraniční styk (celkem 10), silniční hraniční přechody pro občany všech států (celkem 2) a přechody na turistických stezkách (celkem 3). Jednotlivé typy se od sebe liší charakterem přechodu, rozsahem dopravy a provozní dobou. Přechody určené výhradně pro malý pohraniční styk 1. Šilheřovice – Chalupki
6. Chuchelná – Krzanowice
2. Hať – Rudyszwald
7. Strahovice – Krzanowice
3. Hať – Tworków
8. Třebom – Gródczanki
4. Píšť – Boleslav
9. Třebom - Kiertz
5. Chuchelná – Borucin
10. Rohov – Sciborzyce Wielki
Tyto přechody podléhají režimu malého pohraničního styku, jsou určeny pěším, cyklistům, motocyklům do 50 ccm a zemědělským vozidlům denně od 6 – 22 hod. Výjimku tvoří přechod Šilheřovice – Chalupki, který je provozován nepřetržitě a mohou zde motocykly bez omezení a osobní automobily. Poznámka: Malý pohraniční styk - za pohraničí je považováno 15 km široké pásmo na obou stranách hranice. Čeští a Polští občané, kteří mají v tomto pásmu trvalé bydliště, můžou překračovat hranice na občanský průkaz a zdržovat se v pohraničním pásmu na druhé straně hranic nejdéle 7 dnů. Toto upravuje smlouva ze dne 17. 1. 1995 mezi Českou a Polskou republikou. Silniční hraniční přechody 1. Píšť - Owsiszcze 2. Sudice - Pietraszyn Jsou to hraniční přechody pro občany všech států a také přechody malého pohraničního styku. Jejich provozní doba je nepřetržitá, jsou určeny pro pěší,
78
cyklisty, motocykly a osobní automobily. Přechod Sudice – Pietraszyn je také pro autobusy a nákladní automobily do 20 t celkové hmotnosti. Přechody na turistických stezkách 1. Šilheřovice – Chalupki 2. Chuchelná - Krzanowice 3. Třebom - Gródczanki Tyto hraniční přechody jsou určeny pěším, cyklistům a lyžařům v době od 820 hod (1. 4.-30. 9.), resp. od 8-18 hod (1. 10.-31. 3.).
11.2.Vzájemná spolupráce Tab č. 9: Spolupráce jednotlivých obcí Hlučínska se zahraničními obcemi Obec Bohuslavice Bolatice Dolní Benešov Hať Hlučín Kobeřice Kravaře Ludgeřovice Markvartovice Píšť Rohov Sudice Šilheřovice Štěpánkovice Vřesina Závada
Název státu Polsko Rudy Gmina Wilamowice Gmina Krzyżanowice Namyslow Ratibórz Woźniki Novy Zmigrod Gmina Lazy Gmina Krzyżanowice Krzanowice Pietrovice Wielke Gmina Krzyżanowice Czestochowa Gmina Kornowac Owsizscze
Slovensko Závažná Poruba Dol'any Rajecké Teplice Ružomberok Lisková Tisovec Štrba -
Německo Linum Quallennndorf Nebelschütz -
ostatní Nagykovácsi (Maďarsko) Santa Maria del Cedro (Itálie) Putnok (Maďarsko) -
Pramen: vlastní dotazníkové šetření
Tato část je zpracována na základě poslední části dotazníku pro představitele obcí (dotazník č. 1, příloha č. 13). Z 24 obcí Hlučínska jich 16 spolupracuje se zahraničím. 15 obcí spolupracuje s polskými obcemi, 7 se slovenskými obcemi, 3 s německými obcemi, 2 s maďarskými obcemi a 1 s italskou obcí. Ostatní obce nemají žádné přeshraniční kontakty. Z dotazníků vyplynulo, že všichni starostové
79
tuto spolupráci považují za významnou. Mezi základní oblasti spolupráce patří školství, sport a kultura. Nejintenzivnější spolupráce probíhá se sousedním Polskem. Forma spolupráce je buď s jednotlivými obcemi, nebo s celou skupinou obcí – tzv. gmina (správní jednotka na území Polska). Aktivním příkladem přeshraniční spolupráce může být spolupráce Gminy Krzyżanowice a obcí Píšť, Hať a Šilheřovice. Gmina Krzyżanowice má přibližně 11 500 obyvatel, zaujímá plochu 69 km2 a je tvořena 10 obcemi: Chałupki, Zabełków, Rydyszwałd, Bolesław, Tworków, Krzyżanowice, Nowa Wioska, Owsiszcze, Roszków a Bieńkowice. Je to protáhlé území podél českých hranic, některé obce přímo sousedí s obcemi Píšť, Hať a Šilheřovice. Dohoda o vzájemné spolupráci byla podepsána 23. 5. 1998. Její naplňování se děje především v oblasti kultury a sportu, každoročně je vydáván program společných akcí (viz příloha č. 11). Mezi nejvýznamnější akce patří Slezská beseda v Tworkowě, koncert na památku působení hudebních skladatelů L. van Beethovena a F. Liszta v Krzyżanowicích, dožínkové slavnosti, tradiční odpusty a podobně. Podepsání dohody vedlo také ke vzájemné spolupráci různých subjektů, např. sbory dobrovolných hasičů, spolupráce základních škol, atd. Každoročně se pořádají fotbalové turnaje žáků v Hati, dorostenců v Šilheřovicích a mužů v některé obci na polské straně. Ostatní obce Hlučínska spolupracují s polskými obcemi na různé úrovni intenzity. Základní forma spolupráce je opět v oblasti kulturní, sportovní a vzdělávací. Rohov a Závada spolupracují s obcemi sousedícími se státní hranicí, Bolatice, Sudice a Vřesina s obcemi ratibořského okresu, Kobeřice se samotnou Ratibórzi. Ostatní polské obce se nacházejí v polském vnitrozemí, proto je spolupráce na úrovní kulturní a vzdělávací. Bariéru tvoří velká vzdálenost partnerských obcí. Gmina Wilamowice – 50 km od Krakowa, Gmina Lazy – 30 km od Czestochowe, Wozniky – 30 km od Lodze, Novy Zmigrod – 30 km severně od Dukelského průsmyku (Slovensko), Namyslow - 50 km od Wroclawi.
80
11.3.Rozbor dotazníků pro obyvatele Hlučínska Poslední část dotazníků pro obyvatele obcí (dotazník č. 2, příloha č. 13) se zabývá vztahem k Polsku. Obyvatelé zodpověděli 5 otázek (otázky č. 10-14) týkající se zahraničí. Graf č. 15: Hodnocení česko-polských vztahů 2%
0% 9%
velmi dobré dobré
21%
průměrné špatné velmi špatné 68%
Obyvatelé Hlučínska měli zhodnotit česko-polské vztahy (viz graf č. 15); celých 68 % zvolilo odpověď dobré. Dále následovali odpovědi průměrné, velmi dobré a špatné. Možnost velmi špatné nezvolil nikdo. V obcích do 2000 obyvatel zvolilo možnost dobré 62 % obyvatel, průměrné 24 % a velmi dobré 11 % obyvatel. V obcích nad 2000 obyvatel, v Hlučíně a v Kravařích byla struktura odpovědí stejná jako na Hlučínsku, rozdíl tvořilo procentuální zastoupení – 70 % dobré, 17 % průměrné a 12 % velmi dobré. Obecně lze říci, že občané považují česko-polské vztahy za dobré bez ohledu na svůj věk a na velikost obce, ve které bydlí.
81
Graf č. 16:
Graf č. 17: Důvod cest do Polska
Setkávání s Poláky
2%
4%
19%
16%
3%
3%
2% 4%
28%
1% 69%
5%
44% skoro každý den
nákup
alespoň 1 týdně
návštěva příbuzných
alespoň 1 za 2 týdny
návštěva známých volný čas, rekreace
jednou měsíčně
pouze průjezd
skoro se nesetkávám
práce
vůbec se nesetkávám
jiný
Podle grafu č. 16 se obyvatelé Hlučínska s Poláky skoro nesetkávají (44 %), 28 % obyvatel se s Poláky setkává jednou měsíčně a téměř jedna pětina dotázaných se s Poláky nesetkává vůbec. Odpovědi skoro každý den, alespoň jednou týdně a alespoň jednou za 2 týdny se vyskytovaly průměrně u 3 % obyvatel. Nezáleží přitom na velikosti obcí, odkud občané pocházejí, ani na jejich věku. Hlavním důvodem cest do Polska je nákup, jezdí zde 69 % dotázaných (viz graf č. 17). Nejvíce jezdí muži ve věku 31-45 let (81 %) a ženy ve věku 15-30 let (79 %). Příležitosti k nákupu jsou zejména na trzích v Zabelkowě (úterý, čtvrtek, sobota) a v Ratibórzi (sobota) nebo v obchodech jednotlivých obcí. Jako odpověď jiné zvolilo 16 % obyvatel, všichni se shodli na tom, že tam nejezdí. Přibližně 5 % obyvatel navštěvuje své příbuzné, 1 % známé. Většina příbuzenských svazků vznikla před rokem 1920, tedy před připojením Hlučínska k Československu nebo během 2. světové války, kdy byla tato území sloučena v jeden celek. Proto na návštěvy jezdí hlavně osoby starší 46 let (12 %) – mají nejbližší vztah k příbuzným, mladší generace rodinné vazby neudržuje. V Polsku pracují asi 3 % obyvatel, jsou
82
z obcí nad 2000 obyvatel a z Kravař (asi 4 %). Ostatní možnosti zvolilo průměrně 3 % obyvatel. Opět nezáleží na velikosti sídla. Graf č. 18: Návštěvy z Polska 1%
3% 9%
každý týden 12%
každý měsíc narozeniny a jiné příležitosti méně často
75%
vůbec
Byla zjišťována intenzita návštěv příbuzných a známých polských občanů na českém území. Situace je znázorněna na grafu č. 18. 75 % obyvatel nemá žádné návštěvy z Polska. Dalších 12 % obyvatel má návštěvy méně často a 9 % pouze na narozeniny a jiné příležitosti. 4 % dotázaných mají návštěvu každý týden nebo každý měsíc. Odpověď jednou za 2 týdny nezvolil nikdo. Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že intenzita navštěvování v České republice mezi Čechy a Poláky je velmi nízká. Výjimku tvoří obce do 2000 obyvatel, kdy možnost méně často zvolilo 19 % obyvatel (více než Hlučínsko) a 69 % (méně než Hlučínsko). Jiné výraznější rozdíly se nevyskytují. Dalším zajímavým ukazatelem je práce v zahraničí, ta nepřímo ukazuje vztah k rodné zemi a k místu bydliště. Otázka zněla: Přijali byste práci v zahraničí? Odpovědi byly ano, ne, nevím – uvažoval/a bych o tom (viz graf č. 19).
83
Graf č. 19: Práce v zahraničí 18% ano nevím 56%
26%
ne
Odpověď ano zvolilo pouze 18 % dotázaných, kategorické odmítnutí zaznělo z úst 56 % obyvatel. 26% neví a museli by uvažovat podle nabídky a situace v rodině. Odpovědi se lišily podle věkové struktury obyvatel a velikosti sídla. Změny se týkaly kategorií ano a nevím, odpověď ne zůstává stabilní, pohybuje se od 51-59 %. Nejvíce osob, které by odešly za prací je v městě Hlučíně – 29 %, z toho je 37 % mužů a 21 % žen. Tyto hodnoty jsou vysoce nadprůměrné v porovnání s celým Hlučínskem. Zajímavé je, že obce do 2000 obyvatel a nad 2000 obyvatel kopírují hodnoty Hlučínska. Obce jsou venkovského charakteru, skoro každý má vlastní dům a rodinu, proto lidé chtějí raději zůstat doma. Za prací je ochotno odejít průměrně o 10 % více mužů než žen. Výjimku tvoří věková kategorie 15-30 let, kdy by v zahraničí pracovalo téměř 40 % mužů a 20 % žen. Tato generace je zatím bez závazků, v zahraničí si mohou vydělat peníze do budoucna. U žen v dalších věkových kategoriích touha odejít za prací do zahraničí postupně klesá od 17 % do 5 %, kdežto u mužů stoupá od 14 % do 20 %. U mužů to je zřejmě způsobeno touhou po lepším zajištění rodiny, zatímco ženy chtějí zůstat doma a věnovat se rodině.
84
12.SWOT ANALÝZA HLUČÍNSKA SWOT analýza je jednou z metod geografického výzkumu. Tato metoda se využívá jako relativní přesné srovnání a zhodnocení všech dostupných informací o sledovaném území. SWOT analýza je metoda kvalifikovaného utřídění stávajících znalostí o řešené oblasti (Perlín, 2001). Název SWOT je zkratka tvořena počátečními písmeny anglických slov pro čtyři samostatná hodnocení používaná v analýze. Těmito hodnoceními jsou: 1. S – strengths – silné stránky 2. W – weaknesses – slabé stránky 3. O – opportunities – příležitosti 4. T – threats – ohrožení První dva body tvoří analýzu vnitřních podmínek, další dvě dílčí hodnocení tvoří analýzu vnějších podmínek. Pomocí těchto analýz získáme přehlední shrnutí a zhodnocení výsledků. Tyto výsledky jsou pak zapsány v jednoduchých a jasně formulovaných bodech. Zatímco silné stránky a možnosti směřují spíše k budoucím předpokladům rozvoje, slabé stránky a hrozby ukazují na problémy, které je nutné řešit nebo alespoň zohlednit při další práci. SWOT analýza se využívá jako spojení mezi teoretickou prezentací a mezi vytvořenou a prováděnou strategií rozvoje daného území. Přestože se hodnocení SWOT nazývá analýza, představuje tento typ hodnocení syntézu dílčích analýz. Schéma SWOT analýzy: Podmínky vnitřní S – silné stránky W – slabé stránky
vnější O - příležitosti T - ohrožení
rozvojové problémové
Pramen: Perlín, 2001 (upraveno)
85
Hodnocení
V případě Hlučínska byly do SWOT analýzy zahrnuty faktory ovlivňující zejména hospodářské a sociální prostředí v území a také faktory podmiňující možnosti jeho rozvoje. Na základě informací získaných zejména studiem literatury, dotazníkového, vlastního a terénního šetření byla SWOT analýza vytvořena pro čtyři dílčí oblasti, které ovlivňují rozvoj Hlučínska. SWOT analýza byla vytvořena pro tyto oblasti: 1. Obyvatelstvo a sociální infrastruktura 2. Hospodářství a dopravní infrastruktura 3. Zemědělství a životní prostředí 4. Cestovní ruch a rekreace
1. OBYVATELSTVO A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA Silné stránky
Slabé stránky • • •
• • • •
původní obyvatelstvo kulturní a sportovní tradice úzká spolupráce s polskými partnery zázemí velkých měst – Opava, Ostrava
•
kvalitní technická infrastruktura, zejména zásobování vodou, elektrickou energií a plynem plochy pro výstavbu nových rodinných domů
•
Příležitosti • zvýšení atraktivity bydlení • •
•
stárnutí populace místy nedostatek praktických lékařů malá kapacita alternativních sociálních služeb nižší úroveň vzdělanosti
Ohrožení
efektivnější využívání programů přeshraniční spolupráce Euroregion Silesia rozšíření hraničních přechodů
• •
růst nezaměstnanosti vývoj ve velkých podnicích v Opavě a na Ostravsku
Pramen: Program rozvoje MH, SOHZ, SOMH (upraveno)
Návrh
strategických
směrů
rozvoje
v oblasti
obyvatelstva
a
sociální
infrastruktury: 1. zlepšení péče o potřebné občany Z důvodů stárnutí populace je důležité poskytnou zařízení a služby seniorům Hlučínska. Řešením může být jak rozšiřování kapacity současných objektů, tak
86
vybudování nových. V poslední době se rozšiřují domy s pečovatelskou službou, ale jejich kapacita je v současnosti nedostatečná. 2. příprava pozemků pro výstavbu nových rodinných domků Na území Hlučínska nejsou kromě Vřesiny připraveny prostory pro nové rodinné domy. Je proto důležité vymezit oblasti výstavy a zajistit jejich napojení na rozvod vody, plynu, elektřiny a dalších inženýrských sítí. 3. zlepšení vzhledu obcí Obce Hlučínska mají vysokou úroveň vzhledu obcí. Snahou obyvatel i veřejné správy je neustálé zlepšování vzhledu. Slouží k tomu např. jednotné ploty podél hlavních komunikací, přehledné informační tabule, upravenost chodníků, oprava zchátralých nebo poškozených budov v centu obce.
