UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy. Bakalářská práce. Tereza Žváčková. Ubrusy

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy

Bakalářská práce Tereza Žváčková

Ubrusy

Olomouc 2012

Vedoucí práce: PaedDr.Taťána Šteiglová, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jsem pouze literaturu, která je v práci uvedena.

V Olomouci dne:

Podpis...............................

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce PaedDr. Taťáně Šteiglové, Ph.D. za podporu, odborné vedení a za trpělivost, kterou se mnou měla. A také všem umělcům, kteří se mnou tak ochotně spolupracovali.

OBSAH ÚVOD…………………………………………………………………………….............…....5 1 ORNAMENT……………………………………………………………………...……..6-21 1.1 Ornament v životě člověka……………………………………………….…..….6-9 1.2 Vývoj ornamentu…………………………………………………………...…..9-11 1.3 Ornament a součastní umělci……………………………………………....….11-18 1.4 Umělci čistého srdce……………………………………………..……..……..18-21 2 PRAKTICKÁ ČÁST………………………………………………………………….22-28 2.1 Spolupráce s dětmi…………………………………………………………...…...29 ZÁVĚR ……………………………………………………………………………...……….30 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ……………………………………………………..31-33 FOTOGRAFICKÁ DOKUMENTACE…………………………………………..…....33-35

ÚVOD „První ornament, který se zrodil, totiž kříž, byl erotického původu. První umělecké dílo, první umělecký počin, kterým se první umělec chtěl zbavit svého přetlaku, načmáral na zeď. Vodorovná čára: ležící žena. Svislá čára: do ženy pronikající muž. Muž, který toto vytvořil, pociťoval stejnou tvůrčí potřebu jako Beethoven, byl ve stejném nebi jako Beethoven, když tvořil svou Devátou.“ Adolf Loos „Opakování téhož prvku, téhož ornamentu, je staré jako samo výtvarné tvoření, neboť jemimo jiné úhelným kamenem rytmu a ten je zase prazákladem každé umělecké tvorby.“ Igor Zhoř Ornamentální tvorba nás obklopuje téměř všude, v architektuře, interiéru, v módě, médiích, … Někteří si toto časté objevování ornamentů uvědomují více, někteří méně. Mně jeho přítomnost ovlivňuje už od útlého dětství, ať už to bylo spojováno s touhou zaplňovat prázdná místa nebo ne. Proto jsme si právě ornament vybrala za své téma bakalářské práce. Teoretická část se zaměřuje na to, jak se tvoření ornamentu odráží v psychologii člověka. Nebude řeč jen o rytmu, který je spolu s gesty, potleskem, tancem a zpěvem nejstarším uměleckým projevem. Také popisuji, co samotné kreslení ornamentu pro člověka znamená a jak se vyvíjel a že uplatnění ornamentu se neobjevuje pouze v minulosti. I dnes to je aktuální téma a spoustu současných umělců je jím ovlivňováno. V praktické části stejně jako v teoretické jsou klíčová slova spontánnost, intuice, meditace, automatismus. Právě pod vlivem nenaplánovaného vznikají PVC ubrusy pokryté ornamenty. Mou snahou bylo dát průchod mému spontánnímu ornamentálnímu cítění, ke kterému jsem byla inspirována textilií, která je běžnou součástí našeho života.

5

1. Ornament 1.1 Ornament v životě člověka „Vznik ornamentu souvisí s počátky výtvarného umění vůbec a je rozšířen po celém světě ve všech lidských kulturách.“ Již v období středního paleolitu je ornament spolu s tancem, tleskáním, bubnováním a zpěvem nejstarším uměleckým projevem. 1 V této době vznikal spíše bez záměru, byl to na jedné straně výsledek technologických procesů, jako bylo řezání a rytí do kostí, vypichování otisků do měkké hlíny, pletení košů a tkaní. A protože lidé zjistili, že ornament má estetickou hodnotu, později jej záměrně opakovali. „Ve východních kulturách ornamentálně chápali i písmo, sloužilo k meditaci v sakrálních prostorách. Ornamentální výzdoba povrchů nekonečně opakovanými schématy zakrývá a oslavuje materiální, hmotnou podstatu věcí. To znamená, že už nevidíme hrubý kámen, dřevo nebo obyčejnou zeď. Vnímáme ornamentálně povýšenou, duchovní strukturu.“2 Ale existuje i několik teorií, proč člověk záměrně opakuje, mnohdy to nedělá jen kvůli estetické hodnotě. Podle PhDr. Ing. Marie Lhotové „je ornament výrazem a formou přechodu. Nese řád a pravidelnost, umožňuje opakování a přináší uspokojení v naplnění očekávání. Rytmizování je spojeno s vnímáním času, spojením minulosti a budoucnosti, vyjádřením jakési bezčasovosti.“ Člověk, který se zabývá stále se opakující činností, nebo zobrazuje stále opakující se prvky, se zdánlivě zachraňuje, jako by, zastavuje čas.3 Člověk vnímá souvislost minulého a budoucího v přítomném, toto francouzský filosof H. Bergson vykládá tak, že naši základní představou je pohyb ruky tužkou, která nechává na papíře stopu. „V tomto smyslu je správné, že se čas měří pohybem.“4 Proud vědomí se opírá o různé jevy a souvislosti, důležitou úlohu vněm hraje motiv opakování, jehož základem je rytmus našeho organismu. Existují různé teorie o tom, jak bychom vnímali čas, kdyby se kolem nás nic neměnilo. Člověk by vždy vnímal změny spojené s jeho osobou, sám by byl změnou - rytmem. Tímto se zabýval už Aristoteles. „Pravidelné střídání důrazu a odlehčení, napětí a uvolnění, je to, co můžeme nazývat

1

AUTORSKÝ KOLEKTIV, Encyklopedie českého výtvarného umění, 1. vyd. Praha: nakladatelství Academia, 1975, s. 347 2 ŠTAUBEROVÁ ZUZANA, Ornamenty, 2007, s.2 3 LHOTOVÁ MARIE, Ornamentální tvorby a schizofrenní onemocnění v psychoterapeutickém procesu, 2005, internetová stránka http://casopiscaa.wz.cz/cas09.htm 4 SOKOL JAN, Čas a rytmus, 2. vyd. Praha: nakladatelství Oikoymenh, 2004, ISBN 80-7298-123-4, s.160

