UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra českého jazyka a literatury. Bakalářská práce. Monika Pechová

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra českého jazyka a literatury

Bakalářská práce Monika Pechová

Internetová komunikace se zaměřením na pubescenty stejného zájmového kroužku ve věkovém rozmezí 11-14 let

Olomouc 2014

vedoucí práce: Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Internetová komunikace se zaměřením na pubescenty stejného zájmového kroužku ve věkovém rozmezí 11-14 let“ vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího práce Mgr. Kamila Kopeckého, Ph.D. a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu.

V Olšanech u Prostějova ………………..

Podpis: _______________________

Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Kamilovi Kopeckému, Ph.D. za podporu, za tvůrčí rady, za jeho odborný dohled po celou dobu naší spolupráce v rámci mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala svému mažoretkovému týmu Hvězdičky Prostějov, za jejich výpomoc, která mi byla umožněna pro získání dat do této práce.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 TEORETICKÁ ČÁST 1. Pubescent – charakteristika vývojového období ................................................................... 8 2. Komunikace obecně ............................................................................................................ 11 2.1 Druhy sociální komunikace ................................................................................... 12 2.2 Masová komunikace .............................................................................................. 12 2.3 Média a jejich druhy .............................................................................................. 12 2.3.1 Tištěná média .......................................................................................... 13 2.3.2 Elektronická média ................................................................................. 14 2.3.3 Nová média – Internet ............................................................................. 14 3. Komunikace na internetu ..................................................................................................... 16 3.1 Problémy spojené s internetovou komunikací ....................................................... 16 3.2 Druhy internetové komunikace .............................................................................. 17 3.3 Jazyk internetové komunikace ............................................................................... 18 3.3.1 Emotikony ............................................................................................... 19 3.3.2 Akronymy ............................................................................................... 20 4. Sociální sítě ......................................................................................................................... 21 4.1 Charakteristika jednotlivých sociálních sítí ........................................................... 22 PRAKTICKÁ ČÁST 1. Charakteristika praktické části ............................................................................................ 27 1.1 Rozbor získaných dat ............................................................................................. 28 1.2 Metodologie výzkumu ........................................................................................... 28 1.2.1 Dotazník .................................................................................................. 29 1.2.2 Konverzace na sociální síti ..................................................................... 37 1.2.3 Řízený rozhovor s pubescentkou ............................................................ 43 Závěr ........................................................................................................................................ 47 Použitá literatura ...................................................................................................................... 49 Internetové zdroje ..................................................................................................................... 51 Seznam grafů ........................................................................................................................... 52 Seznam zkratek ........................................................................................................................ 53 Anotace .................................................................................................................................... 54

ÚVOD Období pubescence spočívá ve fyzických i psychických změnách každého jedince, i v tomto období máme vlastní „já“ utvořeno dle vlastních představ a požadavků. Dnešní mládež je ovlivněna především virtuálním světem, kdy se pomocí internetu dozvíme takřka vše, co potřebujeme. Pro pubescenty dnešní doby je svět na internetu a konkrétně na sociálních sítích jedna z nejdůležitějších věcí v životě. Dnešní mládež si nedokáže život bez přítomnosti internetu a sociálních sítí ani představit. Především sociální sítě jsou fenoménem této doby a ovlivňují řadu lidí okolo nás. Především sociální síť Facebook je nepostradatelnou složkou v období pubescence, ale i v období pozdějšího věku. Facebook ovlivnil řadu lidí, jejich životy. Díky této sociální síti dokáží lidé komunikovat s přáteli, s kterými se nestýkají, s těmi, co od nich bydlí daleko, a nemají možnost osobního setkání. Nyní máme díky těmto sítím své přátele takřka na dosah ruky. Facebook nám otevřel okno do soukromí každého z našich přátel, do soukromí mnoha známých. Každý jedinec komunikuje na sociálních sítích jazykem, který je mu přirozený a příjemný, což znamená, že v dnešní době komunikace přes internet musíme naše pocity a dojmy vyjadřovat pomocí emotikonů a akronymů, které představují hlavní roli v písemné komunikaci dnešní mládeže právě na sociálních sítích. Schopnosti mluvit jsou dnešní dobou omezeny a trošku odsunuty stranou. Málo mladých lidí se dokáže kultivovaně, vhodně a spisovně vyjadřovat, protože písemná komunikace převládá v jejich životech, což znamená větší schopnost vytváření nových slov, zkratkových slov, různé způsoby vyjadřování a hlavně um v rychlosti psaní na klávesnici, ať už na mobilním telefonu, notebooku či tabletu, jakožto nejužívanějším přístroji dnešních pubescentů. Internet ovlivňuje dnešní děti a mládež především tím, že daní jedinci většinu času tráví u svého počítače v pohodlí domova, než aby navštěvovali zájmové kroužky či jen tak šli s přáteli na sportoviště či obyčejnou procházku. Internet je pro většinu mladých lidí v seznamu hodnot na velmi vysoké příčce. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části budeme charakterizovat vývojové období jedince, tedy období pubescence. Dále se zaměříme na pojem komunikace a na její druhy. Poté se budeme zabývat komunikací na internetu, problémy, které nás mohou při této komunikaci potkat, dále druhy internetové komunikace a v neposlední řadě jazyk, který je pro tuto psanou komunikaci typický. Pro řadu těchto komunikací je nezbytné použití akronymů a emotikonů, které dotvářejí celkový dojem z dané

5

zprávy. Následně se podíváme na pojem sociální síť, kde si některé nejznámější a nejpoužívanější představíme a blíže popíšeme. V praktické části se budeme zabývat především výzkumem, který provedeme prostřednictvím dotazníku a řízeného rozhovoru. Informace, které prostřednictvím výzkumu získáme, shrneme a vyhodnotíme. Popíšeme způsoby komunikace na vybraných konverzacích ze sociální sítě Facebook a tímto přiblížíme jazyk dnešních pubescentů a ukážeme si, co je pro tohle období typické. Detailně popíšeme především výrazné a typické aspekty komunikace na sociálních sítích právě pro pubescentní období. Cílem této bakalářské práce je charakterizovat proces komunikace na sociálních sítích pro věkovou skupinu mladých pubescentních děvčat navštěvujících stejný zájmový kroužek. Cílem je také vytvoření náhledu na komunikaci na sociální síti Facebook právě pro tuto konkrétní skupinu děvčat. Cílem rozumíme i získání přehledu o moderních zařízeních, které používají pubescenti pro způsob komunikace, jaký jazyk a způsob vyjadřování užívají právě na sociálních sítích a proč je pro ně důležitější právě tato komunikace než klasická komunikace tváří v tvář.

6

I. Teoretická část

7

1. Charakteristika pubescentního věku V první řadě bychom si měli vysvětlit pojmy pubescent a pubescentní období, což je základem pro pokračování první kapitoly této bakalářské práce. Pubescent – je mladý jedinec, který v období dospívání neboli pubescence dozrává v oblasti psychické i pohlavní. Pubescence – jde o období, kdy si každý jedinec vytváří svou vlastní identitu. Pubescentní období je charakteristické především tím, že během této fáze člověk prochází mnoha změnami, nejen fyzickými ale hlavně i psychickými. Můžeme říci, že zde dochází k výrazným změnám ve vzhledu člověka a také v jeho myšlení. To, že se lidské tělo mění, můžeme vydedukovat i ze slova „pubes“, které je latinského původu a jeho význam je chmýří, vousy či ochlupení, což nás přivádí k fyzickým změnám každého jedince. Kdy je člověk opravdu dospělý a kdy ne, nemůžeme přesně určit. Existuje mnoho studií, které zaujímají postoje k různým věkovým fázím v oblasti vývoje. Po psychické stránce ale nejde jednoznačně určit, zda už se jedinec dospělým stal či nikoli. Někdo dospěje kvůli okolnostem velmi brzy, někdo nedospěje skoro nikdy. Například Průcha a kolektiv (2001, s. 194) definuje pubescentní období následovně: Jde o „věkové období dospívání, v našich podmínkách přibližně od 11 do 15 let. Rozlišuje se období prepubescence (11-13 let) a vlastní pubescence (13-15 let). Dospívání nastupuje dříve u dívek, u chlapců začíná později. Celkové nejbouřlivější období ve vývoji jedince. Jedinec se vyvíjí (zprav. nerovnoměrně) po anatomicko-fyziologické stránce (včetně sexuálního zrání a schopnosti reprodukce), po intelektové stránce (rozvoj abstraktního myšlení), emocionálně i sociálně. Pro pubescenta je typická snaha vymanit se ze závislosti na autoritách (konflikty s rodiči, učiteli), vyvzdorovat si větší samostatnost myšlenkovou i sociální“. Pubescentní období tedy můžeme brát jako časový úsek mezi dětstvím a dospělostí. Časově bereme pubescenci jako úsek mezi 11 a 15 rokem života jedince. (Vágnerová, 1999) Mnoho studií dokazuje, že dívky dospívají dříve než chlapci. Období dospívání dívek je mezi 11 a 14 rokem, zatímco u chlapců až mezi 13 a 14 rokem. (Mečíř, 1989)

8

Puberta je velmi dynamické období proměn každého jedince. Tato dynamická proměna zasahuje i do osobnostní stránky člověka. Významné role zde hrají faktory biologické a psychosociální, které jsou ve vzájemné interakci. (Vágnerová, 1999) Puberta je velmi specifické období, ve kterém dochází k mnoha změnám v oblasti názorů, chování, vystupování a komunikování, nejen s rodiči. Jde o komunikaci a chování s přáteli, učiteli a dalšími osobami, se kterými se jedinci v tomto věku dostanou do kontaktu. Mnoho dospívajících si žije ve „svém“ světě, což vyvolává dojem, že daný jedinec nepotřebuje rodiče, nepotřebuje učitele, se vším si dokáže sám poradit, všichni se mu pletou do jeho věcí a nikdo mu nerozumí a nedokáže jej pochopit. Velkou roli v proměně jedince hrají hormony, které zapříčiňují změny v citovém prožívání každého člověka, každého pubescenta. Pubescenti bojují převážně se změnami svých nálad, jsou velmi impulzivní, jsou negativní v mnoha směrech a také trpí nedostatkem sebeovládání, dráždivostí, přecitlivělostí, nechutí projevit své city, vztahovačností, agresivitou a také nedostatečnou tolerantností. Reakce pubescentů jsou krátkodobé i dlouhodobé, méně či více příjemné a nepříjemné, intenzita je taktéž různorodá. (Vágnerová, 2005) Všechny projevy, které pubertální jedinec vyprodukuje vůči svému okolí, mají význam i v oblasti vymanění z vlivu vlastních rodičů. Pro jedince mají větší význam kamarádské vztahy a první lásky, vychází především jen s vrstevníky, protože má s nimi rovnocenné vztahy, které bohužel s rodiči a učiteli či jinými autoritami nemá. Jedinci navazují vztahy s vrstevníky, s nimiž vytváří různorodé skupinky, které mají vlastní pravidla a hodnoty, normy a ideály. Členové skupinek společně komunikují o všedních i nevšedních záležitostech, porovnávají zkušenosti s rodiči, mají společné aktivity, dokáží si poradit a rozumí si. Každý jedinec ve skupině si připadá na vysoké úrovni, nad kterým nestojí žádná velká autorita, jako například rodiče doma. Jedinci mezi sebou řeší i problémy s prvními láskami (což s rodiči řešit není přípustné). Touha po důvěrnějším vztahu s blízkým přítelem se může objevit už na počátku puberty, tedy kolem 11 a 12 roku. (Vágnerová, 2005) Přátelství a první lásky tohoto období většinou ukončuje první sexuální zkušenost, čím je završeno období pubescence. V dnešní době se jedinci pokouší zjistit, jaký sex je, velmi brzy, někdy i před patnáctým rokem, což je trestné a někteří jedinci si tuto skutečnost ani neuvědomují. Může jít o zvědavost či o způsob chlubení se.

