UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií
Diplomová práce Bc. Lucie Ritterová
Působení barev a jejich využití v pobytových zařízeních
OLOMOUC 2014
Vedoucí práce: Doc. PhDr. Olga Krejčířová, Ph.D.
Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Olomouci dne 31. března 2014 .................Podpis…………………………
Děkuji Doc. PhDr. Olze Krejčířové, Ph.D. za odborné vedení závěrečné práce a za cenné rady poskytované při shromažďování podkladů a všem respondentům, kteří se ochotně mého výzkumného šetření zúčastnili.
OBSAH
ÚVOD ................................................................................................. 7 1
2
BARVA ........................................................................................ 8 1.1
Vnímání barev ....................................................................... 8
1.2
Barevné vlivy ........................................................................ 9
1.3
Působení barev na psychiku .................................................... 9
JEDNOTLIVÉ BARVY .............................................................. 14 2.1
Červená ............................................................................... 14
2.2
Oranžová ............................................................................. 15
2.3
Žlutá……….. ....................................................................... 15
2.4
Zelená . .............................................................................. 16
2.5
Modrá……………. ............................................................... 16
2.6
Fialová ............................................................................... 17
2.7
Bílá………. .......................................................................... 17
2.8
Černá……… ........................................................................ 18
2.9
Šedá………….. .................................................................... 18
2.10 Hnědá……. .......................................................................... 18 3
PROSTOR A BARVY ................................................................ 20 3.1
4
5
6
Využití jednotlivých barev v interiéru ................................... 21
PREFERENCE BAREV ............................................................. 24 4.1
Vztah mezi preferencí barev a věkem .................................... 24
4.2
Preference barev a emoce ..................................................... 24
POBYTOVÁ ZAŘÍZENÍ ............................................................ 27 5.1
Domov se zvláštním režimem ............................................... 27
5.2
Domov pro seniory............................................................... 30
CÍLE PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY ................................... 33 6.1
Cíle práce ............................................................................ 33
6.2
Výzkumné otázky ................................................................ 33
7
METODIKA VÝZKUMU ........................................................... 34 7.1
Použité metody .................................................................... 34 7.1.1 Sběr dat .......................................................................... 35 7.1.2 Zpracování dat ................................................................ 36
7.2 8
Charakteristika výzkumného souboru .................................... 36
VÝSLEDKY A ANALÝZA ZÍSKANÝCH DAT .......................... 37 8.1
Domov se zvláštním režimem ............................................... 37
8.2
Domov se zvláštním režimem ............................................... 47
ZÁVĚR ............................................................................................. 58 SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ..................................... 60 SEZNAM PŘÍLOH ……………………………………………………….66
ÚVOD Studovat barvu nebo se jí zabývat je velmi fascinující. Barva nás obklopuje neustále. Dokonce se dá říct, že i taková bezbarvost má barvu. Nedokážeme si představit svět bez barev. Když bychom se zamysleli nad barvou, tak první, co nás zřejmě napadne, je příroda. Těšíme se na první hedvábnou zeleň, která povzbuzuje, signalizuje začátek něčeho nového, příchod jara. Naše srdce hřeje pohled na narcisy a hyacinty, jak raší ze zmrzlé půdy. Rozpuk bujné zeleně a barev plného léta nám dává pocítit plnost země. Potom přichází podzim a nám se tají dech nad škálou žluté, oranžové a červené barvy. Když zmizí, přijde zima se svou bílou pokrývkou sněhu, šedivými kameny a větvemi. A zase čekáme jaro. Kolikrát jsme pozorovali východ a západ slunce a podivovali se nad těmi neskutečnými barvami? Východ slunce na poušti je zážitek plný posvátné hrůzy. Od časného úsvitu, přes poledne do soumraku až k půlnoci tu jsou tisíce odstínů světla a barvy. Když dlouze hledí me vzhůru k nebeské modři, cítíme mír a poklid otevřeného vesmíru. Barvy už nemají pouze dekorativní či ornamentální funkci, ale jejich energetické záření v nás vyvolává pocity, které jsou rovnoměrně přijímány tělem i duší a které mohou zcela rozhodně ovlivnit naše tělesné a duševní blaho. Zprostředkují nám povzbuzující, harmonizující a regenerující sí ly, povzbudivou vitální energii ovlivňující nervy, žlázy, orgány a kromě toho mají významný vliv na naši psychiku“. (Hulke, 1997). Ovlivňují nás hlouběji. Barva je součást našeho života. Účelem této práce je přiblížit poznatky o barvách a jejich možné využití v interiéru a to konkrétně v Domovech se zvláštním režimem a Domovech pro seniory. V povědomí lidí není příliš známé, jaký mají barvy psychický i fyzický vliv na člověka a jakým způsobem ovlivňují jeho psychický i fyzický stav. Existovala řada výzkumů, které se snažily dokázat vliv barev na člověka. V této práci, se budeme věnovat problematice působení barev a pokusíme se rozvinout základní otázky teorie barev a jejich aplikace v pobytových zařízeních.
7
1 BARVA Co je barva? Barva je to, co není. Svět kolem nás je totiž ve skutečnosti nebarevný. Všechny barvy jsou však ukryty ve světle, které se v našich očích zdá nebarevné, bezbarvé. Ze světla se barvy rodí , ve světle žijí a bez něj zanikají.
(Pleskotová,
1987).
Zjednodušeně
se
dá
říct,
že
se
jedná
o elektromagnetické vlnění, které má rozličnou vlnovou délku. Každá barva slunečního spektra odpovídá určité vlnové délce světla. Tyto vlnové délky barev se ve spektru viditelného světla (ty, které vnímají naše oči) pohybují od 360 do 760 nanometrů s tím, že nejnižší vlnovou délku má barva fialová, pak pokračuje modrá, barva zelená, žlutá, červená. Za červenou barvou je oblast infračerveného záření, kterému se ř íká tepelné. Vydávají jej tepelné předměty, tedy i naše tělo. Třebaže tohle záření zrakem nevnímáme, některým zvířatům zejména hmyzu, mohou předměty odrážející tuto vlnovou délku jasně zářit. Za koncem fialového světla se nachází oblast ultrafialového záře ní, které má výrazný, a především velmi protichůdný vliv na náš organismus. (Krumlovská, 1998). Co to všechno má však společného s působením barev na psychiku? Různé frekvence světla (různé barvy) mají vliv na různé energie v našem těle. Některé barvy snadněji ovlivní vyšší frekvence mozku, protože mají vyšší frekvenci světelných vln, a jiné barvy díky nižší frekvenci vln působí spíše na tělesný systém nebo na energie, které využívají pomalejších rychlostí. Abychom to plně pochopili, musíme na sebe začít pohlížet jako na energický systém.
1.1 Vnímání barev Lidské
tělo
vnímá
zcela
zřejmě
energické
záření
barev.
Důkaz
o tom podal profesor Nils Finsen, zakladatel racionální světelné terapie, nositel Nobelovy ceny za lékařství, za své badatelské práce o světle a barvách, z roku 1903. Podařilo se mu prokázat, že barvy jsou samostatné síly, které nemusí být zaměňovány za sugestivní síly. Barevné vibrace, setkávající se s tělem, podněcují tělo k viditelným reakcím. Mimo jiné mohou pomoci harmonicky vyvážit organismus, v němž byl vyvolán chaos. 8
Tyto poznatky byly často využívány ve věznicích, kdy agresivní vězni byli umístěni do růžově vymalované cely. (Hulke, 1997).
1.2 Barevné vlivy Energie mohou vyvolávat dobrou náladu, radost ze života, ale také chuť do práce a pocit dobrého zdraví. Mají harmonizující účinek na celkový organismus. Jsou to zcela specifické síly, které se odráží v jednotlivých barevných vibracích a pozitivně tak ovlivňují všechny naše životní funkce. Ohromná síla spektrálních barev představuje významný zdroj energie, který můžeme kdykoliv využít, abychom je vědomě začlenili i do všedních dní, protože tak se stanou důležitým prevenčním opatřením a účinnou ochranou proti tělesnému a psychickému zatížení a předčasným projevům stárnutí. (Hulke, 1997).
