UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PODPORA ZEMĚDĚLCŮ NA PŘÍKLADU ČERPÁNÍ DOTACÍ CHOVU OVCÍ ČR

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie

PODPORA ZEMĚDĚLCŮ NA PŘÍKLADU ČERPÁNÍ DOTACÍ CHOVU OVCÍ ČR Diplomová práce

Vedoucí práce RNDr. Tatiana MINTÁLOVÁ, Ph.D.

Olomouc 2016

1

BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM Autor (osobní číslo):

Lada TOMŠŮ (R130324)

Studijní obor:

Regionální geografie

Název práce:

Podpora zemědělců na příkladu čerpání dotací chovu ovcí ČR

Title of thesis:

Supporting farmers on the example of subsidies sheep in Czech Republic

Vedoucí práce:

RNDr. Tatiana MINTÁLOVÁ, Ph.D

Rozsah práce:

101 stran, 14 příloh

Abstrakt: Práce je zaměřena na podporu zemědělců zaměřujících se na chov ovcí. Úvod se zaměřuje na analýzu chovu v České republice a Evropské unie. Dále jsou uvedeny nejdůležitější zákony týkající se chovu ovcí. V další části jsou zkoumány finanční zdroje, které jsou nabízeny zemědělcům. V návrhové části jsou uvedeny změny v dotačních programech, ke kterým došlo během programového období. V neposlední řadě je v praktické části popsán a zpracován postup na začínající chov ovcí.

Klíčová slova:

chov ovcí, dotace, Evropská unie, Program rozvoje venkova

Zkratky:

ČR – Česká republika, EU – Evropská unie, SCHOK- Svaz chovatelů ovcí a koz, ČMSCH – Českomoravská společnost chovatelů, SZIF – Státní zemědělský intervenční fond

Abstract: The work is aimed at supporting farmers focusing on sheep farming. Introduction focuses on analysis of farming in the Czech Republic and the European Union. The following are the most important laws concerning sheep. In the next part, there are funds that are offered to farmers. In the design section lists the changes in subsidy programs, which occurred during the program period. Finally, the practical is described and elaborated procedure for starting sheep.

Keywords:

sheep, subsidies, European Union, Rural Development Program

2

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Tatiany Mintálové, Ph.D, a uvedla v seznamu literatury veškeré použité literární zdroje.

V Olomouci dne 21. 5 2016

………......…………….. podpis

3

Poděkování Děkuji vedoucí diplomové práce RNDr. Tatianě MINTÁLOVÉ, Ph.D za ochotu vést diplomovou práci a užitečné rady. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a manželovi za podporu a trpělivost při studiu.

4

5

6

7

8

Obsah Úvod ...................................................................................................................................................... 11 1 Rešerše literatury ............................................................................................................................... 12 2 Cíl práce a metodika práce ................................................................................................................. 14 3 Analýza chovu ovcí ............................................................................................................................. 16 3.1 Chov ovcí v Evropě ...................................................................................................................... 16 3.2 Chov ovcí v ČR.............................................................................................................................. 17 3.2.1 Historie a současnost v chovu ovcí ....................................................................................... 17 3.2.2 Svazy a kluby chovatelů ovcí ................................................................................................ 19 3.2.3. Přehled nejčastěji chovaných plemen v ČR ......................................................................... 20 3.2.4 Vývoj stavů ovcí podle jednotlivých kategorií ...................................................................... 22 3.2.5 SWOT analýza chovu ovcí v ČR ............................................................................................. 27 3.2.6 Chov ovcí těsně před vstupem do EU................................................................................... 28 3.2.7 Chov ovcí po vstupu do EU ................................................................................................... 29 3.2.8 Legislativa a evidence chovu ovcí ......................................................................................... 29 3.2.9 Chov ovcí a trvale udržitelné zemědělství ............................................................................ 35 3. 2. 10 Šlechtění ovcí .................................................................................................................... 37 4 Dotační programy na chov ovcí .......................................................................................................... 37 4.1 Vývoj podpůrných nástrojů datačních programů zemích Evropské unii ..................................... 38 4.2 Přímé platby ................................................................................................................................ 38 4.3 SAPARD ........................................................................................................................................ 39 4.4 Programové období 2007 – 2013 ................................................................................................ 39 4.5 Program rozvoje venkova 2007 – 2013 ....................................................................................... 40 4.6 Program rozvoje venkova 2014 – 2020 ....................................................................................... 42 5 Změny a rozdíly v programu rozvoje venkova v období 2007 – 2013 a 2014 – 2020 ........................ 44 5. 1 Změny ve vybraných dotačních opatřeních................................................................................ 46 5.1.1 Modernizace zemědělských podniků x Investice do zemědělských podniků ...................... 46 5.1.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců x Podpora zahájení mladých zemědělců ................. 46 9

5.1.3 Pozemkové úpravy x Pozemkové úpravy ............................................................................. 47 5.1.4 Podpora cestovního ruchu x Podpora agroturistiky ............................................................. 47 5.1.5 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření x Obnova lesních porostů po kalamitách ...................................................................................................... 48 5.1.6 Platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě x Kompenzační platby pro zemědělské oblasti NATURA 2000 .................................................................................................................... 48 5.1.7 Titul ekologické zemědělství x Ekologické zemědělství........................................................ 49 5.1.8 Osa IV – LEADER x Podpora místního rozvoje LEADER (CLLD – komunitně vedený místní rozvoj) ............................................................................................................................................ 49 6 Dotační poradenství ........................................................................................................................... 50 7. Státní zemědělský intervenční fond .................................................................................................. 50 7.1 Portál farmáře ............................................................................................................................. 50 8 Návrhová část ..................................................................................................................................... 51 8.1 Základní informace o chovu ovcí ................................................................................................. 52 8.2 Nezbytná evidence před začátkem chovu ................................................................................... 52 9 Podnikatelský plán.............................................................................................................................. 53 9. 1 Podnikatelský projekt ................................................................................................................. 54 Závěr ...................................................................................................................................................... 67 Summary ............................................................................................................................................... 69 Použité zdroje ........................................................................................................................................ 71 Seznam příloh ........................................................................................................................................ 77

10

Úvod Chov ovcí má nejen v České republice dále jen ČR dlouholetou tradici a během historie prošel řadou změn. Chov se přestal zaměřovat na ovce vlnařského typu a zaměřuje se na plemena mastná a smíšeného typu. Během posledních let se chov ovcí začal rozšiřovat a dnes ovce bezesporu hrají důležitou roli v trvale udržitelném zemědělství. Chov ovcí tedy i napomáhá v ochraně a obnově krajiny. Chovatelé si mohou vybrat z velkého množství plemen se mnoha specifickými vlastnostmi. V ČR nalezneme velkochovatele, ale novým trendem se stále více stává malochov ovcí. Velký význam při chovu ovcí má legislativa, jak ze strany ČR, tak i ze strany Evropské unie dále jen EU. Legislativa prochází každým rokem řadou změn a tím zemědělcům přináší mnohdy nemalé překážky v chovu. Mezi nejdůležitější zákony týkající se chovu ovcí patří především Zákon o zemědělství, Zákon o veterinární péči a Zákon o šlechtění. Již před vstupem ČR do EU byly chovatelé ovcí finančně podporování, avšak hlavní pomoc pro zemědělce přišla až se vstupem do EU. Důležitou roli hrál předvstupní program SAPARD směřující ke společné zemědělské politice a také vedl k pochopení dané problematiky. Hlavní podpora přišla s platností Programovací období 2007 – 2013 a následného Programovacího období na období 2014 – 2020. Program rozvoje venkova 2007 – 2013 i nový Program rozvoje venkova 2014 – 2020 se zaměřuje na problémy české zemědělství, které jsou například nízká konkurenceschopnost, nízký podíl mladých zemědělců, nedostatek pracovních sil, vysoká nezaměstnanost a další problémy týkající se zemědělství. Díky poskytnutí finančních podpor má dojít k odstranění problémů a ke spolupráci nejen mezi zemědělci, ale i občany, podnikateli a obcemi. Oba Programy si kladou cíle, kterých chtějí dosáhnout. Mezi cíle se řadí např. větší využití energie z obnovitelných zdrojů, snížení emisí, zvýšení ekologické stability, zlepšení životních podmínek zvířat a další mnohá opatření kladně podporující nejen české zemědělství. Pro dosažení finanční podpory musí žadatelé splnit mnohá kritéria (základní kritéria jsou zaregistrování v Portálu farmáře, zaevidování půdy do Registru půdy – LPIS) a i v budoucnu se jimi musí řídit. Některá opatření vyžadují plán, jak bude zemědělec pokračovat ve svém podnikání. Podpora z Programu rozvoje venkova není jen pro zemědělce, ale o podporu si mohou zažádat obce, spolky i firmy. Dotace má všestranné využití (rekonstrukce, služby, poradenství,…). Všechny dotace nejen Programu rozvoje venkova vyřizuje Státní zemědělský intervenční fond.

11

1 Rešerše literatury Obecnou problematikou v chovu ovcí se zabývá mnoho autorů a ve většině případů jsou tyto publikace až na pár výjimek podobné. Autoři se ve svých knihách zaobírají historií chovu, nejčastěji chovanými plemeny, správnou péčí, šlechtěním, ale i ekonomikou chovu a s ní spojenou legislativou. Mezi nejznámější autory patří Prof. Ing. František Horák, CSc. s knihou Chováme ovce z roku 2012 a Doc. Dr. Ing. Jan Kuchtík se skripty Chov ovcí z roku 2007. Důležitým zdrojem informací nejen o chovu zvířat je Českomoravská společnost chovatelů, a.s. a především Svaz chovatelů ovcí a koz. Svaz chovatelů ovcí a koz sdružuje chovatele ovcí ČR a informuje je o novinách dotačních programů. Každoročně vydává přehledy registru plemenných beranů a zodpovídá za evidenci ovcí. Společnosti společně každý rok vydávají Ročenku chovu ovcí a koz v ČR, kde je shrnut chov ovcí za poslední rok. Než je možné požádat o čerpání dotačních programů, je nutné zaměřit se na české zemědělství, možnosti podpůrných programů a legislativu. Obecným přehled českého zemědělství se věnuje RNDr. Antonín Götz, CSc. a RNDr. Marie Novotná, CSc. v publikaci Geografie zemědělství ČR. Ivan Bičík a Vít Jančík v publikaci Základní transformační procesy v zemědělství po roce 1990 popisují, jaké změny postupně nastali v politice a v zemědělství během let v ČR. Obecným přehledem o EU a zemědělství se zabývá dílo od Mgr. Petra Žufana Společná zemědělská

politika

Evropské

unie.

Vydané

dílo

je

souhrnem

nejdůležitějších

faktů

o společné zemědělské politice. Podobné je i dílo od Ing. Karla Jandy, Dr. České zemědělství a Evropská unie, kde se snaží přiblížit zemědělskou politiku EU. Vývoj zemědělské politiky sleduje publikace Koncepce a vývoj agrární politiky EU a USA od Prof. Ing. Věry Bečvářové, CSc. Dílo vyobrazuje vývoj zemědělské politiky EU a USA, popisuje vnik, změny a vyhodnocení Společné zemědělské politiky. Detailněji se autorka věnuje společné zemědělské politice v knize Koncepce pilířů I a II SZP v dotační politice ČR. Hodnocením společné zemědělské politiky se věnuje doc. Ing. Gejza Blass, CSc. v díle Health Check a výhledy SPZ po roce 2013. Podle Blasse by mělo zemědělství především reagovat na trh a na světové problémy, které jsou hlavně spjaté s klimatickými změnami. Autor v díle také shrnul budoucí vývoj společné zemědělské politiky. Pro vymezení podpůrných programů je důležité znát směry, kam a komu by měla finanční pomoc směřovat. Venkovský prostor je právě jedním ze směrů, kterým se dotační program zabývá.

12

Předmětem českého venkova se věnuje dílo Venkovský prostor a jeho oživení od autorského kolektivu v čele s Ing. Janem Binekem. Dalším autorem zaměřujícím se nejen na venkovský prostor, ale i problematiku méně příznivých oblastí, je Ing. Marie Štolbová, CSc. Autorka spolu s Ing. Jakubem Kučerou zpracovala publikaci Metodika aplikace společných kritérií EU pro redefinice LFA v podmínkách ČR. Dílo představuje kritéria, kterými se definují LFA – oblasti méně příznivé pro zemědělství. Kritéria zemědělsky nepříznivých oblastí jsou nejprve vyhodnocena jednotlivě za pomoci ArcGIS. Druhé dílo Problematika méně příznivých oblastí vypracovala Ing. Marie Štolbová, CSc. s kolegy Ing. Tomášem Hlavsou, Ing. Lucií Johanovskou a Ing. Jakubem Kučerou. Tato publikace poukazuje na vývoj podpory v méně příznivých oblastech v Evropské unii a zjišťuje vliv plateb LFA na ekonomiku ČR. Třetí dílo Analýza plateb LFA jejich vliv na podniky, životaschopnost, konkurenceschopnost a na životní prostředí napsala Ing. Marie Štolbová, CSc. s dalším kolektivem autorů. Publikace vyobrazuje, jaké dopady mají platby na LFA na podniky, vymezuje obyvatelstvo v těchto oblastech i mimo něj nebo porovnává platby na LFA v rámci EU. Publikace je také vhodně doplněna o grafy, tabulky či mapy znázorňující danou problematiku. Další publikací zaměřující se na problematiku LFA je Bulletin vydaný pod záštitou Ústavu zemědělské ekonomiky a informací také od Ing. Marie Štolbové. Bulletin analyzuje rozdíly v jednotlivých oblastech LFA a navazuje na předchozí Bulletin. Z internetových zdrojů informací je důležité zmínit Ministerstvo zemědělství. Webová stránka odkazuje i na jiné užitečné zdroje, informuje o novinkách a je zde kompletně vyjmenovaná a popsaná legislativa spojená nejen s chovem ovcí a dotačními programy. Státní zemědělský intervenční fond je nejdůležitějším poskytovatelem informací pro žadatele o dotaci. Kromě mnoha užitečných rad a pravidel, je i možné si na jejich webu stáhnout Příručky pro poskytování dotací. Státní zemědělský intervenční fond je hlavním zprostředkovatelem finanční podpory z EU i z národních zdrojů.

13

2 Cíl práce a metodika práce Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce bylo analyzovat možnosti čerpání dotací a identifikování změn, které nastaly v programovém období 2007 – 2013 a 2014 – 2020. Dalším hlavním cílem je formulace konkrétního návrhu projektu na čerpání financí z evropských zdrojů pro

chov ovcí. Samotnému splnění cílů předcházelo obeznámení

se s problematikou chovu ovcí a prostudování literárních pramenů, které se zabývají danou problematikou. Metodika práce Po prostudování vhodných zdrojů informací o chovu ovcí a možnostech finanční podpor, bylo nezbytným krokem v psaní diplomové práce obeznámení se s širokou škálou administrativních procesů a dokumentů. Dokumenty bylo nutné poznat a vyplnit až se dostala na řadu samotná formuláře žádosti. Další kapitola práce je zaměřena na chov ovcí v Evropě. Třetí kapitola se zaměřuje na chov ovcí

v ČR,

především

na

historii

chovu,

vývoj

chovu

v jednotlivých

kategoriích

a analyzuje dnešní chov ovcí pomocí SWOT analýzy. Tato kapitola se také zaměřuje na chov ovcí v ČR před vstupem i po vstupu do Evropské unie. Dále byly zhodnoceny po sobě jdoucí programy v daném období. Nejdříve se práce v dané kapitole zaměřuje na Program rozvoje venkova na období 2007- 2013 a poté na Program rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Poté popisuje nejvýraznější změny, ke kterým došlo ve dvou po sobě jdoucích období 2007 – 2013 a 2014 – 2020. Cesta

k tomu,

jak

získat

finanční

podporu

z dotačního

titulu

EU

je

dlouhá

a je nutné splnit několik nezbytných podmínek a zrealizovat kroky, které předchází samostatné žádosti o finance ze zdrojů EU – konkrétně z Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Nezbytným krokem pro získání finanční podpory, je mít titul zemědělského podnikatele. Ten je v našich podmínkách dán Zákonem č.252/1997 Sb., o zemědělství. Zemědělský podnikatel je definován jako: fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu pod vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost, za účelem dosažení zisku a za dalších podmínek, které stanovuje tento zákon.

14

Dalším nutným krokem je vypracování důležitých dokumentů, které požaduje EU zastoupená Státním zemědělským intervenčním fondem a ministerstvo zemědělství. V konečném důsledku je nezbytné i vypracování podnikatelské plánu, který popisuje současný stav chovu i jeho vývoj do budoucna. Samotné formulaci žádosti o dotační titul předchází registrace do Portálu farmáře i do Registru půdy – LPIS. Vstup do výše uvedeného portálu je komplikovaný, protože autor diplomové práce nevlastní ani nemá v pronájmu žádnou půdu. Pro účely práce budeme mít fiktivně pronajatou půdu, tak aby bylo možné zaregistrovat se do LPIS. Po zaregistrování do portálu bylo možné vyplnit formuláře. Mezi vyplněné formuláře patří – registrační list do zápisu zemědělského podnikání (stažený z webových stránek ministerstva zemědělství), formulář pro registraci chovu ovcí (stažený z webových stánek Českomoravské společnosti chovatelů a. s.), pohotovostní plán (stažený z webových stánek Ministerstva zemědělství), registrační list pro přemístění ovcí (stažený z internetových stánek Českomoravské společnosti chovatelů a. s.), objednávkový list pro ušní známky (stažený z internetových stánek Českomoravské společnosti chovatelů a.s.), žádost o vystavení průkazu původu berana (stažený z internetových stánek Českomoravské společnosti chovatelů a.s.), registrační list na ekologické zemědělství (naleznutého na webovém serveru Kontroly ekologického zemědělství) a vybrané dotační formuláře SAPS a ekologické zemědělství (staženy na webovém serveru Státního intervenčního zemědělského fondu).

15

3 Analýza chovu ovcí 3.1 Chov ovcí v Evropě V dnešní době je v Evropě chováno asi 12 % ovcí. Nejvíce jich nalezneme ve Velké Británii a také ve Španělsku. Británie i Španělsko jsou i velmi významným producenty ovčího masa. Británie je bezesporu i jeden z nejdůležitějších evropských producentů vlny. Ve střední Evropě je největší počet ovcí zaznamenán v Německu a Maďarsku. Přestože se za posledních dvacet let počty ovcí snížily. V Evropě je snižující se počet ovcí dán především: onemocněním ovcí, stabilizací ceny za jehněčí maso, pokles či stagnace potřeby ovčího masa v některých evropských zemích, poměrně vysoká cena jehněčího masa v obchodech, levné dovozy jehněčího masa ze třetích zemí a stárnutí chovatelů. (J. Kuchtík a kol. 2007) Tab. 1. Vývoj počtu ovcí ve vybraných zemích EU dle FAOSAT

Francie Řecko Irsko Itálie Rumunsko Španělsko Velká Británie Albánie Německo Norsko Bulharsko Maďarsko Polsko

1990 11 208 800 8 723 030 5 713 900 10 848 000 15 434 800 22 739 000 43 828 000 1 646 300 4 135 250 2 211 000 8 130 310 2 069 200 4 158 470

2000 2010 9 577 610 7 922 150 8 950 970 896 600 5 318 600 4 565 700 11 017 000 8 012 600 8 121 000 9 141 500 23 965 000 18 551 600 42 264 000 31 084 000 1 939 000 1 806 000 2 743 000 2 088 540 2 352 710 2 308 300 2 548 880 1 400 250 934 000 1 223 000 361 582 258 262 Zdroj: web2.mendelu.cz

Největší úbytek stavu ovcí je zaznamenán ve Velké Británii, za dvacet let se zde stav snížil více než o 12 milionů kusů. Také se počet ovcí hodně snížil v Řecku a Bulharsku, v Řecku o necelých 8 milionů a v Bulharsku o necelých 7 milionů. Naopak příbytek počtu ovcí je zaznamenán pouze ve dvou státech a to v Norsku a Albánii.

