UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Bakalářská práce
2014
Vendula Martincová
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
Bakalářská práce Vendula Martincová
Význam finančních institucí jako prostředek prevence proti zadluţování domácností
Olomouc 2014
vedoucí práce: Ing. Alena Opletalová, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Aleny Opletalové Ph.D., a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy.
V Olomouci dne 20. 6. 2014
……………………………………. vlastnoruční podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Aleně Opletalové Ph.D., za velmi cenné rady a připomínky. Nakonec patři mé díky také mým blízkým za jejich trpělivost, podporu a toleranci během studia i při samotném vypracovávání bakalářské práce.
V Olomouci dne 20. 6. 2014
ANOTACE
Jméno a příjmení:
Vendula Martincová
Katedra:
Ústav pedagogiky a sociálních studií
Vedoucí práce:
Ing. Alena Opletalová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2014
Název práce:
Význam finančních institucí jako prostředek prevence proti zadluţování domácností
Název v angličtině:
Importance of financial institutions as a means of prevention against household debt
Anotace práce:
V teoretické části jsem rozpracovala téma týkající se jednoho ze stěţejního fenoménu dnešní doby a to zadluţování domácností. Zabývala jsem se zde zejména popisem bankovních i nebankovních institucí, problematikou finančního poradenství, prevencí a mírou vlivu médií na předluţení domácností. Tématem výzkumného šetření je především popis a odhalení příčiny zadluţování domácností vůči finančním institucím a také zjištění, do jaké míry tyto finanční instituce působí preventivně.
Klíčová slova:
Klient, dluh, instituce, finanční, prevence
Anotace v angličtině:
In the theoretical part, I have dealt with one of the pivotal phenomenon of our time and household debt. I deal with here in particular the description of banking and nonbanking institutions, the issue of financial counseling, prevention and extent of media influence on the overindebtedness of households. The theme of the research is primarily a description of discovering the causes of household debt to financial institutions and also to determine the extent to which these financial institutions have a preventive effect.
Klíčová slova v angličtině:
Client, debt, institutions, financing, prevention
Přílohy vázané v práci:
1 CD
Rozsah práce:
58 stran
Jazyk práce:
český
OBSAH I
TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................
1
FINANČNÍ INSTITUCE .................................................................................................. 11
2
1.1
BANKOVNÍ INSTITUCE ........................................................................................ 12
1.2
NEBANKOVNÍ INSTITUCE ................................................................................... 15
FINANČNÍ PORADENSTVÍ ........................................................................................... 16 2.1
OSOBNOST PORADCE ........................................................................................... 17
2.2
POSOUZENÍ KLIENTOVY SITUACE V PRAXI FINANČNÍCH PORADEN ..... 22
3
PŘEDLUŢENÍ .................................................................................................................. 24
4
VLIV MÉDIÍ ..................................................................................................................... 26
5
PREVENCE ZADLUŢENÍ .............................................................................................. 28 5.1
PRIMÁRNÍ PREVENCE .......................................................................................... 29
5.2
SEKUNDÁRNÍ A TERICÁLNÍ PREVENCE .......................................................... 30
5.3
PREVENCE V PRAXI .............................................................................................. 32
II
PRAKTICKÁ ČÁST ...........................................................................................................
6
POPIS VÝZKUMU .......................................................................................................... 35 6.1
ÚVOD DO VÝZKUMU ............................................................................................ 35
6.2
CÍL VÝZKUMU ........................................................................................................ 35
6.2.1 VÝZKUMNÉ OTÁZKY........................................................................................ 35 6.3
POUŢITÉ TECHNIKY A METODY VÝZKUMU ................................................. 36
6.3.1 KVALITATIVNÍ VÝZKUM ................................................................................. 36 6.3.2 METODA SBĚRU DAT ........................................................................................ 36 6.3.3 VÝZKUMNÝ VZOREK ....................................................................................... 36 6.4
METODA A TECHNIKA ANALÝZY INTERPRETACE ZÍSKANÝCH DAT ..... 37
6.4.1 OTEVŘENÉ KÓDOVÁNÍ .................................................................................... 38 6.4.2 AXIÁLNÍ KÓDOVÁNÍ ......................................................................................... 38 6.4.3 SELEKTIVNÍ KÓDOVÁNÍ .................................................................................. 38
7
VYHODNOCENÍ VÝZKUMU ........................................................................................ 39 7.1
KATEGORIE ZÍSKANÉ VÝZKUMEM .................................................................. 39
7.2
TVORBA PARADIGMATICKÉHO MODELU ...................................................... 44
7.3
ZAKOTVENÁ TEORIE ............................................................................................ 45
7.4
DISKUSE................................................................................................................... 50
ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 52 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ...................................................................................... 54 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY ............................................................ 55 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ............................................................................................ 58 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 59
ÚVOD Téma bakalářské práce povaţuji za velmi aktuální, kdy se v dnešní době všichni neustále setkáváme s nabídkami úvěrů, jak od bankovních institucí, tak od různých, často pochybných, firem nebo i jednotlivců. Kdyţ se rozhlédneme kolem sebe, není problém si někde obstarat rychle finanční obnos, ovšem otázkou je za jakou cenu? Půjčit si je jednoduché, ale splácení bývá pro většinu lidí téměř nadlidským výkonem, a to také díky často aţ přemrštěným úrokům. Právě proto jsem stanovila za hlavní cíl bakalářské práce zjistit, jak na klienty působily v rámci prevence proti zadlužování domácnosti finanční instituce. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část vymezuje pojem finanční instituce a zabývá se produkty, které tyto finanční instituce nabízejí a zároveň jsou velkým rizikem rostoucího zadluţování domácností. Jedna kapitola je věnována výhradně finančnímu poradenství, uvádí typy poradců. Práce se dále zabývá dostupnými preventivními programy, které mají za úkol zlepšit finanční gramotnost obyvatel. Výzkumná část je tedy odrazem obecných informací uvedených v teoretické části. Tématem výzkumného šetření je především popis a odhalení příčiny zadluţování domácností vůči finančním institucím a také zjištění, do jaké míry tyto finanční instituce působí preventivně. Pro účely svého výzkumu v problematice zadluţování domácností jsem si vybrala metodu kvalitativního výzkumu, neboť umoţňuje hluboké poznání zkoumaného jevu, a to v podmínkách daného prostředí. K naplnění výzkumného cíle bakalářské práce, zejména k popisu zkoumaného jevu prostřednictvím osobních názorů a domněnek, jsem potřebovala mít dostatek informací, které jsem získala metodou rozhovoru. Jako ideální formu komunikace s informanty jsem zvolila techniku polostrukturovaného rozhovoru, díky jemuţ je moţné odpovědět na stanovené výzkumné otázky. Myslím, ţe má práce přinese uţitečná zjištění, co se týká finančních institucí a jejich vlivu na stále rostoucí zadluţování domácností. Tato práce by mohla být uţitečná nejen odborníkům na úvěrovou problematiku, ale i kaţdému, kdo se o problematiku zadluţování obyvatel zajímá.
9
I TEORETICKÁ ČÁST
10
1
FINANČNÍ INSTITUCE Na českém trhu působí celá řada různých druhů společností, které nabízejí mnoho
finančních produktů. Vlastní kategorie patří profesním asociacím, které zastřešují jednotlivé druhy finančních institucí. 1
Banky
Druţstevní záloţny
Finančně poradenské společnosti
Investiční společnosti
Penzijní fondy
Pojišťovny
Stavební spořitelny
Zdravotní pojišťovny
Obchodníci s cennými papíry
Profesní asociace
Finanční skupiny
Bankovní i nebankovní instituce mohutně vyuţívají neznalosti finančních pojmů týkajících se úvěrů pro skupiny obyvatel s nízkými příjmy, osamělých ţen, matek samoţivitelek, obyvatel romských ghett, starších lidí a dalších zranitelných cílových skupin ţijících v existenční nejistotě. Občané a občanky ČR jsou na kaţdém kroku oslovování nabídkami finančního trhu, který těţí z vědomí ekonomické krize a ubezpečování, ţe zadluţení je normální.2 V podkapitolách se budu zabývat dvěma hlavním kategoriím, a to bankovním a nebankovním institucím. Uvádím produkty, které jsou na českém trhu nejznámější a nejvyuţívanější a zároveň díky kterým se mohou klienti dostat do problémů s řádným splácením.
1
JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 8024771667., s. 17 KUBÁKOVÁ, Petra and WENNERHOLM ČÁSLAVSKÁ, Tereza. Ţeny a česká společnost: Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15). První. Praha: Otevřená společnost, o.p.s., 2010. ISBN 8087110196., s. 7 2
11
1.1
BANKOVNÍ INSTITUCE Banka je neznámějším typem finanční instituce. Banka je akciovou společností 3, která
přijímá vklady od veřejnosti a poskytuje úvěry a vykonává další zákonem stanovené činnosti. K provozování ţadatel musí získat bankovní licenci od ČNB. Svoji činnost můţe banka vykonávat pouze v rozsahu přidělené licence.
4
Mezi nejčastější druhy úvěrů, které lze v ČR
sjednat patří:
Povolené přečerpání účtu (kontokorent) – tzn., ţe klient můţe přečerpat peníze ze svého osobního účtu i v okamţiku, kdy na něm nemá ţádné finanční prostředky. Zřízení kontokorentu je většinou zdarma, stejně tak i vedení tohoto produktu. Banky ţijí především z čerpání úvěru.
Kreditní karty – klientům slouţí pro bezúčelové čerpání úvěrů. Jejich velkou výhodou je bezúročné období, po které si lze půjčit peníze, aniţ by klient musel platit úrok. Největší výhoda je však i největší slabinou. Častým prohřeškem je, ţe zkrátka klient zapomene na expiraci bezdluţného období. Uvedené chování kreditní kartu klientovi náleţitě prodraţí. Spotřebitelské úvěry – pro řadu lidí jsou spotřebitelské úvěry nejsnazším způsobem, jak se dostat k penězům. Spotřebitelské úvěry spolu s úvěry na kreditních kartách představují první linii pro lidi, kteří mohou spadnout do dluhové pasti. Spotřebitelský úvěr si klient banky nemusí sjednávat pouze na krátkodobé uspokojení snů nebo třeba na financování koupě automobilu, ale v některých případech je vhodným produktem i pro ty, kteří potřebují vypořádat dědictví. Nejdůleţitějšími parametry, které by klient měl sledovat, jsou RPSN a poplatky za předčasné splacení či mimořádnou splátku. Spotřebitelské úvěry však nejsou jen o tom, jestli si je vzít, či ne. Důleţitou otázkou je také u jaké instituce a v jaké výši. Hypoteční úvěr – aby klient získal hypotéku, musí splnit relativně přísná kritéria. I přes ostraţitost bank se někdy stane, ţe se s hypotečním úvěrem a potaţmo i nemovitostí, která je předmětem financování, musí klient rozloučit. U hypoték je nutné umět dobře počítat a zároveň mít naspořený dostatek finančních prostředků. Ve většině případů banka půjčí méně peněz, neţ kolik klient potřebuje na nákup 3
Zákon č. 21/1992 Sb, o bankách, ve znění pozdějších předpisů KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. První. Praha: C H Beck, 2006. ISBN 8071793817., s. 62 4
12
vytouţené nemovitosti. Proto je vhodné mít dostatečně velkou finanční rezervu, a to jak na pořízení samotné reality, tak i financování v případě výpadku příjmů.5 V souvislosti s financováním majetku je ještě třeba zmínit leasing, který v mnohém připomíná úvěr, ale má některé zásadní odlišnosti. Leasing znamená pronájem majetku (automobil, stroj, zařízení) od leasingové společnosti. Vlastníkem věci se stává klient leasingové společnosti aţ ve chvíli, kdy ji zcela zaplatí. V případě neschopnosti klienta hradit domluvené splátky si tedy leasingová společnost můţe vzít pronajímanou věc nazpátek. 6 V podstatě lze bankovní obchody rozdělit do tří základních oblastí, a to: Přijímání vkladů za účelem získání finančních zdrojů k podnikání, coţ na konci roku 2010 tvořilo 67,2 % všech zdrojů bank. Za tyto zdroje banka platí úroky, které tvoří hlavní druh jejich nákladů. Investování disponibilních finančních zdrojů, zejména formou poskytování úvěrů, coţ na konci roku 2010 představovaly úvěry klientům 50,6 % hodnoty celkových aktiv bankovního sektoru. Tento podíl je tvořen úvěry nefinančním podnikům ve výši 181 mld. Kč a domácnostem ve výši 81 mld. Kč. Z poskytnutých úvěrů (a dalších investic) získává banka výnosové úroky (případně jinou formu výnosů podle typu investice), které tvoří hlavní poloţku jejich výnosů. Zisk z úroků a operace s klienty (tj. rozdíl mezi výnosovými a nákladovými úroky) se podílel na celkovém zisku bankovního sektoru 67 %. Uskutečňování platebního styku, směnárenská a poradenská činnost. Z těchto činností získává banka fixní poplatky, případně provize. Podíl zisku z poplatků a provizí na celkovém zisku bankovního sektoru neustále roste a v roce 2010 tvořil přibliţně 25 %.7
5
JANDA, Josef. Jak ţít šťastně a na dluh. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2013. ISBN 8024748339., s. 6178 6 SLAVÍK, Jakub. Finanční průvodce nefinančního manaţera. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2013. ISBN 8024745933., s. 27 7 REŢŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. ISBN 8024718359, s. 82
13
Základní finanční údaje za rok 2013 jedné z největších českých bank: Celkový hrubý objem úvěrů poskytnutých Skupinou KB se meziročně zvýšil o 4,8 % na 491,5 miliardy Kč, a to převáţně díky hypotékám, úvěrům poskytnutých velkým podnikům a zlepšení spotřebitelského úvěrování, ke kterému došlo v průběhu roku. V segmentu úvěrů občanům narostlo portfolio hypoték meziročně o 9,7 % na 146,2 miliardy Kč. Tento růst byl částečně kompenzován niţší poptávkou po úvěrech ze stavebního spoření. Objem úvěrů poskytnutých Modrou pyramidou poklesl o 11,6 % na 43,6 miliardy Kč. Poptávka po spotřebitelských úvěrech začala od poloviny roku opatrně růst. V meziročním srovnání objem spotřebitelských úvěrů (KB a společnosti ESSOX) vzrostl o 3,8 % na 28,5 miliardy Kč. Celkový objem úvěrů poskytnutých Skupinou KB podnikům vzrostl o 4,9 % na 268,3 miliardy Kč. Celkový objem úvěrů poskytnutých (středním a velkým) korporátním klientům KB v České republice a na Slovensku, včetně financování od společnosti Factoring KB, vzrostl o 5,7 % na 218,4 miliardy Kč. Poptávka korporátních klientů po financování exportu a akvizic byla obzvláště vysoká. Úvěrování podnikatelů a malých podniků kleslo o 2,0 % na 28,3 miliardy Kč. Zůstatek úvěrového a leasingového financování společnosti SGEF rostl meziročně o 6,7 % na 21,6 miliardy Kč. Konsolidované údaje (mil. Kč)
2013
2012
Finanční výsledky Celkové provozní výsledky
30 894
32 664
Z toho: čisté úrokové výnosy
21 207
21 969
7 077
6 971
Provozní náklady celkem
-13 148
-13 485
Čistý zisk náležející akcionářům
12 528
13 954
Bilanční suma
863 980
786 836
Úvěry klientům (čisté)
473 089
451 547
Vklady klientů
649 158
579 067
96 538
100 538
Z toho: čisté poplatky a provize
Rozvaha
Vlastní kapitál celkem
Tabulka č. 1: Finanční výsledky a rozvaha KB v letech 2012 a 20138
8
Základní finanční údaje. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladnifinancni-udaje.shtml
14
1.2
NEBANKOVNÍ INSTITUCE Další velkou skupinou společností, které poskytují půjčky, jsou nebankovní instituce.