6

proudem vědomí.“5 I sama příroda nám poskytuje rytmus opakovaných periodických cyklů např. střídaní ročního období, dne a noci, měsíčních fází až po zákonitosti pohybu zeměkoule, planet a celé sluneční soustavy. Toto, co nacházíme v přírodě, plus to, co my sami do ní vnášíme, označuje E. Gombrich „smyslem pro řád“.6 „Opakování téhož prvku je staré jako samo výtvarné tvoření, neboť jemimo jiné- úhelným kamenem rytmu a ten je zase prazákladem každé umělecké tvorby.“7 Rytmus je nejen estetickou potřebou, ale i potřebou fyziologickou, je nám vrozený. Rytmus vlastního srdce nevnímáme, ale promítá se nám při vnímání hudebního rytmu, tak stejně i rytmus dechu, chůze nebo řeči. „Stává se silným zážitkem, prostředkem intenzivního sdílení a příležitostí pro komunikaci.“8 Rytmus je řád, při kterém se ale cítíme svobodně, tak jako opakování přináší člověku jistotu. Tento rytmus opakování nás může přivést do transu. „Divák, který se oddá vizuálnímu účinku ornamentu, ztrácí pojem o prostoru a stává se jeho součástí.“9 Rytmus svou pravidelností v opakování v člověku probouzí dojem uspořádání a nadvlády nad neovladatelným. „Prostřednictvím řádu dochází k uskutečňování lidské seberealizace v estetickém procesu.“10 Podobně o rytmu smýšlí i český filosof Jan Sokol. Jeho teorie o rytmu uvádí, že pravidelnost rytmu je něco, co neplyne, nýbrž je přítomné a je jakousi obranou proti času. Plyne to i z faktu, že rytmus téměř nezatěžuje naši pozornost, člověka uklidňuje, uspává ho, umožňuje mu uniknout z reality a to v něm zanechává pocit jistoty.11 Platon dokonce rytmus spojuje s výchovou, protože podle něj celý lidský život potřebuje rytmus a harmonii. Někteří žáci Aristotela definují rytmus jako uspořádání časů. Uspořádání a střídání má na člověka nějaký účinek. Tímto se blíže zabývá muzikoterapie. Jejím závěrem zkoumání rytmu je, že nese očekávání, napětí a nakažlivost. Je to účinný faktor v psychoterapeutickém procesu. Podle Phdr. Ing. Marie Lhotové člověk ornament používá v období nejistoty, je to jakýsi rituál, který zaříkává něco zlého, co pramení z naší minulosti. Má autorovi dodat jistotu. Toto období nejistoty spojené s ornamentem se objevuje i u schizofrenního člověka. Schizofrenní člověk má oblibu v křivkách, spirálách, v hadovitých výhoncích a šlahounech. 5

ČERNÁ MICHAELA, Ornamentika v současném výtvarném umění, Brno 2011, s.29 CHAMONIKOLA KALIOPI, JIŘÍ KROUPA, IGOR ZHOŘ, Příběhy bez konce (Princip série v českém výtvarném umění), Brno, Moravská galerie, 1993, ISBN 80-7027-026-8, str. 6-7 7 ZHOŘ IGOR, Princip seriality aneb standardizace jedinečného, Brno, Moravská galerie, Brno, 1993, ISBN 807027-026-8, s. 41 8 ČERNÁ MICHAELA, Ornamentika v současném výtvarném umění, Brno, 2011, s.30 9 Tamtéž, s.32 10 Tamtéž, s.11 11 SOKOL JAN, Čas a rytmus, 2. vyd. Praha: nakladatelství Oikoymenh, 2004, ISBN 80-7298-123-4 6

7

„Tyto ornamenty tvoří síť úzkosti kolem své oběti, která cítí krizi. Prostřednictvím emocionálního svazu s jevem, ve kterém vidíme a zvýrazňujeme elementy rytmu a řádu, uskutečňujeme vlastní seberealizaci v estetickém procesu (pocítíme svůj psychofyzický rytmus dechu, tepu, pohybu myšlenek a řádovitost organizmu v souladu s obdobně potvrzenou životností jevu). Zároveň se zde objevuje obrana před emocionálním pohlcením.“12 Významný architekt Adolf Loos ve svém článku „Ornament a zločin“ píše, že podle něj vytváření ornamentů ukrývá strach a snahu potlačit vlastní podvědomé tendence.13 Tak jak vyplývá z názvu článku, A. Loos ornament odsuzoval a nebyl jediným. V knize o současném ornamentu je napsáno: „Co jiného byly monstrózní přehlídky spartakiádních cvičenců na ploše strahovského stadionu, jež skýtaly zajímavý pohled na proměnlivou strukturu nabitou fyzickým, budovatelským nadšením. Příkladem strach nahánějícího ornamentu mohou být i pravidelné formace uniformovaného vojska. Stejně kriminálním mohl být koneckonců i diktát cibulových dekorů v domácnostech našich rodičů.“14 Nejen při tvoření ornamentů, ale při jakémkoli výtvarném vyjadřování je velice důležitý prožitek a pociťování sama sebe. Prožitek se stává velice významnou složkou, ne-li nejvýznamnějším faktorem, který ovlivňuje vnímání, pochopení a vlastní realizaci. Odlišně tento pojem chápeme s různou věkovou skupinou. Dítě dává najevo jinak svůj prožitek než dospělý. Je přirozenější, netají své emoce, vyjadřuje je přímo. Jestliže se objeví případ, kdy tyto prožitky dítě potlačuje, mnohdy je to signálem o psychicky labilním dítěti. Naopak dospělý tyto prožitky potlačuje, je to díky vlivu společenských norem.15 Další pojem, který souvisí s ornamentem a psychikou člověka je termín horror vacui, neboli strach z prázdnoty. Jedná se o touhu zaplňovat prázdná místa, tato touha je pro člověka velice přirozená. Stejně tak i v přírodě můžeme pozorovat, že holá místa půdy se snaží vyplnit nespoutanou vegetací. V umění tuto touhu můžeme nejvíce spatřit u výtvarníků art brut (toto umění pojmenoval fr. umělec J. Dubuffet). U nás se častěji setkáváme s názvem naivní umění nebo s anglickým názvem Outsider art.16 Naivisté jsou lidé, kteří nemají žádné výtvarné vzdělání. Malují a tvoří díky vnitřním potřebám, někdy můžeme spatřit i náznaky posedlosti. Jde o jakousi nutnost vyjádřit své nitro. Naivní umělec nemá žádnou finanční motivaci, 12

LHOTOVÁ MARIE, Ornamentální tvorby a schizofrenní onemocnění v psychoterapeutickém procesu, 2005, internetová stránka http://casopiscaa.wz.cz/cas09.htm 13 Tamtéž 14 Daněk Ladislav, Ornament v současném umění, Hradec Králové, vydala Galerie moderního umění, 2003, ISBN 80-85025-40-X 15 ŠAMÁNKOVÁ MARKÉTA, Prožitek jako cesta k výtvarnému vyjádření, Brno 2011, s.27 16 BERNKOPFOVÁ JANA, Teritorium, Brno, 2009, s.17

8

nevyžaduje žádné uznání a vystavování. Jeho největším uspokojením je samotný proces. Jde o jakýsi rozhovor se sebou samým. Naivní umění se objevuje nejev v obrazech, ale i v básních. „Jak uchovat si v stáří mládí a jak odstranit co mu vadí Pomůckou zatím jsou má díla i denně má duševní síla.“ Pro naivistu jsou jeho díla útěchou.17 Proces tvoření naivního umění je instinktivní. Někdy se umělci dotýkají až podvědomí. „Naivista může svůj projev pojmout mysticky, jako dorozumění s vyšší sférou významů, duchů věcí nebo duchů předků. Duchovním projevem se zbavuje tělesnosti za svého života a dochází k výsostné rovnováze tvůrce, která se přenáší na diváka.“18 Naivní umění je mnohdy srovnáváno s dětským projevem. Ale dítě na rozdíl od dospělého má málo životních zkušeností. U dítěte hraje velkou roli nedostatečně vyvinutá schopnost

spojovat

senzorické

a

motorické

pochody duševní

činnosti.