16

3.2 Chov ovcí v ČR 3.2.1 Historie a současnost v chovu ovcí Na území ČR se s chovem ovcí můžeme setkat již od 9. století, kdy byla ovce chována pro svůj mnohostranný užitek a vysokou odolnost vůči klimaticky podmínkám. Ovce spolu s kozou patří k nejstarším domestikovaným zvířatům na planetě. U nás došlo rozšíření chovu především v oblasti Karpat a Beskyd, právě zde se začal rozvíjet valašsko-salašnický způsob chovu ovcí. Jednalo se především o chov ovcí hrubovlnných. (zootechnika.cz, 2009) Tab. 2: Vývoj počtu ovcí v ČR v období 1945 - 2000

ovce celkem

1945

1950

274 691

249 441

1955

1965

1970

1990

2000

424 278 120 865 271 460 429 714 83 756 Zdroj: Chov ovcí, J. Kuchtík a kol. 2007

Největší počty ovcí jsou zaznamenány v první polovině 19. století, kdy v tomto období bylo na našem území chováno přes dva milióny ovcí. V té době byl chov ovcí jeden z ekonomicky nezajímavějších odvětví v zemědělství. Důležité pro tento mohutný rozvoj chovu ovcí byly příznivé ceny za vlnu a bezpochyby i vysoká poptávka po této komoditě. Na území ČR patřil chov ovcí mezi ty nejlepší v Evropě.

Bohužel nastal následně útlum chovu a to kvůli vstupu australské

a novozélandské vlny na světový trh, kdy až do druhé světové války je zaznamenán pokles počtu ovcí a to nejen u nás, ale i v celé Evropě. Za druhé světové války se mění velikost státu a postupně se chov ovcí přeorientovává na malochov. Avšak poté, až do roku 1965, dochází k postupnému poklesu stavu ovcí a chov ovcí na našem území ztrácí svoje postavení. V sedmdesátých letech dochází k malému oživění chovu v důsledku zvýšení sen za vlny. K velkému růstu počtu ovcí dochází po roce 1990, kdy na našem území bylo chováno více než 430 000 ovcí, v tomto roce bylo chováno na našem území nejvíce ovcí ve dvacátém století. Většina těchto ovcí byla chována v malochovech a jen asi třetina byla chována ve velkochovech. (J. Kuchtík a kol. 2007) Během posledního desetiletí v minulém století se chov ovcí stal velmi stagnující. Hluboký pokles v chovu ovcí můžeme vidět především na velkém snížení početního stavu ovcí (ovce de facto vymizely z nížinných oblastí). V tomto období můžeme také vidět zřetelnou změnu ve struktuře plemen. Chovala se především plemena kombinovaná i masná a dá se říci, že úplně se přestala chovat plemena vlnařská. Hlavní faktory poklesu chovu ovcí v posledním desetiletí dvacátého století převážně byli: velký pokles tržních cen za vlnu, snížení státních podpor, likvidace stád s výskytem Maedi - Visna (virové onemocní ovcí), kolaps odbytových organizací pro výkup vlny, změny

17

v marketingu v důsledku vlastnictví o obecně nízká ekonomická efektivnost tohoto chovu. (J. Kuchtík a kol. 2007) Tab. 3: Vývoj počtu ovcí v ČR v období 2001 – 2006

ovce celkem

2001 87 539

2002 96 286

2003 2004 2005 2006 103 129 115 852 140 197 148 412 Zdroj: Chov ovcí, J. Kuchtík a kol. 2007

Od začátku jednadvacátého století se však podařilo v ČR zvýšit počty chovaných ovcí, toto období můžeme nazývat renesancí českého ovčáctví. Pro toto dobu až do přítomnosti jsou příznačné tyto trendy: pozvolné navyšování počtu ovcí, postupné zvyšování průměrných stavů ovcí ve stádě (v dnešní době se průměrný počet ovcí ve stádě pohybuje okolo 50 kusů), zvyšuje se podíl masných plemen a jejich kříženců, přízniví dotace pro chov ovcí a hlavně pro chovy ovcí v horských oblastech, radikální zvyšování významu pastevního chovu (někteří chovatelé přecházejí na celoroční pastevní chov), postupné navyšování užitkovosti parametrů a poměrně stabilní struktura stád, zvyšující se růst zájmu spotřebitelů o jehněčí maso a celkem stabilní ceny za tuto komoditu, stále se zvyšující zájem drobných chovatelů o ovce (ovce se stává biologickou sekačkou při údržbě okolí), velký růst počtu ovcí na ekologických farmách (v roce 2005 byly ovce chovány na každé třetí ekologické farmě). (J. Kuchtík a kol. 2007) Nicméně se i období po roce 2000 potýká s několika zápornými trendy. Mezi hlavní negativní trendy patří: nízká cena vlny i její problematický odbyt, i přes růst spotřebitelů jehněčího masa je stále nízká spotřeba (cca 0,3 kg na obyvatele za rok), nízké zatížení na 100 ha zemědělské půdy i přes rostoucí počet ovcí, stále se zvyšující se hrozba rozšiřování různých infekčních onemocnění v důsledku globalizace a v neposlední řadě je v ČR problém s malým počtem plemen (ne pokaždé je plemeno

ovce

vhodné

do

našich

klimatických

podmínek).

Důležitým

problémem,

se kterým se naši chovatelé setkávají, je hlavně vysoká nákladovost na pořízení dojíren a vybavení pro zpracování mléka. (J. Kuchtík a kol. 2007) Navzdory působící negativním trendům, se kterými se ČR v chovu ovcí potýká, tak pozitivní trendy převládají. Aby i do budoucna byl chov ovcí příznivý, musí se stále zlepšovat reprodukční, růstové a jateční ukazatele. Měla by se snižovat náklady nejen na výživu, ale i náklady na výstavy by stájí. (J. Kuchtík a kol. 2007)

18

Tab. 4: Početní stavy ovcí v jednotlivých krajích ČR od roku 2009 – 2014

Zdroj: Ročenka chovu ovcí a koz v ČR za rok 2013 Po roce 2009 je vidět pokračující pozitivní trend v počtu chovaných ovcí u nás, v minulém roce je zaregistrováno více jak 225 000 ovcí. Nejvíce ovcí podle krajů nalezneme v Jihočeském a Středočeském kraji. Naopak nejméně ovcí najdeme Jihomoravském kraji. Největší příbytky od roku 2009 až po rok 2014 je zaznamenán v kraji Libereckém, kde přibylo necelých 6000 ovcí. Naproti tomu nejmenšího příbytku od roku 2009 si můžeme všimnout v Pardubickém kraji a to o pouhých 676 kusů ovcí. 3.2.2 Svazy a kluby chovatelů ovcí 3.2.2.1 Svaz chovatelů ovcí a koz Svaz chovatelů ovcí a koz ČR dále jen SCHOK je občanskou organizací se sídlem v Brně. Klíčovou rolí SCHOK je podpora a rozvoj chovu ovcí a koz. Druhým zásadním úkolem organizace je prosazovat zájem ke vztahu k takovým institucím, jako jsou EU, ČR či další samosprávné celky. (cschdz.cz, 2009) SCHOK poskytuje chovatelům odbornou pomoc, které zahrnuje i podporu prodeje produktů. Svaz vede plemenné knihy ovcí podle zákona č. 154/2000 Sb., plemenářského zákona. Zabývá se výzkumnou a vývojovou činností v oblasti chovu ovcí. Také vede spolupráci s vědeckými a výzkumnými pracovišti. SCHOK navazuje partnerství s podobnými chovatelskými spolky a svazy v ostatních zemích. Spolek naplňuje své hlavní úkoly a činnosti soustavně a v souladu s nynějším přístupem státu veřejnosti. (schok.cz, 2014)

19

SCHOK má právo provozovat podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti. Předmětem podnikání SCHOK je např.: poskytování plemenářských služeb, zpracování výsledků kontroly užitkovost a dědičnosti, maloobchod a velkoobchod, výroba krmiv, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, mimoškolní výchova a další. (schok.cz, 2014) V rámci svého hospodaření spolek SCHOK založil roku 2000 akciovou společnost OVEKO a.s.. OVEKO je tedy dceřinou společností SCHOK a sídlo má v Brně. Společnost má pro cca 1500 farmářů plnit tyto úkoly: zajišťuje kontrolu užitkovosti a dědičnosti, obchoduje se zvířaty, poradenská a konzultační činnost a mnoho jiných úkolů. (oveko.schok.cz,2012) 3.2.2.2 Ostatní kluby Další kluby či svazy ovcí spadají pod SCHOK. Jedná se o především o kluby určitých plemen ovcí a podle plemen jsou většinou pojmenovány. Tyto kluby se podílejí na šlechtění a rozvoji daného plemene. Propagují ho nejen mezi ostatními členy SCHOK, ale i na veřejnosti. Jedná se o tyto kluby: Clun Forest, Klub Hamphire Down, Klub Charollais, Klub Oxfort Down, Klub chovatelů romanovských ovcí, Klub Suffolk, Klub Texel, Klub chovatelů vřesové ovce, Klub chovatelů ovcí Zwartbes, Klub chovatelů zájmových plemen (spojuje chovatele málopočetných plemen ovcí i koz), Klub chovatelů a příznivců valašské ovce. (schok.cz, 2015) Klub pracovních ovčáckých psů sice nesouvisí přímo s chovem ovcí, se zabývá prací ovčáckých psů a to hlavně plemeno border kolie. Klub zajišťuje školení chovatelů ovčáckých plemen psů, výcvik psů a další. Dobře vycvičený ovčácký pes se pro chovatele stane nedílnou součástí každodenních starostí s chovem ovcí a dokáže nahradit minimálně jednoho člověka. (schok.cz, 2015, kpop.cz,2015) 3.2.3. Přehled nejčastěji chovaných plemen v ČR Na světě je známa asi přes tisíc plemen, přičemž v ČR je chováno jen asi 30 odlišných plemen ovcí, které se rozdělují do čtyř již výše zmíněných kategorií (tedy kombinovaná plemena, masná plemena, plodná a dojná plemena). Na našem území se můžeme setkat i s tzv. zájmovými plemeny ovcí. Podle SCHOK tato skupina ovcí zahrnuje ovce zakrslé, ovce ouessantské, ovce shetlandské a další. Nejvýznamnější plemena kombinovaného typ v ČR: 

Cigája o

Plemeno cigája pochází z Balkánského poloostrova se vyznačuje trojstrannou užitkovostí a to na vlnu, maso a mléko. Jeho dobrou vlastností nenáročnost a dobrá přizpůsobivost. 20



Merino o

Ovce tohoto plemene jsou jemnovlnné a jsou přizpůsobeny žít převážně v nížinatých oblastech.



Merinolandschaf o

Plemeno má svůj původ v oblastech mírného klimatu, ale i tak celkem dobře přizpůsobil na podhorské podmínky. U těchto plemen je typický poměrně malý zisk vlny.



Německá dlouhovlnná ovce o

Plemeno této ovce se vyznačuje střední velikostí a velmi do adaptuje okolní podmínky.



Romney o



Anglické plemeno, které je přizpůsobí snad všem klimatickým podmínkám.

Šumavská ovce o

Šumavská ovce se vyznačuje trojstrannou užitkovostí (na maso, mléko a vlnu). Plemeno bylo šlechtěno od roku 1945.



Zušlechtěná valaška o

Jedná se plemeno, která má svůj původ v Československu a bylo vyšlechtěno ve 2. polovině 20. století. Plemeno zušlechtěná valaška je uzpůsobené k salašnickému chovu v horských podmínkách.



Zwartbles o

Původně holandské plemeno, které se velmi dobře adaptovalo na velmi drsné klimatické podmínky na Šumavě a také na Valašsku.

Nejvýznamnější plemena masného typy v ČR: 

Berrichone du cher o

Plemeno ovce mající svůj původ ve Francii. Ovce jsou přizpůsobeny k chovu hlavně v mírnějších podmínkách

21



Charollais o

Ovce plemene charollais jsou také francouzského původu a chov je v první řadě vhodný v nížinných klimaticky příznivých podmínkách.



Oxford down o



Suffolk o



Anglické plemeno, které se velmi dobře přizpůsobuje okolí.

Ovce původem z Anglie mající výborné mateřské vlastnosti.

Texel o

Plemeno pocházející mírných podmínek Holandska, které se přizpůsobilo i mrazivým klimatickým podmínkám

Nejvýznamnější plemena dojného a plodného typu v ČR: 

Východofríská ovce o

Plemeno pocházející z Německa, šlechtěno převážně za účelem vysoké mléčné užitkovosti. Původ plemene sahá do 17. století.



Romanovská ovce o

Romanovská ovce vykazuje dobré vlastnosti v plodnosti a kvalitě kůže

3.2.4 Vývoj stavů ovcí podle jednotlivých kategorií Ovce se rozdělují do mnoha kategorií, podle délky ocasu, např. krátkoocasé, tlustoocasé a další. Dalším možnou kategorií je rozdělení podle užitkovosti, tedy na co ovci chovám, jestli na vlnu, maso či mléko. V další kategorii můžeme ovce rozdělit například na plemena vlnařská, masná nebo dojná. Plemena chovaná pro vlnu se dále mohou dělit do kategorií podle kvality vlny. Nicméně nejrozšířenější kategorii podle, které se počet ovcí zaznamenává je pohlaví a ovce, které měli jehňata. Tab. 5: Stavy ovcí v ČR v letech 2011 – 2014 kategorie 2011 2012 2013 2014 jehničky 23 990 28 492 25 747 26 545 bahnice 113 273 120 254 125 136 128 986 plemenní berani 5 199 5 630 5 703 5 620 ostatní ovce bez ohledu na věk 66 590 66 638 63 935 64 246 Zdroj: Ročenka chovu ovcí a koz v ČR za rok 2013 22

V letech 2011 až 2014 se u nás v chovu nejvíce vyskytují bahnice, tedy ovce, které je březí nebo již porodila jehně. Nejmenší zastoupení v chovu mají berani, těch se v ČR v roce 2014 chovalo kolem 5600. Tab. 6: Vývoj struktury plemen ovcí podle užitkového zaměření (v %)

rok 1990 2009 2010 2011 2012 2013

vlnařské 62,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

s plodná a kombinovanou na masnou dojená užitkovostí užitkovost plemena 36,4 0,6 0,1 49,3 40,9 9,8 49,9 40,0 10,1 49,3 41,4 9,3 48,3 40,1 11,6 48,0 40,0 12,0 Zdroj: Ročenka chovu ovcí a koz v ČR za rok 2013

V zastoupení ovcí podle užitkovosti se v roce 1990 v ČR nejvíce chovali ovce na vlnu. Ovcí chovající se na vlnu bylo více než 60 %. Naopak se v tomto roce skoro vůbec nechovaly plemena ovcí zaměřující se výhradně na masnou užitkovost a plemena plodná a dojná. Po roce 2009 nastává obrat a zcela úplně vymizela plemena chovaná převážně na vlnu. Na druhé straně se zvýšil počet plemen na masnou užitkovost. Počet plemen chovajících pro maso se zvýšil o více než 40 %. Zvýšil se také počet plemen chovajících na mléko a chov. Během let 2009 – 2013 se ustálil počet plemen ovcí, které mají kombinovanou užitkovost. S těmito plemeny se u nás můžeme setkat nejčastěji, jejich počet se stále drží těsně pod hranicí 50 %. 3.2.4.1 Produkce vlny Ovčí vlna je rohovitým produktem kůže a zřejmě se již začala využívat před 11 000 lety. Díky neustálému šlechtění bylo dosaženo toho, že ovce dávají více vlny než v minulosti a jakost vlny je v zásadě mnohem lepší. Stříhání vlny zvířatům nevadí, ba naopak rouno pořád roste a po čase ji vnímá ovce jako zátěž. Zisk vlny není nejlevnější a kromě toho při jejím zpracování se poškozuje životní prostředí. Abychom dostali krásně jemná souvislá vlákna, je potřeba cca 200 000 litrů vody. (oko.yin.cz, 2007) Vlnu je možné klasifikovat podle nejrůznějších kritérií a tím pádem existuje mnoho klasifikací ovcí vlny. Vlnu můžeme kategorizovat podle zastoupení jednotlivých vláken (pravá vlna, nepravá vlna, smíšená vlna), dle způsobu jejího získávání (vlna střižní, vlna jatečná, vlna jirchářská), dle charakteru (merinová vlna, kříženecká vlna, lesklá anglická, apod.), dle pohlaví (vlna z bahnic, vlna z beranů a vlna ze skopců), dle textilního využití (vlna soukenická, česná vlna, kobercová vlna, plyšová vlna, flanelová vlna), dle původu atd. (Kuchtík a kol, 2007) 23

Ovčí vlna má velmi variabilní využití například v textilním průmyslu (ten však vlivem nahrazování syntetickými materiály upadá) nebo jako stavební materiál (vlna má velmi dobré izolační schopnosti. (Štolc L., Dřevo V., Nohejková L.,2002) O domácí produkci ovčí vlny není v ČR velký zájem, i když počty chovaných ovcí pomalu rostou. Za malý zájem ovčí vlny můžeme stát i poměrně velký počet chovaných plemen nebo různorodá kvalita vlny. Lze tvrdit, že chov ovcí orientovaný na vlnařskou užitkovost je ekonomicky ztrátový. (Štolc L., Dřevo V., Nohejková L.,2002) Tab. 7: Produkce vlny v ČR (v tunách) ukazatel produkce

2009 420

2010 2011 2012 2013 455 480 520 530 Zdroj: Ročenka chovu ovcí a koz v ČR za rok 2013