1.3 Působení barev na psychiku Člověk
se
v průběhu
celého
svého
života
setkává
s barvami
v nejrůznějších situacích a různém citovém rozpoložení. Tím dochází k vytváření různých asociací mezi barvou a těmito prožitky. Následně tyto asociace ovlivňují vytváření našeho vztahu k této barvě, emocím, které v nás tato barva probouzí. ,,Různé asociace doprovázejí vlastně každý vjem barvy a dávají mu citový obsah, náplň, která může být velmi mnohotvárná a bohatá. Dávají barevnému vjemu určitý význam pro člověka“. (Brožkov á, 1983, str. 172). Tyto účinky barev, tj. jejich přímý vliv na tělesné životní funkce, nejsou tak výrazné, jako např. účinky elektrického proudu nebo chemikálií, které zanechávají na lidském těle (nebo v lidské psychice) viditelné stopy. Daleko blíž se podobají účinkům přírodních pochodů a jevů nebo vztahů v oblasti společenské. Nezanechávají na těle člověka viditelné stopy ani neohrožují jeho fyzické zdraví, ale i přesto působí na naše city, na naši 9
. nervovou soustavu a psychiku. Je nepochybné, že nás osvěží pohled na zelenou louku, na pestře vybarvené květy, na širou krajinu. Stejně nenápadně, ale mnohdy velmi silně působí na člověka některé jevy v mezilidských vztazích, které mohou způsobit poruchy psychického zdraví, vy volat stresovou situaci nebo dokonce neurózu. Je zřejmé, že i účinky barev na člověka musíme hledat převážně v psychologické rovině. Velice často se v literatuře o barvách cituje tato příhoda: ,,Jistý průmyslník uspořádal slavnostní večeři. Hosty přivítala příjemná vůně připravovaných pok rmů a s chutí zasedli ke stolu. Tu se náhle rozsvítilo červené světlo. Maso na mísách v něm vypadalo krásně červeně a působilo čerstvě až syrově, ale špenát se zdál černý a brambory byly svítivě červené. Všichni byli překvapeni, ale v tom se červené osvětlení změnilo v modré. Pečeně vypadala jako ztrouchnivělá, brambory jako shnilé. Hosté začali ztrácet chuť k jídlu. Když potom dal hostitel rozsvítit žluté světlo, červené víno vypadalo jako tmavý olej a o bličeje spolustolovníků působily mrtvolně. Nikdo nemohl jíst, přestože všichni přítomní věděli, že ty proměny způsobila jen změna osvětlení. Hostitel nakonec se smíchem opět rozsvítil bílé světlo a brzy se obnovila dobrá nálada a veselost stolovník ů i jejich původní chuť k jídlu“. (Brožková, 1983, str. 171). Tato příhoda, volně vyprávěná podle J. Ittena, ukazuje, že barvy mají bezpochyby silný a hluboký účinek na člověka, ať si je toho vědom, nebo není. Ačkoliv použití barev sahá tak daleko do historie, jeho podstata a způsob působení nemohl být dlouhý čas vysvětlen. To platilo i pro Paracelsa (1493-1541), který byl ve své době průkopníkem v přírodovědném léčitelství. Objevil důležitost barev pro medicínu a spojil ji s planetami. Teprve siru Isaacu
Newtonovi,
geniálnímu
anglickému
matematikovi,
fyzikovi
a astronomovi, jež je považován za zakladatele klasické fyziky, se podařilo pomocí pokusu objevit že, ,,sluneční světlo není jednoduché bílé, nýbrž že se skládá z barevných světel“. (Brožková, 1983, str. 31). Když prováděl další své pokusy, zjistil, že každá barva má jiný úhel lomu a proto je lidským okem vnímána jako červená, oranžová, žlutá atd. Také přišel na to, že když otočí hranolem vzhůru nohama, barvy se opět spojí a vytvoří bílé světlo. Podle Newtonovy teorie podstatou barev jsou vlny a každá barva má jinou vlnovou 10
frekvenci a délku. Newton se zamýšlí nad tím, zda jsou barvy vlastností předmětů, pro každou částečku charakteristické a trvalé, zda si barvu vytváří samo oko nebo zda barvy existují ve tmě. Newton dochází k závěru, že barvy jsou vlastnostmi světla, což znamená, že barvy bez světla neexistují. Když světlo slábne, šednou a zanikají. V své publikaci ,,Nová teorie světla a barev“ z roku 1672 Newton napsal: ,,Často jsem s obdivem přihlížel, že se všechny barvy spektra sbíhající se a pak se znovu směšujíce, jak byly ve světle předtím, než dopadly na hranol, znovu vytvářely světlo, úplně a dokonale bílé a nelišící se nijak znatelně od přímého slunečního světla. Je tomu tedy vskutku tak, že bělost jest obvyklá barva světla a světlo, že je neuspořádan ý shluk paprsků různých barev, jak různě smíšené tryskají ze světelných těles“. (Pleskotová, 1978, str. 8). Psychologie barev má své počátky u Johanna Wolfganga von Goetha. Johann Goethe byl velký odpůrce Newtonovy teorie a ostře proti ní vystupoval. Jako jeden z prvních překročil fyzikální vnímání a
mluví
o
vnímání
smyslově
morálním.
Zabýval
se
podrobněji
psychologickými účinky barev. Goethe (2004, str. 20). ,,Ukazuje, že jednotlivé barvy vyvolávají zákonité a jednoznačně předvídatelné citové reakce. Např. červená působí povzbudivě, zdá se jako by na nás dorážela, kdežto modrá působí nevtíravým, uklidňujícím dojmem a zdá se, jako by před námi ustupovala a chtěla nás táhnout za sebou “. Goethe rozdělil barvy na pozitivní a negativní. Na základě pozorování p řírody a sebepozorování poznal a popsal mnohé zákonitosti vidění a prožívání barev. Všechny své poznatky z letitého pozorování a experimentování sepsal a vydal v roce 1810 ve svém životním díle Nauka o barvách. J. W. Goethe (2004) k tomu řekl: ,,O tom, co jsem stvořil jako básník, si mnoho nemyslím. Velcí a známí básníci byli přede mnou a budou i po mně. Ale že jsem ve svém století jediný poznal pravou podstatu barev, na tom si zakládám“.
11
J. W. Goethe dále objevil fyziologickou komplementárnost barev. Barvy pokládal
za
fyziologické
jevy
vznikající
na
sítnici
oka.
Seřadil
je
do šestidílného kruhu, viz. obrázek č. 1, v pořadí žlutá, oranžová, červená, fialová, modrá a zelená. Část těchto barev označil za teplé a druhou část barev za studené. Vyslovil také zákon harmonie barev, podle kterého každá barva
na
nás
působí
a
vyvolává
touhu
po
vyrovnání. Goethova nauka o barvách se stala podkladem
pro
fyziologický
a
psychologický
pohled na barvu. Jedním z dalších průkopníků, jenž se zabýval barvami a léčením pomocí barev, byl Edwin D. Babbitt (1828-1905). Když v roce 1878 bylo vydáno jeho stěžejní dílo Podstata světla a barev, vyvolalo to velký rozruch. Babbitt ve svém díle popisuje léčivé účinky barev spektra a označuje červenou jako užitečnou pro krev, modrou jako zklidňující, oranžovou a žlutou jako dráždící nervy. Na základě toho předepisuje tyto barvy pro léčení somatických obtíží. Babbitt vybudoval řadu zařízení pro barevnou terapii, včetně ,,chromalumu“, tedy komory, ve které pacienti seděli a nechali se zalévat slunečním světlem, pronikajícím do místnosti skrze barevná skla. Řada Babittových pomůcek posloužila jako vzory pro dnešní léčení barvami. Do této oblasti týkající se barev, řadíme i rakouského filozofa, mystika a pedagoga Rudolfa Steinera . Ten zahrnul do svého duchovního učení i teorii barev. Steiner byl velmi ovlivněn J. W. Goethem. Goethova Nauka o barvách se stala východiskem pro jeho životní díla. (Steiner, 1973, str. 6). Velké uznání v tehdejších kruzích získal vydáním Goethových přírodovědných spisů, v nichž vyložil skutečnost, že Goethe nalezl základní principy organické vědy: ,,Lidé viděli děje na hvězdném nebi dávno před Keplerem a Koperníkem, ti teprve nalezli zákony. Dávno před Goethem pozorovali lidé organickou přírodní říši. Goethe našel její zákony, Goethe je Koperníkem a Keplerem organického světa“ . (Steiner, 1973, str. 6). Steiner také založil antroposofistické hnutí, které se snaží rozvíjet duchovní vnímání lidí a jejich pochopení sama sebe ve vztahu k univerzu. Rozvoj tohoto hnutí následně vedl k založení Steinerových waldorfských škol. První centrum duchovního vzdě lávání Goetheanum v Dornach ve Švýcarsku mělo barevná okna, která lidem umožňovala 12
uvědomit si různé účinky barev. Modrá přinášela pocit klidu, zelená pocit souladu, fialová povzbuzovala sebeúctu a růžová probouze la bezpodmínečnou lásku. Ve waldorfských školách se pracuje na každém stupni vývoje dítěte s barvami. Jasné a teplé barvy jsou používány u mladších žáků, chladnější u žáků starších. (Norris, 2004, str. 17). Další významnou osobností, jež se podílela na výzkumu v oblasti psychologie barev, byl švýcarský psychoterapeut, profesor a doktor Marx Lüscher. Celosvětově uznávaný pro svůj vynález tzv. barvového Lüsherova testu. Ten definuje psychologii barev jako psychologickou disciplínu, jejíž snahou je popsat a definovat objektivně psychologický význam jednotlivých barev. Podle Dr. Lüschera, modrá, zelená, červená a žlutá jsou čtyři základní pilíře lidské psychologie. Modrá je základem vztahů, je to vnímání spokojenosti, pocitu sounáležitosti, upevnění a připojení k jiné osobě. Zelená je zástupcem sebe sama, vašeho sebevědomí, sebeúcty, vaší nezávislosti apod. Červená je barva vrušení, veselí, výzev, ambic uvnitř vás, síla, se kterou jednáte. A poslední barva ze čtyř pilířů j e žlutá. Je to dynamická barva změny, pokroku, růstu.
13
2 JEDNOTLIVÉ BARVY Každá barva má svoji charakteristiku a jsou jí přisuzovány různé vlastnosti a účinky. Následující přehled nám představí jednotlivé barvy.
2.1 Červená Johann Wolfgang von Goethe (in Hulke, 2005, str. 22) o této barvě říkal, že: ,,Onen svět ji předváděl v jejím tmavém, zhuštěném stavu, tento svět v jasném, ztenčeném stavu. A tak může být v této barvě oděna důstojnost stáří, tak roztomilost mládí“. ,,Červená barva stimuluje sympatikus, aktivuje kosterní svalstvo, reprezentuje fyziologický stav výdeje energie, zrychluje puls, zvyšuje krevní tlak a růst tepové frekvence. Je zde souvislost se všemi formami vitality a síly, jejím emočním obsahem je žádostivost. Lüscher (in Karásková, Krejčířová, 2006). Tato barva patří mezi barvy teplé, povzbuzující, aktivizující a probouzející fyzickou životní sílu. Je dráždivá, silně extrovertní a emotivní. Stimuluje k hlubší vášni, jako jsou sex a láska, nenávist a touha po pomstě, odvaha. Philippa Merivale (2012, str. 60) ve své publikaci Léčení barvami se vyjadřuje k červené takto: ,,Ochočíme-li si její sílu a proměníme ji, poslouží nám k rozvoji takových kvalit, jako je koncentrace, vytrvalost, něha, ochrana nebo odvaha. Může v určitých situacích vyvolat úzkost, depresi. (Andrews, 2011, str. 20). Podporuje chuť k jídlu. Ve vztahu k fyzickému tělu je dobrá pro cirkulaci, chronické nemoci, non infikovaných ran, jizev, posiluje krev, ledviny, plíce, kosti.