9

V dnešní době je také velmi časté, že se pubescenti tak často neschází venku, nezajdou si do kina, nezajdou nakupovat, nenavštěvují kroužky. Fenoménem dnešní doby je surfování po sociálních sítích a prostřednictvím těchto moderních vynálezů komunikovat. Období pubescence je úsek života, během kterého jedinec stráví nejvíce hodin právě na sociálních sítích. Tímto se tedy dostáváme ke druhé kapitole této práce, tedy ke komunikaci.

10

2. Komunikace Co je komunikace? Slovo komunikace pochází z latinského slova „communicare“, což znamená oznamovat, informovat či se s někým radit. Dle Petera Gavory (2005, s. 9) můžeme význam slova komunikace vymezit ve třech možných formách. Komunikaci můžeme nejjednodušeji nazvat dorozumívání, které spočívá v tom, že jedinci najdou shodu myšlenek, pochopí se, mluví jedním jazykem a o jedné věci. Dále můžeme komunikaci charakterizovat jako sdělování, kde jde převážně o informování jedince, který zde vystupuje jako adresát dané informace, kterou řečník chce sdělit své pocity, postoje či názory, druhému člověku chce něco říci, informovat jej o něčem, či jej chce poučit. A třetím způsobem, jak lze komunikaci charakterizovat je výměna informací mezi lidmi, kdy si jedinci vyměňují informace vzájemně, jedinci přijímací i vysílající informace, které následně analyzují a porozumí jim. Jde spíše o obousměrnost, tedy dialog. S komunikací souvisí i pojem interakce, kdy jde o vzájemné působení a ovlivňování. Lidé se nachází téměř v neustálé interakci, protože každý jedinec v sobě zanechá určité informace o tom, jak daný člověk vypadal, co dělal, jak se choval apod. Někdy jde i o velmi záměrnou interakci, kdy jedinec působí na toho druhého záměrně, aby něčeho dosáhl, či něčemu zabránil. Všichni lidé při komunikaci nějakým způsobem na sebe působí, je to ale individuální. Každý posluchač může řečníka vnímat různým způsobem. (Gavora, 2005, s. 9) Každá komunikace má i svůj osobitý a vlastní obsah, kterému říkáme informace. Informace je každý fakt, údaj či stimul, který je přenášen právě za pomoci komunikace. Zdrojem informace je vysílač, zde vzniká signál, který je přenášen komunikačním kanálem (což může být vzduch při mluvení, či papír při psaní), který spojuje vysílač s přijímačem, který stojí na druhé straně a přijímá a dekóduje poslaný signál. (Gavora, 2005, s. 11) Komunikace provází člověka už od samotného narození, kdy dospělí komunikují s dítětem slovně a dítě naopak používá různé signály spokojenosti či nespokojenosti. V případě malinkého dítěte jde o pláč, kterým signalizuje hlad, žízeň či bolest. Postupně své komunikační prostředky zdokonalí a začne používat verbální komunikaci s rodiči a lidmi okolo něj. Každá z komunikací má také svůj záměr – komunikační záměr, kterým účastníci něco sdělují, vysvětlují, řeší, uklidňují, vyjednávají či poučují. Komunikaci máme přímou, kdy jsou jedinci přímo spolu a jsou si tváří v tvář a komunikaci zprostředkovanou, kdy

11

komunikující jedince spojuje nějaký prostředek, který uchovává či přenáší informace (Gavora, 2005, s. 14-15).

2.1 Druhy sociální komunikace Mezi

nejčastější

způsob,

jak

lze

komunikovat,

považujeme

komunikaci

intrapersonální, kdy se jedná o jedince, který je řečníkem i posluchačem, jde tedy o vnitřní zapojení jedince do zpracovávání zpráv. Další komunikací, která probíhá mezi více komunikátory, kdy si jedinci vzájemně něco vypravují, je interpersonální komunikace. Komunikace, kdy každý hovoří s každým v dané skupině (rodina, kroužek, klub, škola), se nazývá skupinová komunikace. Meziskupinová komunikace může být definována jako komunikace mezi konkrétními skupinami (sdružení, organizace, kluby, strany). Jako další druh můžeme zmínit komunikace institucionální/organizační, kdy komunikace probíhá mezi organizacemi, firmami, politickými systémy. Jako poslední bychom mohli zmínit komunikaci celospolečenskou, kdy se jedná především o televizi, rozhlas, tisk, internet a další. (McQuail, 2002, s. 27)

2.2 Masová komunikace Masová komunikace je v dnešní době nenahraditelnou složkou a má nenahraditelnou úlohu v našem životě. Jde o celospolečenskou komunikaci, která slouží k tomu, aby bylo v co nejkratší době zasaženo co největší množství lidí. Informace jsou prostřednictvím televize, rozhlasu či rádia poskytovány posluchačům (velkému množství v jednu určitou dobu). „Pojem „masový“ odkazuje k velkému počtu, rozsahu či množství (ať už se jedná o počet lidí nebo produkty). „Komunikace“ označuje předávání a přebírání významů, vysílání a přijímání sdělení.“ (McQuail, 2002, s. 31)

2.3 Média a jejich druhy V následující podkapitole se budeme zabývat médii jako takovými. Co vlastně jsou média, jakým způsobem média rozlišujeme, jaké druhy máme – tohle všechno bychom si v následujících řádcích měli vysvětlit. 12

Z hlediska komunikace můžeme média definovat jako něco, co zprostředkovává někomu určitá sdělení, určité informace. Můžeme říci, že díky velkému rozvoji technologií, se velmi rozvíjí i způsoby komunikací lidí na dálku. Rozvíjí se i snaha překonat velké vzdálenosti v oblasti komunikace společně s touhou po uchování zaznamenaného sdělení. (Jirák, 2007, s. 16) Média jsou velmi důležitá pro život člověka. Tyto hromadné sdělovací prostředky jsou v čele volnočasových aktivit jedinců. V dnešní době si většina lidí život bez médií nedokáže ani představit. Velmi dobře tuto situaci okomentoval Jirák (2007, s. 15): „Kdyby zmizela média, nic by nezůstalo stejné. Náš způsob zábavy by se nezměnil. Nemohli bychom sledovat sportovní týmy v novinách, dívat se na televizi ani si jít užít do kina. Nemohli bychom na večírcích (ani pro uvolnění) poslouchat hudební nahrávky. Naše chápání politiky a celého světa, který nás obklopuje, by se změnilo. Bez televize, nahrané hudby, filmu, rozhlasu a internetu bychom měli velký díl času ve vlastních rukou.“ Média můžeme rozdělit do několika kategorií dle různých funkcí, které plní. S ohledem na zaměření této práce zvolíme dělení na média interpersonální a masová. Rozdíly mezi těmito médii vysvětluje Jirák (2007, s. 21) následovně. Interpersonální média zprostředkovávají komunikace jen mezi dvěma jedinci a to vzájemně. Jedná se tedy převážně o telefony, e-maily, sociální sítě či korespondenci. Zatímco média masová slouží k celospolečenské komunikaci, jedná se tedy o to, že jeden výchozí bod informuje velmi vysoký počet bodů cílových. Můžeme zmínit ale příklad, kdy se interpersonální komunikace na sociální síti Facebook stává mnohem masovější a to převážně z důvodu, že seznam přátel, který neustále narůstá, znamená větší masovost na této sociální síti. Masová média rozdělil Rozehnal (2004) na média tištěná, elektronická a nová média. V následujících podkapitolách se o těchto druzích médií dozvíme trošku více.

2.3.1

Tištěná média

Převážně se jedná o periodické tiskoviny, knihy, letáky a brožury. Tištěná média jsou v dnešní době brána jako informativní zdroje, které hrají velmi důležitou roli v našem životě. Výhodou tištěných medií také je, že si je můžete vzít téměř kamkoli. Každý čtenář si určí své 13

tempo, čte informace pro něj zajímavé, je obklopen jen svými prožitky a následnými názory na danou informaci. Noviny charakterizuje především její pravidelnost vycházení. Můžeme si vybrat z velkého množství periodik různě zaměřených – od odborných a poradenských novin přes zábavné, veřejné a bulvární časopisy. Noviny byly vyvinuty z pamfletů a informačních letáků už v 18. století. (McQuail, 2002, s. 44)

2.3.2

Elektronická média

Mezi tato média můžeme zařadit hlavně rozhlas, rádio, počítač a televizi. Co se týče rozhlasu, tak jde především o předávání informací pouze zvukem, přičemž televize dokáže předávat i obraz, čímž si udržuje pozornost posluchačů - diváků. Informace, které díky těmto médiím získáváme, máme možnost znovu vidět či si je přečíst (například u informací v článcích na internetu). Velmi mnoho informací se mohou díky rádiovým stanicím dozvědět i lidé, kteří mají náročnější povolání a musí například většinu času strávit na silnici. Rádio poslouchají především řidiči, kteří tímto nejsou ochuzeni o aktuální informace o věcech, které se zrovna v zemi dějí.

2.3.3

Internet

Internet můžeme označit jako největší vynález minulého století. Většina lidí si bez internetu nedokáže každodenní život vůbec představit. Je úžasné, jak rychle zasáhl internet do života každého z nás a jak rychle nás všechny ovlivnil. Bez internetu nedokážeme už ani existovat. Internet znamená pro nás neskutečnou úsporu času s ohledem na vyhledávání všech možných informací. Během okamžiku si můžeme najít informace téměř o čemkoli. Dle informací Českého statistického úřadu (Veřejná databáze: Vybavenost domácností osobním počítačem a internetem podle typu domácnosti, velikosti obce, příjmové skupiny krajů [online]) má přístup k internetu mnohem větší procento lidí, než v předchozích letech. Zatímco v roce 2005 mělo celkem 19,1 % domácností přístup k internetu, tak v roce 2010 to už bylo 56 % a v roce 2013 dokonce procent 67, což znamená, že čím dál více domácností využívá možnosti internetu.

14

Bohužel má i internet několik negativních stránek, které jsou velmi viditelné a jsou považovány za velké problémy tohoto oblíbeného vynálezu. Problémy internetu popisuje Hulanová (2012, s. 16) následovně: „užívání internetu vedlo, vede a jistě i nadále povede k velkým změnám. Internet mění styl práce, mění místa provádění práce, mění styl zábavy, komunikace, chování, mění naše životy“. V dnešní době díky informacím, které lze na internetu získat, tráví většina lidí na internetu více a více času, někdy lze i říci, že lidé během dne jen spí a brouzdají na internetu. Některé informace o hodinách strávených na internetu jsou opravdu až alarmující. V dnešní době se internetu vyhýbá jen velmi malé množství lidí. Internet nás obohacuje informacemi, ale zároveň nás ochuzuje o sociální kontakty, o setkání s přáteli, o trávení volného času v přírodě či o navštěvování kroužků a kulturních zařízení. Ochuzuje nás také o aktivní přímou verbální komunikaci, která začíná být (dnešním dětem a mládeži) více vzdálenější. S časem tráveným na internetu souvisí i několik nebezpečí, které mohou na jedince čekat. Jedná se o problémy, které mohou jedince potkat díky užívání internetu. Jedná se především o on-line pornografii, kybergrooming, kyberšikana, kyberstalking a specifická nebezpečí spojená se sociálními sítěmi (Hulanová, 2012, s. 35). Těmto problémům se budeme věnovat za chvíli v následující kapitole.

15

3. Komunikace na internetu Kapitola, která se bude zabývat internetovou komunikací, bude obsahovat nejen problémy, které nás mohou na internetu potkat, ale i jazykem, kterým se většinou na internetu (a tedy převážně na sociálních sítích) jedinci dorozumívají, jakým stylem společně komunikují.