Z tabulky 7 můžeme vidět pozvolný nárůst produkce vlny. Během 4 let se produkce vlny zvýšila o 110 tun. Toto pozvolné zvýšení je zapříčiněno tím, že se zvyšují početní stavu ovcí v ČR, jak můžeme vidět v tabulce č. 3. Mezi hlavní světové producenty a exportéry vlny patří stále Austrálie a Nový Zéland. V posledních letech se mezi světové producenty vlny řadí také Čína a Indie. Čína patří také mezi největší dovozce vlny na světě. Mezi největší evropské zpracovatele a dovozce vlny patří Itálie, Velká Británie a Francie. (Kuchtík a kol, 2007) 3.2.4.1 Produkce mléka Ovčí mléko je bílá či lehce nažloutlá tekutina, která má spíše natrpklou chuť. Svým složením se velice odlišuje od kravského. Orientační složení ovčího mléka je asi 5,5 % bílkovin, 7 % tuku, 5 % cukru a 0,9 % popelovin. Díky složení je výživová hodnota mléka je cca 2x vyšší než je tomu tak u mléka kravského. (agris.cz, 1999) Ve světě je produkováno asi kolem 8 miliard kg ovčího mléka. Ovčí mléko slouží k výživě jehňat a jako potravina pro lidskou výživu. (agris.cz, 1999) Produkci ovčího mléka nejvíce ovlivňují tyto činitelé: plemeno (nejvíce mléka dostaneme od dojných plemen), věk (pozvolné snižování dojivosti s přibývajícím věkem), plodnost, výživa (velmi důležitá je plnohodnotná výživa), frekvence (nejvhodnější mezičas je cca 12 hodin) a technika dojení a zdravotní stav. (agris.cz, 1999) I přes výživovou hodnotu ovčího mléka se v ČR ovce dojí jen zcela zřídka, není zde tradice. Již na Slovensku, ale i kdekoliv jinde na světě má využití ovčího mléka značný ekonomický význam. 24

Z Evropských zemí produkující ovčí mléko můžeme především jmenovat Řecko, Turecko, Bulharsko a Francie. Mléko se v těchto zemích převážně používá k výrobě ovčích sýrů. (agris.cz, 1999) 3.2.4.3 Produkce masa Ovčí maso je označováno jako velmi kvalitní druh masa. Jedná se o maso, které je dobře stravitelné a doporučuje se při různých dietách (např. záněty žaludku, onemocnění žlučníku, atd.). I přes dobré vlastnosti je v ČR spotřeba tohoto masa velice malá – 0,15 kg na osobu rok. Malá spotřeba ovčího masa je též dána tím, že mnoho lidí má zafixované ovčí maso jako tuhé, nekvalitní dokonce i s nepříjemnou vůní. Dalším důvodem pro malou spotřebu je bezesporu poměrně malá kvalita masa v supermarketech (při tom český farmář prodává kvalitní maso) a sezónní dostupnost (především na podzim a na jaře). (zootechnika.cz, 2015) V oblasti ČR bylo v roce 2006 celkově poraženo 71 915 ks jehňat. Největší počet poražených jehňat byl zaznamenán v Jihomoravské a Jihočeském kraji. V témže roce bylo také poraženo 17 548 ks ovcí. Největší počet poražených ovcí byl zaznamenán v Praze a Středočeské kraji. Porážková hmotnost se průměrně pohybuje u ovcí 51 kg a u jehňat 33,1 kg. (zootechnika.cz, 2015) Největší spotřebu ovčího masa na osobu za rok najdeme v Austrálii 13,2 kg, Řecko 13,9 kg, Velká Británie 6,3 kg, Francie 5,3 kg. (zootechnika.cz, 2015) 3.2.4.4 Porážka Ovce patří mezi ty druhy zvířat, které se mohou porážet při tzv. domácí porážka (maso určení pro domácí potřebu). Další způsob porážky je odvoz zvířete na jatka. Oba druhy porážek podléhají přísným právním předpisům. První právní předpisy se týkají ochrany zvířat proti jejich týraní a jsou vymezeny v zákoně č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Druhá právní oblast se již týká veterinární a hygienických požadavků na porážení ovcí. Tyto požadavky nalezneme v zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. Z grafu jasně vyplývá, že počet porážek ovcí na jatkách se od roku 2007 výrazně snížil. Nejmenší procento poražených ovcí a jehňat bylo v roce 2010, přesně bylo na jatkách poraženo pouze 6,8 % ovcí a 6,8 % jehňat z celkového počtu poražených zvířat na jatkách.

25

Zdroj: Ročenka chovu ovcí a koz v České republice za rok 2013 Tab. 8: Porážky ovcí a jehňat včetně odhadu domácích porážek v ČR

ovce z toho jehňata

2009 121 409 96 834

2010 134 808 108 539

2011 2012 144 363 131 374 116 354 106 408

2013 144 319 123 125

Zdroj: Ročenka chovu ovcí a koz v České republice za rok 2013 Výše uvedená tabulka 8 ukazuje celkové počty porážek ovcí a jehňat v ČR během let 2009 – 2013. Z tabulky 8 je evidentní, že od roku 2009 dochází k nárůstu počtu poražených ovcí a jehňat. Z celkového počtu ovcí, které byly u nás poraženy, se převážně jednalo o jehňata a to asi z 85 %.

26

Tab. 9: Porážky ovcí (včetně jehňat) podle krajů na jatkách (v kusech) kraj Praha + Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

2012 763 1 396 1 003 570 1 826 293 283 1 995 1 148 407 87 575 28 10 374

2013 1 483 909 1192 543 1 968 454 741 2 581 379 392 147 521 9 11 319

Zdroj: Ročenka chovu ovcí a koz v České republice za rok 2013 V krajích ČR existují velké rozdílu v počtu poražených ovcí. V tabulce 9 je vidět, že celkově počet poražených ovcí na jatkách se v letech 2012 až 2013 zvýšil o 945 kusů. V roce 2012 i 2013 bylo v Pardubickém kraji nejvíce poražených kusů ovcí. Naopak nejméně poražených kusů ovcí bylo v kraji Moravskoslezském, Když porovnáme tabulky 8 a 9 je zřejmé, že největší počet ovcí, které jsou na porážku, je poraženo tzv. domácí porážkou a maso je tak určené pro domácí účely. Můžeme si tím tedy částečně vysvětlit nedostatečnou kvalitu masa v supermarketech. 3.2.5 SWOT analýza chovu ovcí v ČR Silné stránky: 

poptávka po jehněčím mase – hlavně export



společná poptávka po údržbě krajiny



poměrně malá finanční náročnost založení chovu ovcí



dotační politika podporující chov ovcí



možnost realizace jatečních jehňat formou domácí porážky



malá náročnost na jadrná krmiva

Slabé stránky 

neoblíbenost jehněčího masa v ČR (zkušenost spotřebitelů s nekvalitním skopovým masem na trhu)



realizace jehňat přes potravinářský sektor vyžaduje větší skupiny



nízká spotřeba jehněčího masa v ČR 0,15 kg/osoba/rok 27

Příležitosti: 

reálný odhad zvýšení spotřeby jehněčího masa až na 0,4 kg/osoba/rok



zvyšování odbytu jatečního masa pomocí obchodního řetězce – nahrazení poměrně drahého dovozového masa za české



vyřešení zpracování ovčí vlny a tím získání dalších příjmů

Ohrožení: 

změna dotační politiky



stagnace poptávky po jehněčím mase



umožnění dovozu levného jehněčího masa v EU

3.2.6 Chov ovcí těsně před vstupem do EU V ČR není chov ovcí tak četný jako jinde v Evropě. Například změna národního hospodářství na tržní ekonomiku velmi ovlivnila chov ovcí v ČR. Právě kvůli tržní ekonomice odstartovali chovatelům velké ekonomické problémy a to převážně v odbytu vlny, tím došlo k zřetelnému snížení početních stavů. (agris.cz, 2001) Od roku 1990 až po rok 2001 je na našem území viditelné snížení početních stavů ovcí o 80 %. Tak velké snížení v počtu ovcí bylo způsobeno následujícími okolnostmi: snížení dotací na nákup vlny a strmý pokles nákupní ceny vlny, opožděná a zdlouhavá orientace na využití užitkovosti ovcí, nízká plodnost chovaných plemen, veterinární překážky (především onemocnění Maedi – visna), nevyhovující technologický systém chovu, neuspokojivá osvěta a reklama produktů. Z vymezených argumentů byla do roku 1995 skoro vyhubena populace ovcí vlnařského plemene. A právě od daného roku se ČR zaměřuje v první řadě na produkci ovčího masa. Díky tomuto důvodu se cena masa od roku 1990 do roku 2001 zvýšila na cca 110 % (zhruba z 22,50 Kč na 50 Kč). Kvůli těmto faktům je chov ovcí v ČR hlavně směřován na masnou užitkovost s neustálým zvyšováním plodnosti. (agris.cz, 2001) Před vstupem ČR do EU bylo třeba se v chovu především na: zlepšení struktury okrajových oblastí, změnu systému a organizace, vzestup plodnosti, realizaci šlechtitelského programu, rozšíření výkonného genofondu masných plemen, využívání užitkového křížení s masnými plemeny, zavedení účinné testace výkrmnosti a jatečné hodnoty, využití mléčné produkce, nepodceňovat význam vlny (kvalita, kvantita), zdravotní stav a v neposledním řadě i ekonomické zhodnocení všech ovčích produktů. (agris.cz, 2001)

28

3.2.7 Chov ovcí po vstupu do EU Po vstupu ČR do EU se chov ovcí díky dotačním programům směřujícím na danou problematiku začal rozrůstat. V dotačních programech jsou podporování i chovatelé mající malé stádo nebo i chovatelé v méně příznivých oblastech. Díky Programu rozvoje venkova lze na český trh uvádět stále kvalitnější ovčí produkty, které není třeba dovážet od zahraniční konkurence. Díky častým kontrolám ze strany státu dochází ke stále zlepšujícím se životním podmínkám zvířat. Chovatelé mají díky dotačním programům ze strany EU i ze strany státu na výběr z několika podpor a je jen na nich, kterou podporu využijí. 3.2.8 Legislativa a evidence chovu ovcí 3.2.8.1 Legislativa Chov ovcí podléhá mnoha zákonům, vyhláškám i normám. A dá se říci, že s každým novým rokem přicházejí pro chovatelé ovcí nová nebo pozměněná pravidla. Legislativa v oblasti chovu ovcí se týká například: cenovou stabilitou na trhu, fungováním burz, přímou a nepřímou podporou, šlechtění, povolení k dovozu a vývozu zboží, evidencí, porážkou, veterinární péče a mnoho dalších neméně důležitých podmínek pro správný chov. (schok.cz, 2015)

Zákon č.252/1997 Sb., o zemědělství Účelem zákona je vytváření podmínek pro zabezpečení schopnosti českého zemědělství zaručit primární obživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a další důležité nepotravinářské suroviny. Zákon dále poukazuje na důležité předpoklady pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství. Tyto funkce přispívají k ochraně životního prostření (půdy, vody, ovzduší, osídlená a neosídlená krajina). Ukazuje podmínky pro provádění společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova Evropské unie. Představuje výhrady pro rozvoj různorodých hospodářských činností a zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a pro rozvoj vesnic. (eagri.cz, 2015) Zákon stanovuje zodpovědnost za společnou zemědělskou politiku EU ministerstvu zemědělství. Ministerstvo zemědělství zakládá poradenský a kontrolní systém. Systémy představují zejména evidenci zemědělských podnikatelů, evidenci využití půdy, společný zemědělský registr, evidenci jednotlivých hospodářských zvířat (zřízena podle zákona šlechtění a plemenitbě), kontrola podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu nebo také kontrolu dobrých životních podmínek zvířat. (eagri.cz, 2015)

29

Podnikat v zemědělství může fyzická i právnická osoba. Svou činnost musí tato osoba provozovat jako soustavnou a samostatnou, pod vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem docílení výnosu. Když se v zemědělství rozhodne podnikat fyzický osoba, musí být: svéprávná, má trvalý pobyt na území ČR, základní znalost českého jazyka (pohovor před příslušným obecním úřadem s rozšířenou působností). Podnikatel v zemědělství má právo poskytovat práci, výkony nebo služby, které korelují s danou zemědělskou činností. Fyzický osoba vykonávající jen malé pěstitelské a chovatelské aktivity nemusí být evidovaná podle tohoto zákona jako zemědělský podnikatel. (eagri.cz, 2015) Pokud musí být právnická či fyzická osoba podnikající v zemědělství zaevidovaná je vedena pod příslušným obecním úřadem s rozšířenou působností. Fyzická osoba uvede státní občanství, rodné číslo, datum narození a vyjádření soudu nebo státního orgánu, zda mu nebyl zákaz činnosti týkající se zemědělské činnosti. Daná osoba předloží identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno. V evidenci je udáno také předpokládané datum zahájení zemědělské aktivity a datum ukončení provozování (jestliže je zemědělský výroba na dobu určitou). V neposlední řadě uvede fyzická osoba číslo elektronický čitelného identifikačního dokladu (jen pokud s ním fyzická osoba disponuje) a sídlo v ČR. Splní-li žadatel přesně předepsané podmínky je obecní úřad s rozšířenou působností povinen je zavést do evidence a vystaví mu osvědčení. Evidence je vedená v informačním systému a jeho správcem je ministerstvo zemědělství a provozovatelem jsou obecní úřady s rozšířenou působností. V evidenci je zveřejněno jméno a příjmení popřípadě obchodní firma, trvalý pobyt nebo sídlo. Neveřejnou část evidence lze získat jen z ověžené plné moci, na základě nařízení soudu, správního úřadu nebo Nejvyššího kontrolního úřadu. (eagri.cz, 2015) Zemědělský podnikatel může být vyřazen z evidence. Vyřazení učiní obec s rozšířenou působností pokud, nevykonává více než 24 měsíců zemědělskou aktivitu, nesplňuje určené podmínky, zemřel (jedná-li se o fyzickou osobu), byl mu udělen zákaz týkající se zemědělské činnosti. Rozhodnutí o vyřazení podnikatele rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností usnesením. (eagri.cz, 2015) Dotace poskytuje ministerstvo zemědělství nebo Fond na základě přesně daných podmínek, předpisů a mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána. Před podáním žádosti o dotace je žadatelům poskytována odborná a poradenská pomoc. V žádosti musí být uvedeny všechny potřebné údaje, které jsou předány k posouzení. Žádost o dotace obsahuje: označení uživatele (rodné číslo, datum narození),

účel,

na

který

je

dotace

požadována

a

bankovní

spojení.

Žádost

o dotaci lze podat v elektronické podobě příslušnému orgánu. V žádosti musí obsahovat pouze pravdivé údaje, pokud ne, příslušný orgán zašle žádost žadateli zpět k odstranění chyb. Dotace jsou

30

poskytnuty na zemědělskou půdu, na hospodářské zvíře, na lesní pozemky. Pozemky se musí nacházet na území ČR. (eagri.cz, 2015) Evidence využití půdy je potřebná k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti o dotaci. Slouží také ke kontrolování plnění podmínek poskytnutí dotace, pro evidenci ekologického zemědělství. Správce evidence využití půdy je ministerstvo zemědělství. Půdní blok je základní jednotkou evidence půdy, jeho minimální výměra je 0,01 ha a představuje zemědělsky obhospodařovanou půdu, vodní plochu využívanou pro chov ryb a zalesněnou půdu. Dále se evidují objekty a ekologicky významné prvky náležící k farmě chovatele. Objekty či prvky tvoří jednotlivé stavby, zařízení i místo v krajině. Právě v těchto jmenovaných zařízeních jsou evidována zvířata chována. (eagri.cz, 2015) Zveřejnění a vedení evidence využití půdy je prováděno v digitální formě. Dané objekty, prvky či jiné zařízení jsou znázorněny na podkladě ortofotografických map pořízených v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, které proběhlo na základě leteckého měřického snímkování zemského povrchu. Minimálně jednou za 5 let se provádí ověření údajů evidence půdy a dalších významných prvků na základě ortofotografických map.(eagri.cz, 2015) Žadatel musí poskytovat je důležité informace pro objektivní vyhodnocování dopadu opatření zemědělské politiky ministerstvu zemědělství (s osobními údaji se zachází podle daných právních předpisů). Údaje jsou od žadatelů vyžadována podle pravidel daných ve vyhlášce. Informace jsou podávány prostřednictvím žádosti, formuláře nebo čestného prohlášení. (eagri.cz, 2015) Kontrola je v kompetenci ministerstva zemědělství, ministerstvo vede kontrolu správnosti údajů v žádostech a ohlášeních. Všechny kontroly se provádí podle tohoto zákona (Zákon č 252/199 Sb., o zemědělství), kontrolního řádu a předpisů Evropské unie. Podklady pro kontrolu lze požadovat i od jiných osob a to v nezbytném rozsahu. Při kontrole může ministerstvo zemědělství spolupracovat s celními orgány. Obecní úřad s rozšířenou působností provádí kontrolu evidence zemědělského podnikatele. (eagri.cz, 2015) Přestupky se fyzická osoba dopustí, jestliže vykonává zemědělskou činnost bez zaevidování, uvede lživé údaje v žádosti a evidenci, jako chovatel nesplní ohlašovací povinnost. Za přestupky jsou udělovány pokuty 10 000 Kč, 50 000 Kč nebo 250 000 Kč (výše pokuty podle druhu přestupku). (eagri.cz, 2015) Poslanecké sněmovně je odevzdána zpráva o stavu zemědělství ČR. Zprávu předkládá vláda každoročně (nejpozději do 30. září kalendářního roku). (eagri.cz, 2015)

