Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecké fakulta
Katedra zoologie
Geografické a časové trendy v hnízdění čápa bílého v Jihomoravském kraji Geographic and temporal patterns of breeding of the white stork in the South-Moravian region Bakalářská práce
Markéta Ondrová biologie - systematická biologie a ekologie Vedoucí práce: doc. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D. Termín odevzdání práce: květen 2008 Forma studia: prezenční Olomouc 2008
Prohlášení Prohlašuji, že tato práce s názvem Geografické trendy v hnízdění čápa bílého v České republice je mým původním autorským dílem. Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem čerpala řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
V Olomouci, 12.5.2008
………………………………
Poděkování Chtěla bych upřímně poděkovat Tomáši Grimovi, vedoucímu mé bakalářské práce, za odborné vedení, pomoc při statistickém zpracování dat, vyhledávání a zapůjčení odborné literatury, poskytování konzultací a cenných rad. Děkuji panu Davidu Lacinovi (pracovník AOKP ČR v Praze, dříve ČSO), který mi pomohl při půjčování hnízdních karet od pana Bohumila Rejmana, také za poskytnutí odborné literatury a cenných rad. Moje práce by nevznikla bez zapůjčených hnízdních karet pana Bohumila Rejmana (vedoucí Skupiny pro výzkum, ochranu a evidenci čápů v ČR z Litomyšle), který tyto hnízdní karty sepisoval během let 1981–2005. Také děkuji všem pozorovatelům, kteří v letech 1981–2005 hnízda v Jihomoravském kraji sledovali pro pana Rejmana. Poděkování patří i Vladimíru Remešovi, který mi pomohl se zprovozněním statistického programu JMP a poskytl mi několik cenných rad. Velký dík patří také všem pozorovatelům za jejich poctivé sledování čápa bílého.
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Markéta Ondrová Název práce: Geografické a časové trendy v hnízdění čápa bílého v Jihomoravském kraji Typ práce: bakalářská práce Pracoviště: Katedra zoologie Vedoucí práce: doc. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D. Rok obhajoby práce: 2008 Abstrakt V této prácí jsem analyzovala hnízdní karty čápa bílého pro území Jihomoravského kraje, které pokrývají období 1981–2005. Studovala jsem vliv globálního oteplování na chování čápů. Předpokládala jsem, že nová hnízda vznikají během tohoto období postupně ve vyšších nadmořských výškách. Dalšími analýzami jsem studovala vliv změn klimatu na datum příletu, odletu, páření a snášení vajec u čápů, vliv změny teplot jsem testovala i na počtu vajec a mláďat. Všechny analýzy jsem provedla samostatně pro všechna data a následně pak pro soubor dat s vyloučením nepřesných či nejistých údajů. Není-li uvedeno jinak, výsledky se nelišily pro dva typy analýz. Oproti očekávání rok založení hnízda koreloval negativně s nadmořskou výškou. V průběhu let tedy čápi svá nová hnízda stavěli v průměru ve stále nižších nadmořských výškách. Druhou skupinou analýz jsem zjišťovala vztah nadmořské výšky, roku sledování a interakce mezi oběma proměnnými na přílety a odlety čápů, na páření, snášení, počty vajec a počty vylíhlých a vylítlých mláďat. Samice čápa bílého přilétaly během sledovaných let stále dříve, tedy tak, jak by se dalo očekávat podle stoupajících průměrných teplot v České republice během posledního čtvrtstoletí. Stejné proměnné ovlivňovaly i přílet samce, vliv jsem prokázala pro interakci mezi nadmořskou výškou a roky a pro roky. Interakce vypovídá o společném vlivu let a nadmořské výšky, vliv let dokazuje, že samci ve sledovaném období přilétali dříve do vyšších nadmořských výšek. Vliv na společný přílet páru jsem potvrdila pro vliv let páry se na hnízdě objevují během let stále dříve. Vliv na odlet starých čápu jsem potvrdila pro nadmořskou výšku, – čápi odlétají později z vyšších nadmořských výšek. Vliv jakékoli proměnné na odlet mladých čápu jsem nepotvrdila. Na páření čápů sledované proměnné vliv nemají. Avšak vliv proměnných na datum snášení čápu jsem potvrdila pro roky, při kvalitě dat 1 a 0, pro kvalitu dat 1 se vliv neprojevil. Během sledování čápi snášeli dříve, pouze pro kvalitu dat 1. Studované proměnné neměly vliv na počet vajec, ani na počet vylíhlých mláďat ani na počet vylítlých mláďat. Celkově se zdá, že stoupající teploty během posledních 25 let by mohly být zodpovědné za změny v čapí fenologii (časnější přílety), na druhé straně jsem nepotvrdila běžně uváděný předpoklad o výstupu čapích populací do vyšších nadmořských výšek během sledovaného období.
Klíčová slova: globální oteplování, Jihomoravský kraj, čáp bílý (Ciconia ciconia) Počet stran: 26 Počet příloh: 0 Jazyk: český
Bibliographical identification Autor’s first name and surname: Markéta Ondrová Title: Geographic and temporal patterns of breeding of the white stork in the SouthMoravian region Type of thesis: bachelor thesis Department: Department of Zoology Supervisior: doc. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D. The year of presentation: 2008 Abstract In this study I analyse the nest record cards of white stork on South-Moravian region, that monitor period 1981–2005. I study influence of global warming on bahaviour of white stork. I suppose, that the new nest are created in higher altitude in this period. Next analyse study influence of global changes on arrival dates, deparure dates, mateing dates and laying of eggs of stork, influence of temperature I tested on number of eggs and numer of brood. All analyse I make for all date and successive for complex without unstrict and unsure date. Isn’t say different, reports are the same for two type sof analyse. Opposite expectation year of establishment the nest corelated negative with altitude. During the period build stork his nest in mean in lower altitude. In second group analysis I study influence altitude, year and interaction between both variables on arrival, deparure, mateing and laying dates, number of eggs, numer of hatching brood and numer of flying brood. Female of white stork arrival durig study period early, this can we predict with ascend mean of temperature in Czech republik in last a quarter of a century. The same variebles have influence on arrival of male, I confirm influence of interaction between altitude and year and influence of year. Interaction testify about together influence of years and altitude, influence of year demonstrate, that male in this period arrival in higher altitude sooner. Influence on communal arrival of couple I confirm for years, couple is on nest sooner during years. Influence on departue of parents I confirm for altitude, they departure later from higher altitude. Influence of variables on departue of young stork I don’t confirm. Influence of mateing dates of stork I don’t confirm. But influence of laying dates of stork I confirm for year, for quality 1 and 0, for quality 1 I don’t confirm this. Any influence isn’t on number of eggs, numer of hatching brood and numer of flying brood. Generally can we say, that ascend tempereture during last 25 years can be responsible for changes of storks phenology (early arrival), other side I don’t confirm shift storks‘ population in higher altitude during study period.