Některé z nich si za dobu svého působení stihly vyslouţit nechvalnou pověst, jiné se teprve snaţí do povědomí svých potencionálních klientů dostat. Úroky při neplacení splátek, penále, formu vymáhání, to vše si tyto nebankovní instituce mohou stanovit samy dle svého uváţení, avšak v zákonných mezích. Jedním z důvodů, proč raději vyuţije spotřebitel sluţeb nebankovní instituce neţ bankovní, můţe být posuzování bonity klienta. Bonita klienta charakterizuje schopnost splatit včas a beze zbytku svůj dluţní závazek. Kritérii pro posouzení bonity jsou následující: finanční situace klienta a její vývoj, trh, na kterém klient působí, kvalita informací které poskytuje klient.9 U bankovních společností je toto posuzování z pravidla mnohem přísnější neţ u nebankovních společností. Nebankovní půjčky tedy čerpají především ti, kteří by si poţadované zdroje u bank vzhledem ke svému finančnímu profilu nebyli schopni opatřit. Tito klienti jsou pro poskytovatele úvěru mnohem rizikovější, a proto úvěrová společnost poţaduje v jejich případě rizikovou prémii – úvěr je pak draţší, neboť společnost počítá s menší návratností půjčených peněz, s vyšší delikvencí a sloţitějším vymáháním peněz od dluţníků. Vyšší cena úvěru však logicky zvyšuje nároky na rodinný rozpočet. Nutnost splácet takto sjednané úvěry nutí spotřebitele vyhledávat další drahé úvěrové zdroje, coţ dále zhoršuje jejich finanční pozici a schopnost naakumulované dluhy splácet. Výsledkem pak můţe být insolvence dluţníka a exekuce na jeho majetek. Právě z těchto důvodů jsou z hlediska ochrany spotřebitele nejproblematičtěji vnímány právě spotřebitelské úvěry poskytované nebankovními institucemi. Obecně lze konstatovat, ţe cena úvěrování nebankovní instituce převyšuje náklady spojené s úvěrem poskytovaným bankou. V těchto situacích bývají problémy často zapříčiněny i nedostatečnou finanční gramotností klienta úvěrové společnosti. 10
9
ČERNOHORSKÝ, Jan, TEPLÝ, Petr. Základy financí. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 9788024736693., s. 161 10 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Finanční vzdělávání pro střední školy – se sbírkou řešených příkladů na CD. První. Praha: C H Beck, 2011. ISBN 8074000087., s. 282
15
2
FINANČNÍ PORADENSTVÍ Finančně poradenské společnosti provozují sítě finančních poradců a dalších
specialistů. Jejich konkurenční výhoda například oproti konkrétní bance nebo pojišťovně je ta, ţe nabízejí celou řadu finančních produktů. Poradenské společnosti často pouţívají dovětek privátní nebo nezávislý. Má to symbolizovat nezávislost na konkrétní bankovní skupině. Nabídka průměrně velké finančně poradenské společnosti by měla několikanásobně převyšovat nabídku průměrné finanční skupiny. V praxi by tak měla svým klientům nabízet finanční produkty třeba pěti bank, tří pojišťoven a sedmi penzijních fondů. Nezávislost finančně poradenských společností je deklarována ještě prostřednictvím tzv. provizního systému. Poradci jsou odměňováni na základě provizí, které získávají za uzavření konkrétní smlouvy s klientem. Aby nedocházelo ze strany poradců k preferování jednoho produktu, má řada společností bodový systém, kdy poradce získává stejný počet bodů za uzavření shodného finančního produktu. Body mají téţ motivační úlohu. Za jeden bod získává poradce předem daný objem peněz. Zvláštní skupina ve finančnictví patří tedy poradcům. Úlohou poradců je poskytnout klientovi co nejlepší servis, provést ho úskalími jednotlivých finančních produktů, vysvětlit mu jejich funkci. V neposlední řadě vyřizuje veškerou smluvní dokumentaci a podepsání smlouvy s klientem. Nejčastěji se poradci rozdělují na:
Bankovní
Hypoteční
Finanční
Investiční
Pojišťovací
Úvěroví
Firemní
Makléři, zprostředkovatelé, prodejci
Bouchači11
Finanční poradce a klient – není pravdou, ţe finanční instituce jako banky, pojišťovny, investiční společnosti atd. jsou tu proto, aby nám slouţily. Jsou zakládány proto, aby svým
11
JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 8024771667., s. 18-
21
16
akcionářům produkovaly zisk. Uspokojování potřeb klientů je pouze prostředkem k dosaţení tohoto zisku. Finanční poradci klientů - poradce dává klientovi k dispozici své znalosti a zkušenosti, aby jej ochránil před nástrahami finančního trhu. Od poradce klient očekává objektivní doporučení, zda si nabízený produkt má či nemá sjednat, nikoli pouze kvalifikované sjednání tohoto produktu. Finanční poradce pouţívá produkty jako nástroje pro dosaţení klientova cíle, samo jejich sjednávání ale není jeho cílem. Poradce, v případě potřeby, produkty sjednává, ale také jiţ sjednané upravuje, případně je i vypovídá. Rozhodující je potřeba klienta, nikoli odbytové zájmy finanční instituce. Poradce musí být schopen říci klientovi, ţe tento produkt pro něj není vhodný, případně, ţe jej vůbec nepotřebuje, a to i v případě, ţe tím přichází o provizi. Finanční poradci institucí - Člověk zastupující zájmy instituce (banky, pojišťovny, apd.) nemůţe zároveň hájit i zájmy klienta ve vztahu k této instituci. Nemůţe tedy naplňovat to, co klient od svého finančního poradce oprávněně očekává.12
2.1
OSOBNOST PORADCE Ideální finanční poradce by měl být nezávislý a zastupovat zájmy především svých
klientů, jak je zřejmé z předešlé kapitoly. Jak tomu bývá i u jiných profesí, tak i většina finančních poradců se řídí tzv. etickým kodexem, který představuje osobnostní předpoklady poradce, který zastupuje konkrétní společnost. Pro srovnání uvádím etický kodex Asociace občanských poraden a společnosti Cetelem ČR, a.s. Etický kodex Asociace občanských poraden: 1.Občanský poradce je nezávislý: při poskytování poradenství sleduje legitimní zájem klienta a nenechává se ovlivnit vnějšími vlivy nebo zájmy třetích osob, pokud je jeho nezávislost ohroţena, klienta na to upozorní a nabídne mu moţnost pokračovat v konzultaci u jiného poradce či v jiné poradně.
12
Finanční poradenství od finančních institucí?.[online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.triman.cz/prezentace/n14-instituce.php
17
2. Občanský poradce je nestranný,
při poskytování poradenství postupuje bez ohledu na rasu, barvu pleti, jazyk, víru a náboţenství, politické či jiné smýšlení, národní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní nebo etnické menšině, majetek, rod či jinou okolnost, která je obecně vnímána jako nepřípustná diskriminace,
nenechává se ovlivnit svými předsudky, postoji či pocity, pokud je jeho nestrannost ohroţena, klienta na to upozorní a nabídne mu moţnost pokračovat v konzultaci u jiného poradce či v jiné poradně. 3. Občanský poradce je diskrétní, zachovává mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozví v rámci či v souvislosti s poskytováním poradenství,
mlčenlivosti poruší pouze na základě výslovného souhlasu klienta, či v situaci, kdy prolomení mlčenlivosti ukládá obecně závazný právní předpis, na tuto moţnost klienty předem upozorňuje.
4. Občanský poradce nevyţaduje úplatu či prospěch, výslovně ani mlčky nevyţaduje a ani neočekává od klientů za poskytnutou sluţbu ţádný dar či jiný prospěch, případný dar či prospěch smí přijmout jen jménem a ve prospěch poradny. 5. Občanský poradce respektuje klienty, uvědomuje si, ţe účelem poradenství je splnit zakázku klienta a nikoliv očekávání poradce, a proto respektuje právo klienta na vlastní přání, potřeby, názory, postoje a rozhodnutí, respektuje lidskou důstojnost klienta a poskytuje sluţbu způsobem, který odpovídá klientovým schopnostem a moţnostem. 6. Občanský poradce usiluje o svůj odborný růst, uvědomuje si, ţe klienti spoléhají na odbornou úroveň sluţby a proto samostudiem, účastí na akreditovaných i neakreditovaných kurzech i dalšími vhodnými formami neustále prohlubuje a rozšiřuje své odborné znalosti. 7. Občanský poradce dbá o to, aby nepoškodil klienta, poradce si uvědomuje limity svých moţností a schopností, navzdory případným očekáváním klienta neposkytne sluţbu, která by šla nad jejich rámec.13 13
Etický kodex občanský poradců. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.obcanskeporadny.cz/kestazeni/
18
Etický kodex společnosti CETELEM ČR, a.s (dále jen Cetelem).: 1. Společenská odpovědnost Zaměstnanci společnosti Cetelem svým jednáním naplňují její společenskou odpovědnost, pod kterou se rozumí zejména zodpovědný přístup k úvěrování, zodpovědnost vůči klientům a obchodním partnerům, odpovědnost při řízení lidských zdrojů, aktivní zapojení do společensky prospěšných aktivit a zodpovědný přístup k ţivotnímu prostředí. 2. Čestné a transparentní jednání Společnost Cetelem si váţí důvěry svých klientů a obchodních partnerů. Aby se této důvěře Cetelem těšil i nadále, musí jeho zaměstnanci jednat čestně a transparentně. Povinnost poctivého jednání se vztahuje nejen na veškeré pracovní aktivity, ale také na aktivity soukromé, které přímo souvisejí s činností a pověstí společnosti. Cetelem a jeho zaměstnanci se důrazně distancují od všech forem korupčního jednání. 3. Jednat v nejlepším zájmu klienta Zaměstnanci Cetelemu jsou povinni nabízet klientovi kvalitní sluţby a jednat v jeho nejlepším zájmu, a to zejména: nabízet klientovi nejvhodnější produkty a sluţby s přihlédnutím k jeho záměrům, prostředkům, znalostem a zkušenostem; poskytovat klientovi jasné, přesné a relevantní informace týkající se ceny nabízeného produktu, jeho výhod a nevýhod a souvisejících rizik; poskytnout klientovi na vyţádání úplné a přesné informace týkající se stavu jeho úvěrového účtu; stíţnosti klientů a vyuţívat je jako podnět pro zlepšení sluţeb; přistupovat ke všem klientům stejně spravedlivě – nezvýhodňovat jednoho klienta na úkor druhých. 4. Zákaz diskriminace Zaměstnanci společnosti Cetelem nesmí při svém jednání znevýhodňovat ţádného klienta, obchodního partnera, kolegu ani ţádnou další osobu, a to zejména na základě jejich etnické příslušnosti, barvy kůţe, věku, pohlaví, sexuální orientace, rodinného stavu, zdravotního handicapu, víry, náboţenství nebo politického přesvědčení. 19
5. Dodrţování zákonů, profesních standardů a firemních předpisů Zaměstnanci Cetelemu jsou povinni dodrţovat platné právní předpisy, poţadavky regulátora a profesní standardy, které se týkají jejich pracovní činnosti. Zaměstnanci musí jednat v souladu s dlouhodobou strategií společnosti, dodrţovat firemní předpisy a pokyny svého nadřízeného. 6. Zákaz zneuţití informací Zaměstnanci Cetelemu nesmí zneuţít veřejnosti nedostupné informace za účelem vlastního obohacení ani obohacení jiné osoby. Při práci se svěřenými informacemi musí zaměstnanci dodrţovat zákonné a firemní předpisy o ochraně osobních údajů a nakládání s daty. 7. Hlásit podezřelé finanční operace a jednání Pokud má zaměstnanec Cetelemu důvodné podezření, ţe některá provedená či plánovaná finanční transakce nebo jednání jsou v rozporu se zákonnými předpisy (mj. zákonem proti praní špinavých peněz), poţadavky regulátora nebo firemními předpisy, musí o ní informovat svého nadřízeného nebo útvar Compliance. Pokud to bude situace vyţadovat, můţe při tom vyuţít institut Whistleblowingu. Poskytnutí takové informace nesmí vést k nerovnému zacházení nebo potrestání zaměstnance. 8. Hospodářská soutěţ Společnost Cetelem klade důraz na dodrţování pravidel svobodné soutěţe na trhu a korektních vztahů s konkurencí. Cetelem a jeho zaměstnanci se musí vyvarovat jednání, které by neslo rysy nekalé soutěţe, jako je např. klamavá či negativní reklama. 9. Předcházet střetu zájmů Zaměstnanci společnosti Cetelem jsou v souladu s firemními předpisy povinni řešit střet zájmů společnosti, jejích klientů a jejích zaměstnanců a upozornit na vznik takové situace svého nadřízeného. Zaměstnanci musí předejít střetu zájmů, který by se týkal jich osobně nebo osoby blízké, zejména ve spojení s poskytnutím finančních sluţeb společnosti, spolupráce s obchodním partnerem a nabídky daru nebo pohoštění.
20
10. Profesionální a zodpovědné jednání Zaměstnanci Cetelemu musí při plnění svých pracovních povinností postupovat profesionálně a zodpovědně; mj. jsou povinni: sdílet informace se svými kolegy a podporovat týmovou spolupráci; zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou předmětem obchodního tajemství společnosti; zachovávat vůči společnosti loajalitu: např. vyhnout se jednání poškozujícímu zájmy společnosti (pokud by to ovšem neznamenalo porušení zákonné povinnosti), vyjadřovat se uváţlivě k tématům týkajícím se obchodní činnosti společnosti; aktivně se zapojit do zavádění inovací a zdokonalování procesů. 11. Ochrana majetku společnosti Zaměstnanci Cetelemu jsou povinni vyuţívat jeho majetek, know-how a veškeré další zdroje v jeho nejlepším zájmu a zamezit jejich nehospodárnému uţívání nebo zneuţití jakoukoli osobou, ať uţ by k nim došlo úmyslně nebo z nedbalosti. 12. Vymáhání pohledávek Při vymáhání pohledávek se zaměstnanci Cetelemu snaţí spolu s klientem nalézt řešení jeho problémů se splácením dluhu odpovídající jeho situaci a moţnostem obou stran, aniţ by na něj vyvíjeli nepřiměřený nátlak.14 Kdyţ si prohlédneme některé nabídky pracovních příleţitostí finančních poradců, dozvíme se, ţe obvyklým poţadavkem na osobu poradce bývá minimálně středoškolské vzdělání, ukončené maturitní zkouškou. Dalšími osobnostními předpoklady jsou silné komunikační a argumentační schopnosti, dále pak vyjednávací a přesvědčovací schopnosti. Důleţitý je aktivní přístup k práci, flexibilita a schopnost zvládání stresu. V neposlední řadě ochota se stále vzdělávat, především díky schopnosti finančního trhu se rychle vyvíjet.
14
Etický kodex. [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.cetelem.cz/zodpovedne-uverovani/etickykodex/
21
2.2
POSOUZENÍ KLIENTOVY SITUACE V PRAXI
FINANČNÍCH PORADEN Během první schůzky se obvykle finanční poradce snaţí zjistit aktuální finanční situaci klienta a zjistit hlavní cíl, kterého chce klient dosáhnout. Poradce zjišťuje aktiva a pasiva a na další schůzce by měl být schopen klientovi předloţit finanční plán. Osobní finanční plán sleduje na úrovni osobních financí analogické cíle jako plán korporátní. Jeho posláním je zajistit orientaci ve stávající finanční situaci, stanovení finančních cílů, strategie jejich dosaţení, přiřazení zdrojů apod.15 Z dostupných pramenů existují tři způsoby posouzení dluhové situace klienta: Zjištění stavu dluhu - Uţivatelům sluţby je nabízena pomoc při zjišťování jejich dluhů. Sami často rezignují na svou situaci a neevidují počet svých pohledávek u věřitelů. V tomto ohledu jim pracovník sluţby můţe pomoci prostřednictvím kontaktování věřitelů a na základě zjištěných pohledávek potom s klientem dále pracovat. Konzultace priorit jednotlivce či rodiny v dluhové oblasti - Na základě zjištění stavu dluhu je s klientem sestaven seznam splátek a zkonzultovány prioritní závazky. Konzultace a doporučení moţností zvýšení příjmů. Pracovník sluţby pomáhá uţivateli s hledáním variant moţností zvýšení příjmu např. zaměstnání na částečný úvazek, zvýšení úvazku, pokud uţivatel pracuje na kratší úvazek. Tyto prostředky následně slouţí k umořování pohledávek věřitelů. Poradenská praxe v dluhové problematice se shoduje na následujících bodech:
Sestavení rozpočtu, zjišťování moţností lepšího hospodaření s financemi - základní metodou je sestavování tzv. rodinného rozpočtu a hledání variant, jak ušetřit a následně z volných finančních prostředků umořovat pohledávky vůči věřitelům.
Zpracování splátkového kalendáře - pomoc při zpracování a domlouvání splátkového kalendáře u věřitele.
Kontakt s věřiteli, úřady, exekutory.
15
SYROVÝ, Petr, TYL, Tomáš. Osobní finance: 2. aktualizované vydání – řízení financí pro kaţdého. Druhé. Praha: Grada Publishing, a.s., 2014. ISBN 802474832. s. 13-16
22
Uţivatelé sluţby mnohdy nemají přístup ke komunikačním a informačním mediím, případně neví, jak správně komunikovat s věřiteli. Z toho důvodu poradce pomáhá klientovi získávat kontakty na věřitele, úřady, exekutory a společně hledají komunikační nástroje pro vyjednávání splátek pohledávek. Pomoc uţivateli s orientací v legislativě potřebné při exekučních řízeních a následném oddluţování. Výklad zákonů je pro mnoho lidí velmi obtíţný. Pracovník sluţby proto nabízí klientovi podporu při orientaci v legislativě, která souvisí s oddluţováním. Jedná se především o zákony spojené s exekučním řízením, insolvenčním řízením, spotřebitelskými vztahy a nároky na dávky vyplácenými subjekty státní správy. Pomoc při sepsání Návrhu na povolení oddluţení a vyřízení záleţitostí při tzv. „osobním bankrotu“. Klienti mohou zkusit vyuţít oddluţení jako jeden ze způsobů řešení svých dluhů. Zpracování návrhu na oddluţení však často není v jejich silách. Poradce jim proto můţe nabídnout pomoc při sepsání návrhu na povolení oddluţení i podporu při insolvenčním řízení. V případě klientova zájmu o tento způsob řešení mu poradce poskytuje i informace o náleţitostech tzv. „osobního bankrotu“, zejména o rizicích spojených s tímto způsobem oddluţení.16 Výše uvedené sluţby poskytuje většina finančních poraden, pokud v otázkách zadluţení nejsou schopny klientovi pomoci samy, často tyto osoby odkazují na kvalifikovaného pracovníka či právníka.