31

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů Zákon zapracovává příslušné předpisy EU. V návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie stanovuje požadavky na veterinární péči, na chov a zdraví zvířat, na živočišné produkty. Dále tento zákon upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob, soustavu, působnost a pravomoc orgánu provozující státní správu v oblasti veterinární péče. (eagri.cz, 2015) Veterinární péčí se rozumí péče a ochrana o zvířata, předcházení vzniku a šíření nemocí, ochrana a zdraví lidí. Veterinární péče také zahrnuje péči o zdravotní nezávadnost živočišných produktů a krmiv, ochranu životního prostředí před škodlivými vlivy (související s chovem zvířat, výrobou a zpracováním živočišných produktů), veterinární asanaci a dozor nad zachovávání povinností a požadavků stanovených k zabezpečení daných úkolů tímto zákonem, právnímu předpisy a předpisy Evropské unie. (eagri.cz, 2015) Kvůli dobrému porozumění tohoto zákona bylo vymezeno několik pojmů: chovatel, hospodářství, hospodářská zvířata, jatečná zvířata, svod zvířat, nakažená zvířata, zvířata v karanténě, ohnisko nákazy, živočišné produkty, krmivo, veterinární přípravky a další. Chovatel je každý člověk, který zvíře či zvířata vlastní, je pověřen se o ně starat (za úplatu nebo bezúplatně). Hospodářství může být stavba, zařízení nebo jen místo, ve kterém jsou hospodářská zvířata chována. Hospodářská zvířata jsou určena k chovu, výkrmu, práci nebo jiným hospodářským účelům. Jedná se o zvířata: skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli, drůbež, běžci, králíci, kožešinová zvířata, zvěř ve farmovém chovu, ryby (a jiní vodní živočichové), včely a včelstva. Jatečná zvířata jsou určena k porážce a jejich maso je určeno k především k lidské obživě. Hospodářským zvířatům nashromážděných na daném místě (např. trh) se rozumí svod zvířat. Nakažená zvířata jsou taková zvířata, u kterých projevují nebo již projevili zdravotní problémy. Zvíře v karanténě je dočasně oddělené zvíře, u těchto zvířat se provádí preventivní, diagnostické nebo i léčebné úkony, aby se zabránilo dalšímu zavlečení nebo šíření nemoci. Místo, kde byl objeven jeden nebo více případů nákazy, se označuje, jako ohnisko nákazy. Živočišné produkty jsou suroviny živočišného původu, jedná se o všechny části těl (hlavně maso, vnitřnosti, tuky, kůže, kosti, krev, žlázy s vnitřní sekrecí, rohy, parohy, paznehty, kopyta, vlna, srst, peří, mléko a další). Živočišné produkty musí být zdravotně nezávadné, nezávadnost stanovuje tento zákon, právní předpisy a předpisy EU. Krmiva patří do kategorie produktů z rostlinného nebo živočišného původu, mohou být čerstvá nebo konzervovaná a slouží jako krmení pro zvířata. Veterinární přípravky odpovídají zásadám správné výživy, mohou to být různé vitamínové doplňky, minerální či kosmetické přípravky. (eagri.cz, 2015) Úkolem chovatele podle zákona o veterinární péči je chovat zvířata v podmínkách a prostředí vyžadující jejich fyziologické funkce, biologické potřeby a zdravotní stav. Chovatel má zabraňovat 32

poškození zdraví zvířat, sledovat jejich zdravotní stav. Pokud zvíře potřebuje zdravotní péči, poskytne chovatel nezbytnou první pomoc a požádá o odbornou veterinární péči. Pokud je zvíře nakaženo povinností chovatele je provést nařízené vyšetření zvířete a podávat nemocnému zvířeti léčivé přípravky, tak jak nařídil veterinární lékař. Chovatel také musí dbát povinností, které vycházejí z předpisů EU. (eagri.cz, 2015) Chovatel hospodářských zvířat je také povinen uchovávat výsledky vyšetření, zdravotních zkoušek, kontroly dědičnosti zdraví a to po dobu nejméně 1 roku. Uchované záznamy na požádání předložit veterinárnímu lékaři. Chovatel zodpovídá za čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí, dopravních prostředků, strojů, nářadí a dalších pomůcek sloužící k hospodaření. V situaci, kdy hrozí zavlečení nákazy či jiné nemoci přenosné ze zvířete na člověka, je chovatel povinen dbát na prostředky, které zabrání onemocnění a šíření. K napájení a krmení zvířat je chovatel povinen využívat vodu a krmiva, která jsou zdravotně nezávadná a nijak neohrožují zdravotní stav zvířat. (eagri.cz, 2015) Pokud předpisy Evropské unie nestanový jinak, musí chovatel přemisťující zvíře mít veterinární osvědčení k přemisťování. Toto osvědčení slouží k přemístění zvířete do shromažďovacího střediska nebo pokusného zvířete. Osvědčení je zvířeti vydána, pokud jsou na něm uskutečněny požadované zdravotní zkoušky nebo očkování. (eagri.cz, 2015) Úkolem Státní veterinární správy je získávat, shromažďovat a vyhodnocovat poznatky o podezření nebo šíření nákazy a nemoci, které jsou přenosné na člověka. Vede záznamy také o výskytu původců nákaz a nemocí. Státní veterinární správa provozuje kontrolu nad očkováním zvířat. (eagri.cz, 2015) Zvíře, na kterém se projeví příznaky nemoci, musí chovatel před příchodem veterinárního lékaře zajistit, dle přesně daných podmínek. Zvířata podezřelá z nákazy nesmí odejít ze svého stanoviště. Produkty z podezřelých zvířat se nesmí používat a musí být zpracovány odděleně. Předměty používané při chovu mohou být nositelem původců nákazy, a proto se nesmí vynášet, vyvážet nebo používat jinde. Chovná stanoviště podezřelých zvířat z nákazy musí být dezinfikovaná. Osoba, která se stará o nakažené zvíře, nesmí přijít do styku s ostatními zvířaty. Do prostorů, kde se nachází nakažená zvířata, vstupují osoby jen z vážných důvodů. Krajská veterinární správa, které bylo sděleno podezření z nákazy, provede neodkladná opatření. Opatření jsou vykonána neprodleně a podle jednotlivých postupů v souladu s Evropskou unií. (eagri.cz, 2015) Ministerstvo zemědělství hraje důležitou roli v oblasti veterinární správy, kontroluje plnění úkolů, schvaluje programy, koordinuje činnost úředních orgánů, může měnit veterinární opatření 33

a další. Obec ratifikuje místo, kde se budou konat trh k prodeji zvířat a jejich produktů. Obec má také úkol na plnění a ukončení mimořádného veterinárního opatření, které vydala krajská veterinární správa. Pokud není při odchytu a karanténě zvířete znám majitel, platí obec všechny dané výdaje. (eagri.cz, 2015) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých zákonů Plemenářský zákon zpracovává a navazuje předpisy Evropského společenství, které se týkají této problematiky. Zákon se týká nejen šlechtění a plemenitbě ovcí, ale i jiných hospodářských zvířat. Důležitým účelem Plemenářského zákona je i ochrana, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat. (eagri.cz, 2015) Plemenná zvířata jsou taková zvířata, která jsou vedená v plemenné knize. Osoba, která je zapsaná v plemenné knize, je považována za chovatele, z jehož chovu zvíře pochází. Zvířata stejného (fylogenetické původu) druhu a plemene mají stejné vlastnosti a znaky a jsou schopná mít potomstvo a reprodukovat se. Plemenná kniha je specifické vedení záznamů. Na starosti ji má chovatelské sdružení. V Plemenné knize jsou uvedeny údaje o identifikaci, původu, potomstvu, výkonnosti, plemenné hodnotě a užití zvířat jednotlivého plemene. (eagri.cz, 2015) Zkoušky výkonnosti a kontrolu užitkovosti se vykonávají podle striktních pravidel, dle šlechtitelských programů a v souladu s Evropským společenstvím a mezinárodními postupy (pokud Evropské společenství nemá pro daný postup přesně vymezena pravidla). Kontroly, zpracování a zveřejňování výsledků provádí pouze oprávněná osoba. Chovatel musí zajistit dostatečně vhodné podmínky pro testování a posouzení. (eagri.cz, 2015) Potvrzení o původu plemenných zvířat je doklad stanovující identitu, původ a výkonost zvířete. Doklad je vydán na žádost chovatele a je vydán podle zápisu v plemenné knize. (eagri.cz, 2015) Ústřední registr plemeníků mohou využívat chovatelé a oprávněné osoby k plemenitbě. Ústřední registr plemeníků je speciální evidence plemeníků, je řízen pověřenou osobou. Registr zahrnuje identifikační údaje plemeníků a identifikační údaje chovatelů. Dále se člení na typy, linie a způsob plemenitby. Lze říci, že ústřední registr plemeníků je veden jako určitý úsek informačního systému ústřední evidence. (eagri.cz, 2015) Pokud

jsou

plemenná

zvířata

narozená

v ČR

lze

je

uvádět

do

oběhu

jen

za předpokladu, že mají potvrzený o původu nebo mají osvědčení o ověření původu. Plemenné zvíře 34

narozené v jiném členském státu EU může být zavedeno oběhu také s ověřením o původu a musí mít zápis

v plemenné

knize

v příslušného

členského

státu.

Ty

samá

pravidla

platí

i pro plemenná zvířata z třetích zemí, jen musí mít navíc doklad, že budou zapsaná v plemenné knize nějakého členského státu EU. (eagri.cz, 2015) Ministerstvo zemědělství založilo Českou plemenářskou inspekci, která jako státní orgán slouží ke kontrole (chovatelů, chovatelských sdružení, atd.), zjišťování přestupků a nedostatků, plnění povinností a vším co se dále týká plemenitby a šlechtění. (eagri.cz, 2015) 3.2.8.2 Evidence chovu ovcí Podle nařízení Komise evropského společenství č. 21/2004 je povinnost chovatele evidovat všechny chované ovce. Tímto nařízením byla zrušena výjimka pro chovatele, kteří chovali nejvýše 3 ovce (chovatelé mající max. 3 ovce, nemuseli být zaregistrováni). Od 9. 7. 2007 tedy platí, že chovatel musí předat údaje o zvířeti pověřené osobě, i když chová jen jednu ovci. Do role pověřené osoby byla jmenována Českomoravská společnost chovatelů, a.s. dále jen ČMSCH. ČMSCH vede ústřední evidenci a každému chovateli v ČR přiřadí registrační číslo. Registrace probíhá dle vyhlášky a vyplněného registračního listu, který lze obdržet přímo v sídle a na kontaktním pracovišti ČMSCH nebo jej chovatel nalezne na webových stránkách ČMSCH – www.cmsch.cz. (schok.cz, 2009) Nakupující i prodávající chovatel má za úkol přesun zvířat nahlásit do ústřední evidence. Chovatel se může být zaznamenán jako fyzická osoba (udává pouze rodné číslo na registrační lístek), fyzická osoba podnikající v zemědělství (na registrační lístek uvádí rodné číslo, IČ a doklad potvrzující podnikání) a právnická osoba (na registrační lístek sděluje název firmy, IČ a předkládá kopii výpisu z obchodního rejstříku). Pokud je chovateli přiděleno číslo jeho provozovny, může si přivést zvířata do svého chovu. Každé zvíře musí mít ušní známku, ovce musí být označena do 72 hodin po narození. V případě ztráty známky je třeba pořídit si identický duplikát. (schok.cz, 2009, Chov ovcí v systému trvale udržitelného zemědělství, ochrana biodiverzity pastvin a krajiny, 2010) 3.2.9 Chov ovcí a trvale udržitelné zemědělství V dnešní době je kladen velký důraz na ekologické hospodaření v zemědělství. Zemědělská politika je vedena tak, aby byla co nejvíce šetrná a citlivá k zachování biodiverzity. Na našem území se nachází mnoho druhově bohatých luk a pastvin, které by špatným zemědělským zacházením velmi rychle degradovala. (Chov ovcí v systému trvale udržitelného zemědělství, ochrana biodiverzity pastvin a krajiny, 2010) Při chovu ovcí můžeme nejen ocenit jejich velkou užitkovost, ale ji jejich význam pro krajinný ráz. Právě díky pastvě vznikla např. typická valašská krajina, kterou poznáme díky horským 35

pastvinám. Na horských pastvinách se staly rostliny postupem času odolné proti sešlapání dobytkem a snášející okus. Dokonce bylo zjištěno, že pro některé vzácné druhy je okus a sešlap podmínkou jejich bytí. (Chov ovcí v systému trvale udržitelného zemědělství, ochrana biodiverzity pastvin a krajiny, 2010, Chov ovcí v systému trvale udržitelného zemědělství, 2005) Louky a pastviny byly v minulých letech udržovány především pomocí kosení (ovce ani jiný dobytek se na těchto místech moc neobjevoval). Bohužel při mechanickém kosení se do půdy nedostávají živiny, naopak jsou postupně odebírány. Naopak při pastvě nejen ovcí, ale i jiného dobytka, setrvají v na loukách či pastvinách živiny ve formě trusu, který je dobře přístupný pro rostliny. Na různých místech ČR, proto dnes můžeme vidět stáda ovcí pasoucí se na loukách, kde se vyskytují chráněné rostliny (např. pastviny v Beskydech, na kterých rostou vstavače). (Chov ovcí v systému trvale udržitelného zemědělství, 2005) 3.2.9.1. Chov ovcí v ekologickém zemědělství Podle ministerstva zemědělství je ekologické zemědělství moderní formou obhospodařování půdy, aniž by bylo použito chemických vstupů, které mají neblahý dopad nejen na životní prostředí, ale i zdraví lidí a zdraví hospodářských zvířat. Systém ekologického zemědělství připouští produkci velmi kvalitních potravin, a proto je důležitou složkou agrární politiky ČR. (eagri.cz, 2015) Zásady chovu zvířat: 

zvíře musí být ustájeno tak, aby to vyhovovalo jeho fyziologickým a etologickým potřebám,



veškerá opatření, technologie či technika chovu zvířat musí souhlasit s požadavkem pro udržení dobrého zdraví chovaných zvířat,



je nezbytné zabezpečit vyrovnanost hospodářských zvířat (pohyb, čerstvá vzduch, dostatek prostoru, atd.),



dávky krmení musí být přiměřené fyziologickým potřebám daného zvířete,



tělesné poškození a mrzačení není dovoleno (výjimka u označování a kastrace),



většina krmiv pro zvířata musí pocházet z ekologického zemědělství,



je povoleno používat vitaminy a minerály přírodního původu,



zakázány jsou stimulátory a hormonální látky. (Urban, Šarapatka a kolektiv, 2003) V ekologickém zemědělství se s chovem ovcí potkáme poměrně často. Velká četnost

ekologických chovatelů mající ovce je také tím, že při zakládání chovu nepotřebujeme velké počáteční investice a ovce jsou relativně nenáročná zvířata a tak jejich chov zvládá i začínající zemědělec. V dnešní době se stále více můžeme setkat s mimoprodukčním významem chovu, 36

to znamená, že ovce se podílejí na udržování krajiny a to především v pohorských a horských oblastech. Ovce je vhodné zařadit i do osevního postupu, protože zlepšují úrodnost a svým okusem přerušují růst plevelů a parazitních škůdců. Ovce májí i menší náklady na krmivo než např. skot a tím tedy využívají méně energie fosilních paliv. Ovce jsou zpravidla chovány spolu s kozou. Značná výhoda je možný celoroční pobyt na pastvinách v klimatických podmínkách. (Urban, Šarapatka a kolektiv, 2003, Rádlová, 2011) 3. 2. 10 Šlechtění ovcí V ČR jsou šlechtitelské programy v chovu ovcí nasměrovány na zdokonalení genetických předpokladů zvířat tak, aby byla zlepšena užitkovost tj. zlepšení ekonomické efektivnosti. Hlavním cílem šlechtitelských programů je mít zvířata odolná, s dobrým a pevným zdravím a s dobrou pastevní schopností. Chovatelé a šlechtitelé se rovněž zaměřují na produkci jatečních jehňat. Při tomto programu šlechtění je důležité zaměření na plodnost bahnic, růstovou schopnost jehňat a mateřské vlastnosti bahnic. Ovcí mléko se v ČR stále více dostává do popředí, s tím je spojen rozvoj šlechtitelských programů v dojivosti. Využití ovčí vlny je na ústupu, však je důležité zachovat a zlepšovat vlastnosti vlnařských plemen ovcí. Pro dosažení určitých užitkových vlastností jsou uděleny odhady plemenných hodnot. Plemenné hodnoty jsou poté kombinovány v rámci selekčních indexů. Selekční indexy se opírají o ekonomické hodnoty jednotlivých užitkových vlastností a bezesporu se v nich odrážejí chovní cíle jednotlivých plemen ovcí. Podle zaměření a způsobu využití ve výrobním systému mají selekční indexy různé tvary. (čistokrevná plemenitba, hybridizace – otcovská nebo mateřská pozice). Jakékoliv změny selekčních indexů jsou odvozeny od aktuálních poměrů na trhu s ovčími produkty nebo principů požadavků chovatelských klubů ovcí, které musí být přijaty radou plemenných knih. (Hošek, schok.cz, 2013)

4 Dotační programy na chov ovcí V ČR lze dělit zdroje dotací na dvě skupiny dle finančních prostředků. Díky vstupu ČR do EU jsou pro zemědělce přístupné evropské dotační programy, které jsou částečně spolufinancovány ze státního rozpočtu ČR. Evropské dotační programy jsou účelně doplněny národními dotačními programy, ty jsou zcela úplně hrazeny ze státního rozpočtu ČR. Instituce, která spravuje a vyplácí evropské operační programy i národní program, se nazývá Státní zemědělský investiční fond. (eagri.cz, 2015) Dotační programy, návrhy či opatření se každým rokem mohou měnit, zanikat nebo mohou vznikat nová pravidla, která se týkají chovu ovcí. Pro pochopení dotační politiky nám pomáhají specializovaná pracoviště jako např. dotační poradci, instituce nebo kluby. Dotační programy 37

napomáhají k rozvoji chovu ovcí i rozvoji celého státu a jeho ekonomice, podporují méně příznivé oblasti a oblasti postižené živelnými pohromami. Díky finančním podporám nejen z EU, ale i z ČR můžeme vidět znovu obnovující rozvoj v chovu mléčných plemen ovcí.

4.1 Vývoj podpůrných nástrojů datačních programů zemích Evropské unii V EU byl chov ovcí již na počátku minulého desetiletí nejvíce dotovaným odvětvím z celého zemědělství. Nicméně ani finanční pomoc z EU nezabránila poklesu početních stavů. (schok.cz, 2007) V prosinci 2001 byly zavedeny zcela nové platební nástroje. Jednalo se o důležitou změnu vztahující se k platbě podpory pro chovatele ovcí. Jednalo se o podpůrnou platbu pro chovatele ovcí tzv. pevnou prémii na bahnici. Vystřídala tzv. variabilní prémii, klíčovou funkcí této prémie byla náhrada ztát chovatelů orientujících se na produkci skopového masa. Tzv. pevná prémie měla chovateli zajistit větší oporu a stabilitu v rámci plánovaných výnosů. Druhým dosud nevyužívaným platebním nástrojem, který byl přijat také v roce 2001, se nazývá tzv. Dodatečná platba nebo též Národní obálka. (schok.cz, 2007) Dotace v rámci Dodatečné platby zajišťovala větší pružnost podpory v chovu ovcí. Finanční dotace na jednu bahnici dosahovala cca 37 Kč. Pro tuto formu dotace bylo vyčleněno cca 20,16 milion Eur. Vyžití finančních dotací budou mít ve své pravomoci státy EU, druhy využití zdrojů mohou být např. na bahnici chovanou jen v určité oblasti, nastartování projektů a další. Formy využití této dotace se dají kombinovat. (schok.cz, 2007)

4.2 Přímé platby Poskytování finančních podpor podléhá zákonu č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Přímé platby jsou vypláceny chovateli až po splnění daných podmínek a to jen pokud si o ně bude pravidelně a v termínu žádat. Na zvíře může být pobírán finanční příspěvek, jen pokud je zaregistrován, tak jak nařizuje zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých zákonů a další nařízení, která jsou dána nejen v rámci státu ale i EU. Přímé platby se vyplácejí vždy po kontrole. Pokud chovatel poruší jakékoliv nařízení, může být z dotačního program vyloučen až na dobu pěti let. Těsně před přijetím ČR do EU byly tedy přímé platby děleny na prémie na bahnice, doplňkové prémie a dodateční platby. Pro ČR byl projednaný limit národního kvóta ve výši 66 733 bahnic a národní obálka měla na dodatečné platby činit 71 000 EUR. Základní pravidla pro dosažení na prémie na bahnice se řídí pravidly vycházející z Nařízení Rady a Nařízení komise. Prémie na bahnice se mohla pobírat, jestliže např. bahnice se obahnila nebo

38

její věk byl nejméně jeden rok, chovatel má určitý početní interval zvířat (většinou si určuje stát) a další. Doplňkové prémie využívají chovatelé v oblastech, kde je chov ovcí tradiční a tím vede ke zlepšení zemědělské ekonomiky. Podmínkou u doplňkových prémií je, že chovatel musí mít alespoň 50 % své využívané plochy v nepříznivých oblastech a daná zvířata se musí minimálně 90 dnů (po sobě jdoucích) pást. Dodatečné platby podléhají Nařízení Rady. O dodatečných platbách rozhoduje stát podle vlastních kritérií. (schok.cz, 2007)

4.3 SAPARD Program SAPARD též Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova je vůbec prvním dotačním programem v rámci EU. Program byl určen pro kandidátské země k podpoře při řešení úkolů a při uvedení právních řádů Evropské unie, které se týkají společné zemědělské politiky (CAP). Dále byl SAPARD určen na pomoc při řešení strukturálních změn v jednotlivých zemědělských sektorech. Mezi hlavní cíle programu bylo nalezení řešení, které byly spjaté s trvale udržitelnými změnami v sektoru zemědělství a také ve venkovských oblastech. V oblasti společné zemědělské politiky měl za cíl přispívat k inovaci práv Evropského společenství. Výhodou programu bylo, že ČR měla možnost čerpat dotace na rekonstrukce, modernizaci, navýšení hygienických i veterinárních standardů, rozvoj agroturistiky a v neposledním pomoct uchovat si kulturní dědictví na našem venkově. (eagri.cz, 2015) Peněžní prostředky bylo možné čerpat od vstupu do EU až do roku 2006. V rámci programu bylo

vymezeno

několik

priorit,

které

měli

napomoci

k rozvoji

zemědělství.