2. HOSPODÁŘSTVÍ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silné stránky • • • • • • •
průmyslová tradice rozvinuté stavebnictví možnost pracovních příležitostí zahraničí pracovitost a kvalifikace občanů podmínky pro intenzivní zemědělství hraniční poloha s Polskem letiště v Dolním Benešově – Zábřehu
Slabé stránky • v
• • •
• minimum polních cest Ohrožení
Příležitosti • • • • • • • •
• • •
závislost části obyvatel na pracovních příležitostech v Opavě a na Ostravsku chybějící prostory pro podnikání nižší úroveň vzdělanosti nízký počet volných pracovních příležitostí chybějící rychlostní komunikace silniční tahy obcemi technický stav silnic II. a nižších tříd
pracovní a obchodní kontakty v zahraničí příprava průmyslových zón budování parkovišť podpůrné programy pro podnikání využití letiště v Dolním Benešově napojení na připravovanou D 47 nová silnice I/56 využití programů přeshraniční spolupráce - Euroregion Silesia,
Pramen: Program rozvoje MH, SOHZ, SOMH (upraveno)
87
• • • • •
•
nedostatečná podnikatelská infrastruktura odchod kvalifikovaných pracovníků vzrůst nezaměstnanosti vývoj ve velkých podnicích v Opavě a na Ostravsku omezení železniční dopravy pokračující omezování veřejné autobusové dopravy v odlehlých obcích
Návrh strategických směrů rozvoje v oblasti hospodářství a dopravní infrastruktury: 1. příprava průmyslových zón a infrastruktury pro podnikání Mimo průmyslové zóny v Bolaticích se na území Hlučínska nenachází žádná větší připravená podnikatelská plocha. Proto by bylo vhodné rozšíření stávajících průmyslových areálů, využití opuštěných prostor nebo vybudování nových ploch. Základním problémem je malá atraktivita území v důsledku silné konkurence města Ostravy a Opavy. 2. výstavba silnice I/56 v nové trase Silnice I/56 je hlavní dopravní tah Hlučínska. Silnice vede středem největších obcí Hlučínska, snižuje bezpečnost občanů, plynulost dopravy, zvyšuje hlučnost a prašnost. Nová trasa je již navržena, avšak do roku 2010 se nepočítá s její výstavbou. Proto by se měly aktualizovat a v případě potřeby přepracovat současné materiály. Další oblastí činnosti je zabezpečení finančních prostředků a vyřešení napojení silnice na budovanou dálnici D47. 3. zlepšení dopravní obslužnosti, zejména v odlehlých obcí Kvalita dopravní obslužnosti je na vyšší úrovni v těch obcích Hlučínska, kterými prochází silnice první a druhé třídy a železnice. Obyvatelé těchto obcí mají pohodlnější dojíždění do center za nákupy, zdravotní péčí a kulturou. Odlehlejší obce nemají vyhovující dopravní spojení, a tím pádem mají menší pracovní možnosti. Nemohou se dostat do práce a zpět. Oblastí rozvoje by měla být spolupráce a koordinace všech dopravců působících na Hlučínsku. 4. zlepšení technického stavu silnic nižší třídy a vybudování parkovišť Silnice II. třídy a nižšího stupně jsou mnohdy v havarijním stavu, což způsobuje snížení plynulosti dopravy a je příčinou některých dopravních nehod.
88
3. ZEMĚDĚLSTVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Silné stránky • • • • •
Slabé stránky
Příležitosti • komplexní pozemkové úpravy • • • • • •
• • • • • • •
tradiční zemědělská výroba podmínky pro intenzivní zemědělství přírodní památky a rezervace na území vysoká úroveň plynofikace místně dostatek vlastních vodních zdrojů
vlivy průmyslu z Ostravy a Polska znečištění zemědělskou produkcí znečištění vod neexistencí ČOV nižší ekologická stabilita území nízká úroveň zalesnění a eroze půd využívání méně hodnotných paliv nedostatečná technická ochrana proti povodním (suché poldry)
Ohrožení
produkce biomasy pro spalování rozvoj ekologické výchovy a propagace využití železniční dopravy společné projekty obcí v oblasti technické infrastruktury - ČOV budování biokoridorů a zalesňování příprava a zazeleňování polních cest
• • •
rizika záplav zabahňování vodních nádrží ohrožení krajiny černými skládkami
Pramen: Program rozvoje MH, SOHZ, SOMH (upraveno)
Návrh strategických směrů rozvoje v oblasti zemědělství a životního prostředí: 1. Vybudování čističek odpadních vod Čištění odpadních vod je problémem celého Hlučínska – 80 % obcí ČOV nemá. Tyto stavby jsou finančně náročné, proto by se obce měly spojit a spolupracovat již na přípravě a později na vlastní realizaci. 2. Snižování půdní eroze a rizika povodní Proti snižování půdní eroze se lze bránit výsadbou zeleně a vybudováním polních cest. Obce v blízkosti vodních toků byly zasaženy povodněmi v roce 1997, od té doby však nejsou vyřešena protipovodňová opatření. Důležité je čištění toků a vodních ploch.
89
4. CESTOVNÍ RUCH A REKREACE Silné stránky • • • • • • •
Slabé stránky
podmínky pro krátkodobou a příměstskou turistiku z velkých center síť cyklostezek vodní plochy kulturní a společenské slavnosti a tradice kulturní památky - zámky, opevnění 2 golfová hřiště – kongresová turistika Buly Aréna – zápasy hokejových hvězd
Příležitosti • • • • •
• • • • •
nízká úroveň ubytovacích kapacit a dalších služeb pro turisty malá informovanost o území nekvalitní dopravní infrastruktura nekvalitní povrch a vedení cyklotras po silnicích a chybějící polní cesty omezené možnosti zimní rekreace
Ohrožení
rozšíření a zkvalitnění cyklostezek, jejich napojení na cyklstezky v Polsku zimní využití cyklostezek pro běžeckou stopu zvýšená úroveň propagace mikroregionu budování rekreačních zón a areálů obnova a využití památek
• •
konkurence Polska závislost mnoha kulturních a sportovních akcí na počasí
Pramen: Program rozvoje MH, SOHZ, SOMH (upraveno)
Návrh strategických směrů rozvoje v oblasti cestovního ruchu a rekreace: 1. Podpora cestovního ruchu a propagace území Hlavními atraktivitami Hlučínska jsou intenzivně využívané vodní plochy, cykloturistika, návštěvy historického opevnění a zámku, tradiční slavnosti, návštěva hřebčína Albertovec a areál golfového hřiště v Šilheřovicích. Na Hlučínsku chybí propagace jednotlivých obcí i území jako celku. Je potřebná aktualizace starých propagačních materiálů, vytvoření a distribuce nových prospektů, a také využití internetu k propagaci území. Kvalita nabízených služeb má nízkou úroveň a cílem by mělo být její zvýšení. 2. Zlepšení stavu cyklotras Na Hlučínsku je hustá síť cyklotras, avšak některé úseky vedou po hlavních komunikacích nebo po nezpevněných cestách, což způsobuje riziko úrazu. Snížení rizika lze dosáhnout obnovením některých polních cest a vybudováním stezek pro chodce a cyklisty podél hlavních cest.
90
Shrnutí SWOT analýza shrnuje veškeré poznatky o Hlučínsku. Mezi jeho silné stránky patří poloha mezi Opavou a Ostravou. Obyvatelé dodržují kulturní a společenské tradice, jsou pracovití a mají potřebnou kvalifikaci pro nejrůznější pracovní obory. Na tomto území se nachází významné průmyslové podniky, plochy pro intenzivní zemědělství, kvalitní technická infrastruktura a plochy pro novou výstavbu rodinných domů. Jižní část Hlučínska má dobré dopravní spojení s Opavou a Ostravou, silnice I. třídy propojují region s Polskem. Na území Hlučínska se nacházejí 2 silniční hraniční přechody a další přechody jsou určeny výhradně pro malý pohraniční styk. Toto bylo využito při rozvoji cestovního ruchu a zbudování cyklostezek. Mezi slabé stránky Hlučínska patří nižší úroveň sociálních služeb, nižší úroveň vzdělání a závislost části obyvatel na pracovních příležitostech v Ostravě a v Opavě. Dalším problémem je horší dopravní spojení severní části Hlučínska s centry, špatný stav všech komunikací, procházení silnic středy obcí a chybějící spojení regionu s ostatními částmi ČR. Životní prostředí je znečišťováno průmyslovými zplodinami z Ostravska a intenzivní zemědělskou produkcí. Vody jsou znečišťovány v důsledku chybějících čističek odpadních vod. Obce v okolí řeky Opavy jsou ohrožovány záplavami. Slabou stránkou je malá informovanost o území, nízká kapacita ubytovacích zařízení a vedení cyklotras po hlavních komunikacích. Možné příležitosti k rozvoji jsou v oblasti efektivnějšího využívání programů přeshraniční spolupráce, v podpoře podnikání, ve zlepšení stavu komunikací a v lepší propagaci Hlučínska. Jednotlivé projekty mohou být ohrožovány.
91
13.ZÁVĚR Diplomová práce je zpracována jako geografická charakteristika území Hlučínska. Je to pohraniční oblast mezi městy Opava a Ostrava ležící severně od řeky Opavy. Zaujímá rozlohu 265,84 km2 a čítá přes 60 000 obyvatel. Je tvořeno obcemi správních obvodů Hlučín a Kravaře, celkový počet obcí je 24. Hlučínsko je území, které bylo po 178 let součástí Pruska a na základě Versailské smlouvy připadlo v roce 1920 Československu. V roce 1742 ho panovnice Rakouska – Uherska Marie Terezie prohrála ve válce s pruským králem Fridrichem II. Začala germanizace obyvatelstva a jeho ekonomická orientace na Prusko. Po připojení v roce 1920 byly dosavadní hospodářské vazby zpřetrhány. Vlivem špatné politiky Československa začali obyvatelé Hlučínska odcházet za prací do Německa. Po Mnichovské konferenci v roce 1938 bylo Hlučínsko přičleněno k Německu jako část německého státu se stejnými právy a povinnostmi obyvatel. Jednou z nich byla i účast ve válce na straně Německa. Po opětovnému připojení k Československu v roce 1945 nacházeli lidé zaměstnání na nedalekém Ostravsku. Pro lepší poznání Hlučínska byla zařazena kapitola o fyzickogeografických podmínkách. Zabývá se geologickou stavbou s možností využití nerostných surovin, celkovou geomorfologickou charakteristikou podcelků Opavské pahorkatiny, hydrologickými, klimatickými a biogeografickými poměry. Je zde také popsáno 7 maloplošných chráněných území Hlučínska. Analýza obyvatelstva je srovnána s okresem Opava, Moravskoslezským krajem a Českou republikou od roku 1961 do roku 2001. Vývoj počtu obyvatel Hlučínska do roku 1991 stoupal, od roku 2001 stagnuje. Na Hlučínsku je patrné zvyšování podílu německé národnosti v důsledku snadného získání německého občanství. Obyvatelé s německým pasem mají lepší pracovní příležitosti v zemích Evropské unie a odpadá jim vízová povinnost. Hlučínsko patří k silně věřícím oblastem České republiky, jednoznačně převládá příslušnost k římskokatolické církvi. Vzdělání na Hlučínsku je charakteristické podprůměrným podílem osob s maturitou a s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Tomu odpovídá i velký podíl obyvatel pracujících v průmyslu a vyšší míra nezaměstnanosti.
92
Největší zaměstnavatelé jsou v oblasti průmyslu. Na velmi dobré úrovni je průmysl strojírenský s hutnickým, chemický, textilní a také těžba písku, štěrkopísku a sádrovce. Na Hlučínsku je velké množství stavebnických firem. Bylo provedeno dotazníkové šetření, ze kterého vyplývá, že obyvatelé Hlučínska jsou naprosto spokojeni s místem svého bydliště, nechtějí se stěhovat jinam, mají dobrou životní úroveň a jsou spokojeni s vybaveností své obce. Pro větší možnosti rozvoje obcí byl vytvořen dobrovolný svazek obcí Sdružení obcí Hlučínska. Hlavní náplní jeho činnosti je vydávání propagačních a informačních publikací o Hlučínsku, pořádání kulturních a společenských akcí a koordinace projektů mezi jednotlivými obcemi. Přeshraniční spolupráce mezi českými a polskými obcemi je nejintenzivnější u sousedících obcí. Spolupracují při pořádání kulturních, společenských a sportovních akcích. Základním důvodem cest českých obyvatel do Polska je nákup, nakupuje se na tržištích v Ratibórzi a v Zabelkowě. Hlučínsko je atraktivní území pro cestovní ruch. Nevýhodou je nízký počet ubytovacích zařízení. Turisté jsou lákání na golfová hřiště, památky, krásy přírody a propracovaný systém cyklostezek. Ke zhodnocení stávající situace na Hlučínsku byla využita metoda SWOT analýzy. Jsou zdokumentovány silné a slabé stránky území, možnosti jeho rozvoje a také rizika, která by rozvojové projekty mohla ohrozit. Mezi možné projekty do budoucna může patřit příprava ploch pro výstavbu nových rodinných domů, příprava ploch pro podnikání a průmysl. Je nutné investovat do zlepšení dopravní a technické infrastruktury. Pro posílení cestovního ruchu je důležité zlepšení propagace území a vytvoření kvalitních ubytovacích zařízení. Celá práce je doplněna tabulkami a grafy s cílem co nejvíce zjednodušit a zpřehlednit zjištěné údaje. Nacházejí se jak v textu, tak v přílohách. V závěru příloh je uvedena fotografická dokumentace k vytvoření představy o zkoumaném území.
