UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra rozvojových studií
Bc. Tereza HYPIUSOVÁ
UPLATNITELNOST STUDENTŮ MEZINÁRODNÍCH ROZVOJOVÝCH STUDIÍ NA PRACOVNÍM TRHU
Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Simona Šafaříková Olomouc 2014
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a veškeré zdroje jsem uvedla v seznamu literatury. V Olomouci dne 31. 3. 2014 ………………………………………… podpis
PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucím mé diplomové práce Mgr. Petře Krylové, která se odborného vedení práce zhostila v počátcích formulace výzkumu, a především Mgr. Simoně Šafaříkové, která byla ochotná „naskočit do rozjetého vlaku“ a odborným dohledem a cennými připomínkami dovedla tuto práci do finále. Zvláštní poděkování jí patří zejména za ochotu řešit konzultace na dálku a za rychlé odpovědi a podrobné připomínky k práci. Zároveň děkuji všem zapojeným účastníkům výzkumu – studentům a absolventům za čas, který strávili nad mým dotazníkem a který mi věnovali k rozhovorům, vyučujícím na katedře MRS a zástupcům jednotlivých organizací či firem, bez jejichž spolupráce by realizace tohoto výzkumu nebyla možná. Dále bych ráda poděkovala svému okolí, konkrétně Janu Staňkovi za veškerou podporu během realizace této práce.
ABSTRAKT Uplatnitelnost studentů Mezinárodních rozvojových studií na pracovním trhu Mezinárodní rozvojová studia jsou pro Českou republiku velmi novým pojmem. Jako samostatný studijní obor se vyučují na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci od roku 2003. Nabízejí možnost studia tříletého bakalářského, dvouletého magisterského a čtyřletého doktorského oboru. Jaké je ovšem uplatnění takto vzdělaných studentů? Cílem této diplomové práce je vytvoření analýzy uplatnitelnosti absolventů tohoto studijního oboru na pracovním trhu. Tato problematika je v práci rozebírána ze dvou pohledů – z pohledu absolventa a z pohledu potenciálního zaměstnavatele. Na základě dotazníkového šetření a semi-strukturovaných rozhovorů s graduovanými studenty je zjištěna jejich uplatnitelnost na pracovním trhu. Tato analýza mimo jiné poukazuje na to, zda studenti pracují ve studovaném oboru, zda s hledáním práce neměli problémy a zda jsou vůbec zaměstnáni. Druhá část je zaměřena na potenciální zaměstnavatele. Na základě stejných výzkumných metod jsou zjištěny požadavky pracovního trhu v sektoru rozvojové spolupráce a vyhodnoceno, zda by absolvent s takovýmto vzděláním byl vhodným kandidátem na některou z nabízených pozic daných subjektů na tomto úzce profilovaném pracovním trhu. Klíčová slova: absolvent, Mezinárodní rozvojová studia, pracovní trh, profil absolventa, rozvojová spolupráce, uplatnitelnost, zaměstnanost.
ABSTRACT Labor market prospects of students graduated in Department of Development Studies
International Development Studies is a relatively new field of study in the Czech Republic and as a separate studying program it has been taught at the Faculty of Science at Palacky University since 2003. It offers the possibility of three-year bachelor, two-year master and four-year doctorate degree course. What are the labor market prospects of such students? The main objective of this master thesis is to make an analysis of the labor market prospects of such graduates. The issue is examined from the dual perspective. Firstly, it brings the testimony of the graduates with the specific objective to find out how difficult it was to find a job, what difficulties students faced, where do they work and how do they evaluate the studying program in respect of labor market requirements. The results are found based on questionnaires and semi-structured interviews. Secondly, the issue is examined from the perspective of the potential employers. Based on the same methods possibilities and requirements of labor market in the sector of development cooperation are found and compared with graduates profile. Key words: development cooperation, International Development Studies, employment, graduate, graduate’s profile, labor market prospects.
Obsah 1. ÚVOD ................................................................................................................................................................10 Teoretická část 2. NÁVRH VÝZKUMU......................................................................................................................................12 2.1 Cíl práce .................................................................................................................................................12 2.2 Metodologie..........................................................................................................................................13 2.2.1 Definice výzkumné oblasti, tématu a výzkumných otázek ...........................................13 2.2.2 Průběh realizace výzkumu: sběr a analýza dat..................................................................18 3.TRH PRÁCE A UPLATNĚNÍ VŠ ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE: přehled o současném stavu problematiky .............................................................................................................35 3.1 Situace na trhu práce a postavení vysokoškoláků ...............................................................35 3.2 Etapa přechodu na trh práce ........................................................................................................37 3.3 Uplatnění na pracovním trhu .......................................................................................................39 4. MEZINÁRODNÍ ROZVOJOVÁ STUDIA ...............................................................................................44 4.1 Mezinárodní rozvojová studia v Olomouci..............................................................................47 4.1.1 Vznik oboru a katedry ............................................................................................................47 4.1.2 Vývoj studijního plánu ...........................................................................................................49 Empirická část 5. STUDENT MRS JAKO POTENCIÁLNÍ ZAMĚSTNANEC ..............................................................54 5.1 Profil absolventa a popis uplatnění dle akreditace oboru ................................................54 5.2 Český pracovní trh v sektoru rozvojové spolupráce...........................................................55 5.2.1 Veřejný sektor ………………………………………………………………………………………. 56 5.2.2 Sektor NNO …………………………………………………………………………………………….58 5.2.3 Soukromý sektor …………………………………………………………………………………… 60 5.2.4 Požadavky na zaměstnance českého pracovního trhu v sektoru zahraniční rozvojové spolupráce …………………………………………………………………………………….. 61 5.3 Vnímání oboru absolventy MRS ..................................................................................................62 6. UPLATNĚNÍ STUDENTŮ MRS NA PRACOVNÍM TRHU.............................................................76 6.1 Kdoje student MRS? ..........................................................................................................................76 6.2 Jaké je uplatnění absolventů MRS na pracovním trhu? .....................................................80 7. ZÁVĚR...............................................................................................................................................................91 8. SUMMARY ......................................................................................................................................................97 9. SEZNAMY ..................................................................................................................................................... 100 9.1 Seznam použitých zkratek .......................................................................................................... 100 9.2 Seznam tabulek a obrázků…………….…………………………………………………….…………101
8
9.3 Seznam použité literatury a zdrojů ......................................................................................... 103 10. PŘÍLOHY.................................................................................................................................................... 108
9
1. ÚVOD Uplatnění na trhu práce dnes patří mezi velmi diskutovaná témata na celém světě. S ekonomickou recesí, snižováním sociálních výhod a prodlužováním délky aktivního života se v silném konkurenčním prostředí nebo ekonomicky slabé zemi může pracovní úvazek stát velmi cenným statkem. V extrémních případech může znemožnění seberealizace na pracovním trhu vést k sociálním nepokojům. Speciálním tématem je potom uplatnění mladých lidí, resp. uplatnění absolventů vysokých škol, kteří na trh práce vstupují bez pracovní historie a požadované praxe. Vysokoškolské vzdělávání prodělalo za několik posledních let mnoho významných změn, a to jak na poli mezinárodní, tak domácí vzdělávací politiky. Zejména došlo k znatelnému nárůstu osob s terciárním vzděláním. Na konci 90. let minulého století bylo v České republice vysokoškolsky vzděláno něco málo přes 10 % populace (Koucký a Zelenka, 2009), v roce 2012 již přes 19 % populace (DV MONITOR, n. d.), což šlo ruku v ruce i s výrazným nárůstem nových studijních oborů. Tento fenomén si velmi oblíbila média a velmi často nás informují o jejich přebujelosti, nadbytku absolventů netechnických oborů a jejich neuplatnitelnosti na trhu práce. Uplatnění absolventů na trhu práce je tedy velmi diskutované téma, které dnes nabývá celorepublikového významu. V této souvislosti tak vyvstává mnoho otázek: Jaké uplatnění mají jednotlivé studijní obory?; Je trh práce schopen pojmout tolik vysokoškolsky vzdělaných osob a zejména tolik absolventů humanitních oborů? či Kde pracují takto vzdělaní lidé a kolik absolventů pracuje ve vystudovaném oboru? Obor Mezinárodní rozvojová studia (MRS) patří do skupiny nových oborů, u kterých si laická veřejnost jen těžce představí náplň studia, natož pak pracovní uplatnění. O samotném uplatnění si ale mnohdy nejsou jistí ani sami studenti, v jejichž kruzích se často diskutuje nad budoucím uplatněním na trhu práce a smyslu studia pro profesní kariéru. Téma této diplomové práce tak reflektuje potřebu studentů zjistit, jaké jsou pro absolventy možnosti na současném trhu práce a jak se daří jejich předchůdcům. Autorka práce mimo jiné shledává absenci zpětné vazby absolventů na svoji alma mater, která by umožnila monitorovat jejich pracovní historii a reflexi na studium. Cílem této práce je tedy zmapovat uplatnění absolventů tohoto studijního oboru a současně získat jejich zpětnou vazbu na 10
průběh studia v souvislosti s požadavky pracovního trhu. Práce se kromě samotných absolventů MRS zabývá obecnými trendy v uplatnění vysokoškolsky vzdělaných osob v České republice, rozvojovými studii a pracovním trhem v sektoru rozvojové spolupráce, který je pro absolventy takovéhoto oboru hlavním místem jejich uplatnění. Text je strukturován do sedmi kapitol rozdělených do dvou tematických celků – teoretické a empirické části. Kapitola č. 1, Návrh výzkumu, se věnuje metodologické části. Definuje cíle výzkumu, hlavní výzkumné otázky a popisuje metody sběru dat a jejich vyhodnocení. V neposlední řadě uvádí literární rešerši a objasňuje limitující faktory výzkumu. Kapitola č. 2, Trh práce a uplatnění VŠ absolventů na trhu práce, popisuje aktuální situaci na českém trhu práce a trendy v uplatnění absolventů vysokých škol. Poslední teoretická kapitola, Mezinárodní rozvojová studia, přináší pohled na koncept rozvojových studií a podrobněji se věnuje právě oboru MRS v Olomouci, a to jak z pohledu konceptu a dynamického vývoje, tak z pohledu statistiky. Kapitola č. 5, Student MRS jako potenciální zaměstnanec, první kapitola výzkumné části, přináší pohled na pracovní trh v sektoru rozvojové spolupráce a výsledky šetření u potenciálních zaměstnavatelů našich absolventů, které se zabývalo požadavky na kompetence a vlastnosti uchazečů o pracovní pozice. Současně tato kapitola hodnotí studijní obor po stránce přípravy na profesní kariéru. Stěžejní kapitolou výzkumu je kapitola č. 6, Uplatnění studentů MRS na pracovním trhu, která přináší výsledky hlavního výzkumu – šetření mezi absolventy studijního oboru MRS. Jejím primárním cílem je identifikace pracovních pozic absolventů MRS a zjištění, zda absolventi ve studovaném oboru pracují či nikoliv. Dále je zde podrobně popsána etapa přechodu na trh práce. V závěrečné kapitole jsou shrnuty nejdůležitější poznatky výzkumu, které mohou posloužit jak katedře, tak současným studentům, kteří se zajímají o své budoucí uplatnění na trhu práce. Práce je v jednotlivých kapitolách doplněna o grafy, tabulky a citace z jednotlivých šetření. Každá kapitola je navíc uvedena souborem otázek, jejichž objasněním se daný text zabývá. Přílohová část obsahuje podrobnější informace o průběhu výzkumu (harmonogram rozhovorů, seznam zkoumaných otázek, kódovací tabulky) a doplňuje informace k jednotlivým kapitolám.
11
TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část práce definuje cíl práce spolu s hlavními výzkumnými otázkami a podrobně popisuje průběh samotného šetření s vybranými metodami sběru a analýzy dat. Dále se věnuje problému uplatnění absolventů na pracovním trhu na obecné rovině a uvádí trendy pro Českou republiku a místní trh práce. V závěrečné části je představen obor Mezinárodní rozvojová studia v Olomouci.
2. NÁVRH VÝZKUMU Jaké jsou cíle a hlavní výzkumné otázky? O jaký výzkum se jedná? Jaké metody sběru dat byly použity? Jaké jsou limitující faktory výzkumu?
2.1 CÍL PRÁCE Obor Mezinárodní rozvojová studia v Olomouci absolvovalo již osm ročníků bakalářských (absolventi 2006 – 2013) a šest ročníků magisterských (absolventi 2008 – 2013) studentů. Jaký byl jejich vstup na trh práce a kde absolventi pracují? Realizují se ve studovaném oboru? Na tyto otázky doposud nikdo neznal jasnou odpověď. Hlavním cílem výzkumu je proto získat poznatky o tom, jak vypadá začátek pracovní kariéry absolventů MRS po ukončení jejich studia. Mezi dílčí cíle potom patří sestavení přehledu pracovních pozic, které absolventi od ukončení studia zastávali, zmapování etapy přechodu na trh práce a sestavení zpětné vazby absolventů na studium ve smyslu přípravy na profesní kariéru. Dalším souvisejícím tématem je pracovní trh v sektoru rozvojové spolupráce, který koresponduje s profilem absolventa a je logicky nejvhodnějším místem uplatnění
absolventa
MRS. Jaké zaměstnance
hledá? Produkují
Mezinárodní rozvojová studia dostatečně kvalifikované absolventy pro takto úzce specifikovaný trh? Posledním cílem výzkumu je tedy identifikace kvalifikačních požadavků pracovního trhu z pohledu potenciálních zaměstnavatelů. Podle Maxwellova (2005) rozlišení splňuje práce jednotlivé cíle následovně: 1. Cíl intelektuální: Cílem je přinést poznatky o uplatnění takto profilovaných studentů a stručné teoretické shrnutí uplatnitelnosti absolventů vysokých škol v českém kontextu. 2. Cíl praktický: Po praktické stránce je práce přínosná jak pro současné studenty a čerstvé absolventy, tak pro akademické pracovníky. Zatímco 12
studentům mohou výsledky práce pomoci lépe naplánovat své budoucí uplatnění a získat cenné informace od svých předchůdců, katedra MRS výsledky výzkumu ocení zejména pro získání ohlasů na celkový průběh studia a informací o uplatnění svých absolventů. 3. Cíl personální: Sama autorka práce je studentkou MRS a v současné době hledá práci ve studovaném oboru. Je pro ni tedy velmi důležité zjistit, jaké jsou na trhu práce možnosti a požadavky na uchazeče. Současně s tím chtěla svoji závěrečnou práci věnovat užitečnému tématu a od bývalých studentů získat cenné informace a zpětnou vazbu, kterou katedra MRS doposud postrádá.
2.2 METODOLOGIE Následující text, který detailněji popisuje metodologii výzkumu, je rozdělen do několika tematických podkapitol a strukturován podle průběhu výzkumu. Obsahuje definici vlastního výzkumu, nastavení výzkumného designu, popis sběru a analýzy získaných dat a přehled limitujících faktorů výzkumu. 2.2.1 DEFINICE VÝZKUMNÉ OBLASTI, TÉMATU A VÝZKUMNÝCH OTÁZEK Tato analýza je smíšeným neexperimentálním výzkumem popisněexplanačního charakteru. Znamená to, že: (1) jsou využity jak kvantitativní, tak kvalitativní metody sběru dat; (2) skutečnost je zkoumána taková, jaká je ve své aktuální podobě a nedochází k manipulaci některých proměnných a následnému sledování důsledků jejich působení na další proměnné (Reichel, 2009) a (3) dochází jak ke sběru, organizování a shrnování informací o studované oblasti, tak ke zdůvodnění a vysvětlení popisné informace (Punch, 2008). Výzkum tak usiluje o zodpovězení otázek co, jak a proč? Metodologicky se výzkum opírá o knihu Úspěšný návrh výzkumu (Punch, 2008) a vychází tak z níže uvedeného schématu.
13
literatura
oblasti výzkumu
jaká data potřebujeme k zodpovězení
téma
výzkumné otázky
design
sběr dat
analýza dat
odpověď na otázky
kontext preempirická fáze
empirická fáze
Obr. 1: Schéma metodologického postupu výzkumu (Zdroj: Punch, 2008, převzato a upraveno autorkou)
V preemprické fázi byla definována výzkumná oblast, výzkumné téma a hlavní a specifické výzkumné otázky. Výzkumná oblast určuje obecný jev, který je nadřazený zkoumanému tématu. V případě této analýzy je uvedenou oblastí Uplatnění absolventů vysokých škol (VŠ) na pracovním trhu a tématem Uplatnění absolventů Mezinárodních rozvojových studií na pracovním trhu. Hlavní výzkumné otázky vychází z cílů diplomové práce a zabývají se tak absolventy na jedné straně a pracovním trhem v oboru studia na straně druhé. Specifické výzkumné otázky studovaný jev dále rozvádějí. Na specifické výzkumné otázky následně navazuje řada dílčích výzkumných otázek, které slouží k zjištění podrobnějších informací o sledovaném jevu. Na základě cíle diplomové práce, výzkumné oblasti a tématu byly identifikovány následující hlavní výzkumné otázky: 1. Kdo je student MRS?; 2. Jaké je uplatnění absolventů MRS na pracovním trhu?; 3. Jakým způsobem je studijní program MRS vnímán z hlediska přípravy na profesní dráhu ve studovaném oboru?. První otázka si klade za cíl zmapovat, proč se studenti hlásí na tento obor a jaká jsou jejich očekávání. Z druhé otázky logicky vyplývá snaha zjistit, kde absolventi pracují a zda zůstali ve studovaném oboru. Dále je snahou zjistit, z jakých důvodů v oboru nestudují a jestli existuje nějaké spojení mezi participací na rozvojových aktivitách během studia a následným zapojením do sektoru rozvojové spolupráce na trhu práce, jinými slovy, zda angažovanost studentů může ovlivnit získání práce v oboru po ukončení vysoké školy. Současně s druhou a třetí hlavní výzkumnou otázkou se dostáváme k průzkumu samotného pracovního trhu, 14
zejména pracovního trhu v oblasti rozvojové spolupráce, který podle autorky práce z povahy studia logicky vyplývá jako primární pracovní trh pro uplatnění absolventů s tímto druhem vzdělání. Je důležité zmínit, že se ale nejedná o jedinou možnost uplatnění a studenti mohou nalézt uplatnění i v mnoha jiných oblastech. Konkretizací hlavních výzkumných otázek byly identifikovány následující specifické výzkumné otázky: 1. Jaké jsou motivace studentů pro studium MRS?; 2. Jaká jsou očekávání studentů o budoucím uplatnění na trhu práce?; 3. V jakých oborech nyní absolventi MRS pracují?; 4. Z jakých důvodů se absolvent rozhodne pracovat v jiném než vystudovaném oboru?; 5. Existuje spojení mezi angažovaností studentů v průběhu studia a jejich následným uplatněním v oboru?; 6. Odpovídá profil absolventa MRS požadavkům potenciálních zaměstnavatelů?; 7. Jak absolventi zpětně hodnotí studium MRS?. V navazující empirické fázi byl sestaven design výzkumu (Tabulka 1), který propojuje výzkumné otázky s vybranými metodami sběru dat a definuje výzkumný vzorek. Jak uvádí Diamond et al. (2009), různé metody přináší různé informace a využívání více metod umožňuje detailnější porozumění studovaného problému. Pro sběr dat tak byly zvoleny následující techniky: (1) online dotazníkové šetření s absolventy (dále jako ABS) MRS v podobě celoplošného šetření; (2) semi-strukturované rozhovory: •
s absolventy MRS – účelový vzorek;
•
s potenciálními zaměstnavateli (dále jako ZAM) v sektoru rozvojové spolupráce – účelový vzorek;
•
se zaměstnanci katedry MRS – účelový vzorek;
(3) studium sekundárních dokumentů. Jednotlivé metody sběru dat jsou spolu s odůvodněním výběru vzorku a metodou jejich analýzy podrobně popsány v následující kapitole o sběru dat. Rozhovory se zaměstnanci katedry nejsou ve výzkumném designu uvedeny, protože jejich výsledky přímo nesouvisí s jednotlivými výzkumnými otázkami. 15
Stejně tak se v designu neobjevuje studium dokumentů, které přináší teoretický vhled do problematiky uplatnění absolventů na trhu práce. Inspirací pro některé části výzkumu, zejména sestavu otázek dotazníkového šetření pro absolventy, byly již realizované výzkumy některých vysokých škol, šetření bakalářských či diplomových prací a zejména výzkumy REFLEX (Zelenka a Ryška, 2011) realizované Střediskem vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (SVPUK). Všechny výše zmíněné zdroje jsou uvedeny v seznamu použité literatury na konci práce.
16
Tab. 1: Design výzkumu
VÝZKUMNÁ OBLAST: VÝZKUMNÉ TÉMA:
Uplatnění absolventů VŠ na pracovním trhu Uplatnění absolventů MRS Univerzity Palackého v Olomouci na pracovním trhu
VÝZKUMNÉ OTÁZKY Hlavní výzkumná otázka 1 Specifické výzkumné otázky
METODY SBĚRU DAT
VZOREK
Kdo je student MRS? 1.1 Jaké jsou motivace studentů pro studium MRS? 1.2 Jaká jsou očekávání studentů o budoucím uplatnění na trhu práce?
on-line dotazník s uzavřenými i otevřenými možnostmi odpovědí (ABS) interview (ABS)
Hlavní výzkumná otázka 2
Jaké je uplatnění absolventů MRS na pracovním trhu?
Specifické výzkumné otázky
2.1 V jakých oborech nyní absolventi MRS pracují? 2.2 Z jakých důvodů se absolvent rozhodne pracovat v jiném než vystudovaném oboru? 2.3 Existuje spojení mezi angažovaností studentů v průběhu studia a jejich následným uplatněním v oboru?
šetření celé populace absolventů MRS účelový vzorek: absolventi MRS
on-line dotazník s uzavřenými i otevřenými možnostmi odpovědí (ABS)
šetření celé populace absolventů MRS
interview (ABS)
účelový vzorek: absolventi MRS
Hlavní výzkumná otázka 3
Jakým způsobem je studijní program MRS vnímán z hlediska přípravy na profesní dráhu ve studovaném oboru?
Specifické výzkumné otázky
3.1 Odpovídá profil absolventa MRS požadavkům potenciálních zaměstnavatelů? 3.2 Jak absolventi zpětně hodnotí studium MRS?
on-line dotazník s uzavřenými i otevřenými možnostmi odpovědí (ABS) interview (ABS) interview/ dotazník (ZAM)
šetření celé populace absolventů MRS účelový vzorek: absolventi MRS účelový vzorek: potenciální zaměstnavatelé
2.2.2 PRŮBĚH REALIZACE VÝZKUMU: sběr a analýza dat Sběr dat výzkumné části práce je rozdělen do následujících čtyř fází, které mají odlišnou cílovou skupinu i své cíle. Jednotlivé fáze jsou v práci následovně strukturovány: 1. Studium sekundárních dokumentů; a. dokumenty týkající se uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce b. dokumenty týkající se studijního oboru Mezinárodní rozvojová studia 2. Rozhovory se zaměstnanci katedry MRS; 3. Dotazníkové šetření a rozhovory s absolventy MRS; a. Dotazníkové šetření i. Vzorek ii. Dotazník iii. Sběr dat a analýza dat b. Interview 4. Šetření se zástupci trhu práce v oblasti rozvojové spolupráce. Rozložení výzkumu do těchto fází následně reflektuje i struktura práce. Všechny tyto dílčí výzkumy byly provedeny s ohledem na etické aspekty a účastníci výzkumu (studenti, absolventi, zaměstnanci katedry MRS, zaměstnavatelé) byli plně informováni o účelu výzkumu, jejich roli, diskrétnosti, anonymitě osobních údajů a souhlasili se zapojením do výzkumu, stejně tak s pořizováním audionahrávek jednotlivých rozhovorů. V případě, že respondent s nahráváním nesouhlasil, byly jeho odpovědi zapisovány autorkou ručně. Analýza dat probíhala třemi následujícími způsoby, které jsou podrobněji popsány níže: 1. Využití statistické aplikace programu „SurveyMonkey“; 2. Tematická analýza; 3. Obsahová analýza.
18
A)SBĚR DAT 1) STUDIUM DOKUMENTŮ Nedílnou součástí každého výzkumu je teoretický vhled do problematiky, získaný analýzou dostupné literatury na dané téma. Pro účely této diplomové práce bylo důležité studium literatury v oblasti uplatnitelnosti absolventů vysokých škol na pracovním trhu a v oblasti rozvojových studií a pracovního sektoru rozvojové spolupráce. Uplatnitelnost vysokoškolských studentů se v České republice v posledních letech stává ústředním tématem vysokoškolské politiky. Jak uvádí Koucký se Zelenkou (2009), období přechodu absolventů na trh práce se u nás sleduje na třech úrovních – (1) pravidelně se evidují údaje o nezaměstnanosti prostřednictvím úřadů práce, (2) dochází k výběrovým šetřením na danou problematiku a (3) dochází k výběrovým šetřením, které se problematice věnují alespoň okrajově. Na akademické úrovni se této problematice v širším měřítku kontinuálně věnuje pouze Středisko vzdělávací politiky Pedagogické
fakulty
Univerzity
Karlovy,
které
pravidelně
monitoruje
vysokoškolské prostředí, pracovní uplatnění studentů jednotlivých škol a stav nezaměstnanosti. Každý rok středisko publikuje zprávu Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu a prostřednictvím mezinárodního projektu REFLEX vydává podrobné studie zabývající se z různých pohledů uplatněním absolventů na trhu práce. Dílčí výběrová šetření zaměřená na specifickou skupinu absolventů dále realizují i jednotlivé vysoké školy (např. Uplatnění absolventů ČVUT: Zpráva komise akademického senátu ČVUT, Semrád et. al., 2004) a oblibě se toto téma těší i u studentů v rámci jejich závěrečných prací (např. Příčinná komplexita zaměstnanosti v oboru studia českých absolventů ITS ČZU hodnocená metodou QCA, Svitáková 2013). Specifickou částí výzkumu, která vyžadovala studium literatury, je popis pracovního trhu v sektoru rozvojové spolupráce, který je nejvhodnějším pracovním trhem pro absolventy MRS. Tímto úzce profilovaným trhem se u nás doposud zabývala pouze Hurdová s Navrátilem (2005) v rámci případové studie publikované Člověkem v tísni.
19
Vzhledem k povaze této diplomové práce můžeme literární rešerši rozdělit následovně: A. Uplatnění absolventů českých vysokých škol na pracovním trhu Teoretická část diplomové práce vychází zejména z dokumentů SVPUK. K tématu byly relevantní zejména výsledky výzkumu z roku 2010, který mapuje přechod na trh práce českých absolventů vysokých škol z akademického roku 2005/2006 v rozmezí prvních čtyř-pěti letech od ukončení studia. Jedná se o čtyři tematicky rozdělené zprávy: 1. Absolventi hodnotí vzdělávání na vysoké škole, způsoby výuky, kvalitu učitelů (Ryška a Zelenka, 2011), 2. Přechod ze vzdělávání na trh práce a první práce (Zelenka a Ryška, 2011), 3. Současné zaměstnání absolventů (Ryška a Zelenka, 2011), 4. Kompetence absolventů (Zelenka a Ryška, 2011). Důležité poznatky z těchto dokumentů tvoří základ pro kapitolu č. 3, Trh práce a uplatnění absolventů VŠ na trhu práce: přehled o současném stavu problematiky. Dále bylo v práci využito následujících zdrojů: Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu (Koucký a Zelenka, 2011) a Uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce – Expertizní studie (Koucký a Zelenka, 2009), Význam vzdělání pro trh práce v ČR (ČSÚ, IDEA při GERCE-EI, n. d.) a Pracovní trh v sektoru rozvojové spolupráce v České republice (Hurdová a Navrátil, 2005). Všechny ostatní zdroje jsou dále uvedeny v seznamu literatury na konci práce. B. Mezinárodní rozvojová studia (MRS) na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UPOL) Pro pochopení oboru MRS a vytvoření obecné kapitoly o jeho studentech byly využity následující zdroje: Seznamy přednášek bakalářského a navazujícího magisterského studia pro akademické roky 2003/2004 – 2012/2014 (UPOL), Zprávy o přijímacím řízení 2006 – 2013 (UPOL), které byly ke studiu zapůjčeny studijním oddělením, internetový portál katedry MRS www.development.upol.cza se svolením proděkanky byly využity údaje o absolventech z databáze STAG.
20
2) ROZHOVORY SE ZAMĚSTNANCI KATEDRY MRS Přestože se analýza primárně zabývá absolventy a zaměstnavateli a v designu výzkumu zaměstnanci katedry nefigurují, pro kapitolu o studijním oboru a některé doplňující části výzkumu bylo žádoucí získat informace o samotné katedře, jejím vzniku a koncepci studia. Katedra pro akademický rok 2013/2014 eviduje třináct zaměstnanců, z nichž je osm pedagogických pracovníků. Pro tuto část výzkumu byl vybrán účelový vzorek čtyř zástupců. Tato data byla získána semi-strukturovanými rozhovory s vedoucím katedry, docentem Nováčkem, a třemi dalšími akademickými pracovníky. Rozhovory byly směřovány zejména na osobní pohled na studijní obor, představy o budoucím uplatnění absolventů, definici klíčových kompetencí a identifikaci nejdůležitějších předmětů, nedostatků a limitů oboru. Data získaná z těchto rozhovorů dokreslují formou citací výkladový text v teoretických kapitolách. Zásadní informace týkající se vzniku oboru a vývoje studijních plánů jsou přímo zasazeny do textu. 3) DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ A ROZHOVORY S ABSOLVENTY MRS Výzkumné šetření s absolventy oboru je stěžejní částí celého výzkumu. Pro validizaci dat je ve výzkumu využito tzv. metodologické triangulace (Reichel, 2009), která představuje obměnu technik sběru dat, v tomto případě kombinaci celoplošného šetření pomocí online dotazníku a výběrového šetření pomocí semistrukturovaných rozhovorů. A. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ V první fázi byli absolventi MRS osloveni k vyplnění on-line dotazníku, jehož hlavním účelem bylo zjistit uplatnitelnost na pracovním trhu po ukončení studia. Dílčími cíli této fáze je: (a) zjištění motivací pro dané studium a očekávání od profesního uplatnění, (b) získání zpětné vazby na průběh studia, (c) zhodnocení absolvovaného studia ve vztahu k současnému zaměstnání, (d) identifikace profesí, ve kterých dochází k uplatnění absolventů, (e) identifikace klíčových kompetencí (znalosti, dovednosti, schopnosti) a (f) zjištění zkušenosti s nezaměstnaností1.
1Uvedené
fáze korespondují s výzkumnými otázkami následovně: výzkumná otázka č. 1 (Kdo je student MRS?) – fáze a), výzkumná otázka č. 2 (Jaké je uplatnění absolventů MRS na pracovním trhu?) – fáze d), f), výzkumná otázka č. 3 (Jakým způsobem je studijní program MRS vnímán z hlediska přípravy na profesní dráhu ve studovaném oboru?) – fáze b), c), e).
21
Vzorek Pro účely tohoto výzkumu jsou za absolventy MRS považováni všichni studenti, kteří ukončili magisterské studium v rozmezí let 2008 – 2012 a bakalářští studenti 2006 – 2012, kteří již nepokračovali v navazujícím studiu. Vzhledem k tomu, že katedra MRS je ve své povaze malou katedrou a každý rok vyprodukuje jen několik desítek absolventů, nebylo použito výběrové šetření, ale šetření celé populace. Pro získání kontaktů na jednotlivé studenty byla se svolením proděkanky2 fakulty využitá databáze studentů STAG, stejně tak jako získávání kontaktů přes vzájemné vazby bývalých spolužáků. Dále bylo využito i sociální sítě Facebook, kde byla vytvořena speciální skupina s cílem sdružit bývalé absolventy. Celkový počet absolventů splňujících podmínky pro tento výzkum je 162. Emailové adresy z databáze STAG jsou dostupné na 154 bývalých studentů, přičemž se jedná o emailové adresy, které studenti škole poskytovali při nástupu ke studiu. V některých případech se může jednat i o deset let staré kontaktní údaje, které dnes již neexistují, nebo je absolventi nevyužívají. Z celkové sumy odeslaných zpráv se s odůvodněním neexistující emailové adresy vrátilo 16 emailů, přičemž 7 lidí, u kterých se podařilo z adresy identifikovat jméno, bylo osloveno prostřednictvím Facebooku nebo třetí osoby. Kromě odeslaných emailů byly vytvořeny „remindery“ na Facebooku a někteří absolventi byli na probíhající výzkum upozorněni i osobně. Dotazník Dotazník pro absolventy je rozdělen do pěti tematických celků. První část, v níž respondenti identifikují motivace ke studiu a prvotní představy o budoucím povolání, mapuje období před zahájením vysokoškolského studia. Ve druhé části se absolventi vyjadřují k období studia MRS – hodnotí svoji angažovanost v sektoru rozvojové spolupráce v průběhu své akademické činnosti, povinou praxi i případnou změnu ideálů o budoucím pracovním uplatnění. Následující část šetření
se
věnuje etapě
přechodu
z univerzity
do
prvního
zaměstnání
– respondenti uvádí profesní historii a způsob získání svého prvního zaměstnání, vyjadřují se k (ne)uplatnění ve studovaném oboru a popisují problémy spojené se vstupem na pracovní trh a případnou nezaměstnaností. Ve čtvrté části se Oficiální písemná žádost o poskytnutí údajů byla schválena proděkankou pro studijní záležitosti. Na základě této žádosti následně studijní oddělení poskytlo data z databáze STAG.
2
22
absolventi ohlíží na studium – identifikují klíčové předměty pro práci v oboru, hodnotí získané znalosti a dovednosti, které v průběhu studia jednak nabyli a které naopak při vstupu do zaměstnání postrádali a vyjadřují se ke koncepci oboru MRS. Poslední část výzkumu sestává z identifikačních (demografických)otázek pro statistické zpracování. Použitý
dotazník
je
smíšeného
charakteru,
tj.
obsahuje
otázky
shromažďující jak kvalitativní, tak kvantitativní data. Pro zjištění žádaných informací jsou v šetření použity otázky otevřené (nenabízejí variantu odpovědi, respondenti odpovídají vlastními slovy), uzavřené (nabízejí několik možných variant odpovědí) a polouzavřené (kromě definovaných odpovědí nabízejí možnosti „jiné“, kde respondent může vyjádřit svůj názor). Dále jsou v dotazníku zařazeny Likertovy škály, které umožňují měřit postoje a názory respondentů k určitým tvrzením a výrokům. Respondenti pomocí několikabodové stupnice vyjadřují míru souhlasu či nesouhlasu s daným tvrzením. Schéma dotazníkové logiky je k nahlédnutí na konci práce jako Příloha 3. V rámci přípravy dotazníkového šetření byly provedeny dva typy „rešeršních předvýzkumů“ – dvojí šetření pomocí rozhovorů a dvojí šetření pomocí fokusních skupin, vždy u rozdílného vzorku studentů nebo absolventů. Prvním takovým předvýzkumem bylo šetření u absolventů, a to konkrétně u úplně prvního studijního ročníku MRS (začátek studia v akademickém roce 2003/2004). V rámci jejich ročníkového setkání bylo provedeno třináct rozhovorů, které byly strukturovány v souladu s otázkami dotazníkového šetření. Cílem tohoto šetření bylo získat data od skupiny absolventů, která následně pomohla strukturovat jednotlivé kategorie odpovědí a zároveň posloužila jako inspirace pro sestavení dalších doplňujících otázek. Dále byly rozhovory provedeny se současnými studenty prvního ročníku (2013/2014). Cílem bylo získat informace o jejich motivacích ke studiu, o ostatních studijních oborech, na které podávali přihlášky ke studiu, a o jejich vizích stran budoucího pracovního uplatnění a nárocích zaměstnavatelů na kompetence uchazečů. Získaná data opět posloužila k tvorbě dotazníku. Rozhovory proběhly v rámci „Seznamovacího víkendu“, který na začátku každého akademického roku katedra MRS spolu s organizací ARPOK pro první ročníky realizuje. Dále byly v rámci příprav utvořeny dvě fokusní skupiny se studenty druhého a třetího ročníku (v akademickém roce 2012/2013). Tato 23
šetření byla provedena na konci akademického roku, vždy po ukončení prvního termínu písemné zkoušky, aby byla zajištěna vysoká účast. Výsledky z výše uvedených předvýzkumů posloužily k definování kategorií pro otázky typu multiple-choice online dotazníkového šetření pro absolventy MRS. Je zřejmé, že tyto zkušební výzkumy nemohly definovat všechny kategorie, ve výzkumu to tedy bylo ošetřeno nabídkou „jiné“ s možností slovního komentáře. Připravený dotazník byl následně odeslán k pilotnímu výzkumu, v rámci kterého bylo osloveno 25 absolventů MRS nesplňujících kritéria výzkumného vzorku nebo studentů čekajících na státní závěrečné zkoušky a obhajobu diplomové práce. Zkušebního výzkumu se zúčastnilo 14 respondentů, kteří ohodnotili
úroveň
výzkumu,
poskytli
připomínky
k dotazníkové
logice
a identifikovali technické problémy. Sběr a analýza dat Dotazník byl vytvořen pomocí serveru SurveyMonkey, který umožňuje tvorbu složité dotazníkové logiky i následnou analýzu dat. Sběr dat probíhal čtyři týdny, které se nakonec ukázaly jako dostačující pro získání reprezentativního vzorku. Jen v průběhu prvních dvou dnů bylo získáno 58 odpovědí, tj. více jak 1/3 z cílového výzkumného vzorku. Po uběhnutí jednoho týdne, kdy bylo shromážděno 76 odpovědí, byl na všechny dostupné kontakty odeslán děkovný email za účast na výzkumu, ve kterém byli znovu osloveni ti absolventi, kteří se výzkumu zatím nezúčastnili. Součástí tohoto emailu bylo i vysvětlení otázek, které respondenti vznesli v otázce umožňující vlastní komentář k výzkumu nebo studiu. Současně s tímto apelem byly aktualizovány příspěvky na Facebooku a do konce trvání výzkumu byla získána data od 94 respondentů, což představuje 61% úspěšnost. Podle Katriaka (in Čihovský, 2006) je u zkoumané populace mezi 100-1000 jednotkami doporučený reprezentativní vzorek alespoň 40 %. Při zkoumání jednotlivých absolventských ročníků však výzkum naráží na problém – tři ročníky (viz. Tabulka 2) nedosahují doporučené velikosti zkoumané populace. Zkoumaný vzorek byl složen z 63 % žen a 37 % mužů, což dokonale reprezentuje celkovou populaci absolventů (64 % žen a 36 % mužů) i současných studentů MRS3 (69 %
Údaje vychází z Výpisů seznamů studentů ze STAGu. Započítáni jsou absolventi, současní studenti a studenti, kteří studium nedokončili nebo přerušili.
3
24
žen a 31 % mužů). Necelé dvě třetiny respondentů absolvovaly bakalářské i magisterské studium, deset procent studium magisterské a téměř čtvrtina pouze studium bakalářské. Tab. 2: Respondenti dotazníkového šetření RESPONDENTI DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ rok ukončení studia
počet absolventů
odeslané dotazníky
počet respondentů
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 bez uvedení4
3 6 15 23 35 38 42
1 4 15 23 35 36 40
0 1 13 8 24 21 19 8
úspěšnost v návratnosti dotazníků 0% 25 % 87 % 35 % 69 % 58 % 48 % x
Celkem 162 154 94 61 % (Zdroj: Výpisy seznamů studentů STAG a výsledky dotazníkového šetření, zpracováno autorkou)
Struktura respondentů podle typu absolvovaného studia
Struktura respondentů na základě pohlaví 100%
100%
90%
90%
80%
80%
70%
70%
63 %
11 % 24 %
magisterské studium
60%
60% 50%
ženy
50%
40%
muži
40%
30%
30%
20%
20%
37 %
bakalářské studium 65 %
10%
10%
bakalářské i magisterské studium
0%
0%
typ studia
pohlaví
Obr. 2: Charakteristika zkoumaného vzorku (Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, zpracováno autorkou)
Tito respondenti výzkum nedokončili a neodpověděli tak na povinnou otázku, v kterém roce studium ukončili. 4
25
Analýza dat Analýza dat probíhala na stejném serveru, který umožňuje třídit data v závislosti na zadaném klíči a je tedy možné a velmi jednoduché jednotlivé odpovědi porovnávat, propojovat a zjišťovat tak různé spojitosti. Cílem výzkumu bylo zjištění odpovědí na hlavní a specifické výzkumné otázky a jejich interpretace ve stěžejní kapitole (kapitola č. 6 Uplatnění studentů MRS na pracovním trhu), kde je k jejich diskuzi využito i grafického zpracování. Zjištěné výsledky jsou následně diskutovány i v závěrečné kapitole, která se snaží najít obecné trendy dané problematiky a přijít s možnými doporučeními pro katedru MRS. Mimo jiné je zde uvedena i komparace výsledků tohoto výzkumu a obecného výzkumu REFLEX o uplatnění českých vysokoškolských absolventů. B. INTERVIEW Pro upřesnění získaných dat a možnost dodatečného studia některých zjištěných výsledků, byly po analýze dotazníkového šetření uskutečněny rozhovory se zástupci jednotlivých absolventských ročníků. Otázky semistrukturovaných rozhovorů vycházely z dotazníkového šetření. Cílem bylo zajít ve zkoumaném tématu do hloubky a zjistit další související informace. Seznam základních otázek každého rozhovoru je uveden jako Příloha 8. Pro potřeby tohoto dodatečného šetření bylo určeno základní kritérium – účast alespoň tří zástupců z jednotlivých absolventských ročníků magisterského studia. Jak je patrné z Obrázku 3, toto kritérium nebylo splněno. Autorce výzkumu se nepodařilo získat ani jeden rozhovor s úplně prvním absolventským ročníkem 2007/2008. Na druhou stranu výpovědi těchto absolventů mohou být obdobné jako u následujícího ročníku, neboť čtyři z pěti respondentů prodlužovali studium o jeden rok. Dále u některých ročníků nebyl naplněn počet tří respondentů, což je zapříčiněno nezájmem ze strany oslovených absolventů. Vzhledem k častému prodlužování studia (více než třetina všech absolventů studia si prodloužila studium5) je na Obrázku 3 graficky znázorněna studijní historie jednotlivých respondentů, a tedy i časový úsek, ke kterému se vyjadřovali. Tabulka 3 potom přehledněji dokládá počet uskutečněných rozhovorů za jednotlivé absolventské
Údaj vyplývá ze seznamu studentů STAG, přesný údaj absolventů, kteří si prodloužili studium, činí 34,5 %.