14
2.2 Oranžová J. W. Goethe ji nazýval červenožlutá a k t omu dodával: ,,Červenožlutá
dává
oku
pocit
tepla
rozkoše
tím,
že
reprezentuje barvu vyššího žáru i jemného odrazu zacházejícího Slunce“. (Hulke, 2005, str. 22) Oranžová patří mezi komunikativní a aktivní barvy. Je to barva života a kontaktů, vyjadřuje dyna miku, mladost, zdraví, veselost a optimismus. Povzbuzuje a zahřívá, na druhou stranu je to barva povrchní a banální. Ve vztahu k tělu je dobrá na deprese, sklerózu, onemocnění srdce, krevní oběh, posiluje imunitní systém vaječníky, pr ostatu, ledviny, močový měchýř.
,,Barva
oranžová
působí
na
člověka
energicky,
aktivně
a optimisticky. Pomáhá v boji s depresí. Je výrazem spokojenosti nebo radosti“.
(www.styl-domu.cz).
Oranžová
s fialovou
léčí
vztahy,
svobodomyslnost, zažívací potíže. Kombina ce těchto dvou barev přináší touhu po nezávislosti, pomáhá při zažívacích potížíc h, přispívá k radosti ze života.
2.3 Žlutá ,,Žlutá je hned po bílé nejblíže slunečnímu světlu, a to nejen svým jasem a odstínem, ale také svými uzdravujícími účinky. Prospěje, když se cítíte mentálně otupělí; je totiž spojována s intelektem a logickým myšlením, čili s levou mozkovou hemisférou“. ,,Uvolňuje a působí na oba subsystémy nervové soustavy. Vyjadřuje netlumenou expanzivnost, vyvolává relaxaci, zvyšuje krevní tlak, tepovou a dechovou frekvenci, ale průběh je kolísavý. Emocionálním obsahem je přelétavost plná naděje“. M. Lüscher (in Karásková, Krejčířová). Žlutá barva je barva veselá, jasná, povzbuzující až provokující, představuje Slunce, posiluje sebeúctu, důvěru , povzbuzuje paměť, napomáhá komunikaci. Je dobrá pro boj proti strachu. Podporuje inspiraci a vede k vyšším výkonům.
15
2.4 Zelená ,,Stimuluje parasympatikus a tím i hladké svalstvo. Vyvolává napětí, fyziologický stav pohotovosti organismu klást odpor. Preference barvy značí výraz pevnosti a rezistence vůči změně. Ukazuje na stálost názoru, důraz na „já“. V emočním obsahu jde primárně o hrdost, pocit moci a nadřazenosti“. M. Lüscher (in Karásková, Krejčířová, 2006). Zelená se nachází uprostřed barevného spektra a udržuje rovnová hu mezi teplým červeným koncem a chladným modrým. (Norris, 2004, str. 50). Je protikladem aktivní červené, nevzrušuje , ale je uklidňující, působí vyrovnaně, harmonicky, snižuje napětí. Je to barva nezávislosti, přirozenosti, představuje přírodu, nové začátky. Ve vztahu k tělu je dobrá pro játra, otoky, oční problémy, bronchiální katar, diabetes, dnu, cysty, nádory, alergie, stimuluje podvěsek mozkový, podporuje zdravé kosti.
2.5 Modrá ,,Zpomaluje a vyvažuje nervové procesy, uklidňuje kosterní svalstvo. Vyvolává klid, protože redukuje krevní tlak, tepovou a dechovou frekvenci a regenerační mechanismy nabíjí organismus energií. Barva představuje sounáležitost, směřuje k empatii a meditativnímu vědomí“. M. Lüscher (in Karásková, Krejčířová, 2006). K ostatním barvám je málo citlivá. Smíšením se žlutou zesvětlí v bohaté škále žlutozelených odstínů, odlehčí se, působí svěže a přátelsky, symbolizuje radost a optimismus. Tato barva je reprezentantem klidu. Představuje psychické uspokojení, trpělivost, láskyplnost, přátelství, starostlivost. Modrá znamená věrnost, bezkonfliktnost, harmonii a bezpečí. Formou psychického prožívání této barvy je uvolněný klid, spokojenost a jistota. Je označována za barvu tradice. ,,Podle Lüschera se nemá modrá barva označovat za studenou, dokud nemá nazelenalý odstín. Modrá je klidná, ale ne studená“. (Škobrtal, 2012, str. 38). Modř je tmavá barva, zejména když se blíží k fialově modré, kdežto zelenomodrá je barva 16
světlá a ze všech nejstudenější. Podle J. W. Goetha (2004) nás táhne za sebou jako vzruch a klid zároveň.
2.6 Fialová Vzniká smícháním modré a červené, takže z hlediska psychologického významu v sobě sjednocuje impulzivní náboje červené a klidné uvolnění a klid modré do identifikujícího splynutí a sjednocení protikladů. Vyjadřuj e snahu o sjednocení s něčím odlišným, reprezentuje překročení hranic důvěrného a známého. Vyvolává zvědavost a fascinuje. J. W. Goethe říkal o fialové, kterou nazýval modročervená, následující: ,,Když se modrá jemně stupňuje do červené, získává tím něco působivého. Onen neklid dalším stupňováním narůstá, proto ji lidé používají u oblečení, pásků nebo podobných cirátech jen ve velmi světlých odstínech, protože potom dává vyniknout svému zvláštnímu půvabu“. (Hulke, 2005, str. 22).
2.7 Bílá Nejsvětlejší barva, má nejblíže ke světlu, fyziologicky působí přezáření. Sugeruje jasnost, ale i chlad. Symbolizuje nevinnost, čistotu, hygienu, věčnost a též smutek, tesknotu. ,,Bílá barva je také spojena se spiritualitou. Léčitelé používají bílé světlo k léčení nemocných a vy sami můžete nad bílou barvou meditovat, abyste vyčistili a povzbudili svůj organismus“. (Norris, 2004, str. 79). Pomáhá nám efektivně hospodařit s energií. Ve vztahu k tělu působí na odstraňování jedů, virových onemocnění, nekontrolovatelné ztráty energie apod. Bílá barva obsahuje celé barevné spektrum, zesiluje účinek každé barvy, se kterou je použita.
17
2.8 Černá Podle Marxe Lüschera je černá nejtmavší ze všech barev a je prakticky negací barvy jako takové. Reprezentuje absolutní tmavost a bezpodmínečnou nevzrušivost. Představuje protiklad ke všemu pozitivnímu a odpovídá absolutní negaci. (Škobrtal, 2012, str. 39). Může být použita k uzemnění a zklidnění extrémně senzitivních lidí. Černá barva umí aktivovat tu úroveň podvědomí, která dává životu a jeho občasné potřeštěnosti ty správné proporce. Ps ychologicky může působit depresívně. Olga Krumlovská (1998) popisuje černou barvu: ,,Tato barva, protože pohlcuje všechny frekvence slunečního záření, a to jak negativní, tak i pozitivní, nás může rychle načerpat velkou pozitivní, ozdravnou energií, nebo nás může naopak v negativním prostředí oslabit, či dokonce i zničit. Obzvláště nebezpečná je černá barva pro lidi labilní, psychicky nevyrovnané, narušené apod.“.
2.9 Šedá Šedá leží ve středu mezi světlou a tma vou. Není ani barevná, ani světlá, ani tmavá, je neutrální. Chybí ji konkrétní psychologická tendence, protože není ani popudlivá ani uspokojující, nezprostředkovává napětí, uvolnění, nesměřuje ven ani dovnitř. Představuje hranici mezi důvěrným a cizím, mezi kladnými a zápornými životními oblastmi, mezi nadějí a zklamáním. (Škobrtal, 2012, str. 38). Asociuje prach, špínu, symbolizuje chudobu, průměrnost. (Brožková, 1983, str. 195).
2.10 Hnědá Hnědé
barvy
jsou
velmi
mnohotvárné,
a
je
potřeba
charakterizovat každou zvlášť. Jejich charakteristika závisí na jejich 18
zatónování do žluta, do červena či do zelena, ale je ovlivněna i jejich neutrálností, leží ve středu mezi světlou a tmavou. Není ani barevná ani světlá, ani tmavá, je neutrální. Chybí jí konkrétní psychologická tendence, protože není ani popudlivá ani uspokojující, nezprostředkovává
napětí,
uvolnění,
nesměřuje
ven ani
dovnitř.
Představuje hranici mezi důvěrným a cizím, mezi kladnými a zápornými životními oblastmi, mezi nadějí a zklamáním. (Škobrtal, 2 012, str. 38). Asociuje prach špínu, symbolizuje chudobu, průměrnost. (Brožková, 1983, str. 195). Odstín světle hnědé působí uklidňujícím, teplým a bezpečným pocitem. Tmavě hnědé odstíny vyvolávají solidnost, vážnost a jistotu. ,,Hnědá barva preferována l idmi s tělesnými obtížemi, evokuje potřebu bezpečí až fyzického pohodlí, šedou preferují osoby, které touží stát stranou v odloučení od vazeb“. (Lüscher in Karásková, Krejčířová, 2006).
