UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra společenských věd
Martina Vašková 3. ročník – prezenční studium Obor: Učitelství německého jazyka pro 2. stupeň základních škol a učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol
EURO V ČESKÉ REPUBLICE Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Dora Assenza, PhD.
OLOMOUC 2011
Čestné prohlášení Tímto prohlašuji, že předkládanou bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně, s využitím uvedené literatury a podkladů.
V Olomouci dne 30. 3. 2011
……………………….
Poděkování Děkuji paní Ing. Doře Assenze, PhD. za konzultace a pomoc při sepsání mé bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Petře Hegerové za připomínky a poskytnuté materiály.
Obsah ÚVOD....................................................................................................................................- 6 1. HISTORIE JEDNOTNÉ MĚNY, VNIK EURA.......................................................... - 7 1.1 Historie eura.................................................................................................................... - 7 1.2 Euro v letopočtech .......................................................................................................... - 9 1.3 ECU- předchůdce eura.................................................................................................. - 10 2. PODOBA A FORMY EURA .......................................................................................- 11 2.1 Bankovky ...................................................................................................................... - 11 2.2 Mince ............................................................................................................................ - 13 3. KRITÉRIA PRO ZAVEDENÍ JEDNOTNÉ MĚNY................................................. - 14 3.1 Maastrichtská kritéria ................................................................................................... - 14 3.2 Evropský mechanismus směnných kurzů II ................................................................. - 16 3.3 Evropská centrální banka.............................................................................................. - 17 3.3.1 Předchůdce Evropské centrální banky- EMI ......................................................... - 18 3.3.2 Evropský systém centrálních bank ........................................................................- 18 4. PŘIJETÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE.................................................................. - 19 4.1 Velký třesk.................................................................................................................... - 19 4.2 Madridský scénář, Phasing out ..................................................................................... - 21 4.3 Pravidla pro přijetí eura ................................................................................................ - 23 4.4 Vstup České republiky do eurozóny............................................................................. - 23 4.5 Kurz eura....................................................................................................................... - 25 5. EURO VE SVĚTĚ ........................................................................................................ - 26 5.1 Euroizace ...................................................................................................................... - 27 5.2 Euro na Slovensku ........................................................................................................ - 27 6. VÝHODY A NEVÝHODY EURA .............................................................................. - 29 6.1 Dopady eura..................................................................................................................- 30 -
6.1.1 Následky zavedení eura pro obyvatelstvo ............................................................. - 30 6.1.2 Následky zavedení eura pro podnikatele ............................................................... - 31 6.1.3 Následky zavedení eura na ekonomický růst.......................................................... - 32 7. EURO V ODRAZU HOSPODÁŘSKÉ KRIZE ......................................................... - 34 8. NÁZORY NA EURO.................................................................................................... - 36 8.1 Názor Václava Klause .................................................................................................. - 36 8.2 Stanovisko Václava Havla ............................................................................................ - 37 8.3 Budoucnost eura ...........................................................................................................- 37 9. PODPORA ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE........................................ - 38ZÁVĚR ............................................................................................................................... - 42 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE .......................................................................... - 43 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ ..................................................... - 46 SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ .............................................................. - 47 PŘÍLOHA ANOTACE
Úvod Předkládám svoji bakalářskou práci z předmětu základy společenských věd na téma Euro v České republice. Přestože euro v Česku zatím zavedeno není, a k dnešnímu datu není znám ani termín jeho možného uvedení do oběhu, je podle mého názoru velmi důležitá informovanost lidí o této měně. Cílem práce je tedy poskytnout ucelený obraz i o euru samotném. Rozdělila jsem ji do 9 kapitol, které nás s eurem blíže seznámí. Na začátku celé práce je nastíněna historie jednotné měny, v přehledné tabulce si potom můžeme prohlédnout zásadní letopočty, které provázely vznik a působení eura od počátku 50. let 20. století, kdy se objevuje vůbec první zmínka o možnosti zavedení nové jednotné měny, až do současnosti, kdy euro využívá více než 320 miliónů lidí po celém světě. Další kapitola informuje o podobě a formách eura, ve kterých ho využíváme. Můžeme si jednotlivé bankovky a mince prohlédnout a na jedné z bankovek se seznámíme i s ochrannými prvky, které mají zabránit stále více a více se rozšiřovanému padělatelství. Následná kapitola je věnována možnému zavedení eura v České republice. Jsou zde uvedena kritéria, které musejí být splněna, pokud chce stát tuto měnu přijmout. Dále je nastíněn Národní plán zavedení eura v ČR, který je pro přijetí eura nezbytný. V práci budou také uvedena pravidla a možnosti vstupu do eurozóny. Zabývat se budu také fungováním eura ve světě, blíže je popsána situace na Slovensku. Uvedeny jsou i výhody a nevýhody zavedení jednotné měny, názory významných politiků na euro u nás. Nejsou to ale jenom politici a ekonomové, kteří mají ať už pozitivní, či negativní mínění na euro. I „obyčejní“ lidé mají svůj názor a i ten je v práci uveden, a to i v grafické podobě. Závěrem uvedu svůj postoj na tuto problematiku. Věřím, že tato moje práce vytvoří ucelený přehled informací o jednotné měně a představí euro blíže.
-6-
1. Historie jednotné měny, vnik eura 1.1 Historie eura Přijetí jednotné měny v Evropě znamenalo postupné sjednocování Evropy a spojení občanů různých zemí. Zavedení stejné měny bylo umožněno uspořádáním Evropy, které vznikalo od konce II. světové války. Už v roce 1949 byla založena ve Štrasburku Rada Evropy a o rok později vzniká tzv. ESUO (Evropské společenství uhlí a oceli), které spojuje 6 zemí (Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko).1 Rok 1958 pak znamená zlom, kdy tytéž země zakládají tzv. Evropské hospodářské společenství (EHS) s cílem zjednodušit pohyb kapitálu, služeb a osob mezi zeměmi navzájem. V tomto roce se také poprvé veřejně mluví o možnosti založit jednotnou měnu. První zmínku lze najít v Římských smlouvách (Smlouva o EHS) v článcích 103 a 107, kde se hovoří, že „konjunkturní politika a měnové kurzy jsou považovány za otázky společného zájmu“.2 Smlouva o EHS však o samostatné měnové politice nehovoří, a proto je potřeba vypracovat plán, který by obsahoval hlavní zásady Evropského měnového systému. Toho se zhostili ekonomové Robert Triffin a Pierr Uri, kteří předložili návrh na vytvoření Evropského rezervního fondu a zároveň i zavedení jednotné evropské měny. Tento návrh pak znamená první krok ke společné evropské měně a měnové politice.3 Šedesátá léta znamenají spíše krok vzad než vpřed. Oslabení amerického dolaru, německé marky a nizozemského guldenu přineslo pochyby o tom, zda má fungování mezinárodního měnového systému vůbec smysl, a navíc Francie rezolutně odmítla vstup Velké Británie do EHS. Významný krok vpřed však přináší rok 1968, kdy dochází ke zrušení cla uvnitř Společenství a jsou zavedeny vnější celní tarify, což umožňuje to, že žádný stát nemůže stanovit vlastní cla při dovozu zboží do třetí země. O rok později probíhá v Haagu vrcholný summit EHS, jehož výsledkem je vznik měnové unie. Představy jednotlivých států se však natolik lišily, že byla vytvořena pracovní skupina, jejímž úkolem bylo vypracování analýzy možných změn a nalezení odpovědí na sporné otázky ohledně budování měnové unie. Tato Wernerova zpráva však úspěch nepřinesla. Další
1
RÝZNAR, Ladislav. Evropská unie. Kunovice : Evropský polytechnický institut, 2007. Důležité dokumenty v historii evropské integrace, s. 27. ISBN 978-80-7314-116-5. 2 MAZALOVÁ, Veronika. Projekt jednotné evropské měny EURO. Brno : Univerzita obrany, 2008. Geneze jednotné měny EURO, s. 5-13. 3 Viz Mazalová (pozn. 2), s. 6
-7-
roky potom panuje nesoulad mezi zeměmi na poli měnové politiky a významné kroky směrem vpřed se nekonají.4 Rok 1979 přináší tzv. paralelní měnu, která by měla fungovat jak pro oficiální účely, tak by měla funkci rezervní měny a prostředku pro zúčtování i na soukromých devizových a kapitálových trzích. Tuto funkci začíná plnit Evropská měnová jednotka (ECU). Jednotka ECU byla v podstatě měnovým košem, tvořeným měnami členských zemí podle své váhy, a na rozdíl od pozdějšího eura neexistovala ve formě reálných peněz- bankovek a mincí. Rok 1979 znamená také vznik Evropského měnového systému (EMS), který se stává nástrojem koordinace a harmonizace ekonomické a měnové politiky Evropského společenství. Vytvoření hospodářské a měnové unie navazuje na vytvoření měnové unie ze 70. let.5 Definitivní podoba Evropské měnové unie (European Monetay Union- EMU) byla však schválena až na zasedání Evropské rady v prosinci 1991 v Maastrichtu. První fáze EMU končí vytvořením jednotného trhu v roce 1993 a zakotvením čtyř svobod uvnitř unie: svobody pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb. V tomtéž roce také vzniká Evropská unie (EU) na základě Smlouvy o Evropské unii. Druhá fáze znamená postupné sbližování hospodářských politik jednotlivých států EU a také technické přípravy na zavedení jednotné evropské měny. Třetí fáze se vyznačuje zavedením nové jednotné měny- vzniká EURO, které nahrazuje od 1. 1. 1999 Evropskou měnovou jednotku ECU.6 V roce 1999 vzniká také euro v bezhotovostní podobě, o tři roky později 1. 1. 2002 existuje tato měna i v hotovostní podobě. V tomto roce bylo také euro zavedeno ve 12 zemích (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Řecko), o pět let později přijalo euro za vlastní i Slovinsko. Kypr a Malta vstoupili do eurozóny dne 1. 1. 2008. Eurozóna je území EU, na kterém se používá euro. V roce 2009 se platí touto měnou už i na Slovensku. Posledním členem eurozóny se 1. 1. 2011 stalo Estonsko.7
4
DĚDEK, Oldřich. Historie evropské měnové unie . Praha : C.H. Beck, 2008. Od smělých plánů k velkému tápání, s. 15. ISBN 978-80-7400-076-8. 5 Delegace Evropské komise v České republice. Od ecu k euru. Praha : Informační centrum Evropské unie, 2000. Euro a jeho dopad na Českou republiku, s. 2. 6 Evropská unie I. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2010. Utváření evropských společenství, s. 27. ISBN 978-80-7318-928-0. 7 Zavedenieura.cz [online]. 2007 [cit. 2011-02-10]. Historie evropské měnové integrace . Dostupné z WWW:
.