16
Dluhové poradenství Samaritán. [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.otrokovice.charita.cz/index.php/sluzby/dluhove-poradenstvi-samaritan
23
3
PŘEDLUŢENÍ Předluţení znamená pro mnoho lidí tíţivou ţivotní situaci, kdy se lidé nejprve zadluţí
(často nadměrně, neuváţeně a nezodpovědně) a následně nejsou schopni své dluhy splácet. Nemají dostatek vlastních peněţních prostředků nebo majetku na splácení dluhů. Splátky dluhů řeší dalšími dluhy. Dostávají se do dluhové pasti a trvalé neschopnosti dluhy splácet. Problémem nadměrného, neuváţeného a nezodpovědného zadluţení a následného předluţení je průvodním jevem a jistým důsledkem moderního ţivotního stylu. Ţít na dluh a půjčovat si na cokoliv, počínaje vysněným bydlením a praktickým vybavením domácností přes nezbytný automobil a vytouţenou dovolenou a konče módní spotřební elektronikou a dalšími více či méně potřebnými statky krátkodobé a dlouhodobé spotřeby, není v současné době zdánlivě neomezených moţností ničím výjimečným a také mnoho lidí si na tento způsob typický pro vyspělé trţní ekonomiky velmi rychle zvyklo. Ţivot na dluh však nepřináší jen radosti, ale často také starosti. Zvláště pokud dluţník není schopen své dluhy splácet. V takovém případě se dluţník vystavuje značnému riziku v podobě trvalého předluţení. Nesplácení úvěrů a půjček vede k zastavování a prodeji majetku nebo dokonce k exekucím majetku a dosaţených příjmů (zejména mzdy nebo platu). Neplacení nájemného, energií a sluţeb souvisejících s bydlením vede k vystěhování z bytu. Citelný nedostatek finančních prostředků k zajištění chodu domácností vede k výraznému a nechtěnému poklesu ţivotní úrovně. Zoufalá snaha překonat všechny tyto problémy vede k zoufalým rozhodnutím. Rychlá půjčka za vysoký úrok však problémy nevyřeší, ale naopak výrazně prohloubí. Neúnosná ţivotní situace vede osoby na scestí závislostí a kriminality. Upadají do stavu marnosti ţivota, přicházejí o práci, rodinu, přátele, ocitají se na okraji společnosti, ve stavu hmotné nouze. Jsou odkázáni na pomoc státu a výplatu sociálních dávek. Tato pomoc však není účinná, pokud lidé sami neusilují o dosaţení a zvýšení vlastního příjmu vlastním přičiněním, a to především vlastní prací a vlastním uplatněním na trhu práce. Předluţení lidé se ale často vyhýbají legálnímu zaměstnání, protoţe by jim na část mzdy nebo platu mohla být uvalena exekuce. Proto raději ţijí ze sociálních dávek a dodatečný příjem získávají prostřednictvím nelegálního zaměstnání. A právě z tohoto důvodu je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci, řešit problémy nezaměstnanosti a předluţení. 17
17
DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Finanční vzdělávání pro střední školy – se sbírkou řešených příkladů na CD. První. Praha: C H Beck, 2011. ISBN 8074000087., s. 93-94
24
Společnost STEM, která dlouhodobě sleduje otázky spojené s finanční situací našich domácností, se podobně jako na konci roku 2004 zajímala i o postoje veřejnosti k půjčování peněz. Statistické údaje přinášejí v posledních letech informace o růstu zadluţení českých domácností včetně problémů, do kterých se řada lidí v souvislosti se svou neschopností splácet dostává. Většina veřejnosti se v současné době domnívá, ţe ţít na dluh je dnes jiţ zcela normální. Brát si úvěry či půjčky od bank tak připadá v současné době běţné dvou třetinám (68 %) obyvatel. Téměř tři čtvrtiny veřejnosti (72 %) to pokládají současně za nejrozumnější řešení, jak získat prostředky na nové bydlení. Naopak, pokud jde o vybavení domácnosti, jen menšina (41 %) vnímá bankovní půjčku na spotřební předměty jako tu nejrozumnější cestu, jak získat prostředky na vybavení domácnosti.
Graf č. 1: Názory na bankovní úvěry 18
18
STEM, Trendy 2007/1, 1272 respondentů. Názory na bankovní úvěry. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.stem.cz/clanek/1212
25
4
VLIV MÉDIÍ Velký vliv médií nese částečný podíl viny na tom, ţe se lidé stále více zadluţují. Snad
v kaţdých novinách objevujeme dnes a denně nabídky „výhodných“ půjček a také v televizních reklamách nám velmi často ukazují šťastné tváře lidí, kteří si půjčili na cokoli. To vše na nás a hlavně naše děti působí a nutí nás myslet si, ţe zadluţení je něco normálního, běţného, co dělá kaţdý. Neosobní komunikační kanály jsou média, která přenášejí sdělení bez osobního kontaktu či zpětné vazby. Patří sem hlavní média, atmosféra a akce. Mezi důleţitá média patří tištěná média (noviny, časopisy, direct mail), vysílaná média (rádio, televize), obrazová média (billboardy, tabule, plakáty), on-line a elektronická média (on-line sluţby, webové stránky, CD,DVD). Atmosféra uměle vytvořené prostředí kanceláře, které vytváří či posiluje u kupujícího inklinaci koupit si produkt. Proto jsou banky navrhovány tak, aby dávaly najevo sebedůvěru a další hodnoty, jichţ si mohou klienti cenit. Akce jsou události inscenované tak, aby k cílovému publiku nějak promlouvaly. Mezi významné nástroje patří reklama. Reklama má mnoho forem, a proto není jednoduché její jedinečné kvality generalizovat. Lze však zdůraznit několik vlastností: Reklama dokáţe zasáhnout masy potencionálních klientů na nejrůznějších místech světa, s nízkými náklady na jednu osobu. Například televizní reklama dokáţe zasáhnout obrovské publikum. Rozsáhlá reklama vypovídá také něco pozitivního o velikosti, popularitě a úspěšnosti (banky, společnosti). Kvůli veřejnému charakteru reklamy mají spotřebitelé tendenci vnímat inzerované produkty jako standardní a legitimní. Reklama umoţňuje sdělení mnohokrát opakovat a umoţňuje potencionálnímu klientovi přijímat a porovnávat sdělení různých konkurentů. Reklama je také velice výmluvná a umoţňuje dramatizovat produkty pomocí důmyslného vyuţití vizuálních prvků, tisku, zvuku a barev.19
19
KOTLER, Philip, WONG, Veronicka, SAUNDERS, John and ARMSTRONG, Gary. Moderní marketing. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 8024715457., s. 830-835
26
Mezi hlavní prostředky reklamy zahrnujeme: inzerci v tisku, televizní spoty, rozhlasové spoty, venkovní reklamu, reklamu v kinech, audiovizuální snímky. Jako velmi silný nástroj úvěrových společností, ať uţ bankovních či nebankovních, patří osobní prodej. Osobní prodej vyuţívá psychologické poznatky z verbální i neverbální interpersonální komunikace. Osobní kontakt umoţňuje lépe poznat potřeby druhé strany a podle toho zaměřit prodejní argumentaci. Při osobním kontaktu získáváme informace o moţnostech spolupráce či o konkurenci, které umoţňují optimalizovat vlastní nabídku klientovi.20
20
VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie reklamy – 3., rozšířené a aktualizované vydání. Třetí. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 8024721961., s. 21
27
PREVENCE ZADLUŢENÍ
5
Podle Průchy je prevence definována jako soubor opatření zaměřených na předcházení neţádoucím jevům.21 Prevence se dělí nejčastěji na primární, kdy je tato forma prevence zaměřena často obecně, nespecificky na předcházení rizikových jevů. Dále se dělí na sekundární, která se snaţí včas vyhledat ohroţené osoby a předejít rozvoji rizikového chování. Poslední formou je terciální prevence, jejímţ úkolem je zabránit komplikacím a váţným následkům. Jde také o snahu obnovit fyzické, psychické a sociální funkce člověka včetně zabránění recidivy.22 Předpokladem prevence je především individuální odpovědnost kaţdého jedince za vlastní rozhodování, jednání a s tím i schopnost nést důsledky za kaţdé své rozhodnutí. Velmi mne zaujal článek vydaný Agenturou pro sociální začleňování, kde z celostátního hlediska uvádí jako návrhy opatření v problematice zadluţení následující opatření:
regulace
reklamy
na
spotřebitelské
úvěry
–
povinnou
součástí
reklamy
na spotřebitelské úvěry by mělo být varování před neuváţeným zadluţováním a odkazy na certifikované programy finančního vzdělávání a finančně právního poradenství
regulace aktivního zadluţení – např. zavedení jednotného dozoru bank a nebankovních společností
při
provozování
ţivnosti
poskytování
nebo
zprostředkování
spotřebitelského úvěru koncentrovaného pod ČNB
zákaz takových rozhodčích doloţek ve smlouvách o spotřebitelském úvěru, které upírají spotřebiteli právo na nestranné a nezávislé rozhodnutí jeho sporu
odstranění nedostatků identifikovaných v platné úpravě soudních sporů a exekucí (např. zamezení zbytečným násobným exekucím u jednoho věřitele)
odstranění nedostatků identifikovaných v platné právní úpravě tzv. osobního bankrotu (např. součástí procesu zákonného oddluţení podle insolvenčního zákona by mělo být absolvování certifikovaného programu finančního vzdělávání, zákon by měl stanovovat povinnost konzultovat svůj rodinný rozpočet v pravidelných intervalech s neziskovým certifikovaným finančně právním poradcem pod hrozbou zrušení oddluţení apd.)
21
PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. První. Praha: Portál, 1995. ISBN 8071780294., s. 167 22 PETRUSEK, Miloslav. Velký sociologický slovník. První. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 8071843113., s. 842-843
28
efektivnější upozorňování na pohledávku orgánem veřejné správy či samosprávy, nebo jimi vlastněných organizací a společností, kde má určitý vliv stát.
Další vhodná opatření pro řešení případů zadluţenosti:
intenzivní monitoring zadluţování v sociálně vyloučených lokalitách
vytvoření systému vzdělávání ve finanční gramotnosti - vzdělávání ve finanční gramotnosti by mělo být součástí kaţdého rekvalifikačního kurzu, vzděláváni by měli být i úředníci a sociální pracovníci, kteří pracují s obyvateli sociálně vyloučených lokalit
vznik a podpora terénní sociální práce – zajištění dostatečného počtu terénních pracovníků a jejich alespoň základní vzdělání v oblasti dluhového poradenství (poskytnutí finančního a dluhového poradenství na základní úrovni přímo v místě bydliště dotčených osob)
podpora poskytování bezplatného finančně právního poradenství – zajištění kvalitního bezplatného finančního poradenství, ideálně navazující na terénní práci spojenou se základním
finančním
a
dluhovým
poradenstvím,
zajištění
dostatečné
informovanosti obyvatel ţijících v sociálně vyloučených oblastech a obyvatel, kterým sociální vyloučení hrozí, o moţnosti bezplatného dluhového poradenství
podpora alternativních modelů řešení problému zadluţování a zmírnění následků předluţení
protidluhové poradenství a vzdělávání ve finanční gramotnosti coby součást strategických plánů v sociálně vyloučených lokalitách.23
5.1
PRIMÁRNÍ PREVENCE Primární prevence zahrnuje především vzdělávání a rozvoj finanční gramotnosti.
Celková koncepce finančního vzdělávání v ČR je popsána v Národní strategii finančního vzdělávání, ve spojitosti se Standardy finanční gramotnosti. V souvislosti s tím začalo v roce 2007 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, ve spolupráci s ČNB poskytovat podporu i pro pedagogické pracovníky, která zahrnuje moţnost akreditovaného vzdělání, vydávání metodických publikací a zařazení finanční gramotnosti do vysokoškolských studijních
23
Agentura pro sociální začleňování.[online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.socialnizaclenovani.cz/prevence-zadluzovani-a-reseni-predluzenosti-v-socialne-vyloucenych-lokalitach
29
programů. Od roku 2009 působí v ČNB projekční tým finančního vzdělávání, jehoţ posláním je vytvářet vlastní projekty pro zvyšování finanční a ekonomické gramotnosti a zároveň působit jako odborný konzultant jiným subjektům, které usilují o naplnění obdobných cílů v oblasti finančního vzdělávání. V současné době funguje v ČR tzv. „Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání“, která je zaměřena na rozvoj finanční gramotnosti celé populace. První pilíř je nazýván „Počáteční vzdělávání“ a zaměřuje se na ţáky, kteří navštěvují předškolní, základní, střední, vyšší či univerzitní vzdělávání. Toto vzdělávání je garantováno státem, prostřednictvím Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Druhý pilíř zastupuje „Další vzdělávání“ nebo také „Celoţivotní vzdělávání“, které je zajištováno především soukromým sektorem a orientováno na dospělé osoby, které nespadají do skupiny počátečního vzdělávání. V současné podobě finančního vzdělávání jsou následující prioritní oblasti: aktivní odpovědná účast na finančním trhu, prevence proti předluţení, zajištění na stáří. 24
5.2
SEKUNDÁRNÍ A TERICÁLNÍ PREVENCE V případě dluhového poradenství se sekundární a terciární prevence z velké části
překrývají. Sekundární i terciární prevence v tomto případě jiţ pracuje s lidmi, u kterých je normální vývoj nějakým způsobem narušen. Ve většině případů totiţ dluhové poradenství vyhledají, aţ kdyţ jim hrozí některé z důsledků předluţení. Navíc hranice, kdy jde ještě o selhávání, u kterého se zatím pouze nedá indikovat míra, a kdy uţ se jedná o pouhé zmírnění následků předluţení, je velmi tenká. Nejdůleţitější cíle z hlediska sekundární prevence:
Stabilita klienta.
Poskytnutí podpory.
Zabránění zhoršení stavu.
Mobilizace klientových psychických i fyzických sil.
Podpora klienta při hledání moţných východisek z náročné ţivotní situace.
24
Národní strategie finančního vzdělávání. In: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2010 [cit. 201405-21]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_strategie_financniho_vzdelavani_55251.htm
30
V současné době zastřešuje AOP 42 samostatných poraden působících v 56 městech České republiky. V této souvislosti je vhodné doplnit, ţe kromě asociačních poraden je v České republice registrováno ještě třináct dalších subjektů poskytujících odborné sociální poradenství pod názvem občanská poradna. Charakteristikou sluţeb pro předluţené, o které Asociace občanských poraden usiluje, je zajištění komplexního poradenství řízeného formalizovaným systémem práce s podporou pravidelného zvyšování kvalifikace poradců a poradkyň. Nechybí sloţky prevence a propagace vybraných problémů souvisejících s dluhovou problematikou. Tyto oblasti staví zejména na seminářích pro širokou veřejnost, od kterých se očekává osvěta stran zodpovědného řízení osobních či rodinných financí, návody, jak zvládat úskalí nezodpovědného osobního předluţování či jak nepodceňovat práva a povinnosti smluvních stran. Stejně tak mohou semináře nabídnout dostatek prostoru pro bliţší seznámení se spotřebitelskými smlouvami, pro pochopení jejich struktury, klíčových ustanovení apd. Existuje i tzv. dluhové desatero, kterým by se měl řídit kaţdý, kdo nechce být ohroţen předluţením: 1)Kupujte si to, co skutečně potřebujete. Půjčujte si např. na ochranu a péči o zdraví, nebo na zboţí a sluţby, které budete uţívat i po zaplacení poslední splátky. 2) Kupujte zboţí, které odpovídá Vaším skutečným potřebám. Nezapomeňte, ţe značka a vzhled často tvoří polovinu ceny. 3) Za určitých podmínek můţe být výhodnější si půjčit od banky i přesto, ţe vyřízení ţádosti zpravidla trvá déle. 4) Pokud je v reklamě, ţe úrok je např. od 9 %, zpravidla Vy budete splácet větší úrok. Ptejte se na všechny poplatky, povinná pojištění a cenu úvěrového účtu a porovnejte konečnou cenu v případě, ţe se rozhodujete mezi více spotřebními úvěry. 5) Zjistěte si smluvní pokuty, které mohou být nepřiměřeně vysoké – jste si jistá/ý, ţe nebudete mít skutečně problémy se splácením?
31
6) Po odečtení všech nákladů (nájem, telefon, měsíční jízdenky jídlo, aj.) a všech splátek by Vám mělo zbýt ještě 20 % - nikdy nevíte, co se můţe stát. 7) Smlouvu čtěte i se smluvními podmínkami a nepodepisujte, pokud je psána drobným písmem nebo jsou v ní slova, kterým nerozumíte. 8) Nepodepisujte smlouvu, pokud je podmínkou povolení inkasa na vašem účtu obsahuje nevyplněnou směnku, kterou můţe později věřitel vyplnit. 9) Neberte si ţádnou půjčku ani nákup na splátky, pokud ručíte za půjčku známému, jehoţ finanční situaci neznáte dobře. Taktéţ rozvaţte nákup na splátky nebo půjčku v případě, kdyţ v době splátek nejsou ve Vašem rozpočtu ţádné výdaje, který je moţné uhradit aţ po skončení nových splátek. 10) Ţivot s dluhy nepodceňujte, mějte dluhy pod kontrolou, v případě problémů se splácením jste v ohroţení nejen Vy, ale také Vaše rodina. Před podpisem smlouvy o půjčce nebo nákupu na splátky se jděte poradit do občanské poradny.25
5.3
PREVENCE V PRAXI Při pátrání po preventivních programech jsem nalezla různé semináře, kurzy
a přednášky, které se zaměřovaly na dluhovou problematiku. Některé byly zaměřeny na prevenci, jiné se zabývaly přímo řešením dluhových problémů. Kaţdopádně měly za úkol zvýšit finanční gramotnost. Velké mínus jsem objevila především v poplatcích za účast takovýchto programů. Z toho vyplývá, ţe takovéto preventivní programy nejsou dostupné široké veřejnosti. Jak uţ jsme se mohli přesvědčit v předchozí kapitole, média mají velký vliv na potencionální zájemce o úvěry, ale mají i kladný vliv, o kterém jsme se mohli přesvědčit
25
Desatero nákupů na splátky. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.obcanskeporadny.cz/kestazeni/
32
díky pořadu Krotitelé dluhů, který se vysílal do roku 2012. Pořad reagoval na stále rozšířenější jev naší současnosti – zadluţování osob a domácností. Krotitelé dluhů, ukazovali, kde lidé dělají často zbytečné chyby. A kdyţ uţ se chyba stala, hledali cestu, jak z toho ven a s co nejmenšími ztrátami. Autentické rodiny, autentické problémy, autentická řešení. Aby se autoři
pořadu
vyhnuli
neosobnímu
tónu
a nezahltili
pozornost
diváků
přívalem
nestravitelných informací, sledovali osudy lidí, kteří se dostali do finanční tísně. Potíţe aktéra příběhu pak přímo před kamerou řešil tým finančních poradců. Divák mohl sledovat, jestli se expertům podařilo zvrátit jeho neradostnou ekonomickou situaci. Některé díly končily happyendem, jiné tragicky. Z kaţdého si však divák mohl vzít ponaučení i pro své rodinné peníze.26
26
Krotitelé dluhů. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10213556322krotitele-dluhu/3809-o-poradu/
33
II
PRAKTICKÁ ČÁST
34
6
POPIS VÝZKUMU
6.1
ÚVOD DO VÝZKUMU V teoretické části mé práce jsem rozpracovala téma týkající se jednoho ze stěţejního
fenoménu dnešní doby a to zadluţování domácností. Zabývala jsem se zde zejména popisem bankovních i nebankovních institucí, problematice finančního poradenství, prevence a míry vlivu médií na předluţení domácností. Výzkumná část je tedy odrazem obecných informací uvedených v teoretické části. Tématem výzkumného šetření je především popis a odhalení příčiny zadluţování domácností vůči finančním institucím a také zjištění, do jaké míry tyto finanční instituce působí preventivně.