Keywords: global warming, South-Moravian region, white stork (Ciconia ciconia), Number of pages: 26 Number of appendices: 0 Language: english
Obsah Úvod .............................................................................................................................. 7 Studovaný modelový druh
……………………………………...………………..... 9
Metodika …………………………………………………………...……………….... 12 Charakteristika území ……………………………………………………………….… 12 Sběr dat ……………………………………………………………………………....... 13 Analýza dat …………………………………………………………………………..... 14 Výsledky ….….….…………………..….…………………..…………………….... 15 Nadmořská výška hnízd čápa bílého ………………………………………………..... 15 Vliv nadmořské výšky a let na fenologii a reprodukci čápa bílého ……………………...... 16 Diskuse Závěr
.....………………………………………………………………...………... 23 ……………………………………………………………………………...... 24
Literatura ….……………………………………………………………………….. 25
Úvod Globální oteplování, neboli globální změna klimatu, je proces, při němž dochází k pozvolnému zvyšování průměrné teploty na Zemi během posledních století (Porrit 1992). S tím souvisí i tání polárních ledovců, zvyšování hladiny moří a rozšiřování suchých a pouštních oblastí (Gralla 1995). Globální oteplování je celosvětový ekologický problém, který ovlivňuje nejen člověka, ale i všechny druhy živočichů na Zemi. Oteplování planety je způsobeno skleníkovým efektem (Máchal et al. 1997). Tento efekt zhoršuje především lidská činnost jako vypouštění zvýšeného množství skleníkových plynů, rychlé odlesňování, rozšíření zemědělství, průmyslová výroba a spalování fosilních paliv (Houghton 1998). Skleníkové plyny jsou plyny, které pohlcují radiaci vyzařovanou zemským povrchem. Nejdůležitější skleníkový plyn je vodní pára, její obsah se však nemění v přímé závislosti na lidských aktivitách. Důležité skleníkové plyny, které jsou přímo ovlivňovány lidskou činností jsou oxid uhličitý, methan, oxid dusný, chlorofluorované uhlovodíky a ozon. Oteplující účinek skleníkových plynů v atmosféře byl poprvé rozpoznán v roce 1827 francouzským vědcem Jean-Baptistem Fouriem, který poukázal na podobnost mezi atmosférou a skleníkem (Houghton 1998). To dalo vzniknout termínu „skleníkový efekt“. Plyny dusík (78,01%) a kyslík (20,95%), jež tvoří většinu atmosféry, záření nepohlcují ani nevysílají. Vodní pára (0,02%), oxid uhličitý (0,03%) a některé další plyny (methan, oxid dusný, ozon, chlorofluorované uhlovodíky) obsažené v ovzduší v mnohem menším množství pohlcují určitou část tepelného záření, jež opouští povrch. Skleníkový efekt spočívá v tom, že sluneční záření odražené od zemského povrchu je zachyceno molekulami těchto plynů v atmosféře, a tak není vyzářeno zpět do vesmíru a dochází k ohřívání atmosféry. Nebýt však skleníkového efektu veškeré teplo by se vyzářilo zpět do vesmíru a Země by se ochlazovala příliš. Určité množství skleníkových plynů v atmosféře být musí (Gralla 1995). Od roku 1750 do dneška se obsah oxidu uhličitého ve vzduchu zvětšil z 280 ppm (jednotek na milion) na 335 ppm (Beckel et al. 1996). V současnosti lidské aktivity uvolňují do ovzduší každý rok více než sedm miliard tun uhlíku, většina tohoto množství tam pravděpodobně zůstane po období jednoho sta let nebo i déle (Houghton 1998). Od roku 1851 do roku 1987 se teplota vzduchu v přízemní vrstvě v celosvětovém měřítku zvýšila o 0,5 °C. Tomuto zvýšení teploty se přisuzuje celosvětové zvýšení mořské hladiny o 10 až 15 cm, zvětšení oblastí nízkého tlaku vzduchu nad severním Atlantským i severním Tichým oceánem, jakož i vzrůst středních rychlostí větru (Beckel et al. 1996). Globální oteplování je jasně prokázaný jev, ačkoli nelze s jistotou prokázat, že za něj jsou odpovědné pouze průmyslové emise. Existuje mnoho názorů vyvracejících globální oteplování způsobené člověkem a jeho činností, ale i mnoho experimentů podporujících hypotézu o oteplování v důsledku zvýšené produkce oxidu uhličitého. Mnohé klimatické změny v minulých staletích totiž sice odpovídají intenzitě sluneční aktivity a sopečné činnosti, nárůst teploty v posledním století takto však vysvětlit nelze (Storch & Mihulka 2000). Proto je v tomto století oteplování přisuzováno vzrůstající koncentraci skleníkových plynů. Vliv klimatických změn na organismy se projevuje u bezobratlých, ale i u obratlovců. Na jaře ptáci hnízdí a hmyz vyletuje o týden až deset dní dříve než před čtvrtstoletím, areály rozšíření mnoha druhů se posouvají na sever (u ptáků průměrnou rychlostí asi 1 km za rok) a nastávají i fyziologické změny – doba individuálního vývoje mnoha druhů hmyzu i obratlovců se zkracuje (Storch & Mihulka 2000).
