UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií
Bakalářská práce Ivana Koumalová
Snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky
Olomouc 2012
vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Kozáková, Ph.D.
Chtěla bych poděkovat Mgr. Zdeňce Kozákové, Ph.D. za cenné rady a čas, který mi věnovala při zpracování bakalářské práce.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky zpracovala sama a uvedla jsem použité prameny.
V Olomouci dne 13.2.2012
..................................................
Obsah Úvod .............................................................................................................................. 6 Teoretická část 1 Historie předškolních institucí …...............................................................................
8
1.1 Počátky předškolních institucí v českých zemích …...................................
9
2 Historie problematiky snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol …........................................................................................ 11 2.1 Rodinná politika v České republice ............................................................ 11 2.2 Barcelonské cíle .......................................................................................... 12 2.3 Doporučení Rady vlády České republiky pro rovné příležitosti žen a mužů ….................................................................................................... 14 2.4 Usnesení Vlády České republiky ................................................................ 14 3 Současný stav – možnosti institucionální a neinstitucionální péče o děti do tří let ... 18 3.1 Jesle ............................................................................................................. 18 3.2 Vázaná živnost „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“ ….............. 20 3.3 Volná živnost „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“ …................ 21 3.4 Přijetí dítěte mladšího tří let věku k předškolnímu vzdělávání do mateřské školy .............................................................................................. 21 3.5 Zřizování zařízení pro denní péči o děti mladší tří let při mateřských školách ...................................................................................... 25 4 Možnosti řešení - změny v podmínkách organizace a provozu mateřských škol v případě zařazení dětí ve věku od dvou let ...................................................... 26 4.1 Samostatná třída pro děti ve věku dva až tři roky …................................... 26 4.2 Zařazení dvouletého dítěte do třídy starších dětí ........................................ 27 4.3 Legislativní hledisko připravovaných změn ............................................... 28 4.4 Ekonomické hledisko připravovaných změn .............................................. 29 5 Příklady praxe v dalších evropských státech ............................................................. 32 6 Přehled vývoje dítěte ................................................................................................. 34 6.1 Období prenatální, perinatální, novorozenecké a kojenecké …................... 34 6.2 Období batolete …....................................................................................... 34 6.3 Období předškolního věku …...................................................................... 35 6.4 Období mladšího a staršího školního věku, období dospívání …................ 36
Praktická část 7 Úvod do praktické části ............................................................................................. 38 7.1 Cíle a metody praktické části ....................................................................
38
8 Anonymní dotazník vývoje dítěte .............................................................................. 40 8.1 Oblast motoriky .......................................................................................... 41 8.2 Oblast sebeobsluhy ..................................................................................... 42 8.3 Oblast sociálních dovedností ...................................................................... 44 8.4 Oblast mentálních schopností ..................................................................... 46 8.5 Shrnutí výsledků anonymního dotazníku ................................................... 49 9 Anonymní dotazník pro rodiče a pedagogy mateřských škol (včetně budoucích pedagogů) ........................................................................... 50 9.1 Oblast motoriky .......................................................................................... 54 9.2 Oblast sebeobsluhy ..................................................................................... 55 9.3 Oblast sociálních dovedností ...................................................................... 58 9.4 Oblast mentálních schopností .................................................................... 60 9.5 Shrnutí výsledků anonymního dotazníku ................................................... 62 10 Názory na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřských škol ................................................................. 63 10.1 Názory psychologů .................................................................................. 64 10.2 Názory ředitelů mateřských škol ............................................................. 67 10.3 Názory pedagogů ..................................................................................... 69 10.4 Názory ostatních odborníků resortu školství ..........................................
71
10.5 Názory rodičů …...................................................................................... 72 Závěr …........................…............................................................................................ 74 Seznam pramenů a literatury ....................................................................................... 77 Seznam zkratek ............................................................................................................ 86 Přílohy Anotace
Úvod Problematika péče o děti do zahájení povinné školní docházky je značně komplikovaná, neboť zde hrají roli potřeby rodičů, potřeby dětí, ekonomická situace, personální a materiální zabezpečení i zájmy státu. S ekonomickou situací rodin v České republice je spojený čím dál častější požadavek rodičů na umístění dítěte do tří let věku do mateřské školy. Částečně je tento požadavek ovlivněný možností volby doby čerpání rodičovského příspěvku. Ten je podle ustanovení § 30-32 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, platném od 1. ledna 2008 možný čerpat také ve zvýšené výměře ve výši 11 400 Kč měsíčně, ale pouze do 24 měsíců věku dítěte. Podle zákona č. 366/2011 Sb., který novelizuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, dochází od 1.1.2012 ke změnám v systému čerpání rodičovského příspěvku. Možnost vyčerpání rodičovského příspěvku před třetími narozeninami dítěte je však při splnění daných podmínek zachována. Navíc mají rodiče možnost dát dítě od dvou let věku do předškolního zařízení a zároveň nadále čerpat rodičovský příspěvek až do vyčerpání 220 000 Kč. Rodiče, kteří se pro jednu z těchto možností rozhodnou z důvodu rychlejšího návratu do zaměstnání, musí poté řešit, jakým způsobem bude o jejich dítě postaráno. Vzhledem ke stávajícím možnostem, vládnímu programovému prohlášení a barcelonským cílům se vláda České republiky touto problematikou během posledních několika roků intenzivně zabývá. V této práci jsem si tedy zvolila problematiku připravovaných změn v oblasti péče o děti do tří let věku, konkrétně zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol. Ve svém okolí jsem se setkala s odlišnými názory na uzákonění možnosti zařazení dvouletých dětí do mateřských škol ze strany pedagogů i ze strany rodičů. Pro obor Učitelství pro mateřské školy, který studuji, vidím tuto problematiku jako velmi aktuální a přitom poměrně málo zmapovanou. Z těchto důvodů jsem si pro bakalářskou práci zvolila právě toto téma. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Cílem teoretické části této práce je zjištění historie problematiky snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky, zmapování současné situace – možnosti institucionální i neinstitucionální péče o děti do tří let věku, zjištění potřebných změn v podmínkách organizace a provozu mateřských škol v případě zařazení dětí věku od dvou let a příklady praxe v dalších evropských státech. Dalším cílem v teoretické části je přiblížit vývoj dítěte, zejména období batolete a období předškolního věku. Prvním cílem praktické části této práce je zjistit vývojovou úroveň v oblasti motoriky, sebeobsluhy, sociálních dovedností a mentálních schopností u vyběrového souboru 6
dvouletých dětí. K tomuto účelu byl vypracovaný anonymní dotazník vývoje dítěte. Druhým cílem je zjistit názory rodičů, psychologů, ředitelů mateřských škol, pedagogů a dalších pracovníků resortu školství na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřské školy. K tomuto účelu byl vypracovaný anonymní dotazník pro rodiče a anonymní dotazník pro pedagogy mateřských škol (včetně budoucích pedagogů). Ke zjištění názorů psychologů, ředitelů mateřských škol a ostatních pracovníků resortu školství na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřských škol byla vybrána metoda obsahové analýzy textu.
7
Teoretická část Vzhledem k tomu, že téma snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky je velmi aktuální, nicméně není dostatečně zmapované a nejsou o tomto tématu běžně dostupné tištěné publikace, rozhodla jsem se historii, současnosti i budoucím změnám dané problematiky věnovat v teoretické části této práce. Teoretická část se tedy zaměřuje na zjištění historie problematiky snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol, zmapování současné situace – možnosti institucionální i neinstitucionální péče o děti do tří let věku, zjištění potřebných změn v podmínkách organizace a provozu mateřských škol v případě zařazení dětí věku od dvou let a příklady praxe v dalších evropských státech. Další oblastí je přiblížení vývoje dítěte, zejména období batolete a období předškolního věku.
1 Historie předškolních institucí Dějiny výchovy dětí předškolního věku sahají až na samý začátek lidské civilizace. Každá historická etapa přinášela jiný pohled na výchovu a vzdělávání dětí. I jednotlivé národy měly rozdílné názory na výchovu chlapců a dívek. Také výchova a vzdělávání dětí z různých tříd společnosti se většinou velmi lišily. Institucionální prvky výchovy nacházíme například ve starověkém Řecku. Zatímco v Athénách byla výchova dětí do sedmi roků záležitostí soukromou, ve Spartě byla řízena státně (Čapková, 1980). Po dlouhém období, kdy „středověká společnost vnímala dětství jako nepříliš významné období v životě člověka“ (Šmelová, 2008, s. 16), dochází postupně v období novověku k důležitým změnám v pojetí dítěte. Významnými osobnostmi v 17. až 19. století jsou Jan Amos Komenský, který se vývoji a výchově předškolního dítěte věnoval v několika spisech, John Locke, Jean Jacques Rousseau, Jan Jindřich Pestalozzi či Friedrich Oberlin. (Čapková, 1980; Dostál, Opravilová, 1988; Šmelová, 2008). Vznik veřejných předškolních institucí v Evropě je spojován s rozvojem průmyslové výroby konce 18. a začátku 19. století, i když s určitými pokusy se setkáváme již dříve. Předškolní instituce byly často zakládány nezávisle na sobě, měly rozdílné názvy, programy i organizaci. V počátcích měly však tyto instituce převážně sociální charakter, později se začal klást důraz na cílenou výchovu a vzdělávání. V Holandsku a Dánsku byly nejprve zakládány Školy her (Spielschulen), jejichž náplní bylo hrát si s dětmi, učit je číst a plést, ve Francii to byly školy pletení. Zatímco například opatrovny měly zejména sociální funkci, mateřské 8
školy a dětské zahrádky byly institucí výchovnou. (Dostál, Opravilová, 1988; Šmelová, 2008; Ledvinková, 1887). Mezi průkopníky v zakládání předškolních zařízení patří v Anglii Robert Owen, ve Francii Fridrich Oberlin, v Německu Paulina von Lippe Detmold a v Rakousku-Uhersku Tereza Brunswick-Koromp. Významným je také Fridrich W. A. Fröbel, který v roce 1840 založil v Německu dětskou zahrádku, která byla zároveň cvičným institutem pro vychovatele. Těmi, kteří do svých institucí přijímali již dvouleté děti, byli například již zmiňovaný Robert Owen, Jan Cochin nebo Paulina von Lippe Detmold. (Studničková, 1901; Šmelová, 2008).
1.1 Počátky předškolních institucí v českých zemích Předškolní instituce se začaly v českých zemích rozvíjet v 19. století. Roku 1832 vznikla první opatrovna v Praze na Hrádku, kde byly přijímané děti od dvou let věku. Tato opatrovna poskytovala dětem péči, výchovu i výuku trivia. Vedení opatrovny se ujal Jan Vlastimír Svoboda, který také pro opatrovnu zpracoval výchovný program s názvem „Školka čili prvopočáteční, praktické, názorné, všestranné vyučování malých dítek k věcnému vybroušení rozumu a ušlechtění srdce s navedením ke čtení, počítání a kreslení pro učitele, pěstouny a rodiče.“ Děti byly rozděleny podle věku do skupin – nejmenší děti (dvou až čtyřleté) byly vyučovány převážně hravým způsobem, starším dětem byla výuka hrami a písněmi prokládána. (Svoboda, 1874; Šmelová, 2008; Ledvinková, 1887; Studničková, 1901). Jak uvádí Ledvinková, „Svoboda si s dětmi od druhého až do šestého roku hrál, zpíval, dětinně se s nimi veselil a po všech těch hrách a zpěvech odevzdal dítky škole – již v čtení, počítání a rýsování sběhlé, takže hračkou bylo potom naučiti dítky (již čtoucí) slabikovati a psáti.“ (Ledvinková, 1887, s. 81). Historie mateřské školy jako instituce veřejné předškolní výchovy však začíná až školským zákonem z roku 1869, který dovolil, aby při obecných školách vznikaly školy pro opatrování, vychovávání a vyučování dětí, ke škole ještě nepovinných. (Kuchařová, Svobodová, 2006). Ve stejném roce vznikla v Praze u sv. Jakuba první česká mateřská škola (dále také MŠ), která zajišťovala výchovu i výuku dvou až pětiletých dětí. Předsedkyní komitétu dam spravujícího mateřskou školu byla Marie Riegrová-Palacká. Učily zde Marie Müllerová a Barbora Ledvinková, která také vydala několik významných pedagogických spisů. (Studničková, 1901; Šmelová, 2008; Kuchařová, Svobodová, 2006). V Nařízení ministra ze dne 22.6.1872, č. 4711 o mateřských školách a ústavech jim příbuzných jsou definovány tři instituce: mateřská škola, opatrovna a jesle, který byly pro děti 9
do 3 let. Nařízení stanovuje, že mateřské školy mají podporovat a doplňovat domácí výchovu dětí. V paragrafu 2 je uvedeno, že mateřským školám „všeliké vyučování ve spůsobě školní naprosto se vylučuje“ (Ledvinková, 1887, s. 89). V nařízení je také zakázáno přijímat děti mladší čtyř roků. Paragraf 26 upravoval účel opatroven - přijímat děti pracujících rodičů, hlídat je a učit čistotě, pořádku, dobrým mravům a lásce k práci. Do opatroven neměly být přijímány děti mladší tří let. V předškolních zařízeních byl zákaz výuky trivia. (Ledvinková, 1887; Kuchařová, Svobodová, 2006; Studničková, 1901; Šmelová, 2008). První české jesle byly založeny v roce 1884 v Praze. Dle Šmelové bylo jejich úkolem „poskytovat základní péči pro děti z chudých rodin“. (Šmelová, 2008, s. 47). Síť mateřských škol, opatroven i jeslí se rychle rozšiřovala, v letech 1896/1897 existovalo již 355 těchto zařízení, roku 1937 již bylo v Čechách 1298 mateřských škol, 240 opatroven a 66 jeslí. Během druhé světové války však tento počet opět klesl. (Šmelová, 2008). Podle zákona o jednotné škole (Zákon o úpravě jednotného školství č. 95/1948 Sb.) se od roku 1948 mateřské školy staly prvním článkem školské soustavy, avšak nepovinným. Od té doby počet mateřských škol rychle rostl. Jednotné osnovy, podle kterých předškolní zařízení pracovala, byly průběžně upravovány a doplňovány. Školský zákon z roku 1960 zařazuje mezi předškolní zařízení (které je zařazeno do jednotné školské soustavy) jesle, společná zařízení jeslí a mateřských škol, mateřské školy a dětské útulky. Od šedesátých let 20. století vzrůstal počet dětí v předškolních zařízeních tak, že v roce 1989 navštěvovalo mateřskou školu 96 % dětí ve věku od tří do šesti let a do jeslí chodilo téměř 20 % dětí ve věku od 6 měsíců do tří let. (Kuchařová, Svobodová, 2006). Po pádu totalitního režimu v roce 1989 začal proces demokratizace a transformace školství, který zahrnoval definování strategických cílů. Od roku 1991 přestávají být jesle vedené jako součást jednotné školské soustavy. Předškolním zařízením je tedy pouze mateřská škola. (Kuchařová, Svobodová, 2006).
10
2 Historie problematiky snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol Historie problematiky snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol souvisí s rodinnou i vzdělávací politikou, je ovlivněna tzv. barcelonskými cíli a v neposlední řadě sociální politikou a ekonomickou situací rodin.
2.1 Rodinná politika v České republice Pojem rodinná politika se objevuje „v různých koncepčních dokumentech rané fáze polistopadového období, z nichž je potřeba zmínit zejména Scénář sociální reformy z roku 1990, v němž je rodinné politice věnována samostatná kapitola.“ (dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/899/zprava_b.pdf, s. 18, cit. 23.8.2011). Od té doby prošla rodinná politika mnoha dílčími změnami. V roce 2001 vláda České republiky přijala strategický dokument s názvem Bílá kniha národní program rozvoje vzdělávání v České republice, kterou zpracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tento dokument formuje vládní strategii v oblasti vzdělávání. (dostupné na world wide web: http://www.msmt.cz/dokumenty/bila-kniha-narodni-program-rozvoje-vzdelavani-v-ceske-republice-formuje-vladni-strategii-v-oblasti-vzdelavani-strategie-odrazi-celospolecenske-zajmy-a-dava-konkretni-podnety-k-praci-skol?highlightWords=b%C3%ADl%C3%A1+kniha, cit. 29.8.2011; http://aplikace.msmt.cz/pdf/bila kniha.pdf, cit. 29.8.2011). V doporučeních pro předškolní vzdělávání je uvedeno, že ve spolupráci s ostatními resorty, které se na vzdělávání, výchově a péči o děti podílejí (tedy resorty zdravotnictví, práce a sociálních věcí), je třeba „vytvářet možnosti ke vzniku programů, které by v případě potřeby zajišťovaly potřebnou sociální i kvalitní odbornou pomoc v péči o děti mladší tří let a při jejich výchově. Využít přitom existujících zkušeností a navázat na práci neziskových organizací v této oblasti.“ (dostupné na world wide web: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf; s. 46, cit. 29.8.2011). V roce 2004 byla vydána Národní zpráva o rodině, kterou vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. V materiálu jsou zpracována východiska rodinné politiky, její typologie i vývoj, je zde mapován populační vývoj i proměny rodinného života, včetně sociálně-ekonomické situace českých rodin, legislativní a také institucionální zajištění podpory rodiny v České republice (dále také ČR), v jejímž rámci je uvedena i problematika služeb péče o děti, včetně dětí do věku tří let. (dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/899/zprava_b.pdf, cit. 23.8.2011). 11
V roce 2005 zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí Národní koncepci rodinné politiky, ve které mimo jiné vymezuje cíle rodinné politiky a zásady její realizace. Základním cílem rodinné politiky je „vytvořit všestranně příznivější společenské klima a podmínky pro rodinu, umožňující lidem realizovat vlastní životní strategie v naplňování partnerských a rodičovských plánů. Respektovat přitom diferencované zájmy a potřeby různých rodinných typů a členů rodin.“ (dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf, s. 9, cit. 23.8.2011). Mezi odvozené obecné cíle rodinné politiky stanovuje „podpořit koncipování účinné rodinné politiky rozvíjením výzkumu poskytujícího dostatek poznatků o aktuálních a perspektivních potřebách rodin a vhodných způsobech jejich uspokojování.“ Odvozeným specifickým cílem je také „vytvářet rodičům vhodné podmínky pro skloubení nároků trhu práce s nároky péče o nezaopatřené děti a nesoběstačné členy rodiny.“ (dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf, s. 9, cit. 23.8.2011). V materiálu je také uvedena problematika slučitelnosti profesních a rodinných rolí. (dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf, s. 30, cit. 23.8.2011). Aktuální Programové prohlášení vlády České republiky ze dne 4.10.2010 uvádí, že „Vláda vytvoří podmínky k dalšímu rozvoji rodinné politiky a péče o děti s cílem zvýšit společenskou prestiž rodiny a posílit zapojení obou rodičů do péče o děti. Podpoří další rozvoj služeb péče o děti… Vláda podpoří rozvoj alternativ rodinné péče ve fázi pre-primárního vzdělávání... bude vytvářet podmínky pro rychlejší návrat pečujících rodičů k výdělečné činnosti.“ (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezitedokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf, s. 7-8, cit. 23.8.2011).
2.2 Barcelonské cíle V březnu 2002 vyzvala Evropská rada na svém zasedání v Barceloně členské státy, že by „měly odstranit překážky účasti žen na trhu práce a s přihlédnutím k poptávce po zařízeních péče o děti a struktuře nabídky těchto služeb na vnitrostátní úrovni usilovat o to, aby do roku 2010 byly schopny poskytovat péči pro nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a pro nejméně 33 % dětí mladších tří let.“ (Závěry předsednictví Evropské rady z Barcelony, 15.–16.3.2002, dokument SN 100/1/02 REV 1. in Zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku {SEC(2008)2597}, dostupné na world wide web: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52008DC0638:CS:HTML, cit. 18.10.2010). 12
Barcelonské cíle jsou součástí evropské strategie pro růst a zaměstnanost. Jejich cílem je zvýšení míry zaměstnanosti mladých rodičů, zejména žen, a přispění k větší rovnosti žen a mužů.“ (dostupné na world wide web: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUri Serv.do?uri=CELEX:52008DC0638:CS:HTML, cit. 18.10.2010) Ve zprávě Komise ze dne 3.10.2008 o provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku se však ukazuje, že pokud jde o kategorii 0 - 3 roky pouze pět členských států (Nizozemí, Dánsko, Švédsko, Belgie a Španělsko) překročilo barcelonský cíl 33 % míry využití. Dalších pět států (Velká Británie, Francie, Lucembursko, Portugalsko a Slovinsko) se této hranici přibližuje. Sedm členských států (Německo, Itálie, Irsko, Litva, Estonsko, Kypr, Finsko) je na průměrné úrovni (16 až 26 %) a osm členských států (Česká republika, Rakousko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Řecko, Malta, Lotyšsko) dosahuje úrovně nižší než 10 % nebo rovnající se 10 %. Je ovšem nutno zdůraznit, že „uvedené míry využití se však týkají všech dětí bez ohledu na týdenní počet hodin. Délka pobytu v daných zařízení se v jednotlivých zemích značně liší a podíl těch zařízení, která fungují pouze po omezenou dobu, je v mnoha zemích velmi vysoký. Typickým příkladem v tomto ohledu je Nizozemsko a Spojené království, jelikož zde děti mladší tří let skoro výhradně navštěvují zařízení fungující po omezenou dobu.“ (dostupné na world wide web: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52008DC0638:CS:HTML, cit. 18.10.2010). Nad barcelonskými cíli se Česká republika v době jejího předsednictví snažila otevřít debatu, nicméně Evropský parlament v únoru 2009 kritizoval Českou republiku, „že svými návrhy nutí ženy přerušit svojí profesní kariéru za účelem péče o děti.“ (dostupné na world wide web: http://www.ekscr.cz/aktuality/131-2/barcelonske-cile-zajistirodicum-v-cr-moznost-vetsi-volby/, cit. 18.10.2010). Reakcí českého předsednictví na kritiku Evropského parlamentu bylo zveřejnění Dvanácti bodů ke snahám českého předsednictví otevřít debatu o barcelonských cílech, v nichž poukazuje na některé důležité skutečnosti, například: rodinná politika jednotlivých států nespadá do výlučných kompetencí Evropské unie, za neusilování o plnění těchto cílů nemůže být žádný stát kritizován, důležitými faktory pro tuto problematiku jsou také svoboda rodiny a zájem dítěte, řada států Evropské unie má zkušenosti se sítí jeslí z doby totality, Česká republika preferuje takový model péče o děti, kdy jsou rodinám poskytnuty finanční prostředky přímo a rodina se sama rozhodne, jakou formu péče o dítě využije. (dostupné na world wide web: http://www.eu2009.cz/cz/news-and-documents/news/dvanact-
13
bodu-ke-snaham-ceskeho-predsednictvi-otevrit-debatu--8760/index.html, cit. 18.10.2010).
2.3 Doporučení Rady vlády České republiky pro rovné příležitosti žen a mužů V roce 2008 Rada vlády České republiky pro rovné příležitosti žen a mužů schválila doporučení vládě „vyřešit legislativní ukotvení (včetně daňových podmínek) široké škály typů zařízení péče o děti pro vytvoření podmínek sladění pracovního a rodinného života (například pro provoz firemních školek, mateřských center, vzájemné rodičovské výpomoci, obecních jeslí a podobně).“ (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rada-pro-rovneprilezitosti/cinnost/z_znam_ze_zased_n__rady_vl_dy_pro_rpm__16._5._2008.pdf, s. 3, cit. 18.10.2010). Dále Výbor pro rovné příležitosti žen a mužů doporučuje zabývat se druhým podnětem, který „řeší gesci ministerstev ve vztahu ke kolektivním zařízením péče o děti předškolního věku. Zatímco jesle jsou v působnosti ministerstva zdravotnictví (ačkoliv je smějí navštěvovat jen zdravé děti), mateřské školy spadají pod ministerstvo školství. Výbor proto doporučuje Radě, aby doporučila vládě zařadit agendu péče o děti předškolního věku do gesce jednoho ministerstva.“ (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rada-pro-rovne-prilezitosti/cinnost/z_znam_ze_zased_n__rady_vl_dy_pro_rpm__16._5._2008.pdf, s. 3, cit. 18.10.2010).