3.1 Problémy, které souvisí s užíváním internetu Během času stráveného na internetu, ať už na sociálních sítích či jiných stránkách, na nás může čekat i mnoho problémů. Většina těchto problémů může velmi ovlivnit náš způsob života a může ovlivnit i psychické zdraví každého postiženého jedince. Nyní si zmíníme jen ty nejčastější a nejnebezpečnější problémy, se kterými se můžeme potkat. Kybergrooming je označení problému, který souvisí s lovením a manipulováním na internetu. Proces tohoto problému spočívá v tom, že si agresor aktivně hledá svoji mladistvou oběť za sexuálním účelem pomocí anonymity kyberprostoru. Tito agresoři si snaží získat důvěru a přátelství s obětí, získávají od oběti informace o problémech, které později zužitkují ve vlastní prospěch. Jakmile si agresor získá důvěru oběti, snaží se své konání přesunout i do reálného světa, kdy žádá oběť o setkání za účelem sexuálním. (Hulanová, 2012, s. 51) Kyberšikana se velmi podobá klasické šikaně, se kterou má společnou jednu věc, a to někomu ubližovat. Může jít o ubližování fyzické i psychické. Útočníci jsou v tomto případě většinou anonymní a vystupují pod falešným jménem či přezdívkou. Tito útočníci tráví na internetu více času a jde především o chlapce. Agresor útočí fotkami, obrázky, slovy a jinými prostředky pomocí e-mailu či na sociálních sítích, může vytvářet i webové stránky a to vše s úmyslem ublížit. V mnoha případech bývá agresorem osoba, která taktéž mohla být šikanována. (Kopecký a kol., 2013) Dalším problémem je kyberstalking. Jde o termín, který označuje opakované a stupňované obtěžování, které má různou intenzitu a formu. Mezi základní projevy tohoto problému patří zejména opakované a dlouhodobé pokusy kontaktovat oběť. Kontakt probíhá pomocí SMS zpráv, dopisů, telefonátů, zásilek a vzkazů na chatu, ICQ, Skype, Facebooku 16

a mnoho dalších. Zprávy mohou být veselé a příjemné, ale také urážející a zastrašující, někdy i velmi nevkusné. Agresor využívá rozmanitost citů (vyhrožování, vydírání, pocity bezcennosti, pocity viny). Výhružky a podobné praktiky opírá agresor především o znalosti, které o oběti ví a používá je k pronásledování ve formě zpráv. Například: vidím tě, vím, kde jsi a mnoho dalších. Znalosti, které agresor o oběti má, mohou být získané prostřednictvím sociálních sítí a podobně. Mnoho nepravdivých informací, které agresor podává o oběti, šíří pomocí komunikačních kanálů – ICQ, Skype, chat, e-mail, Facebook). (Kopecký a kol., 2013) Mezi další problémy můžeme zařadit i flaming, což je termín, který označuje nepřátelské chování uživatelů na internetu. Toto chování doprovází především urážky, nadávky, vyhrožování. Flaming probíhá především na sociálních sítích, na diskusních fórech či na chatech, a může být realizován také pomocí e-mailu. (Kopecký a kol., 2013) Dalším a výrazným problémem může být sexting. Jde o šíření dětské pornografie. Šíření fotografií bývá převážně na internetu, na sociálních sítích, pomocí SMS a MMS zpráv. Velmi často jde o pomstu mezi partnery, kteří se rozešli a mají potřebu tomu druhému něco provést. (Kopecký a kol., 2013) Samozřejmě existuje mnoho dalších problémů, které nás mohou při komunikaci na internetu potkat, ale není nutné další zmiňovat. Zmínili jsme ty důležité, ty hlavní, ty časté, které se bohužel více a více objevují a stěžují nám bezpečnou komunikaci.

3.2 Druhy internetové komunikace Nyní si sdělíme, jakým způsobem můžeme tedy na internetu komunikovat, jaké jsou základní druhy internetové komunikace. Nejdříve si rozdělíme komunikace na dvě části. Komunikace online je komunikací v reálném čase, kde na danou otázku dostaneme vzápětí odpověď. Naproti tomu komunikace offline je komunikací, kdy si zprávu či příspěvek uložíme a na odpověď si počkáme (hodiny, dny). Existuje mnoho serverů, které umožňují komunikaci online i offline – může jít například o ICQ, chat, Facebook, Twitter a další.

17

Další dělení elektronické komunikace nabízí autoři Rybka a Malý (2002, s. 13-19). Komunikace se dle těchto pánů dělí na jednosměrnou komunikaci a obousměrnou. Jednosměrná komunikace je typická například pro rozhlasové či televizní vysílání, kdy jde informace od jednoho sdělujícího k neurčitému počtu oslovovaných. Obousměrná komunikace umožňuje několika lidem společně komunikovat a předávat si informace. Tato obousměrná komunikace se dělí na dvě skupiny, a to na individuální a hromadnou komunikaci. V individuální komunikaci jde převážně o sdělování informací adresně, což znamená, že mezi sebou komunikují dvě osoby, ať už telefonicky, tak na chatu či zprávami, ve formě e-mailu či SMS. K individuální komunikaci by se neměl dostat žádný jiný člověk, je určena konkrétním osobám. Zatímco u hromadné komunikace dochází k tomu, že člověk může informovat několik lidí zároveň (celou skupinu), či různá skupina může sdělovat konkrétním jedincům určité zprávy. Je to něco podobného jako zasedání či nějaká porada v určité skupině lidí (kluby, firmy apod.). Typické pro hromadnou komunikaci jsou chaty či diskuzní fóra. Hromadná komunikace vyhovuje skupinám, které si potřebují sdělit určité informace, které ale zároveň nejsou dostupné náhodnému návštěvníkovi, ale jen členovi skupiny.

3.3 Jazyk internetové komunikace Kvalita jazyka internetové komunikace je různá. Záleží na tom, s kým daná osoba mluví, či s kým si píše, zda je osoba muž či žena, záleží také na věku, protože ten ovlivňuje způsoby vyjadřování a užívání méně častých či naopak moderních slov. Během internetové komunikace bychom se měli vyvarovat větším chybám, měli bychom dodržovat určité zásady a etiketu slušného chování. Během komunikace bychom měli být ohleduplní k ostatním lidem, protože každý člověk, který se na internetu objeví, je jiný, může mít jiné vyznání, jiné názory, jiný věk, jiné pohlaví, jde o lidi z celého světa, proto bychom na tohle taktéž měli brát zřetel. (Hlavenka, 2002) Některá pravidla, která bychom měli dodržovat při internetové komunikaci, vystihl velmi dobře Hlavenka ve své knize. „V internetové komunikaci se občas snadno zapomene, že nehovoříte s počítačem, ale se skutečnými lidmi – osobami, které mají city a vášně stejné jako vy, a jejichž práva je nutné respektovat stejně jako v normálním životě. Situace je ještě ztížená tím, že v elektronickém styku nemáte možnost vidět svého oponenta tváří v tvář 18

a nemůžete sledovat jeho výraz a emoce. Proto musíte být dvojnásobně opatrný a ohleduplný. Musíte dbát na to, aby vaše verbální vyjadřování nemohlo být špatně vyloženo." „K náhradě intonace hlasu a mimiky používáme v internetové komunikaci emotikony. Ale musíte s nimi nakládat opatrně. I nejběžnější emotikon značící úsměv ":-)" může být snadno vyložen jako výsměch.“ „Neexistuje žádný důvod, proč byste se měli na internetu chovat méně slušně než v reálném životě“ (Hlavenka, 2002, s. 98). „Protože v internetové komunikaci je vše dovoleno, hrozí nepochybně anarchie – to, že si každý bude dělat, co chce. Proto existuje institut administrátora. Administrátor, zkráceně admin, je osoba, která je obvykle provozovatelem, správcem, majitelem, programátorem (něco z toho, ne nutně vše) daného komunikačního systém“ (Hlavenka, 2002, s. 103). Administrátor dohlíží na dodržování pravidel v prostoru, který spravuje. Měli bychom si pamatovat, že administrátor má vždy pravdu. I když víme, že ji nemá, nebudeme se s ním hádat, protože by se nám to mohlo i vymstít.

3.3.1

Emotikony

„Emotikony neboli „smajlíci“ se používají pro vyjádření výrazu tváře, pocitu či gest v elektronické komunikaci, kde chybí vizuální kontakt“ (Rybka, Malý, 2002, s. 23). Emotikony jsou brány jako náhrada za chybějící složku nonverbální komunikace v komunikaci internetové. Je ale možné, že adresát nemusí vždy správně pochopit význam poslaných emotikonů. Každý uživatel používá jen určité množství těchto znaků, někdo zná jen některé, někdo si v těchto znacích najde oblibu a používá mnoho typů. Většinu z nich vytvoříme pomocí základních textových znaků, jako jsou závorky, středníky, čárky, dvojtečky, písmenka. A co takové emotikony ukazují? Abychom emotikony dobře přečetli, můžeme naklonit hlavu doleva, kde se nám ukáže úsměv, pláč, překvapení, smutek, mrknutí, vypláznutí jazyku, pusa a jiné. Nikdy bychom ale neměli používání těchto znaků přehánět, ne vždy se to hodí, ne vždy je to zapotřebí. Bohužel se jimi nikdy nedá nahradit nonverbální komunikace a někdy může být použití emotikonu tak nevhodné, že nám může způsobit problémy, i když jsme to původně nemysleli zle. Příjemce zprávy může pochopit vaši zprávu jiným významem než vy, což značí, že určité emotikony zakomponované do internetové komunikace mohou mít více významů a nemusí vždy vyznět tak, jak jste to opravdu chtěli. 19

3.3.2

Akronymy

Co je akronym? „Akronym znamená prostě zkratka; používáme však anglický termín, protože v e-mailové (též chatové a SMSkové) komunikaci má trošku jiný význam. Zkratky v normálním životě označují obvykle jména firem a institucí, jako je ČSSD nebo IBM, v e-mailovém životě se pak zkracují typické hovorové fráze – například FYI znamená pro tvou/vaši informaci“ (Hlavenka, 2002, s. 128). Akronymů existuje neskutečně velké množství, ale nikdy nezná každý uživatel všechny. Každý uživatel používá akronymy jemu blízké. Je mnoho akronymů, které jsou převzaty z anglického jazyka. Český člověk je ale vynalézavý a dokázal vymyslet i akronymy z naší mateřštiny. Existuje tedy i mnoho českých zkratek, které jsou blízké určitým okruhům lidí. Mladí lidé či pubescenti si vymýšlí i akronymy, které používají mezi sebou a cizí uživatelé nemusí chápat, co tím chtěl daný jedinec říci. Některé děti tajné akronymy využívají, aby se dorozuměly mezi sebou, a aby jejich komunikaci nerozuměli rodiče či jiní uživatelé. Zásady pro psaní akronymů: Pomocí akronymů se pisateli zjednoduší psaní, ale zároveň to může zkomplikovat čtení adresátovi. Akronymy je vhodné používat mezi uživateli, kteří se velmi dobře znají a velmi dobře znají i význam jednotlivých akronymů. Při úředních dopisech či při komunikaci s cizími osobami bychom se měli psaní akronymů vyhnout. Není vhodné psát akronymy uživatelům, kteří nemají ponětí o tom, co daná zkratka znamená. (Hlavenka, 2002)