19
3 PROSTOR A BARVY Výběr a použití jednotlivých barev v interiéru ovlivňuje řada faktorů, které se navzájem prolínají. Pro výběr barevné palety existuje řada principů. Jako příklad můžeme uvést ,,Teorii barev ročního období“. Lze vycházet z nejzákladnějšího 12-ti dílného spektrálního kruhu. Na něm rozeznáváme tóny základní, doplňkové a tóny od nich odvozené. Jako v mnoha jiných odvětvích lidské činnosti i zde se prolíná vliv psychologie. Z tohoto hlediska můžeme dělit barvy do různých skupin:
Obrázek č. 2
barvy základní (primární): ty nelze míchat (žlutá, červená, modrá) , barvy sekundární: vznikají namícháním dvou barev (oranžová, zelená, fialová), barvy terciální: vznikají smícháním jedné barvy základní a jedné sekundární, barvy aktivní: více povzbuzující (žlutá barva, červená barva) , barvy pasivní: uklidňující (zelená barva, modrá barva), barvy teplé: pocitově interiér otepluje a předměty zdánlivě přibližuje (oranžová barva, žlutočervená, červená barva, zelenožlutá, zelená),
20
studené barvy: působí na interiér chladně, neosobně, předměty zdánlivě opticky oddalují (modrá barva, modrozelená, fialově modrá, fialová, červenofialová barva), barva neutrální: tzv. nevyvolává žádné přesnější emoce, je vhodné ji navzájem kombinovat s jinými barvami (černá a bílá), komplementární (doplňkové): jsou to barvy kontrastní také tzv. ostře laděné (červená x zelená, žlutá x fialová, modrá x oranžová) . Při volbě barev v místnosti bychom neměli zapomínat na to, že světlé, studené barvy prostor opticky zvětšují, zatímco tmavé, teplé barvy zmenšují. Například bílá barva odráží světlo nejlépe a nejintenz ivněji, a proto působí bílý prostor vždy velkoryse a světle. Architekti tvrdí, že nejlepší je zvolit základní barvy, např. žlutou, modrou, zelenou či bílou a tu pak doplnit menším množstvím doprovázejících barev. (Maňáková, Řezníčková, 2001, str. 13). Atmosféru a barevnou pohodu v prostoru vždy dotvoří způsob osvětlení interiéru. Navíc se díky světlu zvyšuje funkčnost a využití v daném prostoru. Z pohledu světla je důležitá jeho: intenzita rovnoměrnost barva (www.interier71.cz) Barvy můžeme použít k vytvoření dojmů velikosti (tmavé barvy pohlcují více světla než světlejší), hloubky (přírodní barviva přitahují světlo dovnitř nebo jej odrážejí podle denní doby a ročního období) a pohybu (barevné skvrny po místnosti vytvářejí pohyb a energii). (Haleová, 2002, str. 74).
3.1 Využití jednotlivých barev interiéru Velmi důležitá je barva bílá, která ze všech barev nejlépe odráží světlo. Proto dokáže opticky zvětšit prostor a dodat mu určitou lehkost. Je to barva neutrální, symbol čistoty. S její pomocí docílíme toho, že i poměrně malá 21
místnost působí větším a vzdušnějším dojmem. (Maňáková, Řezníčková, 2001, str. 13-14). Pokud jí bude v místnosti mnoho, přezáří vše, a tím dochází k tomu, že zaslepuje a unavuje oči. Proto vyžaduje vždy doplnění nějakou jinou barvou. Využití barvy v koupelnách, kuchyních, jídelnách a dětských pokojích. To samé platí i pro šedou barvu, která může fungovat ve stříbřitých nuancích dobře jako ,,nosná barva“ pro živé tóny. Červený prostor získává v celkové náladě něco hutného, uchvacujícího, dělá tím velký dojem a podněcuje, a proto se nedoporučuje pro nervózní, lehce vznětlivé osoby. Musí se také zohlednit, že červená variuje svou barvu přiměřeně k teplotě místnosti. Jako prostorová barva se silná červená doporučuje namodralá, když je v místnosti chladno a s nažloutlým tónem, když je dobře zatopeno a příjemně teplo. (Hulke, 2005, str. 40). ,,Červená barva se nejvíce hodí do velkých místností. Protože červená barva patří mezi opravdu výrazné a syté barvy, doporučujeme vymalovat nebo použít tapetu do prosvětlených místností, kde vynikne. V tmavých místnostech prostor zmenší a ztmaví. Červená barva na některé může působit podrážděně nebo může vést k únavě. Doporučujeme barvu použít do ložnic, kde může působit i eroticky, vášnivě a náruživě. V žádném případě nevolte sytou červenou do dětských pokojů. Červená barva značí sílu, moc, sebevědomí nebo i výstrahu“. (www.styl-domu.cz). Žlutá propůjčuje místnosti slunečný, veselý nádech. Je to barva pozitivní, má povzbuzující účinek, podněcuje ducha a povzbuzuje k pracovnímu výkonu, obzvláště v duchovní oblasti. Žlutá je dobrou pomocí proti nechuti k práci a při pocitech únavy. (Hulke, 2005, str. 40). Tato barva ,,je vhodná do jídelen, kde podporuje chuť k jídlu, čich a hlavně aktivuje všechny smysly. Žluto u barvu nejlépe využijeme tedy jak v jídelnách, kuchyních, chodbách či dětských pokojích. Vhodná také do pracoven nebo kanceláří. Zde však pozor na ostré a příliš výrazné odstíny. Žlutá barva působí na člověka vesele a otevřeně a přináší uvolnění“. (www.styl-domu.cz). Působí na člověka optimisticky a navazuje tak příjemnou atmosféru. Podporuje komunikaci, pomáhá studentům povzbudit paměť.
22
Zelená. Lidé, kteří hodně čtou nebo vykonávají činnosti namáhavé pro oči, by měli pobývat co nejvíce v místnosti laděné do zelené barvy, protože vitalizuje a má regenerující vliv na organismus. (Hulke, 2005, str. 42). Tmavě zelená barva působící na člověka dojmem přátelství, bezpečí a naděje. Tmavou zelenou barvu doporučujeme umístit v přiměřené míře do obývacího pokoje, ložnice nebo pracovny. (www.styl-domu.cz). Modrá je uklidňující a uvolňující barva a proto je vhodná do ložnice, ale i pro místnosti v nichž chceme užívat náladu ,,modré hodiny“ . Další využití v mediačních místnostech, terapeutických pokojích, koupelnác h. Není vhodná do jídelen, pracoven. Hnědá se svým zemitým charakterem, který v sobě nese dech dřeva a země, se dobře hodí pro rustikální a útulné a bytové prostředí . Přesto je dobré ji kombinovat s teplými barvami, jako například žlutou nebo oranžovou a tím docílit slunečných, veselých efektů. (Hulke, 2005, str. 42). Využití této barvy je vhodné v pracovnách a ložnicích. Fialová se pro místnosti hodí méně, protože může vyvol ávat deprimující, mysl zatěžující náladu. (Hulke, 2005, str. 42). Při správné volbě opravdu světlého a decentního odstínu malby spolu s vhodnými doplňky interiér může zkrášlit a uvede mnoho lidí do pohody. Světle fialovou barvou prostor opticky zvětšíte a navodíte ztišení, pokoru a pocit chuti. Světle fialová barva se proto hodí do jídelen, kuchyní nebo obývacích a dětských pokojů. Tmavě fialová barva opticky místnost zmenší a malý prostor ztmaví. Nejvhodnější použití pro tmavě fialovou barvu je v kombinaci s barvou světlejší nebo nejlépe bílou. Pozor však na kombinaci barev. Při špatné volbě mohou vyvolat neklid a chaos. Tmavě fialovou barvu doporučujeme do ložnice, kde bude působit klidně a navodí tak pohodu před spánkem. (www.styl-domu.cz).
23
4
PREFERENCE BAREV
4.1 Vztah mezi preferencí barev a věkem Velký výzkum, který se zaměřoval na souvislost preference barev s věkem, provedla R. Staplesová (in Guilford, 1934, str. 17), která zkoumala, jak se mění preference barev od dětství do dospělosti, přičemž používala barvy, které se nelišily světlostí ani sytostí. Pro věk do dvou let nalezla toto pořadí (řazeno od nejpreferovanější po nejméně preferovanou barvu): červená, žlutá, zelená a modrá, předškolní děti preferovaly barvy v tomto pořadí: červená, zelená, modrá a žlutá, školní děti: modrá, červená, z elená a žlutá a vysokoškolští studenti: modrá, zelená, červená a žlutá. Tzn., že žlutá barva se posunula z předního místa na poslední po 2. roce života a červená ustoupila postupně ze své vedoucí pozice během základní školy. Katz a Breedd (in Guilford, 1934, str. 342-370) zjistili, že převažující pořadí u dětí je modrá, zelená, červená, fialová a oranžová, s rostoucí preferencí pro kratší vlnové délky a klesající preferencí pro delší vlnové délky se zvyšujícím se věkem. Z předchozích
studií
plyne,
že
děti
se
v preferenci
barev
liší
od dospělých. S přibývajícím věkem má preference tendenci přemísťovat se z teplých barev ke studeným. Dále došli k závěrům, že se vzrůstajícím věkem se sytost barvy stává méně důležitým faktorem ve srovnání s odstínem jako determinantou barevné preference.