5
26
ročníky. Účelový výzkumný vzorek byl získán jednak zpětnou vazbou respondentů dotazníkového šetření (v rámci oslovení k účasti na výzkumu byli absolventi informováni o další možnosti spolupráce) a jednak přímým oslovením vybraných absolventů. Formou osobního setkání či telefonického rozhovoru přes internet (Skype)byly nakonec provedeny rozhovory s patnácti absolventy, jejichž složení podle pohlaví opět respektuje celkové rozdělení studentů/absolventů MRS (33,3 % mužů, 66,6 % žen). Všechny rozhovory byly se souhlasem dotazovaných zaznamenány a následně pro potřeby výzkumu přepsány a roztříděny. Pro práci se získanými daty bylo využito tematické analýzy. Data získaná touto metodou mají ilustrativní charakter, ve výzkumu slouží k hlubšímu porozumění některých výsledků a k možnosti citování. Vzhledem k možné duplikaci ve výpovědích (většina dotazovaných se již účastnila dotazníkového šetření) nejsou výsledky po kvantitativní stránce zkoumány společně s výsledky dotazníkového šetření.
11/12 10/11
08/09
Mgr.
07/08 06/07
Bc.
délka studia
09/10
05/06 04/05 03/04 3
1
1
2
1
2
3
2
počet respondentů Obr. 3 Grafické znázornění studijní historie účastníků rozhovoru
Tab. 3: Seznam respondentů semi-strukturovaných rozhovorů Seznam respondentů semi-strukturovaných rozhovorů Mgr. absolventský ročník počet respondentů
07/08 0 + 1 Bc.
08/09 4
27
09/10 3
10/11 2
11/12 5
4) ŠETŘENÍ SE ZÁSTUPCITRHU PRÁCE V OBLASTI ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE V poslední fázi výzkumu byli osloveni zástupci trhu práce v sektoru rozvojové spolupráce. Cílem této části šetření bylo zjistit, jaké jsou pro absolventy možnosti a limity pracovního uplatnění. I v této fázi bylo využito účelového vzorku. Pro výběr oslovených institucí autorka vycházela z profilu absolventa, který si spolu s možnostmi pracovního uplatnění definovala katedra MRS6 a dále z analýzy tohoto pracovního sektoru, kterou před osmi lety publikovala Hurdová s Nádvorníkem (2005). Pro účely výzkumu bylo osloveno 28institucí z veřejného, soukromého i neziskového sektoru, z nichž se výzkumu zúčastnilo pouze 15. Některé instituce byly osloveny k poskytnutí výzkumu v rámci univerzitní exkurze v rozvojových institucích, ostatním byly zaslány emailové žádosti o poskytnutí rozhovoru spolu s podrobným vysvětlením celého výzkumu. Po delší době byl organizacím zaslán „reminder“, kde byly znovu vyzváni k účasti na výzkumu. Komunikace s některými organizacemi ztroskotala i na nemožnosti zastihnout kompetentní pracovníky, popřípadě na ztrátě zájmu účastnit se výzkumu. Seznam oslovených i zúčastněných institucí je uveden níže v Tabulce 4.
6 Uplatnění absolventa podle katedry MRS (staženo z webových stránek katedry, aktuální k říjnu 2013): „Absolvent najde uplatnění v institucích, které se podílejí na programech české rozvojové i humanitární pomoci. Prostřednictvím těchto programů najdou uplatnění také jako experti v rozvojových zemích, především však budou tyto programy a projekty zajišťovat organizačně a administrativně jak u nás, tak v cílové zemi. Kromě našich vládních i nevládních institucí mohou najít uplatnění i v mezinárodních organizacích (např. agenturách a programech OSN, jako např. FAO, UNICEF, UNHCR, UNEP, UNDP, UNCTAD, UNHCR aj.). Mohou však také najít uplatnění jako pracovníci v diplomatických službách, jako zaměstnanci státní správy organizující péči o uprchlíky z rozvojových zemí, v médiích apod.“.
28
Tab. 4: Seznam oslovených (zapojených i nezapojených) institucí do výzkumu ZAPOJENÉ INSTITUCE DO VÝZKUMU veřejný sektor
• Česká rozvojová agentura • Jihomoravský kraj – Odbor vnějších vztahů • Ministerstvo zahraničních věcí (MZV), Odbor a humanitární pomoci • Ministerstvo vnitra – Odbor bezpečnostní politiky
zapojené instituce
neziskový sektor
• • • • • • • • •
spolupráce
instituce, které se do výzkumu nezapojily
ADRA ARPOK Centrum Dialog Člověk v tísni DEMAS CHARITA ČR M.O.S.T. NESEHNUTÍ OPU – Organizace pro pomoc uprchlíkům
• • • • • • • • • • • •
• soukromý sektor
rozvojové
Ambos Mundos Asociace pro Fair trade ATMADO Centrum Narovinu EDUCON Ekumenická akademie Praha FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci Humanitas Afrika NaZemi Potala SIRIRI UNHCR UNICEF
• Dekonta, Praha • Geomin, Jihlava
Vzhledem k možnostem autorky a jednotlivých institucí, bylo šetření provedeno několika způsoby. Některé rozhovory (11) byly provedeny v rámci osobního setkání, jiné rozhovory (3) byly provedeny na základě telefonické konverzace a jedna organizace si pro nedostatek času vyžádala výzkumné otázky, na které následně odpověděla emailem. Semi-strukturované rozhovory byly prováděny vždy podle daného scénáře, a to buď se zaměstnanci s personální agendou, zaměstnanci v čele vedení nebo se zaměstnanci s nejbližšími kompetencemi. Scénář rozhovoru pokrýval témata: (a) počet zaměstnanců, dobrovolníků a popis pozic vztahujících se k MRS, (b) klíčové kompetence k vykonávání jednotlivých pozic, (c) možnosti pro absolventy/studenty MRS, (d) obměna pracovních pozic a (e) hodnocení absolventů MRS na základě profilu absolventa. Seznam základních otázek, na které se v závislosti s odpověďmi respondentů nabalovaly další dotazy, je uveden na konci práce jako Příloha 10. Všechny rozhovory byly se souhlasem dotazovaných nahrávány na diktafon a následně pro potřeby výzkumu přepsány a roztříděny. Informace z rozhovorů, které byly provedeny pouze telefonickou konverzací, byly 29
zaznamenány autorkou v průběhu rozhovoru a následně přepsány a roztříděny podle stejné metody jako informace získané z osobního setkání. Získání dat pro tuto skupinu bylo doplněno o analýzu dokumentů. Pro upřesnění doplňujících informací o některých institucích autorka vycházela z výročních zpráv či organigramů. Dalším podpůrným materiálem byla případová studie Člověka v tísni: Pracovní trh v sektoru rozvojové spolupráce v České republice (2005).
B) ANALÝZA DAT ZÍSKANÝCH Z ONLINE DOTAZNÍKŮ A ROZHOVORŮ Na začátku analytické fáze bylo nutné uvědomit si, co nám získaná data o zkoumané realitě říkají, jak s nimi chceme dále nakládat a jaká data vůbec k dispozici máme – kvantitativní či kvalitativní. Kvantitativní data jsou ve výzkumu zpracovávána pomocí deskriptivní statistiky s využíváním grafického zobrazení nejčastěji v podobě sloupcových grafů. Kvalitativní data jsou zpracována dvojím způsobem, a to tematickou a obsahovou analýzou. Pro práci s kvalitativními daty je zcela nezbytné pracovat s přesnou verzí výpovědí (Švaříček a Šeďová, 2007), proto před samotným kódováním došlo k doslovné transkripci nahraných rozhovorů spolu s převedením psaných poznámek nezaznamenaných rozhovorů do elektronické podoby a stažení všech narativních odpovědí z online dotazníků. Interpretace kvalitativních dat vyžaduje podle odborníků (Diamond, 2009) tři kroky: (1) redukci; (2) zobrazení a (3) verifikaci. V průběhu redukce dat jsou z přepsaných rozhovorů či odpovědí zaznamenaných v dotazníku vybrány pouze důležité informace, které jsou relevantní k výzkumným otázkám. Jedná se tedy o proces několikanásobného čtení získaných dat a hledání klíčových témat, která charakterizují patřičný fenomén neboli metodu tematické analýzy (Nik a Střítecký, 2010), která v této fázi může být zatížena limitou subjektivního hodnocení výzkumníka. Tento proces je často prováděn pomocí tzv. kódování. Švaříček a Šeďová (2007) definují otevřené kódování jako sadu operací, pomocí nichž jsou data rozebrána, konceptualizována a opět složena novými způsoby. Jinými slovy jsou důležité informace respondentů pomocí nového označení klasifikovány do určitých skupin, díky nimž mohou být data následně statisticky zpracována. V této fázi potom dochází k transformaci 30
kvalitativních dat na data kvantitativní, tj. k obsahové analýze (Reichel, 2009), kdy interpretace výsledků vychází z předpokladu, že čím více se daný kód v textu vyskytuje, tím důležitější je jeho význam pro zkoumanou realitu (Nik a Střítecký, 2010). Kódem se rozumí slovo nebo krátká fráze, která nějakým způsobem vystihuje význam vybrané informace a odlišuje ji od ostatních. (Lee a Fielding, 2004 in Švaříček a Šeďová, 2007) Tvorba kódů může být deduktivní či induktivní. Zatímco při deduktivním způsobu jsou kategorie definovány dopředu v ohledu na cíl výzkumu, při využití induktivního způsobu vychází kategorie z dat, tj. samovolně vznikají v průběhu analýzy (Diamond, 2009). Samotné kódování opět podléhá jistému subjektivnímu zkreslení. Zobrazení dat znamená přenesení výsledků za použití některé analytické strategie z kódovací tabulky do narativního textu. Text je založen na citacích jednotlivých výpovědí či jedné výpovědi reprezentující povahu určitého fenoménu. Závěrečná fáze verifikace vyžaduje zpětnou kontrolu celého procesu samotným výzkumníkem, popřípadě jiné osoby nebo diskuzi nad výsledky se zkoumanou populací. Analýza online dotazníků byla rozdělena do následujících kroků: (1) Analýza otázek kvantitativního charakteru Odpovědi na tyto otázky byly vyhodnocovány pomocí aplikace programu SurveyMonkey, kde se odpovědi zaznamenávaly ke zvoleným kategoriím a výsledky se tak automaticky zobrazovaly v absolutních i relativních četnostech spolu s příslušným zobrazením pomocí grafů či tabulek. Některá data byla bez dalších úprav ihned zařazena do stěžejní kapitoly této práce, s některými autorka dále pracovala a docházelo tak k třídění druhého stupně podle dalších kritérií, a to zejména podle roku zahájení studia respondentů. Toto kritérium je pro některé odpovědi zásadní, neboť odráží vývoj studijního oboru. (2) Analýza otázek kvalitativního charakteru Odpovědi, které v dotazníku měly charakter volného textu, byly statisticky vyhodnoceny pomocí tematické a obsahové analýzy formou otevřeného kódování (kódovací tabulky s klíčem k nahlédnutí jako Příloha 4). V případě tohoto výzkumu bylo využito induktivního způsobu kódování 31
a analytické techniky „vyložení karet“, tj. uspořádání vzniklých kategorií do jistého obrazce či linky a převyprávění jejich obrazu v textu (Švaříček a Šeďová, 2007). Narativní text zjištěné výsledky prezentuje a interpretuje s bohatým využitím citací jednotlivých respondentů. Analýza rozhovorů byla rozdělena do těchto kroků (1) Data získaná z rozhovorů s absolventy byla analyzována pouze pomocí tematické analýzy, v rámci které opět došlo k hledání klíčových témat a k jejich hlubšímu porozumění. Tabulka rozhovorů spolu se záznamem klíčových témat je k nahlédnutí jako Příloha 8. (2) Data získaná z rozhovorů se zástupci pracovního trhu byla zpracována pomocí tematické a obsahové analýzy, záznamy jsou opět uvedeny v Přílohách (Příloha 10). Vzhledem k povaze a druhu práce byla za verifikační metodu zvolena kontrola samotným výzkumníkem ve dvou fázích. Po získání všech dat došlo k tematické analýze a pomocí kódovacích tabulek byla data převedena do vizuální formy. Při další práci s daty (obsahová analýza, výběr citací) došlo k dalšímu čtení všech výpovědí a kontrole správnosti kódování a rozdělení výpovědí do jednotlivých kategorií. Vzhledem k tomu, že některé výpovědi byly dále analyzovány podle roku ukončení studia respondentů, docházelo k dalšímu třídění a opětovné kontrole nebo vytváření různých podkategorií a vzniku nových podrobnějších kódovacích systémů, které se již v přílohách neobjevují.
32
2.2.3 OMEZENÍ A LIMITY VÝZKUMU Tato akademická práce má několik limitujících faktorů, které bychom pro přehlednost mohli rozdělit do následujících třech kategorií: (a) Výzkumné téma, (b)Nástroje sběru dat, (c) Aktivní přístup respondentů, (d) Analytické schopnosti výzkumníka a subjektivita. (a) Výzkumné téma Výzkum se mimo jiné zabývá fenoménem práce v oboru. Zatímco některé studijní obory mají zcela jasné pracovní uplatnění a práce v oboru je potom lehce definovatelná (např. pedagogické či lékařské obory), studijní obor MRS je v tomto směru velmi těžce uchopitelný. Zatímco někdo považuje za „práci v oboru“ velmi úzkou skupinu profesí, jiný do této kategorie může zahrnout širokou škálu zaměstnání. Toto se potvrdilo například při realizaci rozhovorů s akademickými pracovníky katedry, kdy každý definoval „práci v oboru“ jinak. Na základě této zkušenosti můžeme předvídat jisté zkreslení u stejné výzkumné otázky zjišťované pomocí dotazníkového šetření. Protože neexistuje definice, která by pro mezinárodní rozvojová studia vymezovala práci v oboru, respondenti se v šetření mohli sami zařadit do skupiny pracujících v oboru či skupiny mimo obor. (b) Nástroje sběru dat Výsledky výzkumu může bezpochyby ovlivnit výběr techniky sběru dat a jeho samotná koncepce. V tomto výzkumu bylo ke sběru dat primárně využito dotazníkového šetření, jehož nastavení následně ukázalo několik nedostatků – existence otázek, jejichž odpovědi nejsou pro výzkum zcela zásadní, absence jiných klíčových otázek, špatná formulace otázek (výzkum např. nezohledňuje respondenty, kteří v oboru nyní nepracují, ale v minulosti se angažovali) apod. Některé z výše uvedených limitů nemohla autorka práce následně zohlednit ani u rozhovorů s absolventy MRS, protože tyto výsledky by nevytvořily dostatečně reprezentativní vzorek.
33
(c) Aktivní přístup respondentů K významným limitujícím faktorům patří zatajování či zkreslování informací ze strany zkoumané populace (Hendl, 2005). U dotazníkového šetření není nikdy stoprocentně jisté, zda respondent uvádí všechny informace a zda jsou pravdivé. Dalším problémem může být rozsah dotazníku a hloubka zkoumaných informací, kdy respondent nemá dostatek trpělivosti či časových možností a odpovědi vědomě zkrátí, vyplní bez rozvahy, nebo nedokončí celý dotazník a zanechá tak neúplné informace (v případě tohoto výzkumu odeslalo nedokončený dotazník 9 respondentů). (d) Analytické schopnosti výzkumníka a subjektivita Podle Andersonové (2010) je kvalita výzkumu závislá na individuálních schopnostech výzkumného pracovníka, a to zejména při nakládání s kvalitativními daty a jejich kódováním. Výzkumník na tyto informace vždy pohlíží s jistým subjektivním zkreslením, proto analýza kvalitativních dat tohoto výzkumu může být do jisté míry zkreslena. V praxi se pro verifikaci výsledků používá kontroly druhého výzkumníka či práce kolektivu, v rámci které by se po analýze dat mělo dojít ke stejným výsledkům. Druhým problémovým faktorem může být osobní zkušenost se zkoumanou problematikou, zejména nemožnost nezávislého externího pohledu, možné subjektivní hodnocení výsledků výzkumu a projekce vlastních názorů, která mohla být nevědomě použita zejména při šetření pomocí rozhovorů formou zavádějících otázek. Jak uvádí Hendl (2005) ke zkreslení stran výzkumníka dochází v podobě jeho předsudků, teorií a vlastností. Zjištěné informace jsou „filtrované“ přes jeho osobu a jsou tak ovlivněny jeho osobností, přesvědčením a zkušenostmi. (Walker, 2013). Reichel (2009) tuto problematiku shrnuje tím, že jistá míra subjektivity se při kvalitativním zkoumání očekává, nicméně je třeba udržet si ve všech směrech určitý objektivní a kritický odstup. Na druhou stranu může mít tato zkušenost i jisté benefity – znalost prostředí, blízký vztah s respondenty apod.
34
3. TRH PRÁCE A UPLATNĚNÍ VŠ ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE: přehled o současném stavu problematiky Jaká je aktuální situace na trhu práce? Jaká je míra nezaměstnanosti a míra nezaměstnanosti u absolventů VŠ? Jak si čeští absolventi VŠ stojí na trhu práce? Jaké jsou obecné trendy v přechodu absolventů do zaměstnání? Jaké je uplatnění absolventů? Pracují čeští absolventi VŠ ve studovaném oboru a jsou s prací spokojeni? Následující text je v podstatě souhrnem literární rešerše – sekundárních zdrojů (blíže popsané v předchozí kapitole) ke zkoumanému tématu. Jedná se tedy o syntézu obecných informací týkajících se problematiky uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce, jejímž cílem je seznámit čtenáře s obecnými trendy. Některé závěry z této kapitoly následně poslouží jako východiska k porovnání výsledků výzkumu se zmiňovanými obecnými trendy. Text doplňují tabulky a grafy zpravidla mapující vývoj daného jevu v období 2005 – 2012, tedy ve stejném období, které mapuje vlastní výzkum.
3.1 SITUACE NA TRHU PRÁCE A POSTAVENÍ VYSOKOŠKOLÁKŮ Situace na trhu práce vždy odráží celkovou makroekonomickou situaci země. V kontextu evropských zemí můžeme podle Českého statistického úřadu (ČSÚ, n. d.) za zlomový bod poslední dekády považovat rok 2008, kdy se začala projevovat hospodářská krize a vlivem ekonomické recese došlo logicky i k stagnaci trhu práce. Tehdy přestala být vytvářena nová pracovní místa pro nově příchozí na trh práce, tj. pro mladé absolventy a snížil se i počet stávajících zaměstnaneckých míst. Skok v celkové míře nezaměstnanosti je patrný v Tabulce 5. V České republice se krize začala výrazněji projevovat až v druhé polovině roku, což můžeme vyčíst i z níže uvedeného obrázku (Obrázek 4), který ilustruje vývoj počtu volných pracovních míst. Na obrázku je na druhé straně patrný i předcházející nárůst pracovních míst, který můžeme odvozovat od vstupu ČR do Evropské unie spojeného se zrychlením ekonomického růstu (Koucký a Zelenka, 2009). Po zlomu v roce 2008 byl nejvíce postižený zpracovatelský průmysl, kde došlo k úbytku zahraničních zakázek. K úbytku pracovních míst však došlo i v ostatních sektorech, jako je obchod či tržní služby. Míra volných pracovních míst pak logicky koresponduje s mírou celkové nezaměstnanosti.
35
Obr. 4: Vývoj počtu volných pracovních míst (Zdroj: MPVS, 2013/převzato bez úprav)
Podle Ryšky a Zelenky (2011) patří nezaměstnanost českých absolventů VŠ v evropském srovnání k nejnižším. Podíváme-li se na statistické údaje pro Českou republiku,
zjistíme, že
lidé
s vysokoškolským
titulem
dosahují
výrazně
podprůměrné nezaměstnanosti než lidé s nižším stupněm vzdělání. Nejohroženější skupinou jsou v tomto směru mladiství ve věku 15–29 let, mezi něž patří i absolventi VŠ (ČSÚ, 2013). Jak si ale podrobněji ukážeme v kapitole 3.3, u absolventů VŠ je vysoká míra nezaměstnanosti pouze v prvních šesti měsících od ukončení studia a následně se indikátor ustálí na podprůměrných hodnotách. Výrazně vyšší hodnoty v období bezprostředně po ukončení VŠ mohou vyplývat jednak z faktu, že hledání práce zabere určitou dobu a dále se do ukazatele může promítat i touha absolventů využít čas po ukončení studia k prázdninám. Tab. 5: Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v letech 2005 – 2012 (v %) Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v letech 2005 – 2012 (v %) indikátor nezaměstnaní v ČR1 nezaměstnaní s VŠ vzděláním2 nezaměstnaní absolventi VŠ3 nezaměstnaní 25 – 293
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 9,0 8,1 6,6 5,4 8,0 9,0 8,6 8,6 2,3
2,4
1,7
1,6
2,4
2,8
2,8
2,9
2,5
2,2
1,8
1,9
2,2
2,5
2,7
2,3
8,5
6,6
5,2
4,1
8,2
9,4
7,9
8,9
(1 – Zdroj: Statistická ročenka trhu práce v roce 2012, Procházková a Šebestová, 2013/ 2 – Zdroj: Databáze o nezaměstnaných vysokoškolácích, SVP, 2005 – 2012/ 3 – Zdroj: Trh práce v ČR 1993 – 2012, ČSÚ, 2013)
36
Podle závěrů Kouckého a Zelenky (2009) mají čeští absolventi vysokých škol v porovnání s lidmi bez terciálního vzdělání na trhu práce lepší postavení i uplatnění – obecně vykazují nižší nezaměstnanost, stráví kratší dobu hledáním práce, mají vyšší mzdy i lepší sociální postavení. S tím vším ovšem souvisí i prozatím poměrně nízké zastoupení v celkové ekonomicky aktivní populaci. Podíváme-li se ovšem na časovou řadu vývoje vysokoškolsky vzdělané populace (Tabulka 6), spatříme vysoký nárůst takto vzdělaných lidí. S masifikací vysokého školství lze na trhu práce do budoucna očekávat vyšší konkurenci, navýšení počtu lidí pracujících na nižších pozicích, než by odpovídalo jejich vzdělání, a nižší platové ohodnocení. Tab. 6: Podíl dospělé populace (25–64) s terciálním vzděláním (v %) Podíl dospělé populace (25-64) s terciálním vzděláním (v %) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 13,1 13,5 13,7 14,5 15,5 16,8 18,2 19,3 % (Zdroj: Podíl dospělé populace s terciárním vzděláním - mezinárodní srovnání, DV MONITOR, n. d.)
3.2 ETAPA PŘECHODU NA TRH PRÁCE Z metodologického hlediska se za přechod ze vzdělávání na pracovní trh považuje období, kdy mladí lidé směřují od statusu studenta ke statusu zaměstnance na plný úvazek v rámci stabilní pracovní pozice na trhu práce. Tato životní etapa začala být zkoumána v průběhu 90. let 20. století, a to jako reakce na „masifikaci“ vysokoškolského vzdělávání rozvinutých zemí od poloviny 80. let (Zelenka a Ryška, 2011A). U nás se tomuto fenoménu odborníci začali intenzivně věnovat až v posledním desetiletí minulého století a toto téma se těší velké oblibě. Důležitým faktorem pro úspěšný přechod na trh práce je angažovanost studentů již v průběhu studia. Podle průzkumů REFLEX (Zelenka a Ryška, 2011) si stále více studentů hledá práci již v době studia, což může mít souvislost i s narůstajícím věkem absolventů. Zatímco z výzkumu v roce 2006 vyplývalo, že průměrnému absolventu magisterského programu je v době ukončení studia 25,5 let, absolventům z roku 2010 bylo již 27. V rámci první studie mělo stabilní zaměstnání při ukončení studia 30 % absolventů, o čtyři roky později již 43 %. V tomto indikátoru ale nemusí jít vždy o uvědomělou angažovanost nebo potřebu zajistit si finanční prostředky na dobu studia. Mnoho studentů studuje nad limity 37
standardní doby studia a v době pracovní činnosti. Mnohdy tak mohou být pouhými „čekateli“ na státní závěrečné zkoušky, popřípadě na obhajobu diplomové práce. Do budoucna můžeme ve skupině pracujících studentů očekávat další nárůst, a to hned ze dvou důvodů. Jedním z nich je jakási „nutnost“ plynoucí z možného zpoplatnění vysokoškolského studia. Tito studenti budou muset pracovat, aby si mohli studium financovat. Druhým důvodem může být vývoj demografické křivky, kdy se stárnutím evropské populace můžeme očekávat nárůst pracovních pozic a potenciálně i vyšší participaci mladých lidí na trhu práce, tedy i studentů VŠ (ČSÚ, n. d.).
Obr. 5: Podíl absolventů mající práci před ukončením VŠ (Zdroj: Přechod ze vzdělávání na trh práce a první práce, REFLEX 2010: zpráva druhá, 2011/ převzato bez úprav)
Jedním z mnoha sledovaných jevů při přechodu absolventů do zaměstnání je i způsob získání práce. U českých magisterských studentů je podle údajů z roku 2010 (Zelenka, Ryška, 2011A) nejběžnější metodou využívání internetu (26,2 %) a přímé kontaktování zaměstnavatele (28,2 %). Existují však rozdíly v závislosti na studovaném oboru, kdy například absolventi zdravotnických či pedagogických oborů ve větší míře využívají přímého kontaktu a na druhou stranu studenti informatiky či ekonomie, internetu. Dalším faktorem mapování přechodu na trh práce je doba, kterou absolvent stráví hledáním svého prvního zaměstnání. Tento proces je náchylný k vnějším vlivům, jako je období ekonomické recese a s tím související nepříznivá 38
situace na trhu práce. Zatímco na začátku minulé dekády absolventi stabilní zaměstnání hledali téměř pět měsíců, v její polovině (absolventi 2005 nebo 2006) průměrná doba hledání zaměstnání byla něco málo přes dva měsíce (Zelenka, Ryška,
2011A).
Z těchto
údajů
však
nemůžeme
dělat
zásadní
závěry
o připravenosti trhu nebo kvalitě absolventů, neboť mnoho mladých lidí s přestupem na pracovní trh nepospíchá. Zaměříme-li se na jednotlivé obory, nejúspěšnější v hledání práce byli v tomto období absolventi vzdělávacích a sportovních oborů (1,2 měsíce) a na druhé straně nejméně úspěšní absolventi oborů technických (3,2 měsíce) a elektrotechnických (3 měsíce).
Obr. 6: Délka přechodu mezi ukončením VŠ studia a nástupem do prvního zaměstnání (Zdroj: Přechod ze vzdělávání na trh práce a první práce, REFLEX 2010: zpráva druhá, 2011/převzato bez úprav)
3.3 UPLATNĚNÍ NA PRACOVNÍM TRHU V kontextu Boloňského procesu je uplatnění vysokoškolsky vzdělaných studentů na trhu práce jednou z hlavních priorit vysokoškolské politiky. Rolí vysokoškolského vzdělávání je předávání pokročilých dovedností, znalostí a kompetencí, které absolventům umožní bezproblémový vstup na trh práce (Koucký a Zelenka, 2011). Uplatnitelnost absolventů na trhu práce můžeme sledovat podle ukazatele míry nezaměstnanosti absolventů, kterou je ovšem nutné hodnotit v souvislosti s celkovou mírou nezaměstnanosti, která reaguje na 39
aktuální ekonomickou situaci země. Míru nezaměstnanosti absolventů v ČR dvakrát ročně vyhodnocuje Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů z jednotlivých úřadů práce. Jelikož se jedná o tzv. registrovanou nezaměstnanost, může být o něco nižší, než je nezaměstnanost reálná, protože ne všichni nezaměstnaní absolventi se přihlásí na úřad práce (ÚP). Do tohoto ukazatele tak spadají pouze absolventi, kteří studium ukončili nejdéle dva roky před datem zjišťování a jsou registrováni na úřadu práce (Koucký a Zelenka, 2011). Problematikou nezaměstnanosti absolventů pouze na úrovni vysokoškoláků se zabývá SVPUK (2005-2012). Podle jejich údajů se průměrná míra nezaměstnanosti absolventů, tedy v rozmezí do dvou let od ukončení VŠ, pohybuje v posledních několika letech v rozmezí 1,8–2,7 %. Logicky nejvyšších hodnot nezaměstnanosti je dosahováno v prvním půl roku od ukončení studia, kdy je míra nezaměstnanosti až trojnásobně vyšší než průměrná hodnota. Z jejich databáze mimo jiné vyplývá, že absolventi magisterských oborů vykazují o něco vyšší míru nezaměstnanosti než absolventi oborů bakalářských. Časová řada ve vývoji nezaměstnanosti absolventů je podrobněji uvedena v Tabulce 7. V porovnání s ostatními státy se Česká republika řadí do skupiny zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti vysokoškoláků (méně než 5 %), a to společně s Nizozemskem, Německem, Rakouskem a Švýcarskem (Koucký, Zelenka, 2010). Tab. 7: Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ v letech 2005–2012 (v %) Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ v letech 2005 – 2012 (v %) ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2,5 2,2 1,8 1,9 2,2 2,5 2,7 míra nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti 3,3 2,8 2,3 2,5 2,8 4,0 4,6 ½ - 1 rok od konce VŠ míra nezaměstnanosti 0 12,9 12,2 9,4 8,7 10,5 11,4 11,1 - ½ roku od konce VŠ
2012 2,3 3,5 10,4
(Zdroj: Databáze o nezaměstnaných vysokoškolácích, SVPUK, 2005 – 2012)
Velmi
zajímavým
aspektem
je
sledování
souvislosti
vzdělání
a zaměstnání, tedy začne-li absolvent pracovat ve studovaném oboru. Tato shoda se sleduje z několika důvodů. Jedním z nich je zjištění „potřebnosti“ daného oboru. V době, kdy dochází k výraznému rozšiřování nabídky studijních oborů, je otázka následného uplatnění absolventů, resp. možnosti uplatnění v oboru na místě. Jak uvádí Ryška se Zelenkou (2011, str. 13): „…důležitým faktorem je, zda není překračovaná „rozumná“ míra podílu oborů, které jsou například nadprůměrně nebo 40
i výrazně drahé, avšak jejich absolventi nenacházejí odpovídající uplatnění“. V České republice se tento jev podrobněji sleduje pouze na úrovni středoškolského či vyššího odborného vzdělání, a to pod indikátorem „hrubé neshody vzdělání a zaměstnání“, který vyhodnocuje Národní ústav odborného vzdělávání. Zaměstnanost v oboru studia můžeme definovat jako placenou pracovní činnost, ve které lze sledovat vazbu na zaměření studovaného oboru. U některých studijních oborů je definice práce v oboru snadnější, např. zdravotnické obory, u jiných obecněji zaměřených je potom okruh možných pracovních pozic výrazně širší, např. humanitní obory. S tím souvisí i možnosti uplatnění. Zatímco prvně zmiňované obory mají více méně jasnou profesní kariéru, absolventi oborů širšího studijního záběru se mohou uplatnit i v řadě příbuzných oborů. Obecně má vliv na výkon práce v oboru zejména kapacita pracovních míst pro dané odvětví, dalšími faktory potom může být silné konkurenční prostředí, platové ohodnocení dané profese či geografické lokalizační faktory. Podle šetření REFLEX 2010 pracovalo na pozicích vyžadujících výhradně studovaný obor 23,5 % absolventů a na pozicích odpovídajících vystudovanému či příbuznému oboru 79 % absolventů. Podíváme-li se na oborovou diferenciaci, nejnižší podíl magisterských absolventů pracujících na pozicích, kde je zapotřebí výhradně „vystudovaný“ a „vystudovaný nebo příbuzný obor“, je v oborech humanitních (73 %) a uměleckých (74 %). Na druhé straně jsou to obory zdravotnické (98 %) a právní (95 %), u kterých se většina absolventů uplatní ve studovaném či příbuzném oboru. Se zjišťováním práce v oboru do značné míry souvisí i míra využívání získaných znalostí a dovedností. Autoři výzkumu zvolili hodnocení na škále od 1 (vůbec nevyužívám) do 5 (využívám do značné míry). Celkový průměr odpovědí činil 3,68, což při procentuálním přepočtu více méně odpovídá ukazateli zaměstnanosti ve vystudovaném nebo příbuzném oboru. Dalším doplňujícím ukazatelem je hodnocení práce z hlediska odpovídající úrovně vzdělání. Šetření REFLEX 2010 mapuje absolventy z let 2005 a 2006. Při vstupu magisterských absolventů na pracovní trh pracovalo na pozicích odpovídajících vzdělání (nebo vyšších) 75 % respondentů, po čtyřech letech již necelých 87 %. Ukazuje se tedy, že v průběhu prvních let dochází u absolventů k profesnímu růstu. Kdybychom se podívali na rozdíly mezi těmito dvěma ukazateli v rámci oborů, potvrdilo by se výše zmíněné tvrzení o tom, že některé studijní obory, jako např. zdravotnické či právnické 41
obory, mají zpravidla jasné pracovní uplatnění odpovídající studiu a osvojeným znalostem a dovednostem. Pro ilustraci situace jednotlivých oborů slouží níže uvedené grafické znázornění.
Obr. 7: Využití vzdělání a získaných znalostí a dovedností v profesním uplatnění mezi jednotlivými obory magisterského studia (Zdroj: Současné zaměstnání absolventů, REFLEX 2010: zpráva druhá, 2011/ převzato bez úprav)
Uplatnění absolventů na trhu práce může do značné míry ilustrovat i hodnocení, zda by i dnes absolventi volili studium na stejné škole a ve stejném oboru. Na základě výsledků výzkumu REFLEX (2011) by více jak dvě třetiny (79 %) absolventů po pěti letech od ukončení studia své rozhodnutí neměnily a znovu by se rozhodly pro stejný obor na stejné škole. Největší podíl absolventů, kteří by znovu studovali to samé, mají právnické a informatické obory. Na druhém pólu
jsou
potom
absolventi
zdravotnických
a
zemědělských
oborů.
U zdravotnických oborů hraje důležitou roli v tomto úsudku náročnost studia i samotné práce a ve výsledcích výzkumů vychází právě tento obor jako nejnáročnější. U zemědělských oborů bude důležitou roli hrát naopak jeden z nejnižších průměrných příjmů a celkově nízká spokojenost s prací po ukončení VŠ studia. Pro každého člověka je důležité uspokojení z vykonávané práce. Fenomén spokojenosti v zaměstnání je velmi těžké zanalyzovat jednou otázkou a v zásadě by mu mohl být věnován celý samostatný výzkum stojící na složeném indikátoru. V rámci šetření REFLEX (Ryška a Zelenka, 2011) byli absolventi tázáni otázkou „Jak 42
jste se svou současnou prací spokojen/a?“ a volili na pětibodové škále 1 – velmi nespokojen/a až 5 – velmi spokojen/a. Na základě výzkumu, v němž autoři vyhodnotili četnost odpovědí bodů 4 a 5 jako „spokojenost“, bylo v roce 2010 se svou prací spokojeno 69 % absolventů. Autoři výzkumu se ovšem k problému hodnocení vlastní spokojenosti vyjadřují poměrně skepticky a uvádí, že obecnou tendencí lidské psychiky je hodnotit nadprůměrně, čímž se vytrácí objektivita informací. Za jeden z mnoha ukazatelů, který by mohl být součástí agregovaného indikátoru spokojenosti, je finanční ohodnocení. Je zřejmé, že obecně existuje jakési
nastavení
výše
výdělku
v závislosti
na
studovaném
oboru
a těžko budeme na obecné rovině srovnávat platy např. sociálních pracovníků a právníků. Na druhou stranu absolventi daných vysokých škol jsou již při vstupu do zaměstnání seznámeni s tímto fenoménem a musí být v očekávání a samotném hodnocení finančních odměn střízliví. Dalším důležitým faktorem je rozdílná regionální příjmová úroveň. Finanční ohodnocení sleduje profesní růst – jak uvádí Ryška se Zelenkou (2011A), v prvním zaměstnání měli magisterští absolventi průměrný plat 19,5 tisíce korun, po necelých pěti letech, v roce 2010, 33 tisíc korun. Pro závěry o platovém růstu zaměstnanců se však vždy musí brát v potaz i celková makroekonomická situace, reálná úroveň příjmů a tempo růstu mezd. Humanitní obory a obory přírodovědecké patří do kategorie vykazující nejnižší platové ohodnocení. Podle autorů výzkumu hraje v měření úspěšnosti pomocí příjmu důležitou roli i tzv. neodpovídající zaměstnání – tj. práce mimo studovaný obor. V řadě oborových skupin jsou potom ve výhodě (finanční) ti absolventi, kteří se rozhodli pracovat mimo studovaný obor. Často se jedná o absolventy humanitních oborů. Přestože jde většinou o práci méně kvalifikačně náročnou, jejich příjmy jsou v průměru až o čtyři tisíce korun vyšší (Zelenka, Ryška, 2011A). Podle šetření REFLEX je Česká republika společně se Švýcarskem jedinou zemí, kde o tomto paradoxu můžeme hovořit jako o obecném trendu, tedy že absolventi mají ve své první práci v průměru vyšší příjmy, pokud pracují mimo vystudovaný obor.
43
4. MEZINÁRODNÍ ROZVOJOVÁ STUDIA Co jsou Mezinárodní rozvojová studia? Kde se dá tento relativně nový obor studovat? Jak vzniknul první obor tohoto zaměření v ČR? Jaký je zájem o tento obor? Jaká je náplň studia a jak se vyvíjel studijní plán? Co jsou klíčové předměty? Jaký je profil absolventa a kde je podle vedení katedry jeho uplatnění? Poznámka ke kapitole: V souvislosti s obsahem této kapitoly jsou do Příloh vloženy následující doplňující materiály: • Příloha1: Statistické informace o uchazečích o studium a studentech MRS • Příloha13: Podrobný vývoj studijního plánu 2003/2004 – 2013/2014; • Příloha14: Vývoj kurikula Mezinárodních rozvojových studií; • Příloha15:Přehled vyučovaných předmětů v období 2003/2004 – 2013/2014.
Mezinárodní rozvojová studia jsou interdisciplinárním studijním oborem, pro který je velmi obtížné stanovit jednoznačnou definici (Dušková et al., 2011). Zrodila se v druhé polovině 20. století jako reakce na významné politické události, počínaje druhou světovou válkou. Od tohoto období se také začíná skloňovat sousloví rozvojové spolupráce a rozvoje. Koncept mezinárodní rozvojové spolupráce zahrnuje jakoukoliv formu spolupráce, která se snaží reagovat na problémy chudších zemí a navazuje na prvotní humanitární pomoc, a to zejména v ekonomické, sociální, ekologické a zdravotní oblasti života. Rozvoj lze podle kolektivu autorů Encyklopedie rozvojových studií (2011) chápat jako pozitivní společenskou změnu, přičemž existují i kritické teorie (tzv. postrozvoj), poukazující na jeho negativní dopady a odmítající tak označení změn za pozitivní. Za tzv. dekádu rozvoje se považují 60. léta, kdy vzniklo několik významných vědeckých a výzkumných institucí (Overseas Development Institute v Londýně nebo Institute of Development Studies na Univerzitě v Sussexu) a odkdy se začíná rozvíjet i samostatná vědní disciplína rozvojových studií (Sumner a Tribe, 2008). Více než 90 % tzv. rozvojových zemí jsou bývalé kolonie (Hayness, 2008), rozvojová studia svou povahou tedy navazují na studia koloniální a jsou produktem dekolonizace a post-koloniálního období (Summer a Tribe, 2008), který
se
v průběhu
let
formoval
v ohledu
na
světové
politické
dění
a globální problémy. V průběhu jejich existence byl tento studijní obor silně ovlivňován vnímáním definice rozvoje a soudobou politikou. Od silně ekonomického zaměření se postupem času otevírala ostatním společenskovědním oborům počínaje antropologií, politologií, geografií až po technické vědy či genderová studia (Dušková et al., 2011). Obecně bychom tedy rozvojová studia 44
mohli označit jako mezioborová studia zabývající se společenskými změnami v oblastech s nižší životní úrovní a nižšími příjmy, tj. v oblastech, které jsou obecně považovány za „méně rozvinuté“. Samotné vymezení kurikula současných rozvojových studií může být v každé vzdělávací instituci odlišné, vždy záleží na individuálním vymezení rozvoje jako přístupu, (ne)rozvinutosti určitého teritoria a chudoby a na dané specializaci v rozvojových studiích (např. klimatické změny a rozvoj, gender a rozvoj, zemědělství a rozvoj atd.). V České republice vznikl první obor zabývající se problematikou rozvojových zemí v roce 2003 na Univerzitě Palackého v Olomouci (UPOL), který současně patří k prvním studijním oborům tohoto druhu v regionu střední a východní Evropy (ResAreas, n.d.). Dnes se lze čistě rozvojovým studiím věnovat právě v Olomouci a od roku 2009 také na Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU), kde lze studovat i v anglickém jazyce. Specializaci rozvojových studií si mohou zvolit i magisterští studenti Katedry světové ekonomiky Vysoké školy ekonomické (VŠE), a to jako vedlejší specializaci k hlavnímu studovanému oboru. Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) nabízí možnost studovat bakalářský program „Trvale udržitelný rozvoj tropů a subtropů“ a magisterské obory vyučované v anglickém jazyce „Sustainable Rural Development in Tropics and Subtropics“ a „International Development and Agricultural Economics“. Internetový portál Rozvojovka do kategorie rozvojových studií řadí i obory Mezinárodní sociální a humanitární práce (UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta), Křesťanská humanitární a pastorační práce – diakonika (Univerzita Karlova v Praze – UK, Evangelická a teologická fakulta), Sociální a humanitární práce (VOŠ Caritas, Olomouc) nebo Udržitelný rozvoj regionu a krajiny (Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.). Rozvojová studia získávají na oblíbenosti, což lze pozorovat i na českých vysokých školách, kde na různých pracovištích vznikají nové předměty s rozvojovou tématikou. Jako příklad lze prezentovat tříletý projekt (2010 – 2013) Katedry politologie a mezinárodních vztahů Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) s názvem ROZVOJ, který si kladl za cíl vytvořit mezioborový studijní modul rozvojových studií pro magisterské studenty (ZČÚ, 1991 – 2013).