93
SUMMARY Subject diploma work is geographical study of areas Hlučínsko. Hlučínsko is a part of district Opava. District Opava lay in northeast part of Czech Republic. Biggest part district line is creation state boudnary with Poland and futher adjoining administrative districts Opava, Ostrava and Bohumín. According to contemporary administrative division Czech Republic coincide Hlučínsko below Moravskoslezský kraj. Hlučínsko lay north of the Opava River and of the Odra River. It is areas between Ostrava City and Opava City. Hlučínsko covers 24 villages, it is created by administrative districts Hlučín and Kravaře and its expanse is 265 km2 . Hlučínsko is areas, which was for 178 years parts of Prusko. In 1742 Hlučínsko was part of Rakoustko-Uhersko and Empress Marie Terezie lost Hlučínsko in war with Fridrich II. – King of Prusko. In 1920 Hlučínsko was annexed to Československo. Chief phase research is sight on general analyses Hlučínsko. There are information about natural ratio of Hlučínsko. Single chaps describe geological and geomorphology conditions, hygrological and climatic condition and conservation areas. Futher pieces describe biologic, social and economic structure of inhabitants, progression of unemployment and all companies with more than 20 workers. In this diploma work was surveyed personal repores with leaders of all villages and with 500 inhabitants of all villages. Questions refers to amenities of villages, satisfaction people with live in their villages and reference to Poland. In one chaps are describe most considerable institutions of Hlučínsko. All date about population were compared with date of district Opava, Moravskoslezský kraj and whole Czech Republic. Date came from caunt 1961-2001. Estimation of all these piece of knowledge about Hlučínsko is digestedly fractionalism and summary is created by SWOT analyses, which exploitation generaly for apreciation situation in teritory. There are documentation not only strong and weak pages situation, but also opportunities and threats development of Hlučínsko.
94
LITERATURA BRABCOVÁ, L. a kol. (1995): Pozdrav z Hlučínska. Opava, Nakladatelství BOBR, 206 s. BURIÁNOVÁ, J. (1993): Připojení Hlučínska v ČSR s přihlédnutím k postojům a náladám hlučínského obyvatelstva [Diplomová práce] Slezská univerzita Opava, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 51 s. CULEK, M. a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma, 347 s. DEMEK, J. (1992): Vlastivěda moravská . Neživá příroda. Brno, Spektrum, 242 s. DEMEK, J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR – hory a nížiny. Praha, Academia, 316 s. FICEK, V. a kol. (1958): Hlučínsko. Příroda – lid – kultura. Ostrava, Krajské nakladatelství Ostrava, 309 s. FRANK, M. a kol. (1996): Opavsko zblízka. Opava, AVE – Informační centrum Opavska, 135 s. GROBELNÝ, A. a kol. (1960): Slezský sborník. Acta silesiaca. Ročník 58. Opava, 580 s. HANUŠOVÁ, T. (2005): Regionálně geografická studie Žacléřska, Radvanicka a Úpicka. [Diplomová práce] Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, 97 s. JELEČEK, L., BURDA, T.: Vývoj územněsprávního členění Česka 1848-2000. Geografické rozhledy 5/1999-2000, s. 136-137 JEŘÁBEK, M. a kol. (2004): České pohraničí. Bariéra nebo prostor zprostředkování? Praha, Academia, 296 s. KÁBRTOVÁ, J. (1996): Stručné geologické poměry a geologické zajímavosti Hlučínska. In: MAJKUS, Z. a kol. (1996): Příroda Hlučínska. Sborník článků a příspěvků z konference konané u příležitosti navrácení statutu města Dolnímu Benešovu. Kravaře, Slezská kulturní a vzdělávací nadace Hlučínsko, s. 9-14. KÁŇA, O. a kol. (1983): Okres Opava. Ostrava, Profil, 136 s. KOUTECKÁ, V. a kol. (2004): Příroda Hlučínska. Hlučín, Sdružení obcí Hlučínska, 96 s.
95
LUDWIGOVÁ, P. (2001): Geografická studie modelového příhraničního mikroregionu. [Diplomová práce] Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, 96 s. MAJKUS, Z. a kol. (1996): Příroda Hlučínska. Sborník článků a příspěvků z konference konané u příležitosti navrácení statutu města Dolnímu Benešovu. Kravaře, Slezská kulturní a vzdělávací nadace Hlučínsko, 120 s. MALOHLAVA, R. a kol. (1960): Stručný přehled vývoje Hlučínska. Ostrava, Dům osvěty, 79 s. Obyvatelstvo Slezska a Hlučínska v několika důležitějších směrech na základě sčítání lidu ze dne 15. února 1921 se zvláštním ohledem na předešlá sčítání lidu. S dodatkem. Opava 1924. PAVELČÍKOVÁ, N. a kol. (1995): Hlučínsko v proměnách času. Sborník příspěvků z konference k 75. výročí připojení Hlučínska k ČSR. Kravaře, Slezská kulturní a vzdělávací nadace Hlučínsko, 87 s. PERLÍN, R.: Strategie rozvoje mikroregionu 3/5. Geografické rozhledy 3/2000-2001, s. 75. PLAČEK, V. (2000): Prajzáci, aneb k osudům Hlučínska 1742-1960. Kulturní dům Hlučín – Kulturní středisko zámek Kravaře, 164 s. Program rozvoje Mikroregionu Hlučínsko (MH), prosinec 2000, zpracoval RPIC – ViP, s.r.o., Ostrava, 34 s. Program rozvoje Svazku mikroregionu Hlučínska – západ (SOHZ), 25.3.2002, zpracoval RPIC – ViP, s.r.o., Ostrava, 33 s. Program rozvoje Svazku obcí mikroregionu Hlučínska (SOMH), 4.3.2002, zpracoval RPIC – ViP, s.r.o., Ostrava, 57 s. Registr ekonomických subjektů (RES), 11/2005. Český statistický úřad, Medium Software, Praha. ŘEHÁK, Z. (1996): Netopýři Hlučínska a jejich ochrana. In: MAJKUS, Z. a kol. (1996): Příroda Hlučínska. Sborník článků a příspěvků z konference konané u příležitosti navrácení statutu města Dolnímu Benešovu. Kravaře, Slezská kulturní a vzdělávací nadace Hlučínsko, s. 102-106. Retrospektivní slovník obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1. Praha, SEVT, 1978. Retrospektivní slovník obcí ČSSR 1850-1970, díl I/2. Praha, SEVT, 1978.
96
SCHLOSSARKOVÁ, J. (2004): Jak jsem nakupila, tak předavam. Opava, Márfy Slezsko, 122 s. SCHLOSSARKOVÁ, J. (2002): Co se stalo, u kafeja povědalo. Opava, Márfy Slezsko, 74 s. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Úřední seznam míst podle zákona ze dne 14.4.1920, č. 266 Sb. zákona a nařízení. Vydán ministerstvem vnitra a státním úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z 1.12.1930. Praha 1935, 210 s. Statistický lexikon obcí republiky Československé 1955. Podle správního rozdělení 1.ledna 1955 na základě výsledků sčítání lidu z 1.3.1950. Praha 1955, 575 s. Severomoravský kraj v číslech. Ústřední komise lidové kontroly a statistiky, Praha 1964, 387 s. Sčítání lidu, domů a bytů 1970. Severomoravský kraj. Krajská správa ČSÚ, Ostrava, 268 s. Sčítání lidu, domů a bytů k 1.12.1970. Tabulky za obce a jejich části, okres Opava. Federální statistický úřad, ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů 1980. Severomoravský kraj. Krajská správa ČSÚ, Ostrava, 279 s. Sčítání lidu, domů a bytů k 1.11.1980. Přehled základních údajů za obce, části obcí a základní sídelní jednotky, Severomoravský kraj, okres Opava. Tabulky za obce a jejich části, okres Opava. Federální statistický úřad, ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů k 1.11.1980. Tabulky za obce a jejich části, okres Opava. Federální statistický úřad, ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů 1991. Okres Opava. Krajská statistická správa, Ostrava, 186 s. Sčítání lidu, domů a bytů 1991. Severomoravský kraj. Krajská statistická správa, Ostrava, 253 s. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Moravskoslezský kraj. ČSÚ, Krajská reprezentace Ostrava 2003, kód 13-8125-03, 203 s. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Okres Opava. ČSÚ, Krajská reprezentace Ostrava 2003, kód 13-8123-03, 175 s. Seznam zvláště chráněných území ČR, Praha 2002, 520 s. VALENTA, J. (1960): Připojení Hlučínska k Československé republice. IN: GROBELNÝ, A. a kol. (1960): Slezský sborník. Acta silesiaca. Ročník 58. Opava, s. 1-30.
97
VLČEK, V. a kol. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR – vodní toky a nádrže. Praha, Academia, 348 s. VOŽENÍLEK, V. (2002): Vydavatelství UP, 61 s.
Diplomové
práce
z geoinformatiky.
Olomouc,
ŽÁČEK, R. (2003): Dějiny Slezska v datech. Praha, Libri Praha, 546 s. Další zdroje: Mapa Hlučínska a cyklostezek. (autor, rok vydání a vydavatel neuvedeni) Hať, Píšť, Šilheřovice, Krzyzanowice. Historie a současnost partnerských příhraničních obcí. Šilheřovice, 2004. 61 s. Přehled kulturních, společenských a sportovních akcí česko-polské spolupráce na rok 2005. (autor, rok vydání a vydavatel neuvedeni) Internetové zdroje: Aquarius.NET Map Viewer [online]. [cit. 2006-03-15]. Dostupné z ULR
Databáze HBI Monitor [online]. [cit. 2006-03-15]. Dostupné z ULR Euroregion Silesia [online]. 2006 [cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR
98
Problematika německého občanství [online]. 2006[cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2006[cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR Moravskoslezský kraj [online]. [cit. 2006-03-16]. 2006 Dostupné z ULR Sčítání Lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2006 [cit. 2006-03-03]. Dostupné z ULR Informační systém o území [online]. 1998 [cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR Program obnovy venkova [online]. 2006 [cit. 2006-03-05]. Dostupné z ULR Pražská informační služba [online]. 2006 [cit. 2006-03-12]. Dostupné z ULR Bolatice [online]. 2006 [cit. 2006-03-10]. Dostupné z ULR
99
Dobroslavice [online]. 2006 [cit. 2006-03-07]. Dostupné z ULR Dolní Benešov [online]. 2006 [cit. 2006-03-19]. Dostupné z ULR Hlučín [online]. 2006 [cit. 2006-03-10]. Dostupné z ULR Kravaře [online]. 2006 [cit. 2006-03-07]. Dostupné z ULR Ludgeřovice [online]. 2006 [cit. 2006-03-08]. 2005. Dostupné z ULR Sdružení obcí Hlučínska [online]. 2006 [cit. 2006-03-07]. Dostupné z ULR Webové stránky firem: Armatury Group Kravaře [online]. [cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR Form Kozmice [online]. 2006 [cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR Gypstrend Kobeřice [online]. [cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR Hasit Velké Hydčice [online]. [cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR Lanex Bolatice [online]. [cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR
100
Lena hračky [online]. [cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR MDZ Revitex Hlučín [online]. 2003 [cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR MSA Dolní Benešov [online]. [cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR PF Plasty Chuchelná CZ [online]. [cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR Slévárna Dolní Benešov [online]. [cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR Štěrkovny Dolní Benešov [online]. [cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR Tiskárna Baloušek [online]. [cit. 2006-03-16]. Dostupné z ULR Mapy: Mapa klimatických oblastí ČSSR, 1: 500 000, GÚ ČSAV, 1975 Mapka moravského Ratibořska, 1:150 000, In: VAŠEK, A.E. (1920): Místopisný průvodce po moravském Ratibořsku, jeho přítomnost a minulost. Moravská Ostrava, 44 s. Hlučínsko, 1:75 000. In: BENA, L.(1924): Hlučínsko. Stručná informace a průvodce krajem. Brno, 51 s.