4.2 Preference barev a emoce Preference barev je zkoumána v souvislosti s různými konstrukty. Nyní si uvedeme výzkumy, které se blíže zabývají souvislo stí preferencí barev s emocemi. Naz Kaya a Helen H. Epps (2004) zkoumali vzt ah mezi barvami a emocemi na vzorku 98 studentů. Studentům bylo předloženo pět základn ích odstínů červená, žlutá, zelená, modrá a purpurová a pět odstínů barev, které vznikly mícháním žluté a červené, zelené a žluté, modré a zelené, purpurové a modré a červené s purpurovou. Také jim byly předloženy tři achromatické 24
barvy - bílá, šedá a černá. U každé barvy byli studenti požádáni, aby popsali, jakou emoci u nich barva vyvolává. Výsledky tohoto výzkumu ukázaly, že základní odstíny se setkávaly s nejvíce po zitivními emocemi, barvy namíchané z těchto odstínů byly hodnoceny pozitivně s menší četností a nejméně pozitivních emocí vzbuzovaly barvy achromatické. Konkrétně pak byla nejpozitivněji hodnocena barva zelená, poté žlutá, modrá a červená. Červená barva byla asociována jak s pozitivními tak negativními emocemi. Pozitivní asociace s červenou barvou byly láska a romantika. Purpurová pak byla asociována s relaxací, štěstím a například pohodlím. Achromatické barvy byly vnímány rozdílně. Bílá byla vnímána ve většině případů pozitivně, kdežto šedá s černou byly vnímány pozitivně jen zřídka (černá v 19,4% přípa dů a šedá jen v 7,1% případů). Černá barva nejčastěji vzbuzovala negativní emoce jako smutek, depresi, strach a zlost. Tyto pocity autoři vysvětlují spojitostí černé barvy se smrtí, tragickými příhodami tmou a nocí. Šedá byla nejvíce spojována s negativními emocemi a to téměř v 90 % případech. Kromě pocitů, které vzbuzovala i černá, jako strach, smutek a zlost, symbolizovala šedá i samotu a únavu. Často také byla asociována s počasím, mlhou, deštivým počasím a oblačností. V některých respondentech vyvoláv ala barva vzniklá namícháním žluté a červené pocit štěstí, protože jim barva připomínala dětství. Jinému respondentovi pocit štěstí přinesla barva vzniklá míšením purpurové s červenou, ten uvedl, že mu barva připomíná pocit zamilovanosti. Saito (cit . dle Kaya and Epps, 2004) také zjistil asociace černé barvy s negativními emocemi jako je strach nebo úzkost. Jiný výzkum (Terwog, Hoeksma, 1995) se zaměřuje na spojování barev a emocí u různých věkových skupin, přičemž autoři předpokládají, že mechanismus, pomocí kterého respondenti barvy a emoce spojují, je jejich preference barev a vztah k určitým emocím. Studie se skládá ze dvou částí, v první části respondenti posuzovali barvy i emoce na stupnici, která pak byla vyhodnocována tak, že emoce, kterou respondent určil jako první, byla přiřazena k první barvě, druhá emoce k druhé barvě atd. Pro nás je však zajímavější část druhá, kde účastníci studie přímo propojovali konkrétní barvy s emocemi. Výzkumu se účastnilo 72 respondentů, kteří byli rozděleni do tří skupin dle věku. První skupinu tvořily děti ve věku 25
6,7
až
7,8
let,
druhou
pak
tvořili
respondenti
ve
věku
od
10,5
do 12 let a třetí skupina byla tvořena dospělými respondenty ve věku od 20 do 56 let. Ve všech skupinách byla obě pohlaví zastoupena rovnoměr ně. Ve výzkumu byly použity barvy červená, modrá, žlutá a zelená spolu s bílou a černou. Emoce byly zastoupeny vztekem, štěstím, smutkem, strachem, překvapením a znechucením. Respondentům byly předloženy barevné kartičky spolu s kartičkami, na kterých byly názvy emocí. Každý respondent pak přiřazoval kartičky emocí a barev k sobě. Z výzkumu vyplynulo, že vztah mezi barvami a emocemi se dá vysvětlit na základě preference barev a emocí, tedy že preferovaná barva bývá spojována s preferovanou emocí a naopak . Také se ukázalo, že v asociacích barev a emocí je rozdíl na základě věku. Nejmladší respondenti černé barvě nejčastěji přisuzovali vztek, na druhém místě odpor, na třetím pak strach. Jedenáctiletí černé přisuzovali na prvním místě vztek, poté smutek a dále strach. Dospělí asociovali s černou na prvním místě strach, na druhém místě se pak se stejnými výsledky umístili vztek, odpor a smutek. Červená barva u prvních dvou skupin byla nejčastěji spojována se štěstím, kdežto u dospělých překvapivě se smutkem. Oba tyto výzkumy se zabývají otázkou, zda emoce souvisí s barvami a jejich preferencí. Na základě výsledků těchto výzkumů lze říci, že určité emoce souvisí s konkrétními barvami. Shodují se například v interpretaci černé barvy, jakožto barvy symbolizující negativní emoce, převážně pak strach, dále smutek, zlost či odpor. Také v červené barvě, nebo alespoň v různých odstínech červené se respondenti obou výzkumů často shodovali. Červená byla asociována se štěstím, láskou, romantikou, ale také například vzte kem. (Bednaříková, 2011, str. 13-15).
26
5 POBYTOVÁ ZAŘÍZENÍ Centrum
sociálních
služeb
Prostějov,
příspěvková
organizace,
jejímž
zřizovatelem je Olomoucký kraj. V souladu s rozhodnutím o registraci poskytují dvě sociální služby a to: Domov se zvláštním režimem Domov pro seniory Tyto služby poskytují v areálu bývalé prostějovské nemocnice, v klidném parkovém prostředí, které mohou uživatelé těchto služeb i veřejnost využívat k relaxaci, procházkám, posezení.
5.1 Domov se zvláštním režimem Posláním Domova se zvláštním režimem je vytvářet bezpečné a příjemné prostředí formou celoročních pobytových služeb se zajištěním profesionální sociální, ošetřovatelské a zdravotní péče ženám s chronickým duševní m onemocněním. Podporuje uživatelky služeb v soběstačnosti a zachová ní stávajících schopností s ohledem na věk a povahu onemocnění uživatelek. Cílem poskytované služby je podpora samostatnosti uživatelek, podpora uživatelek při zachování jejich stávajících schopností, nap lňování volného času pomocí ergoterapie a dalších zájmových činností a příprava některých uživatelek na chráněné bydlení. Domov se zvláštním režimem poskytuje pobytové služby ženám od 27 let s chronickým duševním (zejména schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy a bludy, poruchy nálad a organické duševní poruchy) včetně některých přidružených smyslových vad, které jsou plně invalidní nebo dosáhly seniorského věku a současně dosáhly lehké závislosti na pomoci jiné fyzické osoby (I. stupeň). Sociální služba je poskytovaná na základě uzavřené písemné smlouvy o poskytování sociální služby mezi uživatelkou (případně jejím zákonným zástupcem) a poskytovatelem, je uzavřena na dobu neurčitou, a k jejímu uzavření dochází v den přijetí do zařízení. Uživatelka může službu 27
kdykoliv ukončit vypovězením smlouvy. Všec hny uživatelky mají možnost kdykoliv podat stížnost na kvalitu a způsob poskytování služeb, popřípadě kdykoliv vznést k poskytované službě připomínku či podnět.
Základní poskytované činnosti: poskytnutí ubytování (ubytování v jednolůžkových až čtyřlůžkový ch pokojích, soc. zařízení společné vždy pro více pokojů, součástí je úklid pokojů a praní ložního i osobního prádla), poskytnutí
stravování
(celodenní
stravování,
příprava
dietních
a diabetických jídel), pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní os obu (podávání jídla a pití, oblékání, svlékání, přesuny na invalidní vozík, na lůžko, pomoc při prostorové orientaci a samotném pohybu) pomoc při osobní hygieně a poskytnutí podmínek pro osobní hygienu (ranní a večerní hygiena, celková koupel, péče o vlas y, nehty, pomoc při použití WC), zprostředkování
kontaktu
se
společenským
prostředím
(besídky,
přednášky, výlety, kulturní a společenské akce, kavárnička, obchody) , sociálně terapeutické činnosti (nácvik nákupu v obchodě, orientace v městě Prostějov, nácvik cestování hromadnou dopravou apod.), pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí uživatelů (řešení nepříznivé sociální situace, řešení osobních problémů, základní sociální poradenství, komunikace s úřady, soudy, vyřizování příspěvku na péči a jiných sociálních dávek, vyřizování OP, apod.), aktivizační činnosti (činnosti v rámci ergoterapie).
Ubytování je poskytováno ve dvou dvoupodlažních, bezbariérových budovách; pro lepší orientaci jsou barevně ro zlišeny. Oddělení E-zelená budova, kapacita 42 míst, oddělení M-oranžová budova, kapacita 34 míst. 28
Budovy se nachází v areálu klidného parku, který mohou uživatelky využít nejen
k
odpočinku,
ale
také
k
naplnění
k procházkám a setkávání s rodinou a přáteli.
Obrázek 3-Oddělení E
Obrázek č. 4-Oddělení M
http://www.csspv.cz/
29
volnočasových
aktivit,
5.2 Domov pro seniory Posláním Domova pro seniory je vytváření klidného a bezpečného prostředí seniorům se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby a seniorům, kteří jsou zcela závislí na péči jiné osoby. Poskytuje kvalitní sociální, ošetřovatelské a zdravotní služby s celoročním pobytem, zaměřené na podporu fyzických a psychosociálních dovedností uživatelů služby a péči o uživatele upoutané na lůžko, zcela závislé na pomoci druhé osoby. Snaží se vytvořit podmínky pro důstojně prožité stáří. Cílem poskytované služby je poskytnout důstojný život seniorům, kteří nemohou žít ve své vlastní domácnosti z důvodu postupné ztráty soběstačnosti nebo závažných změn zdravotního stavu. Při poskytování služby jsou dodržovány zásady individuálního přístupu k uživateli, s důrazem na jeho přání a potřeby, respekt k právům a osobnosti uživatele a především zásada odborného a lidského přístupu k uživatelům. Usiluje o rozvoj partnerství a spolupráce s rodinou, veřejností a dalšími subjekty, profesní a personální rozvoj a zvyšování kvality poskytovaných služeb.