45
Tab. 8: Možnosti studia MRS v ČR
MOŽNOSTI STUDIA MRS V ČR ROZVOJOVÁ STUDIA Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta, Katedra rozvojových studií http://www.development.upol.cz/ od 2003 bakalářský program Mezinárodní rozvojová studia od 2007 magisterský program Mezinárodní rozvojová studia od 2010 doktorský program Mezinárodní rozvojová studia od 2014 bakalářský program Environmentální studia a udržitelný rozvoj od 2014 magisterský program International Development Studies Mendelova univerzita v Brně Fakulta Regionálního rozvoje a mezinárodních studií http://www.frrms.mendelu.cz/cz od 2009 bakalářský program Mezinárodní rozvojová studia od 2009 bakalářský program International Development Studies od 2012 magisterský program Mezinárodní rozvojová studia od 2012 magisterský program International Development Studies
SPECIALIZACE V ROZVOJOVÝCH STUDIÍCH Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta tropického zemědělství http://www.ftz.czu.cz/cs/ od 2006 bakalářský program od 2006 magisterský program v AJ od 2007
magisterský program v AJ
Trvale udržitelný rozvoj tropů a subtropů Sustainable Rural Development in Tropics and Subtropics International Development and Agricultural Economics
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů, Katedra světové ekonomiky http://kse.vse.cz/vedlejsi-specializace/ 2003 vedlejší specializace Rozvojová studia magisterského programu (Zdroj: Černá, 2009 a internetové stránky jednotlivých univerzit)
46
4.1 MEZINÁRODNÍ ROZVOJOVÁ STUDIA V OLOMOUCI Následující informace vychází z rozhovorů s pedagogickými pracovníky katedry MRS a absolventy studia a ze studia sekundárních dokumentů. 4.1.1 VZNIK OBORU A KATEDRY Jak již bylo v práci uvedeno, první obor rozvojových studií v ČR vznikl v Olomouci, a to zásluhou Doc. RNDr. Pavla Nováčka, CSc., který tak navázal na tradici Letní školy rozvojové spolupráce. Samotný studijní obor se připravoval od roku 2000 a podle slov docenta Nováčka přípravy neprovázely žádné významnější problémy, snad kromě nedostatku lidských zdrojů, tedy odborníků na danou tematiku. V roce 2002 byla programu udělena akreditace a poprvé byl obor studentům otevřen v akademickém roce 2003/2004 pod patronátem Katedry geografie. „V roce 1997 na univerzitě přednášel novinář Jan Urban o Latinské Americe a situaci v tamějších zemích. Pamatuji se, že se tenkrát zmiňoval, že je škoda, že se u nás nedá studovat něco jako rozvojová studia. A jen tak nahodil, proč by to zrovna nemohlo být tady v Olomouci. Mě ta myšlenka zaujala, nějakou dobu mi zůstala v hlavě a půl roku na to jsem přišel s myšlenkou o pořádání Letní školy rozvojové spolupráce. Tu jsme poprvé uspořádali v roce 1998 a od roku 2000 jsme potom začali připravovat studijní obor.“ Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc., 2013 Od roku 2006 začaly přípravy na vznik samostatné katedry, která byla založena v září roku 2007. Momentálně studentům nabízí možnost studia tříletého bakalářského, dvouletého magisterského a čtyřletého doktorského oboru Mezinárodní rozvojová studia. Od akademického roku2014/2015 by katedra ráda otevřela další dva studijní obory – bakalářská Environmentální studia a udržitelný rozvoj a v angličtině vyučovaný magisterský program International Development Studies. Zájem o studium vykazuje klesající tendence, je ovšem nutné uvážit souvislosti s vývojem demografické křivky a zejména fakt, že od doby založení studia vznikly další obdobně zaměřené obory a zejména mnoho předmětů s problematikou rozvojové spolupráce na ostatních školách a fakultách. Následující tabulka ukazuje vývoj zájmu o studium a počty přijatých studentů ke studiu. Je důležité se zmínit, že na magisterské studium se často hlásí i studenti z jiných studijních oborů a univerzit. Podrobnější statistické údaje o vývoji počtu studentů, absolventů a úspěšnosti studia jsou uvedeny na konci práce jako Příloha 1. 47
Tab. 9: Zájem o studium MRS na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci ZÁJEM O STUDIUM MRS akademický rok
20037
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Bc.
347
n. d.
n. d.
228
209
194
112
186
186
95
118
Mgr.
x
x
x
34
54
72
58
49
51
42
55
Bc.
n. d.
n. d.
n. d.
50
33
38
35
60
46
50
58
Mgr.
x
x
x
34
36
39
37
36
42
30
39
% Bc. n. d. n. d. n. d. 22 26 20 31 32 25 vyjádření Mgr. x x n. d. 100 67 54 64 73 82 přijatých (Zdroj: Zprávy o přijímacím řízení na PřF UPOL, 2006–2013/zpracováno autorkou)
53
49
71
71
počet přihlášek přijatí studenti
Do konce akademického roku 2013 absolvovalo studium 194 studentů, z nichž 51 vystudovalo pouze tříletý bakalářský program. Přehled o počtech absolventů v časové řadě názorně ukazuje následující tabulka. Tab. 10: Absolventi Mezinárodních rozvojových studií ABSOLVENTI MEZINÁRODNÍCH ROZVOJOVÝCH STUDIÍSTUDIÍ akademický rok
2006
2007
2008
2009
2010
absolventi pouze 3 6 9 7 5 Bc. studia absolventi Mgr. x x 6 16 30 studia (Zdroj: Výpisy seznamů studentů STAG/zpracováno autorkou)
2011
2012
2013
celkem
6
9
6
51
32
33
26
143
Katedra MRS se velmi dynamicky rozvíjí, což můžeme pozorovat na vývoji studijního plánu (viz. následující podkapitola), na rozrůstání se zaměstnanecké základny8 a především na množství projektů, do kterých je katedra zapojená. Významnou změnu zaznamenal zejména program ERASMUS, jehož formou katedra podporuje studenty ve studiu na zahraničních univerzitách. Ještě v roce 2008 soupeřili studenti o jedno studijní místo na univerzitě v Utrechtu, dnes (data jsou aktuální k březnu 2014) mají k výběru 21 destinací ve 13 státech a s ohledem na typ smlouvy může každý akademický rok vycestovat až 39 studentů. Katedra v průběhu několika posledních let získala významné grantové dotace na projekty
7Oficiální
statistiky za období 2003 – 2005 nejsou k dispozici, údaj za rok 2003 vychází z rozhovoru s docentem katedry. 8 V roce založení katedry, akademický rok 2007/2008, bylo zaměstnáno pouze sedm stálých zaměstnanců. V letošním akademickém roce, 2013/2014, je jich třináct.
48
v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost9 (OPVK), který pod gescí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) čerpá finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF). Jednalo se o projekty, v rámci kterých docházelo k významným inovacím studijního oboru, a to zejména vznikem nových předmětů (často v anglickém jazyce), navýšenou dotací na zahraniční mobilitu studentů, vybavením knihovny atd. Dále se katedra zapojila do mnoha dalších projektů, které nemají přímý vliv na kvalitu a inovaci výuky, nicméně dokazují rozvoj katedry. Jedná se například o projekty letních škol rozvojové spolupráce pro studenty středních škol a VŠ škol a pedagogy či vytvoření multimediálního webového atlasu a dokumentárních filmů o prioritních zemích české ZRS. 4.1.2 VÝVOJ STUDIJNÍHO PLÁNU Jak se nový studijní obor formoval a k jakým zásadním změnám v průběhu deseti let došlo? Studium studijního plánu je klíčové pro uvědomění si různorodosti absolventů, kteří v souvislosti s jeho dynamickým rozvojem v posledních sedmi letech vstupovali na trh práce s různými kompetencemi. Následující text se snaží přiblížit základní trendy vývoje kurikula. Pro podrobnější vhled do problematiky odkazuji do Příloh (Příloha12, 13 a 14)na soubor několika tabulek a textů, které podrobně popisují vývoj předmětů v průběhu deseti let fungování studia (textová část a tabulka) a pro jasnější představu vizualizují změny v povinných předmětech bakalářského studia. Vzhledem k akreditaci oboru pod katedrou geografie, vychází studijní plán z geografického základu a v prvních letech bylo kurikulum MRS geografickými předměty výrazně zatíženo. „Každý obor musí být akreditován pod zavedeným studijním programem, my jsme akreditovaní pod programem geografie. A podmínka akreditace je taková, že polovina předmětů, tedy kreditově, musí jít za geografií. Zhruba polovinu kreditů tak máme na ty naše předměty, a ty musíme rozdělit na ty praktické a teoretické, takže je tam ten prostor vlastně velmi úzký.“ člen katedry MRS
9Z
programů OPVK se realizovaly tři projekty – KURS, PSTROS, RESAREAS. Více informací o projektech poskytují internetové stránky katedry – www.development.upol.cz.
49
S postupným vývojem studijních plánů čistě geografických předmětů pomalu ubývalo a dnes, po deseti letech, se poměr geografických a rozvojových předmětů otočil ve prospěch těch rozvojových. Návrh studijního plánu pro studenty začínající v akademickém roce 2003/2004 byl z dnešního pohledu ve skladbě předmětů čistě geografický. Za celé tři roky bylo studentům v povinných předmětech nabídnuto pouze šest předmětů s rozvojovou tematikou, a to včetně dvou Bakalářských seminářů a Praxe v instituci. V konečné podobě tak měly pouze tři teoretické předměty vztahující se k oboru studia a nabídka volitelných předmětů
v té
době
obsahovala
pouze
tři
kurzy
s tímto
zaměřením.
„My jsme byli první, průkopníci, a podle mě tam bylo moc geografických věcí a málo praktických věcí týkajících se konkrétně ZRS, humanitární pomoci. Chyběly předměty zaměřené na různou odbornost – ŽP, lidský rozvoj. Zdálo se mi, že to první studium bylo moc geografické“ (respondentka R2 rok ukončení 2009) „Postrádali jsme rozvojové předměty, kromě Úvodu do rozvojových studií jsme de facto nic neměli. Studijní program byl hodně rozpačitý, nikdo moc nevěděl, co má učit a většina vyučujících s námi jela stejné osnovy, jako měli pro učitele zeměpisu. Bylo to pořád samé pohoří, řeky, státy, hlavní města … ale nebylo tam hlubší rozebrání sociopolitické situace, takže to pro nás bylo zbytečné.“ (respondentka R8, rok ukončení 2010)
Podíváme-li se na skladbu předmětů dnešních studentů (2013/2014) prvního ročníku bakalářského studia, spatříme v porovnání s předchozími lety obrovský rozdíl. Program nabízí sice jen o dva povinné předměty více, tedy osm rozvojově orientovaných předmětů, zato nabídka volitelných předmětů je obrovská a s primárně rozvojovou tematikou je jich po dobu studia teoreticky možné absolvovat 26. Důležitý je i progres ve skladbě ostatních předmětů, kdy se do povinných kurzů dostaly teoretické předměty, jako jsou Rozvojové teorie nebo praktické předměty typu Projektový cyklus, Základy aplikované statistiky a Práce s počítačem zaměřená na zpracování dat. Ve volitelných předmětech je odklon od příliš geografických předmětů k předmětům relevantnějším pro studium taktéž patrný, stejně tak v průběhu let došlo k významnému nárůstu celkového počtu předmětů této skupiny. U volitelných předmětů ovšem zůstává otázkou, jak často jsou jednotlivé kurzy otevřeny a jak dlouho ve studijním plánu zůstávají. Obecně je nárůst nových předmětů patrný v rámci změny akreditace, dílčí akreditace a závazků vyplývajících ze získaných projektů.
50
Zatímco bakalářský program doznal v průběhu své existence významných změn, magisterský obor se od svého vzniku v roce 2006 zásadně nemění. Povinné předměty zůstávají stejné a změny se týkají pouze volitelných (předměty typu „B“) a doplňujících (předměty typu „C“) předmětů. Významnou změnou bylo otevření magisterského programu pro akademický rok 2006/2007. Muselo být vytvořeno čtyřicet jedna nových předmětů pro magisterské studium, z nichž některé byly současně otevřeny i studentům bakalářského studia.
V roce 2008/2009 byl
bakalářský program nově akreditován, čímž došlo k dalším výraznějším změnám a dále se bakalářské studium výrazněji měnilo v roce 2011/2012, kdy došlo k dílčí reakreditaci10. Magisterské studium zaznamenalo první výraznější změnu v roce 2012/2013, přistoupilo se k tzv. modularizaci, tj. možnosti magisterské studium více
profilovat.
Jednotlivé
Environmentálně-sociálním,11
moduly
nabízejí
Politicko-rozvojovém12
„specializaci“ a
v okruzích
Ekonomickém13.
Při
absolvování všech povinných předmětů v rámci modulu získá student na konci studia certifikát. V souvislosti s rozvojem studijních plánů pro oba studijní programy je důležité připomenout i trend, kdy často vznikají nové předměty, které se však v plánu neudrží více než dva roky. Podle slov zaměstnance katedry to je jednak přirozený vývoj mladého oboru a jednak i výsledek projektů, v rámci kterých se katedra zaváže inovovat studijní plán a vytvoří nové kurzy, které se nemusí osvědčit nebo je vyučují externisté, kteří s katedrou přestanou spolupracovat. V průběhu existence oboru MRS se tak pouze na jeden rok v programu objevilo osm předmětů (např. Post-rozvojový přístup), na dva roky potom předmětů dvanáct (např. Demografický vývoj v rozvojových zemích). Je možné, že některé z těchto krátce zařazených předmětů se studentům nikdy neotevřely, jako například předmět Kurz přežití, který se v kurikulu držel dokonce čtyři roky14.
10Tato
informace vychází z rozhovoru s členem katedry MRS. tohoto modulu jsou: Rozvojová antropologie, Environmental Geography, Environmentální ekonomie a Udržitelný rozvoj II. 12 Předměty tohoto modulu jsou: Development Theories, Rozvojová geografie a globalizace, Politicogeogr. Proceses in Developing World a Development Assistance. 13 Předměty tohoto modulu jsou: Kvantitativní metody, Development Economics, Ekonomická analýza rozvojových regionů a International political Economy of Development. 14 Toto zjištění vychází ze studia Seznamů přednášek bakalářského a navazujícího magisterského studia pro akademické roky 2003/2004 – 2012/2014 (UPOL)a bylo potvrzeno zaměstnancem katedry. 11Předměty
51
Zajímavý je vývoj výuky cizích jazyků. Katedra MRS si výuku cizích jazyků klade za prioritu, proto jako jedna z mála garantuje jejich povinnou výuku, kterou zajišťuje z vlastních zdrojů. Anglický jazyk je povinný pro oba studijní programy a dále si studenti musí vybrat alespoň jeden další cizí jazyk ze speciální jazykové skupiny volitelných předmětů („B1“), jejíž nabídka byla v průběhu existence oboru konstantní – francouzský a španělský jazyk. Od akademického roku 2012/2013 mají studenti bakalářského programu nově možnost studovat ruštinu, kterou do té doby studovali pouze jako Obecnou ruštinu pro začátečníky v rámci doplňujících předmětů, kde není zaručeno vypsání kurzu. V kurikulu se svého času vyskytovaly i Základy arabštiny, které se naposledy vyučovaly v akademickém roce 2009/2010. Velký pokrok studijní plány zaznamenaly i v počtu předmětů vyučovaných v anglickém jazyce. První anglické předměty byly vypsány pro akademický rok 2006/2007 (Project Cycle Management a Introduction to Development Studies) a hned v roce následujícím přibylo dalších šest předmětů. V současnosti jsou pro bakalářský program, kromě jazykových předmětů, vypsané čtyři předměty v angličtině a pro magisterský program šestnáct předmětů15. V posledních letech byl kladen důraz mimo jiné na rozvoj prakticky zaměřených předmětů, které většina ze zaměstnanců katedry považuje za klíčové. Jedná se o předměty metodologické a statistické, předměty osobního rozvoje (Komunikační dovednosti), předměty zaměřené na budoucí profesní kariéru (Profesní rozvoj pro praxi nebo Příprava na pobyt v RZ) a předměty podporující zahraniční studentské mobility (Zahraniční pracovní stáž). Dále je důležité zmínit se o českých i zahraničních exkurzích, které katedra organizuje od roku 2009. V rámci nich jsou studentům představeny různorodé instituce působící na poli rozvojové spolupráce, nebo jinak související se studovaným oborem.
Některé předměty jsou v oficiálním studijním plánu uvedeny pod českým překladem, nicméně jsou vyučovány v anglickém jazyce. Jedná se o administrativní problém, kdy obor akreditovaný v českém jazyce musí mít předměty vypsané v češtině, byť jsou následně vyučovány v jiném jazyce. 15
52
SHRNUTÍ KAPITOLY Koncept Mezinárodních rozvojových studií vychází z druhé poloviny dvacátého století jako reakce na významné politické události a svůj rozvoj zaznamenal v období 60. let, odkdy je považován za samostatnou vědní disciplínu. V souvislosti s celosvětovým politickým a socioekonomickým vývojem zaznamenal studijní obor různé směry svého chápání a dnes ho můžeme nejlépe definovat jako mezioborové studium zabývající se společenskými změnami v oblastech s nižší životní úrovní a nižšími příjmy. V České republice lze Mezinárodní rozvojová studia studovat od roku 2003 na Univerzitě Palackého v Olomouci a nověji také na dalších českých univerzitách, a to buď jako samostatný obor, specializaci nebo pouze ve formě několika tematických předmětů. Olomoucký studijní program prošel za deset let své existence dynamickým rozvojem, který je nejvíce patrný na vývoji studijního programu, kdy se z čistě geograficky zaměřeného studijního plánu vytvořila pestrá nabídka s širokým výběrem rozvojových, společensko-vědních, ekologických a environmentálních předmětů, přičemž byly zachovány i klíčové geografické předměty. Za další významný indikátor rozvoje můžeme považovat nabídku zahraničních mobilit, kdy katedra za několik málo let dokázala proměnit jednu studijní smlouvu na devatenáct destinací, kam každoročně může vycestovat až 33 studentů. Dále rozsah čerpání evropských fondů, které umožnily vznik nových předmětů (často se zahraničními lektory) a navýšily grantové možnosti na studentské zahraniční praxe, které jsou významnou součástí vysokoškolské náplně a přípravy na budoucí povolání. Studijní obor do konce akademického roku 2012/2013 vystudovalo 194 absolventů.
53
EMPIRICKÁ ČÁST 5. STUDENT MRS JAKO POTENCIÁLNÍ ZAMĚSTNANEC Jak vypadá pracovní trh v sektoru rozvojové spolupráce v ČR? Jaký je profil absolventů MRS a kde je podle této definice jejich uplatnění? Jaké klíčové kompetence by uchazeč o práci v rozvojovém sektoru měl prokázat? Je absolvent MRS vhodným kandidátem na práci v českých rozvojových institucích? Jak absolventi studijní obor vnímají z hlediska přípravy na budoucí povolání? Jaká je zpětná vazba absolventů na studium MRS? Tato kapitola přináší odpovědi na níže uvedenou třetí hlavní výzkumnou otázku a s ní související výzkumné otázky specifické (viz. Tabulka 1: Design výzkumu): Jakým způsobem je studijní program MRS vnímán z hlediska přípravy na profesní dráhu ve studovaném oboru?; •
Odpovídá
profil
absolventa
MRS
požadavkům
potenciálních
zaměstnavatelů?; •
Jak absolventi zpětně hodnotí studium MRS?.
Přestože se kapitola primárně zabývá až třetí výzkumnou otázkou, je zařazena v tomto místě, neboť se v úvodu věnuje pracovnímu trhu v sektoru rozvojové spolupráce a logicky tak uvádí celou zkoumanou problematiku.
5.1 PROFIL ABSOLVENTA A POPIS UPLATNĚNÍ DLE AKREDITACE OBORU Dle informací uvedených na webových stránkách katedry (citováno v říjnu 2013) získají absolventi magisterského studijního oboru Mezinárodní rozvojová studia základní teoretické a praktické dovednosti pro analýzu rozvoje méně rozvinutých zemí. Z teoretických znalostí se jedná zejména o vědomosti geografické (s důrazem na regionální geografii), environmentální (s důrazem na pochopení fungování ekosystémů a ohrožení životního prostředí v rozvojových zemích) a společenskovědní (s důrazem na pochopení historických, kulturních, náboženských, zdravotních, ekonomických a politických podmínek v rozvojových zemích). Z praktických dovedností potom absolventi disponují znalostí minimálně dvou světových jazyků, schopností řízení projektů a týmů a schopností získávání, zpracovávání a vyhodnocování informací (prostřednictvím kvantitativních i kvalitativních metod). 54
Podle katedry MRS mohou absolventi nabyté schopnosti a dovednosti uplatnit následovně: •
jako zaměstnanci vládních i nevládních institucí podílejících se na české a evropské rozvojové spolupráci (především administrativní a organizační práce);
•
jako experti v rozvojových zemích;
•
jako pracovníci nevládních think-tanků;
•
jako
zaměstnanci
soukromých
společností,
které
obchodují
s rozvojovými zeměmi; •
jako pracovníci diplomatických služeb;
•
jako zaměstnanci státní správy organizující péči o uprchlíky z rozvojových zemí;
•
jako zaměstnanci v mezinárodních organizacích, např. agenturách a programech OSN, jako např. FAO, UNICEF, UNHCR, UNEP, UNDP, UNCTAD, UNHCR apod.;
•
jako zaměstnanci veřejné správy i mimo oblast rozvojové spolupráce.
5.2 ČESKÝ PRACOVNÍ TRH V SEKTORU ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE Sektor rozvojové spolupráce je na trhu práce poměrně mladým a zejména malým subjektem. Přestože tradice rozvojové spolupráce u nás vychází již z dob Československa (v té době ovšem silně ovlivněna komunistickou ideologií a logikou studené války), samostatná Česká republika obnovila rozvojovou spolupráci až v polovině 90. let minulého století, kdy v rámci úsilí o vstup do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vypracovala první legální rámec pro poskytování rozvojové spolupráce, „Zásady pro poskytování české rozvojové spolupráce“ a došlo k vytyčení institucionálního a procedurálního rámce (Hurdová a Nádvorník, 2005). Ve stejném období se začaly objevovat také nevládní neziskové organizace (NNO), které převážně fungovaly na bázi humanitární pomoci, a až později se začaly specializovat na pomoc rozvojovou. Následně se na poli rozvojové spolupráce pomalu začaly objevovat i soukromé podniky. Tento velmi specifický pracovní trh tak můžeme rozdělit na tři sektory – veřejný sektor, sektor NNO a soukromý sektor. 55
5.2.1 VEŘEJNÝ SEKTOR V novém tisíciletí došlo k několika změnám a reformám institucionální struktury a aktuálně se na české zahraniční rozvojové spolupráci (ZRS) podílí následující instituce: • • • •
Ministerstvo zahraničních věcí (MZV); o Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci o Expertní skupina Česká rozvojová agentura (ČRA); Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci; Kraje a obce.
V ohledu na možnost pracovního uplatnění je veřejný sektor velmi malým a poměrně komplikovaným hráčem. Za tradičního poskytovatele zaměstnání můžeme z této skupiny považovat pouze Českou rozvojovou agenturu. ČRA se skládá ze dvou oddělení: oddělení identifikace a monitoringu (teritoriální oddělení), které se věnuje projektům v jednotlivých prioritních zemích zahraniční rozvojové spolupráce ČR a oddělení formulační (sektorové), které se po expertní stránce věnuje jednotlivým sektorům. Vzhledem k tomu, že MRS neprodukuje sektorově zaměřené absolventy (experty na zemědělství, lesnictví a rybolov, výrobu a dodávky energie apod.), možnosti pro uplatnění studentů nabízí zejména teritoriální
oddělení
(v listopadu 2013
6 pracovních pozic).
Uchazeči
o takovéto zaměstnání se ovšem musí prokázat zkušenostmi z oboru (vhled do problematiky ZRS, zkušenost s projektovým řízením apod.) a delší pracovní historií. „Nejsme absolventská organizace, od uchazečů vyžadujeme nějakou praxi. Nejlepší jsou pro nás samozřejmě lidi, kteří si už v praxi prošli realizací nějakého projektu. Pokud se sejde vystudování MRS a rozumná praxe, tak si myslím, že takový kandidát je dobrý.“ (zaměstnanec České rozvojové agentury) Odbor zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV sice vytváří stálá pracovní místa, ale vyžaduje absolvování nástavbového studia Diplomatické akademie MZV. Expertní skupina MZV je potom tvořena pouze zástupci jednotlivých resortů.
56
„Pozice MZV je specifická, protože to není jen otázka zájmu a odbornosti. Oproti jiným organizacím nemůžeme uchazeče, kteří mají zájem pracovat na rozvojových projektech, přijmout přímo. Odbor je součástí diplomatické služby, takže uchazeč se nejprve musí přihlásit na MZV, projít Diplomatickou akademií MZV a až potom u nás může pracovat.“(zaměstnanec Odboru pro rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc) Stejně tak Rada pro ZRS nevytváří speciální pracovní místa – je složena z 15 členů v následující sestavě: náměstek MZV, zástupci jednotlivých ministerstev, zástupce Útvaru vlády pro evropské záležitosti, zástupce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a zástupce Českého statistického úřadu. Jako přidružení členové jsou zde potom tři zástupci z Českého fóra rozvojové spolupráce (FoRS), Platformy pro podnikatele pro rozvojovou spolupráci a ČRA (ČRA, 2009). Kraje a obce, které se na rozvojové spolupráci podílejí velmi okrajově (podílejí-li se vůbec) zpravidla nevytvářejí plné pracovní úvazky s tematikou rozvojové spolupráce a obecně se jedná jen o jakousi doplňkovou činnost. „Odbor vnějších vztahů má dvanáct zaměstnanců, na rozvojové spolupráci pracuji však jen já a ta práce zabere zhruba 0,2 – 0,3 úvazku. Vyloženě „rozvojářské“ pracovní pozice zde neexistují a u výběrového řízení se nevyžadují žádné speciální kompetence spojené se zahraniční rozvojovou spoluprací.“ (zaměstnanec Odboru vnějších vztahů Jihomoravského kraje)
Podobným způsobem na rozvojových problémech pracují jednotlivá ministerstva, kdy se opět jedná o jednu z více pracovních náplní daného pracovního úvazku. Podle Hurdové a Nádvorníka (2005) se v roce 2004 na ministerstvech (s výjimkou MZV) rozvojové spolupráci věnovalo 21 zaměstnanců. Pro účely této analýzy byl proveden rozhovor se zaměstnanci Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra, kteří uvedli, že na rozvojové spolupráci se malou částí úvazku podílí až deset zaměstnanců, a to jednak skrze účast v Expertní skupině a Radě pro ZRS a jednak koordinací vlastních menších projektů. Vzhledem k tomu, že se jedná jen o doplňkovou činnost běžné pracovní agendy, nebyl by dle výpovědí respondentů absolvent MRS vhodným kandidátem na tyto pozice, neboť v kurikulu postrádá teritoriální a bezpečnostní studia, jež jsou základem pro hlavní pracovní náplň.
57
5.2.2 SEKTOR NNO Nevládní sektor prošel od devadesátých let významným rozvojem – od necelých 4 000 v roce 1990 po téměř 78 000 neziskových organizací v roce 2012 (Neziskovky.cz, 2012). Otázkou zůstává, kolik z nich se věnuje tématu rozvojové spolupráce. Podle odhadů Hurdové a Nádvorníka (2005) to před osmi lety mohlo být zhruba třicet organizací, dnes by to tedy mohlo být zhruba 60 - 80 organizací. Přesná data však neexistují a jedná se pouze o domněnky. Jednotlivé organizace se od sebe liší svou velikostí i angažovaností – jsou zde organizace velké, kde na rozvojových tématech pracují desítky zaměstnanců (Člověk v tísni) a tyto organizace mají často širší záběr své činnosti s přesahem do sociální pomoci, vzdělávání či lidskoprávního poradenství, ale i mnoho organizací malých, které mají jen několik málo zaměstnanců (M.O.S.T.). Významným aspektem neziskových organizací je fakt, že mnoho práce zastávají dobrovolníci, tedy osoby pracující bez nároku na finanční ohodnocení nebo odborníci na určité téma, kteří jsou na jednotlivou práci najímáni. Takovéto neziskové organizace pak logicky vytváří nižší počet pracovních míst. Podle Hurdové a Nádvorníka (2005) je v ČR dalším trendem kumulování pracovních úkolů do jedné pozice. Neziskové rozvojové organizace od roku 2003 zastřešuje České fórum rozvojové spolupráce (FoRS), jehož cílem je koordinace společného postoje českých nevládních organizací zabývajících se rozvojovou problematikou. Organizace má v současnosti 30 členů a 19 pozorovatelů (FoRS, 2012). Neziskové organizace tvoří co do rozsahu zaměstnanecké základny bezesporu nejvýznamnější část pracovního trhu v sektoru rozvojové spolupráce. Z rozhovorů se zástupci neziskových organizací, stejně jako z publikace Nádvorníka a Hurdové (2005) vyplývá, že nejčastějšími pracovními pozicemi jsou projektový manažer, koordinátor a tzv. desk-officer, přičemž se jejich náplň práce velmi často prolíná a překrývá. Zabývají se vytvářením, plánováním a spravováním projektů, komunikací se státními institucemi a místními partnery, podporou mise (zejména desk-officer) a fundraisingem. Největším hráčem na poli rozvojové spolupráce je v ČR obecně prospěšná společnost Člověk v tísni, která se kromě ZRS a humanitární pomoci dále věnuje podpoře lidských práv v nedemokratických zemích, globálnímu rozvojovému vzdělávání, sociální integraci, migraci a organizaci dokumentárního filmového 58
festivalu Jeden svět. Oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce čítalo k listopadu 2013 115 zaměstnanců včetně expatů16, kteří zastávali tři základní typy pracovních pozic – projektové, finanční a podpůrné. Absolventi MRS se mohou nejlépe uplatnit v pozicích podpůrných (logistik, mediální koordinátor, fundraiser,
expert
na
úzce
profilovanou
problematiku
typu
WASH17)
a projektových. Projektové pozice se dělí následovně: (1) regionální desk-officer: seniorní manažerská pozice pro uchazeče s bohatými
pracovními
zkušenostmi
z misí
nebo
mezinárodních
organizací, cílem práce je supervize misí daného regionu (Afrika, Asie, Kavkaz, Afghánistán a Pákistán), programová a strategická podpora, rozšiřování misí a aktivit v celém regionu, leadership celého týmu (2) desk-officer: cílem práce je řízení mise18 z České republiky – supervize, monitoring, kontrola financí, provoz a administrativa jednotlivých projektů, personální agenda mise, práce s médii apod. Podobně jako na pozice regionálních desk-officerů na centrále v Praze vyžaduje organizace zkušené uchazeče na pozice na misích – vedoucí mise (Head of mission) a vedoucí programu (Head of program). Pro absolventy je získání práce v tomto oddělení poměrně problematické – organizace chce se studenty pracovat již v průběhu jejich vzdělávání. Formou intenzivních dlouhodobých stáží si organizace „vychovává“ své potenciální zaměstnance a na konci stáže mají v mnoha případech příležitost zastat nějakou juniorní pozici na misi a po návratu se potom mohou zapojit do chodu organizace na centrále v Praze. Podle personalistky se bez této zkušenosti na rozvojovém oddělení rozhodně neuchytí – stáž a praxe jsou zde podmínkou. „Absolventi – to už je pozdě. Chceme pracovat se studenty už při jejich studiu. Ke každému desk-officerovi může být na centrále až jeden stážista, který dělá rešeršní práce a projektovou dokumentaci. Lidé tu stráví až jeden rok a potom mají příležitost zastat nějakou juniorní pozici na misi, po návratu se potom mohou víc zapojit na centrále.“ (zaměstnanec Člověka v tísni)
16Expat
= expatriate – člověk, který pracuje v zahraničí. WASH = anglická zkratka pro oblasti rozvojové spolupráce – voda, zemědělství, sanitace a hygiena (z anglického water, agriculture, sanitation, hygiene). 18 Mise Člověka v tísni k listopadu 2013: Etiopie, Demokratická republika Kongo, Angola, Namibie, Jižní Sudán, Zambie, Kambodža, Barma, Mongolsko, Srí Lanka, Afghánistán, Pákistán, Sýrie, Arménie, Gruzie, Irák, Moldavsko, Západní Balkán. 17
59
Mezi další významné hráče se potom řadí Charita ČR a ADRA ČR. Tyto organizace jsou mnohem méně strukturované a počtem zaměstnanců pracujících primárně na rozvojové spolupráci se pohybují v rozmezí 6-17 osob, přičemž Charita ČR má větší zaměstnaneckou základnu. Kromě rozvojových projektů v zahraničí mají obě dvě organizace projekty v oblasti humanitární pomoci a globálního rozvojového vzdělávání (GRV). „Absolventi MRS mají sice podle popisu profilu absolventa za sebou hodně obecné disciplíny, ale myslím si, že by byli vhodnými kandidáty na pracovní pozice. Projekťák je primárně člověk, který má přehled a společenský background. Naši kolegové vystudovali úplně všechno. Vždycky jde hlavně o praxi v minulosti, zájmy, a jestli se už během studia uchazeč nějak profiluje.“(zaměstnanec Charity ČR) Pro absolventy MRS je potom významnou regionální organizací ARPOK, která se zabývá globálním rozvojovým vzděláváním a v době výzkumu (podzim 2013) nabízela osm pracovních míst (čtyři plné, dva poloviční a dva zkrácené úvazky), z nichž většinu zastávají právě absolventi MRS. 5.2.3 SOUKROMÝ SEKTOR Na rozdíl od veřejného sektoru a nevládních organizací jsou subjekty soukromého sektoru zapojovány do ZRS za účelem vytváření zisku a ZRS zpravidla vnímají jako obchodní příležitost, možnost vstupu na nový trh a získání dobré reference (Špok, 2013). Nejčastějšími příklady zapojení soukromého sektoru do rozvojových projektů je vybudování infrastruktury, dodávka zboží, těžba nebo poradenství a školení. S tímto zaměřením také souvisí povaha pracovního trhu, který svým zaměřením není primárně určen pro absolventy oborů rozvojových studií. A opětovně zde narážíme na fakt, že rozvojové projekty často tvoří jen velmi malou část pracovní náplně, čímž nemusí generovat speciální pracovní pozici zabývající se rozvojovými aktivitami. Podobně jako neziskový sektor, mají i soukromé subjekty zastřešující instituci – Platformu podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci (PPZRS), která je v současnosti tvořena 23 subjekty zastupujícími více jak 1800 společností v České republice (PPZRS, 2013). Přestože z výpovědí zaměstnanců katedry, absolventů i některých studentů, kteří se účastnili pilotního výzkumu, vyplývá, že právě soukromý sektor by mohl být významným hráčem na tomto specifickém pracovním trhu, výpovědi zástupců 60
soukromých firem tuto domněnku vyvrátily. Problémem je jen minimální zapojení do projektů, tedy malá část pracovního úvazku v tomto směru a nedostatek odborného technického vzdělání absolventů. Vzhledem k tomu, že se výzkumu zúčastnili pouze dva zástupci soukromých firem, nelze výsledek považovat za univerzální závěr.
5.2.4 POŽADAVKY NA ZAMĚSTNANCE ČESKÉHO PRACOVNÍHO TRHU V SEKTORU ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE Jaké zaměstnance hledá český trh rozvojové spolupráce? Je těžké dělat obecné závěry pro všechny instituce na zkoumaném trhu práce, neboť se jedná o velmi odlišné pracovní nabídky vyžadující různé zkušenosti a kompetence. Několik společných rysů však můžeme posoudit. Shrneme-li všechny výpovědi z průzkumu mezi zástupci pracovního trhu dohromady, zjistíme, že absolvent MRS19 by byl vhodným kandidátem na nabízené pracovní pozice za předpokladu, že by měl kvalitní praxi (včetně dobrovolnictví) a výbornou znalost cizích jazyků a projektového řízení. Pracovní zkušenost, ideálně potom praxe s řízením projektu v zahraničí, je významným předpokladem pro téměř jakoukoliv pracovní pozici. Některé organizace dále uvedly, že upřednostňují kandidáty s předešlou pracovní zkušeností na stážistických postech či dobrovolničením v dané organizaci. Takovýmto uchazečům jsou potom pracovní příležitosti nabídnuty prioritně, tedy dříve než dojde k veřejnému vyhlášení volného pracovního místa. Některé instituce a některé pracovní pozice dále vyžadují odbornou specializaci. Mezi
další
klíčové
kompetence
a
vlastnosti
potom
patří
organizační
a manažerské schopnosti, motivace a nadšení pro danou práci s ochotou učit se novým věcem, schopnost analytického myšlení a samostatného rozhodování a komunikační dovednosti. Každá jednotlivá instituce potom může mít individuální požadavky korespondující s jednotlivými pracovními pozicemi. Organizace věnující se GRV například oceňují, když má uchazeč zkušenosti s prací lektora, se školeními a prací s dětmi či pedagogy. Organizace věnující se pomoci Autorka výzkumu se v souvislosti s pokládáním této otázky („Byl by pro vás na základě profilu absolventa student MRS vhodným kandidátem na jednu z nabízených pracovních pozic?“) téměř vždy setkala s odpovědí, že je velmi těžké studenty tímto způsobem generalizovat a že vždy záleží na individuálních schopnostech a dovednostech, kterými se daný uchazeč prokáže na pracovním pohovoru. Pokud by ovšem splňoval v textu uvedené požadavky, měl by velkou šanci, že uspěje. Vždy ale záleží na situaci, dané pracovní pozici a vystupování a přístupu uchazeče o zaměstnání. 19
61
uprchlíkům a migrantům zase ocení specifické odborné znalosti z této sféry a často vyžadují právní vzdělání nebo osvědčení sociálního pracovníka. „Minimálně nějaké zkušenosti z oboru už uchazeč mít musí, ale není nutné, aby to vždy byla práce jako pracovní poměr, když doloží, že někde dělal dobrovolníka, tak mu to může taky hodně pomoct.“ (zaměstnanec Charity ČR) „Člověk, který chce pracovat v tomto oboru, by měl mít vynikající sociální a komunikační dovednosti, velkou kulturní citlivost, analytické myšlení, schopnost řešit komplexní problém a potom předchozí zkušenost z mezinárodního prostředí, ideálně z rozvojové země.“ (zaměstnanec ADRY ČR) „Pokud má absolvent toto vzdělání (pozn. Myšleno vzdělání MRS), je to určitě jednodušší, protože se pohybuje v této tématice, hodně se ale koukáme na praxi a u absolventů zejména na praxi s dobrovolnickou činností. Praxe z neziskovky nebo zkušenost s dobrovolničením je pro nás opravdu důležitá.“ (zaměstnanec Centra Dialog) „Absolvent MRS by mohl být vhodným kandidátem, ale u nás se pracovní nabídky nejdříve nabízejí současným zaměstnancům, jestli si nechtějí rozšířit úvazek, potom dobrovolníkům a potom s tím jdeme teprve ven.“ (zaměstnanec Nesehnutí) Níže uvedená tabulka přináší shrnutí z šetření zkoumaného vzorku zástupců pracovního trhu – uvádí počet pracovních míst/úvazků v jednotlivých organizacích20, požadavky na uchazeče a postoj k absolventům MRS jako potenciálním zaměstnancům.
20Informace
jsou aktuální k podzimu 2013.
62
Tab. 11:Základní informace o zkoumaném vzorku trhu práce v sektoru rozvojové spolupráce ZÁKLADNÍ INFORMACE O ZKOUMANÉM VZORKU TRHU PRÁCE V SEKTORU ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE Název instituce/ organizace/ firmy
Počet pracovních úvazků na rozvojových tématech
VEŘEJNÝ SEKTOR Česká rozvojová agentura
12
12 HPP22 (6 identifikační a 6 teritoriální oddělení)
Jihomoravský kraj – Odbor vnějších vztahů Kancelář JMK pro mezinárodní spolupráci23 MV – Odbor bezpečnostní politiky
1 4 5-10
1 ZPP 2 HPP, 2 PPP 5-10 ZPP
MZV – Odbor rozvojové a humanitární pomoci NEZISKOVÝ SEKTOR ADRA, o.p.s.
13
13 HPP
4-6
3-4 HPP24, 1-2 ZPP
ARPOK, o.p.s. Centrum Dialog, o.p.s.
21Otázka
8 3
4 HPP, 2 PPP, 2 ZPP 2 HPP, 1 PPP
Obecné požadavky na uchazeče Kvalitní praxe v oboru (ideálně realizace projektu), zkušenost s projektovým řízením, znalost cizích jazyků, práce s počítačem, vhled do rozvojové spolupráce// pro sektorové oddělení navíc: užší odborná specializace (zemědělství, energetika apod.). VŠ vzdělání, znalost cizích jazyků, přehled o mezinárodním dění. Teritoriální a bezpečnostní studia, zkušenost s projektovým řízením, znalost cizích jazyků, znalost vnitřní bezpečnostní struktury a struktury Policie. Diplomatická akademie, znalost cizích jazyků, přehled o světové politické situaci. VŠ vzdělání, praxe, zkušenost/znalost projektového řízení, znalost cizích jazyků, ideálně zkušenost z rozvojové země, komunikační a manažerské dovednosti, analytické schopnosti, aktivní přístup a motivace. Vhled do rozvojové spolupráce a globálních problémů, ideálně zkušenost s prací s dětmi či pedagogy – školení, lektorování, kreativita, aktivní přístup. Praxe a zkušenost z NNO (i dobrovolnictví), znalost cizích jazyků, práce na PC, komunikační a organizační dovednosti, výborný písemný projev, empatie a zvládání stresových situací.
Absolvent MRS?21 teritoriální ano, ale nutná praxe sektorové ne ano ano ne spíš ne
ano
ano
ano
zněla, zda by na základě profilu absolventa byl absolvent MRS potenciálně vhodným kandidátem o pracovní pozici. pozice jsou rozděleny následovně: 6 sektorové a 6 teritoriální oddělení. 23Kancelář JMK pro mezinárodní spolupráci je příspěvkovou organizací zřízenou Odborem vnějších vztahů JMK, uvedené informace vycházejí z rozhovoru se zaměstnancem JMK. 24Pracovní pozice jsou rozděleny následovně: 4 regionální desk officer,21 desk-officer, 1 expert humanitární práce, 4 podpůrné pozice, 3 expertní pozice. 22Pracovní
Člověk v tísni, o.p.s. – centrála Praha
33
DEMAS – Asociace pro podporu demokracie a lidských práv
3
Charita ČR
17
M.O.S.T., o.p.s.