101
PŘÍLOHY
Seznam příloh 1. Tab. č. 1: Rozloha Hlučínska na základě odlišného vymezení 2. Tab. č. 2: Vývoj počtu obyvatel – absolutní údaje Tab. č. 3: Vývoj počtu obyvatel – relativní údaje Graf č. 1:Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích Hlučínska v letech 18692004 3. Tab. č. 4: Věková struktura na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a České republice v letech 1961-2001 Graf č. 2: Věková struktura na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a České republice v letech 1961-2001 4. Tab. č. 5: Národnostní struktura na Hlučínsku v letech 1921 a 1930 Tab. č. 6: Národnostní struktura na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a České republice v letech 1961-2001 Grafy č. 3-6: Národnostní struktura na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a České republice v letech 1961-2001 5. Tab. č. 7: Náboženská struktura Hlučínska v letech 1921 a 1930 Tab. č. 8: Náboženská struktura Hlučínska, okresu Opava, Moravskoslezského kraje a České republiky v letech 1991 a 2001 Graf č. 7: Náboženské vyznání v letech 1991 a 2001 Graf č. 8: Postavení římskokatolické církve v letech 1991 a 2001 6. Tab. č. 9: Vzdělanostní struktura na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a České republice v letech 1961-2001 Graf č. 9: na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a České republice v letech 1961-2001
7. Tab. č. 10: Ekonomická struktura na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a České republice v letech 1970-2001 Graf č. 10: Ekonomická struktura na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a České republice v letech 1970-2001 8. Tab. č. 11: Vývoj nezaměstnanosti na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a České republice v letech 2001-2005 Graf č. 11: Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích Hlučínska v letech 2001-2005 9. Graf č. 12: Struktura průmyslu v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice v roce 2001 10. Tab. č. 12: Nejvýznamnější firmy v oblasti strojírenství a hutnictví Tab. č. 13: Nejvýznamnější firmy v oblasti těžby a stavebnictví Tab. č. 14: Nejvýznamnější firmy v ostatních odvětvích průmyslu Tab. č. 15: Nejvýznamnější firmy v oblasti služeb 11. Přehled kulturních, společenských a sportovních akcí česko-polské spolupráce na rok 2005 12. Ukázka hlučínského nářečí 13. Dotazník č. 1 - pro představitele jednotlivých obcí Dotazník č. 2 – pro obyvatele Hlučínska 14. Fotografická dokumentace
Tab. č. 1: Rozloha Hlučínska na základě odlišného vymezení Rozloha (ha) na Rozloha (ha) na základě historického základě vymezení dle Název obce vymezení přírodních podmínek (rok 1921) (rok 1921) 3) 9 9 Antošovice Bělá 286 286 251 251 Bobrovníky 1) Bohuslavice 1 536 1 536 Bolatice 1 320 1 320 Darkovice 514 514 Darkovičky 1) 446 446 Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov 1 080 1 080 Hať 1 573 1 573 Hlučín 1 413 1 413 Hněvošice 616 616 Hošťálkovice3) 529 529 Chlebičov 348 348 Chuchelná 767 767 Kobeřice 1 715 1 715 Koblov3) 561 561 Kouty 2) 720 720 Kozmice 1 091 1 091 Kravaře 1 150 1 150 Lhotka3) 213 213 Ludgeřovice 1 083 1 083 Malé Hoštice 591 591 Markvartovice 679 679 Oldřišov 1 578 1 578 Petřkovice3) 390 390 Píšť 1 568 1 568 Rohov 664 664 Služovice 340 340 Strahovice 507 507 Sudice 943 943 Šilheřovice 2 166 2 166 Štěpánkovice 1 253 1 253 Třebom 951 951 Velké Hoštice 1 020 1 020 Vrbka 4) 259 259 Vřesina 682 682 5) Zábřeh 401 401 Závada 527 527 část Opavy 1 449 Rozloha celkem 31 740 33 189 1)
dnes součást Hlučína
3)
dnes součást Ostravy
2)
dnes součást Kravař
4)
dnes součást Služovic
5)
dnes součást Dolního Benešova
Rozloha (ha) na základě vymezení podle správních obvodů (rok 2004) 286 1 536 1 320 514 508 723 1 481 1 573 2 114
767 1 715
1 081 1 937 1 082 679
1 568 664 507 943 2 166 1 253 951
689 527 26 584
Tab. č. 2: Vývoj počtu obyvatel - absolutní údaje Vývoj počtu obyvatel - absolutní údaje
Rok Obec
1869
Bělá
1880
339
1890
386
1900
400
1910
438
1921 433
1930 448
1950 476
1961
504
707
1970 745
1980
1991 768
2001 724
k 31.12. 2004 705
704
Bohuslavice
1 128
1 168
1 156
1 182
1 219
1 171
1 273
1 204
1 429
1 438
1 494
1 499
1 568
1 571
Bolatice
1 494
1 570
2 074
2 126
2 317
2 375
2 487
2 495
3 256
3 398
3 892
4 177
4 134
4 215
Darkovice
567
690
778
896
918
989
1 003
1 090
1 207
1 159
1 186
1 177
1 217
1 211
Děhylov
439
525
561
660
710
690
765
673
677
654
661
678
645
706
Dobroslavice
379
426
477
460
546
522
509
380
494
535
667
672
694
683
Dolní Benešov
2 239
2 376
2 359
2 420
2 486
2 524
2 694
2 618
3 381
3 694
4 111
4 368
4 370
4 308
Hať 1)
-
-
-
-
1 673
1 720
1 960
2 119
2 400
2 398
2 515
2 474
2 564
2 539
Hlučín
3 757
5 328
5 451
5 706
5 858
6 218
6 685
6 118
10 446
13 786
14 526
16 205
14 346
14 283
509
543
566
608
680
1 019
872
915
1 097
1 109
1 238
1 313
1 324
1 304
1 711
1 760
1 830
1 836
1 913
1 837
2 050
1 899
2 457
2 689
2 899
3 125
3 210
3 228
1 811
1 805
6 560
6 693
6 786
Chuchelná Kobeřice Kozmice 2)
912
958
978
1 058
1 102
1 113
1 252
1 306
1 486
1 611
1 764
Kravaře
4 431
4 572
4 889
5 090
5 121
5 951
5 718
5 110
5 989
5 949
6 395
Ludgeřovice
1 699
1 903
2 104
2 640
3 175
3 250
3 916
4 065
4 544
4 525
4 603
4 505
4 595
4 636
806
848
922
1 004
1 142
1 204
1 335
1 288
1 539
1 562
1 692
1 691
1 770
1 760
-
1 613
1 761
1 689
1 693
2 029
2 075
2 097
2 094
2 097
2 109
Markvartovice Píšť 1)
-
-
-
-
Rohov
656
691
673
676
688
709
607
538
646
626
641
592
609
612
Strahovice
528
626
594
583
647
705
693
668
853
864
893
871
892
899
Sudice
1 254
1 257
1 198
1 093
1 051
1 005
982
588
651
590
644
596
661
660
Šilheřovice
1 197
1 202
1 357
1 482
1 656
1 569
1 564
1 547
1 771
1 558
1 567
1 554
1 520
1 540
Štěpánkovice
1 186
1 352
1 519
1 681
1 768
1 817
2 052
1 847
2 535
2 571
2 820
2 953
3 042
3 115
986
925
953
942
818
760
752
367
430
359
286
213
203
203 1 345
Třebom Vřesina
406
465
450
432
555
617
670
796
1 069
1 170
1 262
1 261
1 315
Závada
378
388
406
412
464
461
424
406
515
521
572
564
576
603
27 001
29 959
31 695
33 425
38 553
40 435
42 428
40 234
51 608
55 586
59 193
59 866
60 561
60 825
Okres Opava 3)
117 290
128 933
136 512
146 961
160 471
162 924
173 856
143 328
156 275
Moravskoslezský kraj 3)
578 063
635 592
692 640
805 545
909 905
925 995
1 007 282
7 557 236 8 221 432 8 665 521 9 372 656
10 078 896
10 009 491
Hlučínsko
Česká republika 3) 1)
údaje nezjištěny, součást Pruska
2)
v roce 1991 součást Hlučína
3)
163 774
176 133
180 638
181 405
811 023 1 032 667 1 170 949
1 260 986
1 283 271
1 269 467
10 673 491 8 896 102 9 571 531 9 807 696
10 291 927
10 302 215
10 230 060
k 31. 12. 2004 nezjišťováno
-
Tab. č. 3: Vývoj počtu obyvatel - relativní údaje Vývoj počtu obyvatel - relativní údaje
Rok Obec
1869
1880
1890
1900,0
1910
1921
1930
1950
1961
1970,0
1980
1991
2001
k 31.12. 2004
Bělá
100,0
113,9
118,0
129,2
127,7
132,2
140,4
148,7
208,6
219,8
226,5
213,6
208,0
207,7
Bohuslavice
100,0
103,5
102,5
104,8
108,1
103,8
112,9
106,7
126,7
127,5
132,4
132,9
139,0
139,3
Bolatice
100,0
105,1
138,8
142,3
155,1
159,0
166,5
167,0
217,9
227,4
260,5
279,6
276,7
282,1
Darkovice
100,0
121,7
137,2
158,0
161,9
174,4
176,9
192,2
212,9
204,4
209,2
207,6
214,6
213,6
Děhylov
100,0
119,6
127,8
150,3
161,7
157,2
174,3
153,3
154,2
149,0
150,6
154,4
146,9
160,8
Dobroslavice
100,0
112,4
125,9
121,4
144,1
137,7
134,3
100,3
130,3
141,2
176,0
177,3
183,1
180,2
Dolní Benešov
100,0
106,1
105,4
108,1
111,0
112,7
120,3
116,9
151,0
165,0
183,6
195,1
195,2
192,4
Hať
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
102,8
117,2
126,7
143,5
143,3
150,3
147,9
153,3
151,8
Hlučín
100,0
141,8
145,1
151,9
155,9
165,5
177,9
162,8
278,0
366,9
386,6
431,3
381,8
380,2
Chuchelná
100,0
106,7
111,2
119,4
133,6
200,2
171,3
179,8
215,5
217,9
243,2
258,0
260,1
256,2
Kobeřice
100,0
102,9
107,0
107,3
111,8
107,4
119,8
111,0
143,6
157,2
169,4
182,6
187,6
188,7
Kozmice
100,0
105,0
107,2
116,0
120,8
122,0
137,3
143,2
162,9
176,6
193,4
193,4
198,6
197,9
Kravaře
100,0
103,2
110,3
114,9
115,6
134,3
129,0
115,3
135,2
134,3
144,3
148,0
151,0
153,1
Ludgeřovice
100,0
112,0
123,8
155,4
186,9
191,3
230,5
239,3
267,5
266,3
270,9
265,2
270,5
272,9
Markvartovice
100,0
105,2
114,4
124,6
141,7
149,4
165,6
159,8
190,9
193,8
209,9
209,8
219,6
218,4
Píšť
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
109,2
104,7
105,0
125,8
128,6
130,0
129,8
130,0
130,8
Rohov
100,0
105,3
102,6
103,0
104,9
108,1
92,5
82,0
98,5
95,4
97,7
90,2
92,8
93,3
Strahovice
100,0
118,6
112,5
110,4
122,5
133,5
131,3
126,5
161,6
163,6
169,1
165,0
168,9
170,3
Sudice
100,0
100,2
95,5
87,2
83,8
80,1
78,3
46,9
51,9
47,0
51,4
47,5
52,7
52,6
Šilheřovice
100,0
100,4
113,4
123,8
138,3
131,1
130,7
129,2
148,0
130,2
130,9
129,8
127,0
128,7
Štěpánkovice
100,0
114,0
128,1
141,7
149,1
153,2
173,0
155,7
213,7
216,8
237,8
249,0
256,5
262,6
Třebom
100,0
93,8
96,7
95,5
83,0
77,1
76,3
37,2
43,6
36,4
29,0
21,6
20,6
20,6
Vřesina
100,0
114,5
110,8
106,4
136,7
152,0
165,0
196,1
263,3
288,2
310,8
310,6
323,9
331,3
Závada
100,0
103,0
107,4
109,0
122,8
122,0
112,2
107,4
136,2
137,8
151,3
149,2