Poetická

bezprostřednost a naivita dětské tvorby je tedy spíše psychologický než estetický projev. Dítě tvoří podle fantazie a jeho tvorba je čistě ideologická. Při tvorbě dospělého člověka, ale už nemůžeme předpokládat nevyvinutost nervové soustavy, jde o jiný psychologický projev. Kolektor Wilhelm Uhde hovoří o rozdílu mezi dětským a naivním uměním dospělých takto: Naivnost dítěte je jen přechod, zastávka na cestě do krajiny poznání a schopnosti, pak se naivnost zachovává a je opět nalezená.19 Ornament se vyvíjí nejen s věkem jedince, ale mění se i s vývojem celého lidstva.

1.2 Vývoj ornamentu „Ornament je vždy závislý na svém nositeli; člení, vyplňuje a zdobí plochy plasticky (např. kování na dveřích), plošně malbou (výzdoba knihy), a vykládáním (intarzie, inkrustace,

17

KOLLÁR ANTON, Jak jsem poznával a sbíral naivní umění, 1. vyd. Brno/ Boskovice: nakladatelství Albert, 2007, ISBN 80-7326-109-X 18 POHRYBSKÝ ARSEN, TKÁČ ŠTEFAN, Naivní umění v Československu, 1. vyd. Praha: nakladatelství československých výtvarných umělců, 1967 19 TKÁČ ŠTEFAN, Podstata súčasného primitivneho umenia, 1963, s. 8-11

9

apod.).“ Najdeme ho ve všech částech umění. Ornament vznikal a vyvíjel se díky touze lidí zdobit.20 Vývoj ornamentu je velice složitý proces, proto uvedu jen jeho malý nástin: V Egyptě nastává velký rozkvět ornamentu. Stavěly se hroby, chrámy a paláce, které byly jimi zdobeny. Užívali hlavně motivy z rostlinné a živočišné říše, jež měly svou symboliku.21 Řecký ornament s sebou přináší vznik nových geometrických ozdobných tvarů: zubořez, perlovec, vejcovec,… Tyto ornamenty se objevují na památkách řecké architektury, ale i na předmětech v domácnosti. Jsou charakteristické svojí přesností, dokonalostí a krásou.22 Římské ornamenty vycházejí z kultury etruské a řecké. Proslavily se hlavně svou ornamentální dekorativností v mozaikách, které pokrývaly podlahy a stěny budov. Vzory byly geometrické, rostlinné, zvířecí i lidské, byli zobrazováni také bohové. V Japonsku oblíbeným námětem byla zvířata, ptáci a rostliny. Japonský ornament je trochu nepřesný, ale naopak arabské ornamenty (8.-15. stol.) jsou přesné a souměrně propletené. A jelikož věta z koránu (tzv. hadith) zakazovala muslimům zobrazovat lidské postavy a zvířata, soustředili se hlavně na jiné ornamenty. Základní prvek je hvězda tzv. zalij.23 V románském období je ornament geometrický, rostlinný a živočišný a je spojován do klikatých

a

fantaskních

forem.24

„Charakteristickým

místem

osobitého

uplatnění

geometrického a rostlinného motivu je ostění ústupkových portálů.“25 Dalším obdobím, kde se objevoval ornament, je gotika (12.-15. století). Je proslulá svými velkolepými katedrálami.26 „Po objevení systému kleneb vznikly zajímavé prostory pro ornament (na klenbě, pilířích, sloupcích, …).“27 Počátkem 15. století se stává Itálie kolébkou renesance. Ornamenty se používají v malbách na stěny i sklo, v intarziích, výšivkách, kobercích, mramorových mozaikách i ve filigránových ozdobách. Nejčastější motiv je rostlinný, jen někdy doplněný figurami.

20

BLAŽÍČEK ONDŘEJ, KROPÁČEK JIŘÍ, Slovník pojmů z dějin umění, 1. vyd. Praha: nakladatelství Academia, 1991, ISBN 80-2070-246-6, s. 149 21 ŠTAUBEROVÁ ZUZANA, Ornamenty, 2007, s. 2 22 PLEŠKOVÁ PETRA, Ornament a vývoj tapety do 19. století, Zlín, 2009, s. 19 23 ŠTAUBEROVÁ ZUZANA, Ornamenty, 2007, s. 3 24 Internetová stránka http://www.cechmal.cz 25 AUTORSKÝ KOLEKTIV, Encyklopedie českého výtvarného umění, 1. vyd. Praha: nakladatelství Academia,1975, s. 349 26 ŠTAUBEROVÁ ZUZANA, Ornamenty, 2007, s. 3 27 PLEŠKOVÁ PETRA, Ornament a vývoj tapety do 19. století, Zlín, 2009, s. 25

10

Po renesanci nastupuje baroko, které se projevuje stavbou pompézních staveb se složitými půdorysy. Stěny těchto staveb jsou bohatě zdobené ornamenty i sochami. Na konci 19. století se objevuje symbolismus, secese a další historicko-umělecké směry. Tato doba je zlatý věk ornamentu.28 V současné době je ornament spojován hlavně s uměleckými šperky nebo ozdobami.29 Stává se odlišný dle jednotlivých autorů – jsou střídány formy a je zdůrazněna subjektivita a individuální výraz jedince.30

1.3 Ornament a součastní umělci Princip seriality a opakování předmětů je pro dnešní dobu velice typický a oblíbený. Proto jsem při svém hledání narazila na výtvarníky, u kterých spojení s ornamentem bylo jasné. Ale zároveň jsem se seznámila s umělci, u kterých jsem se bála, že spojení s ornamentem v jejich dílech vidím jen já. Proto jsem se rozhodla všem těmto umělcům napsat. Poslala jsem jim email s otázkami: Myslíte si, že jsem jeden z mála diváků, který si spojil Vaše dílo s ornamentem? Když tvoříte, má ornament na Vaše dílo nějaký vliv? Pokud ano, jaký? Byla jsem příjemně překvapena, kolik umělců mi odpovědělo. Jan Karpíšek Mladý český umělec, narozený 15. března 1981 v Jihlavě. Člen skupiny Svitava a skupiny Blaze.31 „Během malování obrazu mě někdy napadne na některá místa plátna ornament použít. Většinou tak chci zdůraznit princip, řád nebo stav, jmenovitě Takovost tathatá“ (buddhistický termín pro jsoucnost, která je taková, jaká je). Na obraze „Podzimní slon“ je v místnosti se slonem i váza s květinami, váza je pojednána opakujícím se vzorem slona, který zde symbolicky odkazuje na životní sílu. V sérii „Motánků“ autor experimentoval s prvkem náhody a vytvářel ornamenty náhodné, šlo o mapování mysli, potažmo reality. Následně tyto "motánky" použil i ve figurách „Nalezených“, kde symbolizovaly život. Za ornament umělec také považuje rytmické sekvence "tahů za tahy", které představují plynutí času. Sám ale tvrdí že, ornament není nejvýznačnějším prvkem většiny jeho obrazů, myslí si, že si jeho tvorbu s ornamentem spojí jen málo pozorných diváků. 28