20

4. Sociální sítě V následující kapitole si přiblížíme, co to vlastně sociální síť je, které základní sociální sítě známe, které jsou hojně používané – především pro skupinu pubescentů, na kterou je zaměřeno téma této bakalářské práce. Sociální sítě jsou v dnešní době nezbytnou součástí života mnoha lidí na celém světě. Jsou součástí internetu a jednou z jeho nejpoužívanějších částí. Jedná se tedy o službu na internetu, kdy si jedinec může vytvořit vlastní veřejný profil, který následně využívá ke komunikaci, zprostředkování dat a informací, k posílání zpráv či fotografií s ostatními registrovanými členy. Mezi členy může proběhnout komunikace soukromá, kdy si jedinci píší jen mezi sebou, nebo může jedinec zahájit komunikaci hromadnou, ke které mají přístup i další členové. V dnešní době je nejznámější a nejnavštěvovanější sociální sítí Facebook.com, který se dle žebříčku nejnavštěvovanějších webů v České republice řadí za Seznam.cz a iDnes.cz na třetí příčku. Mezi české sociální sítě patří Lide.cz a Spoluzaci.cz, jejichž základna slábne, jelikož většina uživatelů těchto sítí přechází na sociální síť Facebook. Mezi světové sociální sítě, které se v České republice využívají, patří také Twitter.com a Linkedln.com, tyto sítě jsou známé a oblíbené především pro dospělé a to hlavně díky možnosti profesní prezentace. (Eckertová, Dočekal, 2013, s. 26-28) Přehled sociálních sítí nabízí i web www.facebook-profily.cz/socialni-site. Zde nám nabízí možnosti rozdělení sociálních sítí v několika kategoriích. V kategorii Sociální život a sdílení můžeme vidět známé sítě jako Facebook, Google+, Twitter a MySpace. Do kategorie Kariéra a firmy je zařazen Linkedln a Behance. Do kategorie Fotografie patří Pinterest, Instagram, Flickr, 500px. Kategorie Video obsahuje YouTube, Vimeo, Qwiki či Stream.cz. Do Hudby se řadí Last.fm, Spoti.fy, Bandzone, Soundcloud, MySpace a Xplaylist. A do kategorie Filmy patří IMDB a CSFD. Co se ale stává skutečností, je fakt, že sociální sítě jsou mnohem atraktivnější pro širokou škálu uživatelů, což může vést i k nahrazování původní virtuální komunikace, jako je e-mail, ICQ, chat a dokonce i Skype, který se ale ještě využívá a to hlavně kvůli komunikaci při užití webkamery a hlasu. Bohužel ale i tato využívání se snižují a dostávají přednost sociální sítě, kde na jednom místě můžeme komunikovat soukromě i hromadně, můžeme vkládat videa i fotografie a využívat možnosti kontaktu s neskutečným množstvím lidí. 21

4.1 Charakteristika jednotlivých sociálních sítí V této podkapitole se zaměříme na charakteristiku jednotlivých sociálních sítí. Budeme se zaobírat jen těmi nejznámějšími a nejnavštěvovanějšími. Sociálních sítí je velké množství, ale jen některé mají v životech pubescentů značné zastoupení a vlastní místo. Mezi nejznámější sociální sítě dnešní doby patří Facebook, Twitter, MySpace či Badoo, z českých sítí to je Lide.cz a Spoluzaci.cz. Česká síť, jako je například Libimseti.cz, je už téměř zapomenuta a v očích dnešní mládeže je zbytečná a nemoderní. Nejdůležitější sociální sítí pubescentů, na které je tato práce zaměřena, je bezpochyby Facebook. Nejdřív si ale rozebereme sítě Twitter, Google+, Lide.cz, Spoluzaci.cz a poté se trošku důkladněji zaměříme na sociální síť Facebook, která je nejdůležitější sítí při komunikaci pubescentů, na které se práce zaměřuje.

4.1.1

Twitter

(Logo sociální sítě Twitter) Twitter je druhou neznámější sociální sítí na světě. Podstatou této sítě je omezené množství znaků, které lze druhému uživateli poslat. Výhodou tohoto omezení je především to, že si uživatelé sdělují jen jádro věci, jen to nejpodstatnější a ne nepodstatné a výplňové informace. Při komunikaci smíte vložit i jeden obrázek či video. Myšlenka, aby konverzace byly stručné a výstižné, má mnoho pozitivních ohlasů. Tato sociální síť nabízí možnost si vybrat, který jazyk vás bude při pobytu na této sociální síti provázet. Je zde možnost využít jazyka anglického, francouzského, německého, španělského, italského, japonského a od roku 2012 i jazyka českého, což bude určitě znamenat nárůst v oblibě této sociální sítě. Pomocí dvou způsobů lze posílat zprávy. Přes internetový prohlížeč v počítači je tato služba zdarma, jakmile chcete zprávy odeslat z mobilního telefonu, tak je zpoplatněna dle vašeho tarifu. Každou zprávu mohou vidět všichni vaši přátelé, jsou totiž o nové zprávě ihned informováni. 22

4.1.2

Google+

(Logo Google+) Google+ je něco podobného jako sociální síť Facebook, jen jde o síť vyrobenou společností Google, kde jde o takovou kopii Facebooku, ale na druhou stranu je to způsob komunikace pro uživatele, kteří chtějí Facebook právě od Googlu. Google+ má skoro shodné funkce a možnosti jako sociální síť Facebook, takže práce s touto sítí není obtížná. Můžeme zde najít uživatele, kteří se zabývají především technickým odvětvím, ale také i mnoho jiných uživatelů. Využití této sítě je mnohem menší než u sítě Facebook.

4.1.3

Lide.cz

(logo Lide.cz) Tato sociální síť je největší a nejznámější ryze českou sociální sítí, která je provozována společností Seznam.cz. Díky společnosti, která síť provozuje, je neustále tato sociální síť aktivní, i když jsou zde sítě (jako je Facebook), které jsou v dnešní době populárnější. Sociální síť Lide.cz slouží k posílání různých vzkazů, slouží i k diskuzím na velmi pestrá témata, obsahuje nástěnku, kam si lidé posílají vtipné obrázky. Slouží samozřejmě i k chatu, který obsahuje několik různých místností, do kterých člověk může vstoupit. Jedná se o místnosti rozdělené podle oblasti, kde žijeme, nebo podle různých koníčků a zálib. Nejnavštěvovanější sekcí této sítě je Profil, který slouží k poznání vaší osoby. Napíšete zde základní informace o své osobě a můžete si k profilu vložit i obrázky či fotografie. Zajímavostí pro mladé uživatele může být hodnocení fotografií všech uživatelů – dle toho, zda se jim fotka líbí, mohou dát známku stejně jako ve škole. Tato část bývá atraktivní převážně pro mladší ročníky. 23

4.1.4

Spuluzaci.cz

(Spuluzaci.cz logo) Jedná se o server, kde jsou vedeny třídy dle různých typů škol (základní školy, střední školy, gymnázia, střední odborné školy, učiliště, vysoké školy, vyšší odborné školy) v rámci celé České republiky. Tato databáze slouží k udržení kontaktu osob, které spolu navštěvovali různé třídy na různých školách. Každá třída má svého správce, který se stará o vše podstatné. Spoluzaci.cz obsahují sekce: Stránka třídy, Spolužáci, Učitelé, Nástěnka, Fotogalerie, Dokumenty, Diskuse třídy, Diskuse školy a Škola. Záleží na každém z nás, co o sobě vyplníme, co o sobě zveřejníme na svůj profil. Například na nástěnku můžeme vkládat informace o třídních srazech, do fotogalerie můžeme vložit vtipné fotografie ze školních let. Záleží tedy na každém z nás, jak moc chceme zůstat s osobami z minulých školních let v kontaktu a co jim o sobě sdělíme.

4.1.5

Facebook

(logo sociální sítě Facebook) Facebook je nejrozšířenější sociální sítí na celém světě, kterou používají stovky milionů uživatelů celé planety. Tato sociální síť je v České republice nejrozšířenější a nejoblíbenější. Facebook pro mnoho lidí a hlavně mládež představuje každodenní činnost, bez které se nelze v dnešní době obejít. Facebook založil student Mark Zuckerberg v roce 2004, kdy původně byla síť vytvořena jen pro studenty univerzity, kde Mark studoval, poté pro občany USA a nyní tato síť slouží celé zeměkouli, celému světu. V současnosti je Facebook dostupný v několika desítkách světových jazyků, včetně českého. Na Facebook se hlásí velké množství lidí, převážně tedy mladých lidí, ale není výjimkou, že zde najdeme osoby staršího věku, které zde komunikují s rodinou či přáteli. Omezením v užívání Facebooku je hranice 13 let, kdy se počítá s dostatečnými informacemi pro tyto pubescenty v rámci sociálních sítí a internetu. 24

„Facebook slouží k propojení přátel a známých a k vzájemnému sdílení (zveřejňování) informací, fotografií, videa, zajímavých odkazů (tedy obsahu). Může být komunikačním prostředkem, správcem alb s písněmi, hlídačem narozenin vašich známých a rodiny atd.“ (Kulhánková, Čamek, 2010, s. 23). K užívání této sociální sítě stačí obyčejná registrace, ke které potřebujeme e-mailovou adresu a heslo, s nímž se budeme přihlašovat. Následně můžeme navštívit stránky Facebooku a pracovat s tím, co po nás vyžadují, a to je vyplnění osobních údajů – například věk, bydliště, datum narození, povolání a jiné, není však nutné veškeré informace o sobě napsat, je to na každém z nás. Po vyplnění základních informací můžeme vyhledávat přátele či známé. Je to jednodušší v tom, že je hledáme pod skutečným jménem, takže se nemusíme zaobírat přezdívkami a hledání je tímto pro nás jednodušší a máme vyšší procento úspěšnosti právě v samotném hledání. Na svůj profil můžeme vkládat fotografie, které lze zařadit do alb, dále různá videa a obrázky. Na hlavní stránce se nám vždy objeví aktualizace našich přátel, novinky, s kterými by se rádi pochlubili, či jen příspěvky, kterými dávají najevo, jak se právě cítí či co zrovna prožili apod. Mezi možnosti, které nám sociální síť Facebook nabízí, patří i chat, díky kterému můžeme komunikovat jen s člověkem, s kterým potřebujeme, aniž by to viděl někdo další, či si zprávy někdo cizí mohl číst. Nezbytnou funkcí sítě jsou také Skupiny, kde se sdružují osoby se stejnými koníčky, stejnými názory, ze stejných tříd či škol, různých sdružení či stran apod. Díky událostem nám neuniknou žádné důležité akce nebo také narozeniny našich kamarádů a známých. Facebook se stal fenoménem převážně u mladých lidí, v dnešní době se bez něj neobejde velká část pubescentů, což znamená, že internetový svět zaujímá v životech těchto lidí velmi důležité místo. Dříve každý běhal po venku, chodil do přírody, bavil se někde s přáteli. Nyní se s přáteli většina z nás baví právě přes tuto sociální síť, díky které můžeme být v jeden okamžik v kontaktu s více lidmi, ne jen s některými, takže tím šetříme čas. Nicméně potřeba navštěvování sociálních sítí ovlivňuje naši osobnost a schopnost mluvit s přáteli přímo. Vyjadřování dnešní mládeže je mnohem horší a to i díky tomu, že převážně komunikuje písemně a přímé jasné vyjadřování jde z cesty. Každý člověk by si měl sáhnout do svědomí a říci si, zda nemůžeme s daným člověkem raději komunikovat přímo, což nám utuží i vztah a přece jen z očí do očí si člověk získává i mnohem větší důvěru k přátelům i známým. Proto by bylo vhodné užívání této sítě omezit.