Priority

se týkaly: zvýšení konkurenceschopnosti v zemědělství, zlepšování struktur pro kontrolu kvality a ochranu spotřebitele, trvale udržitelného rozvoje venkovských oblastí, obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury a další. (schok.cz, 2015) V rámci programu SAPARD bylo v ČR celkově přeloženo více než 3000 projektů a bylo uzavřeno cca 1690 smluv, které spolkly částku 4,5 mld. Kč. Byla zřízena akreditovaná Agentura SAPARD, ta měla za úkol zajištění a realizaci programu. Na realizaci programů dohlížel jmenovaný Národní monitorovací výbor. (szif.cz, 2010)

4.4 Programové období 2007 – 2013 Díky programovému období, kdy členské státy mohly čerpat finanční podporu, mohla EU realizovat své cíle. Cíle byly stanoveny tak, aby napomáhali při řešení konkrétních problémů v daném státě. Pro ČR bylo vymezeno několik cílů (konkurenceschopná ekonomika, otevřená, flexibilní a soudržná společnost, atraktivní prostředí a vyvážený rozvoj území), kterých má být naplněno za pomoci operačních programů. Celkově bylo pro naplnění jednotlivých cílů vymezeno 26 operačních

39

programů. Operační programy nebyly zcela dotovány z EU. EU přispěla do finančního balíčku 85 %, zbytek financí musel přidat stát. Mezi vyčleněné cíle v minulém programovacím období patřil cíl Konvergence. Cíl Konvergence znamenal, podporu regionů, které zaostávaly svým HDP nad určitý průměr. V ČR do tohoto cíle patřily všechny regiony kromě Hl. m. Prahy. Druhý cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, měl již podle názvu zvýšit konkurenceschopnost, vytvářet pracovní místa, která měla být stálá.

4.5 Program rozvoje venkova 2007 – 2013 Program rozvoje venkova na období 2007 – 2013 byl ratifikován 23. 5. 2007 Výborem pro rozvoj venkova Evropské Komise.

Program slouží jako prostředek pro dosažení podpory,

kterou přináší EU z Evropského fondu pro rozvoj venkova. Ministerstvo zemědělství je řídícím orgánem programu a jeho zprostředkovatelem je Státní zemědělský investiční fond. (eagri.cz, 2015) Tento dotační program vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova, jeho zpracování proběhlo v souladu se směrnicemi Rady a ostatními prováděcími pravidly. Stanovené cíle a opatření pomohou k naplnění cílů v Lisabonské strategii a to ve všech okruzích – Společnost založená na znalostech, Vnitřní trh a podnikatelské prostředí, Trh práce a Udržitelný rozvoj. Program rozvoje venkova jsou rozděleny do čtyř os. Každá osa má uvolněný určitý peněžní obnos (I. osa – 840,4 mil. EUR, II. osa – 1946 mil. EUR, III. osa – 635,5 mil. EUR, IV. osa – 176 mil. EUR). (szif.cz, 2015) Osa I Osa první je nasměrovaná na podporu konkurenceschopnosti v zemědělství a lesnictví a posílení dynamičnosti podnikaní v zemědělské výrobě. Důležitým prvkem je především modernizace zemědělských podniků a pozemkové úpravy. (eagri.cz, 2015) V modernizaci zemědělských podniků je možné se zaměřit na zlepšení výkonnosti s cílem zvýšit konkurenceschopnost. Je možné vybudovat nebo rekonstruovat stáje, jímky, pastviny a další. O tento druh dotace může žádat zemědělský podnikatel. (eagri.cz, 2015) Finanční dotace na přidání hodnoty zemědělským a potravinářským podnikům je určena především pro výrobce potravin. Dotace je určena např. na uvedení na trh, vývoj produktů nebo zpracování. (eagri.cz, 2015)

40

Investice do lesů podporuje podnikání v lesnictví a tím se zajišťuje vyšší výkonost lesních podniků. Prioritou, na kterou bude dotace zaměřena, je obnova lesních porostů, pořízení nové lesní techniky i opravy infrastruktury v lesních. Uchazečem pro dotaci může být fyzická nebo právnická osoba starající se lesní porosty. (eagri.cz, 2015) Finančně oceněno je i odborné vzdělání a informační činnost. Vzdělávací projekty jsou mířeny na porozumění jednotlivých dotačních programů, v prvním případě zaměření na osy I a II Programu rozvoje venkova. Předpoklad žádosti je osoba fyzická či právnická, která má vzdělání požadované pro tuto činnost. (eagri.cz, 2015) Dotační program pro podporu pozemkových úprav slouží k řešení potíží ve vlastnických vztazích jednotlivých pozemků. Program řeší i problémy se zemědělskou infrastrukturou. Díky pozemkovým úpravám dochází k reálnému vytýčení pozemků v terénu. Žadatelem o dotaci může být pouze Státní pozemkový úřad a jeho pobočky. (eagri.cz, 2015) Podpora při zahájení činnosti mladých zemědělců je dána začínajícím zemědělcům do věku 40 let. Podmínkou je, že svoje zemědělské podnikání započne poprvé. (eagri.cz, 2015) Dotačně podporováno je dokonce předčasné ukončení zemědělské činnosti a to z důvodu vyššího věku. Předčasné ukončení je možné do dosáhnutí 55 let. Zakončení zemědělské činnosti ve vyšším věku má dát prostor mladým zemědělcům. (eagri.cz) V neposlední řadě do první osy dotačních programů patří využívaní poradenských služeb. Poradenské služby slouží jako podpora pro novou výrobu, slučování zájmů nebo zlepšení krajiny. Žadatelem o dotaci může být zemědělský podnikatel a vlastník či nájemce lesa. Dotace má být využita na pokrytí nákladů spojené s dotačním poradenstvím. (eagri.cz, 2015) Osa II Druhá osa v Programu rozvoje venkova směřuje ke zlepšení životního prostředí a krajiny. Klíčovou roli ve druhé ose hraje zvyšování biologické rozmanitosti a zachování či rozvoj zemědělských a lesních systémů. Dotační programy kladou důraz i na tradiční zemědělskou krajinu, ochranu vod a půdy a další. (eagri.cz, 2015) Dotační program na platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech je orientován pro zemědělce, kteří svou zemědělskou činnost mají v oblastech vyznačující se nepříznivými podmínkami. Tato dotace se snaží podpořit zemědělce k šetrnému využívání krajiny a stabilizovat venkovské obyvatelstvo. Zajištění

41

těchto služeb má být dosaženo tím, že zemědělci budou dostávat odpovídající úroveň příjmů. (eagri.cz, 2015) EU ve spolupráci s ČR také schválili program pro agroenviromentální opatření. Opatření spočívá ve správném využívání půdy mající zlepšit životní prostředí. (eagri.cz, 2015) Mezi další programy v této kategorii patří: platby v rámci NATURA 2000 v lesích a obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesa. (eagri.cz, 2015) Osa III Třetí programová osa se zaměřuje na tvorbu pracovních míst, využívání obnovitelných zdrojů energie, zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a další. (eagri.cz, 2015) Do třetí osy patří diverzifikace činností nezemědělské činnosti, která se zaměřuje na výstavbu, modernizaci, nákup a to budov či strojů, které slouží nejen k zemědělské činnosti. (eagri.cz, 2015) Dále se zde můžeme setkat s programy: podpora zakládání podniků, podpora cestovního ruchu, obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby, ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova, vzdělání a informace, získávání dovedností, animace a provádění. (eagri.cz, 2015) Osa IV Osa IV Leader je program, který realizován pomocí cílů z os I – III. V programu Leader jsou realizující programy propojeny mezi sebou. Hlavním záměrem je dosáhnout zvýšení ekonomického potenciálu a ocenění přírodního či kulturního dědictví. Aby bylo všemu dosaženo, je posílena i administrativní schopnost na venkově. Základní myšlenkou je tady spojení různých subjektů, které se v dané vesnici nacházejí. Čtvrtá osa zahrnuje: místní akční skupinu, realizace místní rozvojové strategie a realizace projektů spolupráce. (eagri.cz, 2015) Realizované projekty Program rozvoje venkova na období 2007 – 2013 má za sebou již mnoho úspěšně realizovaných

projektů

po

celé

ČR.

Mezi

úspěšné

programy

patří

např.:

Skladování

a separace kejdy, větrání v objektech kravínů (region Opava), Přístřeší pro chov skotu (region Semily), Výstavba automatické kotelny na biomasu (region Opava) atd.. (eagri.cz, 2015)

4.6 Program rozvoje venkova 2014 – 2020 Program rozvoje venkova na období 2014 – 2020 byl schválen v červnu 2014, na chválení jej předložil nynější ministr zemědělství Marian Jurečka. Řídícím orgánem programu je ministerstvo 42

zemědělství. Tak jako předchozí program rozvoje venkova, tak i tento se snaží podporovat české zemědělce, potravináře a lesníky. Uchazečům o dotaci v rámci rozvoje venkova bylo uvolněno skoro 81 miliardy Kč. Na rozpočtu se podílí EU 63 miliardami korun a ČR 21 miliardami korun. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečka je hlavní cíl programu rozvoje venkova to, aby zemědělství v ČR bylo srovnatelné se zemědělstvím v jiných státech EU. (eagri.cz, 2014) Jak ukazuje graf 2, největší podíl v rozpočtu bude pravděpodobně přidělen na podporu životního prostředí. Z celkového rozpočtu bude právě 64,2 % přiděleno na ochranu životního prostředí. Druhý největší podíl dotace bude sloužit na zvýšení konkurenceschopnosti v zemědělství a lesnictví. Program na konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví bude finančně podporován 17 % z rozpočtu. Naopak nejméně bude podporováno předčasné ukončení zemědělské činnosti, tato oblast bude podpořena pouze 0,7 % dotací z rozpočtu. Graf 2: Očekávané finanční rozdělení jednotlivých dotačních programu v období 2014 – 2015 (v %)

Zdroj: eagri.cz, 2014

Dotační program na období 2014 – 2020 se snaží navázat na předešlé programové období a jeho úspěšné projekty a programy. Bohužel kvůli snížení rozpočtu (o téměř 16 miliard korun) se musela oblast podpor zúžit. Do nového programovacího období nebude tedy samostatně zařazena podpora pro obce a nezemědělské podnikatele, ale tato problematika bude součástí jiného programu. (eagri.cz, 2014)

43

Podobně jako minulé programovací období je i to nynější rozděleno do několika priorit. Díky, kterým chce dosáhnout cílů. Mezi prioritní oblasti patří např. podpora mladých zemědělců, ochrana životního prostředí, zachování biodiverzity nebo využití kulturního dědictví. Program rozvoje venkova klade důraz na ekologické zemědělství a agroenviromentální opatření. Stejně jako v minulém programovacím období, tak i v tom nynějším, je vysoce hodnocena spolupráce mezi jednotlivými obory působící v daném okolí. (eagri.cz, 2014) Priority, na které se zaměřuje dotační program, jsou: 

pomoc v předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví i ve venkovských oblastech,



zesílení konkurenceschopnosti ve všech směrech zemědělské činnosti a udržitelné lesní hospodářství,



subvence potravinového řetězce, zejména organizaci (od zpracování až po uvedení na trh),



zachování, obnova či zlepšení ekosystémů,



dotační pomoc na účinné využívají zdrojů (nízkouhlíková ekonomika),



rozvoj venkova, sociální začleňování a snižování chudoby ve venkovských oblastech (eagri.cz,2014)

5 Změny a rozdíly v programu rozvoje venkova v období 2007 – 2013 a 2014 – 2020 Program rozvoje venkova, za minulé období nebo již stávající období, hodnotí české zemědělství a poukazuje na nedostatky, kterým je třeba se vyvarovat. Oba programové dokumenty vychází z řad nařízení a směrnic, které vycházejí Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Hlavním změnou nového programového období je snížení rozpočtu. V programovém období 2007 – 2013 činil rozpočet cca 3,6 miliard EUR. Zatímco v nynějším programovém období je rozpočet stanoven na 3,1 miliard EUR. Snížení rozpočtu znamená tedy zúžení oblasti v rámci programu rozvoje venkova, avšak nové či stávající nedostatky týkající se nejen zemědělství budou nově řešeni v rámci jiných Operačních programů (např. problémy s eutrofizací stojatých vod budou nyní řešeny v Operačním programu Rybářství). V programových obdobích si můžeme všimnout několika změn, ke kterým došlo právě díky dobrému nasměrování daných podpor v programu rozvoje venkova v období 2007 – 2013. Mezi úspěchy Programu rozvoje venkova na období 2007 – 2013 se řadí např. zvýšení podíl mladých lidí pracujících v zemědělství, plocha patřící do sítě NATURA 2000 se zvětšila z 13,5 % na 14 % plochy státu, díky programu LEADER bylo realizováno 113 místních akčních skupin. Podle vyhodnocení 44

nového programu rozvoje je důležité zjišťování nedostatků a pochopení svého nejbližšího okolí, bude program LEADER i nadále pokračovat. Program LEADER bude nově také spolufinancován jinými operačními programy jako např. Operační program životní prostředí. Stejně jako minulém programovém období, tak i v ten stávající program se zabývá problematikou eroze. ČR je především ohrožena vodní erozí, i když se pomocí dotačních programů snížila plocha ohrožení plochy o 10 %, i přesto je dnes ohroženo vodní erozí 40 % zemědělské půdy. Programové období na 2014 – 2020 poukazuje i stálé přetrvávající problémy s nezaměstnaností, která je na venkově stálým problémem (do této skupiny patří především ženy a lidé na 50 let). Již v programovém období 2007 -2013 bylo známo, že v ČR je nedostatek ekologického rybího, drůbežího a vepřového masa. Do programového období na období 2014 – 2020 bylo nově zařazeno tzv. Welfare, jde zajištění dobrých životních podmínek zvířat (především skotu a prasat). Priorita Welfare vymezuje vhodné podmínky zvířat, aby se neocitala ve stresových situacích (např. určuje dostatečný prostor pro jejich spaní). Mezi nová opatření patří také tvz. Greening neboli ozelení, který je součástí jednotné platby. Hlavním účelem Greeningu je zajištění takových podmínek, které přispějí k lepším podmínkám zemědělsky obhospodařovaných ploch a k celkovému zlepšení životního prostředí. Stávající program klade větší důraz na vzdělávání, spolupráci nebo dotační poradenství. Má docházet k proškolování lidí pracujících v zemědělství. Spolupráce s jinými subjekty má zajistit lepší konkurenceschopnost na trhu. Dotační poradenství se zaměřuje na nejvíce využívané dotační programy. Současný program rozvoje venkova si je vědom bariér, které znesnadňují mladým zemědělcům začít s podnikáním. Mezi hlavní bariéry patří např. vysoké pořizovací náklady techniky nebo poměrně nízké finanční ohodnocení. Program se snaží zajistit lepší podmínky pro začínající mladé zemědělce. Oba programy mají společnou podporu agroturistiky, využití biomasy jako obnovitelného zdroje nebo podporu ekologické zemědělství. Z průzkumů vyplynulo, že během podpory nezemědělských činností, se zvýšil počet zemědělských podniků zaměřující se i na nezemědělskou činnost. Zemědělské podniky tak stále budou mít podporu ve výstavě bioplynových stanic nebo ve zřizování ubytovacích míst.

45

Myslím si, že Program rozvoje venkova na období 2014 – 2020 je lépe popsaný. Každé jeho opatření je propracováno více do hloubky a tím umožňuje lepší přehlednost a srozumitelnost. Jeho dobré propracování je také tím, že jeho zpracování souviselo s předchozím programem (především vyvarováním chyb). Avšak nedostatkem nového programu je prozatímním chybějící mapová příloha jako u Programu rozvoje venkova na období 2007 – 2013.

5. 1 Změny ve vybraných dotačních opatřeních 5.1.1 Modernizace zemědělských podniků x Investice do zemědělských podniků Modernizace zemědělských podniků je dotační priorita, která je obsažena v Programu rozvoje venkova na období 2007 – 2013. Investice do zemědělských podniků je naopak obsažena v Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Přestože tyto opatření jsou rozdílně pojmenovány, mají stejné společné cíle a priority. Společným cílem obou priorit je hlavně zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení organizace v českém zemědělství. Podpora dotací může být využita na technologii živočišné i rostlinné výroby. Investice do zemědělských podniků může být nově využita i na chov králíků. Dotaci lze využít je i skladování druhotných živočišných produktů. Je možné dotaci použít na speciální mobilní zemědělské stroje, není však možné žádat o pořízení traktorů. Dotaci nelze využít i na skladování obilnin či olejnin. Novinkou pro obdržení dotace je přeložení podnikatelského plánu, který má obsahovat vyhodnocení přínosů v rámci uskutečňování cílů. Dalším zlepšením je, že na dotaci mají nárok i školní statky. Nicméně z Investice do zemědělských podniků vymizela podmínka, která upřednostňuje využití brownfield. 5.1.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců x Podpora zahájení mladých zemědělců Zahájení činnosti mladých zemědělců je dotace objevující se v Programu rozvoje venkova na období 2007 – 2013. Dotace Podpora zahájení mladých zemědělců se nachází v programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Kolektivním cílem těchto opatření je snížení věkově struktury zemědělců a zajištění, aby mladí lidé neodcházeli za prací do města. Podpora zahájení mladých zemědělců je v novém programovém období zaměřena kromě chovu jiných užitkových zvířat i na chov králíků. Podpora se již netýká včelařství, jako tomu bylo v dotaci Zahájení činnosti mladých zemědělců. Dotace může být nově využita na nákup hospodářských zvířat. Podporu zahájení mladých zemědělců již nelze využít na skladování olejnin a obilovin. Naopak využití dotace je rozšířeno o pořízení mobilních strojů (ne traktorů) nebo na zakoupení krmiv a hnojiv.