-8-
1.2 Euro v letopočtech
Rok
Události
1949
Založení Rady Evropy ve Štrasburku
1950
Založení ESUO
1958
Založení EHS První zmínka o možné jednotné měně v Římských smlouvách
1968
Zrušení cla uvnitř Společenství a zavedení vnějších celních tarifů
1969
Vrcholný summit v Haagu- vytvoření měnové unie
1979
Vznik EMS
1.7.1990
Začíná se vytvářet EMU
1.1. 1993
Vzniká jednotný trh
1.11. 1993
Stanovení měnového koše ECU
1993
Založení EU
15. - 16.12. 1995
Vzniká název EURO na zasedání Evropské rady v Madridu
16. - 17.6. 1997
Zveřejnění návrhu vzhledů euromincí
1.5. - 31.12. 1998 1.1. 1999 2002
Zahájení činnosti Evropské centrální banky a Evropského systému centrálních bank Euro se stává samostatnou měnou Zavedení eurových bankovek a mincí do oběhu ve 12 státech eurozóny
1.1. 2007
Slovinsko přijímá euro za národní měnu
1.1. 2008
Eurozóna má 15 členů- rozšíření o Kypr a Maltu
1.1. 2009
Euro zavedeno na Slovensku
1.1. 2011
Posledním sedmnáctým členem eurozóny se stává Estonsko Tab. č. 1 Euro v letopočtech, Zdroj: viz Mazalová (pozn. 2)
-9-
1.3 ECU- předchůdce eura Euro bylo zavedeno do oběhu 1. ledna 1999. Za předchůdce eura je považována ECU, která vznikla 13. března 1979, neměla nikdy podobu oficiálních bankovek a mincí a nikdy se nestala zákonným platidlem. Název je odvozen z anglického „European Currency Unit“ a z francouzského „écu“, což je výraz pro štít.8 ECU představuje koš prakticky všech měn zemí Evropské unie. Složení koše bylo uzamčeno Maastrichtskou smlouvou. Výchozí struktura ECU byla složena z devíti měn členů Evropského společenství a každá měna byla v koši zastoupena pouze určitým počtem svých jednotek. Tyto jednotky byly odvozeny od hospodářské síly jednotlivých zemí a od jejich podílu na vzájemném obchodu. Vždy po pěti letech potom docházelo k revizi, která znamenala zároveň zařazení nových měn do koše. ECU sloužila k zúčtování mezinárodních operací, její hodnota závisela na hodnotě podkladových měn jednotlivých zemí. V Evropském měnovém systému plnilo ECU několik úloh. Sloužila jako rezervní měna a používala se také k vyjádření parit národních měn, které byly součástí mechanismu měnových kurzů. Evropská měnová jednotka zaniká k 1.1.1999, kdy je nahrazena eurem, které se stává platidlem v pravém slova smyslu. Má tedy podobu bankovek a mincí a je využíváno jako oficiální měna v zemích eurozóny.9
8
Businessinfo.cz [online]. 2009 [cit. 2011-03-09]. ECU. Dostupné z WWW: . 9 Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7)
- 10 -
2. Podoba a formy eura Euro je měna využívaná v eurozóně a ve světovém měnovém systému má důležité místo. Po americkém dolaru je totiž druhým nejdůležitějším reprezentantem tohoto systému.10 Významným rokem, kdy euro vstupuje na evropskou scénu, je rok 2002. Od této doby je euro známo pod třímístnou zkratkou EUR a grafickým symbolem je písmeno E, které je dvakrát vodorovně přeškrtnuté a je odvozené od řeckého písmene epsilon (€). Řecké proto, že je Řecko od nepaměti považováno za kolébku evropské civilizace, E symbolizuje první písmeno kontinentu Evropa a přeškrtnutí značí velkou sílu a stabilitu eura. Euro má podobu mincí a bankovek.11
2.1 Bankovky Existuje 7 eurobankovek s nominální hodnotou 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 euro, kdy každá má odlišnou barvu a velikost. Jejich podobu navrhl výtvarník Robert Kalina.12 Motivem na těchto bankovkách jsou jednotlivá architektonická období evropských dějin. Nenajdeme na nich žádné podobizny významných osobností, protože by se mohly vztahovat pouze k určité zemi. Na lícové straně jsou zobrazena okna nebo portály, které symbolizují spolupráci a otevřenost mezi jednotlivými státy. Mosty jsou zobrazeny na rubové straně, což značí úzké vazby mezi evropskými zeměmi i mezi Evropou a ostatním světem. Za výrobu bankovek zodpovídá Evropská centrální banka, centrální banky jednotlivých členských států mají potom povinnost zavést měnu do oběhu a také se musí postarat o jeho skladování.13 Díky rozmachu padělatelství mají dnes každé bankovky řadu ochranných prvků a ani euro není výjimkou. Neznalost podoby eura a poměrně nedávné zavedení této měny na trh znamenalo ještě větší snahu zamezit možným padělkům.
10
Wikipedia.org [online]. 1999 [cit. 2011-02-10]. Euro. Dostupné z WWW: . Viz Mazalová (pozn. 2), s. 5. 12 Eurocz.eu [online]. 2006 [cit. 2011-02-10]. Eurobankovky. Dostupné z WWW: . 13 Eurobankovky.eu [online]. 2009 [cit. 2011-02-11]. Eurobankovky. Dostupné z WWW: . 11
- 11 -
Existuje proto hned sedm ochranných prvků: vodoznak, hlubotisk, ochranný proužek, soutisková značka, fólie s hologramem, iridiscentní pruh a opticky proměnlivá barva.14 Jednotlivé ochranné prvky jsem se pokusila znázornila na obrázku č. 1 a 2.
Obr. č. 1 Ochranné prvky I.
Obr. č. 2 Ochranné prvky II.
14
Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7)
- 12 -
2.2 Mince Druhou formou eura jsou mince navržené Belgičanem Lucem Luycxem, které byly vytvořeny tak, aby byly snadno rozpoznatelné i pro osoby se zrakovým postižením. Existují dvě eurové mince (s hodnotami 1 a 2 euro) a šest centových mincí (s hodnotami 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů), kdy 1 euro odpovídá 100 centům. S nominální hodnotou 2 euro jsou vydávány (každou zemí nanejvýš jednou ročně) na území eurozóny i pamětní mince, které se od běžné dvoueurové mince liší pamětním motivem. Členské státy mohou také vydávat sběratelské mince, které ovšem oproti pamětním mincím neslouží jako platidla. Strany euromincí jsou národní a společné (evropské). Mince 1 a 2 euro, 10, 20, a 50 centů zobrazuje motiv Evropské unie před rozšířením v roce 2004. Od roku 2007 se vydávají tyto mince s geografickou mapou Evropy. Na ostatních mincích (5, 2 a 1 cent) můžeme vidět glóbus s Evropou. Motiv národní strany mincí si může vybrat každý stát sám a může být shodný pro všech 8 mincí. Motiv je lemován kruhem z 12 hvězd evropské vlajky. Na rozdíl od bankovek je vydávání euromincí v rukou jednotlivých zemí.15 Eurové mince si můžeme prohlédnout na obrázku č. 3.
Obr. č 3 Přehled euromincí
15
Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7)
- 13 -
3. Kritéria pro zavedení jednotné měny 3.1 Maastrichtská kritéria Základní podmínkou pro zavedení eura je to, aby daná země byla členem EU. Každá země potom musí sjednotit výkon svých ekonomik a navzájem se sladit v základních ekonomických ukazatelích. Tento proces nazýváme konvergence. Pro tento účel byla vytvořena tzv. Maastrichtská konvergenční kritéria.16 V následujícím přehledu uvedu jednotlivá kritéria a také to, jak je na tom s jejich plněním naše republika. 1. Kritérium cenové stability První kritérium zavazuje členský stát k tomu, aby vykazoval dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu. Hodnota cenové stability je získána jako „dvanáctiměsíční průměr inflace ve třech členských zemích EU, které ve sledovaném období dosáhly nejnižší míry inflace, zvýšeným o 1,5 procentního bodu.“17 Inflace se měří pomocí tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP). Tyto indexy vyjadřují úroveň cen vybraného spotřebního koše ve dvou následujících letech.18 Pokud v zemi nedochází k nějakým nečekaným vnitřním změnám, ke kterým můžeme řadit např. extrémní zvýšení daní nebo nadměrný růst cen spotřebního zboží, nemělo by být problémem toto kritérium cenové stability splnit.19 Situace v ČR: Společný dokument, který dohromady vytvořili Česká národní banka (ČNB) s Ministerstvem financí a který poté schválila vláda ČR 22. 12. 2010 ukazuje na to, jak je na tom s jednotlivými Maastrichtskými kritérii naše země. Z dokumentu vyplývá, že se v současnosti daří kritérium cenové stability plnit. „Inflační cíl ČNB od počátku roku 2010 (pro národní index spotřebitelských cen) je stanoven na 2 %, přičemž ČNB usiluje o to,
16
JANÁČKOVÁ, Stanislava. Krize eurozóny a dluhová krize vyspělého světa. Praha : CEP, 2010. Varovné signály, s. 22. ISBN 978-80-86547-95-4. 17 Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7) 18 PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR . Vyd. 2. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008. 215 s. ISBN 978-80-7325-138-3. 19 Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Praha : Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka, 2010. Kritérium cenové stability, s. 12
- 14 -
aby skutečná hodnota inflace nebyla vyšší nebo nižší než cíl o více než jeden procentní bod.“20 2. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Druhé kritérium vyžaduje, aby „průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu EU v průběhu jednoho roku před šetřením nepřekračovala o více než 2 procentní body průměrnou úrokovou sazbu tří členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.“21 Toto druhé kritérium je v úzkém spojení s kritériem prvním a stejně tak vyžaduje určitou důvěryhodnost veřejného sektoru. Situace v ČR: V roce 2010 činila průměrná hodnota dlouhodobých úrokových sazeb v České republice 4,2 %. V budoucnosti se nepočítá s riziky, která by plnění těchto kritérií v následujících letech mohla ohrozit.22 3. Kritérium stability měnového kurzu Další kritérium vyžaduje „zapojení měny minimálně po dobu dvou let do kurzového mechanismu ERM II. Během tohoto období by se kurz měl nalézat bez nadměrného pnutí v blízkosti centrální parity, která by neměla devalvovat.“ Centrální parita je kurz domácí měny vůči jednotce zahraniční měny (např. 26, 60 CZK = 1 EUR) a zadává ji Centrální banka.23 Situace v ČR:. Jelikož zatím Česká republika nevstoupila do kurzového mechanismu ERM II, a nebyla tedy stanovena centrální parita koruny k euru, je nemožné toto kritérium hodnotit. Neočekává se ale, že by jeho splnění představovalo velkou překážku. Nejdůležitější bude správné načasování vstupu do ERM II. Před vstupem do tohoto systému je ale potřebná stabilní situace na finančním trhu nejenom u nás, ale i u ostatních států eurozóny.24 4. Kritérium nízkého vládního deficitu Čtvrté a páté kritérium je společně označováno jako kritéria veřejného sektoru. Patří k nim kritérium nízkého vládního deficitu a veřejného dluhu. Čtvrté kritérium nízkého
20
Viz Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (pozn. 19), s. 3. 21 Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7) 22 Viz Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (pozn. 19) 23 Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7) 24 Viz Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (pozn. 19)
- 15 -
vládního deficitu vyžaduje, aby „poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekročil referenční hodnotu 3 %.“25 Situace v ČR: Jak je uvedeno v dokumentu vlády z 22. 12. 2010, je „deficit veřejných rozpočtů pro rok 2010 notifikován ve výši 5,1 % HDP.“ Plánuje se snížení tohoto deficitu v roce 2011 na úroveň 4,6 % HDP, 3,5 % HDP v roce 2012 a 2,9 % HDP v roce 2013.26 5. Kritérium hrubého veřejného dluhu: Toto kritérium „sleduje udržitelnost veřejného sektoru v dlouhodobém horizontu. Je orientován na vývoj dluhu vládních institucí, který nesmí překročit 60% HDP.“27 Situace v ČR: Pro rok 2010 je dluh ve výši 39,6 % HDP. Do dalších let se očekává nárůst a to až na 44 % HDP v roce 2013. Potom by však mělo dojít k poklesu. Rizikem pro budoucí vývoj představují negativní dopady stárnutí obyvatelstva.28 Země nemusejí euro přijmout okamžitě, ale nakonec by v každé členské zemi mělo dojít k nahrazení národní měny. Česká republika zatím nestanovila konkrétní datum pro přijetí eura. Jako podpora pro chudší státy EU existuje Kohezní fond neboli Fond soudržnosti, založený v roce 1993 Maastrichtskou smlouvou. Je to nástroj solidarity, jehož úkolem je pomoci splnit zemím EU Maastrichtská kritéria.29
3.2 Evropský mechanismus směnných kurzů II Česká republika má díky svému členství v EU závazek přijmout euro. Tento závazek určuje Smlouva o založení Evropského společenství, ze které vyplývá, že po vstupu do EU členské státy přistoupí do tzv. Mechanizmu směnných kurzů ERM II (European Exchange Rate Mechanism II). Jakmile země splní již zmíněná Maastrichtská kritéria, nahradí národní
25
Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7) Viz Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (pozn. 19) 27 Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7) 28 Viz Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (pozn. 19) 29 Euroactiv.cz [online]. 209 [cit. 2011-02-10]. Kohezní fond . Dostupné z WWW: . 26
- 16 -
měnu eurem. Účast v mechanismu směnných kurzů ERM II je tedy podmínkou pro přijetí nové měny a v tomto mechanismu musí státy setrvat minimálně po dobu dvou let.30 Prvotní kurzové uspořádání ERM vzniklo v roce 1979, po vzniku eura k 1. 1. 1999 byl tento systém nahrazen mechanizmem ERM II. Země, které se účastní ERM II musí zajistit, aby byl kurz měny udržen ve fluktuačním pásmu ± 15 % od stanovené centrální parity. Česká republika se zatím systému ERM II neúčastní. Vstup určí vláda ČR, ale konečné rozhodnutí závisí na EU (přesněji na dohodě ministrů financí eurozóny, Evropské centrální banky a ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí, které nejsou členy eurozóny, jsou však zapojeny do systému ERM II).31
3.3 Evropská centrální banka Povinnost nových členských států přijmout euro jako národní měnu dává Evropská centrální banka (EBC). EBC je nadnárodní instituce a má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem. Byla založena 1. července 1998 spolu s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) a její základní kapitál činil 5 miliard EUR.32 Hlavním úkolem ECB je udržet cenovou stabilitu eura a podporovat hospodářskou politiku v EU. Dále potom řídí měnovou politiku EU, vede devizové obchody, zodpovídá za správný průběh platebních systémů, kontroluje devizové rezervy států eurozóny a v neposlední řadě spolupracuje na projektech věnující se stabilitě finančního systému. Postavení ECB je nezávislé na orgánech či institucích EU i na vládách členských zemí. Nejdůležitějšími orgány ECB je výkonná rada , rada guvernérů, generální rada a prezident. Prezidentem ECB je od roku 2003 francouzský finančník Jean-Claude Trichet, který provádí měnovou politiku, organizuje zasedání Generální rady a předsedá Radě guvernérů, Výkonné radě i Generální radě ECB. Ve výkonné radě působí prezident ECB, viceprezident a čtyři další členi, kdy všichni jsou jmenováni významnými osobnostmi a profesionály z oblasti bankovnictví. Jsou jmenováni členy vlád jednotlivých členských států na osmileté funkční období a každý může být zvolen jen jednou. Další podmínkou je státní příslušnost k zemi EU. Sestavují roční účetní uzávěrku ESCB (Evropský systém centrálních bank) a mají zodpovědnost za běžné záležitosti ECB. 30
Viz Mazalová (pozn. 2), s. 11. Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7) 32 TOMÁŠEK, Michal. Evropské měnové právo. Praha : C.H. Beck, 2007. Evropská centrální banka, s. 137. ISBN 978-80-7179-940-5. 31
- 17 -
Hlavním rozhodovacím orgánem ECB je Rada guvernérů a skládá se z prezidenta, viceprezidenta a guvernérů centrálních bank členských států. Rada guvernérů má například právo povolovat vydávání bankovek EU, vytváří zprávy o aktivitách ESCB a o měnové politice nebo schvaluje účetní roční závěrku. Jako třetí rozhodovací orgán byla dodatečně zřízena generální rada, která bude rozpuštěna, jakmile všechny státy EU přijmou euro.33
3.3.1 Předchůdce Evropské centrální banky- EMI Evropský měnový institut (European Monetary Institute, EMI) byl založen v lednu 1994 v souladu s Maastrichtskou smlouvou. Sídlem se stal německý Frankfurt. Úkolem EMI byl široký okruh přípravných aktivit, mezi nimiž lze jmenovat: výrobu a šíření bankovek, sladění měnové statistiky a účetnictví, konzultační a poradenská činnost nebo uspořádání bankovního dohledu. EMI však nezodpovídal za provádění společné měnové politiky, tato funkce zůstala v kompetenci národních centrálních bank. Vrcholným orgánem EMI byla Rada složená z prezidenta a guvernérů všech členských centrálních bank EU, v jejímž čele stál zvolený víceprezident. Prezident EMI byl volen na funkční období tří let členskými zeměmi na návrh Rady EMI. Jako první tuto pozici zastával Francouz Alexandre Lamfalussy. EMI ukončil svoji činnost v červnu 1998, kdy na pole měnové politiky vstupuje Evropská centrální banka.34
3.3.2 Evropský systém centrálních bank Evropský systém centrálních bank (European System of Central Banks, ESCB) zahájil svoji činnost 1. ledna 1999. Skládá se z ECB a národních centrálních bank všech zemí EU. Jeho vznik je ukotven v Maastrichtské smlouvě. Jedná se pouze o organizační seskupení a oproti ECB nemá právní subjektivitu. Hlavními úkoly ESCB je vytvářet měnovou politiku, provádět devizové operace, je také správcem rezerv v cizích měnách členských států, povinností je i zajistit hladký chod platebních systémů. Významným rysem ESCB je nezávislost na jakémkoliv orgánu Evropské unie.35
33
Viz Mazalová (pozn. 2) s. 15 Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7) 35 Viz Mazalová (pozn. 2), s. 13 34
- 18 -
4. Přijetí eura v České republice Zavedení nové měny v jakékoli zemi vyžaduje řadu příprav, legislativních změn a úprav, během nichž si lidé na novou měnu postupně zvyknou. Každý stát si vybere plán, který zavedení eura co nejvíce zjednoduší a umožní. K dispozici jsou celkem tři možné scénáře přijetí eura: Velký třesk, Madridský scénář a Phasing-out.36
4.1 Velký třesk V roce 2007 byl vládou ČR vybrán proces Velký třesk (nebo také Big Bang), z jehož názvu je patrné, že k přeměně všech změn dojde najednou. Schéma scénáře Velkého třesku zobrazuje i níže uvedený obrázek č. 4. Jak uvádí Národní plán zavedení eura v České republice, proces Velkého třesku se vyznačuje pěti fázemi: 1. Předpřípravná fáze: česká koruna je nadále v oběhu, ale v plném proudu probíhají přípravy na nastávající změnu. 2. Přípravná fáze- pro platby se nadále používá koruna, ale uplatňuje se tzv. duální označování cen, takže údaje na výplatních páskách nebo ceny v obchodech jsou nejenom v korunách, ale už i nově v eurech. 3. Fáze duální cirkulace: euro je zavedeno pro všechny bezhotovostní platby, pro hotovostní transakce je povolena i koruna, která je však postupně stahována z oběhu. Duální označování cen stále pokračuje. Tato fáze trvá dva kalendářní týdny. 4. Fáze mezi koncem duální cirkulace a koncem duálního označování cen: euro platí pro hotovostní i bezhotovostní transakce. Pro lepší porovnání cen se ale ještě stále setkáváme např. v obchodech i s hodnotami v korunách, aby lidé měli dostatek času zvyknout si na novou měnu. Duální označení cen by mělo trvat minimálně rok po zavedení eura.