7
Posun živočichů do vyšší nadmořské výšky vlivem klimatických změn byl studován například u motýlů (Konvička et al. 2003), u ťuhýka obecného (Lanius collurio) (Hušek et al. 2008), u lejska bělokrkého (Ficedola albicollis) (Weidinger et al. 2007) a také u čápa bílého (Ciconia ciconia) (Tryjanowski et al. 2005). Posun byl sledován u 15 druhů českých motýlů, jejichž areály se nacházely během let 1995–2001 ve vyšších průměrných nadmořských výškách než během období 1951–1980 (Konvička et al. 2003). Vliv klimatických změn na území České republiky byl zjištěn také u ťuhýka obecného, během sledované periody 1964–2004 došlo ke zvýšení průměrné květnové teploty a pravděpodobně následkem toho došlo k časnějšímu nástupu hnízdění u tohoto druhu (Hušek & Adamík 2008). Weidinger & Král (2007) testovali u lejsků bělokrkých vliv klimatických změn na přílety ze zimoviště a na data snášení v České republice během let 1973–2002. Ukázalo se, že klimatické změny od roku 1980 zde sice ovlivňují dobu snášení (směrem k časnějšímu začátku kladení vajec), avšak ovlivnění příletů klimatickými změnami nebylo potvrzeno (Weidinger & Král 2007). Obdobné zjištění se týkalo polských čápů bílých, kteří v jižním Polsku v roce 1933 osídlovali oblast pod 650 m n. m., během dalších 30 let postupně stoupali do vyšších nadmořských výšek a v roce 1999 dosáhli maxima 890 m n. m. (Tryjanowski et al. 2005). Cílem mé práce bylo vyhodnotit možný vliv globálního oteplování (klimatických změn) na hnízdění čápa bílého v Jihomoravském kraji. Analyzovala jsem, jak se mění nadmořská výška čapích hnízd během posledního čvrtstoletí. Předpokládala jsem, že nová hnízda budou vznikat ve vyšší nadmořské výšce, než hnízda dříve založená, že tedy zjistím pozitivní korelaci mezi nadmořskou výškou a rokem založení hnízda. Weidinger & Král (2007) i Hušek & Adamík (2008) doložili významný vzestup průměrných jarních teplot v České republice během stejného období, jaké jsem studovala. Proto jsem hodnotila vliv oteplování na datum příletu samice, samce i páru, odletu rodičů a mláďat, dobu páření a snášení. Zde jsem předpokládala negativní korelaci, takže čápi budou přilétat s přibývajícími lety na hnízdiště dříve, mladí a staří čápi budou odlétat na zimoviště dříve a čápi se budou dříve pářit a dříve snášet vejce. Čáp bílý je palearktický druh hnízdící v severozápadní Africe, Evropě, střední a východní Asii. V Evropě souvislý areál zahrnuje její východní část a Pyrenejský poloostrov. V západní Evropě čáp ve 20. století velmi rychle vymizel (Šťastný et al. 1997). Místy docházelo až k jeho úplnému lokálnímu vyhynutí např. Belgie do r. 1895, Švýcarsko 1949, Švédsko 1954. Snižování početnosti pokračovalo na většině území i v období 1970–1990, v letech 1990–2000 bylo zaznamenáno zvyšování počtu (Šťastný et al. 2006). Současná evropská populace přesahuje 180 000 párů, dřívější úbytky ale dosud nahrazeny nebyly. Populace je charakterizována jako zmenšená (Birdlife International 2004).
8
V Čechách hnízdí čáp bílý především v rybničnatých oblastech jižních Čech, jižní Moravy a na Ostravsku (Šťastný et al. 2006) (Obr. 1. a 2.).
Obr. 1. Hnízdní rozšíření čápa bílého v České republice v letech 2001–2003
Obr. 2. Hnízdní rozšíření čápa bílého v České republice v letech 1973–1977 a 1985–1989
Studovaný modelový druh Čáp bílý (Ciconia ciconia) patří do třídy ptáků (Aves), k řádu brodivých (Ciconiiformes) do čeledi čápovití (Ciconiidae). Čáp bílý má bílé tělo s černými okraji křídel a červenou barvou zobáku, je vysoký cca 80 cm, délka těla cca 100 cm, hmotnost se pohybuje od 2,7 kg až do 4,0 kg. Rozpětí křídel může být až 200 cm, zobák dosahuje délky 16 cm až 20 cm. Barva zobáku se liší podle věku jedince, starý pták (od druhého roku života) má jasně červený zobák, mladý pták na hnízdě má černý zobák, mladý pták (první rok života) má
9
oranžovočerný zobák. Hlasový projev není příliš výrazný, pro čápy je charakteristické klapání zobáku nebo syčení a pro mláďata skřehotání (Hudec 2001). Průměrná délka života se pohybuje kolem 8–10 let, výjimečně mohou dosáhnout stáří 27 let. Ptáci dospívají ve třetím roce života a hnízdit začínají ve věku 4–6 let. Hnízdění probíhá jednou do roka od konce března do července nebo do srpna, v případě zničení snůšky může zahnízdit znovu. Počet vajec ve snůšce je většinou 2–5 vajec, výjimečně 1 a 6 vajec. Vejce jsou čistě bílá, rozměr vejce je 5,5 x 7,2 cm a váha 80,3– 124,8 g. Na vejcích sedí rodiče 33–34 dní a průměrná doba péče o mláďata je 54–63 dní (Beneda et al. 2004). Čáp má v letu natažený krk a natažené nohy, na rozdíl od volavky popelavé (Ardea cinerea), která má krk ohnutý (Obr. 3.). Čáp bílý má tělo, krk a hlavu bílou a konce křídel černé, zatímco čáp černý (Ciconia nigra) má převážně černá křídla, ocasní pera, krk a prsa, pouze trup a břicho je bílé (Obr. 4.).
Obr. 3. Čáp bílý a volavka popelavá (Ardea cinerea) v letu.
Obr. 4. Čáp bílý a čáp černý (Ciconia nigra) v letu.
Čáp bílý se živí převážně živočišnou potravou. Loví a konzumuje především drobné obratlovce – hraboše, myši, krtky, ještěrky, hady, žáby, zřídka též ryby, ptačí mláďata, vejce a mršiny různých zvířat, hlavně ryb. Výrazný podíl v jeho stravě tvoří větší druhy hmyzu – kobylky, sarančata, chrousti, střevlíci, dále také žížaly, hlemýždi, slimáci a pijavky. Potravu hledá hlavně v otevřené krajině. Žije na vlhkých a bažinatých loukách v rybničnatých územích a lužních hájích (Sedláček et al. 1988). Často vyhledává pole a louky, kde se právě kosí nebo oře, protože zde snadno nachází množství potravy (Beneda et al. 2004). Čáp je typický tažný druh, ptáci na našem území hnízdí, ale každý rok odlétají do jižněji položených krajin. Staří čápi odlétají koncem srpna nebo začátkem září a mladí čápi odlétají vždy dřív. Výjimečně zůstanou někteří ptáci na zimu. Táhnoucí hejna letí za dne, vysoko a bez jakéhokoli uspořádání (Čihař 1996). Zimoviště leží v subsaharské Africe až po jih kontinentu, evropští čápi táhnou jihozápadní cestou přes Španělsko a Gibraltarskou úžinu a jihovýchodní cestou přes Bospor a podél Nilu, celkem urazí 13 000 km (Čihař 1996). Většina mladých ptáků tráví druhé léto ještě na jihu. Ptáci v ČR používají podle polohy hnízdišť obě cesty, většina však táhne jihovýchodně a zastiženi byli po celé délce této cesty až po JAR (Šťastný et al. 2006). Na zimoviště čápi dorazí koncem listopadu nebo v prosinci, na zpáteční cestu se vydávají během února a na hnízdiště se vracejí během března a v dubnu, ojediněle i dřív (Beneda et al. 2004). Návrat na hnízdiště probíhá v několika vlnách, v první vlně přilétají dospělí samci, kteří obsazují svá stará hnízda. U čápů samec uzavírá svazek spíše s hnízdem než se samicí, vrací se ke svému hnízdo, které se dědí po několik generací. Po příletu samec stojí nebo leží celé hodiny na hnízdě a svým nápadným černobílým zbarvením signalizuje samici, že je zde a čeká na ni (Beneda et al. 2004).