152,4
159,5
Hlučínsko
100,0
111,0
117,4
123,8
142,8
149,8
157,1
149,0
191,1
205,9
219,2
221,7
224,3
-
Okres Opava
100,0
109,9
116,4
125,3
136,8
138,9
148,2
122,2
133,2
139,6
150,2
154,0
154,7
-
Moravskoslezský kraj
100,0
110,0
119,8
139,4
157,4
160,2
174,3
140,3
178,6
202,6
218,1
222,0
219,6
-
Česká republika
100,0
108,8
114,7
124,0
133,4
132,4
141,2
117,7
126,7
129,8
136,2
136,3
135,4
-
Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích Hlučínska v letech 1869-2004 450 400 350 300 250
(%) 200 150 100 50 0 1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
Bělá
Bohuslavice
Bolatice
Darkovice
Děhylov
Dobroslavice
Dolní Benešov
Hať
Hlučín
Chuchelná
Kobeřice
Kozmice
Kravaře
Ludgeřovice
Markvartovice
Píšť
Rohov
Strahovice
Sudice
Šilheřovice
Štěpánkovice
Třebom
Vřesina
Závada
2004
Tab. č. 4: Věková struktura obyvatelstva na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice 1961-2001 (%) Věková struktura (%)
Rok Obec
1961
1970
1991
1980 1)
0-14
15-59
60 +
0-14
15-59
60 +
Bělá
34,8
54,7
10,5
28,5
57,7
13,8
Bohuslavice
28,9
57,7
13,4
20,6
60,5
18,9
24,5
Bolatice
31,6
57,4
10,9
26,8
61,4
11,9
25,6
Darkovice
30,6
56,8
12,6
20,6
61,8
17,6
součást Hlučína
Děhylov
23,2
61,0
15,8
19,7
58,4
21,9
součást Hlučína
Dobroslavice
25,3
59,5
15,2
21,5
59,1
19,4
součást Hlučína
Dolní Benešov
30,0
58,5
11,5
26,9
60,6
12,4
Hať
29,6
58,4
12,0
26,3
59,2
14,6
Hlučín
32,1
59,7
8,2
28,1
62,5
9,4
25,5
63,1
11,4
Chuchelná
32,8
56,2
11,0
25,3
60,0
14,7
25,3
61,3
Kobeřice
31,2
55,1
13,7
27,5
56,5
16,0
25,8
60,8
Kozmice
27,7
60,0
12,3
24,6
60,4
15,0
Kravaře
28,8
58,3
12,8
25,1
58,3
16,6
24,6
59,9
15,5
23,2
57,8
Ludgeřovice
26,4
61,6
11,9
22,0
62,1
15,9
21,3
63,0
15,6
19,5
59,4
Markvartovice
28,0
61,3
10,7
24,4
61,3
14,3
24,3
61,6
14,1
22,2
Píšť
31,7
56,7
11,6
26,3
58,2
15,6
23,4
61,6
15,1
Rohov
32,2
55,4
12,4
26,4
55,0
18,7
Strahovice
31,9
57,8
10,3
30,7
56,0
13,3
Sudice
29,5
57,8
12,7
29,7
53,2
17,1
25,1
59,7
15,2
Šilheřovice
30,5
58,6
10,9
25,0
58,2
16,8
23,8
60,8
Štěpánkovice
30,5
57,2
12,3
27,1
58,7
14,2
21,6
64,6
Třebom
36,0
52,3
11,6
33,4
51,0
15,6
Vřesina
34,5
57,2
8,3
28,5
59,7
Závada
33,2
58,8
8,0
27,4
59,1
Hlučínsko
30,3
58,5
11,2
26,1
60,1
13,8
24,8
62,1
Okres Opava
30,3
58,1
11,6
24,9
60,6
14,6
25,1
Moravskoslezský kraj
28,3
60,0
11,7
24,6
61,1
14,3
Česká republika
25,4
59,7
14,9
21,2
60,4
18,4
1)
ženy ve věku 15-54 let
0-14
15-59
60 +
součást Chuchelné
26,9
2001
0-14
15-59
60 +
0-14
15-59
60 +
23,6
57,0
19,3
16,0
61,7
22,3
61,5
14,0
21,2
58,5
20,3
18,4
63,1
18,5
61,7
12,7
24,6
58,8
16,7
16,2
66,9
16,9
22,8
57,4
19,8
18,0
63,0
19,0
20,1
58,6
21,4
15,5
65,3
19,2
15,4
65,6
19,0
62,0
součást Hlučína 11,1
23,2
62,1
14,7
17,9
65,4
16,7
22,8
59,0
18,1
18,1
63,6
18,3
19,9
63,7
16,4
16,2
66,2
17,7
13,5
26,4
57,1
16,5
18,0
65,9
16,1
13,4
25,2
58,1
16,6
19,3
64,6
16,1
16,1
64,5
19,4
18,9
17,6
63,7
18,6
21,2
14,8
63,0
22,2
58,4
19,3
16,8
64,1
19,0
22,9
57,4
19,7
16,2
63,9
19,9
28,0
48,5
23,5
19,0
64,9
16,1
24,8
58,2
17,0
19,8
62,6
17,6
24,3
58,7
16,9
18,3
64,3
17,4
15,4
23,5
59,8
16,7
17,4
63,9
18,6
13,8
25,5
57,0
17,5
19,2
64,5
16,4
součást Sudic
19,2
61,5
19,2
21,2
56,2
22,7
11,8
součást Hlučína
22,1
60,1
17,8
17,5
62,8
19,7
13,4
součást Bohuslavic
22,9
59,9
17,2
15,8
64,4
19,8
13,1
22,3
60,0
17,7
17,0
64,7
18,3
61,1
13,8
22,5
61,9
15,6
17,1
65,1
17,8
24,9
61,4
13,8
21,9
62,5
15,6
17,2
65,7
17,1
23,4
59,6
17,0
21,0
61,1
17,9
16,2
65,4
18,4
součást Hlučína
součást Hlučína
součást Hlučína
součást Sudic součást Chuchelné
Graf č. 2 :
Věková struktura na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice v letech 1961-2001 0%
100 %
60 a více let
15-59 let
100 %
0%
0%
100 % 0-14 let
Detail: 10 %
70 % 5)
5)
5)
5)
4) 2) 4)
3) 4)
2)
3)
3) 2)
2)
4) 3)
1) 1)
1) 1)
25 % 55 %
15 % Legenda:
Roky:
Hlučínsko
1) 1961
okres Opava
2) 1970
Moravskoslezský kraj
3) 1980
Česká republika
4) 1991 5) 2001
35 %
Tab. č. 5: Národnostní struktura na Hlučínsku v letech 1921 a 1930 (%) Národnostní složení (%) Rok 1921 českočeskoněmecká jiná cizinci slovenská slovenská Obec Bělá 96,7 1,8 1,3 0,2 98,7 Bohuslavice 96,4 2,6 0,0 0,9 94,6 Bolatice 82,1 17,4 0,1 0,4 95,9 Darkovice 94,0 3,5 1,3 1,1 97,9 Děhylov 96,1 0,3 0,0 3,6 95,9 Dobroslavice 92,5 3,3 0,2 4,0 94,9 Dolní Benešov 89,4 8,8 0,0 1,7 94,5 1) Hať 96,9 Hlučín 73,6 24,6 0,5 1,4 89,2 Chuchelná 84,7 9,1 2,5 3,7 91,7 Kobeřice 91,5 7,4 0,4 0,7 96,1 Kozmice 91,1 6,7 1,3 0,8 95,8 Kravaře 79,2 18,6 0,5 1,7 86,7 Ludgeřovice 84,3 14,0 0,9 0,8 93,4 Markvartovice 91,7 8,0 0,1 0,2 95,9 Píšť 1) 94,2 Rohov 90,3 5,8 0,1 3,8 89,5 Strahovice 89,9 9,6 0,1 0,3 98,6 Sudice 1,8 95,3 0,0 2,9 18,7 Šilheřovice 81,3 13,5 2,5 2,7 85,4 Štěpánkovice 86,4 12,0 0,0 1,6 93,2 Třebom 1,2 95,1 0,1 3,6 5,7 Vřesina 91,4 1,6 3,9 3,1 96,7 Závada 94,1 4,8 0,4 0,7 97,4 Hlučínsko 80,3 17,5 0,6 1,6 89,3 1) v roce 1921 Hať a Píšť patřily Německu
1930 německá 0,2 4,1 2,2 0,4 2,5 0,8 4,1 1,9 8,1 5,3 2,6 2,6 8,8 4,5 2,0 2,5 7,2 0,3 77,3 4,7 6,4 91,0 0,0 2,1 8,0
jiná 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,1 0,3 0,2 0,0 0,0 0,3 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,2 0,0 0,3 0,0 0,0 0,2
cizinci 1,1 1,3 1,9 1,7 1,6 4,3 1,2 1,1 2,5 2,8 1,3 1,5 4,1 1,9 2,1 3,3 3,3 1,2 4,0 8,7 0,4 3,1 3,3 0,5 2,5
Tab. č. 6: Národnostní složení obyvatel na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice 1961-2001 (%) Národnostní složení
Rok Obec
(pokračování)
1970
1961 1)
1980
česká
slovenská
polská
německá
ostatní
česká
slovenská
polská
německá
ostatní
česká
slovenská
Bělá
-
-
-
-
-
98,7
1,2
0,0
0,1
0,0
Bohuslavice
-
-
-
-
-
98,7
0,6
0,3
0,0
0,4
97,9
1,5
98,5
0,8
polská
německá
ostatní
součást Chuchelné 0,2
0,2
0,2
0,2
0,3
0,3
0,7
0,6
Bolatice
-
-
-
-
-
98,6
0,8
0,1
0,5
0,1
Darkovice
-
-
-
-
-
99,1
0,5
0,2
0,2
0,0
součást Hlučína
Děhylov
-
-
-
-
-
98,5
1,4
0,0
0,2
0,0
součást Hlučína
Dobroslavice
-
-
-
-
-
93,6
5,6
0,0
0,0
0,7
Dolní Benešov
-
-
-
-
-
97,0
1,7
0,2
0,6
0,5
Hať
-
-
-
-
-
97,9
1,1
0,5
0,3
0,2
Hlučín
-
-
-
-
-
94,2
4,3
0,4
0,5
Chuchelná
-
-
-
-
-
96,6
1,9
0,4
1,2
součást Hlučína 97,0
1,7
0,6
95,8
3,2
0,4
0,3
0,4
0,0
97,4
1,7
0,3
0,4
0,1
98,3
0,8
0,2
0,4
0,2
Kobeřice
-
-
-
-
-
99,0
0,5
0,4
0,1
0,1
Kozmice
-
-
-
-
-
96,5
2,2
0,0
0,6
0,6
0,1 součást Hlučína
součást Hlučína
Kravaře
-
-
-
-
-
97,9
1,3
0,2
0,1
0,5
97,7
1,0
0,1
1,1
0,1
Ludgeřovice
-
-
-
-
-
98,0
1,0
0,1
0,8
0,2
97,8
1,2
0,1
0,8
0,2
Markvartovice
-
-
-
-
-
99,2
0,5
0,1
0,1
0,1
98,6
1,1
0,1
0,2
0,1
Píšť
-
-
-
-
-
97,7
1,3
0,3
0,6
0,0
98,2
0,7
0,6
0,1
0,3
Rohov
-
-
-
-
-
94,9
4,0
0,6
0,3
0,2
součást Sudic
Strahovice
-
-
-
-
-
96,9
2,7
0,0
0,2
0,2
Sudice
-
-
-
-
-
89,8
4,7
0,7
3,7
1,0
93,3
4,5
součást Chuchelné 0,6
1,1
0,4
Šilheřovice
-
-
-
-
-
96,0
2,5
0,6
0,8
0,1
96,1
2,7
0,4
0,4
0,4
98,4
0,9
0,3
0,4
0,1
Štěpánkovice
-
-
-
-
-
98,6
0,7
0,2
0,4
0,2
Třebom
-
-
-
-
-
78,6
16,2
0,0
4,5
0,8
Vřesina
-
-
-
-
-
98,5
1,2
0,0
0,3
0,1
součást Hlučína
Závada
-
-
-
-
-
95,6
4,0
0,2
0,2
0,0
součást Bohuslavic
Hlučínsko
součást Sudic
-
-
-
-
-
96,7
2,3
0,3
0,4
0,3
96,9
2,0
0,3
0,5
0,3
Okres Opava
95,8
2,3
0,2
1,2
0,5
95,5
2,7
0,2
0,8
0,4
96,3
2,6
0,2
0,5
0,4
Moravskoslezský kraj
87,4
4,8
5,9
0,7
1,2
87,3
6,1
5,0
0,4
1,2
88,2
6,2
4,3
0,3
1,0
Česká republika
94,3
2,9
0,7
1,4
0,7
94,5
3,3
0,7
0,8
0,7
94,6
3,5
0,6
0,6
0,7
1)
pro jednotlivé obce údaje nezjištěny
Tab. č. 6 (dokončení) Národnostní složení
Rok Obec
1991 moravská
54,4
6,9
Bohuslavice
72,2
10,3
14,3
0,9
0,3
1,9
0,0
0,1
89,0
2,2
3,1
0,4
0,2
1,4
0,0
3,7
Bolatice
70,6
5,2
21,9
0,8
0,1
1,2
0,0
0,1
85,5
1,8
5,3
0,7
0,1
4,4
0,0
2,3
Darkovice
78,2
16,5
2,8
1,1
0,7
0,8
0,0
0,0
87,0
2,8
4,4
1,2
0,3
1,9
0,0
2,4
Děhylov
83,3
8,4
4,0
3,5
0,3
0,0
0,0
0,4
92,6
1,7
1,2
2,2
0,5
0,2
0,0
1,7
95,7
0,4
0,1
1,4
0,0
1,0
0,0
1,3
Bělá
slezská slovenská
2001
česká
37,2
Dobroslavice
0,4
polská 0,0
německá romská 0,6
0,0
ostatní
česká
0,6
88,8
součást Hlučína
moravská slezská slovenská 4,0
4,5
0,7
polská 0,0
německá romská 1,3
0,0
ostatní 0,7
Dolní Benešov
79,8
5,9
11,1
1,6
0,1
1,1
0,0
0,4
89,4
1,6
3,3
1,2
0,1
2,1
0,0
2,3
Hať
74,7
5,5
16,5
1,3
0,4
1,3
0,0
0,4
90,1
2,3
2,4
0,5
0,4
1,4
0,0
2,8
Hlučín
81,3
6,8
6,6
3,3
0,3
1,0
0,2
0,5
89,3
2,0
1,8
1,8
0,2
1,4
0,2
3,2
Chuchelná
67,0
5,9
23,5
1,8
0,7
1,2
0,0
0,0
81,0
2,4
8,2
1,4
0,4
2,2
0,0
4,3
Kobeřice
73,8
5,6
17,3
1,0
0,2
1,9
0,0
0,2
82,9
1,7
10,2
0,7
0,2
2,8
0,2
1,4
88,0
2,2
3,7
1,9
0,1
1,5
0,0
2,7
Kozmice
součást Hlučína
Kravaře
74,5
4,1
14,6
0,9
0,1
5,7
0,0
0,2
81,0
1,3
3,8
0,5
0,1
8,0
0,2
5,2
Ludgeřovice
82,5
6,7
7,9
1,4
0,0
1,2
0,0
0,2
91,3
1,6
1,7
1,1
0,2
2,3
0,0
1,9
Markvartovice
85,7
4,4
7,0
1,6
0,1
0,6
0,0
0,5
89,7
1,4
2,4
0,7
0,1
1,1
0,0
4,6
Píšť
76,9
6,0
14,7
0,6
0,5
0,9
0,0
0,3
89,7
2,2
3,4
0,5
0,6
2,8
0,0
0,9
Rohov
77,0
5,2
11,3
3,0
0,5
2,7
0,0
0,2
82,1
2,8
4,3
4,6
0,2
2,1
0,0
3,9
Strahovice
83,9
3,6
11,0
0,8
0,0
0,7
0,0
0,0
84,5
3,4
8,0
0,1
0,1
2,0
0,0
1,9
Sudice
78,9
3,5
8,4
4,5
1,2
3,0
0,0
0,5
90,0
1,2
1,5
2,4
0,5
3,2
0,0
1,2
Šilheřovice
85,9
4,1
5,3
2,4
0,6
1,0
0,5
0,3
89,7
1,4
2,5
2,0
0,3
1,6
0,4
2,2
Štěpánkovice
76,8
5,1
15,8
0,6
0,2
1,3
0,0
0,2
87,6
1,6
5,5
0,3
0,2
1,9