36
Businessinfo.cz [online]. 208 [cit. 2011-02-10]. Scénáře přijetí eura. Dostupné z WWW: .
- 19 -
5. Závěrečná fáze zavedení eura: po duálním označování cen budou všechny transakce pouze v euru. Obchodníci ale stále mohou ceny uvádět i v korunách.37
Obr. č. 4 Schéma přijetí eura Velkým třeskem, Zdroj: viz. Zavedenieura.cz (pozn. 7)
Hlavní důvody, proč vláda vybrala scénář Velkého třesku: -
je jasnější a přehlednější
-
jde o pravděpodobně nejlevnější variantu, protože ke všem změnám dojde najednou (na rozdíl od ostatních scénářů, kde se některé změny dělají nadvakrát)
-
minimalizuje období souběžného používání dvou měn (ostatní scénáře požadují přechodná období používající obě měny)
-
zaručuje nejvyšší míru právní jistoty
-
veřejnost i občané si rychle uvědomí nezvratnost procesu a nedojde k vytvoření času pro spekulace
-
umožňuje celý proces přijetí nové měny v rámci jednoho volebního období vlády38
37
Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice. Národní plán zavedení eura v České republice. Praha : Ministerstvo financí ČR, 2007. Scénář jednorázového přechodu na euro, s. 8-9. ISBN 978-8085045-35-2. 38 Penize.cz [online]. 2007 [cit. 2011-02-10]. Euro přijmeme Velkým třeskem. Dostupné z WWW: .
- 20 -
4.2 Madridský scénář, Phasing out Kromě Velkého třesku si země mohou zvolit i jiné scénáře. Další možností pro způsob zavedení měny je tzv. Madridský scénář neboli scénář s využitím přechodného období. Tento proces si zvolili zakládající členové eurozóny. Euro se nejprve zavede v bezhotovostní formě a po uplynutí zmíněného přechodného období, které trvá nejvýš tři roky, je euro zavedeno i do hotovostního oběhu. V tomto přechodném období si bankovky a mince v národní měně zachovávají svoji platnost, jsou oficiálním platidlem. Euro se využívá, ale jako oficiální platidlo neslouží 39. Schéma uvedeného scénáře můžeme vidět na obrázku č. 5.
Obr. č. 5 Schéma přijetí eura Madridským scénářem, Zdroj: viz Zavedenieura.cz (pozn. 7)
39
Businessinfo.cz [online]. 2008 [cit. 2011-02-11]. Scénáře přijetí eura. Dostupné z WWW: .
- 21 -
Posledním scénářem je Phasing out. Jedná se o jednorázový přechod na euro s využitím tzv. fáze postupného zrušení. Je podobný scénáři Velkého třesku tím, že se euro začne používat ve shodném okamžiku jak v bezhotovostní, tak i hotovostní formě. V určitých oblastech jako např. placení daní je ale možné používat ještě po nějaký čas (maximálně 1 rok) původní měnu. Oproti Velkému třesku a Madridskému scénáři dává Phasing out delší čas na přizpůsobení subjektům jak soukromého, tak veřejného sektoru, což je jeho nespornou výhodou. Na druhé straně by u finančních zprostředkovatelů (např. u bank a pošt) došlo k prodloužení procesu přechodu, což by znamenalo dodatečné náklady, a zároveň by se do jisté míry snížila transparentnost.40 Schéma je ukázáno na obrázku číslo 6.
Obr. č. 6 Schéma přijetí eura scénářem Phasing Out, Zdroj: viz Zavedenieura.cz (pozn. 7)
Jednotlivé státy si vždy mohou samy vybrat, kterou variantu zvolí. Většina zemí se přiklání k Velkému třesku, ve kterém vidí největší výhody a nejlepší podmínky. Hlavním argumentem je skutečnost, že tento scénář lépe odpovídá podmínkám, kdy již euro existuje jak v hotovostní, tak v bezhotovostní formě. Nejmenší oblibu potom má Phasing out, který se většině států zdá nejasný a nejméně definovaný.41
40 41
Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7) Viz Businessinfo.cz (pozn. 39)
- 22 -
4.3 Pravidla pro přijetí eura Národní plán pro zavedení eura v České republice uvádí hned několik pravidel pro přijetí eura u nás: 1. Jednorázové přijetí eura 2. Duální cirkulace (viz fáze Velkého třesku) 3. Zajištění kontinuity (Přijetí eura nezruší platnost smluv či právních nástrojů. Nemůže dojít ani k jakýmkoli změnám podmínek smluv a zavedení eura nesmí být ani důvodem k jejímu vypovězení či osvobození od dluhu. Údaje zapsané v korunách zůstanou platné.) 4. Pravidlo přepočítávacího koeficientu (Pro převod koruny na euro bude možné používat pouze přepočítací koeficient stanovený Radou EU.) 5. Pravidla zaokrouhlování (Peněžní transakce, která mají být placena už v eurech, budou zaokrouhlena na nejbližší eurocent, tzn. na dvě desetinná místa. Zaokrouhluje se pouze konečná hodnota. Některé položky, jako např. bankovní poplatky, mohou být uváděny nezaokrouhleně, a to proto, aby zaokrouhlování drobných částek občana finančně nepoškozovalo. Při převodu nemá nikdo nárok účtovat si poplatky a nesmí dojít k poškození občana.) 6. Minimalizace nákladů (Náklady, které vzniknou v důsledku zavedení eura, si každý platí sám. Úkolem státu je poskytnout občanům informace pro bezproblémový přechod na euro, a to s co nejmenšími náklady.) 7. Předcházení zvýšení cen (Při zavádění eura se bude dělat vše proto, aby nedošlo k neodůvodněnému zvyšování cen, a dodržování všech zmíněných pravidel bude důsledně sledováno.)42
4.4 Vstup České republiky do eurozóny Členem EU je Česká republika už více než 6 let, ovšem celý proces evropské integrace bude završen až vstupem do eurozóny. Odsouhlasením dokumentu Strategie přistoupení České republiky k eurozóně z roku 2003 jsme se zavázali k přijetí eura. Přesný termín pro
42
Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR. Národní plán zavedení eura v České republice. Praha : Ministerstvo financí ČR, 2007. s. 8-10. ISBN 978-80-85045-35-2.
- 23 -
zavedení nové měny zatím stanoven není. Vláda ČR je tou, kdo určí datum, kdy se euro stane naším zákonným platidlem. Abychom se stali členy eurozóny, musíme splnit výše zmíněná Maastrichtská kritéria, která zatím ale nesplňujeme.43 To dokazuje i tabulka č. 2.
Referenční
Kritérium
hodnota
Vládní deficit nesmí přesáhnout Veřejné finance
hodnotu 3 % HDP Veřejný dluhu nesmí překročit 60 %
Skutečnost ČR za rok 2010
3%
5,1 %
60 %
39,6 %
1,5 %
1,2 %
6,3 %
4,3 %
Průměrná roční inflace nesmí Inflační
překročit míru inflace tří členských
kritérium
států s největší cenovou stabilitou o více než 1,5 % Dlouhodobé nominální úrokové
Stabilita
míry nesmí o více než dva procentní
dlouhodobých
body přesáhnout úrokové míry tří
úrokových sazeb
členských států s nejlepší cenovou stabilitou
Tab. č. 2 Stav plnění Maastrichtských kritérií českou ekonomikou, Zdroj: viz Zavedenieura.cz (pozn. 7)
Návrh na vznik výše uvedené Strategie přistoupení k eurozóně byl už v roce 2002. V tuto dobu také existoval plán, ve kterém pro zavedení eura nebyl zavrhnut rok 2007. V září 2003 byla Strategie odsouhlasena a pro přijetí eura byl navržen rok 2009. Tento termín byl ale v záři 2005 změněn na rok 2010. Vláda ČR rozhodla v roce 2006 o zrušení plánovaného vstupu v roce 2010, přičemž další nový termín určen nebyl. V srpnu 2007 byla vytvořena Aktualizovaná strategie přistoupení ČR k eurozóně, čímž došlo k potvrzení zrušení termínu 2010 a nepřítomnost data pro přijetí do eurozóny. V roce 2008, díky vyhodnocení plnění Maastrichtských kritérií, není vládě doporučeno stanovit datum pro přijetí eura. Dalším
43
Finance.cz [online]. 2008 [cit. 2011-02-10]. Jak načasovat vstup do eurozóny?. Dostupné z WWW: .
- 24 -
termínem pro přijetí eura byl rok 2012, ovšem i ten byl brzy zrušen.44 V lednu 2009 stanovil politik Miroslav Kalousek, tehdejší ministr financí, termín pro přijetí eura rok 2013.45 Současná vláda termín pro přijetí eura stanovovat nebude. Premiér České republiky Petr Nečas pro Lidové noviny v prosinci 2010 řekl: “Přijetí eura by byla politická i ekonomická hloupost“.46
4.5 Kurz eura Euro je měnou, kterou lidé platí už v 17 zemích Evropy. Při vycestování do zahraničních destinací si měníme české koruny za eura. Kurz eura vůči české koruně se neustále vyvíjí a mění, jak dokazuje graf č. 1. Kurzy vydává Česká národní banka a k 18.2.2010 byl kurz eura vůči české koruně 24,375.47
Graf č 1 Vývoj eura (česká koruna/euro), Zdroj: viz Kurzy.cz (pozn. 35)
44
HELÍSEK, Mojmír. EURO v ČR z pohledu ekonomů. Plzeň : Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. Připravenost ČR ke vstupu do eurozóny, s. 20-23. 45 Penize.cz [online]. 2009 [cit. 2011-02-10]. Kalousek: Česko může přijmout euro nejdříve v roce 2013. Dostupné z WWW: . 46 Lidovky.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-09]. Euro v Česku. Dostupné z WWW: . 47 Kurzy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-11]. Euro. Dostupné z WWW: .