2.4 Usnesení vlády České republiky Vláda České republiky přijala v oblasti péče o děti do zahájení povinné školní docházky několik usnesení. V roce 2008 přijala usnesení ze dne 19. listopadu 2008 č. 1451 o Souboru prorodinných opatření – tzv. Prorodinný balíček, jehož součástí byla jak východiska, tak návrhy opatření. Mezi navrhovanými opatřeními byl záměr vytvořit institut evidovaného poskytovatele vzájemné rodičovské výpomoci, zvýšit podporu tzv. péčových živností v rámci živnostenského zákona, podpořit poskytování služeb péče o děti na nekomerčním základě (tzv. miniškolky) a daňově zvýhodnit zaměstnavatele, kteří budou zajišťovat nebo poskytovat svým zaměstnancům péči o děti. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 11, cit. 1.8.2011, http://www.mpsv.cz/files/clanky/5898/komplet_balik.pdf, cit.1.8.2011) Tento dokument zdůvodňoval navrhovaná opatření mimo jiné demografickým vývojem a nerovnoměrnou dostupností služeb péče o děti. V České republice v posledních letech přesáhla porodnost 100 000 dětí ročně (v roce 2008 bylo živě narozených 119 570 dětí, 14
v roce 2009 bylo živě narozených 118 348 dětí a v roce 2010 to bylo 117 153 dětí) a tato tendence dle prognóz nebude významným způsobem (pod 90 000 narozených dětí) klesat ani v nadcházejících letech. Historické minimum bylo zaznamenané v roce 1999, kdy počet živě narozených dětí byl pouze 89 471. Z tohoto důvodu je stávající nabídka dostupných služeb péče
o
děti
do
tří
let
věku
nedostatečná.
(dostupné
na
world
wide
web:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/5898/komplet_balik.pdf, cit. 27.9.2010; http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/ED00377ECC, s. 1, cit. 21.8.2011; http://www.demografie.info/?cz_prognozyprognozacr, cit. 15.8.2011; http://www.uzis.cz/publikace/narozeni-zemreli-1roku-2010, s. 16, cit. 22.8.2011). Usnesením vlády České republiky ze dne 2. března 2009 č. 223 vzala vláda na vědomí doporučení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů k zařazení kolektivních zařízení denní péče o děti do doby nástupu povinné školní docházky do působnosti jednoho ministerstva. Dále uložila ministru školství, mládeže a tělovýchovy, ministryni zdravotnictví, místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí do 30. září 2009 zpracovat a předložit vládě koncepční materiál o možnostech systémového řešení agendy denní péče o děti do doby nástupu povinné školní docházky. Na základě usnesení vlády č. 223 vypracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví dokument „Možnosti systémového řešení agendy denní péče o děti do zahájení povinné školní docházky“. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rada-pro-rovne-prilezitosti/dokumenty/uv0903020223---jesle.pdf, cit. 10.6.2011). V dokumentu jsou popsána možná řešení: zachovat stávající stav, kdy jesle náleží do kompetence Ministerstva zdravotnictví, avšak mateřské školy spadají do kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, začlenění zařízení denní péče pro děti do tří let do Souboru prorodinných opatření, který předkládalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, převedení gesce péče o děti do tří let do kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Situaci dále řešit buď zařazením dětí od dvou let věku do mateřských škol (zřízením speciálních tříd nebo integrací dvouletých dětí mezi děti starší) nebo vytvořením nového školského zařízení. Závěrem je vzhledem k momentální ekonomické situaci doporučeno ponechat zatím problematiku denní péče o děti do tří let věku beze změn. V případě, že by se ekonomická situace státu zlepšila, je navrhována možnost snížení věkové hranice dětí pro zařazení do 15
mateřských škol a s tím související změna podmínek vzdělávání a výchovy dětí mladších tří let. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 11, cit. 1.8.2011). Stanoviskem Ministerstva zdravotnictví k zařazení kolektivních zařízení denní péče o děti do doby nástupu povinné školní docházky do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí nebo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je, že v současnosti „nepovažuje za nezbytné, aby péče o všestranný rozvoj zdravých dětí do tří let věku byla dále poskytována v režimu zdravotnického zařízení, neboť není důvod, aby zdravé děti, které nepotřebují zdravotní péči, pobývaly ve zdravotnickém zařízení. V připravovaném zákoně o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování proto není s jeslemi jako se zdravotnickým zařízením počítáno.“ (dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5898/komplet_balik.pdf, s. 22, cit. 27.9.2010). 18. ledna 2010 bylo vydáno usnesení vlády České republiky č. 63, kterým byly vzaty na vědomí informace o možnostech systémového řešení agendy denní péče o děti do zahájení povinné školní docházky. Tímto usnesením také vláda uložila ministryni školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s ministryní zdravotnictví, ministry financí, práce a sociálních věcí a ministrem pro lidská práva předložit do 15. března 2010 návrh, jak dále postupovat v této problematice. (dostupné na world wide web: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/82A1D1A47DE7C709C12576B2003F1953/$FILE/63%20uv100118.0063.pdf, cit. 15.8.2011). V dokumentu „Zařazování dětí od dvou let věku do MŠ“ byly zpracovány dvě možnosti zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol. První variantou je vytvoření zvláštních tříd pro děti od dvou do tří let. Druhou možností je integrace dvouletých dětí mezi děti starší. Dokument se také detailněji zabývá otázkou, za jakých podmínek by bylo možné dvouleté děti (nebo i děti mladší) do mateřských škol přijímat. Celkové roční náklady byly vypočítány přibližně na 1,7 miliardy Kč. Vzhledem k tomu, že na zpracování byla poskytnuta krátká doba, nebyly provedeny podrobnější analýzy a proto je v závěru navrhováno, aby materiál vzala vláda na vědomí a uložila nadále se problematice věnovat a vypracovat potřebné analýzy. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 11-12, cit. 1.8.2011). Tento dokument vzala vláda České republiky usnesením ze dne 19. dubna 2010 č. 284 na vědomí a uložila ministryni školství, mládeže a tělovýchovy, ministryni zdravotnictví a ministrům financí, práce a sociálních věcí a ministru pro lidská práva „doplnit meziresortní skupinu o zástupce zřizovatelů mateřských škol (obcí) a této pracovní skupině bylo uloženo zpracovat 16
ekonomickou, sociální i právní analýzu možnosti zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol, vyhodnotit dalších řešení rozšíření péče o děti do tří let, a předložit vládě informaci do 31. prosince 2010. Termín pro předložení informace byl předsedou vlády prodloužen do 31. května 2011.“ (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/mediacentrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 12, cit. 1.8.2011). Na toto usnesení reagoval jak Svaz měst a obcí České republiky, se kterým ministerstvo připravovaný materiál konzultovalo, tak i Sdružení místních samospráv České republiky, které vydalo tiskové prohlášení, ve kterém mimo jiné uvádí, že zařazení dětí do tří let do mateřských škol by mělo být považováno za výjimku a možnost pouze tam, kde je to po materiální a personální stránce možné. Upozorňuje, že obce nemají za stávající situace prostředky pro zřizování dalších tříd ani pro přispívání na mzdy pedagogických pracovníků. (dostupné na world wide web: http://smscr.cz/tiskove_zpravy.php?id=10, cit. 15.8.2011). Na základě usnesení č. 284 byl vypracovaný materiál „Analýza podmínek a možností zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol a vyhodnocení dalšího řešení rozšířené péče o děti do tří let“, který se zabývá jak současným stavem institucionální péče a vzdělávání dětí do tří let věku, nástinem potřebných změn i možnostmi řešení. Mapuje také související problémy, jakými jsou například problematika přístupu k předškolnímu vzdělávání dětí žijících ve vyloučených lokalitách, rodičovský příspěvek, práce na zkrácený úvazek nebo úplata za předškolní vzdělávání. Materiál uvádí i ekonomickou analýzu, ve které srovnává, jaké faktory jsou pro státní rozpočet přínosem a jaké faktory mají na státní rozpočet nepříznivý dopad. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, cit. 1.8.2011). 15. června 2011 bylo vládou České republiky vydáno usnesení č. 452, ve kterém vláda vzala na vědomí „Analýzu podmínek a možností zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol a vyhodnocení dalšího řešení rozšíření péče o děti do tří let, obsaženou v části III materiálu č.j. 583/11“ a zároveň uložila ministrům školství, mládeže a tělovýchovy, práce a sociálních věcí, financí, zdravotnictví a průmyslu a obchodu „dokončit legislativní změny vedoucí k řešení péče o děti do zahájení povinné školní docházky v souladu s Programovým prohlášením vlády ze dne 4. srpna 2010 a v případě společenské potřeby pokračovat v rámci mezirezortní spolupráce v hledání dalších řešení otázek péče o děti do zahájení povinné školní docházky, a to do 31. prosince 2013.“ (dostupné na world wide web: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/D03BA51F3B14DC7FC12578B6004F911A/$FILE/452%20uv 110615.0452.pdf, cit. 15.8.2011).
17
3 Současný stav – možnosti institucionální a neinstitucionální péče o děti do tří let věku V současné době je péče o děti ve věku do tří let zajišťována několika způsoby a to především jeslemi nebo zařízeními pro péči o děti do tří let v rámci živnostenské činnosti. Některé děti navštěvují ještě před třetími narozeninami mateřskou školu. Mateřské školy jsou však zřizovány pro děti zpravidla od tří do šesti let. Jejich primární funkcí je funkce výchovně–vzdělávací, a proto nemohou být brány jen jako instituce zajišťující péči o dítě. „Jako problém se ukazuje nedostatek služeb péče o děti do 3 let věku s prokázanou poptávkou po službách pro děti starší 2 let.“ (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 1, cit. 19.8.2011).
3.1 Jesle Jesle patří mezi zdravotnická zařízení (nejedná se tedy o školu ani školské zařízení podle zákona č. 561/2004 Sb., o základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání), spadají do resortu Ministerstva zdravotnictví a jako takové se řídí zdravotnickými právními předpisy – například zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, dále zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, apod. (dostupné na world wide web: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/pravni_vyklady_msmt/2006_3_04.doc, s. 1, cit. 15.8.2011) Žádný závazný právní předpis však nestanovuje maximální nebo minimální počet dětí v jednom oddělení jeslí, podrobnosti k výchovnému programu, personálu, k organizaci a provozu jeslí. Pokud jsou jesle provozovány jako nestátní zdravotnické zařízení, postupuje se podle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a podle pokynů zřizovatele. Platné metodické pokyny, které se vztahují k provozu jeslí, byly uveřejněny ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Jedná se o Provoz jeslí (Věstník Ministerstva zdravotnictví č. 10/1968) a Zásady pro zřizování a provoz mikrojeslí (Věstník Ministerstva zdravotnictví č. 35/1976). Metodické pokyny však nejsou závaznou právní normou, mají pouze charakter doporučení. Vzhledem k tomu, že jesle patří mezi zdravotnická zařízení, je zdravotní péče v jeslích poskytována za finanční úhradu (buď plnou nebo částečnou). Zřizovatelé jeslí, převážně tedy obce, mohou na provoz jeslí ze svého rozpočtu finančně přispívat. Druhou variantou je plné hrazení péče rodiči. O zřízení 18
jeslí i o výši poplatků za péči o děti rozhodují samy obce. Statistiky, které by mapovaly výše poplatků a příspěvků zřizovatele jednotlivých zařízení, však neexistují. Podle informací, které lze získat z internetových stránek jednotlivých zařízení, se výše poplatků, které hradí rodiče, pohybuje od 340 Kč (pro rodiče sociálně slabé, kteří pobírají pouze sociální dávky) až do výše 10 500 Kč za měsíc. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/mediacentrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 1, cit. 19.8.2011). Úplata za umístění dítěte v jeslích je tedy „vyšší vzhledem k tomu, že jeslím neplyne z žádného zákona nárok na příspěvky ze státního rozpočtu, a tedy platby rodičů v jejich případě pokrývají větší část nákladů. Ty jsou vzhledem k hygienickým a dalším požadavkům, platným ze zákona, poměrně vysoké.“ (dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7073/pece_o_deti.pdf, s. 25, cit. 22.8.2011). Velmi častou námitkou rodičů je proto poměrně vysoká úplata za pobyt dítěte v jeslích oproti částkám, které platí rodiče dětí umístěných v mateřských školách. Úplatu za předškolní vzdělávání v mateřské škole upravuje Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb. Tato vyhláška stanovuje měsíční výši úplaty, která „nesmí přesáhnout 50 % skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, které připadají na předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole, popřípadě dítěte v příslušném druhu provozu mateřské školy, v uplynulém kalendářním roce.“ (Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb., § 6). Od roku 1990, kdy bylo na území České republiky evidováno 1 043 jeslí a mikrojeslí s 39 829 místy, se počet jeslí nadále snižoval. Důvodem pro klesající počet dětí, které navštěvovaly jesle (díky kterému byla tato zařízení postupně rušena), byla změna hodnotové orientace (důraz na individualizaci, seberealizaci, vzdělání a kariéru, využití možnosti cestování atd.) a s tím spojený pokles porodnosti. Dalším důvodem bylo prodloužení délky čerpání rodičovské dovolené a doby nároku na rodičovský příspěvek a také názor nejen mnoha odborníků, že pro děti do tří let je denní mnohahodinové odloučení od matky příliš velkou zátěží. Naopak k optimálnímu a harmonickému vývoji dítěte v tomto období nejvíce přispívá individuální péče v rodině. Počet jeslí, mikrojeslí a dalších dětských zařízení se tedy vlivem těchto faktorů nadále snižoval – v roce 2005 bylo těchto zařízení již jen 54 (s 1 671 místy). Mezi roky 1990 a 2005 tedy došlo k poklesu o více než 94 %. (Kuchařová, Svobodová, 2006). Počet jeslí se od roku 2005 příliš nemění. Podle aktuálního stavu ke dni 20.6.2011 bylo dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR v České republice 47 jeslí. V roce 19
2010 i v roce 2009 to přitom bylo 46 jeslí. V roce 2009 byla kapacita jeslí 1419 míst, v roce 2010 se zvýšila na 1452 míst. Během roku 2010 bylo do jeslí přijato 2 005 dětí. Zajímavé v porovnání s mateřskou školou je ovšem číslo, které ukazuje, kolik dětí připadá na jednoho zaměstnance v jeslích – je to 6 až 7 dětí. V roce 2010 se o děti v jeslích staralo 201,47 zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti a 33,75 ostatních odborných pracovníků (počítáno dle průměrných ročních přepočtených počtů pracovníků – úvazků). Síť jeslí je však nerovnoměrná – například zatímco ve městě Zlín, který měl dle Českého statistického úřadu ke dni 1.1.2011 “pouhých” 75 469 obyvatel, jsou troje jesle, ve městě Olomouc jsou Ústavem zdravotnických informací a statistiky evidovány pouze jedny. Město Olomouc má však ke dni 1.1.2011 evidováno 100 233 obyvatel. Karlovarský a Liberecký kraj nemá jesle vůbec. (dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/publikace/adresar-zdravotnickych-zarizenicr-1cast-206-2011, cit. 1.8.2011; http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyzapodminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 1, cit. 19.8.2011; http://www.zlin.czso.cz/, cit. 18.8.2011; http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_v_obcich_zlinskeho_kraje_2010,
cit.
18.8.2011; www.uzis.cz/system/files/18_11.pdf, s. 2, cit. 18.8.2011; http://www.olomouc.czso.cz/xm/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/8f3ea15ffe222d1bc12574440039d303/$FILE/obce010111.pdf, s. 2, cit. 18.8.2011). Tabulka č. 1: Vývoj počtu jeslí od roku 1990 do roku 2011
počet jeslí
1990/ 1991
1992/ 1993
1994/ 1996/ 1998/ 2000/ 2002/ 2004/ 2006/ 2008/ 2010/ 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011
1043
381
235
151
79
65
58
58
48
48
46
počet míst 39829 13196 8565 5551 2191 1867 1674 1708 1567 1498 1452 Zdroj: ÚZIS, Zdravotnická ročenka České republiky, stav k 31.12. daného roku; Kuchařová, Svobodová, 2006, s. 9; Zdravotnictví ČR 2010 ve statistických údajích, ÚZIS ČR. Praha, 2011. Poznámka: od roku 2000 (včetně) zahrnuje kolonka jesle i další dětská zařízení.
3.2 Vázaná živnost „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“ Zařízení pro děti do věku tří let mohou být provozována i soukromými osobami podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. Jedná se o podnikání v rámci vázané živnosti Péče o dítě do 3 let věku v denním režimu. Jedná se o obdobnou péči jako v příslušném zdravotnickém zařízení, nejedná se ovšem o zdravotnické zařízení. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 1-2, cit. 19.8.2011). 20
Obsahová náplň živnosti je uvedena v nařízení vlády ze dne 23. července 2008 o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb.: „Výchovná péče o svěřené děti do tří let věku v denním nebo v celotýdenním režimu zaměřená na rozvoj rozumových a řečových schopností, pohybových, pracovních, hudebních, výtvarných schopností a kulturně hygienických návyků přiměřených věku dítěte. Zajišťování bezpečnosti a
zdraví
dětí,
jejich
pobytu
na
čerstvém
vzduchu,
stravování,
spánku
v odpovídajícím hygienickém prostředí a osobní hygieny dětí, včetně poskytování první pomoci.“ (Nařízení vlády č. 278/2008, dostupné na world wide web: download.mpo.cz/get/35329/48365/572489/priloha001.pdf, s. 26, cit. 23.8.2011) Pokud je příspěvková organizace zřízena krajem nebo obcí, může být živnost „Péče o dítě do 3 let věku v denním režimu“ provozována buď jako další hlavní činnost vymezená ve zřizovací listině, a nebo jako doplňková činnost. Školská právnická osoba, která chce tuto živnost provozovat, ji může mít uvedenou pouze jako doplňkovou činnost, a to za za předpokladu splnění podmínek uvedených v § 135 zákona č. 561/2004 Sb. V případě obecně prospěšné společnosti je možné provozovat tuto živnost jako další hlavní obecně prospěšnou službu nebo jako doplňkovou činnost. U obchodních společností se jedná o další předmět podnikání. (dostupné na world wide web: www.msmt.cz/uploads/soubory/pravni_vyklady_msmt/2006_3_04.doc, s. 1, cit. 27.9.2010)
3.3 Volná živnost „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“ Další možností je podle živnostenského zákona provozování volné živnosti, obor živnosti č. 79 „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“. Jde o službu typu baby-sitting a její obsahovou náplní je například individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách a příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku). Obsahem této volné živnosti však není péče o děti do tří let věku v denním režimu. (dostupné na world wide web: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rodina-a-podnikani/jaka-je-pece-statu-o-deti/1001936/58873/, cit. 18.8.2011)
3.4 Přijetí dítěte mladšího tří let věku k předškolnímu vzdělávání do mateřské školy Podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se předškolní vzdělávání poskytuje v souladu s § 34 odstavce (dále také odst.) 1 zákona č. 561/2004 Sb. pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let věku. Spodní věková hranice dětí, které jsou přijímané k předškolnímu vzdělávání, není upravena žádným právním předpisem. Jediným vodítkem je 21
pouze zmiňovaný § 34 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. Dítě, které se do mateřské školy přijímá, se přijímá k předškolnímu vzdělávání. Cíle předškolního vzdělávání jsou vymezeny v § 33 zákona č. 561/2004 Sb. Z tohoto ustanovení jednoznačně vyplývá, že předškolní vzdělávání spočívá především v poskytování vzdělání, nikoliv v poskytování péče, a proto dítě přijaté k předškolnímu vzdělávání musí být od počátku připraveno plnit požadavky stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a školním vzdělávacím programem dané mateřské školy. (dostupné na world wide web: www.msmt.cz/uploads/soubory/pravni_vyklady_msmt/2006_3_04.doc, s. 2, cit. 15.8.2011). Děti, které ještě nedosáhly 3 let a jsou přijaty k předškolnímu vzdělávání, jsou nejčastěji děti, které dosáhnou tří roků v období od 1. září do 31.12. kalendářního roku. „Vzhledem k lokálnímu nedostatku jeslí a jiných zařízení denní péče o děti do tří let věku, žádají rodiče o přijetí k předškolnímu vzdělávání už u dětí dvouletých, výjimkou již nejsou ani žádosti o přijetí dětí mladších dvou let. Ze strany obcí se objevují požadavky na ředitelky mateřské školy, aby tam, kde je volná kapacita mateřské školy, přijímaly děti již od jednoho a půl roku až dvou let. Je však třeba uvést, že dítě přijaté k předškolnímu vzdělávání již musí být způsobilé plnit požadavky, které jsou stanoveny Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a školním vzdělávacím programem. Věk jedno a půlletých dětí je z tohoto hlediska nepřijatelný, obdobné pochybnosti lze mít však i u dětí dvouletých.“ (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyzapodminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 3, cit. 19.8.2011). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání je kurikulární dokument, který vymezuje závazný rámec vzdělávání etapy předškolního vzdělávání – to znamená podmínky, pravidla a požadavky institucionálního vzdělávání. Definuje mimo jiné systém vzdělávacích cílů, vzdělávací oblasti, vzdělávací obsah i podmínky předškolního vzdělávání, které jsou nastaveny pro potřeby a možnosti dětí předškolního věku. Žádná část Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání se výslovně nevěnuje problematice dětí mladších tří let věku. Na Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání poté navazují jednotlivé školní vzdělávací programy, vytvořené jednotlivými školami. Mateřská škola je legislativně vymezena jako druh školy a tímto se velmi liší od konceptu tzv. babysitting, tedy pouze hlídání dítěte za úplatu, nikoliv jeho vzdělávání. (viz Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, 2006; http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/baby-sitting-bejbisityng, cit. 22.8.2011). Počet mateřských škol po roce 1989 poměrně významně klesal až do školního roku 2008/2009, kdy bylo v České republice 4809 mateřských škol. Ve školním roce 2009/2010 22
mírně vzrostl počet mateřských škol na 4 826, ve školním roce 2010/2011 již bylo evidováno 4880 škol. (viz Národní zpráva o rodině, 2004; Vývojová ročenka školství v České republice rok 2003/04 - 2009/10, http://www.uiv.cz/clanek/729/2009; Výkonové ukazatele 2010/2011, http://www.uiv.cz/clanek/730/2117, cit. 15.8.2011) Tabulka č. 2: Vývoj počtu mateřských škol od roku 1990 do roku 2011
počet škol počet tříd
1990/ 1992/ 1994/ 1996/ 1998/ 1991 1993 1995 1997 1999
2000/ 2002/ 2004/ 2001 2003 2005
2006/ 2007
2008/ 2010/ 2009 2011
7335
5776
4815
4809
6979
6526
6343
6028
5552
4994
4880
16198 15280 14784 14400 13509 12611 12304 12689 12494 13035 13988
Zdroj: Národní zpráva o rodině (MPSV, 2004); Vývojová ročenka školství v České republice rok 2003/042009/10 (http://www.uiv.cz/clanek/729/2009); Výkonové ukazatele 2010/2011 (http://www.uiv.cz/clanek/730/2117)
Podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání navštěvovalo mateřské školy (včetně mateřských škol s upraveným vzdělávacím programem pro děti se zdravotním postižením) ve školním roce 2010/2011 celkem 328 612 dětí, z toho bylo 33 040 dětí mladších tří let. Tyto děti však zpravidla dosáhnou tří let v průběhu docházky do konce kalendářního roku. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyzapodminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 3, cit. 19.8.2011, Výkonové ukazatele 2010/2011, http://www.uiv.cz/clanek/730/2117, cit. 22.8.2011). Tabulka č. 3: Vývoj počtu dětí v mateřských školách od roku 1990 do roku 2011 počet dětí
průměrně počet dětí na třídu
průměrně počet dětí na pedagoga
1990/1991
352139
21,7
11
1992/1993
325735
21,3
10,9
1994/1995
338722
22,9
12,2
1996/1997
317153
22
11,5
1998/1999
302856
22,4
12
2000/2001
279838
22,2
11,8
2002/2003
278859
22,7
12
2004/2005
286230
22,6
12,4
2006/2007
285419
22,8
12,8
2008/2009
301620
23,1
12,8
328612 23,5 12,8 2010/2011 Zdroj: Národní zpráva o rodině, MPSV, 2004; Vývojová ročenka školství v ČR rok 2003/04-2009/10 (http://www.uiv.cz/clanek/729/2009); http://aplikace.msmt.cz/PDF/ZJtext_produktivita05_06.pdf; Výkonové ukazatele 2010/2011 (http://www.uiv.cz/clanek/730/2117); vlastní výpočty
23
Graf č. 1: Vývoj počtu dětí v mateřských školách - podle věku
Zdroj: http://www.uiv.cz/clanek/729/2009, tabulka ve formátu xls, cit. 24.8.2011; http://www.uiv.cz/clanek/437/414), tabulka ve formátu xls, cit. 27.8.2011. Poznámka: Ve školním roce 2003/04 a 2004/05 včetně škol při zdravotnických zařízeních. V letech 2003/04 a 2004/05 děti starší než 5 let.
Pokud by se snížila věková hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky, potom by do mateřské školy mohly nastupovat děti ještě nezralé, nesamostatné a potřebující soustavnější pomoc pedagoga. Podmínky ve třídách by tedy nezbytně musely být upraveny. V případě zvýšení kapacit mateřských škol lze předpokládat postupné zvýšení počtu dětí mladších tří let navštěvujících mateřskou školu. V současné době však nestačí kapacita mateřských škol ani pro děti od tří let věku. K 30. 9. 2009 bylo evidováno již 29 483 žádostí o přijetí, kterým nebylo vyhověno. Tento údaj však není naprosto přesný, neboť není uvedeno, zda někteří rodiče nežádali o přijetí svého dítěte ve více mateřských školách. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyzapodminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 3, cit. 19.8.2011). Ke dni 30. 9. 2010 bylo vydáno již 39 483 rozhodnutí o nepřijetí k předškolnímu vzdělávání, což je nárůst o 10 000. (viz Výkonové ukazatele 2010/2011). Graf č. 2: Žádosti o přijetí do mateřské školy (pro školní rok 2010/2011), kterým nebylo vyhověno – podle území (kraje). Stav ke dni 30.9.2010.