10
Samice přilétá jen málokdy ve stejný den jako samci, častěji v odstupu několika dnů až týdnů. Čápice, která přistane na hnízdě, může být jeho loňská družka, ale i naprosto cizí samice. Proto můžeme často vidět souboje čápů na hnízdě, nebojují však samci, ale samice (Veselovský 1992). Čekající samec zdraví samici klapáním zobáku a pohyby polorozevřených křídel. Když samice přistane na hnízdě, následuje vlastní Obr. 5. Pozdrav na hnízdě s klapáním zobáky. uvítací obřad (Obr. 5.), při kterém oba partneři současně klapají zobáky, zaklánějí hlavy až na záda, čepýří peří a procházejí se tanečními kroky po hnízdě (Beneda et al. 2004). Čapí hnízdo je důkladná stavba, která vydrží desítky let. Každoročně ho po příletu i během hnízdění přistavují, takže postupně roste do výšky i do šířky. Nové hnízdo má průměr přes 80 cm a výšku 15–30 cm. Během let může dosáhnout výšky přes 3 m a průměru až dva metry. Hmotnost takového hnízda může být až několik metrických centů. Kvůli bezpečnosti takového hnízda a jeho okolí bývá hnízdo rozebráno a sníženo (Beneda et al. 2004). Hnízdo je tvořeno po obvodu a vespod nejčastěji suchými větvemi stromů a keřů (Černý 1980). Vnitřek hnízda je vystýlán drny, trávou, srstí zvířat, ale i hadry, kusy igelitu, papíry, provázky a vším, co čáp venku nejde a unese (Beneda et al. 2004). Horní část hnízda je prostorná a relativně rovná. Na hnízdě probíhá i páření (Obr. 6.), samice při kopulaci stojí nebo sedí (Hudec et al. 1994). Vejce jsou pak snášena do mělké jamky uprostřed hnízda, na které samice sedí. Při vylíhnutí mláďat a jejich růstu dostavují rodiče po obvodu hnízda jakousi ohrádku za suchých větví. Tato ohrádka je neustále rodiči upravována, aby nedošlo k pádu mláďat z hnízda, zároveň částečně znemožňuje jiným čápům při souboji usedat na hnízdo.
Obr. 6. Páření
11
Metodika Charakteristika území Data o hnízdění čápů bílých sbírali v rámci jednotného sčítacího programu pozorovatelé na území okresů: Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo a Žďár nad Sázavou (Obr. 7.). Tyto okresy spadají do Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého kraje a do kraje Vysočina. Dříve, do roku 2000, spadaly tyto okresy do Jihomoravského kraje, přičemž původní Jihomoravský kraj byl větší než ten současný (Obr. 8.). Dnes okresy Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo tvoří Jihomoravský kraj, okresy Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou patří ke kraji Vysočina, okresy Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště patří ke Zlínskému kraji a okres Prostějov je zástupce Olomouckého kraje.
Obr. 7. Mapované okresy, (zdroj: http://www.zemepis.com/okresycr.php)
Obr. 8. Rozdělení mapovaných okresů do dnešních krajů (od roku 2000), (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jihomoravskykraj.PNG)
12
Geografické vymezení zájmové oblasti: severní bod – 49°44´ s. š. a 15°59´ v.d., jižní bod – 48°36´ s.š. a 16°56´ v.d., východní bod – 49°6´ s.š. a 18°7´ v.d. západní bod – 49°12´ s.š. a 15°15´ v.d. Území těchto okresů tvoří dohromady plochu 15 027 km2. Toto území zahrnuje několik chráněných krajinných oblastí (4), národní park a biosférické rezervace UNESCO (2). Mezi chráněné krajinné oblasti na tomto území patří Žďárské vrchy, Moravský kras, Bílé Karpaty a Pálava, biosférické rezervace UNESCO jsou zároveň Bílé Karpaty a Pálava a národní park zastupuje Národní park Podyjí (Bičík et al. 2000). Nejvyšší bod sledované oblasti je Velká Javořina (970 m n.m) v Bílých Karpatech, nejnižší místo se nachází na soutoku řek Moravy a Dyje u Lanžhota (150 m n.m), na vymezeném území nejdeme také propast Macochu (–138 m n.m), která je nejhlubší v České republice. Na území tohoto původního Jihomoravského kraje bylo v průběhu let 1981– 2005 sledováno 397 hnízd, avšak některá z těchto hnízd běhen let zanikla, nebyla dlouhodobě obsazována nebo byla naopak obnovena, na stejném, podobném nebo jiném místě. Sběr dat Sběr dat probíhal hlavně během let 1981–2005, data sbírali dobrovolní pozorovatelé. Pozorovatelé byli pověřeni Bohumilem Rejmanem, koordinátorem celého projektu, nebo se do sledování připojili dobrovolně. Veškerá sesbíraná data byla těmito pozorovateli posílána B. Rejmanovi, který tato data shromaždoval a téměř každoročně vydával formou brožurky – Ciconia ciconia – Výsledky celostátního sčítání hnízdních párů čápa bílého v České republice (Rejman 1995). Veškerá data od pozorovatelů zapisoval pan Rejman na hnízdní karty (Obr. 9.).