- 25 -
5. Euro ve světě Euro je sice platidlem EU, ale svůj význam má zcela určitě i ve světové měnové politice. Aby mělo euro význam i ve světě, musí to být nejenom důvěryhodná, ale především i stabilní měna. Jestliže má být euro navíc měnou světovou, musí ho používat i některé ostatní státy světa. Euro je měnou pro více než 320 miliónů Evropanů (americkým dolarem platí okolo 127 miliónů a japonským jenem 270 miliónů populace). Právem má proto euro místo v globální ekonomice a je po americkém dolaru druhou nejuznávanější a nejrozšířenější měnou světa a má velký význam v mezinárodním obchodě.48 Euro využívají kromě zemí EU, které jsou členy eurozóny (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Řecko, Slovinsko, Kypr, Malta, Slovensko a Estonsko), i země neevropské, které jsou však členy EU, a to díky koloniální historii. Patří sem: Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik v Karibiku, Réunion v Indickém oceánu, portugalské ostrovy Madeira, Azorské ostrovy nebo Kanárské ostrovy. Euro se také používá v zemích, které nejsou součástí EU. Jejich měnový systém se ale vázal na státy, které se později členy EU staly. Jsou to Monako, které jako platidlo používalo francouzský frank, a San Marino s Vatikánem, které používaly italskou liru. V euroizovaných zemích také euro platí za národní měnu. Příkladem euroizovaných zemí je Černá Hora nebo Kosovo, kde euro nahradilo německou marku. Dále sem patří malá země Andoran, ležící na francouzsko-španělské hranici, která ani dříve neměla vlastní měnu, používala francouzský frank i španělskou pesetu. Dnes se zde již platí eurem, aniž by země měla uzavřenou smlouvu s EU.49 O euro je zájem i za hranicemi eurozóny. Globální banky poskytují půjčky v euru, na devizových trzích je druhou nejobchodovatelnější měnou, používá se k fakturaci a různým platbám nejenom mezi zeměmi eurozóny a třetími zeměmi, ale i mezi třetími zeměmi navzájem. Euro je také důležitou rezervní měnou pro případ měnové krize a na celém světě se také stále více používá k emisi státních a podnikových dluhopisů.50
48
Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7) Businessinfo.cz [online]. 2008 [cit. 2011-02-11]. Euro ve světě . Dostupné z WWW: . 50 Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7) 49
- 26 -
5.1 Euroizace Euro využívají země, které jsou členy eurozóny. Toto členství však není podmínkou pro užívání eura. To mohou uvést do oběhu i země, které nejsou součástí EU. Potom hovoříme o tzv. euroizaci, kterou využívají velmi malé státy, pro které je neefektivní udržovat v oběhu vlastní měnu. Patří sem již zmíněné země jako je Andorra, Monako, San Marino či Vatikán. Euroizaci mohou využít také státy, jejichž ekonomika je na nízké úrovni a jejichž měna je málo důvěryhodná. Zavedení eura zde pak pozitivně působí na inflaci a na makroekonomickou stabilitu. Příkladem je např. Černá Hora a Kosovo. Země zapojené do euroizace nemají možnost podílet se na rozhodování o společné měnové politice, kterou pouze pasivně přijímají.51
5.2 Euro na Slovensku Díky společné historii stojí jistě za zmínku také zavedení eura na Slovensku. To přijalo euro k 1. lednu roku 2009. Předtím se na Slovensku platilo od roku 1993 slovenskou korunou. Zavedení nové měny u našich sousedů vyvolalo velké diskuze o euru i v naší zemi. K analýze dopadů eura na Slovensko je potřeba jistá doba sloužící pro vyhodnocení dostupných dat. Je ovšem nutné odlišit dopady, které má na svědomí světová krize a dopady, které vznikly vlivem vstupu do eurozóny.52 Studie Národní banky Slovenska (NBS) z roku 2010 uvádí, že některé slovenské podniky pocítily po vstupu do eurozóny zhoršení hospodářských a finančních ukazatelů. Příčinou tohoto zhoršeného vývoje je pokles poptávky. Tato studie dále dochází k zjištění, že zavedení eura mělo jen nepatrný vliv na míru inflace. K menšímu růstu cen došlo hlavně v restauracích a dopravě.53 Zavedení eura na Slovensku se nesetkalo u všech lidí s otevřenou náručí a stále se objevují noví odpůrci společné měny. Někteří dokonce požadují zpětné přijetí koruny. Oficiálně prvním, kdo navrhl opuštění od eura a návrat ke slovenské koruně, byl v roce 2010 předseda parlamentu Richard Sulík, a to z důvodu dluhové krize v eurozóně. Za největší nevýhodu považuje převzetí dluhů předlužených zemí platící eurem, protože to povede k finančním 51
Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7) SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna . Brno : Mezinárodní politologický ústav, 2009. Realizace na úrovni Evropské unie , s. 127. ISBN 978-80-210-5082-2. 53 Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7) 52
- 27 -
problémům Slovenska. Ministerstvo financí i premiérka Iveta Radičová se k tomuto stanovisku ovšem nepřiklonili. Ani odborníci nevidí odchod Slovenska z eurozóny jako příliš reálný. A proto Slovensko i nadále zůstává nejchudším státem měnové unie a jako jediná země také odmítla poskytnout finanční pomoc krizí postihnutému Řecku. Vyjádřili ale podporu pro vznik záchranného fondu, který jako první využije Irsko.54
54
Ct24.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-11]. Slovensko návrat ke koruně. Dostupné z WWW: .
- 28 -
6. Výhody a nevýhody eura Přijetí společné měny pro státy Evropské unie s sebou přináší spoustu výhod, nevýhod a také rizik. Veronika Mazalová je v knize Projekt jednotné evropské měny EURO rozděluje do několika skupin, a to z hlediska postavení EU ve světové ekonomice a z makro a mikroekonomické úrovně.55 Výhody: Do přínosů z hlediska postavení EU patří fakt, že byla vytvořena jednotná ekonomika, která je svou velikostí srovnatelná s USA. Obchodování mezi členy EU ale nemůžeme považovat za zahraniční obchod, ale díky uzavřenější ekonomice může dojít k tomu, že možné kurzové výkyvy eura nebudou mít negativní vliv na domácí ekonomiky. Euro se tak stalo významnou měnou na světovém trhu, která je schopna plně konkurovat americkému dolaru. Výhodou z makroekonomické úrovně je absence kurzových rozdílů, což povede k růstu objemu obchodů mezi zeměmi EU, a to se zajisté projeví v celkovém růstu HDP. Z mikroekonomické úrovně dojde díky jednotné měně ke zjednodušení techniky plateb a odstraní se vedení účetnictví v několika měnách. Pro spotřebitele je také významným pozitivem, že ceny ve všech zemích eurozóny jsou ve shodné měně. Velkým přínosem je také snazší cestování v jedné měnové oblasti, protože odpadne potřeba vyměnit si každých pár kilometrů peníze.56 Nevýhody: K nevýhodám z hlediska postavení EU ve světové ekonomice patří to, že určujícím ekonomickým subjektem už nebudou samotné státy, ale transnacionální společnosti. Tyto společnosti mají také největší vliv v mezinárodním obchodě, ve výzkumu a vývoji. Může také dojít ke zvyšování korupce, organizovaného zločinu a jiným nelegálním činnostem.57 Jak uvádí prezident ČR ve své knize Evropa Václava Klause, je ekonomika států eurozóny na jiných úrovních, a protože unie u svých jednotlivých členů nebude ochotna dopustit určité finanční komplikace (např. bankrot), dojde k velkému nárůstu solidarity EU. Následně tedy bude snížena autonomie národní politiky.58 55
Viz Mazalová (pozn. 2), s.16-18. KLAUS, Václav. Evropa Václava Klause. Praha : Knižní klub, 2004, s. 56. ISBN 80-242-1239-0. 57 Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7) 58 Viz Klaus (pozn. 56), s. 58. 56
- 29 -
K nevýhodám z makroekonomického hlediska patří potřeba vytvořit společnou měnovou politiku, protože díky zavedení jednotné měny o svoji měnovou politiku přijdou. Každý člen má ale jinou ekonomickou úroveň. Centrální banka má proto možnost znehodnotit kurz domácí měny (díky tomu vzroste konkurenceschopnost domácího zboží v zahraničí, zvýší se vývoz a domácí výroba a celková ekonomika díky tomu poroste), nebo snížit úrokovou sazbu. Jestliže ekonomická vyspělost členských států nebude na stejné úrovni, může dojít nejenom k odlišné reakci na zavedení eura, ale také k různým názorům na měnovou politiku a odlišným ekonomickým výsledkům. Ovšem vytvoření takové měnové politiky, která by byla příznivá pro všechny členské státy, je obtížný úkol. Existuje tu totiž riziko tzv. asymetrického šoku, což je termín pro takovou událost, která postihuje pouze určitou národní ekonomiku, ale může také způsobit dopady na hospodářský růst nebo zaměstnanost.59 K nákladům z mikroekonomické úrovně bude docházet díky nutnému zaškolování zaměstnanců nebo přeceňování zboží. Je třeba také stáhnout národní měnu z oběhu, která se musí nahradit novými mincemi a bankovkami. Tyto náklady mají ale oproti nákladům z makroekonomického hlediska jen krátkodobý charakter.60
6.1 Dopady eura 6.1.1 Následky zavedení eura pro obyvatelstvo Ekonomika členů EU není ve všech zemí stejná. Západoevropské země se pyšní vyspělejší ekonomikou a lidé tu vydělávají také mnohem více peněz. Co se ale s méně rozvinutými zeměmi stane? Mělo by dojít k postupnému vyrovnávání cen. Toto vyrovnání může nastat díky kladnému rozdílu mezi domácí a zahraniční inflací. Inflace v zahraničí je menší než domácí, takže ceny v domácí ekonomice porostou rychleji než v zahraničí. Další možností, jak vyrovnat ceny, je posílení národní měny, což obyvatelé pocítí až při vycestování do cizí země. Po zavedení eura by mohlo dojít k reálnému znehodnocování úspor (v případě, že by byla domácí inflace vyšší než průměrná inflace států EU platící eurem).