Charakteristika provozu Domov pro seniory poskytuje pobytové služby osobám s chronickým onemocněním nebo zdravotním postižením, které dosáhly věku 65 let a stupně těžké nebo úplné závislosti na pomoci druhé osoby (III. a IV. stupeň); manželským a partnerským párům seniorského věku, kde alespoň jeden z manželů (partnerů) dosáhl stupně těžké nebo úplné závislosti na pomoci druhé osoby (III. a IV. stupeň) a druhý alespoň středně těžké závislosti na pomoci druhé osoby (II. stupeň). Sociální služba je poskytovaná na základě uzavřené písemné
smlouvy
o
poskytování
sociální
služby
mezi
uživatelem
a poskytovatelem, je uzavřena na dobu neurčitou a k jejímu uzavření dochází v den přijetí do zařízení. Uživatel může službu kdykoliv ukončit vypovězením smlouvy. Všichni uživatelé mají možnost kdykoliv si podat stížnost na kvalitu a způsob poskytování služeb, popřípadě kdykoliv vznést k poskytované službě připomínku či podnět.
30
Základní poskytované činnosti: poskytnutí ubytování (ubytování v jednolůžkových až čtyřlůžkových pokojích, soc. zařízení společné vždy pro dva pokoje, součástí je úklid pokojů a praní ložního i osobního prádla), poskytnutí
stravování
(celodenní
stravování,
příprava
dietních
a diabetických jídel), pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu (podávání jídla a pití, oblékání, svlékání, přesuny na invalidní vozík, na lůžko, pomoc při prostorové orientaci a pohybu), pomoc při osobní hygieně a poskytnutí podmínek pro osobní hygienu (ranní a večerní hygiena, celková koupel, péče o vlasy, nehty, pomoc při použití WC), zprostředkování
kontaktu
se
společenským
prostředím
(besídky,
přednášky, výlety, kulturní a společenské akce, kavárnička, obchody) , sociálně terapeutické činnosti (řešení nepříznivé sociální situace, řešení osobních problémů, základní sociální poradenství), pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí uživatelů (komunikace s úřady, soudy, vyřizování příspěvku na péči a jiných sociálních dávek, vyřizování OP, apod.) aktivizační činnosti (pravidelné aktivizační a volnočasové programy, reminiscenční skupinová setkávání uživatelů, práce se vzpomínkami, individuální přístup a speciální validující metody práce u uživatelů upoutaných na lůžku či se ztíženou schopností komunikace, vernisáže vzpomínkových výstavek na daná témata, zdravotní a relaxační cvičení s hudbou, ruční práce apod.).
Ubytování je poskytováno ve třech dvoupodlažních, bezbariérových budovách; pro lepší orientaci jsou barevně rozlišeny. Oddělení D - modrá budova, kapacita 70 míst, oddělení C- fialová budova, kapacita 47 míst, oddělení A béžová budova, kapacita 16 míst. Budovy se nachází v areálu klidného parku, který
31
mohou uživatelé využít nejen k odpočinku, ale také k naplnění volnočasových aktivit, k procházkám a setkávání s rodinou a přáteli. Obrázek č. 5-Oddělení D
Obrázek č. 6-Oddělení C
Obrázek č. 7-Oddělení A – určené pro manželské a partnerské páry
http://www.csspv.cz/ 32
6
CÍLE PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY
6.1 Cíle práce Diplomová práce se zabývá působením barev a jejich využití v pobytových zařízeních. V tomto výzkumu se snažíme zachytit vnímání barev osob žijících v pobytových zařízeních a to konkrétně v Centru sociálních služeb Prostějov, příspěvková organizace. Proto jsme si stanovili za cíle: 1. Zjistit, jestli barvy ovlivňují uživatele sociálních služeb v pobytových zařízeních. 2. Zjistit možné využití barev u uživatelů sociálních služeb v pobytových zařízeních.
6.2 Výzkumné otázky 1. Která z barev je pro uživatele sociálních služeb ta nejo blíbenější? 2. Které barvy jsou pro uživatele sociálních služeb ty nejpříjemnější a ty méně příjemné? 3. Ve které z místností nejraději tráví uživatelé služeb svůj volný čas, a zda je to z důvodu užitých barev v této místnosti? 4. Jaké asociace se uživatelům služeb vybaví, když se řekne např. barva červená, žlutá?
33
7
METODIKA VÝZKUMU
7.1 Použité metody Zvolené téma diplomové práce je zpracováno na základě kvalitativního výzkumného šetření. Hlavní výzkumnou metodou je metoda rozhovoru. Rozhovor je
základní
formou verbální
komunikace
(nejběžnější druh
interpersonální komunikace), kdy spolu komunikují dva nebo více lidí a prostřednictvím otázek a odpovědí dosahují svých cílů. (Janoušek, 1968). Rozhovor je také jedna z metod dotazování při výzkumu. Předpokladem pro vedení rozhovoru je znalost systému jazykových prostředků, tzn. stejný jazyk a podobná slovní zásoba jejich účastníků. (M üllerová, 2000, str. 109). Rozhovor může mít formální i neformální charakter. Formální komunikace je plánovaná a může se jednat o přijímací, pracovní nebo hodnotící pohovor, který má stanovené cíle, na rozdíl od neformálního rozhovoru, který se ve společnosti vyskytuje mnohem častěji. Neformální rozhovor není náročný na přípravu a častěji zahrnuje emocionální komunikaci. Takovým typem hovoru může být např. nezávazné povídání. Cílem rozhovoru může být získání, předání nebo objasnění informací, vyřešení problémů nebo získání důvěry u ostatních účastníků. (Müllerová, 2000, str. 109). Technika rozhovoru se využívá při kvalitativních i kvantitativní ch přístupech. Rozhovory v kvalitativním zkoumání většinou provádí jediná osoba, na rozdíl od kvantitativního zkoumání, kdy se pro sběr dat od respondentů zapojuje více tazatelů. (Reichel, 2009, str. 110). V
kvalitativním
zkoumání
polostrukturovaným
a
se
můžeme
strukturovaným
nejčastěji rozhovorem.
setk at Vedení
s
volným, takového
rozhovoru je náročnou záležitostí a měl by se mu věnovat profesionálně vyškolený tazatel. (Reichel, 2009, str. 110). Ve volném rozhovoru (nestrukturovaném, neformálním), nejsou otázky předem
dané,
vznikají
při
přirozené
komunikaci
mezi
tazatelem
a respondentem, kdy respondent nemusí zjistit, že je objektem výzkumného 34
zájmu (skrytý rozhovor, který není inzerovaný jako výzkumný). Problémem při tomto druhu rozhovoru je záznam získané informace a vyhodnocování výsledků, neboť otázky se mohou u jednotlivých respondentů výrazně lišit. Specifickou podobou tohoto druhu rozhovoru je narativní rozhovor, kdy je respondent vybídnut k volnému vyprávění na určité téma. V rámci narativního rozhovoru je dovoleno užívání otázky „proč“. (Reichel, 2009, str. 110) Polostrukturovaný rozhovor je částečně řízený rozhovor, kdy jsou předem připravené dané soubory otázek, které musí odeznít, avšak jejich pořadí se může měnit. Tazatel může znění otázek pozměnit na základě znalostí respondenta, může také pokládat doplňující otázky. Při této variantně je zpracování získaných informací jednodušší než u volného rozhovoru“. (Reichel, 2009, str. 111). Strukturovaný rozhovor (řízený) má jasně formulované jak pře sné znění otázek, tak i jejich pořadí, které nesmí být zaměněno. Výhodou této metody je co
jednoduché nejstručnější
vyhodnocování odpovědi),
pořízených nevýhodou
informací naopak
(často
nemožnost
vyžadovány přirozené
komunikace v průběhu dotazování. Trvání rozhovoru může být časově omezeno“. (Reichel, 2009, str. 112). K získání dat je použit dotazník (Příloha A) jehož body byly ústně rozvinuty v rozhovoru s respondenty. Typ dotazníku byl vlastní konstrukce, tvořený 5 otázkami. Byly použity otázky filtrační, otevřené, výběrové. Otázky jsou zaměřené na problematiku působení barev a jejich využití v pobytových zařízeních.
7.1.1 Sběr dat Potřebná data jsme získali v Centru sociálních služeb Prostějov a to konkrétně v Domově se zvláštním režimem a Domově pro senio ry. Na základě domluvy se sociální pracovnicí, byli vybráni respondenti pro rozhovor. Těmto respondentů byly postupně předloženy výzkumné otázky.
35
7.1.2 Zpracování dat Výsledky jsou
zpracovány
v tabulkovém
kalkulátoru Excel
a
posléze
převedeny do grafů, které nám přehledně znázorňují zastoupení jednotlivých odpovědí. Jsou použity sloupcové a koláčové grafy. Otevřené otázky jsou pro větší přehlednost shrnuty do jednotlivých tabulek Výsledky práce jsou z důvodu malého počtu respondentů pouze informativní.
7.2 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumným souborem jsou uživatelé sociálních služeb, kteří jsou rozděleny na dvě skupiny podle pobytového zaří zení, ve kterém pobývají. A to na: Domov
pro
seniory:
s chronickým
osoby
onemocněním
nebo
zdravotním postižením, které dosáhly věku 65 let, Domov se zvláštním režimem: ženy od 27 let s chronickým duševním (zejména schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy a bludy, poruchy nálad
a
organické
duševní
přidružených smyslových vad.
36
poruchy)
včetně
některých
8 VÝSLEDKY A ANALÝZA ZÍSKANÝCH DAT 8.1 Domov se zvláštním režimem Výsledky výzkumného šetření jsou zpracovány do následujících grafů 1–13. Na úvod je použita výběrová otázka, zjišťující oblíbenost barvy. Na tuto otázku odpovědělo 12 uživatelů z 15.
Otázka č. 1: Která barva z této nabídky je Vaše nejoblíbenější?