25

II. Praktická část

26

1. Obecně

o praktické části práce

Praktická část mé práce se bude týkat rozboru odpovědí dvaceti děvčat z mažoretkového kroužku, který vedu. Následně rozebereme některé diskuse děvčat na sociální síti Facebook. Mé otázky směřovaly na užívání přístrojů s přístupem k internetu a také se jednalo o časový úsek, který děvčata věnují právě činnostem na internetu a na sociálních sítích. V některých případech se dozvíme, jakým způsobem spolu děvčata komunikují, které výrazy používají a jaký jazyk využívají k tomu, aby jim rodiče či jiní dospělí nedokázali porozumět. Dále se dozvíme, že v dnešní době je velmi moderní a atraktivní používat tablet, jako přístroj, na kterém mohou lidé využívat fotoaparátu, webkamery, internetu pro přístup na sociální sítě, jakožto přístroj, který si můžete odnést na kterékoliv místo v bytě či domě, popřípadě i do školy. „Notebook už je pro nás k ničemu kvůli své velikosti a také, že tablet je novější vynález, se kterým budeme patřit k elitě.“ Takovým stylem vám vysvětlí děvčata, proč musí mít tablet a využívat jej mnohem častěji než notebook. „Pevný velký počítač už vyšel z módy, je úplně out. Nikdo ho už dnes normálně nepoužívá. Když si vezmeš notebook nebo tablet, tak si můžeš jít, kam chceš a kdy chceš, třeba sedět v parku nebo na hřišti. Tablet je lepší, můžeš s ním i natáčet a fotit.“. Data, která jsem získala, mi děvčata poskytla během jedné hodiny tréninku, kdy jsme se věnovaly jen samotnému dotazníku a rozhovoru ke shromáždění dat do mé bakalářské práce. Dotazník mi děvčata vyplila anonymně během tréninku v období před Vánocemi, kdy jsou naše tréninky volnější než před soutěžní sezónou. Vyplnění dotazníku se účastnilo dvacet dívek, tedy celý můj mažoretkový soubor. Děvčatům jsem poskytla neomezený čas, takže nemohla nastat situace časové tísně. Po vyplnění dotazníku jsem s některými děvčaty vedla i řízený rozhovor, kde se mi vyjadřovaly k některým otázkám z dotazníku – vznikla tedy diskuze na téma týkající se konverzací na Facebooku. Jednu z děvčat jsem požádala o řízený rozhovor, díky kterému jsem získala další cenné informace do praktické části této práce. Děvče jsem vybrala dle vlastností, schopnosti se vyjadřovat a rozumně vyložit své myšlenky a dojmy. Je schopna vést rozhovor na vysoké úrovni a pravdivě odpovídat na zadané otázky. V další části si rozebereme konverzace děvčat na sociální síti Facebook, kde se zaměříme převážně na jazyk a způsoby vyjadřování dnešních pubescentů.

27

1.1. Rozbor získaných dat V následujících řádcích se budeme zabývat rozborem dat získaných z dotazníku a také z konverzací, které jsem náhodně vybrala od děvčat ze skupiny na sociální síti Facebook. Důkladně si projdeme odpovědi z dotazníku, které zakomponujeme do grafů pro lepší přehled. Dále rozebereme jazykovou stránku děvčat v konverzacích a zprávách na sociální síti, kde budeme moci vidět slova, zkratky a podobné věci, které děvčata v pubertálním věku používají. Nejdříve si ale přiblížíme metodologii výzkumu, která předchází samotnému zjišťování informací.

1.2 Metodologie výzkumu Výzkumné cíle, výzkumné otázky, výzkumné vzorky, časový harmonogram a způsob zpracování získaný dat – to vše zahrnuje popis výzkumné procedury. (Kopecký, 2013) Výzkumným cílem bylo za pomocí výzkumných otázek zjistit, jakou dobu jsou schopni dnešní pubescenti strávit na internetu, konkrétně na sociálních sítích. Výzkum monitoruje, jakým jazykem pubescenti komunikují, jaké znaky používají místo klasických slov, jakým způsobem vyjadřují pocity a vlastní myšlenky. Dále zjišťujeme, jak moc sociální sítě ovlivňují život pubertálních dětí a proč je komunikace dnešní doby závislá převážně na těchto sítích, proč jim dospívající dávají přednost před klasickým setkáním a komunikací tváří v tvář. Dále zjišťujeme, zda pubescenti znají problémy spojené s použitím těchto sítí, zda se s některými z nich setkali, či je sami prožili. Cílem je také zjistit, zda jsou dospívající schopni vydržet delší dobu bez přístupu k internetu a tím pádem i k sociálním sítím, zda dokáží volný čas využít i jiným způsobem, zda navštěvují kroužky či se účastní kulturních akcí. Zda dokáží Facebook vyměnit za knihu a komunikaci na chatu, za osobní setkání s přáteli v prostředí mimo internet. Dále zjišťuje, jak mezi sebou pubescenti komunikují, jakým jazykem, zda používají akronymy a emotikony, zda využívají i jiná slova, která jsou ostatním lidem neznámá apod. Jak často využívají těchto symbolů a proč. Výzkumným vzorkem se v našem případě stala skupina dvaceti děvčat ve věku 11 až 14 let. Jedná se o děvčata, která už přes pět let navštěvují mažoretkový soubor, který funguje pod mým vedením. Jde o děvčata, které díky věkovým rozdílům prožívají pubescentní období velmi rozdílně, ale co se týče způsobů komunikace na sociálních sítích, tak i velmi podobně.

28

Graf č. 1 – Respondentky podle věku 8 7 6 5 4 3

2 1 0

11 let

12 let

13 let

14 let

n = 20

Metodika výzkumu – metoda, která byla pro výzkum vybrána, byla metoda dotazníku a rozhovoru. Rozhovor, který mezi mnou a respondentkou proběhl, byl rozhovorem řízeným, díky němuž jsem získala potřebné množství dat, které reflektují stanovené cíle. Dotazník byl podán respondentkám na papíře, kde si děvčata mohla vybrat odpověď zakroužkováním odpovědi či krátkým výpisem své odpovědi. Díky anonymnímu dotazníku se předpokládá pravdivost odpovědí. Vyplnění dotazníku zabralo děvčatům něco málo přes 15 minut. Časové omezení respondentky neměly, mohly tedy na vyplnění dotazníku využít čas, jak jen dlouhý potřebovaly. Některé dotazníky byly vyplněné za pár minut, některé o něco později.

1.2.1 Dotazník Dotazník, který jsem dvaceti děvčatům dala vyplnit, obsahoval patnáct otázek různého typu. Děvčata mohla odpovídat způsobem kroužkováním odpovědí či krátkým výpisem. Nyní si rozebereme každou otázku zvlášť, abychom měli co největší přehled o tom, jak má vypadat život pubertálních dětí v této moderní době plné elektronických vymožeností.

29

První otázka dotazníku zněla: Kde máš přístup k internetu? Z dvaceti děvčat neodpověděla ani jedna jinou odpovědí než: DOMA. V nabídce byla ještě možnost ve škole, na jiném místě či nikde. Tato odpověď mne vůbec nepřekvapila, protože v dnešní době má už skoro každá domácnost přístup k internetu a denně jej využívá. Otázkou ale je, zda jej děti využívají jen ke komunikaci s přáteli, k hraní her, či si najdou na internetu i informace vhodné do školy. V pubertálním věku, na základní škole, využívají děvčata internet maximálně pro referát, ale to je vše, co využijí na internetu ku prospěchu do školy. Ostatní čas strávený na internetu je nyní nejvhodnější pro navštívení sociální sítě Facebook (tedy v našem konkrétním případě). Tímto se dostáváme ke druhé otázce z dotazníku, kde měla děvčata odpovědět, jak dlouho denně využívají internet. Pro upřesnění – aktivní účast na internetu. Rozsah odpovědí si můžeme prohlédnout na následujícím grafu.

Graf č. 2 – Hodiny strávené denně na internetu (aktivní činnost) 10 9 8 7 6 5

Počet děvčat

4 3 2 1 0

méně než 1 hodina

1 - 2 hodiny

2 - 3 hodiny

3 a více hodin

N = 20

Je patrné, že většina děvčat denně aktivně tráví na internetu jednu až tři hodiny. Jen malé procento děvčat využívá denně internet vetší počet hodin – odvíjí se to i od faktu, že dané děvče nemá mnoho zájmových kroužků či jiných činností, kterým by se mohla věnovat. 30

Některá děvčata, ta, co navštěvují například jazykové kurzy či jiné kroužky, využívají internet dle časových možností dne, někdy i méně než jednu hodinu, což je hezké. Třetí otázka z dotazníku měla za úkol zjistit, jakou sociální síť tato skupina děvčat využívá. Na plné čáře zvítězila sociální síť Facebook. Jiné sociální sítě tato děvčata nepožívají. Jen v některých případech jde o užívání Skype, kdy si děvčata telefonují a přitom využívají webkamery. Čtvrtá otázka se tedy týkala využívání Skype a zda si při telefonování zapnou děvčata i webkameru a za jakým účelem ji používají (otázka číslo 5). Převážně jde o psaní úkolů či si přes webkameru ukazují oblečení či boty, které si koupily, domlouvají se na další dny, na setkání, mluví o škole a rodině, o kamarádech a koníčcích apod.

Graf č. 3 – Používání Skype a webkamery 12

10

8

6

4

Počet děvčat, které používají Skype Počet děvčat, které při telefonování využívají webkameru Počet děvčat, které webkameru nepoužívají

2

0

N = 20

Šestou otázkou jsem se děvčat ptala, kterou činnost na Facebooku provádí nejčastěji a v jaké míře. Jde převážně o to, zda si jen dopisují přes chat, či si komentují obrázky a fotky, či píší jen vlastní komentáře, nebo zda si i posílají fotky, videa, muziku aj. Většina děvčat komunikuje s kamarády pomocí chatu, komentářů pod příspěvky či fotkami. Některé si

31

posílají odkazy na písničky z YouTube.com či fotky, které jim připomínají některé ze zážitků, které společně či s jinými prožily.

Graf č. 4 – Činnosti na sociální síti Facebook 25

20

15

10

5

0 Počet děvčat, které komunikují jen na chatu

Počet děvčat, které komunikují i pod příspěvky a fotkami jiných uživatelů

Počet děvčat, které sdílí Počet děvčat, které fotky, videa, příspěvky zveřejňují vlastní fotky, apod. videa apod.

N = 20

Sedmá otázka byla zaměřena na dobu, kdy by děvčata dokázala trávit čas bez připojení k internetu. Je jasné, že v dnešní době má přístup k internetu téměř každý, ať už doma či ve škole, v zaměstnání či internetové kavárně. Všechna děvčata napsala, že si život bez internetu nedokáží ani představit. Denně se připojují na internet, každou volnou chvilku tráví na sociální síti. Některé děvčata dokáží bez internetu strávit týden jen v případě, že jedou na školu v přírodě či na soustředění, kde přístup k internetu v některých případech nemají. Někde mají střediska k dispozici připojení prostřednictvím WiFi, takže mobilní telefony či tablety, které si s sebou děvčata vezmou, jim zpřístupní internet i během těchto akcí. Otázka číslo osm byla položena tak, aby děvčata sdělila, v jaké místnosti nejčastěji chtějí být, při surfování na internetu. Všechna děvčata surfují na internetu jen ve svém pokoji, většina nejraději v posteli - z toho také vyplývá, že při odpovědích, kde měla děvčata zakroužkovat, který přístroj nejčastěji využívají (otázka číslo devět), zakroužkovala většina

32

možnost notebooku či tabletu, přes mobilní telefon to prý není ono, protože mobil je malý a velký počítač nemohou mít v posteli. Desátá otázka spočívala v četnosti užívání internetu ve škole a za pomocí kterých přístrojů. Asi 40% děvčat si do školy nosí tablet, přes který se připojují k internetu, 20% se dokonce i přiznalo, že surfují na internetu během vyučování, nejen tedy o přestávkách. Většina děvčat nosí do školy mobilní telefon, ale jen pětina z nich má přes něj přístup k internetu, který prý nevyužívají, protože se věnují výuce či surfování na internetu přes tablet. Na mobilním telefonu je vše malinké, proto upřednostňují právě tablet. Učitelé prý nejsou proti, nevadí jim to. Což si osobně myslím, že je veliká chyba. Otázka číslo 11, 12 a 13 se týká jazyka těchto pubescentů na sociálních sítích. Nejdříve se děvčata měla vyjádřit, zda komunikují na sociálních sítích spisovně či nespisovně, dále se měla děvčata vyjádřit k používání akronymů a emotikonů ve svých zprávách a následně měla vyjmenovat, jaké akronymy a emotikony zná, zda jim rozumí a jestli je i používá.