ŠTAUBEROVÁ ZUZANA, Ornamenty, 2007, s. 3 JIROUTKOVÁ ANETA, Ornament v uměleckém řemesle a grafickém designu 20. století, Zlín, 2010, s. 9 30 PLEŠKOVÁ PETRA, Ornament a vývoj tapety do 19. století, Zlín, 2009, s. 30 31 Internetová stránka www.jankarpisek.cz 29

11

1) Podzimní slon, akryl, latex a tuš na plátně, 73x110 cm, 2002

2)Stopování v prostoru, z cyklu Motánci, akryl na plátně, 124x145 cm, 2005

Roman Franta Český malíř narozen 3.8. 1962. Základem jeho díla je zpytování fenoménu zobrazující iluzivní malby. Ve svých malbách zobrazuje komulace většího či menšího množství exemplářů rostlinného či živočišného druhu, ovoce, zeleniny, větví, hmyzů a hadů. Tyto prvky mají evokovat pohyb v obrazu, jakési chvění, optický klam neboli op-artový efekt.32 Autor svá díla vnímá spíše jako strukturu než jako ornament a sám o ornamentu říká:“Ornament by podle mě měl být opakováním grafického motivu na ploše v určitém rytmu, například od obvodu ke středu, nebo po obvodu. V některých málo obrazech to mohlo být blízko, ale o ornamentu jsem neuvažoval.“

3) Mandelinky, tisk a akryl na papíře, 59,5 x 72 cm, 1998

4) BB, litho, 50 x 70 cm, 2009

32

Nová encyklopedie českého výtvarného umění- dodatky, 1. vyd. Praha: nakladatelství Academia, 2006, ISBN 80-2001-209-5, s. 212

12

Jan Spěváček Český malíř narozen 8. 9. 1973 v Teplicích. Od 1994 žije a pracuje v Brně. Významnou roli v jeho tvorbě hraje voda. Malíře oslovila hlavně svým členěním- horizontální hladinou a vertikálním obrazem.33 Toto téma se objevuje i v dílech „Na pláž“ a „Svítání“. V těchto obrazech jsem viděla jakousi možnou spojitost s ornamentem. Sám autor ji však nepřipouští. Jeho představa o ornamentu je, že se jedná o opakující se, ryze zdobný prvek. V cyklu „Evoluce“, ve kterém se vyskytují kačenky, používá šablony a je to odkaz na stádnost naší společnosti. I když jeho nynější tvorba není s ornamentem spojována, autor vystudoval sklářskou umělecko-průmyslovou školu v Kamenickém Šenově a tam se s ornamentem setkával. Odtud má specifickou zkušenost s prací se štětcem a s linkou. Ornament vyžaduje kromě praktické znalosti štětců určitou uvolněnou ladnou bravuru, měkkou přesvědčivost v tahu a více či méně uvědomělé mechanické vnímání řádu. Tímto si malíř prošel a to, co se ruka jednou naučí, už nezapomene. Z tohoto důvodu autor reakci na ornament nevylučuje. „Ze širšího pohledu reagovat na ornament mohu, ale rozhodně to není vědomá reakce v pravém slova smyslu. Určitě vím, že v malbě reaguji na dynamické členění a rytmus, ale to bych spíše přisuzoval k ponaučení z hudby a básní.“

5) Svoboda, rovnost, bratrství, cyklus Evoluce olej na

6) Mise, olej na plátně, cyklus Evoluce, 105×150 cm, 2007

plátně, 2007

Lukáš Bradáček Český malíř a grafik narozen 18.4. 1964 v Praze. „Příznačnými rysy Bradáčkova výtvarného projevu je figurální monumentalita, obrazový prostor, pevně konstruovaný z přesně definovaných barevných ploch a linií, výrazová zkratka a silné dekorativní cítění. Charakteristický je pro něj razantní rukopis, kresebný princip a kontrastní napětí mezi 33

Internetová stránka http://janspevacek.cz

13

klidnou a barevnou plochou, ne jejímž pozadí se odráží téměř karikující, expresivní detail tváře.“34 Ornament umělce pronásleduje od začátku jeho práce, a sám umělec zase pronásleduje ornament a velmi ho využívá. Nejlépe tuto spolupráci můžeme vidět na práci s plochým sklem. Pár jeho děl je dokonce zapsáno v historii ornamentu v Čechách.

7) Kytice II., kresba tuší, koláž, 2008

8) Vitraj schodiště - bazén RD Čížek, 2000

Aleš Lamr Olomoucký rodák malíř, grafik, sochař a keramik narozený 12.6.1943. Člen SČUG Hollar. Pro jeho tvorbu je charakteristická velká všestrannost a vynalézavost. „Originální výtvarný slovník se vytváří především v malířském díle.“ Zasahuje i výrazně do designu a architektury. „Pod vlivem imaginativního umění vzniká 1966 série modrých obrazů s bílou podmalbou, na nichž se biomorfní ornamenty skládají do nadreálných totemických útvarů.“35 V šedesátých letech byl ornament umělci kánonem, chtěl se vymezit proti stati A. Losse " Ornament a zločin". Nesnášel pravoúhlost, zajímala ho secesní agogická linie. Ale v současné době ho již ornament nezajímá.

34

Nová encyklopedie českého výtvarného umění- dodatky, 1. vyd. Praha: nakladatelství Academia, 2006, ISBN 80-2001-209-5, s. 116 35 Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 1. vyd. Praha: nakladatelství Academia, 1995, ISBN 80-2000521-8, s. 436

14

10) Mašinky, strašinky

9) Prales

Pavel Haynek Český grafik a malíř narozen 10. 3. 1959 v Brně. Počátky jeho tvorby jsou spojovány s realistickou malbou. „Svébytný výtvarný názor si utvářel v grafických ilustracích k prozaickým předlohám, často v technice suché jehly.“ Později se jeho hlavním tématem stává

uspořádání.

„Jeho

zátiší

jsou

předstupeň

radikálních

struktur,

tvořených

pseudonáhodným kladením jednoduchých obrysů-tak vznikly nejprve suché jehly se strukturami různých kuchyňských prvků (zrna rýže). Na ně pak navázaly cykly hladce malovaných černo-bílých obrazů, na nichž jsou přesně citovány obrysy přírodních tvarů (zeleniny, ovoce, listů stromů,...). Plochy motivů zůstávají bílé, mezery mezi nimi vyplňuje černá.

V obrazech probíhá stálá interakce mezi významem a ne-významem, mezi

autonomností struktury a možností identifikovat její prvky.“36

11) Parsley, Email, 146x116 cm, 1993

12) Parsley leaves, Acryl, 65x65 cm, 1991

36

Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 1. vyd. Praha: nakladatelství Academia, Praha, 1995, ISBN 802000-521-8, s. 250

15

Čestmír Suška Český sochař, kreslíř a scénický výtvarník, narozen

4.1. 1952 v Praze. „Člen skupiny

Tvrdohlaví. Zpočátku se zabýval hlavně scénografií (masky pro DAMU). I ve volné tvorbě experimentuje s maskou a otisky segmentů lidského těla umísťovány do scénických souvislostí. Od roku 1985 se soustřeďuje k sochařskému vyjadřování. Vzniká řada hieraticky strnulých idolů a masek. Objevuje se u něj i téma manýristické antropomorfní zvratnosti přírodních útvarů.“37

13) Kovové schránky

14) NanoTube

Poslední dva umělci Pavel Kříž a Petr Kvíčala, jsou umělci, kteří s mou praktickou částí souvisí nejvíce. Pavel Kříž Český malíř, grafik, narozen 10. 2. 1959 v Praze. „Autor přibližuje a umocňuje zážitek z vizuálního pohledu na věci okolo sebe, naservíruje ho divákovi a věří, že si dílo samo otevře cestu k srdci člověka a osloví ho. Obsahem obrazů se stává pouze námět či téma a forma malby ho povyšuje nad jakékoli spekulace a uměleckou ideologii.“38 Ornamentální tvorbě se věnuje od roku 2002 a vidíme ji nejen v jeho figurálních obrazech. O ornamentu sám autor říká: „Ornament dokáže mít v sobě sílu především jako nositel informací, a to estetických, geometrických a jiných vlastně všech, které jsou ve světě okolo nás obsaženy, je to taková vizuální šifra a pro mě má určité kouzlo hlavně v řazení a rytmice.“

37 38

Tamtéž, s. 804 Internetová stránka http://pavelkryz.cz

16

15) Bílo černá, akryl, hlubotisk na desce, 110x200cm, 1999

16) Zahrada III, akryl na plátně, 114x147cm, 1999

Petr Kvíčala Český malíř, kreslíř a autor objektů a instalací, narozený 20. 4. 1960. „Postupně kladl velký důraz na rytmické charakteristiky a na skladby repetitivního charakteru (obrysy kopců, řádky rostlin, brázdy polí)“. Následně v jeho dílech se opakování stává důležitějším než námět. V roce 1986 se zcela odklonil od zobrazování. Tématem díla se stala právě rytmická skladba. V začátcích tohoto období je jeho dominantním prvkem vlnovka.39 Ta měla a má pro P. Kvíčalu velkou důležitost. Je to základní možná forma vedené linie od ruky, ale také to je zhmotnění rytmických kvalit.40 „Výtvarník objevil ornament jako nové téma geometrického umění. Důležitá je i individuální rukopisná artikulace, která je východiskem napětí mezi absolutním řádem v pozadí a jeho individuálními variantami. V průběhu let postupně Kvíčala zkoumal otevřené struktury, v nichž s ornamentem rozvíjí všemi směry, skladby, podřízené jednoduchému výchozímu pravidlu, kontroloval elementy různých ornamentů jako svébytné komponenty obrazové skladby, ale prezentoval také jedinou ornamentální sekvenci jako celé poselství.“41 Když se podíváme na obrazy Petra Kvíčaly, první, co nás napadne je, že bychom toto dokázali také. Ale rozdíl je v tom, že nás to napadne až tehdy, kdy jsme se na jeho dílo podívali. Kvíčala se pohybuje na teninké hranici banality, na pomezí něčeho, co má „hloubku“ a „smysl“.42 Kvíčala se zabýval ornamentem i z jiných hledisek. Na sympoziu v Plasích vytvořil ve čtyřech do čtverce uspořádaných chodbách čtyři různé ornamenty sypané rukou. Poté každý z ornamentů shrnul do plátěných pytlíků a na původním místě 39

Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 1. vyd. Praha: nakladatelství Academia, 1995, ISBN 80-2000521-8, s. 429 40 VALOCH JIŘÍ, Publikace Petr Kvíčala, 1994 41 Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 1. vyd. Praha: nakladatelství Academia, Praha, 1995, ISBN 802000-521-8, s. 429 42 NADOMA PETR, Text k výstavě Petra Kvíčaly v galerii Sýpka, 1990

17

vystavil. Tak vznikl potenciální (instantní) ornament. V Dánsku vyryl prstem ornament do měkké betonové plochy, tu pak později překryl pískem. Divák si pak musel skrytý ornament vyhmatat. V této instalaci Kvíčala použil jednoduché kompozice, s jakými jsme se setkali v jeho cyklu „Sváteční ubrusy pro všední den“.43

18) Horká linka, Z cyklu Flow, akryl na plátně, 2009 17) Sváteční ubrusy pro všední den

Toto byl jen malý výčet umělců, které serialita nějak ovlivnila, ať už záměrně či nahodile. „Protože ve chvíli, kdy člověk poprvé pocítil fascinaci repetice, stalo se opakování jedním z významných metod tvoření.“44

1.4 Umělci čistého srdce Toto pojmenování je příznačné pro umělce hnutí Art brut. Nenesou ho jen kvůli tomu, že jde o umělce nedotčené uměním a kulturou, díky čemuž nenapodobují a vše- náměty, materiál, způsob interpretace, rytmus, rukopis, … vychází z jejich nitra.45 Ale říká se jim také proto, protože jejich díla vznikají na základě automatismu, jakéhosi vnitřního pudu. Tento princip tvoření jim dovoluje zahodit všechna zavazadla. Tak získávají lehký krok, díky němuž mohou přejít subtilní most, který vede do kraje, jenž se rozkládá jen uvnitř jich samotných.46

43

VALOCH JIŘÍ, Publikace Petr Kvíčala, 1994 ZHOŘ IGOR, Princip seriality aneb standardizace jedinečného, Brno: Moravská galerie, Brno, 1993, ISBN 807027-026-8, s. 42 45 Syrové umění, sbírka Jana a Evy Švankmajerových, Klatovy, nakladatelství Arbon Vitae, 2004, ISBN 80-8630045-5, s. 21 46 Tamtéž, s. 41 44

18

Když umělci Art brut najdou svoji „zlatou žílu“, jsou schopni zasvětit jí celý život.47 Já svou žílu našla nejen v ornamentech, ale právě i v automatismu, imaginaci, spontánnosti. Proto zde uvádím další seznam autorů. Tito jsou tentokrát ovlivněni tak jako já, vnitřním světem. Václav Groul 1888-1975, pánský krejčí, pro kterého bylo umění odpočinek od šití. Maloval na větší formáty, hlavně na kartóny, které si opíral o šicí stroj. Dříve než ale začal tvořit, musel počkat na „inspiraci“. Jeho malby mají přesnou geometrickou strukturu, která je rozdělena na jednotlivé plochy ve kterých se odehrává „děj“ šrafur, ornamentů, teček, … Celkový charakter jeho děl je medijní.48

19) Bez názvu, 1949

Hugo Hasman O tomto autorovi mnoho nevíme. Pocházel z podkrkonoší a byl činný na konci 30. let. Kombinuje ornamentální tvary s lineární kresbou. Jeho díla se také zakládají na meditaci.49

20) Bezdoleč ze Siria, 1939

21) Bez názvu

47

NÁDVORNÍKOVÁ ALENA, Art brut-v českých zemích, Muzeum umění Olomouc, nakladatelství Arbor Vitae, 2008, ISBN 978-80-86300-95-5, s. 145 48 Tamtéž, str. 34 49 NÁDVORNÍKOVÁ ALENA, Art brut-v českých zemích, Muzeum umění Olomouc, nakladatelství Arbor Vitae, 2008, ISBN 978-80-86300-95-5, s. 38

19

Zdeněk Košek Narozený v roce 1949, vyučený typografem. V roce 1990 se u něj projevila schizofrenie, byl přesvědčen o tom, že ovládá světové počasí. Jeho kresby jsou záznamy proudění vzduchu, pohyby mraků a teplot. Dále se na jeho dílech objevuje houkání aut, štěkot psů, slova-vše co viděl kolem sebe. Tyto kresby pokrývají stránky sešitů, čtverečkovaných, řádkovaných, mnohdy i popsaných. Po uzdravení se vrátil k „normálnímu“ výtvarné činnosti.

22) Červený sešit I, 1990–1991

23) Modrý sešit II, 1990–1991

Anna Zemánková Rodiče ji v umění nepodporovali, proto vystudovala střední školu pro dentisty.50 V Olomouci si otevřela ordinaci a na umění do svých 52 letech nepomyslela. V té době našly její děti ve sklepě v kufru jakési kresby. Zemánková přiznala, že jsou její a na popud slov dětí: „Maminko, kresli, když na stáří budeš mít tento koníček, bude s tebou moc dobře, že budeš mít stáří mnohem příjemnější” se opět věnovala umění. Své díla vytvářela hlavně v ranních hodinách, kdy rodina spala a ona mohla v jakémsi polobdění nechat plynout svou imaginaci. Její začátky jsou spojovány s temperou, později ji nahrazuje pastelem, ke kterému postupně přidává pero a tuž a začíná být posedlá detailem. Stále větší prostor zaujímají drobné kresebné ornamenty. Na přelomu 60. a 70. let začíná používat nové techniky a materiály. Maluje na umakart a ten obháčkovává. Většina jejich děl není pojmenovaná, protože jak sama autorka říká: “Názvy svým obrazům nedávám, protože každý člověk v tom vidí něco jiného. To jsem už sama zjistila, že každý na to jde jiným pocitem. Já mám jiný pocit a ten druhý má také jiný.“51 50

Umělci čistého srdce-naivní a lidové umění, art brut, sbírka Pavla Konečného, Muzeum umění Olomouc, 2001, ISBN 80-86528-05-5, s. 89 51 Oinirické vize Anny Zemánkové, Muzeum umění Olomouc, 1998

20

24) Elektrický květ, 1965


Vlasta Kodríková Narozen v roce 1929 v Uherském Brodě, které bylo centrem jihomoravských spiritistů. Její začátky jsou spojovány s amébovité útvary, které doplňuje medijními liniemi a drobnými ornamenty. Pozdní tvorba je typická tím, že uprostřed plochy je jediný centrální geometrický objekt, který je precizně nakreslen pastelkami.52



Díla, většiny výše zmiňovaných umělců, vlastní v soukromé sbírce Muzeum umění v Olomouci, které v rámci České republiky má největší kolekci označovanou jako Art brut. Muzeum j přesvědčeno, že jde o vzácný materiál, který je neoddělitelnou součástí výtvarné kultury, který mizí a je potřeba jej zachovat.53 Na závěr této kapitoly slova Františka Kupky: „Nezapomeňte, že umělec nemá a nemůže být, alespoň ne pro psychiatry, normální bytostí. Ostatně jejich normální člověk není umělec a nemůže jim býti ani se státi.“54

52

NÁDVORNÍKOVÁ ALENA, Art brut-v českých zemích, Muzeum umění Olomouc, nakladatelství Arbor Vitae, 2008, ISBN 978-80-86300-95-5 53 BABIRÁDOVÁ HANA, BADALÍKOVÁ OLGA, BESMÁKOVÁ JANA, aj, Spontánní umění, 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2010, ISBN 978-80-210-5400-4, s. 21 54 NÁDVORNÍKOVÁ ALENA, Art brut-v českých zemích, Muzeum umění Olomouc, nakladatelství Arbor Vitae, 2008, ISBN 978-80-86300-95-5, s. 123

21

2. Praktická část …„rytmus opakování dostává účastníka rituálu i ornamentalistu do transu. Totéž se stane, pokud se zcela oddáme vizuálnímu účinku ornamentu, zabloudíme v něm, neboť nemá počátek ani konec. Nemá ani střed, o nějž bychom se mohli opřít. Ztratíme pojem o prostoru a stáváme se jeho součástí“.55 Něco takového znamená ornament i pro mě. Když vezmu do ruky propisku a začínám kreslit, je to pro mě meditace, ve které najdu uklidnění. Začínám s promyšlenými znaky, u kterých přesně vím, jak budou velké a na jakém místě se budou nacházet a pak se postupně dostávám do jakéhosi transu, kde je mé kreslení zautomatizováno a ornamenty se samy objevují tak, jak je napadne a pak vzniká něco, jak je výše popsáno, co nemá konec ani začátek. Možná právě proto je mým oblíbeným malířem Gustav Klimt. V některých jeho obrazech skoro nerozeznáte, kde začínají jeho ornamentální šaty a kde končí. Výše v textu jsem citovala teoretičky umění P. Finfrlovou a M. Vítkovou, které tvrdí že, ornament oslavuje materiál. Nezbývá mi nic jiného než souhlasit. Když se procházíte někde v OBI nebo v podobném obchodním centru a uvidíte tam role namotané ubrusoviny, nezastavíte se a nedíváte se na ně jako na umělecké dílo. Ale když je zkrášlíte např., tak jako já ornamenty, už se u tohoto výrobku zastavíte, podíváte se na strukturu ornamentů a vůbec na ubrus jako na celek. V jednom článku, který napsala Kaliopi Chamonikola, se píše: „Monotónní, konejšivý klid, pocit trvání, podřízení pravidlům všeobjímajícího vnějšího řádu a jeho hierarchii, perspektiva věčnosti a směřování k rovnováze, uspokojující přirozený lidský pud toužící po harmonii, je to, co obvykle prýští z pravidelných, stereotypně se střídajících rytmů a izometrických kontinuálních řad obrazových motivů.“56A po takovéto harmonii toužím i já. Caspar David Friedrich říká: „Malíř nemá malovat pouze to, co vidí před sebou, nýbrž i to, co vidí v sobě. Nevidí- li však v sobě nic, nechť přestane malovat i to, co vidí před sebou.“ Já sama raději kreslím to, co vidím v sobě. Vlastně celá praktická část je inspirována mým duševním pocitem. Již jsem se zmiňovala o termínu „strach z prázdnoty“ (horor vacui). Tento strach z prázdnoty ovlivňuje i mě. Když telefonuji, prázdná místa papíru, který leží přede mnou, 55

DANĚK LADISLAV, Ornament v současném umění, Hradec Králové, vydala Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2003, ISBN 80-85025-40-X 56 CHAMONIKOLA KALIOPI, JIŘÍ KROUPA, IGOR ZHOŘ, Příběhy bez konce (Princip série v českém výtvarném umění), Brno, Moravská galerie v Brně, 1993, ISBN 80-7027-026-8, s. 5

22

nevědomky zaplňuji ornamenty. Takto podobně vzniklo i téma mé bakalářské práce. Se svou skupinou kamarádů jsem prožila Silvestr na chatě, kde v rámci zařízení byly i kousky ubrusoviny, které sloužily jako podtácek. Jednoho dne jsem začala spontánně ubrusy pokrývat ornamenty, až z nich začaly vystupovat lidské obličeje, připomínající maurské náčelníky.

28) Bez názvu, propisovací tužka na ubrusovině, 60x43cm, 2010

37x52cm, 2010



23


Tento způsob „zkrášlování“ ubrusů mě uchvátil a začal bavit natolik, že jsem se rozhodla věnovat mu celou bakalářskou práci. Když srovnáte mé počáteční ubrusy, uvidíte jakýsi vývoj. Nejde jen o rozměr ubrusu, který je nyní podstatně větší, ale vyvíjely se i ornamenty. Najdete zde více druhů a nyní už nepokrývají celý prostor. Stejně jako u původních ubrusů, tak i u těch nových, je barva a natištěný motiv pro mě velice důležitý. Každý z nich jsem vybírala velice pečlivě. Možná by se dalo i říci, že ubrusy si vybíraly mě, protože jakmile jsem narazila na ten pravý, jakoby sám ke mně promlouval, a ukazoval mi, kde se na něm ornamenty mohou objevit. Každý z nich má své specifické uspořádání ornamentů, které komunikuje už s natištěným motivem. A proč právě PVC ubrusy? Umělci art brut používají zejména materiály, které nachází kolem sebe. Je to spojeno s touhou tvořit a nejedná se o žádný dopředu promyšlený nápad. A právě s touto touhou tvořit vznikly mé počáteční ubrusy. Byly součástí vybavení chaty mého strýce a já, když je viděla, měla jsem chuť je pokreslit. Jednalo se o spontánní nápad a následně i spontánní činnost. Až s časem jsem nacházela výhody onoho materiálu. Je lehko přenosný, tudíž můžete tvořit, kde vás napadne. Dá se snadno sehnat a má velký výběr dekorací. Další výhodou tohoto materiálu je, že propiska se po zaschnutí již dále nerozmazává, ani když na něj vylijete vodu, ubrus zůstává skoro stejný.

24

Ubrus č. 1: Jedná se o sváteční ubrus, který je i tak zdoben. Nachází se na něm nejvíce ornamentů, protože pro mě svátky znamenají velké zdobení bytů, stolů a celého interiéru.


25

Ubrus č. 2: Tento ubrus je typickým pro stoly jídelní nebo zahradní, také pro putyky nižší cenové skupiny. Proto i ornamentálnost je více střízlivá než na ubruse č. 1. Tak jako ostré hrany kostek, tak i ornamenty zde jsou více špičaté a ostřejší.

33)Bez názvu, propisovací tužka na ubrusovině, 140x100cm, 2012

26

Ubrus č. 3: Moderna se objevuje všude kolem nás a našla jsem ji i na tomto ubruse. Jde o moderní ubrus, který by se mohl objevit v každém současném bytě nebo na terase. Ornamenty zde nejvíce komunikují s natištěným motivem.


27

Součástí této kolekce jsou i třídílné nástěnné obrazy, které jsou na stejném materiálu jako výše zmiňované ubrusy. Liší se svou velikostí. Výše zmiňované měří 140x100 cm, tyto jsou o polovinu menší. Menší velikost jsem zvolila, protože mě tolik nespoutává. Nejsem svázaná místem, kde je mohu tvořit, a proto jsou více spontánnější. Patrné je to na velikosti ornamentů, které už nejsou tak malé a propracované.

35) Bez názvu, propisovací tužka na ubrusovině,

36) Bez názvu, propisovací tužka na ubrusovině,

70x100cm, 2012

70x100cm, 2012

37) Bez názvu, propisovací tužka na ubrusovině, 70x100,2010

28

2.1 Spolupráce s dětmi Již několik let pracuji ve výtvarném kroužku Studia Experiment a za svá léta praxe jsem se setkala s dětmi, které neměly rády prázdná místa a opravdu je zaplňovaly vším, co se jim zrovna hodilo. Proto jsem se rozhodla dát jim stejný úkol, se kterým se tu potýkám i já. Nejdříve jsme si povídali, co to vlastně ornament je. Nejednou jsem se setkala se zvláštními odpovědmi: Je to zvíře. (7 let) Je to kostel. (7 let) Je to nějaká věc, kterou můžeme vidět venku. (7 let) Je to nějaký útvar. Např. květiny, spirály… (8 let) Ornamenty jsou různé krucánky a různé vzory. (8 let) Je to nějaká zkouška na vysoké škole. (8 let) Je to nějaký obraz, který máme doma. (8 let) Jsou to takové znaky na papíře. (9 let) Pak jsem před ně položila ubrusovinu, která zakrývala celý stůl, a měly ji ozdobit ornamenty. Zpočátku se každý držel svého místečka někde v koutku stolu, ale později začaly svoje ornamenty propojovat s ornamenty kamaráda a tak vznikaly krásné kombinace. Zajímavé také bylo pozorovat rozdílné chápání ornamentu podle věkové kategorie. Mladší děti se uchýlily spíše ke konkrétnímu ornamentku rostlinnému a zvířecímu, starší děti používaly spíše motiv geometrický. Na konci vznikly velice povedené ubrusy.

38)

39)

29

ZÁVĚR V bakalářské práci jsem se snažila vysvětlit, jak se tvoření ornamentů odráží na lidské psychice, jak už dítěte nebo dospělého, tak i zdravého nebo nemocného člověka. Právě podle jakéhosi „vnitřního psychického světa“ jsem tvořila své ubrusy, a proto je toto téma hlavním tématem mé práce. Protože jsem nejdříve měla představu o své praktické části a až potom jsem hledala umělce, tvořící podobně jako já. Setkala jsem se s problémem, že jsem nenašla potřebné informace o tom, jak ornament ovlivňuje současné české autory. Proto jsem odeslala 18 emailů, na které jsem doufala, že dostanu i potřebnou odpověď. A 7 umělců mi ji opravdu poslalo. S některými z nich jsem si vyměnila e-mail pouze jeden, s jinými jsem si dopisovala i delší dobu. Lukáš Bradáček byl dokonce tak hodný, že mi popisoval podrobnou cestu k němu do malé galerie-kavárničky, kde podle něj dělají velice dobré zákusky. Na závěr závěru bych si dovolila napsat malý postup, jak se na mé PVC obrazy dívat. Nejdříve věnujte pozornost obrazu jako celku, jaké plochy jsou ornamenty vyplněny, jestli z nich nevystupuje nějaký konkrétní obraz, ... Až se Vám ornamenty začnou pohybovat a slévat se dohromady, přijděte blíže a pozorujte ornamenty, jaké jsou sami o sobě, jak jsou velké, po jakých úsecích se opakují, …

Ale protože bylo toto dílo tvořené na základě

spontánnosti, je toto jen jedna z mnoha možností, jak se na něj dívat a je jen na Vás, jaký postup zvolíte. Buďte spontánní… Písemný text je volným doplněním k mé praktické části.

30

SENAM POUŽITÝCH ZDROJÚ Knihy: BABIRÁDOVÁ HANA, BADALÍKOVÁ OLGA, BESMÁKOVÁ JANA, aj, Spontánní umění, 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2010, ISBN 978-80-210-5400-4 BLAŽÍČEK ONDŘEJ, KROPÁČEK JIŘÍ, Slovník pojmů z dějin umění, 1. vyd. Praha: nakladatelství Odeon, 1991, ISBN 80-2070-246-6 Encyklopedie českého výtvarného umění, Autorský kolektiv, 1. vyd. Praha: nakladatelství Academia, 1975 KOLLÁR ANTON, Jak jsem poznával a sbíral naivní umění, 1. vyd. Brno/ Boskovice: nakladatelství Albert, 2007, ISBN 80-7326-109-X NÁDVORNÍKOVÁ ALENA, Art brut-v českých zemích, Muzeum umění Olomouc, nakladatelství Arbor Vitae, 2008, ISBN 978-80-87149-03-4 Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 1. vyd. Praha: nakladatelství Academia, 1995, ISBN 80-2000-521-8 Nová encyklopedie českého výtvarného umění- dodatky, 1. vyd. Praha: nakladatelství Academia, 2006, ISBN 80-2001-209-5 POHRYBSKÝ ARSEN, TKÁČ ŠTEFAN, Naivní umění v Československu, 1.vyd. Praha: nakladatelství československých výtvarných umělců, 1967 ISBN 403-22-8.8 SOKOL JAN, Čas a rytmus, 2. vyd. Praha: nakladatelství Oikoymenh, 2004, ISBN 80-7298123-4 Syrové umění, sbírka Jana a Evy Švankmajerových, Klatovy, nakladatelství Arbon Vitae, 2004, ISBN 80-86300-45-5 31

Umělci čistého srdce-naivní a lidové umění, art brut, sbírka Pavla Konečného, Muzeum umění Olomouc, 2001, ISBN 80-86528-05-5 Internetové zdroje: http://casopiscaa.wz.cz/cas09.htm www.cechmal.cz www.jankarpisek.cz http://janspevacek.cz http://pavelkryz.cz

Jiné zdroje BERNKOPFOVÁ JANA, Teritorium, Brno, 2009 ČERNÁ MICHAELA, Ornamentika v současném výtvarném umění, Brno, 2011 DANĚK LADISLAV, Ornament v současném umění, Hradec Králové, vydala Galerie moderního umění, 2003, ISBN 80-85025-40-X CHAMONIKOLA KALIOPI, JIŘÍ KROUPA, IGOR ZHOŘ, Příběhy bez konce (Princip série v českém výtvarném umění), Brno, Moravská galerie, 1993, ISBN 80-7027-026-8 JIROUTKOVÁ ANETA, Ornament v uměleckém řemesle a grafickém designu 20. století, Zlín, 2010 NADOMA PETR, Text k výstavě Petra Kvíčaly v galerii Sýpka, 1990 Oinirické vize Anny Zemánkové, Muzeum umění Olomouc, 1998 PLEŠKOVÁ PETRA, Ornament a vývoj tapety do 19. století, Zlín, 2009 ŠAMÁNKOVÁ MARKÉTA, Prožitek jako cesta k výtvarnému vyjádření, Brno, 2011 ŠTAUBEROVÁ ZUZANA, Ornamenty, 2007 32

TKÁČ ŠTEFAN, Podstata súčasného primitivneho umenia, 1963 VALOCH JIŘÍ, Publikace Petr Kvíčala, 1994 ZHOŘ IGOR, Princip seriality aneb standardizace jedinečného, Brno, Moravská galerie, 1993, ISBN 80-7027-026-8

FOTOGRAFICKÁ DOKUMENTACE 1) Jan Karpíček, Podzimní slon- http://www.jankarpisek.cz/czech/stare/podzimni-slon.html 2) Jan Karpíček, Stopování v prostoru- http://www.jankarpisek.cz/czech/stopovani-vprostoru.html

3) Roman Franta, Mandelinky- http://www.romanfranta.cz/struktury.html 4) Roman Franta, BB- tamtéž 5) Jan Spěváček, Svoboda, rovnost, bratrství-http://janspevacek.cz/evoluce-2006-2009/ 6) Jan Spěváček, Mise- tamtéž 7) Lukáš Bradáček, Kytice II.- http://www.bradacek.eu/kresba-kolaz 8) Lukáš Bradáček, Vitraj schodiště- http://www.bradacek.eu/realizace 9) Aleš Lamr, Prales-http://www.lamr.cz/dilo.html 10) Aleš Lamr, Mašinky, strašinky- tamtéž

11) Pavel Haynek, Parsley- http://www.pavelhayek.wz.cz/mainen.htm 33

12) Pavel Haynek, Parsley leaves- tamtéž 13) Čestmír Suška, Kovové schránky- http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=lnk500 14) Čestmír Suška, NanoTube- http://www.utesla.cz/cestmir-suska.html 15) Pavel Kříž, Bílo černá- http://pavelkryz.cz/catalog/10 16) Pavel Kříž, Zahrada III- tamtéž 17) Petr Kvíčala, Sváteční ubrus pro všední den-http://www.galerieroudnice.cz/vystavajednoho-obrazu-kvicala.html?rok=2009 18) Petr Kvíčala, Horká linka-http://zpravy.idnes.cz/zakleta-a-prokleta-spalova-galerie-bysvoji-existenci-uz-mohla-skoncit 19) Václav Groul, Bez názvu- http://www.olmuart.cz/?detail=739&di=2910 20) Hugo Hasman,Bezdoleč ze Siria- http://kultura.idnes.cz/foto.aspx 21) Hugo Hasman, Bez názvu-http://www.living.cz/galerie/kupte-si-obraz-investujte-doumeni/4.html 22) Zdeněk Košek, Červený sešit- http://www.monumenttotransformation.org/atlastransformace/html/r/rovnik/pocasi-meteorologie-a-souvislosti-6.html 23) Zdeněk Košek, Modrý sešit II- tamtéž 24) Anna Zemánková, Elektrický květ- http://artlist.cz/?id=4226 25) Anna Zemánková, Bez názvu- tamtéž

34

26) Vlasta Kodríková, Bez názvu-http://www.olmuart.cz/?detail=739&di=2915 27) Vlasta Kodríková, Bez názvu http://www.kvrm.cz/2010/content.php?page=83&article=1833 28-37) Tereza Žváčková, Bez názvu- vlastní fotografie 38-39) Děti ze studia Experiment, Bez názvu- vlastní fotografie

35

ANOTACE

Jméno a příjmení:

Tereza Žváčková

Katedra:

Výtvarné výchovy

Vedoucí práce:

PaedDr.Taťána Šteiglová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2012

Název práce:

Ubrusy

Název v angličtině:

Tablecloth

Anotace práce:

Ve své bakalářské práci se věnuji hlavně ornamentu. Jak ovlivňuje psychiku člověka a jak se vyvíjí v období. Dále se zabývám umělci, kteří jsou nebo byli, ornamentem ovlivněny. V praktické části tvořím, hlavně na principu náhody, ornamenty pomoci propisovací tužky na PVC ubrusy.

Klíčová slova:

Ornament, rytmus, opakování, art brut, naivní umění, spontánnost.

Anotace v angličtině:

My bachelor thesis is mainly focused on ornament, it´s impact on the human´s psyche and it´s development in the time periods. Later, I concentrate on the artists who are or were influenced by the aforementioned phenomenon. In practical part I have drawn ornaments by a ballpoint stylus on PVC tablecloth, especially on the principle of chance.

Klíčová slova v angličtině:

Ornament, rhythm, repetition, art brut, naive art, spontaneity.

Přílohy vázané v práci:

Soubor fotografií - dokumentace diplomové práce

Rozsah práce:

36

Jazyk práce:

Čeština

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy. Bakalářská práce. Tereza Žváčková. Ubrusy

Recommend Documents