Obr. 9. Podoba hnízdní karty, hnízdní karta zepředu a zezadu
13
Jedna karta obsahuje informace o jednom konkrétním hnízdě. Na přední straně hnízdní karty je zaznamenána obec, ve které se hnízdo vyskytuje, okres, kam obec spadá, kraj, nadmořská výška, povodí, mapovací kvadrát, rok založení hnízda, umístění hnízda – popsané slovně, výška hnízda nad zemí, změny v umístění hnízda, informace o průběhu hnízdění – boje, zničené snůšky, zranění čápů apod. a jméno pozorovatele. Zadní strana karty je tvořena tabulkou, která obsahuje datum příletu samce, příletu samice, prvního páření, první snůšky, prvního krmení mláďat, prvního letu mláďat, odletu starých čápů a odletu mladých čápů, v tabulce je i údaj o počtu vylíhlých mláďat a počtu vyvedených mláďat a kolonka pro ornitologickou zkratku či jinou poznámku. Všechny tyto informace jsou vyplňovány pro každá hnízdo každý jednotlivý rok samostatně. Analýza dat Moje práce představovala převedení všech existujících dat z hnízdních karet do elektronické podoby. Kartotéku hnízdění čápů jsem si půjčila od B. Rejmana, který ji sepisoval a archivoval. Veškerá data z hnízdních karet jsem přepsala do číselných kódů nebo do poznámek do tabulky v programu Excel, tak aby nedošlo ke ztrátě jakékoli informace uvedené na dané hnízdní kartě. Všechna zpracovaná data pocházejí pouze ze zdrojů B. Rejmana. Chybějící údaje o nadmořské výšce jsem dohledávala v programu Google Earth a nadmořské výšky udávané panem Rejmanem jsem v tomto programu kontrolovala. Datumové údaje jsem převedla na kontinuální proměnnou „den v roce“ (1. leden = den 1, 1. únor = den 32) a ohodnotila kvalitu dat. U přesného data byla vždy kvalita dat 1, pokud však bylo v kartě uvedeno jen rozmezí dat nebo jen číslo týdne v daném měsíci, byla kvalita dat 0. Rok založení hnízda byl hodnocen 1 v případě, že byl uveden rok založení na kartě. Hodnocení 0 jsem přisoudila hnízdům, která neměla uvedena rok založení a za rok založení jsem považovala rok prvního sledovaného hnízdění. Existence hnízda hodnotí fyzickou přítomnost hnízda 1, v případě neexistence (zániku) hnízda byla uváděna 0. Výška hnízda nad zemí měla hodnotu kvality dat 1, pokud byl do karty uveden přesný údaj, pokud bylo uvedeno rozmezí bylo počítáno s průměrem výšek a hodnota kvality dat je 0. Hodnocení dat jsem prováděla v programu JMP. V tomto programu jsem zjišťovala regresní vztahy mezi jednotlivými daty. Studovala jsem vztah mezi nadmořskou výškou a rokem založení hnízda, také mezi rokem sledování, nadmořskou výškou a datem příletu, odletu, páření, snášení čápů, počtem vajec, vylíhlých a vylítlých mláďat během existence hnízda. Každý test jsem nejdříve provedla pro všechna data (tj. kvalita 1 i 0 dohromady), poté samostatně pouze pro data kvality 1 (tj. nepřesná data kódovaná jako 0 byla vyloučena z analýzy). U počtu vajec a mláďat jsem pracovala s daty, která byla uvedena přesně a byl stanoven jasný počet. Počty vajec, vylíhlých a vylítlých mláďat, která nebyla uvedena přesně, byla z analýzy vyřazena. Vzhledem k tomu, že čápi opakovaně obsazují stejná hnízda několik let po sobě, nebyla data o hnízdění nezávislá. Aby nedošlo ke pseudoreplikaci, použila jsem k analýze dat obecné lineární mixované modely (general linear mixed model, GLM) s identitou hnízda jako náhodným efektem (random effect). V grafu (Obr. 10.) pro průměrnou nadmořskou výšku hnízd jsem sledované období sloučila vždy po pěti letech kvůli malému vzorku v rámci některých
14
sledovaných let. Slučování po pěti letech jsem neprováděla u první periody, která obsahovala nepravidelně sledované roky (1963, 1974, 1978, 1979,1980). V hlavní analýze jsem testovala vliv nadmořské výšky, roku a interakce mezi oběma proměnnými na přílety a odlety čápů, páření, snášení, počty vajec a počty vylíhlých a vylítlých mláďat. Při jednotlivých analýzách jsem nejprve do regresního modelu zahrnula vliv všech tří nezávislých proměnných (nadmořská výška, rok sledování a interakce mezi oběma) na závislou proměnnou (přílet samice, přílet samce, přílet páru, odlet starých čápů, odlet mladých čápů, datum páření, datum snášení, počet vajec, počet vylíhlých mláďat, počet vylítlých mláďat). Proměnná pro přílet páru je hodnocena zvlášť, protože čapí pár nepřilétá současně. Samice na hnízdiště přilétá později než samec. Většina pozorovatelů však zaznamenala přílet pouze prvního čápa (samce) a druhý čáp již zaznamenán nebyl, proto jsem hodnotila i kompletní záznamy páru zvlášť. Pokud byly nezávislé proměnné nevýznamné (P>0,05), tak jsem je postupně odebírala, nejdříve vždy interakci mezi nadmořskou výškou a rokem. Testové charakteristiky v kapitole Výsledky udávám vždy pro výsledný model (minimal adequate model).
Výsledky Nadmořská výška hnízd čápa bílého Nejdříve jsem testovala, jestli je pozitivní vztah mezi rokem založení hnízda a nadmořskou výškou, kde se nově založené hnízdo nachází. Analýza, v níž každé hnízdo vystupovalo jako jeden datový bod (tj. bez pseudoreplikace), sice potvrdila závislost nadmořské výšky na roce založení hnízda, ale korelace byla negativní. Rok založení hnízda koreloval významně a negativně s nadmořskou výškou a to pro všechna data (rs= –0,44, N=384, P< 0,0001), tak pro data kvality 1 (rs= –0,52, N=333, P< 0,0001). Zjistila jsem, že v průběhu let 1981–2005 klesá průměrná nadmořská výška sledovaných hnízd (Obr. 10.) 700
nadmořská výška (m)
600 500 400 300 200 100 0 1963-1980
1981-1985
N=18
N=589
1986-1990 N=648
1991-1995 N=848
1996-2000
2001-2005
N=1236
N=1351
roky
Obr. 10. Průměrná nadmořská výška (průměr ± S. D.) hnízd čápa bílého během sledovaných let
15
Vliv nadmořské výšky a let na fenologii a reprodukci čápa bílého Touto skupinou analýz jsem testovala vliv nadmořské výšky, let a interakce mezi nadmořskou výškou a roky na změny v chování čápů (doba příletu a odletu, snášení, páření a počty mláďat a vajec). Potvrdila jsem vliv let na přílet samice, při kvalitě dat 1 a 0 i při kvalitě dat 1. Během sledovaných let přilétaly samice na hnízdiště významně dříve, ale vliv nadmořské výšky se nepodařilo prokázat (Tab. 1.). Pro přílet samce jsem potvrdila vliv interakce mezi nadmořskou výškou a roky, prokázala jsem i ovlivnění data příletu během let, vše při kvalitě dat 1 a 0 i při kvalitě dat 1. Existuje tedy vliv jak nadmořské výšky, tak let, vzhledem k této interakci jsem žádné proměnné neodstraňovala. Interakce vypovídá o současném vlivu obou proměnných, vliv let dokazuje, že samci ve sledovaném období přilétali dříve do vyšších nadmořských výšek (Tab. 2). Dále jsem zjistila, že pár se objevoval na hnízdě v průběhu let stále časněji, vliv let jsem potvrdila pro kvalitu dat 1 a 0 i pro kvalitu dat 1 (Tab. 3.). Analýzy pro odlety čápů už takovouto jednotnost nevykazovaly. Testováním dat odletů starých čápů jsem prokázala vliv nadmořské výšky, test jsem prováděla pouze pro data kvality 1, protože data kvality 0 se nevyskytovala. Během let 1981–2005 čapí rodiče odlétali později z vyšších nadmořských výšek (Tab. 4). Analyzováním odletu mladých čápů jsem však žádný vliv jakékoli proměnné nepotvrdila (Tab. 5; data měla pouze kvalitu 1). Odlety mladých čápů se tedy během sledovaného období nijak neměnili. Testováním doby, kdy dochází k páření čápů a snášení vajec, jsem prokázala další zajímavá zjištění. Prokázala jsem, že čapí páření není nijak ovlivněno (Tab. 6; data měla pouze kvalitu 1). Při analýze data snášení čápů jsem však zjistila vliv let, při kvalitě dat 1 a 0, pro kvalitu dat 1 jsem vliv neobjevila (Tab. 7.). Během sledování nedocházelo k jakémukoli posunu v páření, ale dřívější snášení jsem potvrdila, avšak pouze pro kvalitu dat 1. Tato skutečnost je poněkud neobvyklá, protože páření navazuje na snášení a páření ovlivněno není, ale snášení ovlivněno je. Prokázat ovlivnění počtu vajec se mi nepodařilo (Tab. 8.), také jsem nepotvrdila posun v počtu vylíhlých mláďat (Tab. 9.), proto jsem zřejmě nepotvrdila ani vliv na počet vylítlých mláďat (Tab. 10.).