Graf č. 5 – Procentuální graf spisovného a nespisovného jazyka, používání akronymů a emotikonů u pubescentů na sociálních sítích 100 90 80 70 60 50 40 ANO 30

NE

20 10 0 spisovný jazyk

nespisovný jazyk

akronymy

emotikony

33

Co můžeme o získaných datech děvčat říci? 18 z 20 děvčat využívají pro komunikaci smajlíky, většina i zkratky a hlavně, že většina z dotázaných nepoužívá spisovný jazyk. „Spisovný jazyk? Mluvíme tak, jak chceme. Spisovně se nemluví aň ve škole, proč bysme tak mluvily aj my.“ Tohle je názor náhodně vybrané dívky ze skupiny. I zde můžeme vidět nespisovnost, a to nekomunikuje s vrstevníkem, ale s trenérkou a vedoucí souboru. V dotazníku jsem se děvčat ještě zeptala, jaké zkratky a smajlíky používají při své konverzaci. Zkratek je mnoho a musí se uznat, že když zkratky dívky využijí, tak vědí, co znamenají. Emotikony používají skoro v každé zprávě . V následujícím grafu uvidíme, které emotikony děvčata používají nejčastěji, které znají. Tyto vybrané emotikony holky napsaly do dotazníku, že je používají, ostatní neznají či je nepoužívají. Je pravdou, že tyto emotikony jsou základem a zná je velké procento dětí.

Graf č. 6 – Typologie emotikonů používaných pubescenty

100 90 80 70 60

Procento děvčat, které emotikon znají

50

Procento děvčat, které emotikon používají

40 30 20 10 0 :-)

:-D

:-P

:-*

:´(

:-(

<3

N = 20

34

Když se zaměříme na odpovědi ohledně zkratek využívaných při komunikaci s přáteli, tak se převážně využívá jen malé procento zkratek v tomto období života. Můžeme tedy říci, že mnohem víc zkratek využívají adolescenti, kteří navštěvují střední školu, učí se kvalitněji anglický jazyk, takže jim nedělá problém zkratky, které znají a dokážou si je přeložit, použít ve své konverzaci. Vrátíme-li se k naší zkoumané skupince děvčat v pubertálním věku, můžeme z jejich odpovědí vytvořit další graf. Musíme ale říci, že v tomto věku děvčata využívají převážně zkratky z českého jazyka, objevují se zde zkratky z angličtiny, ale ne v tak hojném počtu. V následujících grafech uvidíme, kolik procent děvčat využívá anglické a české zkratky (tyto zkratky zapsaly do dotazníku).

Graf č. 7 – Akronymy anglické 25 20 15

Počet dívek, které používají tyto akronymy

10 5 0 Me2 (já také) U2 (ty také)

MOMPL (moment, prosím)

PLS (prosím)

LOL (chechtám se)

N = 20

Graf č. 8 – Akronymy české 25 20

Počet dívek, které používají tyto akronymy

15 10 5 0 MT (miluji MTR (mám tě) tě ráda)

nvm (nevím)

jj/nn (jo jo, MMNT VCG (o co ne ne) (moment) jde)

N = 20 35

Nejoblíbenější a nejpoužívanější zkratkou je pro děvčata LOL, její význam znají a v hojném počtu ji užívají. Podobně dopadla i zkratka PLS (please – prosím). Převažují ale zkratky české, což je v tomto období pochopitelné. Mezi lidmi, a tedy i těmito děvčaty, se vryly do paměti zkratky jj, nn, nvm, mtr. Mnoho děvčat se ale ke zkratce mt (miluji tě) nepřiznalo, jelikož stydlivost je velká. Zkratka vcg („vo co gou“) se užívá už jen u několika procent lidí a nepoužívá se tak často. Lidem je ale pořád velmi známá. Otázka číslo 14 se respondentek ptá, co nejčastěji prostřednictvím sociálních sítí mezi sebou řeší, o čem si píší, jakým směrem se ubírá jejich konverzace. Většina děvčat se shodla na tom, že během konverzací řeší vztahy mezi kamarádkami, baví se o klucích, o jiných děvčatech, mluví o tom, co budou odpoledne a o víkendu dělat, sdělují si zážitky ze školy či z výletu, rodinné dovolené či jiné akce, komentují svůj vzhled, řeší nákupy oblečení a šperků, líčidel i jiných kosmetických výrobků – zkrátka klasická témata dospívajících dívek. Poslední otázka, tedy číslo patnáct, byla zaměřena na aktivity děvčat ve volném čase. Kromě toho, že navštěvují kroužek mažoretek, tak některé svůj čas tráví i jinými zájmovými činnostmi - jako je například aerobik, zumba, gymnastika, skaut, volejbal, keramika, bojové sporty a malování. Pár děvčat kromě mažoretek jiný kroužek nenavštěvuje a tráví tedy čas venku s přáteli, na ledním hokeji, doma u televize nebo právě na internetu a sociálních sítích.

Graf č. 9 – Zájmové kroužky pubescentek

žádný jiný kroužek Jiný kroužek Počet děvčat v kroužku Mažoretky 0

10

20

30

N = 20

Co tedy můžeme závěrem říci o analýze získaných dat z dotazníku? V pubertálním období se akronymy a emotikony používají v písemné formě komunikace velmi často. Není to 36

ale jediné, co můžeme považovat za zpestření komunikace. Děvčata v tomto věku využívají i jiné způsoby, jiné zvláštnosti ve svém vyjadřování. Tyto jevy si prohlédneme v další části této práce a to v kapitole, která se bude věnovat analýze konverzací děvčat na sociální síti Facebook. A proč zrovna Facebook? Jelikož tato síť byla děvčaty vybrána jako nejlepší, nejdůležitější, nejnavštěvovanější a nejpoužívanější .

1.2.2 Konverzace na sociální síti Facebook Konverzace, na které se podíváme podrobněji, jsou ze sociální sítě Facebook, kdy si děvčata komentují různé názory, různé fotky či videa. Náhodně jsem vybrala konverzace, kde se vyskytují převážně komentáře od děvčat z mého mažoretkového týmu. Půjde tedy o rozbor konverzací děvčat stejného zájmu v pubescentním věku.

Konverzace č. 1:

V konverzaci číslo jedna vidíme, jak se holkám líbila hra na letním soustředění zvaná TRIFIDI. Je patrné, že emotikony jsou velmi oblíbené a hojně používané. Na komentáři Karolíny Hrubé vidíme, jak moc velký vztah měla k této hře, protože slovo „poooooooomooooooc“ vypovídá o vložení velkého citového prožitku do tohoto komentáře. Pomocí znásobení samohlásky „o“ chtěla vyjádřit obavu a různorodé pocity, které ji při této hře potkaly. Sára Krčová použila zkratku „jj“, což je nejpoužívanější zkratka všech konverzací na sociálních sítích. 37

Konverzace č. 2:

Tutu fotku si Adéla Hrebeňárová pořídila při společné cestě mažoretkového souboru na mistrovství Evropy do francouzského Mazametu, po cestě jsme navštívily pláž a vykoupaly se v moři. A na co chci při konverzaci u této fotky ukázat? Převážně na to, že pubescenti, kteří mají stejný věk a označují se za velké přátele, či nejlepší přátele, na sebe mluví velmi hezky. Moc krásně se oslovují, moc hezky si povídají. O tom vlastně je tato konverzace. U komentářů vidíme použití zdrobnělin vlastních jmen, holky využívají i emotikony (především usměvavé smajlíky, posílají si pusu či srdíčka). Na této konverzaci jsem chtěla poukázat hlavně na to, že komunikace mezi pubescenty nemusí být vždy jen spojena s nehezkými výrazy či nedostatečnou podporou a láskou, ale že existují skupinky, které si lásku dávají taktéž najevo, podporují se, chválí se a chovají k sobě velký cit, který se nebojí dát najevo.

Konverzace č. 3:

38

Co můžeme říci o konverzaci číslo tři? Proč jsem si ji vybrala? Protože je to další důkaz toho, jak si pubescenti dávají najevo pocity a nebojí se o nich mluvit. Většina starších občanů si myslí, že komunikace pubescentů obsahují jen vulgarismy či jiná pohoršení, ale nemají pravdu. Tato děvčata znám šest let a vím, jakým stylem spolu mluví, jak se oslovují apod. Na této konverzaci vidíme, že i díky mažoretkám si některá děvčata našla velmi dobré kamarádky, se kterými tráví poměrně dost času, a i když nemají možnost se vidět jindy než na tréninku, těší se na něj (v našem případě na čtvrtek). Taktéž vidíme použití emotikonu v každé zprávě, pusinky či srdíčka. Také prodloužení samohlásky ve slově „ták“ značí způsob moderního pojetí komunikace mezi děvčaty. Či i oslovení „Retardíci“, kdy v tomto případě rozhodně nejde o nadávku, i když význam by původně takový byl. Děvčata ale pochopila, co tím chtěla autorka říci, takže žádné nepříjemnosti z toho mít určitě nebude.

Konverzace č. 4:

Na této konverzaci bych hlavně chtěla vyzdvihnout příspěvek Barbory Jablonické, kdy ve svém sdělení dává jasně najevo, jak je spokojená. Chci tímto poukázat na možnosti, které můžeme na sociální síti Facebook využít – použití emotikonu, za kterým najdeme vysvětlení, jak se daný člověk cítí, v tomto případě jde o pocit „cítí se výjimečně“. Tyto vysvětlivky mohou nahradit alespoň částečně absenci nonverbální komunikace. Taktéž zde nalezneme použití emotikonů i v komentářích pod příspěvkem Báry, opět vidíme srdíčko, které popírá větu „nemám vás ráda“, kterou autorka nemyslela vážně, díky emotikonu srdce to zbylí členové konverzace pochopili a znají ten pravý význam této věty. 39

Konverzace č. 5:

Konverzace číslo pět je zaměřená na komentáře fotky, na které mažoretky cvičí, zde jde o soutěž, když byly holky trošku menší. Zde si holky všímají pozice nohou, kdy v danou dobu by měla každá pochodovat na levou nohu, bohužel kapitánka skupiny jde opačně, což nenechalo chladné ostatní členky (což vítám). Zde zmíním jen, že je hezké, když se dokáží holky vzájemně zkritizovat za účelem nápravy, tím bych vyzdvihla příspěvek Barči Dočkalové pro kapitánku Báru Jablonickou „ty bys měla jít příkladem“. Dále si můžeme všimnout nespisovnosti komentářů, převážně jde o slovo „jde“, kdy děvčata používají jen „de“. No a opět je tu k vidění i zkratka „nn“, kdy si svůj komentář Adéla Vacová zkracuje a šetří tím čas.