0,2
2,7
Třebom
78,4
0,9
1,9
12,2
0,0
6,1
0,0
0,5
82,8
1,0
0,0
7,4
0,0
7,4
0,0
1,5
Vřesina
80,6
7,8
9,3
1,3
0,1
0,9
0,0
0,2
92,3
2,6
2,9
0,8
0,2
0,6
0,0
0,5
Závada
80,0
4,4
11,3
2,1
0,0
2,0
0,0
0,2
88,4
0,9
4,0
1,2
0,0
0,9
0,0
4,7
Hlučínsko
78,0
6,1
11,6
1,9
0,3
1,7
0,1
0,3
87,6
1,9
3,6
1,1
0,2
2,7
0,1
2,8
Okres Opava
79,1
5,7
11,2
2,2
0,2
0,9
0,3
0,4
91,1
1,4
2,5
1,3
0,2
1,2
0,1
2,2
Moravskoslezský kraj
76,5
9,4
3,2
5,3
3,6
0,3
0,4
1,3
87,2
2,3
0,8
3,4
3,1
0,3
0,1
2,8
Česká republika
81,2
13,2
0,4
3,1
0,6
0,5
0,3
0,7
90,4
3,7
0,1
1,9
0,5
0,4
0,1
2,9
Graf č. 3
Graf č. 4 Národnostní složení na Hlučínsku v letech 1961-2001
Národnostní složení v okrese Opava v letech 1961-2001
100%
100%
80%
80%
60%
60%
40%
40%
20%
20%
0%
0%
1961 1970 1980 1991 2001
1961 1970 1980 1991 2001 česká slovenská ostatní
moravská polská
slezská německá
Graf č. 5
česká slovenská ostatní
moravská polská
slezská německá
Graf č. 6 Národnostní složení Moravskoslezského kraje v letech 1961-2001
Národnostní složení České republiky v letech 1961-2001
100%
100%
80%
80%
60%
60%
40%
40%
20%
20%
0%
0% 1961 1970 1980 1991 2001
česká slovenská ostatní
moravská polská
slezská německá
1961 1970 1980 1991 2001
česká slovenská ostatní
moravská polská
slezská německá
Tab. č. 7: Náboženská struktura na Hlučínsku v letech 1921 a 1930 (%)
jiné
česko-slovenské
evan-gelické
řimsko-katolické
věřící
jiné
bez vyznání
z toho česko-slovenské
1930
z toho evan-gelické
řimsko-katolické
věřící
Obec
1921
bez vyznání
Náboženská struktura na Hlučínsku (%) Rok
Bělá
100,0
100,0
0,0
0,0
0,0
0,0
100,0
100,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Bohuslavice
100,0
99,7
0,3
0,1
0,0
0,0
99,9
99,5
0,5
0,0
0,0
0,1
Bolatice
99,9
99,7
0,2
0,0
0,0
0,1
99,9
99,6
0,2
0,0
0,0
0,1
Darkovice
99,4
99,4
0,0
0,0
0,0
0,6
100,0
99,9
0,0
0,1
0,0
0,0
Děhylov
97,5
94,3
0,1
2,3
0,7
2,5
93,9
85,8
2,0
6,1
0,0
6,1
Dobroslavice
96,6
96,2
0,4
0,0
0,0
3,4
97,6
97,2
0,0
0,4
0,0
2,4
Dolní Benešov
100,0
Hať
-
Hlučín
99,9
Chuchelná Kobeřice
99,2 -
0,8 -
98,4
0,0 -
0,9
0,0 -
0,3
0,0 -
0,3
0,1
99,8
98,9
0,3
0,4
0,1
0,2
99,6
98,8
0,5
0,4
0,1
0,4
98,8
96,3
0,4
1,8
0,4
1,2
99,8
98,2
1,4
0,1
0,1
0,2
98,7
96,8
1,1
0,0
0,8
1,3
100,0
99,3
0,7
0,0
0,0
0,0
100,0
99,5
0,4
0,0
0,0
0,0
Kozmice
100,0
99,7
0,3
0,0
0,0
0,0
99,8
99,8
0,0
0,0
0,0
0,2
Kravaře
100,0
99,4
0,5
0,0
0,1
0,0
99,6
98,8
0,4
0,3
0,0
0,4
99,9
99,4
0,1
0,1
0,2
0,1
99,0
97,5
0,5
0,9
0,2
1,0
Ludgeřovice Markvartovice
100,0
Píšť
-
99,8 -
0,2 -
0,1 -
0,0 -
0,0 -
99,8
99,4
0,4
0,0
0,0
0,2
99,4
99,0
0,1
0,3
0,0
0,6
Rohov
100,0
92,2
7,8
0,0
0,0
0,0
100,0
98,2
1,6
0,2
0,0
0,0
Strahovice
100,0
100,0
0,0
0,0
0,0
0,0
100,0
100,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Sudice
100,0
84,6
14,9
0,0
0,5
0,0
99,5
86,0
13,2
0,2
0,0
0,5
Šilheřovice Štěpánkovice
99,9
98,4
1,2
0,3
0,0
0,1
99,3
97,0
1,1
0,6
0,6
0,7
100,0
99,7
0,3
0,0
0,0
0,0
99,8
99,5
0,0
0,3
0,0
0,2
Třebom
100,0
99,3
0,5
0,0
0,1
0,0
100,0
99,6
0,4
0,0
0,0
0,0
Vřesina
100,0
100,0
0,0
0,0
0,0
0,0
100,0
99,3
0,0
0,0
0,7
0,0
Závada
99,6
99,3
0,0
0,0
0,2
0,4
100,0
98,6
0,7
0,7
0,0
0,0
Hlučínsko
99,8
98,5
1,0
0,1
0,1
0,2
99,4
97,9
0,7
0,6
0,1
0,6
Tab. č. 8: Náboženská struktura na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice v letech 1991 a 2001 (%) Náboženská struktura (%) 1991
2001
nezjištěno
bez vyznání
evangelické
čs. husitské
řimsko-katolické
věřící
nezjištěno
jiné
bez vyznání
z toho evangelické
čs. husitské
věřící
Obec
řimsko- katolické
z toho
jiné
Rok
Bělá
95,4
95,0
0,3
0,0
0,1
1,7
2,9
91,2
90,1
0,1
0,3
0,7
6,4
2,4
Bohuslavice
95,5
95,2
0,1
0,3
0,0
1,0
3,5
93,0
91,5
0,1
0,0
1,4
3,6
3,4
Bolatice
89,0
88,7
0,1
0,0
0,2
5,0
6,0
83,2
81,7
0,0
0,1
1,4
11,8
5,0
Darkovice
92,4
92,1
0,0
0,3
0,1
1,6
5,9
84,9
83,2
0,0
0,1
1,6
9,0
6,2
Děhylov
58,0
56,9
0,6
0,4
0,0
25,4
16,7
46,0
39,8
0,5
0,2
5,6
42,8
11,2
46,8
43,5
0,4
1,0
1,9
37,3
15,9
Dolní Benešov
83,4
82,7
0,0
0,4
0,3
9,4
7,2
78,4
75,7
0,0
0,1
2,6
15,7
5,9
Hať
93,0
91,9
0,1
0,4
0,5
3,2
3,8
85,8
83,3
0,2
0,1
2,1
9,4
4,9
Hlučín
72,4
70,5
0,4
1,0
0,5
16,6
11,0
58,7
54,7
0,2
0,4
3,4
32,9
8,4 3,2
Dobroslavice
součást Hlučína
Chuchelná
82,2
80,7
0,3
0,9
0,3
10,8
7,0
80,5
77,6
0,2
0,2
2,4
16,2
Kobeřice
94,5
94,1
0,1
0,1
0,2
2,5
3,0
91,6
88,7
0,1
0,0
2,7
6,0
2,4
83,0
77,9
0,0
0,2
4,9
13,7
3,3
Kozmice
součást Hlučína
Kravaře
91,5
90,6
0,1
0,4
0,5
4,8
3,7
83,6
80,8
0,0
0,1
2,7
10,9
5,5
Ludgeřovice
84,9
83,8
0,2
0,4
0,4
8,1
7,0
73,7
70,3
0,2
0,1
3,0
20,9
5,4
Markvartovice
90,4
89,8
0,1
0,5
0,1
4,7
4,9
79,0
76,8
0,2
0,0
2,0
13,6
7,4
Píšť
92,1
91,7
0,1
0,1
0,1
4,4
3,5
84,6
82,3
0,1
0,0
2,1
10,5
4,9
Rohov
93,2
93,2
0,0
0,0
0,0
3,4
3,4
92,0
88,5
0,0
0,0
3,4
4,4
3,6
Strahovice
94,8
93,6
0,0
0,1
1,1
2,6
2,5
96,3
92,6
0,0
0,0
3,7
3,6
0,1
Sudice
82,2
74,7
0,2
3,7
3,7
11,2
6,5
80,3
71,7
0,2
2,4
6,1
16,5
3,2
Šilheřovice
87,3
86,3
0,1
0,7
0,2
9,0
3,7
83,5
79,9
0,0
0,4
3,2
14,1
2,4
Štěpánkovice
91,7
90,8
0,1
0,3
0,4
3,7
4,6
89,1
85,6
0,0
0,2
3,3
8,1
2,8
Třebom
90,1
84,0
2,8
1,4
1,9
4,2
5,6
70,4
65,5
0,5
1,5
3,0
24,1
5,4
Vřesina
89,6
88,9
0,1
0,6
0,1
4,6
5,8
83,3
81,3
0,2
0,3
1,5
13,5
3,3
Závada
95,6
93,1
0,2
0,0
2,3
0,2
4,3
91,8
86,5
0,0
0,3
5,0
4,3
3,8
Hlučínsko
84,5
83,3
0,3
0,5
0,4
8,8
6,7
77,0
73,7
0,1
0,3
2,9
17,5
5,5
Okres Opava
67,0
65,4
0,4
0,9
0,3
21,4
11,6
57,2
53,3
0,2
0,4
3,3
35,8
7,0
Moravskoslezský kraj
51,2
44,2
1,1
4,8
1,1
33,8
14,9
40,2
32,5
0,7
0,8
6,2
52,3
7,5
Česká republika
43,9
39,0
1,7
2,3
0,9
39,9
16,2
32,1
26,8
1,0
1,1
3,2
59,0
8,8
Graf č. 7
Náboženské vyznání v letech 1991 a 2001 100% 80% 60% (%) 40% 20%
rok 1991
Česká republika
Moravskoslezský kraj
Okres Opava
Hlučínsko
Česká republika
Moravskoslezský kraj
Okres Opava
Hlučínsko
0%
rok 2001
věřící
bez vyznání
nezjištěno
Graf č. 8
Postavení římskokatolické církve v letech 1991 a 2001 100% 80% 60% (%)
40% 20%
rok 1991 římskokatolická církev
rok 2001 ostatní
Česká republika
Moravskoslezský kraj
Okres Opava
Hlučínsko
Česká republika
Moravskoslezský kraj
Okres Opava
Hlučínsko
0%
Tab. č. 9: Vzdělanostní struktura na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice v letech 1961-2001 (%) Vzdělanostní struktura (%) Rok Obec
1961 ZŠ
ŠS
1970 VŠ
ZŠ
SŠ
1980 VŠ
ZŠ
SŠ
1991 VŠ
ZŠ
2001 VŠ
Bělá
-
-
-
69,6
30,2
0,2
Bohuslavice
-
-
-
64,3
35,2
0,6
57,4
41,1
Bolatice
-
-
-
63,4
36,1
0,5
50,7
48,2
Darkovice
-
-
-
69,3
30,6
0,1
součást Hlučína
Děhylov
-
-
-
60,6
36,8
2,7
součást Hlučína
Dobroslavice
-
-
-
43,0
53,9
3,1
Dolní Benešov
-
-
-
56,4
42,6
1,0
Hať
-
-
-
67,0
32,3
0,7
Hlučín
-
-
-
61,8
36,6
1,7
53,0
44,6
2,4
Chuchelná
-
-
-
62,1
36,6
1,3
54,3
43,8
Kobeřice
-
-
-
59,7
39,7
0,6
49,9
48,5
Kozmice
-
-
-
64,5
35,0
0,5
Kravaře
-
-
-
60,7
38,4
0,9
51,0
47,4
1,6
41,9
55,4
Ludgeřovice
-
-
-
64,9
34,2
0,9
52,3
45,7
2,1
41,9
54,4
Markvartovice
-
-
-
68,7
30,9
0,4
59,1
40,0
0,9
48,7
Píšť
-
-
-
69,0
30,5
0,5
55,8
43,1
1,1
Rohov
-
-
-
78,2
21,8
0,0
Strahovice
-
-
-
67,0
32,5
0,5
součást Chuchelné
Sudice
-
-
-
70,3
29,5
0,2
65,2
33,9
0,9
Šilheřovice
-
-
-
73,9
25,3
0,8
62,7
35,3
Štěpánkovice
-
-
-
63,6
35,7
0,7
53,3
45,0
Třebom
-
-
-
72,8
25,5
1,7
Vřesina
-
-
-
67,1
32,3
Závada
-
-
-
71,0
29,0
Hlučínsko
-
-
-
63,6
Okres Opava
součást Chuchelné
SŠ
ZŠ
SŠ
VŠ
52,1
46,5
1,4
39,0
59,3
1,7
1,5
46,0
51,6
2,5
30,5
65,6
3,8
1,2
41,9
56,0
2,1
29,3
66,8
3,8
47,3
51,3
1,4
34,3
62,8
2,9
49,3
48,0
2,8
21,1
68,6
10,3
součást Hlučína
21,1
68,0
10,9
38,5
58,4
3,1
27,1
68,4
4,5
48,7
49,7
1,6
35,3
61,9
2,8
40,9
54,8
4,3
29,9
64,0
6,2
1,9
40,3
55,6
4,1
28,3
66,8
5,0
1,6
43,6
53,6
2,8
28,8
66,5
4,7
29,4
66,2
4,4
2,7
28,7
66,8
4,5
3,7
29,7
63,9
6,4
49,2
2,1
32,8
63,2
3,9
45,0
52,9
2,1
32,6
64,1
3,3
49,5
49,8
0,7
32,3
66,9
0,8
47,2
51,8
1,1
30,3
67,3
2,4
49,2
47,9
2,9
29,3
66,7
4,1
2,0
47,9
49,6
2,5
34,7
60,2
5,1
1,7
44,7
52,8
2,5
28,5
67,6
3,9
součást Sudic
50,0
48,8
1,2
42,5
56,3
1,3
0,6
součást Hlučína
47,0
50,2
2,7
33,6
61,4
5,0
0,0
součást Bohuslavic
48,0
51,3
0,7
36,5
61,2
2,3
35,4
1,0
53,1
45,0
1,9
43,1
53,8
3,1
30,1
65,1
4,8
47,5
50,8
součást Hlučína 1,7
součást Hlučína
součást Hlučína
součást Hlučína
součást Sudic
86,6
12,2
1,2
59,0
38,9
2,1
48,4
48,2
3,4
37,9
56,9
5,2
27,4
65,6
7,0
Moravskoslezský kraj 84,6
13,8
1,6
57,7
39,6
2,7
47,6
48,2
4,2
37,0
56,9
6,1
27,1
65,1
7,8
Česká republika
16,7
2,2
54,2
42,4
3,4
45,5
49,5
5,0
34,5
58,3
7,2
25,0
66,1
8,9
81,1
Graf č. 9:
Vzdělanostní struktura na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice v letech 1961-2001
0%
100 %
středoškolské vzdělání
vysokoškolské vzdělání 5)
5)
5)
5) 4) 4) 4)
3) 2) 2) 4)
3)
3) 2) 3)
2) 1) 1) 1)
100 %
0%
0% 100 %
základní vzdělání
Legenda:
Roky:
Hlučínsko
1) 1961
okres Opava
2) 1970
Moravskoslezský kraj
3) 1980
Česká republika
4) 1991 5) 2001
Tab.č. 10: Ekonomická struktura obyvatel na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravkoslezském kraji a České republice v letech 1970-2001 (%) Ekonomická struktura obyvatel (%) 1970 Obce Bělá Bohuslavice
I.
II.
1980
III.
EAO
I.
II.
6,3
55,2
38,6
607
18,9
50,9
30,2
1 116
18,1 10,8
1991
III.
EAO
I.
součást Chuchelné 19,3
62,5
1 009
69,9
19,3
1 969
II.
2001
III.
EAO
I.
II.
III.