6.2
CÍL VÝZKUMU Cílem výzkumu je zejména zjištění „jak na klienty působily v rámci prevence proti
zadluţování domácností finanční instituce“. Podstatou výzkumné části je rozkrytí, odhalení, následného nalezení a interpretace postojů lidí, kteří se dostali do tíţivé ţivotní situace tím, ţe se zadluţili. Zaměřila jsem se zde na podrobnější zjištění, jakým způsobem finanční instituce působí z hlediska prevence na domácnosti, které se potýkají s nedostatkem finančních prostředků a to z hlediska jednotlivých klientů vůči bankovním i nebankovním institucím.
6.2.1 VÝZKUMNÉ OTÁZKY Na základě informací ke zvolenému tématu jsem si zvolila tuto hlavní výzkumnou otázku: Jak na klienty působily v rámci prevence proti zadlužování domácnosti finanční instituce. V rámci uvedeného cíle jsem si stanovila dílčí výzkumné otázky, které umoţňují vhled, rozkrytí a následné zjištění informací důleţitých o zkoumaném fenoménu. Jedná se o tyto dílčí výzkumné otázky: a) Jaký mají dluţníci vztah k finančním institucím? b) Jsou preventivní programy vůči zadluţeným domácnostem z hlediska dluţníka efektivní? c) Jak popisují dluţníci způsob zadluţení? 35
d) Jak popisují dluţníci změny, které nastaly po zadluţení v rodinném zázemí? e) Jaké nastaly změny v ţivotě dluţníků poté, co se ocitli v dluhové pasti?
6.3
POUŢITÉ TECHNIKY A METODY VÝZKUMU
6.3.1 KVALITATIVNÍ VÝZKUM Pro účely svého výzkumu v problematice zadluţování domácností jsem si vybrala metodu kvalitativního výzkumu, neboť umoţňuje hluboké poznání zkoumaného jevu, a to v podmínkách daného prostředí. „Kvalitativní výzkum zahrnuje popis a interpretaci sociálních nebo individuálních lidských problémů a jeho podstatou je vytvoření komplexního, holistického obrazu o zkoumaném problému“
27
V případě této metody výzkumu je moţné
zjistit podrobné informace o zkoumaném fenoménu a to přímým dotazováním pomocí polostrukturovaného rozhovoru.
6.3.2 METODA SBĚRU DAT K naplnění výzkumného cíle bakalářské práce, zejména k popisu zkoumaného jevu prostřednictvím osobních názorů a domněnek, jsem potřebovala mít dostatek informací, které jsem získala metodou rozhovoru. Jako ideální formu komunikace s informanty jsem zvolila techniku polostrukturovaného rozhovoru, která nabízí moţnost upřesnění či doplnění informací k pokládaným otázkám.
6.3.3 VÝZKUMNÝ VZOREK Výběr informantů pro polostrukturovaný rozhovor byl úzce vázán na dané téma a moţnost získání relevantních informací. Zvolila jsem záměrný výběr informantů a to podle předem daných kritérií. Hlavním důvodem výběru byla značná zadluţenost domácnosti vzniklá na základně půjček u bankovních i nebankovních institucí, která vedla k tíţivé ţivotní situaci daných subjektů. S dotazovanými byl nejprve navázán telefonický či osobní kontakt, při kterém jsem je informovala o výzkumném šetření, které provádím v rámci zpracování
27
HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 8071845493., s. 12
36
bakalářské práce na dané téma. Po předaných informací a přijmutí závazku k provedení rozhovoru jsme se dohodli na konkrétním místě, kde rozhovor provedeme. Rozhovor byl pořízen ve dvou případech v parku a v místě bydliště informantů a v posledním případě v kavárně.
6.4
METODA A TECHNIKA ANALÝZY INTERPRETACE
ZÍSKANÝCH DAT Rozhovory byly zaznamenány pomocí elektronického digitálního záznamového zařízení mobilního telefonu. Poté následovalo přesné přepsání záznamu do písemné podoby s tím, ţe některé pasáţe byly úmyslně vypuštěny, neboť nebyly v přímé souvislosti se zkoumanými jevy. Při přepisu jsem pouţila převáţně spisovnou češtinu. Díky transkripci je moţné si poté označit důleţité místa a to potrháváním či komentáři a následně srovnávat jednotlivá místa a pojmy v daném textu. 28 Po provedené transkripci jsem začala s kódováním textu, kdy jsem zvolila propracované postupy a metody Strausse a Corbinové 29. Jako první jsem si vytvořila základní kategorie a subkategorie. Poté následovala práce s kategoriemi, která proběhla formou vytvoření paradigmatického modelu, díky kterému jsem vytvořila centrální kategorie. Podmínkou centrální kategorie byl úzký vztah k ostatním kategoriím.30 Vše jsem analyzovala pomocí třech fází analýzy dat a to pomocí otevřeného, axiálního a selektivního kódování. „Kódování představuje operace, pomocí nichţ jsou údaje rozebrány, konceptualizovány a opět sloţeny novými způsoby. J to ústřední proces tvorby teorie z údajů.“31 Kódovacím postupem vznikla zcela nová teorie, kterou jsem doplnila slovním hodnocením celého výzkumu. Při interpretaci dat jsem pouţila vlastní postřehy z provedených rozhovorů a příklady zaţité praxe.
28
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005. ISBN 8073670402., s. 407 STRAUSS, Anselm, CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 808583460 30 MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. První. Praha: Grada, 2006. ISBN 8024713624., s. 228-232 31 STRAUSS, Anselm., CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 808583460., s. 39 29
37
6.4.1 OTEVŘENÉ KÓDOVÁNÍ „Otevřené kódování je část analýzy, která se zabývá označováním a kategorizací pojmu pomocí pečlivého studia údajů.“32 Z tohoto vyplývá, ţe údaje jsou rozebrány na jednotlivé části a následně pečlivě popsány a prostudovány. Během této části analýzy dat se vytváří jednotlivé pojmy a jevy, které se na základě stejných či různých indicií seskupují do kategorií a subkategorií. „Kaţdá kategorie má několik obecných vlastností a kaţdá vlastnost se mění v rozsahu nějaké škály.“ 33
6.4.2 AXIÁLNÍ KÓDOVÁNÍ V této části kódování vytvořili Strauss a Corbinová paradigmatický model, v němţ jsou kategorie a subkategorie spojovány pomocí systému do vzájemných vztahů. Data jsou znovu uspořádána novým způsobem a to v duchu kódovacího paradigmatu, které zahrnuje podmiňující vlivy, kontext, strategie jednání a interakce a následky.34
6.4.3 SELEKTIVNÍ KÓDOVÁNÍ Selektivní kódování je poslední fáze práce s daty. Jak uvádí Strauss a Corbinová je to: „Proces, kdy se vybere jedna centrální kategorie, která je pak systematicky uváděna do vztahu k ostatním kategoriím. Tyto vztahy se dále ověřují a kategorie, u nichţ je to třeba, se dále zdokonalují a rozvíjejí.“
35
Výsledkem prováděné analýzy daného kódování je následný
vznik zakotvené teorie, která je v podstatě odvozena od jevu či fenoménu, který reprezentuje.
32
STRAUSS, Anselm., CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 808583460., s. 43 33 STRAUSS, Anselm., CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 808583460., s. 49 34 STRAUSS, Anselm., CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 808583460., s. 70 35 STRAUSS, Anselm., C ORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 808583460., s. 86
38
7
VYHODNOCENÍ VÝZKUMU
7.1
KATEGORIE ZÍSKANÉ VÝZKUMEM V rámci otevřeného kódování a to provedenou analýzou získaných rozhovorů
a následnou tvorbou pojmů, které jsem kategorizovala, jsem získala tyto tři základní kategorie: Od uţívání ke splácení, instituce jako garant získání úvěru a peníze a lidské vztahy. Kaţdá z uvedených kategorií obsahuje své subkategorie, které jsou tvořeny pojmy a s tímto souvisejícími jevy. Od uţívání ke splácení Obsahem kategorie „od uţívání ke splácení“ je především kompletní popis událostí, které vedly klienty bankovních i nebankovních institucí v rámci jejich tíţivé či jiné ţivotní situace, ke zřízení první a následně další půjčky. Ze získaných rozhovorů bylo zřejmé, ţe pohnutky k získání úvěru u kaţdého jedince byly zcela individuální. Mezi základní subkategorie získané analýzou dat pojmu „od uţívání ke splácení“ patří tyto: Ztráta finanční kontroly, pokrytí nákladů domácnosti, půjčka na život, nutnost získat úvěr, parametry výběru půjčky. Uvedené subkategorie se skládají z mnoha pojmů, které vyplynuly rozborem rozhovorů. Jedná se např. o tyto pojmy: nedostatek peněz, první půjčka, nízké splátky, vysoký ţivotní standard, závist, ztráta peněz, nezaměstnanost, půjčky od kamarádů, kontokorent, informace od přátel, finanční poradce, rychlé peníze, neuposlechnutí rad, nutnost mít peníze, neschopnost splácet, sebedůvěra, starost o rodinu, prodej majetku. Informantka Eva – „Bylo to zprvu nenápadné, potřebovala jsem nějaké spotřebiče do domácnosti (…), dcera se chtěla vdávat a já jsem si řekla, ţe jí tu svatbu zaplatím (…), mezi tím jsem si pořídila ještě vozidlo (…), potřebovala jsem si půjčit, tak jsem si půjčila, kde to šlo(…), zprvu jsem splácela, ale pak jsem na to prostě neměla(…), naskakovaly úroky a já je musela doplácet, byly to větší částky, ale s pomocí rodiny jsem to jakš takš zvládala.“ Informantka Jana – „Poprvé jsme si půjčili ještě před svatbou, nepracovala jsem, tak jsme potřebovali peníze na bydlení a na jídlo (…), jsem si půjčila od kamarádů a kamarádů
39
mojeho manţela (…), jo platila jsem půjčku půjčkou (…), na nájem jsem neměla, peníze jsme tak trochu prohýřili v automatech a v hospodě (…)“ Informant Tomáš – „Poprvé jsem si půjčil uţ na střední škole. (…)důvodem byli hlavně kamarádi (…), Kritéria jsem neřešil. Prostě jsem to nezvládl. (…)kde ty prachy vzít a nekrást.“ Informantka Jarmila – „(…)začalo to, kdyţ manţel onemocněl, poplatky za pobyt v nemocnici, za léky (…). Hodně mi pomáhala sousedka, u té jsem si ze začátku nejvíc půjčovala. Navíc jsem si myslela, ţe celý dluh zaplatím, kdyţ prodám manţelovo auto.“ Informant Libor – „Můj ţivotní standart byl dost vysoký (…), pak jsem ale přišel o zaměstnání (…), a také jsem nechtěl přijít o přítelkyni. Má kritéria byla ta, ţe jsem potřeboval ty peníze rychle, s co nejniţším úrokem. (…)těţko se mi zvykalo na to, ţe si nemůţu dovolit koupit to co doposud.“
Instituce jako garant získání úvěru Tato kategorie poukazuje na problematiku veškerých finančních institucí, které poskytují úvěry domácnostem a to především s vidinou zisku, bez ohledu na klienty. Jejich cílem je především přinutit své potencionální klienty pomoci reklamy k finančním půjčkám, kdy nabízejí „relativně“ nízký úrok za „výhodných podmínek“.
Řada klientů těchto
finančních institucí se ztrácí v mnoţství informací, či ani nechtějí a nemají zájem zjišťovat bliţší podmínky získání úvěru, coţ má za následek neschopnost pokrýt získanou půjčku. Často svým neuváţeným jednáním nebo nutností splatit dluh či vysoký úrok se dostávají do tíţivé finanční situace a dluh pokryjí další půjčkou.
Tímto se dostávají nevědomky
do dluhové pasti. V rámci prováděné analýzy kategorie „Instituce jako garant získání úvěru“ vyplynuly tyto subkategorie: Finančnictví jako zdroj zisku, vize rychlého splácení dluhu, ztráta finanční stability, nevědomost, efektivita prevence. Subkategorie byly vytvořeny z těchto pojmů, které jim dodaly hlubšího významu: finanční instituce, bankovní i nebankovní půjčky, neschopnost platit, půjčka od známého, rozmarný ţivot, koloběh půjček, reklama, rychlá půjčka, nový úvěr, dluh splácen dluhem, ztráta úspor, finanční gramotnost, kontakt s prevencí, 40
laxní přístup, poradenský servis, nedůvěra, vzdání se, sebepoznání, výdělek na neštěstí druhých, reklama jako standard aj. Informantka Eva – „půjčila jsem si u banky a půjčku splatila té společnosti (…), měla jsem u banky dvě půjčky, pak jsem šla do mínusu a ještě k tomu jsem si zřídila kreditní kartu (…), půjčila jsem si a pak jsem se zadluţila dalšími splátkami (…), ţádný preventivní program jsem nevyuţila (…), mluvila jsem se spoustou známých kamarádek a kamarádů, kteří znají nějaké ty finanční poradce (…), připadalo mě, ţe se mě snaţili ještě více zadluţit (…). “ Informantka Jana – „Napřed jsem si půjčila od kamarádů a kamarádů mojeho manţela. U banky jsem si vzala půjčku (…), kdyţ nebylo na cigarety, automaty a putiku, tak jsem si pučila a můj manţel taky (…), snaţím se něco zaplatit, ale nemám z čeho (…), čekám na toho sociálního pracovníka, který mě chce pomoc (…), banka mě trochu pomohla, ţe mě sníţila splátky (…), důvěru v moji banku mám, tam jsou seriózní lidi (…).“ Informant Tomáš – „V tom obchodě domlouvali splátky přes společnost Essox. (…)všude v televizi a novinách jsou reklamy na rychlý půjčky (…), podruhé to byl Provident, (…)netušil jsem, jaký problémy můţou nastat kvůli tak nízké částce, Preventivní programy, to mi připomíná akorát nějaké přednášky ve škole na téma finanční gramotnosti. V dnešní době si lidé pořizují na dluh kde co. Tehdy jsem fakt myslel, ţe to nějak zvládnu sám. (…)kdybych měl pořádnou práci, tak bych si na jednu malou věc klidně půjčil znovu, ale určitě bych si to pořádně promyslel (…).“ Informantka Jarmila – „Vnuk mně přivedl nějakého člověka (…), ten člověk působil seriózně (…). Byla jsem v té chvíli strašně ráda, ţe můţu poplatit dluhy po manţelovi a zaplatit mu důstojný pohřeb. (…)obrátila jsem se na paní v elektro obchodě a tam jsem si vzala úvěr (…), ţádné preventivní programy neznám, vnučka říkala, ţe uţ se na to na školách začínají zaměřovat (…), Nevyuţila jsem ničeho (preventivního programu). Já uţ nikomu nevěřím. Všichni chtějí akorát vydělávat a neberou ohledy. Klidně na neštěstí jiných.“ Informant Libor – „Nakonec jsem si vzal úvěr v bance (…), vedla mě k tomu má nezaměstnanost, půjčka na dovolenou (…), zkrátka jsem si finanční problémy nepřipouštěl a ţil tak jak jsem byl zvyklý (…). Finanční poradna pořádá kurzy finanční gramotnosti, které 41
mi nabídla. Tehdy jsem vyuţil hlavně ty individuální bezplatné konzultace (…). Největší efektivnost kurzů pořádaných finančními institucemi vidím uţ na základních a středních školách. (…)je potřeba zváţit, zda je půjčka opravdu nutná.“
Peníze a lidské vztahy Schopnost porozumění a pomoci druhým je důleţitým krokem v navazování nových přátelství a zejména v upevnění rodinných vztahů. Peníze hrají v těchto vztazích významnou roli. Pomoc rodině či přátelům po finanční stránce můţe přispět ke stmelení či k problémům či rozvratu rodiny. V kategorii „Peníze a lidské vztahy“ vyplynuly tyto subkategorie, které podmiňují jejich vzájemné propojení a jejich vztah. Jsou to tyto subkategorie: Jak z toho ven, hledání řešení či východiska, pomoc od nejbližších, pracovní neschopnost, životní styl a životní cíl. Subkategorie byly vytvořeny z těchto pojmů: pomoc v domácnosti, pomoc přátel, pomoc rodiny, sníţení dluhu, sníţení úroku, kde hledat pomoc, exekuce, komunikace, strach, vyhroţování, včasné řešení, rychlé jednání, poradenský servis, problémy v rodině, vděčnost, ovlivňování, ztráta partnera, ztráta přátel, nezaměstnanost, není úniku, chatrné zdravé, splněný ţivotní cíl, hrdost, význam zdraví, změna názorů, přijmutí pravdy, soběstačnost aj. Informantka Eva – „Poţádala jsem syna, aby mně pomohl finančně s domácností (…), nechtěla jsem nikoho jiného zatěţovat (…), ze začátku jsem pomoc u bank nehledala (…), nabídli mě konsolidaci půjček a tak jsem si sníţila trochu úrok (…), neměla jsem peníze, ale nikomu jsem to kromě svých blízkých neřekla (…), další rodina se to dozvěděla později (…), Dřu, abych to všechno poplatila. Uţ nejsem nejmladší a všechno mě furt bolí, takţe to mám hodně vydřené. (…) nejdůleţitější pro mě byla vţdycky rodina a z toho hlavně děti, pro které bych udělala všechno. Peníze jsem potřebovala na domácnost a hlavně na chod domácnosti (…), jo některé půjčky bych si asi nevzala, ale bez některých bych to nezvládla.“ Informantka Jana – „Od rodiny a přátel jsem si popučovala uţ dávno, ale nemám jim z čeho vrátit, ale neřeším to. (…)rodina je malá (…). Ti uţ taky jsou bez peněz, takţe mi uţ nepučí. V bance jsem byla, tam mi pučili (…),(…)kluci kamarádi? No ti mě vyhroţují a chtějí to zpátky(…),(…)posílali jakýsi dopisy, abych zaplatila a teď nedávno, zase vyhroţovali, ţe na mě pošlou exekutory, pokud nezaplatím (…) (banka), (…)rodina se mnou moc nemluví (…), kamarádi mě moc neštvou (…),(…)nedělám a prácu asi nenajdu (…), mě stačí sociálka 42
(…), jinak zdraví mám dobrý(…). Zadluţení nemá vliv na moje hodnoty, jednoduše a stručně, no. (…)dělat já prostě za těch pár šušňů nepůjdu a kdyţ mi ty peníze pučijou, tak proč ne (…).“ Informant Tomáš – „Kámoši mě pomohli se splácením první splátky. Rodiče nevěděli, ţe nějaký dluh mám. Chtěl jsem to zvládnout sám. (…)chodili mi nějaký smsky, ţe jsem v prodlení s úhradou splátky (…). Nevěřil jsem, ţe by se kvůli tak nízké částce obtěţovali s exekucí. (…)první splátky jsem řešil u kámošů, většina z nich se se mnou nebaví (…). A rodiče, ty mě málem zabili. Vůbec o mých problémech nevěděli, dokud nepřišli exekutoři. No nervy to byly pořádný. Ten stres se na mě podepsal akorát tím, ţe mám tik (…), dřív jsem si myslel, ţe vzít si půjčku je sranda (…), je tolik reklam v telce a novinách (…), teď bych počkal, aţ si fakt našetřím ty peníze.“ Informantka Jarmila – „Sousedka mi občas se splácením pomáhala. Jediná, kdo se stará, je moje nejmladší dcera, nechtěla jsem jí se svými starostmi zatěţovat. (pomoc se splácením závazku) - (…)já tomuhle vůbec nerozumím, v tom se vůbec neorientuju (…). Ten pán, u kterého jsem si prvně půjčila mě nakonec nejvíc potopil. (…)podal si na mě exekuci (…). Na vnuka se ještě zlobím (…), nejvíc jsem vděčná svoji nejmladší dceři (…), jsem v důchodu (…), je to těţké něco najít i pro mladé lidi, natoţ tak pro starou bábu (…). Jak se říká, v nouzi poznáš přítele. Od začátku jsem neměla být tolik hrdá a všechny finanční problémy s dcerou řešit.“ Informant Libor – „Poţádal jsem o pomoc svého kamaráda, co se ţiví finančním poradenstvím. To jaký mám problém, jsem si uvědomil, aţ kdyţ došly peníze (…). Problém jsem začal řešit naštěstí včas. Z banky mi volali, ţe by mohlo následovat nařízení exekučního řízení (…), opustila mě přítelkyně a přišel jsem také o pár přátel (…). Díky ztrátě zaměstnání jsem se dostal do takových problémů. (…)uvědomuji si, ţe peníze nejsou všechno (…), teď bych si uţ nepůjčoval (…) a víc myslel na zadní kolečka (…).“
43
7.2
TVORBA PARADIGMATICKÉHO MODELU
Jev Podstatou „jevu“ v rámci axiálního kódování tvorby paradigmatického modelu je vymezení ústřední myšlenky, události, dění, na který se zaměřuje soubor zvládajících nebo ovládajících jednání nebo interakcí, nebo k němuţ má tento soubor jednání nějaký vztah.36 Z kódovacích postupů vyplynula jako ústřední jev událost, kterou jsem nazvala: „Postupné zadlužování“. Tento jev vznikl na základě třech kategorií otevřeného kódování. Příčinné podmínky V rámci kódovacích postupů jsem při otevřeném kódování nalezla kategorie a subkategorie, mezi kterými jsem v rámci axiálního kódování hledala souvislosti neboli příčinné podmínky vzniku ústředního jevu. Jako příčinnou podmínku vzniku daného jevu postupného zadluţování jsem určila: zachování životní úrovně, pokrytí nákladů domácnosti a ztráta zaměstnání. Kontext Je v podstatě konkrétní soubor vlastností, které jevu náleţí. Je rovněţ určitým souborem podmínek, za nichţ jsou uplatňovány strategie jednání nebo interakce určené ke zvládání, ovládání, vykonávání nebo reagování na určitý jev.37 U problematiky postupného zadluţování jsem určila tyto pojmy: potřeba stability, hledání způsobu pomoci, potřeba opory a získání důvěry, komunikace a informovanost. Intervenující podmínky „Intervenující podmínky jsou široké a obecné podmínky, které ovlivňují strategie jednání nebo interakce.“38 Podmínky, které úzce souvisí se zkoumaným ústředním jevem postupného zadluţování, jsou následující: změna ţivotního stylu a změna ţivotní úrovně, doba splácení dluhu, preventivní programy, rodinné zázemí, pomoc rodiny.
36
STRAUSS, Anselm., C ORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 808583460., s.70 37 STRAUSS, Anselm., C ORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 808583460., s. 75 38 STRAUSS, Anselm., C ORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 808583460., s.74
44
Strategie jednání Strategie jednání nebo interakce je zaměřena na zvládání, ovládání, vykonání či reakci na nějaký jev, tak jak se vyskytuje v určitém kontextu nebo v konkrétním souboru daných podmínek.39 Zadluţování domácnosti jako celek, či postupné zadluţení domácnosti je zvládnutelné za určitých podmínek daného případu. V rámci strategie jednání jsem vytýčila tyto pojmy: rozhodnutí řešit dluhovou problematiku, vyhledání pomoci, ukončit koloběh půjček. Následky Veškeré jednání, vzniklé situace mají vţdy nějaké následky, přičemţ tyto často nebývají předem předpověditelné. Následek v pojmu našeho pojetí paradigmatického modelu charakterizují tyto pojmy: krize v rodině a u přátel, prodej majetku, zvyšování dluhu, psychosomatické potíţe.
7.3
ZAKOTVENÁ TEORIE Během procesu selektivního kódování jsem si zvolila ústřední kategorii, kterou je
„proces zadlužování domácnosti“. Ústřední kategorie je v přímém vztahu k ostatním kategoriím vytvořeným v rámci otevřeného i axiálního kódování a souvisí s veškerými pojmy a jevy vzniklými v rámci výzkumu. Kategorie „Od uţívání ke splácení“ je v přímé souvislosti s ústřední kategorií, neboť proces zadluţování domácností je úzce spjat se ztrátou finanční kontroly, s následnou nutností pokrýt náklady na domácnost, či se zachováním určitého standardu ţivotní úrovně. Kategorie „Instituce jako garant získání úvěru“ je jedním z mnoha dalších řešení vzniklé finanční krize v domácnosti. Na proces zadluţování domácnosti, zejména z hlediska klienta, má významný vliv výběr dané bankovní či nebankovní instituce. Při výběru instituce hraje velkou roli vize rychlého splácení dluhu s co nejniţším úrokem a zajištění finanční stability rodiny. Velký význam při procesu zadluţování domácností vůči finančním institucím má nejen finanční gramotnost klienta, ale i kontakt s preventivními programy souvisejícími s finančním
39
STRAUSS, Anselm., C ORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 808583460., s.77
45
oddluţením. Třetí kategorie vytvořená v rámci otevřeného kódování a to „Peníze a lidské vztahy“ tvoří s ústřední kategorií „proces zadluţování domácností“ celek. Ústřední kategorie je v přímém vztahu se změnou ţivotního stylu, ţivotního cíle a při procesu zadluţování se často projeví síla lidských vztahů v rámci rodiny a přátel. Komunikace a schopnost spolupráce nejen rodiny, ale i bankovních i nebankovních institucí s dluţníkem, je nezbytným předpokladem pro úspěšné vyřešení vzniklé dluhové problematiky. Procesem kódování jsem vytvořila kostru příběhu, která vypovídá o společných znacích vyskytujících se ve všech odpovědích informantů. Ve všech případech informanti neměli se zadluţováním domácnosti do určité doby ţádné problémy. Zvrat nastal, aţ kdyţ se jejich ţivotní situace změnila. Vznikla u nich potřeba získat finanční prostředky jak na zabezpečení rodiny, tak svých potřeb. Informantka Jarmila – „(…)začalo to, kdyţ manţel onemocněl, poplatky za pobyt v nemocnici, za léky (…)“ Informant Libor – „Nemohl jsem si uţ dovolit značkové oblečení, luxusní večeře, kupovat přítelkyni drahé dárky a dovolené a také jsem nechtěl přijít o přítelkyni.“ Informantka Eva – „(…)potřebovala jsem nějaké spotřebiče do domácnosti, tak jsem si zřídila půjčku na ledničku a další spotřebiče. Druhá dcera se chtěla vdávat a já jsem si řekla, ţe jí tu svatbu zaplatím. Mezi tím jsem si pořídila ještě vozidlo, které jsem začala splácet (…).“ Finanční prostředky informanti získávali prostřednictvím bankovních či nebankovních institucí. Tento krok byl pro mnohé počátkem vzniku dluhové pasti. Ve všech příbězích docházelo nejprve k rozhodnutí u jaké finanční či nefinanční instituce informanti získají finanční prostředky. Bliţší kritéria při daném rozhodování nehrála většinou významnou roli. Cílem bylo získat finanční prostředky v co nejkratší době s nejmenší moţnou splátkou. Jak uvádí např.: Informant Eva – „(…)jsem to neřešila, jestli je to pro mě výhodný, řešila jsem nízké splátky. (…)potřebovala jsem si půjčit, tak jsem si půjčila, kde to šlo.“ Informantka Jana – „(…)tak jsme si půjčili, napřed od kamarádů pak od banky (…), (…)hlavní bylo, abychom dostali co nejvíc a co nejmíň platili(...).“ 46
Informant Tomáš – „Kritéria jsem moc neřešil. Prostě jsem si vybral počítač, kterej jsem chtěl, za co nejniţší cenu a pak jsem zašel do obchodu, kde mi nabídli splátky.“ Dalším společným rysem byla neschopnost hradit vzniklé závazky. Někteří informanti to řešili tak, ţe si zřídili další finanční půjčky nebo si půjčili od svých přátel. Tímto se většina dostala do dluhové pasti tím, ţe platila dluh dluhem. Naopak další informanti se několikrát opozdili s řádnou splátkou a tím se dostali do problému s věřiteli a následným exekučním řízením. Informantka Eva – „V podstatě jsem splácela furt, akorát s nějakou splátkou jsem se jenom opozdila a pak naskakovaly úroky (…).“ Informant Tomáš – „Prostě jsem to nezvládl. Do té doby jsem si vţdycky díky brigádám dokázal sehnat nějaký peníze, ale teď nějak nebylo kde ty prachy vzít a nekrást. (…) neměl jsem ţádnou brigádu a neměl jsem na splátky. Za pár měsíců u nás zazvonili exekutoři a začali olepovat majetek nejen můj, ale i rodičů. Po událostech s dluhy hledali informanti pomoc jak mezi svými nejbliţšími tak i u svých kamarádů či finančních institucí. V první fázi jim nejvíce pomohla rodina a kamarádi. V případě, ţe pomoc u nich nenašli, hledali ji u finančních poradců nebo bank. Informantka Jana – „Napřed jsem si půjčila od kamarádů a kamarádů mojeho manţela. U banky jsem si vzala půjčku, aţ kdyţ jsem nemohla zaplatit klukům.“ Informant Libor – „Ano, obrátil jsem se na toho mého kamaráda, pracuje v jedné finanční poradně.“ Jedním z posledních společných prvků všech informantů je nalezení řešení, východiska ze vzniklé situace a jejich celkový vliv na vztahy mezi rodinou a přáteli. S tímto souvisí i částečná změna nebo zachování ţivotních hodnot a ţivotního stylu. Díky získané zkušenosti s dluhovou problematikou, by nyní většina z nich jednala jinak. Informant Tomáš – „A rodiče, ti mě málem zabili. Vůbec o mých problémech nevěděli, dokud nepřišli exekutoři. Vlastně díky nim se to celý vyřešilo, zaplatili za mě dluhy 47
(…). Takţe vztahy to dost pošramotilo. (…)dřív jsem si myslel, ţe vzít si půjčku je sranda, ţe kdyţ to dělá kaţdý druhý, tak proč bych nemohl já. Myslím, ţe jsem díky této zkušenosti dospěl.“ Informantka Jarmila – „(…)teď mi exekutor strhává z důchodu 758 Kč (…). Tu další půjčku na pračku se mi naštěstí z velké části podařilo zaplatit z prodeje toho auta po manţelovi. Se zbytkem mi pomůţe dcera. K sousedce budu chodit na kafíčka a snad jí postupně dluhy splatím.“ Informantka Eva – „Nabídli mně konsolidaci půjček a tak jsem si sníţila trochu úrok. Akorát mě to ukázalo, e peníze nejsou potřeba, důleţité je zdraví a to bych potřebovala více. Nejdůleţitější pro mě byla vţdycky rodina a z toho hlavně děti, pro které bych udělal všechno. Jo některé půjčky bych si asi nevzala, ale bez některých bych to nezvládla.“
48
Kostra příběhu USTÁLENÉ ŢIVOTNÍ HODNOTY A ŢIVOTNÍ STANDARD
POTŘEBA FINANCÍ NA ZABEZPEČENÍ MATERIÁLNÍCH I NEMATERIÁLNÍCH POTŘEB
VZNIK ZÁVAZKU VŮČI BANKOVNÍM ČI NEBANKOVNÍM INSTITUCÍM
NESCHOPNOST HRADIT ZÁVAZKY
HLEDÁNÍ POMOCI ČI ŘEŠENÍ
POMOC U FINANČNÍCH INSTITUCÍ
POMOC RODINY A PŘÁTEL
HLEDÁNÍ A NALEZENÍ VÝCHODISKA, ŘEŠENÍ
Tabulka č. 2: Kostra příběhu (vlastní)
49
7.4
DISKUSE Na začátku empirické části bakalářské práce na téma „Význam finančních institucí
jako prostředek prevence proti zadluţování domácností“ jsem si stanovila cíle a metodiku zkoumání dané problematiky. Po vytvoření hlavního cíle, kterým je: „Jak na klienty působily v rámci prevence proti zadluţování domácností finanční instituce“, jsem si určila dílčí výzkumné otázky, které umoţňovaly provedení analýzy ustálenými kódovacími postupy. Na základě vzniklých dílčích otázek jsem vytvořila otázky do rozhovoru, pomocí kterých jsem získala důleţité informace pro vytvoření výzkumného šetření. Jednou z prvních dílčích otázek bylo zjištění, jaký mají dluţníci vztah k finančním institucím. Z provedených rozhovorů a následného kódování vyplynulo, ţe informanti spoléhají na finanční instituce jako na zdroj rychlých finančních příjmů, které jim pomohou z jejich aktuální tíţivé ţivotní situace. Z rozhovorů vyplývá, ţe klienti bankovních institucí nemají důvěru v nebankovní finanční instituce, přičemţ větší oblibu při zřízení půjček mají u nich banky. V rámci prováděného výzkumu v oblasti efektivity preventivních programů vůči zadluţeným domácnostem, a to z hlediska dluţníka bylo zjištěno, ţe čtyři z pěti informantů neměli o programech působících v rámci prevence proti zadluţování ţádné informace a ani jim nebyly během procesu oddluţování doporučeny. S preventivním programem se setkal pouze jeden informant, který jej rovněţ vyuţil a to zejména individuální a bezplatné konzultace. Dále uvedl, ţe většina kurzů zaměřených na finanční gramotnost a dluhovou problematiku jsou zpoplatněné. Z toho vyplývá, ţe většina preventivních programů v oblasti prevence proti zadluţování není většině dluţníků dostupná, neboť nemají na tyto kurzy dostatek finančních prostředků. Povědomí o tom, ţe finanční gramotnost se vyučuje jiţ na základních i středních školách má většina informantů. Myslím si, ţe informovanost a hlavně dostupnost kurzů či jiné osvěty na poli finanční gramotnosti je nedostatečná. Většina dluţníků také uvedla, ţe bankovní i nebankovní instituce nabízejí v rámci pomoci klientům sníţení splátek či úroků např. konsolidací půjček. Vznik zadluţení domácností u informantů je obdobný. Ve většině případů se jednalo především o pokrytí běţných nákladů na domácnost, nákup vozidla, spotřebičů a dokonce udrţení si vztahu s partnerkou či nákup dovolené. Dluţníci uvádějí, ţe v mnoha případech museli řešit své závazky novou půjčkou, a tím se dostali do dluhové pasti. Ztráta zaměstnání 50
nebo brigády měla rovněţ velký význam při vzniku dluhu. Součástí
problematiky
způsobu
zadluţení je i poskytnutí půjčky a to jak od bankovních či nebankovních institucí. Z provedeného výzkumného šetření je zřejmé, ţe většina informantů zpočátku poţádala o pomoc při řešení tíţivé finanční situace nejprve svou rodinu či kamarády a aţ po té si zřídila úvěr u finančních institucí. Další z dílčích otázek se zabývá změnami, které nastaly po zadluţení domácností v rámci rodinného prostředí. Některým z dluţníků pomohli rodinní příslušníci finanční podporou či alespoň pomocí nebo návodem, jak se z této situace dostat. Na druhé straně byly i případy, kdy se rodina od informanta odvrátila. Ve dvou případech měl vliv na dluţníka prodej jeho majetku nebo změna bydlení, kdy byl nucen se přestěhovat, aby dostál svých závazků vůči věřitelům. Poslední výzkumnou otázkou je zjištění, jaké nastaly změny v ţivotě dluţníků poté, co se ocitli v dluhové pasti. Problémy s dluhy se u informantů projevily ve změnách ţivotních hodnot. Určité hodnoty v jejich ţivotě zůstali neměnné např. důleţitost rodiny či výchova dětí. Z toho někteří informanti uvádí, ţe „peníze nejsou všechno“. V jednom případě z rozhovoru od informantky vyplynulo, ţe půjčka peněz je její ţivotní styl, který nehodlá měnit. U informantů při zadluţení a v průběhu jeho řešení docházelo k vyšší psychické zátěţi, přičemţ nemám informace o tom, ţe by v průběhu výzkumu měl proces zadluţení z dlouhodobého hlediska významný vliv na jejich zdraví. Provedeným výzkumem a interpretací dílčích otázek bylo odpovězeno na hlavní výzkumnou otázku: „Jak na klienty působily v rámci prevence proti zadluţování domácností finanční instituce“. Vzhledem k tomu, ţe cílem finančních institucí je zejména dosáhnutí zisku, není pro finanční instituce prevence proti zadluţování domácnosti prioritní. Z toho vyplývá, ţe bankovní i nebankovní instituce nabízejí různé finanční produkty za relativně výhodných podmínek, díky kterým není těţké se dostat aţ do dluhové pasti. Některé finanční instituce působí v oblasti sekundární prevence aţ v případě, kdy se na ně klient obrátí v důsledku neschopnosti splácet své závazky. Jedná se zejména o úpravu úrokové sazby, délky splácení u zřízeného úvěru, či konsolidaci finančních půjček. Mnohé z finančních institucí se často předhání v nabídce výhodnějších produktů a finanční pomoci a to převáţně prostřednictvím reklamy. Výhodné půjčky za nízký úrok lákají i spotřebitele, kteří finanční prostředky „nepotřebují“ a často jimi hradí např. koupi dárků, dovolené aj.