Konverzace č. 6: = záznam mluvené komunikace Adéla: „De dnes někdo do města nakupovaaaaaaat????? :-)“ Bára: „Jáááááá :-), a kam pudem???“ Adéla: „Do zlatuše přece :-), už se mooooc těšíííím :-* :-*“ Bára: „ze škole se stavím. Taky se těším :-)“ Karolína: „:-( a co jáááá???????? Vy ste ale….. nemám vás ráda :´( :-(“ Adéla: „poď taky. My tě taky milujem :-) :-P“

40

Bára: „Héééééj, to teda… pls Aďušinku, nebudem ju brát nemá nás ráda :-D“ Karolína: „Nesnáším tě!!!! Mmnt vydrž, počkám s Ádou :-*“ Bára: „ok jj twl to bude nááářez, super akce těším se na vás… :-*“ Adéla: „jj vemem tě neboj. My nésme zlý :-D :-P“ Bára: „j já vím. Posílám pusu :-*“ Adéla: „U2 :-*“

Konverzace se velmi podobá předchozím konverzacím, kde ve většině případů převládají stejná slova, smysl konverzací je podobný. Ve velké míře se u zmíněných konverzací objevují zkratky. Mezi zkratky, které děvčata v konverzaci použila, řadíme především „jj, mmnt, ok, twl, pls“, tyto zkratky jsou pro většinu děvčat známé, jsou moderní, proto je většina děvčat používá. Jak je na konverzaci patrné, děvčata se dokáží hezky domluvit, i když občas použijí výrazy, které by jiná osoba nemusela pochopit, výrazně si při komentářích vypomáhají emotikony, kdy se smějí nebo posílají pusu, aby ta druhá věděla, že to myslí dobře. Vidíme ale i zkratku „U2“, která znamená tobě taky, jedná se tedy o zkratku, která je anglického původu „you too“, její výslovnost odpovídá výslovnosti písmenu U a číslice 2 (v anglickém jazyce). Tato zkratka je používána taktéž ve velké míře a je velmi oblíbená. Některé výrazy jsou typické pro oblast, ve které žijeme, tedy pro hanácké nářečí, například „nésme“. Holky znají nářečí a občas i některé ze slov použijí, i když rozmanitost těchto slov není velká, neboť žáci nesmí ve školách nespisovně či v nářečí hovořit, proto se nářečí pomalu vytrácí, ale jak je patrné i z konverzace, tak stálé a typické výrazy se zachovaly i pro mladší generace. Dále zde nacházíme jevy jako násobení a prodlužování některých samohlásek, například u slov „héééééj“ nebo „nááářez“. Také i nespisovné výrazy, když pro úsporu času a taky pro pohodlnost používají holky vlastní zkrácené slova jako „de“ místo jde, nebo „pudem“ místo půjdeme či „nebudem“ místo nebudeme. Co nesmíme zapomenout sdělit a upozornit na to, tak je to absence interpunkce. Mnoho pubescentů vůbec čárky nepoužívá, ve svých komentářích je najít můžeme, ale ne vždy a všude, kde patří. Pro pubescenty je používání interpunkce zbytečné, zabírá to čas a ještě nad tím musí přemýšlet, aby čárku nenapsali špatně. Z tohoto také vyplývá, že úroveň lidí (a převážně tedy dětí) v oblasti pravopisu nesmírně rychle klesá, což je alarmující a smutné.

41

Konverzace č. 7: = přepsaná konverzace (tato konverzace je z doby, kdy pubescenti nechtěli, aby si obsah jejich zpráv četli rodiče, proto vymysleli „PAPAUŠTINU“, díky které komunikovali v jazyce, kterému rozuměl jen okruh lidí a hlavně ne rodiče a jiní „nepřátelé“) „Japak sepe mápáš? Bypylapas dnepeskapa vepenkupu s Hoponzopou?“ „Nepebypylapa propotopožepe sepem bypylapa dopomapa a mupusepelapa sepem psápát úpúkopolypy dopo škopolypy.“ „Apa napapsapalapa sipi mupu zprápavupu? Opon mipi řípíkapal, žepe sepe mupu vtípírápá Vependupulapa apa prýpý mupu řípíkapalapa, žepe hopo mipilupujepe apa nepenepechápá tipi hopo.“ „Topo

nepemypyslípí

vápážněpe?

Krápávapa

jepednapa,

jápá

jupu

fapakt

nepenápávipidípím!“ „Copo bupudepeš děpělapat?“ „Jápá nepevípím, mupusípímepe něpěcopo vypymypyslepet!“ „Dopobřepe, bupudupu napad típím přepemýpýšlepet apa zípítrapa vepe škopolepe tipi popovípím copo měpě napadlopo“ …

Tento jazyk vymysleli pubescenti a byl jednu dobu nesmírně oblíbený, jelikož málokdo dokázal „přelouskat“ každičkou větu. A jak se tento jazyk tvoří? Úplně jednoduše. Za každou slabiku přidáme písmeno p a samohlásku, na kterou končí slabika slova, například slovo máma bude v papauštině vypadat mápámapa. Pakliže slabika bude končit na souhlásku, dáváme tuto souhlásku až za přidanou slabiku P + samohláska, například slovo matka bude vypadat mapatkapa atd. Princip tohoto jazyka je jednoduchý, když jej člověk zná, nemá problém se sestavením či rozluštěním věty. Tento jazyk se používal před rokem, nyní už populární bohužel není, takže jej zná už jen minimum lidí a mládeže.

42

1.2.3 Řízený rozhovor s pubescentkou V této části práce budeme rozebírat informace, které nám sdělila jedna členka mé skupiny, tedy pubescentka, která komunikuje s přáteli na sociálních sítích téměř každý den. Vybrala jsem dívku, která se většinou hezky vyjadřuje, nad vším přemýšlí a dokáže popsat to, co právě cítí a co si myslí. Je jí 13 let a taktéž prochází obdobím puberty.

1) Jak moc času denně trávíš na sociálních sítích? Celkem hodně, bývám na něm skoro každý den nebo aspoň každý druhý. Nejčastěji tak 1 hodinu maximálně 2, když to čas dovolí.

2) Na které sociální síti trávíš nejvíce času a proč? Na Facebooku, mám tam skoro všechny spolužáky a taky si tam píšu s lidmi, kteří se odstěhovali nebo se s nimi už tak často nevídám.

3) Myslíš, že bys dokázala omezit používání Facebooku? Myslím si, že ano, pokud by to bylo nutné.

4) Proč netrávíš raději čas s přáteli někde venku, v přírodě? Trávím v přírodě i s přáteli tolik, kolik času mám a když to jde. Ale když nemůžu nebo nikdo nikam nechce jít, tak si s přáteli aspoň píšu.

5) Jaké jsou tvé záliby či koníčky? Jak trávíš svůj volný čas kromě vysedávání na Facebooku? Mezi moje nejoblíbenější koníčky patří převážně mažoretky, jazzlight a kiksbox. Svůj volný čas trávím s kamarády venku, na fotbalovém hřišti nebo doma.

43

6) O čem si nejčastěji píšeš s přáteli na Facebooku? O tom, co se stalo ve škole a doma, rodinné vztahy, různé historky a problémy.

7) Využíváš internet i k jiným věcem než k „vykecávání“ (psaní si s přáteli, komentování příspěvků a fotografií druhých, posílání fotografií a jiných věcí kamarádům, psaní vlastních příspěvků a pocitů atd.) na Facebooku? A k jakým? Ano, většinou na učení a sem tam se dozvím nějakou zajímavost. Na úvodních stranách internetu si přečtu nějaké zprávy, podívám se na počasí a někdy s přečtu i horoskop.

8) Jak si píšeš s přáteli? Píšeš spisovně či ne? A Proč? No, moc spisovně si s nimi nepíšu, sem tam napíšu něco hanácky nebo místo koncovky "Y" napíšu "EJ". Protože s přáteli tak mluvím i v soukromí a přijde mi to přirozenější než spisovně.

9) Jak často používáš „smajlíky“ a různé zkratky ve svých zprávách při komunikaci s přáteli? A které nejčastěji? Občas tam smajle hodím, nejčastěji když se mi stane něco legračního či naopak něco zlého a nejčastěji používám WHAT.

10) Co si myslíš o používání „smajlíků“ a zkratek při komunikaci s přáteli? K čemu je to dobré? Podle mě je to celkem fajn. K vyjádření pocitů a taky to nezabere tolik času jako dlouhé vypisování.

11) Rozumíš každé zprávě, ve které ti člověk pošle smajlíka či nějakou zkratku? Víš vždy, co tím chtěl člověk říci? 44

Velké většině rozumím. Převážně ano, ale znám lidi, kteří mají někdy náladu, že nevím, jestli to byl sarkasmus, ironie nebo to bylo myšleno normálně.

12) Setkala ses někdy s nějakým vážným problémem při používání sítě Facebook? Znáš někoho, kdo se s nějakým problémem už setkal? Ano, pár problémů by tady bylo, některé z nich jsou celkem osobní a nepříjemné. Jo, znám jednu holku, která je moje kámoška a té se někdo dostal na profil a napsal jí tam, že je lesba a ona z toho byla hodně nešťastná.

13) Které problémy znáš nebo o kterých víš, že je možné, aby ses s nimi setkala při užívání sociálních sítí? Třeba, že tě někdo vyfotí v nesprávné chvíli a pak to zveřejní nebo se ti vloupá do profilu. Ale nejhorší, co znám, je falešný profil, kdy se někdo vydává pod cizím jménem a má tam cizí fotky a začne toho zneužívat nebo si s tebou dá někde sraz a pak tě zneužije atd.

14) Na kterém přístroji nejčastěji surfuješ po internetu a proč? Na tabletu, protože mobil je na to moc malý a nemá tak silnou WiFi a zase počítač je moc velký a zrovna ne moc vhodný pro mé soukromí.

15) Dokázala bys vydržet bez internetu delší dobu? Jak dlouho by si byla schopná bez něj vydržet? Pokud ne, tak proč? A pokud ano, tak jak by si volný čas strávila? Ano, dokázala bych bez něj být tak měsíc, klidně dva, kdyby bylo třeba. Asi bych se víc věnovala škole, přátelům, sama sobě, úklidu, chodila bych častěji ven a do knihovny. A hlavně bych byla samostatnější.

Nyní si rozebereme odpovědi, které nám Adéla poskytla. V první řadě musím říci, že je Adéla velmi inteligentní a na svůj věk velmi dobře myslí a uvažuje. Jsem velmi překvapena 45

z některých odpovědí, kdy například zmínila, že by se mohla stát samostatnější. Nebo také, že by začala chodit více ven a také do knihovny. V dnešní době nevidíme mnoho pubescentů s knihou, takže má Adéla ode mě velkou pochvalu. V prvních sedmi odpovědích jsme se dozvěděli základní informace o dívce, která nepatří k těm, co by seděli u internetu několik hodin denně, má i jiné zájmy, věnuje se přátelům. Také jsme se dozvěděli, že většina témat pojednává o škole či vztazích. Vztahy jsou podstatnou složkou v životě každého z nás, a proto mě nepřekvapilo, že většina témat s přáteli je právě takového charakteru. Osmá až jedenáctá otázka byla zaměřena na styl komunikace, na formu, jakou si pubescenti píší. Jak je vidno, tak spisovně psát nechtějí, nepřijde jim to přirozené. Tomu rozumím, v jejich věku jsem taktéž byla taková. Použití emotikonů a akronymů považuje za časté a za důležité v úspoře času, jak už uvedla, je to mnohem rychlejší, než vše vypisovat – tohle je důkaz toho, že většina pubescentů trpí nedostatkem času a všemi možnými způsoby se jej snaží ušetřit, v našem případě (internetové komunikace) právě pomocí zkratek a emotikonů. Dvanáctá a třináctá otázka měla zjistit, jaké znalosti má Adéla v oblasti problémů, které ji mohou při využívání sociálních sítí potkat a jaké konkrétní problémy zná. Mnoho druhů jsme se nedozvěděli, ale řekla nám, co je pro ni největším problémem – falešný profil a jeho zneužívání. Z tohoto může mít obavy opravdu každý, protože nikdy si nemůžete být jistí, že daná osoba, se kterou komunikujete na sítích, je opravdu ta, za kterou se vydává. Většina náhodných setkání může být nebezpečná, je potřeba se tomuto vyvarovat a obeznámit s těmito problémy co nejvíce uživatelů sociálních sítí. Poslední dvě otázky byly zaměřeny převážně na přístroje, které využívá Adéla při svém surfování po internetu a také na to, zda by byla ochotná se internetu na nějakou dobu vzdát. Je velmi překvapivé, že mi Adéla odpověděla, že ano, že i několik měsíců. Tuto odpověď jsem od ní očekávala, proto právě ona byla vybrána, aby se mnou rozhovor podstoupila, protože jsem chtěla i dokázat, že ne všichni pubescenti jsou stejní a takoví, že by se od internetu a od sociálních sítí ani nehnuli, že se najdou i tací, kteří by byli ochotni se internetu vzdát a využili by volný čas mnohem lépe a to například návštěvami knihovny či setkáními s přáteli venku či přírodě. Všechny členky skupiny znám už několik let, takže vím, že jsem tuto odpověď mohla očekávat jen od této členky, ostatní by řekly, že maximálně den či dva, více dnů by bez internetu nemohly existovat. Dnešní doba je bohužel taková, vládnou jen elektronické vymoženosti a sociální sítě. Dnes si můžeme nechat zdát o běhání po venku, o častém trávení volného času venku s kamarády, o navštěvování kulturních zařízení či o trávení času u knih. Je to smutné, ale je to tak a i my to tak musíme brát a smířit se s tím.