5
Nesehnutí – Nezávislé sociálně ekologické hnutí
3
OPU – Organizace na pomoc uprchlíkům
n. d.
SOUKROMÝ SEKTOR Dekonta, a.s.
5
33 HPP
3 HPP
10 HPP, 5 PPP, 2 ZPP
4 HPP, 1 PPP 2 HPP, 1 PPP
ZPP
5 ZPP
Kvalitní praxe, znalost/zkušenost s projektovým řízením, znalost cizích jazyků, specializace v určitém oboru (zemědělství/vzdělání), manažerské schopnosti, organizační a komunikační dovednosti, analytické myšlení, odolnost vůči stresu – schopnost pracovat pod tlakem, aktivní přístup a silná motivace, zkušenost s řešením konfliktů, Znalost/zkušenost s projektovým řízením, znalost cizích jazyků (čím více, tím lépe – hodně se využívá ruština), přehled o mezinárodním dění, komunikační a analytické dovednosti. VŠ vzdělání, znalost/zkušenost s projektovým řízením, praxe, znalost cizích jazyků, práce na PC, v závislosti na pracovní pozici i odbornost (zemědělství, humanitární pomoc atd.), aktivní přístup. VŠ vzdělání, praxe, zkušenost s PR, marketingem a fundraisingem, znalost cizích jazyků (ideálně tibetština, čínština) Praxe z NNO na obdobných pozicích, znalost cizích jazyků, znalost/zkušenost s projektovým řízením, práce na PC, ideálně zkušenost z rozvojové země, komunikační a organizační dovednosti, aktivní přístup. VŠ vzdělání (zejména právní a sociální práce), praxe v oboru, znalost cizích jazyků, práce na PC, komunikační a organizační dovednosti, samostatnost, aktivní přístup, motivace.
ano, ale po předchozí praxi
možná
ano
ano
ano
spíš ne
VŠ vzdělání technického/ zemědělského oboru, odbornost, možná znalost cizích jazyků. Geomin n. d. n. d. VŠ vzdělání technického oboru, znalost cizích jazyků, praxe. ne (Zdroj: rozhovory se zástupci pracovního trhu/ vysvětlení: HPP = hlavní pracovní poměr, ZPP = zkrácený pracovní poměr, PPP = poloviční pracovní poměr)
5.3 VNÍMÁNÍ OBORU ABSOLVENTY MRS Produkují
Mezinárodní
rozvojová
studia
dostatečně
kvalifikované
absolventy, kteří mají šanci uchytit se na úzkém pracovním trhu? Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že téměř 53 % účastníků25 výzkumu si nemyslí, že by po ukončení studia měli dostatek znalostí a zkušeností k získání práce v oboru, tedy ke splnění požadavků pracovního trhu. Současně s tím 44 % absolventů nepovažuje studijní obor za odrazový můstek pro rozvoj budoucí pracovní kariéry. Detailní hodnocení studovaného oboru spolu se zpětnou vazbou, která odráží tento spíše skeptický pohled26, jsou uvedena v následující kapitole. Text se podrobněji věnuje těmto tématům: (a) zhodnocení klíčových předmětů pro následnou praxi, (b) zpětný pohled na studium a definování jeho nedostatků a (c) celkové hodnocení spokojenosti se studovaným oborem. Klíčové předměty pro práci v oboru Se současnými zkušenostmi z pracovního trhu považují absolventi za klíčové zejména praktické předměty typu projektový cyklus, ekonomie, cizí jazyky a z podstaty studia logicky vyplývající předměty s rozvojovou tematikou. Výborná znalost cizích jazyků spolu se znalostí projektového řízení je prioritou pro necelou
polovinu
respondentů.
S projektovým
cyklem
úzce
souvisí
i dovednosti jako psaní grantových žádostí a evaluace projektů, k nimž se vyjádřilo okolo 4 % dotazovaných. Každý pátý účastník výzkumu uvedl nutnost ekonomických předmětů a předmětů „rozvojářských“27 s důrazem na pochopení fungování české i zahraniční rozvojové spolupráce a významných institucí, osvojení reálií a souvislostí rozvojových oblastí, rozvojové příležitosti jednotlivých kontinentů a jistého vhledu do praktické realizace rozvojových projektů. 12 % respondentů se potom vyjádřilo k nutnosti specifikace v oboru, 25 Výsledky vychází z online dotazníkového šetření, kde se respondenti měli na hodnotové škále vyjádřit k daným tvrzením pomocí bodů 1-5, kde 1=vůbec nesouhlasím a 5=naprosto souhlasím. Za negativní odpovědi byly považovány hodnocení 1 a 2, tato metoda vychází z výzkumů Reflex Zelenky a Ryšky z roku 2011. 26 Podíváme-li se na výsledky hodnocení podrobně, zjistíme, že pouze necelých 14 % respondentů souhlasí s tím, že po ukončení studia měli dostatek znalostí a zkušeností k získání práce v oboru a současně 28 % respondentů považuje studium za dobrý odrazový můstek pro pracovní kariéru. 27Tato skupina by podle respondentů zahrnovala např. následující předměty: Rozvojové příležitosti jednotlivých regionů, Geografie rozvojových regionů, Česká a mezinárodní rozvojová spolupráce, Projektové řízení či Evaluace.
65
kterou si žádá pracovní trh. Respondenti uvedli následující oblasti specializace28, kde číslo v závorce ukazuje četnost daného jevu: humanitární práce (4), komunitní rozvoj (2), problematika migrací a uprchlíků (2), klimatické změny a adaptace (2), cestovní medicína, veřejné zdravotnictví, bezpečnostní studia, gender, přírodní zdroje a rozvoj a potravinová bezpečnost. S praktickými předměty souvisí i praxe, jejíž důležitost uvedlo opět 12 % respondentů. Další skupinu tvoří předměty zaměřené na manažerské dovednosti (14 %), spojené s řadou praktických dovedností jako je finanční řízení (4 %) či marketing (3 %). Ze zbylých odpovědí by za zmínku stál předmět věnující se předodjezdové přípravě – práci v rozvojové zemi a krizovým situacím. „Ze své pozice dneska vidím, že v neziskovkách funguje politika ‚pokud máme dobrého stážistu (4-5 měsíců) a osvědčí se nám, tak je to prvotní kandidát na zaměstnaneckou pozici‘. Praxe je pro budoucí uplatnění klíčová. Neměla by to ale být taková ta klasická dvoutýdenní výpomoc, o tu nikdo nestojí ani ji nijak neohodnotí, ale souvislá dlouhodobá praxe, kdy student do organizace dochází alespoň dvakrát týdně.“ (respondentka R15, rok ukončení 2012)
Jaké předměty považují absolventi za klíčové pro uplatnění ve studovaném oboru? 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
49% 41% 20%
19% 14%
12%
12%
Obr. 8 Klíčové předměty pro uplatnění ve studovaném oboru
28Je
nutné zmínit, že uvedené oblasti užší specifikace jsou jen příkladem možného zaměření, v odpovědích byly zakončeny třemi tečkami, nebo explicitně uvedeny jako příklad.
66
Nedostatky oboru V rámci výzkumu byli respondenti několika způsoby vyzváni k reflexi studijního programu, jeho koncepci a přípravě na budoucí povolání. Pro získání co nejpodrobnějších informací byly v dotazníku použity různé typy otázek (volný text či hodnotová škála) a na stejnou věc byli respondenti dotazováni různě položenými otázkami („Co jste na studiu MRS nejvíc postrádal/a?“, „Kdybyste měl/a možnost provést změnu v tomto studijním oboru, co by to bylo?“). Zpětnou vazbu na studium však studenti vyjadřovali i v závěrečné otázce dotazníku, kde mohli dopsat libovolný komentář k MRS či výzkumu („Zde je místo pro vaše komentáře, aneb vyjádřete se k MRS dle vlastní libosti.“), ojediněle potom i u jiných otázek s možností volné odpovědi. Podíváme-li se na odpovědi na otázku, co by absolventi na studiu změnili a co postrádali, získáme následující tematické skupiny (viz. Obrázek 9, včetně procentuálního vyjádření zastoupení jednotlivých odpovědí): (a) studijní plán (změna struktury); (b) praxe (prostor pro souvislou praxi, podpora katedry); (c) praktičnost (praktické předměty, propojení teorie s praxí); (d) koncept studia (provázanost, nastavení studia); (e) odbornost vyučujících (absence expertů); (f) cizí jazyky (kvality, výuka v cizím jazyce). Vzhledem k provázanosti výše zmíněných témat, jsou v následujícím narativu jednotlivé fenomény propojeny v souvislejší text. studijní plán (44 %) cizí jazyky (12 %)
praxe (31 %)
nedostatky oboru odbornost vyučujících (17 %)
praktičnost (21 %) koncept studia (19 %)
Obr. 9: Tematické skupiny nedostatků oboru 67
Nejčastěji se respondenti vyjádřili ke změně struktury studijního plánu. Struktura studijního plánu se velmi těžce hodnotí, neboť je to velmi subjektivní téma, které každý jedinec cítí naprosto odlišně a především se struktura studijního plánu neustále vyvíjí29. Přesto se v odpovědích daly najít určité trendy, které respondenti uváděli bez ohledu na rok ukončení studia. Z odpovědí vyplývá, že studenti nesouhlasí se širokým studijním záběrem, považují studium za velmi teoretické a neprovázané s praxí. Kromě návrhů na předměty, které jim v kurikulu chyběly30, nebo které jim naopak „přebývaly31“, uvedli, že ve studiu chybí předměty pro užší specializaci, v rámci kterých by se studenti mohli více profilovat a stávat se „experty“ na danou problematiku. Mezi předměty, které studenti během studia postrádali32, se nejčastěji objevovaly praktické předměty k osvojení manažerských dovedností (time-management, management NGO a leadership), předměty užitečné pro práci v neziskovém sektoru (zejména projektové řízení se zaměřením na psaní projektů a získávání evropských dotací, PR a marketing, fundraising), ekonomicky orientované předměty (opět hlavně předměty praktického využití – účetnictví, finanční řízení) a výzkumné metody spolu se zpracováváním dat. „Zařadil bych prakticky orientované předměty, které člověku mohou usnadnit práci v neziskových organizacích – účetnictví, finanční gramotnost, prezentační a komunikační dovednosti, time-management a leadership.“(respondent č. 26, Q33, rok ukončení 2010)
„Nevím, jak vypadá skladba předmětů a jejich obsah dnes, ale za mých časů byl skoro každý semestr plný nejrůznějších úvodů do úvodů, základů a podobných povrchních a naprosto zbytečných předmětů typu geografie dopravy, průmyslu, základů geologie a „smetí“, kde se nikdy nemohlo jít do hloubky a ani to vlastně nebylo v případě MRS žádoucí.“(respondent č. 33, Q33, rok ukončení 2009)
29Viz.
kapitola 4.1.2 a Přílohy 13, 14 a 15. uvedli, že ve studijním plánu postrádali následující předměty (některé předměty jsou již v dnešním plánu zařazeny): analytická ekonomie a ekonomické předměty obecně (účetnictví, finanční gramotnost), antropologie (sociální a kulturní), epidemiologie, evaluace, fundraising, lektorské a prezentační dovednosti, manažerské dovednosti (management NGO, leadership, time management, komunikační dovednosti), metodologické předměty a statistika (včetně práce s programy EpiInfo, SPSS, STATA), monitoring, projektový cyklus (se zaměřením na psaní žádostí a získávání dotací z fondů EU), PR a propagace, předodjezdová příprava (etika, asertivita, kultura atd.), psychologie, sociální práce a rozvoj, úzce specializované předměty (lidská práva, veřejné zdraví, gender, vzdělávání atd.), zemědělství. 31 Následující předměty respondenti označili jako „přebytečné“: čistě geografické předměty typu geografie dopravy a průmyslu, klimatologie, sociální hygiena, sociologie. 32Některé předměty jsou dnes (akademický rok 2013/2014) ve studijních plánech již zahrnuty, např. management NGO či výzkumné metody a zpracování dat. 30Respondenti
68
Některé návrhy na změny obsahovaly kromě nových předmětů zlepšení předmětů stávajících, resp. jejich kvality, způsobu výuky, konceptu a provázanosti s praktickým využitím. Tato kritika se nejčastěji nesla na předměty související s projektovým řízením. Z odpovědí respondentů obou typů šetření (dotazníky a rozhovory) vyplývá, že tento předmět je zásadní pro jakoukoliv práci v oboru a měl by být v kurikulu výrazně posilněn, zaměřen na praxi a detailní pochopení problematiky. Měl by se věnovat pochopení principu projektového cyklu, evaluaci, vyhodnocování dat, způsobu získávání dotací a grantů, formulaci grantových žádostí apod. Dále by měl být vyučován ve vyšších ročnících, kdy studenti již mají nějaké povědomí o fungování zahraniční rozvojové spolupráce, o jednotlivých rozvojových regionech a ideálně zkušenost ze zahraničí a mohou probíranou látku lépe pochopit a v rámci praktického cvičení implementovat na určitou zemi a problém. „Zintenzivnila bych projektové řízení. Myslím si, že by to prospělo úplně všem, i těm co potom v oboru nezůstanou, protože tohle jsou věci, které dneska budou potřebovat všude a naučit se logicky uvažovat, řešit problémy a vyhodnocovat je, je strašně důležité. Určitě by mohl být i nějaký předmět, kde by se lidi učili psát granty a dozvěděli by se, jaké jsou grantové možnosti a kam všude se dá obrátit. My jsme se hlavně učili, jaké existují v EU instituce, kdy byly založené a jaké jsou členské země, ale už jsme neznali ten systém a strukturu, kde se co řeší. A to jsou potom ty věci, které většina lidí potřebuje v praxi.“ (respondentka R5, rok ukončení 2009) „Projektový
cyklus jsem si zapsala už v prváku – vlastně jsem to ani nemohla moc dobře pochopit, neměla jsem ten kontext ani na čem stavět. Evaluaci jsem měla později, ale nebylo to vůbec efektivní. Byl to takový obláček, který ti nic nedal – člověk prošel párou a ani z toho nebyl mokrej…“ (respondentka R15, rok ukončení 2012) Další kategorií, která byla terčem kritiky, jsou předměty jazykové. Studenti si cenili dotace jazykových hodin, ale uváděli, že výuka z hlediska své koncepce a způsobu výuky nebyla dostatečná. Dále se zmínili i o možnosti studia ostatních cizích jazyků, např. ruštiny či arabštiny, které by je mohly úžeji specializovat a které současně korespondují s požadavky pracovního trhu v sektoru rozvojové spolupráce. „Je škoda, že na katedře není podporovaná ruština, byť nám je geograficky mnohem bližší a vlastně tím směrem jde i rozvojovka formou transformační spolupráce“. (respondentka R4, rok ukončení 2010)
69
S návrhy na změnu studijních plánů potom souvisí další kategorie zabývající se celkovou změnou konceptu studia. Respondenti ve svých výpovědích uvádí, že jim na studiu chyběla jistá ucelenost a provázanost, připadalo jim roztříštěné a chaotické. Ve výpovědích často zaznělo, že MRS je „všehochuť“, kde se povrchově
studuje
od
všeho
trochu
a
dohromady
nic,
což
následně
nekoresponduje s požadavky pracovního trhu, který si žádá specificky orientované studenty. „Rozhodně není cesta v tom, mít ochutnávku od všeho a nebýt v něčem expert. Organizace chápou, že člověk nemůže být expert na všechno, a proto si vybírají lidi, kteří jsou experti alespoň na něco. My jsme v zásadě experti na všechno a na nic.“ (respondentka R4, rok ukončení 2010) „Bylo to strašně obecný, což je sice fajn pro všeobecný přehled, ale pro praxi je to potom podstatně horší. Věděli jsme všechno a zároveň nic.“ (respondentka R11, rok ukončení 2012)
„…ocenila bych více úzce zaměřených a spjatých předmětů s oborem, nikoliv, jak pořád říkal pan X, všeobecné zaměření. To k ničemu není, člověk se pak musí profilovat sám k dané pozici, neboť žádná všeobecná na trhu není, nikde nechtějí nikoho, kdo má znalosti trochu z kartografie, trochu z geografie a trochu z rozvojovky, to mi přijde jako úplná blbost. Vždy chtějí na danou pozici odborníky na danou problematiku.“(respondentka č. 19, Q37, rok ukončení 2010) Absolventi by ocenili větší propojenost teorie s praxí, přičemž na praktické předměty (předměty manažerských dovedností, psaní projektů a vedení projektů, fundraisingové a marketingové dovednosti apod.) by kladli zásadní důraz. Respondenti se vyjádřili k nutnosti užší specializace studia, v rámci které by se mohli profilovat do určitých odvětví (např. humanitární pomoc, zemědělství, vzdělávání apod.) a stávali by se odborníky. V neposlední řadě se účastníci výzkumu vyjadřovali k obsahové roztříštěnosti, tedy k tomu že jednotlivá témata se neustále opakovala a překrývala v různých předmětech.
„Oboru by určitě prospělo, kdyby se úžeji profiloval, a teď nemyslím jen jedním směrem, ale mít na výběr víc odvětví. Dokážu si představit, že by tam byl technický směr, z kterého by se potom absolventi mohli uplatnit ve specializovaných firmách, které mají na starosti různé zakázky pro ČRA, potom větev směřující na kvalifikaci projekťáka a potom větev ekonomická se zaměřením na finanční management, protože spousta organizací potřebuje vedle projekťáka mít i toho finančáka a my jsme vlastně automaticky diskvalifikovaní se na ty pozice hlásit“. (respondentka R4, rok ukončení 2010)
70
„Myslím si, že by se MRS mělo víc orientovat na praxi a nabízet více specializací. Protože v době, kdy je rozvojová spolupráce postavena na odbornících z různých oborů, je vlastně studium MRS zcela zbytečné – ano, získáte přehled o rozvojové spolupráci a dalších věcech, ale nikdo vás nepřijme na odborné pozice, na mise apod.“ (respondentka č. 32, Q37, rok ukončení 2012) „Některé věci jsme probírali ve všech předmětech, ať už se jmenovaly jakkoliv. Zejména to byly ty environmentální předměty – témata se neustále opakovala a překrývala. Mělo by se to naopak udělat pestřejší, aby to na sebe logicky navazovalo a doplňovalo se to.“ Další kategorií, která z výzkumu vyplynula, je povinná praxe, kterou za nedostatečnou označila téměř jedna třetina respondentů dotazníkového šetření. Absolventi uvedli, že by měl být kladen větší důraz na povinné praxe, které by měly být delší a intenzivnější, protože zaměstnavatelé považují předchozí pracovní zkušenosti, i ty dobrovolnické, za základní výběrové kritérium. Z výpovědí účastníků výzkumu vyplývá, že by v posledních ročnících studia ocenili větší prostor pro možnost uskutečnění takovýchto stáží. Dále by měla být povinná také dlouhodobější praxe v rozvojové zemi, aby studenti odcházeli ze školy s osobní zkušeností s rozvojovým světem. Tyto zahraniční praxe by měly být ideálně spolufinancované a alespoň z části nabízené katedrou. „Hodně jsme oceňovali model Caritasky, že tam je katedra schopná vyřídit zahraniční stáže, které jsou povinné, a je jim vyhrazen jeden semestr. Kdyby na MRS byly povinné stáže v rozvojových zemích, bylo by to užitečné, aby člověk věděl, do čeho jde a určitě by to bylo přínosnější než stáž v ČR. Pak je taky problém ta Olomouc, tam není kde. Kdyby se ten obor studoval třeba v Praze, bylo by tam mnohem víc příležitostí a taky se tam pořád něco děje.“ (respondentka R7, rok ukončení 2010)
„Dlouhodobé stáže jsou hodně důležité, ale mám pocit, že na MRS na to moc není prostor. Kurikulum by se mělo nastavit tak, aby studenti na magistrovi byli schopni trávit půlku týdne mimo Olomouc, protože ta je naprosto zabitá.“ (respondentka R15, rok ukončení 2012)
Následujícím trendem, ke kterému se absolventi vyjadřovali, je úroveň výuky, resp. vyučujících. Přes 17 % respondentů uvedlo, že postrádali odborné pedagogy s kvalitním výkladem na dané téma. Vyjádřili se, že vyučující by měli být především lidé z praxe, kteří v daném oboru pracují, rozumí mu a mohou stavět na vlastních zkušenostech. Dále se několikrát opakoval návrh na častější zvaní expertů z terénu nebo z ciziny, kteří by výuku vedli jednorázově a intenzivně.
71
„Postrádali jsme zkušenosti a odbornost pedagogů – většina z nich byla jen o pár let starších než my a tedy ‚jen‘ čerstvými absolventy, nemohli nám tak předat nějaké dlouhodobější pracovní zkušenosti. Navíc jsem se u některých nemohla zbavit pocitu, že jim chybí odborná specifikace a že by našli vhodnější uplatnění na střední škole.“ (respondentka č. 55 rok, Q32, ukončení 2011) „Je
to vždy o lidech. Člověk, který dělá rozvojovku a ví, co je za problémy, tak třeba zemědělství podá z rozvojového pohledu, ale když to bude učit člověk, který učí a zná venkovské zemědělství tady v Čechách, tak zas bude vyprávět o typech půdy, podloží a úrodnosti … a bude to zemědělství, ale naprosto nepoužitelné. A tak to je ve všech předmětech“. (respondentka R7, rok ukončení 2010) K nedostatkům oboru se respondenti vyjadřovali i v poslední části dotazníku, kde se mohli libovolně vyjádřit k MRS nebo samotnému výzkumu. Šest respondentů se vyjádřilo, že studium není příliš náročné (některé předměty stačilo pouze „odsedět“) a že by se mělo v hodnocení studentů „přitvrdit“. Obor je těmito absolventy vnímán jako „jednoduchá cesta k titulu“. „Získat titul nebyl žádný problém, nějak jsme se na něj nenadřeli.“ (respondentka č. 41, Q32, rok ukončení 2012) „Já bych se nebála třeba i studenty vyhazovat, byla to taková „dávačka“, nebyl rozdíl
mezi studenty, kteří se hodně připravovali a kteří na to kašlali“ (respondentka R13, rok ukončení 2012)
Téměř stejně početná skupina respondentů vznesla návrhy na zrušení oboru, několik dalších se potom vyjádřilo pouze ke strukturálním změnám. Osm respondentů se k oboru vyjádřilo velmi negativně a obor by zrušili (všichni jsou absolventy do roku 2010). Další tři by pouze omezili kapacitu programu, který by tak v souvislosti s poměrně malým pracovním trhem generoval podstatně méně absolventů (obor neotvírat každý rok nebo snížit počet přijatých studentů), jeden z respondentů navrhuje převést denní studium na večerní nebo dálkové (jako zájmový doplňkový obor) a jeden respondent by převedl obor pod politologii, čímž by logicky došlo ke změně studijního programu a jeho geografické zatíženosti.
72
Spokojenost se studiem Zda jsou absolventi se studiem spokojeni lze do jisté míry posoudit i z výpovědí na otázku, zda by si znovu zapsali studium stejného oboru. V dotazníku byla otázka řešena pomocí hodnotové škály. Respondenti se měli vyjádřit k tvrzení „Kdybych se měl/a znovu rozhodovat, studoval/a bych stejný obor“ pomocí bodů, kde 1 = vůbec nesouhlasím a 5 = naprosto souhlasím. Jednotlivé absolventské ročníky měly rovnocenné odpovědi a nelze tak dělat žádné závěry o vývoji studijního programu. Průměrné hodnocení bylo 2,75 bodů, což znamená, že by studenti spíše studovali stejný obor. Podíváme-li se ale na extrémy, zjistíme, že 10 % absolventů by se stejnou cestou znovu vydalo, kdežto více než čtvrtina (26 %) respondentů by toto studium již neopakovala. „Pro mě mělo MRS hlavní přínos především asi v osobní rovině. Rozhodně to byla správná volba školy a studia, nikdy bych nevěřila, že potkám tak úžasné a inspirující lidi, kamarády, kteří zůstanou opravdu do konce života a tedy i důležité pracovní kontakty. V neposlední řadě MRS změnilo náhled na můj život, mé materiální hodnoty a jednoznačně radost, štěstí a vděčnost za to co mám a co můžu…“(respondentka č. 46, Q34, rok ukončení 2010) „Po všech letech se kloním k názoru, že takový obor, alespoň pro moji práci, není vůbec potřebný. Vidím, že pět let strávených na MRS jsem mohl využít plnohodnotněji a dostat skutečné vzdělání, použitelné v mnoha jiných oborech. Rozvojová problematika podávaná na MS v době mého studia by se dala nahradit samostudiem, četbou knih a nakonec i praxí. Kdybych volil školu teď, na obor MRS bych se vůbec nepřihlásil.“ (respondent č. 13, Q37, rok ukončení 2010)
73
SHRNUTÍ KAPITOLY Pracovní trh v sektoru rozvojové spolupráce, který můžeme rozdělit do třech dílčích segmentů – veřejný, neziskový a soukromý sektor, je v České republice omezený a produkuje jen několik desítek pracovních míst. Absolventi se mohou nejlépe uplatnit v neziskových organizacích, kde nejčastěji zastávají funkci koordinátorů a projektových manažerů. Pro uplatnění se na trhu je ovšem nutné, aby byli studenti aktivní již během studií a absolvovali dlouhodobější stáže a praxe v různých institucích. Předpokládá se vhled do problematiky rozvojové spolupráce, znalost cizích jazyků a projektového řízení na výborné úrovni, manažerské a komunikační dovednosti, motivace a silná proaktivita. Výhodou je potom užší specializace, zkušenost s vedením projektů a zkušenost z terénu. Porovnáme-li výsledky výzkumu s popisem možného uplatnění na webových stránkách katedry, můžeme nalézt několik sporných bodů. K práci na pozici expertů v rozvojových zemích se vzhledem k získaným datům autorka práce staví spíše skepticky. Označení „expert“ nabývá na trhu práce významu odborníka na úzce profilovaný obor, jako je například sanitace či energetika. Studium MRS bez vedlejšího dovzdělání a specializace absolventy na takovéto posty ovšem nepřipraví.
Stejně
tak
kriticky
vidí
možnosti
uplatnění
v soukromých
společnostech, které se podílejí na české ZRS formou technické pomoci. Přestože absolventi mají silný vědomostní background v oblasti rozvojové problematiky, postrádají technické zaměření, které tyto pozice vyžadují. Dalším problémem je frekvence takovýchto programů – rozvojové projekty zpravidla tvoří jen malou část pracovního záběru firem. Dále se dá spíše nesouhlasit s možností uplatnění v diplomatických službách, které vyžaduje nástavbové studium na Diplomatické akademii MZV se silně politologickým zaměřením. Závěrem je nutné dodat, že výše zmíněná kritika je použita obecně na možnosti uplatnění absolventů, neznamená to však, že by takovýchto pracovních pozic nemohl některý z absolventů dosáhnout. Absolventi se ke studovanému oboru zpětně ohlížejí spíše skepticky, což jde ruku v ruce s tím, že byl tento obor v době jeho otevření českým unikátem, který se pochopitelně teprve vyvíjí a hledá svou pravou tvář. Absolventi kritizují zejména strukturu studijního plánu a samotný koncept studia, které zpětně hodnotí jako velmi roztříštěné a neprovázané. V rámci studií jim byla nabídnuta široká nabídka 74
předmětů, které se ovšem nemohly studovat do hloubky. Respondenti tak vyjádřili pocit, že se stávali „odborníky na všechno a na nic“ a v ničem se neměli šanci úžeji specializovat. Z jejich doporučení potom vyplývá, že by se katedra MRS měla zaměřit na možnost užší profilace. Z předmětů by měl být kladen důraz zejména na kvalitní výuku cizích jazyků a projektového řízení. Budeme-li chtít najít odpověď na výzkumnou otázku, zjistíme, že studijní obor má potenciál studenty na práci v oboru připravit, ale je nutné, aby obě strany, tj. studenti i katedra, učinili několik kroků. Zaměříme-li se nejprve na studenty, je nutné, aby ke studiu sami přistupovali velmi zodpovědně, snažili se absolvovat co největší počet různých stáží, praxí a dobrovolnických projektů, které jim kromě získání cenných zkušeností mohou tzv. „otevřít oči“ a nasměrovat je k další profilaci. V dnešní době je aktivita studentů v době studia velmi důležitá a studenti by se měli snažit co možná nejvíce zapojovat do pracovního sektoru již v době studia a snažit se rozvíjet své kompetence. Katedra MRS zaznamenala od svého založení velký rozvoj, který je patrný zejména ve změně studijního plánu. Některé zjištěné poznatky nejsou ke stavu dnešních studijních plánů již relevantní, nicméně přináší cenné informace a doporučení, kterými by se katedra měla dále inspirovat. Z výsledků je zřejmé, že pracovní trh hledá zkušené uchazeče s dobrou znalostí projektového řízení, rozvinutými manažerskými schopnostmi a ideálně s profilací v určitém směru. Připomínky studentů zase mohou inspirovat v možnostech změny konceptu studia, větší organizovanosti a propojenosti, možnosti profilace a užší specializace.
75
6. UPLATNĚNÍ STUDENTŮ MRS NA PRACOVNÍM TRHU Kdo jsou studenti, resp. absolventi, MRS? Co charakterizuje etapu přechodu na pracovní trh? V jakých sektorech a na jakých pracovních pozicích našli absolventi MRS uplatnění? Kolik z nich dnes pracuje ve studovaném oboru? Z jakého důvodu absolventi ve studovaném oboru nepracují? Stěžejní kapitola práce přináší odpovědi na první a druhou hlavní výzkumnou otázku a k nim vedoucí otázky specifické (viz. Tabulka 1: Design výzkumu). Hledá se tedy odpověď na následující otázky: Kdo je student MRS? • Jaké jsou motivace studentů pro studium MRS? • Jaká jsou očekávání studentů o budoucím uplatnění na trhu práce? Jaké je uplatnění absolventů MRS na pracovním trhu? • V jakých oborech nyní absolventi MRS pracují? • Z jakých důvodů se absolvent rozhodne pracovat v jiném než vystudovaném oboru? • Existuje spojení mezi angažovaností studentů v průběhu studia a jejich následným uplatněním v oboru? Kromě odpovědí na výše zmíněné otázky přináší tato kapitola další informace související s výzkumem, tj. odpovědi na dílčí výzkumné otázky. Věnuje se fenoménu spokojenosti se zaměstnáním, sleduje vztah mezi vzděláním a zaměstnáním a podrobně studuje etapu přechodu na trh práce. V této kapitole se začíná propojovat teoretický vhled do problematiky s realitou absolventů MRS, přičemž hlavní komparace je provedena až v závěrečné kapitole (Kapitola 7).
6.1 KDO JE STUDENT MRS? Proč se středoškolský student rozhodne studovat obor Mezinárodní rozvojová studia, který v ČR v době nástupu současných absolventů byl naprostou novinkou nebo fungoval teprve několik málo let a i po deseti letech zůstává pro mnohé lidi těžce vysvětlitelným pojmem? V online dotazníku respondenti vybírali formou multiple-choice (s možností více odpovědí a zároveň možností definovat vlastní důvod ke studiu oboru)z předem definovaných kategorií, které vzešly z rešeršních předvýzkumů. Nejčastější odpovědí absolventů,
76
která tak mimo jiné kopíruje i názory současných studentů33, byla kombinace zajímavého oboru a možnosti studia zeměpisu. Mezi dalšími důvody bylo studium cizích
jazyků,
možnost
pomoci
ostatním
lidem,
rozšíření
vědomostí
o rozvojové problematice, možnost studia v Olomouci či obliba cestování a s ním spojená vize, že studium studentům zaručí výjezd do zahraničí. Na otázku, který z faktorů byl nejdůležitější pro volbu tohoto studijního oboru, odpovědělo 33 % respondentů, že je bavil zeměpis, téměř 24 % přišlo studium zajímavé a více jak 20 % respondentů se o problematiku rozvojových zemí zajímalo již dříve a chtělo tedy studovat takto zaměřený obor. Fakt, že se studenti na obor hlásí ze zájmu o zeměpis, potvrzuje i vysoké procento (63,7 %) respondentů, kteří se současně zapsali ke studiu jiných geograficky zaměřených oborů. „Bavil mě zeměpis a chtěla jsem se více dozvědět o zemích, kterým se nevěnovala na gymplu moc pozornost (Latinská Amerika a Afrika), dále mě velmi imponoval mezinárodní kontext studií a měla jsem nějaké ideály, že chci spasit svět – potom jsem o ně přišla a zjistila, že se touto prací vlastně živit nechci“ (respondentka R2, rok ukončení 2008)
„Znělo mi to exoticky. Slovo mezinárodní pro mě evokovalo něco jako obchodního, nějaká ekonomie a jazyky, zkrátka spojení věcí, které mě zajímaly a bylo to pro mě natolik zajímavé, že mi bylo jedno, že to nemá ani magisterské studium.“ (respondentka R3, rok ukončení 2009)
Hlavní motivace uchazečů ke studiu MRS 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
33 % 23,4 % 20,2 % 10,7 % 5,3 %
4,3 %
2,1 %
1%
Obr. 10: Hlavní motivace uchazečů ke studiu MRS
Porovnáno s výsledky fokusních skupin a rozhovorů, které se současnými studenty proběhly v rámci rešeršních předvýzkumů. 33
77
Jaká jsou očekávání studentů MRS od budoucího uplatnění? Zjišťování odpovědi na tuto otázku mělo ve výzkumu kvalitativní charakter, tj. respondenti se k otázce mohli volně vyjádřit a jejich výpovědi byly dále zpracovány pomocí obsahové analýzy. Nejvíce respondentů, přes 36 %, očekávalo budoucí uplatnění v neziskové organizaci. Většina z těchto odpovědí byla bez bližšího upřesnění, pouze několikrát se v odpovědi objevila užší specifikace pracovní náplně, a to pozice projektového manažera (4x) nebo koordinátora projektů (1x). Jedenkrát byly uvedeny konkrétní neziskové organizace ADRA a Člověk v tísni. Druhou nejpočetnější skupinu, 16 % respondentů, tvořili respondenti, kteří si představovali, že budou pracovat v terénu, tj. v rozvojových zemích a současně ti, kteří od budoucího uplatnění neměli žádná očekávání. Tyto tři kategorie odpovědí jako jediné přesáhly deseti procentní hranici. Mezi zbylými odpověďmi byly definovány následující kategorie: práce v diplomatických službách, práce ve státní správě, dobročinné práce, v rámci kterých by respondenti mohli pomáhat ostatním lidem (vše 7,4 %), cestování (5,3 %) a práce spojené s humanitární pomocí či práce v Africe (obě 4,3 %). Přes dvě procenta potom získaly pozice novináře/válečného reportéra, sociálního pracovníka, učitele/lektora, zaměstnance v cestovním ruchu, specializovaného experta a zaměstnance ve firmě obchodující s rozvojovými zeměmi. Pro přehlednost následujícího grafu byly tyto pozice uvedeny pod kategorii „jinak specifikované zaměstnání“. Přes 6 % respondentů uvedlo odpověď, kterou nebylo možné zařadit do žádné kategorie a která je k nahlédnutí v tabulce kódovacích zkratek jako Příloha 5.
78
Jak studenti vidí své budoucí uplatnění na pracovním trhu na začátku studií? 40%
36,2 %
35% 30% 25% 20%
16 %
16 %
15% 7,4 %
10%
5,3 %
5% 0% nezisková organizace
mezinárodní bez očekávání diplomatické organizace služby + státní typu UN správa + dobročinné práce +
cestování
4,3 %
humanitární práce + práce v Africe
Obr. 11 Představy studentů o budoucím uplatnění
„Představoval jsem si, že budu pomáhat v Africe pod záštitou OSN, případně řídit z ČR projekty (co, kdo, jak se to udělá), případně diplomatickou cestou něco zlepšovat. Pomoci najít Africe její vlastní cestu a ne jen tupě posílat do Afriky naše pracovníky, peníze…“ (respondentka č. 19, Q4, rok ukončení 2010) „Viděl jsem se v terénu (myšleno rozvojová země) jako pracovník renomované neziskové organizace. Agendu jsem v té době nebyl schopen specifikovat. Případně jsem se viděl jako novinář píšící o rozvojové problematice.“ (respondent č. 26, Q4, rok ukončení 2010)
V rámci zkoumání odpovědi na otázku „Kdo je student MRS?“ je zajímavé podívat se na „přitažlivost oboru“ v rámci geografického prostoru a položit si tak následující otázky: „Odkud jsou studenti MRS?“ a „Z jakých částí republiky pochází nejvíce studentů?“. Je přirozené, že zpravidla největší zastoupení studentů je z nejbližšího okolí, což potvrzuje i případ MRS, kde téměř 24 % všech studentů (z akademických let 2003/2004 – 2013/2014) pochází z Olomouckého kraje, 20 % z kraje Moravskoslezského a přes 12 % ze Zlínského kraje. Podrobnější informace34 jsou pro ilustraci v následujícím obrázku.
34Informace
o původu studentů byly získány ze studijní agendy se svolením paní proděkanky.
79
Odkud jsou studenti MRS?
3,7 %
2,5 % 2,1 % 7,1 %
0,5 % 5,1 % 1,4 %
4,4 %
5,1 %
1,4 %
20 % 23,9 %
6,7 %
12,4 %
Obr. 12: Odkud jsou studenti MRS? (Zdroj: Mapa ČR – výběr oblasti, KČT, 2010 – 2013/ převzato a upraveno autorkou)
6.2 JAKÉ JE UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MRS NA PRACOVNÍM TRHU? V předešlé podkapitole jsme se věnovali počátečním představám studentů o profesním uplatnění. Nyní se podíváme, jak se jejich představy změnily v průběhu studia a jaká je konečná realita, tj. v jakých oborech a na jakých pracovních pozicích našli své uplatnění. Podrobněji se podíváme na samotnou etapu přechodu na pracovní trh a zjistíme, z jakých důvodů absolventi změnili profesní zaměření. Dále prozkoumáme fenomén spokojenosti se zaměstnáním. Změna představ o možnostech uplatnění Na otázku, zda se původní představy o budoucím uplatnění v průběhu studia změnily, odpověděly tři čtvrtiny respondentů kladně. Pro třetinu z nich bylo hlavní změnou jakési vystřízlivění, ztráta iluzí a jak uvedl jeden absolvent – cesta od ideálu k reálu. Respondenti vyjádřili pochybnosti o fungování a efektivitě rozvojové spolupráce, (ne)možnosti cokoliv změnit a získat práci, kde by byl člověk užitečný. Někteří vyjádřili i zklamání nad studovaným oborem a strach, že s takovýmto kurikulem se na trhu práce neuplatní a obavy nad získáním dobré pracovní pozice. Obavy z uplatnění se ve výpovědích několikrát opakovaly a respondenti v nich vyjádřili jednak strach z nedostatku pracovních příležitostí a zároveň strach z finanční nejistoty. Druhou nejčetnější kategorií (22 %) byla změna zájmu, kdy respondenti přehodnotili svůj prvotní názor na studovanou problematiku či vizi o uplatnění. Zjistili, že nechtějí pracovat v sektoru 80
rozvojové spolupráce, že nejsou ochotni akceptovat pracovní podmínky (zahraniční cesty, platové ohodnocení), nebo že je studium nebaví. Každý sedmý respondent uvedl, že se v průběhu studia jeho vize změnily v kontextu jiného chápání rozvoje. S postupným získáváním vhledu do dané problematiky se v rámci sektoru rozvojové spolupráce začali orientovat na specifičtější problematiku. Každý desátý respondent navíc začal studovat nový obor. U některých z nich šlo o příbuzné studium korespondující s problematikou rozvoje, někteří začali studovat naprosto odlišný obor ze strachu o uplatnění a někteří ze zklamání nad současným studiem či z pocitu deziluze. „Dostavila se deziluze, pocit, že rozvojová pomoc není efektivní a že jen málo lze jejím prostřednictvím změnit k lepšímu.“ (respondentka č. 52, Q13, rok ukončení 2010) „Uvědomil jsem si, že budu potřebovat něco víc. Rozhodl jsem se pro jazyky a ekonomické vzdělání. Profil absolventa dostatečně nekoresponduje s dovednostmi poptávanými trhem práce u odborníků na rozvojovou spolupráci, kteří by měli působit přímo v rozvojových zemích.“(respondent č. 43, Q13, rok ukončení 2011) „Když jsem šla studovat MRS, myslela jsem si, že absolvent by měl být buď člověk, který jezdí na mise, nebo dělá desk-officera v neziskovce. Během studia jsem zjistila, že mě MRS nepřipraví ani na jedno. Na práci v terénu by studium muselo být zaměřené na nějakou konkrétní oblast a poskytnout relevantní praxi v terénu, na deskáče to bylo celkově nedostatečné – měli jsme chabý projektový cyklus, žádné manažerské dovednosti, evaluaci – nic.“(respondentka R5, rok ukončení 2009) Přestože se vize o pracovním uplatnění většiny respondentů v průběhu studia měnily a někteří se k budoucí kariéře vyjadřovali velmi skepticky, odpovědi na otázku „Kde se podle vás mohou absolventi MRS uplatnit a jaké pozice mohou zastávat“ více méně reflektovaly možnosti českého pracovního trhu v sektoru rozvojové spolupráce. Absolventi vidí uplatnění studentů MRS (a) v neziskovém sektoru (57 %), a to nejčastěji v pozici projektového manažera, koordinátora
nebo
administrátora;
(b)
ve
veřejné
správě
(27
%)
a (c) v mezinárodních organizacích (21 %), kde je ovšem složité se uchytit. Další početnou skupinu (13 %) tvořili respondenti, kteří vidí seberealizaci ve vzdělávacích institucích a školství. Necelých 12 % dotazovaných potom uvedlo, že možnost uplatnění je velmi široká a záleží pouze na odhodlání, motivaci a odvaze absolventů. Na druhou stranu se ale 15 % respondentů vyjádřilo, že získání práce je celkově velmi obtížné, a to zejména pokud se student na pracovním trhu 81
neangažuje již v průběhu studia (stáže, praxe, dobrovolnictví), nebuduje si kontakty a není aktivní. V těchto výpovědích se objevilo několik skeptických poznámek o tom, že absolventi MRS umí „všechno a nic“, s čímž není jednoduché prorazit na chtěné pozice v oboru a uplatnění potom může být na jakékoliv neodborné pozici mimo obor. „Tím, že je to tak široce zaměřený, tak to může být naprosto cokoliv. Od akademické půdy, přes humanitární pomoc, kancelářskou práci, sektor vzdělávání až po práci s využitím jazykových dovedností. My nejsme nijak specializovaní, můžeme dělat cokoliv.“ (respondentka R12, rok ukončení 2012) Uplatnění absolventů na pracovním trhu A jak to dopadlo po ukončení vysokoškolského vzdělání? Podle statistického šetření v oboru (zde je „obor“ definován podle subjektivního cítění respondentů) pracuje necelých 23 % absolventů, mimo obor se uchytilo necelých 59 %, přes 13 % pokračuje dál ve studiu (tři čtvrtiny tvoří respondenti, kteří vystudovali pouze bakalářský program MRS) a více než 5 % respondentů tvoří nezaměstnaní. Vzhledem k nevhodnému nastavení otázky v dotazníkovém šetření35 je nemožné přesně vyčíslit a striktně popsat jednotlivé obory, ve kterých se absolventi dnes angažují, a to i s ohledem na individuální chápání rozsahu jednotlivých oborů, podobně jako tomu je u MRS. Jednotlivé pracovní pozice, kterými respondenti od ukončení studia prošli, jsou k nahlédnutí jako Příloha 6. Jednotlivé
profese
jsou
abecedně
řazeny
podle
názvu
zaměstnavatele
v tematických kategoriích. U každé je uveden popis pracovní pozice či její náplň, podle toho, jak ji účastníci výzkumu popsali. Anglicky pojmenované pozice nejsou do češtiny překládány. Autorka u některých zaměstnavatelů pouze doplnila jejich pracovní zaměření, aby si čtenář mohl udělat přesnější představu o dané instituci. Porovnáme-li zjištěné pracovní pozice spolu s popisem pracovního trhu v kapitole č. 5, zjistíme, že pro práci v oboru lze zaměstnání nejjednodušeji získat v neziskovém sektoru, a to zejména ve velkých organizacích jako je Člověk v tísni a ADRA. Významným zaměstnavatelem se stala i regionální organizace ARPOK, na kterou jsou ovšem studenti nasměrováni již v době studia a kde většinu zaměstnanců tvoří právě absolventi oboru. Velká část absolventů našla své V šetření se měla objevit otázka vyzývající respondenty k explicitnímu zařazení svého současného zaměstnání do předem definovaných oborů na pracovním trhu. 35
82
uplatnění ve vzdělávacích institucích, z nichž některé mají přímou návaznost na rozvojovou spolupráci (katedra MRS/ školící organizace), dále se uplatňují ve státní správě, cestovním ruchu a pohostinství a soukromých firmách na nejrůznějších pracovních pozicích. Zelenka s Ryškou (2011) v šetření o uplatnění českých vysokoškolských absolventů považovali za shodu oboru vzdělání s oborem práce (resp. práci v oboru) odpovědi respondentů, kteří se vyjádřili k tomu, že pro jejich práci je nejvhodnějším oborem obor studovaný či příbuzný. Použijeme-li stejné kritérium i pro toto šetření, zjistíme, že pouze 3,75 % respondentů (tři jedinci) považují za nejvhodnější výhradně studovaný obor, vystudovaný nebo příbuzný obor potom 26,25 % (21 jedinců). Podle této metody by v oboru pracovalo přes 26 % respondentů, což se výrazně neliší od zjištění pomocí přímé otázky, zda respondenti pracují v oboru. S prací v oboru souvisí i míra využívání získaných znalostí a dovedností. V šetření s absolventy MRS bylo opět využito metody hodnocení na bodové škále. Respondenti byli vyzváni, aby vyjádřili svůj postoj k tvrzení „V zaměstnání jsou využity moje znalosti a dovednosti získané v rámci studia“, kde 1 = vůbec nesouhlasím, 5 = naprosto souhlasím. Budeme-li opět považovat body 4 a 5 za hodnocení, kdy absolventi získané dovednosti aktivně využívají, zjistíme, že tato kategorie obsahuje pouze 10 % absolventů. Podíváme-li se na extrémy, zjistíme, že téměř třetina (30,2 %) absolventů vůbec nabyté znalosti nevyužívá (hodnocení 1) a necelých 6 % ze studia plně čerpá (hodnocení 5).