24
8631 5777
Žádosti o přijetí do mateřské školy (2010/2011), 7057 jimž nebylo vyhověno - podle území
2364
1429 1717
1175
389 PHA
STC
JHC
PLK
KVK
1950
ULK
LBK
HKK
2216
1340 1129
PAK
VYS
JHM
OLK
2803 1506
ZLK
MSK
Zdroj: Výkonové ukazatele 2010/2011 (http://www.uiv.cz/clanek/730/2117) Vysvětlivky: zkratky názvů krajů: PHA: Hlavní město Praha; VYS: Vysočina; STC: Středočeský kraj; ULK: Ústecký kraj; JHM: Jihomoravský kraj; JHC: Jihočeský kraj; LBK: Liberecký kraj; OLK: Olomoucký kraj; PLK: Plzeňský kraj; HKK: Královéhradecký kraj; ZLK: Zlínský kraj; KVK: Karlovarský kraj; PAK: Pardubický kraj; MSK: Moravskoslezský kraj
Prognózy demografického vývoje sice nepočítají s výraznějším zvýšením počtu narozených dětí, nicméně jsou pouze orientačního charakteru, neboť některé aspekty (např. imigrace nebo ekonomická situace) není možno přesněji předvídat. Demografický vývoj v České republice po roce 1989 je podrobněji uveden v příloze číslo 4 (dostupné na world wide web: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=199, cit. 7.10.2011; http://www.mpsv.cz/files/clanky/2237/srovnani-demografie.pdf, cit. 7.10.2011; http://www.demografie.info/?czprognozyprognozacr,
cit.
15.18.2011;
http://www.demografie.info/?-
cz_detail_clanku&artclID=383, cit. 7.10.2011).
3.5 Zřizování zařízení pro denní péči o děti mladší tří let při mateřských školách V České republice jsou zařízení pro denní péči o děti mladší tří let zřizována i při mateřských školách. Taková zařízení jsou pak ve zřizovací listině právnické osoby, která provozuje činnost mateřské školy, uváděna jako další hlavní činnost - jako např. individuální péče o děti mladší tří let nebo poskytování péče a pomoci rodinám s dětmi od 1 do 3 let věku. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyzapodminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 2, cit. 19.8.2011). Taková zařízení existují v České republice například v Kroměříži, Mostě nebo Plzni. Je to tedy také jedno z možných řešení stávající situace. Vzhledem k legislativnímu pojetí tohoto zařízení je ředitelka mateřské školy současně ředitelkou zařízení pro denní péči o děti mladší tří let, nicméně mzdy těchto pracovníků hradí zřizovatel. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 2, cit. 19.8.2011).
25
4 Možnosti řešení - změny v podmínkách organizace a provozu mateřských škol v případě zařazení dětí ve věku od dvou let Jak uvádí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, „navrhované snížení věkové hranice pro přijímání do mateřských škol by se neobešlo bez úpravy podmínek pro předškolní vzdělávání v mateřských školách; zároveň je také nutné posoudit další systémové změny.“ (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyzapodminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 3, cit. 1.8.2011).
4.1 Samostatná třída pro děti ve věku 2-3 roky Varianta, kdy by se v mateřské škole zřídila samostatná třída pro děti dvouleté, by musela nutně obsahovat několik zásadních bodů: 1. Stanovení maximálního počtu dětí v samostatné třídě dvouletých dětí. V analýze, kterou vládě předložil ministr školství‚ mládeže a tělovýchovy 15.6.2011, je navrhováno snížení počtu dětí ve třídě na maximálně patnáct. Pokud by ředitel mateřské školy zvýšil počet dětí ve třídě, musel by zachovat poměr počtu pedagogických pracovníků na počet dětí 1:7. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady—15—cervna-2011-84960/, cit. 19.8.2011; http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 4, cit. 19.8. 2011). 2. Stanovení počtu pedagogických a nepedagogických pracovníků pro tuto třídu. Jak uvádí Opravilová, pro pobyt dítěte ve veřejné instituci stanovuje euronorma tyto požadavky: jeden dospělý na jedno dítě do jednoho roku, jeden dospělý na maximálně čtyři děti do dvou let věku a na jednu dospělou osobu maximálně pět dětí mezi druhým a třetím rokem. V analýze, kterou vládě předložil ministr školství‚ mládeže a tělovýchovy 15.6.2011, je navrhován model dvou pedagogických pracovníků a jednoho nepedagogického pracovníka na patnáct dětí. (dostupné na world wide web: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/87360skolky-by-mohly-prijimat-uz-dvoulete-deti/, cit. 19.8.2011; http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady—15—cervna-2011-84960/, cit. 18.8.2011; http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 4, cit. 1.8.2011.). Také Opravilová zastává názor, že na pět dvouletých dětí by měl připadat jeden pedagog a na 15 dětí by měli připadat dva pedagogové a jeden nepedagogický pracovník. Současná praxe je podle ní nepřípustná. (dostupné na world wide web: http://www.denik.cz/z_domova/mate-dvoulete-dite-do-skolky-20100419.html, cit. 18.10.2010). 26
3. Rozšíření kvalifikace pedagogů pracujících ve třídě dvouletých dětí. Dle Opravilové by bylo potřeba posílit hlavně didaktickou a zdravotní přípravu. (dostupné na world wide web: http://www.denik.cz/z_domova/mate-dvoulete-dite-do-skolky-20100419.html, cit. 18.10.2010). 4. Vypracování vlastního výchovně–vzdělávacího programu pro tuto věkovou skupinu, vytvoření režimu dne, který by zohlednil vývojové potřeby a možnosti dvouletých dětí a upravení Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, který v současné době nepočítá se specifiky dvouletých dětí. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 4, cit. 1.8.2011). 5. Změna právních předpisů (viz níže).
4.2 Zařazení dvouletého dítěte do třídy starších dětí V analýze, kterou vládě předložil ministr školství‚ mládeže a tělovýchovy 15.6.2011, je uvedeno, že možnost zařazení dítěte do tří let věku do třídy starších dětí by mohlo být ošetřeno právním předpisem „pouze jako výjimka v těch případech, kdy by nebylo z důvodu nízkého počtu žádostí o přijetí dvouletých dětí možné zřídit samostatnou třídu. V případě zařazení dvouletého dítěte do běžné třídy mateřské školy je třeba snížit počet dětí na 22 (vyhláškou je stanovený počet 24 dětí), počet dětí snižovat vždy při zařazení jednoho dvouletého dítěte o 2 děti. Aby byla zajištěna individuální péče dětem mladším i starším, je třeba, aby souběžné působení předškolních pedagogů bylo alespoň 3 hodiny denně. Stejně jako v případě samostatné třídy se předpokládá pomoc pracovníka/pracovnice při přebalování a hygieně dětí.“ (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 4, cit. 18.8.2011). Typ integrované mateřské školy vidí jako vhodnou volbu i Milada Rabušicová z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Dle jejího názoru umožňuje taková škola „skloubit zařízení výchovně vzdělávací se zařízením sociálních služeb péče o dítě a splňuje všechny nároky, které jsou v současné teorii předškolní pedagogiky kladeny, tedy přirozené prostředí v různověkých kolektivech blížící se rodinné situaci, odstranění traumat z přestupů z jednoho prostředí do jiného, pevnější a dlouhodobější vazby na pedagogy, kloubení hravých a učebních činností.“ (dostupné na world wide web: http://www.denik.cz/z_domova/mate-dvoulete-dite-do-skolky-20100419.html, cit. 18.10.2010). Ať už by tedy byla zřízena samostatná třída pro dvouleté děti, nebo by tyto děti byly integrovány do stávajících tříd mezi starší děti, musel by být Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání doplněný o podmínky pro výchovu a vzdělávání dětí mladších tří 27
let věku. Dále by musela být vypracována metodika práce s dvouletými dětmi, ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví vytvořen režim dne (zejména v případě vytvoření samostatné třídy). V pregraduálním vzdělávání pedagogických pracovníků předškolního vzdělávání by se doplnilo a rozšířilo studium o období batolete (včetně praxe). Rámcový vzdělávací program pro střední odborné školy pedagogické by tedy musel být doplněn. V rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků organizovaného Národním institutem dalšího vzdělávání by se musely připravit odborné semináře pro pedagogické pracovníky mateřských škol. Obsahem těchto seminářů by měla být didaktika a metodika práce s dvouletými dětmi, věková specifika dětí mladších tří let apod. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 4, cit. 1.8.2011).
Dalšími důležitými faktory jsou vybavení mateřských škol i jeslových tříd, materiální uspořádání a stavební úpravy. Dle Marcely Hanákové, ředitelky Mateřské školy Gagarinova v Praze–Suchdole nevyhovuje momentálně téměř žádná mateřská škola dvouletým dětem, pokud jde o schody, umývárny nebo nábytek. (dostupné na world wide web: http://www.metro.cz/domov/4319-reditelky-dvoulete-deti-by-do-skolky-jit-nemely, cit. 12.8.2011). Dále jsou také nevyhovující hračky, které jsou vhodné pro děti až od tří let. V mateřské škole je velké množství stavebnic s malými dílky, výtvarných potřeb, lepidel či korálků.
4.3 Legislativní hledisko připravovaných změn Z analýzy, kterou vypracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, vyplývá, že z pohledu legislativy by musely být změněny tyto právní předpisy, které jsou v gesci ministerstva: Zákon č. 561/2004 Sb. V případě snížení hranice pro příjímání dětí do mateřské školy ze tří na dva roky je třeba zakotvit pevnou hranici dvou let v zákoně. Dle výše zmíněné analýzy by mělo být doporučující vyjádření praktického lékaře pro děti a dorost součástí podmínek pro přijetí dvouletého dítěte. V případě dětí se zdravotním postižením by bylo třeba dostatečně ošetřit požadavky. Je třeba brát v úvahu adaptaci kontrolních mechanismů resortu ministerstva na novou situaci, konkrétně například personální možnosti České školní inspekce při inspekci v oblasti péče o děti do tří let. Je potřeba upravit zejména nejnižší a nejvyšší počty dětí v samostatných třídách pro dvouleté děti i ve třídách, kde by dvouleté děti byly integrované. Zvážena by měla být i možná úprava školního stravování (s ohledem na vyhlášku č. 107/2005 Sb.). (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/mediacentrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 5, cit. 18.8.2011). Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními 28
vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. V případě zařazení dvouletých dětí je nezbytné legislativně ošetřit počet dětí ve třídách dětí se zdravotním postižením nebo těžkých zdravotním postižením. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-amoznosti-deti.pdf, s. 5, cit. 18.8.2011). Nezbytná je také úprava Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, který je závazným rámcem v oblasti podmínek, cílů, obsahu a forem vzdělávání. V případě snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřské školy je nezbytné stanovit specifické podmínky pro vzdělávání, výchovu a péči o děti mladší tří let věku. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání je poté třeba implementovat do školních vzdělávacích programů, v jejichž rámci je třeba vypracovat vzdělávací program tříd samostatně zřízených pro děti dvouleté a upravit materiální a organizační podmínky vzdělávání. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 5, cit. 18.8.2011). Právní předpisy, které nespadají do gesce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale při uzákonění snížení věkové hranice na dva roky pro zařazení dětí do mateřských škol je potřebná jejich úprava, jsou zejména tyto: Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb. Pokud by byly do mateřských škol zařazeny i dvouleté děti, je zřejmě třeba tyto požadavky zpřísnit. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/mediacentrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 5, cit. 18.8.2011). Další oblastí jsou stavební předpisy – „zařazování dětí od dvou let věku by si v případě platnosti současných právních předpisů vyžádalo mj. stavební úpravy a změny ve vybavení budov a tříd, a to s ohledem na podmínky vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.“ (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 5, cit. 18.8.2011).
4.4 Ekonomické hledisko připravovaných změn Náklady na jedno dítě, které navštěvuje mateřskou školu, se pohybují přibližně v rozmezí od 43 000 Kč do cca 65 000 Kč za rok. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předpokládá, že jedno dítě mladší tří let bude znamenat navýšení nákladů o 47 000 Kč ročně. Předpokládané náklady při zařazení 50 % populačního ročníku dvouletých 29
dětí, což je dle ministerstva cca 41 000 dětí, by tedy mohly vyjít na cca 1,7 miliardy Kč ročně. Do této částky nejsou započítány další náklady spojené se zařazením dvouletých dětí do mateřských škol. Jde například o doplnění vzdělání pedagogických pracovníků, náklady na školní stravování atd. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 3, cit. 19.8.2011;
http://www.mediafax.cz/domaci/3027500-Vlada-podporuje-zarazeni-dvouletych-
deti-do-materskych-skol, cit. 19.8.2011). Bude-li tedy „výchozím údajem počet rodin, které pobírají rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře (tj. do dvou let věku dítěte), pak se bude jednat o cca 14,5 tisíc dětí (údaj Ministerstva práce a sociálních věcí), což celkem i s dětmi, které již do mateřské školy docházejí, je cca 45 tisíc dětí. Jestliže si zvýšení o 1 dítě mladší tří let vyžádá cca 47 tisíc Kč ročně, jak je uvedeno výše, pak při počtu 14,5 tisíc dětí se jedná o částku cca 681,5 milionů Kč ročně. Zároveň dojde k navýšení normativu na děti, které jsou do mateřských škol zařazovány již nyní. Pokud vyjdeme z počtu cca 30,5 tisíc dětí, pak při navýšení normativu o cca 8 tisíc Kč se jedná o částku cca 244 milionů Kč ročně.“ (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podmineka-moznosti-deti.pdf, s. 6, cit. 18.8.2011). V oblasti poskytování služeb péče o předškolní děti je možné financování z Evropského sociálního fondu, z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost do roku 2013. Tento operační program je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Lze požádat o „poskytnutí finančních prostředků v oblasti podpory 3.3.4. Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života. Jedním ze specifických cílů této oblasti je rozvoj různých typů služeb péče o děti a usnadnění přístupu k nim za účelem sladění práce a rodiny.“ (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 2, cit. 1.8.2011). Národní ekonomická rada vlády (NERV) poukazuje na prohlubující se absenci žen na trhu práce, což poškozuje českou ekonomiku. „Z evropského srovnání vyplývá, že Česká republika je hluboko pod průměrem Evropské unie (12,5 %) v rozdílu v míře zaměstnanosti žen (20-49 let) bez dětí a s alespoň jedním dítětem (0-6 let), kdy v České republice tento rozdíl tvoří přes 40 %.“ (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 7, cit. 18.8.2011). Rámec strategie konkurenceschopnosti, základní koncepční dokument Národní ekonomické rady vlády (NERV) v oblasti předškolního vzdělávání, navrhuje několik opatření, například „ze strany státu v politice daňové a zaměstnanosti podporovat možnosti skloubení aktivního a kvalitního rodičovství s pracovní kariérou a dětem poskytnout kvalitní výchovu 30
a péči v podnětném sociálním prostředí.“ (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/ppov/ekonomicka-rada/aktualne/Ramec_strategie_konkurenceschopnosti.pdf, s. 136137, cit. 19.8.2011). V září 2011 schválila vláda dokument „Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020“, který vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento materiál také navrhuje výrazně zvýšit dostupnost předškolního vzdělávání (včetně zajištění předškolní péče pro děti do tří let) a posílit jeho kvalitu. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a- moznosti-deti.pdf, s. 7, cit. 18.8.2011; http://www.mpo.cz/dokument91386.html, cit. 8.2.2012).
31
5 Příklady praxe v dalších evropských státech Každý ze států Evropy přistupuje k otázce péče a vzdělávání předškolních dětí odlišně. V některých zemích převažuje model péče na soukromé bázi, jinde navštěvuje okolo 80 % dětí do pěti let mateřskou školu. (dostupné na world wide web: http://ec.europa.eu/news/culture/110222_cs.htm, cit. 7.10.2011; http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 8, 20-21, cit. 18.8.2011; http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUri Serv.do?uri=COM:2011:0066:FIN:CS:PDF, cit. 7.10.2011). Péče o děti v předškolním věku ve Velké Británii „je realizována nejčastěji na soukromé bázi. Oficiálními institucemi odpovědnými za péči se považují pouze zvolené certifikované instituce místní správou (školky, jesle, družiny, kluby, profesionální pečovatelky). Náklady na jejich služby je možné finančně zohlednit formou dávek či odpočtů z daní.“ (dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5898/komplet_balik.pdf, s. 31, cit. 27.9.2010). Velké oblibě se těší takzvané childminders. Jedná se o péči dětí v domácím prostředí, převážně v domácnosti poskytovatele nebo poskytovatelky péče. Podmínkou je řádná registrace, díky které jsou zajištěny pravidelné kontroly kvality péče o svěřené dítě. Poskytovatelka pečuje o děti a nabízí rozmanité služby tak, aby co nejvíce vyhověla potřebám rodičů. „Péče je poskytována dětem předškolního a školního věku do 8 let, maximální počet hlídaných dětí je 6 (maximálně třem může být méně jak dva roky).“ (dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5898/komplet_balik.pdf, s. 31, cit. 27.9.2010). Ve Francii je rozšířený systém licencovaných pečovatelek, které se starají asi o pětinu dětí do tří let věku. V roce 2006 jich bylo registrováno na 500 tisíc. Cca o 2 % dětí do tří let se starají au-pair v domácnosti dítěte. (dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5898/komplet_balik.pdf, s. 31, cit. 27.9.2010). Dle Marty Jurkové z odboru předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je na Slovensku maximální počet dětí ve třídě stanoven číslem 24. Děti mladší třech roků mohou být do třídy mateřské školy integrovány, ovšem takové dítě se počítá jako děti dvě. (Jurková in Těthalová, 2010, s. 18). Přes 80 % dětí ve věku od jednoho do pěti let navštěvuje v současnosti v Norsku mateřskou školu, což je asi 270 000 dětí. Měsíční náklady za dítě, které hradí rodiče, jsou zákonem omezeny na cca 290 euro, to znamená asi 10 % měsíčního platu. Náklady na jedno dítě ve věku 0 – 3 let jsou cca 24 000 euro, přičemž náklady na dítě mezi třemi a pěti roky se pohybují okolo 12 000 euro. Velký důraz je dáván na kvalitu předškolního vzdělávání. 32
(dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyzapodminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 8, 20-21, cit. 18.8.2011). Spolková republika Německo klade velký důraz na rozvoj a výstavbu zařízení denní péče o děti, která spadají pod jednotlivé komuny (ve Spolkové republice Německo i spolkové země). Spolková vláda bere však zodpovědnost za rozvoj celého systému, jeho finanční zajištění a za uvedení závazných standardů kvality péče na sebe. Díky tomuto konceptu řada komun a zemí rozšířila svou nabídku denní péče o děti do tří let. Počet dětí do tří let věku „se od roku 2006 do roku 2007 zvýšil o 12 procent z 287.000 na 321.000. V roce 2007 tedy navštěvovalo více než 15 procent dětí do tří let v Německu buď zařízení denní péče o děti nebo byly v péči opatrující osoby (tagesmutter nebo tagesvater). Výrazně vzrostla především opatrovnická péče: počtem 42.600 dětí do tří let tvoří v Německu již nyní 13 procent všech nabídek péče o děti.“ (dostupné na world wide web: http://www.ta-gita.cz/aktualne/institucionalni-pece-o-predskolni-deti-a-deti-do-tri-let-jak-to-delaji-jinde-v-evrope/, cit. 19.8.2011). Ve Slovinsku funguje péče děti od jednoho do šesti let na bázi integrovaného modelu. Pokud mají rodiče zájem, mohou po ukončení rodičovské dovolené umístit své dítě do mateřské školy. Rodičovskou dovolenou ukončují rodiče obvykle v jedenácti měsících věku dítěte. Poté nejčastěji umístí své dítě právě do mateřské školy. „Mateřské školy jsou buď nezávislými institucemi, nebo tvoří součást základní školy. Dle slovinských statistik je zaměstnanost žen s nezaopatřenými dětmi 84 % a ve věkové skupině 25-49 let je to dokonce 86,2 %.“ (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 8, cit. 18.8.2011).
33
6 Přehled vývoje dítěte Vývoj lidského jedince je nesmírně složitý a komplexní proces. V literatuře nacházíme mnoho různých periodizací vývoje, například podle J. A. Komenského v díle Orbis Pictus, V. Příhody, S. Freuda, E. H. Eriksona nebo J. Piageta. V této práci bylo použito členění, jaké uvádí například Šimíčková-Čížková a kol. v publikaci „Přehled vývojové psychologie“ (2008) nebo Plevová v publikaci „Kapitoly z vývojové psychologie“ (2006). Z důvodu tématu této práce je zde věnována větší pozornost dvěma obdobím – období batolete a období dítěte předškolního věku.
6.1 Období prenatální, perinatální, novorozenecké a kojenecké Jako první je v životě každého člověka období prenatální. Je definováno jako období od vzniku lidského jedince, tedy od oplození, po narození. Toto období trvá zpravidla 40 týdnů. Období perinatální je časové období porodu. Tato dvě období jsou pro dítě nesmírně důležitá, neboť dítě je velmi křehké, zranitelné a jakékoliv poškození či nedostatek základních entit může mít celoživotní následky. Období novorozenecké začíná okamžikem porodu a trvá přibližně šest týdnů. Je to období adaptace na nové vnější podmínky, ale i na podmínky vnitřní. Hmotnost novorozence se většinou pohybuje kolem 3000 – 4000 g, jeho délka je přibližně 48 – 52 cm. Dítě disponuje řadou vrozených, avšak nepodmíněných reflexů, které mu proces adaptace usnadňují. Dalším obdobím, kterým dítě prochází a které trvá asi do jednoho roku věku dítěte, je období kojenecké. Do konce prvního roku dítě zpravidla dosáhne 10-11 kg a průměrná výška dítěte se pohybuje okolo 75 cm. Nastává prudký vývoj jemné i hrubé motoriky. Intenzivně probíhá nejen vývoj řeči a poznávacích procesů, ale také emoční a sociální vývoj. Po prvních narozeninách nastává další období – období batolete. (viz Šimíčková-Čížková a kol., 2008; Tabulky rozvoje dítěte, 2004; Matějček, 2005; Plevová, 2006; Trpišovská, 1998).
6.2 Období batolete V období batolete vyroste dítě v průměru o 17 cm a jeho hmotnost je vyšší asi o čtyři kilogramy. Tempo tělesného růstu a rozvoje se začíná zpomalovat, naopak rozvoj nervové soustavy se zvyšuje. Vývoj hrubé motoriky je v tomto období velmi výrazný – dítě zdokonaluje svoji chůzi, učí se udržovat rovnováhu a zvládat nerovnosti terénu. Ve 24 měsících většinou dokáže skákat sounož i kopnout do míče. Dvouleté dítě již většinou zvládne chodit do chodů i ze schodů, i když se ještě převážně drží zábradlí. V oblasti jemné motoriky dokáže dvouleté dítě například postavit věž z několika kostek, učí se navlékat 34
korálky a manipulovat s drobnými předměty. Ve věku 24 měsíců zpravidla umí napodobit jak vertikální, tak i kruhovou čáru. Dokáže používat dětskou lžíci na polévku, rozepnout si zip či listovat v knize. V oblasti sebeobsluhy dokáže dítě koncem druhého roku hlásit potřebu, avšak až koncem tohoto období dostává většina dětí potřebu vyprazdňování pod svoji kontrolu. Dítě v tomto období rádo napodobuje dospělé, proto je potřeba začít v dítěti vytvářet základní hygienické návyky. Většinou však zatím dítě nedokáže používat samostatně toaletní papír či si samo umýt ruce s použitím mýdla. Pozornost dítěte je ovlivněna mnoha faktory, nicméně podle výzkumů je dítě schopné vydržet u atraktivní hry cca 20 minut. Vývoj řeči je ovlivněn vztahem k dospělým i k okolí. Ve 24 měsících má obvykle dítě slovní zásobu okolo 200 – 300 slov, tvoří krátké věty a užívá osobního zájmena já. V tomto období začíná dítě s otázkami „Co je to?“ a „Kde je to?“. Teprve na přelomu třetího a čtvrtého roku se dítě začíná ptát typickou otázku „Proč?“ - začíná takzvané druhé ptací období. Citový a sociální vývoj je výrazně ovlivněný přítomností milující dospělé osoby, ale také sociálními kontakty s vrstevníky. Ty jsou však stále ještě velmi konfliktní, neboť dítě v batolecím období si ještě nedokáže hrát kooperativním způsobem - hra dětí v tomto věkovém období probíhá paralelně. Podle Matějčka „ve dvou letech mají děti zpravidla dětskou společnost rády, ale jenom potud, pokud jim někdo do jejich vlastní hry nezasahuje“ (Matějček, 2000, s. 43). Nejde tedy zatím o spolupráci ve hře, ale jde o hru vedle sebe. Teprve ve třech letech dítě pomalu dospívá do stádia kooperace. City dítěte jsou zatím pouze krátkodobé a mají často vznětlivý charakter. Mezi druhým a třetím rokem se u dítěte začíná formovat sebecit. Pocit vlastního já dítě začíná prožívat velmi intenzivně a na omezování jeho tužeb a aktivit dítě reaguje nejčastěji vzdorem, někdy velmi bouřlivým. (viz Šimíčková-Čížková a kol., 2008; Tabulky rozvoje dítěte, 2004; Matějček, 2005; Plevová, 2006; Trpišovská, 1998; Bednářová, Šmardová, 2007).