EAO
5,7
72,6
21,7
350
2,8
51,4
45,8
323
13,5
54,9
31,6
727
4,7
46,9
48,4
752 2 132
Bolatice
8,8
53,1
38,2
2 765
9,4
62,9
27,6
2 127
3,8
59,4
36,8
Darkovice
8,3
58,7
33,0
928
součást Hlučína
7,6
59,1
33,4
596
3,1
50,2
46,7
580
21,3
45,6
33,1
493
součást Hlučína
16,6
44,8
38,6
355
4,2
40,3
55,5
335
1,4
37,3
61,3
346
2,1
54,2
43,7
2 201
Děhylov Dobroslavice
25,2
53,4
21,4
412
Dolní Benešov
10,2
70,0
19,8
3 132
Hať
12,8
54,0
33,2
1 934
3,3
60,9
35,8
11 783
Hlučín Chuchelná
součást Hlučína 8,6
72,4
19,0
součást Hlučína 2 078
součást Hlučína 6,5
59,1
34,4
11 144
8,0
66,8
25,2
2 339
11,5
55,9
32,6
1 231
3,9
45,0
51,1
1 175
5,1
51,0
43,9
8 828
1,6
37,5
60,9
7 013
14,6
60,1
25,4
914
12,3
67,2
20,5
1 440
9,1
61,4
29,5
658
3,7
55,6
40,7
656
Kobeřice
8,9
42,2
48,9
2 167
19,3
57,4
23,3
1 442
16,2
56,8
27,1
1 560
5,7
55,5
38,9
1 554
Kozmice
15,2
56,3
28,5
1 313
2,5
43,0
54,5
874
Kravaře
součást Hlučína
součást Hlučína
11,4
39,1
49,5
4 727
11,3
56,7
32,0
3 204
12,8
46,7
40,5
3 271
2,8
49,2
48,0
3 192
Ludgeřovice
3,3
64,3
32,4
3 527
2,1
64,9
33,0
2 298
3,2
56,3
40,5
2 266
1,8
41,6
56,6
2 190
Markvartovice
6,4
61,5
32,0
1 242
6,0
62,1
31,9
846
6,9
56,5
36,6
841
1,2
42,4
56,5
857
Píšť
14,4
48,0
37,6
1 685
13,1
54,6
32,3
1 087
10,2
55,9
33,9
1 058
4,4
52,6
43,0
1 023
Rohov
31,8
35,1
33,1
484
26,6
47,5
25,9
297
8,1
59,3
32,7
297
Strahovice
21,5
43,4
35,1
712
Sudice
34,9
30,0
35,1
470
součást Sudic součást Chuchelné 28,8
47,3
23,9
770
17,9
61,2
20,9
436
6,5
54,7
38,8
415
22,9
44,5
32,6
301
3,9
45,3
50,8
331
Šilheřovice
18,6
52,9
28,5
1 225
12,0
52,2
35,9
767
12,8
47,6
39,6
805
5,1
39,2
55,6
762
Štěpánkovice
25,4
37,8
36,8
2 150
11,5
32,0
56,5
2 391
20,4
45,7
34,0
1 458
5,0
50,1
44,9
1 528
Třebom
52,3
19,1
28,6
304
37,1
42,2
20,7
116
10,1
35,4
54,4
79
součást Sudic
Vřesina
11,1
49,9
39,0
964
součást Hlučína
9,5
56,3
34,3
645
3,7
46,2
50,2
624
Závada
19,7
43,8
36,5
427
součást Bohuslavic
12,4
60,5
27,1
266
4,4
53,3
42,3
272
Hlučínsko
10,6
53,8
35,6
45 481
9,7
57,2
33,1
30 445
9,6
54,3
36,1
30 531
3,1
46,6
50,3
29 511
okres Opava
16,2
52,6
31,2
78 463
14,3
52,0
33,7
89 615
14,0
44,8
41,2
92 544
5,3
40,2
54,5
90 675
Moravskoslezský kraj
11,4
56,7
31,9
555 006
9,5
56,1
34,4
629 279
9,3
50,2
40,5
659 395
2,8
40,2
57,0
630 679
ČR
14,8
49,3
35,9
4 983 767
12,0
49,6
38,4
5 363 945
11,6
44,9
43,5
5 421 102
4,4
37,7
57,9
5 253 400
Graf č. 10 :
Ekonomická struktura na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice v letech 1970-2001
0%
100 %
Terciér
Sekundér 2) 1) 3) 2)
1) 2)
3)
1)
3)
4)
1) 2)
3) 4)
4) 4)
100 %
0%
0% 100 % Primér
Legenda:
Roky:
Hlučínsko
1) 1970
okres Opava
2) 1980
Moravskoslezský kraj
3) 1991
Česká republika
4) 2001
Tab. č. 11: Vývoj nezaměstnanosti na Hlučínsku, v Okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice 2001-2005 (%) Vývoj nezaměstnanosti (%) Obce
6/2001
12/2001
6/2002
12/2002
6/2003
12/2003
6/2004
12/2004
6/2005
12/2005
Bělá
12,00
18,61
14,83
15,14
13,93
16,1
13,00
17,03
11,8
Bohuslavice
10,04
10,57
10,3
10,70
10,24
11,57
10,24
11,17
8,6
8,60
7,10
8,96
9,21
10,44
10,55
10,93
8,91
9,90
9,6
11,20
10,91
13,36
10,58
13,17
9,31
10,17
11,21
12,59
10,7
10,70
6,76
9,04
7,23
6,63
8,66
9,85
11,64
10,75
9,3
9,60
12,03
12,08
13,72
11,59
11,27
11,56
9,83
10,98
11,8
8,40
8,47
10,74
11,58
13,06
11,99
12,81
10,86
12,22
9,4
10,80
Hať
16,41
17,18
16,84
17,44
16,00
16,43
15,91
15,40
13,2
12,30
Hlučín
Bolatice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov
14,60
13,86
15,44
15,64
15,59
15,24
16,5
16,03
15,46
13,4
13,40
Chuchelná
7,14
11,18
9,13
10,24
11,89
9,76
10,98
12,04
11,1
11,00
Kobeřice
7,95
10,52
10,19
12,11
10,81
12,36
10,75
10,68
10,5
12,00
Kozmice
11,16
14,13
13,78
13,66
13,84
14,42
11,10
11,44
10,2
11,00
Kravaře
9,35
11,27
9,77
12,12
11,97
13,66
13,06
13,91
12,1
10,20
Ludgeřovice
11,30
11,78
12,44
13,27
12,28
13,2
12,83
12,28
10,7
13,60
Markvartovice
12,49
13,26
14,48
14,23
14,94
15,29
13,65
12,95
11,7
11,30
Píšť
10,40
13,41
13,31
14,31
13,69
13,39
12,22
12,32
10,7
9,90
Rohov
5,39
9,51
7,87
9,84
8,42
11,45
10,10
11,45
9,1
11,40
Strahovice
6,19
10,42
8,68
10,17
9,88
10,84
12,53
12,77
9,9
12,00
Sudice
10,56
14,98
14,37
14,37
15,71
16,01
15,41
14,20
12,1
16,60
Šilheřovice
13,29
14,02
12,96
14,68
14,70
14,7
13,91
14,44
10,9
11,20
9,19
10,73
9,78
12,42
12,57
12,36
10,34
12,24
10,7
12,10
Třebom
13,79
23,46
27,16
32,10
31,65
35,44
22,78
24,05
24,1
29,10
Vřesina
11,16
13,28
14,59
12,95
12,34
11,54
11,38
12,50
10,7
12,50
Závada
14,29
18,52
15,19
17,04
18,38
21,32
16,18
18,01
13,6
15,80
Hlučínsko
10,93
12,80
12,98
14,03
13,06
13,25
12,88
13,23
11,43
11,90
9,90
11,52
11,14
12,33
11,69
11,65
11,65
12,19
10,61
11,37
14,50
15,10
14,8
15,90
16,10
16,80
16,50
15,70
15,3
14,20
8,10
8,90
8,7
9,80
9,50
10,30
9,90
9,50
9,3
8,90
Štěpánkovice
Okres Opava Moravskoslezský kraj ČR
Graf č. 11
Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích Hlučínska 2001-2005 24
míra nezaměstnanosti (%)
21 18 15 12 9 6 3 6/2001
12/2001
6/2002
12/2002
6/2003
12/2003
6/2004
12/2004
6/2005
Bělá
Bohuslavice
Bolatice
Darkovice
Děhylov
Dobroslavice
Dolní Benešov
Hať
Hlučín
Chuchelná
Kobeřice
Kozmice
Kravaře
Ludgeřovice
Markvartovice
Píšť
Rohov
Strahovice
Sudice
Šilheřovice
Štěpánkovice
Vřesina
Závada
12/2005
okres Opava
MS kraj
ČR
ostatní zpracovatelský průmysl
výroba dopravních prostředků
výroba elektrických a optických přístrojů
výroba strojů a zařízení pro další výrobu
výroba kovů a kovodělných výrobků
průmysl skla, keramiky, porcelánu a stav. hmot
chemický a farmaceutický průmysl
papírenský a polygraf ický průmysl; vydavatel. činn.
dřevozpracující průmysl
kožedělný průmysl
textilní a oděvní průmysl
potravinářský a tabákový průmysl
Příloha č. 9
Graf č. 12 Struktura zpracovatelského průmyslu v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice v roce 2001
35
30
25
20
(%) 15
10
5
0
Příloha č. 10 Tab. č. 12: Nejvýznamnější firmy v oblasti strojírenství a hutnictví Název Sídlo Rok založení Výroba a opravy potrubních armatur MSA a.s. Dolní Benešov 1992 ARMATURY Group a.s Kravaře 1999 Armatury Servis a.s. Kravaře 1998 VALVES SERVIS spol. s Dolní Benešov 1995 r.o. MS BOLT spol. s r.o. Dolní Benešov 1997 Výroba kovodělných výrobků S FORM spol. s r. o. Hlučín 1992 KONEKTA – SAP spol. Hlučín 1996 s r.o. FIM INT spol. s r.o. Hlučín 1996 Výroba a opravy kovoobráběcích strojů Opravárenský závod MSA Dolní Benešov 1995 spol. s r.o. Všeobecné strojírenské činnosti WELMET Studénka spol. Ludgeřovice 2001 s r.o. Výroba a opravy jiných strojů a zařízení pro všeobecné účely STS - služby spol. s r.o Kravaře 1992 Výroba a opravy ložisek, ozubených kol, převodů a jejich dílů DENIP spol. s r.o. Hlučín 1992 Odlévání železa Slévárna Dolní Benešov Dolní Benešov 1995 spol. s r.o.
Počet zaměstnanců 500-999 200-249 100-199 100-199 50-99 20-24 25-49 25-49 50-99 25-49 25-49 25-49 100-199
Pramen: RES 11/2005
Tab. č. 13: Nejvýznamnější firmy v oblasti těžby a stavebnictví Název Sídlo Rok založení Těžba a úprava písku, štěrku, výroba betonu připraveného k lití Štěrkovny spol. s r.o. Dolní Benešov 1962 Těžba a úprava vápence, sádrovce, křídy a dolomitu, výroba sádry GYPSTREND spol. s.r.o. Kobeřice 1993 Pozemní a inženýrské stavitelství Jan Glombica Ludgeřovice 1992 Ing. Milan Hudeczek Píšť 1991 Stavitelství SIZO spol. s . Píšť 2004 r.o. Lubomír Harazim Kravaře 1990 KOWIT PLUS spol. s.r.o. Kravaře 2001 Kudela spol. s. r. o. Kravaře 2003 Radomír Vlk – AVA Kravaře 1991 Ricka Karel Hlučín 1995 spol. s.r.o Architektonické a inženýrské činnosti (včetně projektování) Ing. Daniel Kozel Bolatice 1991 Demolice a zemní práce Jiří Wažik Darkovice 1991 Pramen: RES 11/2005
Počet zaměstnanců 250-499 50-99 50-99 50-99 25-49 25-49 25-49 20-24 20-24 20-24 50-99 50-99
Tab. č. 14: Nejvýznamnější firmy v ostatních odvětvích průmyslu Název Sídlo Rok založení Výroba nábytku Form spol. s r.o Kozmice 1991 Tiskárna Baloušek spol. s r.o. Hlučín 1991 Výroba hraček Lena hračky s.r.o. Ludgeřovice 1997 Výroba plastových součástí pro výrobní spotřebu PF Plasty cz s.r.o. Chuchelná 1995 Výroba plastových desek folií, hadic, trubek a profilů HP trend, s.r.o., 1992 Výroba plastových výrobků pro konečnou spotřebu S-Kunststofftechnik Kravaře 2002 spol. s.r.o. Průmyslové textilie LANEX a.s. Bolatice 1991 Dajpp spol. s r.o. Bolatice 1994 Výroba svrchních oděvů Jana Harazimová Kobeřice 1991 Výroba osobního prádla Spoltex spol.s.r.o. Kravaře 1992 Vildtex spol. s r.o. Kravaře 2001 Výroba trvanlivých pekárenských výrobků Jan Lasák – SANDA Píšť 1992 Stáčení minerální a pitné vody do lahví a výroba nealkoholických nápojů INTERFOOD Ltd. Dolní Benešov 1992 spol. s r.o Výroba masných výrobků, zpracování a konzervování masa J. Klemensová MASOMA Kravaře 1992 Verner Kotula Kravaře 1991 Pramen: RES 11/2005
Počet zaměstnanců 25-49 50-99 25-49 250-499 100-199 25-49 500-999 20-24 25-49 25-49 25-49 25-49 100-199 50-99 25-49
Tab. č. 15: Nejvýznamnější firmy v oblasti služeb Název
Sídlo
Počet zaměstnanců 50-99
Dolní Benešov Hlučín
Rok Hlavní náplň činnosti založení 1993 obchod s motorovými vozidly kromě motocyklů 1994 obchod s motorovými vozidly kromě motocyklů 1991 maloobchodní prodej pohonných hmot 1994 silniční nákladní doprava 1991 silniční nákladní doprava
Markvartovice
2001
silniční nákladní doprava
20-24
Dolní Benešov
1991
cestovní kancelář silniční nákladní doprava zprostředkování velkoobchodu se základ. zeměděl. produkty velkoobchod s obilím, osivem a krmivem maloobchod s převahou potravin
20-24
maloobchod s převahou potravin velkoobchod s textilem a textilní galanterií ostatní maloobchod v nespec. prodejnách čištění města, sanační a podobné činnosti průmyslové čištění a všeobecný úklid velkoobchod s květinami a ostatními rostlinami zahradnictví, pěstování květin a okrasných dřevin instalatérské práce pátrací a ochranné činnosti pronájem strojů a zařízení montáž střešních konstrukcí a pokládání střešních krytin malířské a natěračské práce instalatérské práce
25-49 25-49
omítání výroba zámků a kování výroba pekárenských a cukrárenských výrobků (kromě trvanlivých) výroba pek. a cukr.výrobků (kromě trvanlivých) výroba pek. a cukr.výrobků (kromě trvanlivých) výroba pek. a cukr.výrobků (kromě trvanlivých)
20-24 20-24 50-99
AUTOCENTRÁLA spol. s r.o. AUTOMOTOLAND CZ spol s.r.o. AUTOMONT CSW spol. s r.o. RKL Opava AUTODOPRAVA PIERAN Miroslav Tvrdý – Autodoprava spol. s r.o. Josef Kozák KOZAK TOUR Tomáš Jarosch
Hlučín
Kravaře
1990
Hospodářské družstvo
Hlučín
1992
Ing. Jan Slivka UNIMARKET JVS Jan Michalčík Ing. Leo Stoklasa
Ludgeřovice
1991
Kravaře Kravaře
1992 1990
Anna Slivková SUPERMARKET RS Ing. Jan Mareš PARKSERVIS P.D.M.S. spol. s r.o.
Hlučín
1992
Hať
1991
Ludgeřovice
1995
KLIA CZ spol. s r.o.
Bohuslavice
1991
Libuše Raidová
Kravaře
1991
Pavel Tkačík Vladimír Strak Norbert Rybka A.T.Y.P. Group spol. s.r.o. Gerhard Harazim Pavel Tkačík GASS-EKO TIMISTAV spol. s r.o. Pavel Harazim AZPEK spol. s r.o.
Hlučín Dolní Benešov Kravaře Hlučín
1990 1991 1993 1999
Kobeřice Hlučín
1991 1990
Kravaře Kravaře Bolatice
2003 1991 1996
Arnošt Obrusník Pekařství GOBE spol. s r.o.