59
PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus koruna. Brno : CDK, 2008. Euro očima ekonoma, s. 162. ISBN 978-807325-138-3. 60 Viz Mazalová (pozn. 2), s. 18.
- 30 -
Nemůžeme také odhadnout, jak se po vstupu do eurozóny bude chovat prodávající na trhu u neregulovaných cen.61 Jak již bylo zmíněno výše, pro celý proces přeměny původní měny na euro se uskuteční pomocí stanoveného koeficientu, který bude používán u všech platebních transakcí. Při respektování pravidel zaokrouhlování by ale nemělo docházet k narušení původních cenových relací. Pozitivně se projeví zavedení měny EU pro občany, kteří rádi cestují. Společná měna totiž odstraní nutnost vyměnit si domácí měnu před odjezdem do zemí eurozóny. Zavedení eura u nás představuje zlomový okamžik a jednotná měna se zcela určitě dotkne každého z nás.62
6.1.2 Následky zavedení eura pro podnikatele Pro podnikatele bude přijetí eura zásadní změnou, která s sebou přinese spoustu problémů, ale zajisté i mnoho přínosů a výhod. Obecně můžeme říci, že dojde k úsporám nákladů, ale i k jednorázovým finančním nákladům. Díky zavedení eura dojde v podnikatelském sektoru k úspoře nákladů při platebních operacích se zahraničím. Výhodou bude zjednodušení účetnictví, snížení transakčních nákladů, ale všechny tyto pozitiva se odvíjejí od míry obchodního zapojení daného podniku s ostatními zeměmi eurozóny. Za velký přínos pro tento sektor se také považuje minimalizace kurzového rizika. Kurzové i úrokové riziko nezaručuje spolehlivé naplánování investic a jiných podnikohospodářských aktivit, což může mít za následek rozhodnutí o nerealizování investic. Pohyb kurzu české koruny k euru představuje také kolísání hodnoty eurových pohledávek (nebo závazku v domácí měně). Díky vývoji kurzu mohou nastat dvě možnosti, a to snížení korunové hodnoty eurové vývozní pohledávky nebo zvýšení této hodnoty eurového dovozního závazku. V prvním případě došlo k posílení koruny, v druhém případě nastal opak (koruna byla oslabena). Bohužel vývoj kurzu nelze odhadnout, takže podniky jsou vystaveny neustálému riziku díky pohybu měnového kurzu. Jestliže podnik obchoduje v rámci eurozóny, tak po vstupu ČR do eurozóny dojde k eliminaci těchto nákladů. Pravdou
61
ZÁKLASNÍK, Jan, et al. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR. Brno : Výzkumné centrum PEF MZLU, 2007. 322 s. Dostupné z WWW: . ISBN http://www.striz.cz/pdf/08studie.pdf. 62 Viz Mazalová (pozn. 2) s. 31.
- 31 -
je, že podnik, který má obchodní styky se zemí platící jinou měnou než s eurem, bude nadále vystaven určitému riziku zmíněného pohybu kurzu eura.63 Po zavedení eura se odstraní náklady na směnu cizí měny i poplatky za platební styk. Díky propojenosti ekonomiky s eurozónou se může také předpokládat zvýšení vývozu. Dojde k odstranění měnového rizika a také se sníží kolísání českých úrokových sazeb, a to díky menšímu vlivu vnějšího prostředí na českou ekonomiku. Zmíněné výhody se nejvíce projeví u podniků v zahraničním vlastnictví a také u podniků zpracovatelského průmyslu. Nová měna s sebou přinese i náklady, které budou mít převážně jednorázový charakter a budou vynaloženy zpravidla rok před vstupem do eurozóny. K těmto nákladům patří hlavně změna účetních softwarových systémů a ceníků, nebo se stávající systémy musí přeprogramovat. Dále je nezbytné zaučení zaměstnanců a také bude potřeba domluvit se s odběrateli a dodavateli o změně měny. Tyto náklady boudou tím vyšší, čím větší je firma. Podniky s větším počtem informačních systémů musí počítat s hodnotnějšími náklady. Tyto náklady vzniklé z úpravy systémů představují zhruba 60 % všech nákladů na přijetí eura. Další finanční ztrátu může mít za následek špatně nastavený přepočítací koeficient koruny k euru nebo úrokové sazby ECB.64 Pro podnikový sektor převládají spíše výnosy nad náklady, avšak dopad na jednotlivá odvětví se bude lišit. V případě přijetí eura u nás pak teprve čas ukáže, zda je tato měna přínosem.
6.1.3 Následky zavedení eura na ekonomický růst Po přijetí eura se změní celá struktura ekonomiky a nová měna ovlivní i dlouhodobý ekonomický růst. Ukazatele ekonomického růstu nám podají informace o výkonnosti ekonomiky a odráží také změnu životního standardu občanů. Cílem státu je zajistit dostatečně vysokou ekonomickou úroveň země a také kvalitu života jejich obyvatel. Nastává tu ale otázka, zda přechod na euro má kladný, či negativní vliv na ekonomický růst a zda může díky euru dojít i ke zvýšení příjmu a tak i celé životní úrovni občanů České republiky.65 Naše země patří k malým ekonomikám, které mají větší šanci najít své spotřebitele v zahraničí, protože zahraniční trh nabízí více zákazníků, a tím i vyšší poptávku po zboží a službách. Po vstupu do eurozóny se ČR stane pro země platící eurem zajisté výhodnějším 63
Viz Záklasník (pozn. 61) Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7) 65 Viz Mazalová (pozn. 2), s. 24. 64
- 32 -
obchodním partnerem. Zvětší
se
tedy
potom
šance
dosáhnout
vyšší
poptávky,
než za nezměněných podmínek na domácím trhu. A platí pravidlo, že čím větší poptávka, tím vyšší cenu je možné na trhu získat. Ekonomický růst se může také zvyšovat tím, že dojde ke zvýšení výnosů z vývozu a snížení nákladů na dovoz. Negativní dopad na růst ekonomiky by mohla mít případná inflace. Dále do této skupiny s negativními následky patří ztráta autonomie měnové politiky České národní banky. Případné nepřijetí eura za národní měnu by mohlo negativním způsobem působit na důvěryhodnost naší země, a to především našich firem, které se účastní mezinárodních obchodních vztahů.66
66
Viz Zavedenieura.cz (pozn. 7)
- 33 -
7. Euro v odrazu hospodářské krize Finanční krize, která propukla na začátku roku 2008, se promítla do života jednotlivých firem i zemí. Přestože není známa jednoznačná příčina, je za spouštěcí faktor uváděna americká hypoteční krize v roce 2007, která postupně přerostla ve světovou finanční krizi. Dalším faktorem se pak stala vysoká cena ropy v první polovině roku 2008, která vedla k poklesu reálného DPH a zároveň zvýšila spotřebitelské ceny. Mezi důsledky této krize, která zasáhla do ekonomik mnoha států celého světa, řadíme celkové snížení kapitálu finančních institucí, propad finančního sektoru, devalvace majetku, zvýšení
veřejného
dluhu,
i
devalvace
určitých
měn
(např.
islandská
koruna
či východoevropské a latinskoamerické měny).67 Hospodářská krize se promítla také ve státech, které jednotnou měnu (euro) využívají. Ekonomové však tuto měnu nazývají spíše brzdou dopadů hospodářské krize, než jejich spouštěčem. Argument, že kurz eura je nastaven jednotně pro všechny země eurozóny, bez ohledu na výkonnost jejich ekonomik, nemá a neměl na vznik hospodářské krize žádný vliv, tvrdí např. Tomáš Novotný, ekonom a právník. Označit jednotnou měnu za viníka krize je tedy ryze účelové. Euro nedává možnost devalvovat měnu a tak podpořit uměle export. Země eurozóny musí tedy hledat jiné formy pro zlepšení fungování svých ekonomik, přicházet se strukturálními změnami a vytvářet aktivní hospodářskou politiku. Dále došlo k rozšíření kompetencí ECB o tzv. makrodohled nad širšími riziky, jako např. rostoucí dluhy jednotlivých zemí, Evropská rada také dohlíží na činnost bank, pojišťoven a finančních trhů.68 Euro v České republice zatím zavedeno nebylo a ani není známo datum, kdy by mohlo k uvedení jednotné měny dojít. Je však velice pravděpodobné, že finanční krize by se České republiky dotkla mnohem více, kdybychom již nyní v eurozóně byli. Jednotná měna znamená pro každý stát vždy odstranění mnohých bariér. Pokud bychom již euro měli, bylo by v portfoliích českých bank, pojišťoven a penzijních fondů mnohem více rizikových investic. Relativní izolovanost finančních trhů v důsledku existence koruny je pak příčinou toho, že jsou české finanční instituce „v pohodě“. Nemůžeme však jednoznačně tvrdit, že nás koruna zachránila. Např. Island má také svoji měnu, která se shodou okolností nazývá taktéž koruna, a krize se zde projevila v plné síle. 67
Vasevec.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-09]. Euro a hospodářská krize. Dostupné z WWW: . 68 Klaus.cz [online]. 2004 [cit. 2011-02-11]. Václav Klaus euro téměř nepoužívá. Dostupné z WWW: .