Jaký obor studia považujete za nejvhodnější pro současnou pracovní pozici? 37,5% výhradně vystudovaný obor 37,50%
26,25%
vystudovaný nebo příbuzný obor zcela jiný obor není třeba zvláštní oborové specializace
32,50%
Obr. 13 Nejvhodnější studijní obor k současné pracovní pozici
83
Z absolventů, kteří se uchytili mimo studovaný obor nebo jsou momentálně nezaměstnaní, by necelých 30 % neměnilo a v budoucnu by se k práci v oboru nechtělo vrátit, a to zejména kvůli ztrátě zájmu o danou problematiku a neperspektivu oboru. Necelých 40 % respondentů by se rozvojové spolupráci rádo věnovalo a zbytek neví. U absolventů, kteří pokračují v dalším studiu, je jednoznačně zájem o zakotvení v původním oboru a v rozvojovém sektoru by rádo zůstalo přes 90 % z nich. Problémy s hledáním práce a změna oboru Práci v oboru hledalo přes 66 % respondentů, z nichž mělo s hledáním práce problém přes 60 %. Více jak polovina z nich označila za hlavní problém malý trh práce, který neprodukuje dostatečné množství pracovních míst, což vytváří značný převis pracovní síly. Tento fakt byl mimo jiné i hlavním důvodem hledat práci mimo studovaný obor. Existující pracovní nabídky navíc velmi často vyžadují delší pracovní historii v oboru, zkušenost ze zahraničí, zkušenost s vedením projektů nebo konkrétní specializaci, což potvrzují i odpovědi z šetření mezi zástupci pracovního trhu. Většina absolventů tyto požadavky přirozeně nesplňuje a v průzkumu to potvrdila třetina respondentů. Někteří respondenti se dále zmínili, že získání práce v oboru do značné míry závisí na kontaktech a známostech. Navíc je zde i riziko nejistoty. V neziskovém sektoru se pracovní pozice velmi často odvíjí od získaných projektů a grantů, které jsou zpravidla jen na pár let. Druhým nejčastěji zmiňovaným problémem je lokalizační faktor, tj. existence většiny pracovních nabídek v hlavním městě, popř. ve velkých městech. S tím souvisí i vysoká nezaměstnanost některých regionů, kde je obecně obtížné najít zaměstnání, natož potom v takto úzce profilovaném sektoru. Další významnou skutečností je nedostatečné finanční ohodnocení pracovních pozic, což byl opět velmi častý argument, proč absolventi hledali práci mimo obor. Respondenti dále uváděli následující důvody: ztráta ideálů o rozvojové spolupráci, neperspektivní obor, nezájem či prodloužení pracovního vztahu z dob studií. Často se opakovaly odpovědi, ve kterých se respondenti vyjádřili, že by v oboru rádi pracovali, ale výše uvedené problémy jim v tom zabránily.
84
„Práci v oboru jsem našel již v době studia v Praze a přišlo mi to nečekaně jednoduché. Po tříleté zkušenosti v projektovém managementu jsem se rozhodl změnit své působiště. Potíž nastala v lokalitě, kde jsem se o práci ucházel. Práci jsem hledal půl roku a nakonec jsem získal pozici v organizaci, kde jsem před lety absolvoval povinnou praxi.“(respondent č. 26, Q22, rok ukončení 2010) „Neziskovky nabízely 14 000 hrubého v Praze – platy a nabízené pozice jsou v neziskovém sektoru velmi problematické. Navíc zisk projektu = práce na rok, max. dva roky – tj., žádná jistota.“ (respondentka č. 70, Q22, rok ukončení 2011) „Pracovní trh pro absolventy MRS není nijak obsáhlý a pracovních pozic není mnoho. Navíc veškeré vyhlášené pracovní pozice vyžadují předešlé zkušenosti, což je pro nově vystudovaného studenta MRS obtížná situace.“ (respondent č. 93, Q22, rok ukončení 2009)
Etapa přechodu na trh práce Etapa přechodu na trh práce může nabývat různých časových horizontů. U absolventů MRS si třetina respondentů první práci našla již při studiu a dvacet procent potom do jednoho měsíce po ukončení studia. Zbylé údaje o časovém rozsahu hledání prvního zaměstnání jsou patrné z Obrázku 14. Respondenti, kteří se vyjádřili, že jim hledání práce zabralo více než dva měsíce, byli dotázáni, zda existuje nějaký specifický důvod, proč měli s hledáním zaměstnání problémy. Mezi nejčastějšími odpověďmi figuroval nedostatek pracovních zkušeností spolu s nedostatečnou nabídkou na trhu práce. Čtvrtina respondentů první zaměstnání získala na doporučení rodiny nebo kamarádů, každý pátý respondent pomocí inzerátu na internetových portálech nabízejících práci. Další početnou skupinu tvoří absolventi, kteří reagovali na nabídku uveřejněnou na internetových stránkách dané instituce a následně skupina
respondentů,
která
rozesílala
své
životopisy.
„Studenti si musí uvědomit, že si práci musí hledat už v průběhu studia, že musí být aktivní. Žádný obor v sociálně humanitních vědách svým absolventům práci automaticky nezaručuje. Bohužel tyto rady nejsou často reflektovány a řada absolventů si to uvědomí, až je pozdě…. Druhá věc, kterou si studenti musí uvědomit, je skutečnost, že studují MEZINÁRODNÍ rozvojová studia, Český trh není nafukovací, a proto prostě musí být připraveni na práci v zahraničí. Pokud se jim do zahraničí nechce, pak musí počítat s tím, že práce v oboru na regionální úrovni v ČR se jim bude hledat velice obtížně…“ (respondent č. 9, Q37, rok ukončení 2010)
85
„Chtěla jsem zůstat v oboru, ale bohužel to byl problém - nová místa se otevírají velmi zřídka a navíc jsem sama zažila výběrové řízení, kde bylo o kandidátovi předem rozhodnuto. Když jsem se začala soustředit na své další znalosti a dovednosti (znalost cizích jazyků), práci jsem našla.“ (respondentka č. 55, Q22+27, rok ukončení 2011)
Jak dlouho jste hledal/a své první zaměstnání? 40% 35%
34,6 %
30% 25%
20,5 %
20%
16,7 %
15% 10,2 % 10%
9% 5,1 %
5%
3,9 %
0% práci jsem do 1 měsíce našel/la již při studiu
jiné
<1a≤2 měsíce
<4a≤5 měsíce
<2a≤3 měsíce
<3 a ≤ 4 měsíce
Obr. 14 Doba hledání prvního zaměstnání
Polovina respondentů má zkušenost s evidencí na Úřadu práce (ÚP), přičemž průměrná doba nezaměstnanosti je 4,4 měsíce36. Toto číslo je ovšem velmi zkreslující, protože ve vzorku této populace jsou tři respondenti s nadstandardně dlouhou dobou nezaměstnanosti (9 měsíců, jeden a dva roky). Rozpětí doby registrace na ÚP je tedy 1 týden – 24 měsíců. Pro přesnější informaci je tedy nutné zmínit směrodatnou odchylku, tedy průměrný rozdíl mezi každým údajem a průměrným výsledkem, která je v tomto případě 4,3 měsíce.
36V dotazníku byla problematika registrace na Úřadu práce zjišťována pomocí dvou otázek. Nejprve se pomocí uzavřené filtrovací dichotomické otázky respondenti rozdělili na dvě skupiny – ty, co byli na ÚP evidováni a ty, co nebyli. Respondenti s kladnou odpovědí byli automaticky přesměrováni na otevřenou otázku, v rámci které bylo zjišťováno časové rozmezí evidence mezi nezaměstnanými. Respondenti odpovídali různě – celými i desetinnými čísly, popřípadě slovním vyjádření. Hodnocení „pár dní“ bylo pro statistické účely hodnoceno jako jeden týden, „několik týdnů“ bylo hodnoceno jako tři týdny, hodnocení „dlouho“ nebylo do statistiky započítáno. Průměrná doba nezaměstnanosti značí střední hodnotu – 4,4 měsíce.
86
Angažovanost v oboru v období studia Jak vyplývá z rozhovorů se zaměstnavateli, je velmi důležité, aby studenti v průběhu studia aktivně participovali na pracovním trhu a postupně nabývali zkušenosti. Toto tvrzení v šetření potvrdila i řada studentů, kteří se vyjádřili, že je nutné být během studia aktivní, hledat si možnosti dalšího vzdělání a specializace, absolvovat nejrůznější dobrovolnické a stážistické práce, které pak o několik let později výrazně zvyšují šance na získání zaměstnání. V dotazníkovém šetření 36 %37respondentů uvedlo, že jim k získání práce angažovanost během studia pomohla a podíváme-li se zvlášť na respondenty, kteří se uplatnili přímo ve studovaném oboru, zjistíme, že 70 % z nich se s tímto tvrzením ztotožňuje. „Obecně si myslím, že absolventi nemohou čekat, že jim po získání diplomu spadne práce sama do klína, musejí být aktivní, najít si, co je v daném oboru doopravdy baví a za tím si jít – tím získají mnohé extra-kurikulární dovednosti, které jim pak pomohou dosáhnout na vysněný post.“(respondent č. 54, rok ukončení 2009) „Určitě jo, protože ARPOK mi dal možnost vyzkoušet si spoustu věcí – měli jsme možnost si vyzkoušet napsat projekty, mohli jsme prakticky využít zkušenosti z projektového cyklu, jezdili jsme na semináře a hlavně jsme si mohli vyzkoušet něco reálného…“ (respondentka R3, rok ukončení 2009) Další oblastí šetření byla spojitost povinné praxe a zaměstnání. V tomto případě 28 % absolventů uvedlo, že jim povinná praxe k získání zaměstnání pomohla, a to zejména díky získaným zkušenostem z českého prostředí či zahraničí. Někteří z nich uvedli, že práci získali ve stejné instituci na základě dobré zkušenosti a spokojenosti zaměstnavatele s výsledky dobrovolnické/stážistické práce. Absolventi si dále cenili získání kontaktů na potenciální budoucí zaměstnavatele. „Byla jsem na praxi v agentuře pro regionální rozvoj a šéf si mě pamatoval. Když jsem se potom jako absolventka hlásila na místo, na které bylo v agentuře vypsané výběrové řízení, vybrali si mě.“(respondentka č. 68, Q9, rok ukončení 2008) Poslední možností, kterou bychom v tomto směru mohli považovat za jistou „angažovanost“, je absolvování zahraničního studijního pobytu. Ze zkoumaného
V dotazníku bylo zjišťováno pomocí hodnotové škály (hodnotové stupně 1-5, kde 1 = vůbec nesouhlasím a 5 = naprosto souhlasím), kde se respondenti měli vyjádřit k následujícímu tvrzení: „To, že jsem se během studia angažoval v oboru (kromě povinné praxe), mi pomohlo získat práci. I v tomto případě byly hodnoty 4 a 5 považovány za souhlas s tvrzením. 37
87
vzorku absolvovala zahraniční studijní pobyt jedna třetina respondentů, z jejichž závěrů nelze vyvodit, zda by tato zkušenost měla přímý vliv na získání zaměstnání. Většina z nich vidí přínos zejména v možnosti vylepšení jazykových dovedností, získání zkušeností z mezinárodního prostředí a kontaktů či v osobním rozvoji – tedy v drobných aspektech, které ovšem čistě spekulativně v životopise mohou mít velkou váhu a odlišit od ostatních uchazečů o danou pracovní pozici. „Bez plynulé španělštiny bych nepracovala tam, kde nyní pracuji. Nedokázala bych jednat s lidmi z Latinské Ameriky (znám jejich mentalitu a zvyky) a Afriky.“ (respondentka č. 73, Q11, rok ukončení 2011)
Spokojenost v zaměstnání Jak již bylo uvedeno v teoretické části práce, zkoumat fenomén spokojenosti v zaměstnání je velmi složité. Ve výzkumu se respondenti na bodové škále, kde 1 = vůbec nesouhlasím a 5 = naprosto souhlasím, měli vyjádřit k tvrzení: Se svým současným zaměstnáním jsem spokojen/a. Převezmeme-li metodu Zelenky a Ryšky (2011) a budeme-li uvažovat body 4 a 5 jako odpovědi těch, kteří jsou v práci spokojeni, je necelých 55 % respondentů se svým zaměstnáním spokojeno. K fenoménu spokojenosti bychom mohli přiřadit i finanční ohodnocení. Z výzkumu lze zjistit odhad38 průměrné mzdy, která činí 24 385 Kč.
Dále je zajímavé podívat se na hodnocení pracovní pozice z hlediska odpovídající úrovně vzdělání, které nám sice nepoví nic o spokojenosti ani uplatnitelnosti v oboru, ale můžeme se alespoň podívat, zda absolventi v profesním životě jistým způsobem nedegradovali a nepracují na kvalifikačně nižších pozicích. Na pozicích odpovídajících vzdělání39 dnes pracuje přes 56 % respondentů, na pozicích nižších potom přes 37 %.
Platové ohodnocení bylo ve výzkumu zjišťováno pomocí multiple-choice otázky, kde se respondenti přiřazovali k jednotlivým finančním intervalům, z nichž lze pomocí váženého aritmetického průměru zjistit orientační průměr. Pro zjištění přesného čísla by bylo nutné znát přesnou hodnotu platu. 39Respondenti v dotazníku formou „multiple-choice“ odpovídali na otázku „Jak hodnotíte dnešní pracovní pozici ve vztahu k vašemu vzdělání?“. Odpovědí „odpovídající úrovni vzdělání“ a „vyšší než úroveň vzdělání“ byly vyhodnoceny dohromady jako pozice odpovídající úrovni vzdělání. 38
88
SHRNUTÍ KAPITOLY Shrneme-li získané poznatky této kapitoly, můžeme definovat, kdo je typický student MRS. Typický40 student MRS pochází z Olomouckého kraje, baví ho zeměpis a cizí jazyky. Ke studiu se rozhodne právě kvůli možnosti prohloubit si zeměpisné znalosti a také proto, že mu tento obor připadá zajímavý. Svou budoucí pracovní kariéru vidí jako zaměstnanec neziskové organizace. Stejně tak můžeme udělat i shrnutí o tom, kdo je typický absolvent MRS a jak vypadá typický absolvent, který zůstane pracovat v oboru. Typický absolvent MRS se v průběhu studia do pracovního oboru zapojuje jako dobrovolník pro ARPOK nebo Člověka v tísni. První zaměstnání si zpravidla najde ještě při studiu na doporučení známých nebo rodiny. Rád by pracoval v oboru, ovšem v českých podmínkách je pracovní trh velmi omezený, a tak se rozhodne pro práci mimo obor. Typický absolvent, který zůstane pracovat v oboru41 na katedře MRS dokončil oba stupně vysokoškolského vzdělání. Během studia se aktivně zapojoval do práce v oboru, zejména jako dobrovolník v Olomouckém ARPOKu. Tuto „angažovanost“ během studia považuje za důležitou pro další uplatnění. Takovýto absolvent nemá zkušenost s Úřadem práce. Své první zaměstnání si najde již během studia, a to na základě předchozí stáže či dobrovolnictví v dané instituci a jedním z jeho zaměstnavatelů je v průběhu pracovní kariéry i samotná katedra MRS. Pracuje v Olomouci a jeho průměrný plat je přes 22 tisíc korun českých42. Za nejdůležitější předměty pro profesní kariéru považuje projektový cyklus/management spolu s výukou cizích jazyků. Dvě třetiny absolventů hledaly po ukončení studia práci v oboru, ale nakonec se na tomto trhu práce uchytilo zhruba 23 % z nich. Ostatní absolventi pracují v nejrůznějších profesních sférách od cestovního ruchu až po IT. Jako hlavní problém, proč se v oboru neuchytili, vidí velikost trhu práce a požadavky zaměstnavatelů, které nesplňují. Jedná se zejména o delší pracovní historii v oboru,
Pro analýzu dat k modelaci typického absolventa byla využita míra centrální tendence v podobě modusu, tedy nejčastěji se vyskytujícím údajem v souboru zjištěných dat. Stejná metoda je využita i u následujících dvou definicí. 41 Práce v oboru je zde vnímána ze subjektivního pohledu respondentů. 42Odhad průměrné mzdy absolventa, který zůstane pracovat v oboru je něco málo přes 22 tisíc Kč, u absolventa MRS (bez specifikace uplatnění) je mzda zhruba o dva tisíce korun vyšší. 40
89
zkušenost s vedením projektů nebo konkrétní specializaci (např. expert na zemědělství. Dalším významným důvodem je místo hledání práce (největší zastoupení potenciálních zaměstnavatelů je přirozeně v hlavním městě, dále potom ve velkých krajských městech) a možnost finančního ohodnocení dané pracovní pozice.
90
7. ZÁVĚR Diplomová práce zkoumala fenomén uplatnění absolventů Mezinárodních rozvojových studií Univerzity Palackého v Olomouci na pracovním trhu a hledala odpovědi na tři hlavní výzkumné otázky, které vyplývají z hlavního cíle práce, tj. zjištění informací o začátku pracovní kariéry absolventů MRS. Dvě stěžejní kapitoly popisují zjištěné výsledky výzkumu a přináší podrobnější informace o tom, kdo jsou studenti MRS (odkud pochází, jaké jsou jejich motivace ke studiu a očekávání od profesního uplatnění), jaké je jejich uplatnění na pracovním trhu (jaké jsou možnosti „práce v oboru“ v ČR, v jakých institucích a na jakých pozicích absolventi pracují a proč nezůstali pracovat ve studovaném oboru) a jak je studijní obor připravil na práci v oboru (zpětná vazba absolventů na studijní obor, požadavky pracovního trhu na kompetence uchazečů o zaměstnání). Cílem autorky bylo kromě odpovědí na hlavní výzkumné otázky zjistit, zda existuje nějaké spojení mezi uplatněním v oboru a rokem ukončení studia, resp. zda může mít na uplatnění vliv také vývoj studijního plánu. Vzhledem k velmi malému vzorku respondentů z prvních absolventských ročníků, relativně malému vzorku všech absolventů vůbec a dynamickým změnám téměř v každém akademickém roce, nelze v tomto ohledu dělat žádné závěry. Takovýto výzkum by bylo vhodné udělat za dalších pět let a porovnat s výsledky vzešlými z této diplomové práce. Klíčová zjištění 1. Kdo je student MRS? Typický student MRS pochází z Olomouckého kraje, baví ho zeměpis a cizí jazyky. Ke studiu se rozhodne právě kvůli možnosti prohloubit si zeměpisné znalosti a také proto, že mu tento obor přijde zajímavý. Svou budoucí pracovní kariéru vidí jako zaměstnanec neziskové organizace 2. Jaké je uplatnění absolventů MRS na pracovním trhu? Absolventi MRS dnes pracují v nejrůznějších oborech. Přestože práci v oboru hledaly dvě třetiny absolventů, uplatnění na tomto malém trhu práce našla necelá čtvrtina, jejíž zástupci ze 70 % souhlasí s tím, že jim k získání práce 91
pomohla předchozí pracovní angažovanost v oboru. Ostatní se uplatnili v sektoru školství a vzdělávání, veřejné správě, cestovním ruchu, IT, bankovnictví, realitách a jiných službách. Nejčastějším důvodem, proč se absolventi rozhodli pracovat mimo obor je právě nedostatek pracovních míst, nedostatečná kvalifikace na nabízené pracovní pozice (zejména nedostatek praxe a absence větší specializace), nedostatečné finanční ohodnocení a nejistota a zejména lokalizační faktor, tedy absence pracovních příležitostí daného segmentu trhu práce ve zvoleném regionu. 3. Jakým způsobem je studijní program MRS vnímán z hlediska přípravy na profesní dráhu ve studovaném oboru? Absolventi se k přípravě k budoucímu povolání stran univerzity staví spíše skepticky a definovali několik kritických oblastí, které jim ve studiu přišly nedostatečné. Jedná se zejména o koncept studia a jeho široký záběr, nedostatečnou dotaci klíčových předmětů a praxe. Potenciální zaměstnavatelé dbají především na výše zmíněnou kvalitní praxi a zkušenosti a porozuměni s projektovým řízením. Profil absolventa, tak jak jej definuje katedra, jim přijde bezesporu zajímavý, nicméně vždy uvedly určitá „ale“ a další individuální požadavky. Na následující stránce je ve formě tabulky znázorněno, jak si v jednotlivých ukazatelích týkajících se přechodu a uplatnění na trhu práce v porovnání s průměrnými výsledky českých vysokoškoláků stojí absolventi MRS. Na jednotlivé výsledky je nutné nahlížet s respektem k povaze studia, které je v ČR velmi ojedinělé.
92
Tab. 12: Porovnání vybraných ukazatelů mapujících etapu přechodu na pracovní trh mezi absolventy MRS a českými vysokoškoláky VYBRANÉ UKAZATELE MAPUJÍCÍ PŘECHOD ABSOLVENTŮ NA PRACOVNÍ TRH A JEJICH ZAMĚSTNÁNÍ VÝSLEDKY V RÁMCI ŠETŘENÍ REFLEX 2010 ukazatel
PŘECHOD NA TRH PRÁCE podíl absolventů majících práci po ukončení studia UPLATNĚNÍ podíl absolventů, kteří pracují: • výhradně ve studovaném oboru • ve vystudovaném nebo příbuzném oboru • na pozicích odpovídajících úrovni vzdělání podíl absolventů, kteří by i dnes opakovali studium na stejné škole a ve stejném oboru HODNOCENÍ ZAMĚSTNÁNÍ podíl spokojených se svou prací míra využití znalostí (1-5) první rok po VŠ příjem v Kč po pěti letech POZNÁMKY: 1. 2.
3.
přírodovědné magisterské obory
humanitní magisterské obory
magisterské obory celkem
absolventi UPOL (magistři)
CELKEM (všechny typy oborů a studia)
ABSOLVENTI MRS
n. d.
n. d.
38 %
35 %
43 %
32 %
n. d.
n. d.
n. d.
n. d.
23 %
3,75 %
78 % 89 %
73 % 83 %
81 % 87 %
n. d. 86 %
79 % 78 %
26,25 % 56,25 %
n. d.
n. d.
80 %
80 %
79 %
34 %
63 % 3,6 n. d. 28 450 Kč
65 % 3,6 n.d. 27 480 Kč
65 % 3,7 19 566 Kč 32 695 Kč
71 % 3,9 15 504 Kč 25 569 Kč
69 % 3,68 19 274 Kč 30 490 Kč
54,65 % 2,26 24 385 Kč
V kategorii Celkem (všechny typy oborů a studia) jsou zahrnuty jak bakalářské a magisterské tak doktorské typy studijních programů všech oborů ve výzkumu zapojených univerzit. Podíl absolventů, kteří by i dnes opakovali studium na stejné škole a ve stejném oboru byl pro absolventy MRS vyhodnocen jako součet respondentů, kteří svůj postoj na škále hodnotili body 4 a 5. Stejným způsobem byla hodnocena otázka spokojenosti se svým současným zaměstnáním. Platové ohodnocení absolventů MRS bylo vypočítáno jako vážený aritmetický průměr z intervalového rozdělení četnosti, přičemž výsledek je pouze orientační, protože vychází právě z intervalů, nikoliv přesných hrubých mezd každého respondenta. Vzhledem k povaze výzkumu, není možné určit příjmy v prvním roce a po pěti letech od ukončení studia.
(Zdroj: Výsledky výzkumu REFLEX 2010 (Ryška a Zelenka, 2011) a výsledky výzkumu diplomové práce)
Doporučení vycházející z výzkumu Na základě šetření s absolventy MRS je možné shrnout hlavní výsledky z evaluace studia a formulovat doporučení pro katedru. Vzhledem k tomu, že se respondenti vyjadřovali i k deset let starému programu, mohou být některá doporučení z dnešního pohledu irelevantní, přesto autorka práce považuje za důležité se o nich zmínit. Jedná se zejména o: (a) předměty, které absolventi v době studia postrádali a dnes jsou již ve studijních plánech zahrnuty a (b) možnosti studijních stipendijních programů v zahraničí (Erasmus). V následujícím textu autorka uvádí návrhy na změny, ale nehodnotí, zda je možné je v souladu s akreditačním systémem a možnostmi (personálními/finančními/kapacitními) katedry provést. Nejčastěji se respondenti vyjadřovali k příliš širokému rozsahu studia, kdy jsou studenti na obecné rovině vzděláváni v mnoha předmětech, ale v žádném se hlouběji nespecializují. Podle jejich slov se potom stávají „obecnými experty na vše a na nic“, což následně nekoresponduje s poptávkou pracovního trhu, který hledá úžeji specializované kandidáty a experty na určitou problematiku. Studijní program by do budoucna kromě všeobecného přehledu měl poskytovat i možnost užší specializace. Nabízí se zde možnost ponechat bakalářské studium na obecné rovině, kde by se studenti vzdělávali v jednotlivých geografických, ekonomických, environmentálních a jazykových předmětech se základy tzv. „soft skills“ jako jsou manažerské a komunikační dovednosti. Současně by měli získat přehled o české i mezinárodní ZRS a rozvojových příležitostech jednotlivých kontinentů. Magisterský program by potom mohl být více specializovaný a studenti by se mohli více soustředit na zvolenou oblast. Jednou z možných specializací by mělo být projektové řízení, jehož osvojení by využili jak absolventi, kteří by chtěli zůstat v oboru, tak ti, kteří by se rádi orientovali jiným směrem, protože pozice projektového manažera je dnes téměř v jakémkoliv zaměstnání. Specializace projektového řízení by měla zahrnovat i pochopení výzkumných metod, evaluací, formulaci projektových žádosti a porozumění dotačním možnostem mezinárodních organizací typu EU a OSN. Další možnou specializací by mohla být specializace ekonomická, a to jak v kompetencích finančního managementu, tak v odborné ekonomii. Studenti by se mohli profilovat i v environmentálních vědách a stávali by se experty na problematiku životního 94
prostředí, zemědělství, vody atd. v rozvojových zemích. Všechny specializace by potom měly být podporovány výukou cizích jazyků, výzkumných metod a statistiky. Z hodnocení absolventů dále vyplývá, že jedním z nejdůležitějších aspektů k získání práce je praxe a zkušenosti z oboru. V tomto ohledu by bylo vhodné změnit systém praxí. Absolventi MRS navrhovali následující možnosti: zavést povinné, ideálně částečně financové a alespoň tříměsíční, praxe v rozvojových zemích, které by studentům umožnili konfrontaci teoretických znalostí s praxí; vylepšit systém povinných českých praxí s důrazem na delší, intenzivnější a souvislejší praxi v instituci, kam by studenti mohli pravidelně docházet alespoň na dva až tři dny v týdnu; umožnit studentům absolvovat další souvislejší praxi (dobrovolnou) ve vyšších a posledních ročnících a tedy umožnit nastavení rozvrhu tak, aby studenti mohli opět dva až tři dny v týdnu trávit mimo školu, resp. mimo Olomouc, kde je nabídka pracovního uplatnění velmi malá. Respondenti se dále vyslovili ke struktuře samotného studijního plánu, v rámci kterého identifikovali za hlavní problém přebujelost geografických předmětů a absenci jiných klíčových předmětů. Vzhledem k tomu, že studijní plán je dnes naprosto odlišný od toho, ke kterému se absolventi ve výzkumu vyjadřovali, bude následující doporučení obsahovat pouze klíčové předměty, které by absolventi s dnešní zkušeností s požadavky trhu práce a pracovních povinností doporučili. Do studijních plánů by bylo vhodné zařadit následující klíčové předměty: ekonomické předměty se zaměřením na finanční management; předměty projektového řízení – projektový cyklus, evaluace, psaní dotačních žádostí, fundraising, PR a propagace; statistiku a metody výzkumu; manažerské předměty – leadership, komunikační a prezentační dovednosti, time-management; povinnou praxi; cizí jazyky; 95
odborné předměty – v rámci těchto předmětů (které by byly ideálně vyučované v rámci jednotlivých oborových specializací) by se studenti profilovali v určitém odvětví jako je např. gender, lidská práva, tropické zemědělství, přístup k pitné vodě apod. Možnosti navazujícího výzkumu Téma Mezinárodní rozvojová studia v ČR nabízí mnoho možností k dalšímu výzkumu. První oblastí, ve které by bylo vhodné na tuto diplomovou práci navázat je detailnější výzkum trhu práce v sektoru rozvojové spolupráce a v oblastech vycházejících z chápání možného uplatnění absolventů MRS, který by byl opět zaměřen na požadavky na kompetence absolventů a podrobněji by zkoumal možnosti pracovního uplatnění, pracovních pozic a náplní práce. Výsledkem výzkumu by byl seznam potencionálních zaměstnavatelů pro naše absolventy s podrobnějšími informacemi o možnostech uplatnění, který by ocenili nejenom absolventi, ale také studenti hledající možnosti pro praxi. Současně s tím by výsledky výzkumu umožnily lépe definovat potřebnou skladbu vyučovaných předmětů na katedře. Druhou oblastí, ve které by bylo možné provést navazující výzkum, jsou studijní programy MRS vyučované jak v České republice, tak v zahraničí. Studentům se nabízí možnost komparace jednotlivých studijních programů (skladba předmětů, rozsah teoretických a praktických dovedností získaných studiem, možnosti praxe a zahraničního výjezdu apod.) a úspěšnosti absolventů na pracovním trhu. Třetí možností by byla aplikace některých výzkumných otázek na současné studenty oboru a zjištění kdo jsou současní studenti MRS, jaká jsou jejich očekávání od budoucího uplatnění (jak se liší od výsledků této práce) a jak studenti hodnotí dnešní nastavení studijního programu. Výsledkem by potom byla aktuální evaluace oboru.
96
8. SUMMARY This academic research investigates the labor market prospects of students graduated in Department of Development Studies at Palacky University. The main aim of this study is to analyze graduate’s transition to the labor market with following specific objectives: to describe who are the students of IDS at Palacky University– what are their motivations and expectations of future work; to describe their engagement in the labor market and find out job possibilities in the field of development cooperation; to describe how is the IDS study program perceived by students (feedback) and by potential employers in respect of preparation for a future career. The research is structured in several chapters starting with detailed description of the methodology, chapter about labor market prospects of university graduates in general and the chapter about International development studies (IDS). Two key chapters provide complex textual description of: (1) Czech labor market in the field of development cooperation and its job opportunities and requirements, (2) graduates feedback to IDS at Palacky University and (3) the experience of such graduates in transition to the labor market. The research is completed with charts, pictures and several appendices which illustrate the textual part. Methodology To explore the phenomena, mixed non-experimental research was used and multiple methods (online questionnaires, semi-structured interviews, literature review) were applied to collect necessary data. The target groups were graduated students and potential employers from related labor market. In total, 94 (out of possible 162) graduates participated in online questionnaire and 15 graduates with 15 representatives from labor market in semi-structured in-depth interviews. Obtained data were analyzed by using qualitative content and thematic analysis.
97
Key findings 1. Who are the students of IDS at Palacky University? Typical students of IDS come from Olomouc region. It is their passion for geography and foreign languages that leads them to study IDS, as well as the fact that they find the study program itself very interesting. They see their future career as employees of non-profit organizations. 2. What are the possibilities of the labor market in the field of development cooperation and how are the graduates engaged in labor market in general? Czech labor market in the field of development cooperation is relatively small. Employers seek experienced candidates with profound knowledge of foreign languages, project management and ideally expert skills related to the job position (e.g. financial management, expert knowledge of tropic agriculture).Additionally,
suitable
candidate
should
prove
good
communication, managerial and analytical skills and motivation to learn new things. Graduates of IDS at Palacky University work on various positions across the whole labor market (e.g. tourism, IT or public administration). Although two thirds of them tried to find a job in the studied field, only 23 % were finally successful. According to the results, the main reason to change the field is the insufficient offer of available working positions, graduate’s inadequate qualification or low salary proposed by employer. 3. How is the study programme perceived in respect of preparation for a future career? Evaluating the program, the graduates were mostly skeptical and defined several areas of the study programme which need to be improved. In the first place, they stated the concept and the curriculum. The range of the study is too wide; students study various subjects but gain only superficial knowledge. According to respondents, IDS produces ‘general experts on everything and nothing at the same time’. Secondly, they defined key study subjects related to the requirements of the labor market. 98
Department of Development studies should thus focus on the following courses: project management (including understanding of data collection and analysis, proposal writing, evaluation, fundraising), foreign languages, economy related subjects and selected expert subjects in which students get deeper understanding of studied field and become experts on specific issues (e.g. sanitation in developing world). Special attention should be paid to professional internships both in developing world and local organizations.