16
Tab. 1. Vliv testovaných proměnných na přílet samice vysvětlující proměnná všechna data N=667 Interakce: nadmořská výška * rok nadmořská výška rok průkazný vliv let R2 = 0,21 b = – 0,27 ± 0,08 t = – 3,54 DF = 622
data kvality 1 N=655 Interakce: nadmořská výška * rok nadmořská výška rok průkazný vliv let R2 = 0,21 b = – 0,28 ± 0,08 t = – 3,55 DF = 607,1
F
DF
P
2,70 0,02 12,56
543 74,37 622
0,10• 0,88• 0,0004
2,84 0,02 12,57
537,8 74,68 607,1
0,09• 0,88• 0,0004
•proměnná odstraněna, model počítán pro zbylé proměnné
17
Tab. 2. Vliv testovaných proměnných na přílet samce vysvětlující proměnná všechna data N=748 Interakce: nadmořská výška * rok nadmořská výška rok R2 = 0,14 R2 = 0,14 průkazná interakce průkazný vliv let b = – 0,00096 ± 0,0004 b = – 0,26 ± 0,06 t = – 2,55 t = – 4,23 DF = 610,4 DF = 709,2
data kvality 1 N=732 Interakce: nadmořská výška * rok nadmořská výška rok R2 = 0,13 R2 = 0,13 průkazná interakce průkazný vliv let b = – 0,24 ± 0,06 b = – 0,000957 ± 0,0004 t = – 3,84 t = – 2,5 DF = 692,8 DF = 609,6
F
DF
P
6,50 1,43 17,90
610,4 101,7 709,2
0,0111 0,23 <0,0001
6,27 1,35 14,73
609,6 103,1 692,8
0,0125 0,25 0,0001
18
Tab. 3. Vliv testovaných proměnných na přílet páru vysvětlující proměnná všechna data N=667 Interakce: nadmořská výška * rok nadmořská výška rok průkazný vliv let R2 = 0,21 b = – 0,27 ± 0,08 t = – 3,54 DF = 622
data kvality 1 N=655 Interakce: nadmořská výška * rok nadmořská výška rok průkazný vliv let R2 = 0,21 b = – 0,28 ± 0,08 t = – 3,55 DF = 607,1
F
DF
P
2,70 0,02 12,56
543 74,37 622
0,10• 0,88• 0,0004
2,84 0,02 12,57
537,8 74,68 607,1
0,09• 0,88• 0,0004
•proměnná odstraněna, model počítán pro zbylé proměnné
19
Tab. 4. Vliv testovaných proměnných na odlet starých čápů vysvětlující proměnná všechna data N=413 Interakce: nadmořská výška * rok nadmořská výška rok průkazný vliv nadmořské výšky R2 = 0,12 b = 0,02 ± 0,01 t = 2,39 DF = 12,45
F
DF
P
0,10 5,72 0,27
184,5 12,45 258,6
0,75• 0,0334 0,61•
F
DF
P
0,46 0,01 0,79
215,1 70,55 240,1
0,50• 0,92 0,37•
F
DF
P
1,11 0,096 0,18
123 63,1 128,7
0,30• 0,76 0,67•
•proměnná odstraněna, model počítán pro zbylé proměnné Tab. 5. Vliv testovaných proměnných na odlet mladých čápů vysvětlující proměnná všechna data N=258 Interakce: nadmořská výška * rok nadmořská výška rok R2 = 0,33 b = – 0,0008 ± 0,008 t = 0,1 DF = 70,55 •proměnná odstraněna, model počítán pro zbylé proměnné Tab. 6. Vliv testovaných proměnných na páření vysvětlující proměnná všechna data N=134 Interakce: nadmořská výška * rok nadmořská výška rok R2 = 0,30 b = – 0,0019 ± 0,006 t = – 0,31 DF = 63,1 •proměnná odstraněna, model počítán pro zbylé proměnné 20
Tab. 7. Vliv testovaných proměnných na snášení vysvětlující proměnná všechna data N=94 Interakce: nadmořská výška * rok nadmořská výška rok průkazný vliv let R2 = 0,57 b = – 0,35 ± 0,15 t = – 2,3 DF = 56,46
data kvality 1 N=93 Interakce: nadmořská výška * rok nadmořská výška rok
F
DF
P
0,04 0,01 5,29
65,6 48,7 56,46
0,84• 0,93• 0,03
0,06 1,76 3,21
66,25 47,32 59,46
0,81• 0,19 0,08•
R2 = 0,53 b = 0,01 ± 0,0009 t = 1,33 DF = 47,32 •proměnná odstraněna, model počítán pro zbylé proměnné
21
Tab. 8. Vliv testovaných proměnných na počet vajec vysvětlující proměnná všechna data N=4366 Interakce: nadmořská výška * rok nadmořská výška rok R2 = 0,32 b = – 0,00008 ± 0,0003 t = – 0,29 DF = 339,6
F
DF
P
2,52 0,08 2,07
4362 339,6 4363
0,113• 0,78 0,15•
•proměnná odstraněna, model počítán pro zbylé proměnné Tab. 9. Vliv testovaných proměnných na počet vylíhlých mláďat vysvětlující proměnná všechna data N=4368 Interakce: nadmořská výška * rok nadmořská výška rok R2 = 0,32 b = – 0,00008 ± 0,0003 t = – 0,29 DF = 339,6
F
DF
P
2,26 0,07 1,94
4364 340,5 4365
0,13• 0,79 0,16•
•proměnná odstraněna, model počítán pro zbylé proměnné
Tab. 10. Vliv testovaných proměnných na počet vylítlých mláďat: vysvětlující proměnná všechna data N=4450 Interakce: nadmořská výška * rok nadmořská výška rok R2 = 0,30 b = – 0,0002 ± 0,0003 t = – 0,79 DF = 335,6
F
DF
P
1,31 0,62 3,25
4445 335,6 4446
0,25• 0,43 0,07•
•proměnná odstraněna, model počítán pro zbylé proměnné
22
Diskuse První analýzou jsem testovala vztah mezi nadmořskou výškou a rokem založení hnízda. Předpokládala jsem, že hnízda vznikající v pozdějších letech budou vznikat ve vyšší nadmořské výšce než hnízda dříve založená. Tento předpoklad jsem nepotvrdila. Analýza ukázala přesný opak, průměrná nadmořská výška sledovaných hnízd během let klesá. Podobné sledování provedl Grúz (1994), který zaznamenal stěhování čápů z jižních poloh České republiky na sever, nejvýrazněji lze tuto skutečnost sledovat na posunu párů z jižní Moravy na Opavsko a Ostravsko. Autor popisuje skutečnost přesouvání čápa do Krkonoš a do Podkrkonoší, zde nově zaznamenal několik nových čapích hnízd. Nevyjadřuje se k nadmořské výšce, pouze poukazuje na vznik nových hnízd ve svém regionu a v Podkrkonoší. V letech 1973–1977 se v Krkonoších téměř čápi nevyskytovali, ale v období 1985–1989 byl zaznamenán nárůst výskytu (Obr. 2.). Toto však muže souviset s celkovým nárůstem čapích hnízd v celé České republice během let 1985–1989. Jeho závěry jsou však založeny jen na malém vzorku hnízd ( 4 vs. 384 v mojí práci ). Stěhování čápů do vyšších nadmořských výšek zaznamenal i Tryjanowski et al. (2005) v jižním Polsku během let 1931–2003, v roce 1931 zde bylo zaznamenáno první hnízdo, v roce 1933 se zde nachází již sedm hnízd všechny v oblasti pod 650 m n. m., během let 1974–2003 se poloha hnízd nadále zvyšuje. Roku 1974 bylo sledováno hnízdo v 650 m n.m. a do roku 1999 dosáhli čápi maxima 890 m n.m. Tento jev může podle Tryjanowského souviset s nárůstem počtů mladých čápů a potřebou osídlovat nové oblasti, ale trend posunu do vyšších nadmořských může ovlivňovat i polské čápy. Výstup do vyšších nadmořských výšek byl pozorován u 15 druhů českých motýlů, kteří se nacházeli během let 1995–2001 ve vyšších průměrných nadmořských výškách než během období 1951–1980 (Konvička et al. 2003). Další skupinou analýz jsem testovala vliv nadmořské výšky, roků a interakce obou proměnných na přílety a odlety čápů, na snášení a páření, na počty vajec a mláďat. Přílety čápů jsem analyzovala pro samici, samce a pár. Předpokládala jsem dřívější průběh příletů ve všech případech (samice, samec i pár). Pro přílety samice se můj předpoklad potvrdil, vliv proměnných ukázal, že samice přilétají na hnízdiště dříve než v minulosti. Analýza příletů samce také potvrdila dřívější přílety na hnízdiště, avšak potvrdila také interakci mezi nadmořskou výškou a sledovanými roky. Samci tedy přilétají dříve než v minulosti, ale zároveň přilétají disproporcionálně dříve i do vyšších nadmořských výšek. Celý pár se na hnízdě vyskytuje také dříve než v minulosti, což je patrné jak z předchozích testů (testování příletu samice a samce), tak to potvrdila i má analyzovaná data pro pár. Podobný průzkum týkající se příletu čapích páru na hnízdo popisuje Ptaszyk (2003) v západním Polsku během období 1983–2002, který zaznamenal dřívější přílety párů na hnízdo průměrně o 10 dní během posledních 20 let. Dřívější přílety byly spojeny s teplejším jarním počasím a delší příletovou periodou. Tato studie se shoduje s mými výsledky v tom smyslu, že polští čápi přilétají dřív a moji rovněž, průměrnou dobu příletu jsem neurčovala. Weidinger & Král (2007) však zjistil u evropské populace lejsků bělokrkých (Ficedola albicollis), že k ovlivnění data příletu během období 1973– 2002 nedošlo. Odlety čápů jsem analyzovala pro staré i pro mladé čápy. Předpokládala jsem dřívější odlety pro obě skupiny. Tento předpoklad jsem nepotvrdila ani pro jednu skupinu. Při analýze odletu starých čápů se projevil vliv nadmořské výšky. Čapí rodiče
23
odlétají později z vyšších nadmořských výšek. Odlety mladých čápů nejsou ovlivněny žádnou studovanou proměnnou. Analýzy odletů starých čápů byly prováděny, ale tyto studie zjišťovaly pouze průměrné datum odletu čápů z hnízdiště (Rejman et al. 2002, Kosicki et al. 2004) nebo prokazovaly vztah mezi počtem mláďat a datem odletu (Kosicki et al. 2004). Žádní autoři se nezabývali odlety mladých čápů, ani vlivem různými faktory na tyto odlety. Analýzy odletů starých čápů jsou častější, ale nikdy nejsou studovány závislosti odletů čápů na nadmořské výšce, letech ani interakce mezi nadmořskou výškou a sledovanými roky. Tyto odletové analýzy pro čápy v mé práci jsou zřejmě první svého druhu. Další analýzou jsem zjišťovala vliv proměnných na dobu páření čápů, předpokládala jsem, že bude k páření docházet dříve. Analýza nepotvrdila žádný vliv prměnných. Jiní autoři se vlivem na dobu páření nezabývají, pouze Tryjanovski et al. (2004) zjišťoval vztah mezi velikostí a produktivitou lokálních populací. Při testování doby snášení jsem předpokládala, že čápi budou snášet vejce dříve než v minulosti. Tuto hypotézu jsem potvrdila, ale pouze pro všechna data (kvalita 1 a 0). Při kvalitě dat 1 se vliv neprojevil, to může být způsobeno relativně malým analyzovaným vzorkem (N=93). Tyto studie nejsou opět u čápů běžné. Vliv na snášení studoval Weidinger & Král (2007) u lejsků bělokrkých v oblasti centrální Evropy v období 1973–2002. U lejsků se vliv klimatických změn projevil tak, že od roku 1980 probíhá snášení dříve. Poslední skupina testů zkoumala vliv proměnných na počet vajec, počet vylíhlých mláďat a počet vylítlých mláďat. Můj předpoklad byl, že testované proměnné nemohou nijak ovlivňovat počty vajec a mláďat. Tento předpoklad jsem nevyvrátila. Počet čapích vajec není ovlivňován nadmořskou výškou ani roky. Vliv jsem neobjevila ani u počtu vylíhlých a vylítlých mláďat. Sledování vlivů na počet čapích vajec a mláďat neprobíhá. U čápů byly pouze popisovány roky s rekordním přírůstkem čápat, rekordním rokem byl rok 1989, kdy bylo v České republice vyvedeno 1716 čápat (Grúz, 1994). Analýza, která si všímala ptačích mláďat, byla provedena v České republice (1964–2004) na populaci ťuhýka obecného (Lanius collurio). Analýza prokázala pozitivní vliv vyšší květnové teploty na velikost snůšky (Hušek & Adamík 2008).