- 34 -
Nejde tedy říct, zda je euro prostředkem, kterým se krize zhorší, nebo naopak zda může euro některý stát z krize dostat.69
69
Viz Vasevec.cz (pozn. 67)
- 35 -
8. Názory na euro Názor na zavedení a existenci eura u nás se v rámci celé společnosti liší. Občané, politici bez ohledu na stranickou příslušnost, ekonomové, ti všichni nemají jednoznačný názor na euro. Všude najdeme ty, kteří se o euro zasazují, na našem trhu by ho přivítali a v jeho zavedení spatřují samé výhody. Na druhé straně stojí však lidé, kteří se společné měny obávají, nevýhody u nich převažují nad možnými výhodami a v české koruně vidí svoji budoucnost a nechtějí na ní nic měnit. Česká republika má mnoho významných osobností s rozdílnými názory na euro u nás. V této kapitole uvedu myšlenky našeho současného prezidenta, exprezidenta Havla a premiéra.
8.1 Názor Václava Klause Nejznámějším kritikem pro přijetí eura v ČR je současný prezident Václav Klaus. Ten je známý svým negativním postojem ohledně EU a s tím související zavedení jednotné evropské měny u nás. Podle něj je česká koruna pro ČR velkým přínosem, protože díky koruně máme nezávislou měnovou politiku a „můžeme si hrát s úroky tak, aby vytvářely rovnováhu na trhu, což členové eurozóny, jako např. Řecko nebo Irsko nemohou“.70 Podle Klause i za řeckou krizi může vlastně euro. Podle Václava Klause už eurozóna zkrachovala, protože nesplnila efekty, které od ní byly očekávány. Zemím bylo euro reprezentováno jako silný ekonomický přínos, který způsobí nejenom ekonomický růst, ale i následné snížení inflace. Něco takového se ovšem nestalo. Dle údajů Evropské centrální banky z března 2010 byl průměrný roční ekonomický růst v zemích eurozóny v 70. tých letech 3,4 %, v 80. tých letech 2,4 % a v 90. tých letech 2,2 %. Ovšem v období, kdy země přijaly euro, je roční ekonomický růst pouze 1,1 %. Ani ke snížení inflace např. v Řecku, Španělsku, Portugalsku a Irsku vůbec nedošlo. Ovšem do projektu jednotné evropské měny byla investována velká spousta politického kapitálu, takže k zániku eura podle prezidenta nedojde.71
70
Klaus.cz [online]. 2004 [cit. 2011-02-11]. Václav Klaus euro téměř nepoužívá. Dostupné z WWW: . 71 Hrad.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-11]. Kdy zkrachuje eurozóna. Dostupné z WWW: .
- 36 -
8.2 Stanovisko Václava Havla Opačný postoj k euru zaujímá exprezident Václav Havel, který považuje za nerozumné odkládání vstupu do eurozóny. Díky tomu, že republika nemá euro jako ostatní členové eurozóny, musí docházet k neustálému přepočítávání měny, což stojí miliardy. Podle ekonoma Miroslava Ševčíka, děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, nemá Havlův názor opodstatnění, protože náklady z převodu měn jsou minimální a občané navíc necestují tak často, aby jim výměna peněz způsobovala finanční problémy. Ševčík navíc zdůrazňuje, že ekonomika evropských států roste mnohem pomaleji než před zavedením eura a státy, které nejsou členy eurozóny, jsou na tom lépe.72 Podle premiéra Petra Nečase by bylo přijetí eura pro Českou republiku nevýhodné. Ani jeho vláda nestanoví datum pro přijetí nové měny, protože zavést novou měnu bude možné až po splnění Maastrichtských kritérií.73
8.3 Budoucnost eura Jedni vidí v zavedení eura budoucnost, společná měna je pro ně zárukou stability a jistoty. Na druhé straně jsou lidé, kteří v euro nevěří. Známý držitel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman v roce 2002 předvídal, že euro do 15 let zanikne. To, že euro nepřežije následující tři roky, se domnívá také bývalý ředitel Centra pro ekonomiku a politiku Petr Mach, podle něhož to bude důsledkem toho, že Řecko nebude sto splatit svůj dluh, stejně tak jako Španělsko nebo Itálie.74 Český ekonom Pavel Kohout se domnívá, že euro sice přežije, ale ne v podobě, v jaké se dnes nachází. Není totiž jisté, zda v eurozóně zůstane Řecko nebo Portugalsko. Podle něho jsou v krizi ekonomiky některých států a nikoli euro. „Je dobře, že máme českou korunu. Euro bychom měli přijmout, až hospodářsky doženeme Rakousko“75, uvedl Kohout.
72
Webnode.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-11]. Havlovy řeči. Dostupné z WWW: . 73 Lidovky.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-11]. Euro v Česku. Dostupné z WWW: . 74 Ct24.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-13]. Budoucnost eurozóny. Dostupné z WWW: . 75 Viz Webnode.cz (pozn. 72)
- 37 -
9. Podpora zavedení eura v České republice V České republice se názor lidí v uplynulých letech změnil. Za posledních 6 let klesla podpora zavedení eura u nás o více než polovinu. Společnost STEM (Středisko empirických výzkumů), zabývající se sociologickými výzkumy, zkoumá názory občanů na euro již od roku 2005. V tomto období viděla řada lidí v euru budoucnost a nová měna pro ně byla symbolem stability.76 V roce 2005 bylo pro přijetí eura celých 44 % obyvatelů, v roce 2006 je to již 46 %. Od následujícího roku však procento lidí podporující euro rapidně klesá. Dnes, v roce 2011, euro podporuje už jenom 22 % populace. Tento prudký pokles (za posledních 5 měsíců až o 8 %) je připisován obavám z finančních problémů některých států eurozóny.77 Přesná procenta v jednotlivých letech pak shrnuje graf č. 2.
Graf č 2 Podpora zavedení eura v ČR, Zdroj: viz pozn. 57
76
Stem.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-18]. Tisková informace z výzkumu STEM trendy 01/2011 vydáno dne 31. 1. 2011. Dostupné z WWW: . 77 Ekonomika.eurozpravy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-18]. Češi o euro nestojí, říká STEM. Dostupné z WWW: .
- 38 -
Co se týče stranické příslušnosti, více příznivců eura nalezneme v pravicových stranách. Nejvíce příznivců eura je u voličů Věcí veřejných (43 %), naopak nejmenší podporu eura vyjadřují stoupenci Komunistické strany Čech a Moravy (10 %).78 Procentuální zastoupení zobrazuje graf č. 3.
Podpora zavedení eura dle stranické příslušnosti KSČM 10 %
VV 43 %
ČSSD 17 %
TOP 09 30 % ODS 32 %
Graf č 3 Podpora přijetí eura podle stranické příslušnosti, Zdroj: viz Stem.cz (pozn. 47)
Rozdílnost názorů nalezneme také v rámci jednotlivých věkových kategorií. Euro by nejvíce přivítali mladí lidé mezi 18 - 29 lety, z nichž celých 37 % je pro zavedení jednotné měny u nás. Naopak proti euru jsou lidé starší 45 let, euro by uvítalo pouze 15 % z nich. V euro věří více lidé, kteří jsou dobře materiálně zajištění (27 %), než ti, kteří pochází ze slabších sociálních vrstev (19 %).79
78 79
Viz Stem.cz (pozn. 76) Viz Ekonomika.eurozpravy.cz (pozn. 77)
- 39 -
Z průzkumu dále vyplývá, že větší zájem o euro projevují muži než ženy, což si můžeme prohlédnout i na grafu č. 4.
Názory mužů a žen na zavedení eura v České republice
29 % žen souhlasí s přijetím eura
39 % mužů souhlasí s přijetím eura
Graf č. 4 Názory mužů a žen na zavedení eura v ČR, Zdroj: Viz Stem.cz (pozn. 47)
Z průzkumu společnosti STEM dále vyplývá, že z přijetí eura mají někteří lidé velké obavy. Nejvíce se občané bojí zdražování, které euro podle nich přinese. Strach mají také z nestability eurozóny. Občané mají ale i pozitivní očekávání v novou měnu. Celých 37 % lidí věří, že díky přijetí eura dojde k lepšímu vývoji průmyslu. Stávající vláda ČR v čele s premiérem Petrem Nečasem nestanoví termín pro přijetí eura a 66 % občanů toto prohlášení schvaluje.80 Další společností, která sleduje problematiku zavedení eura v České republice, je Médea Research a v lednu tohoto roku přišla s ještě radikálnějšími výsledky. Z jejich výzkumu, kterého se účastnilo 1 103 občanů, totiž vyplývá, že většina Čechů, celých 77 %, je proti přijetí eura v České republice (57 % je silně proti vstupu do eurozóny). A kolik lidí s přijetím nové měny souhlasí? Pouze 15 %!