Graf č. 1
Podle grafu č. 1 je zřejmé, že mezi nejoblíbenější barvy jsou zařazeny barvy: zelená, žlutá, fialová, modrá a oranžová. Na druhém místě to byly barvy červená a šedá. A barvy, které nebyly vůbec vybrány, jsou hnědá, černá, růžová a bílá barva. Spíše převažovaly barvy teplé.
37
Otázka č. 2.: Jak byste seřadili barvy od nejpříjemnější po tu nejméně příjemnou? U této otázky byly respondentů předloženy kartičky různých barev, ze kterých měli vybírat barvu, které na ně působí nejpříjemněji až po barvu, která působí méně příjemně. V grafu č. 2-12 jsou znázorněny výsledky seřazení barev podle příjemnosti v pořadí od 1. do 11. místa. Graf č. 2
Graf č. 3
38
Graf č. 4
Graf č. 5
39
Graf č. 6
Graf č. 7
40
Graf č. 8
Graf č. 9
41
Graf č. 10
Graf č. 11
42
Graf č. 12
V grafu 10 – 12 jsou znázorněny barvy od 8. místa až po 11 místo. Zde byly voleny barvy červená, černá a růžová barva . V prvních pěti grafech byly zvoleny teplé barvy, žlutá, zelená, oranžová a jedna barva studená a to barva fialová, která byla velmi oblíbená. Respondenti by spíše volili světlejší odstíny, zejména u barvy fialové. Na šesté a sedmé místo (graf č. 7, 8), umístili respondenti nejčastěji barvy modrá a fialová, což jsou barvy patřící k barvám studeným. V grafech č. 9 – 12, byly respondenty voleny achromatické barvy. V první polovině grafů jsou voleny teplejší odstíny a v druhé polovině grafů byly voleny spíše studené barvy.
43
Otázka č. 3: Ve, které z místností se cítíte v tomto pobytovém zařízení nejlépe?
Graf č. 13
75 % respondentů tráví nejraději svůj volný čas ve svém pokoji. Uvádí, že měli možnost si svůj pokoj nechat vymalovat podle svých představ, takže si zde připadají jako doma. Jejich pokoje bývají vymalovány světlými odstíny a v kombinaci dvou popřípadě třech barev. Tyto barvy jsou žlutá, oranžová, zelená a fialová. 17% respondentů je rádo v místnosti, kde se provádí terapie a kde mohou relaxovat, pracovat, vytvářet nové věci. Mají zde velmi pohodovou atmosféru. Tato místnost je vymalována světlými odstíny oranžové a žluté. 8% respondentů volilo kuchyň. Je to malá místnost vymalována opět světlými barvami oranžovou a žlutou. Někteří respondenti tráví svůj volný čas mimo pokoj, protože než se nastěhovali, byl pokoj vymalován barvami, které se jim nelíbí a působí na ně nepříjemně.
44
Otázka č. 4: Je to z důvodu barvy, které je zde použita?
Graf č. 14
Více než polovina respondentů odpovědělo, že se v těchto místnostech cítí dobře, protože měli možnost si barvy zvolit. Další skupina respondentů, což je 25 % uvedlo, že to neví, nikdy o tom nepřemýšleli. 17 % respondentů uvedlo, že jsou v pokoji rádi, protože je tam někdo, s kým je jim dobře.
45
Otázka č. 5: Co Vás napadne, když se řekne barva…….? Tabulka č. 1 Volná asociace
Barva Červená
krev, teplo, zákaz, příkaz, láska, kobliha, mladí
Šedá
šedá myška, neutrální barva, příjemná barva
Hnědá
teplá barva, školní lavice, vrata, půda, kmen stromu, čokoláda, pole
Zelená
lesy, tráva, louka, veselá, myslivec, jaro
Žlutá
slunce, teplo, šaty, veselá, příjemná
Černá
smutek, bolest, pohřební služba, rakev
Bílá
mám ráda, svatební šaty, doktor, nemocnice, nemocniční pokoj, příjemná, kopretiny
Fialová
absolutně nepříjemná x příjemná
Modrá
moře, obloha, strana ODS, studená, nepříjemná
Růžová
bonbóny, poupátko, dítě,
Oranžová
pracovník zařízení (milá, příjemná, veselá – má na sobě oranžové oblečení), pomeranč, mandarinka
Respondenti z Domova se zvláštním režimem v poslední části výzkumu přiřazovali
k barvám,
emoce,
věci,
vzpomínky,
které
jim
tyto
barvy
připomínají. Překvapivě achromatické barvy vzbuzovaly spíše pozitivní emoce, asociace. Černá barva byla asociována negativními emoci, často k této barvě přiřazovali smutek, smrt, bolest. Chromatické barvy byly vnímány pozitivně, respondenti přiřazovali k těmto barvám veselost, přírodu, radost. Fialová a modrá vzbuzovaly u respondentů spíše chlad, nepříjemné pocity. Růžová barva asociovala dítě, sladkosti. K oranžové barvě bylo přiřazováno exotické ovoce, dále v nich vyvolával úsměv na tváři. Velmi často si tuto barvu spojovali se zaměstnanci, kteří se o ně starají (mají na sobě oranžové mikiny.
46
8.2 Domov pro seniory Výsledky výzkumného šetření jsou zpracovány do následujících grafů 1–13. Na úvod je použita výběrová otázka, zjišťující oblíbenost barvy. Na tuto otázku odpovědělo 12 uživatelů z 15.
Otázka č. 1: Která barva z této nabídky je Vaše nejoblíbenější?
Graf č. 15
Mezi nejoblíbenější barvu, kterou respondenti preferovali, byla barva modrá a následně to byly barvy šedá, žlutá a oranžová.
47
Otázka č. 2.: Jak byste seřadili barvy od nejpříjemnější po tu nejméně příjemnou?
Graf č. 16
Graf č. 17
48
Graf č. 18
Graf č. 19
49
Graf č. 20
Graf č. 21
50
Graf č. 22
Graf č. 23
51
Graf č. 24
Graf č. 25
52
Graf č. 26
V této části výzkumu bylo respondentům předloženo 11 kartiček různých barev a ti měli postupně vybírat barvu od té nejpříjemnější po tu méně příjemnou. V grafu č. 16 a grafu č. 17 převažovaly u respondentů barvy oranžová, žlutá a modrá. Byly opět zvoleny z větší části chromatické barvy. Graf 18 - 20 znázorňuje 3. – 5. místo. Zde u respondentů převažovala barva červená a modrá. V grafu 21 – 26 volili respondenti barvy achromatické, studené.
53
Otázka č. 3: Ve, které z místností se cítíte v tomto pobytovém zařízení nejlépe?
Graf č. 27
Z grafu č. 27 vyplývá, že 50 % respondentů tráví svůj volný čas ve svém pokoji. Barvami, kterými jsou pokoje vymalovány, byly voleny respondenty. Převážně
jsou
pokoje
vymalovány
světlými
odstíny
chromatických
i achromatických barev. Významnou roli zde hraje světová strana, na kterou je pokoj umístěn a zda do pokoje dopadají sluneční paprsky.
54
Otázka č. 4: Je to z důvodu barvy, které je zde použita?
Graf č. 28
Z grafu č. 28 vychází, že 83 % respondentů je ovlivněno barevností pokoje. A tato barevnost ovlivňuje jejich pocity, pohodu. Další možnosti odpovědí se od sebe procentuálně moc nelišily. 8 % respondentů odpovědělo nevím a 9 % respondentů není vůbec ovlivňováno barvou, která je použita v místnosti, kde nejraději tráví svůj volný čas.
55
Otázka č. 5: Co Vás napadne, když se řekne barva…….? Tabulka č. 2 Volná asociace
Barva Červená
radost, ješitnost, jahody, nepříjemná, dveře do kuchyně, agresivita, výraznost, pichlavost, krev, karafiáty, zářivost
Šedá
serióznost, vyváženost, umírněnost, zklidňující barva, doplněk, boty, stěna, kalná voda, dům, divokost, nic moc,
Hnědá
uklidňující, serióznost, vyváženost, sochařství, hlína, malíř, radost, příroda se ukládá ke spánku, země, poklid, čokoláda
Zelená
optimismus, klid, příroda, přirozenost, umíněnost, jaro, chata, zahrada, oblečení,
Žlutá
jaro, křiklavost, ješitnost, doplněk k něčemu, pampelišky, slunečnice, drahokamy, teplo,
Černá
klid, vážnost, smutek, pohřeb, loučení, oslava, doplňky, boty, vlasy,
Bílá
univerzálnost,
nerozhodnost,
smutek,
oblíbenost, halenky, neutrálnost,
nepřirozenost,
spokojenost, stěna,
nevěsta, svatba, radostná, čistota, lékař, nemocnice, holub, Fialová
podzim, smuteční stůl, nejistota, nic neříká, ne utrálnost, duha, deštivé počasí, kněžské roucho, Velikonoce, církevní hodnostáři, náboženství
Modrá
klidnost, přemýšlivost, voda, obloha, příjemná barva, řeka, potok, jezero, oblečení, užitečnost, společnost, květiny
Růžová
dítě, dívčí šaty, bonbóny, stáří
Oranžová
slunečno, radost, jasnost, pampeliška, příroda, podzim, život, podzimní listí, slunce, příjemně, temperament, pomeranč
56
V poslední části
tohoto výzkumu jsme
zkoumali
vztah mez i barvami
a emocemi. Respondentům byla předložena nějaká barva a oni byli požádáni, aby přiřadili k této barvě emoce, věc, vzpomínku. Výsledky této části výzkumu ukázaly, že pozitivněji byly hodnoceny barvy oranžová, zelená, modrá, hnědá a šedá. Pozitivní i negativní emoce vzbuzovaly barvy červená, bílá, černá fialová a žlutá. Červená barva byla asociována především a agresivitou, nepříjemnými zážitky. Šedá byla spojována s klidem, pohodou. Hnědá byla vnímána ze všech barev nejpozitivněji a byla spojována se seriózností, vyvážeností a se zeminou. Zelená barva byla spojovaná s přírodou, příjemnými vzpomínkami při relaxaci na zahradě, chatě, počátkem něčeho nového. Chromatická žlutá barva byla asociována s květinami, byla vnímána jako velice křiklavá barva. Achromatické barvy byly vnímány rozdílně. Bílá byla vnímána ve většině případů pozitivně, kdežto čer ná nejčastěji vzbuzovala smutek nad odchodem někoho blízkého či smíření. Fialová barva byla často asociována s náboženstvím, církevními hodnostáři. V poslední řadě nám zůstala barva růžová, která byla často spojována s mládím, stářím, nevinností a sladkostmi.