99
9. SEZNAMY 9.1 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ABS
absolvent
ČR
Česká republika
ČRA
Česká rozvojová agentura
ČvT
Člověk v tísni
ČZU
Česká zemědělská univerzita v Praze
DEMAS
Asociace pro podporu demokracie a lidských práv
FAO
Organizace pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Programme of the United Nations)
ESF
Evropský sociální fond
FoRS
České fórum pro rozvojovou spolupráci
GRV
globální rozvojové vzdělávání
HPP
hlavní pracovní poměr
IDS
mezinárodní rozvojová studia (International Development Studies)
JMK - OVV
Jihomoravský kraj, Odbor vnějších vztahů
MENDELU
Mendelova univerzita v Brně
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MV
Ministerstvo vnitra
MZV
Ministerstvo zahraničních věcí
NNO
Nevládní nezisková organizace
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OPU
Organizace na pomoc uprchlíků
OPVK
Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost
UNCTAD
Konference OSN o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development)
UNDP
Rozvojový program OSN (United Nations Development Programme)
UNEP
Program OSN pro životní prostředí (United Nations Environment Programme)
UNHCR
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (United Nations High Commissioner on Refugees)
UNICEF
Dětský fond OSN (United Nations Children’s Fund) 100
ÚP
Úřad práce
PPP
poloviční pracovní poměr (0,5 pracovního úvazku)
PřF
Přírodovědecká fakulta
PZ
přijímací zkoušky
RZ
rozvojové země
STAG
studijní Agenda
SŠ
střední škola
SVPUK
Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy
SZZ
státní závěrečné zkoušky
UK
Univerzita Karlova
VOŠ
vyšší odborná škola
VŠE
Vysoká škola ekonomická v Praze
ZČU
Západočeská univerzita v Plzni
ZPP
zkrácený pracovní poměr
ZRS
zahraniční rozvojová spolupráce
ŽP
životní prostředí
101
9.2 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tab. 1: Design výzkumu ................................................................................................................. 17 Tab. 2: Respondenti dotazníkového šetření .......................................................................... 25 Tab. 3: Seznam respondentů semi-strukturovaných rozhovorů ................................... 27 Tab. 4: Seznam oslovených (zapojených i nezapojených) institucí do výzkumu .... 29 Tab. 5: Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v letech 2005 – 2012 (v %) .............. 36 Tab. 6: Podíl dospělé populace (25–64) s terciálním vzděláním (v %) ...................... 37 Tab. 7: Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ v letech 2005–2012 (v %) .................. 40 Tab. 8: Možnosti studia MRS v ČR .............................................................................................. 46 Tab. 9: Zájem o studium MRS na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci ........................................................................................................................................... 48 Tab. 10: Absolventi Mezinárodních rozvojových studií .................................................... 48 Tab. 11: Základní informace o zkoumaném vzorku trhu práce v sektoru rozvojové spolupráce............................................................................................................................................ 63 Tab. 12: Porovnání vybraných ukazatelů mapujících etapu přechodu na pracovní trh mezi absolventy MRS a českými vysokoškoláky............................................................ 93
Obr. 1: Schéma metodologického postupu výzkumu ......................................................... 14 Obr. 2: Charakteristika zkoumaného vzorku......................................................................... 25 Obr. 3: Grafické znázornění studijní historie účastníků rozhovoru ............................. 27 Obr. 4: Vývoj počtu volných pracovních míst ........................................................................ 36 Obr. 5: Podíl absolventů mající práci před ukončením VŠ ............................................... 38 Obr. 6: Délka přechodu mezi ukončením VŠ studia a nástupem do prvního zaměstnání ........................................................................................................................................... 39 Obr. 7: Využití vzdělání azískaných znalostí a dovedností v profesním uplatnění mezi jednotlivými obory magisterského studia .................................................................... 42 Obr. 8: Klíčové předměty pro uplatnění ve studovaném oboru..................................... 66 Obr. 9: Tematické skupiny nedostatků oboru ....................................................................... 67 Obr. 10: Hlavní motivace uchazečů ke studiu MRS ............................................................. 77 Obr. 11: Představy studentů o budoucím uplatnění .......................................................... 79 Obr. 12: Odkud jsou studenti MRS?........................................................................................... 80 Obr. 13: Nejvhodnější studijní obor k současné pracovní pozici .................................. 83 Obr. 14: Doba hledání prvního zaměstnání ........................................................................... 86
102
9.3 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ANDERSON, Claire. Presenting and Evaluating Quantitative Research. American Journal of Pharmaceutical Education. 2010, roč. 74, č. 8. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2987281/ ČERNÁ, Lucie. Speciál o oborech: Rozvojová studia. Vysoké školy [online]. 2009. [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://www.vysokeskoly.cz/clanek/special-ooborech-rozvojova-studia ČIHOVSKÝ, Jaroslav. Sociologický výzkum: Studijní text pro posluchače FTK UP Olomouc. Olomouc, 2006. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CC8 QFjAA&url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTKdokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&ei=BHzJ Uq6REMqAywPCoYCwBA&usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ&sig2=j yxnX0fGZcy3cyIbAGGziw&bvm=bv.58187178,d.bGQ ČLOVĚK V TÍSNI. Kde studovat rozvoj?. Rozvojovka [online]. n.d. [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/kde-studovat-rozvoj ČRA – Česká rozvojová agentura. Rada pro ZRS. Česká rozvojová agentura [online]. 2009 [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.czda.cz/rozvojovaspoluprace/akteri-zrs-v-cr/rada-pro-zrs.htm ČSÚ. Význam vzdělání pro trh práce v ČR (analýza). [online]. n.d. [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/vyznam_vzdelani_pro_trh_prace_v_cr_analyza/$F ile/analyza_vzdelani.pdf ČSÚ. Krize na českém trhu přichází později, ale o to má silnější dopad. Český statistický úřad. Odpovědná osoba Dalibor Holý. [online]. 2009 [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/krize_na_cesky_trh_prace_prichazi_pozdeji_ale_o _to_ma_silnejsi_dopad ČSÚ. Trh práce v ČR 1993 - 2012: Míra nezaměstnanosti dle věkových skupin a vzdělání. [online]. 2013 [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/B2003A6753/$File/310313167.p df DIAMOND, Judy, Jessica J. LUKE a David H. UTTAL. Practical Evaluation Guide: Tools for museums and other informal educational settings. United Kingdom: AltaMira Press, 2009. DUŠKOVÁ, Lenka et al. Encyklopedie rozvojových studií. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2011, 422 stran, ISBN 978-80-244-2984-9
103
DV MONITOR. Podíl dospělé populace s terciárním vzděláním - mezinárodní srovnání. DV MONITOR [online]. n. d. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.dvmonitor.cz/system-indikatoru/i-kontext/i-1-vzdelanostni-urovenobyvatelstva/i-1-1-podil-dospele-populace-s-terciarnim-2 FoRS. Seznam členů a pozorovatelů. FoRS: Oficiální stránky Českého fóra pro rozvojovou spolupráci [online]. 2012 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.fors.cz/clenove-a-pozorovatele/seznam-clenu-apozorovatelu/#.UspqOPtrcQk HAYNES, Jeffrey. Development studies. Malden, MA: Polity, 2008, xi, 237 p. Short introductions. ISBN 978-074-5638-485. HENDL, Jan. (2005). Kvalitativní výzkum. Portál. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4. HURDOVÁ, Martina aNÁDVORNÍK, Ondřej. (2005). Pracovní trh v sektoru rozvojové spolupráce v České republice - případová studie. Praha: Společnost Člověk v tísni, o.p.s. JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Dot. Praha: Karolinum, 1993, 162 s. ISBN 80-706-6662-5. KOUCKÝ, Jan a ZELENKA, Martin. Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu – expertizní studie[online]. Praha, 2009 [cit. 201310-19]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Absolventi%20Expertiza %20Oct09.pdf KOUCKÝ, Jan a ZELENKA, Martin. Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011 [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Absolventi_V%C5%A0_2 011.pdf MAXWELL, J. A. Qualitative Research Design –AnInteractive Approach. London, New Delhi: Sage. 2005. ISBN 0761926089. MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012 [online]. 2013 [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2012/anal2012.pdf MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Zaměstnavatelnost absolventů. Boloňský proces [online]. n. d. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://bologna.msmt.cz/priority-pro-pristi-dekadu/zamestnatelnost-absolventu NEZISKOVKY.CZ. Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 až 2012 [online]. 2012. [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/data/stat_NNO_tabulka_1990_2012txt12780.pdf
104
NIK, Hynek a Vít STŘÍTECKÝ. Český diskurz o protiraketové obraně a národní zájem. Mezinárodní vztahy [online]. 2010, roč. 45, č. 1 [cit. 2014-01-16]. Dostupné z: http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/354 PPZRS – Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci. Členská základna. [online]. 2013 [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: http://www.ppzrs.org/inpage/clenska-zakladna/ PROCHÁZKOVÁ, Eva a ŠEBESTOVÁ, Lucie. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2012. MPSV. Odbor podpory trhu práce. 2013. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/15517/05_Statisticka_rocenka_MPSV.pdf PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 230 s. ISBN 978-80-7367-468-7. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6. RESAREAS - Rozvojová studia. ResAreas [online]. n. d. [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://www.resareas.cz/kategorie/rozvojova-studia.aspx (A)RYŠKA, Radim a ZELENKA, Martin. Absolventi hodnotí vzdělávání na vysoké školy, způsob výuky, kvalitu učitelů: REFLEX 2010: zpráva první [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/REFLEX2010_Zprava1.pd f (B)RYŠKA, Radim a ZELENKA, Martin. Současné zaměstnání absolventů: REFLEX 2010: zpráva třetí [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/REFLEX2010_Zprava3.pd f SEMRÁD, Jiří et. al. Uplatnění absolventů ČVUT: Zpráva komise akademického senátu ČVUT [online]. Praha, 2004 [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: http://web.cvut.cz/ctu/as/research/KRaV20022004/AnalytickeZpravy/AnalZprAbsolventi2004-03-10.pdf SVITÁKOVÁ, Jiřina. Příčinná komplexita zaměstnanosti v oboru studia českých absolventů ITS ČZU hodnocená metodou QCA. Praha, 2013. Disertační práce. Česká zemědělská univerzita v Praze. Vedoucí práce prof. Ing. Milan Slavík, Csc. SVPUK- Středisko vzdělávací politiky. Databáze o nezaměstnaných vysokoškolácích. [online]. 2005 – 2012. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/app/navs2010/default.asp?page=ste p1&frompage=step2
105
ŠPOK, Radomír. Role českého soukromého sektoru v zahraniční rozvojové spolupráci - Analýza. [online]. Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. 2013. [cit. 201311-02]. Dostupné z: http://pasos.org/wp-content/uploads/2013/08/soukromysektor-rozvoj-politik-spok.pdf ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 377 s. ISBN 978-80-7367-313-0. TOUŠEK, Ladislav; ČAPKOVÁ, Klára; GEBOUSKÁ, Lucie a KOČANDRLE Vilém. Analýza uplatnitelnosti absolventů magisterského studia Sociální a kulturní antropologie. [online]. Katedra antropologických a historických věd, Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni, 2010[cit. 2013-09-02]. Dostupné z: http://www.antropologie.org/inspot/aktivita_-_klicova_aktivita_c_3.pdf VOJTĚCH, Jiří et al. Uplatnění absolventů škol na trhu práce - 2003. [online]. Národní ústav odborného vzdělávání. Praha. 2003. ISBN 80-85118-80-7. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/uplatneni_2003.pdf WALKER, Ian. Výzkumné metody a statistika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 218 s. Z pohledu psychologie. ISBN 978-80-247-3920-5. ZČÚ – Západočeská univerzita v Plzni. Rozvoj – rozvojová studia. [online]. 1991 – 2013. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: https://www.zcu.cz/pracoviste/pc/projects/?project=5243 (A)ZELENKA, Martin a RYŠKA, Radim. Přechod ze vzdělávání na trh práce a první práce: REFLEX 2010: zpráva druhá [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/REFLEX2010_Zprava2.pd f (B)ZELENKA, Martin a RYŠKA, Radim. Kompetence absolventů: REFLEX 2010: zpráva čtvrtá [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/REFLEX2010_Zprava4.pd f
106
ZDROJE POUŽITÝCH OBRÁZKŮ •
Obrázek 1: Schéma metodologického postupu výzkum, převzato a upraveno autorkou z: PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 230 s. ISBN 978-80-7367-468-7.
•
Obrázek 4:Vývoj počtu volných pracovních míst, převzato z MPSV, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012 [online]. 2013 [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2012/anal2012.pdf
•
Obrázek 5: Podíl absolventů mající práci před ukončením VŠ, převzato z ZELENKA, Martin a RYŠKA, Radim. Přechod ze vzdělávání na trh práce a první práce: REFLEX 2010: zpráva druhá [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/REFLEX2010_Zprava2. pdf
•
Obrázek 6: Délka přechodu mezi ukončením VŠ studia a nástupem do prvního zaměstnání, převzato z: ZELENKA, Martin a RYŠKA, Radim. Přechod ze vzdělávání na trh práce a první práce: REFLEX 2010: zpráva druhá [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/REFLEX2010_Zprava2. pdf
•
Obrázek 7: Využití vzdělání a získaných znalost a dovedností v profesním uplatnění mezi jednotlivými obory magisterského studia, převzato z: ZELENKA, Martin a RYŠKA, Radim. Přechod ze vzdělávání na trh práce a první práce: REFLEX 2010: zpráva druhá [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/REFLEX2010_Zprava2. pdf
•
Obrázek 12: Odkud jsou studenti MRS?, převzato a upraveno autorkou z: KČT. Mapa ČR – výběr oblasti. Klub českých turistů a Michael Stanovský. [online]. 2011 - 2013 [cit. 2013-09-12]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/vyber-oblasti
107
10. PŘÍLOHY Příloha 1: Statistické informace o uchazečích a studentech MRS .............................. 109 Příloha 2: Seznam otázek dotazníkového šetření ............................................................ 111 Příloha 3: Logika on-line dotazníku pro absolventy MRS............................................. 113 Příloha 4: Kódovaná tabulka odpovědí na otázky kvalitativního charakteru dotazníkového šetření s absolventy MRS ............................................................................. 121 Příloha 5: Tabulka kódovacích zkratek použitých pro analýzu odpovědí na otázky kvalitativního charakteru dotazníkového šetření s absolventy MRS ........................ 126 Příloha 6: Přehled zaměstnavatelů a pracovních pozic absolventů MRS ............... 131 Příloha 7: Seznam provedených rozhovorů ....................................................................... 138 Příloha 8: Seznam základních otázek semi-strukturovaných rozhovorů s absolventy MRS............................................................................................................................ 139 Příloha 9: Tabulka tematické analýzy rozhovorů s absolventy MRS ....................... 140 Příloha 10:Seznam otázek pro rozhovory se zástupci pracovního trhu v sektoru rozvojové spolupráce ................................................................................................................... 142 Příloha 11: Kódovaná tabulka odpovědí z rozhovorů se zástupci pracovního trhu v sektoru rozvojové spolupráce ............................................................................................... 142 Příloha 12: Tabulka kódovacích zkratek použitých pro analýzu odpovědí se zástupci pracovního trhu v sektoru rozvojové spolupráce ........................................... 143 Příloha 13: Podrobný vývoj studijního plánu 2003/2004 – 2013/2014 ............... 144 Příloha 14: Vývoj kurikula Mezinárodních rozvojových studií .................................. 150 Příloha 15: Přehled vyučovaných předmětů v období 2003 – 2013 (vysvětlení kódů z Přílohy 13).......................................................................................................................... 159
108
Příloha1: Statistické informace o uchazečích a studentech MRS
PŘEHLED NEDOKON ČENÉHO STUDIA
VÝVOJ POČTU ABSOLVENTŮ
ZÁJEM O MRS STATISTIKA Z PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK
STATISTICKÉ INFORMACE O UCHAZEČÍCH O STUDIUM A STUDENTECH MRS 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 počet přihlášek počet zájemců, kteří se k PZ dostavili počet zájemců, kteří, splnili podmínky počet přijatýchstudentů (zapsaní studenti)
2012 2013
2013 2014
TOTAL
Bc. Mgr. Bc. Mgr. Bc.
347 X n. d. X n. d.
n. d. X n. d. X n. d.
n. d. X n. d. X n. d.
228 34 196 34 91
209 54 178 54 99
194 72 157 53 53
112 58 90 46 45
186 49 151 49 60
186 51 140 n. d. 86
95 42 77 n. d. 70
118 55 73 40 70
1328 415 1062 40 574
Mgr. Bc.
X n. d.
X n. d.
X n. d.
34 50
54 33
46 38
44 35
36 60
Mgr.
X
X
X
34
36
39
37
36
39 46 (42) 42 (37)
30 50 (39) 20 (30)
39 58 (45) 39 (32)
322 244 216 184 162
ABS Bc. programu (nepokračující ve studiu) ABS Bc. a Mgr. programu
X
X
3
6
9
7
5
6
9
6
n. d.
51
X
X
X
X
6
13
23
20
29
16
n. d.
107
ABS Mgr. programu
X
X
X
X
0
3
7
12
4
10
n. d.
36
celkem ABS
X
X
3
6
15
23
35
38
42
32
n. d.
194
zanechal Bc. nesplnil podmínky Bc. přestup zanechal Mgr. nesplnil podmínky Mgr. celkem
2 0 0 0 0 2
2 2 0 0 0 4
5 2 0 0 0 7
3 4 0 0 0 7
5 1 0 0 2 8
4 2 0 3 5 14
5 0 0 1 0 6
3 1 0 2 2 8
6 0 1 2 0 9
8 0 0 3 0 11
n. d. n. d. n. d. n. d. n. d. n. d.
43 12 1 11 9 76
PŘEHLED NEDOKON ČENÉHO STUDIA
zanechal Bc.
první ročník druhý ročník třetí ročník čtvrtý ročník
17 13 11 2
kraj/stát
nesplnil podmínky Bc.
přestup
0 7 2 3
1 0 0 0
7 2 1 1
studenti, kteří zanechali studia 4 1 0 1 1 2 2 2 1 1 7 10 13 9 0 0 0 0 0
současní studenti 7 10 4 0 1 3 1 16 12 13 9 56 47 32 9 0 0 0 1
absolventi
MÍSTO PŮVODU STUDENTŮ MRS
Praha 5 Středočeský kraj 8 Jihočeský kraj 2 Plzeňský kraj 5 Karlovarský kraj 1 Ústecký kraj 4 Liberecký kraj 8 Královéhradecký 13 Pardubický kraj 9 Kraj Vysočina 8 Jihomoravský kraj 13 Olomoucký kraj 39 Moravskoslezský 27 Zlínský kraj 13 Slovensko 4 Srbsko 1 Švýcarsko 1 Honduras 1 Norsko 0 (Zdroj: Výpisy seznamů studentů STAG/ zpracováno autorkou)
zanechal Mgr.
nesplnil podmínky Mgr. 0 8 1 0
% 3,7 4,4 1,4 1,4 0,5 2,1 2,5 7,1 5,1 5,1 6,7 23,9 20 12,4 3 0,2 0,2 0,2 0,2
total 25 30 15 6 total 16 19 6 6 3 9 11 31 22 22 29 105 87 54 13 1 1 1 1
Příloha2: Seznam otázek dotazníkového šetření
OTÁZKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Qx Znění otázky Než jste začali studovat…. Q1 Jaké byly vaše motivace ke studiu MRS, proč jste se rozhodli jít tento obor studovat? Můžete zaškrtnout více možností. Q2
Nyní se prosím zamyslete nad hlavní motivací, co byl z této nabídky největší důvod pro studium MRS? Zaškrtněte/vypište jen jednu možnost Q3 Na jaké další obory jste se hlásil/a? Q4 Co jste si představoval/a, že jednou budete dělat? Jak jste viděl/a svou budoucí pracovní kariéru Otázky k průběhu studia MRS Q5 Zapojoval/a jste se kromě povinné praxe během studia do práce v oboru (v ČR i zahraničí)? Q6 Vypište prosím všechny instituce, kde jste působil/a. Q7 Odhadněte prosím, kolik měsíců jste v průběhu studia dohromady strávili aktivním dobrovolničením/prací pro rozvojové instituce. Zadejte prosím celé číslo. Q8 Pomohla Vám povinná praxe při získání zaměstnání? Q9 Můžete blíže specifikovat, jak Vám praxe pomohla při získání zaměstnání? Q10 Zúčastnil/a jste se během studia zahraničního studijního pobytu? Q11 Pomohla Vám zahraniční zkušenost k získání práce, ovlivnil Vás studijní pobyt? Prosím rozepište. Q12 Změnila se během studia Vaše představa o budoucím povolání? Q13 Jak se Vaše představy změnily? Prosím popište. A jak to bylo po studiu… Q14 Pracujete nyní ve studovaném oboru? (pokud jste na mateřské dovolené, zhodnoťte prosím Vaše poslední zaměstnání) Q15 Absolvoval/a jste po ukončení studia nějaké speciální kurzy, které vyžadoval Váš zaměstnavatel, nebo vaše pracovní pozice? Q16 Chtěl/a byste v oboru do budoucna pracovat? Q17 Co a kde studujete? Q18 Chtěl/a byste v oboru do budoucna pracovat? Q19 Jaký obor studia považujete za nejvhodnější pro Vámi dnes vykonávanou profesi? Q20 Jak hodnotíte Vaší dnešní pracovní pozici ve vztahu k Vašemu vzdělání? Q21 Hledal/a jste po ukončení studia práci v oboru? Q22 Měl/a jste s hledáním práce problémy? Q23 Z jakých důvodů jste neměl/a zájem hledat práci v oboru? Q24 Prosím, vypište všechny firmy/ organizace, kde jste po ukončení studia pracoval/a. Q25 Co bylo vaší hlavní náplní práce ve všech výše zmíněných institucích? (např. pro ČvT jsem pracovala jako projektový manažer lidsko-právního oddělení) Q26 Jak dlouho jste hledal/a své první zaměstnání? (=doba mezi ukončením VŠ a nástupem do zaměstnání) Q27 Existuje nějaký specifický důvod, proč jste měl/a problémy najít první zaměstnání?
111
Zpětná vazba na MRS Q28 Jakým způsobem jste našel/našla své první zaměstnání? Q29 Byl/a jste někdy evidován/a na Úřadu práce? Q30 Jak dlouhou dobu jste na ÚP byl/a evidován/a? Zpětná vazba na MRS Q31 Jaké předměty považujete za klíčové, abyste se mohl uplatnit ve studovaném oboru? Q32 Co jste na studiu MRS nejvíce postrádal/a? Q33 Kdybyste měl/a možnost provést změnu v tomto studijním oboru (předměty, způsob výuky…), co by to bylo? Q34 Kde se podle vás mohou absolventi MRS uplatnit? Jaké pracovní pozice mohou zastávat? Pro analýzu • Q34.1 • Q34.2 Q35 Ohodnoťte prosím následující tvrzení body 1 - 5, kdy 1 = nevyhovující, 5= výborné: • Přínos studia k profesnímu uplatnění • Nabídka zahraničních stáží a studijních pobytů • Celkové hodnocení kvality výuky (metody/odbornost vyučujícího) Q36 Ohodnoťte prosím následující tvrzení body 1- 5, kdy 1 = vůbec nesouhlasím, 5 = naprosto souhlasím: • Studium bylo prakticky orientované • Kdybych se měl/a znovu rozhodovat, studoval/a bych stejný obor • Po ukončení studia jsem měl/a dostatek znalostí a zkušeností k tomu, abych v oboru získala práci • Studium pro mě bylo dobrým základem pro rozvoj budoucí pracovní kariéry • To, že jsem se během studia angažovala v oboru (kromě povinné praxe) mi pomohlo získat práci • Praxe v instituci (povinný předmět) mi pomohla při získání zaměstnání • Se svým současným zaměstnáním jsem spokojen • V zaměstnání jsou využity moje znalosti a dovednosti získané v rámci studia Q37 Zde je místo pro Vaše další komentáře, aneb vyjádřete se k MRS dle vlastní libosti! Identifikační údaje Q38 Pohlaví Q39 Typ studijního programu Q40 Rok ukončení studia Q41 Jaké je Vaše platové ohodnocení? Označte prosím platovou skupinu, do které momentálně spadáte. Q42 Kde momentálně pracujete (pokud jste nezaměstnaný nebo na mateřské dovolené, uveďte prosím, kde bydlíte)? Q43 V jaké zemi pracujete?
Odpovědi zvýrazněných otázek byly zpracovány pomocí obsahové analýzy, kódování odpovědí je k nahlédnutí jako Příloha 4. 112
Příloha3: Logika on-line dotazníku pro absolventy MRS page 1
Poděkování za zájem o výzkum, informace k výzkumu.
page 2
Než jste začali studovat…. Q1. Jaké byly vaše motivace ke studiu MRS, proč jste se rozhodli jít tento obor studovat? Můžete zaškrtnout více možností. multiple choice chtěla/a jsem studovat v Olomouci bavily mě jazyky bavil mě zeměpis přišlo mi to zajímavé rád/a cestuji a toto studium mi to umožní o problematiku rozvoje jsem se zajímal/a chtěl/a jsem pomáhat ostatním přišlo mi, že to nebude těžká škola jiné: Q2. Nyní se prosím zamyslete nad hlavní motivací, co byl z této nabídky největší důvod pro studium MRS? Zaškrtněte/vypište jen jednu možnost. multiple choice - only one answer Q3. Na jaké další obory jste se hlásil/a? multiple choice geografie ekonomický obor cizí jazyky pedagogika sociální práce jiné:
Q4. Co jste si představoval/a, že jednou budete dělat? Jak jste viděl/a svou budoucí pracovní kariéru? essay box page 3 Otázky k průběhu studia MRS Q5. Zapojoval/a jste se kromě povinné praxe během studia do práce v oboru (v ČR i zahraničí)? multiple choice Ano, jako dobrovolník Ano, jako stážista Ano, zapojil/a jsem se jako zaměstnanec Ne, ale mimo obor jsem dlouhodoběji pracoval/a (alespoň 6 měsíců na jedné pracovní pozici) Ne, nezapojil/a jsem se a ani jsem dlouhodoběji nepracoval/a (alespoň 6 měsíců na jedné pracovní pozici) page 4 Q6. Vypište prosím všechny instituce, kde jste působil/a. essay box Q7. Odhadněte prosím, kolik měsíců jste v průběhu studia dohromady strávili aktivním dobrovolničením/prací pro rozvojové instituce. Zadejte prosím celé číslo. essay box page 5 Q8. Pomohla Vám povinná praxe při získání zaměstnání? multiple choice - only one answer Ano Ne page 6 Q9. Můžete blíže specifikovat, jak Vám praxe pomohla při získání zaměstnání? essay box page 7 Q10. Zúčastnil/a jste se během studia zahraničního studijního pobytu? multiple choice - only one answer Ano Ne page 8 Q11. Pomohla Vám zahraniční zkušenost k získání práce, ovlivnil Vás studijní pobyt? Prosím rozepište. essay box
page 9
Q12. Změnila se během studia Vaše představa o budoucím povolání? multiple choice - only one answer Ano Ne page 10 Q13. Jak se Vaše představy změnily? Prosím popište. essay box page 11 A jak to bylo po studiu… Q14. Pracujete nyní ve studovaném oboru? (pokud jste na mateřské dovolené, zhodnoťte prosím Vaše poslední zaměstnání) page 12 multiple choice - only one answer Ano Q14.
Ne Nepracuji, momentálně jsem nezaměstnaný/á Nemám stálé zaměstnání, pokračuji ve studiu a příležitostně si vydělávám, popř. mám studijní stipendium
page 14
Q17. Co a kde studujete? essay box Q18. Chtěl/a byste v oboru do budoucna pracovat? multiple choice - only one answer + comment box Ano Ne Nevím comment box: Pokud v oboru nechcete pracovat, proč? skip to page 25 - Q31
Q15. Absolvoval/a jste po ukončení studia nějaké speciální kurzy, které vyžadoval Váš zaměstnavatel, nebo vaše pracovní pozice? multiple choice - only one answer Ano. Absolvoval/a jsem tyto kurzy: Ne skip to page 15 – Q19
page 13 Q16. Chtěl/a byste v oboru do budoucna pracovat? multiple choice - only one answer + comment box Ano Ne Nevím CB: Pokud v oboru nechcete pracovat, proč? skip to page 15 - Q19
page 15 Q19. Jaký obor studia považujete za nejvhodnější pro Vámi dnes vykonávanou profesi? multiple choice - only one answer výhradně vámi vystudovaný obor vystudovaný nebo příbuzný obor zcela jiný obor není třeba zvláštní oborové specializace Q20. Jak hodnotíte Vaší dnešní pracovní pozici ve vztahu k Vašemu vzdělání? multiple choice - only one answer odpovídající úrovni vzdělání vyšší než úroveň vzdělání nižší než úroveň vzdělání page 16 Q21. Hledal/a jste po ukončení studia práci v oboru? multiple choice - only one answer Ano Ne
page 17
Q22. Měl/a jste s hledáním práce problémy? multiple choice - only one answer + comment box (CB) ano, specifikujte prosím níže ne, práci jsem našel bez problémů CB: specifikujte prosím vaše problémy s hledáním práce:
page 18 Q23. Z jakých důvodů jste neměl/a zájem hledat práci v oboru? essay box page 19 Q24. Prosím, vypište všechny firmy/ organizace, kde jste po ukončení studia pracoval/a. essay box Q25. Co bylo vaší hlavní náplní práce ve všech výše zmíněných institucích? (např. pro ČvT jsem pracovala jako projektový manažer lidsko-právního oddělení) essay box
page 20 Q 26: Jak dlouho jste hledal/a své první zaměstnání? (=doba mezi ukončením VŠ a nástupem do zaměstnání) multiple choice - only one answer zaměstnání jsem si našel/a již při studiu méně než 1 měsíc (včetně) více než 1 měsíc, méně než 2 měsíce (včetně) více než 2 měsíce, méně než 3 měsíce (včetně) více než 3 měsíce, méně než 4 měsíce (včetně) page 21 více než 4 měsíce, méně než 5 měsíců (včetně) jiné Q27. Existuje nějaký specifický důvod, proč jste měl/a problémy najít první zaměstnání? essay box page 22 Q28. Jakým způsobem jste našel/našla své první zaměstnání? multiple choice - only one answer doporučení přes známé/rodinu inzerát na internetovém portálu nabízejícím práci inzerát na webu zaměstnavatele na základě absolvované povinné praxe na základě stáže/ dobrovolnictví - bylo mi nabídnuto zůstat přes Úřad práce jiné page 23 Q29. Byl/a jste někdy evidován/a na Úřadu práce? multiple choice - only one answer Ano Ne
page 24
Q30. Jak dlouhou dobu jste na ÚP byl/a evidován/a? essay box
page 25 Zpětná vazba na MRS Q31. Jaké předměty považujete za klíčové, abyste se mohl uplatnit ve studovaném oboru? essay box Q32. Co jste na studiu MRS nejvíce postrádal/a? essay box Q33. Kdybyste měl/a možnost provést změnu v tomto studijním oboru (předměty, způsob výuky…), co by to bylo? essay box Q34. Kde se podle vás mohou absolventi MRS uplatnit? Jaké pracovní pozice mohou zastávat? essay box page 26 Q35. Ohodnoťte prosím následující tvrzení body 1 - 5, kdy 1 = nevyhovující, 5= výborné Rating scale Přínos studia k profesnímu uplatnění Nabídka zahraničních stáží a studijních pobytů Celkové hodnocení kvality výuky (metody/odbornost vyučujícího) page 27 Q36. Ohodnoťte prosím následující tvrzení body 1- 5, kdy 1 = vůbec nesouhlasím, 5 = naprosto souhlasím Rating scale Studium bylo prakticky orientované Kdybych se měl/a znovu rozhodovat, studoval/a bych stejný obor Po ukončení studia jsem měl/a dostatek znalostí a zkušeností k tomu, abych v oboru získala práci Studium pro mě bylo dobrým základem pro rozvoj budoucí pracovní kariéry To, že jsem se během studia angažovala v oboru (kromě povinné praxe) mi pomohlo získat práci Praxe v instituci (povinný předmět) mi pomohla při získání zaměstnání Se svým současným zaměstnáním jsem spokojen/a V zaměstnání jsou využity moje znalosti a dovednosti získané v rámci studia page 28 Q37. Zde je místo pro Vaše další komentáře, aneb vyjádřete se k MRS dle vlastní libosti :-) essay box
118
page 29 Demografické a identifikační údaje Q38. Pohlaví multiple choice - only one answer žena muž Q39. Typ studijního programu: multiple choice - only one answer Bc. Mgr. Bc. i Mgr. Q40. Rok ukončení studia multiple choice - only one answer 2006-2012 page 30 Q41. Jaké je Vaše platové ohodnocení? Označte prosím platovou skupinu, do které momentálně spadáte. multiple choice - only one answer méně než 10 000 Kč/ měsíc 10 000 - 14 999 Kč/ měsíc 15 000 - 19 999 Kč/ měsíc 20 000 - 24 999 Kč/ měsíc 25 000 - 29 999 Kč/ měsíc 30 000 - 34 999 Kč/ měsíc 35 000 - 39 999 Kč/ měsíc více než 40 000 Kč/ měsíc nechci odpovědět nemám stálý příjem
Q42. Kde momentálně pracujete (pokud jste nezaměstnaný nebo na mateřské dovolené, uveďte prosím, kde bydlíte)? multiple choice - only one answer výběr ze 14 krajů Slovensko pracuji jinde v zahraničí page 31
page 32 Poděkování.
Q43. V jaké zemi pracujete? essay box
Příloha4: Kódovaná tabulka odpovědí na otázky kvalitativního charakteru dotazníkového šetření s absolventy MRS
ODPOVĚDI KVALITATIVNÍCH OTÁZEK DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ S ABSOLVENTY MRS R 1
Q39
Q4
Q9
Q11
M
NGO
2 3
BM
JIN
BM
NGO
4 5 6
BM
RZ/HELP
FEAR/EDU
M
ZERO
FEAR
7
BM
HELP
8
BM
NGO
9
BM
DIPLO
10
BM
ZERO
11
BM
JIN/ ZERO
12
BM
13 14
BM
DIPLO/ JIN HUM
BM
AF
15
BM
16
BM
TEACH/ NGO TRAVEL
17 18 19
B
NGO
M
NGO
B
NGO/AF/ DIPLO/ INT
NE/KONT LOST/EDU /EXP
20
M
NGO/SOC
ANO/ EXP/KON T
21
BM
JIN
NE
Q13
Q31
Q32
$
Q15
Q17
Q22
WORK
Q23
Q27
Q 28
PCM/JAZ
PRAXE
LOST
€
PCM/PW/EKO
ZAHR
AJ
VS/NGO/MO
JAZ/EKO
DEEP/ COURSE
COURSE
VS/ NGO/SOU
RS/HUM/ MIG RS
JÁ
LOST/$ ANO/KON T/
JIN
EKO/STAT BAD/EXP HIS
EXP
ANO/REF
EXP
LOST
KARIÉRA/ PENÍZE JIN
FEAR
LACK/ JIN
CHANGE
€ EDU
JÁ
PENÍZE
EXP
FIELD CHANGE
EKOLOG
COURSE
NGO/RRA
PRAKT
EX
NGO/VS
PCM/ROZ
0
PCM/EKO/TECH PRAKT/ /FIN/MARK AJ/ AJ GEO
PED EXP
PRAXE PCM
INT/NGO/ VOLUN JAZ/ROZ JIN PRAKT/Z NGO/BAD/ AHR EDU JAZ COURSE/ KONCEPT NGO/SOU/ JIN /PRAXE VS/DIP PRAKTICKÉ/ PRAKT PRAKT/E MO/BAD STAT/JAZ/EKO X PRAKTICKÉ/RO COURSE COURSE Z/PCM/JAZ JAZ/PRAX/EKO KONCEPT / PCM/JAZ/EKO KONCEPT DELETE NGO/DIP
WORK/ €
KON
Q34
PRAX
Q34.1
NGO/VS
Q34.2
Q37
ADMIN
PCM
MÍSTO TRH/ PRAX
Q33
AJ
PCM
EX/ KONCEPT 0
JAZ
PRAXE
PRAXE
ROZ/ENVI/JAZ JIN EX. PRAX/ SPEC/MAN/FIN/ GLOB EVA/PCM/ JAZ/ COURSE/ KONCEPT MV/SPEC/FIN EX COURSE
PM
SAT
RS/HUM AWAR/ RISK DEV
ZMĚNA
DELETE
PRAXE/ JIN 0
PCM
SAT DEV
FAIL/ ZMĚNA SAT
EDU/JIN/ WIDE NGO/ VS
PM/RES
RISK
NGO NGO/SOC
RS
DEV
NGO
INT/ NGO/EDU WIDE
DEV/ ZMĚNA ALL/ HUM
PM/ LEK/ RES
22
RZ/NGO
SPO
23 24
BM
RZ/NGO
EXP
BM
TRADE/ INT
SPO
25
BM
26
BM
NGO/HEL P RZ/NGO/ JOURN
27
B
AF
JIN
28
M
NGO
EXP
29
B
HELP/AF
30 31 32
INT
PCM/ROZ/ SPEC/JAZ
ANO/EXP CHANGE
LEKTOR
LOST SPO
FIELD CHANGE
JIN TM/PCM/ KOM/ PROEU
BM
LOST
NE/JAZ/E XP
34
BM
35
BM
36
BAD
JIN
NGO/EDU/ INT/ SOU/WIDE VOLUN
RS
PM
DEV FAIL
RS
PM/ CSR/LEK
DEV/ SAT RES
PM/ ADMIN PM/ ADMIN
PCM/JAZ/MAN FIELD CHANGE
EDU
MÍSTO
COURSE
TIME
HUM/ DIPLO/ TRADE ZERO
DELETE
PRAXE/ COURSE PCM/JAZ COURSE COURSE/ WIDE/ EDU/ KONCEPT RRA/SOU/ CR PCM/EVA/JAZ/ KONCEPT JIN UR/ GLOB ROZ/GEO/PCM PRAKT/E AJ/ WIDE/NGO/! X COURSE JAZ AJ COURSE NGO
BAD
KON
JIN/EX COURSE KONCEPT
MÍSTO
NGO/SOC
33
VĚD
MHSP
INT BM
LOST
ANO/ KONT
LOST/ CHANGE
ANO/JAZ
LOST FEAR/JIN
B
NGO/ GOV TRAVEL
37
BM
RZ
EDU/ CHANGE
38 39 40
B
ZERO
B
ZERO
41
B
DIPLO
42
BM
JOURN
KON/ OVER LOST
MÍSTO
LOST
COURSE
PRAKTICKÉ/ JAZ/ PCM/ MAN/IT/PRAX JAZ/EKO/ SPEC/STAT ROZ/JAZ/EKO
COURSE
JIN
NGO/VS/ BAD
PRAKT
PRAKT
COURSE
COURSE
NGO/VS/RR A NGO/VS/ INT
ABSOL
MHSP LACK
ZERO
NGO/VS
ROZ/ EKO/JAZ/ PRAXvRZ/GEOP OL ASKE PCM/JAZ D
GRV LACK
COURSE/ AJ COURSE.
PRAKT
KOOR
NGO
PM/FUND ZMĚNA / LEK/ PED ZMĚNA
KONCEPT NGO/VS/INT / COURSE
DEV ZMĚNA/ SAT
PRAX/MAN/ MARK/ STAT/FIN JIN
LOST LOST
MÍSTO
NE/JAZ SPO
FIELD CHANGE
KM/ÚČTO/P EDMIN
PRAXE JÁ
JAZ/ROZ/ANTR O/RT JAZ/EKO/ANTR O/SPEC PCM/JAZ
KOOR
JIN
JIN
HUM
JIN
COURSE
JIN
PRAXE
JIN
NGO/VS/ED U
DEV/ FAIL ZMĚNA PED
43
BM
GOV
44
BM
RZ
45 46
BM
INT
B
HUM
47
BM
48
BM
49
BM
INT/ NGO/RZ/ JIN DIPLO/ GOV ZERO
50
BM
INT/GOV
51
BM
INT
52
BM
NGO
LOST
53
B
FIELD CHANGE
54
B
TRAVEL/ HELP/ RZ NGO
55
M
EXP/ NGO
CHANGE
56
B
ZERO
57
BM
INT
58
BM
HELP
EXP
59
B
NGO/
SPO
CHANGE/ EDU FEAR/ LOST
BAD/ LACK
MÍSTO/T OSVČ RH/PENÍZ E. €
ANO/REF
CHANGE
LOST
ROZ/JAZ
COURSE
COURSE
PRAKTICKÉ/ JAZ/EKO
COURSE
PRAXE/ COURSE.
EDU
JAZ/ ROZ/TECH
EX
EX/ JIN
JIN
AGEN JAZ/ROZ/EKO/S T PEC
LACK/ € PRAX ASKE D TRH
PRAX
BAD/ KOR
PCM/JAZ
TRH/ KOR
LOST CHANGE
BAD/ MÍSTO/ KOR DANCE
PRAX ASKE D
MÍSTO/
NGO
PRAXE/ COURSE/ WIDE PRAKT PRAKT PRAXE/ JIN WIDE/ NGO/ Z AHR INT PRAKT/C KONCEPT NGO OURSE JIN
KONCEPT /PRAXE JAZ/MV/ COURSE/ COURSE PRAX/ROZ/EKO PRAKT /PCM
JIN
LOST/FIELD CHANGE
COURSE
PCM/PW/ROZ/J KONCEPT AZ/MNGO/SPEC /RR/GEOPOL/ ENVI/DIP LACK
NE
GEO PRAKTICKÉ
RBM/PM/ IML GDRR/IMC/ VIT/TMT/C CY
NE
SAT PRAKT
EDU/ CHANGE CHANGE MÍSTO/ EXP MÍSTO/P ENÍZE/BA D EXP
ADMIN / MANA PM/ ZMĚNA ADMIN /LEK ZMĚNA
JIN
WIDE
NGO/ INT
EX
KONCEPT EDU/NGO/! / PRAKT
PCM/ GEP/ ROZ/ EKO/JAZ/MNGO
0
JIN
NGO/VS/INT
PRAKTICKÉ/ MAN
PRAXE
PRAKT
NGO/BAD
PCM/EVA
PRAKT/K ONCEPT AJ
PRAKT AJ/
ADMIN
WIDE/!
STAT/ PCM/ AW/ SPEC
PCM/ROZ
PM/PA/M ANA/ KOOR
LEK/PA/ PM/ MANA
SAT
MANA/K OOR/PM NGO/VS/SOU
RISK/ RES
GOV
BAD/ PENÍZE NE/JAZ
B
NGO/ GOV RZ
62
BM
TRAVEL
ANO/EXP
CHANGE
63
M
ZERO
NE/ JAZ/ OSOB
FEAR/ CHANGE/ EDU/FIELD CHANGE
64
BM
NGO/ HELP
65
BM
NGO
66
BM
67
BM
NGO
68
BM
NGO
69
BM
NGO/ INT
70
BM
HELP/ TRAVEL NGO
BM
ZERO
60
B
61
71 72 73 74
LOST
PRAXE ALREADY
CHANGE
JAZ
ENVI
EX KO
JÁ
BAD
ALL in AJ
COURSE
PCM/JAZ/PRAX
PRAXE
PRAKTICKÉ IPA/ PSA/ MUEA/HPID /MSS/SSA/ IWWS/ HSA/FS/FA T/PSIE
.
NE
FEAR SPO
EXP
LOST
LACK/LO ST PENÍZE/ BAD
BM
RZ
ANO/ JAZ
BM
INT
ANO/JAZ
75
BM
76
B
INT/ DIPLO ZERO
NE/JIN
COURSE
DELETE
VOLUN
AJ
PCM/EKO
ZAHR/PR AXE DEEP
PRAKT
NGO
JAZ
0
0
NGO/INT
ZAHR/AJ
WIDE/BAD
RES
COURSE
NGO/MO
DEV
0
NGO/VS
MNGO/PŘÍPRAV COURSE A JAZ/PW/PCM COURSE
FEAR
ZMĚNA/ SAT/ RES
NGO/ VS/ INT
BAD
CHANGE
NGO/JIN/ED U/VS
EX
PRAKTICKÉ/ PRAX/PCM/ FIN/SPEC/ PŘÍPRAVA
FIELD CHANGE ANO/JAZ/ EXP NE/ OSOB
PRAXE/ COURSE KONCEPT
EKO/PCM/ RT/ PRAXE/P BEX/JAZ/ROZ/G RAKT EO
LACK
NGO/VS/ EDU NGO/VS/ INT COURSE/ NGO/VS/INT PRAXE
SPEC
0
JAZ/PRAX
ZAHR/PR AXE/AJ PRAKT
PM/DO
FAIL
KOOR/ ZMĚNA/ ADMIN FAIL PM/TER/ ZMĚNA KOOR/MA NA SAT
JIN LOST/ FEAR/$
LOST/FEAR
BAD/ EXP
PRAX
BAD
TRH
ASKE JAZ/EKO/PCM/ EX/PRAX D MAN/PRAKTICK E/ZAHR É
AJ/ INT PRAXE COURSE EDU/NGO/IN T/VS NGO/ BAD/VS/ INT
TER
ZMĚNA/ FAIL
77
BM
ZERO
78
BM
NGO
79
B
80
BM
81 82
BM
ZERO
BM
NGO/ INT
83
B
EXPERT/ TOUR
84
BM
85 86
M
ZERO
B
TEACH
B
TEACH/ GOV/ NGO INT
87
ANO/ EXP NE
NGO/ RZ
JIN
FIELD CHANGE $/LOST
BM
91
BM
NGO/ HUM NGO/ RZ
92
M
INT/RZ
93
BM
BAD
CHANGE
LOST LACK
EXP
ANO/ JAZ.
SSA
LACK
JÁ PRAX
LACK/ EXP
LOST
PRAKTICKÉ
ASKE D
RT/MV/PCM/ MNGO PCM
PRAX
BAD
PRAKICKÉ/ JAZ JAZ
FIL LACK NE/JIN KON
NE/ JIN
INSP
PRAX
EXKURZE/BEX
LOST JIN .
NE
FIELD CHANGE JIN
BAD
NE/JIN
EDU
BAD
PRAXE
WIDE
COURSE
RRA/NGO
PRAXE
NGO/INT/ VS NGO/VS
PRAXE
COURSE/ EX/PRAX NGO/ INT DEEP E/COURS E AJ KONCEPT NGO/ VOLUN PRAKT/ AJ JIN
COURSE/ AJ KONCEPT
COURSE/ EX/PRAX DEEP/EX E/KONCE PT EX EX.
MANA
ZMĚNA ZMĚNA/ SAT SAT
ZMĚNA PM
NGO/BAD
ZMĚNA
FAIL
NGO/VS/ EDU
PRAKT
COURSE
NGO/ INT
PRAXE
COURSE
NGO/!
COURSE
COURSE
NGO/INT/ VS/! !
JAZ/ PCM/ROZ
MHSP LOST
ANO/ REF EXP
LOST
PRAXE/ PRAKT COURSE
SPEC/KONF/ PRAXE/ MAN AJ JAZ/ PCM/ EVA/ COURSE. MNGO MARK
WWW
LACK
TOUR
JIN
EKO/MAN/
MHSP
KO
88 89 90
94
FEAR
PCM/JAZ ALREADY
JAZ/PCM/EKO
TRH
ASKE D JÁ
JAZ/PCM
PRAXE/C KONCEPT OURSE
NGO/INT
PM RES
RISK
Příloha5: Tabulka kódovacích zkratek použitých pro analýzu odpovědí na otázky kvalitativního charakteru dotazníkového šetření s absolventy MRS KÓDOVACÍ ZKRATKY zkratka
vysvětlení
četnost
zkratka
vysvětlení
četnost
Q39. Typ studijního programu.(tato otázka je pro snadnější identifikaci studijní historie respondentů řazena v prvním sloupci) Z 94 respondentů jich na otázku odpovědělo 88. B = pouze bakalářský studijní program/ M = pouze magisterský studijní program/ BM = bakalářský i magisterský studijní program Q4. Co jste si představoval/a, že jednou budete dělat? Jak jste viděl/a svou budoucí pracovní kariéru? Z 94 respondentů jich na otázku odpovědělo 89. AF DIPLO EXPERT GOV HELP HUM INT JOURN NGO RZ SOC TEACH
práce v Africe diplomatické služby expert státní správa, ministerstvo pomáhat ostatním humanitární pracovník mezinárodní organizace typu UN novinář, reportér nezisková organizace práce v terénu, práce v rozvojové zemi sociální pracovník učitelství, školství, vzdělávání
4 7 2 7 7 4 15 2 34 13 2 2
TOUR TRADE TRAVEL ZERO JIN
cestovní ruch obchod s rozvojovými zeměmi cestování bez očekávání Jiné: • Nechtěla jsem se rozhodnout pro jasné povolání typu lékař, neměla jsem úplně jasno; • Kartograf; • Chtěla jsem jít na PhD.; • Ekonom; • Pracovat s mladými lidmi a uskutečnit jejich sny; • Ranger v národním parku.