51
ZÁVĚR Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak na klienty působily v rámci prevence proti zadlužování domácnosti finanční instituce. V teoretické části jsme se dověděli, ţe pojem finanční instituce v sobě zahrnuje banky, úvěrové společnosti i finanční poradny. Kaţdá z těchto institucí má své místo v procesu zadluţování domácností. Úvěrové společnosti hrají hlavně negativní roli v procesu zadluţování, a to zejména díky vysokým úrokům a poplatkům z prodlení, které dohromady mohou pro dluţníky tvořit přímo likvidační kombinaci. Aby předešli nárůstu dluţné částky, mohou se uchýlit k dalším půjčkám, coţ je ţene do ještě větších problémů. Následkem můţe být předluţení a následné exekuci majetku. Banky patří také mezi poskytovatele úvěrů, u nich ale zpravidla nebývají úroky tak vysoké, jako u nebankovních společností. Úvěr ovšem neposkytnou kaţdému. Právě proto nejsou takovým rizikem jako nebankovní společnosti. Velký význam má v oblasti primární prevence proti stále rostoucímu zadluţování domácností vzdělávání. To probíhá jak na základních a středních školách, tak i formou celoţivotního vzdělávání. V primární a sekundární prevenci nejvíce působí finanční poradny, které v oblasti dluhové problematiky poskytují z finančních institucí největší prevenci. Pomáhají svým klientům s finančními problémy a radí, jak se dostat z dluhové pasti. Praktická část bakalářské práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Kódovacími postupy a rozborem získaných rozhovorů jsme zjistili, ţe informanti spoléhají na finanční instituce, jako na zdroj rychlých finančních příjmů, které jim pomohly z jejich aktuální tíţivé ţivotní situace. Vzhledem k tomu, ţe cílem finančních institucí je zejména dosáhnutí zisku, není pro ně prevence proti zadluţování domácnosti prioritní. Z toho vyplývá, ţe bankovní i nebankovní instituce nabízejí různé finanční produkty za relativně výhodných podmínek, díky kterým není těţké se dostat aţ do dluhové pasti. Některé finanční instituce působí v oblasti sekundární prevence aţ v případě, kdy se na ně klient obrátí v důsledku neschopnosti splácet své závazky. Mnohé z finančních institucí se často předhání v nabídce výhodnějších produktů a finanční pomoci a to převáţně prostřednictvím reklamy. Výhodné půjčky za nízký úrok lákají i spotřebitele, kteří finanční prostředky „nepotřebují“.
52
Myslím si, ţe této problematice v oblasti finančního vzdělávání by měla být věnována větší pozornost. Je důleţité zvýšit osvětu zejména na úrovni primární prevence, aby byli lidé schopni zhodnotit, zda vyuţít sluţeb bankovních či nebankovních institucí a popřípadě posoudit, kterou společnost si vybrat. Tímto způsobem by se mělo předejít vzniku nevýhodných úvěrů a nadměrnému zadluţování domácností.
53
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ČR – Česká republika RPSN – roční procentní sazba nákladů, slouţí k posouzení výhodnosti spotřebitelských úvěrů, zahrnuje nejen navýšení ceny, ale i veškeré poplatky ČNB - Česká národní banka AOP – Asociace občanských poraden ČT1 – Česká televize, program ČT1 ZŠ – Základní škola
54
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY 1) ČERNOHORSKÝ, Jan, TEPLÝ, Petr. Základy financí. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. s. 161. ISBN 9788024736693. 2) DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Finanční vzdělávání pro střední školy – se sbírkou řešených příkladů na CD. První. Praha: C H Beck, 2011, 312 s. ISBN 8074000087. 3) HARTL, Pavel and HARTLOVÁ, Helena. Velký psychologický slovník. Čtvrté. Praha: Portál, 2010. 797 s. ISBN 9788073676865. 4) HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1997. 12 s. ISBN 8071845493. 5) HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 8073670402. 6) HOSKOVCOVÁ, Simona. Psychosociální intervence. První. Praha: Karolinum, 2009. 184 s. ISBN 9788024616261. 7) JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2011, 168 s. ISBN 8024771667. 8) JANDA, Josef. Jak ţít šťastně a na dluh. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2013, 176 s. ISBN 8024748339. 9) KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. První. Praha: C H Beck, 2006, 339 s. ISBN 8071793817. 10) KOTLER, Philip, WONG, Veronicka, SAUNDERS, John and ARMSTRONG, Gary. Moderní marketing. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 1041 s. ISBN 8024715457. 11) KUBÁKOVÁ, Petra and WENNERHOLM ČÁSLAVSKÁ, Tereza. Ţeny a česká společnost: Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15). První. Praha: Otevřená společnost, o.p.s., 2010. 156 s. ISBN 8087110196. 12) MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. První. Praha: Grada, 2006. 228-232 s. ISBN 8024713624. 55
13) PETRUSEK, Miloslav. Velký sociologický slovník. První. Praha: Karolinum, 1996. 842-843 s. ISBN 8071843113. 14) PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. První. Praha: Portál, 1995. 167 s. ISBN 8071780294. 15) REŢŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2012, 142 s. ISBN 8024718359. 16) SLAVÍK, Jakub. Finanční průvodce nefinančního manaţera. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2013, 175 s. ISBN 8024745933. 17) STRAUSS, Anselm, CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 808583460. 18) SYROVÝ, Petr, TYL, Tomáš. Osobní finance: 2. aktualizované vydání – řízení financí pro kaţdého. Druhé. Praha: Grada Publishing, a.s., 2014. 13-16 s. ISBN 802474832. 19) VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie reklamy – 3., rozšířené a aktualizované vydání. Třetí. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 296 s. ISBN 8024721961. 20) Agentura pro sociální začleňování.[online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.socialni-zaclenovani.cz/prevence-zadluzovani-a-reseni-predluzenosti-vsocialne-vyloucenych-lokalitach 21) Dluhové poradenství Samaritán. [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.otrokovice.charita.cz/index.php/sluzby/dluhove-poradenstvi-samaritan 22) Etický kodex občanský poradců. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.obcanskeporadny.cz/ke-stazeni/ 23) Etický kodex. [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.cetelem.cz/zodpovedne-uverovani/eticky-kodex 24) Finanční poradenství od finančních institucí?.[online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.triman.cz/prezentace/n14-instituce.php 25) Krotitelé dluhů. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10213556322-krotitele-dluhu/3809-o-poradu/ 56
26) Národní strategie finančního vzdělávání. In: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_strategie_financniho_vzdelavani_55251. htm 27) STEM, Trendy 2007/1, 1272 respondentů. Názory na bankovní úvěry. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.stem.cz/clanek/1212 28) Základní finanční údaje. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-financni-udaje.shtml 29) Zákon č. 21/1992 Sb, o bankách, ve znění pozdějších předpisů
57
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1: Finanční výsledky a rozvaha KB v letech 2012 a 2013 Graf č. 1: Názory na bankovní úvěry Tabulka č. 2: Kostra příběhu
58
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5
59
PŘÍLOHY
Příloha č. 1 Eva 49 let 1) Jaké je Vaše rodinné zázemí (rodinný stav, počet dětí, úplnost rodiny) a zaměstnání? Dobrý den jmenuji se Eva a je mi 49 let. V současné době bydlím sama v domečku na venkově. Mám tři dospělé děti, které uţ mají své rodiny. Máte nějakého ţivotního partnera? Mám partnera, ale ten s semnou nebydlí, má svoji domácnost a bydlí v rodinném domku v jiné vesnici. Kdyţ zmíním otce mých dětí, tak s těmi se nestýkám a co vím, tak moje děti se s nimi taky nestýkají. To jsem chtěla dodat jenom tak pro upřesnění. 2) Uveďte, proč jste si poprvé půjčili a na co ta půjčka byla? Ono je to trošku sloţitější, ani nevím jak začít. Ta začněte od počátku, co Vás vedlo ke zřízení půjčky? Bylo to zprvu nenápadné, potřebovala jsem nějaké spotřebiče do domácnosti, tak jsem si zřídila půjčku na ledničku a další spotřebiče. Vzhledem k tomu, ţe jsem neměla v té době moc peněz, tak jsem si uzpůsobila půjčku na malou částku. Ale nepočítala jsem s tím, ţe to po té malé částce budu splácet více neţ 9 let. Půjčila jste si ještě na něco, co bylo potřeba do domácnosti nebo jiné věci? Ano půjčila jsem si. V té době jsem bydlela se svým synem a svou dcerou, která ještě studovala. Druhá dcera se chtěla vdávat a já jsem si řekla, ţe jí tu svatbu zaplatím. Tak jsem si vzala půjčku na tu svatbu. Splátky byly ještě dá se říci v pohodě, mohla jsem splácet. Byla to uţ Vaše poslední půjčka? Záleţí, jak se to vezme, měla jsem u banky zřízený kontokorent a občas jsem jej vyuţila, abych pokryla nezbytné náklady na domácnost. Mezi tím jsem si pořídila ještě vozidlo, které jsem začala splácet a tak to bylo asi všechno. Jo a taky jsem si zřídila kreditní kartu, kterou jsem také platila. 3) Podle jakých kritérií jste se rozhodovali při zřízení půjčky? Ono to ze začátku moc nebylo rozhodování, kde si půjčit, první půjčku jsem si půjčila u společnosti, která prodávala tu ledničku. Potřebovala jsem ty spotřebiče nutně, tak jsem to neřešila, jestli je to pro mě výhodný, řešila jsem nízké splátky. Měla jsem zřízený účet u mojí dlouholeté banky, tak jsem si tam půjčila, furt mi nabízeli různé částky, co jsou ochotni mi půjčit, tak jsem si půjčila. Auto půjčku jsem si vzala taky u prodejce, který mi ho prodával. Jaké tedy byly Vaše kritéria při zřízení půjčky? Dá se říci, ţe ţádné, potřebovala jsem si půjčit tak jsem si půjčila, kde to šlo. 4) U jaké finanční instituce jste si půjčili? No zprvu u té ledničky, co jsem říkala, to bylo u Home Creditu, co si vzpomínám. Pak půjčku u banky a to byla myslím GE Money bank. Pak auto u nějaké společnosti podobné Home Creditu, ale ty úroky byly moc velký, tak jsem si půjčila u banky a
půjčku splatila té společnosti. Tak jsem měla u banky uţ dvě půjčky, pak jsem šla do mínusu a ještě k tomu jsem si zřídila kreditní kartu a to u stejné banky. 5) Jaký byl důvod nesplácení závazku? No zprvu jsem splácela, ale pak jsem na to prostě neměla. Poplatila jsem nájem, důleţitý věci, půjčky a nezbylo mě na jídlo. V podstatě jsem splácela furt, akorát s nějakou splátkou jsem se jenom opozdila a pak naskakovaly úroky a já je musela doplácet, byly to větší částky, ale s pomocí rodiny jsem to jakš takš zvládala. 6) Jakým způsobem jste se dostali do dluhové pasti? To bylo asi tak, jak jsem popsala před chvilkou. Půjčila jsem si, pak jsem se zadluţila dalšími splátkami, do toho kontokorent a kreditní karta s velkými úroky. Ono se to jaksi naskládalo a splátky byly na mě moc veliký. 7) Poţádali jste rodinu či přátele o pomoc při splácení dluhů? Ano ze začátku jsem poţádala syna, aby mě pomohl finančně s domácnosti, i kdyţ přispíval do domácnosti celkem dost. Dalším rodinným příslušníkům jsem neříkala, ţe mám nějaké problémy, nechtěla jsem nikoho jiného zatěţovat. Ale ta situace byla neúnosná a tak jsem to musela vyřešit jiným způsobem. A jakým způsobem jste tuto situaci řešila? No musela jsem prodat byt, ve kterém jsem bydlela a jít do domečku na vesnici, kde jsou menší náklady a lépe se mi splácí dluhy. 8) Hledali jste pomoc se splácením závazku u finančních institucí? No ze začátku jsem moc nehledala pomoc u ţádných bank. Pak jsem vzhledem k tomu, ţe to auto mělo velký přeplatek při splácení, vyuţila toho, ţe jsem si půjčila radši v bance a doplatila jsem půjčku na auto u té společnosti. Tím se mi sníţila splatná částka. Ale občas jsem nevyšla s jídlem a potřebama do domácnosti, tak jsem si zřídila tu kreditní kartu, kterou jsem na konec před asi rokem splatila pomocí banky. Takţe jste kontaktovala banku ohledně splácení dluhu? No ano, dá se říct. Nabídli mě konsolidaci půjček a tak jsem si sníţila trochu úrok. Takţe v bance co to šlo, mě vyšli vstříc. 9) Jaký měli věřitelé postoj k nesplácení Vašeho závazku a jakým způsobem jej vymáhali? No banka mně vyšla vstříc, jak jsem uţ říkala, jednou, nebo dvakrát mě přišlo z kreditní společnosti, ţe mám nedoplatek, tak mi skočili úroky, nikdo se se mnou nebavil. Tak jsem to musela zaplatit, aby na mě nepřišli exekutoři. To bych pak uţ asi nedala. Uţ tak to bylo na mě moc, potýkat se s půjčkama.