46

Z podpory vymizelo podopatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti, které motivovalo zemědělce starší 55 let ukončit svou zemědělskou činnost a předat ji mladšímu nástupci. Staršímu zemědělci tak mohla být poskytnuta jednoroční podpora až v maximální hodnotě 75 000 Kč až po dobu 15 let. Podmínkou pro poskytnutí dotace Zahájení činnosti mladých zemědělců bylo vypracování podnikatelské záměru, který splňuje určité podmínky. V Podpoře zahájení mladých zemědělců není již podmínkou vypracovat podnikatelský záměr, ale je nutné vytvořit podnikatelský plán na 5 let. Nezbytnou podmínkou pro poskytnutí finanční podpory na Podporu zahájení mladých zemědělců je, že žadateli nebyla poskytnuta podpora na Zahájení činnosti mladých zemědělců v období 2007 – 2013. Příjemnou změnou ve výše zmíněných prioritách je navýšení maximální částky podpory, ze 40 000 EUR na 45 000 EUR. 5.1.3 Pozemkové úpravy x Pozemkové úpravy Pozemkové úpravy se nacházejí v obou Programech. V období 2007 – 2013 patřily Pozemkové úpravy do Osy I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví. V nynějším Programovém období patří do Podpory investic infrastruktury související s rozvojem zemědělství a lesnictví. Změna, ke které došlo v Pozemkových úpravách je, že si klade více cílů a opatření. Mezi nové cíle patří např. zvýšení ekologické stability nebo vodohospodářský opatření.

Program rozvoje

venkova 2014 – 2020 nyní i vymezuje preferované projekty. Preferované projekty jsou projekty v záplavovém území, pozemky s vyšší výměrou, atd.. 5.1.4 Podpora cestovního ruchu x Podpora agroturistiky Podpora cestovního ruchu je dotační priorita objevující se v Programu rozvoje venkova na období 2007 – 2013. Naopak Podpora agroturistiky je představena v Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Podpora cestovního ruchu je priorita, která si klade více cílů, která májí být splněna. Mezi hlavní cíle Podpory cestovného ruchu patři: rozmanitost zemědělských aktivit v nezemědělské produkci, podpora zaměstnanosti, zvýšení a různorodost ekonomiky na venkově a další cíle týkající se zlepšení života lidí na venkově. Využití dotace je i více univerzálnější. Podpora může být využita na vybudování rekreačního zařízení, vyznačení pěších tras, vinařských stezek a jiných opatření týkají vinařství (zde jsou především preferovány projekty z Jižní Moravy), hippostezky, informační tabule a jiné. Finanční výpomoc však mohli žádat jen malé obce do 2000 obyvatel.

47

Podpora agroturistiky se spíše zaměřuje na samou agroturistiku, která má pomoci nejen k vytvoření pracovních míst i pro málo kvalifikované pracovní síly. Nová priorita si nově klade za cíl i využívání brownfields. Nově může být priorita využita i na proplácení hardwaru či softwaru. V podpoře nicméně vymizela podmínka velikosti obce a lze ji tedy využít na celé území České republiky jen s výjimkou hl. města Prahy. Podpora agroturistiky má oproti výše zmíněně Podpoře cestovního ruchu více kritérii, která preferují dané projekty. Preferovány jsou projekty, které uznávají ochranu přírodních zdrojů, příznivě ovlivní zaměstnanost na venkově nebo využívající technologie neznečišťující ovzduší a klima. 5.1.5 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření x Obnova lesních porostů po kalamitách Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření je priorita, která je obsažena v Programu rozvoje venkova na období 2007 – 2013. Obnova lesních porostů po kalamitách patří do skupiny opatření z Programu rozvoje venkova 2014 – 2020. Obnovy mají stejný cíl, a to snížit škody zapříčiněné přírodními katastrofami. Z nové dotačního programu vypadla možnost podpory za škody způsobené biotickými činiteli. Došlo i ke změně kritérií přijatelnosti. Hlavní změnou je, že žadatel musí mít opatřený lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářskou osnovu. V některých případech, ale nemusí již mít žadatel souhlasné stanovisko Ministerstva pro životní prostředí. Další změnou je podmínka minimální zničené plochy, podpora je poskytnuta na nejméně 20 % zpustošeného lesa. 5.1.6 Platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě x Kompenzační platby pro zemědělské oblasti NATURA 2000 Program rozvoje venkova 2007 -2013 obsahuje opatření Platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě a Program rozvoje venkova 2014 – 2020 zahrnuje Kompenzační platby pro zemědělské oblasti Natura 2000. Obě priority mají stejný cíl, který má vést k ochraně biodiverzity. Podpory jsou určeny pro zemědělce obhospodařující oblasti Natura 2000 i 1. zóny národních parků a chráněných krajinných oblastí. Ve stávajícím programu se tato priorita zaměřuje více na pochopení problému tím, že popisuje, kolik se v ČR nachází oblastí Natura 2000. Obměny se týkají i podmínek poskytnutí finanční podpory, žadatel nemusí již hospodařit na zemědělské půdě s kulturou travního porostu, ale jen se samostatnou ornou půdou. Dále již nezahrnuje podmínky doby hospodaření, která v minulém období byla 5 let. Důležitou změnou je snížení finanční podpory, ze 112 EUR/ha na 85 EUR/ ha.

48

5.1.7 Titul ekologické zemědělství x Ekologické zemědělství Titul ekologické zemědělství je součástí Programu rozvoje venkova 2007 -2013 a je zahnut do kapitoly o Agroenviromentálních opatření. Naproti tomu v Programu rozvoje venkova 2014 – 2020 je Ekologické zemědělství samostatné opatření, které zahrnuje i podopatření jako Zachování postupů ekologického zemědělství (u travních porostů nebo orné půdy)a Pěstování ostatních plodin v ekologickém zemědělství (sady, vinice i chmelnice). Program rozvoje venkova 2007 – 2013 v Agroenviromentálních opatřeních také aplikuje postupy, které mají za úkol eliminovat nežádoucí dopady na krajinu. Mezi tyto opatření patří: Postupy šetrné k životnímu prostředí (Ekologické zemědělství a Integrovaná produkce), Ošetřování travních porostů a Péče o krajinu (Zatravňování orné půdy, Pěstování meziplodin a Biopásy). Jelikož je Ekologické zemědělství v druhém programovém období samostatná priorita, tak více poukazuje a popisuje, jakých cílů by mělo být dosaženo (zachování a obnovování cenných stanovišť, zvýšení ekologické stability a další). Mezi novinky týkající se ekologického zemědělství je, že žadatel musí mít svou půdu zaevidovanou v ekologickém zemědělství. Registrace půdy se provádí tzv. registru půdy LPIS. Změna nastala i v intenzitě chovu hospodářských zvířat, chovatel musí mít nejméně 0,3 VDJ/ha trvale travního porostu. Chovatelé koní musí své koně elektronicky registrovat na Portálu farmáře. U ekologického zemědělství v kategorii sadů nastala podmínka prokazování dokladů na prodej či jiné zpracování. V sadovnictví byl také snížen počet minimálních počet stromů, které mohou být řazeny do ekologického zemědělství. V kategorii trvale travních porostů přibila např. podmínka nekosení prví seči, tato podmínka platí pro půdní bloky nad 12 ha. U některých podpor byla pozměněna data evidence, sečí, výsadby, atd.). I když se podpora na ekologické zemědělství může trochu lišit, její cíl je stále stejný – volit v zemědělství postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. 5.1.8 Osa IV – LEADER x Podpora místního rozvoje LEADER (CLLD – komunitně vedený místní rozvoj) Program LEADER zůstává v obou Programech velkou samostatnou prioritou, která se snaží napomoci k rozvoji obce za pomoci místních obyvatel a propojení veřejného a podnikatelského sektoru v obci. Podporu LEADER nyní obsahuje i Integrovaný regionální operační program, Operační program Zaměstnanost a Operační program Životní prostředí. Dalo by se říci, že podpory na sebe navazují a snaží se řešit aktuální problémy. Využití podpory LEADER i z jiných Operačních programů znamená tzv. komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Minulý Program rozvoje venkova popisuje Místní akční skupiny, seznamuje je s veřejností, vymezuje hranice, stanovuje pravidla a uvádí jejich pravomoc. 49

Nové opatření LEADER se zaměřuje samotné fungování Místních akčních skupin. Zaměřuje se na spolupráci v rámci Místních akčních skupin a vymezuje jednotlivé úpravy posuzování projektů.

6 Dotační poradenství Za účelem dotačního poradenství bylo v ČR vytvořeno mnoho firem. Mnohé firmy mají svou působnost i jinde v Evropě. Poradci většinou provedou žadateli o dotaci kompletní poradenské služby v oblasti grantů nebo dotací. Dotační poradci zpracují záměr či plán, zda projekt může uspět, určí, na jakou dotaci má klient nárok a vypracuje potřebnou dokumentaci potřebnou k realizaci projektu. Poradenské služby nejsou zdarma, ale lze využít dotačních programů týkající se této problematiky.

7. Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond zkráceně SZIF poskytuje dotační finance z EU na národní dotace. Jejím úkolem je i kontrolování správnosti využití finančních podpor. SZIF podléhá zákonu č. 256/2000 Sb., o Státním intervenčním fontu, zákonu č. 252/1997 Sb., o zemědělství a nařízením Rady nebo Komise Evropských společenství. SZIF má kompetence v těchto platbách: Přímé platby, Program rozvoje venkova 2007 – 2013 a 2014 – 2020. Společná organizace trhu (rostlinné komodity, živočišné komodity, zahraniční obchod), Operační program Rybářství 2007 – 2013 a 2014 – 2020), značky kvalitních potravin KLASA a Regionální potravina. (szif.cz, 2015)

7.1 Portál farmáře Portál farmáře je informační sytém, který umožňuje žadateli podat žádost o dotaci a sledovat její průběh vyřizování. Do portálu se lze přihlásit jen po podání žádosti a jejího následného schválení. Žádost lze podat osobně na pobočkách SZIF. Portál farmáře tvoří především Registr půdy – LPIS, Registr zvířat – IZR a Evidence přípravků a hnojiv – EPH. Odpovědným orgánem za portál je agentura SZIF. (eagri.cz, 2012)

50

Obr. 1: Přihlášení do Portálu farmáře

zdroj: szif.cz, 2015

8 Návrhová část V dnešní hektické době si mnoho především mladých lidí pohrává s myšlenkou opustit svět plný techniky a odejít na venkov, kde je možnost žít v souladu s přírodou. Trend života na venkově souvisí s myšlenkou stát se zemědělským podnikatelem. Důležitým krokem je uvědomit si dvě rozdílné otázky, zda chci podnikat v zemědělství nebo bych chtěl podnikat v zemědělství. Pokud chci podnikat v zemědělství, vzdávám se tím určitého pohodlí a romantické představy o venkově a hlavně všech volných chvil. Především člověk na sebe bere velká závazek v podobě zvířat a půdy. Avšak pokud zemědělec vytrvá ve své práci, za nějaký čas se dostaví radost a hrdost za odvedenou práci. (Jak začít podnikat v zemědělství, 2013) V rámci začínajícího chovu je připravena nezbytná administrativa, která umožňuje chov ovcí na území ČR. Pomocí jednotlivých kroků je ukázáno, jak dochází k jejímu povolení. Za pomoci dotační politiky je požádáno o vybrané podpory z národních dotací nebo z Programu rozvoje venkova 2014 – 2020.

51

8.1 Základní informace o chovu ovcí Chov ovcí bude situován v katastrálním území obce Zdounky. Zakoupeno bude plemeno Suffolk o celkovém počtu 20 ks. Ovce se budou od jara do podzimu pást na loukách o celkové výměře přes 18 690 m2. Mapa ploch umožňující spásání ovcí viz příloha č 4. Na pastě budou mít ovce přístup k čerstvé vodě. V zimě se ovce převedou na zahradní pastvu o výměře přes 2500 m2, kde budou mít možnost vstupu do stájí. Většina pastvy se uskutečnění na pronajaté půdě, zbytek plochy trvale travních porostů bude koseno na seno. Cílem chovu je udržování trvale travních porostů, prodej vlny a jehňat, bahnic nebo beranů, prodej sena a obilovin a spolupráce s místními podnikateli a obyvateli.

8.2 Nezbytná evidence před začátkem chovu Ještě před samotným započetím chovu ovcí je nezbytné podat několik žádostí, zaevidovat se do různých institucí, vypracovat podnikatelský plán nebo připravit vše potřebné pro samotný chov. Mezi jednotlivé kroky před samotným začátkem chovu patří: 

vypracovat podnikatelský plán,



pronajmout si vybranou půdu,



na Živnostenském úřadu požádat o Zápis do registru zemědělského podnikatele, vyplněná žádost viz příloha č. 5,



zaregistrovat se u ČMSCH, a.s., vyplněný registrační lístek viz příloha č. 6,



před nákupem ovcí nutní nahlásit jejich přesun na ČMSCH, a.s. (musí nahlásit i prodávající),



ČMSCH, a.s. vygeneruje číslo provozovny,



Krajské veterinární správě nahlásit zahájení činnosti (nejméně 7 dní před zahájením podnikání) a předložit jí pohotovostní plán (pro případ havárie, onemocnění zvířat,…) viz příloha č. 7,



ovce mohou být přesunuty do provozovny, viz příloha č. 8,



pokud nemají ovce ušní známky, je nutné vyplnit nový objednávkový list (viz příloha č. 9) na ušní známky



kontaktovat svého veterinárního lékaře, aby ušními známkami označil jednotlivá zvířata,



vést přehled o výrobci a spotřeby krmiv,



mít záznam o lécích i o případném léčení zvířat.

52

Během chovu ovcí je možné: 

získat titul ekologického zemědělství u společnosti KEZ o.p.s. (Kontrola ekologického zemědělství),(viz příloha č. 11),



mít přístup do Portálu farmáře (viz příloha č. 12.),



na Portálu farmáře se zaregistrovat v Registru půdy – LPIS všechnu půdu (půdu v osobním vlastnictví i pronajatou), (viz příloha č. 3)



vybrat si vhodný dotační program na Portálu farmáře a požádat o podporu (viz příloha 13 a 14)

9 Podnikatelský plán Podnikatelská myšlenka Chov ovcí představuje tradiční odvětví českého zemědělství a napomáhají k udržování krajiny. Kromě těchto pozitivních znaků poskytují ovce kvalitní maso. Skopové a jehněčí maso přináší lidem mnoho nezbytných živin. Nově vniklý chov ovcí bude spásat trvale travní poroty, které jsou zanedbané a tím také ušetří náklady na jejich sečení. Narozená jehňata budou po odstavu nabízet k prodeji na místních burzách a výstavách konající se ve Zdounkách, Kroměříží nebo Uherském Hradišti, popřípadě bude prodej jehňat inzerován v místních novinách a internetu. Pro stále zlepšování chovu bude možné navštěvovat semináře konající se pod záštitou Svazu chovatelů ovcí a koz. V rámci chovu bude probíhat spolupráce mezi obcí Zdounky, místními obyvateli a podnikateli a spolky. Vlastní chov bude probíhat tak, aby byl zajištěn dobrý zdravotní stav a celková pohoda všech ovcí. Základní informace Ovčí farma ponese jméno Farma LaT podle začátečních písmen majitele farmy. Cílem chovu je udržování trvale travních porostů v okolí obce Zdounky a prodej jehňat masného plemene Suffolk. Ovce budou spásat louky o celkové výměře 18697,61 m2 a zahrady o celkové výměře 2531 m2. Louky budou pronajímány od obce Zdounky a zahrady budou částečně pronajímány od místních obyvatel. Ovce budou celoročně paseny venku, v zimě budou mít přístup ke stáji, která bude postavena na zahradách. Chov ovcí bude probíhat podle určené legislativy České republiky. Chov ovcí bude veden jako vedlejší pracovní poměr.

53

Podnikatelský plán je vyhotoven z důvodu možnosti čerpání dotací z Programu rozvoje venkova a národních dotací, založení ekologického chovu ovcí a možnosti budoucího rozvoje v chovu ovcí. Identifikační údaje: 

název podniku:

Farma L&T



zakladatel:

Lada Tomšů



datum založení:

1. 7. 2016



sídlo:

Zákostelí 298, 768 02 Zdounky



kontakt:

123 321 123



email:

[email protected]



adresa webových stránek: webové stránky jsou realizovány



účel podnikání:



předmět činnosti podnikání: spásání trvale travních porostů a prodej ovcí

žádost o dotaci

9. 1 Podnikatelský projekt Zaměření činnosti Podnikatelská činnost bude zaměřena na živočišnou výrobu s doplňkovou činností, která se bude týkat rostlinné výroby. V CZ NACE spadá podnikatelská činnost do hlavní kategorie: 

zemědělství, lesnictví, rybářství a do podkategorie o

rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti 

živočišné výroby a podkategorie 



chov ovcí a koz

podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti 

podpůrné činnosti pro živočišnou výrobu.

Chov ovcí a koz podle CZ NACE umožňuje chov ovcí a koz, produkci syrového ovčího a kozího mléka a produkci surové vlny. Podpůrné činnosti pro zemědělské výrovu dle CZ NACE dovolují poskytování zemědělských služeb pro živočišnou výrobu na základě smlouvy či dohody, činnosti umožňující rozmnožování, a výkon zvířat, kontrolu stád, vyhánění dobytka, přípravy pastvin, kastrace, čištění chovatelských

54

prostor, činnost spojené s umělou inseminací, plemenářské služby, stříhání ovcí, ustájení hospodářských zvířat a následná péče o ně. Možný budoucí rozvoj Budoucí rozvoj v chovu ovcí bude spočívat hlavně v rozšiřování stáda, nákupu mléčných plemen ovcí a s tím spojené možné zpracování mléčných produktů (především mléka a sýrů). S tímto možným budoucím vývojem souvisí i nákup nové techniky nebo rozšiřování stájí. Vstupní předpoklady Na základě Zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenské podnikání se jedná o živnost vázanou, kde je nutné splnit odbornou způsobilost. Odborná způsobilost bude vykonána na Střední odborné škole a Gymnáziu ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Vzdělávací program bude zaměřen na výkon obecných zemědělských činností. Forma podnikání Vlastník farmy bude podnikat jak fyzická osoba dle Zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. Majetkové vztahy V současné době je vlastník spolumajitel jedné ze zahrad (kde bude probíhat pasení ovcí) a spolumajitel malotraktoru TZ – 4K – 14, traktoru Zetor 3011, bubnové sekačky DAKR a 100 m elektrického ohradníku včetně příslušenství. Pro odstartování činnosti je třeba ještě zakoupit ovce plemene Suffolk, 250 m elektrického ohradníku, nádrž na vodu, materiál na stavbu stáje (dřevo, plech, hřebíky, napáječky,…), nůžky na stříhání vlny, kleště na paznehty. Dále je zapotřebí pronajmout si zbytek ploch, které budou ovce spásat. Místo podnikání Chov ovcí bude uskutečňován v katastrálním území obce Zdounky. Ovce budou po spasení trávy pomocí rodinných příslušníků přehánění na nespasenou část plochy. Hlavní zázemí stáje budou mít ovce na zahradách. Mapa plochy spásání viz příloha č. 4. Sídlo podnikatele bude také v obci Zdounky. Obec Zdounky je vzdálená 10,7 km města Kroměříž a 23 km od Uherského Hradiště. Tyto města umožňují prodej zvířat na burzách.