80
Viz Ekonomika.eurozpravy.cz (pozn. 77)
- 40 -
Pouhá 4 % obyvatel má na euro neutrální pohled a 4 % názor na zavedení nové měny u nás nemá. Zmíněná procenta, zaznamenávající názory lidí na evropskou měnu, jsem znázornila i na grafu č. 5.81
Procentuální podpora občanů ČR na přijetí eura
4% bez názoru
4% neutrání názor 15% pro zavedení eura
77% proti zavedení eura
Graf č. 5 Procentuální podpora občanů ČR na zavedení eura, Zdroj: viz Novinky.cz (pozn. 80)
Nesouhlas lidí vidí ředitel společnosti Médea Research stejně jako společnost STEM ve finanční krizi některých států, ve kterých se platí eurem, jako je např. zmíněné Řecko. Tato krize má za následek také to, že lidé začínají přemýšlet, zda je zavedení eura výhodné, a zda eurozóna vydrží tíživou situaci a jestli nebude pro některé státy lepší vrátit se zpět k původním měnám. O návratu ke koruně už uvažuje např. Slovensko (viz kapitola č. 6 Euro ve světě).82
81
Novinky.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-14]. Drtivá většina čechů se staví proti přijetí eura . Dostupné z WWW: . 82 Novinky.cz (pozn. 80)
- 41 -
Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala jednotnou evropskou měnou- eurem. Doufám, že se mi ji podařilo dostatečně přiblížit a popsat. V práci bylo o euru napsáno hodně, přesto je na to, zda já osobně jsem zastánkyní či odpůrcem eura v Česku i po sepsání této práce těžké odpovědět. V zavedení eura spatřuji mnoho výhod, které mají své opodstatnění a smysl, na druhé straně jsou tu i nevýhody, na které nelze zapomenout a které nelze opomíjet. Dle mého názoru lze za největší výhody přijetí eura považovat to, že dojde k usnadnění platebního styku se zahraničím, nebude nutno nakupovat valuty před cestou do jiných zemí EU, pro stát bude snazší čerpat prostředky z EU a dojde k určité cenové transparenci. Nevýhodou je podle mě určitá ztráta národní identity, obrovské vstupní investice, nutné sjednocení legislativy, předání pravomocí v oblasti centrálního bankovnictví na nadnárodní úroveň a do jisté míry i ztráta nezávislé měnové politiky. Pro zavedení eura v České republice je nezbytné, abychom splnili tzv. Maastrichtská kritéria, která otvírají dveře do eurozóny novým státům. Splnění těchto kritérií je jistě stěžejním bodem, podle mě je však důležité to, zda pro nás euro bude vůbec výhodné. Zda bude výhodné, či nikoli, ukáže jen a jen čas. Jedná se o jakýsi „experiment“, kdy nelze jednoznačně říci, zda je euro výhodné pro tu či onu zemi. Někde je to jasnější, někde zase hodně mlhavé, tak jako např. v ČR. Hlavní je to, aby jednotná společná měna stabilizovala naši vlastní ekonomiku, aby nevyvolala náhlé výkyvy a aby přispívala k ekonomického růstu. Osobně se přikláním k názoru, že v dlouhodobém horizontu i s ohledem na přijímání eura u našich sousedů je přijetí společné měny pro nás výhodné a i nezbytné. Nemůžeme si dovolit zůstat ostrůvkem uprostřed Evropy, kde se v jako jediném státě bude platit českou korunou, i když je to zajisté měna krásná, a v naší historii bude mít navždy své výsostní postavení.
- 42 -
Použitá literatura a zdroje DĚDEK, Oldřich. Historie evropské měnové unie. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2008. 260 s. ISBN 978-80-7400-076-8. Delegace Evropské komise v České republice. Od ecu k euru : Euro a jeho dopad na Českou republiku. Praha : Informační centrum Evropské unie, 2000. 4 s. HELÍSEK, Mojmír. EURO v ČR z pohledu ekonomů. Plzeň : Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 206 s. ISBN 978-80-7380-182-3. HORA, Karel. Evropská unie I. Vyd. 1. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2010. 101 s. ISBN 978-80-7318-928-0. JANÁČKOVÁ, Stanislava. Krize eurozóny a dluhová krize vyspělého světa. Vyd. 1. Praha : CEP, 2010. 99 s. ISBN 978-80-86547-95-4. KLAUS, Václav. Evropa Václava Klause. Vyd. 2. Praha : Knižní klub, 2004. 208 s. ISBN 80242-1239-0. MAZALOVÁ, Veronika. Projekt jednotné evropské měny EURO. Vyd. 1. Brno : Univerzita obrany, 2008. 55 s. ISBN 978-80-7231-601-4. Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR. Národní plán zavedení eura v České republice. Praha : Ministerstvo financí ČR, 2007. 82 s. ISBN 978-80-85045-35-2. PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR . Vyd. 2. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008. 215 s. ISBN 978-80-7325138-3. RÝZNAR, Ladislav. Evropská unie: historie, symboly, instituce, politiky, profily členských zemí Evropské unie. Kunovice : Evropský polytechnický institut, 2007. 96 s. ISBN 978-807314-116-5 SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna : Realizace hospodářské a měnové unie v EU . Vyd. 1. Brno : Mezinárodní politologický ústav, 2009. 291 s. ISBN 978-80-210-50822. TOMÁŠEK, Michal. Evropské měnové právo. Vyd. 2. Praha : C.H. Beck, 2007. 180 s. ISBN 978-80-7179-940-5. Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Praha : Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka, 2010. Kritérium cenové stability, s. 23. ZÁKLASNÍK, Jan, et al. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR. Brno : Výzkumné centrum PEF MZLU, 2007. 322 s. Dostupné z WWW:. ISBN http://www.striz.cz/pdf/08studie.pdf.
- 43 -
Zavedenieura.cz [online]. 2007 [cit. 2011-02-10]. Historie evropské měnové integrace . Dostupné z WWW: . Wikipedia.org [online]. 1999 [cit. .
2011-02-10].
Euro.
Dostupné
z
WWW:
Eurocz.eu [online]. 2006 [cit. 2011-02-10]. Eurobankovky. Dostupné z WWW: . Eurobankovky.eu [online]. 2009 [cit. 2011-02-11]. Eurobankovky. Dostupné z WWW: . Europa.eu [online]. 2009 [cit. 2011-02-10]. Evropská unie v České republice. Dostupné z WWW: . Euroactiv.cz [online]. 209 [cit. 2011-02-10]. Kohezní fond . Dostupné z WWW: . Businessinfo.cz [online]. 208 [cit. 2011-02-10]. Scénáře přijetí eura. Dostupné z WWW: . Penize.cz [online]. 2007 [cit. 2011-02-10]. Euro přijmeme Velkým třeskem. Dostupné z WWW: . Businessinfo.cz [online]. 2008 [cit. 2011-02-11]. Scénáře přijetí eura. Dostupné z WWW: . Finance.cz [online]. 2008 [cit. 2011-02-10]. Jak správně načasovat vstup do eurozóny?. Dostupné z WWW: . Penize.cz [online]. 2009 [cit. 2011-02-10]. Kalousek: Česko může přijmout euro nejdříve v roce 2013. Dostupné z WWW: . Lidovky.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-09]. Euro v Česku. Dostupné z WWW: . Businessinfo.cz [online]. 2008 [cit. 2011-02-11]. Euro ve světě . Dostupné z WWW: . Ct24.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-11]. Slovensko návrat ke koruně. Dostupné z WWW: . Klaus.cz [online]. 2004 [cit. 2011-02-11]. Václav Klaus euro téměř nepoužívá. Dostupné z WWW: .
- 44 -
Hrad.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-11]. Kdy zkrachuje eurozóna. Dostupné z WWW: . Webnode.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-11]. Havlovy řeči. Dostupné z WWW: . Lidovky.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-11]. Euro v Česku. Dostupné z WWW: . Stem.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-18]. Tisková informace z výzkumu STEM trendy 01/2011 vydáno dne 31. 1. 2011. Dostupné z WWW: . Ekonomika.eurozpravy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-18]. Češi o euro nestojí, říká STEM. Dostupné z WWW: . Businessinfo.cz [online]. 2009 [cit. 2011-03-09]. ECU. .
Dostupné
z
WWW:
Vasevec.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-09]. Euro a hospodářská krize. Dostupné z WWW: . Klaus.cz [online]. 2004 [cit. 2011-02-11]. Václav Klaus euro téměř nepoužívá. Dostupné z WWW: . cnb.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-09]. Kurzy. Dostupné z WWW: . Ct24.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-13]. Budoucnost eurozóny. Dostupné z WWW: . Novinky.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-14]. Drtivá většina čechů se staví proti přijetí eura . Dostupné z WWW: .
- 45 -
Seznam použitých zkratek a symbolů Zkratka
Význam
ESUO
Evropské společenství uhlí a oceli
EHS
Evropské hospodářské společenství
ECU
Evropská měnová jednotka
EMS
Evropský měnový systém
EMU
Evropská měnová unie
HMU
Hospodářská a měnová unie
EU
Evropská unie
ERM
Mechanizmus směnných kurzů
EBC
Evropská centrální banka
ESCB
Evropský systém centrálních bank
EMI
Evropský měnový institut
NBS
Studie Národní banky Slovenska
HICP
Harmonizovaný index spotřebitelských cen
ČNB
Česká národní banka
€
Symbol eura
- 46 -
Seznam grafů, tabulek a obrázků Graf č.
Název
1.
Vývoj eura (česká koruna/euro)
2.
Podpora zavedení eura v ČR
3.
Podpora přijetí eura podle stranické příslušnosti
4.
Názory mužů a žen na zavedení eura v ČR
5.
Procentuální podpora občanů ČR na zavedení eura
Tab. č.
Název
1.
Euro v letopočtech
2.
Stav plnění Maastrichtských kritérií českou ekonomikou
Obr. č.
Název obrázku
1.
Ochranné prvky I.
2.
Ochranné prvky II.
3.
Přehled euromincí
4.
Schéma přijetí eura Velkým třeskem
5.
Schéma přijetí eura Madridským scénářem
6.
Schéma přijetí eura scénářem Phasing Out
- 47 -
Příloha 1
- 48 -
ANOTACE Jméno a příjmení: Katedra: Vedoucí práce: Rok obhajoby:
Martina Vašková Společenských věd Ing. Dora Assenza, PhD. 2011
Název práce: Název v angličtině:
Euro v České republice Euro in the Czech Republic
Anotace práce:
Bakalářská práce je zaměřena na přijetí eura v České republice, zda je jeho přijetí výhodné, či nikoli a jaké kroky jsme v plánování přijetí evropské měny už podnikli. Snažila jsem se zjistit i to, zda občané naší republiky mají o tuto měnu zájem. V dnešní době je euro velmi diskutovaným tématem a má stále méně příznivců. V práci jsem se snažila zůstat objektivní a zpracované informace podávají obraz o euru jako celku.
Klíčová slova:
Euro, Evropská unie, Maastrichtská kritéria, Evropský systém centrálních bank, Velký třesk
Anotace v angličtině:
The aim of this bachelor thesis is acceptance of euro currency in Czech Republic, advantages or disadvantages of it’s acceptance as well as the planning which needed to be taken. I tried to find out if Czechs are interested in this currency. Euro currency is a much discussed topic and there are less in favour of the transition. I tried to stay objective and all informations should show complex overview of euro currency.
Klíčová slova v angličtině: Přílohy vázané v práci: Rozsah práce: Jazyk práce:
Euro, European Union, Maastricht criteria, European System of Central Banks, Big bang Mapa eurozóny 2011 47 stran čeština
- 49 -