6.3 Období předškolního věku Období předškolního věku bývá po stránce sociální vymezeno také jako období, které začíná vstupem do mateřské školy a končí vstupem do školy základní. V tomto věku se mění tělesná konstituce dítěte – mluví se také o období vytáhlosti. Díky konstitučním změnám dochází k různým disproporcím, které se v průběhu dalšího vývoje upravují. V tomto období je nutné respektovat určitá vývojová specifika, která se týkají právě probíhajících tělesných změn (nedokončená osifikace, nedostatečné vazivové zpevnění kloubů atd.). 35
Vývoj motoriky je velmi intenzivní, dítě si osvojuje náročné pohyby, které vyžadují vysoký stupeň koordinace. Na konci období často děti zvládají jízdu na kole či základy lyžování. V oblasti jemné motoriky se dítě učí manipulovat s psací potřebou, nůžkami nebo modelovací hmotou. Intenzivně se rozvíjí dětská kresba. Vývoj poznávacích procesů, jako je vnímání, pozornost, paměť, myšlení a představivost, je velmi intenzivní. Vnímání dítěte je zatím převážně synkretické, dítě je schopné rozlišovat i doplňkové barvy, je schopno analyzovat původ zvuku, značně nepřesné je zatím vnímání prostoru a času. V tomto období se začíná vytvářet úmyslná pozornost, probíhá intenzivní rozvoj fantazijních představ, které se projevují zejména v dětské hře. Pro paměť je typická konkrétnost, mimovolnost a obraznost. Zatím převládá paměť mechanická, avšak začíná se rozvíjet i paměť slovně-logická. Myšlení je stále velmi egocentrické, dítě má sklon k zobecňování. Dle Plevové (Plevová in Šimíčková-Čížková a kol., 2008) se v tomto období vyskytuje u dětí disproporce v oblasti myšlení a řeči – na začátku předškolního věku zaostává řeč za myšlením, ve druhé polovině tohoto období naopak řeč předbíhá myšlení. Pro emoční a sociální vývoj je důležitý kontakt s vrstevníky, stejně jako pevné a stabilní rodinné zázemí. Velká část dětí navštěvuje v tomto období mateřskou školu. Charakteristickou aktivitou dětí v tomto věku je hra. Hra dětí tzv. vedle sebe začíná přecházet do hry kooperativní, děti se učí respektovat se navzájem, půjčovat si hračky a při řešení konfliktů dávat přednost slovnímu řešení před fyzickým. Na konci tohoto období nastává velmi důležitý předěl – dítě dozrává k tomu, aby mohlo nastoupit povinnou školní docházku. V této souvislosti jsou velmi důležitými pojmy školní zralost a školní připravenost. Problematikou školní zralosti se zabýval také J. A. Komenský, který považoval šestý rok jako optimální pro zahájení školní docházky. Byl si ovšem také vědom faktu, že některé děti ještě v tomto věku pro školní docházku připravené nejsou, neboť zahájení školní docházky představuje pro dětský organismus velmi významnou zátěž. (viz Šimíčková-Čížková a kol., 2008; Tabulky rozvoje dítěte, 2004; Matějček, 2005; Plevová, 2006; Trpišovská, 1998; Bednářová, Šmardová, 2007).
6.4 Období mladšího a staršího školního věku, období dospívání Dalším obdobím, které následuje, je tedy období mladšího školního věku. Období mladšího školního věku začíná vstupem do školy, což je pro dítě zásadní změna způsobu života. Tato změna klade na dítě velké nároky – výrazně se zvyšuje tělesná i duševní zátěž. V tomto období je již dokončena první strukturální přeměna, charakteristický intenzivní růst do výšky. Díky zrání nervové soustavy je dítě více citově stabilní. Období mladšího školního věku 36
přechází kolem jedenáctého roku věku dítěte do období staršího školního věku – do období dospívání. Dospívání je velmi významným vývojovým mezníkem, neboť na jeho konci již mluvíme o dospělém jedinci. Toto poměrně dlouhé období bývá členěno na různá dílčí období, například Binarová ho rozděluje na prepubertu, pubertu a období adolescence (Binarová in Šimíčková-Čížková a kol., 2008). Dospívání je provázeno výraznými změnami jak ve fyzickém vývoji, tak vývoji psychickém. Vývojové změny jsou z hlediska časové akcelerace velmi individuální, avšak fyziologické a s tím spojené psychické změny nastupují u dívek dříve než u chlapců. V tomto období dochází ke druhé strukturální přeměně, která klade na mladý organismus vysokou zátěž a je spojena s poměrně vysokou emoční labilitou. Mladý člověk se snaží pochopit sám sebe, postupně se osamostatňuje a snaží se najít své místo ve společnosti. Na konci tohoto vývoje již mluvíme o zralém jedinci. (viz ŠimíčkováČížková a kol., 2008; Matějček, 2005; Plevová, 2006; Trpišovská, 1998).
37
Praktická část Praktická část je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, z nichž první se věnuje cílům a použitým metodám, druhá kapitola přibližuje anonymní dotazník vývoje dítěte a jeho výsledky, třetí kapitola seznamuje s anonymním dotazníkem pro rodiče a pedagogy mateřských škol (včetně budoucích pedagogů), sleduje výsledky šetření a čtvrtá kapitola se podrobněji zabývá názory na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřských škol. Závěr práce shrnuje zjištěné poznatky.
7 Úvod do praktické části Téma zařazení dvouletých dětí do mateřských škol vyvolává v řadách rodičů i v řadách odborníků - pedagogů, psychologů apod. značný ohlas, proto byly v této práci formou dotazníkového šetření zjišťovány názory rodičů a názory pedagogů na tuto problematiku. Dále byly metodou obsahové analýzy textu zjišťovány názory psychologů, ředitelů mateřských škol a dalších odborníků resortu školství. Vzhledem k určitým specifickým námitkám v praxi byl také vypracovaný dotazník, který byl formou dotazníkového šetření daný k vyplnění rodičům, kteří v té době měli dvouleté dítě (tzn. dítě v rozmezí 25 – 36 měsíců).
7.1 Cíle a metody praktické části Prvním cílem praktické části této práce je zjistit vývojovou úroveň v oblasti motoriky, sebeobsluhy, sociálních dovedností a mentálních schopností u výběrového souboru dvouletých dětí. Výběrový soubor byl určen metodou dostupného výběru ze základního souboru, který tvoří všechny dvouleté děti v České republice. Druhým cílem praktické části této práce je zjištění názorů rodičů, psychologů, ředitelů mateřských škol, pedagogů a dalších pracovníků resortu školství na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřské školy. K naplnění těchto cílů byla použita metoda dotazníku a metoda obsahové analýzy textu. Ke zjištění vývojové úroveň v oblasti motoriky, sebeobsluhy, sociálních dovedností a mentálních schopností u výběrového souboru dvouletých dětí byla použita metoda dotazníku. Dotazník byl pojmenován „Anonymní dotazník vývoje dítěte“. Jak uvádí Gavora, dotazník „je způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí.“ (Gavora, 2010, s. 121). Plné znění dotazníku vývoje dítěte je uvedeno v příloze č. 1. Dotazník byl ověřován na základě předvýzkumu, v jehož rámci byl dotazník distribuován pěti osobám. 38
Předvýzkum zjišťoval, zda jsou pokyny i použité položky zkoumaným osobám srozumitelné. Předvýzkum tedy umožnil provedení drobných korektur. Cílem dotazníku je tedy zjištění vývojové úrovně v oblasti motoriky, sebeobsluhy, sociálních dovedností a mentálních schopností u výběrového souboru dvouletých dětí. Dotazník byl předán k vyplnění respondentům - rodičům, kteří měli v době šetření dvouleté dítě. K naplnění druhého cíle – zjištění názorů rodičů, psychologů, ředitelů mateřských škol, pedagogů a dalších pracovníků resortu školství na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřské školy byla použita metoda dotazníku a metoda obsahové analýzy textu. Metoda dotazníku byla použita pro zjištění názorů rodičů a názorů pedagogů mateřských škol (včetně budoucích pedagogů) na zařazení dvouletých dětí do mateřské školy. K tomuto účelu byly vypracovány 2 dotazníky: „Anonymní dotazník pro rodiče“ a „Anonymní dotazník pro pedagogy mateřských škol (včetně budoucích pedagogů)“. Plné znění dotazníku pro rodiče je uvedeno v příloze č. 2. Plné znění dotazníku pro pedagogy (včetně budoucích pedagogů) je uvedeno v příloze č. 3. Dotazníky byly ověřovány na základě předvýzkumu, v jehož rámci byly dotazníky distribuovány pěti osobám. Předvýzkum zjišťoval, zda jsou pokyny i použité otázky zkoumaným osobám srozumitelné. Předvýzkum tedy umožnil provedení drobných korektur. Cílem dotazníků bylo zjištění názorů na zařazení dvouletých dětí do mateřské školy u výběrového souboru rodičů a výběrového souboru pedagogů mateřských škol (včetně budoucích pedagogů). Výběrové soubory byly určeny metodou dostupného výběru ze základních souborů, které v prvním případě tvoří všichni rodiče v České republice, ve druhém případě všichni pedagogové mateřských škol (včetně budoucích pedagogů) v České republice. Metoda obsahové analýzy textu byla použita pro zjištění názorů psychologů, ředitelů mateřských škol a dalších odborníků resortu školství. Jak uvádí Gavora, u metody obsahové analýzy textu „jde o analýzu a hodnocení obsahu písemných textů.“ (Gavora, 2010, s. 142). Obsahová analýza textu probíhala nekvantifikovaným způsobem. Analýza nekvantifikovaným způsobem se „nevyjadřuje v žádných počitatelných ukazatelích“ (Gavora, 2010, s. 142). Cílem obsahové analýzy bylo zjištění názorů psychologů, ředitelů mateřských škol a dalších odborníků resortu školství na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřské školy.
39
8 Anonymní dotazník vývoje dítěte Cílem dotazníku je zjištění vývojové úrovně v oblasti motoriky, sebeobsluhy, sociálních dovedností a mentálních schopností u výběrového souboru dvouletých dětí. Dotazník byl předán k vyplnění respondentům z řad rodičů, kteří v té době měli dvouleté dítě (tzn. dítě v rozmezí 25 až 36 měsíců). V dotazníku byl sledován aktuální stav vědomostí, schopností a dovedností daného dítěte. Jako hlavní vodítko pro koncipování položek byla použita publikace „Diagnostika dítěte předškolního věku (co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let)“ (Bednářová, Šmardová, 2007). Při sestavování položek pro dotazníkové šetření byly z publikace použity ty položky, které se vztahují na děti v rozmezí dvou až čtyř roků. Dalšími publikacemi, ze kterých bylo při tvorbě položek vycházeno, byly: „Přehled vývojové psychologie“ (Šimíčková-Čížková a kol., 2008), „Tabulky rozvoje dítěte“ (kol. autorů, 2003), „Vývojová psychologie“ (Langmeier, Krejčířová, 2006) a „Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte“ (Matějček, 2005). V dotazníku respondenti uváděli jméno a pohlaví dítěte, jeho věk v měsících, počet a věk případných sourozenců a dále skutečnost, zda dítě navštěvuje nějakou instituci (jesle, mateřská škola, mateřské centrum apod.). Pokud ano, rodiče uváděli i četnost návštěv. Položek, které jsou v dotazníku uvedeny a které se přímo vztahují k aktuálnímu stavu vědomostí, schopností a dovedností daného dítěte, je 97. Jsou rozděleny do několika oblastí, které jsou dále rozděleny na podoblasti. První oblastí je oblast motoriky, která je dále rozdělena na oblast hrubé a oblast jemné motoriky. Další oblastí je oblast sebeobsluhy, která je rozdělena na oblast oblékání, oblast hygieny a oblast stolování. Následující oblastí je oblast sociálních dovedností a poslední oblastí je oblast mentálních schopností. Jako doplňující údaje respondenti uváděli, kdo dotazník vyplnil (zda otec, matka či třetí osoba), dále věk a nejvyšší dosažené vzdělání otce i matky, zda dítě žije v okresním městě, ve městě či na vesnici a zda dítě žije v rodině úplné či neúplné. V případě neúplné rodiny respondenti uváděli, zda dítě žije s otcem, matkou či ve střídavé péči. Plné znění dotazníku je uvedeno v příloze č. 1. Položky jsou koncipovány tak, aby ukázaly případný individuální vývojový rozdíl mezi dvouletými dětmi. Stupeň rozvoje jednotlivých vědomostí, schopností a dovedností je sledován na různých škálách. V některých odpovědích na dané položky měli respondenti na výběr pouze ano – ne, na některé položky měli odpovědět na škále umí samo - s dopomocí neumí ani s dopomocí a na některé položky měli vybrat odpověď na škále ano - většinou ano někdy - většinou ne – ne. Na některé položky měli odpovědět slovně. Výjimečně byla použita 40
škála nikdy se nezapojuje – většinou se nezapojuje – někdy se zapojuje – většinou se zapojuje – zapojuje se vždy nebo nikdy nechtějí – většinou nechtějí – někdy chtějí – většinou chtějí vždy chtějí. Položky jsou vyhodnocovány tak, jak šly za sebou. Respondentům bylo rozdáno 50 dotazníků, navráceno bylo 27 vyplněných dotazníků, návratnost byla tedy 54 %. Z těchto 27 dotazníků však bylo 5 dotazníků pro nevyhovující věk dítěte (20 – 22 měsíců nebo naopak nad 36 měsíců) vyřazeno a nebylo použito pro další zpracování. Zpracovávaných dotazníků bylo tedy 22 (44 % návratnost). Dotazníky vyplnily matky jednotlivých dětí. Jsem si vědoma možných nepřesných údajů v odpovědích, které se mohou vyskytnout kvůli subjektivnímu hodnocení dítěte, nicméně si nemyslím, že bych mohla pouhým krátkým kontaktem s jednotlivým dítětem získat objektivnější informace. Vycházela jsem tedy z toho, že rodiče své dítě znají nejlépe, a proto jsem se rozhodla dát dotazník k vyplnění jim i přes možnost případných nepřesností. Dotazník vyplnili rodiče 9 chlapců a 13 dívek. 14 (64 %) z 22 dětí nemá staršího sourozence (vyjma sourozence již dospělého). Z 22 dětí pouze 4 děti (18 %) nenavštěvují žádnou instituci nebo kroužek. Ostatní děti navštěvují jesle (2 děti), mateřské centrum (9 dětí) nebo některý kroužek (13 dětí). Některé děti navštěvují více institucí, například jesle a mateřské centrum. Žádné dítě nenavštěvuje mateřskou školu.
8.1 Oblast motoriky První oblastí je oblast motoriky, která je dále rozčleněna na oblast hrubé motoriky a oblast jemné motoriky. V oblasti hrubé motoriky byly zjišťovány odpovědi na pět položek, z nichž vyplynulo, že všech 22 dětí (100 %) si umí samo sednout, lehnout, vstát a kleknout, 21 dětí (95 %) zkouší běh i poskok. 21 dětí (95 %) zvládá skok snožmo. Všech 22 dětí (100 %) umí samo překročit nízkou překážku. 20 dětí (91 %) umí samo chodit po schodech nahoru (s přidržováním se zábradlí), 2 děti (9 %) zvládají chodit po schodech nahoru (s přidržováním se zábradlí) s dopomocí. V oblasti jemné motoriky byly zjišťovány odpovědi na dvanáct položek. Podle vyplněných dotazníků bylo zjištěno, že 20 dětí kreslí (91 %) a 2 děti (9 %) ne. Tento údaj byl opravdu překvapující, neboť nešlo o děti ve věku 24 či 25 měsíců, ale šlo o dva chlapce ve věku 30 a 31 měsíců – tedy 2,5leté děti. 16 dětí (73 %) pojmenovává svoji kresbu. 4 děti (18 %) zkouší kreslit lidskou postavu, 18 dětí (82 %) do tří let ji kreslit nezkouší. 6 dětí (27 %) umí samo nakreslit svislou čáru, 14 (64 %) s dopomocí a 2 děti (9 %) ji neumí nakreslit ani s dopomocí. 4 děti (18 %) umí samy nakreslit vodorovnou čáru, 16 dětí (73 %) ji 41
zvládne nakreslit s dopomocí a 2 děti (9 %) ji neumí nakreslit ani s dopomocí. 6 dětí (27 %) dokáže samo nakreslit kruh, 15 (68 %) s dopomocí a 1 dítě (5 %) nedokáže nakreslit kruh ani s dopomocí. 12 dětí (55 %) již zkoušelo malovat temperami, vodovkami nebo jinými barvami. Pouze 7 dětí (32 %) zkoušelo stříhat nůžkami a stejný počet dětí zkoušel skládat papírové skládanky. 20 dětí (91 %) si hraje se stavebnicemi typu Duplo, Žako atd. 11 dětí (50 %) již zkoušelo navlékat korálky a 18 dětí (82 %) zkoušelo skládat puzzle (nejjednodušší typ ze 2, 4 či 8 dílů).
8.2 Oblast sebeobsluhy Další sledovanou oblastí je sebeobsluha, která byla dále rozčleněna na oblast oblékání, oblast hygieny a oblast stolování. V oblasti oblékání byly zjišťovány odpovědi na dvanáct položek, z nichž vyplynulo, že pouze 3 děti (14 %) si umí samy obléknout tričko, 16 dětí (73 %) to zvládne s dopomocí a 3 děti (14 %) si neumějí obléknout tričko ani s dopomocí. Pokud jde o vysvléknutí trička, 6 dětí (27 %) zvládne tento úkol samo, 12 dětí (55 %) ho zvládne s dopomocí a 4 děti (18 %) ho nezvládnou ani s dopomocí. Pokud má dítě tričko již z poloviny na hlavě, potom si ho samo dokáže stáhnout či natáhnout 17 dětí (77 %), 4 děti (18 %) to zvládnou s dopomocí a 1 dítě (5 %) to nezvládne vůbec. Samo si natáhnout kalhoty umí 9 dětí (41 %), s dopomocí to zvládne 11 dětí (50 %) a dvě děti (9 %) tento úkol nezvládnou ani s dopomocí. Samostatně si stáhnout kalhoty umí 16 dětí (73 %), s dopomocí to zvládne 5 dětí (23 %) a 1 dítě (5 %) to nezvládne ani s dopomocí. Obléknout si a vysvléknout ponožky umí samo pouze 7 dětí (32 %), 11 dětí (50 %) to zvládne s dopomocí a 4 děti (18 %) to nezvládnou ani s dopomocí. Poskládat oblečení si umí pouze jedno dítě (5 %), dalších 5 dětí (23 %) to zvládne s dopomocí a 16 dětí (73 %) to nezvládne ani s dopomocí. Rozepnout si zip umí samo 11 dětí (50 %), 4 děti (18 %) to zvládnou s dopomocí a 7 dětí (32 %) nezvládne tento úkol ani s dopomocí. Graf č. 3: Položka č. 18
Graf č. 4: Položka č. 24
42
Nazout si přezůvky umí samo 11 dětí (50 %), 10 dětí (45 %) si je zvládne nazout s dopomocí a 1 dítě (5 %) to nezvládne ani s dopomocí. Rukama si vyzout přezůvky zvládne samo 18 dětí (82 %), 3 děti (14 %) to zvládnou s dopomocí a 1 dítě (5 %) si je nevyzuje ani s dopomocí. 15 dětí (68 %) si umí samo zapnout boty na suchý zip a zbylých 7 dětí (32 %) to zvládne s dopomocí. 19 dětí (86 %) si samo umí dát přezůvky na svoje místo, zbývající 3 děti (14 %) to zvládnou s dopomocí. V oblasti hygieny byly zjišťovány odpovědi na devět položek. Bylo překvapující, že matky sledovaných dětí uvedly, že 20 dětí (91 %) je většinu dne bez plen a pouze 2 děti (9 %) většinou ne. Z odpovědí na položku, zda je dítě přes den bez pleny i během odpoledního spánku a vycházky vyplynulo, že 13 dětí (59 %) je přes den bez pleny i během odpoledního spánku a vycházky, většinou je 5 dětí (23 %), většinou nejsou 3 děti (14 %) a 1 dítě (5 %) není. Na potřebu musí být upozorněny pouze 2 děti (9 %), někdy potřebují být upozorněny 3 děti (14 %), většinou nemusí být upozorněno 8 dětí (36 %) a na potřebu nemusí být upozorněno 9 dětí (41 %). Aktivně hlásí potřebu 13 dětí (59 %), většinou hlásí potřebu 6 dětí (27 %), někdy hlásí potřebu 2 děti (9 %) a jen jedno dítě (5 %) potřebu nehlásí. 9 dětí (41 %) chodí samo na nočník (wc), stáhne a natáhne si kalhoty a kalhotky, s dopomocí to umí 11 dětí (50 %) a 2 děti (9 %) to neumějí ani s dopomocí. 18 dětí (82 %) se učí používat toaletní papír, 4 děti (18 %) se to ještě neučí. 9 dětí (41 %) si umí samo umýt ruce (včetně mýdla) a 13 dětí (59 %) to zvládá s dopomocí. 9 dětí (41 %) denně nemívá žádnou „nehodu“ (neudržení moči či stolice), 2 děti (9 %) mívají jednu „nehodu“ denně, 1 dítě (5 %) mívá dvě „nehody” a 2 děti (9 %) mívají tři „nehody” denně. Několikrát do týdne se stane „nehoda“ 8 dětem (36 %). 8 dětí (36 %) si umí dle názoru rodičů samo vyčistit zuby, 12 dětí (55 %) to zvládá s dopomocí a 2 děti (9 %) to nezvládají ani s dopomocí. Graf č. 5: Položka č. 33
Graf č. 6: Položka č. 37
43
V oblasti stolování byly zjišťovány odpovědi na šest položek. Najíst se lžící umí samo 16 dětí (73 %) a s dopomocí to zvládne 6 dětí (27 %). Správně držet lžičku umí samo 12 dětí (55 %), s dopomocí 8 dětí (36 %) a 2 děti (9 %) to nezvládnou ani s dopomocí. 16 dětí (73 %) umí jíst samo z vlastního talíře a 6 dětí (27 %) to zvládne s dopomocí. Z hrnečku i skleničky umí pít samo 18 dětí (82 %), 3 děti (14 %) zvládnou pít z hrnečku či skleničky s dopomocí a 1 dítě (5 %) to nezvládne ani s dopomocí. 8 dětí (36 %) pomáhá s chystáním předmětů ke stolování (prostírání, lžíce…), 12 dětí (55 %) pomáhá s dopomocí a 2 děti (9 %) neumí pomáhat s chystáním předmětů ke stolování vůbec. 16 dětí (73 %) umí samo napichovat vidličkou, 5 dětí (23 %) to umí s dopomocí a 1 dítě (5 %) to neumí ani s dopomocí. Graf č. 7: Položka č. 39
Graf č. 8: Položka č. 42
8.3 Oblast sociálních dovedností V oblasti sociálních dovedností byly zjišťovány odpovědi na 19 položek. Od matky se dokáže odloučit 13 dětí (59 %), většinou se dokáže odloučit 5 dětí (23 %), někdy to dokážou 3 děti (14 %) a 1 dítě (5 %) to nedokáže vůbec. Na to, zda má dítě problém komunikovat se známým dospělým (babička, teta, známý/známá), byly odpovědi poměrně zajímavé – 4 děti (18 %) mají někdy problém komunikovat se známým dospělým, 7 dětí (32 %) většinou tento problém nemá a 11 dětí (50 %) tento problém nemá. S neznámým dospělým mají problém komunikovat 3 děti (14 %), většinou mají tento problém 4 děti (18 %), někdy má problém komunikovat s neznámým dospělým 9 dětí (41 %), 5 dětí (23 %) většinou tento problém nemá a 1 dítě (5 %) tento problém nemá vůbec. 14 dětí (64 %) projevuje zájem o ostatní děti, 3 děti (14 %) většinou, 3 děti (14 %) někdy a 2 děti (9 %) většinou zájem o ostatní děti neprojevují. 13 dětí (59 %) si hraje se známými dětmi, zapojuje se, 6 dětí (27 %) se většinou zapojuje, 1 dítě (5 %) se někdy zapojuje a 2 děti (9 %) se většinou nezapojují. 4 děti (18 %) si
44
hrají i s neznámými dětmi, zapojují se, 8 dětí (36 %) si většinou hraje i s neznámými dětmi, 8 dětí (36 %) někdy a 2 děti (9 %) si s neznámými dětmi nehrají. Zatím se nikdy do hraní s ostatními dětmi nezapojuje 1 dítě (5 %) a 1 dítě (5 %) se většinou nezapojuje, někdy se do hraní s ostatními dětmi zapojuje 5 dětí (23 %) a většinou se zapojuje 14 dětí (64 %). 1 dítě (5 %) se do hraní s ostatními dětmi zapojuje vždy. 2 děti (9 %) se zatím straní kolektivu, 7 dětí (32 %) se zatím někdy straní kolektivu, 7 dětí (32 %) se většinou kolektivu nestraní a 6 dětí (27 %) se kolektivu nestraní vůbec. Graf č. 9: Položka č. 52
Graf č. 10: Položka č. 58
Na položku, zda si s dítětem ostatní děti hrají rády, odpověděl 1 respondent (5 %) ano, 13 (59 %) odpovědělo většinou ano, 7 (32 %) odpovědělo někdy a jeden (5 %) odpověděl většinou ne. Někdy si ostatní děti chtějí hrát se sedmi (32 %) ze sledovaných 22 dětí a většinou si chtějí hrát s 15 (68 %) ze sledovaných 22 dětí. 2 děti (9 %) se postupně učí ovládat své chování a brát v úvahu ostatní děti, 10 dětí (45 %) se to většinou učí, 6 dětí (27 %) se to někdy učí a 4 děti (18 %) se to většinou neučí. 6 dětí (27 %) postupně chápe, v čem spočívá střídání, ale ne vždy jsou schopné a ochotné ho dodržet, 6 dětí (27 %) to většinou chápe, 9 dětí (41 %) to chápe jen někdy a 1 dítě (5 %) to většinou nechápe. Pouze 2 děti (9 %) začínají spolupracovat s ostatními dětmi, respektovat je (učí se počkat, až na ně přijde řada, chápou, že je nutné se rozdělit…), 11 dětí (50 %) většinou začíná spolupracovat, 7 dětí (32 %) někdy, 1 dítě (5 %) většinou nespolupracuje a 1 dítě (5 %) nikdy nespolupracuje. 13 dětí (59 %) si zvyká říkat „děkuji, prosím, dobrý den, na shledanou…“, 4 děti (18 %) většinou, 3 děti (14 %) někdy, 1 dítě (5 %) většinou ne a 1 dítě (5 %) si nezvyká říkat „děkuji, prosím, dobrý den, na shledanou…“ vůbec. 6 dětí (27 %) se postupně učí chápat a dodržovat pravidla chování a jednání (neubližovat si navzájem, umět navázat kontakt, poprosit, požádat…), 12 dětí (55 %) se to většinou učí, 3 děti (14 %) se to někdy učí a 1 dítě (5 %) se to většinou neučí. 10 dětí (45 %) projevuje soucit, poskytuje útěchu (výrazem, 45
gestem, slovně), 9 dětí (41 %) většinou soucit projevuje a 3 děti (14 %) ho projevují někdy. Graf č. 11: Položka č. 60
Graf č. 12: Položka č. 62
4 děti (18 %) poprosí o pomoc, když mají problém, většinou o pomoc poprosí 13 dětí (59 %) a 5 dětí (23 %) poprosí někdy. 3 děti (14 %) v případě konfliktu upřednostňují spíše slovní než tělesné výpady, 8 dětí (36 %) většinou upřednostňuje spíše slovní než tělesné výpady, 7 dětí (32 %) někdy upřednostňuje spíše slovní než tělesné výpady a 4 děti (18 %) většinou slovní výpady neupřednostňují. 18 dětí (82 %) zvládne trávit určitý čas o samotě (stavět si atd. - např. 15 minut) a 4 děti (18 %) to většinou zvládnou.