Nabídli Vám finanční instituce nějakou formu preventivního programu proti zadluţení domácnosti? Ani nevím, jestli to byly nějaké preventivní programy, ale v té bance mě vyšli vstříc jak jsem uţ psala s tím, ţe mě to zkonsolidovali a měla jsem přijatelnou splátku na přijatelnou dobu a úrok asi v té době jakš takš šel. Takţe to teď celkem zvládám. 10) Vyuţili jste nějaký druh preventivního programu a s jakým výsledkem? Ţádný preventivní program jsem nevyuţila, protoţe mě ho ani nikdo nenabídl, ani nevím, ţe nějaký preventivní program existuje, ani nevím, co to obnáší. 11) Myslíte si, ţe preventivní programy nabízené finančními institucemi jsou efektivní? Jestli se počítá ta konsolidace tak jsem to vyuţila. A celkem mě to pomohlo, ale potřebovala bych lepší podmínky při splácení. Mám velkou částku, co dluţím, tak snad ji doplatím a nebudu mít uţ problémy. 12) Kontaktovali jste ve svém okolí finančního poradce z důvodu pomoci se svými závazky? Mluvila jsem se spoustou známých kamarádek a kamarádů, kteří znají nějaké ty finanční poradce. V podstatě mě připadalo, ţe se mě snaţili ještě více zadluţit, nabízeli mi nějaký pojištění, ţivotní pojištění a další věci, které jsem v té době nepotřebovala a kdyţ jsme se bavili, jak to sníţit tak odkázali na jiné finanční poradce, tak jsem to potom vzdala. Nebavilo mě furt někam chodit, neměla jsem na to čas. 13) Po zkušenostech s půjčkami máte důvěru ve finanční instituce? Důvěru tak trošku mám, sice na mě vydělávají ty banky a tak, ale co se dá dělat, udělala jsem si to sama, ţe jsem si koupila, na co jsem neměla, měla jsem spíš uvaţovat v té době jinak. Teď to vidím opravdu jinak a jinak bych ty peníze teď řešila. 14) Měl dluhový závazek vliv na Vaše rodinné prostředí a vztahy s přáteli? Na přátele teda vliv neměl, neměla jsem peníze, ale nikomu jsem to kromě svých blízkých neřekla. Věděl to syn a dcera. Další rodina nebo spíš její část se to dozvěděla později, aţ jsem musela prodat byt a jít do malého domku na vesnici. 15) Jaký mělo zadluţení vliv na Vaše zaměstnání? Jsem ráda, ţe to zaměstnání ještě mám, jinak nevím, jak bych to všechno splácela. Dřu, abych to všechno poplatila. V práci o dluhu nikdo neví a tak to zůstane. 16) Do jaké míry ovlivnilo zadluţení Váš zdravotní stav? Můj zdravotní stav není nic moc, mám celkem dost nemocí od kloubů, revma, tenisové lokty, atd… No o tom raději moc mluvit nebudu. Ale ovlivnilo mě to, protoţe musím
víc a víc pracovat, abych to všechno splatila. Uţ nejsem nejmladší a všechno mě furt bolí, takţe to mám hodně vydřené. 17) Změnili se zadluţením Vaše ţivotní hodnoty? Akorát mě to ukázalo, ţe peníze nejsou potřeba, důleţité je zdraví a to bych potřebovala více. Na jednu stranu jsem dosáhla toho, ţe jsem chtěla jít z bytu do vlastního domečku, kde uţ doţiju. To byl můj cíl a teď v posledním roku, mě finanční nouze dotlačila k tomu, abych to uţ zrealizovala. Jo abych nezapomněla, samozřejmě aţ potom, kdy se odstěhovali děti z domu. Jsou Vaše ţivotní hodnoty tedy stejné jako před zadluţením? Ano jsou, nejdůleţitější pro mě byla vţdycky rodina a z toho hlavně děti, pro které bych udělala všechno. Ostatní je uţ jedno. 18) Řešili byste svou finanční situaci s odstupem času stejným způsobem? Ani nevím, kdyţ na tom tak teď přemýšlím, na jednu stranu bych to řešila stejně a na druhou stranu asi ne. Ale spíš bych to řešila stejně, protoţe peníze jsem potřebovala na domácnost a hlavně na chod domácnosti. Je pravou, ţe to auto jsem nepotřebovala zas tak nutně, ale do práce jsem se musela nějak dopravovat, a být soběstačná. Jo některé půjčky bych si asi nevzala, ale bez některých bych to nezvládla. Děkuji Vám za cenné informace a Váš čas.
Příloha č. 2 Jana 31 let 1) Jaké je Vaše rodinné zázemí (rodinný stav, počet dětí, úplnost rodiny) a zaměstnání? Dobrý den Vám taky přeju. Moje zázemí je takové, ţe jsem vdaná a mám jedno dítě, které má deset let. Takţe mám tu úplnou rodinu, jak říkáte. Kde bydlíte? Bydlím se svým muţem v bytě v 1+1 v jenom větším městě. Kde pracujete? Nepracuju, jsem nezaměstnaná. Jste vedená na úřadě práce? Ano jsem vedena na úřadě práce. Manţel pracuje? Ne nepracuje, je taky nezaměstnaný a je taky veden na tom úřadě práce. 2) Uveďte, proč jste si poprvé půjčili a na co ta půjčka byla? Poprvé jsme si půjčili ještě před svatbou, nepracovala jsem, tak jsme potřebovali peníze na bydlení a na jídlo a tak jsme si půjčili. Bydleli jsme uţ spolu v jedné garsonce, a teď bydlíme v druţstevním bytu 1+1. Manţel, vlastně v té době přítel si taky půjčil na sebe nějaký peníze na auto a tak. Pučoval si od kamarádů a tak jim to pak vracel, ale moc to asi nesplácel, protoţe jsme celkem dost zadluţení a teď jsme bez peněz. 3) Podle jakých kritérií jste se rozhodovali při zřízení půjčky? Nějak jsem nad tím nepřemýšlela, potřebovala jsem peníze, tak jsme si půjčili, napřed od kamarádů pak od banky. Hlavní bylo, abychom dostali co nejvíc a co nejmíň platili. Jo platila jsem půjčku půjčkou. Jaké tedy byly Vaše kritéria při zřízení půjček, nizký úrok, délka splácení? Já ani nevím, neměla jsem ani přehled. Jenom vím, ţe kluci říkali, ať si pučím radši od nich, ţe s bankou je to na dlouho a ještě peníze ani nedostanu. Tak jsem si od nich vzala peníze. Ináč jsem to neřešila. 4) U jaké finanční instituce jste si půjčili? Napřed jsem si pučila od kamarádů a kamarádů mojeho manţela. U banky jsem si vzala půjčku, aţ kdyţ jsem nemohla zaplatit klukům. No prostě nebylo z čeho, no.
5) Jaký byl důvod nesplácení závazku? To uţ jsem Vám říkala, nebylo z čeho platit. Jsem byla dřív na mateřské, pak děcko potřebovalo jít do školky a do školy a nějaký ty hadýrky, tak jsem mu něco pokoupila sice v sekáču, ale aspoň něco, ne? No na nájem jsem neměla, peníze jsme tak trochu prohýřili v automatech a v hospodě. Ty cigarety taky něco stojí, ne? Takţe jsme peníze investovali spíše do automatů a dá se říci do akcí v hospodských zařízení? No investovali, asi jo, prostě jsme šli kaţdý den někam a v půlce měsíce uţ jsme neměli na jídlo. Tak jsme si pučili a pak zase pučili a to bylo všechno.
6) Jakým způsobem jste se dostali do dluhové pasti? To uţ jsem ale říkala. Kdyţ nebylo na cigarety, automaty a putiku, tak jsem si pučila a můj manţel taky od kamarádů, tak se to trošku opakovalo a nakonec jsem musela do banky, a teď dluţím všude, kam se podívám. Jsou to malý částky, ale něco jsem zpátky vyhrála občas v automatech, tak se snaţím něco zaplatit, ale nemám z čeho. Jasný. Bance tedy dluţíte také nějaké finanční prostředky? No jistě ţe dluţím. Něco málo asi jenom 30.000,- Kč, víc uţ mě nepučili neţ dvacet klacků, tak a zbytek jsou ty úroky nebo co. 7) Poţádali jste rodinu či přátele o pomoc při splácení dluhů? Jo od těch jsem si popučovala uţ dávno, ale nemám jim z čeho vrátit, ale neřeším to. Ti to uţ asi nedostanou, byly to malý částky, pětistovky, tisícovky. Myslíte rodinné příslušníky nebo přátele. No oba. O kamarádech jsem Vám uţ řekla, ne? A rodina je malá, jenom matka a otec, pár sester a bratr. Ti uţ taky jsou bez peněz, takţe mi uţ nepučí. 8) Hledali jste pomoc se splácením závazku u finančních institucí? Jo, jasně, já to uţ přeci říkala, ne? V bance jsem byla, tak mi pučili, to jsem ráda. Jinde jsem nebyla. 9) Jaký měli věřitelé postoj k nesplácení Vašeho závazku a jakým způsobem jej vymáhali? Myslíte jako ty kluky – kamarády? No ti mě vyhroţují a chtějí to zpátky, to je jasný, tak jim občas něco dám, ať mám na čas zase pokoj, ale asi jim to nestačí, protoţe dluţím mě připadá furt stejnou částku. Uţ jsem myslela, ţe to mám zaplacený, ale u někoho jo, ale u většiny ne. A to úvěr u banky? Jo tak tam je to nahraně, uţ tam něco dluţím a naskakujou úroky jak sviňa. Napřed jak říkám posílali jakási dopisy, abych zaplatila, nebo budou úroky u prodlení, a teď nedávno, zase vyhroţovali, ţe na mě pošlou exekutory, pokud nezaplatím. Tak jsem byla na přepáţce a tak trochu jsme se domluvili, ale stejně to nemám z čeho splatit. 10) Nabídli Vám finanční instituce nějakou formu preventivního programu proti zadluţení domácnosti? Já ani nevím, co to je preventivní program. Ale po tom, co mě vyhroţovali dopisama a potom aji na té přepáţce a já jim, řekla, jak na tom jsem a ţe zatím peníze nemám a hledám, furt hledám práci, tak jsme se dohodli na delší době splácení a niţší částce. Ale myslím si, ţe se ke mně chovali potom slušně. A nějaké ty preventivní programy jak říkáte, Vám tedy nenabízeli? Vidíte, teď si vzpomínám, ţe oni ne ale jakýsi chlap o tom mluvil, ţe mě můţou pomoci s tím jak vycházet s penězama a jak to dát celý do kupy, abych nepřišla o bydlení a tak. Jo uţ vím, byl to jakýsi ten sociální pracovník nebo co. A máte na něho nějaký kontakt? Jo to mám, kontakt mám a uţ jsem s ním mluvila dvakrát a teď něco prej vymyslí. Tak uvidíme.
11) Vyuţili jste nějaký druh preventivního programu a s jakým výsledkem? No nevyuţila, akorát čekám na toho chlapa z té sociálky, nebo toho sociálního pracovníka, který mě chce pomoct, tak si myslím, ţe to je ten program ne? Zatím výsledek nemám. 12) Myslíte si, ţe preventivní programy nabízené finančními institucemi jsou efektivní? Tak to nemoţu říct. Ta banka mě trochu pomohla, ţe mě sníţila splátky a dala trošku niţší úrok, ale platím to dýl, tak nevím, jestli to nepřeplatím trochu víc, neţ bych chtěla, ale stejně to nemám z čeho splatit, tak na to kašlu. Mám z toho špatný pocit z těch bank. 13) Kontaktovali jste ve svém okolí finančního poradce z důvodu pomoci se svými závazky? Koho? Poradce přes peníze? Ne nekontaktovala jsem ţádnýho, jenom ty svoje kámoše, ale ti mi moc nepomohli, jenom jim furt platím, ale já z toho chci se dostat. To ne ţe ne. 14) Po zkušenostech s půjčkami máte důvěru ve finanční instituce? Jo v tu moju banku asi jo, tam jsou seriozní lidi. Tam se mi líbilo. Jo. 15) Měl dluhový závazek vliv na Vaše rodinné prostředí a vztahy s přáteli? Asi jo, rodina se mnou moc nemluví, protoţe jim dluţím nějaký ty chechtáky, ale jinak dobrý. Mě to vlastně ani nevadí. S mamkou mluvím, otec je na mě celkem naštvaný. Ale jinak to jde, jak říkám. A co vztahy s přáteli? Jo kamarády já mám ráda, i kdyţ jim dluţím nějakou tu kačku, a mám jich hodně, i těch co jim nedluţím a ti to zase vědět taky nemusijou, ne? Takţe v pohodě, kamarádi mě moc neštvou. 16) Jaký mělo zadluţení vliv na Vaše zaměstnání? No moc velký, ne, protoţe nedělám, a asi prácu nenajdu. Školu ţádnou nemám, tak moţu jit akorát někde uklízet, ale na to bych se víte co, mě stačí sociálka a občas něco vyhraju. Na bydlení mi taky dávají, tak je to dobrý, hlavně ţe máme na cíga a něco pro malou. 17) Do jaké míry ovlivnilo zadluţení Váš zdravotní stav? Já jsem zdravá, akorát občas mě něco bolí, ale to jak kaţdýho, jinak zdraví mám dobrý. Myslím si ţe mě to teda neovlivnilo. Jsem zvyklá si pučovat peníze, tak to snad nemá vliv na to, ţe mě něco občas bolí, ne?
18) Změnili se zadluţením Vaše ţivotní hodnoty? Ty mám stejný, potřebuju hlavně nějaký to cígo, a pak vychovat moju dceru a tak si trošku uţít, jinak mě nic netrápí. Zadluţení nemá vliv na moje hodnoty, jednoduše a stručně, no. 19) Řešili byste svou finanční situaci s odstupem času stejným způsobem? No jak jinak si myslíte, ţe bych to řešila, dělat já prostě za těch pár šušňů nepůjdu a kdyţ mi ty peníze pučijou, tak proč ne, no. Ale chtěla bych si uţ moc nepučovat, ale uvidíme, jak to s tím sociálem vyřešíme. Asi bych to fakt řešila stejně, kdyţ já ty prachy potřebuju.
Děkuji za Váš čas a nashledanou.
Příloha č. 3 Tomáš 19 let 1) Jaké je Vaše rodinné zázemí (rodinný stav, počet dětí, úplnost rodiny) a zaměstnání? Zdravím. Jsem svobodný, bezdětný. Zaměstnání ţádné nemám, teda aţ nějaké brigády. Momentálně bydlím u rodičů. 2) Uveďte, proč jste si poprvé půjčili a na co ta půjčka byla? Poprvé jsem si půjčil uţ na střední škole. Bylo to na nový počítač. Důvodem byli hlavně kamarádi, kteří se mi pořád chlubili tím, jak výkonný počítače mají doma a můţou hrát nejnovější hry. Na pořádnej mobil jsem si zvládl vydělat z brigád, ale počítač, to uţ jsem najednou ty prachy dohromady neměl. 3) Podle jakých kritérií jste se rozhodovali při zřízení půjčky? Kritéria jsem moc neřešil. Prostě jsem si vybral počítač, kterej jsem chtěl, za co nejniţší cenu a pak jsem zašel do obchodu, kde mi nabídli splátky. 4) U jaké finanční instituce jste si půjčili? V tom obchodě domlouvali splátky přes společnost Essox.
5) Jaký byl důvod nesplácení závazku? Prostě jsem to nezvládl. Do té doby jsem si vţdycky díky brigádám dokázal sehnat nějaký peníze, ale teď nějak nebylo kde ty prachy vzít a nekrást. 6) Jakým způsobem jste se dostali do dluhové pasti? No, tím, ţe jsem neměl ţádnou brigádu a neměl jsem na splátky. Všude v televizi a novinách jsou reklamy na rychlý půjčky, tak jsem tam zavolal a během druhého dne jsem měl peníze. V té době se mi rýsovala dost lukrativní brigáda, tak jsem myslel, ţe ty prachy za chvíli vrátím. Tak jste si tedy znovu půjčil, u jaké finanční společnosti to bylo tentokrát? Po druhé to byl Provident. Půjčil jsem si jen 5.000Kč abych doplatili chybějící splátky u Essoxu a chvíli vydrţel neţ mi klapne ta super brigáda, netušil jsem, jaký problémy můţou nastat kvůli tak nízké částce. 7) Poţádali jste rodinu či přátele o pomoc při splácení dluhů? Kámoši mi pomohli se splacením první splátky. U rodičů jsem vyškemral taky něco na další dvě splátky, ale ti vůbec nevěděli, ţe nějaký dluhy mám. Bál jsem se jim to říct. Chtěl jsem to zvládnout sám. 8) Hledali jste pomoc se splácením závazku u finančních institucí? Ano, to bylo u toho Providentu jak jsem uţ říkal.