2 2 5 15 6
získání kontaktů zaměstnavatel byl spokojený s mou předešlou prací
3 6
• Hledám další příležitosti k pobytu v zahraničí; • Hledám další uplatnění v zahraničí jako stážista; • V důsledku zahraničního pobytu jsem se rozhodl pokračovat v doktorském studiu. • Spíše naopak, na jedné pozici jsem byla odmítnuta, protože jsem moc hr do světa.
4
Q9. Můžete blíže specifikovat, jak Vám povinná praxe pomohla při získání zaměstnání? Z 26 možných respondentů jich na otázku odpovědělo 20. EXP INSP JIN
nabité zkušenosti inspirovalo mě to v mé další činnosti/ založil jsem si vlastní organizace Jiné: Zní to dobře v CV.
9 1
KON SPO
1
Q11. Jak Vám pomohla zahraniční zkušenost ze studijního pobytu k získání práce? Z 32 možných respondentů jich na otázku odpovědělo 28. ANO EXP JAZ KONT NE OSOB REF
ano, pomohlo mi k získání práce zkušenosti zlepšení cizích jazyků získání kontaktů ne, nepomohlo mi k získání práce osobní rozvoj, samostatnost reference
14 7 9 4 16 2 3
JIN
Q13. Jak se Vaše představy změnily? Z 69 možných respondentů jich na otázku odpovědělo 56. $ EDU FEAR FIELD CHANGE
neuživím se, málo peněz potřeba dovzdělání v jiném oboru obavy zda je možné v oboru získat práci reorientace na jinou sféru v rámci rozvojové spolupráce
4 7 11 10
CHANGE LOST JIN
změna zájmu ztráta ideálů Jiné: • Získal jsem rozhled a bylo mi jasnější, jaké jsou možnosti uplatnění; • Získal jsem povědomí o práci v neziskovkách a charitách; • Zamítl jsem státní sektor, zkušenosti s ním byly úděsné; • Vzhledem k začínající finanční krizi (2008) se člověk musel přizpůsobit aktuální situaci na trhu práce
15 23 4
Q15. Absolvoval/a jste po ukončení studia nějaké speciální kurzy, které vyžadoval Váš zaměstnavatel, nebo vaše pracovní pozice? CCY EDU EKO FAT FS GDRR GRV HPID HSA IMC IML IPA IWWS KM KOM LEKTOR
1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
MSS MUEA PCM PEDMIN PM PROEU PSA PSIE RBM SPCS SSA STAT TM TMT ÚČTO VIT
Management of Staff Safety Mine, UXO and Explosives Awareness Project Cycle management Pedagogické minimum Planning and Monitoring Školení k vedení projektů financovaných ze zdrojů EU Personal Security awareness Personal Security in Insecure Environments Results-Based Management Special Preparation for Crisis Situation Stay Safe Course Statistika Time management Training Methods & Techniques Účetnictví Video Interaction Training
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1
HIS
History (PhD) na University of Warwick, UK
1
EKOLOG
MA Dance Movement Psychotherapy v Lodnýně na Goldsmiths Ekologie na PřF UK v Praze
1
MHSP
4
ENVI FIL
Environmentální studia, FSS Brno PhD. prezenční studium oboru Filozofie, FF UHK
1 1
PED
Mezinárodní humanitární a sociální práce, CMTF UPOL, Olomouc Učitelství geografie pro SŠ na PřF UK v Praze.
Climate Change & Youth Migration, Public Policy Ekonometrie First aid trainer Facilitation skills Gender &Disaster Risk Reduction Globální vzdělávání Hand Pumps in Development, Humanitarian Security Trainer Introduction to Media & Communications International Migration Law Introduction in Permaculture approach Introduction Workshop on Water and Sanitation Kritické myšlení Komunikační dovednosti Lektorské dovednosti
Q17. Co a kde studujete? Z 12 možných respondentů jich na otázku odpovědělo 10. DANCE
Q22. Měl/a jste s hledáním práce problémy? Z 53 možných respondentů jich na otázku odpovědělo 33.
1
BAD EXP KARIÉRA KOR LACK MÍSTO
trh práce v oboru je malý a neprodukuje dostatečné množství pracovních míst málo pracovních zkušeností nedostatečný osobni rozvoj o místu je dopředu rozhodnuto, práci v oboru lze získat jen přes známé nedostatek znalostí v místě bydliště nebo poblíž není jednoduché si práci v oboru najít
16
PENÍZE
nedostatečné finanční ohodnocení
5
6 1 2
TIME JIN
hledání mi zabralo dlouhou dobu Jiné: • Zavřené dveře; • Vystudovaný obor se často ukázal být spíš překážkou, protože se zdál být až příliš honosný a zajímavý, pro některé pozice Mgr. = překvalifikovanost; • Nic neříkající obor.
1 3
5
KO
Neperspektivní obor
2
2
JIN
Jiné:
3
5 8
Q23. Z jakých důvodů jste neměl/a zájem hledat práci v oboru? Z 27 možných respondentů jich na otázku odpovědělo 25. € WORK LOST LACK ALREADY
finanční nejistota, nízký plat, potřeba vyššího výdělku hledal/a jsem jakoukoliv práci, byla jsem rád/a za cokoliv ztracené ideály o práci v RS, už mě to více nelákalo nedostatek pracovních míst v oboru už jsem měl stabilní práci z dob studia
•
6 8 2 • •
Není mi lhostejný osud rozvojových regionů světa, a pokud můžu, pomůžu. Ale ještě jsem nedospěl k tomu, abych tuto činnost chtěl vykonávat na profesní úrovni. Všechno má svůj čas. Chtěla jsem cestovat. Chci pracovat v oboru, jen zatím nebyl čas hledat zaměstnání obecně.
Q27. Existuje nějaký specifický důvod, proč jste měl/a problémy najít první zaměstnání? Z 31 možných respondentů jich na otázku odpovědělo 16. ABSOL KON KOR MÍSTO OVER
absolventy zaměstnavatelé nechtějí vysoká konkurence místa po známosti, dopředu rozhodnuto v místě bydliště práce není překvalifikovanost
1 1 1 2 1
PENÍZE PRAX TRH VĚD
nedostatečné platové ohodnocení absolventi nemají požadovanou praxi pracovní trh je přesycen a v oblasti RS je trh příliš malý s MRS pořádně nic neumíme
1 7 6 1
• nastoupil jsem do rodinné firmy • na základě studia doktorátu stal jsem se osobou samostatně výdělečně činnou
2
Q28. Jakým jiným způsobem jste si našel/a své první zaměstnání? AGENT
pomocí personální agentury
1
JIN
ASKED JÁ
byl jsem osloven zaměstnavatelem svojí iniciativou – rozesílal jsem CV
5 9
OSVČ
Q31. Jaké předměty považujete za klíčové pro uplatnění ve studovaném oboru? Z 94 možných respondentů jich na otázku odpovědělo 78.
1
AW ALLinAJ ANTRO BEX DIP EKO ENVI EVA
academic writing všechny předměty co se vyučují v AJ antropologie blok expertů diplomacie ekonomické předměty environmentalistika a ekologie evaluace
1 1 2 2 1 19 2 4
MARK MNGO MV PCM PRAKTICKÉ PRAX PRAXvRZ PŘÍPRAVA
EXKURZE FIN GEO GEOPOL GLOB
exkurze finanční řízení geografické předměty geopolitika globální problémy
1 4 4 2 2
PW ROZ RR RT SPEC
IT JAZ KONF MAN
informační technologie cizí jazyky řešení konfliktů management
1 46 1 7
STAT TECH UR X
marketing management neziskových organizací mezinárodní vztahy Projektový cyklus, projektové řízení praktické předměty praxe povinná praxe v rozvojové zemi předodjezdová příprava a osobní bezpečnost, práce v krizových oblastech, zvládání stresu psaní grantů/žádostí rozvojové příležitosti, předměty s rozvojovou tématikou regionální rozvoj rozvojové teorie specializace na konkrétní téma(ta) – veřejné zdravotnictví (2), městská chudoba, migrace a uprchlictví (2), komunitní rozvoj (2), cestovní medicína, přírodní zdroje, klimatické změny (2), gender, potravinová bezpečnost, humanitární práce (4) statistika, metody výzkumu technické předměty udržitelný rozvoj bez odpovědi
3 5 3 39 11 10 1 2 3 18 1 3 11
4 2 1 16
Q32. Co jste na studiu nejvíce postrádali? + Q33. Kdybyste měl/a možnost provést změnu v tomto studijním oboru (předměty, způsob výuky…), co by to bylo? Četnost daných odpovědí je vykázána za obě otázky, za každého jednotlivce se však dané téma započítalo jen jednou. PRAXE DEEP ZAHR PRAKT COURSE JIN
souvislá praxe, podporu katedry při zajišťování praxe problematika probíraná do hloubky studium v zahraničí praktické předměty, propojení teorie s praxí studijní předměty • větší komunikace s potenciálními zaměstnavateli • převedení oboru pod politologii
29
KONCEPT
koncept studia, návaznost
18
4 7 20 41 17
AJ EX 0 DELETE
jazyky a jejich kvalita, předměty v anglickém jazyce experti na danou problematiku nic zrušení oboru
11 15 9 4
Q34. Kde se podle vás mohou absolventi MRS uplatnit? Jaké pracovní pozice mohou zastávat? !
uplatnění na základě předchozí angažovanosti
6
WIDE
BAD
uplatnění je velmi obtížné, absolvent téměř nic neumí cestovní ruch
8
Typ pracovní pozic
1
ADMIN
administrátor
7
diplomacie vzdělávání, školství mezinárodní organizace Jiné: • Uplatnění v oborech, které nevyžadují žádnou předchozí odbornost (tj. naučí/zaškolí vás sám zaměstnavatel). • „To kdybych věděla, tak to možná i dělám“. • Uplatnění záleží na absolventech, to neovlivní ani nejlepší škola. • Práce s širokou veřejností.
2 12 20 4
CSR DO FUND KOOR
pracovník zabývající se společenskou odpovědností firmy desk-officer fundraiser koordinátor
1 1 1 6
LEK
lektor
5
MANA
manažer
6
PA
projektový asistent
2
PED
pedagog
2
PM
projektový manažer
16
RES TER
zaměstnanec výzkumu terénní pracovník
1 2
CR DIP EDU INT JIN
uplatnění je velmi široké, záleží na odhodlání, osobní motivaci, snaze, odvaze i štěstí
11
MO NGO RRA SOC
uplatnění mimo obor neziskový sektor regionální rozvojové agentury sociální práce
3 54 4 1
ALL
jakékoliv
1
SOU VOLUN VS
soukromá sféra zaměřená na rozvojovou spolupráci dobrovolnictví veřejný sektor (ministerstva/ ČRA/kraje…)
5 4 26
HUM MIG RS
humanitární zabývající se migrací a uprchlíky rozvojové
4 1 6
riziko pracovního trhu, je příliš malý, je těžké najít práci v oboru pro tolik absolventů spokojenost se studiem, dobré vzpomínky je důležité změnit koncepci studia, kurikulum
4
Typ neziskových organizací
Q37. Libovolně se vyjádřete k MRS nebo výzkumu. AWAR
nutná praxe už při studiu
1
RISK
DEV FAIL RES
rozvoj v oboru v průběhu let obor je k ničemu respondenti se vyjádřili pouze k výzkumu, ocenili jeho realizaci
9 7 6
SAT ZMĚNA
11 17
Příloha6: Přehled zaměstnavatelů a pracovních pozic absolventů MRS
V následující tabulce jsou k nahlédnutí všechna zaměstnání, kterými od ukončení studia prošli respondenti dotazníkového šetření, spolu s popisem jejich pracovní pozice a případně i náplně práce. U některých institucí je uvedeno jejich zaměření.
PŘEHLED ZAMĚSTNAVATELŮ A PRACOVNÍCH POZIC ABSOLVENTŮ MRS NEZISKOVÉ ORGANIZACE ADRA ČR (4) → humanitární, rozvojové, lidskoprávní, vzdělávací, sociální projekty • projektový asistent • lektorka programů GRV a multikulturní výchovy • projektový/programový manažer • bez specifikace ARPOK (5) → globální rozvojové vzdělávání • koordinátorka projektů, lektorka globálního rozvojového vzdělávání, účetnictví • příprava metodik rozvojových vzdělávacích programů • lektorka GRV a projektový manažer • projektový koordinátor a lektor v oblasti GRV • lektorka vzdělávacích programů Brooklyn Bridge to Cambodia → rozvojové projekty v Kambodži – venkovské zemědělství • Framework/Monitoring & Evaluation Advisor
Na počátku → sociální služby - pomoc těhotným ženám v tísni • fundraising a PR, projektový management
Nesehnutí → rozvojové, lidskoprávní, watchdogové aktivity, vzdělávání, migranti • lektorka programů GRV a multikulturní výchovy
Charita CR (2) → sociální, zdravotní, humanitární, rozvojové, vzdělávací aktivity • programový manažer • bez specifikace
Organizace pro pomoc uprchlíkům →sociální + právní poradenství, vzdělávací aktivity pro uprchlíky • sociální pracovnice, koordinátorka menšího projektu + psaní grantů zaměřených na rozvojovou spolupráci
NaZemi → odpovědnost firem, fair trade, globální rozvojové vzdělávání • lektorka programů GRV a multikulturní výchovy
Člověk v tísni (6) →humanitární, rozvojové, lidskoprávní, vzdělávací, sociální projekty • projektová manažerka Varianty (2x) • konzultantka rozvojových projektů • realizátor humanitárních projektů ve výši přes 1mil EUR • regionální koordinátor kampaně přímého oslovení v oddělení fundraisingu • dočasná výpomoc v lidsko-právním oddělení • koordinátor dobrovolníků, terénní sociální pracovník IDP as Norge • pomocný asistent, koordinátor
INEX-SDA (2) → dobrovolnické, vzdělávací projekty • projektový koordinátor/ manažer – vedení mezinárodního projektu se zaměřením na GRV • asistent koordinátora, PR manažer
Sdružení podané ruce → prevence a léčba drogové závislosti • odborný manažer projektu
Slovak Governance Institute (SGI) → NGO zabývající se zkvalitňováním alokace veřejných zdrojů na zabezpečení transparentních, kvalitních veřejných a efektivních veřejných služeb • bez specifikace Společnost pro Fairtrade → fair trade – prodej, vzdělávání • lektorka programů GRV a multikulturní výchovy
M.O.S.T. → rozvojové, vzdělávací, humanitární projekty public relations, globální rozvojové vzdělávání
ROZVOJOVÉ/PROJEKTOVÉ AGENTURY APDM Agentura projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje • projektový manažer: zpracovávání žádostí o dotace z fondů EU a jejich příloh, administrace projektů
RARSM Regionální agentura pro rozvoj Střední Moravy • projektový manažer: zpracovávání žádostí o dotace z fondů EU a jejich příloh, administrace projektů
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ V OBORU ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ADRA Kanada → humanitární, rozvojové, lidskoprávní, vzdělávací, sociální projekty • projektový/ programový manažer European Network for Rural Development → rozvoj venkova • bez specifikace
Oxfam → humanitární, rozvojové, sociální projekty • vyřizování objednávek
FAMILY HEALTH INT. 360 → rozvojové projekty • Ethiopia and Utrecht University PhD Research Assistant, household survey design & pre-test, analysis using SPSS; reporting to the university Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) → migrace, migrace a rozvoj, reintegrace, dobrovolné návraty • vízový asistent v pracovišti zpracovávající vízové žádosti do Kanady
UN WOMEN Vietnam → budování kapacit, ženská práva, empowerment, násilí na ženách • UNV Programme Officer – Management of two country programs: Strengthening women’s capacity in disaster risk reduction & climate change adaptation and + Capacity building of three women’s rights networks in Viet Nam UNV/UNDP → dobrovolnická stáž u UNDP (= rozvojové projekty) • Project officer, Governance Unit
STÁTNÍ SPRÁVA, MINISTERSTVA Ambasáda ČR v Londýně • konzulární asistent: vyřizovaní občanské agendy pro Čechy žijící v Anglii
Ministerstvo vnitra ČR (3) • referent • referent bezpečnosti státu • správní řízení týkající se pobytů cizinců v ČR
Kancelář veřejného ochránce práv → organizační, odborné a technické zabezpečení činnosti veřejného ochránce práv • oddělení migrace – dohled nad správním vyhoštěním a řešení cizineckých otázek Magistrát města Olomouce • referent odboru životního prostředí
Ministerstvo zahraničních věcí ČR • vízová a konzulární problematika na ZÚ ČR v zahraničí
Státní organizace zabývající se bojem se závažnou kriminalitou • vyšetřovatel
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR • odborný referent pro oblast dobrovolnictví
ŠKOLSTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ, ŠKOLENÍ Dům dětí a mládeže Praha • psaní grantů
Dům zahraniční spolupráce (Česká národní agentura mládež) • projektový manažer
CARITAS - VOS sociální Olomouc • vedoucí vzdělávacího střediska
Tempo training & consulting, Ostrava (2) → vzdělávací a konzultační služby • realizátor vzdělávacích projektů / team leader • realizace vzdělávacích projektů - organizace vzdělávacích seminářů, mentorování nově příchozích kolegů
Institute of Social Studies v Haagu, NL • teaching and research assistante
Univerzita Hradec Králové • referentka pro zahraniční záležitosti: mobility Erasmus, příjezdy a výjezdy studentů a expertů
Iuventa, Bratislava → Slovenský institut mládeže • tvorba metodiky globálního rozvojového vzdělávaní jazyková škola (4) • lektor 4x
Univerzita Sv. Alžběty v Bratislavě • logistik
Katedra rozvojových studií, UPOL (6) • projektový manažer - Letní škola RS (2x) • výuka, psaní publikací a studijních podpor, projektové činnosti • projektový manažer - Erasmus Mundus • projektový manažer • bez specifikace Revera, Olomouc → poskytovatel služeb v oblasti vzdělávání – soft skills, IT, cizí jazyky • zabezpečení chodu celé společnosti
UPOL • samostatný referent • projektový manažer, resp. finanční manažer Základní škola • učitelka
Školství - Švýcarsko • lektor
Salanga → kurzy v oblasti logistiky, bezpečnosti a finančního managementu • instruktor, který připravuje osoby vyjíždějící na zahraniční mise, psaní grantů pro rozvojové a humanitární projekty
CESTOVNÍ RUCH a POHOSTINSTVÍ Aventura en Canarias → poskytovatel sportovních zážitků na Kanárských ostrovech • monitoring adrenalinových aktivit, průvodce pro zahraniční klienty
Imperial W. Capital, s.r.o., Olomouc → ubytovací služby • recepční, vedoucí recepce, manažerka
CK Alpina → cestovní kancelář • služba zájezdů, sezónní práce
Licious Living, Vancouver, Kanada → cateringová a donášková služba, zdravá kuchyně • bez specifikace
CK FISCHER → cestovní kancelář • prodejce zájezdů Hotel (4) •číšník (2) •bez specifikace (2)
Typ Agency, s.r.o. → cestovní kancelář • Travel Consultant Incentives: zajišťování cestovních služeb na zakázku pro korporátní klientelu U-Klub, Olomouc → hudební klub • barman
IT Bohemiasoft s.r.o., České Budějovice → IT společnost zabývající se pronájmem softwaru na tvorbu e-shopů a webových prezentací • technická podpora pro česky a španělsky mluvící zákazníky CSC Computer Sciences → poradenství v oblasti IT • mzdová účetní
Hewlett-Packard → rozvoj a výroba výpočetního, paměťového a sítového hardwaru a softwaru • Procurement operations associate IBM → prodej serverového řešení a služeb • logistik
X – bez uvedení jména firmy = IT • projektový manažer
BANKOVNICTVÍ + POJIŠŤOVNICTVÍ mBank (2x) • online marketing, správa webu a sociálních sítí • marketingová komunikace
Raiffeisenbanka.s • administrativní pracovník
REALITNÍ KANCELÁŘE, CALL CENTRA Call centrum Ranger • bez specifikace Realitní agentura • makléř
Realitní kancelář REFIMA • asistentka jednatele
OSTATNÍ ABIA group s.r.o. • konzultant pro produkt SAP Business One B1 UP
Jones Lang LaSalle, Praha → služby v oblasti rezidenčních a komerčních nemovitostí, prodej, pronájem, oceňování a poradenství • Valuation Assistant - administrativně organizační podpora oddělení oceňování nemovitostí
Accenture, Praha → služby v oblasti manažerského poradenství, technologií a outsourcingu • finanční analytik ADP Employer Services, Praha → služby v oblasti mzdového účetnictví a lidských zdrojů • mzdové účetnictví AmRest (2) → operátor fast-foodů • práce pro značku KFC • manažer oddělení vnitřní kontroly Adrex → překladatelská činnost • správce webu Arboeko Smržice → pěstování, prodej a distribuce okrasných dřevin • bez specifikace Copy Centrum Evro, Vsetín • bez specifikace Českobudějovické biskupství • asistent v křesťanském centru mládeže Bosch Communication Centre - Berlin • zákaznická podpora pro česky, německy a anglicky mluvicí zákazníky BusinessInfo.cz (NEXUS Group, s.r.o.) → internetový portál pro podnikatele • hlavní redaktor/editor sekce „Zahraniční obchod a rozvojová spolupráce“ Covidien, Praha → instalace a opravy elektronických zařízení, prodej zdravotnického materiálu. • International Accounting Delor International → zakázkové krejčovství • administrativní pracovník
K+K Ski School, Jánské Lázně → lyžařská škola • sezonní lyžařský instruktor Kaufland CZ • bez specifikace LPP • sales manager obuvnictví • prodavačka OEZ, s.r.o. - člen společnosti Siemens → produkty a služby pro jištění elektrických obvodů a zařízení nízkého napětí • referent zahraničního obchodu, vedoucí oddělení prodeje Our Sansar Ltd. London • Education project and events assistant PAPCEL, a.s., Litovel → stroje a technologická zařízení pro papírenský průmysl • administrativní činnost Přidal Kralice na Hané → strojírenská zařízení pro průmysl • bez specifikace překladatelská firma • překladatel do češtiny Santia Service → společnost zabezpečující administrativní, organizační a archivační služby svých klientů • práce v archivu Schneider logistics → logistická společnost • zajišťování logistiky při dopravě náhradních dílů pro osobní automobily
Deutsche Post • bez specifikace DHL • bez specifikace Fitness centrum recepční Futaba Czech, s.r.o. → výroba součástek pro automobilový průmysl • inženýr kvality GCE, s.r.o. → prodej lahvových uzavíracích a redukčních ventilů na technické plyny, svařovací techniky, armatur a hořáků • operátor GE Medical → prodej a servis zdravotní techniky • bez specifikace Intertrade Prague, s.r.o, Praha = prodej filtračních ekologických systémů • Executive Assistant Janus MyQ Middle East, pobočka v Dubaji → dodávky kopírovacích a tiskařských zařízení včetně příslušenství a spotřebního materiálu, technická a servisní podpora • marketingový specialista, Commercial and logistic coordinator Tonersyp, Olomouc → internetový prodej tiskáren, tonerů, fotoválců, inkoustových kazet či komponentů k renovaci tonerů a inkoustů • provoz firmy
soukromá sféra • projektový koordinátor ve sféře rozvoje kompetencí lidí Spedice • bez specifikace Středně velká firma zabývající se internetovým obchodem • vytváření produktových portfolií a obchodních strategií Švec Miroslav, Dolní Čermná → výroba dřevité vlny • vše co je potřeba v rodinné firmě Tanger, spol. s r.o., Ostrava → služby mobilním operátorům • manažer odborných konferencí veřejná instituce • tvorba strategie rozvoje a implementace Vězeňská služba ČR • odborná práce s odsouzenými VYRE projektový manažer
X – bez specifikace • výzkumná a analytická činnost v oblasti veřejné politiky
Příloha7: Seznam provedených rozhovorů
• •
• • • •
PILOTNÍ VÝZKUM 2x fokusní skupina studenti druhého ročníku akademického roku 2012/2013 (cca 15 osob) studenti třetího ročníků akademického roku 2012/2013 (cca 15 osob) 13x osobní rozhovor 7 žen, 6 mužů třídní sraz ročníku akademického roku 2003/2004 15x osobní rozhovor 14 žen, 1 muž studenti prvního ročníku akademického roku 2013/2014, seznamovací víkend pro prváky
SEZNAM PROVEDENÝCH ROZHOVORŮ ZAMĚSTNANCI KATEDRY ABSOLVENTI MRS 4x osobní rozhovor 11x osobní rozhovor • 1 žena, 3 muži • 9 žen, 2 muži
4x skype • 1 žena, 3 muži
ZÁSTUPCI PRACOVNÍHO TRHU 11x osobní rozhovor • ČRA, MZV, MV, ADRA, ARPOK, ČvT, DEMAS, CHARITA ČR, OPU, Dekonta, Geomin
3 x telefonický rozhovor • Nesehnutí, JMK, Centrum Dialog 1 x písemná odpověď • M.O.S.T.
Příloha 8: Seznam základních otázek semi-strukturovaných rozhovorů s absolventy MRS Následující otázky tvořily základní kostru všech rozhovorů. Každý rozhovor však měl odlišný průběh a na jednotlivé otázky se postupně nabalovaly otázky další, popřípadě (v závislosti na předchozích odpovědích) nebyly některé otázky respondentovi vůbec položeny. Vzhledem k povaze odpovědí (některé odpovědi v porovnání s výsledky dotazníkového šetření nepřinášely nové informace), byly do tabulky tematické analýzy přeneseny jen výpovědi některých otázek. Q1. Jaké byly vaše motivace ke studiu MRS, proč jste se rozhodli jít tento obor studovat?
Q2. Co jste si představoval/a, že jednou budete dělat? Jak jste viděl/a svou budoucí pracovní kariéru? Q3. Změnila se během studia Vaše představa o budoucím povolání? Q4. Zapojoval/a jste se kromě povinné praxe během studia do práce v oboru? Q5. Měla angažovanost v době studia vliv na získání práce? Q6. Můžete popsat Vaši pracovní historii od ukončení studia? Q7. Měl/a jste s hledáním práce (v oboru) problémy? Q8. Kde vidíte uplatnění absolventů MRS a co všechno definujete jako práci v oboru? Q9. Jak zpětně hodnotíte studium v souvislosti s požadavky pracovního trhu? Q10. Kdybyste mohl/a na studiu cokoliv změnit, co by to bylo?
139
Příloha9: Tabulka tematické analýzy rozhovorů s absolventy MRS ROZHOVORY S ABSOLVENTY – TEMATICKÁ ANALÝZA pohlaví
studium
R1
Ž
2003 – 2009
R2
Ž
2003 – 2009
R3
Ž
2003 – 2009
R4
Ž
2003 – 2010
R5
Ž
2007 – 2009
R6
M
2004 – 2010
R7
Ž
2004 – 2010
R8
M
2005 – 2008
uplatnění v oboru
angažovanost
hodnocení studia
ANO, pracuje dodnes neprovázané, roztříštěné, nedostatek rozvojových předmětů NE, aktivita, ale poté průkopnické, nedostatek rozvojových předmětů, ztráta iluzí a odchod příliš geografických věd, nedostatek praxe, žádná mimo obor specializace ANO, pomohlo získat volné, nezatěžující, záleželo na vlastní iniciativě práci (praxe, PCM, PW) široký záběr studia = široké pole působnosti, ANO, pomohlo získat „všehochuť“ = různorodá ochutnávka předmětů nemusí být spojeno jen s rozvojovými zeměmi → práci produkující experty na nic, záleželo na vlastní neziskovky, vzdělávání, práce s mládeží, určitě ne iniciativě a snaze se profilovat a angažovat, ve firmách (nemáme technický background), nutnost specializace – návrh: technická, projektová, ekonomická větev, příliš povrchní geografie – když už, tak do hloubky a produkovat odborníky, chyběla ruština (jazyk důležitý pro rozvojovku – transformační spolupráci) NNO, veřejná sféra, lidskoprávní, cokoliv co se ANO, není souvislost neorganizované, spousta předmětů navíc a dotýká ovlivňování společnosti spousta chyběla → zintenzivnit projektový cyklus, povinné praxe, jazyky a přidat politologii, nedostatek kapacit, „všehochuť“ = produkce obecných expertů na všechno a na nic NGO – ZRS, komunitní místní rozvoj, ANO, neprovázanost, málo praxe, zbytečné předměty, administrativa, zahraničí ( náš profil pro ně ale málo možností pro zahraniční výjezdy není atraktivní)o známostech neziskovky, ministerstva, soukromý sektor NE, neaktivní neorganizované, roztříštěné, neprovázané, nedostatek rozvojových předmětů, příliš geografických věd, pestrost, kvalita pedagogů, nedostatek praxe, Praha vs. Olomouc NE, neaktivní neorganizované, „všehochuť“, příliš geografických věd, nedostatek rozvojových předmětů, nekoresponduje s požadavky pracovního trhu, malý pracovní trh, neziskovky, koordinátoři projektů, mimo odborné práce v terénu neziskovky, projektový manažer u nás i v zahraničí, administrativa – nikoliv práce v terénu úzký pracovní trh, neziskovky, nutná specializace a zájem, koordinátorské a administrativní práce
práce dnes v oboru mimo obor
v oboru
v oboru
v oboru
v oboru
v oboru
mimo obor
R9
M
2006 – 2011
R10
M
2006 – 2011
R11
Ž
2006 – 2012
R12
Ž
2006 – 2012
R13
Ž
2006 – 2012
R14
M
2007 – 2012
R15
Ž
2007 – 2012
umět vše a dohromady nic k ničemu nevede neorganizované, nepropojené, nedostatek mimo obor rozvojových předmětů, příliš geografických a environmentálních věd, nedostatek praxe akademická půda, mezinárodní vztahy – práce na ANO – trochu, málo praktických předmětů → přidat mimo obor, ale ambasádě, ministerstvu nepomohlo komunikační a vyjednávací dovednosti, hledal nedostatek kvalitních jazykových předmětů, neodborní vyučující neziskovky, vzdělávací instituce, mezinárodní ANO, pomohlo – díky „všehochuť“, nutnost specializace, nadbytek v oboru instituce stáži následně získal úvodů do úvodů, nedostatek výzkumných metod, práci málo prostoru pro zahraniční vycestování, málo prostoru pro souvislou praxi mimo Olomouc (ta je mrtvá) Absolventi jsou široce zaměření = může to být ANO – trochu, zlepšit důraz na povinnou praxi – i v rozvojové mimo obor, ale cokoliv – od akademické půdy po humanitární nepomohlo zemi, „všehochuť – příliš obecné, nutnost hledala pomoc, práci v NNO, soukromý sektor, cestovní specializace, nedostatek kvalitních jazykových ruch, školství předmětů, cokoliv – chybí specializace, jsme odborníci na ANO, nehledala práci potřeba specializace – jinak „odborníci na nic“, až mimo obor nic – novinařina, NNO, cokoliv s cizími jazyky, v oboru moc benevolentní přístup katedry diplomacie malý pracovní trh, nutnost praxe, potenciál NE, aktivní ale odpor špatná výuka jazyků, nedostatek odborných mimo obor, ale soukromých firem k neziskovkám a předmětů, přílišné lpění na rozvojové pomoci, hledal těžké uplatnění jinde Omezený pracovní trh – Praha a zahraničí, ANO, pomohlo získat „všehochuť“, příliš geografických předmětů, v oboru neziskovky, mezinárodní organizace, instituce práci – praxe a nutný větší důraz na praxi (souvislou, zabývající se regionálním a komunitním výjezdy do zahraničí dlouhodobou – ideálně i v rozvojové zemi), rozvojem a čerpáním dotací z evropských fondů jsou nejdůležitější, nedostatek praktických předmětů – kvalitní na rozvoj samotné studium je projektové řízení a evaluace, výzkumné metody, druhořadé manažerské dovednosti, podpora ze strany katedry – lidský férový přístup, specializace, další škola, neziskovky, administrativa projektů, soukromý sektoru
NE, neaktivní
Příloha10: Seznam otázek pro rozhovory se zástupci pracovního trhu v sektoru rozvojové spolupráce
1. Jaký je počet zaměstnanců pracujících na rozvojových tématech (převedeno na úvazky)? 2. Jaké pracovní pozice zastávají a co je jejich pracovní náplní? 3. Jaké kompetence (znalosti, dovednosti) musí uchazeči o tyto pracovní pozice prokázat? 4. Jaké vlastnosti by měl mít takovýto uchazeč? 5. Byl by pro Vás absolvent MRS vhodným kandidátem na tyto pracovní pozice? Příloha11: Kódovaná tabulka odpovědí z rozhovorů se zástupci pracovního trhu v sektoru rozvojové spolupráce ROZHOVORY SE ZAMĚSTNAVATELY Typ ČRA
VS VS1
JMK - OVV
Q1 12HPP (6 IOM, 6 OF)
Q2
Q3 TRAVEL/ PC/ PCM/ZRS/JAZ TECH/PCM/JAZ/ ZRS JAZ/MEZ
OIM OF
1 ZPP
VS2
2 HPP, 2 PPP
MZV MV
VS VS
ADRA
NNO
ARPOK
NNO
13 HPP 5-10 ZPP 3-4 HPP, 1-2 ZPP 4 HPP, 2 PPP, 2 ZPP
CENTRUM DIALOG
NNO
2 HPP, 1 PPP
ČvT
NNO
21 DO/4 RDO/ 1 HUM/4 SUPP 3 EXP
DEMAS
NNO
CHARITA ČR
Q4
Q5
KOM/MOT
ANO/PRAX
ANAL/MOT
NE ANO
BOSS/VBOSS ADMIN/KOO R
ANO MOŽNÁ NE
JAZ/ZRS/DIP TS/BS/PCM/JAZ EX/TRAVEL/PCM
ANAL/KOM/ MAN/MOT/
ANO
ZRS/LEKT/JAZ
MOT
ANO/PRAX
JAZ/PC
KOM/MAN/ ORG
ANO/PRAX/ VOLUN/ROW
RDO/DO/EX P/HUM/SUP
JAZ/PCM/PW/EX
MAN/ORG/S TRES/MOT
ANO/LATE/P RAX/ROW
3 HPP
PM/BOSS/PO
PCM
ANAL
MOŽNÁ/PRA X
NNO
10 HPP, 5 PPP, 2 ZPP
PM/ADMIN/ KOOR/RM/B OSS/VBOSS
PC/JAZ/EX
MOT
ANO/PRAX
M.O.S.T.