8.4 Oblast mentálních schopností V oblasti mentálních schopností byly zjišťovány odpovědi na 34 položek. 21 dětí (95 %) pojmenuje běžné věci na obrázku, 1 dítě (5 %) je nepojmenuje. Všech 22 dětí (100 %) chápe pojmy „já, moje“. 17 dětí (77 %) správně používá slova „ano, ne“, 3 děti (14 %) je většinou používají správně, 1 dítě (5 %) je někdy používá správně a 1 dítě (5 %) pojmy „já, moje“ většinou používá nesprávně. 12 dětí (55 %) odpovídá na otázky „Co děláš?“, „Kde?“, 4 děti (18 %) na ně většinou odpovídají, 4 děti (18 %) na ně někdy odpovídají a 2 děti (9 %) na otázky „Co děláš?“, „Kde?“ většinou neodpovídají. Graf č. 13: Položka č. 66
Graf č. 14: Položka č. 67
46
21 dětí (95 %) má zájem o obrázkové knížky, příběhy, 1 dítě (5 %) má o ně většinou zájem. 9 dětí (41 %) ukáže obrázek podle podstatného znaku, 12 dětí (55 %) ho většinou ukáže a 1 dítě (5 %) ho ukáže jen někdy. 10 dětí (45 %) klade otázky „Proč?“, „Kdy?“, 12 dětí (55 %) tyto otázky zatím neklade. 10 dětí (45 %) řekne, co je na obrázku, většinou to řekne 9 dětí (41 %), 2 děti (9 %) to řeknou někdy a 1 dítě (5 %) to neřekne nikdy. 11 dětí (50 %) reprodukuje jednoduchou říkanku, 11 dětí (50 %) ji nereprodukuje. 15 dětí (68 %) mluví ve větách, 7 dětí (32 %) zatím ve větách nemluví. 16 dětí (73 %) k podstatným jménům a slovesům postupně přidává přídavná jména, zájmena (např. můj pejsek, malá kočička…), 6 dětí (27 %) je zatím nepřidává. 2 děti (9 %) rozlišují mezi jednotným a množným číslem, 11 dětí (50 %) většinou rozlišuje, 3 děti (14 %) někdy rozlišují, 5 dětí (23 %) většinou nerozlišuje mezi jednotným a množným číslem a 1 dítě (5 %) to nerozlišuje vůbec. 2 děti (9 %) již skloňují, 8 dětí (36 %) většinou skloňuje, 4 děti (18 %) někdy, 3 děti (14 %) většinou neskloňují a 5 dětí (23 %) zatím neskloňuje. 6 dětí (27 %) tvoří souvětí souřadná, 16 dětí (73 %) souvětí souřadná zatím netvoří. Graf č. 15: Položka č. 75
Graf č. 16: Položka č. 76
7 dětí (32 %) upřednostňuje verbální formu komunikace, pomocí řeči dosahuje cíle, 7 dětí (32 %) většinou upřednostňuje verbální formu komunikace, 6 dětí (27 %) někdy a 2 děti (9 %) verbální formu komunikace většinou neupřednostňují. 13 dětí (59 %) řekne svoje jméno, 2 děti (9 %) ho většinou řeknou, 4 děti (18 %) ho řeknou někdy a 3 děti (14 %) svoje jméno neřeknou. 11 dětí (50 %) řekne jména sourozenců a kamarádů, 9 dětí (41 %) je většinou řekne, 1 dítě (5 %) je většinou neřekne a 1 dítě (5 %) je neřekne vůbec. 14 dětí (64 %) navazuje oční kontakt, 7 dětí (32 %) většinou a 1 dítě (5 %) někdy. Výslovnost svých dětí měli respondenti popsat slovně – někteří uváděli komolení slov, nahrazování určité souhlásky ve slově jinou, vynechávání souhlásek, stejnou znělost 47
rozdílných slov a celkově špatnou výslovnost, které rozumí jen rodiče. Někteří respondenti naopak uváděli, že dítě má výslovnost docela dobrou a rodina všemu rozumí, mluví zřetelně, srozumitelně, je mu rozumět bez problémů nebo alespoň je mu většinou rozumět. Jeden respondent uvedl, že jeho dítě ještě moc nemluví a používá jednoslovné výrazy. Graf č. 17: Položka č. 79
Graf č. 18: Položka č. 85
20 dětí (91 %) dokáže lokalizovat zvuk, 2 děti (9 %) to nedokážou. 5 dětí (23 %) pozná předměty podle zvuku, 13 dětí (59 %) je většinou pozná a 4 děti (18 %) předměty podle zvuku poznají někdy. 15 dětí (68 %) zopakuje větu ze tří slov, 7 dětí (32 %) ji nezopakuje. 2 děti (9 %) přiřadí barvu (základní barvy), 3 děti (14 %) ji většinou přiřadí, 13 dětí (59 %) ji někdy přiřadí, 2 děti (9 %) ji většinou nepřiřadí a 2 děti (9 %) ji nepřiřadí vůbec. 13 dětí (59 %) vyhledá známý předmět na obrázku a 9 dětí (41 %) jej většinou vyhledá. Graf č. 19: Položka č. 88
Graf č. 20: Položka č. 97
8 dětí (36 %) poskládá obrázek ze dvou částí, 14 dětí (64 %) ho většinou poskládá. 20 dětí (91 %) rozumí pojmům „nahoře, dole“, 2 děti (9 %) pojmům „nahoře, dole“ nerozumí. 17 dětí (77 %) rozumí předložkovým vazbám „na, do, v“, 5 dětí (23 %) těmto vazbám nerozumí. 19 dětí (86 %) dokáže rozlišit malý x velký, 3 děti (14 %) to rozlišit nedokážou. 18 dětí (82 %) 48
dokáže rozlišit hodně x málo, 4 děti (18 %) to zatím rozlišit nedokážou. 7 dětí (32 %) dokáže rozlišit krátký x dlouhý, 15 dětí (68 %) to zatím nedokáže. 19 dětí (86 %) rozumí výrazu „všechny“, 3 děti (14 %) výrazu „všechny“ nerozumí. 7 dětí (32 %) dokáže třídit podle druhu (jídlo, hračky), 7 dětí (32 %) to většinou dokáže, 5 dětí (23 %) to dokáže někdy, 1 dítě (5 %) většinou podle druhu třídit nedokáže a 2 děti (9 %) to zatím nedokážou vůbec. 15 dětí (68 %) pozná kruh, 7 dětí (32 %) zatím kruh nepozná. 17 dětí (77 %) umí počítat do dvou, 5 dětí (23 %) zatím do dvou počítat neumí.
8.5 Shrnutí výsledků anonymního dotazníku Dotazníkové šetření bylo v některých ohledech překvapující, nicméně potvrdilo názor psychologů, že vývoj dítěte je velmi individuální a probíhá vlastním tempem. Například podle psycholožky Ivany Halíkové si dítě ve 24 či 30 měsících osvojí některé dílčí dovednosti, rozhodně však ne všechny. (Halíková in Kramulová, 2008, s. 14). Z dotazníkového šetření vyplynulo, že sledované dítě zvládá například dílčí oblast sebeobsluhy bez větších problémů, ale v jiné oblasti či dílčí oblasti zatím nedozrálo. Například 24měsíční Sára, která nemá staršího sourozence, ale navštěvuje jednou týdně mateřské centrum, se umí sama najíst lžící, drží ji správně a učí se dokonce napichovat vidličkou, z hrnečku či skleničky však pít sama nedokáže. Naopak chápe pojmy „já, moje“, správně používá slova „ano, ne“, mluví ve větách, většinou rozlišuje mezi jednotným a množným číslem a umí počítat do desíti. 25měsíční Linda, která má šestiletého sourozence a navštěvuje kroužky cvičení, plavání, výtvarných činností a mateřské centrum, chápe pojmy „já, moje“, správně používá slova „ano, ne“, ale nemluví ve větách, většinou nerozlišuje mezi jednotným a množným číslem, nepřiřadí ani základní barvy a neumí počítat do dvou. 26měsíční Vojtěch, který nemá staršího sourozence a navštěvuje kroužek plavání, je velmi šikovný v oblasti stolování - umí se sám najíst lžící, správně ji drží, umí pít sám z hrnečku i skleničky, umí napichovat vidličkou. V oblasti oblékání však ještě potřebuje stálou pomoc – zatím si neumí ani s dopomocí obléknout či vysvléknout tričko, natáhnout či stáhnout kalhoty nebo obléknout či vysvléknout ponožky. Ani s dopomocí si neumí rozepnout zip či vyzout přezůvky. Dotazníkové šetření tedy potvrdilo individuální vývoj každého dítěte, který probíhá vlastním tempem. V případě uzákonění snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřské školy ze tří na dva roky je tedy nezbytné tyto skutečnosti plně respektovat.
49
9 Anonymní dotazník pro rodiče a pedagogy mateřských škol (včetně budoucích pedagogů) Cílem dotazníku je zjištění názorů rodičů a názorů pedagogů na zařazení dvouletých dětí do mateřských škol. Pro koncipování otázek byly použity publikace „Diagnostika dítěte předškolního věku (co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let)“ (Bednářová, Šmardová, 2007), „Přehled vývojové psychologie“ (Šimíčková-Čížková a kol., 2008), „Tabulky rozvoje dítěte“ (kol. autorů, 2003) a „Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte“ (Matějček, 2005). Dále bylo vycházeno z dokumentu „Analýza podmínek a možností zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol a vyhodnocení dalšího řešení rozšíření péče o děti do tří let“, kterou předložil vládě České republiky ministr školství, mládeže a tělovýchovy 15.6. 2011. Celkem bylo sestaveno 21 otázek, na které respondenti z řad rodičů i z řad pedagogů odpovídali. Na otázky měli respondenti odpovídat na škále ano, určitě – spíše ano – možná ano – spíše ne – určitě ne – nevím. V dotazníku respondenti také uváděli, zda dotazník vyplnil muž nebo žena, přibližný věk (na škále), bydliště, počet a věk vlastních dětí a nejvyšší dosažené vzdělání. Pedagogové dále uváděli přibližnou délku praxe (na škále). Plné znění dotazníku pro rodiče je uvedeno v příloze č. 2. Plné znění dotazníku pro pedagogy (včetně budoucích pedagogů) je uvedeno v příloze č. 3. Otázky nejsou vyhodnocovány tak, jak šly za sebou, ale podle jednotlivých oblastí. Respondentům bylo rozdáno 200 dotazníků, navráceno bylo 138 vyplněných dotazníků - návratnost byla tedy 69 %. Z těchto 138 dotazníků však bylo 8 dotazníků pro neúplné údaje vyřazeno a nebylo dále použito pro další zpracování. Zpracovávaných dotazníků bylo tedy 130 (65 % návratnost). Dotazník pro rodiče vyplnilo 8 (12 %) mužů a 57 (88 %) žen, dotazník pro pedagogy vyplnily pouze ženy (100 %). Věk respondentů se nejčastěji pohyboval mezi 20 a 35 lety. Bydliště respondentů bylo poměrně vyvážené – 45 (35 %) respondentů bydlí v krajském nebo okresním městě, 33 (25 %) respondentů bydlí ve městě a 52 (40 %) respondentů bydlí na vesnici (v obci). Převažujícím nejvyšším dosaženým vzděláním bylo u obou skupin vzdělání střední s maturitou (u rodičů 31 (48 %) respondentů, u pedagogů 56 (86 %) respondentů). Souhlasíte s uzákoněním možnosti zařazovat do mateřských škol již dvouleté děti? Na tuto otázku odpovědělo 10 (15 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 17 (26 %) respondentů spíše ano, 9 (14 %) respondentů možná ano, 13 (20 %) respondentů spíše ne, 16
50
(25 %) respondentů určitě ne a žádný (0 %) respondent neodpověděl nevím. Pedagogové na tuto otázku odpovídali daleko více vyhraněně než rodiče dětí: žádný pedagog (0 %) neodpověděl ano, určitě, pouze 1 (2 %) pedagog odpověděl spíše ano, pouze 4 (6 %) pedagogové odpověděli možná ano, 19 (29 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 40 (62 %) pedagogů odpovědělo určitě ne a 1 (2 %) pedagog odpověděl nevím. Graf č. 21: Odpovědi rodičů na otázku 1
Graf č. 22: Odpovědi pedagogů na otázku 1
Využil/a byste možnosti dát Vaše dítě do mateřské školy již ve dvou letech? Na tuto otázku odpovědělo 10 (15 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 5 (8 %) respondentů spíše ano, 10 (15 %) respondentů možná ano, 19 (29 %) respondentů spíše ne, 20 (31 %) respondentů určitě ne a 1 (2 %) respondent odpověděl nevím. Pedagogové na tuto otázku odpovídali také daleko více vyhraněně než rodiče dětí: žádný pedagog (0 %) neodpověděl ano, určitě, žádný pedagog (0 %) neodpověděl spíše ano, pouze 3 (5 %) pedagogové odpověděli možná ano, 21 (32 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 40 (62 %) pedagogů odpovědělo určitě ne a 1 (2 %) pedagog odpověděl nevím. Graf č. 23: Odpovědi rodičů na otázku 2
Graf č. 24: Odpovědi pedagogů na otázku 2
Myslíte si, že by tato možnost pomohla matkám, které by po dvou letech mateřské/rodičovské dovolené rády nastoupily do zaměstnání? Na tuto otázku odpovědělo 37 (57 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 13 (20 %) respondentů spíše ano, 10 (15 %) respondentů možná ano, 1 (2 %) respondent odpověděl 51
spíše ne, 1 (2 %) respondent odpověděl určitě ne a 3 (5 %) respondenti odpověděli nevím. 14 (22 %) pedagogů odpovědělo ano, určitě, 19 (29 %) pedagogů odpovědělo spíše ano, 23 (35 %) pedagogů odpovědělo možná ano, 4 (6 %) pedagogové odpověděli spíše ne, 1 (2 %) pedagog odpověděl určitě ne a 4 (6 %) pedagogové odpověděli nevím. Graf č. 25: Odpovědi rodičů na otázku 3
Graf č. 26: Odpovědi pedagogů na otázku 3
Myslíte si, že zařazení dvouletého dítěte do mateřské školy je z hlediska jeho vývoje optimální? Na tuto otázku odpověděli 2 (3 %) respondenti - rodiče ano, určitě, 8 (12 %) respondentů spíše ano, 10 (15 %) respondentů možná ano, 24 (37 %) respondentů spíše ne, 15 (23 %) respondentů určitě ne a 6 (9 %) respondentů odpovědělo nevím. Pedagogové na tuto otázku odpovídali také daleko více vyhraněně než rodiče dětí: žádný pedagog (0 %) neodpověděl ano, určitě, žádný pedagog (0 %) neodpověděl spíše ano, pouze 2 (3 %) pedagogové odpověděli možná ano, 21 (32 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 41 (63 %) pedagogů odpovědělo určitě ne a 1 (2 %) pedagog odpověděl nevím. Graf č. 27: Odpovědi rodičů na otázku 4
Graf č. 28: Odpovědi pedagogů na otázku 4
Myslíte si, že by mohly být kvalitně naplněny potřeby dvouletých dětí, pokud by tyto děti byly za současných podmínek zařazeny mezi děti tříleté (čtyřleté)? Na tuto otázku odpovědělo 6 (9 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 12 (18 %) respondentů odpovědělo spíše ano, 14 (22 %) respondentů odpovědělo možná ano, 19 (29 %) 52
respondentů odpovědělo spíše ne, 10 (15 %) respondentů odpovědělo určitě ne a 4 (6 %) respondenti odpověděli nevím. Naopak žádný (0 %) pedagog neodpověděl ano, určitě, pouze 3 (5 %) pedagogové odpověděli spíše ano, 8 (12 %) pedagogů odpovědělo možná ano, 29 (45 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 23 (35 %) pedagogů odpovědělo určitě ne a 2 (3 %) pedagogové odpověděli nevím. Graf č. 29: Odpovědi rodičů na otázku 15
Graf č. 30: Odpovědi pedagogů na otázku 15
Myslíte si, že pro dvouleté dítě by mohl být denní pobyt v mateřské škole obohacením jeho psychického, sociálního, tělesného a pohybového vývoje? Na tuto otázku odpovědělo 9 (14 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 15 (23 %) respondentů odpovědělo spíše ano, 17 (26 %) respondentů odpovědělo možná ano, 18 (28 %) respondentů odpovědělo spíše ne, 2 (3 %) respondenti odpověděli určitě ne a 4 (6 %) respondenti odpověděli nevím. Naopak žádný (0 %) pedagog neodpověděl ano, určitě, pouze 2 (3 %) pedagogové odpověděli spíše ano, 16 (25 %) pedagogů odpovědělo možná ano, 35 (54 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 9 (14 %) pedagogů odpovědělo určitě ne a 3 (5 %) pedagogové odpověděli nevím. Graf č. 31: Odpovědi rodičů na otázku 20
Graf č. 32: Odpovědi pedagogů na otázku 20
Další otázka byla záměrně zařazena na závěr dotazníku, aby došlo k vyvarování se následných možných zkreslených odpovědí. 53
Myslíte si, že zařazení dvouletého dítěte do mateřské školy je z hlediska jeho vývoje předčasné? Na tuto otázku odpovědělo 16 (25 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 13 (20 %) respondentů odpovědělo spíše ano, 11 (17 %) respondentů odpovědělo možná ano, 16 (25 %) respondentů odpovědělo spíše ne, 4 (6 %) respondenti odpověděli určitě ne a 5 (8 %) respondentů odpovědělo nevím. Zde se odpovědi rodičů a pedagogů velmi lišily, neboť 44 (68 %) pedagogů odpovědělo ano, určitě, 17 (26 %) pedagogů odpovědělo spíše ano, pouze 4 (6 %) pedagogové odpověděli možná ano, žádný (0 %) pedagog neodpověděl spíše ne, žádný (0 %) pedagog neodpověděl určitě ne a žádný (0 %) pedagog neodpověděl nevím. Graf č. 33: Odpovědi rodičů na otázku 21
Graf č. 34: Odpovědi pedagogů na otázku 21
Následující otázky jsou seřazeny do výše zmiňovaných oblastí. Záměrem bylo, aby každá jednotlivá oblast, která je uvedena v dotazníku vývoje dítěte (viz kapitola 8), byla v dotazníku pro rodiče a dotazníku pro pedagogy mateřských škol (včetně budoucích pedagogů) zastoupena alespoň 2 otázkami. První oblastí je oblast motoriky. V oblasti motoriky byly respondentům položeny dvě otázky. Druhou oblastí je oblast sebeobsluhy, ve které byly respondentům položeny čtyři otázky. Třetí oblastí je oblast sociálních dovedností, ve které byly respondentům položeny čtyři otázky. Poslední sledovanou oblastí je oblast mentálních schopností – zde respondenti odpovídali taktéž na čtyři otázky.