55

Fungování podniku Živnost bude probíhat jak vedlejší výdělečná činnost. Každoročně bude podáno Čestné prohlášení výši příjmu. Všechny nezbytnosti spojené s administrativou tj. vystavování příjmových i výdejových dokladů si vlastník podniku povede sám. Povinné odvody jako sociální a zdravotní pojištění nebude nutné platit, protože majitel bude prozatím na hlavní pracovní poměr zaměstnán v jiném podniku. Podnik nepočítá s žádnými zaměstnanci, jelikož všechny práce spojené s fungováním podniku provede majitel a jeho rodinní příslušníci. Provozní doba nebude pevně stanovena, poněvadž se bude ohlížet na jednotlivá přání zákazníků a otvíracích dob jednotlivých burz. Dopady činnosti na životní prostředí Chov ovcí na volné pastvě umožňuje rychlé spásání porostu. Právě díky rychlému spásání nedochází k šíření plevele. Při rychlém spásání, ale dochází i prudkému snížení růstu rostlin, které je spojeno s ubývání energetické hodnoty rostlin. Předcházením tohoto problému bude docházet tak, že pastvy budou rozděleny na několik částí a budou spásány postupně. Tím budou mít rostliny dostatečné množství času na obnovu a růst. Díky ovcím dojde také i k zachování travnatých strání a luk s přirozeným výskytem rostlin a keřů. V okolí pastvy se nenachází žádná povrchová voda. Podzemní zdroje vody se nachází v údolí v dostatečné vzdálenosti od stáje, avšak kvůli bezpečnosti budou zdroje vody kontrolovány a popřípadě ošetřovány. Chráněné oblasti a přírodní památky nebudou chovem ovcí dotčeny. V případě vypuknutí nemoci ovcí bude vypracován Havarijní plán, který jasně stanový kroky v případě ohrožení stáda ovcí, jiných zvířat nebo i lidí. Uplatňované postupy pro bezpečnost práce V chovu ovcí budou upřednostňovány takové postupy, které nehrozí zdraví život ovcí a ani lidí. Pro takový postup je nutné nastudování návodů k obsluze používané techniky. Bezpečnost práce bude také zajištěna pravidelným servisním dohledem techniky, při poruše bude vždy opravena oprávněnou osobou. U elektrických ohradníků budou vhodně rozmístěny varovné cedule. Pro lidskou ochranu budou k dispozici při práci ochranné rukavice, vhodná obuv i oděv.

56

Bezpečnost práce bude také záviset i na zdravotní i duševní pohodě zvířat, ta budete dosažena dostatečným prostorem, vhodnou stravou, péčí a veterinárním dohledem. Veterinární dohled a péči zajistí MVDr. František Lejsal. Postavení na trhu Analýza konkurence V nejbližším okolí patří mezi největší konkurenty Petr Klučka, který se zabývá chov ovcí a koz. Sídlem jeho podnikání je obce Zdounky. Druhým největším konkurentem je Ing. Marian Sedlář z obce Cvrčovice, který se mimo chovu ovcí zaměřuje i na chov prasat a slepic. Oba chovatelé mají ekologický způsob chovu. I když se jedná o konkurenci, oba chovatelé přispívají nejen znalostmi začínajícímu chovateli, ale je možno využít i jejich techniku. Ve Zlínském kraji je celkem 15 chovatelů, kteří se zabývají chovem plemene Suffolk. Tab. 10: Přehled chovatelů plemene Suffolk ve Zlínském kraji v roce 2015 chovatel Duďák Otto Filák David Hájek Martin Kolečková Kateřina Kotěšovec Radek Macho Stanislav Molek Vojtěch Polách Pavel Regentová Renata Škabraha Břetislav Tomášová Dana Vacl Miroslav Vitásek Michael Volčíková Jana Zahradník Vít

obec Slavičín Valašská Bystřice Huslenky Valašská Bystřice Zlín Polešovice Lidečko Vizovice Rajnochovice Dešná Biskupice Hulín Bohuslavice Vidče Uherské Hradiště Zdroj: schok.cz/plemena-ovci

Největší konkurence chovatelů plemene suffolk se nachází ve východní části Zlínského kraje. V nejbližší chovatelé se nachází ve městě Hulín a Uherské Hradiště. I přes velkou konkurenci v chovu nejen plemene suffolk je zřejmé, že počty chovatelů ovcí se zvyšují. Zvyšující se počet je dán hlavně

57

finančním dotací, pomalu rostoucí se prodej skopového masa a mléka a zvolna se oživující odbyt ovčí vlny. Analýza silných a slabých stránek – SWOT analýza Silné stránky 

malá náročnost chovu



dobré zázemí pro chov



pomoc rodinných příslušníků a chovatelů



dotační politika



počáteční technická vybavenost



odolnost plemene



levná a rychlá údržba krajiny



velké množství informací pro začínající chov



nízké pravidelné náklady

Slabé stránky 

minimální praxe v chovu ovcí



vysoké pořizovací náklady



poměrně malé finanční ohodnocení

Příležitosti 

zvyšující se poptávka po jehněčím mase



přihlášení se do organizace Chovatelé zdounecka



možnost dalšího pronájmu nebo koupě půdy



zvyšující se možnost prodeje na farmářských trzích



možnost rozšíření farmy



možnost vzdělávat se v chovu ovcí



spolupráce s podnikateli, organizacemi a obyvateli v obci



podpora mladých a začínajících chovatelů



zvyšující se poptávka po ekologických produktech



zapojení se do šlechtitelských programů

58

Hrozby 

dovoz levného masa ze zahraničí



změna dotační politiky



změna obecní politiky



zvyšující se konkurence



snižující se počet dní bez deště



nedostatečný odbyt



onemocnění nebo úhyn stáda



útlum poptávky po jehněčím a skopovým mase

I přes skutečnost hrozeb, které v chovu mohou být, je chov ovcí v okolí poměrně stabilní a tradičním odvětvím. Dnešní dotační politika nabízí chovatelů mnoho výhod a opatření před nepříznivými vlivy. Pokud by hrozby v chovu byly neúnosné, je možnost se zaměřit na export do zahraničí. Cíle podnikatelského projektu Hlavní cíle v chovu V chovu ovcí nelze hned očekávat, že hlavním cílem bude zisk. Cíle chovu ovcí je: 

využít neobdělávaných a ladem ležících pozemků v okolí obce Zdounky,



získat titul ekologického chovu,



možnost získat finanční dotace,



zabezpečit trvalý chov ovcí,



prodej a propagace plemene Suffolk,



zajistit dostatečnou nabídku na trhu s ovcemi,



zajistit dobré zdravotní podmínky zvířat,



spolupráce s místními podnikateli, organizacemi a obyvateli,



navazovat nové vztahy s odběrateli a chovateli,



po ustálení chovu se zapojit do šlechtitelských programů,



stále zlepšovat a v budoucnu rozšiřovat chov ovcí.

Vstupy Hlavní vstupy v podnikání jsou: 

pozemky (vlastní i pronajaté), 59



ovce,



stáj,



technika (ohradník, nádrž na vodu a malotraktor),



technologie (nůžky na paznehty a strojek na vlnu).

Nároky na prostor Ustájení a plocha na spásání v ekologické zemědělství se řídí pravidly podle Nařízení Rady EHS/2092/91. Doporučující velikost stáje je: 







pro ovci o

1,5 m2 plochy stáje

o

2,5 m2 plochy venkovního výběhu

pro jehně do odstavu o

0,35 m2 plochy stáje

o

0,5 m2 plochy venkovního výběhu

pro jehně do 1 roku o

0,8 m2 plochy stáje

o

1 m2 plochy venkovního výběhu

pro plemenného berana o

4 m2 plochy stáje

o

10 m2 plochy venkovního výběhu.

Pro začínající chov, kde bude 20 ovcí včetně plemenného berana, je nezbytná minimální velikost stáje 47,5 m2 stáje. Jelikož se do budoucna počítá s rozšířením stáje a také zázemí umožňuje větší plochu stáje, bude plocha stáje cca 100 m2. Venkovní prostor zahrady pro 20 ovcí včetně plemenného berana je minimálně 82,5 m 2. Skutečný prostor zahrad je 2 531m2 a plocha pastvy přesahuje 18 690 m2. Podle počtu ovcí se odvíjí i rozměry žlabů, počet napáječek a výška hrazení ve stáji. Doporučující rozměry zařízení stáje pro: 

jehňata do šesti měsíců o

délka krmné hrany žlabu 0,15 m na ks

o

maximální výška hrany žlabu a napáječky 0,25 m

o

maximální počet kusů na 1 napáječku je 40 ks

o

minimální výška hrazení je 0,8 m 60





bahnice o

délka krmné hrany žlabu 0,35 m na ks

o

maximální výška hrany žlabu a napáječky 0,5 m

o

maximální počet kusů na je 1 napáječku je 40 ks

o

minimální výška hrazení je 1 m

berani o

délka krmné hrany žlabu 0,5 m na ks

o

maximální výšku hrany žlabu a napáječky 0,5 m

o

maximální počet kusů na 1 napáječku je 10 ks

o

minimální výška hrazení je 1,5 m

Minimální délka krmného žlabu pro 20 ovcí včetně jednoho berana činí 4,8 m. Ve skutečnosti bude délka krmného žlabu větší, protože se počítá s budoucím rozšiřováním stáda. Žlaby nebudou postaveny v rovině, ale budou mírně šikmé taky, aby odpovídali výšce pro jehňata. Ovce budou mít k dispozici celkem 3 napáječky, první napáječka bude ve výšce 0,25 m a zbylé dvě budou ve výšce 0,5 m. Výška celkového ohrazení bude 1,5 m. Ve stáji budou mít bahnice, které budou mít těsně před obahněním, zvláště vyhrazené místo, které bude mimo stádo ovcí. V místě budou mít bahnice zvlášť napáječku i žlab. Výška žlabu i napáječky bude odpovídat výškám vhodných pro jehňata. Nezbytností ve stáji je i vyhrazený prostor, který bude sloužit k veterinárnímu ošetření, stříhání a dalším nezbytnostem. Marketingový plán Způsob a plán prodeje Počáteční prodej se bude odvíjet od březosti a porodu ovcí. Prodej jehňat, ale i ovcí se bude konat na burzách v Uherském Hradišti a Kroměříži (konající každou třetí neděli v měsíci). Dále bude prodej uskutečňován přes internet. Cenová politika Cena se bude odvíjet především od konkurenčních cen. V prvních měsících bude cena oproti konkurenci nižší, protože prodejce bude novým subjektem na trhu. Po ustálení a hlavně po zdokonalení chovu bude možné prodejní ceny zvýšit. 61

Propagace Propagace bude probíhat za pomoci trhů, regionálních výstav, klubových výstav a později i účastí mezinárodních výstav. Důležitou roli v propagaci bude hrát inzerce v místních novinách a internetové stránky. Potencionální odběratelé Hlavní komoditou odběratelů budou pravděpodobně tvořit jiní chovatelé a lidé, kteří si koupí ovci jako tzv. živou sekačku. Ovce lidem zajistí tichou, jednoduchou a pravidelnou péči o trávník. Tento způsob sekání trávy je stále oblíbenější. Výrobní plán Potřeby – pole, budovy, stroje, materiál, energie a další Ještě před začátkem samotného chovu je nezbytné mít vyřízeny všechny legislativní povinnosti – výpis z živnostenského úřadu, vypracovaný havarijní plán, zajistit pronájem pastvina a zaregistrovat ovce i stáj atd. Nejdůležitější potřebou v chovu ovcí jsou samotné ovce. Chov ovcí si vyžaduje vybudování stáje s dostačujícími rozměry a vybavením. Jelikož jejich stáj je vzdálená od vodního zdroje 70 m, je důležité mít dostatečné výkonné čerpadlo a přijatelnou délku hadic na vodu o průměru 32 mm. Pro možnost pastvy ovcí na nedalekých loukách je potřeba mít vhodný elektrický ohradní s postačující délkou. Na pastvě budou mít ovce přístup k vodě z nádrže, která na pastvu bude dopravována malotraktorem. Z výše uvedených potřeb vyplívá, že požadavky na energii budou spočívat v elektrické energii, která bude potřeba na ohradník, vodě a pohonných hmot. Pracovní místa nebudou vytvořena, vše bude řešeno svépomoci nebo za pomoci rodinných příslušníků. Produkční kapacita Celková kapacita ovcí v chovu se bude odbíjet od prodeje počtu ovcí a umožnění rozšíření pastvin. I když už při výstavbě stáje se počítá se zvyšováním počtu ovcí.

62

Logistika Na přepravu ovcí a krmiva bude použit automobil, který je vlastněn podnikatelem, nebude tak zahnut do nákladů. Na přepravu sena bude použít traktor s vlečkou. Podnikatel je spolumajitelem traktoru i vlečky, proto také nebudou zahrnuty do nákladů. Dodavatelé Dodavatelé ovcí budou speciálně vybráni taky, aby nedošlo ke zkřížení linie mezi beranem a ovcemi. Dodavatelé krmiv a speciální doplňků pro ovce budou vybírání podle míry spolehlivosti a hlavním kritérium bude i spolupráce s místními dodavateli. Finanční plán Zřizovací výdaje Tab. 11: Přehled předpokládaných nezbytných počátečních výdajů na chov ovcí předmět ovce plemene suffolk beran plemen Suffolk žlab 120 cm napáječka ohradník 50 m doplňkové krmivo 25 kg nádrž na vodu s napáječkou krční řemen chytací tyč kleště na paznehty elektrický stříhací strojek solný líz čerpadlo na vodu hadice na vodu 80 m výdaje za instalaci čerpadla, hadice výstavba stáje včetně hrazení a jeslí stavební povolení geodetické práce vklad do katastru nemovitostí celkové výdaje

počet cena v Kč 19 21 000 1 2 500 8 12 560 4 4 800 5 11 190 2 1 220 1 7 680 20 1 480 1 508 1 190 1 9 982 1 201 1 12 000 1 1 214 6 000 - 100 000 5 000 6 000 1 500 -

205 025

63

Celkové výdaje na zařízení chovu ovcí se vyšplhají na 205 025 Kč, ale vlivem zdražování nebo malé porodnosti ovcí se mohou nepatrně zvýšit. Rozpočet měsíčních výdajů Tab. 12: Přehled předpokládaných měsíčních výdajů v chovu ovcí výdaj cena v Kč energie záloha- voda, elektrická energie 500 pohonné hmoty 2 000 pojištění farmy 300 krmivo 1 500 náklady na webové stránky 150 náklady celkem

4 450

Přehled měsíčních výdajů se bude odvíjet od počtu ovcí a od ročního období. Na pastvinách nebude třeba ovce přikrmovat, ale v zimním období bude nutné ovcím doplňovat stravu např. suchým krmivem. Rozpočet nepravidelný výdajů Tab. 13: Možné nepravidelné výdaje v chovu ovcí výdaj veterinární péče solný líz tisk letáků inzerce a reklama v tisku startovné na výstavách daň z pozemku daň ze stavby

cena v Kč 2 000 201 300 1 200 300 1 000 1 000

náklady celkem

6 001

Ceny nepravidelných výdajů se také mohou velmi lišit. Nepravidelné výdaje budou především záležet na celkovém počtu ovcí a na jejich zdravotním stavu. Předpokládaný finanční výdělek V chovu ovcí se nemůže počítat s finančními výsledky hned po započetí podnikání. Jelikož výdělek bude hlavně z prodeje jehňat, bahnic nebo beranů doba předpokládaného finančního

64

výdělku se prodlouží až na několik měsíců. Ceny ovcí se odvíjí od konkurence a vyhlášeností chovatele. I po požádání žádosti na dotace není zaručeno, že finanční obnos bude obdržen. Za prodej jednoho jehněte bude předpokládaný výdělek cca 1 200 Kč. Za prodej roční ovce bude očekávaný zisk cca 2 000 Kč. Kolik jehňat či ovcí se prodá, záleží na porodnosti, poptávce na trhu a sezónnosti odběru. Zisky a ztráty Tab. 14: Přehled možných zisků z počtu prodaných kusů ovcí (bahnic i beranů) a jehňat počet kusů 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

ovce (cena v Kč) jehňata (cena v Kč) 2 000 1 200 4 000 2 400 6 000 3 600 8 000 4 800 1 0000 6 000 12 000 7 200 14 000 8 400 16 000 9 600 18 000 10 800 20 000 12 000

Finanční ztráty představují v první řadě neočekávané úmrtí zvířete a onemocnění zvířat, kdy se veterinární léčba se může vyšplhat na několik tisíc korun. Časový harmonogram Přípravě podnikání v chovu ovcí bylo věnováno několik měsíců, prvním krokem bylo shromažďování informací týkající se ovcí a legislativy. Druhým krokem k přiblížení se cíle bylo vypracovat podnikatelský plán. Po obdržení Výpisu z živnostenského úřadu bude možné začít s výstavbou stáje a koupí nezbytné vybavení a ovcí. Předpokládané založení podniku bude 1. 7. 2016. Dostatečně dlouhá doba zajistí čas k registraci stáje a chovu. Zajištění finančních zdrojů do začátku podnikání Počáteční i pozdější investice budou financovány z vlastních zdrojů financí.

65

Zajištění technologií, dodavatelů a lidských zdrojů Provozovatel má již zajištěné dodavatele na stavbu stáje a dodavatele na instalaci vodního čerpadla. Také má zajištěno koupi ovcí. Zahájení činnosti – prodeje Zemědělská činnost bude zahájena k 1. 7. 2016, avšak samotný prodej ovcí bude zahájen nejdříve na jaře následujícího kalendářního roku. Zdroje financování Počáteční investice bude podnikatel financovat z vlastních zdrojů, po zaběhnutí chovu se pokusí získat dotaci na ekologické zemědělství a na jednou plochu. Rekapitulace majetku Jak již bylo zmíněno, je zpracovatel spolumajitelem pozemku, malotraktoru, traktoru, sekačky a části elektrického ohradníku. Závěr Podnikatel se zavazuje, že k vyplnění cílů vynaloží veškeré své úsilí. I přes stále přetrvávající nepříznivé podmínky v zemědělství bude chov ovcí stále rozvíjet a zajišťovat dobrý zdravotní stav ovcí. Chov ovcí nebude omezovat ostatní obyvatele Zdounek a místního okolí, naopak se chovatel bude snažit svým chovem pomoci k rozvoji obce Zdounky. I před získáním titulu ekologického zemědělství se podnikatel bude chovat ekologicky a šetrně k životnímu prostředí.