46

Závěr Tématem této bakalářské práce byla komunikace pubescentů stejného zájmového kroužku na sociálních sítích. V první části, tedy části teoretické, jsme charakterizovali vývojové období respondentek, dále jsme se zabývali pojmem komunikace, její charakteristikou, jejími druhy. Následně jsme vysvětlili pojem nová média, sociální sítě. Sociální sítě jsme blíže charakterizovali a některé z nich podrobněji představili. Dále jsme se zaměřili na způsob komunikace pubescentů právě na sociálních sítích, kde jsme vysvětlili pojmy jako je akronym či emotikon. Druhá část práce patřila části praktické, rozboru získaných dat, získání informací ohledně komunikace na sociální síti Facebook a dalším okolnostem s nimi spojenými, které se týkají skupiny děvčat právě v pubescentním věku. Cílem bakalářské práce bylo charakterizovat proces komunikace na sociálních sítích pro věkovou skupinu pubescentních děvčat, které navštěvují stejný zájmový kroužek. Dále také vytvořit náhled na komunikaci na sociální síti Facebook právě pro zmíněnou skupinu děvčat. Cílem se stal i zisk přehledu o moderních zařízeních, které v dnešní době dospívající používají. Chtěli jsme zjistit, jakým jazykem a jakým způsobem pubescenti komunikují, jaké zvláštnosti v psané podobě využívají a hlavně proč je pro ně psaná komunikace mnohem důležitější než klasická komunikace tváří v tvář. Pro získání potřebných informací, které nám posloužily k vytvoření odpovědí na otázky, které byly obsaženy v cíli práce, bylo potřeba vybrat vhodnou metodu pro pubescentní skupinu respondentů. Využila jsem svého mažoretkového oddílu, který je složen z děvčat ve věku pubescentním, tedy ve věku 11 až 14 let. Metodu, kterou jsem pro svůj výzkum zvolila, byla metoda řízeného rozhovoru a také forma dotazníku. Díky dotazníku jsme si mohli objasnit dotazy, které směřovaly na jazykovou stránku komunikace na sociálních sítích. Dnešní pubescenti komunikují převážně nespisovným jazykem, který doplňují emotikony a akronymy. Emotikony jsou typické pro tuhle věkovou skupinu jedinců, snaží se jimi vyjádřit své pocity. Neverbální komunikace, která písemné komunikaci na sociálních sítích schází, je hlavním nedostatkem a tedy nevýhodou těchto písemných konverzací. Dnešní doba je hektická a čas velmi rychle utíká, proto většina pubescentů využívá právě akronymů, jakožto způsob zrychlení komunikace. Prostřednictvím řízeného rozhovoru jsme zjistili, že ne všichni pubescenti tráví čas jen na sociálních sítích, najdou se i tací, kteří dokáží bez internetu existovat, dokáží trávit čas s přáteli venku v přírodě a dokáží si i sednout ke knize než jen na Facebook. Internetem žije nyní každý jedinec, díky internetu 47

se dozvíme mnoho informací z jednoho místa, dokážeme komunikovat s lidmi, se kterými se často nevídáme či jsme se nikdy neviděli. Prostřednictvím internetu si dokážeme vyhledat odpovědi na téměř každou otázku. Otázkou tedy je, zda internet jako takový, či sociální sítě, nezamezí osobnímu setkání a tímto i zhorší způsoby vyjadřování mladším generacím, jelikož komunikace bude převážně probíhat jen prostřednictvím sociálních sítí. Velkým specifikem internetové komunikace je absence neverbálních prvků, které jsou nahrazeny technologickými náhražkami (emotikony apod.). Komunikace na internetu je tedy chudší, mnohdy je i uživateli nepochopena, ale fantazie každého jedince je na velmi vysoké úrovni, takže si většinou dokáží vysvětlit význam zprávy, dokáží pochopit některé znaky, dokáží si představit, co tím chtěl daný jedinec říci. Nelze ale tvrdit, že je komunikace v prostředí internetu kvalitnější, protože záleží na každém jedinci, jak přistoupí k této komunikaci a jak dokáže výhody i nevýhody těchto konverzací využít. Během komunikace na internetu, aniž by člověk opustil pokoj či dům, může dojít k problémům, se kterými se někdy velmi těžko bojuje, tedy s problémy spojenými s kyberprostorem. Mezi nejběžnější patří kyberšikana, vydírání, kyberstalking a další nebezpečí, které mohou uživatele potkat. Znamená to, že některá nebezpečí číhají i na těchto sociálních sítích, kde člověk nebere v potaz, že i jej by to někdy mohlo potkat. Proto tedy nevzdávejme hold sociálním sítím jako bezchybným vynálezům, protože každá tato síť má i svá proti. Proto by se neměla podceňovat prevence internetové kriminality a to nejen v prostředí školy, v prostředí volnočasových aktivit, ale i v rodině každého jedince. Člověk musí uznat, že způsoby internetových komunikací jsou velmi dobře vyvinuté, sociální sítě jsou na vysokých úrovních, takže nelze předpokládat, že by internetový svět na sebe nedokázal upoutat každého jedince i v budoucnosti. Bez internetu a sociálních sítí nedokáží existovat pubescenti, ale ani lidé ve středním i seniorském věku, takže fenomény dnešní doby ovlivňují a ještě dlouho budou ovlivňovat osobnost každého z nás.

48

Knižní zdroje: BURTON, G. - JIRÁK, J. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno: Barrister X Principal, 2001. ISBN 80-85947-67-6. ECKERTOVÁ, L., DOČEKAL, L.. Bezpečnost dětí na internetu: rádce zodpovědného rodiče. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013. ISBN 978-80-251-3804-5. GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005. ISBN 80-7315-104-9. HLAVENKA, J. Používáme, využíváme [a zneužíváme] e-mail. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 80-7226-606-3. HOLOUŠOVÁ, D., KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2002. ISBN 80-244-0458-3. HULANOVÁ, L. Internetová kriminalita páchaná na dětech: psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality. 1. vyd. Praha: Triton, 2012, ISBN 978–80–7387–545–9. JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. ISBN 978–80–7367–287–4. KOPECKÝ, K. a kol. Nebezpečí internetové komunikace IV. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. ISBN 978-80-244-3911-2. KOPECKÝ, K. Rizikové chování studentů Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v prostředí internetu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. ISBN 978-80-244-3858-0.

KULHÁNKOVÁ, H., ČAMEK, J. Fenomén Facebook. 1. vyd. Kladno: BigOak, 2010. ISBN 978-80-904764-0-0. McQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. 2. vyd. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-714-0. 49

MEČÍŘ, J. Starosti s dospíváním. 1. vyd. Praha: Mona, 1989. ISBN 80-7026-016-5. PRŮCHA, J. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2. ROZEHNAL, A. Mediální právo. Vydání neuvedeno. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2004. ISBN 80-86473-79-1. RYBKA, M., MALÝ, O. Jak komunikovat elektronicky. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0208-8. VÁGNEROVÁ,

M.

Vývojová

psychologie.

1.

vyd.

Praha:

Karolinum,

1999.

ISBN 80-7184-803-4. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I: Dětství a dospívání. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0956-8. VYBÍRAL,

Z.

Psychologie

lidské

komunikace.

1.vyd.

Praha:

Portál,

2000.

ISBN 80-7178-291-2. VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. 1.vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-998-4.

50

Internetové zdroje: Facebook profily a další sociální sítě: Sociální sítě. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.facebook-profily.cz/socialni-site/ KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V., E-BEZPEČÍ: Nebezpečné komunikační praktiky. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/blogcategory/0/6/lang,czech/ ZAŠKOLNÝ,

Jan.

Sociální

sítě.

[online].

[cit.

2014-04-13].

Dostupné

z: http://www.socialnisite.123abc.cz/lide Veřejná databáze ČSÚ: Vybavenost domácností osobním počítačem a internetem podle typu domácnosti, velikosti obce, příjmové skupiny krajů. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=ICT0070PU_KR&kapitola_id=420&voa=tab ulka&go_zobraz=1&childsel0=2

51

Seznam grafů Graf č. 1 – Respondentky podle věku Graf č. 2 – Hodiny strávené denně na internetu (aktivní činnost) Graf č. 3 – Používání Skype a webkamery Graf č. 4 – Činnosti na sociální síti Facebook Graf č. 5 – Procentuální graf spisovného a nespisovného jazyka, používání akronymů a emotikonů u pubescentů na sociální síti Graf č. 6 – Typologie emotikonů používaných pubescenty Graf č. 7 – Akronymy anglické Graf č. 8 – Akronymy české Graf č. 9 – Zájmové kroužky pubescentek

52

Seznam zkratek aj. – a jiné apod. – a podobně atd. – a tak dále č. - číslo např. – například

53

ANOTACE Jméno a příjmení:

Monika Pechová

Katedra:

Katedra českého jazyka a literatury

Vedoucí práce:

Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.

Rok obhajoby:

2014

Název práce:

Internetová komunikace se zaměřením na pubescenty stejného zájmového kroužku ve věkovém rozmezí 11-14 let

Název v angličtině:

Communication on the Internet with a focus on pubescent the same interest in the age range of 11-14 years old

Anotace práce:

V bakalářské práci "Internetová komunikace se zaměřením na pubescenty stejného zájmového kroužku ve věkovém rozmezí 11-14 let" se věnujeme způsobům komunikace pubescentů

na

sociálních

sítích.

V

teoretické

části

charakterizujeme období pubescence, komunikaci a jazyk na sociálních sítích. V praktické části analyzujeme dotazník, který děti z mažoretkové skupiny vyplnily. Rozebíráme konverzace na sociální síti Facebook a také analyzujeme rozhovor s jednou z pubescentek. Čerpáme z odborné literatury i internetových zdrojů, které se touto problematikou zaobírají. Cílem práce je zjistit, jakým stylem, jak často a z jakého důvodu pubescenti společně na sociálních sítích komunikují a proč tráví na internetu víc času než venku s přáteli. Klíčová slova:

Internet, puberta, pubescence, mládež, sociální komunikace, internetová komunikace, jazyk internetové komunikace, sociální síť, Facebook

54

Anotace v angličtině:

In the bachelor thesis "Communication on the Internet with a focus on pubescent the same interest in the age range of 11-14 years old" we devote to communication of teenagers on social networks. In the theoretical part we describe pubescent period, communication and language on social networks. In the practical part we analyze the questionnaire which was filled by children from my majorettes group. We dissect the conversation on the social network Facebook and we analyze interview with one of teenagers. We draw from the literature and Internet. The target of work is detection: what style, how often and for what reason they communicate with others on social networks and why they spend more time on the Internet than on the outside with friends.

Klíčová slova v angličtině:

Internet, Puberty, pubescent, youth, social communication, internet communication, language of internet communication, social network, Facebook.

Přílohy vázané v práci:

0

Rozsah práce:

55

Jazyk práce:

Český

55