Závěr V předložené práci jsem studovala hnízdění čápa bílého v Jihomoravském kraji v letech 1981–2005. Zjišťovala jsem zda je čáp ovlivňován změnami klimatu. Z výsledku vyplývá, že čáp bílý svá hnízda během posledního čtvrtstoletí překvapivě zakládá v nižší a nižší nadmořské výšce. Ovlivněny jsou i přílety čápů na hnízdiště, které probíhají dříve, tento vliv se projevuje u samce, samice i celého páru. Odlety jsou ovlivněny pouze v případě čapích rodičů a to tak, že čápi odlétají později z vyšších nadmořských výšek. Odlety mladých čápů nejsou nijak ovlivněny. Nezvykle však není ovlivněno ani čapí páření, ale snášení vajec ovlivnění ukázalo (pouze pro data kvality 1 a 0) a to tak, že čápi snáší svá vejce dříve. Vliv na počet vajec, vylíhlých a vylítlích mláďat prokázán nebyl.
24
Literatura Beckel, L., Brucker, A., Neumann-Adrian, M., Pietrusky, U., Raster, B. 1996: Global change. GeoMedia, Praha. Beneda, S., Makoň, K. 2004: Čáp bílý., Západočeská pobočka České společnosti ornitologické při Západočeském muzeu v Plzni, Dobrovolný ekologický spolek ochrana ptactva, Záchranná stanice ptactva v Plzni, Plzeň. Bičík, I., Bartoňová, D., Braniš, M., Dzúrová, D., Gráf, T. a kolektiv 2000: Školní atlas dnešního světa, Terra, Praha. Černý, W. 1980: Ptáci., Artia, Praha. Čihař, J. 1996: Vodní ptáci., Ikar, Praha. Gralla, P. 1995: Jak pracuje životní prostředí., Unis, Brno. Grúz, J. 1994: Čáp bílý (Ciconia ciconia) se šíří do Krkonoš. Prunell 20: 21–22. Houghton, J. 1998: Globální oteplování, Academia, Praha. Hudec, K. 2001: Atlas ptáků České a Slovenské republiky., Academia, Praha. Hudec, K. a kolektiv 1994: Fauna ČR a SR, Svazek 27, Ptáci – Aves Díl 1., Academia, Praha. Hušek, J., Adamík, P. 2008: Long-term trends in the timing of breeding and brood size in the Red-Backed Shrike Lanius collurio in the Czech Republic, 1964–2004. J. Ornithol 149: 97–103. Konvička, M., Maradova, M., Benes, J., Fric, Z., Kepka, P. 2003: Uhill shifts in distribution of butterflies in the Czech Republic: effects of changing climate detected on a regional scale. Global Ecology & Biogeography 12: 403–410. Kosicki, J., Sparks, T., Tryjanowski, P. 2004: Does arrival date influence autumn departure of White Stork Ciconia ciconia?. Ornis Fennice 81: 91–95. Máchal, A., Husták, J. 1997: Malý ekologický a environmentální slovníček. Rezekvítek, Brno. Porritt, J. 1992: Zachraňte Zemi., Zemědělské vydavatelství Brázda ve spolupráci s MŽP ČR a Federálním výborem pro životní prostředí v Praze, Praha. Ptaszyk, J., Kosicki, J., Tryjanovski, P. 2003: Changes in the timing and pattern of arrival of White Stork (Ciconia ciconia) in western Poland. J. Ornithol 144: 323–329 Rejman, B., Lacina, D. 2002: Výsledky monitoringu hnízdní populace čápa bílého (Ciconia ciconia) v České republice. Sylvia 38: 103–111.
25
Rejman, B. 1995: Ciconia ciconia 1995, Výsledky 15. celostátního sčítání hnízdních párů čápa bílého v České republice v roce 1995. Sedláček, K., Donát, P., Šťastný, K., Randík, A., Hudec, K., Varga, J. 1988: Červená kniha 1 ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR – Díl 1. Ptáci, Státní zemědělské nakladatelství, Praha. Storch, D., Mihulka, S. 2000: Úvod do současné ekologie, Portál, Praha. Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003, Aventinum, Praha. Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K. 1997: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 1985-1989, Nakladatelství a vydavatelství H&H, Jinočany. Tryjanowski, P., Sparks, T. H., Profus, P. 2005: Uphill shifts in the distribution of the white stork Ciconia ciconia in southern Poland: the importance of nest quality. Diversity and Distributions 11: 219–223. Tryjanowski, P., Sparks, T. H., Jakubiec, Z., Jerzak, L., Kosicki, J. Z., Kuźniak, S., Profus, P., Ptaszyk, P., Wuczyński, A. 2005: The relationship between population means and variances of reproductive success differs between local populations of white stork (Ciconia ciconia). Popul Enol 47: 119–125. Veselovský, Z. 1992: Chováme se jako zvířata?, Panorama, Praha. Weidinger, K., Král, M. 2007: Climatic effects on arrival and laying dates in a longdistance migrant, the Collared Flycatcher Ficedula albicollis. Ibis 149: 836–847.
26