66

Závěr Cílem práce bylo zaměřit se na chov ovcí a dotační programy, které pomáhají českým zemědělců. Nejdříve bylo nutné seznámit se s historií chovu, která v ČR má dlouholetou tradice a v současné době se stále stáda ovcí rozrůstají. Jsou přestaveny jednotlivé stavy ovcí podle vybraných kategorií. Chov ovcí se hlavně zaměřuje na masnou užitkovost a téměř zaniká chov ovcí pro vlnařskou užitkovost V dnešní době je velkým trendem u zemědělců mít chov zaregistrovaný jako ekologický, protože ovce patří mezi nenáročná zvířata a mohou na pastvě tak strávit většinu roku. Neméně důležitým bodem před začátkem podnikání v zemědělství je legislativa spojená s chovem ovcí. Mezi nejdůležitější zákony týkající se chovu patří Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění a plemenitbě. Poměrně velkou novinkou od roku 2005 je, že chovatelé ovcí s nejvýše 3 ovcemi musí mít také povinnost označení a zaevidování ovcí. V práci je popsán chov ovcí před vstupem a po vstupu do EU, která zajištuje pro chovatele finanční podporu v rámci jednotlivých programů. Díky programům nejsou již znevýhodněni malí zemědělci a zemědělci v méně příznivých oblast, protože finanční podpora je převážně zaměřena na ně. V rámci dotačních programů pro zemědělce bylo ukázáno několik změn, které nastaly v Programech rozvoje venkova na období 2007 – 2013 a 2014 – 2020. Hlavní změnou v programech je snížení rozpočtu a přerozdělení některých pravomocí na jiné Operační programy. Mezi další změny v novém programu patří např. větší zaměření na Welfare a Greening. Dále Program rozvoje venkova 2014 – 2012 klade větší důraz na služby dotačního poradenství. Naopak vymizela podpora na Předčasné ukončení zemědělské činnosti. Společné pro oba programy je podpora agroturistiky a výstavba bioplynových stanic. Také program Leader zůstává a navazuje na předchozí program Leader. Obecně lze říci, že Program rozvoje venkova 2014 – 2020 navazuje na předchozí program, usiluje o řešení aktuálních problémy a snaží se o vyvarování chyb, které vznikaly v minulém programovém období. Těsně před startem v chovu ovcí je nezbytné vyhledat si vhodné informace a formuláře, které opravňují stát se podnikatel v zemědělství. Nejvhodnějším zdrojem se stala příručka Jak začít podnikat v zemědělství od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Příručka popisuje jak postupovat v začátcích, jak postupovat v spaní podnikatelského plánu a poukazuje na otázku proč vlastně začít podnikat v zemědělství. 67

Po vypracování podnikatelského plánu je možné začít s podáním nezbytné legislativy, která umožňuje stát se zemědělským podnikatelem. Prvním krokem je získání Zápisu do registru zemědělců, který uděluje Živnostenský úřad. Další nezbytností je mít vypracovaný Pohotovostní plán pro případ nákazy nebo onemocnění ovcí. Následuje zaregistrování stáje, ovcí a půdy. Před podáním žádosti o dotace bylo nezbytné prostudovat možnosti dotačních programů pro zemědělce, které v ČR poskytuje Státní zemědělský intervenční fond. Pro započetí podnikání v chovu ovcí bylo nezbytné vypracovat podnikatelský plán. Podnikatelský plán stanovuje cíle v chovu. Mezi hlavní cíle v chovu ovcí patří zejména postupné rozšiřování, získání titulu ekologického zemědělství a udržování travních porostů v okolí obce Zdounky. Podnikatelský plán vymezuje i nezbytné požadavky týkající chovu a výhledy do budoucna. Podnikatelských plán také slouží k tomu, aby bylo možné získat některou dotační podporu. Po odstartování chovu je možné zažádat o titul ekologického zemědělství a přes Portál farmáře, vybrat vhodný dotační program. Pro vlastní chov bude zažádáno o jednotnou žádost tzv. SAPS a dotaci na ekologické zemědělství. Bohužel prozatím nemůže být zažádáno o Podporu činnosti začínajících zemědělců, protože nebyla splněna podmínka finančního výnosu za rok. Možnost čerpání dotací znamená pro zemědělce mnohdy velkou finanční výpomoc, která jim umožní rozvoj a zkvalitnění produktů či služeb. Ale i přes stále se zvyšující podporu českých zemědělců, je chovatel vlastnící malý chov stále znevýhodněn, protože mnohdy na čerpání dotace nedosáhne.

68

Summary The objective of this work was to charakterize breeding of sheeps and subsidy programs, which are offered to farmers. First of all was necessary to take up with breedind of sheeps, its history, coverage, status quo and requisite legislation. There are introduced the most breeded karakuls in Czech republic and associations of breeders. Before putting forward of grant applications was necessary to peruse oppotunities of grant programs for farmers, which offered in Czech republic The State agricultural interventionist fund.There was showed within the framework of grant programs for farmers a few changes, which occured in Programs of developments of countryside for period 2007-2013 and 2014-2020. The general change in programs is reduction of budget and redistribution some authorities on another operational programs. Between next changes in new operational program belongs for example bigger coverage on Welfare and Greening. The Program of developments of countryside 2014-2020 emphasizes farther bigger accent on services of grant consultancy. It disappeared rebersely support on precocious termination of agricultural activity. For both of these programs is common support of agrotourism and building-up of biogas stations. The program Leader is staying of course and is connecting on previous program Leader. I can generelly say that Program of developments of countryside 2014-2020 relates on precious program, goes after solution of actual problems and tries to eliminate mistakes, which risen inprevious programmatic period. It was necessary to create a special entrepreneurial plan for starring of breeding business. The entrepreneurial plan is designating objectives in breeding. Between main objectives in sheep breeding belongs primarily gradual widening, getting title ecological agriculture and upholding of grass places in environment of village Zdounky. The plan is defining of course necessary request, which are involving breeding and plans to the future. The entrepreneurial plan is serving for profit of some grant support. After creating of entrepreneurial plan is possible to start with dispatch of needful legislation, which permits to become ageicultural businessman. The first step is to get an enrolment into agricultural register, which issues Trade office. Next necessity is to have standby plan for case of infection or illness of sheeps. Next step is registration of stall, sheeps and soil. After starting of breeding is possible ask for title of ecological farming and throug farmer portal to choose useful grant program. For own breeding it will be asked for unitary request so-called SAPS and grant on ecological farming. It can' t unfortunately be asked for support activity for starring farmers, because it wasn' t accomplished condition of financial profit per year.

69

Exploitation of grants means many times great financial help for farmers, which makes possible progress and improvement of products or services. Czech farmers have increasing support but breeder with small breeding has always disadvantage, because has small chance to get a grant.

70

Použité zdroje Knižní zdroje BEČVÁŘOVÁ, I., JUŘICA, A. Koncepce pilířu I a II SZP v dotační politice ČR. 1. Vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 70 s. ISBN 978K80K7375K252K1.

BEČVÁŘOVÁ, I. Koncepce a vývoj agrární politiky EU a USA.1. Vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 94 s. ISBN 978K80K7375K133K3.

BIČÍK, I., JANČÁK, V. Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 2005. 81s.

BINEK, J., a kol. Venkovský prostor a jeho oživení. [onKline] Brno: Georgetown, 2009. [cit. 4.3.2016]. Dostupný z WWW: ISBN 80K251K19K5.

BLASS, G. Health Check a výhledy SZP po roce 2013 [onKline].Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2009. [cit. 5.3.2016]. Dostupný z WWW: .

GÖTZ, A., NOVOTNÁ, M. Geografie zemědělství ČR. Plzeň: Pachart Publishing House, 1995. 100 s. ISBN 8070431458.

HORÁK, František. Chováme ovce. Vyd. v češtině 1. Praha: Ve spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR vydalo nakl. Brázda, 2012. ISBN 978-80-209-0390-7.

JANČÁK, V., GÖTZ, A. Územní diferenciace českého zemědělství a její vývoj.Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 1997. 104 s. ISBN 80K86561K19K4

KUČERA, I., ŠTOBOLOVÁ, M. Metodika aplikace společných kriterií EU pro redefinici LFA v podmínkách ČR [onKline]Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2010. [cit. 12.3.2016].

Dostupný

z

WWW:

.

71

KUCHTÍK, Jan. Chov ovcí. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007. ISBN 978-80-7375-094-7.

MOUDRÝ, J. Analýza struktury zemědělských podniků v marginálních oblastech České republiky predikce očekávaného vývoje.České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2006. 140 s.

ŠTOBOLOVÁ, M. a kol. Analýza plateb LFA [onKline]Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2007. [cit. 28.1.2012]. Dostupný z WWW: .

ŠTOBOLOVÁ, M. a kol. Bulletin ÚZEI [onKline]Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky a

informací,

2011.

[cit.

28.1.2012].

Dostupný

z

WWW:

.

ŠTOBOLOVÁ, M. a kol. Problematika méně příznivých oblastí [onKline]Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2007. [cit. 28.1.2012]. Dostupný z WWW: . Elektronické články a knihy Cícha Petr Bc. . PODNIKATELSKÝ PLÁN NA ZALOŽENÍ DROBNÉHO PODNIKU [online]. Brno, 2007 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/90703/esf_m/Diplomova_prace.pdf Českomoravská společnost chovatelů, a.s., Svaz chovatelů ovcí a koz z. s. a Dorper Asociace CZ. ROČENKA CHOVU OVCÍ A KOZ V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2014 [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-0417]. Dostupné z: http://www.cmsch.cz/store/rocenka-chov-ovci-a-koz-2014.pdf DAVIT, Ing. Petr. Rukověť chovatele ovcí [online]. 2008. Brno: Síť informačních center Agro-info [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.agro-envi-info.cz/files/dokumen/Rukovet_chovatele_ovci.PDF Chov ovcí v systému trvale udržitelného zemědělství, ochrana biodiverzity pastvin a krajiny: Kulturní dědictví. Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství [online]. 2006, 31 [cit. 201604-17]. Dostupné z: http://kulturnidedictvi.cz/files/chov_ovci.pdf Chov ovcí v systému trvale udržitelného zemědělství. Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách [online]. 2008, 57 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.spolekmoravskykras.cz/create_file.php?id=295. 72

Ministerstvo zemědělství České republiky. PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ

2007

–

2013 [online].

Praha,

2010

[cit.

2016-04-17].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/file/61102/prv_zmeny_cerven2010_web.pdf Ministerstvo zemědělství. PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2007 – 2013 [online].

Praha,

2013

[cit.

2016-04-17].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/file/436473/prv_12_modifikace_cistopis.pdf Ministerstvo zemědělství. PROGRAM ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014-2020: VERZE SCHVÁLENÁ VLÁDOU

ČR

DNE

9.

7.

2014 [online].

Praha,

2014

[cit.

2016-04-17].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/file/323384/PRV_do_vlady.pdf Situační výhledová zpráva - ovce a kozy [online]. 2007, 88 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/2930/OVCE_KOZY_7_2008.pdf Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Jak začít podnikat v zemědělství [online]. 2013 [cit. 201604-17]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/261965/Jak_zacit_podnikat_v_zemedelstvi.pdf. Význam ovčího mléka a možnosti jeho využití v ČR. Agris:: Agrární www portál [online]. 1999 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.agris.cz/zemedelstvi?id_a=111241

Internetové zdroje Co je greening v zemědělství? Pozemky a farmy [online]. 2015 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.pozemkyafarmy.cz/magazin/co-je-greening-v-zemedelstvi-38.html CZ NACE. CZ NACE [online]. 2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.nace.cz/nace/01-62podpurne-cinnosti-pro-zivocisnou-vyrobu/ Českomoravská společnost chovatelů, a.s. [online]. 2004 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.cmsch.cz/ Dotační.info: Největší portál o datacích v ČR [online]. 2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.dotacni.info/ Dotace na ovce. Pozemky a farmy [online]. 2015, 2015 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.pozemkyafarmy.cz/magazin/dotace-na-ovce-21.html

73

Harmonogram Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. AgroTeam. cz [online]. 2014 [cit. 2016-04-17].

Dostupné

z:

http://www.agroteam.cz/aktuality/harmonogram-programu-rozvoje-

venkova-na-obdobi-2014-2020--245.html Jak jsem začal podnikat v zemědělství – byrokratické nezbytnosti. Farma Valaška [online]. 2014 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://farmavalaska.cz/jak-jsem-zacal-podnikat/ Kurz pro výkon obecných zemědělských činností. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město [online]. 2015 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.sosgsm.cz/kurz-pro-vykon-obecnychzemedelskych-cinnosti MASNÁ

UŽITKOVOST

OVCÍ. Zootechnika [online].

2009

[cit.

2016-04-17].

Dostupné

z:

http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-ovci/masna-uzitkovost-ovci/masna-uzitkovost-ovci.html MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Ministerstvo zemědělství [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ Národní

dotace. EAgri [online].

2013

[cit.

2016-04-17].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/ SPOLEČNÁ ZEMĚDELSKÁ POLITIKA. Ministerstvo zemědělství. eagri.cz [online]. 2014 [cit. 2016-04-16]. Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/zahranicni-vztahy/cr-a-

evropska-unie/spolecna-zemedelska-politika/spolecna-zemedelska-politika-po-reforme.html

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2007 - 2013. Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: https://www.szif.cz/cs/programrozvoje-venkova Program rozvoje venkova 2007–2013. EAgri [online]. 2006 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020. Evropské strukturální a investiční fondy [online]. 2014 [cit. 201604-17]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020 PROGRAM ROZVOJE VENKOVA 2014-2020. Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: https://www.szif.cz/cs/prv2014 Program rozvoje venkova 2014-2020. eAgri [online]. 2015 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2014/ 74

Program rozvoje venkova v novém programovém období 2014-2020. Dotační noviny [online]. 2014 [cit.

2016-04-17].

Dostupné

z:

http://dotacni-noviny.cz/program-rozvoje-venkova-v-novem-

programovem-obdobi-2014-2020/ Předpis č. 112/2008 Sb. Nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám. Zákony pro lidi [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-112 Předpis č. 455/1991 Sb.: Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Zákony pro lidi [online]. 2009 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455#cast2 PŘIHLÁŠENÍ NA PORTÁL FARMÁŘE. Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2016, 2015 [cit. 201604-17].

Dostupné

z:

https://www.szif.cz/irj/servlet/prt/portal/prtroot/com.sap.portal.navigation.portallauncher.default Společná

zemědělská

politika. EAgri [online].

2014

[cit.

2016-04-17].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/zahranicni-vztahy/cr-a-evropskaunie/spolecna-zemedelska-politika/ Státní

zemědělský

intervenční

fond [online].

2000

[cit.

2016-04-17].

Dostupné

z:

[cit.

2016-04-17].

Dostupné

z:

http://www.szif.cz/cs/ Struktura

dotačních

zdrojů. EAgri.cz [online].

2015

http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/ Svaz chovatelů ovcí a koz: Česká republika. Svaz chovatelů ovcí a koz [online], 1999 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.schok.cz Úloha chovu ovcí v ČR. Agris: Agrární www portál [online]. 2002 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.agris.cz/clanek/119178 Ústřední evidence ovcí a koz. Náš chov [online]. 2002 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://naschov.cz/ustredni-evidence-ovci-a-koz/ Ušní známky pro ovce, kozy. Českomoravská společnost chovatelů, a.s.: Státní veterinární správa[online]. 2015 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.cmsch.cz/usni-znamky-pro-ovcekozy/ Ústřední evidence. Českomoravská společnost chovatelů a.s. [online]. 2015 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.cmsch.cz/ustredni-evidence/ 75

Ústřední registr plemeníků. Českomoravská společnost chovatelů a.s. [online]. 2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.cmsch.cz/ustredni-registr-plemeniku/ Veřejný

registr

půdy

-

LPIS [online].

2015

[cit.

2016-04-17].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/ Vyšlo v Zemědělci: Nové podmínky dotací pro ekologické zemědělství. Česká technologická platforma pro

ekologické

zemědělství [online].

2015

[cit.

2016-04-17].

Dostupné

z:

http://www.ctpez.cz/cz/clanky/nove-podminky-dotaci-pro-ekologicke-zemedelstvi Základní manuál pro začínající chovatele. Beskydské ovce [online]. 2010 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.beskydskeovce.cz/?p=zakladni-manual-pro-zacinajici-chovatele Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Eagri [online]. 2012 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/LegislativaMZe_uplna-zneni_zakon-1997-252-viceoblasti.html Zákresy farmářů do evidence půdy nyní přes Internet!. LPIS - Péče o krajinu [online]. 2014 [cit. 201604-17]. Dostupné z: http://www.lpis.cz/2011/02/z%C3%A1kresy-farm%C3%A1%C5%99%C5%AF-doevidence-p%C5%AFdy-nyn%C3%AD-p%C5%99es-internet.html Změny v podporách přímých plateb od roku 2015. EAgri [online]. 2015 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/prime-platby/aktuality/zmeny-v-podporach-primych-platebod-roku.html Žádost o přístup na portál eAGRI a do Portálu farmáře SZIF. EAgri [online]. 2015 [cit. 2016-04-17]. Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/portal-farmare-pro-nove-uzivatele/zadost-o-

pristup-na-portal-eagri.html

76

Seznam příloh Příloha 1: Mapa výskytu plemenných beranů ve Zlínském kraji za rok 2015 Příloha 2: Podmínky stanovující dotaci pro mladé zemědělce Příloha 3: Obrázek Registru půdy LPIS Příloha 4: Mapa plochu umožňující spásání ovcí v okolí obce Zdounky Příloha 5: Registrační list do zápisu zemědělského podnikání Příloha 6: Registrační list do Českomoravské společnosti chovatelů a. s. Příloha 7: Pohotovostní plán Příloha 8: Registrační list o ohlášení přemístění ovcí Příloha 9: Objednávkový list pro ušní známky Příloha 10: Žádost o vystavení průkazu původ berana Příloha 11: Registrační list na ekologické zemědělství Příloha 12: Registrační list na Portál farmáře Příloha 13: Formulář pro žádost o dotaci SAPS Příloha 14: Formulář pro žádost o dotaci na ekologické zemědělství

77

Příloha 1: Mapa výskytu plemenných beranů ve Zlínském kraji za rok 2015

Zdroj: Registr plemeníků – schok.cz, vlastní zpracování, 2016

78

Příloha 2: Obrázek část 1: Podmínky pro dotaci na Mladého zemědělce stanovující nejnižší požadovanou produkci v roce 2015

Zdroj: czif.cz – Zahájení činnosti mladých zemědělců, 2016 Obrázek část 2: Podmínky pro dotaci na Mladého zemědělce stanovující nejnižší požadovanou produkci v roce 2015

Zdroj: czif.cz – Zahájení činnosti mladých zemědělců, 2016

79

Příloha 3: Obrázek Veřejný registru půdy LPIS – okolí obce Zdounky

Zdroj: eagri.cz – Veřejný registr půdy, 2016

80

Příloha 4: Mapa plochu umožňující spásání ovcí v okolí obce Zdounky

Zdroj: ArcGIS 2010, vlastní zpracování 2016

81

Příloha 5: Registrační list do zápisu zemědělského podnikání

82

Zdroj: eagri.cz – Žádost o zápis do evidence zemědělského podnikatele, 2015

83

Příloha 6: Registrační list do Českomoravské společnosti chovatelů a. s.

84

Zdroj:cmsch.cz – Úřední evidence hospodářských zvířat, 2015

85

Příloha 7: Pohotovostní plán

86

87

88

89

Zdroj: eagri.cz – Pohotovostní plán, 2015

90

Příloha 8: Registrační list o ohlášení přemístění ovcí

Zdroj: cmsch.cz – Úřední evidence, 2016

91

Příloha 9: Objednávkový list pro ušní známky

Zdroj: cmsch.cz – Ústřední evidence, 2016

92

Příloha 10: Žádost o vystavení průkazu původ berana

Zdroj: schok.cz – Šlechtění, 2015

93

Příloha 11: Registrační list na ekologické zemědělství

Zdroj: kez.cz – Zařazení farmy do EZ, 2015

94

Příloha 12: Registrační list na Portál farmáře

Zdroj: szif.cz – Přihlášení na portál farmáře, 2015

95

Příloha 13: Formulář pro žádost o dotaci SAPS

96

97

98

99

100

Příloha 14: Formulář pro žádost o dotaci na ekologické zemědělství

101

102

103

104