9.1 Oblast motoriky V oblasti motoriky byly respondentům položeny dvě otázky: Myslíte si, že dvouleté dítě zvládá chodit po schodech nahoru (s přidržováním se zábradlí)? Na tuto otázku odpovědělo 12 (18 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 27 (42 %) respondentů spíše ano, 15 (23 %) respondentů možná ano, 10 (15 %) respondentů odpovědělo 54
spíše ne, žádný (0 %) respondent neodpověděl určitě ne a 1 (2 %) respondent odpověděl nevím. Naopak pouze 2 (3 %) pedagogové odpověděli ano, určitě, 15 (23 %) pedagogů odpovědělo spíše ano, 17 (26 %) pedagogů odpovědělo možná ano, 27 (42 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 4 (6 %) pedagogové odpověděli určitě ne a žádný (0 %) pedagog neodpověděl nevím. Graf č. 35: Odpovědi rodičů na otázku 5
Graf č. 36: Odpovědi pedagogů na otázku 5
Myslíte si, že dvouleté dítě již zkouší kreslit? Na tuto otázku odpovědělo 28 (43 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 20 (31 %) respondentů spíše ano, 16 (25 %) respondentů možná ano, 1 (2 %) respondent odpověděl spíše ne, žádný (0 %) respondent neodpověděl určitě ne a žádný (0 %) respondent neodpověděl nevím. 14 (22 %) pedagogů odpovědělo ano, určitě, 15 (23 %) pedagogů odpovědělo spíše ano, 22 (34 %) pedagogů odpovědělo možná ano, 12 (18 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 2 (3 %) pedagogové odpověděli určitě ne a žádný (0 %) pedagog neodpověděl nevím. Graf č. 37: Odpovědi rodičů na otázku 6
Graf č. 38: Odpovědi pedagogů na otázku 6
9.2 Oblast sebeobsluhy V oblasti sebeobsluhy byly respondentům položeny čtyři otázky:
55
Myslíte si, že dvouleté dítě je schopné se s menší dopomocí samo obléknout i vysvléknout? Na tuto otázku odpovědělo 6 (9 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 21 (32 %) respondentů spíše ano, 12 (18 %) respondentů možná ano, 21 (32 %) respondentů odpovědělo spíše ne, 5 (8 %) respondentů odpovědělo určitě ne a žádný (0 %) respondent neodpověděl nevím. Naopak pouze 1 (2 %) pedagog odpověděl ano, určitě, pouze 4 (6 %) pedagogové odpověděli spíše ano, 11 (17 %) pedagogů odpovědělo možná ano, 34 (52 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 15 (23 %) pedagogů odpovědělo určitě ne a žádný (0 %) pedagog neodpověděl nevím. Graf č. 39: Odpovědi rodičů na otázku 7
Graf č. 40: Odpovědi pedagogů na otázku 7
Myslíte si, že dvouleté dítě je schopné dodržovat hygienu (předem upozornit, že chce na záchod nebo na nočník, být přes den bez pleny atd.)? Na tuto otázku odpovědělo 12 (18 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 14 (22 %) respondentů spíše ano, 26 (40 %) respondentů možná ano, 13 (20 %) respondentů odpovědělo spíše ne, žádný (0 %) respondent neodpověděl určitě ne a žádný (0 %) respondent neodpověděl nevím. Naopak pouze 3 (5 %) pedagogové odpověděli ano, určitě, 9 (14 %) pedagogů odpovědělo spíše ano, 14 (22 %) pedagogů odpovědělo možná ano, 36 (55 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 3 (5 %) pedagogové odpověděli určitě ne a žádný (0 %) pedagog neodpověděl nevím. Graf č. 41: Odpovědi rodičů na otázku 8
Graf č. 42: Odpovědi pedagogů na otázku 8
56
Myslíte si, že by „dítě bez plen“ mělo být podmínkou pro přijetí dítěte do mateřské školy? Na tuto otázku odpovědělo 28 (43 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 19 (29 %) respondentů spíše ano, 8 (12 %) respondentů možná ano, 4 (6 %) respondenti odpověděli spíše ne, 4 (6 %) respondenti odpověděli určitě ne a 2 (3 %) respondenti odpověděli nevím. Pedagogové v této otázce odpovídali podobně - 29 (45 %) pedagogů odpovědělo ano, určitě, 15 (23 %) pedagogů odpovědělo spíše ano, 5 (8 %) pedagogů odpovědělo možná ano, 5 (8 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 8 (12 %) pedagogů odpovědělo určitě ne a 3 (5 %) pedagogové odpověděli nevím. Graf č. 43: Odpovědi rodičů na otázku 9
Graf č. 44: Odpovědi pedagogů na otázku 9
Myslíte si, že dvouleté dítě je již schopné se víceméně samostatně najíst (pití z hrnečku, jezení lžící)? Na tuto otázku odpovědělo 11 (17 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 26 (40 %) respondentů spíše ano, 17 (26 %) respondentů možná ano, 8 (12 %) respondentů odpovědělo spíše ne, 2 (3 %) respondenti odpověděli určitě ne a 1 (2 %) respondent odpověděl nevím. Naopak pouze 2 (3 %) pedagogové odpověděli ano, určitě, 10 (15 %) pedagogů odpovědělo spíše ano, 16 (25 %) možná ano, 31 (48 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 5 (8 %) pedagogů odpovědělo určitě ne a 1 (2 %) pedagog odpověděl nevím. Graf č. 45: Odpovědi rodičů na otázku 10
Graf č. 46: Odpovědi pedagogů na otázku 10
57
9.3 Oblast sociálních dovedností V oblasti sociálních dovedností byly respondentům položeny čtyři otázky: Myslíte si, že dvouleté dítě je schopné odloučit se každý den na několik hodin od matky? Na tuto otázku odpovědělo 8 (12 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 13 (20 %) respondentů spíše ano, 28 (43 %) respondentů možná ano, 13 (20 %) respondentů odpovědělo spíše ne, 3 (5 %) respondenti odpověděli určitě ne a žádný (0 %) respondent neodpověděl nevím. Je zajímavé, že naopak pouze 2 (3 %) pedagogové odpověděli ano, určitě, 1 (2 %) pedagog odpověděl spíše ano, 15 (23 %) pedagogů odpovědělo možná ano, 35 (54 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 11 (17 %) pedagogů odpovědělo určitě ne a 1 (2 %) pedagog odpověděl nevím. Graf č. 47: Odpovědi rodičů na otázku 11
Graf č. 48: Odpovědi pedagogů na otázku 11
Myslíte si, že by toto odloučení mohlo narušit zdravý psychický vývoj dítěte? Na tuto otázku odpověděli 3 (5 %) respondenti - rodiče ano, určitě, 4 (6 %) respondenti spíše ano, 20 (31 %) respondentů odpovědělo možná ano, 23 (35 %) respondentů odpovědělo spíše ne, 10 (15 %) respondentů odpovědělo určitě ne a 5 (8 %) respondentů odpovědělo nevím. Naopak 15 (23 %) pedagogů odpovědělo ano, určitě, 18 (28 %) pedagogů odpovědělo spíše ano, 21 (32 %) možná ano, 9 (14 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 1 (2 %) pedagog odpověděl určitě ne a 1 (2 %) pedagog odpověděl nevím. Graf č. 49: Odpovědi rodičů na otázku 12
Graf č. 50: Odpovědi pedagogů na otázku 12
58
Myslíte si, že dvouleté dítě je schopno zapojit se do programu třídy? Na tuto otázku odpovědělo 8 (12 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 14 (22 %) respondentů odpovědělo spíše ano, 28 (43 %) respondentů odpovědělo možná ano, 10 (15 %) respondentů odpovědělo spíše ne, 2 (3 %) respondenti odpověděli určitě ne a 3 (5 %) respondenti odpověděli nevím. Naopak žádný (0 %) pedagog neodpověděl ano, určitě, pouze 4 (6 %) pedagogové odpověděli spíše ano, 11 (17 %) možná ano, 39 (60 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 11 (17 %) pedagogů odpovědělo určitě ne a žádný (0 %) pedagog neodpověděl nevím. Graf č. 51: Odpovědi rodičů na otázku 13
Graf č. 52: Odpovědi pedagogů na otázku 13
Myslíte si, že by se nějak narušil program třídy, pokud by zde byly umístěny dvouleté děti? Na tuto otázku odpovědělo 11 (17 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 15 (23 %) respondentů odpovědělo spíše ano, 21 (32 %) respondentů odpovědělo možná ano, 13 (20 %) respondentů odpovědělo spíše ne, 4 (6 %) respondenti odpověděli určitě ne a 1 (2 %) respondent odpověděl nevím. Zde se odpovědi rodičů a pedagogů velmi lišily, neboť 34 (52 %) pedagogů odpovědělo ano, určitě, 21 (32 %) pedagogů odpovědělo spíše ano, pouze 7 (11 %) pedagogů odpovědělo možná ano, 2 (3 %) pedagogové odpověděli spíše ne, žádný (0 %) pedagog neodpověděl určitě ne a 1 (2 %) pedagog odpověděl nevím. Graf č. 53: Odpovědi rodičů na otázku 14
Graf č. 54: Odpovědi pedagogů na otázku 14
59
9.4 Oblast mentálních schopností V oblasti mentálních schopností byly respondentům položeny čtyři otázky: Myslíte si, že je reálné, aby cizí osoba porozuměla řeči (výslovnost, slovní zásoba) dvouletého dítěte? Na tuto otázku odpověděl 1 (2 %) respondent - rodič ano, určitě, 15 (23 %) respondentů spíše ano, 24 (22 %) respondentů možná ano, 19 (29 %) respondentů spíše ne, 3 (5 %) respondenti odpověděli určitě ne a 3 (5 %) respondenti odpověděli nevím. Žádný (0 %) pedagog neodpověděl ano, určitě, 6 (9 %) pedagogů odpovědělo spíše ano, 19 (29 %) pedagogů odpovědělo možná ano, 34 (52 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 6 (9 %) pedagogů odpovědělo určitě ne a žádný (0 %) pedagog neodpověděl nevím. Graf č. 55: Odpovědi rodičů na otázku 16
Graf č. 56: Odpovědi pedagogů na otázku 16
Myslíte si, že dvouleté dítě dokáže chápat pojmy „já, moje“? Na tuto otázku odpovědělo 16 (25 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 18 (28 %) respondentů odpovědělo spíše ano, 22 (34 %) respondentů možná ano, 6 (9 %) respondentů odpovědělo spíše ne, 1 (2 %) respondent odpověděl určitě ne a 2 (3 %) respondenti odpověděli nevím. Je zajímavé, že naopak pouze 4 (6 %) pedagogové odpověděli ano, určitě, 8 (12 %) pedagogů odpovědělo spíše ano, 19 (29 %) možná ano, 25 (38 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 9 (14 %) pedagogů odpovědělo určitě ne a žádný (0 %) pedagog neodpověděl nevím. Graf č. 57: Odpovědi rodičů na otázku 17
Graf č. 58: Odpovědi pedagogů na otázku 17
60
Myslíte si, že dvouleté dítě dokáže správně používat slova „ano, ne“? Na tuto otázku odpovědělo 14 (22 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 24 (37 %) respondentů odpovědělo spíše ano, 21 (32 %) respondentů možná ano, 5 (8 %) respondentů odpovědělo spíše ne, žádný (0 %) respondent neodpověděl určitě ne a 1 (2 %) respondent odpověděl nevím. Je zajímavé, že naopak pouze 3 (5 %) pedagogové odpověděli ano, určitě, 11 (17 %) pedagogů odpovědělo spíše ano, 24 (37 %) pedagogů odpovědělo možná ano, 23 (35 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 3 (5 %) pedagogové odpověděli určitě ne a 1 (2 %) pedagog odpověděl nevím. Graf č. 59: Odpovědi rodičů na otázku 18
Graf č. 60: Odpovědi pedagogů na otázku 18
Myslíte si, že dvouleté dítě dokáže odpovídat na otázku „Co děláš?“ ? Na tuto otázku odpovědělo 7 (11 %) respondentů - rodičů ano, určitě, 16 (25 %) respondentů odpovědělo spíše ano, 22 (34 %) respondentů odpovědělo možná ano, 12 (18 %) respondentů odpovědělo spíše ne, 5 (8 %) respondentů odpovědělo určitě ne a 3 (5 %) respondenti odpověděli nevím. Názor pedagogů byl více vyhraněný - pouze 2 (3 %) pedagogové odpověděli ano, určitě, 3 (5 %) pedagogové odpověděli spíše ano, 13 (20 %) pedagogů odpovědělo možná ano, 32 (49 %) pedagogů odpovědělo spíše ne, 11 (17 %) pedagogů odpovědělo určitě ne a 4 (6 %) pedagogové odpověděli nevím. Graf č. 61: Odpovědi rodičů na otázku 19
Graf č. 62: Odpovědi pedagogů na otázku 19
61
9.5 Shrnutí výsledků anonymního dotazníku Z dotazníkového šetření vyplývá, že část rodičů by uzákonění možnosti zařadit dvouleté dítě do mateřské školy uvítala, většina pedagogů však nikoliv. Rodiče i pedagogové (92 % rodičů a 86 % pedagogů odpovědělo ano určitě, spíše ano či možná ano) se sice víceméně shodují na tom, že tato možnost by pomohla matkám nastoupit dříve do zaměstnání, avšak zařazení dvouletého dítěte do mateřské školy nevidí téměř všichni pedagogové (95 % odpovědělo určitě ne či spíše ne) a většina rodičů (60 % odpovědělo určitě ne či spíše ne) jako optimální. Na jednotlivé otázky většinou odpovídali rodiče méně vyhraněně než pedagogové a jejich názory byly většinou odlišné od názorů pedagogů. Nicméně v otázce, zda by „dítě bez plen“ mělo být podmínkou pro přijetí dítěte do mateřské školy odpovídaly obě skupiny respondentů velmi podobně – většina (72 % rodičů a 68 % pedagogů) se shodla na tom, že ano, určitě či spíše ano. Daleko více pedagogů se také domnívá, že by zařazení dvouletého dítěte do mateřské školy mohlo narušit jeho zdravý psychický vývoj a že by nemohly být kvalitně naplněny potřeby dvouletých dětí, kdyby tyto děti byly za současných podmínek zařazeny mezi děti tříleté (čtyřleté). Většina pedagogů (68 % odpovědělo určitě ne či spíše ne) si také, na rozdíl od rodičů (31 % odpovědělo určitě ne či spíše ne), nemyslí, že by pro dvouleté dítě mohl být denní pobyt v mateřské škole obohacením jeho psychického, sociálního, tělesného a pohybového vývoje. Naprostá většina pedagogů (95 % odpovědělo ano, určitě, spíše ano či možná ano) se také domnívá, že by se nějak narušil program třídy, pokud by zde byly umístěny dvouleté děti. Zatímco rodiče odpovídali na otázku, zda je zařazení dvouletého dítěte do mateřské školy předčasné, velmi různě, 94 % pedagogů se shodlo na tom, že ano, určitě či spíše ano. Dotazníkové šetření mezi rodiči ukázalo, že rodiče nemají na danou problematiku stejný názor – jen v jedné otázce odpověděla více než polovina rodičů shodně a na většinu otázek odpovídali respondenti na celé škále možných odpovědí. Naopak šetření mezi pedagogy ukázalo, že mají na tuto problematiku v mnoha ohledech názor velmi podobný. Také více než polovina pedagogů odpověděla naprosto shodně na 11 otázek. Je možné, že se v názorech rodičů odráží skutečnost, že podpora rodin s dětmi v oblasti sladění rodinného a pracovního života je velmi nedostatečná, a rodiče se tedy možnosti uzákonění zařazení dvouletých dětí do mateřské školy chytají jako téměř jediného řešení. Naproti tomu pedagogové si jsou vědomi daleko více úskalí, které toto řešení obnáší. Znají daleko lépe prostředí mateřské školy, orientují se v problematice vývojové psychologie a jsou si vědomi legislativních, ekonomických i jiných problémů, spojených s otázkou legislativního ukotvení zařazení dvouletých dětí do mateřských škol.
62
10 Názory na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřských škol Pro potřeby bakalářské práce je nutné seznámit se s názory rodičů, psychologů, ředitelů mateřských škol, pedagogů a dalších pracovníků resortu školství na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřské školy, protože tato problematika je velmi komplexní a názory ani jedné z výše jmenovaných skupin by neměly být opomíjeny. Každá skupina vidí problém z jiného pohledu, nicméně při řešení je třeba brát v potaz všechny zainteresované strany. Pokud by bylo dvouleté dítě zařazeno do mateřské školy, těmi nejbližšími, kterých se toto rozhodnutí dotkne, jsou rodiče, ředitelé mateřských škol a pedagogové. Názory psychologů byly zařazeny z důvodu pohledu vývojové psychologie. Názory ostatních pracovníků resortu školství byly zařazeny z důvodu komplexnějšího pojetí, neboť právě oni často ovlivňují názory veřejnosti a názory politiků, kteří se danou problematikou zabývají. Cílem praktické části této práce je tedy zjištění názorů rodičů, psychologů, ředitelů mateřských škol, pedagogů a dalších pracovníků resortu školství na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřské školy. K tomuto účelu byla použita metoda dotazníku a metoda obsahové analýzy textu. Metoda dotazníku byla použita pro zjištění názorů rodičů a názorů pedagogů mateřských škol (včetně budoucích pedagogů) na zařazení dvouletých dětí do mateřské školy. K tomuto účelu byly vypracovány 2 dotazníky: „Anonymní dotazník pro rodiče“ a „Anonymní dotazník pro pedagogy mateřských škol (včetně budoucích pedagogů)“. Těmto dotazníkům je věnována kapitola 8 a kapitola 9. Vzhledem k tomu, že rodiče i pedagogové mohli do určeného místa v dotazníku popsat svůj názor také slovně, je těmto názorům v této kapitole vyčleněna podkapitola 10.3 a 10.5. Metoda obsahové analýzy textu byla použita pro zjištění názorů psychologů, ředitelů mateřských škol a dalších odborníků resortu školství. Obsahová analýza textu probíhala nekvantifikovaným způsobem. Obsahové analýze byly podrobeny tištěné publikace, tištěné i elektronické novinové články, tištěné i elektronické časopisy a tiskové zprávy. Názorům psychologů, zjištěným obsahovou analýzou textu, je věnována podkapitola 10.1, názorům ředitelů mateřských škol, zjištěným obsahovou analýzou textu, je věnována podkapitola 10.2 a názorům dalších odborníků resortu školství, zjištěným obsahovou analýzou textu, je věnována podkapitola 10.4.
63
10.1 Názory psychologů Pokud jde o názory odborníků z řad psychologů, většina z těch, jejichž názor na tuto problematiku byl metodou obsahové analýzy textu zjištěn, se pro dítě v batolecím období přikláněla k rodinné péči, nikoliv kolektivní. Názory některých předních českých psychologů: Dětský psycholog Václav Mertin vysvětluje, že „aktuální rozhodnutí o tom, že do mateřské školy budou moci chodit děti od dvou let, rozhodně jako psycholog nevítám... malé dítě potřebuje ke svému zdárnému vývoji bezpečné, známé prostředí s několika málo lidmi, kteří s ním tráví převažující díl času. Důležitá je citová vazba k pečujícím osobám, která umožní postupné vývojově odpovídající odpoutávání dítěte... Dítě má právo co nejvíc si užít rodiče, rodiče by si měli co nejvíc užít děti.“ (Mertin, 2010, s. A11) Ilona Špaňhelová, dětská psycholožka a matka tří dětí k této problematice uvádí: „Z mého pohledu je zapotřebí vždy vidět své dítě ze všech možných úhlů pohledu - jeho citové prožívání, jeho schopnost přizpůsobit se, obliba být mezi jinými dětmi, schopnost respektovat jinou autoritu. Pokud by toto všechno dítě splňovalo, není pak špatné dát dítě do péče jiné osoby již ve dvou nebo dvouapůl letech. Pouze však na potřebnou dobu. Lepší je, aby dítě trávilo tuto dobu ve svém prostředí domova, kde jsou pro něj věci známé a stálé. Pokud je to nezbytně nutné a matka potřebuje využít jesle, má to udělat tak, že v průběhu adaptační fáze dítěte nebude ještě v pracovním procesu, ale bude sledovat, jak se její dítě novému prostředí přizpůsobuje. Jesle celoplošně nedoporučuji, jen ve výjimečných případech.“ (dostupné na world wide web: http://www.evalabusova.cz/ankety/hranice.php, cit. 10.10.2011). Přední český psycholog Zdeněk Matějček uvádí, že „z hlediska vývojové psychologie je mezi batoletem a dítětem předškolního věku rozdíl epochy. Jesle... jsou zařízením pro dospělé a děti samy by se je nikdy nevymyslely - kdežto mateřská škola je zařízením pro děti a děti by si ji vymyslely, i kdyby v dnešní době nebyla... Můžeme si povšimnout, že v tomto předškolním věku naprostá většina dětí po společnosti druhých dětí vysloveně touží.“ (Matějček, 2000, s. 47-48). V publikaci „Rodičům na nejhezčí cestu“ vyslovují psycholog Zdeněk Matějček, dětská lékařka Marie Pokorná a dětský lékař Petr Karger přesvědčení, že „vezmeme-li v úvahu vývojovou úroveň dítěte, můžeme říct, že jeho umístění v jeslích je předčasné a tedy psychologicky náročné…Přinášejí dítěti zvýšené nároky a jeho organismus fyzicky a především psychicky zvýšeně zatěžují.“ (Matějíček Z., Pokorná M., Karger P., 2004, s. 167-168). Naopak Eliška Kodyšová, psycholožka a matka tří dětí uvádí: „Hranice tří let pro mě
64
byla při studiu psychologie téměř posvátná. Moje zkušenost je taková, že dítě do jednoho roku se lze příležitostně přenechávat v péči ostatních nejbližších (otec, babička), a po druhých narozeninách, asi v době, kdy dítě o sobě začne mluvit v 1. osobě jednotného čísla, už dokáže zvládnout i dopolední návštěvu školky. Zdá se mi pro dítě i rodiče výhodnější separovat se postupně, a nikoli dát dítě na celý den do školky ve třech letech a nastoupit na plný úvazek, jako je v ČR dosud běžné.“ (dostupné na world wide web: http://www.evalabusova.cz/ankety/hranice.php, cit. 10.10.2011). Jeroným Klimeš, psycholog a otec jednoho dítěte je toho názoru, že toto období je jedinečné a nebude se v životě nikdy opakovat. „Možná je náročnější než jiné, ale přesto patří k nejkrásnějším. Máme se od vývojového stádia vlastních životů odstřihnout jen proto, abychom honili papíry po kancelářích? Železo se musí kout, dokud je žhavé, a ne když se nám chce...Dítě mladší než tři roky je možno dát do kolektivní výchovy jen mimořádně. Pokud je citově stabilní a dokáže si hrát v kolektivu ostatních dětí. Jinak je možno uvažovat pouze o individuální péči třetí osoby, zejména chůvy. Ale velmi málo se hovoří o sousedské výpomoci, která dřív byla standardním způsobem řešení problémů.“ (dostupné na world wide web: http://www.evalabusova.cz/ ankety/ hranice.php, cit. 10.10.2011). Poradenská psycholožka Ivana Halíková upozorňuje na skutečnost, že „schází-li do třetích narozenin dva tři měsíce... nemusí být jeho přijetí do mateřské školy velkým problémem. Pět, šest či více měsíců je však v batolecím vývoji – na rozdíl od měřítek dospělých – velmi dlouhá doba“ a proto integraci do mateřské školy vidí Ivana Halíková z několika důvodů jako problematickou. (Halíková in Kramulová, 2008, s. 14). Dvou či dvouapůlleté dítě si již může osvojit dílčí dovednosti, nikoliv však všechny předpoklady pro bezproblémový pobyt v mateřské škole. Jedná se zejména o oblast sebeobsluhy, kdy by dítě se mělo zvládnout najíst a napít, umýt si ruce a používat záchod. Psycholožka Halíková dále upozorňuje na skutečnost, že „svět dvouletých a tříletých dětí je nesmírně odlišný“ - hra dvouletého dítěte je individuální, dítě nechápe skupinové pokyny. (Halíková in Kramulová, 2008, s. 14). Marie Zápecová, psycholožka a metodička sociálních služeb a rodinné politiky odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy, matka tří dětí, upozorňuje na to, že „institucionální hlídání batolat je zcela nepřijatelná praxe minulého režimu, a víme jaké škody napáchala na dětech i na rodičích. Je samozřejmě věcí rodičů, jak chtějí své dítě vychovávat, nelze vůči rodinám předjímat, jak se má dítě vyvíjet a v jakých zařízeních má či nemá být... Pro kojence i batole je normální rodina jediným skutečně bezpečným prostředím. 65
Pro tuto věkovou skupinu je dále velmi důležitá jedna vztahová osoba, která je s dítětem téměř trvale. Ideální je matka, může to být i babička, chůva, teta. Jedině v rámci tohoto prvotního vztahu je jedinec schopen v budoucnu tvořit svoje harmonické vztahy. Pokud se toto období naruší jeslovým či jiným zmatkem, člověk později prožívá nejistotu ve vztazích, nedůvěru, těžké vztahy a různé životní problémy v osobních vztazích s lidmi, tedy místo harmonie disharmonii. U citlivých povah může docházet při nepřítomnosti rodiny k rozvoji agrese nebo naopak k pasivitě a neschopnosti vést svůj život.“ (dostupné na world wide web: http://www.evalabusova.cz/ankety/hranice.php, cit. 10.10.2011). Ilona Mrzílková-Susová, psycholožka a matka dvou dětí, souhlasí „s názorem, že pro děti do tří let je z hlediska jejich dalšího vývoje v naprosté většině případů nejvhodnější rodičovská péče. Do tří let se tvoří základy osobnosti, děti potřebují prostředníka v komunikaci se světem, jednu svoji osobu, která je většinu dne k dispozici a jejímž prostřednictvím si především formují obraz o sobě a světě. Většina z nich si v této době neumí doopravdy hrát s jinými dětmi a nemá ani tuto potřebu. To je podloženo psychologickými výzkumy. Řešením je práce z domova, minimální úvazek a střídání rodičů/prarodičů v hlídání. Dítě mladší tří let může být hlídáno mimo domov, pokud jde jen o krátké časové úseky a dítě samo projevuje s takovým pobytem spokojenost (těší se, vypravuje o prožitém, nechce ze zařízení odejít, dokud si něco nedodělá, nedohraje apod.).“ (dostupné na world wide web: http://www.evalabusova.cz/ankety/hranice.php, cit. 10.10.2011). Simona Hoskovcová, dětská psycholožka a matka dvou dětí, považuje za velmi důležité, aby děti v batolecím věku „setrvaly v rodinném prostředí. Rodinu ovšem chápu v širším slova smyslu. Myslím, že je naprosto v pořádku, pokud se na výchově děti významně podílí i babička nebo např. teta... Nejsem přívržencem institucionální péče o děti do tří let věku, pokud nejde vyloženě o existenční nutnost. Pokud ano, pak na co nejkratší dobu (do tří hodin denně).“ (dostupné na world wide web: http://www.evalabusova.cz/ankety/hranice.php, cit. 10.10.2011). Psychologové Věra a Václav Břicháčkovi se domnívají, že „svěření dítěte mladšího tří let do institucionální péče cizích lidí je krajním řešením. Dlouhodobé výzkumy /sledování až do dospělosti!/ potvrzují vhodnost pobytu dítěte v rodině cca do tří let. Zároveň je zřejmé, že institucionální péče může být vhodnější než nefungující rodina, či ambiciózní / hostilní matka, která pro své vlastní zájmy potřeby dítěte zanedbává.“ (dostupné na world wide web: http://www.evalabusova.cz/ankety/hranice.php, cit. 10.10.2011).