9) Jaký měli věřitelé postoj k nesplácení Vašeho závazku a jakým způsobem jej vymáhali? U toho Essoxu mi chodily nějaký smsky, ţe jsem v prodlení s úhradou splátky. Ale tu splátku jsem vţdycky nějak nakonec zaplatil. U Providentu to bylo horší, nejdřív taky smsky, pak uţ mi i volali a vyhroţovali exekucí. Nevěřil jsem, ţe by se kvůli tak nízké částce obtěţovali s exekucí. Pár měsíců byl klid, myslel jsem, ţe kdyţ tam občas pošlu alespoň nějakou částku, tak ţe mi dali pokoj. To jsem se ale hodně spletl. Za pár měsíců u nás zazvonili exekutoři a začali olepovat majetek nejen můj, ale i rodičů. Vám před návštěvou exekutorů nepřišla ani ţádná upomínka? To asi přišla, ale já jsem si schválně nepřebíral poštu, myslel jsem, ţe kdyţ si ty dopisy nepřevezmu, tak se nic nebude dít. 10) Nabídli Vám finanční instituce nějakou formu preventivního programu proti zadluţení domácnosti? Ne, o ničem nevím. Akorát mě kontaktovala nějaká společnost, co pomáhá lidem s oddluţováním, ale nezněli v tom telefonu moc důvěryhodně a ptali se, jestli vlastním nějakou nemovitost, auta apd. tak jsem jim to tipnul. 11) Vyuţili jste nějaký druh preventivního programu a s jakým výsledkem? Preventivní programy, to mi připomíná akorát nějaké přednášky ve škole na téma finanční gramotnosti. Nevěnoval jsem jim moc pozornost. V dnešní době si lidé pořizují na dluh kde co. 12) Myslíte si, ţe preventivní programy nabízené finančními institucemi jsou efektivní? To nemohu posoudit, vím, ţe existují nějaké společnosti, co pomáhají s oddluţováním. Ale určitě to nedělají zadarmo, neznám je nějak blíţ. Ale asi bych se na nějakou z nich obrátil, kdybych tušil, ţe se mohu dostat do exekuce tak rychle. Tehdy jsem fakt myslel, ţe to nějak zvládnu sám. 13) Kontaktovali jste ve svém okolí finančního poradce z důvodu pomoci se svými závazky? Jo, nějací kámoši dělají to finanční poradenství. Ale připadá mi, ţe je to spíš pro ty co neví kam s prachama. Různé pojištění, připojíštění, spoření apd., to není pro člověka, který počítá kaţdou korunu. 14) Po zkušenostech s půjčkami máte důvěru ve finanční instituce? No, důvěru. Myslím, ţe jsem teď dost poučenej. Ale asi kdyţ má člověk stálou práci a půjčí si jen na jednu věc s rozumnýma splátkama, tak se to dá. Takţe byste si půjčil znovu? Jak říkám, kdybych měl pořádnou práci, tak bych si na jednu malou věc klidně
půjčil znovu, ale určitě bych si to pořádně promyslel a rozhodně si těch půjček nebral víc najednou. 15) Měl dluhový závazek vliv na Vaše rodinné prostředí a vztahy s přáteli? Jeejda, no tak první splátky jsem řešil půjčováním u kámošů. Nebyl jsem schopnej jim ty peníze vrátit, takţe se se mnou většina z nich nebaví. A rodiče, ti mě málem zabili. Vůbec o mých problémech nevěděli, dokud nepřišli exekutoři. Vlastně díky nim se to celý vyřešilo, zaplatili za mě dluhy a teď musím sekat dobrotu. Táta říkal, ţe si kvůli mě nenechá vzít střechu nad hlavou a ještě jednou něco takovýho provedu, tak mě vykopne. Takţe vztahy to dost pošramotilo. 16) Jaký mělo zadluţení vliv na Vaše zaměstnání? Zaměstnání si hledám, ale spíš se naskytne jen sem tam nějaká ta brigáda. U toho exekutora říkali, ţe kdybych měl nějaký účet nebo zaměstnavatele, tak by nejdřív šli po tom, ale je fakt ţe mě neměli co vzít jinde, neţ u mě doma. 17) Do jaké míry ovlivnilo zadluţení Váš zdravotní stav? No nervy to byly pořádný. Ten stres se na mě podepsal akorát tím, ţe mám tik v levým oku kdyţ na to zpětně myslím. Jinak díky bohu nijak. 18) Změnili se zadluţením Vaše ţivotní hodnoty? Určitě ano, dřív jsem si myslel, ţe vzít si půjčku je sranda, ţe kdyţ to dělá kaţdý druhý, tak proč bych nemohl já. Navíc tolik reklam v telce a novinách. Asi by je měli dávat po 22. hodině, aby si kaţdý nemyslel, ţe je to normální běţná věc. Myslím, ţe jsem díky této zkušenosti dospěl. 19) Řešili byste svou finanční situaci s odstupem času stejným způsobem? Určitě ne, ten počítač nebyl zase tak nutnej. Teď bych počkal, aţ si fakt našetřím ty peníze.
Děkuji za Váš čas a nashledanou.
Příloha č. 4 Jarmila 65 let 1) Jaké je Vaše rodinné zázemí (rodinný stav, počet dětí, úplnost rodiny) a zaměstnání?
Před rokem jsem ovdověla, manţel měl dlouhou dobu zdravotní problémy. Máme spolu 2 syny a 2 dcery. Jsem 9násobnou babičkou. Celý ţivot jsem dělala prodavačku v obchodě, teď jsem v důchodu. 2) Uveďte, proč jste si poprvé půjčili a na co ta půjčka byla?
Kdyţ manţel zemřel, hodně jsem pocítila, ţe rozpočet o jeho důchod klesl. Měla jsem co dělat abych zvládla zaplatit byt. Dcera mi nabízela, ţe se mám k nim nastěhovat, ale víte jak to je, ještě aby měla na krku starou bábu. Uţ ani nevím, kdy jsem si půjčila poprvé, ale začalo to, kdyţ manţel onemocněl, poplatky za pobyt v nemocnici, za léky, kdyţ se mu ulevilo a pustili ho domů, tak jsme mu pořídili i vozík. Pořád něco. 3) Podle jakých kritérií jste se rozhodovali při zřízení půjčky? Hodně mi pomáhala sousedka, u té jsem si ze začátku nejvíc půjčovala. Kdyţ uţ jsem ale potřebovala peníze na pohřeb a poplatit doktory, tak jsem prostě potřebovala co nejdřív sehnat větší obnos peněz. Moc jsem v tu dobu nepřemýšlela, přišla jsem o manţela a všechno ostatní pro mě v tu dobu nebylo podstatné. 4) U jaké finanční instituce jste si půjčili? Vnuk ke mně přivedl nějakého člověka, jméno té společnosti, kterou zastupoval uţ si přesně nepamatuji (nějaká malá úvěrová společnost). Ten člověk působil seriózně, vypadalo to, ţe se vyzná a já jsem hned podepsala smlouvu. Říkal, ţe kdyţ se zpozdím se splátkou, tak stačí zavolat a dohodneme se. Byla jsem v té chvíli strašně ráda, ţe můţu poplatit dluhy po manţelovi a zaplatit mu důstojný pohřeb. 5) Jaký byl důvod nesplácení závazku? Sama s jedním důchodem, jsem měla co dělat abych utáhla byt. Navíc jsem si myslela, ţe celý dluh zaplatím, kdyţ prodám manţelovo auto. Proč jste to auto neprodala uţ dřív? Kdyţ byl manţel nemocný, pořád jsem lítala kolem něho a neměla jsem čas se starat o prodej auta. Občas jsem ho někde sice nabídla, ale ţádný zájem o něj nebyl. Proto jsem řešila situaci půjčkama s tím, ţe aţ se auto prodá, tak je doplatím. 6) Jakým způsobem jste se dostali do dluhové pasti? Jak jsem říkala, uţ jednu půjčku jsem tedy měla, ten člověk co ji se mnou sjednával, jednal opravdu skvěle, kdyţ jsem neměla na to, abych zaplatila celou splátku, dohodli jsme se na nějaké menší. Byl opravdu úţasný, myslela jsem, ţe uţ takoví lidé na světě nejsou. Ale v té době se mi při vší smůle pokazila pračka, první co mě napadlo, bylo, ţe zavolám zase tomu pánovi, ale ten mi uţ půjčit nechtěl. Tak jsem se obrátila na paní v elektro obchodě a tam jsem si vzala úvěr. Nebylo jiné řešení, auto se mi pořád
nedařilo prodat a trochu jsem doufala ve shovívavost toho pána, u kterého jsem měla první půjčku, ţe kdyţ bude nejhůř, počká. Byl přece na mě tak hodný. 7) Poţádali jste rodinu či přátele o pomoc při splácení dluhů? Sousedka mi občas se splácením pomáhala. Ale taky to neměla jednoduchý, manţel ji dlouho podváděl, pak jí utekl za mladší, jediné dítě, které měli, ţije v Anglii. A co Vaše rodina, ta Vám nebyla schopná pomoci? Jedna dcera ţije v Praze, s tou se skoro nevidím. Jeden ze synů hodně pije, ten má dost svých problémů. No a další syn je Rakušák, toho jsem neviděla snad 20 let. Ani na pohřeb nepřijel. Jediná kdo se stará, je moje nejmladší dcera, nechtěla jsem jí se svými starostmi zatěţovat. Navíc se zeťákem se moc nemusíme. Ta mi občas nakoupí nebo pomůţe na pochůzkách po doktorech, ale nemá toho času, přece jen má svoji rodinu. 8) Hledali jste pomoc se splácením závazku u finančních institucí? Já tomuhle vůbec nerozumím. V tom se vůbec neorientuju. Nevím ani kam bych měla jít. 9) Jaký měli věřitelé postoj k nesplácení Vašeho závazku a jakým způsobem jej vymáhali? Ten pán, u kterého jsem si prvně půjčila mě na konec nejvíc potopil. Kdyţ jsem mu kolikrát volala, ţe mu pošlu menší splátku nebo ţe mi to ten měsíc nevyjde vůbec, všechno mi odkýval, nebyl to problém. Asi před měsícem se ale ukázalo, ţe si na mě podal exekuci. Rozumíte, ani ţádnou upomínku mi neposlal. Já jsem se to dozvěděla aţ mi přišly papíry od exekutora. Navíc si naúčtoval strašný úroky. Teď mi exekutor strhává z důchodu 758Kč a příští týden mi mají přijet pro věci v bytě, které uţ mám olepené. Tu další půjčku na pračku se mi naštěstí z velké části podařilo zaplatit z prodeje toho auta po manţelovi. Se zbytkem mi pomůţe dcera. 10) Nabídli Vám finanční instituce nějakou formu preventivního programu proti zadluţení domácnosti? Kontaktovala mě akorát nějaká společnost, ţe by mi pomohla prodat byt a z toho bych si zaplatila dluhy. Svěřila jsem se se vším dceři, ta říkala, ţe bych na tom strašně prodělala, ţe se nastěhuju k ní a pomůţe mi se z toho dostat. 11) Vyuţili jste nějaký druh preventivního programu a s jakým výsledkem? Nevyuţila jsem ničeho. 12) Myslíte si, ţe preventivní programy nabízené finančními institucemi jsou efektivní? Ţádné neznám, vnučka říkala, ţe uţ se na to na školách začínají zaměřovat, aby lidi nenaletěli na ty lákavé výhodné půjčky, ale to za nás nebylo.
13) Kontaktovali jste ve svém okolí finančního poradce z důvodu pomoci se svými závazky? Ne, ne já jsem nekontaktovala nikoho. Já uţ nikomu nevěřím. 14) Po zkušenostech s půjčkami máte důvěru ve finanční instituce? Nemám, ani náhodou. Všichni chtějí akorát vydělávat a neberou ohledy. Klidně na neštěstí jiných. 15) Měl dluhový závazek vliv na Vaše rodinné prostředí a vztahy s přáteli? Na vnuka, který mi dovedl toho křiváka, díky kterému mám exekuci, se ještě zlobím, ale vnuk se mi byl omluvit, ţe netušil co je ten chlápek zač. Takţe tam se to myslím, urovná. No a nejvíc jsem vděčná mojí nejmladší dceři, ţe mi s tím vším pomáhá a příští týden se k ní budu stěhovat. Aspoň jí pomůţu s domácností. K sousedce budu chodit na kafíčka a snad jí postupně dluhy splatím. 16) Jaký mělo zadluţení vliv na Vaše zaměstnání? Na zaměstnání ţádný, jsem v důchodu. Chtěla bych si najít nějakou práci alespoň na pár hodin týdně, ale je to těţké něco najít i pro mladé lidi, natoţ tak pro starou bábu. 17) Do jaké míry ovlivnilo zadluţení Váš zdravotní stav? Zdravotní stav se hodně zhoršil, ten poslední rok byl strašný. Manţel zemřel, dluhy, i to stáří dělá samo o sobě svoje. Bolí mě záda, klouby, musím pouţívat francouzskou hůl, abych vůbec někam došla. 18) Změnili se zadluţením Vaše ţivotní hodnoty? Jak se říká, v nouzi poznáš přítele. Vidíte, mám 4 děti a jen jedno z nich mi nabídlo pomocnou ruku. Od začátku jsem neměla být tolik hrdá a všechny finanční problémy s dcerou řešit. 19) Řešili byste svou finanční situaci s odstupem času stejným způsobem? Úplně stejně určitě ne. Řešila bych všechno s dcerou. Ta se v těchto věcech víc vyzná jak já. Děkuji za rozhovor
Příloha č. 5 Libor 27 let 1) Jaké je Vaše rodinné zázemí (rodinný stav, počet dětí, úplnost rodiny) a zaměstnání? Dobrý den. Jsem svobodný a zatím ţádné děti nemám. Snaţím se podnikat. 2) Uveďte, proč jste si poprvé půjčili a na co ta půjčka byla? Dříve jsem pracoval pro jednu velkou firmu, takţe můj ţivotní standart byl dost vysoký. Pak jsem ale přišel o zaměstnání. Nemohl jsem si uţ dovolit značkové oblečení, luxusní večeře, kupovat přítelkyni drahé dárky a dovolené, ale také jsem nechtěl přijít o přítelkyni. Svou nezaměstnanost jsem bral jako dočasnou. Proto jsem se rozhodl půjčit na dovolenou. 3) Podle jakých kritérií jste se rozhodovali při zřízení půjčky? Šel jsem ke svému známému, který je nezávislým finančním poradcem, dal mi mnoho rad, ale moc jsem ho neposlouchal, protoţe jsem si nakonec stejně na tu dovolenou půjčil. Má kritéria byla ta, ţe jsem potřeboval ty peníze rychle, s co nejniţším úrokem. 4) U jaké finanční instituce jste si půjčili? Nakonec jsem si vzal úvěr v bance, kde mám vedený účet uţ spoustu let. 5) Jaký byl důvod nesplácení závazku? Hlavně to byla nezaměstnanost a těţko se mi zvykalo na to, ţe si nemůţu dovolit koupit to co doposud. 6) Jakým způsobem jste se dostali do dluhové pasti? Tak jak jsem uváděl, vedla k tomu hlavně má nezaměstnanost, půjčka na dovolenou, to co jsem měl naspořené se postupně utratilo nejen na té dovolené, ale zkrátka jsem si finanční problémy nepřipouštěl a ţil tak jak jsem byl zvyklý. 7) Poţádali jste rodinu či přátele o pomoc při splácení dluhů? To jaký mám problém jsem si uvědomil aţ kdyţ došly peníze a já zjistil, ţe nemám na benzín do auta, nemám na nájem a kdyţ tohle zjistila i má tehdejší přítelkyně, tak se na mě vykašlala. Takţe jsem neměl v té době vůbec nic. Poţádal jsem o pomoc svého kamaráda, co se ţiví finančním poradenstvím. 8) Hledali jste pomoc se splácením závazku u finančních institucí? Ano, obrátil jsem se na toho mého kamaráda, pracuje v jedné finanční poradně. Jaký měli věřitelé postoj k nesplácení Vašeho závazku a jakým způsobem jej vymáhali?
Problém jsem začal řešit naštěstí včas. Z banky mi akorát volali, ţe se neprovedla splátka úvěru a upozornili mě, ţe by mohlo následovat nařízení exekučního řízení. Coţ mě donutilo jednat. 9) Nabídli Vám finanční instituce nějakou formu preventivního programu proti zadluţení domácnosti? Finanční poradna pořádá kurzy finanční gramotnosti, které mi nabídla. Dostal jsem kontakt na osoby, co poskytují bezplatné dluhové poradenství a moţné individuální konzultace. 10) Vyuţili jste nějaký druh preventivního programu a s jakým výsledkem? Tehdy jsem vyuţil hlavně ty individuální bezplatné konzultace, které mi opravdu pomohly. Za nějaký čas aţ jsem se dostal z nejhoršího, jsem absolvoval i některé kurzy zaměřené na finanční gramotnost a dluhovou problematiku, jelikoţ jsou tyto kurzy většinou zpoplatněné. 11) Myslíte si, ţe preventivní programy nabízené finančními institucemi jsou efektivní? Ano, myslím, si ţe ano. Jediný problém vidím v tom, ţe jsou většinou zpoplatněné. Takţe si je člověk, který je jiţ zadluţený nemůţe dovolit. Největší efektivnost kurzů pořádaných finančními institucemi vidím uţ na základních a středních školách. 12) Kontaktovali jste ve svém okolí finančního poradce z důvodu pomoci se svými závazky? Ano, kontaktoval. Svého známého. 13) Po zkušenostech s půjčkami máte důvěru ve finanční instituce? Jak které. Určitě bych si nepůjčoval u nějakých pochybných úvěrových společností za nehorázný úrok. Kdyţ uţ, tak jedině u banky. A hlavně předem zváţit, zda je půjčka opravdu nutná. 14) Měl dluhový závazek vliv na Vaše rodinné prostředí a vztahy s přáteli? Spíše celkově špatná finanční situace se podepsala na tom, ţe mě opustila přítelkyně. Přišel jsem také o pár přátel, kteří kdyţ zjistili, ţe mám finanční problémy, tak se ode mě odvrátili. 15) Jaký mělo zadluţení vliv na Vaše zaměstnání? Velký. Díky ztrátě zaměstnání jsem se dostal do takových problémů. Nyní uvaţuji o tom, ţe bych začal podnikat, ale musím pečlivě zváţit všechna rizika neţ se do něčeho pustím. Do jaké míry ovlivnilo zadluţení Váš zdravotní stav?
Ani moc ne. Je fakt, ţe jsem býval zvyklý chodit do posilovny kaţdý druhý den, takţe utrpěla akorát má tělesná schránka. 16) Změnili se zadluţením Vaše ţivotní hodnoty? Docela ano, víc si uvědomuji, ţe peníze nejsou všechno. Jsem i rád, ţe se tou mou situací protřídili lidé kolem mě. Poznal jsem alespoň komu na mě záleţí jen díky prachům. 17) Řešili byste svou finanční situaci s odstupem času stejným způsobem? Teď bych si uţ nepůjčoval na tu dovolenou a taky místo toho abych pořád stejně utrácel, tak bych se víc mírnil a víc myslel na zadní kolečka. Děkuji za rozhovor