NNO
4 HPP, 1 PPP
PM/KOOR
ZRS/PR/FUND
NESEHNUTÍ
NNO
2 HPP, 1 PPP + X DPP
PM
JAZ/PCM/TRAVEL /PC
OPU
NNO
DEKONTA GEOMIN
SOU SOU
DO/KOOR PM/KOOR/B OSS KOOR/ADMI N
LAW/SOC 5 ZPP
TECH/EX TECH
142
KOM/MOT/ ORG
ANO/PRAX/R OW ANO/PRAX/ VOLUN/ROW ANO/SMALL/ PRAX MOŽNÁ NE
Příloha12: Tabulka kódovacích zkratek použitých pro analýzu odpovědí se zástupci pracovního trhu v sektoru rozvojové spolupráce KÓDOVACÍ ZKRATKY ADMIN
administrátor
MEZ
ANAL
analytické schopnosti
MOT
BOSS/ VBOSS
ředitel/ zástupce ředitele
NNO
SOC SOU
soukromý sektor
znalost práce na počítači
SUP
DO
desk officer
OIM
EX
expert – specializace v určitém oboru fundraisingové dovednosti
ORG
hlavní pracovní poměr/ poloviční pracovní poměr/ zkrácený pracovní poměr znalost cizích jazyků
PCM
projektový management
PM
projektový manažer
PO
policy-officer
PR
zkušenosti s PR
HPP/PPP/ ZPP
JAZ KOM KOOR LATE LAW MAN
komunikační a prezentační schopnosti koordinátor výhodou předešlá práce v organizaci právní vzdělání
PRAX
manažerské dovednosti
RDO
PW
ROW
regionální manažer
oddělení formulace projektů oddělení identifikace a monitoringu projektů organizační schopnosti
nezisková organizace
bezpečnostní studia
PC
RM
práce se nejdříve nabízí mezi stálými zaměstnanci, stážisty a dobrovolníky malá organizace s malým záběrem rozvojových aktivit sociální pracovník
BS
FUND
OF
přehled o mezinárodním dění motivace, zájem o problematiku, pro-aktivita
SMALL
STRES
TECH
TRAVEL
TS VOLUN
nutnost praxe
VS
psaní projektových žádostí regionální deskofficer
ZRS
143
odolnost vůči stresu, schopnost práce pod tlakem podpůrné pozice– logistik, personalista, fundraiser, PR technické vzdělání
znalost rozvojové země, zkušenost s cílovým teritoriem teritoriální studia zkušenost s dobrovolnictvím veřejný sektor znalosti v oblasti rozvojových studií, rozvojové spolupráce, globálních problémů
Příloha13: Podrobný vývoj studijního plánu 2003/2004 – 2013/2014
V akademickém roce 2003/2004 byl výběr předmětů omezený. Během studia bylo mezi povinnými předměty bakalářského studia (předměty typu „A“) šest čistě rozvojových43 kurzů, a to včetně dvou Bakalářských seminářů a Praxe v instituci. Nabídka volitelných (předměty typu „B“) a doplňujících (předměty typu „C“) předmětů dohromady čítala pouze tři kurzy44 zacílené na rozvojovou problematiku. První akademický rok byl také jediným rokem, kdy se v „A“ předmětech objevily dva cizí jazyky. Obecně bylo studium nastaveno silně geograficky. Mezi povinnými předměty byly zařazeny kurzy jako Biogeografie a pedogeografie, Demografie a sídelní geografie či Základy kartografie, přičemž poslední jmenovaný se ve studijním plánu udržel ještě několik dalších let. Akademický rok 2004/2005 přinesl první větší změny ve struktuře studijního plánu. Volitelné („B“) předměty byly rozděleny do dvou skupin, a to na skupinu jazykovou („B1“) čítající čtyři semestry španělského a francouzského jazyka a skupinu ostatních povinně volitelných předmětů. Dále došlo ke změně plánu povinných předmětů, a to následovně: • některé předměty byly přesunuty do jiných ročníků; • Základy fyzické i socioekonomické geografie byly navýšeny o další semestr; • byl vytvořen nový povinný předmět Úvod do MRS. V nabídce volitelných předmětů se objevily následující nové předměty: Úvod do humanitární práce, Rozvojové problémy Afriky, Přírodní zdroje a bezpečnost, Environmentální ekonomie a Blok expertů. Následující rok, 2005/2006, přinesl změny pro nastupující první ročníky, u kterých došlo k rozšíření nabídky předmětů „B“ o kurzy: Ekologická globální výchova, Integrace politik I a II, Geografické informační systémy, Čína a svět, Sociálně geografická regionalizace. Geologie, která se rozdělila do dvou semestrů, byla do této skupiny přesunuta z předmětů „C“. Povinné předměty zůstaly bez závažnějších změn. Došlo pouze k přesunutí Kartografie do prvního ročníku, ukončení výuky Informační systémy a dále několik předmětů změnilo název. Program pro stávající druhé a třetí ročníky zůstal nezměněný. Nově vypsané předměty si stávající studenti měli možnost zapsat jako doplňující kurzy typu „C“. V akademickém roce 2006/2007 se otevřelo magisterské studium, s čímž souviselo i vypsání nových studijních předmětů. V bakalářském studiu došlo k přesunům povinných předmětů mezi jednotlivými ročníky, tyto změny však
Praxe v instituci, Bakalářská práce - seminář I, Bakalářská práce - seminář II, Mezinárodní rozvojová pomoc, Česká rozvojová pomoc, Problematika cestovní medicíny a prevence 44Rozvojová ekonomika v kontextu světové ekonomiky I a II, Úvod do studií budoucnosti - prognostika 43
144
zaznamenali pouze nově nastupující studenti a stávající studenti druhého ročníku. Třetí ročník se řídil podle předešlého studijního plánu. Ve skupině předmětů „B“ přibyl pro všechny ročníky druhý semestr Ekologické globální výchovy a nabídka „C“ se inovovala o následující kurzy: Projektový cyklus a jeho anglickou verzi Project Cycle Management, Základy arabštiny I a II a Introduction to Development Studies. Ve studijním plánu se tak poprvé objevily kurzy vyučované v anglickém jazyce. S otevřením magisterského oboru vzniklo ve studijním plánu 41 doposud nevyučovaných předmětů. Patnáct povinných předmětů magisterského oboru zůstalo beze změny až dodnes. Skupina „B1“ předmětů zahrnovala konverzaci tří cizích jazyků, jejichž výuka je současně garantována v bakalářském studiu – angličtina, španělština a francouzština. Ostatní volitelné předměty byly převážně rozvojového, společenskovědního a environmentálního charakteru, přičemž se výrazně lišily od volitelných předmětů bakalářského studia, které i nadále zůstaly geograficky zatížené. V roce 2007/2008 zůstal základní plán bakalářského studia nezměněný. Došlo pouze ke změně názvu kurzu Sociální geografie (tento předmět spolu s Rozvojovou ekonomií zaznamenal v průběhu existence MRS častých změn ve svém názvu). Nabídka předmětů „C“ byla rozšířena o deset předmětů, které byly současně nabízeny studentům magisterského studia. Jednalo se o tyto kurzy: Světová ekonomika a globalizace; Budoucnost světa; Rozvojová politika EU; Migrace v dnešním světě; Security, conflict and Development; Environment and Development; Development Opportunities of Latin America; Community Development and Participation; Global Challenges a Urban poverty Alleviation. Magisterský program zaznamenal změny ve skupině „B2“, kde zmizel předmět GIS v rozvojových projektech a ve skupině „B1“, kde přibyla Afrikánština – konverzace, což byl tzv. „únikový“ předmět pro studenty bez základních znalostí nabízených jazyků. „Studenti někdy na magisterský obor přicházejí s neznalostí francouzštiny a španělštiny. Tak buď se ten jazyk můžou doučit, nebo si zapíší právě tento předmět, který je vlastně takovou kličkou. Má pořád stejný kód a my ho většinou pojmenujeme podle toho, co si kdo přinese za certifikát. Díky němu mu můžeme uznat splnění předmětu a je to vlastně možnost jak pro studenty, tak pro nás, řešit vzniklou situaci. Jednou se tam objevila ruština a dokonce i švédština. Nyní je to ale ošetřené názvem „Vybraný cizí jazyk“. člen katedry MRS S akademický rokem 2008/2009 vznikla nová akreditace bakalářského oboru. Studijní plán tak dostal novou formu, a to jak u předmětů povinných, tak nepovinných. Podíváme-li se na skupinu povinných předmětů, zjistíme že: • Ze studijních plánů prvních ročníků zmizely předměty Základy ekologie, Kartografie pro MRS a Práce s počítačem. Naopak přibyl předmět Rozvojové 145
teorie a Politická geografie, který nahradil předmět druhého ročníku Základy regionální a politické geografie. • V plánu druhých ročníků došlo k rozdělení kurzu Regionální geografie Afriky na Regionální geografii Subsaharské Afriky a Regionální geografii Severní Afriky a Západní Asie (ta se ovšem vyučuje až v posledním ročníku). Povinným předmětem se stala Rozvojová ekonomie (doposud jako Ekonomika rozvojových zemí v „B“ skupině). Naopak v seznamu předmětů chybí Úvod do žurnalistiky a práce s informacemi. • Studijní plán třetího ročníku postrádá předměty: Lekce z historie, Regionální geografie Ruska a Střední Asie a Přehled přírodních rizik a hazardů. Dále se Mezinárodní a Česká rozvojová pomoc přetransformovaly do dvousemestrálního kurzu Rozvojová spolupráce I a II. Nová nabídka volitelných a doplňujících předmětů pro bakalářský program doznala taktéž několika změn. Chybí předměty jako Ekologická globální výchova, Budoucnost světa či Rozvojové problémy Afriky. Tyto předměty ovšem zůstávají ve starých studijních plánech současných druhých a třetích ročníků, takže pokud jsou vypsány, mohou si je i noví studenti zapsat (jako předmět „C“). Nové předměty jsou většinou povahy ryze geografické, mezi rozvojovými předměty přibyly kurzy Nevládní a neziskové organizace nebo anglicky vyučovaný Conflict and Development. U magisterského programu došlo ke změnám pouze v nabídce předmětů „B“ a „C“. Ve skupině „B2“ se objevily tři nové vyrovnávací předměty pro studenty, kteří neabsolvovali bakalářské studium – Ekonomický rozvoj a Rozvojová spolupráce I a II. Několik předmětů se přesunulo mezi skupinami „B2“ a „C“ a dále vzniklo pět nových předmětů ve skupině „B2“: Rozvoj osobnosti, komunikace v týmu; Management ŽP a přírodních zdrojů v rozvojových zemích; Geografická exkurze do rozvojového regionu; Evaluace rozvojových projektů a Social Challenges of Development. V akademickém roce 2009/2010 se podle nové akreditace pro bakalářské studium řídily první a druhé ročníky, třetí ročník absolvoval studijní plán podle starého programu. K jediným změnám docházelo v rámci přesunů předmětů ze skupiny „B2“ do „C“ a naopak a ke změnám v názvech předmětů (Ekonomická a Sociální geografie se změnily na Humánní geografie I a II. Přibylo několik nových „B2“ předmětů: International Relations: Current Issues a Negotiation, Facilitation, Mediation i kurzů typu „C“ – Religionistika, Academic writting I a II, Obecná ruština pro začátečníky I a II. Dále v doplňujících předmětech přibyly: Exkurze do evropských rozvojových institucí, Kurz přežití a Post-rozvojový přístup, které jsou současně v nabídce předmětů pro magistry. Třetí ročníky měly nabídku předmětů „C“ navýšenou o předměty původní akreditace – Geografie dopravy a zemědělství, Úvod do biologie, Development Opportunities for Latin America a Migrace v dnešním světě. 146
V magisterském programu ve skupině „B2“ přibyly čtyři nové předměty vyučované v anglickém jazyce: Nature Conservation and Development, Quantitative Methods, Development Issues, Evaluations of Development Projects (dříve vyučováno v češtině) a Exkurze do Evropských institucí I. V kategorii „C“ předmětů byly vypuštěny čtyři předměty (Rizika a příležitosti globalizace, Budoucnost světa, Civilizační změny v historickém kontextu a Teorie praxe a vedení leadership) a nahrazeny třemi novými (Kurz přežití, Post-rozvojový přístup, Španělská konverzace pro pokročilé). V roce 2010/2011 se studijní plány všech bakalářských ročníků řídily podle nové akreditace. Do skupiny „B2“ přibyly následující nové předměty: Úvod do informačních a komunikačních technologií, GIS v rozvoji, Conflict Areas in Development World, Development Issues III a IV a Kvantitativní metody výzkumu v sociálních vědách a dále se v nabídce znovuobjevilo několik předmětů, které již v rámci předešlé kategorie byly vyučované – Ekologická a globální výchova I a II, Rozvojová politika EU, Kulturní Antropologie (dříve pod názvem Antropologie). Ve skupině „C“ přibyl nově Filmový seminář, Exkurze do Evropských institucí II, Pohybové aktivity pro MRS a po pauze se opět začaly vyučovat předměty Budoucnost světa a Lekce historie. Naopak zcela vymizel předmět Základy arabštiny a Post-rozvojový přístup, který se tak vyučoval pouze jeden rok. Magisterský program rozšířil jazykovou nabídku o Konverzaci ruského jazyka, který byl ovšem únikovým předmětem a reálně se nikdy nevyučoval. Volitelné předměty se potom rozrostly o dva předměty v anglickém jazyce Sport and Development a Gender and Development a česká Rozvojová specifika blízkého východu a Integraci a rozvojovou politiku EU. Naopak se přestaly vyučovat Quantitative Methods, které tak v nabídce byly pouze jeden rok. S akademickým rokem 2011/2012 došlo k další celkové obměně bakalářského studijního plánu, což znamenalo následující změny: • U prvních ročníků se se ve studijním plánu objevila výuka Sociologie (původně vyučována až v druhém ročníku), Kvantitativních metod a staronového předmětu Práce s počítačem, tentokrát zaměřeného na zpracování dat. • U druhých ročníků došlo ke snížení dotace výuky anglického jazyka o jeden semestr (ten si ovšem mohou zapsat v rámci „C“ předmětů). Další změnou je přejmenování předmětu Rozvojová ekonomie I a II na Rozvojovou ekonomii a politiku I a II, přičemž povinným zůstává pouze jeden semestr, druhý kurz je možné zapsat v rámci volitelných skupiny „B2“. Novým předmětem v kurikulu byly Kvalitativní metody, které tak navázaly na Kvantitativní metody povinné pro první ročníky. Dále se ve studijním plánu objevil předmět Rozvojová spolupráce, který kombinuje původní dvousemestrální kurz z třetího ročníku. 147
•
Do třetího ročníku byl nově zařazen Projektový cyklus, na druhou stranu ubyla Problematika cestovní medicíny. Celkově se počet povinných předmětů snížil z osmi na šest. Změnu zaznamenaly i předměty skupiny „B1“ – jazyková dotace je nově snížena pouze na čtyři semestry. U nepovinných předmětů dále docházelo k velkým posunům mezi jednotlivými skupinami (z „A“ do „B“ Problematika cestovní medicíny a naopak Projektový cyklus či Práce s počítačem). Přibyly nové předměty: na povinné předměty navazující Kvantitativní metody II, a Rozvojová ekonomika a politika II, dále potom Participativní GIS v rozvoji, Úvod do studia geografie, Veřejná správa a staronová Mezinárodní politika ŽP. Na druhou stranu ze studijních plánů ubylo devět původních předmětů. Z předmětů typu „C“ zmizelo sedm předmětů a nově přibyly Soběstačné technologie pro rozvojový svět a Anglický jazyk IV, který byl v původním studijním plánu povinným předmětem. Tento nový studijní plán byl v akademickém roce 2011/2012 uplatňován pouze pro první ročníky, zatímco druhé a třetí ročníky studovaly podle svých původních plánů, a to více méně beze změny. Magisterský program v novém akademickém roce zaznamenal jen několik málo změn. Ze skupiny „B“ ubylo pět předmětů, včetně dvou, které předešlý rok byly do programu zařazeny poprvé (Gender and Development, Integrace a rozvojová politiku EU). Jediný nový předmět, který se zařadil do skupiny „C“ je Financování ochrany biodiverzity z OP EU. Po významných změnách v předchozím roce, přinesl akademický rok 2012/2013 pro bakalářský program rozsahově jen malé změny, zatímco v magisterském programu došlo ke změnám významnějším. Pro bakalářský program je nejvýznamnější inovací zařazení výuky dalšího cizího jazyka do jazykových předmětů skupiny „B1“ – ruštiny. Ke čtyřem semestrům francouzštiny a španělštiny, tak přibyly další čtyři semestry ruštiny. Ve skupině „B“ se dále objevily následující nové předměty: Personální a finanční management, Příprava na práci v rozvojových zemích, ve skupině „C“ potom přibyl Filmový seminář II. Dále došlo ke změně názvu některých předmětů, a to následovně – Kvantitativní metody se přejmenovaly na Zásady aplikované statistiky a Lekce z historie opět na Civilizační změny v historickém kontextu. Třetí ročníky v tomto akademickém roce podléhaly starému studijnímu plánu, v rámci kterého přibyly stejné nové předměty jako prvním a druhým ročníkům a naopak některé staré předměty zmizely. Skupina „B2“ magisterského oboru byla obohacena o mnoho nových předmětů, a to zejména v důsledku modularizace navazujícího studia. Zavedení studijních modulů znamená možnost „užší specializace“ v daném oboru. Moduly nabízejí „specializaci“ v těchto okruzích: Environmentálně-sociální (předměty: Rozvojová antropologie, Environmental Geography, Environmentální ekonomie a Udržitelný rozvoj II), Politicko-rozvojový (Development Theories, Rozvojová geografie a globalizace, Politico-geogr. Proceses in Developing World a Development Assistance) a Ekonomický (Kvantitativní metody, Development Economics, 148
Ekonomická analýza rozvojových regionů a International Political Economy of Development). V předmětech typu „B“ tak přibylo deset úplně nových předmětů (z nich šest se vyučovalo v anglickém jazyce), dále dva staronové předměty a jeden předmět zmizel. V nabídce „B1“ se objevil nově pojmenovaný „únikový“ předmět – Švédština. V „C“ předmětech přibyly tři úplně nové předměty (stejné jako u bakalářů) a tři staré z nabídky zmizely. V současném akademickém roce, 2013/2014, již všechny ročníky bakalářského programu studují podle nejnovější akreditační verze. V předmětech typu „B“ ubyly tři kurzy a přibyla Exkurze do evropských institucí IV. Skupina „C“ má naopak několik nových předmětů – tři kurzy s názvem Zahraniční pracovní stáž s rozlišením délky pobytu – I (1 měsíc), II (2 měsíce), III (4 měsíce), dva kurzy Anglické terminologie a prezentace – environmentální ekologie I, II, Komunikační dovednosti, Profesní rozvoj pro praxi a Indexy a indikátory rozvoje. U magisterského programu došlo ke změně názvu pro „únikový“ předmět výuky cizího jazyka na Vybraný cizí jazyk – konverzace. Předměty „B“ postrádají oproti předchozímu roku jedenáct předmětů a nově přibyla pouze výše zmiňovaná exkurze. Skupina „C“ (podobně jako u bakalářského studijního plánu) nabízí tři nově předměty Zahraniční pracovní stáž I, II, III, Komunikační dovednosti a Personální a finanční management a naopak v nabídce chybí Kurz přežití.
149
Příloha 14: Vývoj kurikula Mezinárodních rozvojových studií
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
VÝVOJ KURIKULA MEZINÁRODNÍCH ROZVOJOVÝCH STUDIÍ 2003/2004 MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
1. ročník 2. ročník 3. ročník volitelné B předměty doplňující C předměty
0 1 5 2
4 4 4 0
2 0 2 2
1 0 0 1
4 4 0 0
0 2 2 5
1 1 0 0
12 12 13 10
1
8
2
0
2
0
0
13
CELKEM
9
20
8
2
10
9
2
60
A
povinné předměty
SZZ
x
POČET STÁLÝCH ZAMĚST. KATEDRY MRS součástí katedry geografie Docent: 1 Odborní asistenti: 6 Odborní pracovníci: 2 Sekretářka: 1 Celkem: 10
2004/2005
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
A
povinné předměty
1. ročník 2. ročník 3. ročník
B1
MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
1 1 5 x
3 5 3 x
2 1 1 x
1 0 0 x
2 2 0 8*
0 2 2 x
1 1 0 x
10 12 11 8
0
2
1
0
5
0
11
9
3
1
0
0
0
19
20
9
3
12
9
2
71
volitelné předměty B2 volitelné 3 předměty doplňující 6 C předměty 16 CELKEM
SZZ
x
POČET STÁLÝCH ZAMĚST. KATEDRY MRS součástí katedry geografie Docent: 1 Odborný asistent: 5 Asistent: 2 Lektor: 1 Odborný pracovník: 2 Sekretářka: 1 Celkem: 12
Nabídka předmětů B je pro studenty 1. ročníku a studenty vyšších ročníků v některých případech rozdílná. Data jsou uvedena následovně: 1. /2. +3. ročník.
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
2005/2006 MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
1. ročník 2. ročník 3. ročník B1 volitelné předměty B2 volitelné předměty doplňující C předměty
1
4
2
1
2
0
1
11
1 5 x
5 3 x
1 1 x
0 0 x
2 0 8*
2 2 x
1 0 x
12 11 8
3/3
5/6
2/3
1/1
x
7/5
0/0
18/18
6
9
3
1
x
0
0
19
CELKEM
15/15 22/23 7/8
2/2
10
11/9
1
79/79
A
povinné předměty
SZZ 1. Eko. a pol. aspekty roz. a hum. pomoci 2. Envi. studia 3. Regionální geografie 4. Základy geografie
POČET STÁLÝCH ZAMĚST. KATEDRY MRS součástí katedry geografie Docent: 3 Odborní asistenti: 6 Asistent: 2 Odborný pracovník: 2 Sekretářka: 1 Celkem: 14
Nabídka předmětů B je pro studenty 1. a 2. ročníku a studenty třetího ročníku v některých případech rozdílná. Data jsou uvedena následovně: 1. +2. /3. Ročník.
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
2006/2007 MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
1. ročník 2. ročník 3. ročník B1 volitelné předměty B2 volitelné předměty doplňující C předměty
1 1 5 x
3 5 3 x
2 1 1 x
1 0 0 x
2 2 0 8
0 2 2 x
1 1 0 x
10 12 11 8
3/3
6/1
3/4
1/1
x
7/5
0
20/14
9
7
4
1
2
0
0
23
CELKEM
19/19 24/19 11/12
3/3
14/14 11/9
2/2
84/78
A
povinné předměty
SZZ 1. Eko. a pol. aspekty roz. a hum. pomoci 2. Envi. studia 3. Regionální geografie 4. Základy geografie
POČET STÁLÝCH ZAMĚST. KATEDRY MRS stále pod katedrou geografie, ale vzniklo již oddělení MRS. (MRS/GEO) Docent: 1/3 Odborný asistent: 1/7 Asistent: 2/3 Odborný pracovník: 0/2 Sekretářka: 0/1 Celkem: 4/16
2007/2008 MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
1. ročník 2. ročník 3. ročník B1 volitelné předměty B2 volitelné předměty doplňující C předměty
1 1 5 X
3 5 3 X
2 1 1 X
1 0 0 X
2 2 0 8*
0 2 2 X
1 1 0 X
10 12 11 8
3
6
3
1
x
7
0
20
17
4
4
2
2
1
0
30
CELKEM
27
21
11
4
14
12
2
91
A
povinné předměty 1. ročník B1 volitelné předměty B2 volitelné předměty doplňující C předměty
MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
9 x
1 x
1 x
0 x
0 5
0 x
0 x
11 5
2
0
4
0
0
5
0
11
14
0
3
1
2
5
0
25
CELKEM
25
1
8
1
7
10
0
52
MAGISTERSKÉ STUDIUM
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
A
povinné předměty
SZZ
1. Eko. a pol. aspekty roz. a hum. pomoci 2. Envi. studia 3. Regionální geografie 4. Základy geografie
SZZ
X
POČET STÁLÝCH ZAMĚST. KATEDRY Samostatná MRS katedra Docent: 1 Odborný asistent: 1 Asistent: 2 Projektový manažer: 1 Technický pracovník: 1 Sekretářka: 1 Celkem: 7
MAGISTERSKÉ STUDIUM
Nabídka předmětů B je pro studenty 1. ročníku a studenty vyšších ročníků v některých případech rozdílná. Data jsou uvedena následovně: 1. /2. +3. ročník.
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
2008/2009 A
povinné předměty
1. ročník 2. ročník 3. ročník B1 volitelné předměty B2 volitelné předměty doplňující C předměty
MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
2 1 5 x
3 5 2 x
1 1 1 x
1 0 0 x
2 2 0 10/8
0 2 2 x
0 1 0 X
9 12 10 10/8
2/5
7/5
5/5
2/3
x
6/5
1/0
23/23
14
10
2
1
2
2
0
31
4/5
16/14 12/11 2/1
CELKEM
24/27 27/25 10/10
A
povinné předměty 1. ročník 2. ročník B1 volitelné předměty B2 volitelné předměty doplňující C předměty
MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
9 4 x
1 0 x
1 0 x
0 0 x
0 0 5
0 0 x
0 0 x
11 4 5
11
1
6
2
x
5
0
25
7
0
1
0
2
5
0
15
CELKEM
31
2
8
2
7
10
0
60
SZZ 1. Eko. a pol. aspekty roz. a hum. pomoci 2. Envi. studia 3. Regionální geografie 4. Základy geografie
95/93
SZZ 1. Geogr. a reg. rozvoj 2. Envi. studia a UR 3. Regionální geografie 4. Soc. aspekty rozvojové spolupráce a pomoci
POČET STÁLÝCH ZAMĚST. KATEDRY Docent: 1 Profesor: 1 Asistent: 3 Projektový manažer: 1 Tech. pracovník: 1 Sekretářka: 1 Celkem: 8
Nabídka předmětů B je pro studenty 1. a 2. ročníku a studenty třetího ročníku v některých případech rozdílná. Data jsou uvedena následovně: 1. +2. /3. ročník.
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
2009/2010 A
povinné předměty
1. ročník 2. ročník 3. ročník
B1 B2 C
volitelné předměty volitelné předměty doplňující předměty
CELKEM
MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
2 3 5 x
3 3 2 x
1 1 1 x
1 0 0 x
2 2 0 10/8
0 2 2 x
0 0 0 X
9 11 10 10/8
6/8
6/5
5/5
2/3
x
8/5
1/0
28/26
11
9
2
1
4
4
0
31
4/5
18/16 16/13 1/0
27/29 23/22 10/10
SZZ 1. Eko. a pol. aspekty roz. a hum. pomoci 2. Envi. studia 3. Regionální geografie 4. Základy geografie
POČET STÁLÝCH ZAMĚST. KATEDRY Docent: 1 Profesor: 1 Asistent: 3 Projektový manažer: 1 Tech.pracovník: 1 Sekretářka: 1 Celkem: 8
99/95
↑ Tři předměty ze souhrnné nabídky předmětů „C“ mají první a druhé ročníky obsaženy v nabídce předmětů typu „B“.
MAGISTERSKÉ STUDIUM
A
povinné předměty
1. ročník 2. ročník
B1 B2 C
volitelné předměty volitelné předměty doplňující předměty
CELKEM
MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
9 4 x
1 0 x
1 0 x
0 0 x
0 0 4
0 0 x
0 0 X
11 4 4
15
1
3
2
x
6
0
27
7
0
1
0
3
2
0
13
35
2
5
2
7
8
0
59
SZZ 1. Geogr. a reg. rozvoj 2. Envi. studia a UR 3. Regionální geografie 4. Soc. aspekty rozvojové spolupráce a pomoci
2010/2011 MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
2 3 5 x
3 3 3 x
1 1 0 x
1 0 0 x
2 2 0 10
0 2 0 x
0 0 0 X
9 11 8 10
11
6
6
2
x
12
1
38
9
7
1
1
2
6
0
26
CELKEM
30
22
9
4
16
20
1
102
A
MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
9 4 x
1 0 x
1 0 x
0 0 x
0 0 5
0 0 x
0 0 X
11 4 5
21
0
5
1
x
7
9
43
7
0
1
0
1
1
0
10
41
1
7
1
6
8
9
73
MAGISTERSKÉ STUDIUM
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
A
povinné předměty
1. ročník 2. ročník 3. ročník
B1 B2 C
volitelné předměty volitelné předměty doplňující předměty
povinné předměty
1. ročník 2. ročník
B1 B2 C
volitelné předměty volitelné předměty doplňující předměty
CELKEM
SZZ
1. Eko. a pol. aspekty roz. a hum. pomoci 2. Envi. studia 3. Regionální geografie 4. Základy geografie
SZZ 1. Geogr. a reg. rozvoj 2. Envi. studia a UR 3. Regionální geog. 4. Soc. aspekty rozvojové spolupráce a pomoci
POČET STÁLÝCH ZAMĚST. KATEDRY Docent: 1 Profesor: 1 Asistent: 5 Projektový manažer: 2 Lektor: 1 Tech. pracovník: 1 Sekretářka: 1 Celkem: 12
MAGISTERSKÉ STUDIUM
Nabídka předmětů B je pro studenty 1. ročníku a studenty vyšších ročníků v některých případech rozdílná. Data jsou uvedena následovně: 1. /2. +3. ročník.
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
2011/2012 MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
2 3 5 x
3 3 3 x
1 1 0 x
1 0 0 x
2 2 0 8/10
2 2 0 x
1 0 0 X
12 11 8 8/10
17/10 3/6
4/6
2/1
x
8/12
0/1
34/36
3/10
1/1
0/1
1/2
5/5
0/0
16/26
CELKEM
30/30 18/22 7/9
3/3
13/16 17/21 1/2
A
MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
9 4 x
1 0 x
1 0 x
0 0 x
0 0 5
0 0 0
0 0 0
11 4 5
19
0
3
1
0
5
0
28
7
0
2
0
1
1
0
11
39
1
6
1
6
6
0
59
A
povinné předměty
1. ročník 2. ročník 3. ročník
B1 B2 C
volitelné předměty volitelné předměty doplňující předměty
povinné předměty 1. ročník 2. ročník volitelné B1 předměty volitelné B2 předměty doplňující C předměty CELKEM
6/7
SZZ
1. Eko. a pol. aspekty roz. a hum. pomoci 2. Envi. studia 3. Regionální geografie 4. Základy geografie
89/103
SZZ 1. Geogr. a reg. rozvoj 2. Envi. studia a UR 3. Regionální geog. 4. Soc. aspekty rozvojové spolupráce a pomoci
POČET STÁLÝCH ZAMĚST. KATEDRY Docent: 1 Profesor: 1 Asistent: 5 Projektový manažer: 2 Lektor: 1 Tech. pracovník: 1 Sekretářka: 1 Celkem: 12
Nabídka předmětů B je pro studenty 1. a 2. ročníku a studenty třetího ročníku v některých případech rozdílná***. Data jsou uvedena následovně: 1. +2. /3. ročník.
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
2012/2013 A 1. ročník 2. ročník 3. ročník
B1 B2 C
volitelné předměty volitelné předměty volitelné předměty
CELKEM
A
MAGISTERSKÉ STUDIUM
povinné předměty
povinné předměty
1. ročník 2. ročník
B1 B2
volitelné předměty
MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
2 3 5 x
3 3 3 x
1 1 0 x
1 0 0 x
2 1 0 12/10
2 2 0 x
1 0 0 x
12 10 8 12/10
19/12 3/6
4/6
2/1
x
9/12
0/1
37/38
3/10
1/1
0/1
1/2
6/6
0/0
17/27
32/32 18/22 7/9
3/3
16/15 19/22 1/2
6/7
1. Eko. a pol. aspekty roz. a hum. pomoci 2. Envi. studia 3. Regionální geografie 4. Základy geografie
96/105
MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
9 4 x
1 0 x
1 0 x
0 0 x
0 0 5
0 0 x
0 0 x
11 4 5
0
5
1
x
7
0
42
0
2
0
0
1
0
11
1
8
1
5
8
0
73
volitelné 29 předměty volitelné 8 C předměty CELKEM 50
SZZ
SZZ 1. Geogr. a reg. rozvoj 2. Envi. studia a UR 3. Regionální geog. 4. Soc. aspekty rozvojové spolupráce a pomoci
POČET STÁLÝCH ZAMĚST. KATEDRY Docent: 1 Profesor: 1 Odb. asistent: 1 Asistent: 4 Projektový manažer: 4 Lektor:1 Tech. pracovník: 1 Sekretářka: 1 Celkem: 14
2013/ 2014
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
A
povinné MRS předměty
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
3 3 3 x
1 1 0 x
1 0 0 x
2 1 0 12
2 2 0 x
1 0 0 X
12 10 8 12
3
3
2
X
8
0
35
6
1
0
3
8
0
25
36
18
6
3
18
20
1
102
MRS
GEO
ENVIEKO EKON JAZ
SPOL TECH CELKEM
9 4 x
1 0 x
1 0 x
0 0 x
0 0 5
0 0 x
0 0 x
11 4 5
24
1
1
1
x
5
0
32
volitelné 11 předměty
0
2
0
0
4
0
17
48
2
4
1
5
9
0
69
2 3 5 x
1. ročník 2. ročník 3. ročník
B1 B2 C
volitelné předměty volitelné 19 předměty volitelné 7 předměty
CELKEM
MAGISTERSKÉ STUDIUM
A
povinné předměty
1. ročník 2. ročník
B1 B2 C CELKEM
volitelné předměty volitelné předměty
(Zdroj: Seznamy přednášek jednotlivých studijních programů 2003 – 2013/ zpracováno autorkou)
SZZ
1. Základy geo. 2. Reg.geo. 3. Roz. studia a mez. vztahy + 1 volitelné: a) Rozvojová ekonomie a pol. b) Envi. studia
SZZ 1. Geogr. a reg. rozvoj 2. Envi. studia a UR 3. Regionální geog. 4. Soc. aspekty rozvojové spolupráce a pomoc
POČET STÁLÝCH ZAMĚST. KATEDRY Docent: 1 Profesor: 0 Odb. asistent: 3 Asistent: 3 Projektový manažer: 3 Lektor: 1 Tech. pracovník: 1 Sekretářka: 1 Celkem: 13
Příloha 15: Přehled vyučovaných předmětů v období 2003 – 2013(vysvětlení kódů z Přílohy 13) Přehled vyučovaných předmětů v období 2003 – 2013 a jejich rozdělení do jednotlivých skupin (Zařazení některých předmětů může být vzhledem k jejich širokému záběru diskutabilní. Akademické roky jsou uváděny „včetně“, pokud v závorce není uvedeno jinak, vyučují se předměty dodnes. Některé předměty, zejména geografického, je dodnes možné si zapsat, nicméně se neobjevují v základní nabídce předmětů v seznamech studijních programů, proto je v závorce uveden akademický rok, kdy se v těchto seznamech u studijního oboru MRS objevily naposledy.) MRS = předměty vztahující se přímo k problematice rozvojových zemí + bakalářské/diplomové semináře + praxe v institucích + bloky expertů + ekonomické předměty s přímým zaměřením na rozvojové země jako je např. Ekonomika rozvojových zemí • • • • • • • •
• • • • •
Bakalářská práce – seminář (od 2003/2004) Blok expertů I, II, III, IV (od 2004/2005) Diplomová práce I, II, III, IV(od 2006/2007) Demografický vývoj v rozvojových zemích (od 2006/2007 do 2008/2009) Česká rozvojová pomoc (od 2003/2004)/ Rozvojová spolupráce I (od 2008/2009)/ Rozvojová spolupráce (kombinace RS I a II alias Česká RP a Mezinárodní RP, od 2011/2012) Ekonomická analýza rozvojových regionů (od 2012/2013) Rozvojová ekonomika v kontextu světové ekonomiky I, II (od 2003/2004)/ Ekonomika rozvojových zemí I, II (od 2004/2005)/ Rozvojová ekonomie I, II (od 2008/2009)/ Ekonomický rozvoj (= vyrovnávací předmět, od 2008/2009)/ Rozvojová ekonomie a politika I, II (od 2011/2012 + změna zkratky z REK na REP) Exkurze do českých rozvojových institucí (byla 2012/2013) Exkurze do Evropských institucí I, II, II, IV GIS v rozvojových projektech (pouze 2006/2007) Geografická exkurze do rozvojového regionu (od 2008/2009) Geopolitika a humanitární pomoc (od 2006/2007 do 2007/2008)
• • • • • • • • • • • •
GIS v regionální geografii I, II (od 2008/2009)/ GIS v rozvoji (od 2010/2011)/ Základy GIS v rozvoji I, II (od 2011/2012), GIS pro rozvojová studia (od 2012/2013)45 Indexy a indikátory rozvoje (od 2013/2014) Kurz přežití (od 2009/2010 do 2012/2013) Management organizací (od 2006/2007 do 2012/2013) Migrace v dnešním světě (od 2007/2008 do 2012/2013) Mezinárodní humanitární právo (od 2006/2007) Mezinárodní rozvojová pomoc (od 2003/2004)/ Rozvojová spolupráce II (od 2008/2009)/ Rozvojová spolupráce (od 2011/2012) Nevládní a neziskové organizace (od 2008/2009)/ Management neziskových organizací (od 2012/2013) Participativní GIS v rozvoji (od 2011/2012) Pohybové aktivity pro MRS (od 2010/2011) Post-rozvojový přístup (pouze 2009/2010) Praxe v instituci I (od 2003/2004) Principy udržitelného rozvoje (od 2006/2007)/ Udržitelný rozvoj (od 2011/2012)
GIS – nejprve první dva roky pod zkratkou a katedrou geografie, následně užší specializace pro rozvoj – uvádím v sekci rozvojových předmětů zejména kvůli stejné zkratce a návaznosti předmětu – došlo ke změně pouze z KGG/GIS na MRS/GIS
45
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Problematika sídel v rozvojových zemích (od 2006/2007 do 2011/2012) Problematika cestovní medicíny a prevence (od 2003/2004)/ Problematika cestovní medicíny (od 2008/2009) Projektový cyklus (od 2006/2007) Příprava na práci v rozvojových zemích (od 2012/2013) Rozvoj venkova (od 2011/2012 do 2012/2013) Rozvojová antropologie (od 2012/2013) Rozvojová geografie a globalizace (od 2012/2013) Rozvojová politika EU (od 2007/2008 do 2012/2013) Rozvojová specifika Blízkého východu (od 2010/2011) Rozvojové problémy Afriky (od 2004/2005 do 2009/2010) Rozvojové příležitosti: Afrika (od 2006/2007) Rozvojové příležitosti: JV Asie (od 2006/2007) Rozvojové příležitosti: Latinská Amerika (od 2006/2007) Rozvojové příležitosti: Střední Asie a Blízký východ (od 2006/2007) Rozvojové teorie (od 2008/2009) Seminář k diplomové práci I, II (od 2006/2007) Soběstačné technologie pro rozvojový svět (od 2011/2012) Udržitelné zemědělství a rozvoj venkova (od 2006/2007 do 2012/2013) Úvod do humanitární práce (od 2004/2005)/ Humanitární pomoc (od 2007/2008) Úvod do studia budoucnosti - prognostika (od 2003/2004)/ / Úvod do prognostiky (od 2008/2009) Úvod do studia MRS (od 2004/2005)/ Úvod do rozvojových studií (od 2005/2006)
• •
Zahraniční pracovní stáž I (1 měsíc), II (2 měsíce), III (4 měsíce) (vše od 2013/2014) Základy zemědělství a lesního hospodářství (od 2004/2005)/Zemědělství a rozvoj venkova (od 2009/2009)
V anglickém jazyce: • Community Development and Participation (od 2007/2008) • Conflict and Development (od 2008/2009 do 2010/2011) • Development Assistance (od 2012/2013) • Development Economics (od 2012/2013) • Development Issues I (od 2009/2010), II + III + IV (od 2010/2011), • Development Opportunities of Latin America (pouze 2007/2008) • Development Theories (od 2012/2013) • Environment and Development (pouze 2007/2008) • Evaluations of Development Projects (od 2009/2010) • Gender and Development (pouze 2010/2011), • Global Challenges (od 2007/2008 do 2012/2013) • Introduction to Development Studies (pouze 2006/2007) • Nature Conservation and Development (od 2009/2010)/ Nature and Development (od 2010/2011 do 2012/2013), • Negotiation, Facilitation, Mediation (od 2009/2010) • pod zkratkou PCMA: Project Cycle Management (od 2006/2007 do 2007/2008) • Security, Conflct and Development (od 2007/2008) • Social Challenges of Development (od 2008/2009) • Sport and Development (od 2010/2011 do 2012/2013) • Urban Poverty Alleviation (pouze 2007/2008)
GEO = geografické předměty • • • • • • • •
Biogeografie a pedografie (pouze 2003/2004) Čína a svět (od 2005/2006 do 2007/2008) Demografie a sídelní geografie (pouze 2003/2004) Geografie dopravy (od 2003/2004 do 2009/2010) Geografické informační systémy (od 2005/2006 do 2011/2012) Geografie služeb a cestovního ruchu (od 2003/2004) Geografie zemědělství (od 2003/2004 do 2009/2010) Geologie (od 2003/2004), I a II (dvousemestrálně od 2004/2005)
• • • • • • • •
GIS – systém IDRISI (od 2003/2004 do 2006/2007) GIS – systém PC Arc/Info (od 2003/2004 do 2006/2007) GIS – systém ArcView GIS (od 2003/2004 do 2006/2007) Informační systémy (od 2006/2007 do 2012/2013) Komplexní geografická exkurze (od 2004/2005) Politická geografie - KGG/PG (pouze 2003/2004) Politická geografie - KGG/POG (od 2008/2009) Regionální geografie Afriky (od 2003/2004 do 2007/2008)
• • • • • • • • • • • • • • •
Regionální geografie ČR I, II (od 2008/2009) Regionální geografie: JV Asie (od 2003/2004) Regionální geografie: Latinská Amerika (od 2003/2004) Regionální geografie: Rusko a střední Asie (od 2003/2004 do 2009/2010) Regionální geografie S Afriky a Z Asie (od 2008/2009) Regionální geografie Subsaharské Afriky (od 2008/2009) Regionální politika a regionální rozvoj (od 2006/2007) Sociálně geografická regionalizace (od 2005/2006 do 2009/2010) Úvod do studia geografie (od 2011/2012) Vybrané kapitoly z regionální geografie (od 2008/2009 do 2012/2013) Základy fyzické geografie I, II(od 2003/2004) Základy GIS(od 2003/2004 do 2006/2007) Základy kartografie (od 2003/2004 do 2012/2013)/Geografická kartografie (od 2006/2007)/ Kartografie pro MRS (pouze 2007/2008, následně byl předmět zrušen)46 Základy socioekonomické geografie I, II / Základy ekonomické kartografie (od 2007/2008)/ Humánní geografie I, II (od 2009/2010) Základy politické a regionální geografie – KGG/ZPRG (od 2004/2005 do 2008/2009)
46 Základy kartografie jako povinný předmět se pro akademický rok 2006/2007 přejmenovali na Geografickou kartografii a následně na Kartografii pro MRS. Předmět s názvem Základy kartografie však ve studijním plánu zůstal i nadále, a to jako volitelný předmět.
ENVI + EKO = předměty s ekologickou a environmentální tématikou • • • • • • • • • • • •
Ekologická a globální výchova I (od 2005/2006), II (od 2006/2007) – od 2013/2014 pouze jednosemestrálně pod zkratkou MRS/EG Ekonomické a politické souvislosti ekologické krize (od 2006/2007 do 2010/2011) Financování ochrany biodiverzity z OP EU (od 2011/2012) Globální environmentální problémy (od 2003/2004) Globální monitoring ŽP a bezpečnost (od 2006/2007 do 2008/2009) Integrovaný výzkum, plán. a man. krajiny (od 2008/2009 do 2012/2013) Krajinné plánování, využití země (od 2006/2007 do 2012/2013) Management životního prostředí a přírodních zdrojů v rozvojových zemích (od 2008/2009 do 2009/2010) Mezinárodní politika životního prostředí(od 2003/2004 do 2012/2013) Nauka o krajině (od 2003/2004 do 2008/2009) Přehled přírodních rizik a hazardů (od 2003/2004) Přírodní faktory podmiňující rozvoj(od 2006/2007)
• • • • • • • • • • •
Přírodní hazardy a řešení rozvojových projektů (od 2006/2007 do 2007/2008) Přírodní zdroje a bezpečnost (od 2004/2005 do 2007/2008) Přírodní zdroje pro 21. století (od 2006/2007 do 2012/2013) Sociální a ekologické systémy (od 2006/2007 do 2007/2008) Světové ekosystémy (od2006/2007) Udržitelné zemědělství, rozvoj venkova (od 2007/2008 do 2012/2013) Úvod do biologie (od 2003/2004 do 2004/2005) Úvod do životního prostředí (od 2003/2004) Vybrané kapitoly z environmentální geografie (od 2011/2012 do 2012/2013) Základy ekologie (od 2003/2004 do 2012/2013) Životní prostředí a bezpečnost (od 2006/2007 do 2007/2008)
V anglickém jazyce: o Environmental Geography (od 2012/2013)
EKON = ekonomicky orientované • • • • •
Alternativní ekonomické směry (od 2003/2004) Environmentální ekonomie (od 2004/2005 do 2007/2008) Ekonomie životního prostředí (od 2008/2009 do 2012/2013) Světová ekonomika a globalizace (od 2007/2008 do 2010/2011) Základy ekonomie (od 2003/2004)
JAZ = výuka cizích jazyků • • • • • •
Anglická terminologie a prezentace – environmentální ekologie I, II (od 2013/2014) Anglický jazyk I, II, III, IV (od 2003/2004) Angličtina konverzace I, II (od 2006/2007) Druhý světový jazyk I, II, III, IV (pouze 2003/2004) Francouzský jazyk I, II, III, IV, V (od 2004/2005, V. od 2008/2009) Francouzština konverzace (od 2006/2007)
• • • • • •
Obecná ruština pro začátečníky I, II (od 2009/2010 do 2012/2013) Ruský jazyk I, II, III, IV (od 2013/2014) Španělský jazyk I, II, III, IV, V (V. od 2008/2009) Španělština konverzace (od 2006/2007) Španělská konverzace pro pokročilé (od 2010/2011 do 2011/2012) Základy arabštiny I, II (od 2006/2007 do 2009/2010)
Speciální předmět s jednou zkratkou a proměnnými názvy: • Afrikánština konverzace (od 2007/2008 do 2008/2009)/ Švédština konverzace (pouze 2012/2013)/ Vybraný cizí jazyk – konverzace (od 2013/2014)
SPOL = společensko-vědní předměty • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Antropologie - MRS/ANTRO (od 2006/2007 do 2012/2013) Budoucnost světa (od 2007/2008 do 2008/2009, od 2010/2011 do 2012/2013) Civilizační změny a migrace v historickém kontextu (od 2006/2007)/ do 2008/2009) Efektivní komunikace v organizaci (od 2006/2007) Epidemiologie, hygiena a veřejné zdraví (od 2006/2007)/ Veřejné zdraví (od 2013/2014) Evropská integrace a rozvojová politika EU (pouze 2010/2011) Filmový seminář I (od 2010/2011), II (od 2012/2013) Integrace politik I, II (od 2005/2006 do 2007/2008) Kapacity vládnutí: svět, EU, ČR (od 2006/2007 do 2010/2011) Komunikační dovednosti (od 2013/2014) Kulturní antropologie – MRS/KSA (od 2010/2011 do 2012/2013) Kulturní a křesťanské misie v rozvojových zemích (od 2006/2007 do 2012/2013) Kvalitativní metody (od 2011/2012) Kvantitativní metody I, II (od 2011/2012)/ Základy aplikované statistiky I, II (od 2012/2013) Kvantitativní metody výzkumu v sociálních vědách (od 2010/2011 do 2011/2012) Lekce z historie (od 2003/2004)/ Seminář z historie (od 2005/2006)/ lekce z historie (od 2010/2011)/ Civilizační změny v historickém kontextu (od 2012/2013) Metody vědecké práce (od 2008/2009 do 2012/2013) Personální a finanční management (od 2012/2013) Profesní rozvoj pro praxi (od 2013/2014)
• • • • • • • • • • • • • •
Psychohygiena (od 2003/2004 do 2009/2010) Religionistika (od 2009/2010) Rizika a příležitosti globalizace (od 2006/200 do 2008/2009) Rozvoj osobnosti, komunikace v týmu (od 2008/2009 do 2012/2013) Teorie a praxe vedení – leadership(od 2006/2007 do 2008/2009) Úvod do informačních a komunikačních technologií (od 2010/2011) Úvod do sociologie (od 2003/2004) Úvod do studia práva I, II (od 2004/2005) Úvod do žurnalistiky, práce s informacemi (od 2012/2013) Veřejná správa (od 2011/2012) Základy diplomacie (od 2004/2005) Základy mezinárodního veřejného práva (od 2006/2007 do 2011/2012) Zahraniční politika, mezinárodní vztahy (od 2003/2004)/ Mezinárodní vztahy (od 2008/2009) Zdravotní kurz (od 2003/2004)
V anglickém jazyce: • Academic Writing I, II (od 2009/2010 do 2012/2013) • Conflict Areas in Contemporary World (od 2010/2011 do 2012/2013) • Quantitative Methods(pouze 2009/2010) • International Relations: Current Issues (od 2009/2010 do 2012/2013)
TECH = předměty technického zaměření • Práce s počítačem I, II (od 2003/2004)/ Práce s počítačem (od 2008/2009)/ Práce s počítačem – zpracování dat (od 2012/2013)