57
ZÁVĚR V této diplomové práci jsme se zabývali barvami, jejich vnímáním, působením na psychiku a možným využitím u osob žijících v pobytových zařízeních. V první kapitole jsme se seznámili s některými pojmy týkajícími se barev. Jakým způsobem barvy vnímáme, jaký mohou mít na nás vliv a nakonec jak působí barvy na naši psychiku. Vymezit působení jednotlivých barev z pohledu fyziologického, psychologického a následně jejich možného využití v interiéru jsme se snažili ve druhé a třetí kapitole. Ve čtvrté kapitole jsme se zabývali preferencemi barev a jejich vztahem k věku a emocím. Pobytová zařízení byla obsahem páté kapitoly, která uzavřela te oretickou část této diplomové práce. Obsahem praktické části byl výzkum, kde jsme se snažili získat potřebná data k získání odpovědí na výše uvedené výzkumné otázky, tak abychom mohli aplikovat získané závěry v praxi. Z daného výzkumu vyplývá, že barvy přímo i nepřímo ovlivňují psychiku člověka. Můžeme tedy říci, že barvy, které nás obklopují, si lidé spojují s určitými vzpomínkami, prožitky či zkušenostmi. Na každou věkovou skupinu působí jiná škála barev. U našeho výzkumného vzorku byly emočně preferovány barvy, s nimiž se každodenně respondenti setkávali (žlutá, modrá, oranžová, šedá, zelená a fialová), v pobytovém zařízení, kde byli ubytováni. V druhé části výzkumu jsme se zabývali otázkou, zda barvy, které jsou použity na stěnách pokojů v pobytovém zařízení, nějakým způsobem ovlivňují čas strávený v tomto prostředí. Z výzkumného šetření jsme zjistili, že více než 50 % respondentů tráví svůj čas ve svém pokoji, jelikož tyto pokoje jsou vymalovány barvami, které si sami respondenti zvolili. V závěru praktické části jsme se zabývali barvami a jejich asociacemi. Tyto
asociace
byly
ovlivněny
prožitky,
zkušenostmi,
vzpomínkami
a emocemi respondentů. Můžeme tedy tvrdit, na základě tohoto výzkumného šetření, že správně zvolené barvy mohou pomoci zpříjemnit pobyt v pobytových zařízeních. 58
a mohou i motivovat klienty k určitým činnostem. Správně zvolené barvy mají kladný vliv na psychiku. Proto doporučujeme, na základě získané zkušenosti, dát možnost volby pro barvu prostředí ve volnočasových prostorech a zejmén a tam, kde uživatelé pobytových zařízeních jsou ubytováni.
59
SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ 1. ANDREWS, Ted. Léčení barvami: Jednoduché techniky léčení barvami pro obnovení energie a zdraví. 1. vyd. Olomouc: Fontána, 2011. ISBN 978-80-7336-646-9. str. 20. 2. BEDNAŘÍKOVÁ, Jitka. Preference barev jako indikátor dlouhodobého emočního nastavení. Brno, 2011. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula. 3. BROŽKOVÁ, Ivana. Dobrodružství barvy. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. Pomocné knihy pro žáky. ISBN 14-217-83. str. 195. 4. HALEOVÁ, Gill. Praktická encyklopedie FENG -ŠUEJ. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2002. ISBN 80-7237-402-8. str. 74. 5. HULKE, Waltraud Maria. Magie barev: Kniha o léčivé moci barev a jejich působení na lidské tělo, duši a ducha. 1. vyd. Praha: Pragma, 1997. ISBN 80-7205-000-1. 6. GOETHE,
Johann
Wolfgang.
Smyslově-morální
účinek
barev.:
s předmluvou Jana Dostála. Hranice: Fabula, 2004. ISBN 978 -8086600-13-0. str. 45
7. GUILFORD, Joy Paul. The affective value of color as a function of hue, tint and chrome. Journal of General Psychology, 72, 1934, 487-502.
8. GUILFORD, Joy Paul a Paul SMITH. A system of color -preference. American Journal of Psychology, 72, 1959, 487-370.
60
9. CHRÁSKA, O. Metody pedagogického výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 265 s. IBSN 978-80-247-1369-4. 10. KARÁSKOVÁ, Vlastimila a Olga KREJČÍŘOVÁ. Perception of colours by
mentally-handicapped
Palackianae
pupils.
Olomucensis.
Olomouc:
Gymnica,
Acta
Universitatis
2006.
Dostupné
z:http://www.gymnica.upol.cz/index.php/gymnica/article/view/91 11. KRUMLOVSKÁ, Olga. Barvy šatů, drahokamů a naše psychika. Praha: Media Bohemica, 1998. ISBN 80-902525-5-9. 12. MERIVALE, Philippa. Léčení barvami: Zkušenosti s Aura -Somou. 2. vyd. Praha: Barevný svět, 2012. ISBN 978-80-903543-1-9. str. 60. 13. MÜLLEROVÁ,
Stanislava.
Komunikační
dovednosti.
Liberec :
Technická univerzita, 2000. ISBN 80-7083-475-7. str. 109. 14. NORRIS, Stephanie. Tajemství léčení barvami. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2004. ISBN 80-7352-124-5. str. 79. 15. PLESKOTOVÁ, Petra. Svět barev. 1. vyd. Praha: Albatros, 1978. ISBN 13-806-87.14/66. 16. REICHEL,
Jiří.
Kapitoly
metodologie
sociálních
výzkumů.
Vyd. 1. Praha : Grada, 2009. 184 s. ISBN 9788024730066. 17. STEINER, Rudolf. Tajemství barev. 1. vyd. Hranice: Fabula, 1973. ISBN 978-80-86600-25-3. str. 6. 18. ŠKOBRTAL,
Pavel.
Kognitivní
percepce
barev
jako
prediktor
psychosomatických poruch: Zkušenosti s Aura -Somou. 2. vyd. Ostrava: Univerzitas Ostraviensis, 2012. ISBN 978-80-7464-201-2. str. 38.
61
19. http://www.interier71.cz/fileadmin/dokumenty/casopisy/sap -barevne ladeni.pdf
20. http://www.csspv.cz/
62
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č.1 Šestidílný kruh J.W. Goetha.....................................................12 Obrázek č. 2 Kruh Teorie barev ročního období………………………………20 Obrázek č. 3 Oddělení E…………………………………………………………29 Obrázek č. 4 Oddělení M…………………………………………………… .…..29 Obrázek č. 5 Oddělení D…………………………………………………………32 Obrázek č. 6 Oddělení C…………………………………………………………32 Obrázek č. 7 Oddělení A…………………………………………………………32
63
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1.…………………………………………………………………….........37 Graf č. 2-12..………………………………………………………………….38-43 Graf č. 13.………………………………………..……………………………….44 Graf č. 14………………………………………………………………………….45 Graf č. 15………………………………………………………………………….47 Graf č. 16-26………………………………………………………………….48-53 Graf č. 27………………………………………………………………………….54 Graf č. 28………………………………………………………………………….55
64
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1……………………………………………………………………….46 Tabulka č. 2……………………………………………………………………….56
65
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Seznam výzkumných otázek Příloha č. 2 Seznam použitých barev
66
Příloha 1 1. Jaká je Vaše nejoblíbenější barva? 2. Seřaďte prosím následující barvy od nejpříjemnější k méně příjemné. 3. Ve které z místností se cítíte nejlépe, nebo kde nejraději trávíte svůj volný čas? 4. Ovlivňuje Vaši volbu barva této místnosti? 5. Jaké slovo, pojem Vás napadne, když se řekne barva např. červ ená, žlutá, fialová, modrá, hnědá, zelená, růžová, černá, bílá, oranžová, šedá?
Příloha 2
1. 2. 3.
4. 5. 6. 7.
8. 9. 10. 11.
ANOTACE Jméno a příjmení:
Bc. Lucie Ritterová
Ústav:
Speciálněpedagogických studií
Vedoucí práce:
Doc. PhDr. Olga Krejčířová, Ph.D
Rok obhajoby:
2014
Název práce:
Působení barev a jejich využití v pobytových zařízeních.
Název v angličtině:
The effect of colors and their use in residential facilities.
Anotace práce:
V této diplomové práci se zabýváme barvami, jejich vlivem a působením na psychiku jedince. V teoretické části definujeme barvu a jednotlivé typy barev. Popisujeme vztah prostoru k barvám, preference barev a jednotlivé typy pobytových zařízení. Praktická část předkládá výsledky výzkumného šetření uspořádané do grafů a tabulek.
Klíčová slova:
Barva, vnímání barev, působení barev na psychiku , prostor a barvy, preference barev, pobytová zařízení.
Anotace v angličtině:
In this thesis we deal with colors , their influence and effect on the psyche of the individual. In the theoretical part defines the color and the different types of colors. Describes the relationship of space to color , color preference and different types of residential facilities . The practical part presents the results of an investigation into organized tables and graphs.
Klíčová slova v angličtině:
Color, color perception, color effect on the psyche, space and color, color preference, residential facilities.
Přílohy vázané v práci:
Příloha 1 Seznam výzkumných otázek
Rozsah práce:
66 stran
Jazyk práce:
český jazyk
Příloha 2 Seznam použitých barev