Dolní Benešov
1990
Píšť
1992
Ludmila Jařabová CUKRÁRNA
Kravaře
1990
Pramen: RES 11/2005
Hlučín Kravaře
25-49 25-49 50-99 25-49
50-99 25-49 25-49
25-49 20-24 25-49 25-49 20-24 25-49 50-99 20-24 25-49 25-49 25-49
50-99 25-49 20-24
Příloha č. 11
Přehled kulturních, společenských a sportovních akcí česko-polské spolupráce na rok 2005 Název akce Mezinárodní přehlídka předškolních divadélek Velikonoční šachový turnaj Slezská beseda: "Gminný kabinet biolobické obnovy. "
Termín konání
Organizátor
6.4.2005 Gmina Krzyzanowice 27.3.2005 Obec Píšť 10.4.2005 Gmina Krzyzanowice
Metodický seminář učitelů mateřských škol na téma: "Regionální tance Slezska." Jaro na vsi - folkórní vystoupení Střelecká soutěž (malorážka) - memoriál B. Junga
duben 2005 Gmina Krzyzanowice 16.4.2005 Obec Šilheřovice 1.5.2005 Obec Píšť
Seminář na téma: "Velké vlastenectví od 18.stol.do 1.pol.20.stol.jako podpora kultury polsko-českého pohraničí."
květen 2005 Gmina Krzyzanowice
Hudba mezná hranic - koncert
1.5.2005 16.00 hod
Obec Hať
Mezinárodní plénér v malování "Pohledy polsko-českého pohraničí"
29.4.2005 4.5.2005 Gmina Krzyzanowice
Festin - sportovní setkání školních dětí vve Tworkowě
30.4.2005 1.5.2005 Gmina Krzyzanowice
Malířské dílny pro děti a mláděž "Pohledy polsko-českého pohraničí." Mezinárodní noční soutěž hasičů
13.5.2005 14.5.2005 Gmina Krzyzanowice 20.5.2005 Obec Píšť
Koncert věnovaný tvorbě L. van Beethovena a F. Liszta ve farním kostele sv. Anny v Krzyzanowicích Koncert - "Hudební pohledy" ve Tworkowě Tradiční "Haťský odpust" 3.výročí ustanovení Mariánského poutního místa v Píšti
28.5.2005 Gmina Krzyzanowice 29.5.2005 Gmina Krzyzanowice 5.6.2005 Obec Hať 12.6.2005 Obec Píšť
Mezinárodní turnaj mladých hasičů "O pohár starosty obce" Mezinárodní denní soutěž hasičů
18.6.2005 18.6.2005
Mezinárodní turnaj žáků v kopané "O pohár starosty obce" Setkání s golfem pro děti a mládež Turnaj v minigolfu Mezinárodní turnaj juniorů v kopané Tradiční "Píšťský odpust" Odpust v Šilheřovicích Šilheřovické dožínky XII. Haťské dožínky Dožínky Gminné v Boleslawi Mezinárodní turnaj v kopané dospělých ve Tworkowě Pivní slavnost Tradiční "Haťský krmáš" Koncert duchovní hudby
Obec Hať Obec Píšť
červen 2005 Obec Hať červen 2006 Obec Šilheřovice červenec 2005 Obec Píšť 23.7.2005 Obec Šilheřovice 7.8.2005 Obec Píšť 14.8.2005 Obec Šilheřovice 21.8.2005 Obec Šilheřovice 28.8.2005 Obec Hať 28.8.2005 Gmina Krzyzanowice 17.7.2005 Gmina Krzyzanowice 10.9.2005 Obec Šilheřovice 25.9.2005 Obec Hať 26.12.2005 (8.1.2006)
Obec Hať
Příloha č. 12: Ukázka hlučínského nářečí
Masařska pistola Jozef na bravka pistolu zrobil, po zabijačkach s radošču chodil, bravek nětrpi, všudě se chvalil, až raz Janovi do nohy vpalil. Hned mu upadla, krev mu něběži, noha i s butkem na slamě leži. „Dochtora!“ Jozef hledi na Jana. „Kaj tež! Stolařa, dyč je drřevjana!“ Tym razem Jozef už nic nězabijal, až do večera s Janem popijal, že anjel stražny při němu byl, že do zdravej nohy se nětrefil. (Jana Schlossarková; Jak sem nakupila, tak předavam)
Mudroval Erich „Už to němožu posluchač! Taku hlupu, že Kolumbus byl prvši v Americe. Dyč to něni pravda. Prvša tam byla Marika z Prajzske! Kolumbus se tam přimotal s šifem, ona seděla na břehu, vybirala kameně do gruntuv a un ju poznal. Zaryčel „Á Marika!“ a od tej doby to je Amerika. Kaj tež, že tam prvši byl Kolumbus!“ (Jana Schlossarková; Co se stalo, u kafeja povědalo)
Příloha č. 13 Dotazník č. 1 – pro představitele jednotlivých obcí 1.
INFORMACE O OBCI 1.1. Název obce: 1.2. Části obce (počet, názvy): 1.3. Počet trvale bydlících obyvatel k 31.12.2004:
1.4. Obec disponuje – nedisponuje bytovým fondem. 1.4.1.
Počet žadatelů o byt: 1.4.2.
Jak je řešena bytová situace v obci (způsoby řešení včetně finančních nákladů)?
1.5. Rozpočet obce:
1.6. Rozpočet je schodkový – vyrovnaný. 1.7. Zadluženost obce: ano (kolik) - ne 2.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
2.1. V obci je – není dostatečný přívod elektřiny. 2.1.1.
V případě, že není, uveďte důvody a způsob řešení (i s financováním).
2.2. V obci je – částečně je – není provedena plynofikace. 2.2.1.
Pokud není, uveďte, zda obec počítá s plynofikací. ano (uveďte začátek a konec) - ne
2.3. V obci je – není veřejný vodovod. 2.3.1. Jeho kapacita je dostatečná – nedostatečná. 2.3.2.
V případě, že v obci není vodovod, nebo jeho kapacita je nedostatečná, uveďte způsob řešení (i s financováním).
2.4. V obci je – není čistička odpadních vod. 2.4.1.
Pokud není, uveďte, zda obec počítá s čističkou odpadních vod. ano (začátek, konec) - ne
2.5. V obci je – částečně je - není vybudována kanalizace. 2.6. Uveďte, které další investice do zlepšení infrastruktury plánujete (termín zahájení, termín dokončení, rozpočet). 3.
ŠKOLSTVÍ 3.1. Počet MŠ:
3.1.1.
Pokud zde není, uveďte, jak je řešena předškolní výchova.
3.2. Počet ZŠ a jejich stupeň: 3.2.1.
Pokud zde ZŠ není, kam žáci převážně dojíždějí?
3.3. Počet SŠ a název: 3.3.1.
Kam žáci převážně dojíždějí?
3.4. Je ve Vaší obci jiný typ školy (umělecká, zvláštní)?
4.
ZDRAVOTNICTVÍ 4.1. Sídlí ve Vaší obci a)
obvodní lékař
ano - ne
b) dětský lékař c)
zubní lékař
d) veterinář
ano - ne ano - ne ano – ne
4.2. Pokud ne, kam lidé převážně dojíždějí? a)
obvodní lékař…………………
b) dětský lékař………………….. c)
.
zubní lékař……………………
d) veterinář……………………… 4.2.1. a)
Myslíte si, že by chybějící lékaři měli mít ordinaci i ve Vaší obci? obvodní lékař
ano - ne
b) dětský lékař
ano - ne
c)
ano - ne
zubní lékař
d) veterinář 4.2.2.
ano – ne
V případě, že ano, může obec poskytnout potřebné prostory?
ano – ne
4.3. Nachází se ve Vaší obci lékárna? ano - ne 5.
SOCIÁLNÍ PÉČE 5.1. Nachází se v obci domov důchodců, dům s pečovatelskou službou, rehabilitační ústavy, ústavy pro postižené a další? ano (jaké) - ne
6.
SLUŽBY A OBCHOD
6.1. Počet prodejen s potravinami je ve Vaší obci dostatečný – nedostatečný. 6.2. Stav ostatní obchodní sítě je – není vyhovující. 6.3. Co nejvíce Vaši občané postrádají ? a) služby
b) obchod
1.
1.
2.
2.
3.
3.
6.4. Kam převážně občané dojíždějí za službami? 6.5. Kam převážně občané dojíždějí za obchodem? 6.6. Poskytuje obec podnikatelům ve službách a obchodu výhody? 7.
SPOLKY V OBCI 7.1. Jaké spolky ve vaší obci působí?
7.2. Mají zde svoji klubovnu?
ano – ne
7.3. Účastní se kulturního dění obce? ano - ne
ano (jaké) – ne
8.
CESTOVNÍ RUCH A REKREACE 8.1. Uveďte počty následujících kulturních a tělovýchovných zařízeních
a)
kino, divadlo……………........
b) kulturní dům, sál……….......... c)
knihovna………………...........
d) kostel……………………........ e)
tělocvičny (včetně školních)…
f)
hříště (podle druhů sportu)……
g) ostatní (koupaliště, střelnice,…).. 8.2. Uveďte počty následujících ubytovacích zařízení a)
hotel………………….....
b) penzion……………......... c)
kemp……………….........
d) ubytování v soukromí…… e)
turistické ubytovny………
8.3. Co z hlediska cestovního ruchu a rekreace Vaše obec postrádá? 8.4. Jaké máte plány na zlepšení rozvoje CR a rekreace. 9.
ZEMĚDĚLSTVÍ A PRŮMYSL 9.1. Jaké zemědělské podniky hospodaří na katastru obce? 9.2. Jaké průmyslové podniky hospodaří v obci?
10. ROZVOJ A OBNOVA OBCE 10.1. Co nejvíce brání rozvoji obce? 10.2. Je Vaše obec zapojena v programu obnovy venkova? ano - ne 10.3. Je obec schopna zajistit pozemky pro průmysl? ano - ne 10.4. Nachází se ve Vaší obci budovy pro podnikání? ano - ne 10.5. Uveďte konkrétní náměty na rozvoj obce. 10.6. Se kterými regionálními institucemi Vaše obec spolupracuje? 11. PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE 11.1. Máte partnerské obce v zahraničí? ano - ne Pokud ano, která: 11.2. Jakými způsoby s nimi spolupracujete? 11.3. Spolupráci považujete za významnou – nevýznamnou v rámci rozvoje obce.
Dotazník č. 2 - pro obyvatele Hlučínska 1) Odkud jste?…………………….. 2) Jak dlouho bydlíte v této obci? a)
stále (od narození)
b) od narození s přestávkami (bydlel/a jsem i někde jinde) c)
přistěhoval/a jsem se v roce …………z ……………..okres…………….
Proč jste se sem přistěhoval/a? a)
s rodiči
c)
b) manžel,
zaměstnání
d) bydlení
partner
e)
jiný…….
3) Chtěl/a byste se odstěhovat? a)
ano, proč……..
b) ne
4) Proč v této obci zůstáváte? (více možných odpovědí) a)
zvyk
h) jsem zde
e)
přátelé, známí
b) rodina, příbuzní
f)
životní prostředí
c)
g) zdravotní důvody
bydlení
spokojen/a i)
jiné…………..
e)
velmi špatně
d) zaměstnání
5) Jste spokojeni s úrovní služeb a obchodu?
ano – ne
6) Jaké služby a které obchody postrádáte? a) služby
b) obchod
1.
1.
2.
2.
3.
3.
7) Jak hodnotíte svoji současnou životní úroveň? a)
velmi dobře
c)
b) dobře
průměrně
d) špatně
8) Změnila se vaše životní úroveň po roce 1989? a)
ano, a to
k lepšímu k horšímu
b) ne
9) Změnil/a jste po roce 1989 zaměstnání, profesi? a)
ano
c)
b) ne
vstoupil jsem do pracovního procesu
d) nepřichází v úvahu – student, důchodce,…
10) Přijali byste práci v zahraničí? a)
ano
b) ne c)
nevím – uvažoval/a bych o tom
11) Jak často se setkáváte s Poláky a promluvíte s nimi alespoň několik vět? a)
skoro každý den
d) jednou měsíčně
b) alespoň 1 týdně
e)
skoro se nesetkávám
c)
f)
vůbec se nesetkávám
alespoň jednou za 2 týdny
12) Jaký je nejčastější důvod vašich cest do Polska? a)
nákup
c)
b) návštěva příbuzných
návštěva známých
f)
práce
d) volný čas, rekreace
g) studium
e)
h) jiný………
pouze průjezd
13) Jak často míváte návštěvy (příbuzní, známí) z Polska? a)
každý týden
d) pouze na
b) jednou za 2 týdny
narozeniny a jiné
c)
příležitosti
každý měsíc
e)
méně často
f)
vůbec
e)
velmi špatně
14) Jak podle vlastních zkušeností hodnotíte česko – polské vztahy? a)
velmi dobře
c)
b) dobře
průměrně
d) špatně
Dotázaný 1.
pohlaví
muž - žena
2.
věk
15-30
3. dosažené vzdělání
31-45
46-60
ZŠ – SŠ bez maturity – SŠ s maturitou – VŠ
61 a více
Příloha č. 14: Fotografická dokumentace
Obr. 1: Hlučínská pahorkatina
Obr. 2: Hlučínská pahorkatina
Obr. 3: Strahovice
Obr. 4: Hřebčín Albertovec
Obr. 5: Sudice
Obr. 6: Bazilika sv. Jana Křtitele v Sudicích
Obr. 7: Pohled na Hlučínské jezero
Obr. 8: Děhylov
Obr. 9: Sádrovcový důl v Kobeřicích
Obr. 10: Pískovna Závada
Obr. 11: Pískovna Závada
Obr. 12: Již zalesněný prostor pískovny
Obr. 13: Zámek v Šilheřovicích
Obr. 14: Zámek v Kravařích
Obr. 15: Areál Bunkry Darkovičky
Obr. 16: Kostel sv. Mikuláše s farou
(městská část Hlučína)
Obr. 17: Radnice v Hlučíně
v Ludgeřovicích
Obr. 18: Penzion sv. Floriána v Hlučíně
Obr. 19: Gymnázium Hlučín
Obr. 20: Rehabilitační ústav Chuchelná
Obr. 21: Nově vybudovaný kostel
Obr. 22: PF Plasty Chuchelná
Povýšení sv. Kříže v Chuchelné
Obr. 23: Obecní úřad Bolatice
Obr. 24: Lanex Bolatice
Obr. 25: Kostel sv. Vavřince v Píšti
Obr. 26: Rodinné domy v Píšti
Obr. 27: Posezení a informační tabule
Obr. 28: Bludný kámen v Píšti
o cyklostezkách v Píšti
Obr. 29: Skladové prostory v areálu bývalé pískovny v Píšti
Obr. 30: Cukrárna Sanda v Píšti
Obr. 31: Armatury Group Dolní Benešov
Obr. 32: MSA Dolní Benešov
Obr. 33: Kostel sv. Kateřiny
Obr. 34: Buly Aréna v Kravařích
ve Štěpánkovicích
Obr. 35: Tržnice v Ratibórzi (Polsko)
Obr. 36: Náměstí v Ratibórzi