66
10.2 Názory ředitelů mateřských škol Názory ředitelů mateřských škol, které byly zjišťovány metodou obsahové analýzy textu, jsou neméně důležité, protože ředitelé mateřských škol nesou právní odpovědnost za dění v mateřské škole (viz §164 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). Petra Čermáková, ředitelka Mateřské školy Sluníčko (Bezová, Liberec), na otázku, zda má momentálně ve škole zapsané i dvouleté děti a za jakých podmínek by je mohla přijímat, odpověděla: „Dvouleté děti nepřijímáme, protože je to provozně i pokud jde o personální zajištění neuskutečnitelné. Za prvé máme školu zcela zaplněnou. Za druhé by dvouleté děti ubraly místa tříletým... Navíc dvouleté dítě má úplně jiné nároky než tříleté...osobně bych to nechala tak, jako je to dneska. Nevím, proč by odpovědnost, kterou měly dřív jesle, dnes měly přebírat mateřské školy.“ (dostupné na world wide web:http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5316&PHPSESSID=4ac63d6ebd3 2f9f5b3698c4a70f855b5, cit. 12.8.2011). Jitka Janková, ředitelka Mateřské školy Krmelín, uvedla, že „již několik let se nám nedaří umístit do mateřské školy všechny děti, které by k nám rodiče rádi přihlásili. Dvouleté vůbec nemají šanci... Problém znamená už pouhá skutečnost, že dvouleté děti potřebují jinou péči, jinak připravené učitelky, jinak naplněné třídy...Jsem přesvědčena, že ten, kdo s tímto návrhem přišel, nezná práci v mateřských školách, a určitě je to krok vzad, nikoliv vpřed.“ (dostupné na world wide web: http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5316&PHPSESSID=4ac63d6ebd32f9f5b3698c4a70f855b5, cit. 12.8.2011). Jana Malá, ředitelka Mateřské školy Herbenova (Kladno–Kročehlavy), nepovažuje návrh na snížení hranice pro přijímaní dětí do mateřských škol ze tří na dva roky „za šťastný“. Podle jejího názoru „není zapojení dvouletých dětí do mateřské školy vhodné ani ze zdravotních důvodů.“ (dostupné na world wide web: http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5316&PHPSESSID=4ac63d6ebd32f9f5b3698c4a70f855b5, cit. 12.8.2011). Táňa Smolková, dlouholetá ředitelka mateřské školy, matka tří dětí, upozorňuje, že dvouleté dítě „má své specifické potřeby. Aby se dobře vyvíjelo, musí být tyto potřeby uspokojovány. V období do tří let věku je pro dítě nejdůležitější vztah s hlavní pečující osobou. Na tomto vztahu se dítě učí vše podstatné pro vztahy budoucí, potřebuje se cítit být s někým spojené. Dítě prodělává největší vývojové skoky, učí se mnoho věcí. Učí se ovládnout své tělo, mluvit - tzn. vstoupit do komunikace se světem kolem sebe, a poslední fází tohoto období je vytváření přestav - tzn. že vstupuje do světa abstrakce. Veškeré učení, vše co se v dítěti probouzí, může však zdárně probíhat jen na pozadí vztahu s nejbližšími osobami. Z tohoto
67
důvodu - byť by byla institucionální péče sebelepší - je působení rodiny a jejího hlubokého vztahového zázemí nenahraditelné.“ (dostupné na world wide web: http://www.evalabusova.cz/ankety/hranice.php, cit. 10.10.2011). Jana Mahelová, ředitelka Mateřské školy Okříšky, poznamenává: „V současné době ve škole žádné dvouleté dítě nemáme. Přijímáme je jen ve zcela výjimečných případech - když to maminka nutně potřebuje a dítěti zbývá k dovršení tří let jen pár měsíců. Podle mého názoru tak malé děti do školky nepatří, pro kolektiv znamenají problém. Bojovali jsme za to, aby děti mohly být co nejdéle u matky, tak proč se teď máme vracet zpátky?... Vlna maminek, které budou chtít po dvou letech nastoupit do zaměstnání, nás možná ještě čeká. V každém případě ale musíme mít na paměti zájmy dítěte. Ty musíme hájit.“ (dostupné na world wide web: http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5316&PHPSESSID=4ac63d6ebd32f9f5b369 8c4a70f855b5, cit. 12.8.2011). Marcela Hanáková, ředitelka Mateřské školy Gagarinova v Praze-Suchdole, vidí v případě přijetí dvouletých dětí nutnost přijetí zdravotníka. Říká, že „dvouleté děti by do školky chodit ještě neměly... Nedá se s nimi moc pracovat.“ (dostupné na world wide web: http://www.metro.cz/domov/4319-reditelky-dvoulete-deti-by-do-skolky-jit-nemely, cit. 12.8.2011). Blanka Nebesová, ředitelka Mateřské školy Bavorov, vysvětluje: „Teď máme v mateřské škole asi čtyři dvouleté děti. Pokud nenaplníme kapacitu zařízení dětmi od tří do šesti let, ráda vyjdu maminkám vstříc. Jesle tady nejsou. Pokud vím, tak ani výhledově se s jejich zřízením nepočítá. Když tuhle možnost máme, myslím, že je to docela dobrá šance, jak děti v průběhu třetího roku jejich života na pobyt v mateřské škole zvykat. Nehledě na to, že tyhle děti už u nás zůstanou. Na druhé straně mne ale návrh ministerstva školství, aby do mateřské školy mohly být zcela běžně přijímány děti od dvou let, docela vyděsil. Obávám se totiž komplikací, které takové rozhodnutí může přinést... Nakonec to může vést až k tomu, že se všechno otočí proti dětem.“ (dostupné na world wide web: http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5316&PHPSESSID=4ac63d6ebd32f9f5b3698c4a70f855b5, cit. 12.8.2011). Romana Plecitá, ředitelka Mateřské školy Školní v Příbrami, se domnívá, že zařazování dvouletých dětí do mateřských škol je krokem zpět k sociálním službám, nikoliv posílení prestiže mateřských škol ve smyslu vzdělávání. Je přesvědčená, že pedagog má děti vzdělávat a vychovávat. (Plecitá, 2010, s. 7). Irena Michalcová, ředitelka Mateřské školy Trojlístek v Praze, upozorňuje, že pokud je ve třídě mateřské školy více než dvacet dětí, „je to s těmi dvouletými hodně náročné“. 68
(dostupné na world wide web: http://hn.ihned.cz/cesko/c1-42681630-navrh-kopicove-oddvou-let-do-skolek , cit. 13.10.2011). Anonymně jedna z ředitelek jedné ze základních a mateřských škol uvedla: „Jako žena a matka nejsem nakloněna zřizování jeslí. Z vlastních zkušeností vím, že ten, kdo své dítě může nejvíc formovat a může dítěti nejvíce dát do života, jsou jeho rodiče. V nejútlejším věku je to určitě matka. Žádná teta, učitelka či chůva nemůže vynahradit dětem láskyplnou náruč rodičů. Dítě by mělo vyrůstat přirozeně v rodině, alespoň pokud je malé. Rodinné a emocionální zázemí je nenahraditelné. Navíc rodiče, kteří svěří své dítě do péče jiných se ochuzují o ty nejhezčí zážitky. Dítě k nim v budoucnu už nikdy nenajde tak pevnou citovou vazbu, neboť ta se utváří od nejútlejšího věku dítěte. Kolik citu dětem dáme, tolik od nich v budoucnu můžeme očekávat.“ (dostupné na world wide web: http://smscr.cz/tiskove_zpravy.php?id=10, cit. 15.8.2011).
10.3 Názory pedagogů Pro zjištění názorů pedagogů byla použita metoda dotazníku. Vzhledem k tomu, že zadaný dotazník byl anonymní, není známo jméno pedagoga, který názor napsal. Jak vyplývá z výsledků dotazníkového šetření, pedagogové připravovanou změnou nadšení nejsou. Většina z nich s uzákoněním možnosti zařazovat do mateřských škol již dvouleté děti nesouhlasí. Ani jeden pedagog se k této možnosti nevyjádřil kladně. Názory pedagogů na 21 otázek, uvedených v dotazníku, jsou popsány v kapitole 9. Zde jsou uvedeny některé další slovní postřehy a názory pedagogů k této problematice: Učitelka mateřské školy, žijící v okresním městě, dvě vlastní děti: „Se zařazením dětí dvouletých do mateřské školy nesouhlasím z důvodu podmínek, které současný návrh obsahuje. Situaci matek vracejících se po 2 letech mateřské dovolené do práce považuji za tristní a řešit se musí, nicméně zařazení dvouleťáčků do současného systému mateřské školy je nevhodné. Situaci bych řešila a) znovuotevřením jeslí, jejichž systém byl v podstatě zničen nebo b) zařazením dvouleťáků do mateřské školy za podmínek: vyčlenění těchto dětí do samostatného oddělení, přiřazení vhodného personálu (včetně zdravotních sester) a přizpůsobením ŠVP a TVP těmto dětem.“ Učitelka mateřské školy, žijící na vesnici, zatím bez vlastních dětí: „Jsem proti zařazení dvouletých dětí do mateřské školy... Ze své školní praxe mohu říci, že jsem ještě neviděla dvouleté dítě, kterému by pobyt v mateřské škole pomohl.“ Učitelka mateřské školy, žijící na vesnici, dvě vlastní děti: „Pokud je smíšená třída, pak dvouleté (čerstvě) děti mohou výrazně narušit chod třídy a plán učitelky. Vývoj dětí je 69
výrazně individuální a z mé praxe, kdy je smíšená třída 28 dětí (od 2,5 do 7,5 let), pak učitelka nemá možnost pokrýt na 100 % vzdělávací potřeby dětí.“ Učitelka mateřské školy, žijící ve městě, dvě vlastní děti: „Myslím si, že zařazení dvouletých dětí do mateřské školy by mělo být jen ve výjimečných případech. Dvouletému dítěti je určitě lépe doma s rodiči než v mateřské škole.“ Učitelka mateřské školy, žijící na vesnici, zatím bez vlastních dětí: „Každé dítě má individuální vývoj, a proto si myslím, že je nesmysl uzákonit vstup dítěte od dvou let – současní rodiče by toho maximálně využili a vůbec by je nezajímalo, jaký to má dopad na další (starší) děti ve třídě. Chápu, že někteří rodiče nemají na výběr a musí nastoupit do práce, nicméně si myslím, že by dítě mělo být do 3 let v rodinném prostředí. Pokud nemají rodiče jinou možnost, měly by být děti od 2 – 3 let umístěny ve speciální třídě vedené zdravotníky a ne pedagogy. Zařazovat takto nezralé děti do prostředí mateřské školy je nesmysl – trpěly by dvouleté děti, ostatní i učitelky.“ Učitelka mateřské školy, žijící ve městě, zatím bez vlastních dětí: „Určitě nesouhlasím se zařazením dvouletých dětí do mateřské školy.“ Učitelka mateřské školy, žijící na vesnici, dvě vlastní děti: „Dvouleté děti vyžadují jinou péči než tříleté, jsou to batolata a potřebují hlavně matku. Navíc ženy, které mají mateřskou do dvou let (věku dítěte) jsou ty, které mají vysoké příjmy a mohou si dovolit chůvu. Dále si asi nikdo neuvědomí, že 95 % hraček má nálepku: od 3 let.“ Učitelka mateřské školy, žijící na vesnici, zatím bez vlastních dětí: „Myslím si, že dvouleté dítě je na matku silně fixováno, vyžaduje pozornost. V mateřské škole by upoutávalo pozornost paní učitelky a ta by neměla možnost věnovat se své práci s ostatními dětmi. Narušilo by to i vztahy mezi dětmi (z hlediska půjčování hraček) – dítě nechápe, že se o hračky musí dělit s ostatními.“ Učitelka mateřské školy, žijící ve městě, zatím bez vlastních dětí: „Zařazení dvouletých dětí do mateřské školy vnímám jako velmi individuální záležitost. Záleží na návycích z rodiny, samostatnosti a inteligenci dítěte a velikosti třídy.“ Učitelka mateřské školy, žijící na vesnici, zatím bez vlastních dětí: „Zařazení dvouletého dítěte do mateřské školy by možná nebyl až takový problém, kdyby byl snížený počet dětí ve třídě a podmínky by tomu byly zcela přizpůsobené. Myslím si ale, že zařazení do mateřské školy takového dítěte je z hlediska jeho vývoje předčasné.“ Učitelka mateřské školy, žijící na vesnici, tři vlastní děti: „Souhlasím se zařazením dvouletých dětí do mateřské školy, ovšem za určitých podmínek... tuto možnost beru ne jako něco vhodného nebo dokonce optimálního, ale jako nouzové řešení v případě, že se o dítě 70
nemůže starat matka nebo otec... Vhodnější než umísťovat děti mladší než 3 roky do polodenní nebo dokonce celodenní péče nějaké instituce je zřizovat a podporovat vhodná zařízení, která mohou matky (rodiče) s takto malými dětmi navštěvovat.“ Učitelka mateřské školy, žijící na vesnici, zatím bez vlastních dětí: „Nemyslím si, že zařazování takto malých dětí do mateřské školy je vhodné, protože v tomto období dítě potřebuje individuální (mateřskou) péči a učitelka v mateřské škole nemá čas věnovat se dítěti dostatečně, protože má na starosti i další děti.“
10.4 Názory ostatních odborníků z resortu školství Jak již bylo uvedeno, tyto názory byly zjišťovány metodou obsahové analýzy textu. Eva Opravilová z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, předsedkyně Asociace předškolní výchovy, na otázku „Obecně se soudí, že dítě by mělo odcházet do školky až po dovršení tří let. Není plánované snížení této věkové hranice spíš na škodu?“ odpovídá, že „současná vývojová psychologie už tyto věkové mezníky tak striktně a plošně nevymezuje. Naopak tvrdí, že rozvoj dítěte je individuální, stejně jako posouzení jeho zralosti pro pobyt v širší skupině dětí.“ (dostupné na world wide web: http://slovacky.denik.cz/zpravy_region/mate-dvoulete-dite-do-skolky-s-nim-je-li-kam-315f.html, cit. 18.10.2010). Soňa Koťátková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy se domnívá, že rozhodnutí o třífázové mateřské dovolené vytvořilo problém, který se tedy nyní musí řešit. Uvádí, že „i dříve bylo možné, že matka mohla odejít z mateřské dovolené dřív, ale dnes se může víc dívat na to, jak se jí to ekonomicky vyplatí, a nemusí odhadnout, jak ji dítě bude potřebovat. Řekla bych, že se tady vůbec nehledí na dítě a na jeho práva a potřeby,“ zdůrazňuje. „Myslím si, že – když už tahle otázka vyvstala – je potřeba zajistit podmínky i finance pro to, aby to mateřské školy zvládly.“ (Koťátková in Těthalová, 2010, s. 12). Milada Rabušicová z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity preferuje takzvanou integrovanou mateřskou školu, kam by chodily děti od dvou do šesti roků. Uvádí, že „integrovaná mateřská škola pro děti od 2 do 6 let umožňuje skloubit zařízení výchovně vzdělávací se zařízením sociálních služeb péče o dítě a splňuje všechny nároky, které jsou v současné teorii předškolní pedagogiky kladeny, tedy přirozené prostředí v různověkých kolektivech blížící se rodinné situaci, odstranění traumat z přestupů z jednoho prostředí do jiného, pevnější a dlouhodobější vazby na pedagogy, kloubení hravých a učebních činností.“ (dostupné na world wide web: http://slovacky.denik.cz/zpravy_region/mate-dvoulete-dite-do-skolky-s-nim-je-li-kam-315f.html, cit. 18.10.2010). Marta Jurková z odboru předškolního, základního a základního uměleckého 71
vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy si dokáže představit, že by řešení „mělo podobu jeselských tříd při mateřských školách. Muselo by tam být méně dětí, dvanáct, maximálně patnáct zapsaných dětí a dvě učitelky. A musel by se také posílit počet nepedagogického personálu, protože tyhle malé děti ještě mají pleny a potřebují intenzivnější péči. Ale musela by existovat i možnost zařazení takhle malých dětí i do běžné třídy mateřské školy.“ (Jurková in Těthalová, 2010, s. 12).
10.5 Názory rodičů Pro zjištění názorů rodičů byla použita metoda dotazníku. Vzhledem k tomu, že zadaný dotazník byl anonymní, není známo jméno rodiče, který názor napsal. Názory rodičů na 21 otázek, uvedených v dotazníku, jsou popsány v 9. kapitole - zde jsou uvedeny některé další slovní postřehy a názory k této problematice, které měli rodiče v dotazníku možnost uvést: Žena, matka dvouletého dítěte: „Dvouleté dítě bych určitě do školky ještě nezařadila. Ale byla by dobrá přípravná třída právě pro ty dvouleté, která by byla jen maximálně 2 dny v týdnu a jen na pár hodin, aby si děti postupně začaly zvykat, že jsou bez matky.“ Muž, otec šestiletého a jedenáctiletého dítěte: „Žádné státní zařízení pro výchovu dětí, vedené jakkoliv vzdělanými lidmi, nemůže nahradit výchovu v rodině. V žádném případě bych nepodporoval zařazení dvouletých dětí do každodenní docházky v mateřské škole.“ Žena, matka tříletého dítěte: „Určitě by to bola velká pomoc pre maminky, ktoré po dvoch rokoch nastupujú do práce.“ Žena, matka dvouletého a pětiletého dítěte: „Osobně bych této možnosti nevyužila, ale měla by existovat – za podmínky, že pro tyto malé děti bude zřízena samostatná třída s vyšším počtem učitelek/vychovatelek.“ Žena, matka novorozeného dítěte: „Myslím si, že vývoj dětí je velmi individuální. Některé děti se vyvíjejí dříve a jiné o něco později. Myslím si, že zařazení dětí s věkem 2 roky mezi 3 a víceleté děti by nebylo prospěšné. Určitě by bylo pro 2 leté děti dobré něco jako program miniškolka, kde by se např. scházely s dětmi stejného věku na 2-3 hodiny denně (něco jako příprava na školku). V této miniškolce by mělo být méně dětí a více učitelek, tak aby mohly mít děti více péče a pozornosti, kterou potřebují.“ Žena, matka čtyřletého dítěte: „Dvouleté dítě není připravené na školku... Můj názor je, že děti potřebují ještě ve dvou letech mateřskou péči, kterou by od učitelek v mateřské školce v tomto věku nedostaly.“ Žena, matka 5 měsíčního dítěte: „Umístění dětí dvouletých do školky je možné, pokud 72
ve školce bude více dětí stejného věku. Pokud by tam bylo samo nebo 2 děti, nebylo by to asi nejlepší řešení.“ Muž, otec šestiletého dítěte: „Od 11 měsíců do tří let navštěvoval můj syn jesle. Myslím, že jako průprava před nástupem do mateřské školy je instituce jeslí ideální.“ Žena, matka čtyřletého a ročního dítěte: „Zařazení dvouletého dítěte do mateřské školy je na zvážení jeho matkou, která jej zná nejlépe.“ Žena, matka šestiletého a devítiletého dítěte: „Myslím si, že technicky školku dvouleté dítě zvládne, ale bude pro něj těžší odloučit se od mámy než pro starší dítě.“ Žena, matka čtyřletého a dvouletého dítěte: „Souhlasím se zařazením dětí mladších tří let do mateřské školy. Alespoň od 2,5 roku. Myslím, že jim pobyt v kolektivu prospívá.“ Žena, matka jednoho dítěte: „Myslím, že je nutné individuální posouzení schopností a psychiky dítěte.“ Žena, matka šestiletého a dvouletého dítěte: „V mém okolí jsou děti, které by už ve věku dvou let školku zvládly... Je to velmi individuální, jako všechno. Nejsem nijak kategoricky proti, ale učitelky mateřských škol (současné) na to nejsou připravené.“ Žena, matka pětiletého a osmiletého dítěte: „Pokud je jedna z možností ukončit rodičovskou dovolenou ve věku 2 let dítěte, měli by mít rodiče také možnost umístit své dvouleté dítě ve vhodném zařízení, např. v mateřské školce. Podle mého názoru by ve třídě mělo být 6 – 10 dvou až tříletých dětí.“ Žena, matka čtyřletého a ročního dítěte: „Jsem s oběma dětmi na mateřské 3 roky, dokáži si představit návrat do zaměstnání po 2 letech, jeden z důvodů, proč zůstávat doma, je finanční nákladnost jeslí, popřípadě chůvy. V budoucnu se současný stav musí změnit – náš sociální systém dlouhodobou rodičovskou dovolenou neutáhne.“ Žena, matka čtyřletého dítěte: „Vše závisí na individualitě dítěte, do 2,5 let věku dítěte bych školku vůbec nedoporučila.“ Ze zjištěných informací vyplývá, že rodiče nejsou v otázce zařazení dvouletých dětí do mateřské školy jednotní. Někteří jsou pro zařazení dvouletých dětí do mateřské školy, někteří jsou zásadně proti. Někteří rodiče by se zařazením dvouletých dětí do mateřské školy souhlasili při splnění určitých podmínek (ať už organizačních, personálních či jiných). Jsou zde zastoupeny i názory, že vývoj každého dítěte je individuální, stejně jako je individuální doba jeho zralosti pro zařazení se do kolektivu, schopnost odloučení se od matky atd. Šetření mezi rodiči tedy ukazuje velkou škálu rozdílných názorů a úhlů pohledu na tuto problematiku.
73
Závěr Předkládaná bakalářská práce byla zaměřena na problematiku snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky. V teoretické části této práce je mapovaná historie, současná situace i možnosti řešení. Práce se zabývá potřebnými změnami v podmínkách organizace a provozu mateřských škol v případě zařazení dětí od dvou let a uvádí příklady praxe v dalších evropských státech. Přibližuje také vývoj dítěte, zejména období batolete a období předškolního věku. Prvním cílem praktické části této práce bylo zjistit vývojovou úroveň v oblasti motoriky, sebeobsluhy, sociálních dovedností a mentálních schopností u výběrového souboru dvouletých dětí. K tomuto účelu byla použita metoda dotazníku. Dotazníkové šetření bylo v některých ohledech překvapující, nicméně potvrdilo názor psychologů, že vývoj dítěte je velmi individuální a probíhá vlastním tempem. Druhým cílem bylo zjištění názorů rodičů, psychologů, ředitelů mateřských škol, pedagogů a dalších pracovníků resortu školství na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřské školy. K tomuto účelu byla použita metoda dotazníku a metoda obsahové analýzy textu. Pokud jde o názory odborníků z řad psychologů, většina z těch, jejichž názor byl metodou obsahové analýzy textu zjištěn, se u dítěte v batolecím období přikláněla k rodinné péči, nikoliv kolektivní. Z dotazníkového šetření mezi rodiči a pedagogy vyplynulo, že část rodičů (z řad respondentů) by uzákonění možnosti zařadit dvouleté dítě do mateřské školy uvítala, většina pedagogů (z řad respondentů) však nikoliv. Rodiče i pedagogové se sice víceméně shodují na tom, že tato možnost by pomohla matkám nastoupit dříve do zaměstnání, avšak zařazení dvouletého dítěte do mateřské školy nevidí téměř všichni pedagogové (z řad respondentů) a většina rodičů (z řad respondentů) jako optimální. Daleko více pedagogů (z řad respondentů) než rodičů (z řad respondentů) se také domnívá, že by zařazení dvouletého dítěte do mateřské školy mohlo narušit jeho zdravý psychický vývoj a že by nemohly být kvalitně naplněny potřeby dvouletých dětí, kdyby tyto děti byly za současných podmínek zařazeny mezi děti tříleté (čtyřleté). Naprostá většina pedagogů (z řad respondentů) také zastává názor, že by se nějak narušil program třídy, pokud by zde byly umístěny dvouleté děti. Je možné, že se v názorech rodičů odráží skutečnost, že podpora rodin s dětmi v oblasti sladění rodinného a pracovního života je velmi nedostatečná a rodiče se tedy možnosti uzákonění zařazení dvouletých dětí do mateřské školy chytají jako téměř jediného řešení. Naproti tomu pedagogové si jsou vědomi daleko více úskalí, které toto řešení obnáší. Znají daleko lépe prostředí mateřské školy, orientují se v problematice vývojové psychologie a jsou 74
si vědomi legislativních, ekonomických i jiných problémů, spojených s otázkou legislativního ukotvení zařazení dvouletých dětí do mateřských škol. Metody, které byly použity v rámci práce, byly adekvátní a pomohly zjistit potřebné údaje. Podle § 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, je předmětem zákona stanovení podmínek, podle kterých probíhá výchova a vzdělávání ve školách a školských zařízeních a vymezení práv a povinností fyzických a právnických osob při vzdělávání. Péče o děti v mateřských školách je pouze jevem doprovodným, nikoliv primárním. Ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení je podle § 7 zákona č. 2/1969 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Sociální politika i problematika péče o rodinu a děti je však podle § 9 zákona č. 2/1969 Sb. v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí. V § 33 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, jsou vymezeny cíle předškolního vzdělávání, podle kterých je zřejmé, že účelem předškolního vzdělávání je výchova a vzdělávání. Výchova a vzdělávání tedy nemohou být nahrazeny pouhou péči o dítě po dobu nepřítomnosti matky nebo jiné pečující osoby. V případě snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky by bylo plnění těchto cílů předškolní výchovy ohroženo, protože dvouleté děti nejsou ještě dostatečně rozumově ani tělesně vyspělé. I kdyby se upravil Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, lze si stěží představit jeho kvalitní plnění v praxi. Podle názorů psychologů není ještě dvouleté dítě pro pobyt v mateřské škole zralé. Podle vývojové psychologie potřebuje dítě v tomto období individuální péči, kterou nelze v současných předškolních zařízeních zajistit. S uzákoněním snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky však nesouhlasí ani řada pedagogů. Na druhé straně ovšem stojí rodiče, kteří by se rádi vrátili do zaměstnání po druhém roce věku dítěte, nebo rodiče, kteří by tuto možnost uvítali, i když by do zaměstnání nenastupovali. (dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/ass ets/media-centrum/aktualne/Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 9-10; Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). Zjištěné poznatky ukazují, že podpora rodin s dětmi a sladění rodinného a pracovního života jsou v České republice aktuálními závažnými tématy, které je potřeba řešit, neboť možnosti rodičů v těchto oblastech jsou velmi omezeny. Řešení ovšem musí být komplexní a uzákonění možnosti přijímat dvouleté děti do mateřských škol je jen jedním z možných dílčích řešení. Vzhledem ke zjištěným poznatkům se však ukazuje jako poměrně 75
problematické. Zjištěné poznatky, uvedené v této práci, by mohly pomoci zlepšit povědomí o dané problematice, neboť dostupných komplexních materiálů je velmi málo a ani pedagogové ani rodiče nemají často potřebné, dostatečné a správné informace.
76
Seznam pramenů a literatury BACUS, A. Vaše dítě ve věku od 1 do 3 let. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-743-4. BEDNÁŘOVÁ, J. - ŠMARDOVÁ, V. Diagnostika dítěte předškolního věku: co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-1829-0. ČAPKOVÁ, D. Dějiny teorie a praxe výchovy dětí předškolního věku do konce 18. století. 1. vyd. Praha: SPN, 1980. ČAPKOVÁ, D. - OPRAVILOVÁ, E. Úvod do studia dějin předškolní pedagogiky. Počátky a první rozvoj dějin předškolní výchovy. 1. vyd. Praha: Ústav pro učitelské vzdělání na UK, 1968. DOSTÁL, M. - OPRAVILOVÁ, E. Úvod do předškolní pedagogiky. 2. vyd. Praha: SPN, 1988. ERIKSON, E. Dětství a společnost. 1. vyd. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-380-8. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozšířené české vydání. Brno: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-185-0. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu, Základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. JARNÍKOVÁ, I. Výchovný program mateřských škol – přehled výchovných prostředků a jak jich užívati ve výchově malých dětí. Praha: Unie 1927. Kolektiv autorů. Tabulky rozvoje dítěte 0-3 roky. Brno: MC nakladatelství, 2003. Kolektiv pracovníků a spolupracovníků výzkumných ústavů pedagogických v Praze a v Bratislavě Program výchovné práce v jeslích a mateřských školách. 2. vyd. Praha: SPN, 1968. KOŤÁTKOVÁ, S. Dítě a mateřská škola. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1568-1. KRAMULOVÁ, D. Ve dvou letech do školky? Informatorium č. 2/2008. Praha: Portál, 2008. ISSN 1210 – 7506. KUCHAŘOVÁ, V. - SVOBODOVÁ, K. Síť zařízení denní péče o děti předškolního věku v ČR. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2006. ISBN 80-87007-51-4. LANGMEIER, J. - KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2., aktualizované vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1284-9. LEDVINKOVÁ, B. Nástin vývoje opatroven, školek a mateřských škol. Praha: František A. Urbánek, 1887. LEDVINKOVÁ, B. Škola mateřská, díl III. Praha: František A. Urbánek, 1907. 77
MARENHOLTZ-BÜLOW, B. Mateřská škola první pracovna dítěte. Praha: Nakl. F. Urbánek, 1891. MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. 3. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-494-X. MATĚJČEK, Z. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0870-1. MATĚJČEK, Z. - LANGMEIER, J. Výpravy za člověkem. 1. vyd. Praha: SPN, 1981. MATĚJČEK Z., POKORNÁ M., KARGER P. Rodičům na nejhezčí cestu. 1. vyd. Jinočany: H a H Vyšehradská, s. r. o., 2004. ISBN 80-7319-023-0. MERTIN, V. Školka od dvou let, to je trochu brzo, Dnes, 22.4.2010, s. A11. Praha: MAFRA, a. s., 2010. ISSN 1210 1168. NIESEL, R. - GRIEBEL, W. Poprvé v mateřské škole. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-989-5. OPRAVILOVÁ, E. a kol. Kapitoly z pedagogiky a psychologie dítěte do šesti let. Dotisk. Praha: SPN, 1964. OPRAVILOVÁ, E. Předškolní pedagogika I.: Smysl a proměny dětství. 2. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2002. ISBN: 80-7083-656-3. PLECITÁ in AD: Patří dvouleté děti do mateřské školy? Informatorium, č. 7/2010. Praha: Portál, 2010. ISSN 1210 – 7506. PLEVOVÁ, I. Kapitoly z vývojové psychologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1412-0. Program výchovné práce pro jesle a mateřské školy. 2. vyd. Praha: SPN, 1979. PRŮCHA, J. - WALTEROVÁ, E. - MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-772-8. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2006. ISBN 80-87000-00-5. ŘÍČAN, P. - KREJČÍŘOVÁ, D. a kol. Dětská klinická psychologie. 1. vyd. Praha: Grada, 1995. ISBN 80-7169-168-2. STUDNIČKOVÁ, B. Pěstounkám škol mateřských. Praha: Nakl. Rudolf Storch, 1901. SVOBODA, J. Školka čili prvopočáteční, praktické, názorné, všestranné vyučování malých dítek k věcnému vybroušení rozumu a ušlechtění srdce s navedením ke čtení, počítání a kreslení pro učitele, pěstouny a rodiče. 2. vyd. Praha: Nakl. F. A. Urbánek, 1874. ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J. a kol. Přehled vývojové psychologie. 2. vyd. Olomouc: UP, 78
2008. ISBN 978-80-244-2141-4. ŠMELOVÁ, E. Ohlédnutí se do historie předškolní výchovy. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 978-80-244-2238-1. ŠMELOVÁ, E. Mateřská škola a její učitelé v podmínkách společenských změn. Teorie a praxe II. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1373-6. ŠPAŇHELOVÁ, I. Dítě v předškolním období. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. ISBN 80-204-1187-9. TĚTHALOVÁ. Školky i pro dvouleté děti? Informatorium, č. 6/2010. Praha: Portál, 2010. ISSN 1210 – 7506. TRPIŠOVSKÁ, D. Vývojová psychologie pro studenty učitelství. 1. vyd. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 1998. ISBN 80-7044-207-7. VÁŇA, J. a kol. Dějiny pedagogiky. 4. vyd. Praha: SPN, 1963. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Zákon 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 366/2011 Sb.
Seznam elektronických pramenů a literatury Adresář zdravotnických zařízení [online]. Ústav zdravotnických informací ČR, 2011. ISBN 978-80-7280-923-3. [citováno 2010-08-19]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/publikace/adresar-zdravotnickych-zarizeni-cr-1cast-206-2011 Analýza podmínek a možností zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol a vyhodnocení dalšího řešení rozšíření péče o děti do tří let [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 2011 [citováno 2011-10-14]. Dostupné z URL
BARBOŘÍKOVÁ. Ředitelky: Dvouleté děti by do školky jít neměly. Metro 24.2.2011. [online]. METRO Česká republika a.s., 2011. ISSN 1804-9346 [citováno 2011-08-12]. Dostupné na world wide web: http://www.metro.cz/domov/4319-reditelky-dvoulete-deti-bydo-skolky-jit-nemely Barcelonské cíle zajistí rodičům v ČR možnost větší volby. [online]. Gender Studies, o.p.s. a Asociace pro rovné příležitosti, 2009 [citováno 2010-10-18]. Dostupné na world wide web: http://www.ekscr.cz/aktuality/131-2/barcelonske-cile-zajisti-rodicum-v-cr-moznost-vetsivolby/ 79
Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2010 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2011. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: www.uzis.cz/system/files/ 18_11.pdf Český statistický úřad Zlín: http://www.zlin.czso.cz/ Demografický vývoj [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005. [citováno 2011-1007]. Dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2237/srovnani-demografie.pdf Dvanáct bodů ke snahám českého předsednictví otevřít debatu o barcelonských cílech Reakce českého předsednictví na kritiku Evropského parlamentu.[online]. České předsednictví v Radě EU, 2009. [citováno 2010-10-18]. Dostupné na world wide web: http://www.eu2009.cz/cz/news-and-documents/news/dvanact-bodu-ke-snaham-ceskeho-predsednictviotevrit-debatu--8760/index.html Dobrá předškolní výchova přináší pozdější úspěchy ve škole [online]. Evropská unie, 2011.[citováno 2011-10-07]. Dostupné na world wide web: http://ec.europa.eu/news/ culture/110222_cs.htm HEŘMÁNKOVÁ, P. Vláda podporuje zařazení dvouletých dětí do mateřských škol [online]. Mediafax, 2010. [citováno 2011-08-19]. Dostupné na world wide web: http://www.mediafax.cz/domaci/3027500-Vlada-podporuje-zarazeni-dvouletych-deti-do-materskych-skol Institucionální péče o předškolní děti a děti do tří let: jak to dělají jinde v Evropě [online]. TA gitA , 2009. [citováno 2011-08-19]. Dostupné na world wide web: http://www.ta-gita.cz/aktualne/institucionalni-pece-o-predskolni-deti-a-deti-do-tri-let-jak-to-delaji-jinde-v-evrope/ Jaká je péče státu o děti [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010. [citováno 201108-23]. Dostupné na world wide web: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/ rodina-a-podnikani/jaka-je-pece-statu-o-deti/1001936/58873/ JUŘÍČKOVÁ, L. Budoucí vývoj populace České republiky [online]. Demografické informační centrum, 2005. ISSN 1801-2914. [citováno 2011-10-07]. Dostupné na world wide web: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=199 KOTÁSEK J. Bílá kniha po pěti letech. Učitelské listy [online]. Agentura Strom, 2009. [citováno 2011-08-29]. Dostupné na world wide web: http://www.ucitelske-listy.cz/2009 /11/jirikotasek-bila-kniha-po-peti-letech.html LABUSOVÁ, E. Hranice tří let: přirozená potřeba, nebo dogma? [online]. Labusová, 2007. [citováno 2011-10-10]. Dostupné na world wide web: http://www.evalabusova.cz/ankety/hranice.php MARCIZSOVÁ, A. Rodičovský příspěvek [online] NICM, 2008.[citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.icm.cz/rodicovsky-prispevek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2002. [citováno 2011-08-29]. Dostupné na world wide web: http://www.msmt.cz/dokumenty/bila-kniha-narodni-program-roz voje-vzde80
lavani-v-ceske-republice-formuje-vladni-strategii-v-oblasti-vzdelavani-strategie-odrazi-celospolecenske-zajmy-a-dava-konkretni-podnety-k-praci-skol?highlightWords=b%C3%ADl%C3 %A1+kniha Národní koncepce rodinné politiky [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005. [citováno 2011-08-23] Dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/ 2125/koncepce_rodina.pdf Národní program rozvoje vzdělávání v České republice – Bilá kniha [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha, 2001. [citováno 2011-08-29] Dostupné na world wide web: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf. Národní zpráva o rodině [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2004. [citováno 201108-23] Dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/899/zprava_b.pdf Narození a zemřelí do 1 roku 2010. [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2011. ISBN 978-80-7280-922-6. [citováno 2011-08-22]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/publikace/narozeni-zemreli-1-roku-2010 Nařízení vlády č. 278/2008 [online]. Vláda České republiky, 2008. [citováno 2011-08-23]. Dostupné na world wide web: download.mpo.cz/get/35329/48365/572489/priloha 001.pdf Obyvatelstvo [online]. Český statistický úřad, 2010. [citováno 2011-08-21]. Dostupné na world wide web: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/ED00377ECC. Obyvatelstvo v obcích Zlínského kraje. [online]. Český statistický úřad Zlín, 2011. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_v_obcich_zlinskeho_kraje_2010 OPRAVILOVÁ in ČT24. Školky by mohly přijímat už dvouleté děti [online]. Česká televize, 2010. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/87360-skolky-by-mohly-prijimat-uz-dvoulete-deti/ Péče o děti mladší 3 let věku. [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2006. [citováno 2011-08-15]. Dostupné na world wide web: www.msmt.cz/ uploads/soubory/pravni_vyklady_msmt/2006_3_04.doc PERKNEROVÁ. Máte dvouleté dítě? Do školky s ním, je-li kam. Deník. [online]. VLTAVALABE-PRES, a.s., 2010. [citováno 2010-10-18]. Dostupné na world wide web: http://www.denik.cz/z_domova/mate-dvoulete-dite-do-skolky-20100419.html Počet obyvatel v obcích Olomouckého kraje k 1.1.2011 [online]. Český statistický úřad, 2011. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.olomouc.czso.cz/xm/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/8f3ea15ffe222d1bc12574440039d303/$FI LE/obce010111.pdf, Počet žáků na učitele krajského a obecního školství ve školním roce 2005/2006 [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2006. [citováno 2011-08-15]. Dostupné na world wide web: http://aplikace.msmt.cz/PDF/ZJtext_produktivita05_06.pdf
81
Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785 - 2010, absolutní údaje [online]. Český statistický úřad, 2011. [citováno 2011-08-16]. Dostupné na world wide web: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu Prognóza obyvatelstva České republiky do roku 2065 [online]. Demografické informační centrum, 2005. ISSN 1801-2914. [citováno 2011-08-15]. Dostupné na world wide web: http://www.demografie.info/?cz_prognozyprognozacr Programové prohlášení Vlády České republiky [online]. Vláda České republiky, 2010. [citováno 2011-08-23] Dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/ mediacentrum/dulezite-dokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf Slovník cizích slov ABZ [online]. ABZ.cz. [citováno 2011-08-22]. Dostupné na world wide web: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/baby-sitting-bejbisityng Rámec strategie konkurenceschopnosti [online]. Úřad vlády České republiky a Národní ekonomická rada vlády, 2011. ISBN 978-80-7440-050-6. [citováno 2011-08-19]. Dostupné na world wide web: http://icv.vlada.cz/assets/udalosti/Ramec_strategie_konkurenceschopnosti.pdf Sdělení Komise: Kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti [online]. Evropská komise, 2011. [citováno 2011-10-07]. Dostupné na world wide web: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0066:FIN:CS:PDF SOTONOVÁ, J. Do mateřské školky budou moci děti již od dvou let, rozhodla vláda. Hospodářské noviny 19.4.2010 [online]. iHNed, 2010. ISSN 1213-7693. [citováno 2010-1018]. Dostupné na world wide web: http://hn.ihned.cz/cesko/c1-42681630-navrh-kopicove-oddvou-let-do-skolek Soubor prorodinných opatření - Prorodinný balíček. [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008. [citováno 2010-09-27]. Dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5898/komplet_balik.pdf Stanovisko SMS ČR k možnostem systémového řešení agendy denní péče o děti do zahájení povinné školní docházky. [online]. SMS ČR, 2010. [citováno 2011-08-15]. Dostupné na world wide web: http://smscr.cz/tiskove_zpravy.php?id=10 ŠTEFFLOVÁ, J. Mají mateřinky místo pro dvouleté děti? Učitelské noviny č. 21/2010 [online]. Učitelské noviny, 2010. [citováno 2011-08-12]. Dostupné na world wide web: http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5316&PHPSESSID=4ac63d6ebd32f9f5b3698c4a70f855b5 Usnesení vlády České republiky ze dne 2. března 2009 č. 223. [online]. Vláda České republiky, 2009. [citováno 2011-06-10]. Dostupné na world wide web: http://www. vlada.cz/assets/ppov/rada-pro-rovne-prilezitosti/dokumenty/uv090302-0223---jesle.pdf Usnesení vlády České republiky ze dne 26. říjnana 2009 č. 1335. [online]. Vláda České republiky, 2009. [citováno 2011-06-10]. Dostupné na world wide web: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/56E2B029DD1B144FC12576570041C1FB/$FI 82
LE/1335%20uv091026.1335.pdf Usnesení vlády České republiky ze dne 18. ledna 2010 č. 63. [online]. Vláda České republiky, 2010. [citováno 2011-08-15]. Dostupné na world wide web: http://racek. vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/82A1D1A47DE7C709C12576B2003F1953/$FILE/63 %20uv100118.0063.pdf Usnesení vlády České republiky ze dne 19. dubna 2010 č. 284. [online]. Vláda České republiky, 2010. [citováno 2011-08-15]. Dostupné na world wide web: http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/26456FD95F709F4DC125770D0030538F/$FILE/2 84%20uv100419.0284.pdf Usnesení vlády České republiky ze dne 15. června 2011 č. 452. [online]. Vláda České republiky, 2011. [citováno 2011-08-15]. Dostupné na world wide web: http://racek. vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/D03BA51F3B14DC7FC12578B6004F911A/$FILE /452 %20uv110615.0452.pdf VLČEK, P. Realizaci Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti bude řídit Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost. [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2011. [citováno 2012-02-08]. Dostupné na world wide web: http://www.mpo.cz/dokument91386.html Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání.[online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2005. [citováno 2011-0815]. Dostupné na world wide web: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-14-2005-sb-opredskolnim-vzdelavani-1 Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 43/2006 Sb.[online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2006. [citováno 2011-08-15]. Dostupné na world wide web: http://aplikace.msmt.cz/PDF/MJVyhlaska43_2006Sb.pdf Výkonové ukazatele 2010/2011, kapitola B [online]. Ústav pro informace ve vzdělávání, 2011. [citováno 2011-08-15]. Dostupné na world wide web: http://www.uiv.cz/clanek/ 730/2117 Výsledky jednání vlády, 15. června 2011 [online]. Vláda České republiky, 2011[citováno 2011-08-19]. Dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/ tiskovezpravy/vysledky-jednani-vlady--15--cervna-2011-84960/ Vývojová ročenka školství v České republice rok 2003/04-2009/10 [online]. Ústav pro informace ve vzdělávání, 2010. [citováno 2011-08-15]. Dostupné na world wide web: http://www.uiv.cz/clanek/729/2009 Vývojová ročenka školství v České republice rok 1989/90-2002/03, kapitola B3 [online]. Ústav pro informace ve vzdělávání, 2004. [citováno 2011-08-15]. Dostupné na world wide web: http://www.uiv.cz/clanek/437/414 Závěrečná zpráva o řešení projektu HR162/07: Zmapování dostupnosti a podmínek pobytu dětí v jeslích, mateřských školách, školních družinách a obdobných zařízeních a jiných neinstitucionálních forem péče o děti v ČR včetně identifikace překážek jejich využívání s návrhy možných opatření k jejich rozvoji.[online]. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 83
2007. [citováno 2011-08-22]. Dostupné na world wide web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7073/pece_o_deti.pdf Závěry předsednictví Evropské rady z Barcelony, 15.–16.3.2002, dokument SN 100/1/02 REV 1. in Zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku {SEC(2008)2597}/* KOM/2008/0638 konečném znení */ [online]. Úřad pro úřední tisky, 2008[citováno 2010-10-18]. Dostupné na world wide web: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52008DC0 638:CS:HTML Záznam ze zasedání Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů ze dne 16. května 2008. [online]. Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, 2008. [citováno 2010-10-18]. Dostupné na world wide web: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rada-pro-rovne-prilezitosti/cinnost/z_znam_ze_zased_n__rady_vl_dy_pro_rpm__16._5._2008.pdf Zdravotnická ročenka České republiky 1992 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 1993. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 1993 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 1994. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 1994 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 1995. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 1995 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 1996. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 1996 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 1997. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 1997 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 1998. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 1998 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 1999. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 1999 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2000. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 2000 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2001. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky 84
Zdravotnická ročenka České republiky 2001 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2002. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 2002 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2003. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 2003 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2004. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 2004 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2005. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 2005 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2006. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 2006 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2007. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 2007 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2008. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 2008 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2009. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnická ročenka České republiky 2009 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2010. [citováno 2011-08-18]. Dostupné na world wide web: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky Zdravotnictví České republiky 2010 ve statistických údajích [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2011. ISBN 978-80-7280-943-1. [citováno 2011-0818]. Dostupné na world wide web: www.uzis.cz/system/ files/kardcz2010.pdf ŽOFKA, J. Socioekonomické dopady demografického stárnutí [online]. Demografické informační centrum, 2006. ISSN 1801-2914 [citováno 2011-10-07]. Dostupné na world wide web: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=383, cit.7.10.2011).
85
Seznam zkratek ČR – Česká republika MŠ – mateřská škola MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí ÚZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR VÚPSV – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí odst. - odstavec
86
Přílohy
Příloha č. 1: Anonymní dotazník vývoje dítěte
Příloha č. 2: Anonymní dotazník pro rodiče
Příloha č. 3: Anonymní dotazník pro pedagogy mateřských škol (včetně budoucích pedagogů)
Příloha č. 4: Demografický vývoj v České republice po roce 1989
Demografický vývoj v České republice po roce 1989 Počet živě narozených dětí v České republice byl během posledních 20 let značně odlišný. Zatímco v roce 1989 se narodilo 128 356 dětí, v roce 1999 bylo dle Českého statistického úřadu narozeno pouze 89 471 dětí. Od roku 1990 do roku 2008 docházelo postupně ke zvyšování porodnosti – v roce 2008 bylo narozeno 119 570 dětí. Poté začal počet narozených dětí opět mírně klesat. (viz Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785 - 2010, absolutní údaje (formát xls), dostupné na world wide web: http://www. czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu, cit. 16.8.2011). graf: Počet živě narozených dětí od roku 1989 do roku 2010
Zdroj: Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785 - 2010, absolutní údaje (formát xls)- dostupné na world wide web: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu).
Prognózy demografického vývoje nepočítají s výraznějším zvýšením počtu narozených dětí, naopak upozorňují na postupné stárnutí obyvatelstva. Tyto prognózy jsou ovšem pouze orientační, neboť ekonomická situace a migrace obyvatelstva demografický vývoj velmi výrazně ovlivňují a ani jeden z těchto faktorů nelze v číslech přesně předpovědět. (viz článek Budoucí vývoj populace České republiky, dostupný na world wide web: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=199, cit. 7.10.2011; http://www.mpsv.cz/files/clanky/2237/srovnani-demografie.pdf, cit. 7.10.2011; http:// www.demografie.info/?cz_prognozyprognozacr, cit. 15.18.2011; http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=383, cit. 7.10.2011).
ANOTACE Jméno a příjmení:
Ivana Koumalová
Katedra:
Ústav speciálněpedagogických studií
Vedoucí práce:
Mgr. Zdeňka Kozáková, Ph.D.
Rok obhajoby:
2012
Název práce:
Snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky Lowering the age limit of children from three to two years for placing them in nursery schools Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na problematiku snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky. V teoretické části je mapovaná historie, současná situace i možnosti řešení. Práce přibližuje vývoj dítěte, zejména období batolete a období předškolního věku. V praktické části je metodou dotazníku zjišťována vývojová úroveň v oblasti motoriky, sebeobsluhy, sociálních dovedností a mentálních schopností u výběrového souboru dvouletých dětí. Dále je metodou dotazníku a metodou obsahové analýzy textu zjišťován názor rodičů, psychologů, ředitelů mateřských škol, pedagogů a dalších pracovníků resortu školství na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřských škol. předškolní instituce, mateřská škola, vývoj dítěte, batole, předškolní věk, motorika, sebeobsluha, sociální dovednosti, mentální schopnosti The present thesis focuses on lowering the age limit for insertion of children in nursery schools from three to two years. In the theoretical part there is mapped history, current situation and possible solutions. The work draws near child's development, especially the toddler and preschool period. In the practical part by using questionnaire method is investigated developmental level of motor skills, selfcare, social skills and mental abilities of selective group of two years old children. Furthermore, the questionnaire method and the method of content analysis of the text investigates the view of parents, psychologists, headmasters of nursery schools, teachers and other education department staff members at the institutional upbringing of two years old children and for insertion of two years old children in nursery schools. preschool institutions, nursery school, child's development, toddler, preschool period, motor skills, self-care, social skills, mental abilities 4 86 stran čeština
Název v angličtině: Anotace práce:
Klíčová slova: Anotace v angličtině:
Klíčová slova v angličtině: Přílohy vázané v práci: Rozsah práce: Jazyk práce:
